Ekonomická analýza a.s. Plzeňský Prazdroj

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Ekonomická analýza a.s. Plzeňský Prazdroj

Vypracoval: Jiří Lang Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Mikan


Prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma “Ekonomická analýza a.s. Plzeňský Prazdroj“ jsem vypracoval samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.

V Lysé nad Labem dne 16. prosince 2009

Podpis -2-


Poděkování

Zde chci poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Mikanovi a doc. Ing. Ince Neumaierové CSc. za poskytnutí cenných rad, komentářů, připomínek a moţnosti vyuţití jejich odborných znalostí při zpracování této práce.

-3-


OBSAH

1

Úvod....................................................................................................................................- 6 -

2

Teoretická část ....................................................................................................................- 7 -

3

2.1

Význam ekonomické analýzy ......................................................................................- 7 -

2.2

Zdroje ekonomické analýzy .........................................................................................- 7 -

2.3

Uţivatelé ekonomické analýzy ....................................................................................- 8 -

2.4

Ekonomická analýza – metodické nástroje a postupy..................................................- 8 -

2.4.1

Absolutní ukazatele...............................................................................................- 8 -

2.4.2

Poměrové ukazatele ..............................................................................................- 9 -

2.4.3

Bilanční pravidla .................................................................................................- 15 -

2.4.4

Analýza pracovního kapitálu ..............................................................................- 16 -

2.4.5

Analýza cash flow ...............................................................................................- 17 -

2.4.6

Rozklad rentability vlastního kapitálu. ...............................................................- 17 -

2.4.7

Model INFA ........................................................................................................- 18 -

2.4.8

Bankrotní a bonitní modely ................................................................................- 20 -

2.4.9

Mezipodnikové srovnávání .................................................................................- 21 -

2.4.10

Ekonomický normál ............................................................................................- 22 -

Praktická část ....................................................................................................................- 24 3.1

Představení společnosti ..............................................................................................- 24 -

3.2

Ekonomická analýza ..................................................................................................- 27 -

3.2.1

Absolutní ukazatele.............................................................................................- 27 -

3.2.2

Poměrové ukazatele ............................................................................................- 32 -

3.2.3

Bilanční pravidla .................................................................................................- 37 -

3.2.4

Analýza pracovního kapitálu ..............................................................................- 39 -

3.2.5

Analýza cash flow ...............................................................................................- 42 -

3.2.6

Rozklad rentability vlastního kapitálu ................................................................- 42 -

3.2.7

Model INFA ........................................................................................................- 45 -

3.2.8

Bankrotní a bonitní modely ................................................................................- 47 -

3.2.9

Mezipodnikové srovnávání .................................................................................- 49 -

3.2.10

Ekonomický normál ............................................................................................- 52 -

3.2.11

Investice ..............................................................................................................- 53 -4-


4

Závěr .................................................................................................................................- 55 -

5

Seznam pouţité literatury .................................................................................................- 57 -

6

Seznam tabulek, obrázků a citací ......................................................................................- 58 -

-5-


1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je zkoumání „zdraví“ ekonomického subjektu jménem Plzeňský Prazdroj a.s. Myslím, ţe není třeba nějakým způsobem představovat tuto jednu z nejúspěšnějších českých společností, jelikoţ svou působností a celosvětovým věhlasem je známa prakticky kaţdému z nás. Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe pokud se za hranicemi našeho státu zeptáte jakéhokoliv člověka z chudší, střední či bohaté vrstvy co ví o České republice, drtivá většina z nich odpoví, ţe jsme pivařský národ a ţe máme nejlepší pivo na světě. To je skvělý úspěch českého pivovarnictví a velkou zásluhu na tom má samozřejmě Plzeňský Prazdroj. Toto je jeden z důvodů, proč jsem si vybral právě tuto společnost. Dalším důvodem je samozřejmě snaha dozvědět se něco víc o této společnosti, neţ jenom z různých článků a periodik. V neposlední řadě, jakoţto student fakulty podnikohospodářské, si chci zaţít postupy této analýzy pro další pouţívání. Kaţdý manaţer, investor, někdo další ze stakeholderů nebo jen člověk, který se chce dozvědět něco více o hospodaření jakéhokoliv podniku, by měl jakoţto externí pozorovatel znát ekonomickou popř. finanční analýzu. Dle mého názoru je to taková vstupní brána pro kohokoliv z nás, kdo chce analyzovat minulost, poznat současnost a vytvořit si celkový obraz toho, kam by se mohla společnost dál vyvíjet. V současné době konkurenčních bojů, investičních rozhodováních a finančního řízení musíme najít jisté kontrolní systémy, kterými včasně odhalíme negativní chod firmy a pomocí účinných nástrojů správně zasáhneme. Musím zde téţ podotknut, ţe celá tato práce vychází ze všeobecně dostupných informací, tudíţ hodně záleţí na věrohodnosti těchto poskytovaných dat a troufám si tvrdit, ţe přinejmenším malá část těchto informací je zavádějící, jelikoţ v rámci konkurenčního boje a snahy přilákat potenciální investory jsou managementem společnosti tyto informace do jisté míry mystifikovány. Musíme se bohuţel obejít bez různých podrozvahových a jiných informací, které podnik vnímá jako své know how a nechce se s nikým o tyto informace dělit. Hlavním cílem mé práce je analyzovat tuto společnost, poukázat na její přednosti, ale také odhalit její nedostatky. Součástí mé práce budou také komentáře ke sporným situacím a má volba řešení. Základním podkladem pro zpracování mé bakalářské práce jsou výroční zprávy za období 2004 – 2008. Obsahově je v zásadě rozdělena na dvě části. První z nich je teoretická část, která definuje vybrané ukazatele. Druhou částí je část praktická, která uţ nabízí jednotlivé výsledky spolu s jejich komentáři.

-6-


2 Teoretická část 2.1 Význam ekonomické analýzy „Ekonomickou analýzou budeme chápat jako sledování určitého ekonomického celku, jeho rozklad na dílčí sloţky a jejich podrobnější zkoumání a hodnocení za účelem způsobu jejich zlepšení, a jejich opětovnou skladbu do upraveného celku, a to s cílem zlepšení jeho fungování a zvýšení výkonnosti.“1 V neposlední řadě nám dává varovné signály, ţe něco není v pořádku a pomáhá přecházet kritickým scénářům. Ekonomická analýza patří k základní dovednosti, kterou by měl disponovat kaţdý finanční manaţer. Na základě výsledků můţeme učinit rozhodnutí, která nám v budoucnu mohou upevnit nebo zlepšit postavení na trhu. V ekonomické analýze se pouţívají různé techniky propočtu jednotlivých ukazatelů. De facto se jedná o tři základní metody: o rozbor absolutních ukazatelů, techniku procentního rozboru a poměrovou analýzu. Základním stavebním kamenem ekonomické analýzy je úspěšné provedení finanční analýzy. „Jakékoliv finanční rozhodování musí být podloţeno finanční analýzou. Na jejích výsledcích je zaloţeno řízení financí (finanční struktury a jejích změn), řízení a financování oběţných aktiv a investic, cenová a dividendová politika podniku aj.“2

2.2 Zdroje ekonomické analýzy Zdrojem údajů pro zpracování ekonomické analýzy je výroční zpráva společnosti. Konkrétně můţeme hovořit o třech základních interních výkazech. Prvním z nich je rozvaha. „Rozvaha je statistickým přehledem o majetku podniku a jeho finančním krytí k určitému datu. Aby podnik mohl zahájit svou činnost, potřebuje k tomu mít finanční zdroje. Zdrojem můţe být vlastní kapitál nebo cizí kapitál, souhrnně nazývané jako pasiva. Kromě řídících a výkonných pracovníků potřebuje podnik dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek a materiál. Jejich konkrétní sloţení označujeme jako majetek a jejich souhrnné peněţní vyjádření jako aktiva. Tento dvojí pohled se nazývá bilanční princip a rovnost úhrnu majetku a zdrojů jeho financování bilanční rovnice.“ 3 Druhým z nich je výsledovka, která písemně zaznamenává přehled o 1

Str. 7, SYNEK M.:Ekonomická analýza, Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0603-3 Str. 243, SYNEK, M a kol.:Podniková ekonomika, 3. Vydání, Praha:C.H .Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7 3 Volně převzato, SYNEK, M a kol.:Podniková ekonomika, 3. Vydání, Praha:C.H .Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7 2

-7-


výnosech, nákladech a hospodářském výsledku. Poslední z výkazů je výkaz cash flow. Jedná se o rozdíl mezi peněţními příjmy a peněţními výdaji.

2.3 Uživatelé ekonomické analýzy Ekonomická analýza slouţí širokému spektru uţivatelů, jako jsou management podniku, statutární orgány, akcionáři, zaměstnanci a odbory, finanční úřad, banky, investoři, obchodní partneři a věřitelé. Podle přístupu k informacím můţeme dále toto spektrum rozdělit na interní a externí uţivatele. Mezi interní uţivatele patří management podniku, který disponuje těmi nejcitlivějšími informacemi. Na základě poznatků z ekonomické analýzy vytvářejí operativní, taktické i strategické plány společnosti. Manaţeři jsou jediní lidé, kteří přesně vědí, jak si firma doopravdy vede. Jedním z velkých problémů je, ţe vlastníci firmy motivují své manaţery platovým ohodnocením na základě procenta z dosaţených trţeb, obratu, zisku atd. a tudíţ si tito manaţeři mohou upravovat jednotlivá rozhodnutí pro své maximální uspokojení a dávat tak přednost svému prospěchu před zájmem společnosti. Dalšími interními uţivateli jsou zaměstnanci. Samozřejmě i ti jsou zainteresováni na úspěšném chodu podniku, avšak jejich pravomoci a rozhodovací schopnosti jsou téměř nulové. S nimi spojené odbory také do jisté míry ovlivňují chod společnosti, jelikoţ zasahují například do mzdové politiky, pracovní doby a jiných procesů, které by podle mě mělo řešit jen personální oddělení. Mohou svými vyjednávacími schopnostmi negativně ovlivnit danou společnost. Externí uţivatelé jsou jakékoliv fyzické či právnické osoby, které spolupracují nebo obchodují se společností a vyţadují především stabilitu, likviditu, dodrţení dodacích lhůt, dobré jednání a jistoty.

2.4 Ekonomická analýza – metodické nástroje a postupy 2.4.1 Absolutní ukazatele Horizontální analýza Pomocí této analýzy sledujeme časový vývoj jednotlivých poloţek interních výkazů. Předpokladem je existence údajů minimálně ze dvou po sobě jdoucích období. Můţeme vypočítat vývojový trend za jednotlivá období. Výsledkem mohou být dva typy změn. Absolutní změna udává kladný nebo záporný přírůstek. Hovoříme-li o rozdílu aktuálního roku s rokem minulým. Výsledkem je číselné vyjádření o kolik se zvýšila popř. sníţila zkoumaná poloţka. Naopak relativní změna vyjadřuje podíl těchto dvou sloţek. Výsledkem je procentuální změna, -8-


která je dle mého názoru daleko čitelnější, neţ absolutní vyjádření. Vhodným nástrojem pro zobrazení těchto skutečností jsou grafy. Pokud máme k dispozici údaje za delší časové období, můţeme věnovat pozornost i budoucnosti a snaţit se predikovat moţný budoucí vývoj. Vertikální analýza Vertikální rozbor, nebo také často nazývaná technika procentního rozboru, vylepšuje jak časový pohled na zkoumané veličiny, tak, a to především, její strukturu a změny. Téţ důleţitý význam má při mezipodnikovém srovnávání, jelikoţ pomocí této metody můţeme porovnávat i různě veliké podniky, neboť se vše převádí na společný základ 100 %, tedy na bilanční sumu. Tato analýza poskytuje údaje o procentuálním podílu jednotlivých sloţek na celku. Zde chci věnovat pozornost těmto tvrzením. Pokud podnik investuje do stálých aktiv, měl by nastat růst zisku a tedy růst celkové výnosnosti. Pokud naopak podnik investuje do oběţných aktiv, měla by růst likvidita podniku a výnosnost by měla stagnovat. Co se týká zdrojů financování aktiv, tedy pasiv, můţeme říci, ţe financování vlastními zdroji je pro podnik velmi nákladné, avšak prakticky bezrizikové. Pokud hovoříme o financování dlouhodobými cizími zdroji a vhodně se vyuţije finanční páky, je to pro podnik méně nákladné a s přiměřeným rizikem. Nejlevnější je pro podnik financování pomocí krátkodobých finančních zdrojů. Velkou nevýhodou je velká potřeba peněţních prostředků a to je velmi rizikové. Z výše uvedeného vyplývá, ţe musíme najít mezi těmito korelacemi cestu, která je pro náš podnik nejvýhodnější. 2.4.2 Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele vznikají jako poměr dvou nebo více absolutních ukazatelů. Tyto ukazatelé téţ slouţí pro mezipodnikové srovnávání. Musíme také brát v úvahu, na jakém trhu podnik působí, jelikoţ ideální doporučené hodnoty těchto ukazatelů mohou být ovlivněny například sezónností, monopolním postavením na trhu, rozsáhlými investicemi nebo silnými konkurenčními boji. 2.4.2.1 Ukazatele rentability

První a jeden z nejpouţívanějších ukazatelů je rentabilita aktiv. „Rentabilita celkových aktiv by měla odráţet to, jakého efektu bylo dosaţeno z celkových aktiv. Jelikoţ aktiva zahrnují jak

-9-


vlastní, tak cizí kapitál, je vhodné zahrnout do čitatele výnos pro vlastníky i věřitele, případně i pro stát – tím je tzv. EBIT.“4 ROA = EBIT / aktiva „Rentabilita vlastního kapitálu je jedním z klíčových ukazatelů, na který soustřeďují pozornost akcionáři, společníci a další investoři. Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem.“5 ROE = EAT / vlastní kapitál „Rentabilita trţeb a zisková marţe tvoří jádro efektivnost podniku. V případě, ţe zjistíme problémy u tohoto ukazatele, můţeme se domnívat, ţe se tyto problémy projeví ve všech dalších oblastech. Trţby ve jmenovateli představují trţní ohodnocení výkonů firmy za určité časové období.“6 ROS = EBIT / trţby celkem „Ukazatel ziskové marţe se značně liší u jednotlivých odvětví v závislosti na charakteru produktu. Je nutné posuzovat tento ukazatel ve vztahu k obratu aktiv. Tyto dva ukazatele mají tendenci chovat se opačným směrem. Tedy firmy s vysokou ziskovou marţí mají tendenci k niţší obratovosti aktiv a naopak. Zde se nejedená o nahodilé jevy z hlediska fungování podniku, tudíţ je vhodné dosadit do jmenovatele trţby a ne výnosy.“7 Zisková marţe = EAT / trţby Rentabilita investovaného kapitálu ROCE = EBIT / (vlastní kapitál + dlouhodobý kapitál) Mzdová náročnost trţeb MNT = mzdové náklady / trţby

Str. 29, KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.:Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5 Str. 84, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 6 Str. 84 a str. 85, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 7 Volně převzato, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 4 5

- 10 -


2.4.2.2 Ukazatele aktivity „Ukazatelé aktivity jsou především vyuţívány pro řízení aktiv. Tyto ukazatele informují, jak podnik vyuţívá jednotlivé majetkové části, zda disponuje relativně rozsáhlými kapacitami, které zatím nejsou příliš vyuţívány, nebo naopak vysoká rychlost obratu indikuje nedostatek produktivních aktiv a z hlediska budoucích růstových příleţitostí nebude mít šanci pro jejich realizaci.“8 „Obrat zásob udává, kolikrát je kaţdá poloţka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna.“9 Obrat zásob = trţby / zásoby „Obrat aktiv je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost vyuţívání celkových aktiv. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok.“10 Optimální hodnota tohoto ukazatele by měla nabývat hodnoty 1 a více. Obrat aktiv = trţby / aktiva Dalším ukazatelem, kterým blíţe definuji zásoby je doba obratu zásob. Zde je nutné podotknout, ţe lepší variantou by bylo srovnávání jednotlivých poloţek zásob zvlášť, jelikoţ celková suma nám nic neříká o tom, jak se jednotlivé poloţky promítly do výsledné hodnoty. Tento ukazatel nám poskytuje informace o počtu dnů potřebných k přeměně zásoby v pohledávku nebo hotovost. Doba obratu zásob = zásoby / jednodenní trţby Doba inkasa pohledávek je dalším ukazatelem aktivity. Udává počet dní, během kterých nám naši odběratelé zaplatí za poskytnuté sluţby a výrobky. Laicky řečeno je to doba, za kterou se naše pohledávky přemění v hotovost. Ţádoucím stavem pro podnik je minimalizace této hodnoty. Doba inkasa pohledávek = pohledávky celkem / jednodenní trţby

Str. 93, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 Str. 94, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 10 Str. 93, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 8 9

- 11 -


Posledním ukazatelem z této skupiny je doba splatnosti krátkodobých závazků. „Tento ukazatel udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik tak vyuţívá bezplatný obchodní úvěr.“11 Doba splatnosti krátkodobých závazků = krátkodobé závazky / jednodenní trţby 2.4.2.3 Ukazatele likvidity „K tomu, aby podnik mohl dlouhodobě existovat, musí být nejen přiměřeně rentabilní, výnosný, ale musí být současně schopen uhradit své potřeby. Likvidita je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku. Střetává se a je v přímém protikladu s rentabilitou, neboť k tomu, aby podnik byl likvidní, musí mít vázány určité prostředky v oběţných aktivech, zásobách, pohledávkách a na účtu. Tyto vázané prostředky musí být profinancovány, tj. nejen ţe váţí kapitál v těchto krátkodobých majetkových částech, ale musí být i uhrazeny náklady s jejich profinancováním spojené.“12 Prvním z této skupiny ukazatelů je běţná likvidita. Měří, do jaké míry kryjí oběţná aktiva naše krátkodobé závazky. Zjednodušeně řečeno, kolikrát uspokojíme všechny své věřitele, kdybychom v jeden časový okamţik prodali svá oběţná aktiva. Razantní zásahy do oceňování zásob a pohledávek nám ovlivňují chování tohoto ukazatele. Tyto skutečnosti musíme brát na vědomí při analýze tohoto ukazatele. Ideální hodnoty tohoto ukazatele jsou v rozmezí 1,6 – 2,5. Při agresivnějších strategiích jsou povaţovány za přiměřené hodnoty i pod 1. Běţná likvidita = oběţná aktiva / (krátkodobé závazky a bankovní úvěry) Rychlá likvidita je svou konstrukcí téměř totoţná, avšak v čitateli od celkových oběţných aktiv odečítá ty nejméně likvidní poloţky, jako jsou například suroviny, materiál, polotovary a nedokončená výroba. Optimum nabývá hodnot 0,7 – 1. Správným krokem je očištění oběţných aktiv o nedobytné pohledávky. Rychlá likvidita = (oběţná aktiva – zásoby) / (krátkodobé závazky a bankovní úvěry) Peněţní likvidita je nejpřísnější ukazatelem, jelikoţ v čitateli máme pouze ty nejlikvidnější aktiva společnosti. Optimální hodnota se pohybuje kolem 0,2. Problém, který nastává u této skupiny ukazatelů, je její vypovídající schopnost. Z této analýzy se dozvíme jevy minulé. Str. 95, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 Str. 88, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0

