Obsah. Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.

Obsah 1

Úvod........................................................................................................................................ 6

2

Teoretická část ........................................................................................................................ 8 2.1

Finanční analýza ............................................................................................................. 8

2.1.1

Základní zdroje informací....................................................................................... 8

2.1.1.1

Rozvaha .............................................................................................................. 9

2.1.1.1.1

Aktiva............................................................................................................ 9

2.1.1.1.2

Pasiva .......................................................................................................... 10

2.1.1.2

Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)...................................................................... 10

2.1.1.3

Výkaz o peněžních tocích (Cash flow) ............................................................. 11

2.1.2 2.2

Uživatelé finanční analýzy.................................................................................... 11 Metodické nástroje a postupy finanční analýzy............................................................ 11

2.2.1

Rozbor horizontální struktury účetních výkazů.................................................... 12

2.2.2

Rozbor vertikální struktury účetních výkazů........................................................ 12

2.2.3

Poměrové ukazatele .............................................................................................. 12

2.2.3.1

Ukazatele rentability (Profitability Ratios)....................................................... 12

2.2.3.1.1

Rentabilita aktiv.......................................................................................... 13

2.2.3.1.2

Rentabilita vlastního kapitálu ..................................................................... 13

2.2.3.1.3

Rentabilita tržeb.......................................................................................... 13

2.2.3.1.4

Rentabilita investovaného kapitálu............................................................. 13

2.2.3.2

Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios) .............................................................. 14

2.2.3.2.1

Běžná likvidita ............................................................................................ 14

2.2.3.2.2

Pohotová likvidita ....................................................................................... 14

2.2.3.2.3

Peněžní likvidita ......................................................................................... 15

2.2.3.3

Ukazatele aktivity (Activity Ratios) ................................................................. 15

2.2.3.3.1

Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) ................................................. 15

2.2.3.3.2

Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) .................................................... 15

2.2.3.3.3

Doba obratu zásob (Inventory Turnover) ................................................... 15

2.2.3.3.4

Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period).......................... 16

2.2.3.3.5

Doba splatnosti krátkodobých závazků ...................................................... 16

2.2.3.4

Ukazatele zadluženosti (Leverage Ratios)........................................................ 16

2.2.3.4.1

Ukazatel věřitelského rizika (Total Debt to Total Assets).......................... 16

2.2.3.4.2

Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio – TIE)................. 16 1

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. 2.2.3.4.3 2.2.3.5

Ukazatele tržní hodnoty (Market Value Rations) ............................................. 17

2.2.3.5.1

Účetní hodnota akcie (Book Value – BV) .................................................. 17

2.2.3.5.2

Čistý zisk na akcii (Earnings Per Share – EPS).......................................... 17

2.2.3.5.3

Výplatní poměr (Payout Ratio)................................................................... 17

2.2.3.5.4

Aktivační poměr(Plowback Ratio) ............................................................. 18

2.2.3.5.5

Ukazatel poměru tržní ceny akcie a čistého zisku na jednu akcii............... 18

2.3

Ekonomický normál...................................................................................................... 18

2.4

Souhrnné indexy hodnocení podniku ........................................................................... 18

2.4.1

Bankrotní modely ................................................................................................. 19

2.4.1.1

Altmanova analýza ........................................................................................... 19

2.4.1.2

Tafflerův bankrotní model ................................................................................ 20

2.4.2

Bonitní modely – index bonity ............................................................................. 20

2.4.3

Indexy IN .............................................................................................................. 21

2.4.3.1

Index IN95 ........................................................................................................ 21

2.4.3.2

Index IN99 ........................................................................................................ 22

2.4.3.3

Index IN01 ........................................................................................................ 22

2.5

Hodnotové ukazatele..................................................................................................... 23

2.5.1 3

Pákový ukazatel .......................................................................................... 17

Ekonomická přidaná hodnota – EVA .................................................................. 23

Praktická část ........................................................................................................................ 25 3.1

Situace v českém pivovarnictví .................................................................................... 25

3.2

Charakteristika podniku Plzeňský Prazdroj, a.s............................................................ 27

3.2.1

Základní údaje o společnosti................................................................................. 27

3.2.2

Hlavní předmět podnikání .................................................................................... 27

3.2.3

Organizační struktura a vedení společnosti .......................................................... 28

3.2.4

Struktura akcionářů.............................................................................................. 29

3.2.5

Portfolio značek .................................................................................................... 29

3.3

SWOT analýza.............................................................................................................. 30

3.4

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.................................................... 31

3.4.1

Horizontální analýza absolutních vstupních dat ................................................... 31

3.4.1.1

Horizontální analýza rozvahy ........................................................................... 31

3.4.1.1.1

Vývoj celkových aktiv ................................................................................ 31

3.4.1.1.1.1

Vývoj dlouhodobého majetku.............................................................. 32

3.4.1.1.1.2

Vývoj oběžných aktiv .......................................................................... 32

3.4.1.1.2

Vývoj celkových pasiv................................................................................ 33 2

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. 3.4.1.1.2.1

Vývoj vlastního kapitálu...................................................................... 34

3.4.1.1.2.2

Vývoj cizích zdrojů.............................................................................. 34

3.4.1.2

Horizontální analýza výsledovky...................................................................... 35

3.4.1.2.1

Vývoj tržeb ................................................................................................. 35

3.4.1.2.2

Vývoj nákladů............................................................................................. 35

3.4.1.2.3

Vývoj hospodářských výsledků .................................................................. 36

3.4.2

Vertikální analýza absolutních vstupních dat ....................................................... 36

3.4.2.1

Vertikální analýza rozvahy ............................................................................... 37

3.4.2.1.1

Struktura celkových aktiv ........................................................................... 37

3.4.2.1.1.1

Struktura dlouhodobého majetku......................................................... 37

3.4.2.1.1.2

Struktura oběžných aktiv ..................................................................... 38

3.4.2.1.2

Struktura celkových pasiv........................................................................... 38

3.4.2.1.2.1

Struktura vlastního kapitálu ................................................................. 39

3.4.2.1.2.2

Struktura cizích zdrojů......................................................................... 40

3.4.2.2

Vertikální analýza výsledovky.......................................................................... 40

3.4.2.2.1

Rozbor tržeb................................................................................................ 40

3.4.2.2.2

Struktura nákladů........................................................................................ 41

3.4.3

Výpočet a vývoj pracovního kapitálu ................................................................... 41

3.4.3.1 3.4.4

Potřeba pracovního kapitálu ............................................................................. 43 Analýza poměrových ukazatelů............................................................................ 44

3.4.4.1

Ukazatele rentability ......................................................................................... 44

3.4.4.1.1

Rentabilita aktiv.......................................................................................... 45

3.4.4.1.2

Rentabilita vlastního kapitálu ..................................................................... 45

3.4.4.1.3

Rentabilita tržeb.......................................................................................... 46

3.4.4.1.4

Rentabilita investovaného kapitálu............................................................. 46

3.4.4.2

Ukazatele aktivity ............................................................................................. 47

3.4.4.2.1

Obrat aktiv .................................................................................................. 47

3.4.4.2.2

Doba obratu zásob ...................................................................................... 47

3.4.4.2.3

Doba obratu pohledávek ............................................................................. 48

3.4.4.2.4

Doba obratu krátkodobých závazků ........................................................... 48

3.4.4.3

Ukazatele zadluženosti ..................................................................................... 49

3.4.4.3.1

Ukazatel věřitelského rizika........................................................................ 49

3.4.4.3.2

Ukazatel úrokového krytí............................................................................ 49

3.4.4.3.3

Pákový ukazatel .......................................................................................... 50

3.4.4.4

Ukazatele likvidity............................................................................................ 50 3

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. 3.4.4.4.1

Běžná likvidita ............................................................................................ 50

3.4.4.4.2

Pohotová likvidita ....................................................................................... 51

3.4.4.4.3

Peněžní likvidita ......................................................................................... 51

3.4.4.5

Ukazatele kapitálového trhu ............................................................................. 52

3.4.4.5.1

Vlastní kapitál na akcii ............................................................................... 52

3.4.4.5.2

Čistý zisk na akcii ....................................................................................... 53

3.4.4.5.3

Výplatní a aktivační poměr......................................................................... 53

3.4.5

Komplexní způsoby využití poměrových ukazatelů............................................. 53

3.4.5.1

Altmanova analýza ........................................................................................... 54

3.4.5.2

Tafflerův bankrotní model ................................................................................ 55

3.4.5.3

Index bonity ...................................................................................................... 55

3.4.5.4

Indexy IN .......................................................................................................... 55

3.4.5.4.1

Idex IN99 .................................................................................................... 56

3.4.5.4.2

Index IN01 .................................................................................................. 56

3.4.5.5

Du Pontova analýza .......................................................................................... 56

3.4.5.5.1

Rozklad rentability aktiv............................................................................. 57

3.4.5.5.1.1

Pyramidový rozklad INFA................................................................... 58

3.4.5.5.2

Rozklad rentability vlastního kapitálu ........................................................ 59

3.4.5.5.3

Ziskový účinek finanční páky..................................................................... 60

3.4.6

Bilanční pravidla................................................................................................... 62

3.4.6.1

Zlaté bilanční pravidlo financování .................................................................. 62

3.4.6.2

Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika........................................................... 63

3.4.6.3

Zlaté bilanční pari pravidlo............................................................................... 63

3.4.6.4

Zlaté bilanční poměrové pravidlo ..................................................................... 64

3.4.7

Ekonomický normál.............................................................................................. 64

3.4.8

Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA ....................................................... 66

3.4.8.1 3.4.9

EVA stanovená propočtem Ministerstva průmyslu a obchodu ........................ 68 Mezipodnikové srovnání....................................................................................... 70

3.4.9.1

Srovnání s hlavními konkurenty ....................................................................... 70

3.4.9.1.1

Metoda jednoduchého součtu pořadí .......................................................... 70

3.4.9.1.2

Bodovací metoda ........................................................................................ 71

3.4.9.1.3

Metoda normované proměnné .................................................................... 72

3.4.9.1.4

Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu ...................................................... 72

3.4.9.1.5

Porovnání metod ......................................................................................... 73

3.4.9.2

Srovnání se společností Pivovary Staropramen, a.s. ........................................ 74 4

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. 4

Závěr ..................................................................................................................................... 76

5

Zdroje informací ................................................................................................................... 78

6

Seznam tabulek, obrázků a příloh......................................................................................... 80

5


1 Úvod Od roku 1989 vzniká v naší republice tržní hospodářství. Mnohé podniky se dostaly do zcela nové situace. V tržní ekonomice je nutné správně rozhodovat o alokaci vzácných zdrojů a neustále podnik přizpůsobovat turbulentnímu prostředí. Proto se v řídící praxi mnohých českých společností začíná projevovat snaha o zvýšení efektivnosti řízení obchodní činnosti. Hlavní podmínkou pro zkvalitnění řízení, zejména pak finančního řízení, je pochopení a využívání výsledků finančních analýz, které mohou zásadním způsobem ovlivnit rozhodnutí o zhodnocení vlastního či cizího kapitálu. Zásadními úkoly finančního řízení podniku je získávat kapitál a rozhodovat o jeho umístění, přičemž právě finanční analýza hraje velmi důležitou roli. Pod pojmem finanční analýza chápeme ekonomické hodnocení vycházející z účetních podkladů. Je možno tak pro analyzovanou společnost získat cenné poznatky, v případě správné interpretace a pochopení analýzy, které mohou být aplikovány v praktickém chodu firmy.

Cílem této práce je provézt komplexní finanční analýzu akciové společnosti, správně interpretovat zjištěné výsledky a dospět k určitým závěrům, které budou sloužit jako podklad pro závěrečná doporučení a upozornění na problémy v hospodaření firmy či na její kritická místa. Jelikož se jedná o velmi komplexní analýzu, je její uživatelský pohled poměrně široký, takže ji mohou využívat všechny skupiny jak interních tak externích uživatelů. Primárním impulsem pro vypracování této finanční analýzy byl ovšem významný mezník v historii Plzeňského Prazdroje a to sloučení společností Plzeňský Prazdroj, Pivovar Radegast a Pivovar Velké Popovice, které nabylo účinnosti 1. října 2002. Hlavním účelem této analýzy je tedy posouzení finanční výkonnosti a zdraví společnosti před sloučením a po sloučení. Z tohoto důvodu je finanční analýza určena především pro vlastníky, kterým může pomoci v hodnocení efektivnosti sloučení a dalšího vývoje společnosti. Zde je třeba upozornit na jednu důležitou skutečnost, obecně je známo, že podniky nerady poskytují podrobné informace o své činnosti, proto jako externí analytik vycházím z velké části pouze z dat, které podniky musí povinně zveřejňovat a nemohu tudíž podrobněji zkoumat skutečné příčiny daných jevů.

Pro finanční analýzu jsem si vybral společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. Jedná se o společnost, která není nikomu neznámá. Plzeňský Prazdroj, a.s. patří mezi nejznámější pivovarnické společnosti nejen v České republice, ale i v Evropě a celém světě vůbec.

6

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Jako velký příznivec nejen piva, jakožto národního pokladu, ale i ostatních pivních suvenýrů a „pivní kultury“ v České republiky celkově, jsem velmi potěšen, že mám možnost zpracovat finanční analýzu společnosti, která je národním skvostem v této oblasti.

Práce je rozdělena do pěti základních částí. Po první uváděcí části následuje část druhá teoretická, kde je možno se dozvědět základní informace o finanční analýze obecně, základních metodách finanční analýzy jako je horizontální a vertikální rozbor absolutních vstupních dat a analýza poměrových ukazatelů, souhrnných ukazatelích, hodnotových ukazatelích atd. V třetí praktické části bude čtenář blíže seznámen s analyzovanou společností, její podnikatelskou činností,organizační strukturou a hlavními představiteli společnosti. Následovat bude hlavní celek této práce, a to samotná finanční analýza společnosti, kde bude věnována pozornost rozboru horizontální a vertikální struktury absolutních vstupních dat výkazů rozvahy a výsledovky, výpočtu a analýze poměrových ukazatelů rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a kapitálového trhu. Dále bude provedena Du Pontova analýza, pyramidový rozklad, výpočet souhrnných ukazatelů, analýza finanční páky, posouzení bilančních pravidel a plnění ekonomického normálu, výpočet a zhodnocení pracovního kapitálu a hodnotového ukazatele EVA. Čtvrtá závěrečná část bude věnována vyhodnocení zjištěných výsledků v souvislosti s vytyčenými cíli, upozornění na slabá místa a případnému doporučení k jejich eliminaci. V poslední páté části se může čtenář dozvědět, odkud byly čerpány základní informace a údaje pro potřeby této práce, a kde by se případně mohly blíže informovat o dané problematice. Podklady pro finanční analýzu jsou čerpány z účetních výkazů a výročních zpráv společnosti za účetní období 2002 až 2006. Velmi cenným zdrojem se ukázaly být také webové stránky Plzeňského Prazdroje a českého svazu pivovarů a sladoven. Výkazy rozvahy a výsledovky za sledovaná období tvoří přílohu této práce.

7


2 Teoretická část Teoretická část charakterizuje finanční analýzu, zabývá se uživateli finanční analýzy, vymezuje zdroje informací a pojednává o metodách finanční analýzy. První klasickou metodu tvoří elementární analýza, která se zabývá rozborem absolutních stavových či tokových veličin prostřednictvím horizontální a vertikální analýzy. Druhou klasickou metodou je analýza poměrových finančních ukazatelů rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a ukazatele kapitálového trhu. Dále je zde věnována pozornost syntetickým ukazatelům finančního zdraví a ukazateli přidané ekonomické hodnoty EVA.

2.1

Finanční analýza

Finanční analýza patří k základním dovednostem každého finančního manažera. Tvoří každodenní součást jeho práce, neboť závěry a poznatky finanční analýzy slouží nejen pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování, ale i pro reporting vlastníkům, věřitelům a dalším zájemcům. Finanční analýzu lze chápat jako soubor činností, jejíchž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku. Finanční manažeři využívají finanční analýzu jako formalizovanou metodu, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, jakož i umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž lze přijímat rozhodnutí různého typu. V porovnání jednotlivých ukazatelů v čase a prostoru spočívá hlavní přínos a význam finanční analýzy pro podnikové rozhodování.

2.1.1

Základní zdroje informací

Základním zdrojem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. V současné době lze v ČR pracovat se třemi základními typy účetních závěrek: n

řádnou

n

mimořádnou

n

mezitímní

Pravděpodobně nejčastějším typem účetní závěrky je řádná účetní závěrka. Je zpracována k poslednímu dni běžného účetního období, k tomuto časovému okamžiku jsou uzavírány účetní knihy. Slouží jako základ pro výpočet daně z příjmu za příslušný rok.

8

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Mimořádná účetní závěrka je sestavována v případech, kdy to vyžadují okolnosti, např. vstup společnosti do likvidace nebo do konkurzu. Mezitímní účetní závěrka je závěrkou sestavovanou v průběhu účetního období i k jinému okamžiku, než ke konci rozvahového dne. Jde o sestavení závěrky např. v souvislosti s přeměnou společnosti. Podstatný rozdíl proti řádné účetní závěrce spočívá v tom, že mimo neuzavírání účetních knih je inventarizace majetku připravována jen pro účel vyjádření ocenění. Mezitímní účetní závěrka má v porovnání s řádnou účetní závěrkou omezenou vypovídací schopnost. V praxi se lze setkat ještě s konsolidovanou účetní závěrkou. Jde rovněž o řádnou účetní závěrku, která je povinně zpracovávána mezi kapitálově propojenými subjekty, hovoříme o skupině podniků; jde o vyjádření finančních efektů, jakoby šlo o jeden celek. Konsolidovaná účetní závěrka slouží k informování akcionářů a společníků mateřské společnosti podniku a dalších osob. V žádném případě však neslouží pro daňové účely ani se nedotýká otázek rozdělování hospodářského výsledku. Kromě účetních závěrek může sloužit jako významný zdroj informací pro zpracování finanční analýzy i výroční zpráva. Připravují ji ty účetní jednotky, které podle § 21 zákona o účetnictví podléhají auditu. Účetní závěrka a výroční zpráva včetně výroku auditora podléhají tzv. zveřejňovací povinnosti, která je upravena v § 20 a 21 zákona o účetnictví. Standardními účetními výkazy, které tvoří součást účetních závěrek, jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích.

2.1.1.1

Rozvaha

Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat k určitému časovému okamžiku majetek podniku. Aktiva představují majetek podle jednotlivých druhů a pasiva zdroje jejich krytí. Rozvaha je tedy statickým pohledem na úroveň aktiv a pasiv podniku. Je to v podstatě fotografický záznam situace v momentu pořízení. K získání dynamického pohledu je třeba porovnávat a analyzovat rozvahy za více po sobě následujících období. Při hodnocení jednotlivých položek v rozvaze je třeba brát zřetel na skutečnosti, které ovlivňují jejich vypovídací schopnost. Máme tím na mysli např. princip účtování v historických cenách pro majetkové části, metody odepisování majetku, oceňování zásob a pohledávek.

2.1.1.1.1

Aktiva

Aktiva jsou výsledkem minulých investičních rozhodnutí a jsou uspořádána jednak podle funkce, kterou v podniku plní, a dále podle času, po kterou je majetek v podniku vázán; posledním kritériem je likvidita. Aktiva tvoří dvě základní složky, a to dlouhodobý majetek a 9

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. oběžná aktiva. Dlouhodobý majetek představují především tři základní části, a to dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Oběžná aktiva plní kvalitativně odlišnou roli; jedná se o majetkové části, které obíhají, mění postupně svoji podobu; jejích úlohou je zajišťovat plynulost reprodukčního procesu. Oběžný majetek je v rozvaze uspořádán podle likvidity od nejméně k nejlikvidnějším majetkovým částem. Nejméně likvidní je položka zásob, následují pohledávky a nejlikvidnější položka je krátkodobý finanční majetek. V našem výkaznictví existuje ještě jedna důležitá položka na straně aktiv, kterou je časové rozlišení. Patří sem např. náklady příštích období a příjmy příštích období.

2.1.1.1.2

Pasiva

Zde je zachycena kapitálová struktura majetku podniku, ze kterého je majetek podniku financován. Protože podnik získává prostředky jak z vlastních tak i z cizích zdrojů, rozlišuje i účetní systém dvě základní kategorie: vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál lze chápat jako celkový kapitál, který do podnikání vložili sami vlastníci. Naopak cizí kapitál představuje závazky, které se vztahují k určitým hospodářským operacím firmy a kde základním kritériem pro další rozdělení je lhůta jejich splatnosti. Vlastní kapitál představuje z pohledu času dlouhodobý zdroj financování podniku. Základní součástí vlastního kapitálu je základná kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, výsledek hospodaření minulých let a hospodářský výsledek běžného účetního období. Do cizích zdrojů patří rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a časové rozlišení.

2.1.1.2

Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)

Hlavním úkolem tohoto výkazu je rozvézt rozvahovou položku hospodářský výsledek běžného účetního období a to z toho důvodu, aby bylo patrno, jaké výnosy a výdaje ovlivnili výší hospodářského výsledku. Výsledovka zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením. Výkaz zisků a ztrát má v České republice stupňovité uspořádání; je rozlišována část provozní, finanční a mimořádná. Ve finanční analýze se lze setkat s různými formami zisku. Klíčovým pro konstrukci je především účel, pro který je analýza zpracovávána. Hlavní formy zisku jsou: §

čistý zisk (v terminologiii účetních výkazů ČR hospodářský výsledek za účetní období) – EAT (Earnings after Taxes)

§

zisk před zdaněním – EBT (Earnings befor Taxes) = EAT zvýšený o daň z příjmu za mimořádnou činnost a daň z příjmu za běžnou činnost 10

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. zisk před zdaněním a úroky – EBIT (Earnings befor Interest and Taxes) = EBT zvýšený o

§

nákladové úroky zisk před zdaněním, úroky a odpisy – EBITDA (Earnings befor Interest, Taxes,

§

Depreciations and Amortization Charges) = EBIT zvýšený o odpisy čistý provozní zisk po zdanění – NOPAT (Net Operating Profit after Taxes), představuje

§

provozní zisk vygenerovaný v souvislosti s hlavní provozní činností podniku

2.1.1.3

Výkaz o peněžních tocích (Cash flow)

Výkaz cash flow informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Výkaz cash flow zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků, je tak doplňkem dvou výše uvedených výkazů. Přehled o peněžních tocích rozlišuje peněžní toky ze tří základních činností, a to: peněžní toky z provozní, investiční a finanční činnosti.

2.1.2

Uživatelé finanční analýzy

Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících tak, či onak do kontaktu s daným podnikem. Uživatelé finančních analýz jsou jednak externí a jednak interní. K externím uživatelům patří: n

investoři

n

banky a jiní věřitelé

n

stát a jeho orgány

n

obchodní partneři (zákazníci a dodavatelé)

n

manažeři, konkurence apod.

