Odkaz Antonína Dvořáka a jeho potenciál pro cestovní ruch
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Odkaz Antonína Dvořáka a jeho potenciál v cestovním ruchu Bakalářská práce
Autor: Pavel Sochr Vedoucí práce: MUDr. Lubor Čuta Jihlava 2013
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10.5.2013 ...................................................... Podpis
© 2013 COPYRIGHT Pavel Sochr
Abstrakt SOCHR Pavel: Odkaz Antonína Dvořáka a jeho potenciál pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce MUDr. Lubor Čuta. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Teoretická část práce je zaměřena na obecnou charakteristiku cestovního ruchu ve spojitosti se známou osobností, další část představuje život a dílo Antonína Dvořáka. V praktické části se zabývá místy spojenými se skladatelem, jako turistických cílů v další kapitole jsou zmapována kulturní zařízení, události, ubytovací a stravovací zařízení a další produkty využívající této osobnosti. Závěrečná část zkoumá nabídku produktů zaměřených na Dvořáka u incomingových cestovních kanceláří a agentur. Součástí práce je celkové zhodnocení získaných informací a následné sestavení SWOT analýzy současného stavu využití Dvořákova odkazu v cestovním ruchu.
Klíčová slova Cestovní ruch. Antonín Dvořáka. Významná osobnost.
Abstract SOCHR Pavel: Legacy of Antonín Dvořák and his potential for tourism. Bachelor thesis. College of polytechnice Jihlava. The Department of Tourism. Supervisor Mudr. Lubor Čuta. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013 The theoretical part is focused on general characteristics of tourism in connection with the well-known person the next section presents the life and work of Antonin Dvorak. In the practical part focuses on the place associated with the composer as tourist destinations in the next chapter mapped cultural facilities, events, accommodation and catering and other products using this personality. The final section examines the range of products focused on Dvorak by incoming travel agencies. The work is an overall evaluation of the information and subsequent compilation SWOT analysis of the current state of use of Dvorak's legacy in tourism.
Key words Tourism. Antonín Dvořák. Well-known person. 8
Poděkování Chtěl bych poděkovat panu MUDr. Luboru Čutovi za ochotu a odbornou pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále chci poděkovat Národnímu muzeu, Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích a Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké za poskytnutí informací. Děkuji také rodičům za podporu při studiu.
9
Obsah Seznam zkratek…… ....................................................................................................... 12 Seznam ilustrací………………………………………………… .................................. 13 Úvod................................................................................................................................ 14 1 Teoretická část ......................................................................................................... 15 1.1 Definice cestovního ruchu................................................................................ 15 1.1.1 Kulturně poznávací cestovní ruch............................................................. 15 1.1.2 Atraktivita ................................................................................................ 16 1.1.3 Typy atraktivit........................................................................................... 16 1.1.4 Možnosti prezentací vybraných atraktivit................................................. 17 1.1.5 Produkt CR ............................................................................................... 18 1.1.6 Produkt ve spojení s významnou osobností .............................................. 18 1.2 Antonín Dvořák ................................................................................................ 19 1.2.1 Dětství a mládí .......................................................................................... 19 1.2.2 Antonín Dvořák a Nelahozeves ................................................................ 21 1.2.3 Zlonice a Antonín Dvořák ........................................................................ 22 1.2.4 Česká Kamenice a Antonín Dvořák.......................................................... 23 1.2.5 Praha a Antonín Dvořák ........................................................................... 23 1.2.6 Období tvůrčího rozpuku .......................................................................... 25 1.2.7 Vysoká ...................................................................................................... 27 1.2.8 New York a závěr života .......................................................................... 28 2 Praktická část .......................................................................................................... 30 2.1 Povědomí o Antonínu Dvořákovi u cizinců ..................................................... 30 2.2 Místa spojená s A. Dvořákem jako turistické cíle............................................ 33 2.2.1 Nelahozeves .............................................................................................. 33 2.2.2 Zlonice ...................................................................................................... 35 2.2.3 Česká kamenice ........................................................................................ 36 2.2.4 Praha ......................................................................................................... 37 2.2.5 Vysoká u Příbrami .................................................................................... 41 2.2.6 Zámek Sychrov ......................................................................................... 42 2.2.7 Karlovy Vary ............................................................................................ 43 2.2.8 Shrnutí turistických cílů ve spojení s AD ................................................. 44 2.3 Využití jména Antonína Dvořáka .................................................................... 45 2.3.1 Kulturní zařízení ....................................................................................... 45 2.3.2 Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi ............................................. 45 2.3.3 Výstava Antonín Dvořáka v Muzeu České hudby.................................... 48 2.3.4 Muzeum Antonína Dvořáka v Praze ......................................................... 51 2.3.5 Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami ................................. 53 2.3.6 Shrnutí návštěvnosti institucí .................................................................... 55 2.4 Kulturní události a festivaly ............................................................................. 56 2.4.1 Hudební festival Antonína Dvořáka ......................................................... 56 2.4.2 Dvořákův Sychrov a Turnov..................................................................... 56 2.4.3 Dvořákova Praha – mezinárodní hudební festival .................................... 57 2.4.4 Dvořákova hudební Nelahozeves ............................................................. 57 2.4.5 Dvořákův karlovarský podzim.................................................................. 57 2.5 Ubytovací a restaurační zařízení ...................................................................... 58 2.5.1 Dvořák spa hotel Karlovy Vary ................................................................ 58 2.6 Suvenýry a dárkové předměty spojené s AD ................................................... 58 2.7 Nabídka produktů incomingových CK/CA ...................................................... 60 2.7.1 Metodika výzkumu ................................................................................... 60 10
2.7.2 Současná nabídka CK/CA ........................................................................ 61 2.7.3 Okružní prohlídky specializované přímo na AD. ..................................... 62 2.7.4 Okružní prohlídky v kombinaci s dalšími hudebníky ............................... 63 2.7.5 Vícedenní produkty zaměřené pouze na AD nebo v kombinaci s dalšími hudebníky................................................................................................................ 64 2.7.6 Zhodnocení nabízených produktů a návrhy na zlepšení ........................... 65 2.8 Zhodnocení využití odkazu AD v cestovním ruchu ......................................... 67 2.9 SWOT současného využití odkazu AD v cestovním ruchu ............................. 71 3 Závěr ....................................................................................................................... 72 Seznam použitých zdrojů……………………………………………………………….73
11
Seznam zkratek AD - Antonín Dvořák ČMH - České muzeum hudby MAD - Muzeum Antonína Dvořáka v Praze PAD – Památník Antonína Dvořáka PIS – Pražská informační služba
12
Seznam ilustrací Obr. č. 1: Antonín Dvořák………………………………………………………...……19 Obr. č. 2: Schéma využití odkazu Antonína Dvořáka v CR……………………………67
Graf č. 1: Znalost osobností v oblasti klasické hudby………………………………….31 Graf č. 2: Znalost osobností souhrnně ve všech oblastech……………………………..32 Graf č. 3: Návštěvnost PAD v letech 2009 – 2012…………………….……………….46 Graf č. 4: Návštěvnost podle druhu zakoupené vstupenky…………………………….46 Graf č. 5: Roční návštěvnost v letech 2009 – 2012…………………………………….47 Graf č. 6: Návštěvnost podle druhu zakoupeného vstupného………………………….48 Graf č. 7: Průběh návštěvnosti za období červen 2011 až leden 2012…………………49 Graf č. 8: Rozdělení návštěvnosti podle druhu zakoupené vstupenky…………………50 Graf č. 9: Návštěvnost MAD v letech 2009 – 2012……………………………………52 Graf č. 10: Roční návštěvnost podle druhu zakoupeného vstupného…………………..52 Graf č. 11: Návštěvnost PAD v letech 2002 – 2012……………………….…………...54 Graf č. 12: Souhrnné porovnání návštěvnosti všech institucí za poslední 4 roky……...55
Tabulka č. 1:Přehled dohledaných okružních prohlídek zaměřených na AD………….62 Tabulka č. 2: Přehled dohledaných produktů v kombinaci s dalšími osobnostmi……..63 Tabulka č. 3: Přehled vícedenních zájezdů CK…………………………………….…..64
13
Úvod O zpracování tématu zaměřené na osobnost Antonína Dvořáka a jeho potenciálu pro cestovní ruch jsem se rozhodl po dlouhé úvaze. Neboť když jsem rozmýšlel nad otázkou cestovního ruchu a České republiky, došel jsem k závěrům, že o většině hojně využívaných forem cestovního ruchu bylo napsáno dost prací a při pohledu na naše Rakouské sousedy a jejich vysoké úrovně cestovního ruchu, jsem si uvědomil, jak velice efektivně využívají osobnosti Amadea W. Mozarta neb místa s ním spojená patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v Rakousku a mimo to jsou vhodně doplněna velkou škálou takto tematicky zaměřených produktů a různých doplňkových služeb. Při tomto osvícení jsem zapátral ve vodách nejvýznamnějších českých osobností vhodných k rozvoji cestovního ruchu. V této souvislosti mi vy stanula na mysli, jenom jedna osobnost vhodná k tomuto účelu a to právě Antonín Dvořák. V Dvořákově nadčasovém odkazu a světové známosti se skýtá obrovský potenciál k rozvinutí cestovního ruchu v kontextu s touto osobností. V této práci se tedy budu zabývat zjištěním, jak je v současnosti odkazu této osobnosti využito v cestovním ruchu. V teoretické části se zaměřím na cestovní ruch ve spojitosti využitím známé osobnosti, jaké atraktivity, služby a produkty jsou vhodné k rozvinutí takto tematicky zaměřeného cestovního ruchu, na tuto část posléze navážu životním příběhem, událostmi a místy, které skladatele nejvíce ovlivnili. V praktické části zmapuji místa spojena s Antonínem Dvořákem jako turistických cílů a pokusím se zjistit, zda nějakým způsobem využívají této osobnosti, v další časti, zmapuji využití skladatelova jména v případě kulturních zařízení, událostí, ubytovacích a stravovacích zařízení a dalších produktů šířící skladatelův odkaz. V další kapitole se pomocí výzkumu pokusím zjistit, jaké možnosti mají turisté v případě nabídek specializovaných produktů na Antonína Dvořáka u incomingových cestovních kanceláří a agentur. Vyzkoumaný vzorek nabídky rozdělím podle struktury produktu, popíšu, co vše patří do sestaveného programu produktu a jaké další možnosti se turistům nabízí. V závěru zhodnotím celkovou nabídku incomingový CK/CA a napíšu případné návrhy na zlepšení. V poslední části práce komplexně zhodnotím využití odkazu Antonína Dvořáka cestovním ruchem, který mi bude sloužit jako podklad pro sestavení SWOT analýzy.
14
1
Teoretická část
1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch má nespočet různorodých definic. Vždy záleží, z jakého aspektu se na cestovní ruch díváme, jelikož cestovních ruch zahrnuje řadu vědních disciplín a to ekonomické, ekologické, geografické, sociologické a psychologické. (1) Jako globálně přijímanou definici uvedu v příklad definici Světové organizace cestovního ruchu /WTO/, která byla publikována v červnu 1991 v Otavě při Mezinárodním konferenci o statistice cestovního ruchu. WTO definuje cestovní ruch jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž její hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.(2)
1.1.1 Kulturně poznávací cestovní ruch Cestovní ruch orientovaný na uspokojování potřeb lidí zaměřených na oblast poznávání kulturního dědictví, kultury a historie daného národa, tradic, zvyků. Rozšiřuje kulturněspolečenský obzor obyvatelstva. Je spojen s návštěvou: kulturně historických památek (zámky, hrady, lidové architektury a podobné objekty) kulturních zařízení (muzea, galerie, obrazárny, rodiště významných osobností atd.) kulturních akcí (hudební, filmové, divadelní festivaly, výstav, významná výročí, lidové slavnosti, náboženské akce, apod.).(3)
15
1.1.2 Atraktivita Atrakce - lidskou činností vytvořen určitý druh atraktivity, kde hlavním stimulem je zisk vytvořený z příjmů návštěvníků. V tomto kontextu lze hovořit o organizovaných stavbách, areálech, výstavách, akcích, událostech apod.(4) Atraktivita cestovního ruchu- (z lat. attractio – přitahování) [1] zajímavá část přírody, krajiny, kulturní, sportovní nebo společenský objekt či událost, které podněcují turisty k návštěvě daného turistického místa.
1.1.3 Typy atraktivit Novotný a Moravec (5) rozdělují atraktivity do základních typů: Objekt (zámek, tvrz, monument) jehož největší roli hraje unikátnost konkrétního objektu, hlavní zdroj příjmu tvoří tržba z prodaných vstupenek a suvenýrů. Lokalita (přírodní útvar, ekosystém, les) hlavní doménou této atraktivity je „genius loci“ a doplňkové aktivity, které dané místo umožnuje. Jako primární příjmem se stává prodej doplňkových služeb. Událost (kulturní, historická, společenská) devízou se stává jedinečnost konkrétní události. Věhlas události a přesah velikosti místních poměrů. Čím větší rozsah akce má (místní, národní, evropský) tím je větší potenciál počtu návštěvníků. Co se peněžních zdrojů týká, záleží na konkrétních produktech, které se v rámci události vytvoří od suvenýrů až po více denní program s nabídkou doplňkových služeb. Významná osobnost (historická i současná) z pohledu cestovního ruchu má rodiště či působiště významné osobnosti podobné využití jako objekt CR. V době výročí (úmrtí, narození, vzniku díla) se dá produkt přirovnat k typu události.
16
1.1.4 Možnosti prezentací vybraných atraktivit V době informačního a technologického rozvoje se naskýtá celá řada možností jak konkrétní atraktivity prezentovat a za jakého využití technologie. Navzdory tomuto pokroku se stále udržují převážně pasivní formy prezentace za pomocí popisu konkrétního předmětu, kde si návštěvník sám přečte popis konkrétního vystaveného předmětu. V ostatních příkladech se většinou na místě nachází odborně vyškolený průvodce, který poskytne poutavý výklad, který je vázán k vybrané atraktivitě typu objektu, události či významné osobnosti. V odborné literatuře(6) bývá způsob prezentace rozdělen podle vybraného typu atraktivity: Objekt (hrad, památka, atd) – ve větší míře převažuje verbální výklad, kde je možnost zpětné vazby návštěvníků. Není-li zde průvodce k dispozici, bývá místo objektu a vystavené exponátů opatřeny popisky. Což se dá označit za pasivní formu prezentace a nepříliš poutavou. Nejlépe uchopitelný a zapamatovatelný avšak minoritní způsob prezentace, navazuje-li na emoční úroveň návštěvníků s využitím ostatních lidských smyslů. Lokalita – v přímém oslovení návštěvníků je využito informačních cedulí, letáků nebo nabídky průvodcovské služby. Podtrhující samotnou atmosféru dané lokality umocňují většinou navržené doplňkové služby, které umocňují „genius loci“ lokality. Událost – u této atrakce je využit informační leták, který popise samotný průběh události s případně krátkým výkladem. Někdy bývá doplněn výkladem samotným průvodcem, který uvede návštěvníky do dané problematiky. Na událost mohou navazovat odborné studie, které pohlížejí na událost z různých úhlů a mohou být využita jako komplement prezentace události. Významná osobnost – prezentace se primárně zaměřuje na popis životopisu osobnosti, který je spojen s vystavenými osobními předměty v aranžované místnosti a doplněna slovním výkladem průvodce. Na druhé straně větší škálu možností využití prezentace se nabízí ve spojení s dílem a odkazem osobnosti v podobě doplňkových služeb. Jako známý příklad doplňkové služby zde uvádíme nabídku Českých drah na výlet historickým vlakem do Dvořákovy Nelahozevsi, aby si milovníci jeho hudby mohli na
17
vlastní kůži (uši) vyzkoušet rytmiku rázů železničních kol, které ovlivnili skladatele při tvorbě „Humoresky“.(Moravec 2006, s. 50)
1.1.5 Produkt CR V cestovním ruchu je produkt vytvářen kombinací několika služeb, zboží, volných a veřejných statků. Tento komplexní soubor slouží k uspokojování potřeb zákazníků na trhu cestovního ruchu.(7) V oblasti kulturního cestovního ruchu lze za produkt považovat prohlídku výstavy, galerie, muzea, rodiště známé osobnosti, hudebního představení, divadla, festivalu apod. Na tyto produkty a jejich destinace jsou vázány hmotné produkty v podobě suvenýrů, upomínkových předmětů, tištěných publikací a také doprovodné doplňkové služby.[2] Odborná literatura dále rozděluje produkt na základní a rozšířený. Vnímání samotné hodnoty prohlídky, sbírky atd. zákazníkem, nemusí být ještě hlavním zdrojem vyvolávající poptávku po daném produktu. Mnohdy návštěvníky spíše motivuje samotná přidaná hodnota: služby a kontext v němž je jádro nabídky prezentováno.[2] To znamená základní produkt doplnit co nejkvalitnějším rozšířeným produktem. Tuto praxi lze často vidět ve vyspělých zemích s rozvinutým cestovním ruchem. Kde se hlavní produkt (festival, výstava, památka) stává jen malou částí celkového produktu. Středem návštěvy se stávají doplňkové aktivity a produkty, které umocňují samotný kulturní zážitek.[2]
1.1.6 Produkt ve spojení s významnou osobností V tomto směru se nabízí celá škála možností jak daný produkt využít. Nejlépe se takový produkt uplatňuje nejen s dosud známými životopisnými fakty, ale zejména využije-li se v propojení se zanechaným odkazem a konkrétními díly osobnosti, která je vždy nadčasová a mají co říct v každé době. Potom můžeme uvažovat o různých festivalech, prohlídkách rodiště a míst působení osobnosti, místa, která inspirovala osobnost při tvorbě, dále to jsou výročí, památky, muzea, představení, výstavy, prohlídkové trasy, naučné stezky apod.
