HNUTÍ HIPPIES A JEHO ODKAZ DNEŠNÍ SPOLEČNOSTI

HNUTÍ HIPPIES A JEHO ODKAZ DNEŠNÍ SPOLEČNOSTI Střední škola KNIH s. r. o. Autor práce: Lucie Kurdiovská Vedoucí práce: Mgr. Pavel Jakubec 2014/2015

2014-15 Maturitní práce

Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů a současně v poznámkovém aparátu. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.

V Brumovicích dne

Kurdiovská Lucie

…………………….

…………………….

2


PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych poděkovala Mgr. Pavlu Jakubcovi za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování maturitní práce.

3


OBSAH ANOTACE ................................................................................................................................. 5 1 ÚVOD...................................................................................................................................... 6 2 POČÁTKY HNUTÍ HIPPIES ................................................................................................. 8 2.1 BEAT GENERATION ..................................................................................................... 8 2.2 VZNIK HIPPIES .............................................................................................................. 8 3 HIPPIES .................................................................................................................................. 9 3.1 SPOLEČENSKÝ VÝZNAM ............................................................................................ 9 3.1.1 ZNAKY ............................................................................................................................. 9 3.1.2 UŽÍVÁNÍ DROG ............................................................................................................ 10 3.1.3 SEXUÁLNÍ REVOLUCE ............................................................................................... 12 3.2 POLITICKÝ VÝZNAM ................................................................................................. 12 3.2.1 RASOVÁ SNÁŠENLIVOST .......................................................................................... 12 3.2.2 VÁLKA VE VIETNAMU .............................................................................................. 13 3.3 ZÁNIK HIPPIES ............................................................................................................ 13 4 ODKAZ HNUTÍ HIPPIES .................................................................................................... 14 5 PRŮZKUM ............................................................................................................................ 16 5.1 KATEGORIE A JEJICH VÝZNAM .............................................................................. 16 5.2 OTÁZKY A JEJICH VÝZNAM .................................................................................... 16 5.3 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU .................................................................................. 17 6 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 19 7 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ....................................................... 21 7.1 KNIŽNÍ ZDROJE ........................................................................................................... 21 7.2 ZDROJE OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 21 8 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 23

4


ANOTACE Maturitní práce se zabývá hnutím hippies, jeho historií, podstatou a vlivem jak na dobovou, tak na současnou společnost. Poukazuje na pozitivní i negativní odkazy, které nám hnutí zanechalo. Její součástí je také průzkum, který nastiňuje stav současného povědomí lidí o tomto hnutí.

ANNOTATION My work deals with the hippie movement, its basic nature and history and its influence on society in general. It points out the impact of this movement in both positive and negative light. This work also includes a survey that suggests the current state of general knowledge about the hippie movement.

5


1 ÚVOD O toleranci a míru slýcháme denně ze všech stran, mluví se o tom, co je špatně, co by se mohlo změnit a jaké by to bylo, pokud by se něco změnilo, ale ve skutečnosti se nic nemění, a když se tak výjimečně stane, jedná se o změnu k horšímu. V maturitní práci jsem se rozhodla zabývat hnutím hippies a jeho odkazem, který zanechalo dnešní společnosti, jelikož si myslím, že si jak existenci hnutí, tak její odkaz společnost špatně interpretuje, popřípadě ho úplně ignoruje. Práce je shrnutím základních aspektů hnutí hippies. Zabývá se také odkazem, který nám hnutí zanechalo (z větší míry v pozitivním ohledu). Obsahuje informace o vzniku, základních rysech a hlavních myšlenkách hnutí. Její součástí je i průzkum, který zjišťuje, jaké znalosti mají lidé v různém věku o hippies. Cílem práce je ukázat na důležitost a přínos existence tohoto hnutí, na hloubku myšlenek, které se snažilo společnosti sdělit a na odkazy, které nám zanechalo. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké mají lidé v této oblasti znalosti a jaký mají na hnutí hippies názor. I přesto, že existence hnutí nebyla příliš dlouhá, za tuto dobu se počet členů rozrostl na statisíce. Tito lidé byli velmi milí, přátelští a mírumilovní, což je jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodla zabývat právě tímto tématem. Dnešní společnost je materialistická, agresivní a plná předsudků. Tehdy byla situace v mnoha ohledech stejná, ale alespoň se někdo pokusil o změnu. Hippies se chovali přátelsky, mírumilovně a na tehdejší poměry dost nekonvenčně, což bylo důvodem, proč je okolí odmítalo již od jejich vzniku. Je politováníhodné, že si lidé stále – i s odstupem času – myslí, že se jednalo pouze o bláznivé narkomany posedlé sexem. Poselství míru, lásky a tolerance, zřejmě lidé nevidí nebo ho záměrně ignorují. Je možné, že se jen bojí změny, nebo se společnost od 60. let 20. století nechala pohltit materialismem v takové míře, která již nedovoluje oprostit se od majetku, což nijak nepovede k budoucímu pochopení myšlenek hnutí. Chtít změnit společnost je vcelku pošetilá a naivní myšlenka, pokud se ale ohlédneme, kolik zbouraných tabu za sebou hnutí hippies nechalo, nezbývá nám nic, než uznat, že jim se to povedlo.