K interním uživatelům výsledků finanční analýzy patří:

2.2

n

manažeři

n

odboráři

n

zaměstnanci

Metodické nástroje a postupy finanční analýzy

Ve finanční analýze jsou zpravidla aplikovány dvě rozborové techniky, a to tzv. procentní rozbor a poměrová analýza. Východiskem obou technik jsou absolutní ukazatele, tj. jak stavové, tak tokové veličiny tvořící obsah účetních výkazů. Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a zpracování rozboru vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. Na rozbor absolutních vstupních veličin navazuje další postupový krok, kterým 11

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. je vytvoření soustavy ukazatelů. Soustavy paralelní jsou soustavy, ve kterých pro existenci podniku je stejně významné, jak je zhodnocován kapitál akcionářů, jaká je úroveň likvidity a zadluženosti. U pyramidové soustavy je klíčový účel analýzy, od účelu se odvíjí vrchol, hlavní kritérium analýzy, které je v dalších postupových krocích rozkládáno na dílčí činitele, jejichž smyslem je vysvětli změnu chování vrcholu.

2.2.1

Rozbor horizontální struktury účetních výkazů

Hledáme odpověď na dvě základní otázky: n

O kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase?

n

O kolik % se změnila příslušná položka v čase?

Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu.

2.2.2

Rozbor vertikální struktury účetních výkazů

Analýza vertikální struktury účetních výkazů si klade za cíl zjistit, jak se např. jak se jednotlivé majetkové části podílely na bilanční sumě; máme-li k dispozici minimálně dvě nebo více časových období, lze identifikovat pohyby v nastavení například majetkového portfolia nebo portfolia kapitálu.

2.2.3

Poměrové ukazatele

Na analýzu absolutních ukazatelů navazuje další postupový krok, kterým je výpočet poměrových ukazatelů. Ty pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Uspořádání, počet i konstrukce se liší s ohledem na cíl analýzy a s tím spojený okruh uživatelů, pro něž je analýza zpracovávána. Obvykle se lze setkat s bloky ukazatelů: n

rentability

n

likvidity

n

aktivity

n

zadluženosti

n

kapitálového trhu

2.2.3.1

Ukazatele rentability (Profitability Ratios)

Ukazatele rentability jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností(výstupu) k nějaké srovnávací základně(vstupu), která může být jak na straně aktiv, tak na straně pasiv, nebo k jiné bázi. Všechny ukazatele rentability mají podobnou 12

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. interpretaci, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. V praxi nejpoužívanější ukazatele: n

Rentabilita aktiv (ROA-Return on Assets)

n

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE-Return on Equity)

n

Rentabilita tržeb (ROS-Return on Sales)

n

Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE-Return on Capital Employd)

Blok ukazatelů rentability by měl být vždy doplněn o tzv. Du Pontovu analýzu (viz. dále v praktické části).

2.2.3.1.1

Rentabilita aktiv

Poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Klíčovým je zde tedy pohled přes majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivně využít. ROA=EAT/Aktiva V případě nahrazení čistého zisku ziskem před zdaněním a úroky jedná se o produkční sílu (Basic Earning Power). ROA=EBIT/Aktiva

2.2.3.1.2

Rentabilita vlastního kapitálu

Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem, proto na tento ukazatel soustřeďují pozornost především akcionáři, společníci a další investoři. ROE=Čistý zisk/Vlastní kapitál

2.2.3.1.3

Rentabilita tržeb

Rentabilita tržeb tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě, že analytik zjistí problémy u tohoto ukazatele, lze se domnívat, že budou ve všech dalších oblastech. Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Odráží schopnost podniku vyrábět výrobek nebo službu s nízkými náklady nebo za vysokou cenu. ROS=EAT/Tržby z prodeje z vlastních výrobků a služeb+Tržby z prodeje zboží

2.2.3.1.4

Rentabilita investovaného kapitálu

Ukazatel měří efekt, tj. kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli. ROCE=EBIT/Vlastní kapitál+Rezervy+Dlouhodobé závazky+Bankovní úvěry dlouhodobé 13


2.2.3.2

Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios)

K tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen přiměřeně rentabilní, ale musí být současně schopen uhradit své potřeby. Likvidita je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku. Likvidita je obvykle spojována se třemi základními poměrovými ukazateli: n

Běžná likvidita (Current Ratio)

n

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio)

n

Peněžní likvidita (Cash Position Ratio)

2.2.3.2.1

Běžná likvidita

Běžná likvidita ukazuje, kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta jedna jednotka (Kč) krátkodobých dluhů. Hodnota této likvidity by se podle doporučených strategií řízení pracovního kapitálu měla pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5 , podle konzervativní strategie má být vyšší než 2,5 a podle agresivní nižší než 1,6 , ale ne nižší než 1.1 Zobecnit tento ukazatel na všechny podniky nelze, protože je nutné brát ohled na různost složení aktiv v jednotlivých odvětvích a v jednotlivých podnicích. Běžná likvidita=Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky

2.2.3.2.2

Pohotová likvidita

Pohotová likvidita je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv – zásoby z ukazatele běžné aktivity. Doporučená hodnota optimální výše se pohybuje v rozmezí 0,7 – 1,0 , u konzervativní strategie 1,1 – 1,5 a opačným pólem jsou hodnoty v intervalu 0,4 – 0,7 , tj. vysoce agresivní strategie.2 Nabývá-li ukazatel hodnoty 1, znamená to, že podnik by měl být schopen vyrovnat své závazky bez nutnosti prodeje svých zásob. Vyšší hodnota pohotové likvidity je sice příznivější z hlediska věřitelů, avšak management by měl usilovat o přiměřenou úroveň. Vysoké hodnoty ukazatele váží značný objem oběžných aktiv ve formě pohotových prostředků, které přinášejí pouze minimální nebo žádný úrok. Jejich nadměrná úroveň negativně ovlivňuje celkovou výkonnost podniku.

Pohotová likvidita=(Oběžná likvidita-Zásoby)/Krátkodobé závazky

1

KISLINGEROVÁ, E.: Manažerské finance, Praha, C.H.BECK 2004

2

tamtéž

14


Peněžní likvidita

Jedná se o nejpřísnější ukazatel likvidity. Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tzn. Nejen suma prostředků na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod. doporučená hodnota ukazatele je 0,2, tzn. podnik by měl mít takové množství pohotových peněžních prostředků, aby byl schopen ihned zaplatit svoje krátkodobé závazky alespoň z jedné pětiny.1 Peněžní likvidita=Peněžní prostředky/Krátkodobé závazky

2.2.3.3

Ukazatele aktivity (Activity Ratios)

Ukazatele aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv. Ukazatele aktivity informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou zatím příliš firmou využívány, nebo naopak příliš vysoká rychlost obratu může být signálem, že firma nemá dostatek produktivních aktiv a z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít šanci pro jejich realizaci. Je možné pracovat se dvěma typy ukazatelů aktivity vyjádřenými buď počtem obratů, nebo dobou obratu.

2.2.3.3.1

Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)

Obrat aktiv je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost využívání celkových aktiv. Udává kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Obrat aktiv=Tržby/Aktiva celkem

2.2.3.3.2

Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio)

Obrat zásob udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna. Obrat zásob=Tržby/Zásoby

2.2.3.3.3

Doba obratu zásob (Inventory Turnover)

Vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby ( v případě surovin a materiálu) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby). Obecně platí, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, resp. zrychluje, pak je situace podniku dobrá. Avšak musí existovat určitý vztah mezi optimální velikostí zásob a

1

GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování, VŠE Praha 2002

15

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. rychlostí obratu zásob, aby zásoby zajišťovaly plynulou výrobu a podnik byl schopen reagovat na poptávku. Doba obratu zásob=Zásoby/(Tržby/360)

2.2.3.3.4

Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period)

Doba splatnosti pohledávek měří, kolik dní uplyne, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu musí firma čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby za vyrobené výrobky a poskytnuté služby. Doba splatnosti pohledávek=Pohledávky/(Tržby/360)

2.2.3.3.5

Doba splatnosti krátkodobých závazků

Ukazatel udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr. Doba splatnosti krátkodobých závazků=Krátkodobé závazky/(Tržby/360)

2.2.3.4

Ukazatele zadluženosti (Leverage Ratios)

Zadluženost podniku v podstatě vyjadřuje, že podnik používá k financování své činnosti cizí zdroje. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu, tak riziko. Jedná se tedy o ukazatele věřitelského rizika a o ukazatele finančního rizika. Jedním ze základních problémů finančního řízení podniku je vedle stanovení celkové výše potřebného kapitálu i volba jeho správného složení, což je označováno pojmem kapitálová struktura podniku. Poměr vlastního a cizího kapitálu je různý nejen v jednotlivých zemích, ale i v jednotlivých podnicích.

2.2.3.4.1

Ukazatel věřitelského rizika (Total Debt to Total Assets)

Jedná se o základní ukazatel zadluženosti. Obecně platí, že čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je i riziko věřitelů. Ovšem pro jeho výši nelze stanovit přesné zásady. Ukazatel věřitelského rizika=Celkové cizí zdroje/Celková aktiva

2.2.3.4.2

Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio – TIE)

Tento ukazatel udává, kolikrát jsou úroky kryty výší výdělku podniku, tj. kolikrát je zajištěno placení úroků. V tržní ekonomice by se úrokové krytí mělo pohybovat od 200 – 300% výše (např. průměrná výše tohoto ukazatele v průmyslových podnicích se pohybuje okolo 800%). Nižší zadluženost a vyšší úrokové krytí znamenají, že podnik je schopen přijímat a 16

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. splácet další úvěry. Hodnota ukazatele ve výši 100% znamená, že podnik vydělává pouze na úroky. TIE=EBIT/Celkový nákladový úrok 2.2.3.4.3

Pákový ukazatel

Pákový ukazatel vyjadřuje poměr, v jakém se navzájem nachází celkový kapitál ku vlastnímu kapitálu. Pákový ukazatel=Aktiva/Vlastní kapitál

2.2.3.5

Ukazatele tržní hodnoty (Market Value Rations)

Ukazatele tržní hodnoty vyjadřují, jak trh hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí výhled. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí – likvidity, aktivity, stability, zadluženosti a rentability. Jsou důležité především pro investory a potencionální investory, kteří se chtějí dozvědět, zda jejich investice zajišťuje přiměřenou návratnost.

2.2.3.5.1

Účetní hodnota akcie (Book Value – BV)

Účetní hodnota akcie je odrazem (účetním) minulé výkonnosti podniku. Jde o vyjádření zisku dosahovaného v minulém a aktuálním období, který je následovně rozdělován mezi stát (daně), vlastníky (dividendy) a podnik (reinvestice). Zisk, který je reinvestován, představuje přírůstek ve vlastním kapitálu a je odrazem pro využití růstových příležitostí. Současně odráží i základní strategická rozhodnutí vlastníků, tj. kolik zisku bude určeno na spotřebu (dividendy) a kolik na reinvestice. BV=Vlastní kapitál/Počet emitovaných akcií

2.2.3.5.2

Čistý zisk na akcii (Earnings Per Share – EPS)

Informuje akcionáře o velikosti zisku na jednu kmenovou akcii, který by případně mohl být vyplacen ve formě dividendy, pokud podnik nemá žádné investiční, respektive růstové příležitosti. Tento ukazatel, který bychom mohli označit jako rentabilita na 1 akcii, se používá zejména při porovnávání akcií různých společností. Jeho hodnota však nevypovídá nic o velikosti skutečně vyplacené dividendy na kmenovou akcii. EPS=Čistý zisk/Počet emitovaných kmenových akcií

2.2.3.5.3

Výplatní poměr (Payout Ratio)

Výplatní poměr vyjadřuje, jak velký podíl vytvořeného čistého zisku po zdanění je vyplacen akcionářům a jaká část je věnována na reinvestice do podniku. 17

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Výplatní poměr=Dividenda na akcii/EPS

2.2.3.5.4

Aktivační poměr(Plowback Ratio)

Aktivační poměr zachycuje velikost zisku reinvestovaného zpět do podniku. Aktivační poměr=1-Výplatní poměr=1-(Dividenda na akcii/EPS)

2.2.3.5.5

Ukazatel poměru tržní ceny akcie a čistého zisku na jednu akcii

Ukazatel odhaduje počet let potřebných ke splacení akcie jejím výnosem, za předpokladu konstantní výše zisku a ceny, nebo také ukazuje, kolik jsou akcionáři ochotni zaplatit za 1 Kč zisku na akcii. P/E=Tržní cena akcie/Čistý zisk na akcii

2.3

Ekonomický normál

Ve finanční analýze posuzujeme nejen úroveň hodnot ukazatelů, ale taky jejich dynamiku, vývoj. Metodou pro posouzení dynamiky v ekonomice firmy jsou nerovnice sestavené z indexu ukazatelů, charakterizující základní oblasti podnik.ekonomiky.1 Mezi nejčastěji uváděné patří: Obr. 1: Ekonomický normál I zisku

>

I tržeb

>

I dl. majetku

>

I mzdových nákladů

>

I počtu zam.

> I zásob

V jednotlivých rámečcích jsou uvedeny indexy růstu daných veličin a doporučované nerovnosti mezi těmito indexy.

2.4

Souhrnné indexy hodnocení podniku

Souhrnné indexy hodnocení podniku představují

celkovou finančně ekonomické situace

podniku a jeho výkonnosti vyjádřené jedním číslem. Tzv. bonitní indikátory by měly vyjadřovat kvalitu podniku a jeho výkonnosti. Bankrotní indikátory vyjadřují schopnost firmy dostát svým závazkům a jsou důležité zejména pro věřitele. V naší praxi se používá několik modelů, přičemž nejznámější jsou Altmanovy modely.

1

SYNEK, M.: Ekonomická analýza, VŠE v Praze 2004

18


2.4.1

Bankrotní modely

2.4.1.1

Altmanova analýza

Altmanova formule bankrotu vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem. Profesor Altman stanovil diskriminační funkci vedoucí k výpočtu z-skóre diferencovaně pro firmy s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a zvlášť pro předvídání finančního vývoje ostatních firem. Různě stanovil i hranice pásem pro predikci finančního vývoje firmy. Model vznikl z potřeby predikce možnosti bankrotu podniku tak, aby mohly být předem podniknuty kroky k nápravě. Umožňuje vícekriteriální hodnocení podniku. Jeho cílem je souhrnně jedním číslem (tzv. Altmanovým koeficientem) vyjádřit finanční zdraví podniku. Hodnocení je založeno na tom, že je vybráno pět finančních ukazatelů (X1, X2, X3, X4, X5), kterým jsou přiděleny různé váhy. Jsou jimi: X1 – podíl čistého pracovního kapitálu na aktivech =čistý pracovní kapitál/aktiva celkem X2 – podíl nerozděleného zisku na aktivech =nerozdělený zisk minulých období/aktiva celkem X3 - úhrnná výnosnost aktiv =EBIT/aktiva celkem X4 – podíl vlastního kapitálu na cizím kapitálu =vlastní kapitál/cizí zdroje X5 – obrat aktiv =(tržby za prodej zboží + výkony)/aktiva

Původní rovnice výpočtu Altmanova koeficientu je následující: §

pro společnosti s veřejně obchodovatelnými akciemi Z = 1,2 · X1 + 1,4 · X2 + 3,3 · X3 + 0,6 · X4 + 1 · X5

§

pro ostatní podniky Z = 0,717 · X1 + 0,847 · X2 + 3,107 · X3 + 0,42 · X4 + 0,998 · X5

Výsledné hodnoty Altmanova koeficientu lze interpretovat: §

(2,99; ∞)

§

<1,81; 2,99> - v normě výsledek – pásmo tzv. šedé zóny

§

(-∞; 1,81)

- výborný výsledek – pásmo prosperity

- špatný výsledek

- pásmo bankrotu 19


2.4.1.2

Tafflerův bankrotní model

R.J. Taffler vyvinul lineární model původně s pěti poměrovými ukazateli s proměnnými váhovými koeficienty, který vychází ze srovnání podniků v rámci stejného odvětví. Po průběžných úpravách se úpravách se v současnosti prezentuje jeho podoba se čtyřmi poměrovými ukazateli s pevnými hodnotami vah:1

T = 0,53 · X1 + 0,13 · X2 + 0,18 · X3 + 0,16 · X4

X1 – zisk před zdaněním(EBT)/krátkodobé závazky X2 – oběžná aktiva/celková aktiva X3 – krátkodobé závazky/celková aktiva X4 – (finanční majetek – krátkodobé závazky)/provozní náklady bez odpisů

Záporná hodnota ukazatele signalizuje budoucí možné finanční potíže firmy. Podnik by měl dosahovat kladných hodnot tohoto ukazatele.

2.4.2

Bonitní modely – index bonity

Index bonity je založen na multivariační diskriminační analýze podle zjednodušené metody. Pracuje s následujícími 6 ukazateli:2 X1 - cash flow/cizí zdroje X2 - celková aktiva/cizí zdroje X3 - zisk před zdaněním/celková aktiva X4 - zisk před zdaněním/celkové výnosy X5 - zásoby/celkové výkony X6 - celkové výkony/celková aktiva

Rovnice pro výpočet indexu bonity má tvar: IB = 1,5 · X1 + 0,09 · X2 + 10 · X3 + 5 · X4 + 0,3 · X5 + 0,1 · X6 Čím větší hodnotu IB dostaneme, tím je finančně-ekonomická situace hodnocené firmy lepší. Výsledné hodnoty indexu bonity lze interpretovat: 1 2

ŠULÁK, M., VACÍK, E.: Měření výkonnosti firem,Západočeská univerzita v Plzni 2003 KOLÁŘOVÁ, B.: Seminární práce do předmětu PE 561 na téma: Teorie a aplikace bonitních a bankrotních

modelů, VŠE v Praze 2005

20

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. -3;-2

- extrémně špatná

-2;-1

- velmi špatná

-1;0

- špatná

+0;+1

- určité problémy

+1;+2

- dobrá

+2;+3

- velmi dobrá

+3 a více

- extrémně dobrá

2.4.3

Indexy IN

V České republice se problematikou bonitních a bankrotních modelů zabývají Inka a Ivan Neumaierovi, kteří vypravovaly soustavu indexů IN. Tyto indexy vycházejí ze zahraničních modelů, ale jsou přizpůsobeny specifikům a podmínkám českého trhu a českých podniků.

2.4.3.1

Index IN95

Hodnotí zejména platební schopnost podniku, a proto je autory nazýván jako „věřitelský index“. Index byl zkoumán na mnoha tisících českých firmách a prokázal velmi vysokou schopnost předvídat finanční tíseň. Pro výpočet indexu IN951 platí vztah:

IN95 = V1 * A + V2 * B + V3 * C + V4 * D + V5 * E – V6 * F A

= aktiva/cizí kapitál

B

= EBIT/nákladové úroky

C

= EBIT/celková aktiva

D

= tržby/celková aktiva

E

= oběžná aktiva/krátkodobé závazky

F

= závazky po lhůtě splatnosti/tržby

Hodnoty vah V1– V6 jsou vypočtené pro jednotlivé obory ekonomických činností OKEČ. Výsledné hodnoty IN95 můžeme interpretovat:

1

§

IN>2

můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci

§

1
šedá zóna nevyhraněných výsledků

§

IN<1

firma je ohrožena vážnými finančními problémy

Číselná část indexu vyjadřuje rok vzniku

21


2.4.3.2

Index IN99

Zaměřuje se především na pohled ze strany vlastníků. Pro rychlou identifikaci tvorby hodnoty firmou sestavili autoři zjednodušený výpočet indexu IN. Vychází z toho, že existuje korelace mezi tvorbou hodnoty a vybranými kvantitativními proměnnými, které byly určeny pomocí diskriminační analýzy, na základě údajů z 1698 českých průmyslových podniků.

IN99 = - 0,017 A/CK + 4,573 EBIT/A + 0,481 V/A + 0,015 OA/KZ

Výsledné hodnoty indexu 2000 lze interpretovat: §

IN>2,07

firma vytváří hodnotu

§

1,42
spíše tvoří hodnotu

§

1,089
nelze určit, zda tvoří či ne

§

0,684
spíše netvoří hodnotu

§

IN<0,684

firma netvoří hodnotu

2.4.3.3

Index IN01

Index IN01 byl sestaven v roce 2002 s spojil pohledy obou předešlých indexů. Spojuje indikaci bankrotu a bonity s indikací tvorby hodnoty.1

IN01 = 0,13 · X1 + 0,04 · X2 + 3,92 · X3 + 0,21 · X4 + 0,09 · X5 X1 – celková aktiva/cizí kapitál X2 – EBIT/nákladové úroky X3 - EBIT/celková aktiva X4 - tržby/celková aktiva X5 – oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)

Intervaly hodnotící situaci firmy jsou následující:

1

§

IN01>1,77

podnik vytváří hodnotu

§

0,75
bonitní podnik netvoří hodnotu – šedá zóna

§

IN<0,75

podnik spěje k bankrotu

Manželé Neumaierovi pro sestavení indexu použili data téměř 2000 podniků

22


2.5

Hodnotové ukazatele

Rozvoj kapitálových trhů přispěl k orientaci na akcionáře, na kurzy akcií a potenciál podniku v očích investorů. Stále aktuálnější se stává kritériem pro hodnocení úspěšnosti podniku to, zdali tvoří hodnotu pro vlastníky. Není podstatné pouze to, zda-li podnik tvoří zisk, ale současně musí platit, že výnosnost investovaného kapitálu vlastníky je větší než alternativní náklad na kapitál. Dosud užívané finanční ukazatele neodpovídají požadavku odpovídající identifikace hodnoty, jejího měření a efektivního řízení, proto dochází k posunu k využívání tzv. hodnotových kritérií pro měření výkonnosti podniků. Mezi nejvíce rozšířené patří ukazatel ekonomické přidané hodnoty, který dostal zkratku EVA. K dalším hodnotovým kritériím patří hodnota přidaná trhem MVA, výnosnost čistých aktiv RONA, výnosnost hrubých aktiv CROGA, CF výnosnost investice CFROI atd.

2.5.1

Ekonomická přidaná hodnota – EVA

V předešlých ukazatelích byly použity hodnoty založené na účetní definici zisku, aniž by se braly v úvahu skutečné náklady kapitálu. Úspěšnost byla hlavně spojována s rentabilitou vloženého kapitálu. Odlišný pohled na tuto problematiku přináší nový ekonomický ukazatel EVA, pomocí kterého zkoumáme společnost z pohledu růstu jejího bohatství pro akcionáře. Ekonomický zisk dosahuje podnik tehdy, když jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu, především náklady na vlastní kapitál. Koncept EVA spočívá na tzv. ekonomickém modelu, a proto je nutno účetní data, upravit na data ekonomická.