18
1.2 Antonín Dvořák Obrázek 1 – Antonín Dvořák
Je jedna z mála osobností české hudby, jehož skladatelská práce dosáhla světového významu již během skladatelova života. Antonín Dvořák byl znám pro jeho prostý až chudinský původ a v jehož životě sehrál významnou roli souboj mezi houslemi a řeznickou ocílkou. Většinu svého mládí strávil na prostém Českém venkově, kde si zamiloval procházky do přírody, lidové veselice, hraní v kostele na kůru a venkovský folklor, ze kterých pak čerpal inspirace do své hudební tvorby. Za svého života zkomponoval 9 symfonií, několik
Zdroj:http://www.scena.cz/index.php?d= 1&o=3&c=18928&r=11
básnických symfonií, velké skladby
instrumentální, vokální a vokálně - instrumentální, 5 koncertních overtur, množství komorních skladeb, koncertů, písně, sbory a 10 oper. Dvořákova hudba se z venkovské hospody v Nelahozevsi dostala až na samotný měsíc. Jméno Dvořák patří k velmi rozšířeným českým jménům a vyskytuje se v mnoha českých krajích, aniž má všude souvislost s rodem Antonína Dvořáka. Znamená bud´ člověka ode dvora, dvořana nebo zdvořilého člověka vůbec, nebo člověka žijícího ve dvoře anebo svobodného sedláka, zemana.(8)
1.2.1 Dětství a mládí (Květ, 1943), (Šourek, 1954)
Antonín Dvořák se narodil jako prvorozený syn pocházející z 9 dětí Františkovi a Anně Dvořákovým dne 8. září roku 1841 v Nelahozevsi v domě č. 12. Dvořákův rod patřil převážně mezi chudinské obyvatelstvo. Po několik generací se živil živností řeznickou a hostinskou. A to především již ve zmíněné budově č. 12 kde otec Antonína, František Dvořák provozoval hostinec, který sloužil jako hlavní zdroj obživy. 19
Již v prvním roce života šlo Antonínovi Dvořákovi jako jednoročnímu batoleti doslova o život. Traduje se, že dne 5. července přijely z Prahy v podnapilém stavu dva vznešení páni a hýřili na zámku v Nelahozevsi. Jejich dva čeledíni jim nechtěli zůstat pozadu a tak popíjeli v hostinci, když se odebrali ke spánku, zapomněli ve stáji zhasnout světlo, ze kterého později vypukl požár, který zachvátil i hospodu Františka Dvořáka. Podle vyprávění vynesl nejdříve František Dvořák nejdříve kolébku s malým Antonínem na návrší a po té se snažil zachránit zbytky hořícího majetku. Antonín jak už bývalo v jeho rodině zvykem měl převzít rodinnou živnost a stát se na přání svého otce řezníkem a hostinským. Podle jedné dochované vzpomínky, už když sotva malý Antonín trochu povyrostl, dostal řeznický úbor a ocílku. Řeznictví a hostinství bylo jedno z druhů řemesel a umění, které se u Dvořáků dědilo z generace na generaci. Klademe-li si otázku, kde se zrovna u Antonína vzalo takové nadání a zájem o hudbu, tak musíme přiznat, že hned vedle řeznického a hostinské řemesla se u Dvořáků pěstovala tradiční česká náklonost k hudbě. V podstatě se dá říci, že se v rodině udržovalo vášnivé hraní na hudební nástroje. Už tatínek Antonína, František Dvořák byl znám jako zdatný hráč na citeru, který se občas oddával hraní i na úkor prosperity živnosti. Z tohoto se dá usuzovat, že malému Antonínovi, bylo hned vedle řeznické ocílky, dány do rukou i malé housličky, se kterými posléze vystupoval i před hosty v hostinci. Z dob dětských utkvěla v Antonínovi jedna vzpomínka, která jej ovlivnila na celý život. Onehdy se totiž v letech 1845-1851 mezi Prahou a Lovosicemi stavěla železniční trat´, která protínala i Nelahozeves. Tato událost ovlivnila malého Antonína natolik, že mu obdiv sofistikovaných lokomotiv projíždějících Nelahozevsí vydržel po celý život. Rozvoj železnice měl na tak malou vesničku velký dopad i v podobě rozkvětu podnikání. Z rozvoje dopravy významně těžil i Dvořákův otec, k jehož stálým štamgastům začalo přibývat osazenstvo z řad cestujících.
20
1.2.2 Antonín Dvořák a Nelahozeves (Květ, 1943), (Döge, 2013), (Šourek, 1954)
Dětství strávené na malé vesničce bylo ideálním místem, kde mohl Antonín Dvořák načichnout místní lidovým folklorem. A to i díky umístění zázemí rodiny Dvořákových v hostinci, kde mohl Antonín již odmala v šenkovně zaslechnout místní lidové tancovačky, veselice a případně se jich zúčastnit v podobě drobného doprovodu. Touhu po hudbě podpořili a i časté návštěvy místního kostela, kde hru na varhany měl v režii místní učitel Josef Spitz. Josef Spitz Nelahozevský učitel se do dějin zapsal jako první Dvořákův učitel. Josef Spitz byl typickým Českým učitelem s velmi dobrým nadáním pro hudbu, zde se také Antonín poprvé setkal s hrou na klavír, který se nacházel v učitelově domě. Školu umístěnou proti tehdejší vinopalně, navštěvoval Antonín až do roku 1853. Nelahozevský kostelík sv. Ondřeje se stal svědkem prvního veřejného vystoupení malého Antonína před obecenstvem, kde vystoupil se svou hrou na housle. K tomuto vystoupení se váže vzpomínka skladatele, kterou rád vypravoval mezi svými přáteli: „Tam ten kostelíček…. Tam jsem hrál své první sólo na housle. A jak jsem byl tehdy rozechvěn, s jakým strachem jsem si ladil housličky, jak se mi třásl šmytec při prvních tónech. Ale Dopadlo to dobře. Jakmile jsem skončil, nastal šum a ruch po celém kůru, vše se ke mně tlačilo, známí se na mne blaženě usmívali, poklepávali mi dobromyslně na rameno a od souseda primária jsem dostal celý groš.“(9) Po tomto vystoupení následovala vystoupení malého Antonína na kůru v nedalekých vesnicích Vepřku a Veltrusích během mší a poutí. Po ukončení povinné školní docházky, která byla v té době ve 12 letech, zůstal u svého otce Antonín Dvořák asi jeden rok, v té době se také odehrála jedna významná příhoda, která budoucího skladatele utvrdila v tom, že se stane hudebníkem. Tato příhoda, kterou Dvořák rád vyprávěl pro pobavení svých přátel se zachovala v této podobě od prof. Josef Kratina: Jako učedník svého otce, mistra řeznického, vedl domů tele přes úzkou lávku nad hlubokým potokem. Byl malý a slabý, vysoké holínky mu sahaly přes kolena a vadily mu v chůzi. Velké a silné tele si na lávce vzpomnělo, že nepůjde dále a vzepřelo se malému 21
Antonínovi. Zápasily spolu zle. Až se z nenadání octli oba dole v potoce. Antonínovi bylo do pláče, řemeslo se mu zošklivilo už dávno, a teď toho měl dost. „A já tím řezníkem přece nebudu! Budu muzikantem!“(10) Avšak malý Antonín neměl ještě nad svým osudem vyhráno, jelikož jak v té době bývalo zvykem rodové řemeslo se dědilo z generace na generaci otec Antonína stál tvrdě za svým a usiloval o to, aby se Antonín vyučil řezníkem v některé z větších okolních vesnic. Rozhodnutí padlo na Zlonice.
1.2.3 Zlonice a Antonín Dvořák (Květ, 1943), (Döge, 2013), (Šourek, 1954)
Roku 1853 byl do Zlonic poslán Antonín Dvořák záměrně, jelikož zde bydlel jeho strýc Antonín Zdeněk se svou manželkou. A poněvadž se jednalo o bezdětný pár nabídli se, že se po dobu učení o Antonína ve Zlonicích postarají. Ve Zlonicích nastalo osudové setkání malého Antonína s jeho budoucím učitelem, ale hlavně znamenitým muzikantem Antonínem Liehmannem. Který jej vyučoval v místní pokračovací škole němčinu a zejména pak hudební nauce. Antonín Liehmann hned ze začátku rozpoznal velké nadání malého Antonína, začal jej vyučovat hudební harmonii, generálbas, modulování a hlavně i hře na klavír, varhany, viollu a housle.Jakmile se Antonín začal zdokonalovat, začal ho zainteresovávat do svých mimoškolních aktivit, jako bylo hraní na kůru v místním kostele, brával ho do Veltruského zámku, kde hrával se svou kapelou pro panstvo a různých lidových veselic, neboť Liehmann byl velice aktivní v místních venkovských slavnostech a poutích. Uplynul zhruba rok a do Zlonic se přistěhoval zbytek Dvořákovi rodiny. Otcovi živnosti v Nelahozevsi se nedařilo a tak došly k rozhodnutí, že si otevřou živnost ve větším městě a tak jim Zlonice přišly vhod, i díky přítomnosti jejich syna. Nutno podotknout, že u svého strýce a tety se mladému Antonínovi dařilo velmi dobře a byl opečovávaný zejména z tetiny strany, která ho brala jako téměř své vlastní dítě, které jí nebylo dopřáno. Antonín, musel v nové „Velké hospodě“ č.p. 69 svému otci pomáhat a tak mu na hudbu nezbývalo tolik času jako před příchodem své rodiny. Pan učitel Liehmann se snažil se strýcem přimlouvat u otce Antonína, aby nechal svého syna dále se věnovati 22
hudebnímu vzdělání. K pobytu ve Zlonicích se také váže první dětská láska Antonína, a to k dceři svého učitele k Terince Liehmannové, se kterou se setkával během hry na klavír ve varhaníkovně a při společných duetech při mších na kůru. Roku 1856 po dvouletém pobytu ve Zlonicích u učitele Liehmanna se u Dvořáků shodli, že vyšlou svého synka na roční „handl“ aby si zlepšil svou zanedbávanou němčinu, která byla tehdy pro živnost řezníka nezbytná.
1.2.4 Česká Kamenice a Antonín Dvořák (Květ, 1943), (Šourek, 1954)
Obec Česká kamenice byla za dob Dvořákových obývaná jenom německými obyvateli a tedy velice vhodným prostředím, kde si mladý Antonín mohl zlepšit svou němčinu nevalné úrovně, která mu později přijde vhod v době studií na Varhanické škole v Praze. Útočiště mu v České Kamenici poskytla rodina mlynáře Josefa Ohma, hudbu studoval u Františka Hancka, ředitele kůru u sv. Jakuba. Ve Františku Hancke našel svého druhého Liehmanna, Hancke byl odborně vyspělejší, díky studiu Varhanické školy a jeho průprava Dvořákovi jenom prospívala, netrvalo dlouho a Hancke nechal Antonína hrát samotného varhany na kůru při mších v kostele. Dvořáka formoval i zdejší příroda, ve které se rád toulala se svými novými kamarády, které zde našel. Dvořákův pobyt v České Kamenici končí roku 1857, kdy se vrací zpět do Zlonic. Během pobytu v České Kamenici se podařilo učiteli Liehmanovi přesvědčit jeho otce, aby nechal svého syna pokračovat v hudebním vzdělání na Varhanické škole v Praze. A tak se mladý Antonín po prázdninách roku 1857 vydává do nedalekého velkoměsta jménem Praha.
1.2.5 Praha a Antonín Dvořák (Šourek, 1954), (Döge, 2013)
Do Prahy se mladý Antonín odebírá po prázdninách roku 1857. Rodiče Antonína měli v Praze spousty známých a tak bylo domluveno, že bude bydlet u Marie Plívové a jejího manžela, což byla sestřenice otce Františka Dvořáka. Místo bydliště se nacházelo v blízkosti Varhanické školy v ulici Konviktské na Starém městě.