6


Někteří lidé považují existenci takovéto subkultury za bezvýznamnou, myšlenky tohoto typu dle mého názoru plynou pouze z neznalosti. I přesto, že je moderní vyspělá společnost založená na tradicích a hodnotách, v některých oblastech se jim snaží vyhnout. Pokud tedy můžeme slepě dodržovat tradice, které vytvořili naši předkové, proč se nemůžeme zamyslet nad hodnotou odkazu, který nám zanechali hippies?

7


2 POČÁTKY HNUTÍ HIPPIES 2.1 BEAT GENERATION Skupiny podobně smýšlející jako hippies můžeme nalézt již ve 2. polovina 19. století. Za opravdového předchůdce však lze považovat až Beat Generation – umělecké hnutí, které vzniklo v 1. polovině 20. století ve Spojených státech amerických. Název vznikl z angl. beat tedy zbitý nebo unavený, jeho autorem byl člen této skupiny Jack Kerouac.

„Tohle je zbitá generace, má svůj beat, je to beat, do bicích je třeba bít, je v tom ten pocit zbitýho a zničenýho světa, jako když za starých časů veslovali otroci na galejích podle bití bubnu, podle jeho rytmu a poddaný točili do rytmu džbány.“1

Termín je vyjádřením odporu a nesouhlasu vůči zavedeným hodnotám a materialismu americké společnosti. Snažili se šokovat a pobuřovat své okolí, nebyly jim tedy cizí drogy, alkohol ani nevázaný sex. Toto chování však nebylo bezmyšlenkovité, beatnici tvrdili, že je to jediný způsob jak opravdu poznat sebe sama. V této skupině bylo jen několik málo jedinců, jejich vliv byl ovšem tak silný, že se díky nim začalo formovat hnutí, později známé jako hippies.

2.2 VZNIK HIPPIES Počátkem 60. let se v USA začala rozšiřovat subkultura nazývaná hippies. Za místo vzniku je považováno San Francisco, po několika letech se ale hnutí rozšířilo po celých Spojených státech. Název je odvozen od anglického slova hip, které bývá překládáno jako vědět, být si vědom nebo také populární. Jednalo se o generaci mladých lidí, kteří vyrůstali v poválečném období v Americe. Většinou pocházeli z vyšší střední vrstvy, nikdy tedy netrpěli nedostatkem nebo chudobou. Materialistické a konzumní zvyky jejich sociální vrstvy se jim nezamlouvaly a tak utíkali z domovů a začali vytvářet komuny, ve kterých si užívali odvázaného života – holdovali alkoholu, drogám a sexu. Spojovala je touha po míru, laskavosti

1

KEROUAC, Jack. Andělé zoufalství. Vyd. 2., V Argu a v tomto překladu 1. Praha: Argo, 2005, s. 106. ISBN 80-7203-703-X.

8


a duševním klidu. Společně se distancovali od obžerské, agresivní společnosti, která jejich ideály zesměšňovala a odmítala. Neuznávali autoritu starší generace, kterou ztělesňovali rodiče, vláda a bezpečnostní složky (tzv. establishment). Členové hnutí své ideály většinou sdíleli jen mezi sebou, na veřejnost začali vystupovat až při demonstracích nejdříve proti zákazu užívání LSD2, později proti válce, rasismu, homofobii a bezpráví.

3 HIPPIES 3.1 SPOLEČENSKÝ VÝZNAM 3.1.1 ZNAKY Členové hippies se vyznačovali specifickým vzhledem, který byl inspirován subkulturou černošských ghett. Typickým převzatým znakem byl účes. Velmi populární byly dlouhé vlasy s korálkovými či květinovými ozdobami nebo extravagantní účes nazývaný afro. Účes mohl být jediným poznávacím znakem pro člena komuny, pokud např. muž nebyl oblečen nijak výstředně, ale měl dlouhé vlasy a vousy, byl automaticky považovaný za hippie. Dalším znakem bylo volné oblečení v křiklavých barvách a kovové či kožené ozdoby. Svoji přezdívku – květinové děti – si hippies vysloužili nejen díky oblibě květinových ozdob, ale také praktikováním tzv. flower power (květinové síly). Tvůrcem této strategie byl beatnický básník Allen Ginsberg. Jedná se o formu nenásilného protestu proti válce, která zároveň podporuje mír a lásku. Její podstatou je také dokázat, že nelze vše řešit hrubou silou, a že je možné dosáhnout cíle i mírovou cestou. Aby dokázali své přesvědčení, postavili se někteří hippies tváří v tvář vojákům a do pušek jim zastrkávali květiny. Symbolem krásy, citlivosti a míru se tak pro celou generaci staly květiny. Hippies byli také vyhlášeni svým přístupem k drogám, které způsobovaly jejich uvolněné, přátelské chování a velmi otevřený přístup k sexu. Blízká jim byla také hudba, na rozdíl od členů Beat Generation, kteří měli v oblibě jazz, hippies byli příznivci rock´n´rollu. Svou lásku k umění dokázali především realizací třídenního hudebního festivalu v srpnu roku 1969 poblíž města Woodstock, po