Základní konstrukce EVA se opírá o tři klíčové hodnoty, a to: §

hodnotu čistého provozního zisku po zdanění (Net Operating Profit after TaxNOPAT)

§

celkový investovaný kapitál (Capital-C)

§

průměrné náklady kapitálu (Weighted Average Cost of Capital-WACC)

EVA=NOPAT-WACC*C

Zisk z operativní činnosti podniku po dani nelze vždy ztotožnit z provozním hospodářským výsledkem podle českých účetních předpisů. Pro přesnější vyjádření je teda potřebná určitá korekce, blíže např. [8]. Nejjednodušsím způsobem, lze NOPAT vyjádřit jako:

23

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. NOPAT=EBIT(1-t) t-sazba daně z příjmu právnických osob Průměrné náklady kapitálu se vypočtou podle vzorce:

WACC=rd*(1-t)*D/C+re*E/C rd -náklady na cizí kapitál, tj. úrok t – sazba daně z příjmů právnických osob D – cizí kapitál(dluhy) C – celkový dlouhodobě investovaný kapitál re - náklady na vlastní kapitál E – vlastní kapitál

Náklady na vlastní kapitál je možno stanovit prostřednictvím několika metod, z nichž nejznámějším a doporučovaným je model oceňování kapitálových aktiv CAPM:

re = rf + β * (rm - rf) rf – výnosnost bezrizikových aktiv rm - rf – prémie za systematické tržní riziko β – koeficient vyjadřující míru systematického tržního rizika Podrobnější informace např. [13].

24


3 Praktická část 3.1

Situace v českém pivovarnictví

Pivo stejně jako slad a chmel, je více než oprávněně považováno za typický výrobek České republiky. Tato oblast má dlouholetou tradici ve vaření piva, jehož kvalita se stala světoznámou. Rok 2006 byl pro české sladařství i pivovarství nejlepším rokem v celé historii výroby piva na našem území. Podílel se na tom jak objem sladu vyprodukovaného českými sladovnami, tak i produkce pivovarů v České republice. České pivovary v roce 2006 překonaly očekávání a jejich produkce se přiblížila ke dvaceti milionům hektolitrů za rok. Největším tahounem byl export, který vzrostl meziročně o čtrnáct procent na rekordních tři a půl milionů hektolitrů vyvezeného piva. České pivovary se tedy dokáží prosadit na pivních trzích, přestože tamní spotřeba piva nerose nebo dokonce klesá. Pivovary se zaměřují na export, protože na domácím trhu spotřeba neroste, a to i přes to, že si Češi udržují stále světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu, i když jim v tom pomáhají turisti, kteří podle odhadů vypijí v českých restauracích asi patnáct procent v zemi uvařeného piva. Největšími domácími výrobci a vývozci piva jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Budějovický Budvar. Jejich podíly na českém trhu se příliš nemění, nejvíce rostoucími pivovary jsou menší výrobci. V absolutní hodnotě prodaného piva v zahraničí vede Prazdroj s tři čtvrtě milionem hektolitrů a Staropramen se skoro šesti sty tisíci hektolitrů. České pivo tradičně nejvíce chutná v Německu, kam směřuje 41 procent vývozu, druhým stálým velkým odběratelem je Slovensko, které následují v žebříčku Anglie či Spojené státy. Nejdynamičtěji v Česku rostla produkce nealkoholického piva. Jeho výstav loni meziročně stoupl o 37 procent na 328 tisíc hektolitrů. V Česku je v současnosti 48 průmyslových pivovarů a jejich počet se několik let nemění. Roste ovšem počet hostinských minipivovarů, které vaří pivo pro vlastní spotřebu, jejichž počet se blíží k šedesáti.

25

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Obr. 2: Výstav piva v ČR Výroba piva v Česku (v m ilionech hektolitrů) 20 19,5 19 18,5 18 17,5 17 16,5 16 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ZDROJ: SVAZ PIVOVARU A SLADOVEN

Obr. 3: Podíly výrobců piva na českém trhu

Podíly na trhu (v roce 2006, v procentech)

16% 4,5% 43%

4,5%

4,6% 4,9% 15,7%

5,8%

Prazdoj

Staropramen

Budw ar

Krušovice

PMS Přerov

Drinks Union

Starobrno

Ostatní

Skutečnost, že se na rekordním výstavu podílely všechny pivovary, od největších po nejmenší, potvrzuje, že odvětví je konsolidované a dovedlo si udržet dynamiku nejen díky stále náročnějším spotřebitelům doma, ale dovedlo si najít i nové příznivce v zahraničí. A to, že stále více českého piva se uplatňuje doma i na zahraničních trzích, svědčí o jeho trvale vysoké kvalitě i rostoucí image a také o schopnosti našich pivovarníků jej úspěšně nabízet. Lze očekávat, že český pivovarský průmysl, tedy sladařství i pivovarství, budou v nejbližších letech pokračovat v růstu a dosavadní postavení mezi významnými výrobci sladu a největšími exportéry piva si nejen udrží, ale i upevní.

26


3.2 3.2.1

Charakteristika podniku Plzeňský Prazdroj, a.s. Základní údaje o společnosti

Obchodní jméno:

Plzeňský Prazdroj, a.s.

Obchodní sídlo:

Plzeň, U Prazdroje 7, PSČ 304 97

Datum vzniku:

1. května 1992

Doba trvání:

společnost založena na dobu neurčitou

IČO:

45357366

DIČ:

CZ45357366

Právní forma:

akciová společnost

Rejstříkový soud:

Krajský soud v Plzni

Číslo zápisu u rejstříkového soudu: oddíl B.,vložka 227

Plzeňský Prazdroj je vedoucí pivovarnickou společností ve střední Evropě. Vykazuje největší výstav v ČR a je největším českým exportérem piva do téměř 50 zemí celého světa. Současná struktura Plzeňského Prazdroje, a. s., vznikla 1. října 2002 fúzí společností Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovaru RADEGAST a.s. a Pivovaru Velké Popovice a. s. Společnost provozuje tyto tři pivovary, které se nacházejí v Plzni, Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích. Na českém trhu je Plzeňský Prazdroj se svými značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel na prvním místě v objemu prodeje piva. Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem mezinárodní skupiny SABMiller plc, druhé největší světové pivovarnické společnosti.

3.2.2

Hlavní předmět podnikání

Ø Pivovarnictví a sladovnictví Ø Velkoobchod s pivem, potravinami, nápoji Ø Zprostředkování obchodu s pivem, potravinami, nápoji Ø Specializovaný maloobchod s pivem, vínem, alkoholickými a nealkoholickými nápoji Výroba potravinářských výrobků, potravních doplňků, přídavných a pomocných látek Provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení – muzeum, výstavy, galerie Ø Hostinská činnost

27


3.2.3

Organizační struktura a vedení společnosti

Obr. 4: Organizační struktura společnosti

Představenstvo

Mike Short Gary Niederheitmann Alan Clark Otakar Binder Roy Bagattini Tibor Kovács Andy Walter

předseda místopředseda člen člen člen člen člen

Dozorčí rada

Václav Berka Nigel Cox Martin Šourek

předseda člen člen

Vedení společnosti

Mike Short Gary Niederheitmann Tibor Kovács Otakar Binder Derek Jones Ivan Balogh Michal Kačena Marek Prach

generální ředitel finanční ředitel technický ředitel obchodní a distribuční ředitel marketingový ředitel ředitel úseku lidského kapitálu ředitel firemních vztahů a komunikace ředitel Supply Chain

28


3.2.4

Struktura akcionářů

K 31. březnu 2006 vlastní 100% společnosti jediný vlastník Pilsner Urquell Investments, B.V., Holandsko. Akcie společnosti lze k 31. březnu 2006 rozlišit na akcie na majitele v celkovém počtu 2 543 813 kusů a akcie na jméno v celkovém počtu 1 699 613 kusů.

3.2.5

Portfolio značek

Plzeňský Prazdroj, a. s., nabízí výjimečné a vyvážené portfolio značek, které zahrnuje různé segmenty – prémiové pivo, značky hlavního proudu i ekonomické, cenově výhodné značky.

§

Pilsner Urquell je superprémiovou exportní značkou. Zároveň je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller. Pilsner Urquell, originální pivo plzeňského typu, bylo poprvé uvařeno v roce 1842 v Plzni. V celém světě je uznáváno pro svou jedinečnou chuť a vynikající kvalitu.

§

Gambrinus je značkou, která se nejvíce prodává v České republice. Její roční prodej přesahuje čtyři miliony hektolitrů, což znamená, že jedno z každých čtyř piv prodaných v České republice je právě Gambrinus. Gambrinus Světlý a Gambrinus Premium mají veškeré přednosti ležáku plzeňského typu - vitalitu, nezaměnitelnou hořkou chuť, bohatou barvu a hojnou pěnu.

§

Velkopopovický Kozel je slavnou tradiční českou značkou. Velkopopovický Kozel Premium a Velkopopovický Kozel Světlý mají vyváženou říznou chuť, bohatou pěnu a skvělou jiskru. Velkopopovický Kozel Černý poskytuje skvěle kombinovanou chuť karamele a chmele. Mnoho znalců jej považuje za nejlepší české tmavé pivo.

§

Radegast je druhou nejvíce prodávanou značkou v České republice. Radegast Premium a Radegast Original jsou lahodná světlá piva českého typu s charakteristickou harmonickou hořkostí a jemným aroma. Radegast Birell, chutné nealkoholické pivo, je vedoucím produktem ve své kategorii.

§

Klasik a Primus patří do segmentu ekonomických, cenově výhodných piv, které se díky příznivému poměru ceny a kvality úspěšně prodávají v maloobchodní síti.

29

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. §

Frisco je nejnovějším přírůstkem do portfolia společnosti – nápoj na bázi sladu s ovocnou příchutí, který otevírá novou kategorii alkoholických nápojů v České republice. Jeho jedinečný recept vyvinuli plzeňští sládci. Tento osvěžující moderní nápoj se vyrábí z ječmenného sladu a má jemnou citronovo-jablečnou příchuť.

3.3

SWOT analýza

Před samotnou finanční analýzou se pokusím vystihnout hlavní silné stránky a potencionální příležitosti dalšího rozvoje společnosti, ale také případné slabé stránky a hrozby.

Tab. 1: SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky

největší tržní podíl největší český exportér piva součást globální skupiny SABMiller tradice a kvalita finanční síla

v současné době nelze nalézt slabé stránky společnosti, které zásadně ohrožují její postavení na českém trhu

vyrovnané portfolio produktů certifikovaný systém kvality certifikovaný systém ochrany ŽP motivace zaměstnanců

Příležitosti

Ohrožení

expanze do zahraničí

rostoucí obliba vína

rozšířeni portfolia produktů možnost maximalizace podílu na trhu s využitím akvizic a partnerství.

prosazování zdravého životního stylu stagnace konzumace piva v ČR stagnace evropského trhu s pivem

30


3.4


Jako vstupní data pro výpočty finančních ukazatelů a jejich rozborů byly použity finanční části výročních zpráv zpracovaných podle českých účetních standardů. Tato práce je zaměřená na analýzu finančních ukazatelů vypracovaných na základě nekonsolidovaných finančních výsledků.

3.4.1

Horizontální analýza absolutních vstupních dat

S pomocí horizontální analýzy absolutních vstupních dat se zaměřím na

zachycení

významných změn (jak v absolutním tak i procentním vyjádření) u podstatných položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát, ke kterým došlo během analyzovaného časového období, a na tyto dílčí změny se pokusím nahlížet z hlediska jejich časového vývoje, resp. trendů, které je možno u zkoumaných položek v čase pozorovat. U položek, u kterých je to opodstatněné, lze posuzovat i negativnost či pozitivnost těchto trendů.

3.4.1.1 3.4.1.1.1

Horizontální analýza rozvahy Vývoj celkových aktiv

Tab. 2: Vývoj celkových aktiv Rozvaha v tis. Kč - základní položky AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

2003/2002 absolutně v %


2005/2004 absolutně v%

2006/2005 absolutně v%

4 056 152

36,49%

-135 493

-0,89%

672 134

4,47%

368 444

2,35%

3 284 102

35,71%

129 009

1,03%

285 806

2,27%

335 185

2,60% -1,50%

49 137

16,04%

230 107

64,74%

391 518

66,86%

-14 700

7 376 264

155,74%

-98 953

-0,82%

-105 243

-0,88%

349 906

2,94%

-4 141 299

-99,68%

-2 145

-15,97%

-469

-4,16%

-21

-0,19%

Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

561 683

32,69%

-291 595

-12,79%

347 683

17,49%

-75 074

-3,21%

114 541

13,05%

72 305

7,29%

202 016

18,97%

908

0,07%

193

0,00%

-92

-47,67%

-101

-100,00%

0

0,00%

394 546

50,13%

-328 001

-27,76%

15 334

1,80%

71 654

8,25%

52 403

98,42%

-35 807

-33,89%

130 434

186,77%

-147 636

-73,72%

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

210 367

105,91%

27 093

6,62%

38 645

8,86%

108 333

22,82%

Při rozboru horizontální struktury základních položek rozvahy jsem zjistil rostoucí trend ve vývoji celkových aktiv. Především v roce 2003 došlo k výraznému navýšení o 36%, což bylo vyvoláno nárůstem dlouhodobého majetku přibližně ve stejném rozsahu. U položky oběžných aktiv dochází v roce 2003 také k výraznějšímu nárůstu o přibližně 560 mil. V následujících letech k výraznějším odchylkám již nedochází. Položka ostatní aktiva není svým rozsahem vzhledem k bilanční sumě výrazná, proto ji nebude v analýze věnována pozornost. Hlavním příčinám změn v položkách dlouhodobého majetku a oběžných aktiv (vývoji dlouhodobého 31

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. majetku a oběžných aktiv) se budeme detailněji věnovat v následující podčásti horizontální analýzy rozvahy.

3.4.1.1.1.1

Vývoj dlouhodobého majetku

Obr. 5: Vývoj dlouhodobého majetku Vývoj dlouhodobého m ajetku 14 000 000 12 000 000 10 000 000

Dlouhodobý majetek

8 000 000

Dlouhodobý nehmotný majetek

6 000 000

Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek

4 000 000 2 000 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

Dlouhodobý majetek vykazuje po celé analyzované období rostoucí trend, který je jednoznačně vyvolán stejným vývojem položky dlouhodobého hmotného majetku. Především v roce 2003 dochází k výraznému nárůstu dlouhodobého majetku celkem (o 36%) a dlouhodobého majetku hmotného (o 156%), protože k 1. říjnu 2002 byly aktiva, závazky a vlastní kapitál společností Pivovar RADEGAST a.s. a Pivovar Velké Popovice a. s. převedeny v jejich zůstatkových cenách na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. S tím také souvisí pokles dlouhodobého finančního majetku o více než 4 mld., poněvadž podíly v ovládaných a řízených osobách poklesl na nulu. Vývoj dlouhodobého majetku nehmotného kopíruje více méně trend dlouhodobého majetku celkem, s tím že k většímu výkyvu dochází opět pouze v roce 2003.

3.4.1.1.1.2

Vývoj oběžných aktiv

Obr. 6: Vývoj oběžných aktiv Vývoj oběžných aktiv 2 500 000 2 000 000 Oběžná aktiva Zásoby

1 500 000

Dlouhodobé pohledávky 1 000 000

Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

500 000 0 2002

2003

2004

2005

32

2006

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Vývoj oběžných aktiv je určován vývojem krátkodobých pohledávek a zásob. K výraznějšímu nárůstu dochází v roce 2003, kdy po sloučení vykázali položky zásob a především krátkodobých pohledávek (o 50%) významnější navýšení.Krátkodobé pohledávky jsou z převážné části tvořeny pohledávkami z obchodních vztahů. Během analyzovaného období společnost nevykazuje prakticky žádný dlouhodobý majetek. Krátkodobý finanční majetek vzhledem k objemu celkových oběžných aktiv dosahuje nízkých hodnot a během sledovaných let každoročně kolísá.

3.4.1.1.2

Vývoj celkových pasiv

Tab. 3: Vývoj celkových pasiv Rozvaha v tis. Kč - základní položky





PASIVA CELKEM

4 056 152

36,49%

-135 493

-0,89%

672 134

4,47%

368 444

2,35%

Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného úč. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasíva - přechodné účty pasív

1 719 835

40,29%

926 380

15,47%

1 048 889

15,17%

1 481 993

18,61%

10 891

0,57%

0

0,00%

3

0,00%

30 511

1,58%

683 050

-705,44%

64 010

10,92%

53 738

8,26%

42 583

6,05%

202 903

79,43%

986

0,22%

-2 246

-0,49%

-3 274

-0,72%

-672 310

-32,84%

-327 481

-23,81%

861 381

82,21%

997 399

52,24%

1 495 301

1052,68%

1 188 865

72,61%

136 013

4,81%

414 774

14,00%

2 337 054

34,24%

-1 056 373

-11,53%

-371 699

-4,59%

-1 105 950

-14,30%

407 644

96,59%

210 705

25,40%

-299 322

-28,77%

-144 584

-19,51%

1 899 202

501,09%

-637 081

-27,96%

44 835

2,73%

-18 480

-1,10%

524 678

36,97%

42 035

2,16%

-14 958

-0,75%

402 270

20,41%

-494 470

-10,74%

-672 032

-16,35%

-102 254

-2,97%

-1 345 156

-40,33%

-737

-3,59%

-5 500

-27,77%

-5 056

-35,34%

-7 599

-82,13%

Lze pozorovat dlouhodobě rostoucí trend ve vývoji celkových pasiv, který je vyvolán především permanentně rostoucím vlastním kapitálem. Pouze v roce 2003, kdy dochází k 37% navýšení bilanční sumy o více než 4 mld., zaznamenáváme také nárůst cizích zdrojů (o 34 %). V následujících letech ovšem již celkové cizí zdroje klesají tempem většinou převyšujícím 10%. Položky ostatních pasiv jsou ve srovnání s celkovou bilanční sumou tak zanedbatelné, že jim nebude věnována v analýze větší pozornost.

33


Vývoj vlastního kapitálu

Obr. 7: Vývoj vlastního kapitálu Vývoj vlastního kapitálu 10 000 000

Vlastní kapitál

8 000 000

Základní kapitál

6 000 000

Kapitálové fondy

4 000 000

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

2 000 000

Výsledek hospodaření minulých let 0 2002

2003

2004

2005

Výsledek hospodaření běžného účetního období

2006

-2 000 000

Během analyzovaného období dochází k výraznému nárůstu vlastního kapitálu. V roce 2003 je navýšen vlastní kapitál o 40% na celkovou sumu přibližně 6 mld., k čemuž výrazně dopomohl dosažený vysoký výsledek hospodaření běžného účetního období. Výsledek hospodaření běžného účetního období byl i v následujících letech tahounem růstu celkového vlastního kapitálu a v letech 2004 až 2006 osciluje kolem sumy 3 mld.

3.4.1.1.2.2

Vývoj cizích zdrojů

Obr. 8: Vývoj cizích zdrojů Vývoj cizích zdrojů 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000

Cizí zdroje Rezervy

6 000 000 5 000 000 4 000 000

Dluhodobé závazky Krátkododobé závazky

3 000 000 2 000 000

Bankovní úvěry a výpomoci

1 000 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

Cizí zdroje vykazují za analyzované časové rozmezí dva rozdílné trendy. V prvním případě se jedná o časový úsek mezi lety 2002 a 2003, kdy dochází k nárůstu o 34 %, v absolutním vyjádření přibližně 2,3 mld. Tento nárůst je vyvolán výrazným navýšením dlouhodobých závazků o 1,9 mld., konkrétně odloženého daňového závazku, který byl vypočten ve výši 2 044 014 tis. Kč k 31. březnu 2003 sazbou daně 31 % platnou pro výpočet daně z příjmů právnických osob pro rok 2003. Druhý trend lze zaznamenat mezi lety 2003 až 2006, kdy dochází k poklesu 34

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. celkových cizích zdrojů každoročně až o 15% (v roce 2006). Tento trend je vyvolán především klesajícím vývojem bankovních úvěrů a výpomocí, které v roce 2006 klesli až o 40%, tedy přibližně 1,3 mld. Bankovní úvěry a vypomoci klesají po cele analyzované období, což odpovídá pravidelnému splácení syndikovaného úvěru (není zajištěný žádným majetkem společnosti) od skupiny bank s limitem čerpání do výše 6 000 000 tis.Kč. K 31.březnu 2002 činila částka čerpání úvěru 3 950 000 tis. Kč. Společnost má k dispozici také další krátkodobé úvěrové linky. Krátkodobé závazky vykazují převážně rostoucí trend, což je vyvoláno převážně nárůstem objemu závazků z obchodních vztahů.

3.4.1.2 3.4.1.2.1

Horizontální analýza výsledovky Vývoj tržeb

Celkové tržby během zkoumaného období stále rostly, přičemž nejvyšší temp růstu dosáhly v roce 2003, a sice až 440%. V následujících letech došlo k uklidnění vývoje na tempo 21%, resp. 4% ve zbývajících letech. Za nejvýznamnější položku z celkových tržeb u analyzované společnosti je samozřejmě nutno považovat tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které vykazují rostoucí trend, což nelze hodnotit jinak než pozitivně. Na rapidní nárůst v roce 2003 o 7,5 mld. je navázáno i v následujících letech, i když v menším rozsahu. V roce 2004 dochází k navýšení o 30%, v následujících letech jsou tempa růstu na úrovní 3, resp. 5 %. Druhou součástí celkových tržeb podle významnosti jsou tržby za prodej zboží. U nich dochází opět v roce 2003 k nárůstu, a sice o téměř 1 mld. V následujících letech dochází ale již k poklesu až na 644 mil. v roce 2006. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu vykazují až na rok 2003 (pokles o 46%) stabilní úroveň. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů byly významné pouze v letech 2003 a 2004, kdy dosahovaly hodnot až 760 mil.

3.4.1.2.2

Vývoj nákladů

Vývoj celkových nákladů je vhodné analyzovat v souvislosti s vývojem celkových tržeb, protože tyto položky spolu jednoznačně souvisí. Enormnímu nárůstu tržeb v roce 2003 odpovídá prudký skok ve výši celkových nákladů o 360%, přičemž tento nárůst je menší než v případě celkových tržeb, což je pozitivní jev. V roce 2004 narostly celkové náklady o 11%, což je opět méně než v případě celkových tržeb. V roce 2005 dochází dokonce k 7% poklesu a v roce 2006 se celková výše nakladu prakticky nemění. Nejvýznamnějšími položkami celkových nákladů jsou výkonová spotřeba, osobní náklady a odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku , jejichž vývoj se příliš nelišil od vývoje celkových nákladů.

35


Vývoj hospodářských výsledků

Obr. 9: Vývoj hospodářských výsledků Vývoj hospodářských výsledků 5 000 000 4 000 000

Provozní výsledek hospodaření

3 000 000

Finanční výsledek hospodaření

2 000 000

Mimořádný výsledek hospodaření

1 000 000 Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

0 2002

2003

2004

2005

2006

-1 000 000

Výsledek hospodaření za účetní období je zcela odvíjen od provozního výsledku hospodaření. Provozní výsledek hospodaření roste po celé analyzované období. V roce 2003 dosáhl enormního nárůstu o 870 %, tedy přibližně o 2,4 mld. I v následujících letech se daří tento velmi pozitivní trend udržet a provozní výsledek hospodaření zaznamenal v roce 2004 další nárůst o 37% (téměř 1 mld.). Ve zbývajících letech rostl provozní výsledek hospodaření o 14, resp. 11%. Finanční výsledek hospodaření se pohyboval ve všech letech v červených číslech, a tak negativně ovlivňoval výsledek hospodaření za účetní období(výsledek hospodaření po zdanění), přičemž se nejčastěji jeho úroveň pohybovala nad -200 mil. Mimořádný výsledek hospodaření lze ve zkoumaném období považovat za bezvýznamný.