23
Studium Varhanické školy oficiální název zněl „Ústav pro církevní hudbu“ trvalo dva roky, škola neoplývala dobrým materiálním zázemím, ale na druhé straně měla vynikající kantory, kteří dokázali rozvíjet potenciál svých studentů. Během studia Dvořák účinkoval v Cecilské jednotě, kde hrál na violu, měsíčně dostával osm zlatých, což nebylo mnoho, ale když se mu naskytla nějaká příležitost navštívit nějakou zajímavou akci, které v té době bylo nemálo, rád toho využil. Po ukončení školy a závěrečném absolventském koncertu se Dvořák vrací na chvíli do Zlonic, aby si odpočinul a nabral sílu na další životní etapu. Po krátké zastávce ve Zlonicích se Dvořák vrací do Prahy, aby se pokusil uchytit na pracovním trhu. Proto začátkem roku 1860 žádá o uvolněné místo varhaníka v chrámu sv. Jindřicha. Ačkoliv Dvořák splňoval profesní kvalifikaci, byla dána přednost jinému uchazeči z důvodu nedostatku praktických zkušeností. A tak na konec zakotvil v kapele Karla Komzáka. Tehdy poměrně známé kapela vystupující na různorodých místech, od pražských plesů, restaurační zařízení a různých zábavách. Účinkování s kapelou Karla Komzáka dlouho Dvořákovi nevydrželo, neboť roku 1862 bylo otevřeno Prozatimní divadlo, kde našla práci většina členů Komzákova orchestru. Do tohoto období se také řadí Dvořákovo osudové setkání s Josefínou Čermákovou, která také působila v divadle jako herečka. Antonín setrval v Orchestru Prozatimního divadla celých 9 let, během, kterých se snažil ve volných chvílích, kterých nebylo mnoho komponovat svou vlastní hudbu. Až na konec dospěl k názoru, že z divadla odejde a bude dávat soukromě vyučovat hru na klavír a housle, aby se tak mohl více věnovat komponování. I díky tomuto rozhodnutí se Dvořákovi naskytla možnost vídat svou lásku často, neb k rodině Čermáků chodil dávat soukromé hodiny hry na klavír. Bohužel Dvořákova láska zůstala neopětována a skladatel zůstal odmítnut, toto nešťastné období vyobrazil v cyklu milostných písní Cypřiše. Ačkoliv Dvořák zůstal odmítnut, netrvalo dlouho a během soukromých hodin klavíru se do Antonína zakoukala Josefínina mladší sestra Anna. Josefína dala přednost před prostým, začínajícím skladatelem zámožnému a známému politikovi hraběti Kounicovi. Za krátký čas mladá Anna otěhotněla, a jak v oné době bylo zvykem, muselo se co nejdříve naplánovat svatbu, aby dítě přišlo do řádného manželství. A tak se roku 1873 17. listopadu konala svatba v kostele sv. Petra, kde si Dvořák vzal svou vyvolenou Annu Čermákovou. 24
I když mezi nimi velká láska z materiálního hlediska se jim moc nedařilo, přihlédnemeli, že k narozenému dítěti přibyli další dva sourozenci. Proto Dvořák neváhal a přijal nabídku na místo varhaníka v kostele sv. Vojtěcha na Novém městě. Práce zaměstnávala Dvořáka zejména při ranních mší kolem šesté hodiny ranní, což Dvořákovu rytmu vyhovovalo, ve zbylém čase komponoval nebo dával soukromé hodiny klavíru. Přes veškerá opatření se mladé rodině po finanční stránce o moc lépe nedařilo, a tak se Dvořák rozhodl zažádat o státní stipendium. Stipendium bylo udělováno mladým nemajetným umělcům. Na magistrátu si vyžádal potvrzení o nemajetnosti a k žádosti připojil své ukázky dosavadní práce a bylo mu vyhověno hned při prvním pokusu. Dostal 400 zlatých, při dalších žádostech zasedal v porotě již slavný Johannes Brahms, který doporučil Dvořákova díla známému německému nakladateli Simrockovi. Z počátku se nejednalo o moc velké částky, ale jak se stával Dvořák známějším, nakladatelovi odměny se zvyšovaly.[3]
1.2.6 Období tvůrčího rozpuku Otisknutí prvních skladeb Antonína Dvořáka německým nakladatelem Simrockem nechalo v hudebním světě velkou odezvu. O Dvořákova díla nastal mezi posluchači velký zájem a tak se skladatel pustil s velkou horlivostí do tvůrčí činnosti, aby využil své životní šance na proražení mezi světovou elitu v hudebním světě. Však už taky bylo na čase, Antonínovi již v té době bylo hodně přes třicet let. I když měl v šuplíku v té době již dosti skladeb k publikaci, vznikly v této době oblíbené Moravské dvojzpěvy, Serenáda E dur, Klavírní kvartet D dur nebo pátá symfonie F dur. Dvořáka si jasně uvědomoval, že za svou šanci vděčí Johannesu Brahmsovi mezi oběma skladateli probíhala činorodá korespondence, po několika osobních setkáních se mezi oběma skladateli rozvinul velice přátelský vztah. A jak se můžeme i v jejich korespondenci dočíst, Dvořák měl ve svém o 7 let starším příteli důvěru a často spolu konzultovali jeho rukopisné práce a nejednou dal Dvořák na rady svého staršího příznivce. Dvořák získal u svého staršího přítele a kolegy takovou důvěru, že mu byl Brahms na tolik nakloněn osobními sympatiemi, že mu nabídl, ať se svou rodinnou přestěhuje do Vídně a zároveň mu nabídl materiální zajištění v podobě, přepsání veškerého svého dědictví na jeho děti. Jak se dnes můžeme dočíst, Dvořák jistou chvíli o tomto přestěhování vážně přemýšlel, ale na konec v něm zvítězilo vlastenectví ke své zemi a také obava, že by Vídni, která 25
byla tou dobou centrem světové kulturní společnosti, ztratil pevné zázemí a pouto se svým rodným domovem.[3] Ačkoliv Dvořákova kariéra exponenciálně rostla, zasáhla Dvořáka tragická událost v rodinném kruhu. Nejdříve mu hned po narození zemřela dcera Josefka, roku 1877 na otravu fosforem roční dcera Růženka a měsíc na to podléhá neštovicím i tří a půl letý syn Otakar. Ze zármutku nad ztrátou svých dětí se vrátil k středověkému latinskému textu o utrpení panny Marie nad ukřižováním jejího syna Ježíše Krista. Vzniklo tak významné dílo Stabat mater, které později i sám dirigoval. Dvořákovi se z místa, kde se jim v rodinném kruhu příliš nedařilo, přestěhovali na trvalou adresu do Žitné ulice. Od tohoto po následující tři roky až do roku 1888 bývá v Dvořákově tvorbě označováno jako období Slovanské. Je charakteristické návratem ke Slovanským kořenům a lidové hudby za doprovodu Dvořákovi melodické a rytmické invence. Exotičnost a bezstarostnost těchto skladeb zařídily jejich popularitu. Dvořákovi se začali ozývat hned několik významných nakladatelstvích s žádostmi o Dvořákovu spolupráci. V tomto opulentním období vzniklo mnoho jedinečných skladeb například: Slovanské rapsodie, Serenáda d moll, první řada Slovanských tanců, Česká suita, Cigánské, melodie, toto období pak uzavírá 6. Symfonie D dur.[3] Následující období se dostává politickou scénu napětí, neboť nastalo jazykové zrovnoprávnění Češtiny ve styku se státními úřady. Čeští Němci toto uzákonění nesli nelibě a docházelo k častým národnostním nepokojům, extrémního nacionalizmu, které vedly k úpadku národnostního a společenského smýšlení, zejména v Praze. Toto období vyvrcholilo pouličními bitkami mezi českými a německými studenty, po které došlo k rozdělení Karlovy univerzity na část německou a českou. Dále pak k bojkotu Českých občanů k obchodu s německými obchodníky a řemeslníky. Tyto společenské aspekty měly i dopady na AD, především ve Vídni byl postupně stahován z programů, jelikož Vídeňské publikum bylo proti němu politicky zaujato. (Döge, 2013) Na toto období je navázáno roku 1881 plánovaným otevřením Národního divadla. V tomto ohledu se AD začíná vracet k opeře Dimitrij podle libreta Marie ČervinkovéRiegrové. Podle původního plánu měl být AD s libretem do konce srpna hotov, ale tento záměr se nepodařilo vyplnit a ani to nebylo již třeba spěchat. Jelikož Národní divadlo bylo u příležitosti návštěvy rakouského korunního prince Rudolfa dne 11. června 1881 otevřeno Smetanovou Libuší jako přátelské gesto významnému hostu. Oficiální otevření 26
pro Čechy bylo stanoveno na 11 a 12 září, ale k tomu již z důvodů požáru nedošlo. Tato událost byla většinou národa vnímána jako národní katastrofa, neboť Národní divadlo, na které se desítky let vybíralo peníze, představoval symbol národního sebevědomí. Na konec došlo k rozhodnutí, že opera Dmitrij bude provedena v Novém Českém divadle. Když Dvořák začal pracovat na novém tématu husitství, přišel mu dopis od Anglické Pilharmonic Society s pozvánkou aby provedl výběr z orchestrálních skladeb. Po kladných recenzích následovala další nabídka, anglického nakladatelství Novello s žádostí, aby uvedla pod svou taktovkou Stabat mater, který byl přijat s nadšením publika a kterým si ještě více upevnil své renomé ve světě. Stalo se tak roku 1883 ve Worcesteru. Dvořák podle kladného přijetí se dal již tušit, že další cesty do Anglie nenechají na sebe dlouho čekat. (Döge, 2013)
1.2.7 Vysoká (Döge, 2013) S rostoucím počtem cest do Anglie se zlepšovalo i Dvořákovo finanční zajištění, které mu umožnilo zakoupení starého ovčína od svého švagra hraběte Kounice ve Vysoké u Příbrami, které přestavěl obytné dům a využíval je jako letní sídlo. Dvořákovi si vyplnil jeho sen o vlastním hospodářství, které se jeho rodině nepodařilo nikdy uskutečnit. Na Vysoké našel opět návrat ke svému mládí, které prožil na v prostém českém venkově obklopen přírodou, která v něm naplňovala zbožnost a pokoru k životu. Zde byl odříznut od problémů a shonů rušného velkoměsta, měl zde čas i klid na časté toulavé procházky přírodou, které byli častými inspiracemi v jeho skladbách. Zdejší jezírko mu posloužilo k inspiraci k sepsání jeho nejznámější opery Rusalky, vznikla tu zde také již zmiňovaná symfonie D dur a mnoho další významných skladeb. Období od roku 1884 – 1886 patří mezi skladatelovi nejintenzivnější tvůrčí období. Načež si potom dopřává trochu klidu a lenošení. Ale i tak stále pracuje na již slíbených objednávkách Hymnu dědicové Bílé hory, Svatební košili z básnické sbírky od Karla Jaromíra Erbena. Dále se věnuje práci na své 7. Symfonii, kterou dokončuje v březnu 1885. Na kterou navazuje prací na oratoriu Svatá Ludmila pro festival v Leedsu. Během prací na těchto objednávkách ještě urguje skladatele Simrock, kterému se zavázal o dodání nových Slovanských tanců, které vznikají v letních měsících v červnu a červenci 1886. Načež si potom od podzimu téhož roku dopřává trochu klidu na zotavení. Toto 27
vypjaté období se na Dvořákovi projevuje v podobě náladovosti a rozladěností sám o tom napsal v dopise Janu Lenochovi: Včera se zde dávala „Svatební košile“, ale nešel jsem ani do koncertu, mám už tý muziky dost, Jsem rád, když sedím doma na p… (11) Následující období je poznamenané vyčerpání z pracích předchozích a tak se spíše vrací k již předchozím k dílům psaných do šuplíku a k jejím úpravám. Začátkem roku 1889 dostává nabídku na místo profesora skladby a instrumentace na pražské konzervatoři. Po dlouhých úvahách ji však zamítá z důvodů skladatelských povinností a pracovních cest do zahraničí. Roku 1890 měl domluvenou koncertní turné po Rusku s Petrem Iljičem Čajkovskym, na které se domluvili po osobním seznámení při Čajkovského koncertní návštěvě Prahy v únoru a listopadu 1888. Po návratu byl Dvořákovi udělen čestný doktorát Karlovy univerzity a na podzim téhož roku přijímá nabídku na místo profesora pražské konzervatoři. Do konce listopadu se snaží dokončit Requiem a univerzita v Cambridgi mu chce v červnu následujícího roku 1891udělit čestný doktorát, o čtyři měsíce později v Birminghamu poprvé uvede Requiem pod vlastní taktovkou, které se zařazuje mezi špičku skladeb tohoto druhu. Na konzervatoř nastupuje v lednu 1891 a dostává na starost nejnadanější žáky Vítězslava Nováka, Oskara nedbala a Josefa Suka, který se později ožení s Dvořákovou dcerou Otýlií.
1.2.8 New York a závěr života (Döge, 2013) Asi po ročním působení na pražské konzervatoři, přichází Dvořákovi telegram od prezidentky Národní hudební konzervatoře Jeanette Thurberové s nabídkou na místo ředitele Národní hudební konzervatoře v New Yorku. Dvořák, který byl založením rodinného typu a pevně spjat se svou vlastí po dlouhém váhání nabídku přijímá. Není se, čemu divit v té době měl Dvořák již šest dětí ve věkovém rozmezí od tří do šestnácti let a přihlédneme-li v té době neexistenci státní důchodovému zabezpečení byla nabídka ročního platu patnácti tisíc dolarů, což představoval pětadvaceti násobek toho co dostával na pražské konzervatoři jasnou volbu. A tak dne 15. září 1892 přesně na rok ke 400 výročí od objevení Ameriky odjíždí objevovat Ameriku. Na cestu se vydal v doprovodu své ženy, dcery Otilie, syna Antonína a osobním sekretářem Josefem Janem Kovaříkem, bývalým Dvořákovým studentem. Po devíti denní plavbě dne 26. 28
září dorazil do New Yorku. O několik dní později 1. října se ujal svého místa na Národní hudební konzervatoři. Dvořákova práce spočívala ve vyučování, prací se školním orchestrem a skladatelovým komponováním, která měla dát Americké hudbě nový směr a tvář. Dvořák během školního roku instrumentoval kantátu Americký prapor a začal pracovat na nové, veřejností velmi očekávané symfonii. O školních letních prázdninách přijímá nabídku svého důvěrníka Kovaříka k pobytu v jeho rodné zemi Iowa v městečku Spillville. Po několika denní cestě, zde Dvořák našel svoji druhou Vysokou, městečko bylo obklopeno přírodou, kam si Dvořák dělal podobné procházky k Turkey river, jako na svém původním letním sídle ve Vysoké. Ještě před prázdninami dokončil své nejslavnější dílo 9. Symfonii „Z nového světa“ též často nazývanou „Novosvětská“. Premiéru si odbyla 16. Prosince 1893 v Carnegie Hall. V symfonii je znát vliv Americké země a inspiracemi americké lidové hudby a neméně pak černošské a indiánské hudby. Národní hudební konzervatoř zasáhla ekonomická krize, Dvořákovi nebyli vypláceny peníze případně byli pozdržovány termíny výplat a tak i vlivem stesku po domově se Dvořák roku 1985 vrací zpět do své vlasti, kde se vrací na své minulé působiště na pražské konzervatoři. V závěru života se začíná více věnovat symfonickým básním, kterým mu posloužili jako předloha Kytice od Karla Jaromíra Erbena a též se zaměřuje na opery: Čert a Káča, na kterou navázal svoji nejslavnější operou Rusalkou a jeho posledním dílem Armidou. Dvořák se 25.března osobně zúčastni premiéry, ale kvůli bolestem musel v průběhu představení divadlo opustit. Dvořáka zastihla smrt o několik týdnů později 1. května, kdy vstal ze svého lůžka a poobědval s rodinou, když v tom pronesl: „To se mi nějak točí hlava, půjdu si lehnout“ po té zbledl a vzápětí hned zčervenal a klesl do křesla. Přivolaný lékař mohl pouze konstatovat smrt. O několik dní později 5. května byl pohřben na Vyšehradském hřbitově, pohřebního průvodu se zúčastnili tisíce lidí.
29
2 Praktická část 2.1 Povědomí o Antonínu Dvořákovi u cizinců[4] Antonín Dvořák patří z pohledu známosti mezi TOP nejznámějších českých osobností v zahraničí. Jak bylo popsáno v předchozích kapitolách ke známosti přispěla genialita skladeb, nadčasovost odkazu a neméně samotný fakt, že sám skladatel uskutečnil celou řadu cest do zahraničí včetně několikaletého pobytu v Americe. Jako míru zjištění známosti A. Dvořáka u cizinců jsem vybral výzkum provedený roku 2011, zpracovaným Dr. Václavem Forstem a Dr. Ivan Tomkem pro CzechTourism, která zvažuje využití českých osobností pro podporu incomingové turistiky do ČR. Předmětem výzkumu bylo zjištění, jaké osobnosti jsou u cizinců nejznámější a nejlépe využitelné pro cestovní ruch. Výzkum probíhal pomocí dotazníkového šetření na několika skupinkách respondentů a to: a) web expats – 68 osob b) zahraniční studenti a pedagogové AAU (Anglicko-americká univerzita v Praze) – 121 osob c) účastníci letní školy slovanských studií UK – 114 osob Výzkumu se tedy zúčastnilo celkem 303 respondentů Respondenti byli tázáni prostřednictvím dotazníků na osobnost vždy z konkrétní kategorie. Kategorie byly rozděleny následovně: Politika Sport Kultura Věda Umění: o Hudba – vážná i populární o Film o Výtvarné umění a architektura Jiné známé osobnosti 30
Nyní uvedu výsledky povědomí o Dvořákovi z kategorie Umění – Klasická hudba.
Graf 1. Znalost osobností v oblasti klasické hudby - údaje v %
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/625/fact-famous-czechs-today
Z grafu 1 můžeme vyčíst, že se v kategorii klasické hudby na prvním místě s 25% umístil Dvořák, na druhém místě s 11 % Smetana, zbytek osobností získal 4 a méně procent. Lze tedy konstatovat, že na poli klasické hudby u cizinců jasně dominuje Antonín Dvořák s víc jak polovičním náskokem před Bedřichem Smetanou.
31
V následujícím grafu č. 2 je dosažený výsledek 25% A. Dvořáka konfrontován souhrnným porovnáním s osobnostmi z ostatních kategorií.
Graf 2 Znalosti osobností souhrnně ve všech oblastech - údaje v %
Zdroj: http://vyzkumy.czechtourism.cz/625/fact-famous-czechs-today
Souhrnným porovnáním můžeme zjistit, že A. Dvořák s 25% se umístil na vynikajícím 3. místě jen o 1% za V. Klausem a 10% za V. Havlem. Ze zjištěných výsledků můžeme závěrem říci (bez vší skromnost), že Antonín Dvořák patří mezi nejznámější české osobnosti ve světě. A to navzdory faktu, že od skladatelovi smrti uběhlo více jak 100 let, tak jeho odkaz stále žije i v různorodých koutech světa. Samotný fakt věhlasnosti Dvořáka ve světě je velmi dobrým potenciálem pro incomingový cestovní ruch.
