OZNÁMENÍ KONCEPCE. Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno

OZNÁMENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb. V PLATNÉM ZNĚNÍ (DLE PŘÍLOHY Č. 7 CITOVANÉHO ZÁKONA)

„Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“

PRAHA Srpen 2013

Oznámení koncepce SEA – Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno

OBSAH

Strana

ÚVOD ..................................................................................................................................... 4 ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................ 5 A.1. Název organizace ................................................................................................ 5 A.2. Identifikační číslo (IČ) ........................................................................................ 5 A.3. Sídlo (bydliště) .................................................................................................... 5 A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele oznámení ............................................................................................................ 5 ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI ........................................................................................ 6 B.1. Název koncepce ................................................................................................... 6 B.2. Obsahové zaměření (osnova) .............................................................................. 6 B.3. Charakter ............................................................................................................ 6 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Strategie SO ORP Kladno ................................... 6 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení ........................................................ 7 B.6. Hlavní cíle ......................................................................................................... 10 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení ................................................................. 13 B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................... 13 B.9. Předpokládaný termín dokončení ..................................................................... 14 B.10. Návrhové období ............................................................................................... 14 B.11. Způsob schvalování........................................................................................... 14 ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................................... 15 C.1. Vymezení dotčeného území .................................................................................... 15 C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny .......................................................................................................... 15 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ................. 16 C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území .................................... 45 C.5 Vývoj životního prostředí bez provedení Koncepce .......................................... 46 ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ................... 47 ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE....................................................................................... 49 E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ................ 49 E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce ......................................................................................................................... 49 E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ................................................................................................ 49 E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění . ....................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ ............................................................................ 51

PŘÍLOHY: 1. Stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění

2


Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EIA EVL EVVO EU CHKO CHOPAV IČ IARC Koncepce Ldvn Ln MMK MŽP MZCHÚ NATURA 2000 NNO NOX NPR ORP OZKO PAU PM10,PM2,5 PP PR REZZO SEA SK SONP SO ORP SZ TZL ÚP VÚC ÚPD ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický ústav posuzování vlivů záměru na životní prostředí evropsky významná lokalita (Natura 2000) environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Evropská unice chráněná krajinná oblast chráněná oblst přirozené akumulace vod identifikační číslo International Agency for Research on Cancer v tomto textu vždy koncepce ve smyslu 10a) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění hladina hlukového ukazatele hlukový ukazatel pro noc Magistrát města Kladna Ministerstvo životního prostředí malé zvláště chránění území soustava chráněných území Natura 2000, tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) nestátní neziskové organizace oxidy dusíku národní přírodní rezervace obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší polyaromatické uhlovodíky suspendované částice frakce PM10, PM2,5 (prašný aerosol) přírodní památka přírodní rezervace registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší posuzování vlivů koncepce na životní prostředí Středočeský kraj dřívější Spojené ocelárny, národní podnik správního obvodu obce s rozšířenou působností severozápad tuhé znečišťující látky Územní plány velkých územních celků územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvláště chráněná území zemědělský půdní fond životní prostředí

3


ÚVOD Předložené oznámení návrhu koncepce správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ (dále také oznámení koncepce) je zpracováno na základě § 10c) zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Oznámení koncepce vychází z obsahu přílohy číslo 7 citovaného zákona. Procedura posuzování vlivů na životní prostředí pro uvedenou koncepci probíhá v souladu s § 21, písm. d) zákona v působnosti Ministerstva životního prostředí (dotčené území zasahuje na území CHKO Křivoklátsko). Ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, dále vyplývá povinnost posoudit, zda provádění koncepce může významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, zařazené do soustavy Natura 2000 a pokud ano, do jaké míry a jaká opatření je nutno přijmout. Na základě požadavku předkladatele byla k návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody – KÚ Středočeského kraje a AOPK – správy CHKO Křivoklátsko. Z uvedených stanovisek plyne, že nelze vyloučit významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 1) a bude tedy muset být zpracováno posouzení vlivu koncepce na EVL a ptačí oblasti dle § 45i výše uvedeného zákona. Základním materiálem pro zpracování oznámení koncepce byla především pracovní verze dokumentu „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ (dále v tomto textu také Strategie) a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům oznámení předkladatelem a zpracovatelem koncepce, dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování jiných oznámení SEA i koncepčních materiálů. Hlavní použité materiály jsou uvedeny v závěru oznámení v kapitole „Seznam použitých podkladů“. Ke zpracování kapitoly části „C“ oznámení byly využity existující podklady v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován s platnou právní úpravou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli oznámení koncepce v době jeho zpracování známy.

4


ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace Město Kladno A.2. Identifikační číslo (IČ) IČ: 00234516 A.3. Sídlo (bydliště) Město Kladno Magistrát města Kladna nám. Starosty Pavla 44 272 52 Kladno A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele oznámení Ing. Dan Jiránek Primátor města Kladna Město Kladno Magistrát města Kladna nám. Starosty Pavla 44 27252 Kladno Tel.: 312604121 E-mail: [email protected]

Kontaktní osoba: Mgr. Ilona Binhackova odbor životního prostředí a zemědělství Magistrát města Kladna nám. Starosty Pavla 44 27252 Kladno Tel.: 312 604 330 E-mail: [email protected] Samotný návrh Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno byl na základě pověření předkladatele zpracován společností SPF Group, v.o.s.

5


ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název koncepce Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno (v textu také Strategie). B.2. Obsahové zaměření (osnova) Jedná se o komplexní strategii (napříč jednotlivými odvětvími), která má za cíl definovat priority správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Kladno s ohledem na předpokládané příležitosti v horizontu do roku 2020. Podrobnější členění koncepce Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno A1. Situační analýza A2. Analýza názorů obyvatel a návštěvníků A3

Analýza názorů vybraných aktérů

A4. Analýza SWOT B.

Návrhová část -

Úvod a metodika Vize ORP Kladno do roku 2020 Problémová analýza Globální cíle a specifické cíle Priority a opatření

B.3. Charakter Strategie je určena orgánům veřejné správy, partnerům SO ORP Kladno a aktérům z řad odborníků a podnikatelů, působících v jednotlivých oblastech rozvoje SO ORP Kladno. V analytické části koncepce obsahuje zhodnocení problematiky rozvoje SO ORP Kladno, jak ve formě analytických údajů, zahrnutých do profilu území, tak i ve formě jejich formalizace do podoby SWOT analýzy. V návrhové části obsahuje standardní strukturu návrhu strategie – tedy vizi, globální a specifické cíle, priority a opatření. B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Strategie SO ORP Kladno V současné době čelí SO ORP zcela jiným výzvám (programovací období 2014-2020, důsledky aktuální hospodářské recese, hrozba případných dalších recesí a další) než v období předchozím. S tím souvisí mimo jiné nutnost definovat priority oblasti tak, aby byly cíleny úžeji (zamezení plošné podpoře), a současně nutnost vyhodnotit jejich soulad s prioritami kohezní politiky EU od roku 2014.

6


Dalšími podstatnými důvody pro tvorbu Strategie jsou nutnost vytvoření obecnějšího a aktuálního rámce pro sektorové strategie ORP a redefinování procesních náležitostí realizace rozvojové Strategie. Strategie podléhá procesu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Dokument „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ je zpracováván dle principů strategického plánování rozvojových dokumentů s významným zapojením klíčových aktérů rozvoje SO ORP Kladno do jeho přípravy. Stručný přehled postup (jednotlivých etap řešení) je uveden v rámci osnovy členění koncepce v kapitole B.2. Níže uvedená část uvádí podrobný popis jednotlivých etap řešení. Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno Analytická část Zpracování návrhu Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno bylo rozděleno do několika fází. V úvodní části Strategie byly zpracovány analytické podklady. Profil ORP byl vypracován s aktuálními daty a bylo využito srovnání s referenčními městy. Pro přehlednost a vhodnou interpretaci byl analytický text doplněn grafy, tabulkami, mapami a obrázky. Klíčové závěry každé kapitoly byly sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu (v odrážkách) na konci příslušné kapitoly. V další části analýzy byly vyhodnoceny názory obyvatel a návštěvníků z dotazníkového šetření prováděného ve městě Kladně. Pro účely analýzy byly zkoumány výstupy ze tří různých dotazníkových šetření, provedených v posledních letech. Klíčové závěry každé kapitoly byly opět sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu (v odrážkách) na konci příslušné kapitoly. Další dílčí analytickou kapitolou v rámci Strategie byla analýza názorů vybraných aktérů. S těmito aktéry, respektive jejich zástupci, byly provedeny řízené rozhovory. Výstupy jsou prezentovány výstižnou textovou charakteristikou, vycházející z informací získaných od respondentů, a jsou členěny tematicky. Zahrnují i případnou diskusi a ve vybraných případech také zachycují případné protichůdné názory jednotlivých respondentů. Shrnující a formalizovanou částí analýzy je SWOT analýza. Úvodním krokem tohoto výstupu je definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů byly definovány problémové okruhy, které představují relativně ucelená témata. Tyto problémové okruhy byly podrobeny SWOT analýze. SWOT analýza je metodou tradičně používanou při strategickém plánování, která umožňuje klasifikovat hlavní rozvojové faktory. Rozvojové faktory jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií:

7


• • • •

silné stránky (S = strengths), slabé stránky (W = weaknesses), příležitosti (O = opportunities), hrozby (T = threats).

Závěrečnou kapitolu analýzy tvoří syntéza v podobě shrnutí klíčových informací. Její součástí je také identifikace možných směrů dalšího rozvoje, z nichž vychází strategická část. V rámci kapitoly je provedena také analýza rizik, včetně přístupů k jejich eliminaci. Návrhová část Návrhová část představuje klíčový výstup Strategie z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí kraje. Typické pro ni je její hierarchické uspořádání s tím, že v průběhu zpracování se postupovalo od nejvyšší (nejobecnější) úrovně strategické vize k nejkonkrétnější úrovni opatření. Toto členění odpovídá logice používané například v operačních programech, nebo některých strategiích na národní úrovni. Výstupy strategické části proto zahrnují: • vizi ORP Kladno do roku 2020, • identifikaci rozvojových problémů ORP Kladno, • stanovení globálních a specifických cílů, • stanovení priorit, opatření a aktivit. Při návrhu rozvojových priorit a opatření jsou formulovány cíle Strategie, přičemž globálním cílům přísluší úroveň prioritní osy, zatímco specifické cíle se váží na opatření. Provázanost jednotlivých kroků a výstupů strategické části přibližuje následující schéma a text.

8


Definice poslání ORP Kladno je obecným vyjádřením žádoucího stavu ORP Kladno, jako samosprávné instituce. Formulace poslání tedy zahrnuje především přístup ORP k řízení dalšího rozvoje na svém území, spolupráce a partnerství s jinými kraji, ORP, městy, obcemi a dalšími subjekty a fungování ORP Kladno jako subjektu regionální samosprávy. Strategická vize popisuje stav ORP, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo k roku 2020, a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé strategické části. Zatímco poslání se tedy týká především SO ORP Kladno jako subjektu (instituce), vize se zabývá SO ORP jako objektem (územím). Jako motto vize byl navržen slogan: Moderní Kladensko. Specifikace rozvojové vize je ve Strategii provedena formou popisu pěti témat, která jsou pro budoucí rozvoj ORP Kladno nezbytná. Jedná se o tato témata: • Moderní a dynamický rozvoj školství • Moderní životní styl • Moderní a bezpečná doprava • Moderní veřejná správa • Moderní a kvalitní životní prostředí V souvislosti s realizací a naplněním výše uvedých témat by mělo dojít ke změně/zlepšení image a mediálního obrazu města Kladna a celého regionu Kladenska. Formulace problémů rozvoje ORP představuje v procesu tvorby Strategie významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy území a na co je tedy při plánování jejího dalšího rozvoje potřeba zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným zvolenou variantou rozvojové vize) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma. Problémem přitom nemusí být jen slabá stránka kraje nebo vnější hrozba, ale také nevyužitá silná stránka či příležitost.

