I OBLAST ÚZEMNÍHO ROZVOJE, KONCEPCÍ ROZVOJE
AUTORSKÝ KOLEKTIV Kap. 1
Ing. Alena Navrátilová – Ústav územního rozvoje v Brně
Kap. 2
Ing. Dalibor Obořil – Znalecká a inženýrská kancelář
Kap. 3
Ing. Bc. Pavel Fišer – Krajský úřad Jihomoravského kraje
Kap. 4
Ing. Petr Bajer, CSc. – Krajská hospodářská komora Brno
Kap. 5
Doc. JUDr. Petr Průcha, CSc. – Nejvyšší správní soud ČR
Kap. 6
JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. – Právnická fakulta MU v Brně
Editoři Kap. 1, 2, 3, 6
Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. – ESF MU v Brně
Kap. 4, 5
Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. – ESF MU v Brně
8
I/1 Územní plánování
I/1 Územní plánování Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit vedoucí úředníky s procesem pořizování územně plánovací dokumentace a s vymezením postavení orgánů územního plánování, které v tomto procesu zastávají. Územní plánování je kontinuální činnost, která usměrňuje využívání území tak, aby nedocházelo ke konfliktům a disproporcím a aby byly hájeny veřejné i soukromé zájmy v území, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém časovém údobí. Hlavním cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovit zásady jeho organizace a věcně a časově koordinovat výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plánování vykonávají orgány územního plánování, které mj. pořizují územně plánovací podklady (ÚPP) a územně plánovací dokumentaci (ÚPD). 1.1 Základní pojmy Orgány územního plánování Podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen stavební zákon), jsou od 1.7.1998 všechny obce bez ohledu na svoji velikost orgánem územního plánování. Orgánem územního plánování jsou podle stavebního zákona dále obce s rozšířenou působností, kraje, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany. Základní nástroje územního plánování Základními nástroji územního plánování jsou podle stavebního zákona územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí. Dotčené orgány státní správy (DOSS) Jsou to orgány státní správy, jimž zvláštní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů v řízeních probíhajících v režimu stavebního zákona. Chráněnými zájmy jsou zejména: ochrana životního prostředí ochrana přírody a krajiny vodní hospodářství ochrana ovzduší ochrana zemědělského půdního fondu ochrana lesa ochrana ložisek nerostných surovin odpadové hospodářství pozemkové úpravy ochrana veřejného zdraví veterinární správa památková péče bezpečnost práce
doprava na pozemních komunikacích doprava drážní doprava letecká doprava vodní energetika jaderná bezpečnost a ochrana před ionizujícím zářením telekomunikace obrana státu, civilní ochrana požární ochrana živnostenské podnikání
9
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
Spolupráce pořizovatele s DOSS je nezbytná a je určena stavebním zákonem. Postup řešení případných rozporů mezi orgánem územního plánování a DOSS, případně mezi DOSS navzájem, upravuje stavební zákon. Při jednání s DOSS je nutno mít na zřeteli, že tyto orgány mohou uplatňovat své požadavky pouze v rámci příslušných předpisů. Nemohou např. při projednávání konceptu řešení územního plánu od obce požadovat podrobnosti, které se týkají regulačního plánu apod. Registrační listy Zpracovávají se pro územní plány velkých územních celků (a jejich změn), pro urbanistické studie nebo územní prognózy, pro územně plánovací dokumentaci obce (a její změny). Registrační listy jsou podkladem pro celostátně vedenou evidenci územně plánovací činnosti. Obsah jednotlivých registračních listů je v přílohách č. 5 a 6 či vyhlášky č. 135/2001 Sb., v platném znění. Evidence územně plánovací činnosti má dvě relativně samostatné části: • evidenci územně plánovací činnosti obcí, • evidenci územně plánovací činnosti krajů. Pořizovatel ÚPD obcí a urbanistických studií průběžně, v souladu s postupem pořizování, doplňuje registrační listy, které předává příslušnému pověřenému pracovníkovi krajského úřadu. Pracovník krajského úřadu pak prostřednictvím počítačové aplikace pořizuje zápis do centrální databáze. Evidence ÚP VÚC a územních prognóz probíhá také průběžně, rovněž prostřednictvím počítačové aplikace. Zápis do centrální databáze pořizují pověření pracovníci krajských úřadů. Celý postup evidence je upraven „Metodikou OÚP MMR pro postup orgánů územního plánování při evidenci územně plánovací činnosti“. Územně plánovací podklady (ÚPP) Slouží k trvalému sledování stavu a možností rozvoje území a jako podklad při pořizování nebo změně územně plánovací dokumentace. Jejich pořízení není povinné, ale jestliže jsou pořízeny, nelze je opominout jako podklad pro územní řízení, pokud pro předmětné území nebyla zpracována územně plánovací dokumentace. Stavební zákon stanoví tyto druhy územně plánovacích podkladů: Urbanistická studie řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. Zpracovává se zejména pro získání variantních řešení vybraných problémů v území. Je určena především na podporu při pořizování ÚPD. Územní generel řeší otázky územního rozvoje vybraných složek osídlení a krajiny. Využívá se rovněž především k podrobnějšímu zpracování problémových částí při zpracovávání ÚPD. Územní prognóza se zpracovává především pro řešení některých problémů při zpracování územních plánů velkých územních celků. Územně technické podklady jsou účelově zaměřené, průběžně aktualizované soubory informací, které slouží především pro trvalé sledování a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území. Nezbytností je trvalá aktuálnost údajů, které mohou být využívány veřejným i soukromým sektorem.
10
I/1 Územní plánování
Územně plánovací dokumentace (ÚPD) K naplňování hlavního cíle územního plánovaní slouží především územně plánovací dokumentace. I když stavební zákon neurčuje jednoznačnou povinnost pořídit územně plánovací dokumentaci, je zřejmé, že při formulování hlavních podmínek vývoje území, ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot, při koordinaci rozsáhlejší výstavby atd. se nelze bez platné ÚPD obejít. O významu ÚPD vypovídá např. i skutečnost, že v současné době má více než 75 % obcí v ČR nějakou ÚPD nebo alespoň projednanou urbanistickou studii. Každá územně plánovací dokumentace obsahuje textovou a grafickou část. Základní obsah ÚPD je uveden v příloze č. 2 k vyhlášce MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění. V textové části musí být uvedeny základní údaje, řešení ÚPD, číselné údaje, které doplňují nebo charakterizují navržené řešení, a vždy jako samostatný oddíl musí být uvedena závazná část ve formě regulativů. Grafická část musí povinně obsahovat hlavní výkres. Hlavní výkres vždy obsahuje komplexní řešení a graficky vyjádřitelné regulativy. Schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) obecně závazným způsobem určuje podmínky pro rozvoj a využití příslušného území. Stanovuje obecně závazná pravidla pro rozhodování veřejné správy, je základním právním rámcem o budoucím uspořádání a využití území a podmínkách možných změn v něm. Podle velikosti řešeného území a míry podrobnosti, kterou se stanovují podmínky pro rozvoj území, se dělí ÚPD na tyto druhy: • územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC), • územní plán obce (ÚPO), • regulační plán (RP). Územní plán velkého územního celku se dle stavebního zákona zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů. V současnosti pořizují některé kraje ÚP VÚC pro území celého kraje, který stanoví v příslušné míře podrobnosti, uspořádání a regulativy řešeného území, významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a ostatní technické infrastruktury, nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability a vymezí území speciálních zájmů. Územní plán obce se zpracovává pro celé správní území obce a stanoví základní koncepci územního rozvoje a určí funkční využití ploch. Dále řeší vzájemné uspořádání těchto ploch a stanoví základní regulaci území. Důležitou součástí je i koncepce řešení dopravy a technického vybavení. Využití území je usměrňováno v zájmu ochrany a přiměřeného využívání neobnovitelných zdrojů. Regulační plán upravuje nejen funkční využití, ale i plošné a prostorové uspořádání, které je dáno vymezením stavebních a jiných regulačních čar, výškou objektů, tvarem střech apod. Zpravidla se zpracovává následně po územním plánu obce, a to především pro ty části obce, které jsou historicky cenné (památkové rezervace a památkové zóny) nebo ve kterých se očekává rozsáhlá výstavba nebo přestavba. V malých obcích, pokud je to účelné, lze zpracovat regulační plán pro celé území obce.