32
2.2 Místa spojená s A. Dvořákem jako turistické cíle V této kapitole se pokusím zmapovat všechna místa, která jsou s Antonínem Dvořákem nějak spojena nebo jej ovlivnila a zjistit zda nějakým způsobem využívají jeho odkazu.
2.2.1 Nelahozeves Jedná se o malou obec vzdálenou 36km severně od Prahy s 1606 obyvateli. Antonín Dvořáka se narodil v domě čp12 a pobýval zde až do svých 12 let. Dvořákovi měly pronajatou hospodu čp. 24, kam se později přestěhovali. V okolní krajině prožil skladatel své dětství a rané mládí, které jej ovlivňovalo ve svých skladbách, tak i v osobním životě. Z dnešního pohledu se Nelahozeves ke svému rodákovi intenzivně hlásí a snaží se jej maximálně využít pro prezentaci své obce a zvýšení tak zájmů z řad turistů. Tento fakt také potvrzuje, že obec bývá hojně označována jako „Dvořákova Nelahozeves“. Na skutečnost rodiště slavného skladatele upozorňují i internetové stránky obce, kde hned na úvodní stránce můžeme spatřit portrét skladatele s uvítací větou: „Vítejte v rodišti hudebního skladatele Antonína Dvořáka“ [5] Turistické cíle „Dvořákova Stezka“ Jak už bylo výše zmíněno obec se této osobnosti snaží co nejvíce využívat a daří se jí přilákat co nejvíce turistů různých národností. K plynulému toku turistů byla vytvořena stezka nesoucí skladatelovo jméno. Stezka je dlouhá přibližně 3-4km začíná na vlakovém nádraží v Kralupech nad Vltavou a končí na vlakovém nádraží v Nelahozevsi. Stezka vede podél břehu a umožňuje turistům poskytnout pohled na krajinu, která mladého skladatele inspirovala k napsání nejedné skladby a zároveň propojuje nejvýznamnější přírodní a kulturní místa v okolí.
33
Kostel sv. Ondřeje Malý gotický kostelík se stal místem, kde mladý Antonín pravidelně vystupoval na kůru svou hrou na housle. Celá Dvořákova rodina byla silně katolicky věřící a tak se kostelík stával objektem častých návštěv. V kostele můžeme najít prastarý presbytář ze 14. století, křtitelnici z roku 1894. Pod kostelem se nachází zazděná krypta z roku 1894, kde odpočívá 8 rakví. Zdejší farář A. Pergl v rozmezí let 1900 – 1910 namaloval obraz sv. Ondřeje, kterým je kostelík dodnes ozdoben.[6] Rodný dům Rodný dům čp.12 měla Dvořákova rodina pronajata na provoz hostinské činnosti a to v letech 1840-1847 a 1854-1855. Budova pochází pravděpodobně z počátku 14. Století a původně byla „kontribučenská chalupa a zároveň výsadní hospoda“. Jako dochovaným prvním krčmářem této budovy lze označit Jana Husu z let před rokem 1628. Budova náležela od roku 1884 Lobkowiczům až do roku 1949 kdy byla znárodněna a připadla státu. Po opravě roku 1951 zde byl Společností Antonína Dvořáka vybudován Památník Antonína Dvořáka, který byl roku 1956 převeden na Muzeum Antonína Dvořáka v Praze. Na budově je od roku 1913 umístěna pamětní deska z dílny Františka Hnátka. V památníku je od roku 1971 umístěna stála expozice, která detailněji popsána v kapitole Kulturní zařízení.[7] Pomník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi Před rodným domem, kde kdysi stával panský dvůr, stojí dnes socha Antonína Dvořáka. Autorem sochy s názvem „Zamyšlený“ je Zdeněk Hošek a má zosobňovat skladatele jako dirigenta, okamžik před zdvižením taktovky. Socha byla slavnostně odhalena roku 1988.
34
Zámek Nelahozeves Zámek pocházející z 16. století nechal původně postavit Florian Grispek z Griesbachu. Na stavbu zámku si objednal architekty ze severní Itálie Giovaniho de Statia, Pietra Ferrabosca a Giovanniho Spazia. Podle původního plánu mělo jít o čtyřkřídlé sídlo, ale bohužel z finančních důvodů, které postihly syna Blažeje, se muselo od původního záměru upustit a čtvrté křídlo nahradila provizorní zeď. I díky finančním problémům se stavba zámku protáhla až do roku 1588. Lobkowiczové získaly zámek do své správy po té, kdy jej manželka Blažeje Ofka musela prodat, aby mohla uhradit dluhy, které jí zbyly po smrti manžela. Zámek od Ofky koupila Polyxena z Pernštejna, žena Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ta před Nelahozevským zámkem upřednostňovala spíše své sídlo na zámku v Roudnici. Zámek postupně chátral až do roku 1948 kdy jej převzal stát a dočkal se komplexní opravy.[8] Majitele zámku Lobkowiczové se snaží nalákat turisty nejen na svou bohatou sbírku umění vystavenou v zámku, ale hlavně i na svého slavného rodáka. Jméno skladatele je prezentováno na internetových stránkách zámku. Návštěvníkům je na webu doporučována „Dvořákova stezka“, která jej zavede až k zámku, dále jej upozorňují na rodný dům skladatel, který se nachází hned naproti zámku. Ve spojitostí se skladatelovu osobností se na zámku velmi hojně pořádají různá kulturní, hudební představení, výročí, přednášky s odkazem na tuto slavnou osobnost. Mezi nejznámější představení patří festival „Dvořákova Nelahozeves“ a je nutno říci, že společnost spravující zámek se stala organizátorem otevřeného představení opery Rusalka, které se konalo na nádvoří v zámku pod širým nebem.
2.2.2 Zlonice Malá obec s 2299 obyvateli ležící 15 km od Nelahozevsi a asi 45km severozápadně od Prahy. Do Zlonic byl Dvořák vyslán ve svých 12 letech ke svému strýci, aby se vyučil řezníkem, či se zdokonalil v hudbě a němčině. Avšak pravá příčina není přesně známa. Dvořáka zde pobýval s jednoroční pauzou až do roku 1857.
35
Ačkoliv zde skladatel prožil několik let svého mládí a navázal osudové setkání se svým učitelem Liehmanem na webových stránkách města nenalezneme příliš velké prezentace a hlášení se k Antonínu Dvořákovi. Až po kliknutí na lištu „zajímavosti v okolí a rodné domy osobností“ se můžeme dočíst, že zde pobýval také Antonín Dvořák. Dále na Dvořáka upozorňují v sekci „památky“ kde najdeme odkaz na Památník Antonína Dvořáka ve Zlonicích Turistické cíle Zlonický kostel Stavba barokního kostelu započala roku 1727 pod dohledem Ferdinanda Hubnera a byla dokončena v letech 1744. Kostel byl postaven podle návrhů architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Kostel má půdorys kříže s presbytářem po jehož stranách stojí dvojice věží s cibulovitými báněmi. Barokní kostel inspiroval Dvořáka k napsání symfonie Zlonické Zvony. Fara Zlonice Barokní stavbu nechal postavit Jan Adam Svoboda podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Budova patří mezi vrcholné barokní obytné objekty českého venkova.[9] Památník Antonína Dvořáka Nachází se v bývalém barokním špitálu, postaveným roku 1745. Expozici a fungování Památníků popíšu v kapitole Kulturní zařízení. Další památky ve Zlonicích: barokní dům panského zahradníka, Velká hospoda, kterou měli Dvořákovi pronajatou po přestěhování z Nelahozevsi. Dále je zde k shlédnutí socha svatého Jana Nepomuckého u mostu a Boží muka na náměstí.
2.2.3 Česká kamenice Menší město s 5 tisíci obyvateli, ležící severně asi 75km od Zlonic a 105 km od Prahy. Dvořák zde strávil školní rok 1856 u německého učitele Františka Hancke. Dům, ve kterém AD pobýval se do dnešního dne nedochoval. Samotné město na webových stránkách k prezentaci nijak této osoby nevyužívá, za zmínku stojí jen pravidelný festival Letní hudební slavnosti Antonína Dvořáka. Z hlediska turistických cílů se 36
nejvíce k této osobnosti vztahuje zdejší gotický jednolodní kostel sv. Jakuba Staršího, kde AD během svého pobytu vystupoval hrou na varhany.
2.2.4 Praha Na podzim roku 1857 odchází AD do Prahy na studium Varhanické školy. Dále zůstává AD spjat s hlavním městem, až na několikaletý pracovní pobyt v Americe, po zbytek svého života. Turistické cíle S Dvořákem je v Praze spojena řada míst, zejména v blízkosti Karlova náměstí, kde měl většinu přechodných a trvalých adres. Další místa jsou spojena s AD v rámci studia, práce a osobního života. Jako ta nejzajímavější z pohledu cestovního ruchu jsem vybral tyto: Přechodná bydliště[10] Dominikánská 238 (Husova) – Dvořák zde prožil první dva roky během studií na Varhanické škole, kam to měl z Dominikánské ulice kousek. Dnes se v tomto domě nachází Domov mládeže a na pobyt AD není nijak upozorněno ani pamětní deskou. Karlovo náměstí 558 – Na tuto adresu k tetě a strýci se zřejmě přestěhoval z finančních důvodů. Pobýval zde i s roční přestávkou téměř 13let a to v letech 1860 – 1873. Původní budova se zachovala, nicméně s lehčí vizuální přestavbou. V budově se nachází několik maloobchodů a na svého slavného obyvatele není nijak upozorňováno. Senovážné náměstí 1375 (19) – Zhruba na jeden rok se Dvořák přestěhoval k příteli a kolegovi Mořici Angerovi. V tomto domě vznikly první dvě skladatelovi symfonie a písňový cyklus „Cypřiše“. V současnosti sídlí v domě Moravský peněžní ústav. Na pobyt AD a vzniku skladeb není nijak odkazováno. Na Florenci 1413/27 (33) – Po svatbě roku 1873 se na krátko přestěhoval k rodině své novomanželky. Původní dům byl zdemolován a nahrazen novým. Na domě není žadné upozornění na místo prvního setkání AD se svou budoucí manželkou. Dnes se zde nachází Hostel Aplus, restaurační zařízení a advokátní kancelář. Nutno říct, že ani jedno zařízení neupozorňuje nebo nevyužívá osobnosti AD.
37
Na Rybníčku 1364/14 (12) – Jedná se o poslední přechodnou adresu AD. V tomto domě prožil AD asi nejtragičtější období, jelikož mu zde zemřeli první tři narozené děti. Ačkoliv se dům zachoval, prošel značnou přestavbou. Dnes se v domě nalézá Zubní ordinace a na smutné období pobytu AD v tomto domě není nikde zmínka.
Žitná 10 (14) – „Dům Antonína Dvořáka“ Největší část skladatelova života v Praze je spojena s domem v Žitné ulici. Skladatel zde prožil období od roku 1877 až do své smrti 1904, která jej zastihla u oběda v tomto domě. Na domě je umístěna busta AD od sochaře Otakara Španiela z roku 1926 a dvě pamětní desky na úrovni 1.patra připomínající Josefa Mařatku a Jaroslav Věšína a v přízemí pamětní deska Petra Iljiče Čajkovského. Dům zůstal v téměř nezměněné podobě, jako za dob kdy jej užíval sám AD se svou rodinou. Ale popisovat stav a využití domu nejslavnějšího českého rodáka nebylo po několik předchozích let nic, čím by se mohl český občan u zahraničních turistů chlubit. Po smrti AD změnil dům několikrát majitele, poslední majitel firma Armida Real Eastate s.r.o. nechával dům několik let bez povšimnutí a investic do oprav, která vedla až k téměř dezolátnímu stavu budovy. Až na naléhání a vyvinutí tlaku Společnosti Antonína Dvořáka a Klubu za starou Prahu na Ministerstvo kultury ČR, byla budov prohlášena za kulturní památku. Tím byli majitele domu přinuceni k rozsáhlé rekonstrukci a renovaci celého objektu. Plán majitele je, dát domu odpovídající vzhled a využít jej jako víceúčelový objekt jak pro účely veřejné tak soukromé s důrazem na spojení s osobností AD. V rámci revitalizace proběhly již tyto opravy: úplná rekonstrukce uliční fasády, restaurování busty AD, pamětních desek a dekorativních prvků fasády, oprava balkonu původní podoby a římsy. Záměrem je vybudovat v nebytových prostorách Kulturní centrum AD spolu s koncertním sálem. V přízemí by se měla nacházet stylová kavárna.[11]
38
Varhanická škola (Ústav pro církevní hudbu) Školu sídlící v průchodní ulici mezi Konviktskou a Bartolomějskou navštěvoval Antonín Dvořák po dobu tří let. V budově dnes sídlí Národní filmový archiv a v přízemí se nachází několik restauračních zařízení. Na studium slavného studenta bývalé školy není nikde zmínka. Kostel sv. Vojtěcha – Gotický dvoulodní kostel byl postaven na Novém městě, kde AD působil v letech 1874 – 1877 jako varhaník. Původně gotický kostel byl později kolem roku 1680 barokně přestaven a znovu vysvěcen biskupem Janem Dlouhevským. Kostel tvoří spolu s vedlejší budovou fary a zvonicí historickou skupinu objektů. Historická stavba se dnes ke svému významnému zaměstnanci nijak nehlásí a turisty neláká. [12] Kostel sv. Ignáce – Kostel patří mezi třetí největší Jezuitský komplex v Evropě. Barokně ranní stavbu navrhl architekt Carlo Lurago. Kostel byl postaven v polovině 17. století a byl zasvěcen zakladateli Jeuzuitského řádu sv. Ignáci z Loyoly. Vnitřní malířská výzdoba kostela pochází od Jana Jiřího Heintsche a na sochách kostela se podílel Matěj Václav Jäkel. K pozoruhodnostem kostela patří socha sv. Ignáce na průčelí a její svatozář, která na tehdejší dobu drze obklopuje celé tělo světce, což bylo tehdy možné pouze u Krista.[13] Žofín – Tento koncertní palác je s AD spjat hlavně díky jeho prvnímu samostatnému koncertu 17. listopadu 1878. Na toto vystoupení později navazovala uvedení mistrových nově zkomponovaných skladeb.(21) Historie novorenesančního paláce je spojena s mlynářem Václavem Novotným, který koupil roku 1835 Slovanský (Barvířský) ostrov se záměrem učinit jej významným společenským místem. Tento záměr měli naplnit tři plánované stavby: restaurace, lázně a obytný dům. U příležitosti slavnostního otevření 30. května 1837 se v hlavním sále konal slavnostní ples.[14] Původní funkce paláce zůstala zachována do dnešní podoby, palác je svědkem velmi častých setkání významných osobností a společenských událostí různorodého typu (plesy, koncerty galavečery, bankety). Webové stránky paláce jsou kvalitně zpracovány s nabídkami různých společenských využití sálů. Je zde i upozorněno na první samostatné vystoupení AD. Avšak na četná vystoupení AD není nijak navázáno žádnou
39
pravidelnou událostí připomínající uvedení nově zkomponovaných skladeb a prvního samostatného koncertu. Rudolfínum[15] S touto budovou je hlavně spojena Česká filharmonie, která má zde své sídlo, ale neméně je Rudolfínum spojeno také s AD. Kdy hned při slavnostní otevření v roce 1885 7. února zazněla Dvořáka II. Slovanská rapsodie v podání orchestru pražské konzervatoře. Další významnou událostí bylo navázáno v lednu roku 1896, kdy uvedením Dvořákovi II. Slovanské rapsodie a Symfonie „Z nového světa“ započala prvním koncertem svoji činnosti Česká filharmonie. Krátce po této události byla koncertní síň přejmenována na Dvořákova síň. Významná stavba České novorenesanční architektury je první pražskou moderní víceúčelovou budovou. Stavba byla započata r. 1876 pod dozorem Ing. Václavem Vejrychem z iniciace a finanční podpory České spořitelny (Bohmische Sparkasse). Budova měla sloužit pro zušlechtění hudby v Čechách, Vlastenecké jednotě přátel umění a Umělecko-průmyslovému museu. Po vzniku první republiky byla budova upravena a stala se sídlem Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR. Během druhé světové války byla budova opět upravena pro již Německou filharmonii. Po válce bylo Rudolfínum navráceno zpět České filharmonii, AMU a konzervatoři. Festival pražské jaro našlo v Rudolfínu útočiště již necelý rok po válce. Dnes má Dvořákova síň vynikající akustiku na světové úrovni pro 1023 posluchačů. Odkazu AD je zde využíváno hojně díky působení ČF a pořádání několika mezinárodních festivalů. Jak už již výše zmíněného festivalu Pražské jaro, tak mezinárodního festivalu Dvořákova Praha odkazující se na tvorbu tohoto českého velikána. V Praze se nachází mnoho dalších míst, které jsou s AD nějakým způsobem spjaty. V neposlední řadě je to například Nádraží císaře Františka Josefa (Hlavní nádraží) Je známým faktem, skladatelův obdiv k lokomotivám, který se u něj objevil z dob mládí během stavby železnice v Nelahozevsi. Tento nezapomenutelný zážitek se projevil velkým obdivem k důmyslným strojům. Proto často během svých procházek navštěvoval vlakové nádraží, dával se do řeči se strojvedoucími, pozoroval lokomotivy, které mu byli inspirací ve své tvorbě. Škoda, že tohoto obdivu není více využito
40
v železniční dopravě. Nádraží na svého častého návštěvníka bez jízdenky mnohdy jen tak tiše sedícího nikde neprezentuje, kromě rychlíku pojmenovaným po skladatelovi. Domnívám se, že pojmenování vlakového nádraží by bylo vhodným řešením při reprezentaci velikosti této osobnosti.