4. Strategie

3. Překážky /

problémy 1. Současný stav

2. Vize

9


Problémy byly zpracovány v následující dvoustupňové až třístupňové hierarchii: • problémové okruhy (celkem 4 okruhy/témata, které se transformují do priorit SUR ORP Kladno), • hlavní problémy (několik problémů v rámci každého problémového okruhu, které se transformují do opatření), • dílčí problémy (volně se transformují do aktivit v rámci jednotlivých opatření). Přehled problémových okruhů (číslování respektuje hierarchii prolémových okruhů): 1. 1.1 1.2 1.3

Dopravní infrastruktura deficity v silniční dopravě deficity v železniční infrastruktuře nedostatky v infrastruktuře pro cyklodopravu

2. 2.1 2.2 2.3

Veřejné služby a komunitní soudržnost fyzicky a sociálně deprivované lokality nedostatky v nabídce a kvalitě veřejných služeb slabá identifikace obyvatel s územím

3. 3.1 3.2 3.3 3.4

Územní rozvoj a životní prostředí nízká atraktivita města Kladna problematická kvalita životního prostředí negativní důsledky suburbanizace brownfield Poldi SONP Kladno

4. 4.1 4.2 4.3

Lidské zdroje, podnikání a inovace průmyslová zóna Kladno-východ nevyhovující struktura absolventů škol a nevyhovující kvalifikace obyvatel konkurence Prahy.

B.6. Hlavní cíle Prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů byla formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Pro potřeby Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno byly cíle navrženy ve dvojstupňové hierarchii: • globální cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů), • specifické cíle (odpovídající úrovni dílčích problémů). Hierarchii globálních a specifických cílů přibližuje následující tabulka. Tím, že hierarchie cílů reaguje na hierarchii problémů, je současně zajištěna provázanost mezi analytickou a návrhovou částí SUR ORP Kladno.

10


Tabulka B1

Globální a specifické cíle

Globální cíle (úroveň priorit) Vybudovat kvalitní a dostatečně kapacitní dopravní infrastrukturu s nižším negativním dopadem na životní prostředí

Zkvalitněním poskytovaných veřejných služeb zvýšit kvalitu života obyvatel a posílit jejich identifikaci s regionem

Specifické cíle (úroveň opatření) Dobudovat trasy silniční dopravy a rozvíjet infrastrukturu pro autobusovou dopravu a pěší Modernizovat hlavní železniční tratě a posílit význam osobní železniční dopravy Budovat funkční systém cyklotras a zvyšovat význam a zájem o cyklodopravu Omezit nebo odstranit problém sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně upadajících lokalitách Vytvořit kvalitní a funkční systém vzdělávání, sociálních služeb a zdravotní péče odpovídající potřebám obyvatel ORP Kladno Zlepšit podmínky pro volnočasový a spolkový život obyvatel Rozvojem a zefektivněním přiblížit veřejnou správu k občanům Redukovat stávající a předcházet vzniku nových environmentálních zátěží

Podporovat udržitelný územní rozvoj, zvýšit kvalitu životního a sídelního prostředí a atraktivitu území

Řešit stávající a minimalizovat potenciální negativní důsledky suburbanizace a územního rozvoje Odstranit staré ekologické zátěže, revitalizovat brownfield Poldi SONP Kladno, využít rozvojový potenciál území a funkčně začlenit území do organismu města Zvýšit atraktivitu města pro obyvatele, dojíždějící i návštěvníky

Zvýšit konkurenceschopnost místní ekonomiky zejména s důrazem na rozvoj lidských zdrojů, diverzifikaci ekonomiky a vytvoření podmínek pro rozvoj progresivních oborů

Přiblížit nabídku vzdělávání potřebám trhu práce Rozvíjet místní ekonomiku se zaměřením na perspektivní obory, pokračující diverzifikaci a s využitím výhody blízkosti hl. m. Prahy

Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace je dle míry obecnosti, respektive konkrétnosti, provedena opět ve dvou až třech úrovních: • rozvojové priority (reagující na hlavní problémy, respektive naplňující globální cíle), • rozvojová opatření (reagující na dílčí problémy, respektive naplňující specifické cíle), • aktivity a okruhy aktivit v rámci jednotlivých opatření (volně reagující na dílčí problémy). Pro realizaci SUR ORP Kladno byly navrženy tyto 4 priority: 1. 2. 3. 4.

Dopravní infrastruktura Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost Územní rozvoj a životní prostředí Lidské zdroje, podnikání a inovace

11


Všechny priority jsou zaměřeny sektorově. Jsou tedy z územního hlediska víceméně plošné, s relevancí pro celé území ORP Kladno (jednotlivá opatření v rámci nich však mohou mít zřetelnější územní zaměření). Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují soubory intervencí. Popis všech opatření je zpracován v jednotné struktuře, která obsahuje následující body: • název opatření • cíl opatření • aktivity naplňující opatření (rozdělené podle role města Kladna při jejich plnění na vlastní aktivity města Kladna, zpracované v konkrétnější podobě, a na okruhy aktivit zajišťovaných primárně jinými subjekty v ORP Kladno/Středočeském kraji, zpracované v abstraktnější podobě); • garant opatření a zapojené subjekty (v případě města Kladna v členění podle odborů MMK); • ukazatele pro monitoring plnění opatření, respektive aktivit zajišťovaných městem Kladnem (ukazatele výsledku hodnotící plnění cíle daného opatření a ukazatele výstupu hodnotící plnění dílčích aktivit opatření), přičemž indikátorem může být jednak statistický ukazatel (například míra nezaměstnanosti absolventů škol), a jednak existence výstupu (například realizovaný průzkum); • seznam projektových záměrů (v této fázi zatím bez podrobnější finanční, časové a obsahové specifikace). Tabulka B2

Schéma priorit a opatření Opatření 1.1: Infrastruktura pro silniční dopravu

Priorita 1: Dopravní infrastruktura

Opatření 1.2: Infrastruktura pro železniční dopravu Opatření 1.3: Infrastruktura pro cyklodopravu

Priorita 2: Kvalitní veřejné služby a posílená komunitní soudržnost

Opatření 2.1: Eliminace a prevence sociálního vyloučení Opatření 2.2: Školství, sociální služby a zdravotní péče Opatření 2.3: Volnočasové aktivity a spolkový život Opatření 2.4: Veřejná správa Opatření 3.1: Zvyšování kvality životního prostředí

Priorita 3: Územní rozvoj a životní prostředí

Opatření 3.2: Předcházení negativním důsledkům suburbanizace a územního rozvoje Opatření 3.3: Revitalizace brownfieldu Poldi SONP Kladno Opatření 3.4: Rozvoj Kladna jako moderního centra krajského významu

Priorita 4: Lidské zdroje, podnikání a inovace

Opatření 4.1: Optimalizace kvalifikační struktury obyvatel Opatření 4.2: Diverzifikovaný rozvoj místní ekonomiky

12


Důležitou součástí Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno z hlediska jeho reálnosti a proveditelnosti je vyhodnocení vazeb jednotlivých opatření na kohezní politiku EU v současném programovacím období a zejména v období příštím (od roku 2014). Podoba kohezní politiky od roku 2014 dále je v současné době diskutována na úrovni EU i ČR. V rámci této části bude provedeno vyhodnocení průmětu opatření Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno do: • priorit a integrovaných hlavních směrů Strategie EU 2020 jako základního koncepčního dokumentu EU do značné míry určujícího zaměření příštího programovacího období, • navržených tematických priorit EK (High-level Group), • struktury prioritních oblastí indexu konkurenceschopnosti (5. kohezní zprávy), • národních rozvojových priorit kohezní politiky po roce 2013 (v současné době připravovaných a diskutovaných na národní úrovni, v rámci Asociace krajů ČR a dalších). B.7. Přehled uvažovaných variant řešení Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ je navržena v jedné hlavní variantě. Forma návrhu umožňuje alternativní postup při implementaci Strategie – realizaci projektů / záměrů při respektování rámce schválených intervencí (cílů, aktivit). Projekty musí být vybírány v souladu s principy posuzování vlivů jednotlivých záměrů na životní prostředí (EIA), respektive procedury dle stavebního zákona v případě těch projektů, které zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebudou podléhat. B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Vzhledem ke svému zaměření má zpracovávaná koncepce vztah k řadě dokumentů na národní, regionální, krajské i místní úrovni. Jejich úplný výčet by nebyl – vzhledem k cílům oznámení a různé úrovni vzájemných vazeb – účelný (viz role následného Vyhodnocení, které porovná obsah Strategie s opatřeními a aktivitami vybraných strategických a programových dokumentů). Opatření a aktivity navrhované v rámci Strategie by měly být v souladu cíli vybraných strategických a programových dokumentů, především těch, které byly či jsou připravovány pro období 2014+. Vzhledem k tomu, že soulad s připravovanou kohezní politikou EU byl jedním z hlavních cílů, reaguje Strategie na informace, které byly dostupné v době její přípravy. V rámci schvalovacího procesu musí ovšem Strategie reagovat na vývoj přípravy dokumentů pro období 2014-2020, především na národní úrovni (Dohoda o partnerství, operační programy, integrované územní investice, ad.). Kromě výše uvedené oblasti kohezní politiky, byly při přípravě Strategie vzaty v úvahu i další národní a regionální dokumenty, jejichž příkladmý výčet je uveden níže v tomto textu (uvedené dokumenty budou využity pro formulaci referenčních cílů životního prostředí v rámci dokumentu Vyhodnocení vlivů Strategie SO ORP Kladno na žvotní prostředí a veřejné zdraví): • Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020 • Strategie regionálního rozvoje ČR na roky 2014 - 2020 • Aktualizovaná Strategie udržitelného rozvoje ČR 13


• • • • • • • • • •

Politika územního rozvoje ČR Dopravní politika ČR Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje – aktualizace 2011 Změna Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy (2012) Územně analytické podklady Středočeského kraje – aktualizace 2011 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (2007) Strategie udržitelného rozvoje statutárního města Kladna (2008) Integrovaný plán rozvoje města Kladna (2008) Koncepční dokumenty Středočeského kraje a Statutárního města Kladna v oblasti ochrany ŽP, především: Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 Integrovaný krajský program snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší na území SK Plán odpadového hospodářství SK Plán odpadového hospodářství Statutárního města Kladna Plán rozvoje vodovodů a kanalizací SK do roku 2015 Plán oblasti povodí Berounky a Plán oblasti povodí Dolní Vltavy Plán dopravní obslužnosti území SK (2012-2016) Generel cyklistických tras a cyklostezek na území SK – aktualizace 2012 Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty SK (2011-2020) a další

B.9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení koncepce, završený jejím schválením Zastupitelstvem Statutárního města Kladna, je podzim 2013. B.10. Návrhové období „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ je navržena na období let 2014-2020 s možností prosloužení výhledového horizontu v případě některých cílů a aktivit. B.11. Způsob schvalování „Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno“ bude projednána a schválena Zastupitelstvem Statutárního města Kladna.

14


ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ Úvod Zpracovatel Oznámení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Středočeského kraje a Statutárního města Kladna. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí, například v souvislosti s aktuálními dokumenty, týkajícími se stavu ŽP v kraji. Dále byly využity informace v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů s tím, že byly respektovány připomínky orgánů veřejné správy k použitým dokumentům. Současně je nezbytné uvést, že cílem kapitoly o stavu životního prostředí v dotčeném území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo v rámci zjišťovacího řízení možno zvážit vliv navrhovaných intervencí Koncepce (cíle, opatření, aktivity) na vývoj životního prostředí a tím i stanovit obsah a rozsah následného Vyhodnocení. C.1. Vymezení dotčeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Kladno (SO ORP Kladno) leží ve Středočeském kraji v území severozápadně od hl. m. Prahy. Od Prahy je území SO ORP Kladno odděleno úzkým pruhem obcí spadajících do SO ORP Černošice (dříve okres Praha-západ). Kladno je nejlidnatějším městem Středočeského kraje s regionálním (v některých případech i nadregionálním) obslužným významem pro okolní města a obce. Území SO ORP Kladno však přirozeně spadá do obslužného zázemí Prahy, v posledních dvou desetiletích se také stává cílem suburbanizace ve formě přistěhování obyvatel a v menší míře i ekonomických subjektů z Prahy. Do části zájmového území zasahuje CHKO Křivoklátsko. Přehled samosprávných územních celků, které do zájmového území zasahují, je stručně popsán níže v textu a uveden v mapce na následující straně. C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Dotčeným územním samosprávným celkem je Statutární město Kladno (město se zvláštním postavením ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů), které v současnosti tvoří jediný obvod. Vnitřně se město člení do 6 částí (obce Dubí, Kladno, Kročehlavy, Rozdělov, Švermov, Vrapice). Kromě toho vykonává tzv. přenesenou působnost (výkon státní správy) pro 48 obcí jeho správního obvodu (viz mapka níže).