2

LSD (diethylamid kyseliny lysergové) – psychedelická droga hojně užívaná v 60. letech

9


kterém nese název. Akce se zúčastnili slavné osobnosti hudební scény jako např. Janis Joplin, Jimi Hendrix nebo Richie Havens. I přes pochybnosti se festival, který navštívilo půl milionu mladých lidí, odehrál v míru a žádné orgie narkomanů se zde nekonaly. Největší hudební senzací této generace však byla britská rocková kapela The Beatles, která si během několika let vydobyla slávu téměř po celém světě. Skupina čtyř mladých mužů – Johna Lenona, Paula McCartneyho, George Harrisona a Ringo Starra – si sympatie hippies získala díky svým hlubokým textům o lásce a míru. Beatles také údajně nazpívali píseň I am the Walrus (Já jsem mrož) pod vlivem LSD. K vyjádření svých názorů používali hippies různá hesla, mezi nejznámější patří např.: „Make Love not War“ nebo „Fuck Hate“. Hlavním znakem byl také symbol (viz. obr. 1), který byl původně navržen britským grafikem Geraldem Holtomem pro kampaň za jaderné odzbrojení. Později se stal symbolem pro odpor k válce ve Vietnamu užívaným hippies.

(Obr. 1)

3.1.2 UŽÍVÁNÍ DROG Ke způsobu života hippies neodmyslitelně patří užívání drog. Mezi nejvíce populární patřila marihuana a LSD. Marihuana se těšila velké oblibě zvláště kvůli navození uvolněného a euforického stavu, mohla však způsobovat paranoiu či psychózu. LSD, které bylo původně experimentálně vyvíjeno jako lék na deprese a alkoholismus, se stalo oblíbeným díky svým psychedelickým účinkům. Často se objevovaly případy, kdy aktivní uživatelé těchto návykových látkách končili na psychiatrických léčebnách. Příčinou byly účinky LSD, které znásobuje emoční

10


prožitky, pokud měl tedy člověk jakékoliv psychické potíže, mohla mu tato droga jen přitížit. „Kyselina není pro každý mozek…Pouze zdravý, šťastný, celistvý, velkodušný, nadějeplný, vtipný, vysokorychlostní by měl provádět takové experimenty. Toto elitářství závisí zcela na svobodné vůli. Pokud nejste sebevědomý, samostatný a nerozhodujete sám za sebe, prosím abstinujte.“3

Tvrzení, které říká, že hippie je uživatelem LSD, můžeme označit za nepravdivé. Je sice známý fakt, že spousta členů drogy užívalo, ale nejednalo se o všechny. Mezi těmito lidmi neměly drogy otupit mysl, hlavním cílem uživatelů byla duševní osvěta, únik z reality do světa, který byl naprosto odlišný, než ten jejich. Proto se také konaly masové protesty proti zákazu užívání LSD, který vyšel v platnost roku 1967. Vláda jim chtěla vzít jejich svět. Největším propagátorem a obhájcem užívání LSD v tomto období byl Timothy Leary, který se v 60. letech jako profesor na Harvardské univerzitě věnoval výzkumu změněných stavů vědomí. Při svých experimentech využíval právě LSD. Poté, co ho z univerzity propustili, se stal aktivním zastáncem psychedelických drog a založil International Foundation for Internal Freedom (Mezinárodní nadaci pro vnitřní svobodu), který hájil užívání drog za účelem osvícení. On i LSD se stávali velmi oblíbenými v řadách hippies a nenáviděnými konzervativní společností. Leary byl svými odpůrci označován za šílence a narkomana, i přesto však měli z jeho stále rostoucí popularity velké obavy. Dalším způsobem, kterým se hippies snažili dosáhnout klidu a zároveň euforického stavu, byla meditace, spjatá s vyznáváním zenového buddhismu. Pomocí něj bylo možné dosáhnout tzv. satori – prožitku z osvícení. I přesto, že vyznávali tuto odnož buddhismu, k náboženství obecně byli skeptičtí a pohrdaví.

3

LEARY, Timothy. Politika extáze. V Olomouci: Votobia, 1997 s. 14. ISBN 80-7198-194-X.

