Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ

Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko

ST EDNÍ VSACKO VALAŠSKOMEZI Í SKO – KELE SKO HORNOLIDE SKO Zpracovali: Bc. V ra Goldová Ing. Jana Janovská Ing. Veronika Pust jovská Jana Bogarová Ing. Tomáš Pifka Ing. Vlastimil Fiala Ing. Kate ina Trochtová Vsetín, ervenec 2007

Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko

OBSAH

5.1 5.2

ÚVOD SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO Vymezení analyzovaného území Obecná charakteristika turistické oblasti Valašska ANALÝZA KAPACIT A PODMÍNEK ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKA Socioekonomické podmínky obcí oblasti st edního Vsacka Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Hornolide sko VAZBA AK NÍHO PLÁNU NA PROGRAMOVÉ A KONCEP NÍ DOKUMENTY NÁVRH STRATEGICKÉ VIZE , VÝB R CÍL A STANOVENÍ PRIORITNÍCH AKTIVIT Strategické vize a cíle Výb r prioritních aktivit Ak ního plánu

5.3

Organiza ní a materiální zabezpe ení

1. 2. 2.1 2.2 3. 3.1 3.2 3.3 4. 5.

Strana 3 4 4 5

11 23 36 49 51 51

6.

DATABÁZE PROJEKTOVÝCH FIŠÍ Oddíl . 1 Oddíl . 2

52 54 57 59 62

7.

ZÁV R PRAMEN STATISTICKÝCH ÚDAJ

72 73

Strana 2 (celkem 73)


1. ÚVOD Základním cílem „Ak ního plánu“ je zpracování analýzy turistické oblasti Valašsko vymezené t emi subregiony: a) obce ležící ve st edním Vsacku b) mikroregion Valašskomezi í sko-kele sko c) mikroregion Hornolide sko v návaznosti na rozvoj a rozši ování sm r a cíl v oblasti cestovního ruchu. Materiál se zabývá cestovním ruchem nejen v úzkém slova smyslu pojetí, ale i v širších souvislostech, a to zejména v návaznosti souvisejících obor , jako je nap . infrastruktura, životní prost edí, doprava, zam stnanost, struktura obyvatelstva apod. Hlavním úkolem zpracovatel bylo kontaktovat a oslovit starosty jednotlivých obcí a mikroregion a pomocí ízeného rozhovoru zjistit jednotlivé projektové zám ry a dále je rozvíjet a precizovat do podoby projektové fiše. Zpracované fiše bylo nutné provázat a srovnat v kontinuit s regionálními opera ními programy NUTS II St ední Morava, konkrétn pak zajistit jejich soulad s prioritní osou 3 – cestovní ruch i s jejími stanovenými indikátory. V rámci díl ího úkolu byl provád n sb r strategických dokument a porovnání projektových zám r s t mito dokumenty. Sou ástí zadané práce bylo také provedení inventury základních služeb v cestovním ruchu, tj. inventura ubytovacích a stravovacích za ízení. V záv re né ásti bylo snahou pracovní skupiny p edevším pak facilitátora vyvodit záv ry a nastolit orientaci a sm ry, kterými by se m l rozvoj cestovního ruchu ubírat a také nastínit zp soby jak kýženého výsledku dosáhnout. Blaho lidu a je nejvyšším zákonem Cicero Marcus Tullius



2. SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO 2. 1. Vymezení analyzovaného území Turistickou oblast Valašsko pro ú ely zpracování Ak ního plánu rozvoje cestovního ruchu má tvo it administrativn území pov ených obecních ú ad Vsetín (mimo obce Huslenky, Hov zí, Janová a Zd chov) v etn Hornolide ska a Valašské Mezi í í. To však neodpovídá nap . vymezenému složení mikroregionu Vsetínsko. Proto tento Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko mapuje existující p irozené mikroregiony Hornolide sko, Valašskomezi í sko a Kele sko.

A. Obce ležící ve st edním Vsacku Jedná se o m sto Vsetín a ást obcí jeho správního obvodu. Jsou to obce, které netvo í žádnou p ímou ucelenou oblast, ale byly takto vymezeny pro zpracování analýzy. Rozkládají se: a) V kopcovitém terénu Hostýnských vrch západn od Vsetína. b) V údolí tvo ené potokem Rokytenkou, který tvo í hranici mezi Hostýnskými vrchy a Vizovickou vrchovinou, jihozápadním sm rem od m sta Vsetín, podél silnice sm rem na Vizovice. c) Podél silnice sm rem od Vsetína do Valašského Mezi ící. Sledovanou oblast tvo í následujících 12 vybraných obcí: Byst i ka, Hoš álková, Jabl nka, Kate inice, Lhota u Vsetína, Liptál, Malá Byst ice, Pržno, Ratibo , R ž ka, Ústí u Vsetína, Vsetín. B. Mikroregion Valašskomezi í sko-kele sko Svazek obcí Mikroregion Valašskomezi í sko–kele sko oficiáln vznikl v roce 2001. Toto sdružení obývá v sou asné dob více než 42 tisíc obyvatel a sestává se ze 16 obcí s rozlohou asi 180 km2. Podle po tu obyvatel p evažují v mikroregionu menší obce s po tem pod 1000. Území mikroregionu leží v severní ásti okresu Vsetín a je východiskem do Hostýnských, Vsetínských a Ve ovických vrch . Nejvýznamn jší ekou, která protéká mikroregionem je eka Be va, která vzniká spojením dvou ek – Vsetínské (Horní) Be vy a Rožnovské (Dolní) Be vy u Valašského Mezi í í. Dominantami jsou p vodní m sta Valašské Mezi í í a Kel s dochovanými m stskými jádry, významnými kulturními památkami a zámeckými parky. Valašské Mezi í í je významným ekonomickým a spole enským st ediskem mikroregionu i okresu s dávnými tradicemi školství a kulturního života, které dostalo ozna ení Valašské Athény. Sledovanou oblast tvo í následujících 16 vybraných obcí: Branky, Choryn , Jarcová, Kel , Kladeruby, Kunovice, Lešná, Lou ka, Mikul vka, Oznice, Podolí, Police, St ítež nad Be vou, Valašské Mezi í í, Velká Lhota a Zašová.



C. Mikroregion Hornolide sko Obce ležící v této oblasti jsou sdruženy do svazku s názvem Dobrovolné sdružení obcí Hornolide sko. Území, které toto Sdružení obcí vymezuje, se rozprostírá podél í ky Senice vlévající se do Vsetínské Be vy. Jednotlivé obce se rozkládají v podh í Vizovických vrch , Javorník a Chrán né krajinné oblasti Beskydy. Jižní ást takto vymezeného území je výchozím bodem k výlet m do Bílých Karpat. Pro jednotlivé obce jsou typická dlouhá a úzká údolí se zna n svažitými pozemky, na nichž se st ídají a prolínají lesy, zem d lské pozemky, jalovcové pasínky, vzácná fauna ( áp erný, holub doup ák ) a flora (šafrán b lokv tý, vstava mužský, bradá ek vej itý). Pozoruhodné jsou také p írodní útvary, a to: ertovy skály v Lide ku, Pul ínské skály ve Francov Lhot nebo nap . Tr kovy skály v La nov . V lét je proto možné se s t mito krásami valašské p írody seznámit p ší turistikou i cykloturistikou s možností koupání ve Valašské Senici i Zd chov . V zimním období pak slouží ada lyža ských vlek v okolních obcích. Mikroregion Hornolide sko tvo í 14 obcí: Francova Lhota, Horní Lide , La nov, Leskovec, Lide ko, Lužná, Pozd chov, Prlov, Seninka, St elná, Študlov, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské P íkazy.

2. 2. Obecná charakteristika turistické oblasti Valašsko Turistická oblast Valašsko pro pot eby zpracování Ak ního plánu nekopíruje žádné p irozené území ani hranice okresu Vsetín. V d sledku toho používáme pro ú ely analýzy turistické oblasti Valašsko statistické údaje zpracovávané za okres Vsetín. Okres Vsetín je právem ozna ován za srdce Valašska. Název Valašsko má sv j p vod v Rumunsku, odkud Valaši od 14. století migrovali a p inesli salašnickou tradici extenzivního pastevectví koz, které bylo pozd ji vyst ídáno chovem ovcí. Valašsko je stále krajem, kde se lidová tradice rozvíjí prost ednictvím národopisných soubor , p vab dávných zvyk a oby ej ožívá na desítkách lidových slavností a poutí. Sv dectví minulých generací pe liv uchovávají muzea ve Vsetín , Valašském Mezi í í, Velkých Karlovicích a Novém Hrozenkov . Nejvíce vyhledávané je v našem regionu Valašské muzeum v p írod a skanzen v Rožnov pod Radhošt m, které pat í k unikátním historicko-kulturním památkám a k nejstarším památkám lidové architektury v Evrop . Za zmínku stojí i ojedin lý areál staveb na Pustevnách, socha boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metod je na Radhošti. A. Geografické podmínky okresu Vsetín Okres Vsetín sousedí se dv ma dalšími okresy Zlínského kraje, a to zlínským a krom ížským. Dalšími sousedy jsou okresy P erov, Nový Ji ín a Frýdek Místek, na Slovensku pak okresy adca, Povážská Bystrica a Byt a. Svou rozlohou 1 143 km2 je nejv tším okresem Zlínského kraje a pokrývá 28,8 % jeho území. Vsetín pat í k nejhornat jším a nejlesnat jším okres m eské republiky. Lesy pokrývají 54 % celkové



plochy, na zem d lskou p du p ipadá jen 36 %. Má zna n lenitý reliéf. Nejvyšší horou je ert v mlýn (1 206 m.n.m.), který leží v Moravskoslezských Beskydech v severní ásti okresu. Za zmínku jist stojí mnohem znám jší památná hora Beskyd Radhoš (1129 m.n.m.), k n muž se váží kultovní tradice starých Slovan , malebností krajiny pak vyniká vrch Solá (861 m.n.m.). Nejníže položeným místem je dno koryta eky Be vy poblíž obce Choryn (260 m.n.m.). V jižní ásti okresu se rozprostírají výb žky Vizovické vrchoviny, z východu zasahuje v tev Hostýnských vrch , na které navazují Vsetínské vrchy. Hranice mezi okresem a Slovenskou republikou probíhá po vrcholech Javorník . Území okresu Vsetín odvod uje eka Be va, kterou na horním toku tvo í Vsetínská Be va a Rožnovská Be va, ty se pak slévají ve Valašském Mezi í í. Vody eky Be vy se prost ednictvím Moravy a Dunaje vlévají do erného mo e. ást území okresu má zna ný vodohospodá ský význam. Povodí Be ev až po jejich soutok je vyhlášeno jako oblast p irozené akumulace vod. Význam p ekra ující hranice okresu má vodárenská nádrž Stanovnice v Karolince, která zásobuje pitnou vodou celý okres Vsetín a ást okresu Zlín. B. Podnebí okresu Vsetín Charakter podnebí je výrazn ovliv ován lenitostí terénu, p ehled klimatických oblastí uvádí následující tabulka. Podnebí pat í do klimatické oblasti MT9, MT4, CH4 CH7, které jsou charakterizovány v tabulce. Tabulka . 1 – Klimatické oblasti Charakteristika

Chladné oblasti CH6 CH4 CH7

MT4

Mírn teplé oblasti MT7 MT9

po et letních dn 10-30 30-40 0-20 10-30 20-30 po et dn s pr m. tepl. 10°C 120-140 120-140 140-160 140-160 80-120 a více po et mrazových dn 160-180 140-160 140-160 110-130 110-130 po et ledových dn 60-70 40-50 60-70 50-60 40-50 pr m.tepl.v lednu -6 až –7 -4 až –5 -3 až –4 -2 až –3 -2 až –3 pr m rná teplota v ervenci 12 až 14 14 až 15 15 až 16 16 až 17 16 až 17 pr m.tepl.v dubnu 2 až 4 6 až 7 2 až 4 4 až 6 6 až 7 pr m.tepl.v íjnu 5 až 6 7 až 8 4 až 5 6 až 7 6 až 7 pr m.po et dn se srážkami 120-140 140-160 120-130 110-120 100-120 1 mm a více srážkový úhrn ve 600-700 600-700 500-600 350-450 400-450 vegeta ním období srážkový úhrn v zimním 400-500 400-500 350-400 250-300 250-300 období po et dn se sn hov. 60-80 140-160 120-140 100-120 60-80 pokrývkou po et dn zamra ených 130-150 150-160 150-160 150-160 120-150 po et dn jasných 40-50 40-50 30-40 40-50 40-50 Pramen : E. Quitt : Klimatické oblasti SR, Geografický ústav SAV Brno, 1975

MT10

40-50

40-50

140-160

140-160

110-130 30-40 -3 až –4 17 až 18 6 až 7 7 až 8

110-130 30-40 -2 až –3 17 až 18 7 až 8 7 až 8

100-120

100-120

400-450

400-450

250-300

200-250

60-80

50-60

120-150 40-50

120-150 40-50

Z toho vyplývají podstatné charakteristiky území, tj. podhorské oblasti, v nichž za azení do jednotlivých klimatických oblastí záleží spíše na nadmo ské výšce než na jiných faktorech. Tím je podmín na i využitelnost pro zimní a letní rekreaci a je jasné, že se jedná o