15


Obrázek C1

Mapka 48 obcí správního obvodu Statutárního města Kladna (Zdroj: SPF Group)

C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Přestože se v Středočeském kraji podařilo zejména v posledních desetiletích podstatně zlepšit kvalitu životního prostředí, nadále jeho území patří mezi zatíženější oblasti České republiky. Nejzávažnějším současným problémem celého Středočeského kraje je především znečištění ovzduší, a to i při srovnání s nejvíce postiřenými oblastmi České republiky (severozápadní Čechy, Praha, Moravskoslezský kraj). Dalšími významnými problémy je poškození krajiny způsobené těžbou uhlí, kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku předchozí průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže, brownfields) a znečištění povrchových vod. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují především do severní a západní části území. Na druhé straně se na území regionu nacházejí atraktivní a zachovalá území, jako je CHKO Křivoklátsko, která je chráněna v rámci velkoplošných zvláště chráněných území, dále velkým počtem maloplošných zvláště chráněných území, případně dalších přírodně cenných lokalit evropské soustavy Natura 2000 (ptačí oblasti, evropsky významné lokality). Rozloha SO ORP Kladno: 35 084 ha Počet obyvatel: 119 161 (2012) Při popisu stavu životního prostředí dotčené oblasti je potřeba vzít v úvahu, že v souvislosti s principy vykazování vybraných údajů, lze ve zdrojových materiálech nalézt především hodnoty, vztahující se k celému Středočeskému kraji, Statutárnímu městu Kladnu, nebo okresu Kladno. 16


Uvedení hodnot pro oblast správního obvodu obce s rozšířenou působností, jehož cílem je primárně výkon přenesené působnosti, nikoliv samosprávná činnost, není pravidlem. V případě, že pro dané území nejsou nejsou relevantní informace k dispozici / publikovány, byly v případě nutnosti dopočteny / interpolovány, případně odhadnuty. 3.2.1 Ovzduší Kladensko je od r. 1990 řazeno mezi oblasti nejvíce postižené znečištěním ovzduší v České republice a tato situace do značné míry přetrvává i přesto, že ve druhé polovině 90. let zde došlo k výraznému útlumu průmyslových činností, nejvíce zatěžujících živtoní prostředí. Kvalitu ovzduší ovlivňuje relativně vysoké pozadí škodlivin způsobené vlivem velkých zdrojů v okolních regionech, jako jsou elektrárny v severních Čechách, elektrárna Mělník a velké průmyslové komplexy (Neratovice, Lovosice, CEVA Beroun). Z místních velkých zdrojů je nejvýznamnější kogenerační jednotka energetického centra ECKG umístěná na okraji Kročehlav a Dříně v areálu POLDI. Z lokálních středních zdrojů se uplatňují kotelny podniků v průmyslové zóně Kladno-východ, malé zdroje pak představují zejména topeniště ke spalování tuhých paliv v obytné zástavbě. Hlavním faktorem ovlivňujícím situaci v současné době je ovšem prudce se rozvíjející doprava. Dominantními liniovými zdroji znečišťování ovzduší jsou zejména komunikace I/61 a II/101. Přestože se ovzduší v SO ORP Kladno v minulých letech poměrně výrazně zlepšilo a celkové emise hlavních znečišťujících látek se snížily, stále převyšují průměr EU. Zásadním problémem se v posledních letech stal opětovný lokální nárůst znečištění ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, polyaromatickými uhlovodíky (PAU) a zejména polétavým prachem (PM10) ve velkých městech a v blízkosti zatížených komunikací v důsledku rostoucích intenzit automobilové dopravy. 3.2.1.1 Emisní situace Obdobně jako v celé České republice dochází i v SO ORP Kladno k postupnému ústupu významu původně převažující škodliviny (oxidu siřičitého) ve prospěch nárůstu objemu i významu suspendovaných částic (prachu), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a polyaromatických uhlovodíků. Kvalita ovzduší v regionu je ovlivňována všemi typy zdrojů znečišťování ovzduší. Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) a zařazují se do kategorií podle tepelného příkonu nebo výkonu, kde dílčí soubory představují následující zdroje znečišťování (zařazení je provedeno podle již neplatného zákona 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší; dle platného zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se bude jednat o souhrnnou provozní evidenci zdrojů - SPE): • REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední stacionární zdroje znečišťování • REZZO 3 – malé stacionární zdroje znečišťování • REZZO 4 – mobilní zdroje znečišťování.

17


Největší zdroje znečišťování ovzduší přímo v dotčené oblasti nebo jejím okolí se nacházejí především v Kladně a jeho okolí. Mezi významné provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ovlivňujících kvalitu ovzduší v SO ORP Kladno, patří podle Českého hydrometeorologického ústavu (data z roku 2011) především ITES spol. s.r.o., Stochov K1, ITES spol. s.r.o. Kladno ONK, Proficolor s.r.o. – Provozovna Tuchlovice, Bontaz Centrum CZ s.r.o. – Velká Dobrá, Three Bond Czech s.r.o., C-Mec Kladno s.r.o. – odmašťování, Penguin CZ, s.r.o. – chemické čištění oděvů, Sochorova válcovna TŽ, a.s., Martin Peroutka – polygrafická výroba, Buštěhrad, Václav Sýkora - prádelna a čistírna, Václav Šťastný – zinkovna, Vagnerplast spol. s.r.o., Alpiq Generation (CZ) s.r.o. – Elektrárna Kladno, Poldi Trade a.s., Vězeňská služba ČR – Věznice Vinařice, Bohemia asfalt, s.r.o. – Obalovna Vinařice. Jak již bylo uvedeno výše v této kapitole, je vymezení SO ORP Kladno specifické a neodpovídá územně-správním jednotkám, k nimž se vztahuje většina dostupných dat. Pro orientaci proto v následujícím textu vycházíme z dat ČHMÚ pro okres Kladno. V tabulkách jsou uvedeny celkové emise hlavních znečišťujících látek od roku 2007 do roku 2011. Data z roku 2012 v době vyhotovení Oznámení nebyla k dispozici. Tabulka C1

Rok 2011 2010 2009 2008 2007 Tabulka C2

Rok 2011 2010 2009 2008 2007 Tabulka C3 Rok 2011 2010 2009 2008 2007

Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 1 v okrese Kladno TZL [t/rok] 171,7 125,3 92,7 95,9 81,6

Okres Kladno - REZZO 1 SO2 NOx CO [t/rok] [t/rok] [t/rok] 3 078,20 1 972,00 176,2 2 953,1 1 998,7 150,4 2 726,1 1 923,6 118,3 2 624,6 2 042,8 137,1 3 045,4 2 290,6 187,6

VOC [t/rok] 305,8 310,0 289,0 297,8 362,1

NH3 [t/rok] 0,0 0,0 57,2 120,5 30,0


Okres Kladno - REZZO 1 SO2 NOx CO [t/rok] [t/rok] [t/rok] 33,70 26,00 19,6 38,2 28,1 19,5 41,0 34,6 22,1 50,9 37,8 32,3 53,3 35,6 34,4

VOC [t/rok] 44,5 47,2 59,1 62,9 58,4

NH3 [t/rok] 0,2 1,0 58,3 86,4 156,4


SO2 [t/rok] 441,3 509,4 430,3 423,4 435,2

NOx [t/rok] 98,3 115,2 97,4 100,9 140,4

CO [t/rok] 1 336,70 1 567,0 1 332,2 1 407,1 1395

VOC [t/rok] 266,2 312,1 265,3 280,2 277,8

18


Tabulka C4

Rok 2011 2010 2009 2008 2007

Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3 v okrese Kladno TZL [t/rok] 402,8 398,5 347,4 376,2 326,5

Okres Kladno - REZZO 1 SO2 NOx CO [t/rok] [t/rok] [t/rok] 3 553,2 2 096,3 1 532,5 3 500,7 2 142,0 1 736,9 3 197,4 2 055,6 1 472,6 3 098,9 2 181,5 1 576,5 3 533,9 2 466,6 1 617,0

VOC [t/rok] 616,5 669,3 613,4 640,9 698,3

NH3 [t/rok] 0,2 1,0 115,5 206,9 186,4

Z výše uvedených tabulek je zřejmý významný vliv zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší, zejména v případě produkce oxidu siřičitého, TZL a oxidů dusíku, jejichž množství ve vzduchu se zvyšuje nebo se s lety významně nemění. Naopak u amoniaku (NH3) došlo podle REZZO od roku 2007 k významnému poklesu. Přes průmyslový charakter SO ORP Kladno jsou však významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv (Tabulka č. 3) a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v podzimních a zimních měsících a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. K nárůstu znečištění dochází i v oblastech s možnostmi alternativního vytápění ušlechtilejšími palivy (plyn). Příčinou je mimo jiné i částečný návrat k vytápění tuhými palivy, způsobený především zvyšováním nákladů na vytápění při současné dostupnosti levnějších druhů pevných paliv, v některých případech doprovázený i spalováním odpadů se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě výše uvedeného narůstajícího podílu malých zdrojů znečištění ovzduší, také již citovaná doprava. A to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Na některých úsecích silnic v kraji se intenzita dopravy, zejména v první polovině stávající dekády, zvýšila o desítky procent. Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování jsou komunikace v centrech měst (především Kladno a jeho okolí), všechny rychlostní komunikace a zatížené úseky silnic I. tříd (především R6). Dalším, výše nezmíněným zdrojem znečištění ovzduší, je významný lokální vliv termicky aktivních důlních odvalů (nutnost sanace) a vliv velkých plošných rekultivačních prací. 3.2.1.2. Imisní situace Významnou část SO ORP Kladno v posledních letech stále zaujímá oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Koncentrace škodlivin v ovzduší je mimo jiné závislá na meteorologické situaci, a proto je tento faktor v jednotlivých sezónách i letech různě významný. K překračování 24hodinového imisního limitu nejčastěji dochází v zimních měsících a souvisí s aktuálními meteorologickými a rozptylovými podmínkami, které nejvíce ovlivňují koncentraci škodlivin. Na území SO ORP Kladno je uístěno 6 stanic imisního monitoringu. Jsou to stanice Kladno – Střed města, Kladno – Švermov (ČHMÚ) a Kladno – Rozdělov, Kladno – Vrapice, Buštěhrad (zdravotní ústav) a Stehelčeves (tato stanice sice nemá dostatečné množství dat pro hodnocení podle Přílohy č. 1 k Vyhlášce č. 330/2012 Sb., ale podle pravidel používaných v předchozích letech byla do hodnocení zahrnuta). 19