2.2.5 Vysoká u Příbrami Vysoká je obec s 340 obyvateli vzdálená 70km jihozápadně od Prahy. V tomto kraji našel AD zalíbení díky svému švagru Václavu Kounicovi, který zde měl zámeček a Dvořák byl u něj častým hostem. Prvně byl pozván na Vysokou na svatbu svého švagra roku 1877. Poté zde byl častým hostem, až skladatel dospěl k rozhodnutí k zakoupení bývalého špýcharu od svého švagra Václava Kounice, který nechal posléze přestavět na obytný dům. Nutno říci, že tato krajina byla AD zdrojem mnoha námětů a inspirací od zdejšího jezírka až po Svatou horu. Turistické cíle[16] Vila Rusalka Bývalý špýchar pod Dvořákovým dohledem přestavěn na obytný letní dům, zůstal do dnešních dnů zachován téměř ve stejné podobě jako z let skladatelových. Dům je do dnes vlastněn Dvořákovými potomky. Bohužel pro veřejnost nepřístupný. Na budově je upevněna pamětní deska od Josefa Suka a Dvořáková busta z dílny sochaře Jindřícha Říhy. Jak je již výše uvedeno dům není veřejnosti otevřen a tudíž z Dvořákovy slávy nijak netěží. Zámeček hraběte Václava Kounice Zámeček nechal postavit podle návrhů architekta Čenka Gregora, roku 1878 hrabě Václav Kounic pro svou manželku. K zámečku náleží upravený zámecký park se dvěma jezírky. Dnes se v budově nachází Památník Antonína Dvořáka, kde je umístěna stálá expozice AD a hraběte Václava Kounice. Kostel, Třebsko Kostelík byl častou součástí skladatelových ranních procházek po okolí, kde se zúčastňoval mše. Roku 1894 nechal skladatel pro kostelík zakoupit nové varhany, které se bohužel do dnešních dní nedochovaly, kostelík byl roku 1953 zachvácen požárem. 41
Rusalčino jezírko – V zámeckém parku se nachází jezírko, jež bylo inspirací ke vzniku Dvořákovy opery Rusalka. Jezírko je velice dobře udržované a je opatřeno nápisem vytesaným do kamene. Hospoda „U Fenclů“ – Do tohoto hostince se Dvořák zastavoval za místními sousedy a horníky, kde hrával karty. Dnes na skladatelův pobyt v bývalém hostinci upozornuje pamětní deska. Svatá hora, Příbram – Poutní místo bylo jedním z cílů Dvořákových častých procházek a také se stalo předlohou a inspirací v jeho tvorbě. Slavné poutní místo je spojeno s Arnoštem z Pardubic, který vyřezal sošku sv Marie a umístil ji do malé kaple. Na poutním místě se nachází honosný chrám Panny Marie, který nechali postavit Jezuité podle návrhů Carla Luraga a P.B. Šlajera. Roku 1995 byl prohlášen Národní kulturní památkou.[17] Hrob – Skladatel byl po své smrti pochován na Vyšehradě. Na Náhrobku je umístěna bronzová busta, kterou lze dobře spatřit již z dálky. Náhrobek je zdoben v secesním stylu v podobě smuteční vrby a harfy od sochaře Ladislava Šalouna. O skladatelově věhlasu svědčí velká návštěvnost jeho hrobu a to nejen u českých turistů, ale především u zahraničních, kteří jej vyhledávají mezi prvními.[18]
2.2.6 Zámek Sychrov Za svého života skladatel několikrát Sychrov navštívil, pobýval zde u svého přítele Göbla, tajemníka knížete Kamila z Rohanu. Během skladatelova pobytu, zde vzniklo několik skladeb: Ave Maria, Hymnus k Nejsvětější Trojici, Ave, maris stella a O Sanctissima. V průběhu pobytu AD se uskutečnilo v zámecké kapli několik koncertů pro knížecí rodinu. Zámek leží v Libereckém kraji 6km severozápadně od města Turnov. Historie Barokního zámku se začíná datovat od roku 1690, kdy jej začali stavět bývalí majitelé Lamotové z Frintropu. O několik desítek let později zakoupil panství František z Valdštejna, ale jelikož jej neužíval, jako hlavní sídlo neprováděli se na zámku žádné zásadní stavební změny, zámek byl využíván pro ubytování služebnictva a hospodářské účely. Roku 1820 zakoupili zámek Rohanové, kteří provedli úpravy zámku do pozdního klasicismu, na kterou bylo v letech 1847-1862 navázáno rozsáhlou přestavbou do stylu
42
romantické gotiky. Ve 20. a 30. letech 20. století došlo k pořízení moderního vybavení na místo novogotického interiéru a exteriéru. Po druhé světové válce a zestátnění došlo k otevření části zámku pro veřejnost. V 70. Letech 20 století došlo k rozšíření prohlídky o chodbu a jižní trakt, kde se nachází Památník Antonína Dvořáka. Zámek je stále ve státním vlastnictví ve správě Národního památkového ústavu.[19] V současnosti na významnou osobnost odkazuje pamětní deska na budově bývalé zámecké konírny a výše zmíněný památník AD. Na zámku jsou nabízené dvě prohlídkové trasy A a B. V rámci prohlídkové trasy B je prezentován odkaz AD, kdy je prohlídka vedena kolem památníku AD s upozorňujícím výkladem na pobyt skladatele v tomto kraji. Dále je osobnosti AD využito v pořádání každoročního festivalu Dvořákův Sychrov a Turnov. Krom těchto výše zmíněných spojení s AD není následně nijak navázáno jinými produkty či událostmi. Zámek patří mezi nejnavštěvovanější památky v Libereckém kraji ročně ho navštíví přes sto tisíc návštěvníků.
2.2.7 Karlovy Vary Významné lázeňské město ležící 120km západně od Prahy. Posloužilo svou polohou k řadu setkáních Antonína Dvořáka se svými spolupracovníky a kolegy. AD Karlovy Vary navštívil celkem sedm krát, vždy se jednalo předem domluvené pracovní setkání, která se týkala zejména jeho nakladatele Simrocka, hudebního kritika dr. Eduarda Hanslicka či skladatelova blízkého přítele Johannese Brahmse. Setkával se, zde i s tamními představiteli hudebního života Josefem a Augustem Labitzkými a klavíristou Aloisem Janáčkem.[20] Karlovy vary se do světových hudebních dějin zapsali pořádáním evropské premiéry Dvořákovi 9. Symfonie „Z nového světa“. Byla uskutečněna 20. července 1894 během pravidelného pořádání
pátečních symfonických koncertů. Po úvodních skladbách
Jadassohna, Franze Schuberta a Richarda Wagnera zazněl hlavní skladba večera 9. Symfonie po prvé na evropském kontinentě v provedení Karlovarské symfonického orchestru a dirigence Josefa Labitzkého. Poštovní dvůr Dvorec a stáje pro svých šestatřicet poštovních spřežení nechal roku 1791 postavit karlovarský poštmistr Josef Korb. Rovněž využil toho, že místo bylo velmi vyhledávané lidmi k procházkám a tak nechal na místě přistavit pergolu, občerstvení a altánky, kde 43
vyhrávali hudebníci. Místo se postupně stávalo častým cílem výletů Karlovarské společnosti. Za zmínku stojí nejkrásnější hlavní sál Poštovního dvoru, jehož strop zdobí freska Josefa Kramolína znalce pozdně barokní malby. Památní deskou od Vladimíra Röhlicha umístěné nad vchodem Poštovního dvoru, upozorňuje na významnou hudební premiéru Novosvětské symfonie.[21] Na památku skladatelových pobytů a uvedení evropské premiéri 9. Symfonie byla roku 1974 na levém břehu říčky Teplé postaven památník AD od sochaře Karla Kuneše.[20]
2.2.8 Shrnutí turistických cílů ve spojení s AD Většina výše zmíněných turistický cílů (až na Sychrov a Karlovy vary) se nachází ve Středočeském kraji. Většina budov, které skladatel skutečně obýval a využíval, upadla v zapomnění. Jen na málo, který z nich je umístěna pamětní deska zejména pak u domů umístěných v Praze, využívaná jen po určité životní období. Účelové využití objektu, kde AD skutečně žil je pouze u jeho rodného domu v Nelahozevsi, kde je umístěn Památník AD u zbylých objektů (Vila Rusalka, dům v Žitné ulici) jsou veřejnosti nepřístupna nebo se po několika letém chátrání dostalo renovace teprve v nedávném době. U objektů, kde AD trávil volný čas kaváren, restaurací se do dnešního dne mnoho nedochovalo, většinou jsou užívána k jiným účelům, za zmínku pak stojí restaurace „U Pravdů“ umístěná naproti Dvořákova domu, která má dlouhou historii a je tedy pravděpodobné, že byla častým místem návštěv AD, ale bohužel zařízení tohoto potenciálu k přitáhnutí turistů nijak nevyužívá Jako za magický trojúhelník lze označit místa Nelahozeves, Zlonice, Vysoká u Příbrami a Prahu. Zde se se nachází největší koncentrace turistických cílů spjatých s AD a vhodných k propagaci Dvořákova odkazu. Ale jak už bylo zmíněno z domů, kde AD skutečně žil je v současnosti zpřístupněn pouze rodný dům. Na druhé straně díky skladatelovým častým procházkám a výletům, zde existuje velké množství přidružených objektů a míst, která se mu stávaly častými náměty a inspiracemi v nemálo skladeb a tedy by byli příhodné k využití k turistickým návštěvám. Všechna místa jsou velice dobře dostupná jak osobní tak veřejnou dopravou a jsou v blízkém dosahu od hlavního města, kde se nachází největší počet přijíždějících turistů.
44
Škoda, že Praha turisty na tyto místa více neupozorňuje a omezuje své turistické cíle povětšinou na notoricky známá místa v Praze.
2.3 Využití jména Antonína Dvořáka 2.3.1 Kulturní zařízení 2.3.2 Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi Památník se nachází v rodném domě AD v Nelahozevsi, spadá pod správu Muzea Antonína Dvořáka v Praze. V památníku je umístěna stálá expozice prezentující dobu skladatelova mládí. Stálá expozice byla navržena roku 1971 Karlem Mikysym a několik let později roku 1991 byla aktualizována. Expozice je rozdělena do dvou místností, měšťanský interiér a rodná světnička Antonína Dvořáka. Navzdory, faktu, že se z raných dob skladatelova zachovalo velmi málo památek, mají zde návštěvníci možnost zahlédnout kromě dobového nábytku, vitrínu se skladatelovými památkami: psací brko, violu, modlitební knížku, vavřínové věnce. V průběhu celé prohlídky je puštěna skladatelova hudba.[22], [10] Celá expozice působí celistvě a útulně. Ale jak už bylo napsáno výše, celá expozice byla aktualizována v roce 1991 a od té doby zůstala v nezměněné podobě. Z dnešního pohledu by si určitě zasloužila oživení, né-li znovu navrhnutí nové expozice o další zajímavější exponáty. Webové stránky památníku jsou vedeny pod hlavičkou Národního muzea, kam spadá také Muzeum Antonína Dvořáka v Praze. Webové stránky poskytují turistům věcné informace, od možností dopravy, otevírací doby, vstupného, až po stručný popis expozice. Bohužel stránky jsou dostupné pouze v českém jazyce. Návštěvnost památníků podle grafu 3 za poslední čtyři roky 20092012 osciluje kolem tří tisíc návštěvníků. V úhrnné každoroční návštěvnosti jsou znatelné velice silné výkyvy až kolem pětiset návštěvníků za rok a to jak v nárůstu, tak v úbytku návštěvníků. Z posledního roku lze odhadnout spíše klesající trend návštěvnosti.
45
Graf 3: Návštěvnost PAD v letech 2009 - 2012
Zdroj: Vlastní zpracování podle získaných informací od zaměstnanců Národního muzea
Z návštěvnosti památníku, rozlišeného podle druhu zakoupeného vstupného, lze vyčíst, že největší počet návštěvníků tvoří lidé, kteří kupují plné vstupné, tedy lidé v produktivním věku (20-60 let). Na druhém místě je největší poptávka po sníženém vstupném (senioři, držitelé ZTP, děti 6-15 let, studenti SŠ a VŠ), avšak v posledních dvou letech zaujímá oproti počtu plnému vstupu téměř poloviční rozdíl. Významnou měrou se na návštěvnosti podílí ještě školní výpravy a minoritním množstvím rodinné vstupné, které většinou nepřesáhlo hranci 50 návštěvníků, až na tok 2011, kdy rodinné vstupné zakoupilo 213 návštěvníků.
Graf 4: Návštěvnost podle druhu zakoupené vstupenky
Zdroj: Vlastní zpracování na základě informací od zaměstnanců Národního muzea
46
Památník Antonína Dvořáka ve Zlonicích Památník umístěný v bývalém špitále spravuje Středočeský kraj. V tzv. Dvořákově síni mohou návštěvníci shlédnout exponáty, které jsou zapůjčené z různých institucí i poskytnuté skladatelovým synem Ing. Otakarem Dvořákem a to: úmrtní lože, taktovku, učebnici pro skladatele, kuřáckou soupravu, šperkovnici a zrcadlo z pražského bytu v Žitné ulici. Návštěvu je vhodné doplnit prohlídku tzv. Varhaníkovny, kde byl zrekonstruován byt bývalého učitele Antonína Dvořáka, Antonína Liehmanna. Bývala učebna varhaníkovny je věnována místnímu rodáku Eduardu Ingrišovi.[23] Památník krom zmíněné vystavené expozice a několika uspořádaných samostatných koncertů během roku, žádné doplňkové služby nenabízí. Má vlastní webové stránky, kterou jsou velmi prostě zařízené a nejsou příliš aktuální. Najdeme tu pár základních informací týkající se vystavené expozice a dalších služeb jako svatby a neaktuální kulturní program. Jako hlavní problém spatřuji v otevírací době památníku, která je pouze dva dny v týdnu a to úterý a čtvrtek jinak po předchozí domluvě, vezme-li v úvahu že většina návštěvníků přijíždí o víkendech, není tato provozní doba vyhovující. Jazyková mutace webových stránek je pouze v českém jazyce. Návštěvnost památník neoplývá žádnými velkými čísly, jak můžeme z grafu 5 vyčíst návštěvnost za rok se pohybuje něco přes jeden tisíc. Průběh návštěvnosti měla v posledních čtyřech letech nejvyšší vrchol v roce 2009 s 1423 návštěvníky po té následoval dvou roční propad o zhruba asi tři sta návštěvníků s následující nárůstem v dalším roce 2012 na 1364 návštěvníků. Graf 5: Roční návštěvnost v letech 2009 - 2012
Zdroj: Vlastní zpracování podle získaných informací od zaměstnanců památníku
47
Z Grafu 6 celkové celoroční návštěvnosti rozdělené podle druhu vstupného, plyne, že majoritní počet návštěvníků zakupuje plné vstupné s velkým odskokem od ostatního druhu vstupného. Minoritní skupinu pak tvoří školní výpravy a snížené vstupné. Graf 6: Návštěvnost podle druhu zakoupeného vstupného
Zdroj: Vlastní zpracování podle získaných informací od zaměstnanců památníku
2.3.3 Výstava Antonín Dvořáka v Muzeu České hudby[24] K 170 výročí narození skladatele AD v roce 2011 byla uspořádána od 8. června do 29. února 2012 velkolepá výstava v MČH. Výstava byla umístěna v bývalém chrámu sv. Máří Magdaleny. Ve výstavě bylo použito moderních multimediálních prvků, které propojovaly vystavené osobní autentické předměty, skladatelovu korespondenci a originální partitury. Návštěvníci zde mohly, také vidět vzácné exempláře, které jsou povětšinu času uloženy v trezoru. Jmenovitě například, originální rukopis 9. Symfonie Z nového světa – nejhranější symfonie na světě. Tyto exempláře byli doplněny fotografiemi a dokumenty z jiných institucí. Celá koncepce výstavy byla navržena a rozdělena do deseti kategorií, každá z nich přibližuje návštěvníkovi skladatele jinou optikou. Jmenovitě to jsou např.: Dvořák jako člověk, Fascinující vyprávění o cestě neznámého vesnického člověka, Dvořákova cesta do Ruska a přátelství s Čajkovskym, Dvořákovy vášně pro vlaky, okolnosti vzniku Rusalky, Z Nového světa.