11


3.1.3 SEXUÁLNÍ REVOLUCE Dnes se vztahy mezi hippies nazývají přijatelně volná láska, dobová společnost se na ně ale dívala s opovržením a znechucením. V komunitách nebyl veřejný nebo nevázaný pohlavní styk považován za něco nepřijatelného. Hippies považovali lásku – jak fyzickou, tak i psychickou – za nejpřirozenější součást člověka. Členové komunity neuznávali vztahy v běžné podobě, nebylo tedy neobvyklé, že měli několik sexuálních partnerů současně. Touha po fyzickém kontaktu nebyla jen jakousi formou vzdoru. Vědomí, že lidé v okolí neodsoudí vaše chování, vám dává pocit svobody. Když tedy víte, že je vaše okolí stoprocentně tolerantní, nic vám nebrání realizovat své představy a touhy. Trnem v oku puritánské společnosti nebyla jen promiskuita hippies, ale také jejich respektování homosexuálních vztahů. Jelikož se členové komunit řídili heslem Do your own (dělej si svoje), nesoudili podle toho, jakou má člověk barvu, jaké je jeho vyznání nebo jakou má sexuální orientaci. Byly organizovány různé demonstrace proti utlačování homosexuálů a nenávisti vůči nim. Např. 27.–29. června 1969 se uskutečnily protesty gayů v New York City podnícené agresivním policejním přístupem nebo 14. října Národní pochod na Washington za práva gayů a lesbiček.

3.2 POLITICKÝ VÝZNAM 3.2.1 RASOVÁ SNÁŠENLIVOST Hlavním důvodem, proč hippies nesoudili ostatní podle barvy pleti, byla především jejich tolerance. Jelikož jsou všichni bez rozdílu děti matičky Země, neměli žádný důvod, proč někoho odsuzovat jen proto, že je odlišný (jakýmkoliv způsobem). Právě proto, že je subkultura hnutí hippies zakořeněna v černošských ghettech, jsou její nedílnou součástí i lidé černé pleti. Žijí spolu s bělochy v komunách a nikdo neřeší rasové rozdíly, které jsou podstatné jen pro povýšenou xenofobní společnost. Spolu s asociacemi bojujícími za lidská práva a zrovnoprávnění žen vznikají také organizace na ochranu rasových menšin např. National Association for the Advancement of Colored People (Národní asociace pro povznesení barevného obyvatelstva). Ve dnech 21.–25. března 1965 se konal pětidenní pochod 12


a demonstrace za práva černochů za účasti několika tisíc lidí. Nejvýznamnější osobností byl Martin Luther King, reverend a černošský aktivista za občanská práva, který získal Nobelovu cenu za mír v roce 1964 a za svůj postoj byl zavražděn. 3.2.2 VÁLKA VE VIETNAMU Myšlenky o míru hippies hlásali hlavně kvůli probíhající válce, vedené americkou vládou. Severní Vietnam byl pod vládou komunistického režimu, který se opíral o pomoc ze Sovětského svazu a Číny. Vietnamská republika na jihu byla naopak ovládána katolicky orientovanou vládou, která spoléhala na pomoc od Spojených států amerických. Když byl v roce 1963 svržen a zabit jihovietnamský vůdce Ngo-dinh-Diem, hrozilo, že budou obě země sjednoceny pod komunistickou nadvládu, čemuž se rozhodly vojenskou silou zabránit Spojené státy. V roce 1964 využily záminku k boji a poslaly své ozbrojené síly do války proti Vietnamu. Počet amerických vojáků ve válce se stále zvyšoval, což zapříčinilo, že se v USA rozšiřoval tzv. „vietnamský syndrom“. Mladí muži pálili povolávací rozkazy do války, zakládala se sdružení a pořádaly masové demonstrace. Protestní akce se konaly po celém území Spojených států, mezi nejznámější patří např. protest proti válce v univerzitním městě Berkeley v roce 1964 nebo demonstrace v srpnu 1968 v Chicagu při předvolební kampani Demokratické strany. Ve Washingtonu se konaly dvě velké protestní akce - v roce 1965 za účasti 25 000 lidí a v listopadu 1968 za účasti 250 000 lidí. V letech 1967 a 1968 bylo zrušeno osvobození studentů od povinné vojenské služby, což vedlo ke zvětšení rozsahu a intenzity demonstrací.

3.3 ZÁNIK HIPPIES Existence hippies neměla příliš dlouhé trvání, rychlá expanze subkultury začala koncem 60. let upadat. I přesto, že při svém fungování dosáhlo hnutí vysokého počtu členů a společnost se jeho narůstajícího vlivu opravdu obávala, podepsal se na něm nakonec nedostatek organizovanosti. Jelikož hippies žili svobodně a ani v jednotlivých komunách nebyla zavedená funkční pravidla, nebylo tedy pravděpodobné, že by tato éra mohla trvat dlouhodobě. K zániku také přispěla nenávist konzervativní společnosti, která se nedokázala smířit s tím, že v jejich řadách žijí volnomyšlenkářští bohémové, kteří berou drogy, nepracují ani neplatí 13


daně a neuznávají tradiční hodnoty jako rodinu nebo náboženství.