11
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
Limity využití území Vyjadřují omezení ve využití území. Mají obecnou platnost a jsou odvozeny ze zákonů, vyhlášek a správních rozhodnutí. Vymezují území, ve kterých jsou některé činnosti zcela zakázány nebo nějakým způsobem omezeny. Regulativy Jsou závazná ustanovení, vyjádřená slovně, číselně nebo graficky. Regulativy vycházejí z potřeb území, řešeného územně plánovací dokumentací. Veřejně prospěšné stavby Za veřejně prospěšné stavby se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území, podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí. V ÚPD se (dle jejího druhu) vymezují koridory, plochy nebo pozemky veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám omezit. Veřejný zájem musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Územní rozhodnutí Umisťovat stavby, měnit využití území nebo chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí. Mezi nástroji územního plánování má územní rozhodnutí zvláštní postavení. Na rozdíl od jiných nástrojů je jeho pořizovatelem stavební úřad a existence územního rozhodnutí před vydáním stavebního povolení je (s výjimkami uvedenými v § 32 stavebního zákona) nezbytná. 1.2 Činnost orgánů územního plánování Obec jako orgán územního plánování soustavně sleduje stav a využití svého správního území, rozhoduje o potřebnosti pořídit územně plánovací dokumentaci a o potřebě pořízení změny platné územně plánovací dokumentace. Pořizuje v přenesené působnosti územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci pro své správní území. Pořízení ÚPD je odborně náročnou prací, která má významné právní dopady. Za pořízení ÚPD zodpovídá obecní úřad, který příslušné odborníky pro tuto činnost zaměstnává nebo smluvně zajišťuje. Odpovědnost za tuto činnost však vždy nese obec, bez ohledu na to, zda je výkon funkce pořizovatele prováděn pracovníky úřadu nebo na základě smluvního vztahu s fyzickou nebo právnickou osobou. O pořízení ÚPD může obec také požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností, do jejíhož obvodu náleží. Podle stavebního zákona i podle zákona č. 128/2000 Sb , o obcích (obecní zřízení), v platném znění, je povinností obce schvalovat územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností pořizuje na žádost obce územní plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady. Krajský úřad trvale sleduje a vyhodnocuje stav svého správního území, pořizuje územní plány velkých územních celků pro své správní území, pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost a vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obce.
12
I/1 Územní plánování
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění, ukládá kraji povinnost schvalovat územně plánovací dokumentaci pro území kraje a vyhlašovat její závazné části obecně závaznou vyhláškou kraje. Nadřízeným orgánem ÚP pro obec je krajský úřad. Nadřízeným orgánem pro hlavní město Prahu a pro kraje je Ministerstvo pro místní rozvoj. V procesu pořizování ÚPD nadřízený orgán posuzuje soulad obsahu a postup při projednávání v jednotlivých fázích pořízení se stavebním zákonem a ostatními souvisejícímu právními předpisy. Nadřízený orgán ÚP rovněž poskytuje orgánům územního plánování metodickou pomoc. 