11 12

- 12 -


Manaţeři musí sledovat tento ukazatel v kratším období a hlavně se snaţí predikovat a optimalizovat budoucí hodnoty. Proto je vhodné doplnit tyto výsledky analýzou pracovního kapitálu. Peněţní likvidita = peněţní prostředky / (krátkodobé závazky a bankovní úvěry) 2.4.2.4 Ukazatele zadluženosti „Ukazatele zadluţenosti sledují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Zadluţenost, byť vysoká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. V dobře fungující firmě můţe naopak vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu.“ 13 Vyuţití daňového štítu a uznání úrokových nákladů, jakoţto daňově uznatelného nákladu, je hlavím motivem pro vyuţití cizího kapitálu. Nutností je brát v úvahu aktiva pořízené na leasing. Tyto skutečnosti se totiţ neprojevují v rozvaze, nýbrţ ve výsledovce. Z prvého pohledu se tak firma zdá být nezadluţená, ale aţ vysoké náklady „naleasovaného“ majetku nám napoví, ţe to tak není. „Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv vypovídá o tom, jaká část našich aktiv je financována kapitálem akcionářů.“14 Equity ratio = vlastní kapitál / aktiva Debt ratio I. vyjadřuje poměr cizích zdrojů podniku a jeho aktiv. Debt ratio I. = cizí zdroje / aktiva Debt ratio II. Je prakticky totoţné s Debt ratio I. S tím rozdílem, ţe se zde počítá také s přechodnými účty pasiv. Zahrnuje tedy navíc výdaje a výnosy příštích období. Debt ratio II. = (cizí zdroje + ostatní pasiva) / aktiva Debt equity ratio je poměr cizích zdrojů podniku a vlastního kapitálu. Při analýze zadluţenosti je determinující a je doplňován ukazatelem úrokového krytí. Určuje finanční riziko podnikání. Debt equity ratio = cizí zdroje / vlastní kapitál „Úrokové krytí vypovídá o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. Výsledná hodnota 1 znamená, ţe vše, co podnik vyprodukuje, jde na úhradu nákladových Str. 32, KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.:Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5 Str. 96, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0

13 14

- 13 -


úroků.“15 Podnik se proto musí zaměřit na maximalizaci tohoto ukazatele. Bonitní podniky mají vysoké hodnoty těchto ukazatelů. Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky 2.4.2.5 Ukazatele produktivity práce „Tato poměrně nově sledovaná skupina ukazatelů zachycuje výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance.“16 Můţeme zde pozorovat jednotlivé veličiny v čase, zda rostou, coţ je ţádoucí, nebo naopak jestli klesají. Pokles u průměrných mezd je výjimkou. Zde při poklesu dochází k úspoře nákladů, coţ zvyšuje zisk. Přílišný pokles mezd můţe mít neblahé účinky, protoţe zaměstnanci mohou odejít a podnik tak ztratí kvalifikované pracovníky. Náklady na zaškolení nových pracovníku mohou být draţší, neţ pouhé zvýšení platu. Osobní náklady k přidané hodnotě počítá nákladovost přidané hodnoty. Pozitivní dopad pro podnik má rostoucí trend. Totéţ můţeme říci o produktivitě práce z přidané hodnoty a produktivitě práce z trţeb. Osobní náklady k přidané hodnotě = mzdové náklady / přidaná hodnota Produktivita práce z přidané hodnoty = přidaná hodnota / počet pracovníků Produktivita práce z trţeb = trţby / počet pracovníků Podle mzdových nákladů můţeme také snadno dopočítat průměrnou roční a měsíční mzdu na zaměstnance. Jelikoţ jde o průměrnou mzdu je patrné, ţe platy řadových dělníků se budou pohybovat pod průměrným platem České republiky. Významnou poloţkou zvyšující tuto sumu jsou platy manaţerů. Průměrná roční mzda = mzdové náklady / počet pracovníků Průměrná měsíční mzda = (mzdové náklady / 12) / počet pracovníků 2.4.2.6 Ukazatele kapitálového trhu „Ukazatele trţní hodnoty (Market Value Ratios, popř ukazatele kapitálového trhu – Investment Ratios) vyjadřují, jak trh (burzy, investoři) hodnotí minulou činnost podniku a jeho Volně převzato, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 Str. 35, KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.:Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5

15 16

- 14 -


budoucí výhled. Jsou výsledkem všech výše uvedených oblastí – likvidity, aktivity, zadluţenosti, rentability. Jsou důleţité především pro investory a potenciální investory, kteří se chtějí dozvědět, zda jejich investice zajistí přiměřenou návratnost. Za předpokladu dobře fungujícího primárního (investor – emitent) i sekundárního trhu (investoři mezi sebou) můţe podnik na základě dobrých trţních parametrů emitovat akcie nebo dluhopisy jako alternativní zdroje financování dalšího rozvoje.“17 Účetní hodnota akcie by měla v čase růst. Jedná se o kumulaci zisku, který je přerozdělován mezi stát, vlastníky nebo je reinvestován znovu do podniku. Pomocí reinvestování můţeme hovořit o tzv. růstové příleţitosti podniku, jakoţto moţného zdroje financování dalších aktivit. Book value = vlastní kapitál / počet kmenových akcií Dalším ukazatelem je EPS, které uvádí míru zisku na jednu akcii, který by mohl být následně vyplacen akcionářům. EPS = čistý zisk/ počet kmenových akcií Výplatní poměr je poměr čistého zisku, který si ponechají akcionáři a kolik zbude na reinvestování do podniku. Do značné míry definuje dividendovou politiku společnosti. Kolik peněz reinvestujeme zpět do podniku nám přesně určí aktivační poměr. Výplatní poměr = dividenda na akcii / EPS Aktivační poměr = 1 – výplatní poměr „Vrcholový ukazatel Price Earnings Ratio, který ukazuje, kolik jsou akcionáři ochotni zaplatit za jednu peněţní jednotku zisku, zde vyuţít nemohu, jelikoţ společnost nemá veřejně obchodované akcie na burze, tudíţ neznáme trţní cenu akcie Plzeňského Prazdroje.“18 2.4.3 Bilanční pravidla Bilanční pravidla nám pomohou optimalizovat dlouhodobou finanční rovnováhu a stabilitu podniku. Pomocí tří uznávaných obecných zásad financování podniku jsme schopni sledovat vývoj jednotlivých poloţek rozvahy navzájem.

Str. 98, KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha:C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 Str. 36, KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.:Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5

17

18

- 15 -


2.4.3.1 Zlaté pravidlo financování Zlaté pravidlo financování říká, ţe dlouhodobý majetek je vhodné krýt dlouhodobým vlastním a cizím kapitálem. Obdobně je to u krátkodobého majetku, který je kryt krátkodobými zdroji. Financování dlouhodobých bankovních úvěrů je nákladnější, avšak je méně náročné na cash flow. 2.4.3.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Jedná se o poměr mezi vlastním a cizím kapitálem. Ideální je menší převaha vlastního kapitálu na cizím. Pokud je vlastní kapitál výrazně větší, zamezuje působení finanční páky a náš kapitál je draţší, neţ kdybychom si půjčili. S tím spojené je také věřitelské riziko: čím větší míra zadluţenosti, tím více jsou věřitelé opatrní. 2.4.3.3 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo definuje poměr mezi stálými aktivy a vlastním kapitálem. Stálá aktiva mají být větší neţ vlastní kapitál a tudíţ nepřekapitalizovat svůj podnik. Do jisté míry je vhodné vyuţít zde jiţ zmíněný méně nákladný cizí kapitál. 2.4.4 Analýza pracovního kapitálu „Čistý pracovní kapitál vzhledem ke své „dlouhodobosti“ vytváří jakýsi „polštář“ pro případné finanční výkyvy. Jedná se o dlouhodobý zdroj, který má podnik pro profinancování běţného chodu podniku.“19 Hrubý pracovní kapitál tvoří veškerá oběţná aktiva podniku. Čistý pracovní kapitál představuje oběţná aktiva bez krátkodobých závazků společnosti. Vhodným doplněním analýzy pracovního kapitálu je obratový cyklus peněz. Obratový cyklus peněz je de facto doba mezi nakoupenými vstupy a následným prodejem výstupů. Vypočteme ho součtem doby obratu zásob a doby obratu pohledávek a od toho odečteme dobu odkladu plateb. Skládá se z: 1) Doby obratu zásob – doba mezi nakoupením a prodejem materiálu

19

Str. 40, KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.:Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5

- 16 -


Doba obratu zásob = zásoby / jednodenní trţby 2) Doby obratu pohledávek – doba od fakturace do proplacení pohledávky Doba obratu pohledávek = pohledávky / jednodenní trţby 3) Doby odkladu plateb – doba mezi nákupem materiálu a platbou za něj Doba odkladu plateb = dluhy dodavatelů / jednodenní trţby Pro určení kapitálové potřeby podniku stačí vynásobit obratový cyklus peněz jednodenními náklady. Následně můţeme porovnat s čistým pracovním kapitálem to, zda-li jsme měli dostatečnou potřebu kapitálu či ne. 2.4.5 Analýza cash flow „Skutečnými penězi je rozdíl mezi peněţními příjmy (cash inflows) a peněţními výdaji (cash outflows), který označujeme jako cash flow (peněţní tok). Manaţeři, kromě toho, ţe musí zajistit zhodnocení vloţeného kapitálu, tj. dosaţení zisku (to je dlouhodobý úkol), musí zajistit, aby podnik měl v kaţdém okamţiku, kdy je potřebuje, dostatek peněz, tj. cash flow.“20 Stupeň oddluţení vyjadřuje, jak velkou sumu našich závazků jsme schopni krýt z našeho cash flow. Optimální hodnoty se pohybují v intervalu 0,2 - 0,3. Stupeň oddluţení = cash flow / cizí zdroje Obratová rentabilita určuje efektivnost našeho hospodaření. Jedná se o vyjádření hodnoty tohoto ukazatele v čase, kde sledujeme, zdali podnik získává svým hospodařením z obratového procesu nějaké přebytky. Obrat podniku je definován jako příjem z běţné činnosti. Obratová rentabilita = cash flow / trţby

2.4.6 Rozklad rentability vlastního kapitálu. Ukazatel rentability vlastního kapitálu je jedním z nejčastěji vyuţívaného měřítka výkonnosti podniku. Jelikoţ vzorec obsahuje celou bilanční sumu, je vhodné pouţít zisk před 20

Str. 240, SYNEK M. a kol, Podniková ekonomika, 3. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7

- 17 -


odpisy a zdaněním, protoţe tak kalkulujeme se ziskem pro všechny strany zainteresované na chodu společnosti. Tato dekompozice umoţňuje rozklad na tři části, jeţ jsou předmětem zkoumání. Daňové břemeno odráţí, jaký díl ze zisku před zdaněním firmě zůstane po zaplacení daní. Velmi tedy záleţí na aktuální sazbě daně z příjmu právnických osob, výši daňově uznatelných nákladů a mnoţství prodaných výrobků a sluţeb. Je ţádoucí, aby tento ukazatel v čase rostl. Daňové břemeno = čistý zisk / zisk před zdaněním Další ze třech částí tohoto rozkladu je rentabilita aktiv. Tento ukazatel tvoří zisková marţe a obrat aktiv. Jak jsem zde jiţ jednou zmínil, tyto dva ukazatele mají tendenci se chovat inverzně. Zisková marţe = EBIT / trţby Obrat aktiv = trţby / aktiva Poslední částí je sloţená finanční páka. Skládá se z úrokového břemena a finanční páky. Čím více tyto ukazatele rostou, tím více roste sloţená finanční páka a přispívá tak k vyšší hodnotě rentability vlastního kapitálu. Úrokové břemeno = zisk před zdaněním / EBIT Pákový ukazatel = aktiva / vlastní kapitál 2.4.7 Model INFA „Model INFA je představitelem nového přístupu k hodnocení výkonnosti podniku, kdy rozhodující je to, jak se vyvíjí jejich hodnota. Umoţňuje analýzu přírůstku hodnoty pro vlastníky. Pomocí dekompozice přírůstku EVA se můţeme zaměřit na zdůvodnění situace a identifikaci nejzávaţnějších faktorů pro tvorbu hodnoty.“21 „Model INFA podtrhuje význam produkční síly. Jedině takto definovaná výnosnost aktiv je schopna vyjádřit, jak management dokáţe zhodnotit svůj majetek. Produkční síla je nezávislá na

21

Str. 75, KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I., Rozbor výkonnosti firmy, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 2000. ISBN 80-245-0027-2

- 18 -


původu zdrojů krytí majetku a nezávislá na tom, kdo bude příjemcem vyprodukovaného výstupu. Pro úroveň produkční síly je rozhodující dosaţený obrat aktiv a velikost marţe.“22 Prvním krokem je vyjádření rentability vlastního kapitálu, který ovlivňuje pět základních faktorů. 1) Produkční síla – její růst pozitivně přispívá k lepším hodnotám rentability vlastního kapitálu. „Tento faktor má pro hodnotu rentability vlastního kapitálu naprostou prioritu, protoţe všechny ostatní faktory ovlivňují rozdělení toho, co bylo podnikem vytvořeno a nemůţe být rozděleno více, neţ kolik bylo podnikem vyprodukováno.“23 Produkční síla = EBIT / aktiva 2) Daňové zatíţení – zjednodušeně řečeno podíl čistého zisku na zisku před zdaněním. Tento ukazatel ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou například velikost podniku, výši daně z příjmu a daňového základu. Téţ růst tohoto faktoru pozitivně přispívá k růstu rentability vlastního kapitálu. Daňové zatíţení = čistý zisk / zisk před zdaněním 3) Finanční páka – je podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu společnosti. Pokud podnik vhodně vyuţívá cizí kapitál, zvyšuje tím rentabilitu vlastního kapitálu. Ne vţdy působí růst tohoto ukazatele jednoznačně. Za předpokladu, ţe produkční síla je na dobré úrovni, převyšuje výnosnost vlastního jmění a cizího úplatného kapitálu průměrnou úrokovou míru podniku a můţeme tedy hovořit o pozitivním růstu. Předpokladem je platnost vztahů optimální kapitálové struktury, rizikové přiráţky za kapitálovou strukturu a rizikové přiráţky za finanční stabilitu. Finanční páka = vlastní kapitál / aktiva 4) Cena úplatného cizího kapitálu – je průměrná úroková míra podniku. Sniţující se hodnota tohoto ukazatele má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Cena úplatného cizího kapitálu = nákladové úroky / (bankovní úvěry + obligace) 5) Podíl úplatného kapitálu na celkovém kapitálu. Téţ jeho sniţování působí pozitivně. Podíl kapitálu = (vlastní kapitál + bankovní úvěry a obligace) / aktiva Volně převzato, KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I., Rozbor výkonnosti firmy, Praha: Ediční oddělení VŠE Praha, 2000. ISBN 80-2450027-2 23 Str. 79, KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I., Rozbor výkonnosti firmy, Praha: Ediční oddělení VSE Praha, 2000. ISBN 80-245-0027-2 22

- 19 -


Dalším z dílčích výpočtů je vzorec pro výpočet alternativního nákladu na kapitál. Úplatnými zdroji mám na mysli sumu bankovních úvěrů, obligací a vlastního kapitálu. WACC ∗ 𝑟𝑒 =

úpl. zdroje nákladové úroky úpl. zdroje vlastní kapitál − 1−d ∗ ∗( − ) aktiva aktiva aktiva úvěry a obligace vlastní kapitál aktiva

Ekonomická přidaná hodnota vyjádřená jako přírůstek hodnoty vlastnictví pro majitele je jedním ze stěţejních ukazatelů tohoto modelu. EVA = (rentabilita vlastního kapitálu - 𝑟𝑒 ) * vlastní jmění Zbývá definovat poslední vrcholný ukazatel čisté současné hodnoty investice majitele.24 INEVA = (EVA / 𝑟𝑒 ) * PVGO‘ 2.4.8 Bankrotní a bonitní modely Bankrotní a bonitní modely vznikly zejména na poţadavek bankovních institucí za účelem odhadu finanční situace a zdraví podniku. Bankovní domy po celém světě uznávají dobré ratingové ohodnocení jako obchod s niţším rizikem, a tudíţ rády poskytnou společnosti úvěr, který je v mnoha situacích pro rentabilní hospodaření a další rozvoj společnosti klíčový.

2.4.8.1 Quick test „Kralickův test je tvořen ze čtyř vrcholových ukazatelů, které přidělují společnosti ohodnocení. Výsledkem je aritmetický průměr těchto známek. Prvním ukazatelem je kvóta vlastního kapitálu, která udává vyuţití vlastního kapitálu při financování firmy. Naopak doba splácení dluhu z cash flow, který ukazuje, za jakou dobu by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy (jak krátkodobé, tak dlouhodobé), pokud by kaţdý rok generoval stejné cash flow jako v právě analyzovaném období.“ 25 Další ukazatelem je rentabilita trţeb, která není měřena ziskem, ale cash flow. Posledním ukazatel je rentabilita aktiv.

24

Zdroj: KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I., Rozbor výkonnosti firmy, Praha: Ediční oddělení VSE Praha, 2000. ISBN 80-245-0027-2 Volně převzato, KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.:Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179713-5 25

- 20 -


2.4.8.2 Altmanův index důvěryhodnosti Profesor Edward Altman definoval na základě diskriminační analýzy a pěti poměrových ukazatelů budoucí prosperitu firmy. Jednotlivým ukazatelům se přidělí ve výsledném vzorci určitá váha a výsledkem je konstatování, zda jde společnost do bankrotu, či je zdravá a přeţije. Pokud je výsledkem hodnota 2,99 a více, můţeme předpovídat uspokojivou finanční situaci. Z = 3,3 * X1 +1,0 * X2+0,6 * X3+1,4 * X4+1,2 * X5 Kde: X1 = EBIT / aktiva X2 = trţby / aktiva X3 = trţní hodnota vlastního kapitálu / hodnota dluhu X4 = zadrţené zisky / aktiva X5 = čistý pracovní kapitál / aktiva 2.4.8.3 IN 05 Tento ukazatel vypovídá o schopnosti podniku tvořit hodnotu. Pokud je výsledkem číslo větší jak 1,6 můţeme s pravděpodobností 92 % říci, ţe podnik nezbankrotuje a s pravděpodobností 95 % bude tvořit hodnotu. Tento ukazatel je postupně tvořen z finanční páky, úrokového krytí, produkční síly, obratu aktiv a běţné likvidity. IN 01= 0,13 * X1 +0,04 * X2+3,92 * X3+0,21 * X4+0,09 * X5 2.4.9 Mezipodnikové srovnávání Slouţí pro porovnání výkonnosti podniků a výsledků hospodaření. Manaţerům ukazuje to, jak si stojí konkurence a tím jim dává moţnost srovnání s jinou formou hospodaření. Podle náročnosti a rozsahu dělíme jednotlivé hodnocení na jednorozměrné, kdy hodnotíme pouze podle jednoho konkrétního ukazatele a stanovíme tak pořadí podniků. Zde pouţijeme vícerozměrné metody hodnocení, kde hodnotíme několik charakteristik najednou a stanovíme tak pořadí.