Obavy

obyčejných Američanů, se naplnily v létě roku 1969, kdy „rodina“ Charlese Mansona, která se původně tvářila jako klasická komunita hippies, rituálním způsobem zavraždila osm nevinných lidí. Po tomto incidentu byli hippies považováni za šílené narkomany a potenciální hrozbu. Teď už jim nikdo nechtěl věřit, že jediné, co chtějí, je mír a láska. A jelikož lidé nepochopili myšlenku tolerance, kterou jim hippies chtěli předat, hnutí pomalu zaniká. Komuny se pomalu začaly vytrácet, hippies ztratili své ideály, ostříhali si vlasy a začlenili se do rutinního koloběhu života. Styl oblékání z ulic ale nezmizel, tato vizáž se stala populárním módním trendem, který můžeme vídat i dnes. Tito mladí lidé však již netušili, jak hluboká myšlenka se skrývá v květinách ve vlasech, nebo v prstech vztyčených do tvaru písmene V.

4 ODKAZ HNUTÍ HIPPIES Na odlišnosti se společnost dívá skrze prsty a v případě bezpráví raději předstírá, že je nevidí vůbec. Před padesáti lety byla možnost tuto situaci zlepšit, začít novou éru, éru tolerance a nového vidění světa. Hippies, kteří tuto myšlenku hlásali, však nikdo neposlouchal, lidé se změnit nechtěli. Nezbývá nic než doufat, že dříve či později budou chtít naslouchat a uvědomí si, jak hluboký odkaz se v myšlenkách hnutí skrývá. Kdy jindy než dnes, by se měla společnost, která je založená na nesmyslných válkách a materialismu, řídit heslem, že láska a mír je to nejcennější? Tomu, co se odehrávalo v 60. letech ve Spojených státech amerických, dnes mnoho lidí nepřikládá příliš velký význam. Lidé se domnívají, že se to jejich životů nijak nedotýká, neuvědomují si ale, že hnutí, byť i nepatrným způsobem, ovlivnilo každou část společnosti. Počínaje sexuální revolucí, kterou americká puritánská společnost těžce snášela. Dnes je vyjadřování lásky fyzickým kontaktem na veřejnosti běžné, v mnoha případech i úsměvné, ve zmíněné době se ale jednalo o něco nepřijatelného. Hippies vyjadřovali lásku bez zábran, a i přesto, že byl jejich přístup k ní trnem v oku konzervativního okolí, zanechali za sebou zbořené tabu. Díky jejich uvolněnému chování se dnes lidé nepohoršují kvůli polibkům a otevřeně hovoří o sexu. 14


Dalším velmi významným odkazem, kterému by společnost měla přikládat váhu, je tolerance. Dnes o ní můžeme slyšet všude, ale vidět je jen zřídka. Dobrým příkladem je náboženská tolerance, která by mohla učinit zásadní změnu v aktuální situaci na poli mezinárodních vztahů. V tomto ohledu se lidé zřejmě nikdy nedokáží stoprocentně navzájem tolerovat, stejně tak jako je tomu u mezirasových nebo homosexuálních vztahů. Je sice přirozeností člověka, že se zaměřuje na odlišnosti, ale za žádných okolností by neměly být hlavním kritériem pro posouzení osobnosti. Hippies žili společně v komunitách, bez ohledu na barvu pleti, náboženství, nebo sexuální orientaci a dokázali spolu bez jakýchkoliv komplikací vycházet. Hnutí se zapsalo do dějin pravděpodobně nejvíce svým přístupem k drogám. Nejednalo se ale o narkomanii, nýbrž snahu otevřít svou mysl, čehož lze docílit například i meditací, kterou hippies často praktikovali. Pro spoustu lidí může být otevřená mysl jen planý žvást způsobený drogami, což způsobuje, že dochází k chybné interpretaci této myšlenky. Neznamená, že pokud chcete svou mysl opravdu tzv. otevřít, musíte užívat drogy, stačí se na věci dívat svým vlastním pohledem – ne tím naučeným a ovlivnitelným společností – bez předsudků a stereotypů, nesnažit se být podřízený zpátečnickým konvencím, tolerovat a snažit se pochopit. Teprve potom může být vaše mysl otevřená. Poselství míru – ten největší odkaz, jaký nám hnutí zanechalo a my ho mohli ignorovat. Po válečných hrůzách, které se odehrály ve 20. století, by se dalo předpokládat, že se lidé poučí, ale nestalo se tak. Vše je propojeno se vším, společnost je zaslepená materialismem, lidská posedlost penězi a mocí vede ke konfliktům a válkám. Hnutí hippies nám však ukázalo, že se lze obejít i bez zbytečného luxusu. V komunitách měli jen věci opravdu potřebné k životu, o vše se dělili a také – což je dnes naprosto nepředstavitelné – existovali obchody, kde se jídlo dávalo zadarmo. Na rozdíl od generace svých rodičů věděli, že majetek je to nejméně důležité v životě a nekonečný hon za pozlátkem je nesmyslný. A tak mohli žít spokojeně v míru, společně nehledě na náboženství, barvu pleti, nebo sexuální orientaci. Je možné, že si společnost jednoho dne uvědomí, jakou hloubku tento odkaz má.