1.3 Proces pořízení ÚPD Podnět k pořízení ÚPD může dát kdokoliv. Rozhodnutí o pořízení ÚPD náleží zastupitelstvu kraje v případě pořízení ÚP VÚC. O pořízení územního plánu obce nebo regulačního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce. Přípravné práce Proces pořízení začíná přípravnými pracemi. Přípravné práce jsou činností pořizovatele, který shromáždí a vyhodnotí veškeré dostupné podklady a informace o území, předchozí zpracovanou ÚPD, platná a připravovaná územní rozhodnutí a další podklady, pořizované orgány státní správy. Zajistí rovněž mapové podklady (státní mapová díla). Průzkumy a rozbory Další fází je zpracování průzkumů a rozborů. Jejich cílem je vyhodnotit současný stav území, rozvojové tendence a střety zájmů v území. Průzkumy a rozbory mají textovou a grafickou část. Stavební zákon ani prováděcí vyhláška nestanovují oblasti, které musí obsahovat průzkumy a rozbory. Zkušenosti však ukazují, že pro získání kvalitních podkladů pro zpracování ÚPD je nutné soustředit se zejména na informace z následujících oblastí: • demografie, • hospodářské, sociální a kulturní podmínky, • ochrana přírody, • ochrana kulturních památek, • ochrana nerostných a jiných zdrojů, • technická infrastruktura, • dopravní infrastruktura, • ochrana a tvorba životního prostředí, • hospodaření s odpady, • zvláštní zájmy (vojenská obrana a civilní ochrana), • stav, potřeba a předpoklady rozvoje bydlení, občanského vybavení, výroby, rekreace atd. Povinnou součástí grafické části je zpracování výkresu limitů využití území, kde jsou zakresleny limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí. Tento výkres slouží: • k inventuře omezení v území a jejich zohlednění při zpracování územně plánovací dokumentace, 13
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
• k ověření a potvrzení těchto omezení dotčenými orgány státní správy, • jako podklad pro činnost stavebních úřadů. Předepsán je rovněž problémový výkres, který zachycuje hlavní střety zájmů v řešeném území a nejdůležitější problémy, které mají být ÚPD řešeny. V tomto výkrese jsou také uvedena omezení ve využití území, která nevyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí. Pokud pořizovatel ÚPD zajišťuje zpracování průzkumů a rozborů smluvně, je výhodné zadat jejich zpracování budoucímu projektantovi příslušné dokumentace. Projektant se tak nejlépe seznámí s problémy řešeného území. Zadání Je vstupním dokumentem do procesu pořízení ÚPD. Zpracování návrhu zadání je povinností pořizovatele. Již v průběhu přípravy zadání může dojít ke střetům v území, např. mezi vlastníky pozemků a obcí, mezi vlastníky pozemků a potenciálními investory, mezi orgány státní správy apod. Zadání proto musí být zcela jednoznačně formulováno, aby se předešlo možným střetům v průběhu dalšího zpracování ÚPD. Základní obsah zadání územního plánu VÚC, územního plánu obce a regulačního plánu je uveden v příloze č. 1 vyhlášky MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění. Zadání se veřejně projednává. Veřejné projednání zajišťuje pořizovatel, který místo a den projednání oznámí veřejnou vyhláškou. Návrh zadání musí být vystaven u pořizovatele 30 dní k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dní od posledního dne vystavení může každý uplatnit své náměty. Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy (DOSS), které vydávají k návrhu zadání stanovisko. Podmínkou, kterou stanoví stavební zákon, je dosažení dohody s DOSS o zadání. Návrh zadání musí být rovněž projednán s nadřízeným orgánem územního plánování (viz kap. Činnost orgánů územního plánování). S návrhem zadání územního plánu obce nebo regulačního plánu seznámí pořizovatel sousední obce. S návrhem zadání ÚP VÚC seznámí kraj sousední kraje. Návrh zadání schvaluje podle druhu ÚPD zastupitelstvo obce nebo kraje. Koncept řešení ÚPD Na základě schváleného zadání zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení ÚPD projektantem. Výběru projektanta je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Projektantem může být pouze fyzická osoba, která obdržela oprávnění k vybraným činnostem podle § 46a stavebního zákona. Pro zpracování ÚPD je to autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., v platném znění, o výkonu povolání