- 21 -


2.4.9.1 Vícerozměrné metody „Vstupní údaje pro toto hodnocení seřadíme do tabulky, kde obvykle představují hodnotící znaky (hodnotící ukazatele), řádky jednotlivé objekty (podniky), uspořádání záleţí na počtu objektů a počtu znaků – je-li více ukazatelů, můţe tomu být obráceně.“26 „Metoda pořadí je ze všech metod nejjednodušší: stanovíme pořadí podniků v jednotlivých ukazatelích a hodnoty pořadí sečteme, nejlepší je podnik, který získal nejniţší hodnoty součtu. Její nevýhodou je to, ţe nepřihlíţí k absolutním rozdílům hodnot ukazatelů mezi podniky.“27 Druhou metodou je bodovací metoda, která je oblíbená pro svou přehlednost a jednoduchost. Nejlepší podnik vţdy získá maximální počet bodů a zbylé podniky ohodnotíme podle poměru hodnot. Vyhrává ten, kdo nasbíral největší počet bodů. Nevýhodou této metody jsou její krajní extrémní hodnoty. „Další pouţívané metody jako jsou například metoda normované proměnné a metoda vzdálenosti od fiktivního bodu jsem záměrně vynechal, protoţe mezi jejich velké nevýhody patří nemoţnost srovnání v případě existence záporných hodnot.“28 2.4.10 Ekonomický normál Rychlou metodou pro posouzení růstových vztahů (dynamiky) v ekonomice jsou nerovnice sestavené z indexů ukazatelů. Z těchto nerovnic je následně sestaven celý soubor, který při ţádoucím vývoji ukazatelů hodnoty zleva doprava klesaly. Ţádoucí vztahy mezi ukazateli odvodíme logicky. Např. je ţádoucí, aby docházelo k úspoře nákladů, tempo růstu zisku bylo vyšší neţ tempo růstu výkonů atd. 1) Ekonomický normál 1 index čistého zisku > index trţeb > index nákladů > materiálové náklady > index mzdových nákladů > index počtu pracovníků

Str. 34, SYNEK M.:Ekonomická analýza, Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0603-3 Str. 34, SYNEK M.:Ekonomická analýza, Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0603-3 28 Volně převzato, KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I.: Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku, Praha: Ediční oddělení VSE Praha, 1996. ISBN 80-7079-641-3 26 27

- 22 -


2) Ekonomický normál 2 index čistého zisku > index trţeb > index zásob 3) Ekonomický normál 3 index čistého zisku > index trţeb > index dlouhodobého hmotného majetku > index mzdových nákladů > index počtu pracovníků

- 23 -


3 Praktická část 3.1 Představení společnosti Základní údaje: Společnost Plzeňský Prazdroj a.s. je vůdčí pivovarnickou společností ve střední Evropě. S celkovým ročním prodejem více neţ 10,7 miliónů hektolitrů piva, trţním podílem 49% je samozřejmě také největší pivovarnickou společností v České republice. Exportuje do více neţ 60 zemí po celém světě a řadí se tak mezi nejvýznamnější plátce daní České republiky. Největšími odběrateli jsou Německo, USA a Slovensko. Plzeňský Prazdroj spadá pod mateřskou společnost SABMiller plc., která je druhým největším prodejcem piva na světě. Skupina Pilsner Urquell Investments B.V se sídlem v Holandsku je jediným akcionářem a tedy majitelem Plzeňského Prazdroje. 29 Tato skupina zaštiťuje téměř 150 značek na šesti kontinentech. Neustálé analyzování růstových příleţitostí, snaha o vyhledávání spojenectví a růst kapacit vede k neustálému zvyšování trţního podílu a to je cesta, která charakterizuje celou skupinu SABMiller plc. Její strategie je zaměřená na zvyšování hodnoty pivního trhu a poskytování opravdu kvalitního výrobku s dlouholetou tradicí, pestrou chutí a celosvětovým ohlasem. Vize Plzeňského Prazdroje je být nejobdivovanější společností v ČR zaloţenou na třech pilířích. Těmi jsou nejţádanější zaměstnavatel, nejvyhledávanější obchodní partner a být tou nejlepší moţnou investicí svých vlastníků. Poslání tohoto podniku je definované jako vlastnění a rozvíjení národní a mezinárodní značky piva, která bude první volbou zákazníka. Pivovar Plzeň, Pivovar Radegast a Pivovar Velké Popovice jsou páteří celé této společnosti spolu se třinácti obchodně distribučními centry po celé ČR, které jsou podporovány licenčními výrobami v zahraničí. Můţeme říci, ţe trh České republiky nezaznamenává v posledních letech velké přírůstky prodeje, proto se společnost dále orientuje na podporu prodeje za hranicemi našeho státu. V minulých letech společnost investovala do svých výrobních kapacit. Poslední investicí byla instalace stáčecí linky. Téţ rozšířením kapacit a investic do výzkumu a vývoje se podařilo přispět ke zkvalitnění exportovaného piva, které je spotřebováno aţ za delší čas a musí se dopravit i na ty nejvzdálenější trhy jakými je např. Nový Zéland.

29

Zdroj: www.justice.cz

- 24 -


Základní informace30 Obchodní jméno: Plzeňský Prazdroj a.s. Sídlo: U Prazdroje 7, 304 97, Plzeň Vznik: 1. Května 1992 Identifikační číslo: 45357366 Právní forma: akciová společnost Obchodní rejstřík: vedený Krajským soudem v Plzni, oddíl B, vloţka 227 Základní kapitál: 2 000 000 000 Kč (splaceno 100%) Akcie: emitováno 2 000 000 ks akcií ve jmenovité hodnotě 1000 Banka:CITI Bank

Vedení společnosti31 Generální ředitel: Michael John Short Finanční a IT ředitel: Gary Richard Niederheitmann Technický ředitel: Tibor Kovács Obchodní a distribuční ředitel: Jaromír Ţáček Marketingový ředitel:Derek Jones Ředitel lidského kapitálu: Ivan Balogh Ředitel Supply Chain: Marek Prach Ředitel prodeje mezinárodních značek: Antony John Cook Ředitel firemních vztahů a komunikace: Michal Kačena

Předmět podnikání32 -

Pivovarnictví a sladovnictví

-

Velkoobchod s pivem, potravinami a nápoji

-

Zprostředkování obchodu s pivem, potravinami a nápoji

-

Specializovaný maloobchod s pivem, vínem, alkoholickými a nealkoholickými nápoji

-

Výroba potravinářských výrobků, potravních doplňků, přídavných a pomocných látek

Zdroj: Výroční zpráva Plzeňského Prazdroje 2008 Zdroj: Výroční zpráva Plzeňského Prazdroje 2008 32 Zdroj: Výroční zpráva Plzeňského Prazdroje 2008 30 31

- 25 -


-

Provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení – muzeum, výstavy a galerie

-

Hostinská činnost

Produkty: Pilsner Urquell, Master, Gambrimus, Velkopopovický kozel, Radegast, Radegast Birell, Primus, Klasik a Frisco představují portfolio Plzeňského Prazdroje. Charakteristika těchto značek se velmi liší jak cenově, tak spotřebou v různých částech světa. Téměř polovinu tuzemského prodeje tvoří pivo Gambrimus. Je to nejprodávanější pivo v České republice. Jeho cenová politika je takřka přijatelná pro kaţdou domácnost. Ve spojení s dobrou chutí a za účasti skvěle propracované marketingové koncepce je Gambrimus tak úspěšný. V poslední době se prokázalo, ţe rostou prodeje prémiových piv, oproti pivům tzv. ekonomickým. Proto i strategie výrobkového portfolia se ubírá stejným směrem. Všeobecně se jedná o zlepšování image tohoto piva někdy také nazývané jako „omlazování piv“. Růst prodeje piv na Českém trhu uţ dlouhodobě stagnuje, nejsou zaznamenány větší přírůstky neţ 1 % -2 %. Zato export za hranicemi našeho státu významně roste, především v Německu. Radegast Birell je označováno jako jedno z nejlepších nealkoholických piv na světě a právě tato značka zaznamenává poslední dobou největší boom prodeje. Radegast je nejprodávanější značkou na Moravě. Pilsner Urquell se s úspěchem exportuje na západ, naopak Kozel je dominantní na východě Evropy, ve Skandinávii a na Slovensku.

- 26 -


3.2 Ekonomická analýza 3.2.1 Absolutní ukazatele Horizontální analýza Horizontální analýza nám lépe pomůţe odhalit jednotlivé přírůstky a úbytky poloţek rozvahy, výsledovky a cash flow.

Aktiva 20 000 000 18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

AKTIVA CELKEM (v tis.) Dlouhodobý majetek (v tis.) Oběžná aktiva (v tis.) Ostatní aktiva (v tis.)

2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 1 Horizontální analýza aktiv

Všeobecně pozorujeme růst aktiv v čase. Příčinou této skutečnosti jsou snahy o zvyšování kapacit společnosti. Zde je dodrţeno tvrzení, které jsem zmínil v teoretické části. Podniku, který investuje do svých stálých aktiv, rostou výnosy. Podniku skutečně současně rostou celkové výnosy i aktiva. Největší nárůst zaznamenali samostatné movité věci v roce 2007, kdy byla vybudována nová stáčecí linka v hodnotě přes miliardu Kč33. Velkou většinu celkových aktiv tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Oběţná aktiva rostou de facto pouze díky růstu zásob a materiálu na skladě. Poloţku ostatní pasiva tvoří výhradně náklady příštích období. Jedná se o předplacené sluţby, které jsou výdajem tohoto období, avšak nákladem příštího účetního období.

33

Zdroj: Výroční zpráva Plzeňského Prazdroje 2008

- 27 -


Pasiva 20 000 000 18 000 000 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

PASIVA CELKEM (v tis.) Vlastní kapitál (v tis.) Cizí zdroje (v tis.) Ostatní pasiva (v tis.)

2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 2 Horizontální analýza pasiv

Poloţku vlastní kapitál tvoří především základní kapitál, nerozdělené zisky minulých let a výsledek hospodaření za běţný rok. Nejprogresivnější růst zaznamenává poloţka nerozdělené zisky minulých let, kde kaţdoroční přírůstky dosahují hodnot přes 50 %. Podnik má vytvořené prostředky pro další rozšiřování své působnosti. Díky těmto skutečnostem podíl vlastního kapitálu meziročně roste. S cizími zdroji financování podniku to jde zrcadlově obráceně, jelikoţ podíl těchto zdrojů meziročně klesá. Dominantní roli v cizích zdrojích hrají krátkodobé závazky společnosti. Za zmínku stojí jednorázové zvýšení poloţky závazků spřízněné strany v roce 2007. Plzeňský Prazdroj vyuţívá progresivnější strategii financování, protoţe podíl dlouhodobých závazků společnosti klesá a nahrazují je krátkodobé závazky. Tento trend můţeme zaznamenat i u konkurenčních společností. V roce 2008 společnost vyuţívá pouze krátkodobých bankovních úvěrů. Jsou sice levnější, ale rizikovější a náročnější na likviditu podniku. Společnost si to můţe dovolit, protoţe svou obrovskou vyjednávací silou působí na své dodavatele a odběratele, kteří jsou nuceni platit čím dál tím dříve. Naopak Prazdroj platí svým dodavatelům za poskytnuté dodávky čím dál tím později a tím pádem část svých finančních aktiv ušetří.

- 28 -


Horizontální analýza výsledovky údaje v tis. Kč Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí

2005/2004 abs.

rel.

2006/2005 abs.

rel.

2007/2006 abs.

rel.

2008/2007 abs.

rel.

176 153

27,34% -176 606 -21,52%

83 622

12,99%

168 752

23,19%

52 120

9,48% -138 126 -22,94%

11 646

2,51%

101 734

21,39%

71 976

39,98%

67 018

26,59%

7,11% 1 348 405

9,53%

Obchodní marţe

124 033 131,29%

-38 480 -17,61%

Výkony

361 122

2,95%

607 958

4,83% 938 760

Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb

340 347

2,85%

638 877

5,21% 785 515

Výkonová spotřeba

-10 788

-0,18%

200 869

3,44% 987 159

Přidaná hodnota

495 943

7,65%

368 609

5,28%

Provozní výsledek hospodaření

526 627

14,47%

457 596

Finanční výsledek hospodaření

31 862

-12,07%

Výsledek hospodaření za běţnou činnost

109 850

Výsledek hospodaření před zdaněním

593 844

6,09% 1 097 132

8,01%

16,35%

857 609

12,21%

23 577

0,32%

503 814

6,83%

10,98%

43 999

0,95%

209 675

4,49%

109 748 -47,29%

46 729

-38,21%

3,89%

440 937

15,02%

87 574

2,59%

417 622

12,05%

17,59%

531 989

13,40%

90 728

2,02%

2 112

0,05%

-207 563 274,65%

Tabulka 1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát

Přidaná hodnota se sice zvyšuje, avšak tyto přírůstky jsou kaţdoročně menší a menší s výjimkou roku 2008. Tento vývoj je zapříčiněn růstem výkonové spotřeby a nejúţeji souvisejícími výrobními náklady, jako například spotřebou materiálu a především spotřebou energie. Při zvyšování objemu výkonů je to pochopitelné. Tento negativní trend je rozmělněn v kaţdoročním růstu trţeb. Pokles provozního výsledku hospodaření negativně ovlivňoval růst osobních a mzdových nákladů, růst rozdílu ostatních nákladů a výnosů, růst rozdílu trţeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a jeho zůstatkové ceny. Zajímavou poloţkou je změna stavu rezerv opravných poloţek v provozní oblasti. Ta jiţ není nákladovou poloţkou, ale výnosovou. Její zvyšující se záporné hodnoty indikují rozpouštění těchto opravných poloţek a tím pádem přispívají k růstu provozního hospodářského výsledku. Tento trend není dobrý, protoţe kaţdoroční nárůst nákladů je vţdy někde rozpuštěn. Finanční výsledky hospodaření jsou velmi špatné, moţným důvodem je všeobecné zastavění růstu ekonomik vyspělých zemí a všeobecnou obavou investování do cenných papírů. Tento všeobecný růst nákladů je eliminován kaţdoročním růstem ceny výrobku.

- 29 -


Cash flow 2004

2005

2006

2007

2008

Účetní zisk z běžné činnosti před zdaněním

3 375 262

3 933 751

4 501 095

4 591 823

4 593 935

A.1 Úpravy o nepeněţní operace

1 693 258

1 324 436

1 276 137

1 269 745

1 510 799

437 887

-7 978

352 261

-655 561

-653 743

-235 114

-195 402

-58 360

-59 981

-84 274

A.5 Zaplacená daň z příjmů za běţnou činnost

-1 202 516 -1 375 090 -1 280 213 -1 104 075

-978 072

B.1 Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv

-1 497 790 -1 568 066 -1 701 685 -2 463 316 -2 503 404

A.2 Změny stavu pracovního kapitálu A.3 Úroky zaplacené

C.1 Změna stavu dlouhodobých a krátkodobých závazků C.2 Změna stavu vlastního kapitálu

-672 032

-102 254 -1 345 714

60 000

-900 000

-2 004 710 -1 965 509 -1 967 116 -1 970 218 -2 005 174

Čisté zvýšení / snížení peněžních prostředků

-35 807

130 434

-148 194

-291 541

-971 991

Stav peněžních prostředků na počátku roku

105 645

69 838

200 272

52 078

-239 463

69 838

200 272

50 078

Stav peněžních prostředků konci roku

-239 463 -1 211 454

Tabulka 2 Cash flow

Sledujeme, ţe cash flow Plzeňského Prazdroje výrazně kolísá. Nejvýznamnější peněţní toky z provozní činnosti jsou uvedeny v tabulce. Dominantní sloţkou úprav o nepeněţní operace je odpis stálých aktiv. Tvoří 80 % této poloţky. Zbytková hodnota je tvořena změnou stavu opravných poloţek a rezerv. Zde vidíme, ţe společnost kaţdoročně rozpouští své rezervy a zvyšuje si tím provozní výsledek hospodaření. Změnu pracovního kapitálu tvoří paralelním poklesem tři sloţky. První z nich je změna stavu pohledávek. Její neustále se sniţující hodnoty vedou k poklesu pracovního kapitálu, to je zapříčiněno růstem pohledávek. Na negativní vývoj posledních dvou let působí shodně růst zásob a pokles krátkodobých závazku, jeţ mají za následek tento úbytek pracovního kapitálu. Příčinou sniţování hodnoty cash flow je téţ placení daně z příjmu. Investiční aktivity společnosti spojené s výdaji a s pořízením dlouhodobých aktiv téţ významně sniţují cash flow, jelikoţ jde o velké investice v řádech miliard. Poslední zkoumanou poloţkou je změna stavu vlastního kapitálu. Společnost kaţdoročně vyplácí dividendy svým majitelům. Na kaţdou z dvou miliónů akcií je vypláceno 1000 Kč. Všeobecně se cash flow pohybuje v kladných hodnotách, coţ je důleţité pro dodrţení vlastních závazků.

- 30 -


Vertikální analýza

Aktiva 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

3% 13%

3% 15%

4% 14%

7% 14%

7% 15% Ostatní aktiva (v tis.)

84%

82%

82%

Oběžná aktiva (v tis.) 79%

78% Dlouhodobý majetek (v tis.)

2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 4 Vertikální analýza aktiv

Z grafu můţeme vidět, ţe dlouhodobý majetek tvoří téměř 80% celkových aktiv. Jak jsem zmínil ve výše uvedeném odstavci, naprostou většinu dlouhodobého majetku tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Kaţdoroční investice do stálých aktiv jsou důsledkem této převahy. Téţ významnou sloţkou je oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Jedná se o převzetí pivovaru Radegast a pivovaru Velké Popovice. Ačkoliv se oběţný majetek meziročně zvyšuje, tento nárůst je minimální a neovlivňuje strukturu aktiv.

Pasiva 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

54%

49%

41%

39%

34%

Ostatní pasiva (v tis.) Cizí zdroje (v tis.) 46%

50%

2004

2005

58%

60%

66%

2006

2007

2008

Obrázek 5 Vertikální analýza pasiv

- 31 -

Vlastní kapitál (v tis.)


Rostoucí trend vlastního kapitálu je determinující pro vertikální analýzu pasiv. Celkovou sumu vlastního kapitálu tvoří průměrně z 10 % základní kapitál, zhruba 20 % se na této sumě podílí hospodářský výsledek daného období a téměř zbytek vlastního kapitálu je tvořen kumulujícími se hospodářskými výsledky minulých let. Cizí zdroje podniku klesají, jsou tvořeny 60% podílem krátkodobých závazků společnosti. Dlouhodobé závazky tvoří 10 % celkových cizích zdrojů, zbylý 30% podíl je tvořen rezervami a dohadnými účty pasivními. Sniţování cizích zdrojů vede ke sniţování nákladových úroků, které se za posledních pět let sníţili o více jak 60 %. 3.2.2 Poměrové ukazatele 3.2.2.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou ze skupiny poměrových ukazatelů těmi nejsledovanějšími.