15


5 PRŮZKUM Za účelem doplnění informací k maturitní práci, byl proveden průzkum. Jeho hlavním cílem bylo zjistit, zda jsou lidé s daným tématem obeznámeni, a pokud ano, jaký na něj mají názor. Byl proveden formou osobního dotazování a obsahoval pět otázek. Respondentů bylo sedmdesát pět a byli rozděleni do tří kategorií podle věku, bez ohledu na pohlaví. Grafické vyhodnocení dotazníků lze nalézt v přílohách.

5.1 KATEGORIE A JEJICH VÝZNAM 1. kategorie: 25 respondentů ve věku do 20 let V této kategorii byly respondenty mladí lidé, kteří studují, popřípadě nedávno ukončili studium. Vymezení mělo za účel zjistit, zda mladí lidé, kterým je toto téma generačně vzdálené, o něm mají povědomí. 2. kategorie: 25 respondentů ve věku do 40 let Dotazováni byli dospělí lidé, bez ohledu na jejich dosažené vzdělání. Vymezení této kategorie mělo za účel zjistit, zda dospělí lidé, kteří vyrůstali v 70. a 80. letech 20. století a zároveň v době, kdy vlna hippies odeznívala, mají povědomí o daném tématu. 3. kategorie: ve věku nad 40 let V této kategorii byli dotazováni starší lidé, bez ohledu na jejich dosažené vzdělání. Vymezení této kategorie mělo za účel zjistit, zda jsou lidé, generačně nejblíž k hippies, seznámeni s tímto tématem.

5.2 OTÁZKY A JEJICH VÝZNAM Otázka č. 1: Víte co je hippies? Cílem této otázky bylo zjistit, zda se dotazovaný s tématem někdy setkal. Pokud odpověděl záporně, v dotazníku dále nepokračoval.

16


Otázka č. 2: Jedná se podle Vás o pozitivní nebo negativní pojem? Pokud respondent na předchozí otázku odpověděl kladně, byla mu položena druhá otázka, aby bylo patrné, jaký má úhel pohledu na dané téma.

Otázka č. 3: Co si pod pojmem představíte? Předmětem otázky bylo zjistit, jaký vztah má respondent k danému tématu a jaké aspekty hnutí hippies jsou lidem všeobecně nejvíce známé.

Otázka č. 4: Zanechalo nám hnutí hippies podle Vás nějaký pozitivní odkaz? Pokud ano, jaký? Tato otázka je zároveň jedním z hlavních témat práce, tedy zda si lidé uvědomují, jaký vliv mělo hnutí na dnešní společnost.

Otázka č. 5: O co si myslíte, že hnutí usilovalo? Cílem poslední otázky bylo zjistit, zda lidé pochopili hlavní myšlenky hnutí hippies.

5.3 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU V 1. kategorii (do 20 let) měla otázka č. 1 vcelku uspokojivý výsledek, 92 % respondentů odpovědělo kladně (viz graf č. 1), tzn. pojem znají, a je předpoklad, že by ho dokázali správně definovat. Z toho 78 % považuje termín za pozitivní (viz graf č. 2). Nejvíce respondentů si pod slovem hippies představí specifický vzhled a drogy. Obě varianty odpovědí dosáhly 23 % (viz graf č. 3). Na otázku, zda nám hnutí zanechalo pozitivní odkaz, odpovědělo 35 % respondentů negativně (nezanechalo) a 22 % odpovědělo kladně a uvedlo, že bychom si měli vzít příklad z jejich pacifistického přístupu k válce. V menším zastoupení se objevují odpovědi jako např. mír, láska nebo přístup k drogám (viz graf č. 4). Nejvíce respondentů se domnívá, že hnutí usilovalo o mír (26 %), svobodu (22 %) a konec války ve Vietnamu (13 %). Všechny odpovědi jsou v grafu č. 5. Ve 2. kategorii (do 40 let) byl výsledek velmi uspokojivý, jelikož všichni respondenti odpověděli kladně (viz graf č. 6). Jako pozitivní shledává tento pojem 17