3.4.2

Vertikální analýza absolutních vstupních dat

Vertikální analýza sleduje, jaký procentní podíl připadá jednotlivým položkám rozvahy na aktivech a položkám výsledovky na výnosech, resp. nákladech.

36


3.4.2.1

Vertikální analýza rozvahy

3.4.2.1.1

Struktura celkových aktiv

Obr. 10: Struktura celkových aktiv Struktura celkových aktiv

100% 80% 60%

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Oběžná aktiva

40%

Dlouhodobý majetek

20% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

Jak je patrno z grafu jednoznačná většina celkových aktiv připadá na dlouhodobý majetek, tento poměr je silně závislý na oboru podnikání a tudíž na potřebě stálých či oběžných aktiv. Podíly hlavních položek celkových aktiv na bilanční sumě jsou v průběhu analyzovaného časového období velmi stabilní. Podíl dlouhodobého majetku na celkové struktuře se pohybuje mezi 82 až 84%, u oběžných aktiv mezi 13 až 15% a u ostatních aktiv mezi 2 až 4%.

3.4.2.1.1.1

Struktura dlouhodobého majetku

Obr. 11: Struktura dlouhodobého majetku Struktura dlouhodobého m ajetku

100% 80% 60%

Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý hmotný majetek

40%

Dlouhodobý nehmotný majetek

20% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

Ve struktuře dlouhodobého majetku dochází ke zvratu v roce 2003. Do té doby činil podíl dlouhodobého finančního majetku 45% a dlouhodobého hmotného majetku 51%. K 1. říjnu 2002 byly aktiva, závazky a vlastní kapitál společností Pivovar RADEGAST a.s. a Pivovar Velké Popovice a. s. převedeny v jejich zůstatkových cenách na společnost Plzeňský Prazdroj, a. s., což se projeví ve výkazech roku 2003. Dlouhodobý finanční majetek ztrácí zcela na významu a 37

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. dlouhodobý hmotný majetek dominuje ze 97% na celkovém dlouhodobém majetku, v následujících letech ovšem oslabuje až na 93% v roce 2006. Dlouhodobý nehmotný majetek vykazuje rostoucí trend podílu na struktuře celkového dlouhodobého majetku, kdy z 3% v roce 2002 vzroste až na 7% v roce 2006.

3.4.2.1.1.2

Struktura oběžných aktiv

Obr. 12: Struktura oběžných aktiv Struktura oběžných aktiv

100% 80% Krátkodobý finanční majetek

60%

Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky

40%

Zásoby 20% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

Ve struktuře oběžných aktiv převlají zásoby a krátkodobé pohledávky. Zásoby přesahují 50% podíl na celkových oběžných aktivech ve všech letech kromě roku 2003, kdy krátkodobé pohledávky převzali největší podíl na oběžných aktivech s 52%. Podíl krátkodobého finančního majetku kolísá mezi 2 až 5 %, pouze v roce 2005 zaznamenal významnější 9% podíl.

3.4.2.1.2

Struktura celkových pasiv

Obr. 13: Struktura celkových pasiv Struktura celkových pasiv

100% 80% 60%

Ostatní pasíva - přechodné účty pasív Cizí zdroje

40%

Vlastní kapitál

20% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

38

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Ve struktuře celkových pasiv je možno poznačovat jednoznačný trend, kdy dochází k posilování podílu vlastního kapitálu z 38% v roce 2002 na 59% v roce 2006 a zmenšování podílu cizích zdrojů ze 61% na 41% v roce 2006, což znamená snižování zadluženosti. Ostatní pasiva můžeme považovat v analyzované společnosti za bezvýznamná.

3.4.2.1.2.1

Struktura vlastního kapitálu

Obr. 14: Struktura vlastního kapitálu Struktura vlastního kapitálu

100%

Výsledek hospodaření běžného účetního období

80%

Výsledek hospodaření minulých let

60% 40%

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

20%

Kapitálové fondy

0%

Základní kapitál

-20% 2002

2003

2004

2005

2006

Ve struktuře vlastního kapitálu lze pozorovat několik trendů. Především se jedná o výrazné posílení významu výsledku hospodaření běžného účetního období, který z pouhých 3% v roce 2002 posílil na 41% v roce 2004 a i nadále si zachovává výrazný podíl ve struktuře vlastního kapitálu. Dále pozorujeme ve struktuře klesající podíl základního kapitálu, což je ale způsobeno některými ostatními položkami vlastního kapitálu, které získaly více na významu. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku se pohybují stabilně mezi 6 až 8%. Na významu také získaly kapitálové fondy, jejichž podíl v roce 2006 na vlastním kapitálu činí 8%. Výsledek hospodaření minulých let kolísá v závislosti na rozhodnutí o vyplacení dividend.

39


Struktura cizích zdrojů

Obr. 15: Struktura cizích zdrojů Struktura cizích zdrojů

100% 80% Bankovní úvěry a výpomoci

60%

Krátkododobé závazky Dlouhodobé závazky

40%

Rezervy 20% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

Ve struktuře celkových zdrojů mají silné místo bankovní úvěry a výpomoci, jejichž význam ovšem v čase klesá z 67% podílu v roce 2002 na 30% podíl v roce 2006, což odráží schopnost společnosti řádně splácet bankovní půjčky. Naopak dochází k posílení významu krátkodobých závazků ve struktuře cizích zdrojů, kdy jejich podíl vzrost z 21% v roce 2002 na 36% v roce 2006, přičemž hlavním tahounem jsou závazky z obchodních vztahů. Podíl dlouhodobých závazků na struktuře se pohybuje kromě roku 2002 mezi 20 až 25%, především kvůli odloženému daňovému závazku. Položka rezervy kolísá kolem 10% podílu.

3.4.2.2

Vertikální analýza výsledovky

3.4.2.2.1

Rozbor tržeb

Obr. 16: struktura celkových tržeb Strukura celkových tržeb

100% 80%

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

60%

Tržby z prodeje cenných papíru a podílů

40%

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

20%

Tržby za prodej zboží

0% 2002

2003

2004

2005

2006

Ve struktuře celkových tržeb jednoznačně dominují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a jejich podíl se v čase stále zvyšuje až na 94% v roce 2006. Tržby za prodej zboží si udržovaly 10% podíl až do roku 2004, kdy poklesly na stálých 5%. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 40

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. a materiálu byly významné pouze v roce 2002, kdy jejich podíl na celkových tržbách činil 11%. Obdobně tržby z prodeje cenných papírů a podílů získaly na významu pouze v letech 2003 (7% podíl) a 2004 (5% podíl).

3.4.2.2.2

Struktura nákladů

Obr. 17: Struktura celkových nákladů Strukura celkových nákladů

Náklady vynaložené na prodané zboží Mimořádné náklady

100% Nákladové úroky 80% Ostatní provozní náklady 60% Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

40%

Daně a poplatky 20% Osobní náklady

0% 1

2

3

4

5

Výkonová spotřeba

Ve struktuře celkových nákladů má rozhodující podíl výkonová spotřeba(spotřeba materiálu, energie a služeb) a jejich podíl navíc mírně vzrůstá až na 62% v roce 2006. Podíl osobních nákladů ve struktuře také mírně roste z 10% v roce 2002 na 14% v roce 2006. Stejný vývoj v přibližně stejném rozsahu zaznamenáváme i u odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Nákladové úroky ztrácejí svůj význam ze 4% v roce 2002 až na 1% v roce2006. Náklady vynaložené na prodané zboží snižují také svůj podíl na celkových nákladech z 9% v roce 2002 až na 5% v roce 2006. Ostatní položky celkových nákladů nejsou svým rozsahem významné.

3.4.3

Výpočet a vývoj pracovního kapitálu

Kromě horizontálního a vertikálního rozboru účetních výkazů je důležité dopočítat rovněž některé tzv. rozdílové ukazatele, se kterými se obvykle ve finanční analýze pracuje. Pravděpodobně nejdůležitějším z nich je výpočet pracovního kapitálu (Working Capital). Základem pro jeho výpočet je účetní výkaz rozvaha. Pracovní kapitále je tvořen zásobami, pohledávkami a finančním majetkem. Odečtením pasivní položky hotovostního cyklu krátkodobých závazků- vzniká čistý pracovní kapitál. Při přesných výpočtech pracovního

41

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. kapitálu z rozvahy není možné automaticky opisovat její jednotlivé položky, nýbrž je nutné zvážit, zda jejich obsah věcně souvisí s pracovním kapitálem, např1.: §

zásoby: všechny položky patří do pracovního kapitálu

§

dlouhodobé pohledávky: do WC patří pohledávky z obchodního stylu a jiné pohledávky podle analytické evidence

§

krátkodobé pohledávky: do WC patří pohledávky z obchodního styku a ostatní položky podle analytické evidence

§

finanční majetek: všechny položky patří do WC

K důkladnému posouzení WC je nutno znát detailnější informace, které k dispozici jako externí analytik nemám. Pokusím se tedy alespoň orientačně zhodnotit vývoj WC podle základních položek rozvahy vstupujících do pracovního kapitálu (čistého). Pracovní kapitál je ovlivňován průběhem výroby, nákupu a prodeje. Zásoby zboží a hotových výrobků umožňují dodávky ve velmi krátkých termínech, pohledávky usnadňují platební styk a hotovost zase vyrovnává výkyvy v tržbách nebo časový nesoulad příjmů a výdajů. Část WC však nemusí být efektivně využita. Chybné by bylo konstatování, čím méně WC, tím lépe. Tato úvaha by mohla vézt k chybným rozhodnutím poškozujícím podnik. Protože existence určité úrovně WC je pozitivní, je třeba hledat je ho optimální výši. Je důležité nalézt odpovědi na otázky : Jaká je optimální úroveň WC k udržení výkonů? Jaká úroveň WC zajistí nejvyšší tvorbu hodnoty pro vlastníky? Jak snížit úroveň WC při nezměněných výkonech a ziscích?2

Tab. 4: Výpočet čistého pracovního kapitálu Hodnoty Oběžná aktiva Krátkodobé závazky WC

2002

2003

2004

2005

2006

1 718 241

2 279 924

1 988 329

2 336 012

2 260 938

1 419 360

1 944 038

1 986 073

1 971 115

2 373 385

298 881

335 886

2 256

364 897

-112 447

Je možno pozorovat nevyrovnaný vývoj čistého pracovního kapitálu, přičemž nejvyšší úrovně dosahuje v roce 2005, přibližně 365 mil. Kč, ale již v následujícím roce se ocitá v záporných hodnotách. Je úkolem řídících pracovníků, nalézt optimální výši WC, tak aby byla odstraněna zpoždění v hotovostním cyklu a zároveň nedocházelo k neefektivnímu držení WC.

1


2


42


3.4.3.1

Potřeba pracovního kapitálu

Jak už bylo výše zmíněno, stanovení optimální úrovně pracovního kapitálu je velmi náročné a vyžaduje velké množství relevantních informací. Za optimální úroveň pracovního kapitálu je možno považovat takovou úroveň, která umožní normální chod podniku s co nejnižšími náklady. V odborné literatuře se nejčastěji popisují dva postupy stanovení potřeby pracovního kapitálu. Podle mého názoru nejlepším způsobem je tzv. analytický postup, kdy ke stanovení potřeby dochází podle analýzy dílčích položek rozvahy (jednotlivých druhů zásob, pohledávek atd.), a současně dochází k hojnému uplatnění optimalizačních metod (optimalizace výrobních zásob, výrobní dávky atd.). Analytický postup vyžaduje ovšem velké množství údajů především interní povahy, ke kterým jako externí analytik přístup nemám. Proto se jako druhý způsob stanovení potřeby pracovního kapitálu používá tzv. globální postup1, který vychází z obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů.2 Kapitálová potřeba = obratový cyklus peněz x jednodenní náklady Obratový cyklus peněz lze spočítat pomocí základních poměrových ukazatelů, které budou blíže analyzovány v následující částí práce. Obratový cyklus peněz = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba odkladu plateb

V následující tabulce bude proveden propočet potřeby pracovního kapitálu prostřednictvím globálního postupu a současně výsledné hodnoty v jednotlivých letech budou srovnáními se skutečnou úrovní pracovního kapitálu vypočteného podle účetního výkazu rozvaha za jednotlivé roky.

Tab. 5: Výpočet obratového cyklu peněz a kapitálové potřeby 2002 Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba odkladu plateb Obratový cyklus peněz Jednodenní náklady Kapitálová potřeba Pracovní kapitál

2003

2004

2005

2006

166

35

30

35

34

148

41

24

24

25

268

68

57

54

63

46

8

-2

5

-4

4 264

19 870

21 664

22 475

22 345

197 593

159 063

-41 928

102 222

-98 009

298 881

335 886

2 256

364 897

-112 447

Podle vypočtených údajů, lze konstatovat, že v žádném ročním období nebyla úroveň pracovního kapitálu nižší než hodnota zjištěná pomocí globálního postupu, tedy prostřednictvím

1

SYNEK, M.: Manažerská ekonomika, Praha, Grada 2000

2

Jednodenní náklady pro daný účel stanovíme nejjednodušeji jako sumu jednodenních provozních nákladů, od

kterých odečteme jednodenní náklady nevýdajové povahy (především odpisy).

43

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů. V letech 2004 a 2006 činila předpokládaná kapitálová potřeba dokonce záporné hodnoty, což bylo vyvoláno především vysokou dobou odkladu plateb ve srovnání s nízkou dobou obratu pohledávek, takže teoreticky nebylo zapotřebí, aby podnik držel vysokou kladnou úroveň pracovního kapitálu. Opět je znovu nutno podotknout, že se jedna pouze o orientační propočet, přičemž k přesnějším hodnotám by byly nezbytné interní zdroje.

3.4.4

Analýza poměrových ukazatelů

Finanční poměrové ukazatele jsou základem finanční analýzy. Vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Praxe používá 5 skupin poměrových ukazatelů: ukazatele likvidity, aktivity, zadluženosti, rentability a tržní hodnoty podniku. Poměrové ukazatele umožňují srovnání určitého podniku s jinými podniky (mezipodnikové srovnání) nebo s odvětvovým průměrem, hodnocení poměrových ukazatelů v čase (trendovou analýzu) a hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli.

3.4.4.1

Ukazatele rentability

Tab. 6: Ukazatele rentability Rentabilita aktiv Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita tržeb Rentabilita investovaného kapitálu Produkční síla aktiv

2002 1,28% 3,33% 7,44% 3,54% 2,57%

2003 10,79% 27,34% 15,81% 23,75% 17,59%

2004 18,80% 40,87% 22,48% 33,13% 23,98%

2005 18,86% 37,20% 22,73% 38,42% 26,46%

2006 21,01% 35,75% 24,92% 38,89% 28,33%

Protože se jedná o velmi důležitou skupinu ukazatelů, považuji za účelné znázornit vývoj některých vybraných ukazatelů rentability i graficky. Obr. 18: Vývoj hlavních ukazatelů rentability Vývoj hlavních uk azate lů re ntability

45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%

ROA

20,00%

ROE

15,00%

ROS

10,00% 5,00% 0,00% 2002

2003

2004

44

2005

2006


Rentabilita aktiv

Měřením rentability aktiv lze vyjádřit celkovou efektivnost podniku. Vyjadřuje schopnost nanagementu využít celková aktiva ve prospěch vlastníků. Za analyzovaná časová období lze pozorovat rostoucí trend, což nelze hodnotit jinak než pozitivně. V každém roce dochází ke zvýšení rentability celkového kapitálu, přičemž nejvyšší skoky pozorujeme měli lety 2002, 2003 a 2004, kdy z přibližně z 1 % v roce 2002 se vyšplhala hodnota rentability celkového kapitálu až na téměř 19%. Největší zásluhu na daném vývoji má jednoznačně prudký nárůst hospodářského výsledku běžného účetního období, přičemž suma celkových aktiv se nijak výrazně neměnila. V letech 2005 a 2006 již nedochází k výrazným změnám a rentabilita aktiv se ustaluje na 21 % v roce 2006. Velmi často bývá spolu s rentabilitou aktiv (nebo místo ní) propočítávána produkční síla aktiv. Ta odráží veškeré aktivity bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány, tzn. bez ohledu na finanční strukturu kapitálu, a není ovlivněna mírou zdanění zisku. Produkční síla aktiv vykazuje u analyzovaného podniku stejný trend ve vývoji jako rentabilita aktiv, a to výrazně pozitivní. Nejvyšší hodnoty dosahuje produkční síla aktiv rovněž v roce 2006 (28 %).

3.4.4.1.2

Rentabilita vlastního kapitálu

Měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než alternativní výnos stejně rizikové investice nebo míra výnosu bezrizikové alokace kapitálu na finančním trhu, za kterou lze u nás například považovat průměrný roční výnos státních dluhopisů do doby splatnosti.1 V analyzovaném časovém období dosahují hodnoty rentability vlastního kapitálu výborných výsledků. V roce 2002 nedosahuje rentabilita vlastního kapitálu vysokých hodnot (pouze 3 %), ale již v následujícím roce zaznamenáváme nárůst na 27 %, což je vyvoláno výrazným nárůstem výsledku hospodaření za běžné účetní období. V následujícím roce dosahuje rentabilita vlastního kapitálu rekordní úrovně téměř 41 %, přičemž hlavní zásluhu má opět nárůst čistého zisku. V následujících letech dochází k mírnému poklesu až na necelých 36 % v roce 2006. Závěrem lze konstatovat, že se jedná opravdu o výborné výsledky a bude velmi zajímavé srovnání s odtaními hlavními konkurenty, popř. průměry v odvětví.

Při hodnocení rentability vlastního kapitálu musíme být velmi opatrní, protože jsou s ním spojeny tři základní problémy. Ukazatel ROE trpí třemi kritickými nedostatky, které lze označit jako problém časovosti (timing problem), problém rizikovosti (risk problem) a oceňovací 1


45

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. problém (value problem).1Problém časovosti spočívá ve faktu, že některé aktivity, např. zavedení nového výrobku či služby, vyvolávají růst nákladů a tím snížení hodnoty ROE, která však vzroste v příštích letech. Protože ukazatel ROE postihuje pouze roční zisky, není schopen postihnout dopady rozhodnutí, týkající se více hospodářských období.2 Problém rizika, který ROE nebere v úvahu znamená, že obecně platí čím vyšší riziko, tím vyšší požadovaná hodnota ROE. Problém ocenění vzniká, protože ukazatel počítá s účetními (historickými) hodnotami a nikoliv tržními, které jsou rozhodující pro investory (to ostatně platí pro všechny uvedené poměrové ukazatele). Nahlíženo z těchto hledisek je ROE jen zřídka neproblematickou mírou výnosnosti. Zůstává ovšem užitečným a významným indikátorem, musí však být interpretován ve světle jeho omezení. Nemělo by se tedy dovozovat automaticky, ze vyšší ROE je vždy lepší než jeho nižší hodnota.3

3.4.4.1.3

Rentabilita tržeb

Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, kolik dokáže podnik vyprodukovat „efektu“ na 1 Kč tržeb. Během analyzovaných pěti let vykazuje rentabilita tržeb nepřetržitý každoroční nárůst. Mezi lety 2002 a 2003 došlo k více než dvojnásobném nárůstu na 16 %. V následujících letech dochází k postupnému růstu až na 25 % v roce 2006. Rentabilita tržeb představuje významný ukazatel, poněvadž zisková marže tvoří jádro efektivnosti podniku, odráží schopnost podniku vyrábět výrobek nebo službu s nízkými náklady nebo za vysokou cenu. Proto vývoj rentability tržeb v daném analyzovaném podniku ve zkoumaném časovém období lze považovat za velmi pozitivní.

3.4.4.1.4

Rentabilita investovaného kapitálu

Poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů. Vyjadřuje schopnost podniku odměnit ty, kdo poskytli prostředky či schopnost přilákat nové investory. Jako u všech doposud analyzovaných rentabilit tak i rentabilita investovaného kapitálu vykazuje rostoucí trend. Nejvýraznější nárůst se uskutečnil mezi lety 2002 a 2003, kdy rentabilita vrostla až o 20 % na téměř 24 %, což bylo způsobeno výrazným nárůstem zisku před zdaněním a úroky o téměř 2,4 mld. V následujících letech prudký nárůst již zmírnil na 33 %, resp. 38 % a 39 %

1

HIGGINS, R.C.: Analýza pro finanční management, Praha, Grada 1997

2

tamtéž

3

tamtéž

46


3.4.4.2

Ukazatele aktivity

Tab. 7: Ukazatele aktivity Obrat aktiv Obrat dlouhodobého majetku Obrat oběžných aktiv Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat krátkodobých závazků Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu krátk. závazků

2002 0,17 0,21 1,11 2,17 2,42 1,34 166 148 268

2003 0,68 0,83 4,54 10,43 8,76 5,33 35 41 68

2004 0,84 1,00 6,32 11,81 14,73 6,33 30 24 57

2005 0,83 1,01 5,58 10,29 15,00 6,61 35 24 54

2006 0,84 1,02 5,99 10,69 14,41 5,71 34 25 63

Jak již bylo uvedeno je v případě ukazatelů rentability možno pracovat s nimi ve dvou podobách a to ve formě počet obratů nebo doba obratu. Rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek, tj. kolikrát se určitá položka přemění do jiné položky za určité období. Doba obratu vyjadřuje délku období, které je nutné k uskutečnění jednoho obratu. Ve většině případů budu pracovat pouze s dobou obratu, protože se domnívám, že mají lepší interpretační schopnost.

3.4.4.2.1

Obrat aktiv

V průběhu analyzovaného období dochází ke zrychlování obratu aktiv, což hodnotíme velmi pozitivně. K největšímu zrychlení dochází mezi lety 2002 a 2003 z hodnoty 0,17 na 0,68, což bylo zapříčiněno enormním nárůstem tržeb o více než 8 mld. V následujících letech se rychlost obratu usazuje na hodnotě 0,84. Při posuzování absolutní hodnoty rychlosti obratu aktiv je nutno přihlédnout k odvětví nebo sektoru, ve kterém podnik pracuje. Pro objektivizaci výsledků je vhodné především odvětvové srovnání.1 Obrat aktiv je měřítkem kapitálové intenzity. Dosahování vysokých tržeb s malými aktivy svědčí o kapitálově intenzivním podniku a naopak. Ukazatel obratu celkových aktiv lze rozdělit na obrat stálých aktiv a obrat oběžných aktiv. Obrat dlouhodobého majetku roste každoročně z hodnoty 0,21 v roce 2002 až na 1,02 v roce 2006. Obrat oběžného majetku byl nejrychlejší v roce 2004 s hodnotou 6,32, přičemž největší zrychlení nastalo opět mezi lety 2002 a 2003.

3.4.4.2.2

Doba obratu zásob

Doba obratu zásob se považuje za ukazatel intenzity využití zásob, říká nám, jak dlouho (ve dnech) jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob neboli kolik dní trvá jedna obrátka.