Klíčové je především znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10, a to nejen v kladenské průmyslové aglomeraci a přilehlých územích, ale i ve větších městech mimo tuto aglomeraci. V roce 2011 dosahovala roční průměrná koncentrace PM10 na stanici Stehelčeves 55,1 (µg/m3), což bylo nejvíce v celé České republice. Obdobně tomu bylo i v roce 2010, kdy bylo naměřeno 89,9 (µg/m3) (viz tabulka č. 5). Z údajů pro rok 2012 plyne, že v tomto roce nedošlo k překročení ročního imisního limitu PM10 na žádné stanici, umístěné v SO ORP Kladno. Pokud se týká denního imisního limitu koncentrací PM10, ten byl překročen například na stanici Kladno – Švermov 79x v roce 2012, obdobně jako v předchozích letech - 2011 (83x), 2010 (96x), 2009 (84x). Naopak významná snížení počtu překročení 24 hodinového imisního limitu jsou viditelná u stanice Stehelčeves, kdy v roce 2009 byl imisní limit překročen 98x, v roce 2010 197x a v roce 2011 114x (viz níže uvedená tabulka č. C6). V době zpracování Oznámení nebyla uveřejněna všechna data, vztahující se k roku 2012. Předpokládá se, že v době zpracování Vyhodnocení již budou doplněna. Tabulka C5 Hodnoty překročení limitu roční průměrné koncentrace PM10 v SO ORP Kladno (Zdroj: ČHMÚ) Tabulka překročení ročních průměrných koncentrací PM10 Stanice 2011 2010 2009 Kladno - Rozdělov 44,3 Kladno - Střed města Kladno - Švemov 42,6 Kladno - Vrapice 40,1 43,7 Stehelčeves 55,1 89,9 49 Buštěhrad 40,5 44,1 -

2008 40,9 -

Tabulka C6 Hodnoty překročení limitu 24 hodinových průměrných koncentrací PM10 v SO ORP Kladno (Zdroj: ČHMÚ) Tabulka překročení ročních průměrných koncentrací PM10 Stanice 2011 2010 2009 Kladno - Rozdělov 75 Kladno - Střed města Kladno - Švemov 79 83 96 Kladno - Vrapice 57 71 Stehelčeves 114 197 Buštěhrad 59 81

2008 84 41 89 44

Pro ilustraci celorepublikového kontextu jsou v obrázcích na následující straně znázorněna pole ročních průměrných koncentrací PM10 a benzo(a)pyrenu v roce 2011 (Zdroj: ČHMÚ).

20


Obrázek C2

Pole ročních průměrných koncentrací PM10 v roce 2011 (Zdroj: ČHMÚ).

Obrázek C3

Pole ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu, 2011 (Zdroj: ČHMÚ)

21


Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění výrazně podílejí lokální topeniště. Například v případě PM10 může být příspěvek lokálních topenišť k celkovým koncentracím v průměru od 1 - 5 µg/m3 , ale lokálně mohou přispívat i více než 15 µg/m3. V SO ORP Kladno nebyly za posledních 5 let překračovány imisní limity pro suspendované částice PM2,5 ve výši 25 µg.m-3 (navrhovaný roční limit podle směrnice ES 2008/50/EC). Uvedené částice jsou považovány za nejvýznamnější prachové částice z hlediska vlivů na lidské zdraví. Pokud se týká organických látek, dochází k překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren (prokázaný lidský karcinogen dle IARC), a to na stanici Kladno – Švermov. Hodnoty ročního imisního limitu benzo(a)pyrenu zde v roce 2012 dosahovaly 4,7 ng/m3, v roce 2011 3,9 ng/m3, 2010 4,3 ng/m3, v roce 2009 4,5 ng/m3 a v roce 2008 6 ng/m3, kdy limitní hodnotou je 1 ng/m3. Pole ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu za rok 2011 je pro celou republiku znázorněno výše v obrázku C3. Pokud se týká další významné organické škodliviny – benzenu, nedošlo v SO ORP Kladno v posledním období (2008 až 2012) k překročení jeho ročních průměrných koncentrací. Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Podle Českého hydrometeorologického ústavu se v roce 2011 na vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany zdraví nejvíce podílely nadlimitní koncentrace suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu. V některých oblastech i koncentrace těžkých kovů a arzénu. V následujícím obrázku jsou vymezeny OZKO za rok 2011. Obrázek C4

Vyznačení oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu, 2011

22


3.2.2. Hluk Společně s dopady intenzivní dopravy na znečištění ovzduší (ať už samotná produkce emisí nebo sekundární znečištění prachem), se expandující doprava projevuje i nárůstem hlukové zátěže obyvatel. Mezi příčiny narůstajícího počtu obyvatel, zatížených hlukem z dopravy patří především vzrůstající intenzity automobilové dopravy, nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací, a chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný s výjimkou některých lokalit v bízkosti průmyslové činnosti. V rámci Akčního hlukového plánu pro hlavní pozemní komunikace ve Středočeském kraji byly na základě strategických hlukových map identifikovány lokality, označované jako kritická místa. Jedná se o lokality, kde by mělo prioritně dojít k postupnému zlepšování stávající situace. Ani jedno ze zmiňovaných kritických míst nebylo identifikováno na sledovaných komunikacích v SO ORP Kladno. Pokud se týká ostatních problémových míst: Ukazatel Ldvn byl dle strategických hlukových map překročen v Kladně na komunikaci I/61 (respektive se jedná o následné úseky komunikací II/238 a II/118), na hraně překročení je u této komunikace situace na jihovýchodním okraji Buštěhradu (65 až 70 dB), na komunikaci R7 nebyl tento ukazatel překročen na žádném úseku. Také ukazatel Ln je pod mezní hodnotou ve všech obcích, kterými prochází komunikace R7. Překročen byl opět na komunikaci I/61 a na následných úsecích v Kladně, na hraně překročení je v Lidicích (55 až 60 dB). Pokud se týká leteckého hluku, je pochopitelně významným zdrojem provoz na letišti Václava Havla v Praze – Ruzyni, jehož letecké koridory pro start a přistání vedou – i vzhledem k převládajícímu západnímu proudění – nad SO ORP Kladno. Nicméně dle strategické hlukové mapy pro letiště Václava Havla, nejsou ukazatelé Ldvn a Ln na území SO ORP Kladno překročeny. Na hraně překročení je Ldvn (55 až 60 dB) na jižním okraji Pavlova, v Unhošti, Nouzově a Malých Kyšicích, Ln pak na hraně překročení (45 až 50 dB) v Malých Kyšicích, Nouzově, jižním okraji Pavlova a jižním okraji Hostouně. Ochranné hlukové pásmo letiště zasahuje Hostouň a končí na jižním okraji Pavlova. V akčním plánu bylo za kritickou lokalitu označeno území obcí a městských částí v prodloužení ranveje RWY 06/24, které zasahuje obec Malé Kyšice. 3.2.3. Příroda a krajina Zájmové území je možno pokládat za výrazně antropogenně ovlivněnou krajinu, obsahující sídelní zástavbu, průmyslové stavby, poměrně výrazný podíl infrastrukturních prvků (komunikace, vedení VVN a podobně). V širším zázemí Kladna pak jde o krajinu zemědělsky využívanou s dílčími plochami lesa. Zejména na východ od Kladna na území Pražské plošiny se jedná o bezlesé území, které je zemědělsky využíváno již od mladší doby kamenné. Působení člověka však mělo za příčinu mj. vznik několika unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada cenných ekosystémů. Další intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby však tyto ekosystémy ohrožuje. Území katastru samotného Kladna je ekologicky nestabilní, zejména v důsledku toho, že je Kladno poměrně velké průmyslové město s vysokým podílem zastavěných ploch.

23


I přes výše uvedené se na území SO ORP Kladno vyskytují území s cennými přírodními hodnotami. Jedná se především o velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území. Z Křivoklátské vrchoviny zasahuje do sousedství města výběžek přírodního parku Džbán a část CHKO a biosférické rezervace Křivoklátsko. Toto území charakterizuje vyšší lesnatost a větší rozloha trvalých travních porostů. Ekologická stabilita je hodnocena stupněm 3 - střední. V zájmového území se vyskytuje několik maloplošných chráněných území, například na severovýchodně je to přírodní rezervace Pašijová draha, či přírodní památka Vinařická hora severně od centra Kladna. Středočeský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu „Koncepci ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 - 2016“, která analyzuje dosavadní stav a ukládá prioritní úkoly v daném území na období uvedených 10 let. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy, například v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny, podniky na zelené louce) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v poměru k území přírodního charakteru. V následující mapce je uveden přehled chráněných území SO ORP Kladno. Obrázek C5

Mapa přírodních parků a CHKO Křivoklátsko v zájmovém území. (Zdroj: Gepro)

24


Velkoplošná zvláště chráněná území Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko CHKO Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1973 na ploše 628 km2. Již 1. 3. 1977 byla dále zahrnuta mezi biosférické rezervace UNESCO, a to pro své vysoké přírodovědné hodnoty, přesahující významem hranice státu. CHKO Křivoklátsko leží v západní části středních Čech. Městys Křivoklát, jako střed oblasti, je vzdálen vzdušnou čarou zhruba 40 km na západ od centra Prahy. Z hlediska správního uspořádání zasahuje CHKO Křivoklátsko kromě Středočeského i na území Plzeňského kraje a kromě okresu Kladno i na území okresů Beroun, Rakovník, Rokycany a Plzeň-sever). V SO ORP Kladno zaujímá jeho jihozápadní část. Téměř celá oblast se nalézá v Křivoklátské vrchovině a v severní části Plaské pahorkatiny s výskytem jedinečných společenstev vytvořených ve velmi členitém terénu podél řečiště Berounky a jejích přítoků. Jedná se o různé typy doubrav, lesostepi, stepi a společenstva skalních výchozů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. Osou Křivoklátska je údolí středního toku řeky Berounky. Pravý břeh patří ke Zbirožské vrchovině, v níž leží i nejvyšší bod oblasti, zatímco levý břeh tvoří Lánská pahorkatina. Obrázek C6

Zákres případné hranice (černá linie) Národního parku Křivoklátsko zasahující do SO ORP Kladno (červená linie). (Zdroj: Gepro)

25


Nejvyšším bodem je vrch Těchovín (616 m n. m.), nejnižším místem Křivoklátska je hladina Berounky v Hýskově (217 m n. m.). V okolí Berounky a jejích hlavních přítoků jsou největší výškové rozdíly, nejvýraznější členitost terénu i nejzajímavější přirozené geologické odkryvy. Je zde vysoká rozmanitost přírodních podmínek, od stinných a vlhkých poloh v inverzních údolích, přes stráně a svahy s velmi různorodým podkladem a rychle se měnícími mikroklimatickými podmínkami, až po vrcholové partie s extrémně teplými a suchými plochami, zvanými „pleše“. Jedná se o významnou ukázku tzv. říčního fenoménu s vysokou pestrostí stanovišť a na nich se vyskytujících rostlinných a živočišných společenstev v rámci středoevropských pahorkatin. Značně pestrá geologická stavba pak ovlivnila i velkou rozmanitost krajiny od řeky vzdálenějších míst, zejména v jižní části Křivoklátska. Téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, mimo jiné zde hnízdí kolem 120 druhů ptáků. V současné době se připravují podklady pro posouzení možnosti zřízení národního parku v jádrové části stávající CHKO. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Na území SO ORP Kladno se vyskytuje jedna národní přírodní památka (je součástí CHKO Křivoklátsko), dvě přírodní rezervace a osm přírodních památek. Nejmladším MZCHÚ je PP Žraločí zuby, která byla vyhlášena v roce 1997, naopak nejstarší je PP Pod Veselovem, vyhlášená v roce 1969. V oblasti SO ORK Kladno se nacházejí níže uvedená MZCHÚ: • NPR Vůznice – k.ú. Běleč, předmětem ochrany jsou přirozená lesní a lesostepní společenstva Křivoklátska. • PR Záplavy – oblast je významným hnízdištěm a refugiem ptáků. • PR Pašijová draha – modelované území na pískovcových horninách s teplomilnou květenou. • PP Kalspot – předmětem ochrany jsou mokřadní společenstva a obojživelníci. • PP Pod Veselovem – předmětem ochrany je výskyt koniklece lučního (Pulsatilla pratensis). • PP Ve Šperkotně – předmětem ochrany je vlhkomilná lokalita a kapradina jazyk hadí. • PP Třebichovická Olšinka – výskyt chráněných druhů bledule jarní a vstavačovité. • PP Vinařická hora – lokalita je tzv. složená sopka, krajinná dominanta s teplomilnou faunou. • PP Žraločí zuby – paleontologické nálezy zbytků organismů z druhohor. • PP Markův mlýn – lokalita výskytu koniklece lučního (Pulsatilla pratensis). • PP Kovárské stráně – předmětem ochrany jsou teplomilné rostliny. Přírodní parky V SO ORP Kladno byly vyhlášeny následující přírodní parky:

26


PP Povodí Kačáku Území zahrnuje lesnaté oblasti povodí Kačáku v údolí meandrujícího potoka o délce zhruba 28 km mezi přírodní rezervací Záplavy u Kladna na severu a obcí Loděnice v okrese Beroun na jihu. V minulosti na Kačáku fungovala celá řada mlýnů, dochované přírodní hodnoty jsou chráněny v několika přírodních památkách (Kalspot, Markův mlýn, Pod Veselovem, Záplavy). PP Džbán Převážně lesnaté území, kde jsou dochovány přirozené lesy dubové, habrové i bukové. Ve smíšených porostech se vyskytují vzácné rostliny, jako lilie zlatohlavá, lýkovec jedovatý nebo orchidej střevíčník pantoflíček. Na opukových skalách se daří bělozářce větevnaté nebo velmi vzácné medvědici lékařské. Z živočichů se vyskytuje mlok skvrnitý, několik druhů plazů, výr velký nebo jezevec lesní. PP Džbán zahrnuje několik maloplošných chráněných území (Bílichovské údolí, Cikánský dolík, Na Pilavě). Charakteristická je lidová architektura (selská stavení z neomítnuté džbánské opuky). PP Okolí Okoře V porovnání s okolní zemědělskou krajinou je přírodní park charakteristický členitým reliéfem vzniklým činností Zákolanského potoka a jeho přítoků. Dochovala se zde společenstva skalek, stepních trávníků, početné lesní enklávy a teplomilná rostlinná společenstva. Rybníky jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků. Významné krajinné prvky (VKP) V SO ORP Kladno je registrováno 22 níže uvedených VKP (Zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území pro SO ORP Kladno): • Niva Rynholeckého potoka: Vlhké louky, místy zamokřené, včetně rákosin, výskyt ohroženého druhu vrba rozmarýnolistá. Území je významné především z krajinotvorného hlediska. k.ú. Vašírov. • Park v Honicích: Park s mohutnými vzrostlými stromy (8x lípa malolistá, 4x jírovec maďal, 6x vrba bílá, 4x smrk pichlavý, 1x jilm vaz, 1x jasan ztepilý, 1x hloh obecný, 1x bříza bradavičnatá). Zájmem ochrany přírody je zachování těchto stromů a zároveň parku se všemi jeho funkcemi. k.ú. Honice. • Niva a rybník Lány: Niva Zámeckého potoka a rybník Lány s přilehlou mokřadní loukou a bažinatými porosty. Významnější druhy rostlin se zde sice nevyskytují, ale lokalita je vhodná jako útočiště obojživelníků a je cenná z krajinotvorného hlediska. k.ú. Lány/Tuchlovice. • Vysoká halda: Místo je historicky spjato s kamenickým řemeslem v obci a jejím okolí. k.ú. Kamenné Žehrovice. • Louka s výskytem vstavačovitých rostlin: k.ú. Kamenné Žehrovice. • Na Stráži: Bývalý lom s periodickou tůní a výchozy skalek, porostlý vegetací. Výskyt chráněných obojživelníků (čolek velký, čolek obecný, kuňka ohnivá) a plazů (ještěrka obecná, slepýš obecný, užovka obojková). k.ú. Braškov. • Mokřad „ U vinohrádku“: Mokřad s periodickou tůní a porostem vrb, topolů a bříz a místo výskytu a rozmnožování zvláště chráněných živočichů (čolek velký, čolek obecný, čolek horský, kuňka obecná, skokan hnědý, skokan štíhlý, ropucha obecná, ropucha zelená, blatnice skvrnitá, užovka obojková). k.ú. Kyšice.

27


•

• • • • • •

• • • • • •

• •

Mokřad „3. jezírko“: Mokřad s periodickou tůní a porostem topolů a místo výskytu a rozmnožování zvláště chráněných živočichů (čolek velký, čolek obecný, čolek horský, kuňka obecná, skokan hnědý, skokan štíhlý, ropucha obecná, ropucha zelená, blatnice skvrnitá, užovka obojková). k.ú. Kyšice. Louka s výskytem vstavačovitých rostlin: k.ú. Doksy. Vodní nádrž s mokřadem: Přírodní lokalita s výskytem zvláště chráněných živočichů vodních a mokřadních stanovišť, vstavačovitých rostlin a některých ohrožených vodních rostlin, biocentrum vklíněné do zastavěné části obce. k.ú. Libušín. Jírovcová alej: k.ú. Libušín. Park v Libušíně: Park s mohutnými vzrostlými stromy. k.ú. Libušín. Lokalita s výskytem ohrožených druhů rostlin: Lokalita se nachází v blízkosti Přírodní památky „Třebichovická olšinka“, místo výskytu ohrožených druhů rostlin (bledule jarní a prstnatec májový). k.ú. Třebichovice. Lokalita s výskytem hořečku nahořklého a dalších vzácných druhů rostlin: Lokalita v erozní rýze, zjištěn výskyt silně ohroženého druhu rostlin – hořeček nahořklý (Gentianella amarella). Dále se zde vyskytují ohrožené rostliny – hořeček brvitý (Gantianella ciliata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a bařička bahenní (Triglochin palustre). k.ú. Saky. Park se vzrostlými stromy a keři: Park tvoří významnou zeleň ve středu obce a je užíván k všeobecnému prospěchu. k.ú. Pchery. Mokřad a vodní plochy Čabárna: Místo výskytu ohroženého druhu živočicha – skokan skřehotavý. k.ú. Cvrčovice. Kladenský hřbitov: Lokalita je jedním z největších komplexů udržované zeleně v Kladně a okolí, skladba dřevin není z hlediska nutnosti registrace VKP rozhodující, ale jako celek má význam hygienický a esteticko-krajinotvorný. k.ú. Kladno. Mokřad „Na rovinách“: Mokřad a vodní plocha, místo výskytu a rozmnožování ropuchy obecné a slepýše křehkého. k.ú. Dubí. Lípy na hřbitově: Hřbitov s 21 lipami a 3 jasany. Jedná se o staré, mohutné stromy v dobrém stavu. k.ú. Hostouň. Žákova skála: Významná paleontologická lokalita – Žákova skála – buližníkový kamýk, na jehož východním svahu se nacházejí křídové sedimenty. Tyto horniny jsou významným nalezištěm fosilních organismů, zejména ústřic. Zájmem ochrany přírody je zachování lokality v současné podobě. k.ú. Běloky. Travnatý svah s výskytem hlaváčku jarního: Travnatý svah se smíšenou zelení s výskytem hlaváčku jarního (Adonanthe vernalis), který je zařazen mezi zvláště chráněné rostliny. k.ú. Blevice. Břidličnaté skály s výskytem bělozářky liliovité: k.ú. Otvovice.

Graficky jsou významné krajinné prvky nacházející se v SO ORP Kladno schematicky znázorněny v obrázku na následující straně.

28


Obrázek C7

Mapa výskytu Významných krajinných prvků na území SO ORP Kladno. (Zdroj: Gepro)

Územní systémy ekologické stability krajiny Územní systémy ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou vzájemně propojené soubory přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišují se na místní, regionální a nadregionální ÚSES a jejich cílem je: • uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny • zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení • podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny • uchování významných krajinných fenoménů. Jejich vymezení je součástí územně-plánovací dokumentace. V územně-plánovací dokumentaci VÚC je to na úrovni nadregionálních a regionálních ÚSES, v územněplánovací dokumentace obcí pak až do úrovně lokálních ÚSES. Pro řešené území existují generely ÚSES. Nadregionální a regionální úroveň prvků ÚSES je stanovena v generelu z roku 2001 (a přesněji vymezena v ÚP VÚC Pražského regionu) a lokální úroveň v generelu z roku 1995 (a přesněji vymezena v ÚPD jednotlivých obcí).

29


ÚSES dle ÚP VÚC Pražského regionu Územím ORP Kladno prochází nadregionální biokoridor 54 Pochvalovská stráň – Karlštejn a nadregionální biokoridor 57 Šebín – K58. Nadregionální biokoridory mají stanovenou osu a ochranné pásmo 2 km po obou stranách osy, jejíž šířka odpovídá šířce regionálního biokoridoru (40 m). Regionální biocentra musí být vkládána do biokoridoru ve vzdálenostech max. 5-8 km. V řešeném území se nachází regionální biocentra 1471 Záplavy, 1472 Kožová hora, 1475 Vysoký vrch, 1675 Pašijová dráha, 1864 Minická skála. Minimální výměra regionálního biocentra je 30 ha. Ve VÚC Pražského regionu byla stanovena k vymezení RBC 1470 Vinařická hora, 1473 Dolanský háj a niva, 1674 Hradečno, 1676 Kalspot. K založení jsou stanovena RBC 1469 Třebušice, 1487 Chržín, 1488 Poštovice. V řešeném území se dále nacházejí regionální biokoridory 1111 Loděnice – Záplavy, 1134 Vinařická hora – Třebušice, 1138 Kožová hora – K 54, 1140 Dolanský háj – Okoř, 1142 Břevská rákosina – Houstoň. Ve VÚC Pražského regionu jsou stanoveny k vymezení následující NBK: 1115 Prameniště Výmoly – K 54, 1120 Okoř – Minická skála, 1133 Pašijová dráha – Vinařická. Obrázek C8

Mapa Regionálního a nadregionálního ÚSES na území SO ORP Kladno. (Zdroj: Gepro)

30


Péče o chráněné živočichy V SO ORP Kladno působí 1 záchranné stanice pro hendikepované živočichy KladnoČabárna, která se věnuje také EVVO. Natura 2000 Ochrana lokalit evropské soustavy Natura 2000 se může potenciálně dostávat do konfliktu s rozvojový aktivitami Strategie SO ORP Kladno. Příčinou může být i skutečnost, že součástí soustavy Natura 2000 jsou i části území, která dříve nebyla speciálně chráněna národní legislativou. Posouzení možných vlivů na území EVL a ptačí oblasti proto bude tvořit (i z důvodu obsahu vyžádaných stanovisek orgánů ochrany přírody) obligatorní součást následného Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví. Do národního seznamu evropsky významných lokalit bylo na území SO ORP Kladno zařazeno nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. celkem 7 EVL. (zdroj: Cenia). Nejpočetnější kategorií evropsky významných lokalit na území SO ORP Kladno jsou území, jejichž předmětem ochrany jsou konkrétní evropsky významné druhy (tzv. druhové lokality) zejména evropsky významné druhy živočichů. Evropsky významné lokality (EVL) na území SO ORP Kladno Na území SO ORP Kladno se nacházejí následující EVL: • CZ0210107 Krnčí a Voleška: Velmi dobře zachovalé mochnové doubravy na okraji Kladna s bohatou populací kriticky ohroženého druhu Pyrola media (zřejmě nejbohatší populace v České republice) a přítomností dalších vzácných druhů. • CZ0214008 Lánská obora: Chráněna především prioritní přírodní stanoviště lesy svazu Tilio-acerion na svazích, roklích a sutích a prioritní druh páchník hnědý (Osmoderma eremita). EVL je součástí CHKO Křivoklátsko. • CZ0213038 Kyšice–Kobyla: Výskyt prioritního druhu čolek velký (Triturus cristatus). Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území je přírodní památka. • CZ02143072 PP Smečno: Výskyt prioritního druhu páchník hnědý (Osmoderma eremita). • CZ0213029 PP Kalspot: Výskyt prioritního druhu čolek velký (Triturus cristatus). • CZ0213059 PP Třebichovická Olšinka: Výskyt chráněného druhu vrkoč útlý (Vertigo angustior). • CZ0214015 NPR Vůznice: Výskyt prioritních společenstev: lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy a eurosibiřské stepní doubravy. Dále se zde vyskytují středoevropské silikátové sutě, bučiny a dubohabřiny. Z významných druhů je to kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a roháč obecný (Lucanus cervus). Území je součástí CHKO Křivoklátsko. • CZ0213016 Zákolanský potok: Výskyt chráněného druhu Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium).

