Stati ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR VE VEŘEJNÉM PROSTORU JAKO PŘEDPOKLAD BEZPEČNÉHO POHYBU OSOB SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Martin
Vrubel, Filip Chvátal,
Karel
Pančocha
Anotace: Článek se zabývá problematikou odstraňování bariér ve veřejném prostoru, které ztéiují pohyb osobám se zrakovým postižením. V teoretické části se text zabývá předpoklady odstraňování bariér v českém i mezinárodním prostředí. Vzhledem k tomu, že pro bezpečnou výuku prostorové orientace stejné jako pro samotný bezpečný pohyb osob se zrakovým postižením je velmi důležité prostředí bez bariér, výzkumná část se věnuje hodnocení tří reálných tras v druhém nejvétším městě ČR z hlediska plnění bezpečnostních a legislativních pravidel daných příslušnou normou. Hodnotí se ucelenost, resp. komplexnost instalovaných bezpečnostních prvků. Data byla zjišťována metodou terénního mapování. Klíčová slova: osoba se zrakovým postižením, bariéry veřejného prostoru, tyfloinženýrský prvek, vodicí linie, signální pás, varovný pás, legislativa, terénní mapování.
Úvod Pohyb osob se zrakovým postižením v běžném prostředí našich měst nebyl nikdy v historii tak samozřejmý, jako je tomu v současnosti. Jedná se o složitou problematiku, ve které nejde pouze o přesun člověka z místa na místo. Daleko více se jedná o svobodu a nezávislost člověka, který byl znerovnoprávněn pouze proto, že nevidí. Pokud se zaměříme na problematiku samotného pohybu, je tak třeba činit z několika rovin. Pohyb člověka se zrakovým postižením je komplikován mnoha druhy bariér. Nejnápadnější jsou bariéry prostředí, kam můžeme zařadit různé architektonické bariéry, které jsou vytvořeny
intaktní společností. Na tvorbu těchto bariér má významný vliv nevědomost o potřebách osob zrakové postižených. Tato nevědomost se dokonce projevuje i u těch osob, které se na úpravě prostoru aktivně podílejí a u kterých by se potřebné znalosti daly předpokládat (architekti, stavební inženýři). Právě nevědomost, často však i nedbalost jsou příčinou vzniku bariér. Jejich odstraněním dochází ke zpřístupnění veřejného prostoru spoluobčanům se zrakovým postižením, k jejich vyššímu začlenění do společnosti a k postupnému zvyšování jejich rovnoprávnosti. Při odstraňování bariér, stejné jako při výuce prostorové orientace, je třeba brát dle Jesenského v úvahu také fakt, že nevidomí vnímají prostor pomocí poznávacích
229
map, které jsou zcela odlišné od poznávacích map i n t a k t n í h o člověka. Nevznikají totiž aktivitou smyslu vidění, ale v ě d o m í m a zkušeností člověka (Jesenský, 2007). Cestu tak vnímají v kontextu souboru bezpečných úseků. V současné době pozorujeme, že naše společnost udělala v rámci této problematiky velký krok kupředu. Za nejvyšší stupeň zapojení osob se zrakovým postižením do společnosti považujeme sociální inkluzi, ke které se díky v současnosti probíhající výchově postupné dopracováváme. Nezbytným předpokladem pokračování současného trendu je d o d r ž e n í pravidel inkluzívního vzdělávání, v rámci kterého dochází často k p r v n í m s e t k á n í m mezi osobami se zrakovým postižením a osobami intaktními (Pančocha, Vaďurová, 2010). Teoretická část článku se zabývá z m ě n a m i v oblasti přístupu k bariérám ve veřejném prostoru pro osoby se zrakovým postižením. Důležitým předpokladem pro nezávislý pohyb je samozřejmě zvládnutí prostorové orientace a samostatného pohybu (Jesenský, 2007; Wiener, 1986), ale také připravenost veřejného prostoru a společnosti. Teoretická část se věnuje p o s u n ů m v této oblasti, včetně z a h r a n i č n í h o srovnání. V ý z k u m n á část článku se. zabývá komplexností o d s t r a ň o v á n í bariér ve veřejném prostoru v praxi. Jak bylo předestřeno v přecházejícím textu, osoby s těžkým zrakovým postižením přemýšlejí o prostoru odlišné než osoby intaktní. Z tohoto hlediska je tedy nezbytné, aby veřejné prostory s nainstalovanými
230
b e z p e č n o s t n í m i prvky odstraňujícími bariéry - tzv. tyfloinženýrskými prvky (umělé vodicí linie, signální pás, varovný pás, akustický maják, zvukově označený semafor; Jesenský, 2007) neexistovaly pouze v jednotlivých izolovaných úsecích našich měst, ale tvořily komplexní celek, tedy celou trasu z bodu A do bodu B. Samotné trasy článek nepopisuje z hlediska v ý u k y prostorové orientace (nebereme tak v úvahu například směr světla či další orientační znaky), ale čistě z hlediska architektonického a technologického - existence dalších technologických úprav odpovídajících platné legislativě. Jde tedy o v ý z k u m ucelenosti budovaných bezbariérových prostředí který je však zásadní i z hlediska v ý u k y prostorové orientace. Na celý problém se nedíváme pohledem vyučujícího, který musí zohledňovat další vlastnosti prostředí, ale „pohledem" intaktní společnosti, která má za úkol vytvořit f u n k č n í bezbariérové prostředí na základě jasné nastavených pravidel. V našem z á m ě r u vycházíme z předpokladů J. Jesenského, které rozvíjí v Prolegomeně (Jesenský, 2007). Ve vlastním v ý z k u m u jsme pracovali m e t o d o u t e r é n n í h o mapování.