ambivalentní území bez vyhran ných charakteristik, které by umož ovaly jednozna né zacílení cestovního ruchu (dále jen „CR“) na zimní i letní formy, i když lze íci, že Lide sko má více šancí na úsp šn jší zimní formy. C. Ekonomické p edpoklady okresu Vsetín Dle údaj ze s ítání lidu z roku 2001 bylo nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel zam stnáno v pr myslu. Z 39 % osob pracujících v pr myslu jich nejvíce pracovalo ve strojírenských, elektrotechnických a d eva ských podnicích. Vedle t chto nosných obor je v okresu zastoupen také pr mysl sklá ský a gumárenský. Zem d lství zam stnává jen 3,8 % ekonomicky aktivních osob a p evažuje v n m živo išná výroba. Ve sfé e služeb tvo í nejv tší podíl 8,9 % obyvatel pracujících ve stavebnictví, dále jsou zastoupeny zejména obory sociální innost, obchod, stravování a ubytování. Údaje z roku 2001 ve velké mí e odpovídají sou asnému stavu. Na území okresu vznikly nové pr myslové zóny ve Valašském Mezi í í – v Lešné, v obci Zašová, ve Vsetín – Bobrky a vedle toho je zde p vodní pr myslová zástavba, zejména areál bývalé Tesly Rožnov pod Radhošt m, Zbrojovky Vsetín, Krásna nad Be vou – Valašského Mezi í í. Ty dávají p edpoklad pro podnikatelské zázemí, kterého využívají nejen eští podnikatelé, ale p ilákaly do okresu Vsetín také zahrani ní kapitál, zejména n mecký, americký, japonský, špan lský a rakouský. D. Doprava v okrese Vsetín Územím okresu Vsetín prochází mezinárodní železni ní tra a 506 km silnic, z toho je 38,5 % silnic I. a II. t ídy. Okres Vsetín disponuje slabší dopravní obslužností, která vychází z celkov špatné situace v celém Zlínském kraji. Kraj disponuje nej idší silni ní sítí (hustota 0,526 km/km2, to je 75% pr m ru R) a tvo í jen 3,8 % republikové sít . S výjimkou nov otev ené ásti dálnice z Vyškova do Krom íže se doposud ve Zlínském kraji nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Podobná situace je i v železni ní doprav , Zlínským krajem prochází jen 3,6 % železni ních tratí s velmi ídkou hustotou (hustota 0,089 km/km2, to je 74% pr m ru R). Kraj disponuje vysokorychlostním železni ním koridorem, chybí však propojení železni ní sít uvnit regionu, zejména na východní tra celostátního významu jdoucí p es Valašsko do Slovenské republiky. Ba v kanál na ece Morav , který m l být sou ástí plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe je využíván pouze k turistickým ú el m. Letecká doprava je také naprosto okrajová, v sou asné dob je závislá na ekonomických a vlastnických zm nách soukromého majetku vlastníka provozujícího jediné letišt mezinárodních parametr v Kunovicích u Uherského Hradišt . Dopravní obslužnost je v jednotlivých ástech okresu Vsetín rozdílná. Nejlepší situace je v oblasti Valašského Mezi í í, které má výhodnou polohu ve vzdálenosti cca 20 km od hlavního silni ního tahu Ostrava – Olomouc. To je také jeden z nejd ležit jších potenciál pro rozvoj podnikatelských aktivit v tomto regionu. Rožnov pod Radhošt m disponuje dobrou silni ní komunikací na hrani ní p echod Makov se Slovenskou republikou, která p edstavuje relativn pohodlné spojení s Valašským Mezi í ím. Dále je poloha Rožnova pod Radhošt m výhodná vzdáleností cca 25 km do m sta Kop ivnice, které sousedí se zmín ným silni ním tahem Ostrava – Olomouc. Nejhorší situace je v oblasti Vsetína, která tvo í hrani ní pás se Slovenskou republikou. Kritická je silni ní komunikace Vsetín – Valašské Mezi í í, jejíž technické parametry neodpovídají silnému dopravnímu zatížení. V sou asné dob se



realizuje silni ní napojení pr myslové zóny Bobrky na spojnici mezi Vsetínem a Valašským Mezi í ím. Tabulka . 2 – Délka silnic a dálnic podle okres k 31. 12. 2005 v km v tom Délka z toho Kraj, okresy silnic dálnice I. t ída rychlostní a dálnic silnice Zlínský kraj Krom íž Uherské Hradišt Vsetín Zlín

2 116 541 524 506 544

-

Pramen: Statistická ro enka Zlínského kraje 2006

337 31 118 111 76

-

II. t ída

III. t ída

574 189 141 84 160

1 205 321 265 311 308

Statistické údaje tabulky skute n ukazují, že okres Vsetín má nejmén km silnic ze všech 4 okres Zlínského kraje. Z celkového po tu km má nejvíce silnic III. t ídy, následn I. t ídy a nejmén pak silnic II. t ídy. SWOT analýza turistické oblasti Valašsko Charakteristika prost edí a atraktivity území z hlediska dopravy Silné stránky: Vhodné terénní podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Hustá sí cyklotras, investice do jejich budování. Hustá sí turistických stezek. Slabé stránky: Nejnižší hustota silni ní sít v rámci kraj R, slabá dopravní obslužnost, ídká hustota železni ních tratí. Špatná dopravní dostupnost kraje z hlavních národních a mezinárodních silni ních tah , absence dálni ních dopravních tah , špatná úrove místních komunikací. Negativn hodnocená dopravní dostupnost k atraktivitám cestovního ruchu a kulturním a p írodním zajímavostem ze strany návšt vník . Nedostate ná vybavenost pro volno asové aktivity (sport, kryté bazény, venkovní koupališt , atrakce pro d ti, zábava). P íležitosti: Odstran ní technické zaostalosti stávající silni ní dopravní infrastruktury a implementace bezpe nostních prvk . Napojení regionu na systém dálnic a rychlostních komunikací i mezinárodních tras. Možnost erpání prost edk z fond Evropské unie (Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj) za ú elem financování projekt v oblasti rozvoje regionální dopravní infrastruktury. Rizika: Další zhoršování stavu technické infrastruktury, zejména silnic II. a III. t ídy. Chátrání stávající materiáln -technické základny cestovního ruchu p i její nedostate né údržb .



Ohrožení turistické oblasti Valašsko, její dopravní infrastruktury a cestovního ruchu povodn mi. Neexistence regionálních informa ních systém . Pokles zájmu o kraj, a tím i o turistickou oblast Valašsko jako o turistickou destinaci p i ne ešení problém dopravní dostupnosti (místo, které je dopravn nedostupné i obtížn p ístupné, jakoby neexistovalo). E. Cestovní ruch v okrese Vsetín Vsetínsko je atraktivní oblastí pro rekreaci s dynamicky se rozvíjející nabídkou služeb ve sfé e cestovního ruchu. Chrán ná krajinná oblast Beskydy nabízí nejen neopakovatelné p írodní scenérie, ale také možnost aktivního sportovního vyžití, m že se pochlubit osmi sty kilometry zna ených tras ur ených pro turisty, v zim to jsou kvalitní lyža ské dráhy pro b h i sjezd a v lét p íznivé podmínky pro cykloturistiku. Rekreant m i návšt vník m okresu Vsetín je k dispozici 148 ubytovacích za ízení s kapacitou p es 8 000 l žek. Oblast Valašska je z hlediska cestovního ruchu charakterizována ve strategickém dokumentu „Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji“, následovn : sou asné marketingové rysy – turistika, poznání, kultura, folklór, malebná p íroda, zábava, sport, lyžování, koupání, sou asné dominantní produktové ady – p ší turistika, poznávací cestovní ruch, folklór, zimní sporty, cykloturistika. Turistická oblast Valašsko disponuje folklórem, možnostmi p ší turistiky, poznávací turistiky, cykloturistiky, zimních a letních sport , adrenalinových aktivit (horolezectví, paintball aj.), rekreace (horské prost edí, p i vodních plochách aj.), venkovské turistiky, agroturistiky, hipoturistiky, kongresové a incentivní turistiky, industriální turistiky. Mén už disponuje významnými kulturními a architektonickými památkami s naprostou absencí láze ství. Bude tedy nutné zam it se zejména na podporu rozvoje infrastruktury a služeb. Konkrétn pak navázat na stávající aktivity, zkvalit ovat sou asnou vybavenost pro trávení volného asu – rozši ovat a dotvá et turistické, cyklistické i nau né stezky, vylepšovat zázemí pro sportovní aktivity, navázat na folklórní a historické tradice apod. tak, aby se postupn zvyšovala atraktivita turistické oblasti Valašsko jako kvalitní destinace cestovního ruchu. Pro napln ní tohoto cíle bude pot eba prohloubit spolupráci a partnerství s ostatními mikroregiony na území Valašska a také s našimi partnerskými euroregiony (Euroregion BíléBiele Karpaty) a m sty na Slovensku, v Polsku i v ostatních státech Evropy.

SWOT analýza turistické oblasti Valašsko Charakteristika prost edí a atraktivity území z hlediska cestovního ruchu Silné stránky: Vysoká kvalita životního prost edí, z ásti horský a podhorský charakter, vysoký podíl lesní krajiny, p írodní rozmanitost, vysoká krajinná hodnota.



Dobré možnosti venkovské turistiky (ekoturistiky a agroturistiky), vhodné podmínky pro cykloturistiku, hustá sí zna ených turistických tras. Krajové kuchyn , gastronomické zvláštnosti a ojedin losti. Vyhledávaná lyža ská st ediska s lyža skými vleky a kilometry upravených b žeckých tratí. Preference cestování mladých lidí spojeného s aktivním odpo inkem, zejména sportem, zábavou a s adrenalinovými zážitky (cesty s bat žkem, na kole apod.). Také senio i více cestují – zájmová skupina, která služeb hotel a cestovních kancelá í využívá nejvíce; vyhledávají všechny typy zájezd : poznávací i pobytové, tuzemské i zahrani ní. Rostoucí obliba tzv. prodloužených víkend . Rostoucí poptávka po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, ubytování v soukromí apod.). Slabé stránky: Nedostatek zábavních a spole enských center. Nedostate ná jazyková vybavenost místních obyvatel. Nedostate ný podnikatelský kapitál pro investice do stávajících a nových aktivit v oblasti cestovního ruchu. Vysoká fluktuace zam stnanc v cestovním ruchu. Nedostatek ubytovacích a stravovacích za ízení. Nedostatek informa ních a orienta ních tabulí. P íležitosti: Rostoucí po et p íjezd zahrani ních turist do eské republiky, jejich pokra ující zájem o R. Rostoucí zájem ob an eské republiky o pobyty a volno asové aktivity v tuzemsku. Rozši ování spolupráce p íhrani ních region . Možnost erpání finan ních prost edk z národních a unijních fond – strukturální fondy, podpora zaostalých a strukturáln postižených region . Využití p ipravovaného krajského turistického portálu ke zvýšení pov domí a informovanosti široké ve ejnosti o atraktivitách cestovního ruchu v kraji. Využití strategie Národního rozvojového plánu eské republiky pro období 2007 – 2013 a aplikace jeho jednotlivých opera ních program . Rizika: Neorganizovaný živelný rozvoj cestovního ruchu. Nedostate ná propagace specifických turisticky atraktivních akcí v kraji na celonárodní úrovni – zejména z kategorie folklór a tradice. Nedostate né využívání potenciálu erpání finan ních zdroj z fond a program Evropské unie pro rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj konkuren ních region v eské a Slovenské republice, jejich sílící postavení na trhu cestovního ruchu. Strana 10 (celkem 73)


3. ANALÝZA KAPACIT A PODMÍNEK ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO Základním cílem zpracování „Ak ního plánu rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko“ je v první fázi analýza podmínek pro další rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých m stech a obcích. Podkladem zjiš ování byl dotazník zpracovaný ve spolupráci se starosty m st i obcí a údaje ze statistických zjiš ování.

3. 1. Socioekonomické podmínky obcí oblasti st edního Vsacka

i. Základní ukazatele obcí subregionu st edního Vsacka



Vodovod

Plynofikace

10971

Kanalizace

62 106 104 68 42 78 56 63 80 93 26 742

Policie

303 661 716 278 240 446 107 215 561 310 184

Zdr. za .

8,25 11,32 11,44 8,06 16,49 9,36 8,64 9,96 9,15 13,27 7,37 10,92

Základní škola

Neobydlené byty

98,9 75,7 245,7 71,0 66,9 58,0 18,2 80,0 92,1 48,8 107,5 492,0

Pošta

Trvale obydlené byty

Byst i ka Hoš álková Jabl nka Kate inice Lhota u Vsetína Liptál Malá Byst ice Pržno Ratibo R ž ka Ústí Vsetín

Míra registrované nezam stnanosti v %

M sto/obec

Hustota (osob/km2)

Tabulka . 3 – Základní vybavenost obcí

1 1 1 0 0 1 0 0 1 1 0 1

0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1

1 1 1 1 0 1 0 0 1 1 0 1

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1

0 1 1 1 0 1 0 0 1 0 0 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1

St ední Vsacko zabírá území o rozloze 3 150,70 ha s hustotou osídlení 121,23 osob na km2 a z celkovou mírou nezam stnanosti 10,35 %. Ve sledované oblasti je 1 520 neobydlených byt , které potenciáln mohou sloužit pro turistický ruch. Tabulka dále zjevn dokládá, že obce ješt nemají dokon enu základní infrastrukturu. Nejhorší situace je v budování kanalizací, zatímco v oblasti vodovodních a plynových p ípojek se jeví podstatn lepší. Obce dávají p ednost dokon ení základní ob anské vybavenosti p ed rozvojovými projekty do oblasti cestovního ruchu. 3.1.2 Vliv chrán né krajinné oblasti na rozvoj cestovního ruchu Významný pro rozvoj cestovního ruchu je podíl území CHKO v n kterých ástech mikroregion , které vlastn vytvá í nástupní prostory pro turisticky atraktivní partie CHKO a ur uje nároky na infrastrukturu. Jde o spojovací lánek mezi horami a intenzivním turismem a zem d lsko - pr myslovou oblastí podhorskou s p evažujícím venkovským charakterem (vyjma m st Vsetín, Valašské Mezi í í apod.).



Tabulka . 4 – Podíl chrán ných území na celkové rozloze katastr obcí st edního Vsacka Podíl chrán ného Rozloha CHKO Nadmo ská území na na katastru Rozloha (ha) M sto/obec výška v m.n.m. katastru obce v obce (ha) % Byst i ka 320 951,5 0 0 Hoš álková

370

2 687,7

0

0

Jabl nka

325

820,8

0

0

Kate inice

390

1 336,6

0

0

Lhota u Vsetína

398

1 127,8

0

0

Liptál

428

2 417,7

0

0

Malá Byst ice

610

1 832,1

80

1465,7

Pržno

325

835

0

0

Ratibo

350

1 875,0

0

0

R ž ka

396

1 855,7

0

0

Ústí

360

543,4

50

271,7

Vsetín

345

5 762,3

0

0

22 045,6 ha

7%

1737,4 ha

Mikroregion celkem



3.1.3 Analýza ukazatel pro rozvoj cestovního ruchu Významným ukazatelem pro další rozvoj CR jsou rovn ž potenciální rekrea ní plochy. Za rekrea n využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní p dy, luk a pastvin, zahrad, sad , dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). M ítko pro vyhodnocení potencionálních rekrea ních ploch Podíl potenciálních rekrea ních ploch (v %)

Hodnocení

do 15,0

zem d lsky velmi intenzivn využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné p írodní podmínky

15,0 – 34,9

v tšinou zem d lsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné p írodní podmínky

35,0 – 54,9

venkovská krajina s pr m rnými p írodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci

55,0 – 74,9

podhorská a vyso inná venkovská krajina s p íznivými p írodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci

75,0 a více

pov tšinou horské oblasti s velmi p íznivými p írodními podmínkami

Tabulka . 5 - Potenciální rekrea ní plochy v obcích oblasti st edního Vsacka Obec

Byst i ka Hoš álková Jabl nka Kate inice Lhota u Vs. Liptál Malá Byst ice Pržno Ratibo R ž ka Ústí u Vsetína Vsetín

Zahrady v ha

Ovocné sady v ha

Trvalé trávní porosty v ha

Lesní p da v ha

19 27 26 17 13 19 10 16 28 22 10 140

3 3 3 0 2 1 1 1 0 4 0 12

167 427 191 287 231 464 336 147 285 355 102 1092

492 1634 224 811 679 1517 1264 302 1254 997 338 3236

Vodní plochy v ha 38 10 8 6 7 8 17 16 15 6 8 65

Rekrea ní plochy celkem v ha 719 2101 452 1121 932 2009 1628 482 1582 1384 458 4545

Rozloha obce v ha 951 2688 821 1337 1127 2417 1831 835 1875 1856 543 5762

Podíl potenciálních rekrea ních ploch v % 75,60% 78,16% 55,05% 83,84% 82,70% 83,12% 88,91% 57,72% 84,37% 74,57% 84,35% 78,88%

Sledovaná oblast vykazuje vysoký podíl rekrea ních ploch – vyšší než 75 % celkové rozlohy území. Intenzitu potenciální turistické aktivity v dané destinaci se znázor uje pomocí dvou ukazatel : - Index turisticko – rekrea ní funkce obce, vyjád ený pom rem po tu turistických l žek k po tu trvale bydlících obyvatel x 100. P i hodnocení tohoto ukazatele je však



-

nezbytné p ihlédnout k dalším skute nostem jako je nap . míra využití l žkové kapacity, forma cestovního ruchu, sezónnost v destinaci. Index turisticko rekrea ního zatížení území, vyjád ený pom rem po tu turistických l žek k rozloze katastru obce x 100.