autorizovaných architektů…). Kromě této základní podmínky musí mít projektant také schopnost srozumitelně laické veřejnosti objasnit na veřejném projednání záměry a cíle budoucí ÚPD, pro navrhované řešení by měl umět veřejnost získat. Koncept řešení řeší komplexně rozvoj území a ochranu jeho hodnot. Koncept se zpracovává zpravidla ve variantách. Navržené varianty projektant v konceptu i vyhodnotí, aby bylo možno lépe rozhodnout o výběru budoucí varianty pro zpracování návrhu. Koncept řešení obsahuje textovou a grafickou část, rozsah je stejný jako u budoucího návrhu. Obsahuje vždy i návrh závazné části ÚPD. Koncept řešení se veřejně projednává. Výklad podává především projektant, ale i pořizovatel, který zná problémy území. Srozumitelný výklad, zaměřený především na nejvýznamnější
14
I/1 Územní plánování
problémy, doplněný příklady a zkušenostmi i z jiných míst, může pozitivně ovlivnit budoucí projednávání návrhu ÚPD a předejít námitkám a připomínkám, které vznikají z nedorozumění. Místo a dobu projednání oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou 30 dní předem. Po tuto dobu musí být koncept vystaven k veřejnému nahlédnutí. Pořizovatel oznámí veřejné projednávání jednotlivě dotčeným orgánům státní správy a nadřízenému orgánu územního plánování. Lhůta pro podání stanovisek těchto orgánů je 30 dnů od veřejného projednávání. Také vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou řešením dotčena, mohou do 30 dnů od veřejného projednání podat své námitky. Ve stejné lhůtě může podat své připomínky veřejnost. V případě konceptu řešení územního plánu VÚC mohou dotčení vlastníci pozemků a staveb podat své námitky pouze k navrhovaným veřejně prospěšným stavbám. Obce v tomto případě mohou uplatnit námitky jako dotčené orgány územního plánování. K jakýmkoliv stanoviskům a námitkám, které byly podány po uplynutí zákonem stanovené lhůty, se nepřihlíží. Po vyhodnocení všech stanovisek, námitek a připomínek zpracuje pořizovatel návrh souborného stanoviska s pokyny pro zpracování návrhu ÚPD. V návrhu souborného stanoviska je nutno mj. posoudit koncept řešení z hlediska splnění požadavků zadání a z hlediska požadavků nadřízeného orgánu ÚP. Návrh dohodne s DOSS, které uplatnily v zákonné lhůtě svá stanoviska, a zajistí vyjádření nadřízeného orgánu ÚP. Nadřízený orgán ve svém vyjádření zhodnotí soulad se stavebním zákonem a s ostatními právními předpisy, dodržení podmínek vyplývajících pro řešené území ze schválené navazující ÚPD a koordinaci využití území z hlediska širších vztahů. Takto připravené souborné stanovisko postoupí pořizovatel příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Po schválení souborného stanoviska slouží koncept řešení v území bez platné ÚPD jako závazný podklad pro územní řízení, a to až do doby schválení návrhu ÚPD. Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního plánu může být (při schválení zadání) upuštěno, jestliže pro řešené území je zpracována urbanistická studie, která má stejný rozsah jako koncept řešení a byla takto projednána. Obdobně od zpracování konceptu řešení ÚPN VÚC může být (při schválení zadání) upuštěno, jestliže pro řešené území byla zpracována ve stejném rozsahu územní prognóza, projednaná jako koncept řešení. Návrh Po schválení souborného stanoviska ke konceptu řešení se zpracovává návrh, který dopracovává vybranou variantu řešení. Podmínky a požadavky souborného stanoviska jsou pro zpracování návrhu rozhodující, souborné stanovisko může upravit i podmínky, které byly stanoveny v zadání. Návrh obsahuje závaznou část ve formě regulativů a část směrnou. Při převzetí návrhu od projektanta zkontroluje pořizovatel soulad návrhu se souborným stanoviskem. Návrh je vystaven po dobu 30 dnů k nahlédnutí, což pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. V zájmu bezproblémového projednávání návrhu je vhodné najít i další způsoby, jak o návrhu informovat veřejnost. I když v tomto případě stavební zákon již nevyžaduje veřejné projednání, je vhodné znovu zajistit srozumitelný výklad, ve kterém se především podá informace o tom, jak byly v návrhu zohledněny požadavky souborného stanoviska. 15
