OBSAH Slovo úvodem …................................. 2 Víte, že ................................................. 3
Aktuality …......................................... 3 Literární pok(l)usy ............................. 4
Trocha poezie ..............................…... 6
Adventní rozhovor s J. Skácelovou .. 9 A citáty nakonec ................................ 10
SLOVO ÚVODEM Vážený pane řediteli, paní učitelky, páni učitelé, milé spolužačky a spolužáci, dovoluji si Vám oznámit, že oblast naší placaté Hané navštívil advent neboli období předvánoční. Jistě jste si všimli, že nastal ten čas, kdy lidé navštěvují vánoční koncerty a vánoční trhy, popíjejí punč nebo svařené víno, shánějí dárky pro své příbuzné a přátele a očekávají slavnostní čas vánočních svátků. V krátkosti ještě představím pojem advent těm, kteří nevědí co si pod tímto označením představit.Advent je období od 1. neděle adventní (v rozmezí od 27.11. až do 3.12.) až po západ slunce na Štědrý den. Je symbolem začátku liturgického roku a příprav na Vánoce. V původní západní tradici šlo o období zklidnění, s čímž souvisel život za dlouhých prosincových nocí. Pokud ve svém nabitém předvánočním programu ještě najdete malou chvilku, věnujte ji, prosím, našemu školnímu časopisu. Přejeme vám pěkné chvíle při čtení jeho vánočního dílu a kromě toho Vám přejeme klidné prožití svátků vánočních a úspěšný start do nového roku 2014 . Za redakci školního časopisu Ondřej Vláčil, šéfredaktor.
VÍTE, ŽE:
v USA jsou Vánoce: 25. prosince ve Velké Británii: 25. prosince v Rusku: 6. ledna v Dánsku: 24. prosince ve Švédsku se slaví: 13. prosince v Polsku jsou Vánoce:24. prosince v Itálii: 25. prosince ve Francii: 24. prosince ve Španělsku se slaví: 6. prosince v Irsku: 24. prosince v Německu se slaví: 24. prosince
a dárky rozdává Santa Klaus? a dárky nosí Christmas father? a dárky přináší Děda Mráz? a dárky rozdávají skřítci? a dárky nosí Dědeček Jultoten? a dárky přináší Mikuláš s Andělem? a dárky rozdává Babbo Natale? a dárky nosí Pére Noel? a dárky rozdávají Tři králové? a dárky nosí Josef, Marie a Ježíš? a dárky rozdává Christkind?
AKTUALITY 3D Tiskárna Jak jistě většina z vás zaregistrovala, přibyl nově na naší škole stroj, který se nyní stává velkým hitem pro demonstraci programátorských a obráběcích činností.Tímto trhákem není nic jiného než 3D tiskárna. 3D tiskárna E3DM patří do střední třídy 3D tiskáren a jako taková je určena především pro školy. Mezi její přednosti patří předehřívaná modelovací deska, která zaručuje dobré uchycení materiálu během samotného tisku, dále je značným přínosem otevřený tiskový prostor, čehož se dá velmi dobře využít jak při výuce, tak při prezentování školy na dnech otevřených dveří, veletrzích apod. Na jakém principu vlastně 3D tiskárna funguje? 3D tiskárny využívají materiál ve formě plastového drátku (mimochodem – ten může být různě barevný). Plastový drátek je ve vstřikovací trysce roztaven a nanášen ve vrstvách na pracovní plochu, kde vlivem okolní teploty tuhne. 3D tiskárna je ideální pro použití při výrobě náhradních dílů, při malosériové nebo kusové výrobě, protože není, tak jako jiné technologie, zatížena břemenem výroby drahých lisovacích forem. 3D tiskárna slouží na naší škole jako pomůcka při výuce především strojírenských oborů, neboť žáci mají dle učebních osnov zařazenu výuku 3D modelování v počítačovém programu. Kromě toho chce škola 3D tiskárnu použít pro vlastní propagaci.
Počátky provozu 3D tiskárny se na naší škole neobešly bez potíží. Vytvářené výrobky jsou závislé na parametrech daných při výrobě, což znamená, že konečný vzhled výrobku se přímo odvíjí od zadaných vstupních hodnot. Problém nedostatečného tuhnutí například souvisí s teplotou, na kterou vstřikovací tryska zahřeje nanášený plast. Nepříznivé vstupní parametry se potom promítnou do konečné kvality výrobku. Obsluha se však zdokonaluje a tyto problémy mizí. 3D tiskárna již prezentovala školu jak při dni otevřených dveří, tak i na veletrhu Scholaris. Mezi další úspěchy patří výroba komponentů pro modelovou železnici, která v těchto dnech vzniká na odborném výcviku.