Z m ě n y legislativy jako předpoklad nezávislosti osob s postižením Integraci žáků se lávacími p o t ř e b a m i republice posouvá M Š M T z roku 2002,
speciálními vzdědo škol v České nejvíce směrnice zákon č. 561/2004
Stati Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdélávání détí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Poslední úpravou je pak novela školského zákona, provedená zákonem č. 472/2011 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2012. N o r m o u z á s a d n í h o v ý z n a m u je Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010-2014. Tento d o k u m e n t se z a m ě ř u j e na problematiku celého života jedince s postižením. Naplňuje se v ní úmluva OSN o právech osob s postižením z roku 2006 (Pančocha, Vad'urová, 2010). Otevřená společnost se projevuje i tím, že lidem s postižením jsou zpřístupněny všechny stupně vzdělání - tedy i vysoké školy. Toto u m o ž ň u j e získat osobám se zrakovým postižením vysokou kvalifikaci a zvýšit tak nejen šanci na zaměstnání, ale také jejich společenský statut. Je tak však kladen vysoký důraz na bezbariérovost prostředí.
Odstraňování bariér ve veřejném prostoru pro o s o b y se zrakovým p o s t i ž e n í m V České republice se úpravy prostředí řídí vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 398/2009 Sb., krerá stanoví obecné technické požadavky na bezbariérové užívání staveb a nařizuje užívání naváděcích akustických m a j á k ů ,
akustických m a j á k ů označujících prostředky h r o m a d n é dopravy, které sdělí n e v i d o m é m u číslo a směřování spoje a řidiče naopak upozorní na případné r o z h o d n u t í nevidomého daný dopravní prostředek použít. Dle této vyhlášky musí být všechny nové semafory ozvučené. Kromě toho jsou u nových staveb automaticky, u starých postupné budovány umělé vodicí linie v místech, kde přirozené chybí (náměstí, podchody). Na křižovatkách jsou pak zabudovány signální pásy (navádějící nevidomé do osy přechodu) a pásy varovné (označující r o z h r a n í c h o d n í k u a vozovky). Signální pásy se nacházejí i na začátku či konci pěší zóny, u vchodů do budov či zastávek M H D . Další n o r m y jsou vybrány z d o k u m e n t u Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých Vytváření podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb zrakově postižených na komunikacích a plochách, který sestavil o d b o r n ý konzultant Petr Lněnička. Důležitou úlohu sehrává zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vyhláška č. 499/2006 Sb., o dok u m e n t a c i staveb, vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě ú z e m n í h o řízení, vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové d o k u m e n t a c e dopravních staveb, či vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na p o z e m n í c h komunikacích (§ 5 umisťování svislých dopravních značek - p r ů c h o d 1,5 m, výjimečné m i n i m á l n ě 0,9 m; § 25 - akustické signály, na přechodech, křížení železnice s p o z e m n í komunikací; § 26 - dopravní zařízení, zábradlí).
231
Základní srovnání se zahraničím Jednotlivé země EU volí rozličné přístupy k o s o b á m se z r a k o v ý m postižením. Z a t í m c o v rámci České republiky o d s t r a ň u j e m e bariéry a klademe d ů r a z na s a m o s t a t n ý p o h y b osob se z r a k o v ý m p o s t i ž e n í m (Jesenský, 2007), Finsko zvolilo politiku p ř í m é sociální podpory, kdy lidé se z r a k o v ý m postižen í m mají k dispozici asistenty a speciální d o p r a v u . Následkem toho nenastává potřeba dostatečné rychlého procesu úprav veřejného prostoru, v d ů s l e d k u čehož se lidé se z r a k o v ý m p o s t i ž e n í m stávají z p ě t n é na p o m o c i asistentů závislí. Veřejný prostor je tak z n a č n ě bariérový. Z d r o j e m i n f o r m a c í o t o m je výz k u m n é šetření, které se konalo v roce 2013 ve škole pro zrakově postižené „Onerva". M e t o d o u v ý z k u m u byl nes t r u k t u r o v a n ý rozhovor. Analytickou j e d n o t k o u byl I n s t r u k t o r prostorové orientace, N = 3. Výrazný problém pak mají osoby se z r a k o v ý m p o s t i ž e n í m bez trvalého p o b y t u ve Finsku, které na asistenty nemají nárok. Prostředí se pro ně stává n e b e z p e č n ý m . M ů ž e za to častá absence tyfloinženýrských p r v k ů (chybně o z v u č e n é semafory, absence umělých vodicích linií, častá absence signálních pásů, absence rozhlasových hlášení v prostředcích h r o m a d n é dopravy). ( Z d r o j e m jsou v ý z k u m n á šetření, která se konala v ú n o r u 2013 v centrální a jižní části Finska, ve městech Jyväskylä a Helsinky. M e t o d o u výzkum u bylo terénní m a p o v á n í a n e s t r u k t u -
232
rovaný rozhovor. Analytickou jednotkou u rozhovoru byl student s t ě ž k ý m z r a k o v ý m p o s t i ž e n í m bez trvalého pobytu ve Finsku. O b d o b n á situace je podle prezidenta Royal National Institute of Blind People, p a n a Kevina Careye, také ve Velké Británii.