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
O vystavení návrhu musí být opět vyrozuměny jednotlivě DOSS, které mohou do 15 dnů od posledního dne vystavení uplatnit své stanovisko. Pořizovatel musí návrh ÚPD s DOSS dohodnout, případné spory jsou řešeny podle ustanovení § 136 stavebního zákona. Pokud DOSS nesdělily své stanovisko do 15 dnů od posledního dne vystavení, vyzve je pořizovatel ke splnění této povinnosti. Pokud do 15 dnů od doručení této výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko, pokládá tuto skutečnost za souhlas s předloženým návrhem. Dotčený orgán územního plánování může k návrhu uplatnit námitky nebo vyjádřit nesouhlas s tím, jak byly vyřízeny námitky, které byly podány ke konceptu řešení. Vlastníci dotčených pozemků a staveb mohou uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení námitky nebo nesouhlas s vyřízením námitek podaných ke konceptu řešení. Po shromáždění všech stanovisek, námitek a připomínek zpracuje pořizovatel zprávu o projednání ÚPD a předloží ji příslušnému zastupitelstvu obce spolu s vyhodnocením stanovisek a připomínek včetně návrhu na rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasech s vyřízením námitek. Před schválením je nutno návrh ÚPD ještě předložit k posouzení nadřízenému orgánu územního plánování. Návrh není možno předložit ke schválení, pokud by se v posouzení nadřízeného orgánu vyskytly nějaké požadavky na úpravy, podmínkou možného schválení je souhlasné stanovisko tohoto orgánu. Po zajištění všech předchozích kroků připraví pořizovatel podklady pro schválení ÚPD. Návrh ÚPD schvaluje příslušné zastupitelstvo. Výsledkem je usnesení o schválení ÚPD, které obsahuje: výrok o schválení; výrok o vymezení závazné části ÚPD; výrok o námitkách k návrhu a zdůvodnění nerespektování námitek ke konceptu řešení; výrok o ukončení platnosti ÚPD, která je nahrazena nově schválenou ÚPD. Při schvalování ÚPD již nelze měnit návrh, který byl projednán, dohodnut a odsouhlasen nadřízeným orgánem ÚP. Pokud by se vyskytly při schvalování námitky, které by bránily schválení návrhu v předložené podobě, je nutno zapracovat změnu do návrhu a takto upravený návrh znovu projednat se všemi zúčastněnými subjekty. Na základě výroku o schválení vypracuje příslušný orgán obecně závaznou vyhlášku k závazné části schválené ÚPD. Do pravomoci pořizovatele k úpravám svěřuje zastupitelstvo obce vymezenou směrnou část ÚPD. Další činnosti pořizovatele Schválením ÚPD nekončí činnost pořizovatele. Pořizovatel rozešle do 30 dnů po schválení příslušným osobám rozhodnutí o námitkách k návrhu a opatří ÚPD schvalovací doložkou. Schválenou ÚPD pořizovatel v jednom vyhotovení uloží, pro účely evidence ukládá rovněž veškeré doklady, které se ke schválené ÚPD váží a vznikly v procesu pořízení. Schválenou ÚPD rovněž poskytne příslušnému stavebnímu úřadu a nadřízenému orgánu územního plánování. Obecně závaznou vyhlášku spolu se schématem hlavního výkresu zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy. Dále pořizovatel informuje nadřízený orgán ÚP o nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky a o ukončení platnosti ÚPD, která je nahrazena nově schválenou ÚPD. ÚPD, která pozbyla platnost, archivuje pořizovatel v souladu s ustanoveními zákona o archivnictví. Pořizovatel rovněž zpracovává a průběžně aktualizuje, a to již od zahájení prací na ÚPD, registrační listy.