48
Unikátní výstavu jsem osobně navštívil a mohu konstatovat, že se jednalo o velice zdařilý
počin.
Velké
množství
vystavených
exemplářů,
vhodně
doplňovaly
multimediální prvky výstavy, které působily krom zrakových i na jiné smysly návštěvníků. Průběh výstavy byl doplněn bohatým doprovodným programem, téměř každý měsíc bylo uspořádáno několik menších hudebních vystoupení, odporných přednášek, komponovaných večerů atd. K samotné prezentaci byli účelově vytvořeny webové stránky, které byli jednoduše avšak velmi funkčně navrženy. Návštěvník tu našel bohatý popis výstavy s rozpisem doprovodného programu a doplňujícími informacemi o vstupném, otvírací době a možnostech dopravy. Nutno podoktnout, že pro svůj úspěch byla výstava prodloužena až do června 2012. Z dat, které jsem získal od pracovníků muzea za období červen až leden navštívilo výstavu celkem 15739 návštěvníků. Z toho podle grafu 7, největší návštěvnost výstavy dosáhla v době otevření výstavy v měsíci červnu a to až na 5418 návštěvníků. V následujících měsících až do konce ledna přišel prudký pokles, který kulminoval v rozmezí 1100 až 2000 návštěvníků za měsíc.
Graf 7: Průběh návštěvnosti výstavy za období červen 2011 až leden 2012
Zdroj: Vlastní zpracování podle informací získaných od pracovníků muzea
49
Z Grafu 8 z rozdělení návštěvnosti podle druhu zakoupené vstupenky, vyplývá, že z celkového počtu 15418 návštěvníků, nejvíce platících návštěvníků zakoupilo snížené vstupné (studenti, senioři) a plné vstupné a to téměř ve shodném počtu kolem 3 tisíc. Významnou měrou se na návštěvnosti podíleli i návštěvníci doprovodných programů a školních skupin s téměř rovnocenným počtem 1700 prodaných vstupenek.
Graf 8: Rozdělení návštěvnosti podle druhu zakoupených vstupenek
Zdroj: Vlastní zpracování podle informací získaných od pracovníků muzea
50
2.3.4 Muzeum Antonína Dvořáka v Praze Muzeum od svého vzniku roku 1932, sídlí v letohrádku Amerika. Jako stěžejní instituce, která spravuje odkaz Antonína Dvořáka, disponuje rozsáhlou sbírkou notových rukopisů, korespondence a dokumentů. Hlavním středobodem instituce je péče, shromažďování a zpřístupňování dokumentů o AD. MAD je součástí Českého muzea hudby, které spadá pod Národní muzeum. [25] MAD jsem osobně navštívil, musím říct, že na první pohled návštěvníka upoutá samotné umístění muzea v pohledném barokním letohrádku. Areál muzea se zahradou působí důstojným a tichým dojmem v rušném velkoměstě. V MAD je umístěna stálá expozice „Cesty Antonína Dvořáka“. Výstava se snaží přiblížit skladatele z pohledu cestovatele a světoběžníka. Za účasti vystavených osobních předmětů, dokumentů, fotografií provádí návštěvníka místy, které skladatel za svého života navštívil. Výstava se rozkládá i do druhého patra, kde je umístěna multimediální stěna s různými úpravami skladeb AD. Aktuální výstava „Jak Novosvětská dobyla svět“ je aktuální expozice zpřístupněná v lednu tohoto roku až do plánovaného ukončení 23. února 2014. Expozice je orientovaná na nejhranější symfonii, která má letos 130. výročí od její zkomponování za skladatelova pobytu v Americe. Výstava návštěvníky seznamuje s místy a prostředím, které skladatele během komponování symfonie nejvíce ovlivnili. [26] Webové stránky MAD mají svoji sekci pod stránkami Národního muzea. Jsou vedeny velmi věcně a stroze. Obsahují nejnutnější informace týkající se fungování samotného institutu MAD, tak pořádaných aktuálních výstav. Jsou zde k dispozici nejdůležitější informace, které návštěvník uvítá v případě, že se muzeum rozhodne navštívit. Webové stránky jsou dostupné ve dvou jazykových mutacích v českém jazyce a anglické verzi.
51
Návštěvnost MAD se v posledních čtyřech letech pohybuje kolem deseti tisíc. Jak z grafu 9 můžeme vyčíst největšího vrcholu návštěvnosti nastal v roce 2011 s 13356 návštěvníky za rok, v následujícím roce nastal mírný pokles na 12343 návštěvníků.
Graf 9: Návštěvnost MAD v letech 2009-2012
Zdroj: Vlastní zpracování podle informací získaných od pracovníků MAD.
Z grafu 10 rozdělení návštěvnosti podle druhu zakoupeného vstupného, lze zjistit, že majoritní podíl platících návštěvníků kupuje plné vstupné, následovaným asi polovičním počtem návštěvníků se sníženým vstupným. Jako minoritní počet platících návštěvníků lze označit návštěvníky s rodinným vstupným a školní výpravy.
Graf 10: Roční návštěvnost podle druhu zakoupeného vstupného
Zdroj: Vlastní zpracování podle získaných informací od zaměstnanců památníku
52
2.3.5 Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami [27] Památník sídlí v bývalém zámečku Václava Kounice ve Vysoké u Příbrami. V památníku se nachází koncertní síň, galerie Václava Kounice a stálá expozice. Stálá expozice je rozdělena na dvě části. V první, menší části se věnuje švagru AD a bývalému majiteli zámečku Václavu Kounicovi a jeho manželce Anně Čermákové. V druhé, větší části výstavy je hlavní důraz kladen na AD a jeho pobyt ve zdejším prostředí. Výstava přibližuje AD z pohledu vlivu zdejší krajiny na jeho tvorbu. K tomuto účelu pomáhá řada vystavených autentických památek, které se vážou k jeho pobytu na Vysoké nebo k jeho zdejší tvůrčí činnosti. Prohlídka v úvodní časti, probíhá za přítomnosti průvodce od Dvořákovi expozice a výstavních místností již individuálně v doprovodu hudby. Část prohlídky tvoří promítání dokumentu Dvořák na Vysoké. Pro individuální zájemce je v posluchárně k dispozici na 80 nahrávek Dvořákových děl. Koncepce celého památníků působí moderním a reprezentativním dojmem. Upřímně mohu konstatovat, že tento památník může konkurovat zahraničním standardu. Během roku se tu koná řada kulturních vystoupení: koncerty, přednášky, festivaly apod. Webové stránky jsou také na velice vysoké úrovni, návštěvník tu najde nejen informace potřebné k samotné návštěvě památníku, ale i informace o dalších možnostech výletů do okolí, turistických zajímavostí, zajištění prohlídky s občerstvením pro CK, svatebních obřadech, přilehlé kavárně, prodejnu upomínkových předmětů apod. Webové stránky jsou k dispozici celkem v 5 jazykových mutacích. Vysokou kvalitu památníků potvrzuje také jeho účast ve finále o cenu Evropské muzeum roku ve švýcarském Lausanne. Roku 2009 byla lokalita míst spojeného s AD a jeho tvorbou ve Vysoké u Příbrami oceněn titulem Evropské dědictví (European Heritage Label)
53
Graf 11: Návštěvnost PAD v letech 2002-2012
Zdroj: Vlastní zpracování podle informací získaných od pracovníků památníku
Ačkoliv je památník vzdálen od hlavního města cca 60 km, je oproti výše zmíněným památníkům hojně navštěvován. Jak je z grafu 11 vidět průměr návštěvnosti se za posledních 10 let pohybuje kolem devíti tisíc. Návštěvnost největšího maxima dosáhla v roce 2008 s 11738 návštěvníky. V následujících 4 letech nastal pokles návštěvníků až na 8556.
54
2.3.6 Shrnutí návštěvnosti institucí V porovnání návštěvnosti všech institucí zabývající se odkazem AD, jsou značné rozdíly. Z grafu 12 jasně vyplývá, že v návštěvnosti nemusí ani hrát velkou roli vzdálenost památníku od Prahy. Jak je vidno v návštěvnosti v posledních dvou letech vede MAD umístěné v Praze, ale v mírném závěsu ho značně dohání od Prahy nejvzdálenější památník ve Vysoké u Příbrami. Nejvýrazněji je tato podobnost návštěvnosti patrná v letech 2009 a 2010. Naopak v blízkém dosahu umístěné památníky ve Zlonicích a rodném domě AD v Nelahozevsi dosahují podprůměrné návštěvnosti s maximem do 3 tisíc návštěvníků. V celorepublikovém statistickém srovnání jsou MAD, památník ve Zlonicích a v Nelahozevsi uváděny v celkové návštěvnosti pod hlavičkou Národního muzea. Které, tak patři mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR. Ale budeme-li porovnávat návštěvnost jednotlivých památníků s nejnavštěvovanějšími turistickými cíli, je nasnadě podotknout, že s touto návštěvností by se neumístil ani jeden z nich v první padesátce nejnavštěvovanějších turistických cílů a žebříčku muzeí.
Graf 12: Souhrnné porovnání návštěvností všech institucí za poslední 4 roky
Zdroj: Vlastní zpracování podle informací získaných od pracovníků památníku
55
2.4 Kulturní události a festivaly 2.4.1 Hudební festival Antonína Dvořáka[28] Jedná se o festival s dlouholetou tradicí, sahající až do roku 1969, kdy vznikl z iniciativy společnosti Antonína Dvořáka a okresního kulturního střediska v Příbrami. V době svého vzniku až do začátku devadesátých let vystupovala na festivalu řada zvučných jmen včetně zahraniční účasti. Této Po roce 1989 přešla správa a organizování festivalu pod Příbramské divadlo a s tím přišlo i méně finančních prostředků, které do té doby bylo zajištováno Ministerstvem kultury. Od roku 2001 přešla organice festivalu do správy Odboru školství, kultury, sportu a informačních služeb, který jej organizuje až do dnes. Festival se koná každý rok přibližně ve stejném období od dubna až do června. Návštěvnost festivalu je na velice dobré úrovni. Koncerty jsou pořádány v divadelním sále Příbramského divadla, ale i na netypických místech a o to se zajímavějším okolím například: v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké, Kostelu sv. Jakuba, basilice na Svaté hoře a Cáchovna dolu Anna – Hornické muzeum, zámek – Březnice, zámek Dobříš apod. Po divokých devadesátých letech se podařilo festival stabilizovat a začíná získávat mezinárodní věhlas. O kterém svědčí i nabídky o spolupráce ze stran významných tuzemských i zahraničních interpretů. 2.4.2
Dvořákův Sychrov a Turnov[29]
Kořeny festivalu sahají až do hlubokých 50 let 20 století. Tehdy mělo na pravidelném pořádání festivalu největší zásluhu Zpěvácký spolek Antonín Dvořák. Na prahu nového milénia začal klesat zájem o festival, byl založen Spolek přátel hudebního festivalu Dvořákův Turnov a Sychrov, který se podílí na pořádání dodnes. Největšího rozšíření festivalu došlo za přispění spoluorganizováním společnosti České doteky hudby o.p.s. Cílem festivalu je představit Dvořákovu hudbu v klasickém podání, ale i neotřelých aranžích a stylech. Festival se snaží propojovat kulturní a hudební vystoupení s cestovním ruchem. Proto se jsou plánovaná vystoupení rozšířena do dvou desítek měst a několika krajů. Většina vystoupení se také odehrává na netradičních a turisticky 56
zajímavých místech a za pomocí výhodného vstupného propojit návštěvu festivalu s dalšími místními atrakcemi.
2.4.3 Dvořákova Praha – mezinárodní hudební festival Mezinárodní festival je pořádán pravidelně od roku 2008 a začíná vždy dnem 8. září a trvá zhruba po dobu dvou týdnů. Festival organizuje obecně prospěšná společnost Akademie klasické hudby. Hlavním cílem MHF je propagace odkazu života a díla Antonína Dvořáka. Koncertní vystoupení festivalu jsou pořádána na renomovaných místech: Rudolfínum – Dvořákova síň, Pražský hrad – Katedrála svatého Víta, Španělský sál, Pražská konzervatoř – Koncertní sál. Ačkoliv je to celkem mladý festival patří u nás k absolutní špičce, na které jsou k vidění prvotřídní hudebníci a uskupení z celého světa. Jak už bylo výše zmíněno prioritou festivalu je prezentovat odkaz AD a tomu také odpovídá sestavený program festivalu. Jsou zde prezentována především díla AD v různých odměnách a podáních rozlišných interpretů. Od vzniku festivalu do roku 2008 bylo v programu festivalu uvedeno na 70 koncertů, které shlédlo přes 55000 návštěvníků.[30]
2.4.4 Dvořákova hudební Nelahozeves Festival s dlouholetou tradicí, sahající již do období první republiky. Festival vznikl se záměrem oslavit Dvořákovu bohatou celoživotní tvorbu. Festival byl po v době komunismu přerušen, opětovně bylo na něj navázáno až roku 1992. Festival je pořádán během roku od jara do podzimu.
2.4.5 Dvořákův karlovarský podzim Festival se snaží připomenout časté Dvořákovi návštěvy v Karlových varech a evropskou premiéru 9. Symfonie „Z nového světa“. První festival se konal již roku 1951 na které bylo navázáno druhým festivalem, který se konal o několik let později roku 1954 k 50 výročí skladatelova úmrtí. Od září roku 1959 je festival uváděn pravidelně již pod dnešním názvem Dvořákův karlovarský podzim. Středobodem jsou skladby z repertoáru Antonína Dvořáka, ale organizátoři se snaží propojit s Dvořákovými předchůdci a následovníky. Kostru pořádaných koncertů obstarává kvalitní Karlovarská 57
symfonický orchestr se spoluprací řady výborných hudebních uskupení. Festival bývá pořádán od půlky září do konce října, většinou v Dvořákově síni v Lázní III.[31]
2.5 Ubytovací a restaurační zařízení Přesto, že jsem se snažil vypátrávat ze všech možných zdrojů, použitím internetového vyhledávače seznamu ubytovacích a restauračních zařízení, našel jsem v tomto směru téměř nulového využití této osobnosti. I když jsem už třeba našel zařízení honosící se tímto jménem ve většině případů se jednalo o shodu jmen, kdy k označení názvu zařízení bylo využito jméno majitele. Proto mohu uvést pouze jedno tematicky vybavené zařízení
2.5.1 Dvořák spa hotel Karlovy Vary Lázeňský hotel se nechal inspirovat četnými návštěvy skladatele Karlových varů. V hotelu je odkazováno na AD nejen v jeho samotném názvu, ale také je zde po něm pojmenována restaurace Dvořák a bar s kavárnou zvané Opera. Hotel je stavěn v secesním stylu, nabízí 126 pokojů, které odpovídají standardů čtyř hvězdičkových hotelů.