Terénní studie Pro potřeby studie byly vybrány tři modelové trasy v centru města Brna. Brno je d r u h é nejvétší město České republiky s rozlohou 230,22 km 2 . Jedná se o univerzitní mésto s 400 tis. obyvatel a 80 tis. studenty (Brno v číslech). Jednou z pěti veřejných vysokých škol je Masarykova univerzita, která má vyhlášené c e n t r u m pro p o m o c s t u d e n t ů m se specifickými nároky. Z tohoto důvodu studuje právě ve městě Brně nejvíce studentů se zrakovým postižením. Vybrané trasy jsou hojné využívány pěšími. Trasy procházejí historickým centrem města, nacházejí se v místech, které m o h o u být důležité pro osoby se zrakovým postižením i v reálném životě (oční klinika či Tyfloservis, o.p.s.) a bylo užito i služeb městské h r o m a d n é dopravy. Trasa A vede z velmi frekventovaného d o p r a v n í h o uzlu Stará osada přes Malinovského náměstí k budově Magistrátu města Brna. Trasa B vede historick ý m centrem města Brna z Malinovského náměstí k budově Fakulty sociálních studií MU. Trasa C vede z a m b u l a n c e Oční kliniky Nemocnice u Svaté A n n y v Brně k budově využívané Tyfloservisem, o.p.s.
Stati Metodologie terénního mapování Terénní mapování z a h r n u j e velké množství různých metod, které vycházejí z potřeb osob, pro které je konkrétní mapování prováděno. Protnutí geografie a speciální pedagogiky je právě v prostorové orientaci a pohybu v prostoru postižených osob. Tato vědní disciplína se nazývá „geografie zdravotního postižení" (geographies of disability) a dělí se na další subdisciplíny, podle definice zdravotního postižení. Pro nás je relevantní pouze postižení smyslové, konkrétné zrakové. Z d r a v o t n í m postižením se geografie zabývá v posledních letech stále více. Autorem pojmu „geographies of disability" je Gleeson (1999, s. 1). Ten konstatuje, že postižení je natolik zásadní životní zkušenost, že si ji geografie nemůže dovolit opomíjet, neboť ji to jako vědní disciplínu jak prakticky, tak i teoreticky ochuzuje. V našem příspěvku n e m á m e prostor pro důkladnější rešerši dané disciplíny. Musíme ale zmínit, že většina literatury je z anglosaského prostředí, především jsou to P. Abberley, R. Kitchin, G. Mowl a D. Fuller a jejich práce. U nás je tato disciplína stále ještě v plenkách, presto z m i ň m e alespoň práci J. Nováka a z brněnského prostředí R. O s m a n a a J. Jaňuru. Z á k l a d n í m d r u h e m t e r é n n í h o mapování je m a p o v á n í polohopisné, tedy ve smyslu geodetických prací většího rozsahu. V d n e š n í době je většina území p o m ě r n ě p o d r o b n ě a a k t u á l n ě geodeticky z m a p o v á n a , tudíž již není nutné provádět toto z á k l a d n í mapování.