87 % respondentů (viz graf č. 7). Nejvíce respondentů si pod pojmem hippies představí specifický vzhled (24 %), květiny (24 %) a drogy (24 %), odpovědi jsou graficky znázorněny v grafu č. 8. U 4. otázky je 32 % respondentů toho názoru, že nám hippies žádný pozitivní odkaz nezanechali. Pouze 20 % si myslí, že pozitivním odkazem je jejich přístup k drogám a 16 %, že se jedná o všeobecnou svobodu (viz graf č. 9). Nejvíce respondentů je toho názoru, že hippies usilovali o svobodu (32 %), konec války ve Vietnamu (16 %) a mír (16 %), podrobné odpovědi lze nalézt v grafu č. 10. Ve 3. kategorii (nad 40 let) byly odpovědi na 1. otázku velmi neuspokojivé, jelikož 68 % respondentů odpovědělo záporně (viz graf č. 11). Z toho 62 % shledává hippies jako pozitivní pojem (viz graf č. 12). Respondenti mají nejčastěji hnutí spojeno s hudbou (viz graf č. 13), dále se v menším množství objevují odpovědi jako např. sex, odpor vůči válce a svoboda. 50 % respondentů se domnívá, že nám hnutí žádný pozitivní odkaz nezanechalo (viz graf č. 14). Na otázku, o co hnutí usilovalo, odpověděli respondenti nejčastěji, že se jedná o svobodu (50 %). Podrobné odpovědi lze nalézt v grafu č. 15.

18


6 ZÁVĚR V práci jsem popsala nejdůležitější aspekty hnutí hippies, jejich fungování, hodnoty a úspěchy a zhodnotila význam jejich existence pro dobovou i současnou společnost. Jako součást práce jsem také uskutečnila průzkum, který měl ukázat znalosti lidí o tomto tématu. V jádru práce jsem měla za cíl detailně popsat všechny oblasti této subkultury, aby bylo možné lépe pochopit význam chování těchto mladých lidí, jejich záměry a hodnoty. Lidé v dnešní době o tomto tématu nemají moc informací a ani se nesnaží je získat, většinou považují hippies za povaleče a narkomany. Tento postoj je zřejmě zapříčiněn stereotypním, zpátečnickým přístupem společnosti, která nedokáže akceptovat nové, v jistém smyslu revoluční myšlenky. Aktuální stav bohužel nemá šanci na změnu k lepšímu, jelikož dnešní mládež ve školních lavicích nezískává ani základní informace o hippies. Můj kladný postoj k tomuto tématu se určitým způsobem projevuje v celé práci, a proto je také koncipována tak, aby zdůraznila kladné stránky subkultury hippies. Tomuto tématu jsem se věnovala proto, že shledávám snahy hnutí za velmi ušlechtilé a nadčasové a jen s politováním si uvědomuji, že lidé si je nedokáží interpretovat správným způsobem. Je pravděpodobné, že si nechtějí připustit, že by hippies – uživatelé marihuany a LSD – mohli šířit myšlenky, které změní svět – i tímto tématem se v práci zabývám. Mnoho problémů je způsobeno tím, že se nedokáží přenést přes stereotypy a předsudky zakořeněné hluboko uvnitř naší společnosti, jenže takové problémy zřejmě revoluční éra, jež trvala jen několik let, nedokázala vyřešit. Práce by měla čtenáře přimět k zamyšlení a vnuknout jim myšlenku, že hippies nebyli jen obyčejní „feťáci“, ale opravdu chtěli změnit svět k lepšímu, jenže konzervativní a v mnohých ohledech často zpátečnická společnost něco takového nepřipustila. Všichni dnes mluví o toleranci a míru, ale pravděpodobně ani neví, co tato slova znamenají aneb, jak řekl Albert Einstein: „Mír nelze udržovat násilím, jen porozuměním.“ Dnešní společnost je ale nastavená tak, že žádná změna, ať už k lepšímu nebo k horšímu, neproběhne alespoň bez přiměřeného násilí. V historii nikdy neexistovala utopie, tedy společnost založená na lásce a míru, ale nebylo by od věci, 19


kdyby se lidé alespoň pokusili o podobný systém. Jenže dnes máme z médií spíše pocit, že lidé snad jsou od přírody zlí, nenasytní a xenofobní. Stejně tomu bylo i v éře hippies, avšak existovali i volnomyšlenkáři, kterým se povedlo vytvořit tak masivní vlnu myšlenek o lepším světě, že si je společnost pamatuje dodnes. Domnívám se, že pokud bychom se pokusili žít alespoň na základních principech hippies, nebo si přestali zakládat na nesmyslných dogmatech a stereotypech, žili bychom dnes jistě v jiném světě. Tato myšlenka zní zřejmě jako naprosté klišé, ale i tak je to představa příjemnější, než sledovat nikdy nekončící konflikty, neutuchající touhu po majetku nebo ničím nepodmíněné rasistické útoky. Lidé se s tím zřejmě nedokáží smířit, ale jednoho dne budou muset uznat, že hippies změnili svět.