1


47

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Doba obratu zásob výrazně poklesla s vysokých průměrných 166 dnů v roce 2002 na 35 dnů v roce 2003 a i nadále se pohybuje v rozmezí 30 až 35 dnů. Obecně platí, čím vyšší je obrat a kratší doba obratu zásob, tím lépe. Avšak až do určité míry, za dodržení určitých podmínek, že zásoby materiálu zajišťují plynulou výrobu, že jsou zajištěny dostatečné zásoby hotových výrobků, aby byl podnik schopen reagovat na poptávku, jinak by mohl ztrácet zákazníky. Většina autorů považuje za vhodnější takovou podobu ukazatele, kde v čitateli vystupují místo tržeb náklady. Např. HIGGINS, R.C. ve své publikaci Analýza pro finanční management uvádí: „Náklady prodaného zboží představují mnohem vhodnější čitatel než tržby, protože tržby v sobě zahrnují připočítávaný prodejní zisk, který v hodnotě zásob není přítomen.“ Je nutno si uvědomit, že zásoby jsou rozvahová položka vykázaná k jednomu časovému okamžiku (stavová veličina), proto by se při výpočtu jak doby tak i rychlosti obratu zásob měl používat průměrný stav zásob za období, aby se alespoň částečně odstranil statický charakter položky zásob. Podrobnější informace ale bohužel k dispozici nemáme.

3.4.4.2.3

Doba obratu pohledávek

Doba obratu pohledávek informuje, jak dlouho, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek, resp. za jak dlouhé období jsou pohledávky v průměru spláceny. Ukazatel vypovídá o platební disciplíně odběratelů, slouží k vyhodnocení inkasní politiky podniku. Doba obratu pohledávek prudce poklesla ze 148 dnů v roce 2002 na 41 dnů v roce 2003. V roce 2004 dochází k dalšímu poklesu na 24 dní, přičemž daný počet dní byl aktuální pro zkoumaný ukazatel i v následujících obdobích. Zjištěný trend ve snižování doby splatnosti pohledávek můžeme považovat za pozitivní jev, protože dochází ke snižování doby, po kterou musí podnik čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby za vyrobené výrobky a poskytnuté tržby. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že pohledávky umožňují hladký průběh obchodů, pomáhají financovat odběratele a především platební podmínky jsou součástí obchodní nabídky. Význam pohledávek pro podnik je ovlivněn mnoha faktory, především oborem podnikání, zvyklostmi mezi obchodními partnery a vyjednávací silou mezi dodavateli a odběrateli.

3.4.4.2.4

Doba obratu krátkodobých závazků

Doba obratu krátkodobých závazků kvantifikuje trvání úhrady závazku od okamžiku jeho vzniku. Nákup na obchodní úvěr představuje peněžní prostředky, které podnik po určitou dobu zadržuje a využívá pro vlastní potřeby. V roce 2002 představuje tato doba 268 dnů. V následujících letech došlo ke zkrácení na 68 dnů v roce 2003, 57 dnů v roce 2004, 54 dnů v roce 54 a konečných 63 dnů v roce 2006. 48

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Vysokou vypovídací schopnost má výpočet tzv. obchodního deficitu, tj. rozdílu mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu krátkodobých závazků. Hodnoty doby splatnosti krátkodobých závazků v každém účetním období poměrně vysoce převyšují hodnoty doby splatnosti pohledávek, což pro podnik znamená, že rozdíl mezi těmito hodnotami udává, kolik dnů je financován ostatními podniky.

3.4.4.3

Ukazatele zadluženosti

Tab. 8: Ukazatele zadluženosti Ukazatel věřitelského rizika (D/A) Debt Equity Ratio (D/E) Ukazatel úrokového krytí (EBIT/úroky) Pákový ukazatel (A/VK)

3.4.4.3.1

2002 61% 1,6 3,58 2,60

2003 60% 1,53 10,73 2,53

2004 54% 1,17 15,67 2,17

2005 49% 0,97 22,14 1,97

2006 41% 0,7 86,76 1,70

Ukazatel věřitelského rizika

V roce 2002 se celkové závazky podílely na celkových aktivech 61%. V následujících letech dochází k průběžnému klesání zadluženosti. V roce 2003 se drží zadluženost na ještě poměrně vysoké úrovni 60 %. V roce 2004 klesá zadluženost na 54 %, v roce 2005 na 49 % a konečně v roce 2006 na 41 %. N snižování celkové zadluženosti měl největší vliv průběžné splácení bankovních úvěrů a v roce 2004 také snížení dlouhodobých závazků. Celkový trend snižování zadluženosti lze považovat z hlediska věřitelů samozřejmě za pozitivní, otázkou zůstává, jaká kapitálová struktury by byla optimální např. z hlediska účinnosti finanční páky.

3.4.4.3.2

Ukazatel úrokového krytí

Ukazatel úrokového krytí má význam pro hodnocení přiměřenosti úrovně zadlužení z hlediska jejich dopadu na zisk. Testuje se pravděpodobnost, že při nezměněné úrokové zátěži nedojde v důsledku poklesu provozního zisku k nedostatku zdrojů pro úhradu úroků. V roce 20002 převyšuje celkový efekt produkce více třikrát úrokové platby. V následujícím roce dochází k nárůstu ukazatele na 10,73, což je zapříčiněno výrazným nárůstem zisku před zdaněním a úroky. Rostoucí trend ve vývoji ukazatele pokračuje i v následujících letech, v roce 2004 převyšuje zisk před zdaněním a úroky téměř šestnáctkrát nákladové úroky a v roce 2006 dokonce osmdesát sedmkrát což bylo vyvoláno jak výrazným poklesem úroků tak i růstem zisku před zdaněním a úroky. Protože za rozhrání investice a spekulace je považována hodnota

49

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. ukazatele 31, je analyzovaný podnik z pohledu investorů z hlediska splácet úroky naprosto bezproblémový. Vyprodukovaný zisk je naprosto dostačující ke splácení úroků.

3.4.4.3.3

Pákový ukazatel

Pákový ukazatel vyjadřuje, kolikrát převyšuje celkový kapitál velikost vlastního kapitálu. Na jeho výši má vliv celá řada faktorů, jako je výnosnost podniku, zajištěnost odbytu, přístup podniku k cizím zdrojům, výše a stabilita dosahovaného zisku aj. V rámci analyzovaného časového období pákový ukazatel plynule klesal. Jeho hodnota v roce 2002 činila 2,6, v roce 2003 2,53, v roce 2004 2,17, v roce 2005 1,97 a konečně v roce 2006 1,7. Tento klesající trend byl vyvolán naopak rostoucím trendem ve vývoji vlastního kapitálu (blíže kapitola 3.4.1.1.2.1), přičemž celková suma aktiv se výrazně neměnila. .

3.4.4.4

Ukazatele likvidity

Tab. 9: Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita Obrat pracovního kapitálu

3.4.4.4.1

2002 0,57 0,28 0,02 6,38

2003 0,58 0,33 0,03 30,83

2004 0,48 0,22 0,02 5572

2005 0,48 0,22 0,04 35,71

2006 0,52 0,23 0,01 -120

Běžná likvidita

Běžná likvidita znamená, kolikrát je podnik schopen uspokojit své krátkodobé věřitele, kdyby proměnil veškerý oběžný majetek v daném okamžiku v hotovost. Hlavní smysl ukazatele běžné likvidity spočívá v tom, že pro úspěšnou činnost podniku má zásadní význam hrazení krátkodobých závazků z těch položek aktiv, které jsou pro tento účel určeny, a nikoliv např. tak, že by byl nucen prodávat dlouhodobý majetek. Běžnou likviditu zjistím jako podíl celkových oběžných aktiv ku krátkodobým závazkům, ke kterým pro přesnější vypovídací schopnost řadím i krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé bankovní výpomoci(obdobně postupuji i u dalších ukazatelů likvidity). Běžná likvidita nabývá po celé analyzované časové období nízkých hodnot v rozmezí 0,48 v roce 2004 a 2005 až 0,58 v roce 2003. To znamená, že oběžná aktiva nepokrývají krátkodobé závazky podniku, společnost není schopna uspokojit své věřitele, i kdyby proměnila veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Dokonce i podle agresivní strategie by neměla hodnota běžné likvidity poklesnout pod hodnotu 1. Při zjištěných hodnotách může být podniková

1


50

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. likvidita značně riziková, např. může být ohroženo včasné splácení bankovních půjček. Za analyzované časové období je ale patrné, že analyzovaný podnik neměl problémy se splácením bankovních půjček ani jiných závazků, a tudíž nízké hodnoty běžné likvidity budou spíše odrazem dobrého řízení likvidity. Na nízkou úroveň hrubého pracovního kapitálu ve srovnání s krátkodobými závazky bude mít nesporně vliv silné postavení analyzované společnosti vůči dodavatelům (vysoké hodnoty ukazatele doba splatnosti krátkodobých závazku), dobrá politika řízení vlastních pohledávek za odběrateli a také přístup společnosti ke krátkodobým úvěrovým linkám. K dané problematice také kapitoly 3.4.3. a 3.4.3.1.

3.4.4.4.2

Pohotová likvidita

Tento ukazatel měří platební schopnost podniku po odečtení zásob z oběžných aktiv. Zásoby jsou totiž obvykle méně likvidní než ostatní oběžná aktiva a jejich případný prodej je obvykle ztrátový. Lépe proto vystihuje okamžitou platební schopnost. Pohotová likvidita nabývá nejvyšší hodnoty 0,33 v roce 2004. V ostatních letech se pohybuje v intervalu 0,22 až 0,28. Opět se jedná o velmi nízké hodnoty likvidity, které jsou nižší než hodnoty doporučované velmi agresivní strategií. Pro zjištěné úrovně platí obdobné závěry jako v případě běžné likvidity, resp. likvidity třetího stupně.

3.4.4.4.3

Peněžní likvidita

Peněžní likvidita je nejpřísnější ukazatel likvidity. Bývá nazývaná též hotovostní likviditou, přičemž hotovostí rozumíme všechny pohotové platební prostředky, tzn. i volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod. Minimální hodnota peněžní likvidity se uvádí 20%(tj. 0,2). Peněžní likvidita dosahuje po celé analyzované období velmi nízkých hodnot. Nejvyšší dosažená hodnota činila 0,04 v roce 2005. V ostatních letech se likvidita prvního stupně pohybovala v rozmezí 0,01 až 0,03, což znamená že ve všech letech se pohybovala hluboce pod doporučovanou hodnotou, tj. podnik by měl být schopen ihned zaplatit svoje krátkodobé závazky alespoň z jedné pětiny. Zjištěné nízké hodnoty peněžní likvidity (to platí i pro likvidity ostatních stupňů) by měly být blíže analyzovány, k čemuž je zapotřebí dostatek vnitropodnikových údajů. Pravděpodobně jsou vypočítané nízké úrovně likvidity odrazem výborného řízení likvidity. Ukazatele likvidity jsou značně oblíbené a rozšířené, na druhé straně existuje řada výhrad a omezení, s nimiž je využívání ukazatelů likvidity spojeno. Např. likvidita sice záleží na zůstatku finančního majetku, ale v daleko větší míře na budoucích peněžních tocích, a dále neexistuje funkční závislost mezi zůstatky oběžných aktiv a krátkodobých pasiv na jedné straně a vývojem

51

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. peněžních toků v budoucnu na straně druhé.1 Nesporným problémem všech ukazatelů likvidity je, že se jedná o pohled statická a rovněž historický, doporučuje se proto doplnit analýzu likvidity např. o ukazatel odvozený z tokové veličiny cash-flow konstruovaný jako poměr cashflow z provozní činnosti k průměrnému stavu krátkodobých závazků2, nebo o ukazatel obratu pracovního kapitálu.3

3.4.4.5

Ukazatele kapitálového trhu

Ukazatele kapitálového trhu v sobě zahrnují výsledky všech výše uvedených skupin ukazatelů, tj. likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability. Současní i potencionální investoři si pomocí nich mohou udělat úsudek o předpokládaném vývoji hospodaření podniku Jelikož akcie podniku Plzeňský Prazdroj, a.s. nejsou obchodovány na burze, nebudou analyzovány všechny ukazatele kapitálového trhu (P/E ratio). Určitým problémem při výpočtech některých ukazatelů, je fakt, že základní kapitál podniku je tvořen jednak akciemi o jmenovité hodnotě 1000 Kč, jednak akciemi o jmenovité hodnotě 10 Kč. Důsledkem tohoto problému je možnost špatné interpretace. Proto jsem při výpočtech zvolil takový postup, kdy jsem převedl akciemi o nižší jmenovité hodnotě na akcie o jmenovité hodnotě vyšší, tzn. sto akcií o jmenovité hodnotě 10 Kč je nahrazeno jednou akcí o jmenovité hodnotě 1000 Kč.

Tab. 10: Ukazatele kapitálového trhu Vlastní kapitál na akcii EPS Výplatní poměr Aktivační poměr

3.4.4.5.1

2002 2202 73 0% 100%

2003 3052 835 120% -20%

2004 3524 1440 69% 31%

2005 4059 1510 66% 34%

2006 4814 1721 58% 42%

Vlastní kapitál na akcii

Pro zdravé podniky platí, že účetní hodnota akcie (Book Value) v čase roste a to je přesně případ analyzované společnosti. Vlastní kapitál na akcii vykazuje nepřetržitý rostoucí trend. V roce 2002 činila účetní hodnota akcie 2202 Kč, přičemž v následujícím roce vzrostla tato hodnota relativně o 40 % na 2052 Kč. V následujících letech činil meziroční růst 15 – 20 %, až na konečných 4814 v roce 2006. Největšího růstu bylo dosaženo v roce 2003, kdy hodnota čistého účetního zisku na akcii vzrostla více než jedenáctkrát.

1

GRÜNWALD, R.:Finanční analýza – metody a využití, Praha, VOX Consult s.r.o. 1995

2


3


52


Čistý zisk na akcii

Tento ukazatel, který by šel také označit jako rentabilita na 1 akcii, výrazně během analyzovaného období vzrostl z původní hodnoty 73 Kč čistého zisku na akcii v roce 2002 až na konečných 1721 Kč čistého zisku na akcii v roce 2006. Největšího růstu bylo dosaženo v roce 2003, kdy hodnota čistého účetního zisku na akcii vzrostla více než jedenáctkrát.

3.4.4.5.3

Výplatní a aktivační poměr

Výplatní poměr vypovídá o dividendové politice podniku. Vyjadřuje jak velký podíl vytvořeného čistého zisku je vyplácen akcionářům v podobě dividend. Kromě roku 2002, kdy společnost nevyplácela dividendy, činila každoroční dividenda 1000 Kč na akcii(1000 Kč na akcii o nominální hodnotě 1000 Kč a 10 Kč na akcii o nominální hodnotě 10 Kč). Z těchto údajů a z hodnot čistého zisku na akcii již lehce zjistíme výplatní poměr. V roce 2002 nebyly žádné dividendy vypláceny, takže výplatní poměr byl nulový, naproti tomu ale logicky byl aktivační poměr 100 %, protože veškerý čistý zisk (kromě přídělu do zákonného rezervního fondu a přídělu do sociálního fondu) byl převeden do nerozděleného zisku. V roce 2003 činil výplatní poměr 120 %, tzn. aktivační poměr byl záporný, protože došlo k částečnému vyplacení nerozděleného zisku minulých let. V následujících letech výplatní poměr klesal ze 69 % v roce 2004 na 58 % v roce 2006, aktivační poměr činil doplněk jednotlivých procentuelních úrovní do sta procent.

3.4.5

Komplexní způsoby využití poměrových ukazatelů

V této kapitole se zaměřím na jednoduché modely označované jako soustavy ukazatelů a na modely používané ve formě souhrnných indexů pro hodnocení a zejména predikci finanční tísně podniku. Analýza finanční situace podniku pomocí soustav ukazatelů zahrnuje např. metody ekonomické nerovnosti, ekonomického normálu či pyramidového rozkladu. Mezi jednotlivými ukazateli existují vzájemné vazby a vztahy, pomocí kterých lze objasnit vývoj finanční situace v podniku V případě Plzeňského Prazdroje, a.s. se zaměřím na aplikaci Altmanova modelu, Tafflerova bankrotního modelu, indexu bonity, indexů IN, pyramidového rozkladu INFA a Du Pontovy analýzy.

53


3.4.5.1

Altmanova analýza

Tab. 11: Výpočet Altmanova indexu Altmanův index - pro společnosti uzavřené nebo neobchodované na kapitálovém trhu Kritérium EBIT/Aktiva Tržby/Aktiva VK/CZ Ner.zisk/Aktiva WC/Aktiva Z - skore

2002 0,026 0,172 0,625 0,184 0,027 *

2003 2004 0,176 0,240 0,683 0,836 0,654 0,853 0,091 0,070 0,022 0,000 * *

2005 2006 0,265 0,283 0,830 0,843 1,030 1,425 0,122 0,181 0,023 -0,007 * *

Váha 3,107 0,998 0,420 0,847 0,717 *

2002 2003 0,080 0,547 0,171 0,681 0,263 0,275 0,156 0,077 0,019 0,016

2004 0,745 0,834 0,358 0,059 0,000

2005 2006 0,822 0,880 0,828 0,841 0,432 0,599 0,103 0,153 0,017 -0,005

0,689

1,997

2,202

1,595

2,468

Na základě výpočtu Altmanova indexu důvěryhodnosti lze konstatovat, že ve všech uvedených obdobích se výsledná hodnota pohybuje pod 2,99, tzn. je uvnitř intervalu tzv. šedé zóny, a v roce 2002 se hodnota nachází dokonce v pásmu bankrotu. Za pozitivní jev je nutno považovat rostoucí trend ve vývoji tzv. Z-skore. Za pozitivně je možno také považovat fakt, že na plynulém růstu Z-skore se podílela všechna kriteria modelu, nejvíce ukazatel produkční síla aktiv a ukazatel obratu aktiv. Naopak ukazatel podílu čistého kapitálu na aktivech se na celkovém Z-skore podílel minimálně a v roce 2006 dokonce měl negativní vliv.Pásmo šedé zóny, v nichž se společnost nacházela v posledních čtyřech zkoumaných obdobích, znamenalo pro společnost nevyhraněnou finanční situaci, společnost by měla svoji finanční situaci bedlivě monitorovat a případně přijmout určité preventivní opatření proti možnému zhoršení jejich finanční situace. Je ale samozřejmé, že analyzované společnosti bankrot nehrozí, a daný výsledek můžeme považovat za přechodný. Pří interpretaci výsledných hodnot Altmanova modelu je nutné mít na paměti, že byl zkonstruován na základě výzkumu amerických podniků. Neodráží tedy ani specifika českého hospodářství, ani např. odlišný vývoj národohospodářských veličin v ČR. Jeho vypovídací hodnota je proto při hodnocení finanční situace českých podniků omezená. Altmanovu analýzu bychom měli tudíž považovat pouze za hrubou orientaci ve finančním zdraví podniku, které by mělo být dále podrobněji prozkoumáno, a neměla by vézt ke zjednodušeným neopodstatněným závěrům.

54


3.4.5.2

Tafflerův bankrotní model

Tab. 12: Výpočet Tafflerova bankrotního modelu Tafflerův bankrotní model Kritérium

2002 0,068 0,155 0,272

X1 X2 X3

2003 0,619 0,150 0,258

2004 0,816 0,132 0,275

2005 0,814 0,149 0,311

2006 1,031 0,141 0,271

-1,657 -0,519 -0,500 -0,578 -0,538 * * * *

X4 Hodnota

Váha 0,530 0,130 0,180

2002 0,036 0,020 0,049

2003 0,328 0,020 0,046

2004 0,432 0,017 0,050

2005 0,431 0,019 0,056

2006 0,547 0,018 0,049

0,160 -0,265 -0,083 -0,080 -0,092 -0,086 * -0,160 0,311 0,419 0,414 0,528

Z tabulky je patrno, že pouze v roce 2002 se hodnota modelu dostává do záporných čísel, tzn. podnik mohl mít v budoucnu finanční potíže. Ale již v následujících letech se výsledky modelu přehouply do kladných hodnot, navíc se stoupajícím trendem, podle čehož lze usuzovat, že by společnost neměla mít do budoucna finanční potíže. Největší vliv na pozitivní výsledky modelu měl ukazatel poměru zisku před zdaněním a krátkodobých závazků, který během let významně rostl především kvůli dosahovaní vyšších podnikových zisků.

3.4.5.3

Index bonity

Tab. 13: Výpočet indexu bonity Index bonity Kritérium

2002

2003

2004

2005

2006

X1

0,041 0,531 -0,004 0,017 -0,022

X2 X3 X4 X5 X6 IB

1,628 0,019 0,092 0,503 0,157 *

1,656 0,160 0,206 0,106 0,620 *

1,855 0,224 0,245 0,087 0,814 *

2,031 0,253 0,291 0,100 0,805

Váha

2002

2003

2004

2005

2006

1,500 0,061 0,796 -0,007 0,025 -0,034

2,425 0,090 0,147 0,149 0,280 10,000 0,185 1,595 0,318 5,000 0,462 1,028 0,096 0,300 0,151 0,032 0,821 0,100 0,016 0,062 * * 1,022 3,661

0,167 2,245 1,227 0,026 0,081 3,740

0,183 2,527 1,453 0,030 0,080 4,298

0,218 2,800 1,589 0,029 0,082 4,685

Podle výsledných hodnot indexu bonity se analyzovaný podnik v roce 2002 nacházel v dobré pozici. V následujících letech přesáhla výsledná úroveň indexu bonity hranici tří bodů, což znamená, že se podnik nacházel v extrémně dobré finančně-ekonomické situaci. Podle daného modelu měl na zlepšování finančně-ekonomické pozice podniku největší vliv růst zisku před zdaněním.

3.4.5.4

Indexy IN

V následující části analýzy budou propočteny a interpretovány indexy IN99 a IN01.

55


Idex IN99

Tab. 14: Výpočet indexu IN99 IN99 Kritérium A/CK EBIT/A VYNOSY/A OA/KZ IN 2000

2002 1,628 0,026 0,200 1,211

2003 1,656 0,176 0,776 1,173

2004 1,855 0,240 0,914 1,001

2005 2,031 0,265 0,870 1,185

*

*

*

*

Váha 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2,425 -0,017 -0,028 -0,028 -0,032 -0,035 -0,041 0,283 4,573 0,117 0,804 1,097 1,210 1,295 0,881 0,481 0,096 0,373 0,440 0,418 0,424 0,953 0,015 0,018 0,018 0,015 0,018 0,014 * * 0,204 1,167 1,520 1,612 1,692

V první analyzovaném roce vychází IN99 nejhůře ze všech zkoumaných období, jeho hodnota lze interpretovat tak že podnik netvoří hodnotu. V následujícím roku 2003 nelze určit, zda hodnotu společnost tvoří či ne. Ve zbývajících letech podnik spíše hodnotu tvoří. Za pozitivní fakt lze považovat fakt, že hodnota IN99 během analyzovaných pěti let nepřetržitě roste. Nejvýraznější vliv na hodnotu IN99 měla produkční síla aktiv, která v čase rostla.