31


Do SO ORP Kladno dále zasahuje ptačí oblast Křivoklátsko. Ptačí oblast Křivoklátsko: Ptačí oblast Křivoklátsko (CZ0211001) byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 684/2004 Sb. na ploše 31 932 ha. Území ptačí oblasti je součástí CHKO Křivoklátsko, celkově je její rozloha nižší než rozloha CHKO Křivoklátsko. Předmětem ochrany ptačí oblasti Křivoklátsko jsou populace těchto druhů ptáků: včelojed lesní (Pernis apivorus), výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), ledňáček říční (Alcedo atthis), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a lejsek malý (Ficedula parva) a jejich biotopy. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, pro které je oblast vyhlášena, v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany (§1 nařízení Vlády ČR). Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody, lze v ptačí oblasti mimo současně zastavěné a zastavitelné části území obcí provádět některé aktivity, z nichž lze – z hlediska účelu posouzení Strategie rozvoje SO ORP Kladno - uvést například změnu druhů pozemků a způsobů jejich využití. Obrázek C9

Označení hranice CHKO Křivoklátsko (zelená linie) a PO Křivoklátsko (červená linie). (Zdroj: město Rakovník)

32


3.2.4. Staré ekologické zátěže Od druhé poloviny 19. století patřila oblast SO ORP Kladno k významným průmyslovým oblastem. Díky značným nalezištím černého uhlí se zde mohly rozvinout obory jako těžba, železářství a ocelářství. V 90. letech 20. století došlo k útlumu těžby a v důsledku nevydařené privatizace také ke krachu jednoho z nejvýznamnějších podniků Středočeského kraje Poldi Kladno. Důsledkem těžebních a výrobních aktivit v minulosti bylo poškození životního prostředí, které je v současnosti reprezentováno starými ekologickými zátěžemi a takzvanými brownfieldy. Staré ekologické zátěže patří ve Středočeském kraji k závažným problémům životního prostředí. Jedná se převážně o zátěže z oblasti důlního a hutnického průmyslu, uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů a území dlouhodobě (většinou v minulosti) provozovaných průmyslových podniků. V případě skládek je největším problémem jejich rekultivace a zabezpečení, narážející na nedostatek finančních prostředků obcí, které byly jejich provozovateli. Specifickým problémem území s bývalou hlubinnou těžbou černého uhlí je nutnost zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovatelného výstupu důlních plynů a dále devastace poddolovaných území s omezenými možnostmi těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod. Nejvíce jsou postižena území, kde probíhala v minulosti těžba černého uhlí. Pozůstatky hornické činnosti lze podle Aktualizovaných územně analytických podkladů rozdělit do pěti skupin: • Vypouštění důlních vod: V současné době se důlní vody do vodotečí nevypouštějí. Po nastoupání hladiny podzemní vody, jejíž hladina bude mít mírný spád zhruba od Z k V, by mohlo dojít k jejímu výtoku do potoka nejspíš u Vrapic. Množství těchto vod by vzhledem ke srážkovým a infiltračním poměrům nemělo být velké (bude záviste na propustnosti horského masívu a možnosti obnovy některých starých pramenních vývěrů, což se po předchozí hornické činnosti prognózuje velice obtížně). • Úvodní důlní díla: Problematika se týká především severní části posuzovaného území, kde bylo těženo uhlí. Nejdůležitější z těchto děl představují při severním a západním okraji zájmového území, tj. v místech kde byly uhelné sloje uloženy v hloubkách několik set metrů, důlní jámy na těchto katastrech: Tuchlovice – Tuchlovice (Jaroslav, Nosek) a Pustinka, Kamenné Žehrovice – Wanieck (Nejedlý II), Hradečno – Nejedlý IV, Libušín – Nejedlý I+III (Schoeller), Jan I+II, Libušín, Max (Gottwald I), Vinařice – Mayrau+Robert (Gottwald II) a Barré, Pchery – Theodor, Brandýsek – Michal+Layer, Cvrčovice – Julius, Stehelčeveský důl. Tyto jámy byly v rámci útlumu těžby kladenských dolů likvidovány, respektive zabezpečeny. V ostatních místech zájmového území jde o: severovýchodní část území, kde se vyskytuje řada mělčích důlních děl (některé z nich štoly, respektive úpadní jámy) na výchozech (Blevice, Otvovice na Zákolanským potokem, Slatina, Kolečský důl), jihozápadní část území, kde je při okraji křivoklátského lesního komplexu řada mělkých děl situovaných podél hranice katastrálních území Lány-Rynholec a důlní díla Max Egon Zeche. 33


Jediné důlní dílo v jižní části zájmového území představuje průzkumná štola, ražená u Bezděkova na stavební kámen. V území v současné době nejsou těžena ložiska nerostných surovin, namísto nich je ovšem často těžen a rozvážen materiál z hald, vzniklých po hornické i hutnické činnosti, například pro výrobu stavebních prvků nebo jako podsypový a zásypový materiál. Pozůstatky hornické činnosti jsou charakterizovány zejména vznikem poklesových kotlin a již výše uvedenými haldami, případně pozůstatky technologického a sociálního zázemí bývalé těžby. V samotném centru města Kladna jsou přetrvávajícím problémem environmentální zátěže v areálu bývalé huti Poldi Kladno, které limitují opětovné využití této staré Průmyslové zóny Kladno-východ. Obrázek C10 Staré ekologické zátěže, registrované (Zdroj: INSPIRE – Geoportál)

Z uvedené mapky starých ekologických zátěží registrovaných v Systému evidence kontaminovaných míst Ministerstva životního prostředí ČR je zřejmé, že z hlediska zájmového území je relevantní zejména koncentrace objektů a ploch se starými ekologickými zátěžemi v západní části průmyslové zóny Kladno-východ (například objekty v areálu výroby kabelů). Dalšími významnými ekologickými zátěžemi jsou objekty STE a.s. Kladno-Dříň a ECK Generating s.r.o. Kladno ve východní části města, Kladno-západ a Benzina, a.s. ČSPHM Kladno-Rozdělov.

34


3.2.5. Odpady Aktualizovaný Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje obsahuje následující hlavní zásady (dále aktualizované Obecně závaznou vyhláškou z r. 2008): • zvýšit celkové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010, • dosáhnout výtěžnost separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy) v následující struktuře: 45 % papíru, 33 % skla, 14 % plastů, 8 % kovů, • snížit podíl skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO) o 20 % do roku 2010 oproti produkovanému množství tohoto druhu odpadu v roce 2000, • zákaz zřizování nových skládek na území kraje s kapacitou pod 250 000 tun nebo 20 000 t/rok, • zvýšit míru materiálové recyklace stavebních a demoličních odpadů o 33 % do roku 2006 a o 60 % do roku 2013 v porovnání se stavem recyklace v roce 2001. Splnění uvedených požadavků je důležité zejména pro správní oblasti s největším počtem a hustotou obyvatel (SO ORP Kladno je druhým nejlidnatějším ORP na území Středočeského kraje). V rámci SO ORP Kladna působí níže uvedené nejvýznamnější subjekty, zajišťující svoz tuhého komunálního odpadu: • Městský podnik služeb Kladno, s.r.o. (MPS): Činnosti pro město Kladno i pro některé okolní obce (Buštěhrad) jsou zajišťovány prostřednictvím Městského podniku služeb Kladno, s.r.o. (MPS). Společnost MPS Kladno zajišťuje na území města Kladna a v jeho širokém okolí svoz tuhého komunálního odpadu (TKO). Dále provádí svoz a likvidaci velkoobjemového odpadu od právnických i fyzických osob v regionu Středních Čech. Jedná se hlavně o živnostenský odpad, starý nábytek, atd. Likvidace je prováděna vozidly s velkoobjemovými kontejnery, kterými jsou sváženy a zneškodňovány i živnostenské a stavební odpady. Důležitou součástí nakládání s odpady je separace odpadu. Na území města Kladna provádí MPS Kladno sběr separovaného odpadu donáškovým systémem. Společnost obsluhuje v Kladenském regionu přibližně 200 stanovišť s nádobami na separovaný odpad sklo, papír a plast. Nezbytným doplňkem systému sběru tříděného odpadu jsou sběrné dvory. MPS provozuje dva stacionární sběrné dvory: sběrný dvůr ve Smečenské a sběrný dvůr ve Vrapicích. V místech vzdálenějších od stálého sběrného dvora zajišťuje tyto služby MPS Kladno mobilním zařízením pro sběr nebezpečného odpadu. MPS zajišťuje také svoz, likvidaci a zpracování nebezpečného odpadu. • Technické služby Stochov, s.r.o.: Zajišťují komunální a technické služby pro území ve správě města Stochova. • CZ EKOLOGIE Holding Kladno: Zajišťuje provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Unhoště. K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady stále patří množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky a malé množství energeticky nebo materiálově využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. 35


Dalším problémem je rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů a využití tohoto typu brownfields. Tabulka C7

Přehledná tabulka produkce odpadů v ORP Kladno (t) v letech 2008-2011. Zdroj KÚ SK

Množství (t) / rok komunální odpad směsný komunální odpad odpadní obaly biologicky rozložitelný odpad

2008 40 595,16 32 807,86 13 383,25 978,5

2009 59 801,49 33 055,95 12 177,94 2 432,69

2010 69 958,38 36 347,75 11 270,97 3 474,45

2011 61 062,90 31 887,38 10 549,76 3 356,72

Vývoj produkce komunálního odpadu (tedy odpadu z domácností a podobných odpadů z živnostenského podnikání, průmyslu a z úřadů), včetně složek z odděleného sběru, souvisí mimo jiné s počtem obyvatel v SO ORP Kladno. V roce 2008 bylo vyprodukováno 40 595,16 t odpadu, což činilo 340,68 kg/1 obyvatele. V tomto roce bylo na území ORP Kladno evidováno 119 161 obyvatel. V roce 2010, kdy bylo v ORP Kladno zaznamenáno nejvíce komunálního dopadu, bylo v oblasti evidováno 121 963 obyvatel. Na jednoho obyvatele tedy spadalo 573,6 kg produkce komunálního odpadu za rok. V roce 2011 dochází k poklesu obyvatel na 119 895 obyvatel. V tomto roce je však produkce komunálního odpadu vyšší oproti roku 2008, a to 61 062,90 t. Jedním z důvodů může být postupný nárůst produkce komunálního firemního odpadu od roku 2008. V roce 2011 firmy v ORP Kladno vyprodukovaly 24 886,48 t komunálního odpadu. V témže roce vyprodukovaly všechny obce ORP Kladno 36 176,42 t komunálního odpadu. Podobné tendence, jako v případě komunálního odpadu, jsou viditelné také u směsného komunálního odpadu, hodnoty se však nemění výrazně. Znatelný je pokles produkce odpadních obalů, kdy v roce 2008 ORP Kladno vyprodukovala 13 383,25 t odpadních obalů. V roce 2008 došlo k poklesu na 10 549,76 t. Množství biologicky rozložitelného odpadu bylo v roce 2011 3 356,72 t oproti 978,5 t, které byly vyprodukovány v roce 2008. Vzhledem k tomu, že SO ORP Kladno je druhým nejlidnatějším ORP ve Středočeském kraji, je i druhým největším producentem odpadů ve Středočeském kraji, jak je patrné z níž uvedeného grafu C1 převzatého z Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje v roce 2011, respektive z Analýzy produkce a toku komunálních odpadů na území jednotlivých ORP Středočeského kraje. V dalších níže uvedených grafech jsou viditelná množství produkce a následné využití odpadů ve všech ORP Středočeského kraje. Pro ORP Kladno platí, že poměr využití odpadů k jeho produkci je proměnlivý. V roce 2008 bylo na území ORP Kladno produkováno přes 40 tisíc tun odpadu. Následně nebylo využito pouze 10 000 tun vyprodukovaného odpadu. V roce 2009 došlo k nárůstu, v roce 2011 naopak k poklesu využévání vyprodukovaného odpadu. Zhruba lze v ORP Kladno počítat s 50% využíváním produkovaných odpadů.