Inspirováno
skladatelem
je
i
vybavení
odbytových
zařízení.
Kdy
dominantu restaurace Dvořák i kavárny Opera, tvoří v obou případech klavír, který je využíván při častých živých muzikantských vystoupeních. Krom výše zmíněného využití, se hotel orientuje především na lázeňskou klientelu s nabídkou využití zdejších golfových hřišť.
2.6 Suvenýry a dárkové předměty spojené s AD Ačkoliv jsem prošel několik pražských obchodů se suvenýry, se snahou dohledat nějaký produkt využívající této slavné osobnosti, byl jsem zklamán. Majoritní nabízené artikly jsou po většinou spojeny s pražskými památky, Prahou, či řemeslnými ručně vyráběnými předměty. Nabídka produktů z řad využitím Dvořákovi osobnosti, at už by byli více či méně kýčovité je téměř nulová. Turistům tak většinou zbývá omezit se na hudební nosiče a tištěné publikace. O něco větších možností se jim naskýtá v muzejních obchůdcích, ale i zde se jedná o většinou hudební nosiče a pár drobných upomínkových předmětů.
58
O něco úspěšnější jsem byl, když jsem se rozhodl k vyhledání těchto produktů využit internetového vyhledávače. I když jsem narazil pouze na jednu firmu nabízející tyto produkty a při zjištění že se jedná o zahraniční firmu mi přišlo trochu úsměvné. Na jejich webových stránkách www.zazzle.com jsou v nabídce dostupné hned několik produktů s touto hudební osobnosti. Jsou zde k dostání trička, kšiltovky s portrétem či citáty této osobnosti, nabídka není omezena pouze na textilní produkty, ale je zde možnost též zakoupení plakátů, pohlednic či keramických produkt.
59
2.7 Nabídka produktů incomingových CK/CA Jak už bylo zmíněno, AD autor nejhranější symfonie na světě, patří mezi nejznámější české osobnosti v zahraničí a jeho odkaz je nadčasový. Zajímalo mě, jaké se možnosti se naskytují turistům se zájmem o tuto osobnost u incomingových cestovních kanceláří.
2.7.1 Metodika výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit jaké produkty incomingových CK mají turisté na výběr. K tomuto účelu jsem použil několik metod. Nejdříve jsem si našel seznam všech incomingových cestovních agentur nacházející se na stránkách pražské informační služby. Seznam čítá kolem 250 incomingových cestovních kanceláří a agentur. Výzkum spočíval v tom, že jsem prostřednictví e-mailového dopisu oslovil všechny CK/CA ze seznamu se žádostí, zda by mi poskytli informace, zda se v jejich stálé nabídce nachází jakýkoliv produkty (okružní prohlídka, výlet, zájezd apod.) zaměřený na AD nebo jej částečně zahrnuje v programu. Nutno říct, že né všechny CK a CA uvedeny na seznamu se zabývají nabídkami okružních prohlídek a výletů. Z výše uvedeného seznamu mi přišlo přes 40 záporných odpovědí, že se na takový produkt nespecializují, popřípadě jej navrhnou až na individuální žádost zákazníka. Zbytek adresátů zůstal bez odpovědi. Dále jsem zkontaktoval pražskou informační službu, zda neznají některé CK/CA, které mají ve své nabídce produkt zaměřen na AD, po několika dnech se mi dostalo odpovědi od paní Jitky Šulcové z PIS: Vážený pane Sochr, pátrala jsem po cestovních kancelářích a agenturách, volala do muzeí v Praze, Zlonicích, Vysoké, psala na Společnost Antonína Dvořáka, ale bohužel o cestovních kancelářích, které se specializují na Antonína Dvořáka také nikdo nic neví. Po této odpovědi mi zůstala poslední možnost výzkumu a to vyhledání produktů pomocí internetového vyhledávače. Na konec, je to stejný způsob, kterého by využila i většina turistů s úmyslem zakoupit si okružní prohlídku specializovanou na AD. Do internetového vyhledávače jsem zadával výrazy jak v českém jazyce tak v anglickém, k vyhledávání jsem použil výrazy typu: „Antonín Dvořáka prohlídka“ „Dvořák tour“ „okružní prohlídka Antonína Dvořák“ „exkurze Antonín Dvořák“ a v anglickém jazyce: „Dvorak tour“ „Dvorak sightseeing tour“ „Dvorak city tour“ a „Dvorak excursion“. Z vyhledaných nabídek jsem vyřadil samostatné nabídky průvodců 60
s vlastní živností nabízející své služby na internetu, jelikož jejich obecné nabídky služeb nemají k vzhledem zaměření výzkumu vypovídací hodnotu. U dohledaných nabídek incomingových CK/CA jsem zkoumal, jednak název produktu, místa, která jsou v rámci prohlídky navštívena, prohlídky jednotlivých muzeí a památníků. A v neposlední řadě co všechno dále je součástí programu prohlídky. Při hodnocení celkové skladby produktu jsem vycházel z informací, které jsou dostupné na webových stránkách incomingových CK a CA. Jelikož dostupné informace na webových stránkách incomingových CK/CA o nabízeném produktu jsou omezené a není z nich jasně čitelné, jak přesně prohlídka probíhá, soustředil jsem se na zhodnocení nabídky produktů z informací, které mají turisté k dispozici a mohou, tak hrát roli při procesu rozhodování a koupi produktu.
2.7.2 Současná nabídka CK/CA Obecně se dá říct, že AD je nejvíce nabízen ve spojitosti s dalšími významnými hudebníky, kteří žili, nebo určitý čas pobývaly v Praze. Nejčastěji to jsou pak Bedřich Smetana a A.W. Mozart. Pokud turista bude pátrat po upřesnění míst prohlídky, těžko se mu dostane uspokojení. Webové stránky všech CK a CA jsou strohá na upřesnění navštívených míst v rámci prohlídky. Ve většině případů je uvedeno, že budou navštívená místa, která souvisí s životy s výše zmíněnými osobnostmi. V případě AD jsou v prohlídce nejčastěji zahrnuta místa, kde nejčastěji pobýval, navštěvoval a která ho inspirovala při tvorbě. Důraz je pak kladen na upozornění, která zařízení budou v prohlídce navštívena ve většině případů jsou to: Muzeum Antonína Dvořáka v letohrádku Amerika, Mozartovo muzeum ve vile Bertramka a Smetanovo Muzeum na Novotného lávce. Výjimku než pravidlo, tvoří zahrnutí do prohlídky návštěvu hrobu AD a místa z dob svého studijního a raného pracovního života. Na návštěvu míst spojených s AD v okolí prahy lze narazit velice poskrovnu, většinou je prohlídka vztažena pouze k návštěvě rodného domu v Nelahozevsi a tamního zámku Lobkowiczů. Dohledané nabídky se v zásadě dají rozdělit do tří kategorií: 1. Okružní prohlídky/výlety specializované na AD.
61
2. Okružní prohlídky/ výlety v kombinaci dalších hudebních osobností. 3. Produkty vícedenní se zaměřením pouze na AD nebo v doplnění dalších hudebních osobností.
2.7.3 Okružní prohlídky specializované přímo na AD. Turisté se zájmem o AD mají z vyhledaných produktů snadný výběr, jelikož dohledaných specializované produkty se dají spočítat na prstech jedné ruky. Z tabulky 1 to jsou pak dvě agentury Guide prague.eu a Private Tours Prague. V případě Guide prague.eu je nabízen pouze půl denní výlet do Nelahozevse s návštěvou zámku a památníku AD. U druhé agentury je nabízen okružní výlet s tematickým názvem New World Symphony Composer, který zahrnuje 2h okruh po Praze s kombinací ze dvou možností výletu a to bud do nedalekého rodiště AD spojený s návštěvou zámku a památníku AD nebo výletu do Vysoké u Příbrami s návštěvou památníku AD a vily Rusalky. Druhý nabízený specializovaný produkt od téže firmy je uváděn pod názvem Prague-City of Music and Nelahozeves, tento okružní výlet zahrnuje 3h okruh po Praze po místech nejvýznamnějších hudebních skladatelů s kombinací výletu do Nelahozevse s návštěvou zámku a památníku AD.
Tabulka 1: Přehled dohledaných okružních prohlídek CK zaměřené na AD CK/CA
Název výletu
Guide prague.eu
Nelahozeves
Private Tours Prague
New World Symphony Composer
Private Tours Prague
Obsah prohlídky Zámek Nelahozeves, Památník AD
2h okruh v Praze +4h mimo Prahu a to Vysoká u Příbrami nebo Nelahozeves
Kombinovaná - Prague - City of 3h okruh v Praze + 4 Music and Nelahozeves Nelahozeves (zámek a památník AD)
Zdroj: Vlastní zpracování
62
2.7.4 Okružní prohlídky v kombinaci s dalšími hudebníky Největší zastoupení nabídek s AD se nabízí v kombinaci s dalšími hudebními osobnostmi. Takové produkty se vyskytují pod názvy „Praha hudební“ „Slavní hudebníci v Praze“ a podobné varianty. Jako nejzajímavější okružní prohlídku bych z tabulky 2 vybral nabídku Pražského informační služby (PIS), která se nesoustřeďuje pouze na návštěvu muzeí jako u většiny dohledaných produktů, ale okruh je zaostřen na místa, která jsou spojena s hudebními osobnostmi jako Obecní dům, Stavovské divadlo, Kostel sv. Jakuba a Rudolfínum. Za zmínku také stojí jediný dohledaný produkt, který kombinuje prohlídku s další doplňkovou službou a to od agentury Guide prague.eu, která jako jedna z mála nabízí po prohlídce a návštěvě Smetanova muzea jedno hodinový koncert s výběrem skladeb Mozarta, Dvořáka, Smetany, Schuberta a Vivaldiho. Zbytek nabídek je vesměs totožná a dá se obecně shrnout, že na návštěvy vybraných muzeí. U agentury Meran Tourist – Praha Hudební se obsah prohlídky nepodařilo dohledat, jelikož jej neuvádí na svých webových stránkách.
Tabulka 2: Přehled dohledaných produktů v kombinaci dalšími osobnostmi Název produktu
CK/CA
program prohlídky Dvořákovo Muzeum, Mozartovo Muzeum, Smetanovo muzeum Smetanovo muzeum + 1 h. koncert výběr Mozarta, Dvořáka, Smetany, Schuberta, Vivaldiho
Guide prague.cz
Slavní hudebníci v Praze
Guide prague.eu
Praha Hudební
JIP
Slavní hudebníci v Praze
Meran Tourist
Praha Hudební
PIS
Praha za Hudbou
Obecní dům, Stavovské divadlo, Rudolfinum, Kostel sv. Jakuba
prague-portal
Slavní hudebníci v Praze
Muzeum AD, Vila Bertramka, Muzeum BSNovotného Lávka,
Private Tours Prague
Classical music tour
Muzeum Antonína Dvořáka, Vila Bertramka, Novotného Lávka Není známo
Místa spojená s Mozartem, Dvořákem, Smetanou, Mahlerem, Beethovenem
Zdroj: Vlastní zpracování
63
2.7.5 Vícedenní produkty specializované na AD Nabídku s vícedenními specializovanými produkty jsem narazil pouze u společnosti Private Tours Prague. Ta má ve své nabídce dva produkty jeden dvou denní specializovaný pouze na AD s názvem Antonín Dvoraks Sights in 2 days a druhý produkt zaměřený na významné hudební skladatele s názvem Classical Music Tour outside Prague in 3 days. Jak z tabulky vyplývá v obou případech jsou navštívená nejvýznamnější místa, která jsou s AD spjata jako Nelahozeves, Vysoká u Příbrami, Sychrov, Svatá hora, Karlovy vary a místa v Praze.
Tabulka 3: Přehled dohledaných vícedenních zájezdů CK CK/CA
Název
Private Tours Prague
Antonin Dvorak´s Sights in 2 DAYS
Private Tours Prague
Classical Music Tour outside Prague in 3 DAYS
Obsah programu 1. den - Praha - Vysoká u Příbrami, Svatá hora přenocování v zámku Dobříš 2.den - Nelahozeves, Sychrov 1.den -Muzeum B. Smetany, Sychrov, Nelahozeves, Litoměřice 2.den- hrad Střekov, Jezeří zámek, Karlovy Vary 3. den - Karlovy Vary, Vysoká u Příbrami, Svatá hora, návrat do Prahy
Zdroj: Vlastní zpracování
64
2.7.6 Zhodnocení nabízených produktů a návrhy na zlepšení Turistům vyhledávající nabídky přes internetový prohlížeč se naskýtá pramalý výběr takto specializovaného produktu. V drtivé většině je AD, nabízen v kombinaci s dalšími hudebníky. Při této kombinaci je vedena prohlídka pouze po Praze s hojně využitou návštěvou muzeí. Nejinspirativnější místa, která jsou v blízkém okolí Prahy nebo i v Praze, tak zůstávají opomíjená a jsou využita pouze u pár nabídek produktů, která se zaměřují pouze na AD a to konkrétně u dvou okružních prohlídek, kde je zahrnuta návštěva obce Nelahozeves a pak u dvou vícedenních produktů, kdy jsou navštívena i vzdálenější místa. Informace na webových stránkách týkající se vybraných produktů, jsou u většiny společností psána velmi obecně například: procházka historií hudby a významnými osobnostmi. Turisté, kteří si takový okruh zajímají, mají většinou již nějaké znalosti o dané tématice, bylo by tedy vhodné doplnit informace o konkrétnější informace, jakým způsobem prohlídka probíhá, jak je vedena a kudy trasa prohlídky přesně vede. Z důvodu neúplných informací popisu trasy prohlídky nebudu hodnotit jednotlivé trasy prohlídek. Skladba produktů je u většiny nabídek téměř totožná a monotónní, u všech produktů se spokojí s prohlídkou míst doplněným mluveným komentářem průvodce a návštěvou některého muzea. Pozbývá tu propojení s dalšími doplňkovými službami jako například prohlídky zakončenou koncertem z výběru skladeb AD. Kompletní nabídka produktů CK/CA je omezena pouze na okružní prohlídky a procházky. Jako nedostatek využití tu chybí produkt z řad zážitkové turistiky, například konání zážitkových stylových tematických večeří s doprovodem živé hudby z výběru skladeb Antonína Dvořáka. Jazyková dostupnost prohlídek, je u většiny dohledaných společnost nadprůměrné úrovně. V největším počtu jsou prohlídky nabízeny v Anglickém, Německém, Ruském, Italském, Francouzském a Japonském jazyce, některé vybrané společnosti nabízí prohlídky opravdu v široké škále různých jazykových mutací od Thajštiny až po Rumunštinu. Internetová prezentace, je v dnešní době základem úspěchu při oslovení klientů, kteří si většinou objednávají okružní prohlídky před odjezdem na dovolenou. Webové stránky společností jsou v zásadě dost rozlišné úrovně. Některé společnosti příliš nedbají na 65
grafické zpracování a přehlednost svých webových stránek a je obtížné se v nich orientovat. Na druhé straně lze narazit i na společnosti jejíž stránky jsou přehledné, věcně a graficky zpracovány s důrazem na vizuální přehlednost a praktičnost. Takové stránky jsou například společnosti guide-prague.cz, jejíž stránky jsou dostupné v 7 světových jazycích. Na své produkty poutá velkým nápisem názvu produktu, který je doplněna četnými fotografiemi navštívených míst v prohlídce a stejně tak s jasným a srozumitelným popisem programu prohlídky.