Maturitní ples
Dovolujeme si Vás pozvat na maturitní ples tříd OM4, PE2, PV3, MES4, MEV4. Již 8.ročník plesu se koná 10. ledna 2014 ve Slovanském domě, a to od 19 hodin. Vstupné 200 Kč. Srdečně Vás zveme!
LITERÁRNÍ POK(L)USY Úvahy na téma "Láska není jen slovo" Jakub Blaťák ( MEV 4) Podle mě je láska něco, co se nedá za žádných okolností koupit. Je to cit, který si musí každý člověk zasloužit. Hlavně tedy u druhého. Je jedno, jestli je to člověk, zvíře nebo věc. Milovat můžeme cokoliv či kohokoliv, kdo má pro nás nějakou hodnotu. Láska je něco, za co musí každý člověk bojovat. Je to cit, který nás může osvobodit, nebo taky uvěznit. Láska je stejně tak hezká, jak je nebezpečná. Třeba když se dva lidé do sebe zamilují. Jsou spolu šťastni, baví se spolu, chodí spolu ven, žijí spolu a mají děti. S tímto citem jsou oba stále svobodní. Ale když miluje jen jeden z nich, je ten, který miluje jakoby uvězněn v kleci. Nemůže se z ní hnout a jen se dívá, jak člověk, kterého tak miluje, dělá věci, které se mu nelíbí. Je těžké pro zamilovaného a zároveň nemilovaného, v kleci uvězněného, člověka získat sílu tu klec otevřít. Podobně se do určité pasti může dostat i ten, komu umřel někdo blízký z rodiny, někdo, koho velmi miloval. Dokonce i pro psa a jiná zvířata člověk trpí.
Láska není rozhodně jen slovo, je to velmi silný cit, který člověk v sobě chová. Myslím si, že i kdyby nebylo v životě, který máme, za co bojovat, vždycky můžeme bojovat za lásku - za lidi, které máme rádi, za zvířata a věci, které máme tak rádi ... Jen člověk s láskou v srdci dokáže ustát jakoukoliv ránu, co mu život nadělí. Dokud člověk miluje, tak má zároveň i naději, že se mu vyplní všechny jeho sny a tužby, všechna přání a také to, že z něj láska udělá člověka, kterého budou lidé ctít a uznávat. Láska není jen slovo do tmy. Je to cit, kterého si musíme vážit stejně jako sami sebe.
Vratislav Kratochvil ( MEV 4) Upřímně řečeno nad tématem, zda láska není jen slovo, přemýšlím už dlouho. Co je to láska a jak ji poznám? Láska se dá rozdělit na různé druhy, protože lásku můžeme pociťovat k rodičům, životnímu partnerovi nebo partnerce, ke zvířatům, ba dokonce i k věcem. Můžeme se setkat s platonickou, která ovšem bývá často velmi bolestivá. Láska je všudypřítomná, odráží se ve všech věcech, které dělám. Když vařím večeři, dělám to s láskou, když hraju na kytaru, hraju s láskou, dokonce i to chození do školy vychází z jakési lásky. Když napíšu slovo láska, nevybavím si jen lidi a věci milované, ale napadnou mě i místa, kde láska chybí. Takových míst je bohužel pořád ještě dost. Naštěstí láska není věc, která se dá zničit, zakázat nebo někam zavřít. Snad každý člověk ji nosí v srdci a záleží jen na něm, jak s ní naloží - i když ne tak docela, protože, jak vím já a myslím, že i všichni ostatní, že lásce se nedá poručit. Myslím si, že láska je jedna z mála věcí, bez kterých se dá jen těžko žít - pak člověk asi jen existuje, přežívá - já si život bez lásky vůbec nedovedu představit. S láskou se člověk setkává každý den doslova na každém kroku - slyší ji v hudbě, může ji vyčíst z očí kolemjdoucích ... Někdy, když sleduju, co je nového ve světě, nebo když se ohlédnu hluboko do minulosti, když jsem ještě nešlapal svou cestu světem, mám strach, že láska ze světa zcela zmizela... Díkybohu tomu tak není. Vždyť si můžeme vzpomenout 60. léta v Americe, kde láska k sobě semkla desetitisíce lidí. Láska není rozhodně jen slovo, vždy tu byla, je a snad i bude, když s ní, my lidé, budeme správně nakládat.