Ukazatele rentability 2004

2005

2006

2007

2008

ROA

23,98%

26,46%

28,33%

25,79%

24,04%

ROE

40,87%

37,20%

35,75%

31,66%

30,30%

Zisková marţe

22,48%

22,63%

24,92%

24,03%

24,75%

ROCE

33,42%

38,42%

38,89%

35,50%

32,13%

ROS

28,68%

31,76%

33,61%

32,27%

29,83%

MNT

7,11%

7,45%

7,48%

6,83%

7,00%

Tabulka 3 Ukazatele rentability

Rentabilita celkových aktiv do roku 2006 rostla, kdy dosáhla největší hodnoty 28,33 %. Od té doby má tento ukazatel klesající tendenci. Růst aktiv byl v posledních letech větší neţ růst hospodářského výsledku před úroky a zdaněním. Efekt vyuţívání celkových aktiv se zhoršuje, coţ rozhodně není pozitivní zpráva. Rentabilita vlastního kapitálu se téţ zhoršuje. Výše čistého zisku na jednu investovanou korunu tedy klesá, coţ není pozitivní zpráva pro majitele. Tento ukazatel výrazně ovlivnil růst vlastního kapitálu. Zisková marţe si drţí stále stejnou hladinu. Můţeme říci, ţe výsledek hospodaření za účetní období má podobný průběh, jako růst trţeb. První tři období rentabilita trţeb roste, ale poslední dvě období klesá. Má podobný průběh jako rentabilita aktiv. Rentabilitu trţeb spolu se ziskem zvyšuje v čitateli především daň z příjmu za - 32 -


běţnou činnost. Rentabilita investovaného kapitálu vykazuje dobré hodnoty. Mzdová náročnost trţeb je de facto konstantní. Růst mezd a trţeb je konstantní. Pokud mám celkově ohodnotit ukazatele rentability, musím říci, ţe i přes klesající tendenci tyto ukazatele jsou nadprůměrné a podnik generuje dostatečný zisk. 3.2.2.2 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity 2004

2005

2006

2007

2008

obrat zásob

11,806

10,331

10,688

9,249

8,623

obrat aktiv

0,836

0,833

0,843

0,799

0,806

doba obratu zásob

30,493

34,847

33,682

38,922

41,750

doba inkasa pohledávek

24,448

23,902

24,990

22,615

23,954

doba splatnosti krátkodobých závazků

59,551

54,220

63,058

102,154

56,656

Tabulka 4 Ukazatele aktivity

Obrat zásob je ovlivněn vyšším růstem trţeb. Udává, kolikrát jsme schopni obrátit své zásoby za jeden rok. Čím větší je obrat zásob, tím více přispívá ke zvyšování zisku. Tento ukazatel téţ sniţuje potřebu kapitálu na dosaţení stejného zisku. Obrat zásob se zpomaluje. Obrat aktiv je na dobré úrovni, téměř atakuje hranici optimální hodnoty. Vyuţití celkových aktiv je dobré i přes vysoký nárůst poloţky aktiva. Doba obratu zásob udává, za jak dlouho je podnik schopen proměnit své zásoby v hotovost. Plzeňský Prazdroj zpeněţí své zásoby zhruba za 30 dní. V roce 2007 a 2008 zaznamenáváme nárůst k hodnotě 40. Tento trend postupem času roste, snahou podniku by mělo být zmírnit tento nárůst. Pohledávky Plzeňského Prazdroje jsou uhrazovány do 25 dnů. Tento skvělý výsledek je výsledkem dobré vyjednávací schopnosti a síly Prazdroje vůči svým odběratelům. Doba splatnosti krátkodobých závazků společnosti roste. Velký nárůst z hodnoty 63 dní na hodnotu 102 dní zaznamenala společnost v roce 2007. Důvodem tohoto zvýšení je prudký nárůst krátkodobých závazků společnosti, především pak krátkodobých bankovních úvěrů. V roce 2008 tato hodnota opět klesla, avšak hodnoty kolem 60 dní jsou dobrým výsledkem. Po tuto dobu společnost vyuţívá cizí zdroje zdarma.

- 33 -


3.2.2.3 Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity 2004

2005

2006

2007

2008

běţná likvidita

0,470

0,479

0,518

0,510

0,598

rychlá likvidita

0,218

0,219

0,228

0,194

0,227

peněţní likvidita

0,017

0,041

0,012

0,010

0,013

Tabulka 5 Ukazatele likvidity

Ideální rozmezí ukazatele běţné likvidity jsou v intervalu od 1,6 – 2,5. Průměrná hodnota běţné likvidity v odvětví je 1,2434. Hodnoty Plzeňského Prazdroje se pohybují kolem hodnoty 0,5. Podnik tedy svými oběţnými aktivy není schopen pokrýt krátkodobé závazky společnosti. Společnost díky své síle a velikosti zůstává pro své věřitele a obchodní partnery i přes tyto horší hodnoty solventním společníkem. Vyuţívá progresivnější strategii financování. Rychlá likvidita oproštěná od těch nejméně likvidních aktiv se nachází téţ pod doporučenými hodnotami. Dle mého názoru je třeba tyto veličiny sledovat, aby se podnik neocitl v platební neschopnosti. Průměrná hodnota v odvětví se pohybuje kolem 1 35 . Podnik má zdroje na to, aby případné problémy mohl včas řešit, tudíţ bych se neobával, ţe podnik bude v budoucnu v problémech. Pokud je management pečlivý a je schopen včas odhalit výsledkovou krizi, krize likvidity nehrozí. Pro optimalizaci peněţní likvidity je dobré sledovat tento ukazatel v kratším časovém horizontu. Podnik opět nedosahuje optimálních hodnot. Průměrná hodnota v odvětví je 0,1636. Veškeré tyto výsledky jsou ovlivněny vysokým vyuţitím krátkodobých zdrojů oproti zdrojům dlouhodobým.

Zdroj: Výstup benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA pro rok 2008 dostupného na webovém portálu ministerstva průmyslu a obchodu 35 Zdroj: Výstup benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA pro rok 2008 dostupného na webovém portálu ministerstva průmyslu a obchodu 36 Zdroj: Výstup benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA pro rok 2008 dostupného na webovém portálu ministerstva průmyslu a obchodu 34

- 34 -


3.2.2.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluţenosti poměřují vyuţití vlastních a cizích zdrojů, které se vyuţívají při řízení společnosti.

Ukazatele zadluţenosti 2004

2005

2006

2007

2008

Equity Ratio

0,460

0,507

0,588

0,607

0,658

Debt Ratio I.

0,539

0,492

0,412

0,393

0,342

Debt Ratio II.

0,540

0,493

0,412

0,393

0,342

Debt Equity Ratio

1,172

0,971

0,702

0,648

0,519

15,672

22,140

86,761

76,335

54,998

Úrokové krytí I.

Tabulka 6 Ukazatele zadluženosti

První ukazatel určuje, jaká část zdrojů spojených s financováním podniku je kryta akcionáři. Tento trend je rostoucí. Pokud bude Prazdroj i nadále vyuţívat více vlastního kapitálu, můţeme říci, ţe společnost nebudou zatěţovat nákladové úroky. Společnost sniţuje své náklady a tím zvyšuje zisk. Nevím, do jaké míry jsou výhodné krátkodobé cizí zdroje. Prazdroj má nejspíš důvod, proč zvolil tuto cestu. Nejspíše se podařilo vyjednat dobré podmínky s minimálním úročením a pro podnik je vhodné vyuţívat těchto levnějších prostředků oproti nákladnějším dlouhodobým zdrojům. Tudíţ tento efekt nejspíše převyšuje efekt provozní páky. Další dva ukazatelé se prakticky neliší, jelikoţ debt equity ratio počítá navíc s ostatními pasivy. Ostatní pasiva jsou z hlediska jejich výše zanedbatelná. Poměr cizího a vlastního kapitálu, tedy ukazatel debt equity ratio, se neustále sniţuje, coţ sniţuje riziko podnikání a poukazuje na stabilitu společnosti. Pokud je hodnota úrokového krytí rovna jedné, to co podnik vyprodukuje, jde na úhradu nákladových úroků. Podnik se snaţí tuto hodnotu maximalizovat a výsledkem je, ţe podnik nemá problém s úhradou svých nákladových úroků. Bohuţel nevím, do jaké míry společnost vyuţívá leasing, který jistě zvyšuje zadluţenost podniku. Náklady podniku se zvyšují, coţ do jisté míry indikuje pouţití tohoto zdroje financování.

- 35 -


3.2.2.5 Ukazatele produktivity práce Ukazatele produktivity práce 2004 Osobní náklady ku přidané hodnotě

2005

0,188

Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z trţeb Průměrná mzda - roční - měsíční

2006

0,191

0,187

2007 0,183

2008 0,193

2447454,134 2590664,068 2853537,087 2960415,663 3150099,600 4745,511

4857,965

5261,992

5790,669

6273,860

337535,674

362139,941

393810,485

395759,438

439053,600

28127,973

30178,328

32817,540

32979,953

36587,800

Tabulka 7 Ukazatele produktivity práce

První tři ukazatelé mají rostoucí tendenci, coţ je pro podnik pozitivní zpráva. Důvodem růstu je růst přidané hodnoty v čase spolu s klesajícím počtem zaměstnanců. Průměrná mzda také roste, to vypovídá, ţe podnik si velmi cení svých zaměstnanců. Koneckonců jeden z pilířů vize společnosti je být nejlepším zaměstnavatelem. Tento trend potvrzuje dobré ohodnocení pracovníků. 3.2.2.6 Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele kapitálového trhu 2004 Book value

2005

2006

2007

2008

1,630

1,877

2,226

5,472

6,406

666,022

698,074

795,819

1732,287

1941,098

455

455

455

1000

1000

Výplatní poměr

0,683

0,652

0,572

0,577

0,515

Aktivační poměr

0,317

0,348

0,428

0,423

0,485

EPS - Účetní zisk na akcii Vyplacená dividenda

Tabulka 8 Ukazatelé kapitálového trhu

Book value vykazuje rostoucí tendenci. Přerozdělení získaných peněz je kaţdoročně dost podobné. Výplatní poměr se sniţuje, tudíţ je více prostředků reinvestováno zpět do společnosti. Konstantní suma je vyplácena akcionářům a to v hodnotě 2 miliardy. Zhruba stejná suma, která se v posledních letech navyšuje, je reinvestována zpět do podniku. V roce 2008 bylo reinvestováno na koupi stálých aktiv přes 2,5 miliardy Kč. Vyšší míra vyuţití vlastního kapitálu přispívá k růstu tohoto ukazatele. Účetní zisk na akcii téţ vykazuje růst a podnik je z tohoto hlediska ziskový. - 36 -


3.2.3 Bilanční pravidla 3.2.3.1 Zlaté pravidlo financování Bilanční pravidla mají konzervativní pohled na skutečnost. Tudíţ je dobré brát některé výsledky s nadhledem.

Zlaté pravidlo financování 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000

Dlouhodobý majetek (v tis. Kč)

8 000 000 6 000 000

Dlouhodobý vlastní a cizí kapitál (v tis. Kč)

4 000 000 2 000 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 3 Zlaté pravidlo financování

Z uvedeného grafu vidíme snahu Prazdroje o zmírnění rozdílu krytí dlouhodobých aktiv dlouhodobými zdroji. Tento fakt vidím jako velice pozitivní, protoţe i za tak velkého růstu aktiv se společnosti podařilo úspěšně navyšovat své zdroje. Dlouhodobé zdroje financování podniku se kaţdoročně sniţují, v nynější době vyuţívá společnost prakticky jen krátkodobých cizích zdrojů. K růstu dlouhodobých cizích zdrojů tedy nejvíce přispěl nárůst vlastního kapitálu. Nevím, zdali je to záměr společnosti, či pouhá kumulace peněţních prostředků pro další investiční záměry společnosti udrţovat si tak velký podíl vlastního kapitálu. Moţných úvah nad tím, co je záměrem společnosti, je mnoho. Můj první úsudek byl ten, ţe tak velký podíl vlastního kapitálu negativně působí na finanční páku a společnost si tím „zdraţuje“ financování podniku. Další moţnou odpověď na tuto problematiku poskytuje nově vydaná publikace prof. Ing. Evy Kislingerové CSc. - Podnik v časech krize, kde autorka klade důraz na reformu hospodaření firem, která spočívá ve vyšším podílu vyuţití vlastního kapitálu. Tato skutečnost je reakcí na poslední velkou hospodářskou krizi v letech 2007 – 2009, kdy se společnost takzvaně předpřipraví na další moţné problémy společnosti a buduje si tak stabilní postavení na trhu. - 37 -


3.2.3.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 Vlastní zdroje (v tis. Kč)

6 000 000

Cizí zdroje (v tis. Kč)

4 000 000 2 000 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 4 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Zlaté pravidlo financování definuje jako ideální stav mírnou převahu vlastního kapitálu nad kapitálem cizím. Do roku 2005 vyuţívala společnost více cizí zdroje. Avšak počátkem roku 2006 společnost splatila svůj dlouhodobý úvěr a o jiný uţ nezaţádala. Rok 2005 byl ovlivněn úsporou nákladů. Dodrţovala se striktní kontrola vstupních nákladů, sníţily se administrativní a prodejní náklady, sníţení zaznamenaly i distribuční náklady ačkoliv rostla cena benzínu a poslední výraznou poloţkou, která redukovala náklady, jsou náklady na obaly. Tím chci říci, ţe ačkoliv trţby podniku vzrostly o pouhé 4 %, provozní výsledek hospodaření zaznamenal růst 16%. Poloţka nerozdělené zisky začala razantně stoupat a tento trend si udrţela aţ do roku 2008. Toto je nejvýznamnější faktor růstu vlastního kapitálu, protoţe za posledních pět let se hodnota nerozdělených zisků minulých let téměř zšestinásobila. Díky efektivnějšímu hospodaření společnosti není potřeba vyuţívat tolik cizích zdrojů tak, jako předtím.

- 38 -


3.2.3.3 Zlaté pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000

Dlouhodobý majetek (v tis. Kč)

8 000 000 6 000 000

Vlastní kapitál (v tis. Kč)

4 000 000 2 000 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 5 Zlaté pari pravidlo

Toto pravidlo je jen zřídkakdy splněno. Zvláště pak u společnosti jako je Plzeňský Prazdroj, kde dlouhodobá aktiva tvoří téměř 80% veškerých aktiv. Díky růstu vlastního kapitálu se tento rozdíl pomalu sniţuje. Zde je vše v pořádku, v současnosti nevidím ţádný problém. Problém můţe nastat v budoucnu, protoţe jestli si obě poloţky udrţí současný růstový boom, vlastní kapitál začne více a více převyšovat dlouhodobá aktiva a podnik se stane překapitalizovaným. 3.2.4 Analýza pracovního kapitálu Pracovní kapitál Hrubý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál

2004

2005

2006

2007

2008

1 988 329

2 336 012

2 260 938

2 515 265

2 928 569

-91 144

364 897

-112 447

-1 576 205

460 174

Tabulka 9 Pracovní kapitál

Hrubý pracovní kapitál představuje oběţná aktiva společnosti. Dominantní sloţkou oběţných aktiv jsou zásoby. Růst celkových zásob zapříčiňuje růst materiálu a nedokončené výroby. Nárůst těchto dvou poloţek je ve zkoumaném období téměř dvojnásobný. Podnik tak s růstem produkce váţe stále větší část peněz v zásobách. Druhou poloţkou, která zásadně ovlivňuje oběţná aktiva, jsou krátkodobé pohledávky. Jedná se především o pohledávky - 39 -


z obchodních vztahů. Dlouhodobé pohledávky Plzeňský Prazdroj nemá. Čistý pracovní kapitál následně vyjadřuje rozdíl mezi krátkodobými aktivy a krátkodobými pasivy. Z výsledků vidíme, ţe převaţují krátkodobé závazky společnosti. Rok 2007 je významně ovlivněn investicemi do nové stáčecí linky, tudíţ bych tomuto razantnímu poklesu nedával velkou váhu. Obavy, ţe čistý pracovní kapitál je záporný, nejsou na místě. Příčiny těchto výsledků objasní výpočet obratového cyklu peněz a výpočet potřeby čistého pracovního kapitálu.

Oběžná aktiva 3 000 000 2 500 000 2 000 000

Krátkodobý finanční majetek (v tis.)

1 500 000

Krátkodobé pohledávky (v tis.)

1 000 000

Zásoby (v tis.) 500 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 6 Oběžná aktiva

Obratový cyklus peněz 2004

2005

2006

2007

2008

Doba obratu zásob

30,493

34,847

33,682

38,922

41,750

Doba inkasa pohledávek

24,445

23,902

24,990

22,615

23,954

Doba odkladu plateb

121,187

134,188

115,946

123,127

112,370

Obratový cyklus peněz

-66,249

-75,440

-57,273

-61,590

-46,666

Tabulka 10 Obratový cyklus peněz

Doba mezi nakoupením a prodejem materiálu, tedy doba obratu zásob, se neustále zvyšuje. Příčinou je větší procentuální růst zásob oproti trţbám. Doba inkasa pohledávek se pohybuje na konstantní úrovni. Oba tyto ukazatelé dosahují nadprůměrných hodnot oproti konkurenci. Poslední ukazatel pro výpočet obratového cyklu peněz je doba odkladu plateb. Ta nám říká, ţe Prazdroj disponuje po dobu více jak tří měsíců materiálem, za který ještě nezaplatila. Z výsledků vyplývá, ţe společnost financuje svá oběţná aktiva z kapitálu svých dodavatelů, tudíţ nemá potřebu udrţovat kladný čistý pracovní kapitál. Příčinnou je velikost společnosti a její - 40 -


dominantní postavení v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Svou vyjednávací silou nutí své partnery k tomu, aby se chovali tak, jak chce Prazdroj. Proto pak výsledná likvidita podniku nedosahuje optimálních hodnot, protoţe jednoduše nemá smysl drţet kapitál, se kterým bychom nepracovali. Výpočtem potřeby čistého pracovního kapitálu si ověříme předchozí závěry. Výpočet potřeby čistého pracovního kapitálu 2004

2005

2006

2007

2008

Obratový cyklus peněz

-68,828

-80,486

-60,13

-64,863

-49,494

Denní provozní výdaje

30 342,344

29 819,150

29 963,150

32 703,942

35 770,953

Potřeba ČPK

-2 088 403

-2 400 024

-1 801 684

-2 121 276

-1 770 448

Tabulka 11 Výpočet potřeby čistého pracovního kapitálu

Potřeba ČPK 1 000 000 500 000 0 -500 000

2004

2005

2006

2007

2008

-1 000 000

Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč) Potřeba ČPK (v tis. Kč)

-1 500 000 -2 000 000 -2 500 000 -3 000 000 Obrázek 7 Potřeba ČPK

Z grafu vidíme, ţe podnik měl zbytečně vysokou výši čistého pracovního kapitálu. Navíc podnik můţe čerpat ze svých revolvingových a kontokorentních účtů, tudíţ případné negativní výkyvy pokryje.