M ítko pro vyhodnocení potencionální turisticko rekrea ní funkce obce l žka v hromadných ubytovacích za ízeních a v objektech individuální rekreace/ po et trvale bydlících obyvatel v obci x 100 201 a více 101 – 200 51 – 100 26 – 50 25 a mén

turisticko - rekrea ní funkce zcela dominantní velmi významná významná rozvojová malá

Tabulka . 6 – Vyhodnocení potencionální turisticko rekrea ní funkce obce OBEC Byst i ka Hoš álková Jabl nka Kate inice Lhota u Vsetína Liptál Malá Byst ice Pržno Ratibo R ž ka Ústí u Vsetína Vsetín Celkem

Po et l žek v hromadnýc h ubytovacích za ízeních

Po et l žek v soukro mí *

Turistická a rekrea ní l žka celkem

Po et obyvatel

90 39 30 0 0 60 0 0 16 22 0 616 873

18 7,8 6 0 0 12 0 0 3,2 4,4 0 123,2 174,6

108 46,8 36 0 0 72 0 0 19,2 26,4 0 739,2 1047,6

932 2 053 2 008 942 750 1 421 328 682 1 736 897 576 28 261 40 586

Index turistickorekrea ní funkce obcí

Rozloha katastru obce v ha

Index turisticko rekrea ní zatížení území

% potenciálních rekrea ních ploch

12 2 2 0 0 5 0 0 1 3 0 3 3

951,5 2 687,7 820,8 1 336,6 1 127,8 2 417,7 1 832,1 835,0 1 875,0 1 855,7 543,4 5 762,3 22 045,6

11 2 4 0 0 3 0 0 1 1 0 13 5

75,60% 78,16% 55,05% 83,84% 82,70% 83,12% 88,91% 57,72% 84,37% 74,57% 84,35% 78,88%

* O po tu l žek v soukromí není p esná evidence, proto je jejich po et odhadnut ve výši 20% z celkového po tu l žek hromadných ubytovacích za ízení.

Z uvedených údaj vyplývá, že turisticko-rekrea ní funkce v obcích oblasti st edního Vsacka je velmi malá, ani obec Byst i ka nedosahuje indexu 25, který je hrani ní pro malou turisticko rekrea ní funkci obce. Informa ní turistická centra V oblasti st edního Vsacka jsou provozována dv informa ní centra, ve Vsetín a na p ehrad Byst i ka. IC Vsetín je v provozu celý rok v dob od 10.00 h do 18.00 h a v sobotu dopoledne v dob od 9.00 h do 12.00 hodin. IC P ehrada Byst i ka je pouze sezónní s provozem v ervenci a srpnu. 3.1.4 Obyvatelstvo Vedle krajinných a technických podmínek má na rozvoj a úrove cestovního ruchu zásadní vliv v ková, vzd lanostní a kvalifika ní struktura obyvatelstva a rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva do jednotlivých odv tví. Strana 15 (celkem 73)


Tabulka . 7 - Hlavní v kové skupiny obyvatel v obcích oblasti st edního Vsacka Stav k V ko vá sku p i n a Název obce 31.12.2005 0 – 14 15-64 65+ Byst i ka

Pr m rný v k

932

150

652

130

39,4

Hoš álková

2 053

326

1 484

243

38,3

Jabl nka

2 008

299

1 414

295

40,2

Kate inice

942

166

654

122

39,2

Lhota u Vsetína

750

100

530

120

40,8

1 421

216

976

229

39,8

Malá Byst ice

328

38

223

67

43,4

Pržno

682

93

471

118

42,1

Ratibo

1 736

270

1 248

218

38,8

R ž ka

897

126

626

145

41,2

Ústí

576

89

398

89

40,6

Vsetín

28 261

4 094

20 334

3 833

39,7

Celkem

40 586

5 967

29 010

5 609

40,29

Liptál

Po et mladých lidí do 14 let s výjimkou velmi malých obcí (Lhota u Vsetína, Malá Byst ice, Pržno) p evyšuje po et d chodc starších 65 let, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. Pr m rný v k v mikroregionu Vsetín je ze všech t í oblastí nejvyšší: 40,29 let (Valašskomezií sko-kele sko: 38,65 let a nejnižší pr m rný v k je v mikroregionu Hornolide sko: pouze 37,9 let). Tabulka . 8 – P ehled pohybu obyvatelstva v obcích st edního Vsacka v roce 2005 Obec P irozený P ist hovalí Vyst hovalí P ír stek, P ír stek, Stav p ír stek, úbytek úbytek obyvatel úbytek migrací celkový k 31. 12. Byst i ka -3 20 26 -6 -9 932 Hoš álková 2 44 27 17 19 2 053 Jabl nka -3 44 50 -6 -9 2 008 Kate inice -4 20 23 -3 -7 942 Lhota u Vsetína -6 9 7 2 -4 750 Liptál 0 35 17 18 18 1 421 Malá Byst ice -4 3 4 -1 -5 328 Pržno -11 38 13 25 14 682 Ratibo -8 31 13 18 10 1 736 R ž ka 7 10 25 -15 -8 897 Ústí -5 9 12 -3 -8 576 Vsetín 10 309 408 -99 -89 28 261

Celkem

-25

572

625


-53

-78

40 586


Ve vývoji obyvatelstva dochází k celkovému poklesu populace vlivem výrazného úbytku

OBEC Byst i ka Hoš álková Jabl nka Kate inice Lhota u Vsetína Liptál Malá Byst ice Pržno Ratibo R ž ka Ústí u Vsetína Vsetín

Celkem

Po et Po et ekonomicky subjekt aktivních podnikatelosob ských 476 249 1016 516 988 403 459 233 376 124 652 274 162 76 281 123 874 378 437 172 312 131 15132 6175

21 165

8854

Po et Podíl služeb subjekt ve na službách podnikání celkem v % 80 32% 171 33% 188 47% 69 30% 59 48% 88 32% 16 21% 44 36% 111 29% 54 31% 48 37% 3353 54%

4 281

Po et subjekt v CR

48 %

45 44 50 14 16 23 14 7 49 20 15 816

Podíl služeb CR na službách celkem v % 56% 26% 27% 20% 27% 26% 88% 16% 44% 37% 31% 24%

1 113

25 %

obyvatelstva migrací. D vod lze hledat v nedostatku pracovních p íležitostí zejména pro absolventy škol. Graf . 1 – Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odv tví (SLDB 2001) Školství, zdravotn. veterin. a sociální innosti 11% Ve ejná správa, obrana, soc. zabezpe ení 6%

Ostat ní ve ejné a osobní služby 4%

Doprava, pošt y a telekomunikace 4%

Nezjišt né odv tví 5%

Obchod, opravy mot or. vozidel a spot . zboží 8%

Ostat ní 11% Ost atní 22%

St avebnictví 7%

Zem d lství, lestnict ví, rybolov 3% Pohost inst ví a ubyt ování 3%

Pr mysl 32%

Pr mysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spot . zboží Doprava, pošty a telekomunikace Ve ejná správa, obrana, soc. zabezpe ení Školství, zdravotn. veterin. a sociální innosti Ostatní ve ejné a osobní služby Nezjišt né odv tví Ostatní Zem d lství, lestnictví, rybolov Pohostinství a ubytování Pen žnictví a pojiš ovnictví in. v oblasti nemov., služ. pro podniky, výzkum

Pen žnict ví a pojiš ovnictví 2% in. v oblasti nemov., služ. pro podniky, výzkum 4%

Tabulka . 9 – Podnikatelská aktivita obyvatelstva v obcích st edního Vsacka se zam ením na CR


Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Tabulka . 10 - Ekonomické subjekty podle právní formy k 31. 12. 2005 Po et subjekt celkem

Podíl v %

8 732

100,0

6 608 629 58 18 53

75,7 7,2 0,7 0,2 0,6

Celkem z toho: fyzické osoby obchodní spole nosti z toho akciové spole nosti Družstva státní podniky

Graf . 2 - Struktura ekonomických subjekt podle odv tví innosti k 31. 12. 2005 Zem d lství,lesnictví,rybolov po .subj Pr mysl - po et pod.subjekt

3% 0% 4%

7%

6%

Stavebnictví - po et pod.subjekt

20%

18%

Obchod,prod.a opr.mot.voz.,sp.zbož.poh. Ostatní obchodní služby po .pod.subj.

11%

Doprava a spoje - po et pod.subjekt Ve ej.správa,obrana,p.soc.pojis.po .sub

31%

Školství a zdravotnictví po .pod.subj. Ostat.ve ej.,social.a osobní.sl.po .sub

P estože oblast služeb se podílí na celkovém podnikání pr m rem 48 % procenty, samotný cestovní ruch v rámci poskytovaných služeb v oblasti pak iní pouze 25 %. Pokud budeme zkoumat dojíž ku zam stnaného obyvatelstva za prací, pak v obcích oblasti st edního Vsacka vyjíždí v tšina obyvatelstva pouze v rámci okresu Vsetín.


Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Tabulka . 11 - Struktura dojíž ky za prací v mikroregionu Vsetínsko Vyjíž ka z obce za prací Obec

Byst i ka Hoš álková Jabl nka Kate inice Lhota u Vsetína Liptál Malá Byst ice Pržno Ratibo R ž ka Ústí u Vsetína Vsetín

Vyjížd jící v Zam stnaní Vyjížd jící Vyjížd jící % ze celkem celkem zam stnaných denn celkem 431 314 73% 266 896 456 51% 353 860 550 64% 446 410 255 62% 220 335 253 76% 218 589 389 66% 306 151 129 85% 112 243 198 81% 176 794 559 70% 489 381 308 81% 274 282 224 79% 184 13320 2960 22% 1988

Hlavní oblast výjíž ky Oblast

Po et

okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín okres Vsetín

276 338 463 219 196 208 113 176 488 266 183 1555

Analýza služeb celkem i služeb v oblasti CR spolu s analýzou ekonomicky aktivního obyvatelstva v i podnikatelským subjekt m ve službách a hlavn denní a týdenní migrací za prací ukazuje, že lze jen t žko o ekávat závažn jší nár st po tu, pestrosti a kvality služeb provád ných jako vedlejší innosti nap . OSV , pokud by dramaticky nenarostl po et návšt vník , což vzhledem k atraktivnosti konkuren ních turistických region nelze o ekávat.

Analýza území dle jednotlivých obcí Byst i ka leží v západním okraji Vsetínských vrch na potoku Byst i ka. Byla založená v pol. 17. století je charakteristickou zem d lskou obcí. Známá je p edevším údolní nádrží, jedna z nejnavšt vovan jších rekrea ních oblastí s možností koupání a vodních sport . Nejvyšším bodem na katastru obce je vrchol Zám iska na h betu Klenova. U p ehrady kon í Nau ná stezka Jana Karafiáta, která vede z Valašského Mezi í í. Ubytování nabízí n kolik rekrea ních st edisek, chat, autokemp, ale i dv tábo išt . Hoš álková leží v kopcovitém terénu Hostýnských vrch na východní Morav , západn od Vsetína. Spokojení budou vyznava i p ší turistiky, cykloturistiky i b žka i. Na projití nebo projetí je k dispozici mnoho zajímavých tras z r zným stupn m obtížnosti, takže na své si p ijdou, jak za ínající nebo fyzicky mén zdatní turisté, tak jejich zdatn jší kolegové. K dispozici jsou i lyža ské vleky na nedalekém Trojáku. P ímo v obci pak koupališt , volejbalový areál s možností pronájmu h iš i ubytování, h išt na minigolf. Jabl nka se nachází na Valašsku, leží na silnici I/57 a železni ní trati z Valašského Mezi í í do Vsetína z ásti v rovin na í ních náplavách Vsetínské Be vy a z ásti na svazích vybíhajících na západní okraje Vsetínských vrch . Pat í k menším obcím okresu. Nadmo ská výška ve st ední ásti obce je 325 m.n.m. Kate inice leží v úzce sev eném údolí podél toku Kate inky. V katastru Kate inic se nachází p írodní rezervace z ízená roku 1950 na vrchu Dubcová, kterou tvo í smíšený porost b íz, borovic a vlhké louky s výskytem vstava aj. rostlin.