P o d o b n é t o m u bylo i v našem případě. V mapových výstupech vycházíme z již zpracovaných topografických mapování v p o d o b ě topografických m a p dostupných na webových s t r á n k á c h Geoportál Českého ústavu zeměměřického a kat a s t r á l n í h o (ČÚZK, 2013). Konkrétné jsme použili aplikaci Geoprohlížeč Č Ú Z K . Zde jsme pro základní mapové o k n o celkové trasy zvolili vždy základní m a p u ČR. N a o p a k pro výřez mapového o k n a umožňující podrobnější zobrazení lokality, která je pro n e v i d o m é h o složitější (např. dopravní křižovatka), jsme zvolili státní m a p u 1:5000 - vektor. Vše v dvojitém k o n f o r m n í m kuželovém kartografickém zobrazení S-JTSK, Krovak East N o r t h . Z a m ě ř o v á n í jednotlivých b o d ů a pásů, které jsme do mapy vynášeli, jsme neprováděli pomocí zaměřovacího přístroje (teodolitu) nebo sběru dat pomocí digitálního z á z n a m u pros t ř e d n i c t v í m PDA (kapesní počítač pro sběr dat GIS). Pro účel n a š e h o č l á n k u nebylo n u t n é z a m ě ř o v a t p ř e s n é j e d n o t livé body. N a š í m c í l e m bylo z o b r a z i t pouze ilustrativně jednotlivé prvky, které buď usnadňují, nebo komplikují n e v i d o m é m u p o h y b a p r o s t o r o v o u o r i e n t a c i . T y t o p r v k y j s m e p r o t o zanášeli d o p o d k l a d o v é m a p y na z á k l a dě v l a s t n í h o o d h a d u . Vycházeli jsme p ř i t o m ze z k u š e n o s t í p ř e d e š l ý c h m a p o v á n í u v e d e n ý c h v o d b o r n é literat u ř e , n a p ř . ) a c o b s o n (1992), P a p a d o p o u l o s , L i v i e r a t o s a B o u t o u r a (2001), U n g a r (2000). P o k u d p o m i n e m e výše z m í n ě n é geodetické m a p o v á n í , c h á p e m e p o d
233
p o j m e m t e r é n n í m a p o v a n í v základn í m slova smyslu zjišťování a sběr určitého t y p u dat, která se n á s l e d n ě vykreslí d o mapy. P r o t o je z á s a d n í určit si na z a č á t k u , p r o k o h o b u d e d a n á m a p a v y t v á ř e n a a j a k ý účel m á plnit. V našem p ř í p a d ě se j e d n á o m e t o d u m a p o v á n í trasy vidícími o s o b a m i , které z a z n a m e n á v a j í objekty, jež j i m p ř i p a dají více či m é n ě důležité p r o nevidomé. Z d e se m ů ž e m e inspirovat seznam e m o r i e n t a č n í c h b o d ů a jejich z n a k ů z práce B o d n á r o v é (2012). Je důležité si u v ě d o m i t , zda p ř i p r a v u j e m e m a p u p r o k o n k r é t n í o s o b u n e b o p r o skupin u osob, a p o t o m z o h l e d n i t specifika jejich postižení. Další důležitá věc je u j a s n ě n í , co m á m a p a zrakově postižen é m u z p r o s t ř e d k o v a t . Rozdíl je, p o k u d se m á p o d l e této m a p y orientovat, n e b o si p o u z e představit, jak d a n á oblast vypadá. Před m a p o v á n í m je také v h o d né si říci, kdy d a n é zrakové p o s t i ž e n í v z n i k l o , jelikož jsou n e v i d o m í vedeni k t o m u , aby co nejvíce využívali z k u š e nosti a z b y t k y z r a k u . Tedy, p o k u d p r o j e d n o h o n e v i d o m é h o m á smysl dávat d o m a p y k a ž d ý detail, d r u h ý p o t ř e b u j e p o u z e několik z á c h y t n ý c h b o d ů . Ve všeobecnosti se ale u p ř e d n o s t ň u j í u p r a v e n é trasy s r ů z n ý m t y p e m vodicích linií. V n a š e m p ř í p a d ě j s m e p r o jednoduchost počítali s nevidomým o s l e p n u v š í m v p r ů b ě h u života. Popisovali jsme tedy jen z á k l a d n í vodicí prvky. Zvolili j s m e p r o t o popis trasy k o m binující cestu d o p r a v n í m p r o s t ř e d k e m (i s p ř e s t u p e m ) a pěší trasu s r ů z n ý m
234
t y p e m vodicí linie. N a š í m č t e n á ř e m a tedy t í m , p r o k o h o je m a p a u r č e n a , je člověk vidící, k t e r ý se d a n o u p r o b l e m a t i k o u zabývá. Byla zvolena m e t o d a t e r é n n í h o m a p o v á n í , v r á m c i které je d o prostorového dotazníku zaznamenáván aktuální stav j e d n o t l i v ý c h t r a s v č e t n ě p ř í t o m nosti bariér. V z h l e d e m k neexistenci j e d n o t n é m e t o d i k y m a p o v á n í byly na z á k l a d ě v y h l á š k y č. 398/2009 Sb. a praxe i n s t r u k t o r a prostorové orientace s t a n o v e n y důležité h o d n o t í c í par a m e t r y k a ž d é trasy. Tyto p a r a m e t r y jsou následující: existence vodicí linie, přítomnost signálního a varovného pásu, o z n a č e n í v s t u p u d o b u d o v (akustické), o z v u č e n í (semafory, d o p r a v n í p r o s t ř e d k y ) , k o m p l e x n o s t úprav, celková b e z p e č n o s t m í s t a . P ř í t o m n o s t t ě c h t o p r v k ů je důležitá také z hlediska v ý u k y prostorové orientace a s a m o s t a t n é h o p o h y b u . V r á m ci s a m o t n é evaluace d o c h á z í k h o d n o cení - s p l n ě n í z á k o n n ý c h a f u n k č n í c h kritérií. H o d n o c e n í je p r o v e d e n o škálou od: nesplňující p o d m í n k y (--) přes š p a t n é (-), d o b r é (+) až p o velmi d o b r é (++). Evaluace je p r o v á d ě n a v kontextu e v a l u a č n í h o v ý z k u m u , kdy se j e d n á o sociálně-vědní aktivitu zaměřenou na sběr, a n a l ý z u , interpretaci a poskytování i n f o r m a c í o f u n g o v á n í a efektivitě sociálních p r o g r a m ů (Rossi et al„ 2004, s. 2). V k o n t e x t u p o d p o r y m o bility o s o b se z r a k o v ý m p o s t i ž e n í m m ů ž e m e j a k o jeden z důležitých sociálních p r o g r a m ů vidět právě p r o g r a m odstraňovaní bariér prostředí.