- 41 -


3.2.5 Analýza cash flow Analýza vývoje cash flow 2004

2005

2006

2007

2008

4 123 191

4 261 436

4 849 124

4 753 356

5 331 242

Obratová rentabilita

0,328

0,326

0,358

0,330

0,340

Stupeň oddluţení

0,509

0,551

0,732

0,670

0,802

CF

Tabulka 12 Analýza vývoje cash flow

Obratová rentabilita má v čase růstový trend, a tudíţ podnik získává svým hospodařením další přebytky. Příčinnou je progresivnější růst trţeb. Stupeň oddluţení nenabývá ideálních hodnot. Podnik se schopen krýt ze svého cash flow stále větší díl cizího kapitálu. Tento ukazatel také ukazuje na politiku posledních let Plzeňského Prazdroje zvyšovat podíl vlastního kapitálu na hospodaření podniku. Příčinou růstu je pokles cizích zdrojů. 3.2.6 Rozklad rentability vlastního kapitálu Rentabilitu vlastního kapitálu vypočteme jako součin daňového břemena, rentability aktiv a finanční páky.

ROE

2004-2005

2004

2005

2006

2007

2008

40,87%

37,20%

35,75%

31,66%

30,30%

2005-2006

2006-2007

2007-2008

diference

index

diference

index

diference

index

diference

index

-3,67%

91,01%

-1,44%

96,12%

-4,09%

88,56%

-1,36%

95,71%

Tabulka 13 ROE

Rentabilita vlastního kapitálu je vrcholovým ukazatelem, a tudíţ si zaslouţí zvýšenou pozornost. Na rentabilitu tohoto ukazatele působí tři níţe uvedené faktory. Z tabulky můţeme vypozorovat kaţdoroční sestupnou tendenci rentability vlastního kapitálu. Největší pokles zaznamenáváme v letech 2006 - 2007, kdy poklesla z hodnoty 35,75 % na 31,66 %. Celková diference je – 4,09 % a index činí 0,885, coţ je pokles rentability vlastního kapitálu roku 2007 na 88,5% hodnotu rentability v roce 2006. Na vzniku této negativní diference se nejvíce podílí - 42 -


rentabilita aktiv, která za zkoumané období poklesla z hodnoty 28,3 % na hodnotu 25,8 %. Nepatrný pokles finanční páky a pokles daňového břemena tento propad ještě prohloubil. Pokles rentability vlastního kapitálu v období 2004 – 2005 o 3,67 % je způsoben jinými faktory, neţ pokles v období 2006 – 2007. Pozitivní nárůst ukazatele rentability aktiv kompenzuje pokles daňového břemena. Příčinnou růstu daňového břemena je téměř dvojnásobný růst daně z příjmu z běţné činnosti z 549 miliónů na 997 miliónů. Finanční páka téţ působí negativně na rentabilitu vlastního kapitálu. daňové břemeno 2004

2005

2006

2007

2008

0,837

0,746

0,750

0,755

0,845

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

-0,045

0,002

0,002

0,035

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

diference

index

diference

index

diference

index

diference

index

-9,10%

89,13%

0,39%

100,53%

0,42%

100,57%

9,06%

112,00%

Tabulka 14 Daňové břemeno

rentabilita aktiv 2004

2005

2006

2007

2008

0,240

0,265

0,283

0,258

0,240

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

0,038

0,025

-0,032

-0,022

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

diference

index

diference

index

diference

index

diference

index

2,49%

110,36%

1,86%

107,03%

-2,54%

91,05%

-1,75%

93,22%

Tabulka 15 Rentabilita aktiv zisková marže

obrat aktiv ×

2004

2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

0,287

0,318

0,336

0,323

0,298

0,836

0,833

0,843

0,799

0,806

2004-2005

2005-2006

0,026

2006-2007

0,015

2007-2008

-0,011

2004-2005

-0,020

2005-2006

-0,001

D

I

D

I

D

I

D

I

3,08%

110,75%

1,84%

105,81%

-1,34%

96,02%

-2,44%

92,45%

D 0,29%

Tabulka 16 Rozklad rentability aktiv

- 43 -

2006-2007

0,003

2007-2008

-0,014

0,002

I

D

I

D

I

D

I

99,65%

0,97%

101,16%

-4,37%

94,82%

0,67%

100,83%


Nyní se detailněji podíváme na příčiny růstu rentability aktiv v období 2004 – 2005 a posléze na příčiny propadu rentability aktiv v období 2006 – 2007. Rentabilitu aktiv tvoří zisková marţe a obrat aktiv. Tabulka č. 16 je důkazem toho, ţe zisková marţe a obrat aktiv se chovají inverzně. V období 2004 – 2005 zapříčiňuje růst rentability zisková marţe. Na celkové diferenci 2,49 % se podílí 2,6% zisková marţe a -0,1% obrat aktiv. Z rozkladu vyplývá, ţe zcela převaţuje vliv ziskové marţe. Její nárůst 3,1 % způsobil 15% nárůst zisku před úroky a zdaněním. Nárůst trţeb byl pouhé 4 %. Obrat aktiv se sice zpomalil, ale o pouhé 0,3 %. V období 2006 – 2007 je vývoj odlišný. Inverzní chování těchto dvou ukazatelů je popřeno. Na celkové diferenci -2,54 % se oba ukazatelé podílí zhruba rovným dílem. Pokles ziskové marţe v důsledku většího růstu trţeb oproti zisku před úroky a zdaněním. Rok 2008 pozitivně ovlivňuje suma daně z běţné činnosti, která poklesla o bezmála 400 miliónů. finanční páka 2004

2005

2006

2007

2008

2,035

1,883

1,682

1,627

1,492

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

-0,030

-0,041

-0,011

-0,027

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

diference

index

diference

index

diference

index

diference

index

-15,23%

92,52%

-20,10%

89,33%

-5,52%

96,72%

-13,55%

91,67%

Tabulka 17 Finanční páka

úrokové břemeno

pákový ukazatel ×

2004

2005

2006

2007

2008

0,936

0,955

0,988

0,987

0,982

2004

2005

2006

2007

2008

2,174

1,972

1,702

1,649

1,519

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

2004-2005

2005-2006

2006-2007

2007-2008

0,039

0,062

-0,003

-0,008

-0,191

-0,263

-0,053

-0,127

D

I

D

I

D

I

D

I

1,86%

101,99%

3,36%

103,52%

-0,16%

99,84%

-0,51%

99,49%

D 20,20%

I

D

I

D

I

D

I

90,71%

-27,04%

86,29%

-5,32%

96,87%

-12,95%

92,15%

Tabulka 18 Rozklad finanční páky

Růst úrokového břemena a pákového ukazatele přispívají k růstu finanční páky. Z tabulky vidíme, ţe oba tyto ukazatelé mají proměnlivé trendy a dost často se pohybují v záporných číslech. Finanční páka kaţdoročně sniţuje rentabilitu vlastního kapitálu. Na úrokové břemeno - 44 -


mají vliv nákladové úroky, které kaţdoročně klesají a rozdíl mezi ziskem před zdaněním a ziskem před odpisy a zdaněním je neustále menší. Celkovou diferenci finanční páky tvoří především pákový ukazatel. Vlivem velkého růstu vlastního kapitálu hodnoty pákového ukazatele klesají a mají největší podíl na poklesu rentability vlastního kapitálu. Stále menší procento cizího kapitálu zdraţuje vlastní kapitál, a tudíţ nemůţeme čekat, ţe rentabilita poroste. 3.2.7 Model INFA

ROE 2004

2005 0,409

2006 0,372

2007

2008

0,358

0,317

0,303

Tabulka 19 ROE

Postup výpočtu ROE 2004

2005

2006

2007

2008

úroveň zdanění

0,837

0,746

0,750

0,755

0,845

produkční síla

0,240

0,265

0,283

0,258

0,240

úroková míra

0,067

0,056

0,026

0,073

0,035

podíl úplatného kapitálu

0,689

0,719

0,711

0,653

0,783

finanční páka

0,460

0,507

0,588

0,607

0,658

Tabulka 20 Postup výpočtu ROE

Produkční síla podniku se soustřeďuje na výkonnost podniku. I zde je produkční síla definována pomocí obratu aktiv a ziskové marţe. Rozdíl je v tom, ţe do těchto ukazatelů dosazujeme výnosy namísto trţeb. Důvodem je lepší provázanost ukazatelů a oproštění vlivů finanční a daňové politiky. Po dosazení výnosů do vzorce pro obrat aktiv nám vzrostl obrat aktiv v průměru o 10 %. Důvodem je to, ţe nepočítáme pouze s trţbami za prodej vlastních výrobků, sluţeb a zboţí, ale do čitatele jsou zahrnuty všechny výnosové poloţky, jako jsou například ostatní výnosy, mimořádné výnosy, trţby z prodeje cenných papíru a jiné. Zhruba 0,9 násobek aktiv je obrácen ve výnosech. Tato hodnota je niţší, neţ průměr odvětví. Tento nárůst je eliminován poklesem ziskové marţe, protoţe se zvýšil jmenovatel, tudíţ ukazatel klesá. Hodnota ziskové marţe je nad průměrem v odvětví a ve srovnání s nejlepšími podniky také zaujímá přední postavení. Sniţující se úroková míra má pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. V

- 45 -


roce 2007 vzrostla úroková míra o 4,7 %. Důvodem je výrazný pokles bankovních úvěrů a výpomocí, proto tento ukazatel přispěl ke sníţení rentability vlastního kapitálu. WACC 2004

2005

12,71%

2006

12,13%

2007

12,65%

2008

13,42%

14,20%

Tabulka 21 WACC

Postup výpočtu WACC 2004

2005

2006

2007

2008

bezriziková sazba

2,71%

2,13%

2,65%

3,42%

4,20%

riziková přiráţka za likvidnost akcie

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

riziková přiráţka za obchodní riziko

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

riziková přiráţka za riziko z finanční struktury

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

riziková přiráţka za riziko z finanční stability

10,00%

10,00%

10,00%

10,00%

10,00%

Tabulka 22 Postup výpočtu WACC

Průměrné váţené náklady na vlastní kapitál jsou ovlivněny pouze dvěma přiráţkami. První z nich je bezriziková přiráţka, ta představuje výnosnost bezrizikového aktiva tj. krátkodobých státních dluhopisů. Druhá přiráţka za riziko finanční stability činí 10 % a je ovlivněna progresivní strategií financování. Likvidita podniku je pod optimálními hodnotami, avšak na hospodaření společnosti to nemá ţádný vliv. re 2004

2005 0,166

2006 0,155

2007 0,149

2008 0,140

0,164

Tabulka 23 Alternativní náklad na kapitál

Hodnota alternativního nákladu na kapitál není příliš dobrou vizitkou. Tato hodnota je vyšší neţ průměrná hodnota v odvětví.

- 46 -


EVA 2004 1 675 977,36

2005

2006

1 730 509,44

2007

1 970 168,82

2008

1 929 599,73

1 785 493,03

Tabulka 24 EVA

„Po zahrnutí nákladů na vlastní kapitál ukazuje tento ukazatel přebytek našeho zisku v porovnání se ziskem poţadovaným. Tento trend je pozitivní a představuje zvýšení hodnoty vlastnictví majitele podniku.“37 Vzhledem k malým diferencím hodnot ukazatele ekonomické přidané hodnoty jsem se po konzultaci s doc. Ing. Inkou Neumaierovou CSc. rozhodl vyloučit ukazatele růstových příleţitostí (PVGO) z finálního vzorce pro výpočet čisté současné hodnoty. Finální vzorec pro tento výpočet se tedy skládá z podílu ekonomické přidané hodnoty a alternativního nákladu na kapitál. Čistá současná hodnota pro majitele je v roce 2008 přibliţně 10,9 miliard Kč. Je to vrcholový ukazatel tohoto modelu. 3.2.8 Bankrotní a bonitní modely 3.2.8.1 Quick test

Quick test 2004

2005

2006

2007

2008

Kvóta vlastního kapitálu

0,460

0,507

0,588

0,607

0,658

Doba splácení dluhu z CF

0,865

0,900

0,881

1,220

0,763

Cash flow v trţbách

0,342

0,311

0,339

0,325

0,326

ROA

0,240

0,265

0,283

0,258

0,240

Tabulka 25 Quick test

Kvóta vlastního kapitálu vykazuje rostoucí tendenci. Jedná se o podíl vlastního kapitálu na bilanční sumě. Příčinou růstu je nová politika společnosti, která vyuţívá ve větší míře vlastní kapitál. Ten zaznamenává větší přírůstky, neţ celková bilanční suma. Výsledná známka 1 je Volně převzato, KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I., Rozbor výkonnosti firmy, Praha: Ediční oddělení VSE Praha, 2000. ISBN 80-2450027-2 37

- 47 -


přiděla podniku, který dosahuje minimálně 30 % podílu vlastního kapitálu v poměru s bilanční sumou. Doba splácení dluhu z cash flow je hodnocena známkou 1, pokud je podnik schopen splatit dluhy ze svého cash flow do tří let. Plzeňský Prazdroj opět vykazuje nadprůměrné hodnoty. Pouze rok 2007 byl nad hranicí jednoho roku, protoţe za poměrně stálého vývoje cash flow se jednorázově zvýšila poloţka krátkodobých závazků. Rentabilita trţeb měřená pomocí cash flow se pohybuje kolem 30 %, výsledná známka 1 je udělována za 10 a více procent. Rentabilita aktiv se téţ pohybuje vysoko nad 15 % hranicí. Opět uděluji výslednou známku 1. Hodnocení firmy 2004

2005

2006

2007

2008

Kvóta vlastního kapitálu

1

1

1

1

1

Doba splácení dluhu z CF

1

1

1

1

1

Cash flow v trţbách

1

1

1

1

1

ROA

1

1

1

1

1

Průměr

1

1

1

1

1

Tabulka 26 Hodnocení firmy

Výsledné hodnocení Plzeňského Prazdroje je vynikající. Ani v jednom ukazateli nemá společnost problém a tudíţ vyhodnocuji Plzeňský Prazdroj jako velice bonitní podnik, který tvoří hodnotu pro své majitele. 3.2.8.2 Altmanův index důvěryhodnosti Altmanův index Váha

2004

2005

2006

2007

2008

3,300

X1

EBIT / A

0,791

0,873

0,935

0,851

0,793

1,000

X2

Trţby / A

0,836

0,833

0,843

0,799

0,806

0,600

X3

VK / Cizí zdroje

0,145

0,152

0,178

0,169

0,180

1,400

X4

Zadrţený zisk / A

0,852

0,859

0,830

0,886

0,894

1,200

X5

WC / A

-0,135

-0,175

-0,120

-0,007

-0,084

2,490

2,543

2,666

2,698

2,589

Suma

Tabulka 27 Altmanův index

Plzeňský Prazdroj se nachází v „šedé zóně“ nevyhraněných výsledků. Pokud je Z-faktor vyšší neţ 2,99 bodů, Altmanův model předpovídá uspokojivou finanční situaci. Náš podnik těchto hodnot téměř dosahuje. Z tabulky vidíme, ţe největší podíl na výsledné hodnotě mají - 48 -


ukazatelé rentabilita aktiv, obrat aktiv a podíl zadrţeného zisku a aktiv. „Na závěr si upřesněme určité potíţe, které souvisejí s aplikací Altmanova indexu na české firmy. První obtíţ spočívá v tom, ţe index je konstruován na americké firmy, a to pro období konce 60 let. I kdyţ se situace moţná příliš pro americké firmy ve srovnání se současností nezměnila (coţ je ovšem otázka), hospodářská situace v České republice se zcela jednoznačně odlišuje od americké a je diskutabilní, zda výsledek statistické analýzy ze souboru amerických firem je přenositelný do kontextu české ekonomické situace.“38 3.2.8.3 Index IN 01

IN 05 2004

2005

2006

2007

2008

Násobitel

A / Cizí zdroje

0,241

0,264

0,315

0,331

0,381

0,13

EBIT / Nákladové úroky

0,627

0,886

3,470

3,053

2,200

0,04

EBIT / A

0,952

1,051

1,125

1,024

0,954

3,97

Výnosy / A

0,176

0,175

0,177

0,168

0,169

0,21

OA / KZ

0,042

0,043

0,047

0,046

0,054

0,09

SUMA

2,038

2,418

5,134

4,622

3,758

Tabulka 28 Index IN 05

Index IN 05 je aktualizovanou verzí indexu IN95 a indexu IN01. Z výsledků se můţeme přesvědčit, ţe i zde společnost dosahuje skvělých výsledků. Pokud je výsledná suma větší neţ hodnota 1,6, tvoří podnik hodnotu s pravděpodobností 95 %. Za zmínku stojí výsledek z roku 2006, kde Plzeňský Prazdroj tuto hodnotu trojnásobně převyšuje. 3.2.9 Mezipodnikové srovnávání 3.2.9.1 Metody vícerozměrného hodnocení Mezipodnikové srovnávání je nezbytnou součástí kaţdé ekonomické analýzy. Pro hodnocení konkurenčního postavení bylo vybráno pět podniků. Kromě Plzeňského Prazdroje dále také pivovary Staropramen, PMS Přerov, Drinks Union a Krušovice. Tyto společnosti byly vybrány hlavně na základě dostupných dat pro toto srovnávání. Data pro výpočet jednotlivých ukazatelů jsou čerpána z portálu www.justice.cz. Konkrétně výroční zprávy z roku 2007. Str. 80, KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.:Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5

38

- 49 -


Na tomto srovnání jsem si chtěl ověřit dominantní postavení Plzeňského Prazdroje na českém trhu. Kritérií hodnocení je šest. Rentabilita aktiv, rentabilita vlastního kapitálu, běţná likvidita, doba inkasa pohledávek, ukazatel zadluţenosti a obrat aktiv.

Obrázek 8 Celková produkce odvětví39

Tabulka vykresluje výstav piva největších českých producentů piva. I zde je Plzeňský Prazdroj dominantní. Zajímavé je sledovat jednotlivé podíly produkce pro tuzemsko a pro export. Plzeňský Prazdroj dodává 90 % své produkce do tuzemska a na export jde pouhých 10 %. V absolutních částkách sice moţná převyšuje svou konkurenci, ale v procentuálním vyjádření jsou vývozní podíly produkce ostatních pivovarů větší.

Mezipodnikové srovnávání 2007 ROA ROE

Běţná likvidita


Zadluţenost

Obrat aktiv

Prazdroj

0,26

0,32

0,51

22,62

0,65

0,80

Staropramen

0,17

0,17

1,78

47,13

0,29

0,83

PMS Přerov

0,03

0,07

7,69

547,78

1,07

0,07

Drinks union

-0,04 -0,24

0,76

115,10

4,85

1,39

Krušovice

0,12

1,49

47,50

0,25

0,67

0,12

Tabulka 29 Mezipodnikové srovnávání

39

Zdroj: Výroční zpráva 2007 společnosti Budějovický Budvar

- 50 -


Metoda prostého pořadí ROA ROE Běţná likvidita


Zadluţenost

Obrat aktiv SUMA Pořadí

Prazdroj

1

1

2

1

1

3

Staropramen

2

2

4

2

2

2

PMS Přerov

4

4

5

5

4

5

Drinks union

5

5

1

4

5

1

Krušovice

3

3

3

3

3

4

9 14 27 21 19

1 2 5 4 3

Tabulka 30 Metoda prostého pořadí

První pouţitá metoda pro srovnávání je metoda prostého pořadí. Pořadí jednotlivých podniků je stanoveno na základě nejlepší dosahované hodnoty. U maximalizace je to hodnota nejvyšší, u minimalizace je to hodnota nejmenší. U běţné likvidity jsem pro hodnocení pouţil všeobecně pouţívaný a uznávaný interval hodnot 0,7 – 1. U ukazatele zadluţenosti jsem stanovil jako optimální hodnotu číslo 0,5. Z výsledů vidíme, ţe první místo obsadil Plzeňský Prazdroj a druhé místo obsadil pivovary Staropramen. Dvě největší pivovarnické společnosti v ČR.