Lhota u Vsetína leží jihozápadním sm rem od m sta Vsetín. Obec se rozkládá v údolí tvo eném potokem Rokytenkou, který tvo í hranici mezi Hostýnskými vrchy a Vizovickou vrchovinou. Obec je postavena podél silnice spojující m sto Vsetín s m stem Vizovice. Nejvýše položeným místem nad obcí je na severní stran Janišovský vrch ( 573 m.n.m.) Obcí prochází zna ená turistické trasa Beskydsko-kysucká magistrála. Ve Lhot a jejím okolí jsou zna ené turistické trasy vedoucí do nedalekých poho í a jsou ur eny pro p ší turisty a pro cykloturisty. Liptál leží 9 km jihovýchodn od Vsetína p i silnici ze Vsetína do Zlína. Obcí protéká potok Rokytenka, který odd luje výb žky Hostýnských vrch s nejvyšším bodem katastru obce Chleviska (641 m n.m.) od Vizovických vrch . Již na hranicích katastru leží vrch Vartovna (651 m n.m.). Od roku 1978 se po ádají každoro n Liptálské slavnosti s mezinárodní ú astí. Malá Byst ice leží uprost ed Vsetínských vrch jižn od údolní p ehrady Byst i ka v nadmo ské výšce 385 –744m. Turisticky významný je vrch Santov. Pržno leží v malebném údolí eky Vsetínská Be va, uprost ed Valašska. Pat í do okresu Vsetín, od jehož okresního m sta je vzdáleno 10 km severn . P ed vchodem do katolického kostela roste p ibližn 300 let stará památná lípa. Ratibo leží 6,5 km severovýchodn od Vsetína v Hostýnských vrších. Na katastru obce se nachází i chrán né lokality – Zbra kova strá se vzácnými rostlinami jako je jetel válcovitý, kopretina chocholi natá, mochna p ímá, r že keltská, pampeliška skalinská apod. a lokalita K ížový (1.30 ha) se skalními výchozy, úpatními haldami a sutí, vzniklými sesuvy, na nichž roste vzácná klenová bu ina a hnízdí chrán ní datel erný, žluna šedá a holub doup ák. R ž ka leží 6,5 km severn od Vsetína ve Vsetínských vrších, v hlubokém údolí R ždeckého potoka. Nejvyšší místo katastru obce leží na kopci Dušná v nadmo ské výšce 738 m. Turistické vycházky po okolí s výhledy na Slezské Beskydy, Radhoš , Vizovické a Hostýnské vrchy. Je možné navázat na turistické cesty ze Vsetína p es Dušnou na p ehradní nádrž Byst i ku, na Cáb a dále po Vsetínských vrších. Terén je vhodný pro b žky a v letním období ideální pro cykloturistiku. Mototuristické trasy: hustá sí komunikací, asto dostupujících h ebenových poloh, vytvá í dobré podmínky pro seznámení s nejkrásn jšími místy Valašska. Ústí u Vsetína je rozložená podél í ky Senice, která se zde vlévá do eky Be vy, od toho má také své jméno. Obcí vede na jih okresní silnice ze Vsetína do Valašských Klobouk. M sto Vsetín se rozkládá na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrch na obou b ezích eky Be vy, která je rozd luje na Horní a Dolní m sto. Dominantou m sta je renesan ní zámek ze za átku 17. století, který je dnes sídlem Muzea regionu Valašsko. Tradici lidové kultury již po mnoho desetiletí uchovávají soubory valašských písní a tanc . Vsetín se stal z nevelkého m ste ka b hem uplynulého století významným st ediskem pr myslu, hospodá ského, kulturního a sportovního života. Vzhledem k husté síti dob e zna ených turistických cest lze p i vycházkách jednotlivé trasy r zn kombinovat. Všechny trasy vedou klidným prost edím smíšených a jehli natých les , loukami s dalekými výhledy do kraje. Krajinou m žeme putovat p šky, na horském kole i na b žkách.


Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v obcích oblasti st edního Vsacka: Tabulka . 12 a - obce mimo m sta Vsetín

M sto/obec

Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby

Po et obyvatel

Název objektu

Kapacita l žek

Cena za ubytování

22 10 20 38 39

155 / osoba 300 / osoba cena individuální 155 / osoba 180 / osoba 800 / 2 l žko

Služby

Hoš álková

2053

chata Pod hrází penzion Oáza penzion U Urban RS Obzor Zlín Autocamp Byst i ka penzion Myslivna „U D ína“

Jabl nka

2008

-----

--

-----

-----

Kate inice

942

-----

--

-----

-----

Lhota u Vsetína

750

Byst i ka

Liptál

932

1421

restaurace, jízda na koni, p j ovna lodí tábo išt , koupání Fitcentrum, minigolf, krytý bazén

restaurace U Jakšík , víceú elové h išt hotel Sirákov

32

430 / osoba

restaurace, sauna, masáže

restaurace Salis

20

300 / osoba

restaurace

hájovna v Hluboké, Liptál

8

1220 / objekt

Malá Byst ice

328

-----

--

-----

-----

Pržno

682

-----

--

-----

-----

Ratibo

1736

motel Zátopek

16

300 / osoba

R ž ka

897

penzion Dušná

22

260 / osoba

Ústí u Vsetína

576

-----

--

-----

21

restaurace, tenisové kurty, biliard, posilovna venkovní bazén, h išt , sauna, stolní tenis, p j ovna sportovního vybavení víceú elové h išt


Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v obcích oblasti st edního Vsacka: Tabulka . 12 b – m sto Vsetín

M sto/obec

Vsetín

Po et obyvatel

28 261

Název objektu

Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby Cena za Kapacita Služby ubytování l žek

hotel Britannia

23

590 / osoba

hotel Magistr

28

790 / osoba

hotel Nová radnice

33

800 / osoba

hotel Pan ava

26

290 / osoba

hotel Sport

52

150 / osoba

hotel Vsacan

72

500 / osoba

hotel Formanka hotel a restaurace U Vychop

19 16

480 / osoba 700-1200 / osoba

hotelový d m KAMU

250

400 / osoba

penzion v Hluboké

24

700-1700 / osoba

49 22 + 2 bezbariérové

540 / osoba

horská chata Vsacký Cáb VKCI, o. p. s.

300 / osoba

restaurace, parkovišt , poloha u nádraží SD, SAD restaurace s kavárnou, zimní zahrada, letní zahrádka, vinný sklep, úschovna kol a lyží, dlouhodob ubytovaným praní prádla, trezor a Internet restaurace, vinotéka, parkovišt , bezbariérový p ístup, v sousedství galerie Stará radnice a vsetínský zámek restaurace, pizzerie, parkovišt , v budov solárium, masáže, kosmetika restaurace, ve sportovním areálu fotbalového stadionu a tenisových kurt , v blízkosti splavu eky Be vy, v t sné blízkosti cyklostezky, Internet restaurace, asijská restaurace, v budov pánské, dámské kade nictví, kosmetika, nehtové studio, umíst ní v centru m sta restaurace, letní terasa, koupališt , turistické trasy

restaurace, rybá ská bašta, venkovní krb, tenisové kurty, Internet, parkování restaurace s odpoledním a ve erním provozem, úschovna lyží a kol, ubytovaným p j ovna kol, Internet, vstup do fittnes relaxa ních prostor zahradní restaurace, garáž, minibar, satelit, Internet nonstop, tenisový kurt, bazén s mo skou vodou, zap j ení kol, sauna. p j ovna kol, sjezdových i b žeckých lyží Zajiš uje dopravu osob s poruchami mobility, ob anská poradna

22

3. 2. Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko Území mikroregionu hrani í s regiony Podhostýnsko, Vsetínsko, Rožnovsko, Hranicko a Novoji ínsko. P edm t innosti: Podpora zem d lského i nezem d lského podnikání, ešení problém a d sledk nezam stnanosti, spole ná pé e o památky v mikroregionu, podpora cestovního ruchu a venkovské turistiky, spole ná ešení sociálních služeb a zdravotní pé e, vzájemná pomoc p i ešení problematiky životního prost edí. Mikroregion Valašskomezi í sko–kele sko je rovn ž d jišt m významných kulturních a sportovních akcí. Mezi znám jší události v regionu pat í Setkání netradi ních divadel, Moravský festival poezie, Valašský špalí ek a r zné lidové akce (Gulášfest, Hrachovka) a sportovní klání. Mikroregion je lákavý pro turisty na kolech i p ší. Nabízí i náro n jší výlety do Hostýnských a Vsetínských vrch nebo Moravskoslezských Beskyd, které tuto oblast obklopují. Cesty pro p ší jsou dob e zna ené (nau né stezky), v posledních letech zde vznikla rovn ž ucelená sí cyklotras, která navazuje na již existující trasy sousedních region .

23


3.2.1 Základní ukazatele obcí mikroregionu Valašskomezi í sko – kele sko Neobydlené byty

Pošta

Základní škola

Zdravot. za .

Policie

Kanalizace

Vodovod

Plynofikace

81,6

13,9

284

57

1

1

1

0

1

1

1

Choryn

74,0

12,79

209

29

1

0

1

0

0

1

1

Jarcová

141,8

7,85

237

50

0

1

0

0

1

1

1

Kel

94,3

8,16

854

185

1

1

1

1

1

1

1

Kladeruby

60,9

6,47

150

40

0

0

0

0

0

1

1

Kunovice

78,8

8,49

218

22

0

0

1

0

0

1

1

Lešná

88,5

11,3

656

83

1

1

1

0

1

1

1

107,2

8,0

251

74

1

1

1

0

1

1

1

Mikul vka

50,7

8,36

212

66

0

1

1

0

0

1

1

Oznice

60,1

6,56

112

34

0

0

1

0

1

1

1

Podolí

40,1

12,39

64

21

0

0

0

0

0

1

0

Police

41,3

14,93

167

37

0

1

0

0

0

1

1

St ítež nad Be vou

106,0

12,4

246

38

1

0

0

0

0

1

1

Valašské Mezi í í

500,4

10,54

9 848

812

1

1

1

1

1

1

1

46,4

6,74

129

42

0

0

0

0

0

1

0

125,0

9,84

844

120

1

1

1

0

1

1

1

Lou ka

Velká Lhota Zašová


Branky

M sto/obec

Hustota (osob/km2)



P estože se rozlohou jedná o dvakrát v tší území než Vsetínsko (6 515,2 ha), vykazuje nižší hustotu osídlení: pouze 106,07 obyvatel na 1 km2. Nižší je zde však pr m rná míra registrované nezam stnanosti, pouze 9,92 % . V mikroregionu je 1 710 neobydlených byt , které tvo í potenciální možnost turistického ubytování v soukromí. Tabulka op t dokládá, že obce se dosud nevypo ádaly se základní infrastrukturou. Nejhorší situace je znovu v budování kanalizací, zatímco v oblasti vodovodních a plynových p ípojek se jeví podstatn lepší. To zp sobuje, že obce vesm s dávají p ednost dokon ení základní ob anské vybavenosti p ed rozvojovými projekty do oblasti cestovního ruchu. 3.2.2 Vliv chrán né krajinné oblasti na rozvoj cestovního ruchu Podíl území CHKO na celkové rozloze mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko je nevýznamný, nebo tvo í pouze 8 % z celkového území.

24


Celkem

Rozloha (ha)

Nadmo sk á výška v m.n.m.

Tabulka . 14 - Podíl chrán ných území na celkové rozloze katastr obcí mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko Podíl Rozloha chrán ného CHKO na M sto/obec území na katastru obce katastru obce v (ha) % Branky na Morav 327 1079 0 0 Choryn 275 910 0 0 Jarcová 345 525 0 0 Kel 307 2783 0 0 Kladeruby 305 706 0 0 Kunovice 407 817 0 0 Lešná 278 2231 0 0 Lou ka 410 689 0 0 Mikul vka 340 1317 0 0 Oznice 380 614 0 0 Podolí 440 576 0 0 Police 412 1322 0 0 St ítež nad Be vou 334 745 50 379,2 Valašské Mezi í í 294 5477 7 385,8 Velká Lhota 540 932 37 343,4 Zašová 340 2253 39 884,1

22 976 ha

8%

1 992,5 ha

25


3.2.3 Analýza ukazatel pro rozvoj cestovního ruchu M ítko pro vyhodnocení potenciálních rekrea ních ploch Podíl potenciálních rekrea ních ploch (v %)

Hodnocení

do 15,0


15,0 – 34,9


35,0 – 54,9


55,0 – 74,9


75,0 a více


Tabulka . 15 - Potenciální rekrea ní plochy – mikroregion Valašskomezi í sko-kele sko Trvalé Lesní Vodní Rekrea - Rozloha Obec Zahra- Ovoc trávní p da plochy ní plochy obce v ha dy v ha porost v ha v ha celkem né y v ha v ha sady v ha Branky n./M. 21 2 73 523 6 625 1079 Choryn 22 21 64 204 107 418 910 Jarcová 27 9 133 241 13 423 525 Kel 102 19 410 366 35 932 2783 Kladeruby 31 4 102 122 14 273 706 Kunovice 25 5 97 162 4 293 817 Lešná 82 15 416 520 19 1052 2231 Lou ka 35 4 168 181 4 392 689 Mikul vka 17 7 213 804 7 1048 1317 Oznice 15 3 118 337 2 475 614 Podolí 16 1 113 321 2 453 576 Police 20 9 133 525 8 695 1322 St ítež n./B. 27 4 177 289 14 511 745 Val. Mezi í í 375 47 676 1706 83 2887 5477 Velká Lhota 16 3 370 337 8 734 932 Zašová 87 9 237 1046 15 1394 2253

Podíl potenciálních rekrea níc h ploch v %

57,92% 45,93% 80,57% 33,49% 38,67% 35,86% 47,15% 56,89% 79,57% 77,36% 78,65% 52,57% 68,59% 52,71% 78,76% 61,87%

Ve srovnání s obcemi oblasti st edního Vsacka je v mikroregionu Valašskomezi í skokele sko podíl potenciálních rekrea ních ploch na celkové rozloze mikroregionu nižší. Intenzitu potenciální turistické aktivity v dané destinaci se znázor uje pomocí dvou ukazatel : - Index turisticko – rekrea ní funkce obce, vyjád ený pom rem po tu turistických l žek k po tu trvale bydlících obyvatel x 100. P i hodnocení tohoto ukazatele je však nezbytné p ihlédnout k dalším skute nostem jako je nap . míra využití l žkové kapacity, forma cestovního ruchu, sezónnost v destinaci.

26


Index turisticko rekrea ního zatížení území, vyjád ený pom rem po tu turistických l žek k rozloze katastru obce x 100.

-

M ítko pro vyhodnocení potencionální turisticko rekrea ní funkce obce turisticko - rekrea ní funkce zcela dominantní velmi významná významná rozvojová malá

l žka v hromadných ubytovacích za ízeních a v objektech individuální rekreace/ po et trvale bydlících obyvatel v obci x 100 201 a více 101 – 200 51 – 100 26 – 50 25 a mén

Tabulka . 16 – Vyhodnocení potencionální turistickorekrea ní funkce obce Po et l žek v hromadnýc h ubytovacích za ízeních

Po et l žek v soukrom í


Po et obyvatel

Tndex turistickorekrea ní funkce obcí*


Index turistickorekrea ní zatížení území


Branky na Morav

0

0

0

884

0

1 079,3

0

57,92%

Choryn

0

0

0

679

0

910,7

0

45,93%

Jarcová

0

0

0

759

0

525,5

0

80,57%

Kel

0

0

0

2 638

0

2 783,0

0

33,49%

Kladeruby

0

0

0

435

0

706,0

0

38,67%

Kunovice

0

0

0

645

0

817,6

0

35,86%

Lešná

10

2

12

1 976

1

2 231,9

1

47,15%

Lou ka

0

0

0

754

0

688,6

0

56,89%

Mikul vka

0

0

0

653

0

1 317,2

0

79,57%

Oznice

0

0

0

369

0

1 613,9

0

77,36%

Podolí

50

10

60

234

26

576,0

10

78,65%

Police

0

0

0

526

0

1 322,1

0

52,57%


15

3

18

788

2

745,1

2

68,59%


477

95,4

572,4

27 362

2

5 477,4

10

52,71%

Velká Lhota

0

0

0

434

0

931,8

0

78,76%

Zašová

0

0

0

2 810

0

2 252,5

0

61,87%

Celkem

552

110,4

662,4

41 946

2

23 978,6

3

OBEC

Z uvedených údaj je op t z ejmá velmi nízká až zanedbatelná turisticko-rekrea ní funkce této oblasti, v pr m ru dokonce ješt nižší než v obcích oblasti st edního Vsacka. Jedinou výjimku tvo í obec Podolí, kde lze hodnotit tuto funkci jako rozvojovou. Informa ní turistická centra Na celém sledovaném území je v provozu jediné informa ní centrum, a to ve m st Valašské Mezi í í. IC Valašské Mezi í í funguje v pond lí až v pátek v dob od 9.00 h do 17.00 h, ale také o sobotách a ned lích v dob do 13.00 h do 17.00 hodin.