Stati TRASA A (SPOLU S VÝŘEZEM PĚŠÍ TRASY PŘES MALINOVSKÉHO NÁMĚSTÍ)
Filip Chvátal, GÚ PrF MU, Brno, 2013 Podkladová dala: ČÚZK, 2010, sluiba Geoprohllžeč
Modelová trasa A Tato modelová trasa začíná v dopravním uzlu Stará osada, který obsluhuje východní část města Brna. Na tomto místě musí cestující nalézt správnou t r a m v a j (číslo 2), která jej doveze do centra města, nedaleko budovy magistrátu. Cestující vystoupí z tramvaje na zastávce „Malinovského náměstí", vzdálenost k budově Magistrátu města Brna je 100 m e t r ů . Návaznost tyfloinženýrských prvků na této trase rozdělíme na dva d r u h y - prvky ve veřejné dopravě a architektonické prostředky využívané při fyzickém pohybu. V d o p r a v n í m uzlu Stará Osada zcela chybí tyfloinženýrské prvky (signální
a varovné pásy, kontrastní prvky na prosklených zastávkách pro osoby slabozraké). Osoba se zrakovým postižením se m ů ž e orientovat pouze podle zvuku tramvaje. K nalezení tramvaje lze využít akustický maják ovládaný VPN vysílačkou, kterou by měla mít každá osoba se zrakovým postižením při sobě. Cesta tramvají je v p o ř á d k u . Sedadlo za řidičem je v y h r a z e n o o s o b á m se zrakovým postižením. Všechny zastávky jsou s předstihem hlášeny rozhlasem. Po vystoupení na Malinovského náměstí vede signální pás směrem od předních dveří k umělé vodicí linii tvořené betonovou dlažbou s drážkami, která vede cestujícího m i m o nebezpečný prostor se
235
Modelová trasa B
zastávkami a dalšími cestujícími, k přechodu přes jednosměrnou ulici Za Divadlem. Celý prostor je řešen velmi kvalitně, jednotlivé prvky na sebe navazují. Přechod přes ulici Za Divadlem je bezpečný, neboť je na něj dobrý výhled z pozice řidičů přijíždějících automobilů. Ze strany od Malinovského náměstí je označen varovným pásem v kombinaci s pásem signálním. Stejné prvky se nacházejí i na druhé straně přechodu pro chodce. Z nejasného důvodu jsou ovšem stranově vychýleny vpravo ve směru chůze. Po překonání přechodu pro chodce je povrch chodníku nerovný. Po překonání ulice Za Divadlem je třeba zatočit vpravo a přejít ulici Malinovského náměstí, po které jezdí tramvaje v obou směrech. Na druhé straně vozovky je situace dobrá. Po dosažení chodníku označeného varovným pásem nás signální pás dovede až k budově Magistrátu města. Podél této budovy se bez problému dostaneme k jejímu vchodu. Vchod je ozvučen akustickým majákem, který reaguje na signál VPN vysílačky.
Naše cesta začíná na Malinovského náměstí. Vede ulicí Roosveltovou až na Moravské náměstí. Kolem katast r á l n í h o úřadu se stáčí vlevo. Přechází zrekonstruovanou část Moravského náměstí a Joštovou ulicí pokračuje k budově Fakulty sociálních studií MU. Trasa vede po okraji historického centra města, po širokých chodnících, pěší zónou a prostorem se sníženou hustotou dopravy. Celková délka trasy je 1100 m. Vycházíme z Malinovského náměstí. Toto náměstí, ač zrekonstruované, je z hlediska návaznosti prvků o d s t r a ň u jících bariéry (tyfloinženýrských prostředků) velice problematické. Náměstí je otevřené, v širokých místech zde chybí přirozená vodicí linie a neexistuje vodicí linie umělá. Dostaneme-li se do ulice Rooseveltovy, levá vodicí linie je bez problému. Problematický je však p r v n í přechod na trase, přes ulici Dvořákovu. Na naší straně křižovatky zcela chybí
Tab. 1. H o d n o c e n i hlavních b o d ů na trase A Vodici linie
Signálni a varovné pásy
Označení budov
Ozvučení v úseku
Komplexnost hodnoceného úseku
hodnoceného
-
- -
-
- -
- -
- -
++
++
++
Bezpečnost úseku
Přepravní uzel Stará osada MHD Prostranství před divadlem Přechody vozovek Budova magistrátu
236
++
++
+
++
++
+
+
-
+
+
++
+
++
++
++
Stati TRASA B ( S P O L U S V Ý Ř E Z E M PĚŠÍ T R A S Y PO ULICI JOŠTOVA) cela trasa B