Antonín Šálek (MEV 4) Láska je podle mě víc než přátelství, je to dar, prokletí, je to také někdy nemoc, na kterou není lék. Láska je podle mě jen jedna jediná a záleží jen na nás, kdy si ji vybereme. Říká se, že jedním z nejsilnějších svazků je láska ke zvířeti. S tím naprosto souhlasím. Má láska totiž patří psovi. Je to láska oboustranná, pes je zvíře, které umí opravdu milovat,
vždy a za jakýchkoliv okolností. Cesta k téhle lásce bývá velmi jednoduchá a už od samého začátku velmi silná. Jsem přesvědčen, že každý člověk má lásku v sobě, někdy je skryta hlouběji, někdy ji cítíme na první pohled. Je jen na každém z nás si uvědomit, co od lásky čeká, dokázat ji také opětovat, brát ji takovou, jaká je. Věřím, že svou životní lásku potká - dřív nebo později každý z nás.
Pavel Čermák (MEV 4) Někteří lidé si myslí, že bez lásky, ať už je to vztah k lidem, zvířatům, ale i věcem, se nedá žít. Já patřím právě mezi ně. Láska se dá slovem těžko popsat. A já se ptám - proč? Je to tak těžké? Nad těmito otázkami se asi zamýšlela někdy v životě většina z nás. Myslím si, že psát o lásce je velice těžké, někdy je těžké si ji vůbec přiznat. Většinou se lidem vybaví vztah mezi mužem a ženou. Ano, známe to z knih a filmů. Ale můžeme prožívat také lásku ke svým zájmům, koníčkům. A to je právě můj případ. Taková láska je silná a jsem přesvědčen, že je na celý život.
TROCHA POEZIE Vratislav Kratochvil (MEV 4) Nic Nezbylo po tom ani památky. Jen roztřepené okraje tiše ševelily v mámivém větru, které jako jediný rebel v nastanuvším bezvětří zkoušely trpělivost prázdnoty. Nezbylo vůbec nic. Pomník. Kámen. Smítko. Flek. Nic. Chci Tě Chci tě krájet. Chci tě svléci. Chci tě válet. Chci tě péci. Chci tě jísti. Chci tě trávit. Nikdy však tě nechci dávit.
Erbenova zima Se zamženým zrakem dívám se z oken a venku smutno je jako v mém srdci. Sníh z výšky padá a zebou mě nohy, tmavé a studené jsou zimní noci. Kaplička zvoní, zvon těžce bije pro lásku boží na poplach, že Ti, co dřív žili, už mrtvi leží, mollovými tóny rakev něžně halí nach.
Domov Otevřu okno a posypu podlahu krmením pro ptactvo a další druhy, rozbiju zámek a zapálím lednici, na postel rozložím šest barev duhy. V podkroví zakopu poklad a povolám rytíře, aby jej hlídal. Do sklepa uzavřu kluka, co s růžovou květinou v mládí se líbal. Pomočím koberec a lehnu si do křesla, budík vzbudí mě v sedm. Pokreslím fasádu a všechen nábytek, s námahou nasoukám před dům, okolo zahrady nasázím žirafy, na hřbetě se zlatem ryzím. A vodou ze sprchy zaleju kaktusy, zamávám a tiše zmizím.
Michal Piňos (MES 2) Strom Stojí strom na zemi, jen zpívá si píseň svou. Píseň tak tichou, šeptající, zdá se až vychvalující … Přiletí k němu sova: „Budu u tebe jako doma.“ Doběhnou k němu zvířata, schovávají si u něj mláďata. Dojde k němu člověk, hledí na stromek … Vnímá jej jen jako řezivo, využije ho na topivo. Ten člověk všechno kolem sebe zničí, bez ohledu na druhé živočichy. Strom zahřál jednu rodinu, mnozí však přišli o domovinu …
ADVENTNÍ ROZHOVOR Rozhovor o adventu s Janou Skácelovou Co vás prvně napadne, když řeknu „Vánoce“? Okamžitě před sebou vidím sníh, smrček ozdobený červenými mašličkami, perníčky a slaměnými ozdobami a taky tácek s cukrovím.
Jaká je Vaše priorita Vánoc? Nejdůležitější je pro mě navodit pro své děti a blízké pohodu a pak ji s nimi společně sdílet. O Vánocích jde podle mě především o souznění blízkých duší. (Studenty považuju odjakživa taky tak trochu za své děti ).