27


3.2.4 Obyvatelstvo V ková, vzd lanostní a kvalifika ní struktura obyvatelstva i rozložení ekonomicky aktivního obyvatelstva do jednotlivých odv tví je adekvátní sou asné pom rn nízké úrovni cestovního ruchu ve sledované oblasti. Tabulka . 17 - Hlavní v kové skupiny obyvatel v obcích mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko Stav k V ko vá sku p i n a Název obce Pr m rný v k 31.12.2005 0 – 14 15 – 64 65+ Branky

884

172

600

112

37,5

Choryn

679

106

493

80

37,3

Jarcová

759

102

551

106

39,3

Kel Kladeruby

2 638 435

446 69

1 878 309

314 57

37,6 38

Kunovice

645

111

456

78

37,4

1 976

343

1 388

245

38,1

Lou ka

754

119

533

102

38,5

Mikul vka

653

85

454

114

41,6

Oznice

369

55

261

53

40,1

Podolí

234

45

164

25

36

Police St ítež nad Be vou

526 788

87 117

370 528

69 143

38,8 40,6

Valašské Mezi í í Velká Lhota

27 362 434

4 147 79

19 509 294

3 706 61

39,4 38,7

Zašová

2 810

407

2 034

369

39,5

Celkem

41 946

6 490

29 822

5 634

38,65

Lešná

Populace je z v tší ásti tvo ena venkovským obyvatelstvem, p estože hlavní pracovní a rozvojový potenciál je soust ed n do m st Valašské Mezi í í a Kel . Po et mladých lidí do 14 let s výjimkou t í obcí (Jarcová, Mikul vka a St ítež nad Be vou) p evyšuje po et d chodc starších 65 let, což mikroregionu poskytuje dobrý základ pro rozvoj v nejbližších letech. Tabulka . 18 - Pohyb obyvatelstva v mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko v roce 2005 P irozený P ír stek, P ír stek, Stav Obec p ír stek, P ist hovalí Vyst hovalí úbytek úbytek obyvatel úbytek migrací celkový k 31. 12. Branky -3 24 18 6 3 884 Choryn 7 19 21 -2 5 679 Jarcová -7 34 13 21 14 759 Kel 4 41 32 9 13 2 638 Kladeruby 1 7 3 4 5 435 Kunovice -1 10 8 2 1 645 Lešná -4 29 24 5 1 1 976 Lou ka 5 13 2 11 16 754 Mikul vka -6 8 17 -9 -15 653 Oznice 5 4 9 -5 0 369 Podolí 3 4 4 0 3 234

28

Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Police St ítež nad Be vou Valašské Mezi í í Velká Lhota Zašová Celkem

0 -8 -16 1 4 -15

9 16 376 8 44 646

29 10 408 7 53 658

-20 6 -32 1 -9 -12

-20 -2 -48 2 -5 -27

526 788 27 362 434 2 810 41 946

P irozený úbytek obyvatelstva v mikroregionu je mírn jší než na Vsetínsku, sou asn je i nižší úbytek zp sobený migrací. D vodem je pravd podobn vyšší možnost pracovního uplatn ní (vyšší po et základních i st edních škol, vyšší pr myslový potenciál, etn jší služby apod.). Graf . 3 – Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odv tví (SLDB 2001)

Tabulka . 19 - Podnikatelská aktivita obyvatelstva v mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko

OBEC

Podíl Po et Po et Po et služeb na Po et ekonomicky subjekt subjekt podnikání subjekt aktivních podnikatelve celkem v v CR osob ských službách %

Podíl služeb CR na službách celkem v %

Branky n. M. Choryn Jarcová Kel Kladeruby Kunovice Lešná Lou ka Mikul vka Oznice Podolí Police St ítež n. B. Val. Mezi í í Velká Lhota Zašová

403 344 382 1286 201 318 965 375 335 183 113 268 371 14044 190 1342

131 109 153 453 65 116 328 134 132 70 44 80 130 5882 92 545

56 41 68 192 22 49 163 62 50 28 12 36 47 3280 32 242

43% 38% 44% 42% 34% 42% 50% 46% 38% 40% 27% 45% 36% 56% 35% 44%

13 14 24 48 7 17 63 15 15 9 3 9 18 939 12 79

23% 34% 35% 25% 32% 35% 39% 24% 30% 32% 25% 25% 38% 29% 38% 33%

Celkem

21 120

8 464

4 380

41 %

1285

31 %

29


Služby se na celkovém podnikání podílejí pr m rn 41 procenty, avšak služby cestovního ruchu z nich tvo í pouze 31 %. Tabulka . 20 - Ekonomické subjekty podle právní formy k 31. 12. 2005 Po et subjekt celkem

Podíl v %

8 595

100,0

7 268 22 585 25 17 4

84,6 0,3 6,8 0,3 0,2 0,0

Celkem z toho: fyzické osoby z toho zapsané v obchodním rejst íku obchodní spole nosti z toho akciové spole nosti Družstva státní podniky

Graf . 4 - Struktura ekonomických subjekt podle odv tví innosti k 31. 12. 2005

V tšina zam stnaného obyvatelstva z mikroregionu dojíždí za svým zam stnáním v rámci okresu Vsetín: Tabulka . 21 - Struktura dojíž ky za prací v mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko Vyjíž ka z obce za prací Obec

Zam stnaní Vyjížd jící celkem celkem

Vyjížd jící v % ze zam stnaných celkem

Vyjížd jící denn


Po et

Branky

354

260

73%

220

okres Vsetín

230

Choryn

312

236

76%

207

okres Vsetín

210

Jarcová

343

272

79%

240

okres Vsetín

251

1185

629

53%

500

okres Vsetín

419

Kladeruby

194

159

82%

140

okres Vsetín

143

Kunovice

297

242

81%

206

okres Vsetín

193

Lešná

890

630

71%

556

okres Vsetín

530

Lou ka

347

280

81%

228

okres Vsetín

237

Mikul vka

300

240

80%

186

okres Vsetín

200

Oznice

170

153

90%

122

okres Vsetín

129

Podolí

108

91

84%

75

okres Vsetín

81

Kel

30

Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Police

240

202

84%

180

okres Vsetín


329

274

83%

245

okres Vsetín

242

12724

2723

21%

1778

okres Vsetín

1512

175

148

85%

130

okres Vsetín

133

1221

776

64%

671

okres Vsetín

690

Valašské Mezi í í Velká Lhota Zašová

179

Analýza služeb celkem i služeb CR spolu s analýzou ekonomicky aktivního obyvatelstva v i podnikatelským subjekt m ve službách a hlavn denní a týdenní migrací za prací op t ukazuje, že lze jen t žko o ekávat závažn jší nár st po tu, pestrosti a kvality služeb provád ných jako vedlejší innosti nap . OSV , pokud by dramaticky nenarostl po et návšt vník , což vzhledem k atraktivnosti konkuren ních turistických oblastí skute n nelze o ekávat.

Analýza území dle jednotlivých obcí Dominantou mikroregionu jsou p vodní m sta Valašské Mezi í í a Kel s dochovanými m stskými jádry, významnými kulturními památkami a zámeckými parky. P i zámku v Lešné se nachází nejhodnotn jší historický zámecký park na severní Morav , kde lze najít rozmanité a vzácné druhy d evin a jiných rostlin. Valašské Mezi í í je významným ekonomickým a spole enským st ediskem mikroregionu i okresu s dávnými tradicemi školství a kulturního života, které dostalo ozna ení Valašské Athény. Okolí m sta Kel bylo osídleno již v mladší dob kamenné lidem s lineární keramikou a v roce 1938 byl nalezen jeden z nejv tších poklad v naší zemi – soubor mincí a zlomkovitého st íbra z desátého a po átku jedenáctého století, což dokazuje význam Kele ska v rané historii našich zemí. Branky leží 5 km západn od Valašského Mezi í í a prochází jí silnice z Valašského Mezi í í do Byst ice pod Hostýnem s odbo kami severozápadním sm rem na Kladeruby a západn na Police. V obci je železni ní stanice (Branky na Morav ). Poštovní a matri ní obvod v míst . Obcí protéká potok Lou ka, který je levob ežním p ítokem Be vy. Nadmo ská výška 327 m. Choryn leží 7 km severozápadn od Valašského Mezi í í v nadmo ské výšce 274 m. Je rozložena po obou b ezích í ky Juhyn poblíž jejího soutoku s ekou Be vou. Nejvyšší vrcholem je Stráž (376 m n. m.). Jako kulturní památky jsou v obci chrán ny dva objekty renesan ní zámek p estav ný z p vodní tvrze a empírov upravený, s fasádou z po átku 19. století, v n mž stojí další chrán ná památka empírový farní kostel sv. Barbory postavený v letech 1785 – 1790, který byl roku 1791 zaklenut. V katastru obce se nachází mok ad, který je sou ástí CHKO. Jedná se o Ost ivové louky u Velkého chory ského rybníka, které jsou zoologickou rezervací poskytující ochranu hnízdícímu vodnímu ptactvu a pták m zdržujícím se zde v dob pta ího tahu. Jarcová leží na úbo í nejvýchodn jšího výb žku Hostýnských vrch . Nad obcí na h ebeni tohoto výb žku stojí osam lá 8m vysoká pískovcová skála válcovitého tvaru nazývaná „Jarcovská kula“. Podle pov sti ji zde upustil ert, když cht l obrátit tok potoka Senice v Lide ku. Její vyobrazení se dostalo na staré obecní pe etidlo z r. 1830.

31


M sto Kel leží na rozhraní Hané a Valašska, v malebné záhorské pahorkatin , poblíž známého poutního místa Hostýna. Východn od Kel e se rozkládá region nazvaný podle pastevc ovcí (valach ) Valašsko. Turisticky zajímavý je pozdn gotický zámek pozd ji renesan n a barokn upravený kostel sv. Kate iny, farní kostel a památková zóna ve st edu m sta. Kladeruby se rozprostírá po obou stranách potoka Hr ál. Poslední velkou událostí obce bylo zbudování nového katolického kostela sv. Cyrila a Metod je. Výstavba byla zhotovena za 299 dní s celkovým rozpo tem 11 mil. K . Kunovice leží na severovýchodním úpatí Hostýnských vrch na samém rozhraní Valašska a Záho í. Lešná se rozkládá severozápadn od Valašského Mezi í í v okrese Vsetín a tvo í ji místní ásti Lešná, Jasenice, Lhotka nad Be vou, Mšt novice, Perná, P íluky a Vysoká. Bohatou historii minulosti p ipomíná v obci p edevším zámek postavený v první polovin 18. století na míst st edov ké tvrze, který byl n kolikrát p estav n. V roce 1847 dostal empírovou podobu, naposled byl p estav n po roce 1890. V zámeckém areálu je anglický park o rozloze 7,26 ha. Je mimo ádn bohatý na sortiment vzácných bylin a d evin. Nejstarší stavbou obce je kostel archand la Michaela, postavený ve slohu pozdn barokním roku 1635 na míst evangelického kostela, vypáleného roku 1621. V kostele je zachována cenná barokní nástropní freska moravského malí e Josefa Sadlera z poloviny 18. stol., který podobnou malbou vyzdobil i dnes už neexistující kapli v zámku Žerotín ve Val. Mezi í í. Z tohoto období je i p t barokních kaplí p i polní cest na Vysokou. Nedílnou sou ástí areálu kostela je kaple s hrobkami baron Bees a kryptou hrabat Kinských z roku 1827. K zajímavostem pat í také ozdobné štíty, zachované na dvou statcích p ipomínajících tzv. selské baroko a CHKO – oblast bývalého vápencového lomu. Lou ka zahrnuje místní ást Lázy. Leží v nadmo ské výšce 410 m jihozápadn od Valašského Mezi í í, sm rem do Byst ice pod Hostýnem. Oznice leží jihozápadn od Valašského Mezi í í, v údolí Hostýnských vrch kolem potoka Ozni ka. Podolí je nejmenší obcí okresu Vsetín (210 obyv.) s nejmenšími da ovými p íjmy Police leží v nadmo ské výšce 412 m asi 3 km na jihovýchod od Kel e u železni ní trati Kojetín – Valašské Mezi í í – Ostrava a u silnice do Holešova. Jižní ást katastru obce zabíhá do svah Hostýnských vrch , kde je také nejvyšší bod – H rka (557 m), osu katastru tvo í í ka Lou ka.

32


St ítež nad Be vou byla odedávna zem d lskou obcí a rozléhá se na trase Valašské Mezi í í – Rožnov pod Radhošt m. Z horopisného hlediska je St ítež a okolí sou ástí velkého geomorfologického celku Západních Karpat. V severní ásti obce se nachází otev ená sníženina – Rožnovská brázda, kterou protéká Rožnovská Be va. Na jih katastru obce zasahuje úpatí Vsetínských vrch . Tomu odpovídá i reliéf obce, který je lenit jší práv v kopcovité jižní polovin území. Nejvýše položené místo obce se nachází na západní hranici katastru, jižn od vrchu Sojov, v nadmo ské výšce cca 578 m. Naopak nejníže je položeno údolní dno Rožnovské Be vy na SZ okraji katastru, kde eka opouští území obce – 322 m n.m. Valašské Mezi í í leží na severovýchodním okraji okresu Vsetín a svým správním územím t sn sousedí s okresem Nový Ji ín. Zahrnuje 9 m stských ástí: Bynina, Hrachovec, Ju inka, Krásno nad Be vou, Krhová, Lhota u Choryn , Podlesí, Poli ná, a Valašské Mezi í í. Územím m sta prochází dva regionáln významné biokoridory – podél Vsetínské a Rožnovské Be vy. Na jihu a severovýchod je m sto obklopeno rozsáhlými lesy. M sto je nejd ležit jším silni ním a železni ním uzlem okresu Vsetín. Turisticky zajímavým objektem je zcela jist empírový zámek, který vznikl na míst p vodní správní budovy rožnovsko-krásenského panství. K zámku p iléhá rozsáhlý park se vzácnými d evinami, založený na rozhraní 18. a 19. století. Zámek Kinských v Krásn je od r. 1949 nep etržit až dodnes sídlem muzea. Významnou šlechtou zde byli Žerotínové, kte í nad Be vou vybudovali renesan ní zámek, jenž je v sou asné dob jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese. V r. 1908 založil Rudolf Schlattauer první gobelínovou školu u nás. Dnes se jmenuje Moravská gobelínová manufaktura. Ve m st se nachází nejstarší zachovalá hv zdárna ve st ední Evrop z 18 století. Nová observato pat í k nejlépe vybaveným observato ím u nás, kde se provádí pravidelné pozorování slunce a každoro n se zde po ádá Moravský festival poezie. Velká Lhota byla chudou zem d lskou obcí, jednou z nejchudších na Valašsku. Je položena vysoko na severním h betu pásma Vsetínských vrch , odkud se otevírá nádherný výhled do hlubokého údolí Rožnovské Be vy, na Rožnov pod Radhošt m, Radhoš a Beskydy a na druhé stran na samotné Vsetínské vrchy, Javorníky a Hostýnské vrchy. Vzácnou památkou, která vytvá í zajímavou dominantu st edu obce, je d ev ný evangelický kostel bez v že, postavený roku 1783, krátce po vydání toleran ního patentu. V jeho sousedství stojí fara, ve které p sobil v letech 1875 – 1895 autor brou k Jan Karafiát (1846 – 1929). Zašová se rozkládá v severojižním sm ru mezi h ebeny Ve ovských vrch na severu a Vsetínských vrch na jihu. Celá obec je zna n rozsáhlá, áste n zasahuje do Chrán né krajinné oblasti Beskydy a adí se po tem obyvatel k nejv tším obcím okresu Vsetín. Zašovou spojuje s Valašským Mezi í ím a Rožnovem pod Radhošt m železni ní tra . Nejvyšším bodem obce je Huštýn (748 m), centrum obce se však nachází v pr m rné nadmo ské výšce 340 m. V obci se nachází poutní místo Stra ka, kde vyv rá pramen kvalitní pitné vody a ke kterému se váže pov st o zázra né záchran t žce ran ného rytí e Pannou Marií p i tatarském vpádu ve st edov ku. K nevýznamn jším historickým památkám pat í: farní kostel Navštívení Panny Marie, klášterní budovy p iléhající ke kostelu, barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kamenný k íž u cesty pod kostelem a ada dalších sakrálních památek.