3.4.5.4.2

Index IN01

Tab. 15: Výpočet indexu IN01 IN01 Kritérium X1 X2 X3 X4 X5 IN01

2002 1,628 3,575 0,026 0,194 0,568 *

2003 1,656 10,733 0,176 0,742 0,583 *

2004 1,855 15,672 0,240 0,886 0,480 *

2005 2,031 22,140 0,265 0,839 0,479

2006 2,425 86,761 0,283 0,854 0,518 *

Váha 0,130 0,040 3,920 0,210 0,090 *

2002 0,212 0,143 0,101 0,041 0,051 0,547

2003 0,215 0,429 0,690 0,156 0,052 1,542

2004 0,241 0,627 0,940 0,186 0,043 2,037

2005 0,264 0,886 1,037 0,176 0,043 2,406

2006 0,315 3,470 1,110 0,179 0,047 5,122

Výsledná hodnota IN01 během analyzovaných pěti let výrazně rostla, především díky rostoucímu druhému kritériu, tj. ukazateli úrokového krytí. V roce 2002 se podnik podle IN01 nacházel ve špatné situaci, ovšem již další hodnoty IN01 dokazují, že podnik vše bez problémů přestál a od roku 2004 (rok 2003 se nachází v tzv. šedé zóně) podnik tvoří kladnou ekonomickou hodnotu, nejvíce v roce 2006.

3.4.5.5

Du Pontova analýza

Blok ukazatelů rentability by měl být vždy doplněn o tzv. Du Pontovu analýzu. Ta složí především k odhalení základních činitelů efektivnosti. Lze se setkat buď s rozkladem ukazatele ROA, nebo ROE.

56


Rozklad rentability aktiv

V prvním stupni je rentabilita aktiv vyjádřena jako funkce dvou ukazatelů:

§

rentabilita tržeb

§

obrat celkových aktiv

ROA = ROS · Obrat aktiv, tj. EAT/Aktiva = EAT/Tržby · Tržby/Aktiva

Z rozkladu je zřejmé, že podnik dosahuje rentability celkového kapitálu různými kombinacemi ziskovosti tržeb a obratovosti kapitálu. Zatímco vysoká ziskovost tržeb je převážně výsledkem dobré kontroly nákladů, hospodárnosti při vynakládání prostředků, při spotřebě kapitálu, vysoký obrat celkových aktiv je projevem efektivního využívání kapitálu, resp. majetku, se kterým podnik hospodaří.

Tab. 16: Rozklad ukazatele ROA

ROA

=

2002 2003 2004 2005 2006

= = = = =

Čistý zisk Aktiva 0,013 0,108 0,188 0,189 0,210

Rozklad ROA Čistý zisk = Tržby = 0,074 = 0,158 = 0,225 = 0,227 = 0,249

* * * * * *

Tržby Aktiva 0,172 0,683 0,836 0,830 0,843

Je patrné, že rentabilita aktiv v čase výrazně rostla. Oba činitelé, tedy jak rentabilita tržeb tak i obrat aktiv, přispívali k tomu to růstu pozitivně, přičemž vyšší měrou se podílel obrat aktiv. Vývoj obou činitelů v čase viz. kapitoly 3.4.4.1.3 a 3.4.4.2.12.4.2.1. K zachycení vlivu dílčích analytických ukazatelů existuje několik metod, např. indexová metoda, metoda postupných změn a logaritmická metoda. Použijeme logaritmickou metodu, protože její výsledky je možno považovat za nejpřesnější. Při aplikaci této metody se přírůstek syntetického ukazatele rozkládá v poměru logaritmů indexů dílčích ukazatelů. V tomto poměru rozdělíme procentní přírůstek syntetického ukazatele nebo jeho absolutní přírůstek.1 Součet vlivu dílčích ukazatelů dá celkovou změnu syntetického ukazatele. Tab. 17: Rozklad ukazatele ROA a vliv jednotlivých faktorů

Vliv

Rozklad ROA ROA ČZ/T T/A

1

2003/2002 9,5% 3,4% 6,2%

2004/2003 8,0% 5,1% 2,9%

SYNEK, M.: Ekonomická analýza, VŠE v Praze 2004

57

2005/2004 0,1% 0,2% -0,1%

2006/2005 2,1% 1,8% 0,3%

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. V roce 2003 došlo k nárůstu rentability aktiv absolutně o 9,5%, přičemž na tomto vzestupu se nejvíce podílel obrat aktiv svými 6,2 %, zbytek připadl na rentabilitu tržeb. V následujícím roce 2004 opět rentabilita aktiv vzrostla, nyní absolutně o 8 %, přičemž hlavním tahounem již nebyl obrat aktiv, nýbrž rentabilita tržeb, jejíž vliv na růst ROA činil 5,1 %. V roce 2005 vzrostla rentabilita aktiv jen nepatrně o 0,1 %, pozitivně působil vliv rentability tržeb, naopak negativně ovlivnil hodnotu ROA obrat aktiv. V roce 2006 ukazatel ROA vzrostl meziročně absolutně o 2,1 %, kdy rozhodující vliv s 1,8 % měla rentabilita tržeb. Lze konstatovat, že kromě roku 2003 měla rozhodující vliv vždy rentabilita tržeb, což vyjadřuje schopnost podniku dobře zvládat cenovou strategii a kontrolovat provozní náklady.

3.4.5.5.1.1

Pyramidový rozklad INFA

V současné době je na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR využíván pyramidový rozklad označovaný autory jako pyramidový rozklad INFA.1 V následují části práce bude schematicky uveden pyramidový model INFA včetně dopočítaných hodnot. Pyramidovy rozklad INFA bude aplikován na produkční sílu aktiv v roce 2006.

Obr. 19: Pyramidový rozklad produkční síly aktiv EBIT/T

T/A 0,8429

=

0,3361

* EBIT/A 0,2833

EBT/A

EAT/VK 0,358

EAT/AKCIE 0,7958

/

*

VK/A 0,5876

0,0033

/

EAT/EBT

Ú/BÚaO

*

0,7503

VK/AKCIE 2,2260 0,0264

1

Ú/A

+

0,2800

BÚaO/CZaOP 0,3003

ŠULÁK, M., VACÍK, E.: Měření výkonnosti firem,Západočeská univerzita v Plzni 2003

58

*

CZaOP/A 0,4124

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. kde AKCIE - počet akcií BÚaO - bankovní úvěry a obligace CZaOP - cizí zdroje a ostatní pasiva Ú

- úroky

3.4.5.5.2

Rozklad rentability vlastního kapitálu

Ukazatel rentability vlastního kapitálu lze rozložit na součin tří dílčích ukazatelů: §

rentabilita tržeb

§

obrat aktiv

§

tzv. finanční páka ROE = EAT/Tržby · Tržby/Aktiva · Aktiva/Vlastní kapitál

Tab. 18: Rozklad ukazatele ROE

ROE

=

2002 2003 2004 2005 2006

= = = = =

Čistý zisk Vl. kapitál 0,033 0,273 0,409 0,372 0,358

= = = = = =

Rozklad ROE Čistý zisk * Tržby 0,074 * 0,158 * 0,225 * 0,227 * 0,249 *

Tržby Aktiva 0,172 0,683 0,836 0,830 0,843

* * * * * *

Aktiva Vl. kapitál 2,604 2,533 2,174 1,972 1,702

Rentabilita vlastního kapitálu výrazně rostla do roku 2004, kdy dosáhla svého maxima téměř 41 %. Na tak vysoké hodnotě se nejvíce podílela tzv. finanční páka, která ale v čase postupně klesá, s tím jak klesá zadluženost, a proto i finanční páka ovlivňuje hodnotu ROE stále méně. Druhým významným činitelem byl obrat aktiv, který meziročně výrazně rostl až do zmíněného roku 2004. Posledním činitelem byla rentabilita tržeb, která rostla ve všech analyzovaných účetních obdobích. Od roku 2004, tzn. v letech 2005 a 2006 rentabilita vlastního kapitálu pomalu klesá, na což má největší vliv snižující se finanční páka. K zachycení vlivu dílčích analytických ukazatelů na absolutní změny v ukazateli ROE použiji opět logaritmickou metodu.

Tab. 19: Rozklad ukazatele ROE a vliv jednotlivých faktorů

Vliv

Rozklad ROE ROE ČZ/T T/A A/VK

2003/2002 24,0% 8,6% 15,7% -0,3%

2004/2003 13,5% 11,8% 6,8% -5,1%

59

2005/2004 -3,7% 0,4% -0,3% -3,8%

2006/2005 -1,4% 3,4% 0,6% -5,4%

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Obr. 20: Vývoj vlivu jednotlivých faktorů na ukazatel ROE Vývoj vlivu na ROE 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0%

2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

-10,0% ROE

ČZ/T

T/A

A/VK

V roce 2003 vzrostl ukazatel rentability vlastního kapitálu oproti roku 2002 v absolutním vyjádření o 24%, přičemž na tomto přírůstku měl největší vliv obrat aktiv s téměř 16 % a na druhém místě rentabilita tržeb s téměř 9 %. Ukazatel finanční páky se podílel mírně negativním vlivem, přičemž tento záporný vliv na hodnotu ROE se v dalších letech zvýšil v důsledku klesající zadluženosti. Rok 2004 znamenal 13,5% absolutní přírůstek ROE, kdy největší vliv na toto navýšení již neměl obrat aktiv, nýbrž rentabilita tržeb s vlivem téměř 12%. Obrat aktiv ovlivnil ROE téměř 7 %. Finanční páka působila na absolutní přírůstek ROE negativně, protože právě zde se začalo výrazněji projevovat klesající zadluženost. V roce 2005 poprvé pozorujeme klesající trend ve vývoje ukazatele ROE, přičemž rozdíl v absolutním vyjádření činil 3,7 %. Na tomto poklesu se nejvíce podílela klesající finanční páka, v daleko menším měřítku i pokles obratu aktiv. V roce 2006 poklesl ukazatel ROE absolutně o 1,4 % a to opět vlivem poklesu finanční páky, která ovlivnila ROE záporně 5,4 %. Tento negativní vliv byl z větší částí zmírněn růstem rentability tržeb a z mnohem menší části rentabilita tržeb.

3.4.5.5.3

Ziskový účinek finanční páky

Finanční páka charakterizuje třetí páku, kterou management působí na ROE. Měří se obvykle poměrem celkového kapitálu k vlastnímu kapitálu. Finanční páka zvyšuje míru výnosnosti vlastního kapitálu (za předpokladu, že míra zhodnocení vloženého kapitálu podnikem je vyšší než úroková míra z cizího kapitálu zmírněná navíc úsporou na dani, která je ušetřena vlivem toho, že úroky se zahrnují do nákladů). Vyšší zadluženost, ale současně zvyšuje riziko podnikání.

60

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Pro zjištění, zda finanční páka působí na rentabilitu vlastního kapitálu pozitivně použijeme identitu1: ROE = EAT/EBIT · A/VK · EBIT/Aktiva ROE = EBIT/Tržby · EBT/EAT · EAT/EBT · Tržby/Aktiva · Aktiva/Vlastní kapitál

Z uvedeného rozkladu je zřejmé, že rentabilita vlastního kapitálu je ovlivňována rentabilitou celkového kapitálu, zdaněním a zadlužeností. Vliv zadluženosti na ROE vyjadřují dva z výše uvedených faktorů, úroková redukce zisku EBT/EBIT a tzv. finanční páka A/VK, přičemž tyto dva faktory působí protichůdně. Zvýšení podílu cizích zdrojů, tedy zadluženosti, které se projeví v růstu ukazatele finanční páka, má podle tohoto vztahu pozitivní vliv na ROE. Avšak na druhé straně zvýšení podílu cizích zdrojů je zpravidla provázeno zvýšením úroků, které snižují podíl zisku plynoucího majitelům a způsobuje pokles ukazatele úrokové redukce zisku a tím i rentability vlastního kapitálu. Společný vliv obou faktorů lze vyjádřit jejich součinem. Který se nazývá ziskový účinek finanční páky. Udává míru, jakou je rentabilita vlastního kapitálu vloženého akcionáři zvětšena (násobena) použitím dluhu. Pokud je hodnota multiplikátoru větší než jedna, pak zvyšování podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu akcionářů.2

EBT/EBIT · Aktiva/Vlastní kapitál > 1 Tab. 20: Ziskový účinek finanční páky Hodnoty EBT/EBIT A/VK EBT/EBIT * A/VK

2002 0,72 2,60 1,88

2003 0,91 2,53 2,30

2004 0,94 2,17 2,04

2005 0,95 1,97 1,88

2006 0,99 1,70 1,68

Lze konstatovat, že finanční páka působila ve všech analyzovaných obdobích pozitivně. Nejvyššího účinku bylo dosaženo v roce 2003, kdy došlo k výraznému

zvýšení ukazatele

úrokové redukce zisku. V následujících obdobích dochází ke snižování účinku finanční páky, protože dochází ke snižování zadluženosti, což se přitom více projevuje na poklesu ukazatele finanční páky než na růstu ukazatele úrokové redukce zisku. Na rozdíl od poměrových ukazatelů rentability tržeb a obratu aktiv, které bývají preferovány, není finanční páka zrovna tím, co by se manažeři snažili maximalizovat, i když rovněž může vést 1


2

tamtéž

61

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. k růstu ROE. Finanční páka je stimuluje spíše k tomu, aby se snažili vystihnout uvážlivou rovnováhu mezi výhodami a nevýhodami dluhového financování.1

3.4.6

Bilanční pravidla Použitý kapitál pro financování majetku by měl také odpovídat stupni likvidity

jednotlivých druhů majetku. Aktiva rychle převoditelná na peněžní prostředky je možné krýt krátkodobými závazky. Naopak dlouhodobá aktiva je účelné financovat dlouhodobým kapitálem, vlastním i cizím.2 Prosazuje se zásada, že vlastní kapitál by měl krýt jen ta dlouhodobá aktiva, která jsou typická pro podnik. Ostatní dlouhodobá aktiva mohou být kryta cizím kapitálem, leasingem apod., protože jsou lépe prodejná než speciální stroje a zařízení. Vyšší podíl dlouhodobého kapitálu snižuje celkovou efektivnost činnosti podniku. Nižší podíl dlouhodobého kapitálu je však značně riskantní, protože může vyvolat vážné platební potíže podniku. Uvedená konstatování lze podrobněji rozvinout do orientačních zobecnění rozsáhlých empirických výzkumů platných zejména v dlouhodobějším časovém horizontu, která se stala známými pod označením bilanční pravidla.3 Jde o následující pravidla dotýkající se i kapitálové struktury.

3.4.6.1

Zlaté bilanční pravidlo financování

Toto pravidlo vychází z potřeby sladit časový horizont používání aktiv v podniku s časovým horizontem zdrojů, pasiv, kterými je financován. V praxi jde tedy o to, aby podnik zajistil financování svého dlouhodobého majetku prostřednictvím vlastního kapitálu a nebo dlouhodobých cizích zdrojů. Naopak oběžná aktiva by měl financovat ze svých krátkodobých zdrojů.

Tab. 21: Zlaté bilanční pravidlo financování Zlaté bilanční pravidlo Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje Převaha zdrojů Převaha zdrojů

2002

2003

2004

2005

9 197 417 8 069 917 -1 127 500 -12,26%

12 481 519 11 239 455 -1 242 064 -9,95%

12 610 528 10 882 316 -1 728 212 -13,70%

12 896 334 10 819 575 -2 076 759 -16,10%

2006 13 231 519 11 709 933 -1 521 586 -11,50%

1

HIGGINS, R.C.: Analýza pro finanční management, Praha, Grada 1997

2

BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí, Praha, EAST PUBLISHING, s.r.o. 1999

3


62

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Ani v jednom z následujících roků není pravidlo splněno, protože vždy dlouhodobé zdroje nepostačují k pokrytí dlouhodobého majetku. Podnik se tak řadí na základě aktuální empirie mezi 26% ze všech sledovaných českých podniků, které toto pravidlo nesplňují.1 Nedostatek dlouhodobých zdrojů není ale příliš výrazný.

3.4.6.2

Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo se zabývá poměrem vlastního a cizího kapitálu, tj. zdroji, se kterými podnik

hospodaří. Pravidlo doporučuje maximální poměr 1:1, ovšem záleží na oboru, v němž firma podniká. Jedná se tedy o stupeň zadluženosti firmy. S růstem zadluženosti roste riziko věřitele a tím obtížněji lze shánět dodatečné zdroje financování.

Tab. 22: Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika Vyrovnání rizika Vlastní zdroje Cizí zdroje Převaha vlast. zdrojů Převaha vlast. zdrojů

2002 4 268 859 6 824 888 -2 556 029 -37,45%

2003 5 988 694 9 161 942 -3 173 248 -34,64%

2004 6 915 074 8 105 569 -1 190 495 -14,69%

2005

2006

7 963 963 7 733 870 230 093 2,98%

9 445 956 6 627 920 2 818 036 42,52%

U analyzovaného podniku lze pozorovat dvě opačné situace, co se týče dodržování zlatého bilančního pravidla vyrovnání rizika. Do roku 2005 podnik disponuje převisem cizích zdrojů nad vlastními zdroji, tedy zadluženost přesahuje 50 %, což se může pozitivně projevovat na finanční páce, ale na druhé straně roste finanční riziko. Od roku 2005 je zmíněné pravidlo více dodržováno a zadluženost klesá pod 50 %. .

3.4.6.3

Zlaté bilanční pari pravidlo

Požaduje krytí dlouhodobého majetku výhradně vlastním kapitálem firmy, vyjadřuje tedy v moderním pojetí financování podniku poměrně značně konzervativní a opatrný přístup. V praxi není příliš dodržováno, neboť neumožňuje využít výhod financování dlouhodobým cizím kapitálem.

Tab. 23: Zlaté bilanční pari pravidlo Zlaté pari pravidlo Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Převaha vl. kapitálu Převaha vl. kapitálu

1

2002 9 197 417 4 268 859 -4 928 558 -54%

2003

2004

2005

2006

12 481 519 5 988 694 -6 492 825 -52%

12 610 528 6 915 074 -5 695 454 -45%

12 896 334 7 963 963 -4 932 371 -38%

13 231 519 9 445 956 -3 785 563 -29%


63

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Pravidlo není splněno v žádném účetním období, ale jak už bylo zmíněno, jedná se o běžný jev u většiny společností.

3.4.6.4

Zlaté bilanční poměrové pravidlo

Poměrové pravidlo se zaměřuje na otázky vztahu vývoje investic a tržeb podniku. Jde o to, aby tempo růstu investic nepředbíhalo tempo růstu tržeb. Tento požadavek se jeví jako logický, příliš vysoké investice by firmu do budoucna zatěžovaly hned z několika důvodů: snížená rentabilita, problémy likvidity, ztráta konkurenceschopnosti, nevyužití kapacit apod.

Tab. 24: Zlaté bilanční poměrové pravidlo Poměrové pravidlo Růst tržeb Růst investic

2002

2003

x x

2004

5,426 1,789

2005

1,214 0,343

2006

1,037 1,112

1,040 1,140

Zlaté bilanční poměrové pravidlo bylo dodrženo v letech 2003 a 2004. V letech 2005 a 2006 tempo růstu investic převyšovalo tempo růstu tržeb, takže zmíněné pravidlo nebylo dodrženo, ale jednalo se o nepříliš velký rozdíl. Zlatá bilanční pravidla není nutno brát dogmaticky. Je možno je spíše brát jako oblasti, na které by měla být zaměřena větší pozornost při finančním řízení podniku, aby bylo uhlídáno jeho finanční zdraví.

3.4.7

Ekonomický normál

Základní rovnice ekonomického normálu byla uvedena v eidetické části. V této části práce se budeme zabývat aplikací ekonomického normálu pro jednotlivá období. V následující tabulce budou znázorněny meziroční indexy jednotlivých charakteristik a jejich vývoj.

Tab. 25: Meziroční indexy jednotlivých charakteristik ekonomického normálu Meziroční indexy Zisk Tržby Dlouhodobý majetek Mzdové náklady Počet zaměstnanců Zásoby

2003/2002

2004/2003

11,53 5,43 1,36 5,08 1,13 1,13

1,73 1,21 1,01 1,15 1,07 1,07

64

2005/2004 1,05 1,04 1,02 1,09 1,02 1,19

2006/2005 1,14 1,04 1,03 1,04 0,96 1,00

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. § 11,53

období 2003/2002

>

5,43

>

<

1,36

5,08

>

1,13

> 1,13

Ze znázornění vyplývá, že ideální relace nebyla dodržena v jednom případě, index růstu mzdových nákladů byl větší než index růstu dlouhodobého majetku.

§ 1,73

období 2004/2003

>

1,21

>

<

1,01

1,15

>

1,07

> 1,07

Opět došlo k porušení ideální relace v případě vyššího indexu růstu mzdových nákladů než indexu růstu dlouhodobého majetku. V roce 2004 dosahoval navíc i index růstu počtu zaměstnanců vyšší hodnotu než index růstu dlouhodobého majetku.

§ 1,05

období 2005/2004

>

1,04

>

<

1,02

1,09

>

1,02

< 1,19

V roce 2005 dochází k porušení ekonomického normálu ve dvou případech. Opět rostou mzdové náklady rychleji než dlouhodobý majetek a dokonce i než tržby i zisk. Novinkou je porušení normálu v případě růstu zásob, které přesáhly jak růst tržeb tak i zisků.

§ 1,14

období 2006/2005

>

1,04

>

<

1,03

1,04

>

0,96

> 1,00

V roce 2006 dochází k porušení v jediném případě a sice opět v příliš vysokém indexu růstu mzdových nákladů, i když tentokrát se nejedná o tak výrazné převýšení. 65


3.4.8

Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA

V následující tabulce bude proveden výpočet ekonomické přidané hodnoty. Provozní zisk po zdanění byl vypočítán pomocí zisku před zdaněním a úroky a daňového štítu. Dlouhodobě investovaný kapitál byl stanoven jako součet vlastního kapitálu a úročeného cizího kapitálu. Náklady na cizí kapitál byly stanoveny jako podíl nákladových úroků na bankovních úvěrech a emitovaných obligacích. Náklady na vlastní kapitál byly stanoveny prostřednictvím modelu CAPM, přičemž bezriziková výnosová míra byla zadána podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu,1 beta koeficient a prémie za systematické riziko byly stanoveny podle internetových stránek prof. Damodarana.2 Náklady na kapitál byly určeny jako vážený průměr nákladů na cizí kapitál a na vlastní kapitál, kde vahami jsou podíl cizího, resp. vlastního kapitálu na celkovém dlouhodobě investovaném kapitálu, přičemž u nákladů na cizí kapitál působí navíc daňový štít. Ekonomická přidaná hodnota byla vypočtena jako rozdíl mezi provozním ziskem po zdanění a náklady na cizí kapitál. Pokud je tento rozdíl kladný, vytvořil podnik v minulém období hodnotu pro své majitele.