Jak lze podle Vás v adventu smysluplně „zabít“ čas? To vám bohužel asi neporadím, to má asi každý jinak. Já v období předvánočním, ač se snažím sebevíc, kmitám na plné obrátky a protože mám ještě relativně nevelké děti, stojí mi to pořád za to se honit, aby všechno bylo tak, jak má být a ony byly šťastné. Když o tom tak ale přemýšlím, tak si i v čase předvánočním najdu čas na brusle nebo si jdu zaplavat, abych se vzápětí mohla pořádně „nabaštit“ a hlavně se setkávám a klábosím u punče s lidmi, které jsem dlouho neviděla a které chci něčím (nejlépe ručně vyrobeným) obdarovat. To je pro mě smysluplně „zabitý“ čas.
Jaký je podle Vás nejlepší vánoční dárek? Musí to být nutně hmotný dárek? Každý z nás si určitě někdy něco konkrétního, hmotného, třeba i velmi drahého přál – ani já nejsem žádnou výjimkou. S přibývajícími léty pro mě ale má největší hodnotu dárek, který v nejlepším případě nic nestojí, ale dá darujícímu práci – tedy dárek, který je třeba ručně s láskou vyroben. A taky zbožňuju ručně psané dopisy s přáním .
Vzpomínáte si na svůj první vánoční dárek? Asi to nebyl úplně první vánoční dárek, ale v mé paměti se dodnes uchovala obrovská radost a překvapení, když jsem našla pod stromečkem v pouzdře od propisky své první životní hodinky.
Co si myslíte o sociálních dopadech dnešních Vánoc? Pokud máte na mysli fakt, že řada schopných lidí je v současnosti bez práce, tudíž bez peněz, tudíž se tito lidé cítí do určité míry vytrženi ze společnosti, je jasné, že právě pro ně jsou naopak Vánoce obdobím frustrujícím a deprimujícím. Je pochopitelné, že na ně v tuto dobu zřetelněji doléhá nejistota z budoucnosti a často také nemožnost udělat radost svým blízkým dárkem. A jejich pocity naprosto chápu. Blízkým lidem, kteří se v této situaci ne vlastní vinou ocitli, se snažím pomáhat.
Nad čím by se lidé měli o Vánocích zamyslet? Když jsem byla na stáži v jedné zemi, dvakrát jsem tam omdlela hlady a, i když je to už velmi dávno, vždycky si na to zejména o Vánocích vzpomenu, když nakupuju v supermarketu a vidím, jak lidi stěží tlačí překypující nákupní „vůz“ plný jídla, které, podle mého názoru, nemůžou sníst. Líbí se mi chápání Vánoc v některých zemích (zejména severských). Dárky si tam lidé dávají jen drobné, symbolické, vánoční stromky nejsou zavaleny množstvím co největších krabic, jak je tomu u nás. A často je to právě tato honba za hmotnými statky – a třeba ne pro sebe, ale pro druhé – která nás odvádí od zastavení se, klidu a vnitřního pokoje – hlavního smyslu Vánoc.
Máte pro studenty naší školy nějaké novoroční doporučení nebo ponaučení? Myslím, že si nejrůznější kázání ode mě užijí studenti dost za celý rok, takže jim něco doporučovat na Silvestra by bylo opravdu skandální, to si fakt nedovolím. Spíš bych všem čtenářům našeho časopisu popřála, abychom se ve zdraví sešli v roce 2014 a studentům a kolegům přeju lásku v jakékoliv podobě.
Děkujeme za rozhovor!
A CITÁTY NAKONEC ... (Michal Piňos - MES 2)
Strach je jen pocit, který nás drží při smyslech. Nesmíme se ho pustit, ale ani si ho připustit.
Kdyby život nebyl těžký, tak si ho nevážíme a neznáme jeho hodnotu.
Člověka by neměla zajímat minulost, ani budoucnost, jen přítomnost. Jen tehdy si uvědomí, jaký je to dar zrovna teď žít.
Nikdy nepodceňujte hloupého a nikdy nepřeceňujte inteligentního, potom vás nikdo nepřekvapí ani nezklame.
Člověk by nikdy neměl ustoupit, jen tak dokáže posouvat své hranice.
Nic nedává větší ponaučení než život a ponaučení vždy přijde odtud, odkud to člověk nejmíň čeká.
Hodně štěstí v roce 2014 přeje celá redakce!
Zaujal Vás náš časopis? Chcete se s ostatními podělit o své články a příspěvky? Staňte se jedním z nás! Kontaktujte redakci a připojte se! Redakce: Ondřej Vláčil a Jiří Zedek (MES 2) www.kosinka.com