33

Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko

Tabulka . 22 a – Obce mimo m sta Valašské Mezi í í

M sto/obec

Po et obyvatel

Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby Název objektu

Kapacita l žek

Cena za ubytování

Branky na Morav

884

-----

--

-----

Choryn

679

-----

--

-----

Jarcová

759

-----

--

-----

Kel

2638

-----

--

-----

Kladeruby

435

-----

--

-----

Kunovice

645

-----

--

-----

Lešná

1976

penzion Ivana

--

400 / osoba

Lou ka

754

-----

--

-----

Mikul vka

653

-----

--

-----

Oznice Podolí

369 234

----kemp

-50

Police St ítež nad Be vou

526 788

----hotel Kv to

-15

---------

Velká Lhota

434

-----

--

-----

2810

tenisový areál penzion á

20 9

Zašová

Služby 2 restaurace, antukové víceú elové h išt , bikrosová a motokrosová tra 2 restaurace, fotbalové h išt , rybníky 2 restaurace, fotbalové h išt , tenisové asfaltové kurty, lyža ský vlek POMA 4 restaurace, 2 víceú elové h išt , bowling centrum (v parku) víceú elové h išt ----8 restaurací, v místních ástech víceú elová h išt a tenisové kurty 3 restaurace, b žecké trasy restaurace, sportovní hala, koupališt , h išt TJ Sokol

2 restaurace, antukové h išt pro mí ové sporty ----individuální hostinec, víceú elová sportovní hala fotbalové h išt -----

3 hostince, fotbalové h išt 4 restaurace, tenisové kurty (11) na t ech místech, individuální bowling, sportcentrum (hala, sauna, ví ivka), motokrosová tra Skála, solná jeskyn , poutní místo Stra ka – pramen pitné vody, lyža ský vlek Veselá

34


Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb v mikroregionu Valašskomezi í sko-kele sko Tabulka . 22 b – m sto Valašské Mezi í í

M sto/obec


Po et obyvatel

27 362

Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby Kapacita l žek

Cena za ubytování

hotel Abácie

26

Ø 1 600 / osoba

hotel Apollo hotel Paná ek penzion Magnolie penzion U Bundár

60 20 10 13

penzion Vichury

8

Název objektu

penzion a restaurace Na Košíkárn penzion a restaurace Vila Park

Služby

v místní ásti Poli ná, restaurace, squash, bowling, fitness 600 / osoba restaurace, parkovišt 690 / osoba restaurace, parkovišt 1200-2000/ osoba minibar, TV, Internet cca 200 / osoba v místní ásti Krhová v místní ásti Hrachovec, parkovišt , individuální garáž

24

450 / osoba

p ipojení na Internet

20

1 200 / osoba

restaurace, Internet

ubytovna Abácie

30

od 120 / osoba

v místní ásti Poli ná, spole né sociální za ízení

ubytovna Calver

92

do 10 nocí 120/osoba

ubytovna Vinárna Pod Oborou ubytovna Deza Kouty

16

95 / osoba

18

300 / osoba

ubytovna Hotelový d m

120

110 – 210 / osoba

ubytovna KZ m sta Valašské Mezi í í

20

150 / osoba

parkovišt , bez stravování p edevším pro pracovníky ve stavebnictví TV sociální za ízení a kuchy ka pro 2 pokoje, parkovišt výtah, TV, parkovišt , objednávky nocleh v pracovní dny 8-16,30 hodin

35

3. 3. Socioekonomické podmínky obcí mikroregionu Hornolide sko Od roku 1995 spojily své úsilí obce ve sdružení obcí Hornolide ska. Jejich spolupráce se zam uje zejména na oblast odpadového hospodá ství, pé i o ekologii a životní prost edí, plynofikaci obcí a propagaci regionu a rozvoj turistiky.

3.3.1 Základní ukazatele obcí mikroregionu Hornolide sko

36

Kanalizace

Vodovod

Plynofikace

1 1 0 0 1 0 0 1 0 0

Policie

72 22 45 28 76 85 68 27 18 44

Zdravot. za .

505 407 248 205 523 197 191 168 111 185

Neobydlené byty Pošta

10,88 7,39 15,09 9,24 11,34 12,36 10,36 5,56 13,45 8,54

Základní škola

70,8 188,8 59,0 68,0 108,7 36,0 42,1 73,6 43,1 66,3


Francova Lhota Horní Lide La nov Leskovec Lide ko Lužná Pozd chov Prlov Seninka St elná


M sto/obec

Hustota (osob/km2)


1 1 1 1 1 0 1 0 0 1

1 1 0 0 0 0 0 1 0 0

0 1 0 0 0 0 0 0 0 1

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 0 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Študlov Valašská Polanka Valašská Senice Valašské P íkazy

54,6 107,5 30,2 116,1

15,97 9,84 17,45 10,66

145 384 142 66

24 62 47 11

0 1 0 0

1 1 0 0

0 1 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

1 1 0 1

1 1 1 1

Rozlohou nejv tším územím turistické oblasti Valašsko je mikroregion Hornolide sko, který se rozkládá na 16 554,1 ha s nejnižší hustotou osídlení v oblasti, pouhých 76,1 osob/km2. Pr m rná nezam stnanost v mikroregionu je naopak nejvyšší, a to 11,30 %. Tabulka znovu potvrzuje výše uvedenou skute nost, že obce ješt nemají dokon enu základní infrastrukturu. Opakuje se nejhorší situace v budování kanalizací, zatímco v oblasti vodovodních a plynových p ípojek se jeví podstatn lepší. To op t vede k záv ru, že obce dávají p ednost dokon ení základní ob anské vybavenosti p ed rozvojovými projekty do oblasti cestovního ruchu. 3.3.2 Vliv chrán né krajinné oblasti na rozvoj cestovního ruchu

Rozloha (ha)

Nadmo sk á výška v m.n.m.

Tabulka . 24 – Podíl chrán ných území na celkové rozloze katastr obcí Hornolide ska Podíl Rozloha CHKO na M sto/obec chrán ného katastru obce (ha) území na katastru obce v % Francova Lhota 490 2284,6 100 2284,6 Horní Lide

465

721,0

33

237,9

La nov

520

1531,2

0

0

Leskovec

375

985,4

50

492,7

Lide ko

445

1736,6

50

868,3

Lužná

440

1568,8

55

862,8

Pozd chov

490

1344,6

0

0

Prlov

414

714,2

0

0

Seninka

428

726,4

0

0

St elná

510

928,4

50

464,2

Študlov

505

943,9

0

0

Valašská Polanka

388

1235,7

50

617,8

Valašská Senice

540

1600,0

100

1600,0

Valašské P íkazy

440

233,3

0

0

16 554,1

44 %

7 428,3

Celkem

Podíl chrán né oblasti CHKO na celkové rozloze mikroregionu Hornolide sko je výrazn nejvyšší ze všech t í sledovaných oblastí, tj. 44 %. U obcí Francova Lhota a Valašská Senice pokrývá CHKO celé území t chto obcí (grafické znázorn ní podílu CHKO na území mikroregionu viz str. 12).

37


3.3.2 Analýza ukazatel pro rozvoj cestovního ruchu M ítko pro vyhodnocení potencionálních rekrea ních ploch Podíl potenciálních rekrea ních ploch (v %)

Hodnocení

do 15,0


15,0 – 34,9


35,0 – 54,9


55,0 – 74,9


75,0 a více


Tabulka . 25 - Potenciální rekrea ní plochy – mikroregion Hornolide sko Trvalé Lesn Vodní Rekrea Obec Zahrady Ovoctrávní í plochy ní plochy v ha né porost p da v ha celkem sady y v ha v ha v ha v ha Franc. Lhota Horní Lide La nov Leskovec Lide ko Lužná Pozd chov Prlov Seninka St elná Študlov Val. Polanka Val. Senice Val. P íkazy

23 12 24 11 15 10 15 7 5 14 25 17 5 6

3 0 4 0 1 0 0 1 1 0 2 1 0 0

548 156 311 216 593 332 253 230 238 106 142 288 484 28

1160 174 676 547 755 959 827 285 411 445 530 676 883 79

8 9 16 13 14 9 3 4 3 5 2 15 6 1

1742 351 1031 787 1378 1310 1098 527 658 570 701 997 1378 114

Rozloha obce v ha

2285 721 1531 985 1736 1569 1345 714 726 928 943 1236 1600 233

Podíl potenciál -ních rekrea n ích ploch v% 76,24% 48,68% 67,34% 79,90% 79,38% 83,49% 81,64% 73,81% 90,63% 61,42% 74,34% 80,66% 86,13% 48,93%

S výjimkou obcí Horní Lide a Valašské P íkazy je podíl potenciálních rekrea ních ploch v obcích velmi vysoký (od 60 do 90 %). Intenzitu potenciální turistické aktivity v dané destinaci se znázor uje pomocí dvou ukazatel : - Index turisticko – rekrea ní funkce obce, vyjád ený pom rem po tu turistických l žek k po tu trvale bydlících obyvatel x 100. P i hodnocení tohoto ukazatele je však nezbytné p ihlédnout k dalším skute nostem jako je nap . míra využití l žkové kapacity, forma cestovního ruchu a sezónnost v destinaci. - Index turisticko rekrea ního zatížení území, vyjád ený pom rem po tu turistických l žek k rozloze katastru obce x 100.

38


M ítko pro vyhodnocení potencionální turisticko rekrea ní funkce obce turisticko - rekrea ní funkce zcela dominantní velmi významná významná rozvojová malá

l žka v hromadných ubytovacích za ízeních a v objektech individuální rekreace/ po et trvale bydlících obyvatel v obci x 100 201 a více 101 – 200 51 – 100 26 – 50 25 a mén

Tabulka . 26 – Vyhodnocení potencionální turisticko rekrea ní funkce obcí OBEC Francova Lhota Horní Lide La nov Leskovec Lide ko Lužná Pozd chov Prlov Seninka St elná Študlov Valašská Polanka Valašská Senice Valašské P íkazy Celkem

Po et l žek v hromadnýc h ubytovacích za ízeních

Po et l žek v soukrom í


Po et obyvatel

Index turistickorekrea ní funkce obcí*


Index turistickorekrea ní zatížení území


36 35 6 0 60 22 28 18 0 0 23 8 135 0 371

7,2 7 1,2 0 12 4,4 5,6 3,6 0 0 4,6 1,6 27 0 74,2

43,2 42 7,2 0 72 26,4 33,6 21,6 0 0 27,6 9,6 162 0 445,2

1 628 1 367 907 665 1 878 561 558 523 310 606 516 1 347 488 269 11 623

3 3 1 0 4 5 6 4 0 0 5 1 33 0 4

2 284,6 721,0 1 531,2 985,4 1 736,6 1 568,8 1 344,6 714,2 726,4 928,4 943,9 1 235,7 1 600,0 233,3 16 554,1

2 6 0 0 4 2 2 3 0 0 3 1 10 0 3

76,24% 48,68% 67,34% 79,90% 79,38% 83,49% 81,64% 73,81% 90,63% 61,42% 74,34% 80,66% 86,13% 48,93%

I v této oblasti je turisticko-rekrea ní funkce nízká, pouze v obci Valašská Senice je na rozvojové úrovni (33 %). Informa ní turistická centra Na území mikroregionu Hornolide sko byla provozována 3 informa ní centra, a to na Pul ín , ve Francov Lhot a v obci Horní Lide . IC Pul ín s provozem sezónním od 1. 6. do 30. 9. v etn sobot a ned lí, IC Horní Lide , které je umíst no v místní knihovn ve dnech úterý a pátek v dob od 10.00 h do 17.00 h a ve st edu v dob od 10.00 h do 15.00 hodin. Od ervence 2007 je otev eno informa ní centrum v Lide ku v Motorestu U ertových skal, zatímco ve Francov Lhot bylo zrušeno.