20


7 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ 7.1 KNIŽNÍ ZDROJE 1. HANÁK, Ondřej. Hippies: slepé rameno mrtvé řeky. 1. vyd. Praha: Argo, 1992. 135 s., ISBN 80-901198-4-0

2. JANKOWSKI, Kazimierz. Odvrácená tvář Ameriky: hippie hledají zaslíbenou zemi. 1. vyd. Praha: Orbis, 1975. 221 s., 3. KEROUAC, Jack. Andělé zoufalství. Vyd. 2., V Argu a v tomto překladu 1. Praha: Argo, 2005. 491 s. ISBN 80-7203-703-X. 4. MCCLEARY, John Bassett. Hippie slovník: kulturní encyklopedie (a frazeikon) 60. a 70. let 20. století. 1.vyd. Praha: Volvox Globator, 2010, 764 s. ISBN 978-8073096-083.

5. SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 281 s. ISBN 978-80-247-2907-7. 6. LEARY, Timothy. Politika extáze. V Olomouci: Votobia, 1997. 417 s. ISBN 807198-194-X.

7.2 ZDROJE OBRÁZKŮ Obr. 1 AUTOR NEUVEDEN. imgkid.com [online]. [cit. 18. 2. 2015]. Dostupný na WWW: http://imgkid.com/peace-sign-with-fingers-tumblr.shtml

21


20. února 2015

Kurdiovská Lucie 22


8 PŘÍLOHY Graf č. 1

Víte co je hippies? ne 8%

ano ne

ano 92 %

Graf č. 2

Jedná se podle Vás o pozitivní nebo negativní pojem? negativní 22 %

pozitivní negativní

pozitivní 78 %

23


Graf č. 3

Co si pod pojmem představíte? sex 5%

svoboda 9%

mír 5%

láska 5%

květiny 7%

mír láska květiny specifický vzhled

drogy 23 %

specifický vzhled 23 %

odpor vůči válce hudba drogy

hudba 14 %

odpor vůči válce 9%

sex

Graf č. 4

Zanechalo nám hnutí podle Vás nějaký pozitivní odkaz? Pokud ano, jaký? mír láska 78 % 22 % přístup k drogám 9%

ne 35%

mír láska přístup k drogám přístup k válce

přístup k válce 22%

svoboda nevím

nevím 22%

svoboda 4%

24

ne


Graf č. 5

O co si myslíte, že hnutí usilovalo nevím 26 %

mír 26 %

mír láska nic svoboda

rovnoprávnost 4%

láska 5% nic 4%

konec války 13 %

konec války rovnoprávnost nevím

svoboda 22 %

Graf č. 6

Víte co je hippies? ne 0%

ano ne

ano 100 %

25


Graf č. 7

Jedná se podle Vás o pozitivní nebo negativní pojem? negativní 13 %

pozitivní negativní

pozitivní 87 %

Graf č. 8

Co si pod pojmem představíte? svoboda 12 %

specifický vzhled 24 %

specifický vzhled láska mír

drogy 24 %

láska 4% mír 8% sex 4%

květiny sex drogy svoboda

květiny 24 %

26


Graf č. 9

Zanechalo nám podle hnutí podle Vás nějaký pozitivní odkaz? Pokud ano, jaký? mír 8% ne 32 %

láska 4%

mír přístup k válce 12 %

láska přístup k válce přístup k drogám svoboda

nevím 8%

svoboda 16 %

přístup k drogám 20 %

nevím ne

Graf č. 10

O co si myslíte že hnutí usilovalo? mír 16 %

nevím 24 %

mír láska 8%

láska svoboda nic konec války

konec války 16 %

nevím nic 4%

svoboda 32 %

27


Graf č. 11

Víte co je hippies? ano 32 % ano ne ne 68 %

Graf č. 12

Jedná se podle Vás o pozitivní nebo negativní pojem?

negativní 38 % pozitivní negativní pozitivní 62 %

28


Graf č. 13

Co si pod pojmem představíte? svoboda 13 %

specifický vzhled 12 % specifický vzhled mír 12 %

hudba 25 %

mír květiny sex

květiny 12 %

odpor vůči válce hudba svoboda

odpor vůči válce 13 %

sex 13 %

Graf č. 14

Zanechalo nám hnutí podle Vás nějaký pozitivní odkaz? Pokud ano, jaký? přístup k válce 12 %

přístup k válce ne 50 %

svoboda 25 %

svoboda nevím ne

nevím 13 %

29


Graf č. 15

O co si myslíte, že hnutí usilovalo? nevím 25 %

láska 12 %

láska svoboda rovnoprávnost nevím

rovnoprávnost 13 % svoboda 50 %

30

HNUTÍ HIPPIES A JEHO ODKAZ DNEŠNÍ SPOLEČNOSTI

Recommend Documents