16
I/1 Územní plánování
Změna ÚPD Orgán územního plánování, který pořídil ÚPD, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, za kterých byla dokumentace pořízena, tj. sleduje její aktuálnost. Pokud nastane stav, kdy ÚPD není aktuální, je nutno pořídit změnu. Potřebu změny může vyvolat u územního plánu obce i následné schválení ÚP VÚC, změnu regulačního plánu pak následné schválení územního plánu obce nebo územního plánu VÚC. Orgán ÚP je ze zákona povinen uvést tyto ÚPD do souladu. Než tento stav nastane, nelze rozhodovat podle těch částí navazující ÚPD, které jsou v rozporu s následně schválenou ÚPD nadřazeného územního celku. Pokud tedy potřeba změny nastala, předloží pořizovatel schvalujícímu orgánu návrh na pořízení změny závazné části ÚPD nebo rozhodne o úpravě směrné části. Na obsah zadání, konceptu řešení a návrhu změn, stejně jako na jejich projednávání, se vztahují ustanovení stavebního zákona o zadání, konceptu řešení a návrhu ÚPD, jakož i o procesu projednávání přiměřeně. Pojem „přiměřeně“ je nutno chápat tak, že pořízením změny nelze krátit práva dotčených vlastníků pozemků a staveb, opomenout při projednávání DOSS, jestliže se změna týká zájmů, které chrání, stejně tak jako nelze opomenout vyjádření nadřízeného orgánu ÚP. Změnu závazné části ÚPD schvaluje příslušné zastupitelstvo. Projednávání územně plánovací dokumentace je v celém procesu pořízení veřejné. Stavební zákon stanoví v některých fázích přímo způsob, jak musí být dokumentace projednána a jakým způsobem může každý uplatnit své podněty a připomínky. Ale pořizovatel by měl kdykoliv být připraven objasnit problémy, se kterými se na něj může veřejnost při pořizování obracet. V zájmu kvalitního pořízení je také žádoucí, aby veřejnost byla o aktuálním stavu co nejlépe informována prostřednictvím místního tisku a dalších v místě obvyklých prostředků. Občané, občanská sdružení a iniciativy musí být vtaženy do procesu pořízení ÚPD, jinak hrozí nebezpečí, že se stanou oponenty již schválené ÚPD a budou blokovat a zdržovat realizaci záměrů v ní obsažených. Náklady spojené s pořízením ÚPD nebo ÚPP hradí orgán územního plánování, který příslušný dokument pořizuje, nebo obec, na jejíž žádost je dokument pořizován. Podle stavebního zákona však může orgán ÚP požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů od fyzických nebo právnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení vyvoláno. Výši nákladů je možno rámcově odvodit z honorářového řádu České komory architektů, kde jsou kritéria pro stanovení ceny za tato díla. Jednotliví projektanti však při stanovení smluvní ceny mohou vycházet z poptávky po této práci, z ceny obvyklé v jednotlivých regionech atd., takže nabídková cena se může od orientační ceny, stanovené podle honorářového řádu, výrazně lišit. Výsledná cena záleží na dohodě smluvních stran. Kontrolní otázky 1. Kdo je pořizovatelem jednotlivých nástrojů územního plánování? 2. Komu náleží rozhodnutí o pořízení ÚPD? 3. Kde lze nalézt základní obsah zadání ÚPD a základní obsah jednotlivých druhů ÚPD? 4. Kdy se v území bez platné ÚPD stane koncept řešení ÚPD závazným podkladem pro územní řízení? 5. Kdy může být upuštěno od zpracování konceptu ÚPN VÚC? 6. Ve které fázi pořízení vypracuje pořizovatel souborné stanovisko a schvalovací doložku? 7. Jakým dokladem se ukončuje platnost schválené ÚPD?
17
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
Použitá a doporučená literatura REKTOŘÍK J., ŠELEŠOVSKÝ J. a kol. Sociální a technická infrastruktura. Díl III. Brno: Masarykova univerzita, 2002. TUNKA M., SKLENÁŘ T. Pořizování územně plánovací dokumentace v souvislosti s novelou stavebního zákona. Praha: MMR, Česká společnost pro stavební právo, 1999. TUNKA M: Obsah územně plánovací dokumentace. Praha: MMR, Česká společnost pro stavební právo, 2003. Vyhláška MMR č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18