36


Graf C1 Evidovaná produkce odpadů ve všech ORP ve Středočeském kraji (t/rok) v letech 2008-2011. Zdroj KÚ SK.

Graf C2

Produkce a využívaní odpadů na území jednotlivých ORP Středočeského kraje v letech 2008.

37


Graf C3


Graf C4

Produkce a využívaní odpadů na území jednotlivých ORP Středočeského kraje v letech 2010

38


Graf C5


3.2.6. Voda 3.2.6.1. Jakost povrchových vod Jakost povrchových vod je dle dostupných údajů sledována na devíti profilech. Tyto monitorovací stanice se nacházejí před a za vodní nádrží Klíčava (profily Myší díra a Klíčava pod vodárnou, monitoring Klíčavy, povodí Vltavy), dále je monitorován vodní tok Loděnice u obce Podkozí po soutoku s Rymáňským potokem (profil Podkozí, Povodí Vltavy) a Dřetovický potok (profily Dřetovice pod. a Vrapice pod., povodí Vltavy) před soutokem se Zákolanským potokem (ten je mimo území ORP Kladno monitorován v profilu Kralupy, státní monitorovací síť ČHMÚ). Knovízský potok je mimo území ORP Kladno monitorován před soutokem se Zákolanským potokem (profil Kralupy n. V., Povodí Vltavy). Z menších toků je monitorován Sulovický potok (profil Hostouň, Zemědělská vodohospodářská správa) a Šternberský potok (profil Slaný-mostek místní komunikace, Zemědělská vodohospodářská správa). V níže uvedených tabulkách jsou uvedeny příklady profilů pro sledování jakosti povrchových vod. Podle základní klasifikace skupiny ukazatelů byly v období 2010-2011 nejvíce znečištěny vodní toky Knovízský potok, Dřetovický potok (byly zařazeny do V. a IV. třídy znečištění, tedy silně až velmi znečištěná voda), a to převážně díky ukazateli celkový fosfor, v některých případech společně s ukazateli BSK5 a CHSKcr). Naopak dobré hodnocení, tedy II. třída znečištění - čistá voda, je patrné na sledovaných profilech vodní nádrže Klíčava. Monitorované profily na Loděnici, přítoku Berounky, dosáhly v obou profilech podle základní klasifikace skupiny ukazatelů hodnocení III. třídy znečištění – znečištěná voda.

39


Tabulka C8

Jakost povrchových vod profil Dřetovice pod (Zdroj: povodí Vltavy)

Tabulka C9

Jakost povrchových vod profil Knovízký (Zdroj: povodí Vltavy)

Tabulka C10 Jakost povrchových vod profil Kličava pod Vodárnou (Zdroj: povodí Vltavy)

Tabulka C11 Jakost povrchových vod profil Kličava, Myší díra (Zdroj: povodí Vltavy)

Tabulka C12 Jakost povrchových vod profil Loděnice pod. (Zdroj: povodí Vltavy)

40


Tabulka C13 Jakost povrchových vod profil Loděnice Podkozí (Zdroj: povodí Vltavy)

Na přibližně jedné polovině území SO ORP Kladno (severně od komunikace R6) je vymezena zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Chráněné oblasti přírodní akumulace vod Na území SO ORP Kladno se nenachází chráněná oblast přírodní akumulace vod (CHOPAV). 3.2.6.2. Vodní hospodářství Sídla SO ORP Kladno zásobuje vodárenská soustava KSKM (Kladno–Slaný–Kralupy nad Vltavou–Mělník). Provozovatelem vodohospodářské soustavy měst a obcí v ORP Kladno je společnost Středočeské vodárny, a. s. - Veolia Voda, která zajišťuje dodávku vody a odvádění odpadních vod. V tabulce C14 na následující straně, jsou uvedeny vybrané údaje o vodovodech, spotřebě vody a ceně vody ve Středočeském kraji. Z údajů se patrné, že počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu každoročně přibývá. Spotřeba vody v domácnostech naopak mírně klesá. Ve městě Kladno je na veřejné vodovody napojeno 99,9 % všech obyvatel. Tento ukazatel je vyšší než ve Středočeském kraji) i než v České republice. V roce 2009 byla zahájena výstavba kanalizace Kladno – Švermov. Spotřeba vody ve městě Kladno mezi roky 1995 a 2006 klesla z 4 954 100 m3 na 3 350 657 m3, to znamená o 27,1 %. Klesající trend spotřeby souvisí mimo jiné s růstem ceny vody a s úspornými opatřeními realizovanými v domácnostech i v podnicích. V průběhu roku 2006 činila průměrná spotřeba vody přepočtená na jednoho trvale bydlícího obyvatele Kladna 132,5 litru za jeden den. Z porovnání níže uvedených tabulek C14 a C15 je možno usuzovat, že trend spotřeby vody ve městě Kladno je obdobý jako ve Středočeském kraji. Pro ORP Kladno se nepodařilo získat novější data.

41


Tabulka C14 Vybrané údaje o vodovoech, spotřebě a ceně vody ve Středočeském kraji v letech 2010-2011. (Zdroj: ČSÚ).

Tabulka C15 Základní ukazatele vodního hospodářství ve městě Kladně. (Zdroj: Timur)

3.2.6.3. Voda pro koupání Jakost vody je hodnocena orgány ochrany veřejného zdraví dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě. Výsledné hodnocení zohledňuje jak smyslově postižitelné ukazatele jakosti vody jako je zákal, pěna, olejový film nebo nepříjemný zápach, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. Na sledovaném území je registrováno 15 vodních nádrží, a to: • Drahý rybník, plocha 0,444 ha, • Konopas, plocha 0,158 ha, • Kouglův rybník, plocha 1,636 ha, • Okrouhlík, plocha 1,049 ha, • Pod chatou, plocha 0,106 ha, 42


• • • • • • • • • •

Sádky, plocha 0,071 ha, Slatinský rybník, plocha 2,598 ha, Turyňský rybník, plocha 51,022 ha, U chaty, plocha 0,243 ha, U můstku, plocha 0,063 ha, U ručiček, plocha 1,825 ha, V haltýřích, plocha 0,129 ha, Dokeský rybník, Bucký rybník, Rybník za K. Žehrovicemi.

Nádrže zaujímají pouze cca 0,3 % celkové plochy území. Největší nádrž – Turyňský rybník nemá stavidla, jedná se o zatopenou plochu po bývalé těžbě. Nádrž (rybník) nelze proto vypustit a případně obnovit kvalitu vody. 3.2.6.4 Odpadní vody V domech připojených na kanalizaci s čistírnou odpadních vod (ČOV) v roce 2009 žilo ve Středočeském kraji pouze 66,5% obyvatel kraje a v roce 2012 podíl mírně stoupl na 68,4%. Čištěno bylo v roce 2009 98,2% odkanalizovaných vod a v roce 2012 99,4%. Do kanalizace bylo v roce 2009 vypuštěno 49 256 tis. m3 odpadních vod, v roce 2011 52 925 tic. m3 a v roce 2012 51 067 tis. m3. Počet čističek odpadních vod (ČOV) stoupl od roku 2009 (415 ČOV) v roce 2011 na 431 a v roce 2012 bylo evidováno 444 čistíren. Hlavním správcem vodohospodářské infrastruktury je společnost Středočeské vodárny, a.s. (Zdroj: ČSÚ). Průmyslové podniky v SO ORP Kladno mají zajištěno čištění odpadních vod na úrovni legislativou požadovaných standardů. Dominantní podíl na znečištění vod v regionu mají komunální odpadní vody. A to jak vzhledem k množství odpadních vod, tak i vzhledem k hodnotám přiváděného organického znečištění a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod. Tabulka C16 Kanalizace na území ORP Kladno Sledovaný parametr počet obcí vybavených kanalizací podíl obcí s kanalizací na celkovém počtu obcí podíl obcí s kanalizací v celém Středočeském kraji

Hodnota parametru 41 85,42 % 76,44 %

3.2.7. Půda Stejně jako v předchozích letech dochází nadále k poklesu výměry zemědělské půdy (v roce 2011 meziročně o 25 ha a v roce 2010 o 5 ha). Hlavní příčinou je tlak na využití půdy pro realizaci průmyslových a obchodních komplexů, logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. Části zemědělské půdy byly zatravněny a převedeny na trvalé travní porosty. Podíl orné půdy zemědělského půdního fondu SO ORP Kladno (86,5 % v roce 2011) ukazuje na intenzivní hospodaření na zemědělské půdě a je srovnatelný s jinými oblastmi ČR, které jsou intenzivně zemědělsky využívany.

43


Tabulka C17 Výměra zemědělské a orné půdy v SO ORP Kladno v letech 2009 - 2011 2009

2010

2011

Zemědělská půda (ha)

18 665

18 650

18 625

Orná půda (ha)

16 172

16 158

16 118

3.2.8. Lesy Lesnatost území ORP Kladno se od roku 2009 pohybuje v hodnotě okolo 10 933 ha, což je 31,2 % c celkové plochy SO ORP 35 084 ha. Tato hodnota je méně než průměrná lesnatost celé ČR (33,6 %), avšak více než lesnatost Středočeského kraje (27,7 %). Zajímavé je srovnání s lesnatostí statutárního města Kladna (34,5 %) a okresu Kladno (17,4 %). Z toho je patrné, že okres Kladno má velmi malou lesnatost a většina lesů je soustředěna do blízkého okolí města Kladna. Tabulka C18 Lesnatost SO ORP Kladno v letech 2008 - 2011(Zdroj: Čúzk) Lesnatost (ha)

2008

2009

2010

2011

10 930,3

10 935

10 934

10 932

Lesy hospodářské zaujímají 47,2 % celkové plochy lesů, tedy nějvětší plochu lesů na území ORP Kladno, jak je uvedeno v tabulce níže. Tabulka C19 Přehled vyhlášených kategorií a subkategorií lesa na území ORP Kladno (Zdroj:Gepro)

3.2.9. Kulturní památky Na území OS ORP Kladno se nachází 165 nemovitých kulturních památek, z čehož 14 nemovitých kulturních památek bylo vyhlášeno Ministerstvem kultury. Seznam kulturních památek v SO ORP Kladno vychází z evidence nemovitých kulturních památek v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Ochrana kulturních památek a ochrana památkově hodnotných souborů či celků je základním principem památkové péče.

44


Národní kulturní památky Na území OS ORP Kladno se nacházejí níže uvedené árodní kulturní památky • Lidice • Slovanské hradiště Budeč (Zákolany) Památkové rezervace a zóny V SO ORP Kladno se nachází jedna městské památkové rezervace Unhošť. 3.2.10. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pro Středočeský kraj je zpracována Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (pro rok 2011-2020). Je zaměřena na všechny cílové skupiny v rámci regionu, především veřejnost, NNO, podnikatele, veřejnou správu, ad. Význam EVVO spočívá především v tom, že je – v případě některých problémů ŽP – jediným, případně jedním z mála použitelných nástrojů umožňujících řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť, částečně také ochrany přírody, problematiky nakládání s komunálním odpadem, ale také podpory úspor spotřeby energií a dalších kroků v oblasti energetiky. Podpora EVVO v regionu tedy musí být nedílnou součástí dalších opatření.