Metoda bodovací ROA ROE Běţná likvidita


Zadluţenost

Obrat aktiv SUMA Pořadí

Prazdroj

100

100

78

100

100

57

Staropramen

65

53

42

48

84

59

PMS Přerov

11

21

6

4

42

5

Drinks union

0

0

100

19

8

100

Krušovice

46

37

65

47

79

48

535 351 89 227 322

1 2 5 4 3

Tabulka 31 Metoda bodovací

Metoda bodovací potvrdila předešlé výsledky. Zde opět první místo obsadil Plzeňský Prazdroj. Na druhém místě se umístil pivovar Krušovice. Plzeňský Prazdroj vyniká u ukazatele rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu, doby inkasa pohledávek i poměru zadluţení. Z toho lze usoudit, ţe tato společnost má dominantní postavení na českém trhu. Jeho 50% trţní podíl pak toto dominantní postavení dále podtrhuje. Hodnocení běţné likvidity není směrodatné, jelikoţ Plzeňský Prazdroj si můţe dovolit ještě niţší hodnotu. Je to dáno jeho strategií. Společnost nemusí krýt svá oběţná aktiva, jelikoţ z analýzy pracovního kapitálu vyplývá, ţe velkou část jeho oběţných aktiv kryjí jeho dodavatelé a odběratelé.

- 51 -


3.2.10 Ekonomický normál

Ekonomický normál 1 I CZ

IT

IN

IM

I MZ

I PP

2005/2004

1,05

1,04

0,98

0,96

1,09

1,02

2006/2005

1,14

1,04

1,00

0,99

1,04

0,96

2007/2006

1,03

1,06

1,09

1,10

0,97

0,97

2008/2007

1,12

1,09

1,09

1,18

1,11

1,00

Tabulka 32 Ekonomický normál 1

Z výše uvedené tabulky pozorujeme nedodrţení klesajícího trendu zleva doprava. Období 2008 – 2007 je nejvíce ovlivněno růstem materiálových nákladů, které se jednorázově zvýšily o 112 miliónů. Další ukazatele tohoto období vykazují ţádoucí trend. Ekonomický normál 2 I CZ

IT

IZ

2005/2004

1,05

1,04

1,19

2006/2005

1,14

1,04

1,00

2007/2006

1,03

1,06

1,23

2008/2007

1,12

1,09

1,17


Ekonomický normál 2 je nejvíce ovlivněn růstem zásob. Největší přírůstky jsou zaznamenány v letech 2005 a 2007. Příčinou tohoto růstu je zvyšování kapacit společnosti. Oběţná aktiva, která tvoří především zásoby, kopírují trend celkových aktiv. Při vyšším objemu produkce je tento růst pochopitelný. Ekonomický normál 3 I CZ

IT

I DHM

I MZ

I PP

2005/2004

1,05

1,04

0,99

1,09

1,02

2006/2005

1,14

1,04

1,03

1,04

0,96

2007/2006

1,03

1,06

1,10

0,97

0,97

2008/2007

1,12

1,09

1,06

1,11

1,00


Nejmenší přírůstek čistého zisku je v období 2006 – 2007. Největší problém má společnost s výší mzdových nákladů, které svou progresí téměř kaţdoročně převyšují ostatní poloţky. Výjimkou je rok 2007, kde celkové mzdové náklady poklesly. - 52 -


3.2.11 Investice Na závěr mé práce jsem umístil investiční činnost společnosti. Přes velké snahy se mi nepodařilo zjistit podrobnější strukturu investic Plzeňského Prazdroje. Mou snahou zde bude nastínit, kam směřovaly tyto investice a s jakým záměrem byly vynaloţeny. Jelikoţ se mi nepodařilo nasbírat ţádná číselná data pro výpočet efektivnosti investic, vypíši zde pouze jejich celkové sumy. Podkladem pro tento přehled jsou výroční zprávy Plzeňského Prazdroje z období 2004 – 2008. Rok 2004 se vyznačoval pokračováním dlouhodobé strategie podniku na zvyšování kapacit pivovarů. Společnost zvyšovala kapacity varny Gambrimus, jakoţto nejprodávanější značky na českém trhu. Významným milníkem je poloţení základního kamene nové varny Pilsner Urquell. To vše se děje pod záminkou zvýšení kapacity, orientace na zahraniční trhy a následného zvyšování podílu exportu Plzeňského Prazdroje. Společnost uţ v této době věděla, ţe český trh je nasycený a pro další růst společnosti je nezbytné prodávat za hranice našeho státu, kde je velký potenciál. Další investice proběhla do systému chlazení v pivovaru Radegast. Velký podíl investic byl směřován do nových marketingových programů společnosti s hlavním cílem zvýšit přitaţlivost svého portfolia. Společnost nadále buduje síť svých obchodně-distribučních center pro lepší uspokojení zákazníka. Téţ velká investice byla směřována do vozového parku společnosti. Auta téţ slouţí jako pohyblivá reklama, jelikoţ jejich design byl navrhnut tak, aby propagoval značku společnosti. Nezbytnou součástí byla investice do rozvoje zaměstnanců. To vše přispělo ke zkvalitnění poskytovaných výrobků a sluţeb. Rok 2005 je spojen s významnými investicemi do portfolia značek Plzeňského Prazdroje. Vidíme zde snahy o rozšiřování portfolia a jednou z hlavních skutečností je uvedení nového sladového alkoholického nápoje Frisco. Tato značka zaznamenala prudký růst prodeje a postupem času se stala velmi úspěšnou diverzifikací. Kaţdoročně se objem prodeje této značky zvyšuje a v současné době neodmyslitelně patří do portfolia značek. Další investice byly vydány na zlepšení infrastruktury jednotlivých pivovarů. Tato skutečnost přispívá k zefektivnění chodu pivovarů a ušetření nákladů v budoucnu. Velké investice byly téţ spojeny se vstupem České republiky do EU. Myslím tím investice do finanční oblasti, daňové oblasti, administrativní oblasti a investice, které jsou spojeny s ochranou ţivotního prostředí. Důvodem je soulad s legislativou EU. Velký růst prodeje značky Velkopopovický kozel vyţadoval investice do rozšíření kapacit. Dalším významným krokem je zavedení systému SAP, který napomáhá k lepší - 53 -


kontrole všech finančních a obchodních operací. Investice do reorganizace kapacit operativního marketingu téţ přispěla ke zvýšení efektivnosti hospodaření. V tomto roce dosáhly celkové investice výše 1,5 miliardy Kč. Rok 2006 je charakteristický investicemi do stáčecí linky značky Pilsner Urquell pro podporu očekávaného růstu exportu. Další významná poloţka investic byla směřována na celkové omlazení všech značek. Tyto prostředky byly věnovány hlavně na nový design obalů. Téţ byly uvedeny do oběhu nové typy lahví. Nedílnou součástí investic byla investice do rozvoje zaměstnanců a nabídka dalších zajímavých benefitů pro ještě větší spokojenost zaměstnanců. Poslední investice byla zaměřena na vybudování silnější vazby společnosti a zákazníků. V roce 2007 činily celkové investice 3,5 miliardy Kč. Tyto investice byly směřovány na rozvoj technologií. Výsledkem bylo zlepšení kvality produktů, které jsou spotřebovány aţ po delší době. Jedná se znovu o podporu exportu, jelikoţ byla zlepšena kvalita výrobků, které jdou na export a jsou tedy spotřebovány v delším časovém horizontu. Další výdaje byly spojeny s dokončením nového image obalů všech značek, které započalo v roce 2006. Společnost v posledních letech nevynaloţila ţádné prostředky na výzkum a vývoj. Pro rok 2008 je determinující investice do vybudování druhé stáčecí linky z důvodu zvýšení varných kapacit. Vidíme snahy o další podporu exportu. Český trh je jiţ zcela nasycený, a tudíţ je logické, ţe společnost posiluje své exportní kapacity. Pro lepší propagaci značky jsou vybudovány další organizační sloţky ve Skandinávii, Španělsku a Rusku. Obliba českého piva zde zaznamenala velký růst. Dominantním odbytištěm nadále zůstává Německo. Další investice směřovaly do rozšíření expozice Pivovarnického muzea v Plzni, které se těší stále větší návštěvnosti.

- 54 -


4 Závěr Mým prvořadým cílem bylo analyzování zdraví podniku. Na základě dosahovaných výsledků mohu s jistotou říci, ţe Plzeňský Prazdroj je velmi silný a stabilní podnik s velkým potenciálem do budoucna. Pro své vlastníky tvoří hodnotu, respektuje tradici pivní kultury a podporuje celý region, který je tak úzce spjat s touto společností. Kaţdoroční růst zisku podniku doprovází růst celkové bilanční sumy a podnik se celkově snaţí zvyšovat své kapacity. Velkou příleţitostí podniku je členství v mezinárodní skupině SABMiller plc. Vlajkovou loď celého portfolia této mezinárodní skupiny tvoří právě značka Pilsner Urquell. Společnost tedy můţe dál expandovat po celém světě a zvyšovat své zisky. Podnik dosahuje nejlepších hodnot u většiny ukazatelů rentability a významně převyšuje své konkurenty. Vývoj posledních let je determinován navyšováním vlastního kapitálu. Na společnost je tudíţ hleděno jako na stabilní společnost a seriózního obchodního partnera. Další ukazatele aktivity, zadluţenosti a likvidity vykazují uspokojivé hodnoty. Společnost pro své financování pouţívá především krátkodobé bankovní úvěry a nerozdělené zisky minulých let. Ekonomická přidaná hodnota se pohybuje vysoko v kladných hodnotách a vrcholový ukazatel modelu INFA, který představuje čistou současnou hodnotu pro majitele, tento výsledek jenom potvrzuje. Výsledky bankrotních a bonitních modelů charakterizují podnik jako velmi bonitní. V porovnání s konkurencí podnik obsadil první místo s velkým náskokem. Příchod světové hospodářské krize neměl na podnik větší následky. Pokles de facto veškerých ukazatelů je minimální a jejich výše se nachází na optimálních hodnotách. Podnik neustále investuje do zvyšování svých kapacit, rozvoje pracovníků, růst kvality poskytovaných výrobků a sluţeb a v neposlední řadě velmi dbá na dobré jméno společnosti. Reorganizace marketingu přispěla k zefektivnění podnikových aktivit. Kaţdoroční marketingové kampaně zaměřené na zatraktivňování portfolia Plzeňského Prazdroje jsou téţ hlavní příčinou velké obliby těchto výrobků a vedou ke spokojenosti zákazníků. Jak jsem zde jiţ mnohokrát zmiňoval, Plzeňský Prazdroj se začíná více orientovat na export. Ohroţení vidím v posilující tendenci růstu české koruny vůči hlavním světovým měnám. Mým doporučením je zajištění se oproti tomuto riziku například forwardovými kurzy a z části tak pokrýt tuto diferenci. Velmi kladně hodnotím aktivity společnosti týkající se převzetí odpovědnosti za konzumaci alkoholických nápojů, jako je například program „zákaz pití za volantem“. To vše přispívá k dobrému jménu společnosti. - 55 -


Společnost vlastní moderní technologie, jejichţ hlavním významem je zkvalitnění chuti všech nápojů. V neposlední řadě přispívá Prazdroj i k ochraně ţivotního prostředí, neboť moderní výrobní technologie sniţují mnoţství látek, které jsou vypouštěny do ovzduší. Postrádám skutečnost, ţe společnost za zkoumané období neinvestovala ţádné peněţní prostředky do výzkumu a vývoje. Tudíţ se v budoucnu můţe stát, ţe jeden z jejich konkurentů nalezne konkurenční výhodu ve formě nové inovace a diverzifikuje se. Téţ mě mrzí, ţe vlastníkem společnosti není investor z České republiky, protoţe mohou být v budoucnu nadřazeny zájmy vlastníka nad zájmy české pivní kultury. Závěrem chci uţ jen konstatovat, ţe Plzeňský Prazdroj je společnost, která umí vyuţít svých předností, a já jí přeji mnoho úspěchů do dalších let existence.

- 56 -


5 Seznam použité literatury 1) KISLINGEROVÁ E. a kol.: Manaţerské finance, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0 2) KISLINGEROVÁ E., HNILICA J.: Finanční analýza krok za krokem, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5 3) KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I.: Rozbor výkonnosti firmy, Praha: Ediční oddělení VSE Praha, 2000. ISBN 80-245-0027-2 4) KISLINGEROVÁ E., NEUMAIEROVÁ I.: Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku, Praha: Ediční oddělení VSE Praha, 1996. ISBN 80-7079-641-3 5) NEUMAIEROVÁ I., NEUMAIER I.: Výkonnost a trţní hodnota firmy, Praha: Grada Publishing a.s., 2002 ISBN 80-247-0125-1 6) SYNEK M. a kol.: Manaţerská ekonomika, 3. přepracované vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X 7) SYNEK M. a kol.: Podniková ekonomika, 3. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 807179-736-7 8) SYNEK M.: Ekonomická analýza, Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0603-3

Další pouţité zdroje: Oficiální webové stránky společnosti Plzeňský Prazdroj: www.prazdroj.cz Portál: www.justice.cz Webové stránky Českého Svazu Pivovarů a Sladoven: www.cspas.cz Portál Ministerstva průmyslu a obchodu: www.mpo.cz Portál Českého statistického úřadu: www.czso.cz

- 57 -


6 Seznam tabulek a obrázků Obrázek 1 Horizontální analýza aktiv ......................................................................................- 27 Obrázek 2 Horizontální analýza pasiv ......................................................................................- 28 Obrázek 3 Zlaté pravidlo financování ......................................................................................- 37 Obrázek 4 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ...............................................................................- 38 Obrázek 5 Zlaté pari pravidlo ...................................................................................................- 39 Obrázek 6 Oběţná aktiva ..........................................................................................................- 40 Obrázek 7 Potřeba ČPK ............................................................................................................- 41 Obrázek 8 Celková produkce odvětví .......................................................................................- 50 -

Tabulka 1 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ...............................................................- 29 Tabulka 2 Cash flow .................................................................................................................- 30 Tabulka 3 Ukazatele rentability ................................................................................................- 32 Tabulka 4 Ukazatele aktivity ....................................................................................................- 33 Tabulka 5 Ukazatele likvidity ...................................................................................................- 34 Tabulka 6 Ukazatele zadluţenosti ............................................................................................- 35 Tabulka 7 Ukazatele produktivity práce ...................................................................................- 36 Tabulka 8 Ukazatelé kapitálového trhu ....................................................................................- 36 Tabulka 9 Pracovní kapitál .......................................................................................................- 39 Tabulka 10 Obratový cyklus peněz ..........................................................................................- 40 Tabulka 11 Výpočet potřeby čistého pracovního kapitálu .......................................................- 41 Tabulka 12 Analýza vývoje cash flow ......................................................................................- 42 Tabulka 13 ROE .......................................................................................................................- 42 Tabulka 14 Daňové břemeno ....................................................................................................- 43 Tabulka 15 Rentabilita aktiv .....................................................................................................- 43 Tabulka 16 Rozklad rentability aktiv........................................................................................- 43 Tabulka 17 Finanční páka .........................................................................................................- 44 Tabulka 18 Rozklad finanční páky ...........................................................................................- 44 Tabulka 19 ROE .......................................................................................................................- 45 Tabulka 20 Postup výpočtu ROE..............................................................................................- 45 Tabulka 21 WACC ...................................................................................................................- 46 Tabulka 22 Postup výpočtu WACC..........................................................................................- 46 Tabulka 23 Alternativní náklad na kapitál ................................................................................- 46 Tabulka 24 EVA .......................................................................................................................- 47 Tabulka 25 Quick test ...............................................................................................................- 47 Tabulka 26 Hodnocení firmy ....................................................................................................- 48 Tabulka 27 Altmanův index .....................................................................................................- 48 Tabulka 28 Index IN 05 ............................................................................................................- 49 Tabulka 29 Mezipodnikové srovnávání ....................................................................................- 50 Tabulka 30 Metoda prostého pořadí .........................................................................................- 51 - 58 -


Tabulka 31 Metoda bodovací ...................................................................................................- 51 Tabulka 32 Ekonomický normál 1............................................................................................- 52 Tabulka 33 Ekonomický normál 2............................................................................................- 52 Tabulka 34 Ekonomický normál 3............................................................................................- 52 Tabulka 35 Rozvaha .................................................................................................................- 61 Tabulka 36 Horizontální analýza aktiv .....................................................................................- 62 Tabulka 37 Vertikální analýza aktiv .........................................................................................- 63 Tabulka 38 Rozvaha – pasiva ...................................................................................................- 64 Tabulka 39 Horizontální analýza pasiv ....................................................................................- 66 Tabulka 40 Vertikální analýza pasiv ........................................................................................- 67 Tabulka 41 Výsledovka ............................................................................................................- 68 Tabulka 42Vertikální analýza výsledovka ................................................................................- 70 Tabulka 43 Horizontální analýza výsledovky ..........................................................................- 71 Tabulka 44 Cash flow ...............................................................................................................- 72 -

- 59 -


7 Přílohy Rozvaha v plném rozsahu - aktiva v tis. Kč

2004

2005

2006

2007

2008

AKTIVA CELKEM

15 034 951

15 707 085

16 075 529

18 041 197

19 462 681

B.

Dlouhodobý majetek

12 610 528

12 896 334

13 231 519

14 338 276

15 240 918

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

585 548

977 066

962 366

904 335

908 020

B. I. 1.

Nehmotné výsledky vývoje

8 228

5 122

586

298

2 046

2.

Software

84 523

105 684

543 574

515 992

545 169

3.

Obchodní známky a TV spoty

284 594

303 163

295 632

295 307

300 019

4.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

78

0

35 953

358

7

5.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

197 753

563 097

81 472

88 572

53 310

6.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

B. II.

Dlouhodobý hmotný majetek

1.

Pozemky

2.

10 372

0

5 149

3 808

7 469

12 013 696

11 908 453

12 258 359

13 476 013

14 221 830

310 271

309 931

281 279

278 184

284 182

Budovy a stavby

2 771 056

2 946 733

2 924 707

3 409 101

3 493 246

3.