vodici linie
i x n é i a vodici H n e
ulice Joštova
varovný pas
1 1 1 1 p r e c h o d pro chodce velmi nebezpečny usek
|
bezpečny prechod
problematicky píechod počátek a konec trasy
Podkladová data: Č Ú Z K . 2010, služba
Geoprohllžei
signální a varovný pás. Na protější straně přechodu se sice signální pás nachází, varovný však stále chybí. Zajímavostí je, že chybějící prvky jsou v dlažbě jiným barevným odstínem znázorněny. V praxi jsou ovšem nedohledatelné, tedy neexistují. Po překonání ulice Dvořákova se chodec bezpečné dostane až k Moravskému náměstí. Další přechod přes ulici Jezuitskou je již vzorový, včetně všech bezpečnostní prvků. Návaznost a zpracování těchto prvků je na velmi vysoké úrovni, je d b á n o na kontrast. Nejsložitějším místem naší trasy je Moravské náměstí. Rekonstrukce Moravského náměstí byla dokončena v roce
Filip Chvátal, GU PřF MU, Brno, 2013
2011, chybí zde však některé zásadní bezpečnostní prvky. Tramvajová vozovka je sice ohraničena varovným pásem, výrazným nedostatkem je však absence bezpečného přechodu pro osoby se zrakovým postižením. Pomoc kolemjdoucích je z hlediska bezpečnosti žádoucí, ba nutná. Po překonání náměstí je již pohyb bezpečný. Všechny volné prostory jsou doplněny umělou vodicí linií (např. přechod přes pěší zónu Česká, Opletalova). Ve chvíli, kdy levá vodicí linie končí, navazuje na ni signální pás, který nás dovede k ozvučeným p ř e c h o d ů m přes Komenského náměstí. Přechody jsou doplněny varovným i signálním pásem. Prostor mezi přechody je vybaven umě-
237
Tab. 2. Hodnoceni hlavních bodů na trase B
Malinovského nám. Přechody na Roosveltově ul. Moravské nám. Joitova ul. Budova FSSMU
Vodicí linie
Signální a varovné pásy
Označení budov
Ozvučení v úseku
Komplexnost hodnoceného úseku
Bezpečnost hodnoceného úseku
-
-
-
-
-
-
-
+
+
+ +
+
-
+/-
- -
-
-
++
++
+
++
++
++
+
++
-
-
-
+
lou vodicí linií. Po překonání posledního přechodu nás signální pás dovede až k budově Fakulty sociálních studií MU. Budova nebyla v době provádění výzkum u vybavena akustickým majákem.
Modelová trasa C Modelová trasa začíná před Oční klinikou v Nemocnici u Svaté Anny v Brně. Dále pokračuje přes dopravní uzel Mendlovo
TRASAC (SPOLU S VÝŘEZEM PÉŠI TRASY OD ZASTÁVKY PISÄRKY K TYFLOSERVISU)
Podkladová dala ČUZK. 2010. služba Gaoprohllžet
238
Stati náměstí na tramvajovou zastávku Pisárky. Z tramvajové zastávky Pisárky pokračuje trasa 250 metrů bezpečným prostorem po širokých chodnících k budově Tyfloservisu, o.p.s. Na trase využíváme v úseku Nemocnice u Svaté Anny - Mendlovo náměstí a Mendlovo náměstí - Pisárky tramvaj městské hromadné dopravy.
hledu není tento přestupní uzel uzpůsobený pro osoby se zrakovým postižením (absence signálních a varovných pásů, absence bezpečné vodicí linie mezi nástupišti). Na naší cestě ovšem zůstáváme na stejném nástupišti, pouze se přesuneme 50 metrů ve směru jízdy tramvaje, kde vyčkáme na příjezd spoje s číslem 1. Tímto spojem se dopravíme do zastávky Pisárky. Zastávka Pisárky by mohla být z našeho pohledu zastávkou vzorovou. Je vybavena všemi bezpečnostními prvky, které jsou k dispozici. Přechod přes tramvajové koleje je ozvučen. V bezprostřední blízkosti se nachází rušná silnice, kterou překonáme bezpečným podchodem, k němuž nás dovede signální pás. Podél levé vodicí linie se ulicemi Hlinky a Hroznová dostaneme do ulice Kamenomlýnská, kde sídlí Tyfloservis, o.p.s. Ke vchodu budovy Tyfloservisu se dostaneme využitím umělé vodicí linie. Cesta je od zastávky Pisárky doplněna varovnými a signálními pásy. Jediné nebezpečí spočívá v nesestříhaných nízkých stromech, jejichž koruny přesahují z okolních zahrad do prostoru, který je vyhrazen chodcům.