39


3.3.4 Obyvatelstvo Tabulka . 27 - Hlavní v kové skupiny obyvatel v obcích Hornolide ska Název obce Francova Lhota Horní Lide La nov Leskovec Lide ko Lužná Pozd chov Prlov Seninka St elná Študlov Valašská Polanka Valašská Senice Valašské P íkazy

Celkem

Stav k 31. 12. 2005

V

ko vá

sku p i n a

Pr m rný v k

1 628 1 367 907 665 1 878 561 558 523 310 606 516 1 347 488 269

0 – 14 263 269 165 100 400 91 89 78 42 116 95 251 83 54

15 – 64 1 159 970 634 469 1 238 392 379 387 222 409 353 954 346 189

65+ 206 128 108 96 240 78 90 58 46 81 68 142 59 26

37,8 35,7 36,4 39,6 36,2 39,7 40,5 38 40,5 37,7 37,6 36,9 38,3 35,9

11 623

2 096

8 101

1426

37,9

Populace mikroregionu je tvo ena výhradn venkovským obyvatelstvem. Nachází se zde více sídelních útvar s po tem nad 1 200 obyvatel (Francova Lhota, Horní Lide , Lide ko, Valašská Polanka), mezi nimiž je p irozeným regionální centrem obec Horní Lide . Po et mladých lidí do 14 let v celém mikroregionu až na obce Pozd chov a Seninka vysoce p evyšuje po et d chodc starších 65 let, což vytvá í velmi p íznivé podmínky pro jeho další rozvoj. Mikroregion má z celé turistické oblasti Valašsko výrazn nejnižší pr m rný v k. Tabulka . 28 - P ehled pohybu obyvatelstva v obcích Hornolide ska v roce 2005 P irozený P ír stek, P ír stek, Obec p ír stek, P ist hovalí Vyst hovalí úbytek úbytek úbytek migrací celkový Francova Lhota -7 22 5 17 10 Horní Lide 11 24 29 -5 6 La nov -6 30 20 10 4 Leskovec -10 10 5 5 -5 Lide ko 4 6 19 -13 -9 Lužná -2 11 13 -2 -4 Pozd chov -7 17 18 -1 -8 Prlov -1 4 6 -2 -3 Seninka -7 6 2 4 -3 St elná 2 8 20 -12 -10 Študlov -3 8 4 4 1 Valašská Polanka 6 28 15 13 19 Valašská Senice 6 4 5 -1 5 Valašské P íkazy 1 7 10 -3 -2 Celkem - 13 185 171 14 1

Stav obyvatel k 31. 12. 1 628 1 367 907 665 1 878 561 558 523 310 606 516 1 347 488 269 11 623

40


V oblasti mikroregionu Hornolide sko je p irozený úbytek obyvatelstva kompenzován odpovídajícím migra ním p ír stkem. To je patrn d sledek podnikavého ízení obcí i jejich obyvatel, kte í svou inností vytvá ejí podmínky k dalšímu rozvoji. Je to jak schopnost z dlouhodob jšího hlediska vykompenzovat nedostatek vlastních pracovních p íležitostí dojížd ním za prací, tak i schopnost vytvá et další pracovní místa rozvojem služeb, drobného podnikání apod. Graf . 5 – Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odv tví (SLDB

Tabulka . 29 - Podnikatelská aktivita obyvatelstva v obcích mikroregionu Hornolide sko

OBEC

Po et Po et ekonomicky subjekt aktivních podnikatelosob ských

Po et subjekt ve službách

Podíl služeb na podnikání celkem v %

Po et subjekt v CR

Podíl služeb CR na službách celkem v %

Francova Lhota

809

259

74

29%

38

51%

Horní Lide

731

208

67

32%

32

48%

La nov

411

148

35

24%

12

34%

Leskovec

303

116

42

36%

13

31%

Lide ko

820

261

80

31%

28

35%

Lužná

259

69

21

30%

5

24%

Pozd chov

280

149

32

21%

14

44%

Prlov

270

104

13

13%

3

23%

Seninka

171

74

25

34%

5

20%

St elná

316

88

28

32%

12

43%

Študlov

238

76

16

21%

9

56%

Valašská Polanka

671

241

79

33%

19

24%

Valašská Senice

235

71

15

21%

14

93%

Valašské P íkazy

122

48

20

42%

9

45%

5 636

1 912

547

28 %

213

38 %

Celkem

41


Tabulka . 30 - Ekonomické subjekty podle právní formy k 31. 12. 2005

Celkem z toho: fyzické osoby z toho zapsané v obchodním rejst íku obchodní spole nosti z toho akciové spole nosti Družstva státní podniky

Po et subjekt celkem

Podíl v %

1 900

100,0

1 632 9 80 2 5 -

85,9 0,5 4,2 0,1 0,3 -

Graf . 6 - Struktura ekonomických subjekt podle odv tví innosti k 31. 12. 2005

V mikroregionu Hornolide sko tvo í služby sice nejmenší odv tví ze všech oblastí podnikání, avšak služby pro cestovní ruch v jejich rámci mají nejvyšší podíl, tj, 38 %. Nejvyšší podíl aktivit cestovního ruchu v rámci služeb pak vykazuje obec Valašská Senice. Zajímavá je i struktura dojíž ky zam stnaného obyvatelstva za prací. S výjimkou jediné obce v rámci celé turistické oblasti vyjíždí v tšina zam stnaného obyvatelstva za prací v rámci okresu. Pouze v obci St elná nejvíce zam stnaných (103) dojíždí za prací v rámci své obce a jen ve t ech obcích (Valašské P íkazy, Pozd chov a Prlov) vyjíždí nejvíce zam stnaných v rámci Zlínského kraje. Tyto t i obce mají kratší dojíž kovou vzdálenost do okresu Valašské Klobouky a Vizovice.

42

Ak ní plán rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Tabulka . 31 - Struktura dojíž ky za prací v mikroregionu Hornolide sko Vyjíž ka z obce za prací Obec

Zam stnaní Vyjížd jící celkem celkem

Vyjížd jící v % ze zam stnaných celkem

Vyjížd jící denn


Po et

Francova Lhota

709

414

58%

274

okres Vsetín

239

Horní Lide

651

409

63%

323

okres Vsetín

247

La nov

352

228

65%

165

okres Vsetín

119

Leskovec

273

190

70%

168

okres Vsetín

162

Lide ko

708

576

81%

474

okres Vsetín

409

Lužná

230

188

82%

157

okres Vsetín

140

Pozd chov

250

200

80%

166

Zlínský kraj

115

Prlov

248

186

75%

152

Zlínský kraj

85

Seninka

159

103

65%

93

okres Vsetín

96

St elná

270

150

56%

98

okres Vsetín

95

Študlov

192

134

70%

116

okres Vsetín

72

Valašská Polanka

605

479

79%

412

okres Vsetín

370

Valašská Senice

186

161

87%

124

okres Vsetín

109

Valašské P íkazy

113

68

60%

56

Zlínský kraj

35

Stejn jako v p edchozích p ípadech i zde analýza služeb celkem i služeb CR spolu s dalšími analýzami ukazuje, že lze jen t žko o ekávat závažn jší nár st po tu, pestrosti a kvality služeb provád ných jako vedlejší innosti nap . OSV , pokud by zásadn nevzrostl po et návšt vník , což vzhledem k atraktivnosti konkuren ních turistických region není pravd podobné.

Analýza území dle jednotlivých obcí Francova Lhota leží v jižním cípu vsetínského okresu v údolí í ky Senice 20 km od Vsetína. V sou asné dob ji tvo í dv místní ásti. Je to místní ást Francova Lhota a místní ást Pul ín. Nadmo ská výška st edu obce je 490 m.n.m. Od Lyského pr smyku obec odd luje h eben s nejvyšším vrchem ub v kopec (720 m.n.m.). Od roku 1993 se op t (naposled tomu bylo za 2. sv tové války) stala pohrani ní obcí. Historickou dominantu obce tvo í kostel Sv. Št pána z roku 1787. Obec je rodišt m ThDr. Št pána kardinála Trochty (1905-1974), jemuž je v nována pam tní deska v místním kostele. K zajímavostem obce pat í moderní zvonice se zvonkohrou z r. 1989, která hraje ráno, v poledne a ve er ty i melodie podle ro ního období. Na svahu v obci stojí památný chrán ný strom – Kobzova lípa – stará 300 – 400 let. V okolí lípy jsou travnaté svahy s p kným výhledem na kostel. Z pohledu cestovního ruchu je zajímavý farní kostel sv. Št pána a architektonicky hodnotný st ed obce, která má dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci. V místní ásti Pul ín byla v roce 1989 z ízena chrán ná p írodní rezervace Pul ínské skály. V blízkosti osady Pul ín se nalézá archeologické nalezišt a p írodní rezervace Pul ínské skály s poz statky pul ínského hradu, zaniklého koncem 13. století. Horní Lide nabízí turist m a návšt vník m obce možnost p íjemn strávené dovolené a aktivního využití volného asu v nov otev eném Relaxa ním a turistickém centru, kde je zárove i možnost ubytování a stravování v obecní restauraci. 43


Ke sportu mohou návšt vníci využít víceú elové plochy s um lým povrchem, umož ující provozovat tenis, volejbal, basketbal, malou kopanou, házenou, pozemní hokej i florbal, dále lehkoatletický ovál s tartanovým povrchem (400m), pískové h išt na plážový volejbal, travnaté fotbalové h išt nebo asfaltové h išt s mantinelem, v zimních m sících upravené na ledovou plochu. La nov leží severn od Valašských Klobouk (6 km) a západn od Horní Lid e (3 km) v nadmo ské výšce 520 m. Rozkládá se v údolí, které se svažuje od severu k jihu mezi dv ma v tvemi podh í Vizovických hor. Obcí protéká La novský potok, katastrem obce dále potoky Seninka a Smolinka. Nejvyšší vrchol v katastru obce je Láz (707 m n.m.). Soustava t í rybník s vodní faunou a možností rybolovu, stará roubená lidová architektura, výskyt šafránu a cvi né horolezecké skály dávají široké možnosti pro turistický ruch. Leskovec leží 6 km jižn od Vsetína v údolí potoka Senice, které odd luje Vizovické vrchy od výb žk Javorník a prochází jím silnice od Vsetína k Horní Lid i a k Valašským Kloboukám. V obci je železni ní stanice. Nejvyšším místem v katastru je vrch Snozový s nadmo skou výškou 618 m, asi t etinu katastru obce pokrývají lesy. Obcí protéká potok Senice, který je levob ežním p ítokem Vsetínské Be vy. Nadmo ská výška 375 m. Lide ko je rozloženo v údolí í ky Senice na rozhraní mezi Vizovickými vrchy a Javorníky. Nejvyšším místem v katastru je Kraj ice (730 m.n.m.), st ed obce má nadmo skou výšku 445 m. Nejpozoruhodn jším p írodním útvarem jsou ertovy skály na severním okraji obce. ást katastru leží na jižním okraji Chrán né krajinné oblasti Beskydy. Obcí prochází silnice a dvoukolejná železni ní tra ze Vsetína na Slovensko. Turisticky zajímavý je farní kostel sv. Kate iny s areálem bývalého h bitova, významným chrán ným p írodním útvarem a cvi ným horolezeckým terénem ertovy skály na okraji obce. Lužná leží na obou b ezích í ky Senice. Jihozápadní ást obce spadá do Vizovických vrch , severovýchodní ást kolem potoka Luženky už je sou ástí Javorník . Typická jsou dlouhá a úzká údolí se zna n svažitými pozemky, na nichž se st ídají a prolínají lesy, zem d lské pozemky, jalovcové pasínky a rázovitá zástavba valašských d ev nic. ást katastru na pravém b ehu Senice pat í do Chrán né krajinné oblasti Beskydy. Obcí prochází silnice a železni ní tra , spojující Moravu se Slovenskem. Nejvyšším místem v katastru je vrch Filka, vysoký 760 m.n.m. Pozd chov ležící p i jihozápadní hranici vsetínského okresu v severní ásti Vizovických vrch je jednou z nejvýše položených obcí okresu s typickým paseká ským osídlením. Nejvyšším bodem katastru, který je z více než poloviny pokryt lesy, je kopec Svéradov (736 m.n.m.) Obcí protéká potok Pozd ch vka. Prlov leží ve Vizovické kotlin na jihozápadním okraji okresu Vsetín. Jádro této horské obce je rozloženo na p ítoku Pozd chovského potoka, ada usedlostí je rozptýlena na pasekách. Nejvyšším bodem katastru jsou Jamy s nadmo skou výškou 676 m.n.m. Seninka je malá obec, ležící v uzav ené kotlin Vizovických vrch po obou stranách potoka Seninka. Západn od obce je nejvyšší vrch v okolí, dávný strážný kopec Vartovna (651 m.n.m.), z n hož kdysi ohn m dávali daleko do okolí zprávy o blížícím se nep íteli. Obec leží stranou od hlavní komunikace, ale má pravidelné autobusové spojení jak s okresním m stem Vsetín, tak se Zlínem.

44


St elná leží na moravsko-slovenské hranici v Lyském pr smyku, který odd luje Bílé Karpaty na jihu od Javorník na severu. Po tem 626 obyvatel a rozlohou 929 ha pat í mezi menší obce okresu. Obcí protéká potok St elenka, prochází jí silnice a železni ní tra na Slovensko. St elná pat í svými n kolika potoky dílem k povodí Váhu, dílem k povodí Be vy. Nejvyšší horou v jejím okolí je Kon itá (817 m.n.m.), p ímo nad obcí se vypíná kopec ubek (678 m.n.m.). Severní ást obce je za azena do CHKO Beskydy, hranici tvo í silnice I.t ídy. Obec m že turist m nabídnout památky staré lidové roubené architektury z 19.století, roubenou zvonici východního typu a moderní kostel. P eshrani ní turistiku podporuje silni ní hrani ní p echod se Slovenskem. Študlov je nevelká obec, která leží v jižním výb žku území okresu Vsetín. Je rozložena stranou od silnice z Horní Lid e do Valašských Klobouk , v údolí potoka Dúbravka a je obklopena ze t í stran výb žky Bílých Karpat – kopci Požárem, Hrádkem a Stráží. Nejvyšším místem katastru je Kon itá s nadmo skou výškou 817 m.n.m. Turisticky zajímavá je hodnotná roubená chalupa s archaickými architektonickými prvky, chrán né území s teplomilnou faunou a flórou, jižn od obce je nalezišt jantaru. Valašská Polanka je rozložena v údolí í ky Senice, asi 10 km od okresního m sta Vsetín. Západní ást katastru na levém b ehu Senice je na úpatí Vizovických vrch , pravý b eh je sou ástí Javorník a pat í do Chrán né krajinné oblasti Beskydy. Obcí prochází silnice a železni ní tra , spojující Moravu se Slovenskem. Nejvyšším místem v katastru obce je vrch Pad lek, vysoký 711 m.n.m. Valašská Senice leží na jižním okraji Chrán né krajinné oblasti Beskydy v údolí sev eném dv ma horskými h bety, které vybíhají od pohrani ní hory Makyta (923 m.n.m.). V obci jsou staré bukové lesy se vzácnou faunou, údolím a celou obcí protéká í ka Senice, pramenící na úbo í Makyty. Svým krajinným rázem, istotou p írody a ovzduší je obec vyhledávána chalupá i, chata i, rekreanty a turisty. V jarních, letních a podzimních m sících je v okolí obce možnost p ší turistiky i cykloturistiky sm rem ke h eben m Javorník i Bílých Karpat, houba ení v okolních lesích a koupání v místním koupališti. V zim je oblast vyhledávaná p edevším milovníky lyža ského sportu, a už se jedná o lyža e sjezda e, pro které je u horské chaty Selanka v provozu lyža ský vlek nebo lyža e b žka e s možností využít projetých h ebenových tras. Valašské P íkazy m ly už roku 1750 výsadu na pálení slivovice. Místní pálenice je dodnes proslavena vysokou kvalitou tohoto tradi ního valašského produktu.