Samostatné movité věci

3 319 621

3 610 002

3 821 910

5 265 315

6 057 710

4.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

2 730

2 705

2 946

3 475

3 724

5.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

435 184

232 692

445 386

357 570

695 737

6.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

16 833

30 463

388 278

147 590

57 527

7.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

5 158 001

4 775 927

4 393 853

4 011 778

3 629 704

B. III.

Dlouhodobý finanční majetek

11 284

10 815

10 794

10 928

111 068

1.

Podíly v ovládaných a řízených osobách

0

0

0

0

100 109

2.

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

10 538

10 556

10 556

10 709

10 365

3.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a jiný fin. majetek

746

259

238

219

594

C.

Oběžná aktiva

1 988 329

2 336 012

2 260 938

2 515 265

2 928 569

C.I.

Zásoby

1 064 803

1 266 819

1 267 727

1 558 912

1 819 003

C.I. 1.

Materiál

649 465

812 180

814 908

939 435

1 066 423

2.

Nedokončená výroba a polotovary

255 396

319 087

316 822

367 914

498 123

3.

Výrobky

86 942

93 543

95 321

105 898

113 632

4.

Zvířata

2

2

2

2

2

5.

Zboţí

41 766

36 573

33 475

50 770

79 421

6.

Poskytnuté zálohy na zásoby

31 232

5 434

7 199

94 893

61 402

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

101

0

0

0

0

C.II. 1.

Jiné pohledávky

101

0

0

0

0

C.III.

Krátkodobé pohledávky

853 587

868 921

940 575

905 778

1 043 631

1.

Pohledávky z obchodních vztahů

755 704

772 540

813 013

794 028

830 031

Pohledávky za ovl. a říz. osobami

0

0

21 644

0

0

Zaplacené zálohy

0

0

0

27 947

43 404

2.

Pohledávky za účastníky sdruţení

0

0

0

0

0

3.

Stát - daňové pohledávky

1 831

0

21 101

0

65 130

4.

Dohadné účty aktivní

80 713

84 997

66 469

70 038

96 680

5.

Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem

0

0

0

0

0

6.

Jiné pohledávky

15 339

11 384

18 348

13 765

8 386

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

69 838

200 272

52 636

50 575

65 935

- 60 -


1.

Peníze

28 697

45 587

48 383

41 675

40 547

2.

Účty v bankách

41 141

154 685

4 253

8 900

25 388

D

Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv

436 094

474 739

583 072

1 137 656

1 293 194

D.I.

Časové rozlišení

436 094

474 739

583 072

1 137 656

1 293 194

D.I. 1.

Náklady příštích období

436 094

474 739

583 072

1 137 656

1 293 190

2.

Příjmy příštích období

0

0

0

0

4

Tabulka 35 Rozvaha

2005/2004

Horizontální analýza aktiv abs.

rel.

AKTIVA CELKEM

672 134

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

2006/2005 abs.

2007/2006

rel.

4,47%

368 444

285 806

2,27%

391 518

66,86%


-3 106

Software Obchodní známky a TV spoty

abs.

2008/2007

rel.

1 421 484

7,88%

1 106 757

8,36%

902 642

6,30%

-58 031

-6,03%

3 685

0,41%

-88,56%

-288

-49,15%

1 748

586,58%

437 890

414,34%

-27 582

-5,07%

29 177

5,65%

6,52%

-7 531

-2,48%

-325

-0,11%

4 712

1,60%

-78

-100,00%

35 953

x

-35 595

-99,00%

-351

-98,04%


365 344

184,75%

-481 625

7 100

8,71%

-35 262

-39,81%


-10 372

-100,00%

5 149

-1 341

-26,04%

3 661

96,14%

-105 243

-0,88%

349 906

2,94%

1 217 654

9,93%

745 817

5,53%

-340

-0,11%

-28 652

-9,24%

-3 095

-1,10%

5 998

2,16%

Budovy a stavby

175 677

6,34%

-22 026

-0,75%

484 394

16,56%

84 145

2,47%


290 381

8,75%

211 908

5,87%

1 443 405

37,77%

792 395

15,05%

-25

-0,92%

241

8,91%

529

17,96%

249

7,17%

-202 492

-46,53%

212 694

91,41%

-87 816

-19,72%

338 167

94,57%

13 630

80,97%

357 815

1174,59%

-240 688

-61,99%

-90 063

-61,02%

-382 074

-7,41%

-382 074

-8,00%

-382 075

-8,70%

-382 074

-9,52%

-469

-4,16%

-21

-0,19%

134

1,24%

100 140

916,36%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

100 109

x

18

0,17%

0

0,00%

153

1,45%

-344

-3,21%

-487

-65,28%

-21

-8,11%

-19

-7,98%

375

171,23%

Oběžná aktiva

347 683

17,49%

-75 074

-3,21%

254 327

11,25%

413 304

16,43%

Zásoby

202 016

18,97%

908

0,07%

291 185

22,97%

260 091

16,68%

Materiál

162 715

25,05%

2 728

0,34%

124 527

15,28%

126 988

13,52%

63 691

24,94%

-2 265

-0,71%

51 092

16,13%

130 209

35,39%

6 601

7,59%

1 778

1,90%

10 577

11,10%

7 734

7,30%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

-5 193

-12,43%

-3 098

-8,47%

17 295

51,67%

28 651

56,43%

-25 798

-82,60%

1 765

32,48%

87 694

1218,14%

-33 491

-35,29%


-101

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

Jiné pohledávky

-101

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

15 334

1,80%

71 654

8,25%

-34 797

-3,70%

137 853

15,22%

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a jiný fin. majetek

Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboţí Poskytnuté zálohy na zásoby


1 965 668

335 185

2,60%

-14 700

-1,50%

-37,75%

-4 536

21 161

25,04%

18 569

rel.

12,23%


2,35%

abs.

- 61 -

-85,53% x



16 836

2,23%

40 473

5,24%

-18 985

-2,34%

36 003

4,53%


0

0,00%

21 644

x

-21 644

-100,00%

0

0,00%

Zaplacené zálohy

0

0,00%

0

0,00%

27 947

x

15 457

55,31%


0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

-1 831

-100,00%

21 101

-21 101

-100,00%

65 130

4 284

5,31%

-18 528

-21,80%

3 569

5,37%

26 642

38,04%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

-3 955

-25,78%

6 964

61,17%

-4 583

-24,98%

-5 379

-39,08%

130 434

186,77%

-147 636

-73,72%

-2 061

-3,92%

15 360

30,37%

Stát - daňové pohledávky Dohadné účty aktivní Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze

x

x

16 890

58,86%

2 796

6,13%

-6 708

-13,86%

-1 128

-2,71%

113 544

275,99%

-150 432

-97,25%

4 647

109,26%

16 488

185,26%


38 645

8,86%

108 333

22,82%

554 584

95,11%

155 538

13,67%


38 645

8,86%

108 333

22,82%

554 584

95,11%

155 538

13,67%


38 645

8,86%

108 333

22,82%

554 584

95,11%

155 534

13,67%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

4

Účty v bankách


Tabulka 36 Horizontální analýza aktiv

Vertikální analýza aktiv AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek

2004

2005

2006

2007

2008

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 83,87%

82,11%

82,31%

79,48%

78,31%

Dlouhodobý nehmotný majetek

3,89%

6,22%

5,99%

5,01%

4,67%


0,05%

0,03%

0,00%

0,00%

0,01%

Software

0,56%

0,67%

3,38%

2,86%

2,80%

Obchodní známky a TV spoty

1,89%

1,93%

1,84%

1,64%

1,54%


0,00%

0,00%

0,22%

0,00%

0,00%


1,32%

3,58%

0,51%

0,49%

0,27%


0,07%

0,00%

0,03%

0,02%

0,04%

79,91%

75,82%

76,25%

74,70%

73,07%

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

2,06%

1,97%

1,75%

1,54%

1,46%

Budovy a stavby

18,43%

18,76%

18,19%

18,90%

17,95%


22,08%

22,98%

23,77%

29,18%

31,12%

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

0,02%

0,02%

0,02%

0,02%

0,02%

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

2,89%

1,48%

2,77%

1,98%

3,57%

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

0,11%

0,19%

2,42%

0,82%

0,30%

34,31%

30,41%

27,33%

22,24%

18,65%

Dlouhodobý finanční majetek

0,08%

0,07%

0,07%

0,06%

0,57%

Podíly v ovládaných a řízených osobách

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,51%

Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

0,07%

0,07%

0,07%

0,06%

0,05%

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a jiný fin. majetek

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

13,22%

14,87%

14,06%

13,94%

15,05%

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

Oběžná aktiva

- 62 -

x


Zásoby

7,08%

8,07%

7,89%

8,64%

9,35%

Materiál

4,32%

5,17%

5,07%

5,21%

5,48%

Nedokončená výroba a polotovary

1,70%

2,03%

1,97%

2,04%

2,56%

Výrobky

0,58%

0,60%

0,59%

0,59%

0,58%

Zvířata

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Zboţí

0,28%

0,23%

0,21%

0,28%

0,41%

Poskytnuté zálohy na zásoby

0,21%

0,03%

0,04%

0,53%

0,32%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Jiné pohledávky

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


5,68%

5,53%

5,85%

5,02%

5,36%


5,03%

4,92%

5,06%

4,40%

4,26%


0,00%

0,00%

0,13%

0,00%

0,00%

Zaplacené zálohy

0,00%

0,00%

0,00%

0,15%

0,22%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Stát - daňové pohledávky

0,01%

0,00%

0,13%

0,00%

0,33%

Dohadné účty aktivní

0,54%

0,54%

0,41%

0,39%

0,50%

Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Jiné pohledávky

0,10%

0,07%

0,11%

0,08%

0,04%

Krátkodobý finanční majetek

0,46%

1,28%

0,33%

0,28%

0,34%

Peníze

0,19%

0,29%

0,30%

0,23%

0,21%

Účty v bankách

0,27%

0,98%

0,03%

0,05%

0,13%


2,90%

3,02%

3,63%

6,31%

6,64%


2,90%

3,02%

3,63%

6,31%

6,64%


2,90%

3,02%

3,63%

6,31%

6,64%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Tabulka 37 Vertikální analýza aktiv

Rozvaha - pasiva v tis. Kč PASIVA CELKEM

2004

2005

2006

2007

2008

15 034 951

15 707 085

16 075 529

18 041 197

19 462 681

A.

Vlastní kapitál

6 915 074

7 963 963

9 445 956

10 943 105

12 811 435

A.I.

Základní kapitál

1 931 550

1 931 553

1 962 064

1 962 064

2 000 000

A.I. 1

Základní kapitál

1 962 064

1 962 064

1 962 064

1 962 064

2 000 000

2.

Vlastní akcie

-30 514

-30 511

0

0

0

A.II. A.II. 1.

Kapitálové fondy

650 234

703 972

746 555

748 901

739 981

Emisní aţio

550 830

550 830

550 830

550 830

550 830

2.

Ostatní kapitálové fondy

8 890

8 890

8 890

8 890

8 890

3.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

-98 667

-44 929

-2 346

0

-8 920

4.

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

189 181

189 181

189 181

189 181

189 181

A.III. A.III. 1.

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

459 351

457 105

453 831

449 781

410 531

Zákonný rezervní fond

448 466

448 466

448 466

448 466

410 531

- 63 -


2.

Sociální fond

10 885

8 639

5 365

1 315

0

A.IV. A.IV. 1.

Nerozdělený zisk minulých let

1 047 726

1 909 107

2 906 506

4 317 785

5 778 727


1 047 726

1 909 107

2 906 506

4 317 785

5 778 727

A.V.

Výsledek hospodaření běţného účetního období

2 826 213

2 962 226

3 377 000

3 464 574

3 882 196

B.

Cizí zdroje

8 105 569

7 733 870

6 627 920

7 095 926

6 648 478

B.I.

Rezervy

946 996

741 074

596 490

533 645

322 320

B.I. 1.

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

43 360

33 102

29 831

18 197

6 309

2.

Rezerva na daň z příjmů

450 014

177 254

0

16 570

0

3.

Ostatní rezervy

453 622

530 718

566 659

498 878

316 011

B.II.

Dlouhodobé závazky

1 641 132

1 685 967

1 667 487

1 630 773

1 430 374

B.II 1.

Jiné závazky

130 079

249 358

177 701

121 898

119 961

2

Emitované dluhopisy, obchodní vztahy

0

0

0

33 586

8 271

3.

Odloţený daňový závazek

1 511 053

1 436 609

1 489 786

1 475 289

1 302 142

B.III. B.III. 1.

Krátkodobé závazky

2 079 473

1 971 115

2 373 385

4 091 470

2 468 395

964 795

1 004 603

1 289 767

1 035 420

874 450

2

Závazky k akcionářům, nevyplacené dividendy

7 624

8 897

9 882

9 435

9 208

3.

Závazky - spřízněná strana

0

0

0

1 500 000

0

4

Závazky k zaměstnancům

54 700

64 383

73 207

64 788

67 290

0

0

0

278 651

395 756

31 301

35 141

33 494

37 033

38 974

Závazky z obchodních vztahů

Přijaté zálohy 5

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

6

Stát - daňové závazky a dotace

368 558

330 955

415 826

245 405

302 739

7

Dohadné účty pasivní

649 832

524 569

544 595

846 268

712 236

8

Jiné závazky

2 663

2 567

6 614

74 470

67 742

B.IV. B.IV. 1.

Bankovní úvěry a výpomoci

3 437 968

3 335 714

1 990 558

840 038

2 427 389

Bankovní úvěry dlouhodobé

1 285 714

428 571

0

0

0

2.

Krátkodobé bankovní úvěry

2 152 254

2 907 143

1 990 558

840 038

2 427 389

C.

Ostatní pasíva - přechodné účty pasív

14 308

9 252

1 653

2 166

2 768

C.I.


14 308

9 252

1 653

2 166

2 768

C.I. 1.

Výdaje příštích období

13 945

6 288

412

1 383

2 185

2.

Výnosy příštích období

363

2 964

1 241

783

583

Tabulka 38 Rozvaha – pasiva

- 64 -


2005/2004

Horizontální analýza pasiv abs. PASIVA CELKEM

2006/2005

rel.

abs.

rel.

2007/2006 abs.

2008/2007

rel.

abs.

rel.

4,47%

368 444

2,35%

1 965 668

12,23%

1 421 484

7,88%

Vlastní kapitál

672 134 1 048 889

15,17%

1 481 993

18,61%

1 497 149

15,85%

1 868 330

17,07%

Základní kapitál

3

0,00%

30 511

1,58%

0

0,00%

37 936

1,93%

Základní kapitál

0

0,00%

0

0

0,00%

37 936

1,93%

Vlastní akcie

3

-0,01%

30 511

0,00% 100,00%

0

0,00%

0

0,00%

53 738

8,26%

42 583

6,05%

2 346

0,31%

-8 920

-1,19%

Emisní aţio

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%


0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

53 738 -54,46%

42 583

-94,78%

2 346 -100,00%

-8 920

Kapitálové fondy

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Sociální fond

x

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

-2 246

-0,49%

-3 274

-0,72%

-4 050

-0,89%

-39 250

-8,73%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

-37 935

-2 246 -20,63%

-3 274

-37,90%

-4 050

-75,49%

-1 315

-8,46% 100,00%


861 381

82,21%

997 399

52,24%

1 411 279

48,56%

1 460 942

33,84%


861 381

82,21%

997 399

52,24%

1 411 279

48,56%

1 460 942

33,84%


136 013

4,81%

14,00%

87 574

2,59%

417 622

12,05%

Cizí zdroje

-371 699

-4,59%

414 774 -1 105 950

-14,30%

468 006

7,06%

-447 448

-6,31%

Rezervy

-205 922 -21,74%

-144 584

-19,51%

-62 845

-10,54%

-211 325

-39,60%

-10 258 -23,66%

-3 271

-11 634

-39,00%

-11 888

-272 760 -60,61%

-177 254

-9,88% 100,00%

16 570

x

-16 570

-65,33% 100,00%

Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy

77 096

17,00%

35 941

6,77%

-67 781

-11,96%

-182 867

-36,66%


44 835

2,73%

-18 480

-1,10%

-36 714

-2,20%

-200 399

-12,29%

119 279

91,70%

-71 657

-28,74%

-55 803

-31,40%

-1 937

-1,59%

0

0,00%

0

0,00%

33 586

x

-25 315

-75,37%

-74 444

-4,93%

53 177

3,70%

-14 497

-0,97%

-11,74%

-108 358

-5,21%

402 270

20,41%

1 718 085

72,39%

-173 147 -1 623 075

39 808

4,13%

285 164

28,39%

-254 347

-19,72%

-160 970

-15,55%

1 273

16,70%

985

11,07%

-447

-4,52%

0

0,00%

0

0,00%

1 500 000

-227 -1 500 000

-2,41% 100,00%

9 683

17,70%

8 824

13,71%

-8 419

0

0,00%

0

0,00%

278 651

3 840

12,27%

-1 647

-4,69%

3 539

-37 603 -10,20%

84 871

25,64%

-125 263 -19,28%

20 026 4 047 -1 345 156

Jiné závazky Emitované dluhopisy, obchodní vztahy Odloţený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k akcionářům, nevyplacené dividendy Závazky - spřízněná strana Závazky k zaměstnancům Přijaté zálohy Závazky ze soc. zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci

-96

-3,60%

-102 254

-2,97%

- 65 -

x

2 502

3,86%

117 105

42,03%

10,57%

1 941

5,24%

-170 421

-40,98%

57 334

23,36%

3,82%

301 673

-134 032

-15,84%

157,65%

67 856 -1 150 520

55,39% 1025,94 %

-6 728

-9,03%

-57,80%

1 587 351

188,96%

-40,33%

-11,50%

-39,67%

x


-428 571

100,00%

35,07%

-916 585


-5 056 -35,34%

Časové rozlišení Výdaje příštích období

Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry


-857 143 -66,67%

0,00%

0

0,00%

-31,53%

0 -1 150 520

-57,80%

1 587 351

188,96%

-7 599

-82,13%

513

31,03%

602

27,79%

-5 056 -35,34%

-7 599

-82,13%

513

31,03%

602

27,79%

-7 657 -54,91% 716,53 2 601 %

-5 876

-93,45%

971

235,68%

802

57,99%

-1 723

-58,13%

-458

-36,91%

-200

-25,54%

754 889

Tabulka 39 Horizontální analýza pasiv

Vertikální analýza pasiv PASIVA CELKEM

2004

2005

2006

2007

2008

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Vlastní kapitál

45,99%

50,70%

58,76%

60,66%

65,83%

Základní kapitál

12,85%

12,30%

12,21%

10,88%

10,28%

Základní kapitál

13,05%

12,49%

12,21%

10,88%

10,28%

Vlastní akcie

-0,20%

-0,19%

0,00%

0,00%

0,00%

Kapitálové fondy

4,32%

4,48%

4,64%

4,15%

3,80%

Emisní aţio

3,66%

3,51%

3,43%

3,05%

2,83%


0,06%

0,06%

0,06%

0,05%

0,05%

-0,66%

-0,29%

-0,01%

0,00%

-0,05%

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

1,26%

1,20%

1,18%

1,05%

0,97%

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

3,06%

2,91%

2,82%

2,49%

2,11%

Zákonný rezervní fond

2,98%

2,86%

2,79%

2,49%

2,11%

Sociální fond

0,07%

0,06%

0,03%

0,01%

0,00%


6,97%

12,15%

18,08%

23,93%

29,69%


6,97%

12,15%

18,08%

23,93%

29,69%


18,80%

18,86%

21,01%

19,20%

19,95%

Cizí zdroje

53,91%

49,24%

41,23%

39,33%

34,16%

Rezervy

6,30%

4,72%

3,71%

2,96%

1,66%

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

0,29%

0,21%

0,19%

0,10%

0,03%

Rezerva na daň z příjmů

2,99%

1,13%

0,00%

0,09%

0,00%

Ostatní rezervy

3,02%

3,38%

3,52%

2,77%

1,62%

10,92%

10,73%

10,37%

9,04%

7,35%

Jiné závazky

0,87%

1,59%

1,11%

0,68%

0,62%

Emitované dluhopisy, obchodní vztahy

0,00%

0,00%

0,00%

0,19%

0,04%

Odloţený daňový závazek

10,05%

9,15%

9,27%

8,18%

6,69%

Krátkodobé závazky

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků


13,83%

12,55%

14,76%

22,68%

12,68%

Závazky z obchodních vztahů

6,42%

6,40%

8,02%

5,74%

4,49%

Závazky k akcionářům, nevyplacené dividendy

0,05%

0,06%

0,06%

0,05%

0,05%

Závazky - spřízněná strana

0,00%

0,00%

0,00%

8,31%

0,00%

Závazky k zaměstnancům

0,36%

0,41%

0,46%

0,36%

0,35%

Přijaté zálohy

0,00%

0,00%

0,00%

1,54%

2,03%

- 66 -


Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

0,21%

0,22%

0,21%

0,21%

0,20%

Stát - daňové závazky a dotace

2,45%

2,11%

2,59%

1,36%

1,56%

Dohadné účty pasivní

4,32%

3,34%

3,39%

4,69%

3,66%

Jiné závazky

0,02%

0,02%

0,04%

0,41%

0,35%

Bankovní úvěry a výpomoci

22,87%

21,24%

12,38%

4,66%

12,47%

Bankovní úvěry dlouhodobé

8,55%

2,73%

0,00%

0,00%

0,00%

Krátkodobé bankovní úvěry

14,32%

18,51%

12,38%

4,66%

12,47%


0,10%

0,06%

0,01%

0,01%

0,01%


0,10%

0,06%

0,01%

0,01%

0,01%

Výdaje příštích období

0,09%

0,04%

0,00%

0,01%

0,01%


0,00%

0,02%

0,01%

0,00%

0,00%

Tabulka 40 Vertikální analýza pasiv

Výsledovka v plném rozsahu - v tis. Kč

2004

2005

2006

2007

2008

I.