C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území budou využity pro stanovení referenčních cílů životního prostředí, jako základní metody hodnocení vlivů koncepce na životní protředí a veřejné zdraví v rámci dokumenu Vyhodnocení. Níže jsou, hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí, uvedeny hlavní uvažované problémy životního prostředí v SO ORP Kladno: Ovzduší (klíčový problém ŽP Středočeského kraje i SO ORP Kladno) znečištění ovzduší emisemi ze stacionárních zdrojů, především suspendovanými částicemi frakce PM10, PM2,5, oxidy dusíku a dalšími škodlivinami, způsobené jak existencí zdrojů znečišťování ovzduší v SO ORP, tak i přenosem škodlivin jak ze zdrojů ve Středočeském kraji, tak i ze vzdálenějších zdrojů v severních Čechách (energetika, průmyslové komplexy) – naměřeny nejvyšší hodnoty ročních průměrů PM10 v ČR (Stěhelčeves). emise z dopravy, včetně druhotného znečištění, a to zejména v kategorii suspendovaných částic frakce PM10, PM2,5, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a benzo(a)pyrenu v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí, znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami a VOC v důsledku spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích i mimo průmyslové jádro oblasti

45


Horninové prostředí, staré ekologické zátěže staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých (částečně i v dosud provozovaných průmyslových zařízení), zejména v prostoru bývalé hutě Poldi SONP Kladno. sanace starých ekologických zátěží, které by potenciálně mohly kontaminovat zdroje pitné vody pozůstatky hornické činnosti, montánní odvaly, zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení výstupu důlních vod Hluk hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací, zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánu Kladna a v obcích podél zatížených komunikací Půda pokračující úbytek zemědělské půdy v důsledku zastavování krajiny dopravními, průmyslovými a dalšími komerčními stavbami, jako jsou například obchodní a logistická střediska Příroda a krajina velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek, průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000 Voda stav znečištění vodních toků nízký podíl obyvatel napojneých na kanalizaci vybavenou čištěním odpadních vod Odpadové hospodářství

rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů neexistence komplexního zařízení na energetické využití odpadů rizika snižování ekonomické výhodnosti zpracování vytříděného odpadu

C.5 Vývoj životního prostředí bez provedení Koncepce Strategie rozvoje správní oblasti obce s rozšířenou působností Kladno 2014-2020 je předkládána v jediné variantě. Kromě navržené varianty lze definovat variantu nulovou, která by znamenala zachování stávajícího stavu, bez realizace Strategie. V případě nulové varianty by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech, které však může Strategie ovlivnit jen zprostředkovaně a pouze částečně, protože životní prostředí je současně ovlivňováno řadou dalších vlivů, včetně vlivů jiných krajských a celostátních koncepcí, které mají dopad až na úroveň SO ORP. 46


V hypotetickém a v běžném životě nereálném případě – tedy v případě, že by nebyl realizován žádný z projektových záměrů, příkladmo uvedených v rámci potenciálních aktivit a opatření návrhu koncepce, respektive že by nebyly podporovány žádné aktivity zaměřené na rozvoj území, uvažované ve Strategii, lze předpokládat, že by se vývoj stavu životního prostředí v SO ORP Kladno pravděpodobně ubíral níže uvedeným směrem: • Redukovaly by se rozvojové aktivity na území ORP • Byly by podporovány aktivity, které by nerespektovaly zaměření kohezní politiky EU v dalším programovém období 2014-2020 a hrozilo by tedy riziko, že nebudou finančně podporovány ze strukturálních fondů EU 2014+. • Rozvojové aktivity by se pravděpodobně prosazovaly živelně, bez koordinace ze strany veřejné správy, pouze v závislosti na zájmech a finančních možnostech investorů. Podle charakteru projektů, které by nebyly součástí rozvojové strategie tvořící systém, by došlo k většímu tlaku na další znečišťování životního prostředí a pravděpodobně také ke změnám v zaměstnanosti (další koncentrace obyvatel v Kladně na úkor oblastí okrajových, respektive v oblastech jinak znevýhodněných

ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Komplexní posouzení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí bude v souladu s požadavky zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, provedeno v dokumentu Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP (Vyhodnocení), který bude zpracován na základě Závěru zjišťovacího řízení příslušného úřadu. V souvislosti se zaslanými stanovisky dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně přírody a krajiny, bude přílohou Vyhodnocení také Hodnocení vlivů koncepce na lokality EVL a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 dle výše citovaného zákona. Hodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zpracování Vyhodnocení), bude probíhat ve spolupráci se zpracovatelem Strategie, aby mohly být identifikovány ty cíle a opatření, která by kvůli svým potenciálním negativním vlivům mohly ohrozit naplňování koncepce, tak i na opatření a cíle, které budou mít jednoznačně pozitivní dopady a pomohou tak eliminovat případné limity ekonomického rozvoje oblasti. Při hodnocení vlivu strategie (cíle, opatření, aktivity) na životní prostředí a tedy i zpracování dokumentu Vyhodnocení bude použit standardní postup stanovení referenčních cílů životního prostředí a porovnání jednotlivých cílů, respektive opatření strategie s uvedenými referenčními cíli. Referenční cíle ochrany životního prostředí budou pro vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí tvořit základní rámec. Umožní posoudit, jak mohou jednotlivé cíle, respektive opatření a aktivity strategie, ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí, a zda je budou ovlivňovat pozitivně, negativně nebo zda budou vůči plnění cílů neutrální. Následně mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring)

47


dopadů implementace strategie na životní prostředí pomocí stanovených indikátorů a také jako rámec pro určení environmentálních kritérií výběru záměrů, podporovaných krajem. Pro stanovení referenčního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referenčních cílů ochrany životního prostředí bude použit standardní postup. V první fázi bude na základě cílů a priorit národních i krajských koncepčních dokumentů, které mají k předmětnému strategickému dokumentu vztah, vytvořen seznam všech potenciálních referenčních cílů (kompletní sada potenciálních cílů). Bude se jednat především o připravované dokumenty kohezní politiky EU (na národní úrovni – vzhledem ke stavu přípravy dokumentů - v rozpracované podobě), další dokumenty na národní úrovni, především o Strategii udržitelného rozvoje ČR a Státní politiku životního prostředí ČR a krajské koncepce Středočeského kraje v oblasti životního prostředí a dokumenty Statutárního města Kladna. Dalším zdrojem pro formulaci referenčního hodnotícího rámce bude provedená analýza stavu životní prostředí správního obvodu ORP Kladno, především identifikace významných problémů v ochraně životního prostředí území. Referenční rámec může být ovšem finalizován až na základě Závěru zjišťovacího řízení, vydaného na základě provedeného zjišťovacího řízení příslušným úřadem. Uvedený Závěr zjišťovacího řízení by měl obsahovat upřesnění obsahu a rozsahu připravovaného Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a stanovit, který oblastem životního prostředí by měla být ve Vyhodnocení věnována zvláštní pozornost z důvodu potenciálních dopadů Strategie. Ve druhé fázi budou v rámci Vyhodnocení vybrány z kompletní sady potenciálních referenčních cílů ochrany životního prostředí ty cíle, u nichž bude nalezena vazba k jednotlivým cílům a opatřením strategie. Vyhodnocení bude provedeno tabulkovou formou porovnáním vztahu cílů a opatření rozvoje k vybraným referenčním cílům (negativní, neutrální, respektive pozitivní vliv) s následným komentářem a doporučením autorům strategie a předkladateli koncepce. Při hodnocení vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí bude potřeba vzít v úvahu nejen standardní dopady, tedy potenciální vlivy na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ale také vzájemný vztah mezi stavem životního prostředí v kraji a jeho plánovaným rozvojem. V tomto smyslu se bude jednat především o současnou úroveň kvality ovzduší, působené zdroji v území i dálkovým přenosem znečištění z energetiky a průmyslových komplexů ve Středočeském kraji i vzdálenějším okolí, dopravou a lokálními zdroji, která může být jedním z limitů ekonomického i sociálního rozvoje regionu. Další významým problémem, vyplývajícím z analýzy, je vliv hluku z dopravy a existence starých ekolgických zátěží jak z průmyslové, tak i z hornické činnosti. Výše uvedená konstatování uvádíme v textu oznámení proto, že mají velký význam z hlediska zpracování Strategie a tím i samotného udržitelného rozvoje území a potažmo i kraje. Tím je předpoklad, že zlepšení životního prostředí je jednou z podmínek ostatních rozvojových cílů Strategie. Pro úspěšnou implementaci Strategie udržitelného rozvoje SO

48


ORP Kladno proto bude věnována pozornost takovým opatřením, která mohou zlepšit současnou situaci a postupně zlepšit kvalitu životního prostředí dotčeného území. Dokument Vyhodnocení vlivu Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno tedy bude kromě obligatorních požadavků (příloha č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů) a požadavků Závěru zjišťovacího řízení zaměřen také na posouzení toho, která opatření / aktivity jsou ohroženy v důsledku aktuálního stavu životního prostředí v kraji a pro jejichž úspěšnou implementaci bude podmínkou zlepšení jeho kvality životního prostředí.

ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky Zaměření a rozsah Strategie a její působnost pro území SO ORP Kladno (lokalizace ve středu České rpubliky) nepředpokládá žádné vlivy, které by přesahovaly hranice České republiky. E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Mapová dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce je vesměs uvedena v textu oznámení. Seznam hlavních podkladových materiálů, které byly použity pro zpracování tohoto oznámení, je uveden na konci oznámení v kapitole “Seznam použitých podkladů”. E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Podrobné posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí bude provedeno pomocí referenčních cílů životního prostředí v rámci další fáze procedury SEA jako součást Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví. E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění . Informace o zpracování Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno s její stručnou charakteristikou byla zaslána dotčeným orgánům ochrany přírody s žádostí o stanovisko k vlivům na území soustavy NATURA 2000 (stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Součástí přílohy č. 1 tohoto oznámení jsou stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody (KÚ Středočeského kraje a AOPK – správy CHKO Křivoklátsko). Vzhledem k tomu, že dle stanoviska orgánu ochrany přírody – odboru ŽPZ KÚ Středočeského kraje, nebyl vyloučen významný vliv Stategie na EVL nebo ptačí oblasti (území soustavy NATURA 2000), bude koncepce dále podrobena hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle výše citovaného zákona. Toto “naturové hodnocení“ bude součástí následující fáze procesu posuzování vlivů Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

49


Datum zpracování oznámení koncepce: Oznámení koncepce bylo zpracováno 9. srpna 2013. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce: RADDIT consulting, s.r.o. Fojtská 574 739 24 Krmelín telefon: +420 596 115 922, +420 739 460 212 Držitel autorizace a odpovědný řešitel: Ing. Bohumil Sulek, CSc. Na Pláni 9/2863, 150 00 Praha 5 telefon: 602 353 194 Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011. Složení týmu: Ing. Bohumil Sulek, CSc. RNDr. Radim Misiaček Mgr. Lenka Polachová Renáta Hanzlíková

Podpis oprávněného zástupce předkladatele:

…………………………………………. Ing. Dan Jiránek Primátor města Kladna

50


SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Základní podklady Podklady Krajského úřadu Středočeského kraje v oblasti životního prostředí Podklady Magistrátu města Kladna v oblasti životního prostředí Informace ČHMÚ v oblasti znečištění ovzduší Koncepce Středočeského kraje a Statutárního města Kladna v oblasti ŽP Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP, MŽP ČR Statistická ročenka půdního fondu České republiky (2012-2009) Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR Praha. Friedl, K. a kol.: Chráněná území v České republice, MŽP, Praha 1991 Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP, Praha 1992 Internetové stránky MŽP, Středočeského kraje, města Kladna, ČHMÚ, Cenia, ad. Archív zpracovatele Další zdroje jsou uvedeny vždy u příslušných tabulek, obrázků a grafů.

51


Příloha I. Stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

Stanovisko odboru životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje ze dne 26.6.2013, č.j. 089854/2013/KUSK/2 Stanovisko AOPK – Správy CHKO Křivoklátsko ze dne 3.7.2013, č.j.1330/KV/2013.

52

OZNÁMENÍ KONCEPCE. Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno

Recommend Documents