Tab. 26: Výpočet WACC a ukazatele EVA EVA EBIT daňový štít NOPAT C Cizí kapitál Cizí kapitál / C Úroková sazba dluhu Vlastní kapitál Vlastní kapitál / C re rf b rm-rf WACC C * WACC EVA

2002 2003 2004 2005 2006 285 515 2 668 836 3 605 312 4 156 855 4 553 579 0,69 0,69 0,72 0,74 0,76 197 005 1 841 497 2 595 825 3 076 073 3 460 720 8 069 917 11 239 455 10 882 316 10 819 575 11 709 933 3 379 011 4 421 070 2 926 846 2 114 538 1 667 487 0,419 0,393 0,269 0,195 0,142 2% 6% 8% 9% 3% 4 690 906 6 818 385 7 955 470 8 705 037 10 042 446 0,581 0,607 0,731 0,805 0,858 9,53% 8,12% 9,00% 7,23% 8,41% 5,10% 4,00% 4,80% 3,53% 3,78% 0,56 0,57 0,58 0,56 0,66 7,91% 7,22% 7,24% 6,60% 7,01% 6,22% 6,45% 8,10% 7,10% 7,55% 502 129 724 906 881 565 767 960 884 116 -305 123 1 116 591 1 714 260 2 308 112 2 576 604

Ekonomická přidaná hodnota dosáhla v roce 2002 záporné hodnoty přibližně 300 mil., znamená to, že o tolik se zmenšila hodnota pro akcionáře. V dalším roce dochází ale již k výraznému růstu ekonomické přidané hodnoty na přibližně 1,1 mld. a tento rostoucí trend pokračuje po zbytek analyzovaného období. V roce 2004 vzrostla EVA o 54 % na 1,7 mld., 1

www.mpo.cz

2

www.damodaran.cz

66

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. v roce 2005 o 35 % na 2,3 mld. a v roce 2006 o 12 % na téměř 2,6 mld. Zjištěné hodnoty ukazatele ekonomické přidané hodnoty a jejich rostoucí trend dokazují, že se jedná zdravý a prosperující společnost, která vytváří hodnotu pro své majitele. V následujícím grafu bude přehledně znázorněn vývoj ukazatele EVA.

Obr. 21: Vývoj ukazatele EVA Vývoj ukazatele EVA - v tis.

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 -500 000 2002

2003

2004

2005

2006

Pro lepší znázornění a pochopení ukazatele ekonomické přidané hodnoty a jeho dílčích činitelů a vazeb mezi nimi provedu v následující části kapitoly

dekompozici vrcholového

ukazatele EVA pro rok 2006. Obr. 22: Rozklad ukazatele EVA EVA 2 576 604

NOPAT

-

3 460 720

EBIT

Výnosy 14 163 769

884 116

·

4 553 579

-

Náklady 9 662 684

Náklady kapitálu

+

Daňový štít

Kapitál

0,76

11 709 933

Úroky

Vlastní kapitál

52 484

10 042 446

·

WACC 7,55%

+

Cizí kapitál 1 667 487

Závěrem této kapitoly je nutné si uvědomit, že ani hodnotový ukazatel ekonomické přidané hodnoty není bezproblémový. Základní problém spočívá v tom, že nejsme schopni určit 67

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. „normální“ výnosnost , přiměřenou danému riziku. Problémem je samozřejmě i kalkulace velikosti rizika přijímaného investorem. Z těchto důvodů je třeba mít vždy na zřeteli, že v případě EVA jde spíše než o výpočet EVA, o odhad EVA platný pouze s určitou pravděpodobností.32

3.4.8.1

EVA stanovená propočtem Ministerstva průmyslu a obchodu

MPO ČR používá pro hodnocení odvětví pyramidovou ukazatelovou soustavu INFA Inky a Ivana Neumaierových a to její část: pyramidový rozklad ročního ukazatele EVA. Výše rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (re). Je to výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Studiem několika desítek matematicko statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko a sestavena ratingová funkce. Zmíněný ratingový model pro výpočet alternativního nákladu na vlastní kapitál je k dispozici na stránkách MPO.33 MPO používá tzv. stavebnicový model, kde východiskem je aktuální výnosnost bezrizikových cenných papírů, ke které se na základě expertního odhadu připočítávají přirážky za různé druhy rizika. První přirážka rLA je funkcí ukazatelů charakterizující velikost podniku,druhá přirážka rpodnikatelské je funkcí ukazatelů charakterizující tvorbu produkční síly a třetí přirážka rFinStab je funkcí ukazatelů charakterizující vztahy mezi pasívy a aktivy.Podrobněji je postup výpočtu jednotlivých přirážek popsán na stránkách MPO. Dále platí pro WACC následující vztah: WACC = rf + rLA + rpodnikatelské + rFinStab

V následující

tabulce

bude

proveden

výpočet

alternativního

nákladu

na

kapitál

prostřednictvím předešlého vzorce pro stanovení WACC a zmíněného ratingového modelu.

Tab. 27: Výpočet alternativního nákladu na kapitál metodikou MPO re rf

rLA rpodnikatelské rFinStab WACC re

32

2002 5,10% 0,00% 0,00% 10,00% 15,10% 30%

2003 4,00% 0,00% 0,00% 10,00% 14,00% 21%

2004 4,80% 0,00% 0,00% 10,00% 14,80% 20%

2005 3,53% 0,00% 0,00% 10,00% 13,53% 17%

2006 3,78%34 0,00% 0,00% 10,00% 13,78% 16%

MAŘÍKOVÁ, P., MAŘÍK, M.: Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku, Praha, EKOPRESS,

s.r.o. 2001 33

www.MPO.cz

34

Hodnota za 1. – 3. čtvrtletí roku 2006

68

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Z tabulky je patrné že analyzovaný podnik obdržel maximální přirážku za riziko finanční stability, protože podnik disponuje s velmi nízkou celkovou likviditou. Naopak ostatní přirážky byly stanoveny jako nulové. Výsledné hodnoty alternativních nákladů na vlastní kapitál jsou poměrně vysoké, ale během analyzovaných let dochází k jejich postupnému snižování.

Pro výpočet ukazatel ekonomické přidané hodnoty je použit vztah:

EVA = (ROE - re) · VK Tab. 28: Výpočet ukazatele EVA metodikou MPO EVA

2002

2003

re (ROE - re) VK EVA

2004

27,34%

3,33%

ROE

2005

40,87%

2006

37,20%

35,75%

30%

21%

20%

17%

16%

-26,77%

6,60%

21,11%

19,74%

19,49%

4 268 859

5 988 694

6 915 074

7 963 963

9 445 956

-1 142 756

395 066

1 459 599

1 572 314

1 840 936

Ekonomická přidaná hodnota vypočtená podle metodiky MPO vykazuje rostoucí trend. V roce 2002 byla ještě v červených číslech (v roce 2002 podnik vykazoval jen nepatrnou rentabilitu vlastního kapitálu a současně existovaly vysoké alternativní náklady na kapitál) , tzn. vlastníci ztráceli hodnotu, ale od následujícího roku začíná podnik přidávat hodnotu. Přidaná hodnota byla největší v roce 2006 a činila přibližně 1,8 mld. Na tvorbě hodnoty se vysoce podílela vysoká rentabilita vlastního kapitálu, resp. vysoká hodnota spreadu (ROE - re). Vývoj ukazatele EVA je přehledně znázorněn v následujícím grafu.

Obr. 23: Vývoj ukazatele EVA vypočteného metodikou MPO Vývoj ukazatele EVA - v tis. (výpočet podle metodiky MPO)

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 -500 000 -1 000 000 -1 500 000 re

2002

2003

69

2004

2005


3.4.9

Mezipodnikové srovnání

Mezipodnikové srovnání patří mezi významné součásti finanční analýzy především proto, že umožňuje znázornit relace, jak si analyzovaný podnik stojí ve srovnání např. s průměrnými hodnotami sektoru, odvětví, nebo hlavními konkurenty. Přes svůj nesporný význam bývá mezipodnikové srovnání v analýzách často opomínána. Domnívám se, že hlavním důvodem tohoto nedostatku je obtížná dostupnost k vhodným informacím o relevantních podnicích., především aktuálním. Z tohoto důvodu provedu v první části mezipodnikové srovnání Plzeňského Prazdroje s hlavními konkurenty na českém trhu k roku 2004, ke kterému jakožto nejaktuálnějšímu se mi podařilo zjistit potřebné informace v dostatečném rozsahu pro daný účel. V druhé části provedu rozsáhlejší srovnání Plzeňského Prazdroje s hlavním konkurentem Pivovary Staropramen k roku 2005.35

3.4.9.1

Srovnání s hlavními konkurenty

K mezipodnikovému srovnání Plzeňského Prazdroje s hlavními konkurenty na českém trhu použiji základní metody pro tento účel vhodné, přičemž v závěru výsledky jednotlivých metod porovnám. Mezi porovnávané podniky patří Budějovický Budvar, Pivovary Staropramen, Královský pivovar Krušovice, DRINKS UNION, a.s., Pivovar Starobrno, PMS Přerov, a.s. a samozřejmě Plzěňský Prazdroj. V následující tabulce jsou znázorněny porovnávané ukazatele a jejich konkrétní hodnoty pro jednotlivé pivovary za rok 2004.

Tab. 29: Vybrané podniky a ukazatele pro mezipodnikové srovnání Podnik Plzeňský Prazdroj Staropramen Budějovický Budwar Král.pivovar Krušovice DRINKS UNION, a.s. PMS Přerov, a.s. Starobrno

3.4.9.1.1

ROE 40,9% -0,9% 6,6% 13,0% -18,9% 0,4% 12,2%

ROS 22,5% -0,6% 11,0% 12,8% -1,2% 0,9% 10,7%

Zadluženost 54% 40% 10% 42% 90% 77% 24%

Běžná likvidita 0,48 2,81 8,06 1,15 0,74 2,04 1,26

Obrat aktiv 0,84 0,84 0,54 0,59 1,60 0,10 0,87

Metoda jednoduchého součtu pořadí

Při aplikaci této metody seřadíme firmy v souboru podle každého ukazatele. Firma s nejlepší hodnotou příslušného ukazatele dostane pořadí „1“, další „2“, až firma s nejhorší hodnotou bude

35

Výkazy za rok 2006 nejsou k datu vypracování této analýzy veřejně přístupné

70

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. mít pořadí „počet porovnávaných podniků“. V případě stejné hodnoty ukazatele se stanoví pořadí firmy jako průměr z pořadí firem, které tuto hodnotu dosáhly. Nejlepší je ta firma, pro kterou je integrální ukazatel minimální. Výhodou této metody je její jednoduchost a možnost použití nejen pro kvantitativní, ale i pro kvalitativní charakteristiky. Její základní nevýhodou je skutečnost, že tato metoda sice umožňuje stanovit pořadí firem, ale nekvantifikuje, o kolik je jedna firma lepší než druhá.

Tab. 30: Metoda jednoduchého součtu pořadí Metoda prostého pořadí Plzeňský Prazdroj Staropramen Budějovický Budwar Král.pivovar Krušovice DRINKS UNION, a.s. PMS Přerov, a.s. Starobrno

ROE ROS Zadluženost Běžná likvidita 1 1 5 7 6 6 3 2 4 3 1 1 2 2 4 5 7 7 7 6 5 5 6 3 3 4 2 4

Obrat aktiv SUMA POŘADÍ 2,5 16,5 3 2,5 19,5 5 6 15 1,5 5 18 4 1 28 7 7 26 6 2 15 1,5

Podle metody jednoduchého součtu pořadí nejlépe dopadly společnosti Starobrno a Budějovický Budvar, který dosáhly stejného počtu bodů. Plzeňský Prazdroj se umístil na třetím místě, přičemž největší kladný vliv na tomto umístění měly vysoké hodnoty rentability vlastního kapitálu a rentability tržeb. Naopak negativně působila relativně vysoká zadluženost a nejhorší běžná likvidita ze všech porovnávaných společností.

3.4.9.1.2

Bodovací metoda

Firmě, která v daném ukazateli dosáhla nejlepší hodnotu, se přidělí 100 bodů. Ostatním firmám se přiřadí v tomto ukazateli počet bodů dle poměru k nejlepší hodnotě. Nejlepší bude ta firma, jejíž integrální ukazatel dosáhne maximální hodnotu. Bodovací hodnota obdobně do jisté míry i kvantifikuje velikost rozdílů v rámci jednotlivých ukazatelů.

Tab. 31: Bodovací metoda Bodovací metoda Plzeňský Prazdroj Staropramen Budějovický Budwar Král.pivovar Krušovice DRINKS UNION, a.s. PMS Přerov, a.s. Starobrno

ROE 100 -2 16 32 -46 1 30

ROS 100 -3 49 57 -5 4 48

Zadluženost 19 25 100 24 11 13 42

Běžná likvidita 6 35 100 14 9 25 16

Obrat aktiv 53 53 34 37 100 6 54

SUMA 277 108 299 164 69 49 189

POŘADÍ 2 5 1 4 6 7 3

Podle bodovací metody se na prvním místě umístil Budějovický Budvar. Plzeňský Prazdroj obsadil druhé místo opět za hlavního přispění rentabilit vlastního kapitálu a tržeb. 71


Metoda normované proměnné

U této metody transformujeme původní hodnoty ukazatelů xi,j na tvar normované proměnné ui,j, a to: Při charakteru ukazatele + 1: ui,j = (xij – xpj)/ sxj Při charakteru ukazatele – 1: ui,j = (xpj – xij)/ sxj kde

xij

= hodnota j-tého ukazatele v i-té firmě

xpj

= aritmetický průměr vypočítaný z hodnot j-tého ukazatele

sxj

= směrodatná odchylka vypočítaná z hodnot j-tého ukazatele

Normovaná proměnná odstraňuje největší nedostatek předchozích metod, kterým byla necitlivost vůči rozptylu hodnot. Proto i výsledky této metody jsou méně citlivé na extrémní hodnoty ukazatelů ve výběrovém souboru firem.

Tab. 32: Metoda normované proměnné Metoda normované proměnné Plzeňský Prazdroj Staropramen Budějovický Budwar Král.pivovar Krušovice DRINKS UNION, a.s. PMS Přerov, a.s. Starobrno

ROE 1,828 -0,468 -0,054 0,297 -1,458 -0,398 0,253

ROS 1,653 -0,987 0,343 0,552 -1,054 -0,815 0,309

Zadluženost -0,207 0,298 1,351 0,216 -1,487 -1,026 0,855

Běžná likvidita -0,715 0,170 2,163 -0,461 -0,615 -0,123 -0,419

Obrat aktiv SUMA POŘADÍ 0,157 2,717 2 0,157 -0,831 5 -0,500 3,304 1 -0,389 0,214 4 1,827 -2,787 6 -1,471 -3,834 7 0,219 1,217 3

Podle dané metody se nejlépe umístil Budějovický Budvar následovaný Plzeňským Prazdrojem. Na třetím místě se umístil pivovar starobrno.

3.4.9.1.4

Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu

Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu je filozoficky velmi blízká předchozí metodě. Opět se pracuje s normovanými tvary hodnot jednotlivých ukazatelů, ale do výběrového souboru firem je zaváděna i tzv. fiktivní firma. Ukazatel fiktivní firmy lze dostat tak, že u každého ukazatele je nalezena firma, která měla nejlepší hodnotu toho kterého ukazatele, a tato hodnota je považována za hodnotu, kterou má fiktivní firma. Takovýmto způsobem lze získat fiktivní firmu, která bude mít ve všech ukazatelích nejlepší hodnoty. Potom vypočítáme aritmetické průměry a směrodatné odchylky za jednotlivé ukazatele a převedeme všechny ukazatele na normovaný tvar: 72


Jde-li o normování ukazatele, který nebyl nejlepší : ui,j = (xij – xpj)/ sxj Jde-li o normování ukazatele, který byl nejlepší : u0,j = (x0j – xpj)/ sxj kde

xij

=

hodnota j-tého ukazatele pro i-tou firmu

x0j

=

hodnota j-tého ukazatele u fiktivní firmy, tj.

x0j

=

xi,max pro ukazatele, které se mají maximalizovat

x0j

=

xi,min pro ukazatele, které se mají minimalizovat

Nejlepší je ta firma, jejíž vzdálenost od fiktivní firmy je nejmenší, tj. jejíž integrální ukazatel je minimální.

Tab. 33: Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu Plzeňský Prazdroj Staropramen Budějovický Budwar Král.pivovar Krušovice DRINKS UNION, a.s. PMS Přerov, a.s. Starobrno

ROE 0,0 5,3 3,5 2,3 10,8 5,0 2,5

ROS 0,0 7,0 1,7 1,2 7,3 6,1 1,8

Zadluženost 2,4 1,1 0,0 1,3 8,1 5,7 0,2

Běžná likvidita 8,3 4,0 0,0 6,9 7,7 5,2 6,7

Obrat aktiv 2,8 2,8 5,4 4,9 0,0 10,9 2,6

SUMA POŘADÍ 13,5 2 20,1 5 10,7 1 16,6 4 33,9 7 32,8 6 13,8 3

Podle použité metody nejlépe dopadl opět pivovar Budějovický Budvar. Na druhém místě se umístil Plzeňský Prazdroj, následovaný pivovarem Starobrno.

3.4.9.1.5

Porovnání metod

V následující tabulce jsou přehledně znázorněny výsledky jednotlivých metod a jejich základě sestaveno konečné pořadí. Konečné pořadí je získáno pomocí prostého součtu pořadí.

Tab. 34: Porovnání metod mezipodnikového srovnání

Porovnání metod Plzeňský Prazdroj Staropramen Budějovický Budwar Král.pivovar Krušovice DRINKS UNION, a.s. PMS Přerov, a.s. Starobrno

Metoda prostého součtu pořadí

3 5 1,5 4 7 6 1,5

Bodovací metoda

Metoda normované proměnné

Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu

SUMA

KONEČNÉ POŘADÍ

2 5 1 4 6 7 3

2 5 1 4 6 7 3

2 5 1 4 7 6 3

9 20 5 16 26 26 11

2 5 1 4 6 až 7 6 až 7 3

73

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Z tabulky je zjevné, že všechny použité metody podávají velmi podobné, téměř identické výsledky. Jednoznačným vítězem se stal Budějovický Budvar, který kromě metody prostého součtu pořadí obsadil vždy první místo. Pivovar Budějovický Budvar je průměrně rentabilní, velmi málo zadlužený, vysoce likvidní a disponuje s relativně mírně podprůměrnou obratovostí aktiv. Analyzovaná společnost Plzeňský Prazdroj obsadilo celkově druhé pořadí, přičemž disponuje s bezkonkurenčně vysokými rentabilitami. Společnost ale v mezipodnikovém srovnání ztrácí velmi nízkou likviditou a nadprůměrnou zadlužeností. Na třetím místě skončil pivovar Starobrno, který dosahoval ve všech oblastech nadprůměrných výsledků. Královský pivovar Krušovice se umístil na čtvrtém místě, na pátém Pivovary Staropramen a nejhůře dopadly společně DRINKS UNION, a.s. a PMS Přerov, a.s.

3.4.9.2

Srovnání se společností Pivovary Staropramen, a.s.

V této pasáži bude porovnán Plzeňský Prazdroj se společností Pivovary Staropramen, která je v pozici největšího konkurenta. Zatímco v předešlé části byly srovnány pouze vybrané hlavní ukazatele, v následujícím textu bude věnována pozornost mnohem většímu množství ukazatelů a jiným charakteristikám obou společností k roku . Společnost Pivovary Staropramen je s téměř 16 % podílem na trhu druhým největším výrobcem piva v České republice. Je také druhým největším českým exportérem piva. V současné době provozuje společnost Pivovary Staropramen a.s. celkem tři pivovary. Jedná se o dva pivovary v Praze - smíchovský pivovar Staropramen a pivovar Braník, a dále pivovar Ostravar v Ostravě. Pivovary Staropramen jsou součástí společnosti InBev - největší pivovarnické společnosti světa.

Tab. 35: Srovnání s hlavním konkurentem - 1. část Porovnávané položky Podíl na trhu Počet zaměstnanců Aktiva celkem v tis. Podíl dlouhodobého majetku Podíl oběžných aktiv Podíl vlastního kapitálu Podíl cizích zdrojů

Plzeňský Prazdroj,a.s. 43% 2 694 15 707 085 82% 15% 51% 49%

Pivovary Staropramen, a.s. 15,7% 957 4 313 322 48% 45% 62% 37%

Plzeňský Prazdroj má téměř trojnásobně větší postavení na trhu. Tomu odpovídá také téměř trojnásobný počet zaměstnanců oproti Staropramenu. Bilanční suma činí u Prazdroje téměř 16 mld., zatímco u Staropramenu dosahuje něco přes 4 mld. Zajímavý je rozdíl ve struktuře celkových aktiv, kdy podíl dlouhodobého majetku u Prazdroje na celkových aktivech činí 82 % a u Prazdroje pouhých 48 %. Tomu odpovídá nízký podíl oběžných aktiv u Prazdroje a 45 % podíl u Staropramenu. Plzeňský Prazdroj je více zadlužen než Staropramen. 74

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Tab. 36: Srovnání s hlavním konkurentem - 2. část Porovnávané položky Tržby v tis. EAT v tis. EBT v tis. EBIT v tis. EBITDA v tis.

Plzeňský Prazdroj,a.s. 13 030 328 2 962 226 3 969 106 4 156 855 5 456 065

Pivovary Staropramen, a.s. 3 502 452 240 474 341 897 341 897 789 915

Tržby dosahovaly u Prazdroje téměř čtyřnásobné výše ve srovnání se Staropramenem. V případě jednotlivých forem zisku jsou rozdíly ještě větší, což svědčí o vysokých nákladech nebo nízké marži Staropramenu oproti Prazdroji.

Tab. 37: Srovnání s hlavním konkurentem - 3. část Porovnávané položky ROA ROE ROS Produkční síla aktiv Obrat aktiv Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu kr. závazků Celková zadluženost Pákový ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita

Plzeňský Prazdroj,a.s. 18,9% 37,2% 22,7% 26,5% 0,83 35 24 54 49% 1,97 0,48 0,22 0,04

Pivovary Staropramen, a.s. 5,6% 9,0% 6,9% 7,9% 0,81 16 69 164 37% 1,61 1,20 0,93 0,69

V případě poměrových ukazatelů rentability dosahuje Prazdroj jednoznačně lepších výsledků. Do obratu aktiv je u obou společností srovnatelná. Doba obratu zásob mluví příznivěji pro Staropramen. Doba obratu pohledávek dosahuje u Prazdroje nižšího počtu dní, ale naopak doba obratu krátkodobých závazku je v případě Staropramenu hodně vysoká, takže tzv. obchodní deficit je příznivější pro Staropramen. Staropramen je oproti Prazdroji také mnohem likvidnější.

Tab. 38: Srovnání s hlavním konkurentem - 4. část Porovnávané položky Altmanovo Z-score IN 01 EVA entity v tis.