Trţby za prodej zboţí

644 393

820 546

643 940

727 562

896 314

A.

Náklady vynaloţené na prodané zboţí

549 917

602 037

463 911

475 557

577 291

+

Obchodní marţe

94 476

218 509

180 029

252 005

319 023

II.

Výkony

12 236 806

12 597 928

13 205 886

14 144 646

15 493 051

11 926 465

12 266 812

12 905 689

13 691 204

14 788 336

II. 1. Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb 2.

Změna stavu zásob vlastní činnosti

3.

Aktivace

B.

Výkonová spotřeba

B. 1. Spotřeba materiálu a energie

59 741

36 052

-1 277

43 745

157 751

250 600

295 064

301 474

409 697

492 964

5 847 976

5 837 188

6 038 057

7 025 216

7 882 825

3 101 333

2 965 046

2 946 609

3 243 713

3 812 108

2.

Sluţby

2 746 643

2 872 142

3 091 448

3 781 503

4 070 717

+

Přidaná hodnota

6 483 306

6 979 249

7 347 858

7 371 435

7 875 249

C.

Osobní náklady

1 219 405

1 331 856

1 373 700

1 350 856

1 520 562

894 132

975 605

1 014 062

985 441

1 097 634

C. 1. Mzdové náklady 2.

Odměny členům orgánů společnosti a druţstva

3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

4.

340

240

320

360

110

309 052

339 035

342 068

340 561

377 005

Sociální náklady

15 881

16 976

17 250

24 494

45 813

D.

Daně a poplatky

30 075

32 604

22 374

10 983

17 838

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

1 296 978

1 299 210

1 472 124

1 288 782

1 449 046

E. 1. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

914 904

917 136

1 090 050

906 708

1 066 972

2.

Odpisy oceňování rozdílu k nabytému majetku

382 074

382 074

382 074

382 074

382 074

III. III. 1.

Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

115 887

146 809

151 880

211 599

221 729

Trţby z prodeje dlouhodobého majetku

62 991

50 373

74 721

39 141

46 653

2.

Trţby z prodeje materiálu

52 896

96 436

77 159

172 458

175 076

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

159 439

204 708

224 048

250 200

358 894

- 67 -


F. 1.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

97 509

79 543

88 381

19 915

73 735

2.

Prodanný materiál

61 930

125 165

135 667

230 285

285 159

G.

Změna stavu rezerv a opravých poloţek v provozní oblasti

178 429

-196 034

-260 753

-62 055

-221 369

IV.

Ostatní provozní výnosy

75 913

56 477

101 436

101 508

86 700

H.

Ostatní provozní náklady

151 604

344 388

146 282

178 378

181 634

*


3 639 176

4 165 803

4 623 399

4 667 398

4 877 073

VI.

Trţby z prodeje cenných papírů, derivátů

627 720

39

21 530

4 959

22 369

J.

Prodané cenné papíry, deriváty

627 720

1 289

30 512

7 797

76 010

2 418

0

0

-2 838

-53 641

VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku M.

Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti

-4 299

-3 873

-698

2 196

142 287

X.

Výnosové úroky

839

462

680

901

1 289

N.

Nákladové úroky

230 050

187 749

52 484

60 952

85 076

XI.

Ostatní finanční výnosy

45 481

39 504

38 417

46 815

92 287

O.

Ostatní finanční náklady

86 901

86 892

100 633

57 308

95 710

*


-263 914

-232 052

-122 304

-75 575

-283 138

Q.

Daň z příjmů za běţnou činnost

549 049

997 688

1 124 095

1 127 249

711 739

Q. 1.

- splatná

1 122 279

1 090 789

1 084 521

1 141 746

884 886

2.

- odloţená

-573 230

-93 101

39 574

-14 497

-173 147

**


2 826 213

2 936 063

3 377 000

3 464 574

3 882 196

XIII. Mimořádné výnosy

0

57 637

0

0

0

R.

Mimořádné náklady

0

22 282

0

0

0

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

9 192

0

0

0

S. 1.

- splatná

0

9 192

0

0

0

*

Mimořádný výsledek hospodaření

0

26 163

0

0

0

***

Výsledek hospodaření za účetní období

2 826 213

2 962 226

3 377 000

3 464 574

3 882 196


3 375 262

3 969 106

4 501 095

4 591 823

4 593 935

Tabulka 41 Výsledovka

- 68 -


Vertikální analýza výsledovky

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Odpisy oceňování rozdílu k nabytému majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodanný materiál Změna stavu rezerv a opravých položek v provozní oblasti Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů, derivátů Prodané cenné papíry, deriváty Výnosy z krátkodobého finančního majetku Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná

2004

2005

2006

2007

2008

5,13% 4,37% 0,75% 97,34% 94,87% 0,48% 1,99% 46,52% 24,67% 21,85% 51,57% 9,70% 7,11% 0,00% 2,46% 0,13% 0,24% 10,32% 7,28% 3,04% 0,92% 0,50% 0,42% 1,27% 0,78% 0,49% 1,42% 0,60% 1,21% 28,95% 4,99% 4,99% 0,02% -0,03% 0,01% 1,83% 0,36% 0,69% -2,10% 4,37% 8,93%

6,27% 4,60% 1,67% 96,26% 93,73% 0,28% 2,25% 44,60% 22,66% 21,95% 53,33% 10,18% 7,45% 0,00% 2,59% 0,13% 0,25% 9,93% 7,01% 2,92% 1,12% 0,38% 0,74% 1,56% 0,61% 0,96% -1,50% 0,43% 2,63% 31,83% 0,00% 0,01% 0,00% -0,03% 0,00% 1,43% 0,30% 0,66% -1,77% 7,62% 8,33%

4,75% 3,42% 1,33% 97,46% 95,25% -0,01% 2,22% 44,56% 21,75% 22,82% 54,23% 10,14% 7,48% 0,00% 2,52% 0,13% 0,17% 10,86% 8,04% 2,82% 1,12% 0,55% 0,57% 1,65% 0,65% 1,00% -1,92% 0,75% 1,08% 34,12% 0,16% 0,23% 0,00% -0,01% 0,01% 0,39% 0,28% 0,74% -0,90% 8,30% 8,00%

5,05% 3,30% 1,75% 98,10% 94,95% 0,30% 2,84% 48,72% 22,50% 26,23% 51,12% 9,37% 6,83% 0,00% 2,36% 0,17% 0,08% 8,94% 6,29% 2,65% 1,47% 0,27% 1,20% 1,74% 0,14% 1,60% -0,43% 0,70% 1,24% 32,37% 0,03% 0,05% -0,02% 0,02% 0,01% 0,42% 0,32% 0,40% -0,52% 7,82% 7,92%

5,71% 3,68% 2,03% 98,78% 94,29% 1,01% 3,14% 50,26% 24,30% 25,95% 50,21% 9,69% 7,00% 0,00% 2,40% 0,29% 0,11% 9,24% 6,80% 2,44% 1,41% 0,30% 1,12% 2,29% 0,47% 1,82% -1,41% 0,55% 1,16% 31,09% 0,14% 0,48% -0,34% 0,91% 0,01% 0,54% 0,59% 0,61% -1,81% 4,54% 5,64%

- 69 -


-4,56% 22,48% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 22,48% 26,85%

- odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním Tabulka 42Vertikální analýza výsledovka

Horizontální analýza výsledkovky

2005/2004 abs.

Trţby za prodej zboţí

rel.

-0,71% 22,43% 0,44% 0,17% 0,07% 0,07% 0,20% 22,63% 30,33%

0,29% 24,92% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 24,92% 33,22%

2006/2005 abs.

-0,10% 24,03% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 24,03% 31,85%

-1,10% 24,75% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 24,75% 29,29%

2007/2006

rel.

abs.

rel.

2008/2007 abs.

rel.

176 153

27,34%

-176 606

-21,52%

83 622

12,99%

168 752

23,19%

52 120

9,48%

-138 126

-22,94%

11 646

2,51%

101 734

21,39%

Obchodní marţe

124 033

131,29%

-38 480

-17,61%

71 976

39,98%

67 018

26,59%

Výkony

361 122

2,95%

607 958

4,83%

938 760

7,11%

1 348 405

9,53%

Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb

340 347

2,85%

638 877

5,21%

785 515

6,09%

1 097 132

8,01%

Změna stavu zásob vlastní činnosti

-23 689

-39,65%

-37 329

-103,54%

45 022

-3525,61%

114 006

260,61%

44 464

17,74%

6 410

2,17%

108 223

35,90%

83 267

20,32%

-10 788

-0,18%

200 869

3,44%

987 159

16,35%

857 609

12,21%

-136 287

-4,39%

-18 437

-0,62%

297 104

10,08%

568 395

17,52%

Sluţby

125 499

4,57%

219 306

7,64%

690 055

22,32%

289 214

7,65%

Přidaná hodnota

495 943

7,65%

368 609

5,28%

23 577

0,32%

503 814

6,83%

Osobní náklady

112 451

9,22%

41 844

3,14%

-22 844

-1,66%

169 706

12,56%

Mzdové náklady

81 473

9,11%

38 457

3,94%

-28 621

-2,82%

112 193

11,39%

Náklady vynaloţené na prodané zboţí

Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

Odměny členům orgánů společnosti a druţstva

-100

-29,41%

80

33,33%

40

12,50%

-250

-69,44%

29 983

9,70%

3 033

0,89%

-1 507

-0,44%

36 444

10,70%

Sociální náklady

1 095

6,90%

274

1,61%

7 244

41,99%

21 319

87,04%

Daně a poplatky

2 529

8,41%

-10 230

-31,38%

-11 391

-50,91%

6 855

62,41%

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

- 70 -



2 232

0,17%

172 914

13,31% -183 342

-12,45%

160 264

12,44%


2 232

0,24%

172 914

18,85% -183 342

-16,82%

160 264

17,68%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

30 922

26,68%

5 071

3,45%

59 719

39,32%

10 130

4,79%

-12 618

-20,03%

24 348

48,34%

-35 580

-47,62%

7 512

19,19%

Trţby z prodeje materiálu

43 540

82,31%

-19 277

-19,99%

95 299

123,51%

2 618

1,52%

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

45 269

28,39%

19 340

9,45%

26 152

11,67%

108 694

43,44%

-17 966

-18,42%

8 838

11,11%

-68 466

-77,47%

53 820

270,25%

63 235

102,11%

10 502

8,39%

94 618

69,74%

54 874

23,83%

Odpisy oceňování rozdílu k nabytému majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého majetku

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodanný materiál Změna stavu rezerv a opravých poloţek v provozní oblasti

-374 463

-209,87%

-64 719

33,01%

198 698

-76,20%

-159 314

256,73%

Ostatní provozní výnosy

-19 436

-25,60%

44 959

79,61%

72

0,07%

-14 808

-14,59%

Ostatní provozní náklady

192 784

127,16%

-198 106

-57,52%

32 096

21,94%

3 256

1,83%


526 627

14,47%

457 596

10,98%

43 999

0,95%

209 675

4,49%

Trţby z prodeje cenných papírů, derivátů

-627 681

-99,99%

21 491

55105,13%

-16 571

-76,97%

17 410

351,08%

Prodané cenné papíry, deriváty

-626 431

-99,79%

29 223

2267,11%

-22 715

-74,45%

68 213

874,86%

-2 418

-100,00%

0

0,00%

-2 838

-50 803

1790,10%

426

-9,91%

3 175

-81,98%

2 894

-414,61%

140 091

6379,37%

Výnosové úroky

-377

-44,93%

218

47,19%

221

32,50%

388

43,06%

Nákladové úroky

-42 301

-18,39%

-135 265

-72,05%

8 468

16,13%

24 124

39,58%

Ostatní finanční výnosy

-5 977

-13,14%

-1 087

-2,75%

8 398

21,86%

45 472

97,13%

Ostatní finanční náklady

-9

-0,01%

13 741

15,81%

-43 325

-43,05%

38 402

67,01%


31 862

-12,07%

109 748

-47,29%

46 729

-38,21%

-207 563

274,65%

Daň z příjmů za běţnou činnost

448 639

81,71%

126 407

12,67%

3 154

0,28%

-415 510

-36,86%

- splatná

-31 490

-2,81%

-6 268

-0,57%

57 225

5,28%

-256 860

-22,50%

- odloţená

480 129

-83,76%

132 675

-142,51%

-54 071

-136,63%

-158 650

1094,36%


109 850

3,89%

440 937

15,02%

87 574

2,59%

417 622

12,05%

Výnosy z krátkodobého finančního majetku Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti

x

Mimořádné výnosy

57 637

x

-57 637

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

Mimořádné náklady

22 282

x

-22 282

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

9 192

x

-9 192

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

- splatná

9 192

x

-9 192

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

26 163

x

-26 163

-100,00%

0

0,00%

0

0,00%

Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období

136 013

4,81%

414 774

14,00%

87 574

2,59%

417 622

12,05%


593 844

17,59%

531 989

13,40%

90 728

2,02%

2 112

0,05%

Tabulka 43 Horizontální analýza výsledovky

- 71 -


CASH FLOW Peněžní toky z provozní činnosti

2004

2005

2006

2007

2008

Účetní zisk z běžné činnosti před zdaněním

3 375 262 3 933 751 4 501 095 4 591 823 4 593 935

A.1 Úpravy o nepeněžní operace

1 693 258 1 324 436 1 276 137 1 269 745 1 510 799

A.1.1 Odpisy stálých aktiv a opravné položky k nabytému majetku

1 301 059 1 299 210 1 472 124 1 288 782 1 449 046

A.1.2 Změna stavu opravných položek a rezerv

130 230

-199 907

-261 451

-59 862

-79 082

A.1.3 Ztráta z prodeje dlouhodobého majetku

35 176

37 846

13 660

-19 226

27 082

A.1.4 Výnosy z dividend

-2 418

0

0

0

0

A.1.5 Vyúčtované úroky

229 211

187 287

51 804

60 051

83 787

0

0

0

0

29 966

A.1.6 Měnové forwardy A * Čistý peněžní tok z provozní činnosti

5 068 520 5 258 187 5 777 232 5 861 568 6 104 734

A.2 Změny stavu pracovního kapitálu

437 887

-7 978

352 261

-655 561

-653 743

A.2.1 Změna stavu pohledávek

340 552

213 432

-54 206

-457 518

-215 406

A.2.2 Změna stavu krát. a dl. Závazků

124 761

-31 921

420 269

99 582

-143 870

A.2.3 Změna stavu zásob

-27 426

-189 489

-22 783

-297 625

-294 467

0

0

8 981

0

0

A.2.4 Změna stavu krát. majetku A ** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním A.3 Úroky zaplacené

5 506 407 5 250 209 6 129 493 5 206 007 5 450 991 -235 114

-195 402

-58 360

-59 981

-84 274

884 -1 202 516

779 -1 375 090

680 -1 280 213

901 -1 104 075

1 289 -978 072

0

35 355

0

0

0

2 418

0

0

0

0

A.4 Úroky přijaté A.5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost A.6 Mimořádné příjmy a výdaje A.7 Přijaté dividendy A *** Čistý peněžní tok z provozní činnosti

4 072 079 3 715 851 4 791 600 4 042 852 4 389 934

Peněžní toky z investiční činnosti -1 497 790

-1 568 066

-1 701 685

-2 463 316

-2 503 404

66 646 -1 431 144

50 412 -1 517 654

74 721 -1 626 964

39 141 -2 424 175

46 653 -2 456 751

-672 032 -2 004 710

-102 254 -1 965 509

-1 345 714 -1 967 116

60 000 -1 970 218

-900 000 -2 005 174

0 -2 004 710 -2 676 742

-5 934 -1 959 575 -2 067 763

-7 253 -1 959 863 -3 312 830

-7 707 -1 962 511 -1 910 218

-4 947 -2 000 227 -2 905 174

Čisté zvýšení / snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

-35 807

130 434

-148 194

-291 541

-971 991

Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na počátku roku

105 645

69 838

200 272

52 078

69 838

200 272

50 078

-239 463

-239 463 -1 211 454

B.1 Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv B.2 Příjmy z prodeje stálých aktiv B *** Čistý peněžní tok z investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti C.1 Změna stavu dlouhodobých a krátkodobých závazků C.2 Změna stavu vlastního kapitálu C.2.5 Přímé platby na vrub fondů C.2.6 Vyplacené dividendy C *** Čisté peněžní toky z finanční činnosti

Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci roku Tabulka 44 Cash flow

- 72 -


- 73 -

Ekonomická analýza a.s. Plzeňský Prazdroj

Recommend Documents