Interiér Nemocnice u Svaté Anny není pro potreby osob se zrakovým postižením upraven (absence orientačního systému vhodného pro osoby se zrakovým postižením, absence bezpečné vodicí linie ve vstupní hale). Chodby jsou uzavřeny skleněnými dveřmi bez kontrastních prvků (nevhodné pro slabozraké osoby). Tramvajová zastávka se nachází ihned u východu z nemocnice, chodník však není opatřen žádnými signálními ani varovnými pásy, žádnými kontrastními prvky. Stejně vypadají i nástupní ostrůvky. Přístup na ostrůvky je problematický do té míry, že je bezpečnější požádat o pomoc kolemjdoucí osoby. Tramvaje jsou vybaveny akustickými majáky. Tramvají (číslo 5, 6) se dopravíme jednu zastávku do prostoru přestupního uzlu Mendlovo náměstí. Z celkového poTab. 3. Hodnocení hlavních b o d ů na trase C Vodicí linie Očni klinika
Signálni a varovné pásy
-
Označení budov
Ozvučeni
- -
- -
- -
v úseku
Komplexnost hodnoceného úseku
Bezpečnost hodnoceného úseku
-
Prostranství před - -
- -
- -
- -
Dopravní uzel
-
- -
- -
- -
Zastávka M H D Pisárky
++
++
++
++
++
+
++
+
+
++
klinikou
Tyfloservis
+
Diskuse N e j z á v a ž n ě j š í n e d o s t a t k y , se kterým i j s m e se při t e r é n n í m m a p o v á n í setkali, byla a b s e n c e t y f l o i n ž e n ý r s k ý c h p r v k ů v m í s t e c h , k t e r á jsou z h l e d i s k a orientace obtížná i pro intaktní společnost. Jedná se h l a v n é o d o p r a v n í p ř e s t u p n í uzly, n e m o c n i č n í z a ř í z e n í a p r o s t o r p ř e d n e m o c n i c í . Najít o d p o věď na o t á z k u , p r o č t o m u t a k je, n e n í j e d n o d u c h é . M o h l o by se j e d n a t o ned o s t a t e k finančních p r o s t ř e d k ů . V sit u a c í c h , kdy n e j s o u t y f l o i n ž e n ý r s k é p r v k y d o p l n ě n y a n i při r e k o n s t r u k cích ( M e n d l o v o n á m ě s t í ) , se v š a k z d á tato m o ž n o s t j a k o n e p r a v d ě p o d o b n á . Spíše se t e d y j e d n á o p r o b l é m p ř í s t u p u o d p o v ě d n ý c h o r g á n ů v e ř e j n é správy. Negativním příkladem dopravního uzlu s a b s e n c í t y f l o i n ž e n ý r s k ý c h p r v ků je Stará o s a d a . Ve m ě s t ě Brně v š a k existuje i pozitivní příklad - dopravní uzel Č e s k á . Další časté p r o b l é m y jsou a b s e n c e u m ě l ý c h v o d i c í c h linií v m í s t e c h , k d e p ř i r o z e n é linie chybí ( o t e v ř e n é nám ě s t í ) , n e b o a b s e n c e či c h y b n é u m í s t ě n í s i g n á l n í h o či v a r o v n é h o p á s u na j e d n é s t r a n ě p ř e c h o d u p r o c h o d c e . Tyto p ř í k l a d y jsou n e j p r a v d ě p o d o b něji d o k l a d e m n e z n a l o s t i d a n é p r o b l e m a t i k y a u t o r y úprav. V t ě c h t o příp a d e c h v š a k selhává i k o n t r o l n í o r g á n , neboť v z h l e d e m k r o z p o r u s n o r m a m i n e m ě l o dojít ke k o l a u d a c i t a k o v ý c h t o staveb. N á k l a d n é r e k o n s t r u k c e ulic nem u s í ve s v é m d ů s l e d k u z n a m e n a t
240
v ý r a z n é zlepšení situace. D ů v o d e m m ů ž e být h l e d á n í k o m p r o m i s u mezi architektem a střediskem odstraňování bariér. D o m n í v á m e se, že je m o ž n é n a v r h n o u t f u n k č n í řešení v y h o v u j í c í oběma stranám. Negativně v rámci našeho p r ů z k u m u h o d n o t í m e zrekons t r u o v a n é M o r a v s k é n á m ě s t í . Na této ploše sice t y f l o i n ž e n ý r s k é p r v k y existují, ale n a c h á z e j í se v m í s t e c h , k d e jsou v z h l e d e m k v y s o k é h u s t o t ě pohybu t r a m v a j í a a u t o m o b i l ů jen o b t í ž n é p o u ž i t e l n é . Zcela z d e chybí b e z p e č n ý p ř e c h o d vozovky. P o z i t i v n ě h o d n o t í m e ú p r a v y na pěší z ó n ě Joštova. Pozitivně m u s í m e hodnotit také existenci a f u n k č n o s t h l á s i č ů v městské h r o m a d n é d o p r a v ě . V p r ů b ě h u n a š e h o v ý z k u m u byly v š e c h n y hlásiče f u n k č n í a p o d á v a l y i n f o r m a c e se 100% p ř e s n o s t í . Zkoumaný prostor nebyl sice u p r a v e n v celém r o z s a h u , větší části modelových tras ovšem kritéria daná legislativou splňovaly. P ř i p r a v e n o s t zkoumaného prostoru hodnotíme tedy spíše p o z i t i v n ě . U v ě d o m u j e m e si, že h o d n o c e ní d a n ý c h t r a s o s o b o u se z r a k o v ý m p o s t i ž e n í m m ů ž e být o d l i š n é , t y t o o s o b y se o v š e m v ě t š i n o u n e p o d í l e j í na k o l a u d a c i staveb a p r a v i d l a evaluace p r o t o m u s í být n a s t a v e n a tak, aby f u n k č n í ú p r a v y byl s c h o p e n n a v r h n o u t a schválit i člověk vidící. P o k u d t o m u tak n e n í , je o t á z k o u , z d a jsou současná pravidla nastavena správně. N a t u t o p r o b l e m a t i k u se z a m ě ř í m e v dalším výzkumu.