Plzeňský Prazdroj,a.s. 2,202 - šedá zóna 2,4 - tvoří hodnotu 2 308 112

Pivovary Staropramen, a.s. 1,85 - šedá zóna 1,92 - tvoří hodnotu 59 420

Na doplnění uvádím některé další charakteristiky jako je např. Z - score, IN 01 a ekonomickou přidanou hodnotu. Jak Altmanovo Z – score tak In 01 vychází příznivěji pro Plzeňský Prazdroj. Výrazný rozdíl je patrný u hodnotového ukazatele ekonomické přidané hodnoty. 75


4 Závěr Cílem této práce bylo zhodnotit finanční situaci společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. prostřednictvím finanční analýzy a upozornit na problematická místa, případně pokusit se navrhnout řešení těchto problémů.

Při analýze firmy jsem se zaměřil jak na hodnocení společnosti z časového hlediska tak i na porovnání zjištěných hodnot s hlavními konkurenty.

Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. se jeví jako silná firma s velkými zkušenostmi a tradicí, pro kterou poslední léta byla poměrně hektická a byla významným mezníkem ve vývoji společnosti. Dne 1. října 2002 nabylo účinnosti sloučení společností Plzeňský Prazdroj, a.s., Pivovar Radegast, a.s. a Pivovar Velké Popovice, a.s. Již v následujícím roce 2003 dochází k výraznému zlepšení většiny ukazatelů finanční výkonnosti.

Společnost disponuje k roku 2006 bilanční sumou ve výši přesahující 16 miliard. Pro strukturu aktiv společnosti je charakteristický vysoký podíl dlouhodobého majetku (především hmotného) a nízký podíl oběžných aktiv. Pro strukturu pasiv je charakteristický vyrovnaný podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů na celkové bilanční sumě, přičemž dochází k průběžnému snižování zadluženosti. Zadluženost společnosti se dostává již v roce 2005 pod padesáti procentní hranici, kapitálovou strukturu Plzeňského Prazdroje, a.s. můžeme považovat za dobrou. Analýza poměrových ukazatelů upřesnila obraz o finanční situaci společnosti. Mezi lety 2002 a 2003 došlo k výraznému skoku v hodnotách ukazatelů rentability a aktivity. Ukazatele rentability od zmíněného přelomu dosahují velmi vysokých hodnot, což dosvědčuje i mezipodnikové srovnání, ve kterém byly zjištěné hodnoty bezkonkurenčně vysoké. Vysoké rentability jsou výsledkem výrazného nárůstu zisku, který navíc během analyzovaných let stále roste. V případě ukazatelů aktivity pozorujeme výrazné zlepšení v obrátce aktiv, jejíž hodnoty dosahují průměrných hodnot ve srovnání s hlavními konkurenty na českém trhu. Také doby obratu zásob a obratu pohledávek se výrazně snížila, což je pozitivní trend. Doba obratu krátkodobých závazků dosahuje vždy vyšších hodnot než doba obratu pohledávek. Tato skutečnost je velmi pozitivní pro firmu, vyjadřuje sílu a postavení společnosti na trhu, rozdíly mezi dobou úhrady krátkodobých závazků a dobou úhrady pohledávek je doba, kdy dodavatelé financují společnost. Jako problematická se jeví skupina ukazatelů likvidity, jejichž zjištěné hodnoty jsou velmi nízké a dokonce úplně nejnižší, co se týče mezipodnikového srovnání. Při 76

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. zjištěných hodnotách může být podniková likvidita značně riziková, např. může být ohroženo včasné splácení bankovních půjček. Za zkoumané časové období ale analyzovaný podnik neměl problémy se splácením bankovních půjček ani jiných závazků, a tudíž nízké hodnoty běžné likvidity budou spíše odrazem dobrého řízení likvidity. Zjištěné nízké hodnoty likvidity by měly být blíže analyzovány, k čemuž je zapotřebí dostatek vnitropodnikových údajů. Na analyzovaném podniku byly také aplikovány vybrané bonitní a bankrotní modely, včetně indexů IN. Výsledky všech použitých modelů lze interpretovat, že se společnost od roku 2003 nachází v dobré finanční situaci, společnost tvoří hodnotu a v žádném případě nehrozí společnosti finanční krize. V průběhu analýzy byla propočítána též ekonomická přidaná hodnota. Kladné hodnoty tohoto ukazatele znamenají, že podnik vytváří hodnotu pro své majitele, proto můžeme rostoucí trend tohoto ukazatele považovat za velmi pozitivní, navíc se jedná o vysoké hodnoty přesahující dvě miliardy ročně. V závěru finanční analýzy bylo provedeno mezipodnikové srovnání Plzeňského Prazdroje s hlavními konkurenty, ze kterého vyšel Plzeňský Prazdroj úspěšně, když obsadil za použití vybraných metod druhé místo za Budějovickým Budvarem. Především vysoké hodnoty ukazatelů rentability jsou nesrovnatelně vyšší než u ostatních konkurentů. Z opačného pohledu celkové mezipodnikové hodnoceni negativně ovlivnily velmi nízké hodnoty ukazatelů likvidity a nadprůměrná zadluženost.

Finanční situaci Plzeňského Prazdroje,a.s. shledávám na základě provedené analýzy jako velmi dobrou a bezproblémovou. Jedná se o perspektivní společnost s dobrým výhledem do budoucna.

77


5 Zdroje informací Knihy a skriptum 1. BREALEY, R.A., MYERS, S.C.: Teorie a praxe firemních financí, Praha, EAST PUBLISHING, s.r.o. 1999 2. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování, VŠE Praha 2002 3. GRÜNWALD, R.:Finanční analýza – metody a využití, Praha, VOX Consult s.r.o. 1995 4. HIGGINS, R.C.: Analýza pro finanční management, Praha, Grada 1997 5. KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku, Praha C.H.Beck 1999 6. KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví:světový koncept, Praha, Polygon 2003 7. KISLINGEROVÁ, E.: Manažerské finance, Praha, C.H.BECK 2004 8. MAŘÍKOVÁ, P., MAŘÍK, M.: Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku, Praha, EKOPRESS, s.r.o. 2001 9. SYNEK, M.: Manažerská ekonomika, Praha, Grada 2000 10. SYNEK, M.: Ekonomická analýza, VŠE v Praze 2004 11. SYNEK, M.:Podniková ekonomika, Praha, C.H.Beck 2000 12. ŠULÁK, M., VACÍK, E.: Měření výkonnosti firem,Západočeská univerzita v Plzni 2003 13. VALACH, J a kol.: Finanční řízení podniku, Praha, EKOPRESS,s.r.o. 1997

Diplomové, bakalářské a semestrální práce 1. KOLÁŘOVÁ, B.: Seminární práce do předmětu PE 561 na téma: Teorie a aplikace bonitních a bankrotních modelů, VŠE v Praze 2005 2. STRNAD, L.: Semestrální práce do předmětu PE301-Finanční analýza společnosti ČESKÝ TELECOM,a.s., 2004 3. STRNAD, L.: Finanční analýza společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s., 2005

Ostatní zdroje 1. Výroční zprávy společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. za roky 2003, 2004, 2005 a 2006 2. Informační zdroj Magnáš 3. Stránky Plzeňského Prazdroje,a.s.: http://www.prazdroj.cz 4. Stránky Českého svazu pivovarů a sladoven : http://www.cspas.cz 5. Hospodářské noviny 6. Lidové noviny 7. MF DNES 8. ISDN server: http://www.isdn.cz 78

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. 9. http://www.zive.cz 10. http:// www.czso.cz 11. http:// www.pivovary.info 12. http://www.damodaran.com 13. Stránky Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na http://www.mpo.cz/ 14. Oceňovací program Spider dostupný na VŠE

79


6 Seznam tabulek, obrázků a příloh Tabulky: Tab. 1: SWOT analýza.................................................................................................................. 30 Tab. 2: Vývoj celkových aktiv...................................................................................................... 31 Tab. 3: Vývoj celkových pasiv ..................................................................................................... 33 Tab. 4: Výpočet čistého pracovního kapitálu ............................................................................... 42 Tab. 5: Výpočet obratového cyklu peněz a kapitálové potřeby.................................................... 43 Tab. 6: Ukazatele rentability......................................................................................................... 44 Tab. 7: Ukazatele aktivity............................................................................................................. 47 Tab. 8: Ukazatele zadluženosti ..................................................................................................... 49 Tab. 9: Ukazatele likvidity............................................................................................................ 50 Tab. 10: Ukazatele kapitálového trhu ........................................................................................... 52 Tab. 11: Výpočet Altmanova indexu............................................................................................ 54 Tab. 12: Výpočet Tafflerova bankrotního modelu ....................................................................... 55 Tab. 13: Výpočet indexu bonity ................................................................................................... 55 Tab. 14: Výpočet indexu IN99 ..................................................................................................... 56 Tab. 15: Výpočet indexu IN01 ..................................................................................................... 56 Tab. 16: Rozklad ukazatele ROA ................................................................................................. 57 Tab. 17: Rozklad ukazatele ROA a vliv jednotlivých faktorů...................................................... 57 Tab. 18: Rozklad ukazatele ROE.................................................................................................. 59 Tab. 19: Rozklad ukazatele ROE a vliv jednotlivých faktorů ...................................................... 59 Tab. 20: Ziskový účinek finanční páky ........................................................................................ 61 Tab. 21: Zlaté bilanční pravidlo financování................................................................................ 62 Tab. 22: Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika ........................................................................ 63 Tab. 23: Zlaté bilanční pari pravidlo ............................................................................................ 63 Tab. 24: Zlaté bilanční poměrové pravidlo................................................................................... 64 Tab. 25: Meziroční indexy jednotlivých charakteristik ekonomického normálu ......................... 64 Tab. 26: Výpočet WACC a ukazatele EVA ................................................................................. 66 Tab. 27: Výpočet alternativního nákladu na kapitál metodikou MPO ......................................... 68 Tab. 28: Výpočet ukazatele EVA metodikou MPO ..................................................................... 69 Tab. 29: Vybrané podniky a ukazatele pro mezipodnikové srovnání........................................... 70 Tab. 30: Metoda jednoduchého součtu pořadí.............................................................................. 71 Tab. 31: Bodovací metoda ............................................................................................................ 71 Tab. 32: Metoda normované proměnné........................................................................................ 72 80

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Tab. 33: Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu.......................................................................... 73 Tab. 34: Porovnání metod mezipodnikového srovnání ................................................................ 73 Tab. 35: Srovnání s hlavním konkurentem - 1. část ..................................................................... 74 Tab. 36: Srovnání s hlavním konkurentem - 2. část ..................................................................... 75 Tab. 37: Srovnání s hlavním konkurentem - 3. část ..................................................................... 75 Tab. 38: Srovnání s hlavním konkurentem - 4. část ..................................................................... 75

Obrázky: Obr. 1: Ekonomický normál ......................................................................................................... 18 Obr. 2: Výstav piva v ČR.............................................................................................................. 26 Obr. 3: Podíly výrobců piva na českém trhu ............................................................................... 26 Obr. 4: Organizační struktura společnosti .................................................................................... 28 Obr. 5: Vývoj dlouhodobého majetku .......................................................................................... 32 Obr. 6: Vývoj oběžných aktiv....................................................................................................... 32 Obr. 7: Vývoj vlastního kapitálu................................................................................................... 34 Obr. 8: Vývoj cizích zdrojů .......................................................................................................... 34 Obr. 9: Vývoj hospodářských výsledků........................................................................................ 36 Obr. 10: Struktura celkových aktiv............................................................................................... 37 Obr. 11: Struktura dlouhodobého majetku ................................................................................... 37 Obr. 12: Struktura oběžných aktiv................................................................................................ 38 Obr. 13: Struktura celkových pasiv .............................................................................................. 38 Obr. 14: Struktura vlastního kapitálu............................................................................................ 39 Obr. 15: Struktura cizích zdrojů ................................................................................................... 40 Obr. 16: struktura celkových tržeb ............................................................................................... 40 Obr. 17: Struktura celkových nákladů .......................................................................................... 41 Obr. 18: Vývoj hlavních ukazatelů rentability.............................................................................. 44 Obr. 19: Pyramidový rozklad produkční síly aktiv....................................................................... 58 Obr. 20: Vývoj vlivu jednotlivých faktorů na ukazatel ROE ....................................................... 60 Obr. 21: Vývoj ukazatele EVA..................................................................................................... 67 Obr. 22: Rozklad ukazatele EVA ................................................................................................. 67 Obr. 23: Vývoj ukazatele EVA vypočteného metodikou MPO.................................................... 69

Přílohy: Příloha 1: Rozvaha Plzeňského Prazdroje, a.s.............................................................................. 82 Příloha 2: Výkaz zisků a ztrát Plzeňského Prazdroje, a.s. ............................................................ 85 81


Příloha 1: Rozvaha Plzeňského Prazdroje, a.s. Rozvaha v plném rozsahu - v tis. Kč AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwil Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

2002

2003

2004

2005

2006

11 114 292

15 170 444

15 034 951

15 707 085

16 075 529

0

0

0

0

0

9 197 417

12 481 519

12 610 528

12 896 334

13 231 519

306 304

355 441

585 548

977 066

962 366

0

0

0

0

0

7 311

9 221

8 228

5 122

586

39 066

44 841

84 523

105 684

543 574

250 106

276 228

284 594

303 163

295 632

0

0

0

0

0

0

316

78

0

0

9 821

24 835

197 753

563 097

35 953

0

0

0

0

5 149

4 736 385

12 112 649

12 013 696

11 908 453

12 258 359

285 867

302 152

310 271

309 931

281 279

Stavby

1 777 374

2 786 610

2 771 056

2 946 733

2 924 707

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

Nedokončené dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

2 258 128

3 298 171

3 319 621

3 610 002

3 821 910

Pěstitelské celky trvalých porostů

0

0

0

0

0

Základní stádo a tažná zvířata

0

0

0

0

0

Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

1 308

2 056

2 730

2 705

2 946

352 227

141 628

435 184

232 692

445 386

61 481

41 957

16 833

30 463

388 278

0

5 540 075

5 158 001

4 775 927

4 393 853

4 154 728

13 429

11 284

10 815

10 794

3 660 212

0

0

0

0

0

12 660

10 538

10 556

10 556 0

4 020

0

0

0

456 000

0

0

0

0

34 496

769

746

259

238

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

1 718 241

2 279 924

1 988 329

2 336 012

2 260 938

Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a úč. jednotkám pod podstat. vlivem Jiný dlouhodobý finanční majetek

Oběžná aktiva Zásoby

877 957

992 498

1 064 803

1 266 819

1 267 727

Materiál

572 176

613 047

649 465

869 297

814 908

Nedokončená výroba a polotovary

157 796

215 833

255 396

261 970

316 822

67 304

76 240

86 942

93 543

95 321

0

2

2

2

2

Zboží

57 148

41 726

41 766

36 573

33 475

Poskytnuté zálohy na zásoby

23 533

45 650

31 232

5 434

7 199

Výrobky Zvířata

Dlouhodobé pohledávky

0

193

101

0

0

Pohledávky z obchodních vztahů

0

0

0

0

0

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami

0

0

0

0

0

Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

0

0

0

0

0

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

0

0

0

0

0

Dohadné účty aktivní (nevyfakturované výnosy)

0

0

0

0

0

Jiné pohledávky

0

193

101

0

0

Odložená daňová pohledávka

0

0

0

0

0

787 042

1 181 588

853 587

868 921

940 575

685 894

867 678

755 704

772 540

813 013

54 216

45 408

0

0

21 644

0

0

0

0

0

Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

82

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení

0

0

0

0

0

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

0

0

0

0

0

Stát - daňové pohledávky

0

0

1 831

0

21 101

Ostatní poskytnuté zálohy

0

0

0

0

0

40 071

254 485

80 713

84 997

66 469

Dohadné účty aktivní (nevyfakturované výnosy) Jiné pohledávky

6 861

14 017

15 339

11 384

18 348

53 242

105 645

69 838

200 272

52 636

52 532

52 911

28 697

45 587

48 383

710

52 734

41 141

154 685

4 253

Krátkodobé cenné papíry a podíly

0

0

0

0

0

Pořízovaný krátkodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

198 634

409 001

436 094

474 739

583 072

Časové rozlišení

198 634

409 001

436 094

474 739

583 072

186 983

403 498

436 094

474 739

583 072

0

0

0

0

0

11 651

5 503

0

0

0

Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách

Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

PASIVA CELKEM

2002

2003

2004

2005

2006

11 114 292

15 170 444

15 034 951

15 707 085

16 075 529

Vlastní kapitál

4 268 859

5 988 694

6 915 074

7 963 963

9 445 956

Základní kapitál

1 920 659

1 931 550

1 931 550

1 931 553

1 962 064

1 939 020

1 962 064

1 962 064

1 962 064

1 962 064

-18 361

-30 514

-30 514

-30 511

0

-96 826

586 224

650 234

703 972

746 555 550 830

Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy

0

550 830

550 830

550 830

25

8 890

8 890

8 890

8 890

-96 851

-162 677

-98 667

-44 929

-2 346

0

189 181

189 181

189 181

189 181

255 462

458 365

459 351

457 105

453 831

246 869

448 466

448 466

448 466

448 466

8 593

9 899

10 885

8 639

5 365

Výsledek hospodaření minulých let

2 047 517

1 375 207

1 047 726

1 909 107

2 906 506

Nerozdělený zisk minulých let

2 047 517

1 375 207

1 047 726

1 909 107

2 906 506

Neuhrazená ztráta minulých let

0

0

0

0

0

142 047

1 637 348

2 826 213

2 962 226

3 377 000

6 824 888

9 161 942

8 105 569

7 733 870

6 627 920

422 047

829 691

1 040 396

741 074

596 490

42 286

54 102

43 360

33 102

29 831

0

0

0

0

0

Rezerva na daň z příjmu

195 749

530 251

450 014

177 254

0

Ostatní rezervy

184 012

245 338

547 022

530 718

566 659

379 011

2 278 213

1 641 132

1 685 967

1 667 487

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

0

0

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

0

0

0

0

0

Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem

0

0

0

0

0

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

0

0

0

0

0

Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky

Dluhodobé závazky

Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Směnky k úhradě Nevyfakturované dodávky

0

0

0

0

0

230

230

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Jiné závazky

140 364

233 969

130 079

249 358

177 701

Odložený daňový závazek

238 417

2 044 014

1 511 053

1 436 609

1 489 786

1 419 360

1 944 038

1 986 073

1 971 115

2 373 385

Krátkododobé závazky

83

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Závazky z obchodních vztahů

605 000

965 188

964 795

1 004 603

1 289 767

0

51 475

7 624

8 897

9 882

35 913

51 964

54 700

64 383

73 207

Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a sociálního pojištění

20 766

26 598

31 301

35 141

33 494

217 546

372 239

368 558

330 955

415 826

Přijaté zálohy

0

0

0

0

0

Vydané dluhopisy

0

0

0

0

0

539 386

472 112

556 432

524 569

544 595

749

4 462

2 663

2 567

6 614

4 604 470

4 110 000

3 437 968

3 335 714

1 990 558

Bankovní úvěry dlouhodobé

3 000 000

2 142 857

1 285 714

428 571

0

Krátkodobé bankovní úvěry

1 604 470

1 967 143

2 152 254

2 907 143

1 990 558

0

0

0

0

0

Ostatní pasíva - přechodné účty pasív

20 545

19 808

14 308

9 252

1 653

Časové rozlišení

20 545

19 808

14 308

9 252

1 653

Výdaje příštích období

20 545

19 613

13 945

6 288

412

Výnosy příštích období

0

195

363

2 964

1 241

Stát - daňové závazky a dotace

Nevyfakturované dodávky(dohadné účty pasivní) Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci

Krátkodobé finanční výpomoci

84

Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Příloha 2: Výkaz zisků a ztrát Plzeňského Prazdroje, a.s. Výkaz zisků a ztrát - v tis. Kč

2002

2003

2004

2005

2006

Tržby za prodej zboží

213 480

1 157 525

644 393

720 374

643 940

Náklady vynaložené na prodané zboží

172 121

860 643

549 917

547 406

463 911

41 359

296 882

94 476

172 968

180 029

1 746 419

9 405 393

12 236 806

12 641 070

13 205 886

1 694 806

9 196 868

11 926 465

12 309 954

12 905 689

24 483

680

59 741

36 052

-1 277

Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace

27 130

207 845

250 600

295 064

301 474

1 096 341

5 078 651

5 847 976

5 837 188

6 038 057

Spotřeba materiálu a energie

526 410

2 591 573

3 101 333

2 965 046

2 946 609

Služby

Výkonová spotřeba

569 931

2 487 078

2 746 643

2 872 142

3 091 448

Přidaná hodnota

691 437

4 623 624

6 483 306

6 976 850

7 347 858

Osobní náklady

206 562

1 049 770

1 219 405

1 331 856

1 373 700

152 356

774 272

894 132

975 605

1 014 062

Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky

10

260

340

240

320

51 649

263 504

309 052

339 035

342 068

2 547

11 734

15 881

16 976

17 250

1 350

32 802

30 075

30 205

22 374

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

141 103

872 075

1 296 978

1 299 210

1 472 124

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

246 177

131 711

115 887

146 809

151 880 74 721

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

2 091

48 451

62 991

50 373

244 086

83 260

52 896

96 436

77 159

251 987

133 610

159 439

204 708

224 048

2 527

42 849

97 509

79 543

88 381

249 460

90 761

61 930

125 165

135 667

5 649

41 258

178 429

-196 034

-260 753

Ostatní provozní výnosy

2 084

163 740

75 913

56 477

101 436

Ostatní provozní náklady

58 662

131 493

151 604

344 388

146 292

274 385

2 658 067

3 639 176

4 165 803

4 623 399

Tržby z prodeje cenných papíru a podílů

0

762 919

627 720

39

21 530

Prodané cenné papíry a podíly

0

762 557

627 720

1 289

30 512

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0

2 610

2 418

0

0

-10 994

-5 727

-4 299

-3 873

-698

Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opr. položek v provoz. oblasti a komplex. nákladů příštích období

Provozní výsledek hospodaření

Změna stavu rezerv a opr. položek ve finanční oblasti Výnosové úroky

11 644

14 326

839

462

680

Nákladové úroky

79 861

248 648

230 050

187 749

52 484

6 249

72 398

45 481

39 504

38 417

Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady

17 757

94 435

86 901

86 892

100 633

Finanční výsledek hospodaření

-68 731

-247 660

-263 914

-232 052

-122 304

Daň z příjmů za běžnou činnost

63 607

779 810

549 049

997 688

1 124 095

- splatná

40 864

797 901

1 122 279

1 090 789

1 084 521

- odložená

22 743

-18 091

-573 230

-93 101

39 574

142 047

1 630 597

2 826 213

2 936 063

3 377 000

Mimořádné výnosy

0

65 539

0

57 637

0

Mimořádné náklady

0

55 758

0

22 282

0

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

3 030

0

9 192

0

- splatná

0

3 030

0

9 192

0

- odložená

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

0

0

0

0

0

Mimořádný výsledek hospodaření

0

6 751

0

26 153

0

Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům

0

0

0

0

0

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

142 047

1 637 348

2 826 213

2 962 226

3 377 000

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

205 654

2 420 188

3 375 262

3 969 106

4 501 095

85

Obsah. Finanční analýza společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s

Recommend Documents