66
2.8 Zhodnocení využití odkazu AD v cestovním ruchu Abychom lépe porozuměli využití odkazu tržním systémem je potřeba rozdělit trh na soukromý sektor a státní sektor. K tomu nám poslouží zpracované schéma na obrázku 3, kde jsou pod soukromým sektorem uvedeny společnosti a subjekty, které se dané sféře vztahují. Jsou to zařízení spadající pod státní správu, události, které jsou pořádány většinou neziskovými organizacemi naproti tomu v soukromé sféře, se se to týká zejména incomingové CK/CA, tematické ubytovací a stravovací zařízení a suvenýrů či dárkových předmětů. Obrázek 2: Schéma využití odkazu AD v cestovním ruchu
Zdroj: Vlastní zpracování
Efektivně je odkazu využito nejvíce v případě právě státního sektoru, kdy je zabezpečeno muzeem AD a několika památníky, které sami nejvíce přispívají k šíření povědomí o AD. Tyto instituce také sami organizují časté samostatné koncerty, semináře, pořádají výstavy k aktuálnímu výročí a různé doprovodné akce. Přes tyto snahy bohužel nejsou tyto zařízení, tak hojně navštěvovány, jak tomu bývá v zahraničních zemích. 67
Majoritní zastoupení ve státním sektoru mají také události týkající se AD, kterých je celkem dost. A dá se říci, že ke každému místu, kde AD pobýval nebo jej ovlivnilo v tvorbě, se koná nějaký ať už menší čí větší festival s odkazem především na jeho tvorbu. Většina z nich je pořádána s letitou tradicí a jsou pořádána v jarních nebo podzimních měsících, tedy v sezonách mimo hlavní sezonu. Tyto festivaly jsou tedy vhodným oživením návštěvnických výkyvů v mimosezonním období. Za vlajkou loď, lze považovat mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha, která přes svou krátkou dobu trvání získala světový věhlas a přilákala, tak za své trvání již desetitisíce návštěvníků z různých koutů světa. Podíváme-li se na využití této osoby soukromým sektorem, je odkazu AD využito menším než velkým množstvím nabízených produktů privátními subjekty. U incomingových CK/CA naprosto chybí nabídka produktů, která by byla zaměřena výhradně na osobnost AD. Na místo toho je většina produktů s AD nabízena v kombinaci s dalšími hudebními osobnostmi, tím pádem se takové produkty CK a CA omezují pouze na Prahu.
Místa v blízkosti Prahy, která AD nejvíce ovlivnila a
inspirovala, zůstávají na okraji zájmu nevyužita a turistům těžko přístupná navzdory jejich dobré dopravní dostupnosti. U nabídek incomingových společností tu také chybí provázanost s konanými festivaly a koncerty. Lze předpokládat, že v době konání takových akcí budou přijíždět turisté se zájmem o tyto události a proto by bylo vhodné zahrnout jednotlivé koncerty festivalů do produktů incomingových CK/CA, které by návštěvníkům těchto festivalů umožnily poznat nejen hudební tvorbu, ale i místa a životní příběh skladatelova života. Z hlediska užití této významné osobnosti v podobě stylově zařízeného ubytovacího nebo stravovacího zařízení, je pouze u jednoho dohledaného subjektu. Je tu nedostatek takto tematicky vybavených zařízeních v podobě kaváren, cukráren či restaurací s doprovodnými programy. Dobrým příkladem nám může posloužit například kavárna Mozart-cafe na Staroměstském náměstí v Praze. Dobově zařízená kavárna s rozmanitým kavárenským sortimentem v podobě výroby Mozartových dortů a pravidelně pořádanými hudebními programy. Jako vhodný suvenýr z návštěvy České republiky je turistům ve většině průvodců doporučen český křišťál a porcelán, ručně vyřezávané loutky, tradiční řemeslné dárky,
68
velikonoční vejce, lázeňské oplatky, české korálky a šperky, bylinný likér Becherovka. Jak je vidno, v tomto kontextu tu není žádná zmínka o věhlasném českém skladateli a doporučením vhodného artiklu k nákupu. Neboť využití světové známosti skladatele s takovými produkty je téměř mizivá. Ve většině případů se takový turista musí spokojit pouze s hudebními nosiči, tištěnými publikacemi a bude-li mít štěstí, narazí na pár drobných upomínkových předmětů v muzeích.
Vyjádření odborníka z praxe O sdělení názor na současnou situaci ohledně AD a cestovního ruchu jsem požádala paní Mgr. Vladimíru Šplíchalovou, ředitelku Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké, která mi jej ochotně zaslala e-mailem a ze kterého budu citovat: Dobrý den, pane Sochre, odpovídám na Váš dotaz a přeji hodně úspěchů ve studiu. Téma, které jste si vybral, jsem i já považovala za důležité pro naše muzejní aktivity a věnovala jsem se tomu minimálně deset let. Nadšeně jsem přednášela na několika konferencích, tématicky zaměřených na cestovní ruch, pořádala workshopy pro průvodce cestovních kanceláří a agentur. Představovala jsem si, že když vytvořím kvalitní podmínky a servis pro návštěvníky, pojede vše jak po másle. Vrcholem byla prezentace našeho památníku na jednání Asociace cestovních kanceláří a agentur sekce zaměřené na zahraniční klientelu. Velká většina z nich už Vysokou navštívila, ale z velké části jen s jednou skupinou klientů - tzv. hudbymilovných, kteří si sami o návštěvu míst, spojených s Dvořákovým pobytem sami řekli. Jedinou několikaletou pravidelnou spolupráci jsme měli díky zastoupení našeho kamaráda v české sekci americké cestovní agentury, která nám posílala i pětkrát v týdnu svoje klienty. Díky krizi uzavřela již před třemi lety svoje pobočky v celé Evropě. Jak vidíte z naší návštěvnosti, je tedy úspěch minimální. Hlavním důvodem je přetrvávající (dnes už i díky hospodářské krizi) nezájem českých cestovních agentur o trvalou spolupráci. Nemají zájem měnit svoji klasickou nabídku (Karlštejn, Konopiště, Český Krumlov), ani svoje letité propagační materiály a jedou z podstaty.
69
Ne vždy dobrou zkušenost mám i se samotnými průvodci. Často díky své lenosti přesvědčí klienty, že je zbytečné jet 60 km z Prahy do "nějakého" muzea. Také není výjimkou, že si průvodci řeknou o finanční částku, za kterou zájezd dovezou. Toto pravděpodobně praktikují u privátních muzeí, kde je i vysoké vstupné a často restaurace s ubytováním, v našem případě tedy zcela bezpředmětné. Jak vidíte, o osobnost "našeho velikána Dvořáka" tedy vůbec nejde. Antonín Dvořák byl v tichosti uznávaný před revolucí a tak to bohužel zůstalo dosud. Ani jeden z dalších Dvořákových památníků ve Středočeském kraji bohužel nevyužil fondy EÚ na renovaci objektů i obnovu dávno zastaralých expozic, neuskutečnil se ani můj záměr alespoň na úrovni propagačních materiálů spojit tyto tři památníky (i další Sukův v Křečovicích), aby nabídka pro cestovní agentury byla kompletnější. Závěrem bych chtěla zdůraznit, že bez zásadní podpory a zájmu vrcholných státních institucí (příslušných ministerstev - kultury, školství i regionálního rozvoje) a jejich organizací (Centrála cestovního ruchu aj.) samotná muzea či památníky už více nezmohou. I nadále bude ubývat výuka hudební výchovy na základních i středních školách (Antonín Dvořák není ani ve školních osnovách), jako i zájem samotných učitelů. I přes tyto ne zrovna pozitivní příklady Vám přeji hodně úspěchů v bádání i konečném řešení. Srdečně z Dvořákovy Vysoké Mgr. Vladimíra Šplíchalová
70
2.9 SWOT současného využití odkazu AD v cestovním ruchu Podle informací zjištěných v této práci jsem sestavil SWOT analýzu současného využití odkazu AD v cestovním ruchu. Silné stránky: celosvětová proslulost Antonína Dvořáka autor nejhranější symfonie na světě místa spojena s AD se nacházejí ve Středočeském kraji v blízkosti Prahy na nejvýznamnějších místech existence několika památníků konaní mnoha hudebních festivalů s odkazem na tuto osobnost
Slabé stránky: klesající počet turistů se zájmem o klasickou hudbu neaktuálnost některých expozic nízké provázání s podnikatelskými subjekty návštěva ČR u většiny turistů spojena pouze s Prahou
Příležitosti: vytvoření specializovaných produktů incomingových CK lepší využití této osobnosti podnikatelskými subjekty díky celosvětové proslulosti možnost využití i na zahraničních trzích příležitost využití v zážitkové turistice
Hrozby:
neustupující ekonomická krize vyloučení AD z osnov základních škol existence rozvinutějších substitutů (Mozart-dinner) rostoucí nezaměstnanost a konzumní společnost
71
3 Závěr Cílem práce bylo zjištění současného stavu využití odkazu Antonína Dvořáka v cestovním ruchu. V teoretické části jsem nastínil základní možnosti využití známé osobnosti v kulturním cestovním ruchu, na které jsem navázal další kapitolou o životě Antonína Dvořáka. V praktické části jsem pak provedl výzkum zaměřený na možnosti turistů u incomingových CK/CA se zájmem o tohoto velikána. Tomuto výzkumu předcházelo zmapování turistických cílů ve spojení s AD a zjištění využití skladatelova jména s nejrůznějšími zařízeními, událostmi a produkty, které jsem, pokud to bylo možné, doplnil jednotlivými grafy jejich návštěvnosti. Celkové zhodnocení zjištěných informací mi posloužilo jako podklad pro vytvoření SWOT analýzy současného využití odkazu AD v cestovním ruchu. Podle vyhodnocení provedeného výzkumu u incomingových CK/CA tu stále převládá jisté stigma a despekt ve využitelnosti této významné osobnosti ve svých produktech. Proto je většinou AD zahrnut v produktech v kombinaci dalšími osobnostmi světové hudby a s památky koncentrovanými pouze v Praze. Skladatel takové významu by si určitě zasloužil daleko většího prostoru při utváření produktů incomingových CK/CA. Jako zjištěným výsledkem práce lze označit absenci využití odkazu AD soukromým sektorem, kdy k realizaci nabídky dochází pouze státním sektorem, který za podpory státu dělá, co může, aby co nejvíce naplňoval svůj potenciál, přesto však zůstává hluboko za hranci svých možností a spokojuje se s průměrnou až podprůměrnou návštěvností. V soukromém sektoru chybí zcela vyplnění mezer trhu komplementárními produkty, které by vhodně doplňovali nabídku státního sektoru a za společné součinnosti tak využili naplno potenciálu této věhlasné osobnosti v cestovním ruchu. Tento fakt dokládá i sestavená závěrečná SWOT analýza současného využití odkazu AD, kdy v porovnání se zbylými aspekty analýzy se právě největších možností naskýtá v oblastech silných stránek a příležitostí. Závěrem lze říci, že se v práci podařilo zjistit, jakým způsobem cestovní ruch využívá této slavné osobnosti a jaké možnosti mají turisté se zájmem o tohoto skladatele.
72
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: (1) Malá, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 6. ISBN 80-7079-443-7. (2) International Conference on Travel and Tourism Statistic Conference Resolution WTO, Madrid, July 1991. (3) Malá, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 16-17. ISBN 80-7079-443-7. (4) Baleka, Jan. Výtvarné umění. Výkladový slovník. Praha: Academia, 1997. ISBN 80200-0609-5. (5) Radek Novotný a Ivo Moravec: Studie unikátních místních atraktivit v ČR a jejich využití v zážitkové turistice. Projekt MMR: Výzkum pro potřeby regionů. 2005 – 2006. WB-05-05 (6) MORAVEC, Ivo. Venkovská turistika: teoretická východiska a možnosti. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2006. ISBN 80-86902-31-5 (7) HESKOVÁ, M., BERÁNEK, J., DVOŘÁK, V., NOVACKÁ, L´., ORIEŠKA, J.: Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: nakladatelství Fortuna, 2006. s. 96-97. ISBN 80-7168-948-3 (8) KVĚT, Jan Miroslav. Mládí Antonína Dvořáka. 1. vyd. Praha: Orbis, 1943, s. 9. (9) Döge Klaus, Antonín Dvořák – život, dílo, dokumenty. 1.vyd.Praha:Vyehrad, 2013. s. 40. ISBN 978-80-7429-297-2 (10) KVĚT, Jan Miroslav. Mládí Antonína Dvořáka. 1. vyd. Praha: Orbis, 1943, s. 41. (11) Döge Klaus, Antonín Dvořák – život, dílo, dokumenty. 1.vyd.Praha:Vyehrad, 2013. s. 177. ISBN 978-80-7429-297-2 (12) Šourek, Otakar. Život a dílo Antonína Dvořáka. I. - IV. Praha: SN 1954 - 1957.
73
Elektronické zdroje [1]Terminologie - Marketing cestovního ruchu. Marketing cestovního ruchu [online]. 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://markcr.uhk.cz/page.aspx?page_id=48&mode=1&letter=1 [2]MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Management kulturního cestovního ruchu [online]. vyd. Praha, 2008. s. 76-77. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab51b6be507e800/GetFile10_1.pdf [3] Životopis. Antonín-Dvořáka [online]. 2005-2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.antonin-dvorak.cz/zivot/zivotopis [4] FORT, Václav a Ivan TOMEK. FaCT 2011: Famous Czechs Today [online]. Česká republika, 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/625/fact-famous-czechs-today [5]Úvod. Obec Nelahozeves [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.nelahozeves.cz/ [6]Nelahozeves. Zámek Nelahozeves[online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.zamek-nelahozeves.cz/nelahozeves.php [7]V obci. Obec Nelahozeves[online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.nelahozeves.cz/index.php?nid=1524&lid=cs&oid=158885 [8]Historie. Zámek Nelahozeves [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.zamek-nelahozeves.cz/historie.php [9] Zlonice. Wikipedia[online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlonice [10]Dvořák a Praha. Antonín-Dvořák [online]. 2005-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.antonin-dvorak.cz/praha [11] Minulost a budoucnost "Dvořákova domu". Antonín-Dvořák [online]. 2010-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://antonin-dvorak.cz/zitna [12]Kostel sv. Vojtěcha. Praha stověžatá[online]. 2008-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-vojtecha.html [13]Jezuitský kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí. PRAGUE CITY LINE[online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/jezuitskykostel-sv-ignace-na-karlove-namesti [14] Dějiny ostrova. PALÁC ŽOFÍN[online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.zofin.cz/cs/palac-zofin/dejiny-ostrova/
74
[15]Rudolfinum. PIS Praguewelcome[online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: PALÁC ŽOFÍN: Dějiny ostrova. [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.zofin.cz/cs/palac-zofin/dejiny-ostrova/ [16] Dvořák a Vysoká. Antonín-Dvořák [online]. 2005-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.antonin-dvorak.cz/vysoka [17]Svatá hora: Turistický průvodce. Tixik [online]. 2008-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.tixik.cz/svata-hora-1949098.htm [18]Český průvodce hřbitovem. Slavín[online]. 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.slavin.cz/?page=prirucka [19] Historie zámku Sychrov. Zámek Sychrov[online]. 2012 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.zameksychrov.eu/historie/ [20] Karlovy vary - pomník Antonína Dvořáka. Památky a příroda Karlovarska [online]. 2009-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-pomnik-antonina-dvoraka/ [21]Představení. Poštovní Dvůr [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.postovnidvur.cz/ [22] Expozice Českého muzea hudby. Národní muzeum [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Ceske-muzeum-hudby/Expozice-CMH/PamatnikAntonina-Dvoraka-v-Nelahozevsi.html [23] Úvod. Památník Antonína Dvořáka ve Zlonicích [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.padzlonice.ic.cz/ [24] O výstavě. Národní muzeum [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://antonin-dvorak.nm.cz/O-vystave/ [25] Muzeum Antonína Dvořáka. Národní muzeum [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Ceske-muzeum-hudby/Oddeleni-CMH/MuzeumAntonina-Dvoraka/ [26] Výstavy Českého muzea hudby: Jak Novosvětská dobyla svět. Národní muzeum [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Ceske-muzeumhudby/Vystavy-CMH/Jak-Novosvetska-dobyla-svet.html [27] Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami [online]. 2004-2006 [cit. 201305-09]. Dostupné z: http://www.antonindvorak.cz/cz/ [28] O festivalu. Hudební festival Antonína Dvořáka [online]. 2004-2012 [cit. 2013-0509]. Dostupné z: http://www.hfad.cz/index.php?id=46 [29]Dvořákův festival. České doteky hudby [online]. 2008 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.ceskedotekyhudby.cz/dvorakuv-festival
75
[30] Festival. Dvořákova Praha - mezinárodní hudební festival [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.dvorakovapraha.cz/cz/o-nas-cz/festival [31] Historie festivalu. Karlovarský symfonický orchestr [online]. 2010 [cit. 2013-0509]. Dostupné z:http://kso.kso.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=61%3Ahistoriefes tivalu&catid=36%3Advoakv-karlovarsky-podzim&Itemid=59&lang=cs
76