Stati Závěr Ve v ý z k u m n é m šetření jsme se pokusili zjistit, zda se bariéry veřejného prostoru odstraňují komplexně, smysluplné. Využili jsme k tomu, a tím zároveň představili, m e t o d u t e r é n n í h o mapování. D o m n í v á m e se, že tato metoda má v rámci speciální pedagogiky své místo a je škoda, že se jí doposud využívá pouze zřídka. Této metody by do budoucna mohlo být využíváno nejen v rámci evaluace, ale též jako prostředku tvorby orientačních m a p napříč jednotlivými specializacemi. D o m n í v á m e se, že tato metoda m u ž e být pro speciální pedagogiku přínosem. LITERATURA BODNAROVA, A. Tyflografícké mapy v procese priestorovej orientácie. Diplomová práce. Brno, 2012. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. GLEESON, B. Geographies of Disability. London : Routledge, 1999. 253 s. ISBN 0415179092. JACOBSON, D.R. Spatial cognition through tactile mapping. Swansea Geographer. 1992, vol. 29, s. 79-88. JESENSKÝ, J. Prolegomena. Praha : Univerzita J. A. Komenského, 2007. ISBN 978-80-86723-49-5. KITCHIN, R. ,Out of Pláce, .Knowing Ones Pláce': space, power and the exclusion of disabled people. Disability and Society. 1998, vol. 13, no. 3, s. 34-56. KITCHIN, R.M., JACOBSON, D.R. Techniques to collect and analýze the cog-
nitive map knowledge of people with visual impairments or blindness. Cognitive mapping without sight [online). Journal of Visual Impairment. July August 1997, s. 360-376. KRAUZE-TOMCZYK, I., KORYCKA-SORUPA, J. Maps for the Blind and Visually Handicapped. Guidelines and Standards for Tactile Graphics. BANA (Braille Authority of North America), November 2011. MOWL, G., FULLER, D. Geographies of disability. In Introducing Sociál Geographies. London : Arnold, 2001, s. 164-186. ISBN: 9780340720066. NOVÁK, J. Časoprostorová mobilita obyvatel a strukturované prostředí metropolitní oblasti. Diplomová práce. Praha, 2004. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. PAPADOPOULOS, K , LIVIERATOS, E„ BOUTOURA, C. A large scale city atlas for the blind. In Mapping the 21" century. Proceedings of the 20th International Cartographic Conference, 2001, Beijing : State Bureau of Surveying and Mapping. PANČOCHA, K., VAĎUROVÁ, H. Analýza inkluzivního prostředí v základních školách prostřednictvím indexu inkluze. In BARTOŇOVÁ, M„ VlTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno : Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-201-1. ROSSI, P.H., FREEMAN, H.E., LIPSEY, M.W. Evaluation: A Systematíc Approach. Sage : Thousand Oaks, 2004. UNGAR, S. Cognitive mapping without visual experience. In KITCHIN, R.,
241
FREUNDSCHUH, S. (ed.), Cognitíve Mapping: Past Present and Future. London : Routledge, 2000. VAĎUROVÁ, H. Historický vývoj a současné pojetí inkluzivního vzdělávání. In BARTOŇOVÁ, M„ VÍTKOVÁ, M. et al. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno : Paido, 2009. ISBN 978-80-210-5032-7. WIENER, R Výchova prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených. Praha : Avicenum, 1986. Online zdroje: Brno v číslech [online), [cit. 2012-06-1], Dostupné z WWW: http://www.brno. cz/fileadmin/user_upload/sprava_ mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/ cisla2010.pdf.
242
ČUZK. Český úřad zeměměřický a katastrální - Základní báze geografických dat, 2013. ZABAGED [online).(c) Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 28.2.2013). Digitální verze stažitelná ve f o r m á t u PDF dostupná na W W W : http://geoportal.cuzk.cz/ geoprohlizec. L N Ě N I Č K A , P. Vytváření p o d m í n e k pro s a m o s t a t n ý a bezpečný pohyb zrakově postižených na k o m u n i kacích a plochách [online).(c) Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých [cit. 20.2.2013). Digitální verze stažitelná ve f o r m á t u PDF d o s t u p n á na W W W : http:// www.sons.cz/docs/bariery/sons_ inetl_01_2010.pdf.