45

Inventura ubytovacích kapacit, stravování a doprovodných služeb za mikroregion Hornolide sko Tabulka . 32

M sto/obec

Ubytovací kapacity, stravování a doprovodné služby

Po et obyvatel

Název objektu

Kapacita l žek

Cena za ubytování

36

350 / osoba

35

200 / osoba

Francova Lhota

1628

Ran U zvonu

Horní Lide

1367

Relaxa ní a turistické centrum

La nov

907

Rybá ský domov

30

250 / osoba

Leskovec

665

-----

---

Lide ko

1878

motorest ertovy skály

60

Lužná

561

chata u vleku

22

--225 / osoba 450 / 2 l žko -----

Pozd chov Prlov

558 523

ubytovna obecního ú adu agroturistické centrum Hornolide ska v Prlov (regionální za ízení)

28

100 / osoba

18

46

Služby v obci Hucul club, ve ejné tábo išt Pul ín, Westernsaloon u Vilyho (víkendy a prázdniny), víceú elové h išt , tenisové a volejbalové h išt , lyža ský vlek, opravny a p jovny kol, další možnosti ubytování v RD restaurace, fitcentrum, h išt , sauna, solárium, tenisové kurty, sm nárna, Internet v obci p j ovna kol eské dráhy restaurace, víceú elové h išt u školy fotbalové h išt , ve ejné tábo išt u rybník fotbalové h išt , tenisový kurt restaurace, tábo išt v obci vlek, opravna kol 2 vleky lyža ský vlek ubytování, stravování i nabídka produkt zem d lského podniku k jejich zpracování samotnými turisty, zázemí farmy – provozní prost edí ve kterém se turista voln pohybuje, ú ast turist na zem d lských pracích, projíž ky na koních, jízda ko árem, v zim ko ským povozem, lov zv e a ryba ení, letní a zimní sporty, ostatní doprovodné programy ve vazb na okolní krajinu, místní památky, folklór apod.

Seninka

310

-----

--

-----

víceú elové h išt – kurty

St elná

606

-----

--

-----

-----

Študlov

516

turistická ubytovna

23

150 / osoba

Valašská Polanka

1347

chalupa U Vrchovských

8

Ø 8600/týden

Valašská Senice

488

hotel Selanka

110

300 / osoba

hotel Severka

25

190 / osoba

Valašské P íkazy

269

víceú elové h išt v obci tenisové kurty, fotbalové h išt , cykloservis Macha v etn p j ovny kol restaurace, 2 lyža ské vleky, b žecké trasy, tenisové kurty, volejbalové h išt , sauna, fotbalové h išt , v obci koupališt hospoda bez teplé kuchyn , sauna, solárium

nezjišt no

47

4. VAZBA AK NÍHO PLÁNU NA PROGRAMOVÉ A KONCEP NÍ DOKUMENTY Aktivity realizované v rámci Ak ního plánu musejí být provázány s cíli a opat eními programových a koncep ních dokument národních, krajských, mikroregionálních i obecních je také vhodné, aby byly v souladu s aktivitami opera ních program Seznam strategických dokument

1 2 3 4 5

Název dokumentu Zam ení klí ových intervencí Národního strategického referen ního rámce

Gestor

ROP NUTS II St ední Morava Koncepce státní politiky cestovního ruchu v R na období 20072013 (ve fázi schvalování) Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

Krajský ú ad Zlín

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj Krajský ú ad Krajský ú ad Zlín

Vsetínsko Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko M sto Vsetín, www.mestovsetin.cz

6

Strategický rozvojový plán Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko

7

Koncepce rozvoje m sta Vsetín se zam ením na využití finan ních prost edk EU 2007 – 2013

8

Strategický plán obce Byst i ka

Obec Byst i ka

9

Program rozvoje cestovního ruchu obce R ž ka

Obec R ž ka

10

Program obnovy venkova obce Jabl nka

Obec Jabl nka

11

Strategický dokument obce Ratibo

Obec Ratibo

12

Ak ní plán pro rok 2007 obce Hoš álková

Obec Hoš álková

14

Strategický dokument obce Liptál.

Obec Liptál

15

Program obnovy venkova Lhoty u Vsetína

Obec Lhota u Vsetína

Hornolide sko 16

Strategický plán sdružení obcí Hornolide sko

P edseda sdružení

17

Plán rozvoje obce Horní Lide

Obec Horní Lide

18

Plán rozvoje obce Lide ko

Obec Lide ko

19

Program obnovy venkova obce La nov

Obec La nov

20

Program obnovy venkova obce St elná (bude aktualizován)

Obec St elná

21

Program obnovy venkova obce Francova Lhota

Obec Francova Lhota

22

Program obnovy venkova obce Valašská Senice

Obec Valašská Senice

23

Program obnovy venkova obce Študlov

Obec Študlov

24

Strategie rozvoje obce Seninka

Obec Seninka

25

Program obnovy venkova obce Valašská Polanka

Obec Valašská Polanka

49

26

Program obnovy venkova obce Pozd chov

Obec Pozd chov

27

Program obnovy venkova obce Lužná

Obec Lužná

Valašskomezi í sko – Kele sko 28

Programu rozvoje Mikroregionu Valašskomezi í sko – Kele sko

Mikroregion Valašskomezi í skoKele sko, www.meziricsko.cz

29

Program obnovy obce Kladeruby 2007 – 2013

Obec Kladeruby

30

Rozvoj obce Mikul vka pro období 2006 – 2010

Obec Mikul vka

31

Strategický rozvojový dokument obce Zašová

Obec Zašová

50

5. NÁVRH STRATEGICKÉ VIZE , VÝB R CÍL A STANOVENÍ PRIORITNÍCH AKTIVIT 5. 1. Strategické vize a cíle Strategická vize turistické oblasti Valašsko (St ední Vsacko, Valašskomezi í sko – kele sko, Hornolide sko): Turistická oblast Valašsko bude vyhledávanou turistickou destinací, která se stane kone ným cílem dovolené návšt vník , turist a rodin s d tmi vyhledávající aktivní trávení volného asu na venkov . Každý návšt vník zde najde kvalitní služby, turistické produkty ur ené p ímo jemu, neporušenou p írodu a pozná zde „Valašskou pohodu“ – oblast, kam se bude rád vracet a kterou doporu í svým p átel m. Strategické cíle: 1. Z analýzy vyplývá, že v regionu chybí turistická infrastruktura. Je tedy nutno zam it se zejména: - na budování turistické infrastruktury jako je ubytování, stravování a další služby, - na služby liniového turismu - skiturismus, cyklo, hipo a klasický turismus tzn. zna ení, malé stavby (p íst ešky), - na turistické markanty - rozhledny a nau né stezky, atraktivní p írodní prvky apod. - na vytvá ení turistických produkt 2. Vytvá ení lokálních pól r stu tvorbou komplexn jších a odbytov autonomních nebo na r zné liniové stavby navazujících za ízení pro denní a víkendovou turistiku (koupališt , sportovišt , kulturní eventy apod. ev. s menšími ubytovacími a stravovacími kapacitami.) 3. Tvorba ucelených produktových balí k se zam ením na jednotlivé cílové skupiny. 4. Budování a udržování odpovídající dopravní infrastruktury vyvážené tak, aby nenarušovala ráz krajiny a nepotla ovala její venkovský charakter. 5. Udržet relativn zachovalý potenciál p írody pro období, kdy lze o ekávat podstatn jší díl výnos z turismu v souvislosti s globálními zm nami v Evrop i ve sv t a p esun priorit a chování turist sm rem k venkovské turistice. 6. Vytvá ení podmínek pro kvalitní a udržitelný život na venkov , k emuž práv rozvoj cestovního ruchu má p isp t. Specifickým problémem jsou velká sídelní centra - Vsetín a Valašské Mezi í í, která plní i z hlediska cestovního ruchu funkci pól r stu i komunika ních, dopravních a informa ních uzl a tím plní funkci rozvoje oblastí.

51

5. 2. Výb r prioritních aktivit Ak ního plánu Výb r prioritních aktivit byl proveden na základ p edcházejících analytických a syntetických krok PRIORITA 1: TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA Turistická infrastruktura – letní turistické sít pro p ší a cyklisty (výstavba nových, zkvalitn ní sou asných, d raz na bezpe nost provozu) outdoorová sportovní za ízení (výstavba, modernizace; koupališt , lezecké st ny, golfová h išt , tenisové kurty, h išt na mí ové hry atd.) komplexní sportovn -rekrea ní areály regionálního a místního významu, doprovodná infrastruktura (odpo ívadla, vyhlídky, informa ní tabule, stojany na kola atd.) Turistická infrastruktura – zimní infrastruktura pro zimní sporty (b žecké lyžování, sjezdové pouze nad 600 m.n.m) nástupní místa pro b žecké lyžování (vybudování nových, zkvalitn ní a rozší ení stávajících) Turistická dopravní infrastruktura rozší ení vozovek, obchvaty obcí (zvýšení bezpe nosti a plynulosti dopravy, zejména cyklistické) posílení kvality železni ních a silni ních spoj pro CR (zejména mimo pracovní dny) parkování – parkovací místa, záchytná parkovišt (modernizace stávajících, budování nových), napojení na ve ejnou dopravu a turistické sít multifunk ní turistické dopravní koridory (modernizace stávajících, budování nových cyklostezek, hipostezek, …) Ubytovací a stravovací za ízení výstavba, rekonstrukce, modernizace, n kde i zvýšení kapacit (respektování krajiny, tradic, místní architektury) Kultura, sport, volný as kulturn -historické a technické památky (rekonstrukce, zp ístupn ní, možnosti využití) indoorová sportovní za ízení (výstavba, modernizace; kryté haly, fitness centra) intravilán obcí (opravy centrálních ástí obcí, budování infrastruktury pro odpo inek ob an i návšt vník , pé e o zele apod.). PRIORITA 2: PROGRAMY A PRODUKTY Sportovní (aktivní) turistika zimní aktivity (zejména b žecké lyžování) cykloturistika p ší turistika hipoturistika jednodenní cykloturistika a p ší turistika 52

Specifická témata kulturní, historické a technické památky kulturní, historické a spole enské akce lokální/regionální zvláštnosti (krajina, chrán ná území, p írodní hodnoty, kultura, stezky d dictví apod.) Ekologicky šetrná turistika venkovská turistika, ekoturistika agroturistika a hipoturistika (jízdárny) relaxa ní pobyty na venkov (nap . hipoterapie) Turistické markanty významné markanty a produkty (nau né stezky,p írodní a kulturní památky, rozhledny apod.) PRIORITA 3: MARKETING, P ÍPRAVA LIDSKÝCH ZDROJ Marketing organizovat v rámci mikroregion marketingové aktivity (reklamní plakáty, informa ní letáky, brožury, pr vodce, mapy, kalendá e akcí, propaga ní dárky, suvenýry atd.) propagace místních aktivit souvisejících s cestovním ruchem (místní trhy, zem d lská produkce, regionální výrobky atd.) podpora produkt zam ených na šetrný cestovní ruch ( výstavy) jednotná grafická podoba propaga ních materiál (grafické prvky, formát a barva papíru, styly písma atd., totéž používat v tišt né i elektronické form ) ubytovací za ízení (kategorizace, klasifikace a certifikace) Lidské zdroje vzd lávání v CR pro specialisty-projektové managery, organizace

obce, podnikatele i neziskové

PRIORITA 4: SPOLUPRÁCE Spolupráce obcí se soukromým sektorem na úrovni mikroregionu dobrovolné svazky obcí, místní ak ní skupiny (podpora fungování) Spolupráce se subjekty ze sousedních region aktivní podpora spolupráce sousedních subjekt se soust ed ným turismem Rožnovsko, Horní Vsacko, Luha ovicko, Krom ížsko spolupráce s p íhrani ními oblastmi Slovenské republiky Turistická sdružení na území regionu systém koordinace cestovního ruchu mezi obcemi (vytvo ení, zajišt ní a fungování nap . ur ený projektový manager) lokální a regionální turistická sdružení (podpora formování, provázání; i spolupráce s TIC)

53

Turistická informa ní centra (TIC) spolupráce a provázanost TIC nejlépe na úrovni okresu, dosažení rozptýlení turist standardizace event. certifikace TIC a napojení menších na ídící IC nap . Vsetín, VM

5. 3 Organiza ní a materiální zabezpe ení Specifikace prioritních úkol a nosných témat Napln ní priorit turistického regionu formulovaných v jeho Strategii rozvoje, spo ívá p edevším v realizaci projekt . P ed samotnou realizací je ovšem pot eba zajistit efektivní fungování mikroregion jako institucionálního rámce pro veškeré realizované aktivity v tomto nebo zúženém rozsahu. 1. Pravidelná setkání mikroregion a lenských obcí úvodní spole né setkání starost obcí a m st ohledn implementace Ak ního plánu o dohodnout zp sob napl ování Ak ního plánu – model efektivní vzájemné komunikace, vyjasn ní rozhodovacích proces o stanovit spole ný postup turistického regionu v i dalším relevantním subjekt m (podnikatelé v CR, KÚ, CHKO) o vytvo it, resp. konkretizovat monitorovací systém Ak ního plánu o vymezit zp sob financování projekt další pravidelná setkání, ešení aktuálních otázek a postupná implementace Ak ního plánu 2. Fond rozvoje pro turisticky mén exponované regiony a menší projektyVsetínska dotace od KÚ nejsou trvalé, a navíc není možné zajistit je v konstantní výši vytvo it Fond rozvoje na spolufinancování projekt pravidelných p ísp vk len )

(napl ován bude formou

výše p ísp vk m že vyplývat bu to z po tu obyvatel, nebo z výše da ových p íjm obce 3. Vytvo ení a innost profesionálního koordinátora nebo manažera cestovního ruchu v jednotlivých mikroregionech nebo vytvo ení agentury pro cestovní ruch jedna z klí ových aktivit Ak ního plánu ustavení profesionálního destina ního a návšt vnického managementu, p ípadn manažera cestovního ruchu, který bude p ipravovat, realizovat a koordinovat úkoly, doporu ené k realizaci v jednotlivých díl ích koncepcích strategie a v Ak ním plánu o profesionální tým se stálým sídlem a odpovídajícím technickým zázemím; velikost týmu závisí na po tu projekt a množství úkol (m že sta it jedna osoba, pozd ji by bylo vhodné zajistit manažera pro každou oblast turistického regionu)

54

nápl práce manažera/managementu: o vyhledávání dota ních titul a zpracovávání p íslušných projektových žádostí, v etn následné koordinace a administrace projekt o koordinace rozvojových snah jednotlivých obcí a sla ování jejich zájm o p ípadn také administrativa spojená s chodem sdružení, zodpov dnost za pln ní povinností vyplývajících ze zákona (nap . audit, ú etnictví), p íprava a organizace jednání orgán sdružení kvalifikace manažera o d ležitá je osobnost manažera a jeho ochota a schopnost pr b žného sebevzd lávání, zejména v problematice zpracování projektových žádostí o klí ovou schopností manažera je aktivita p i vyhledávání možností financování projekt . o manažer nemusí být nutn zam stnancem sdružení, možná je i smluvní spolupráce (spojená s jednodušším odm ováním i menší administrativou). destina ní a návšt vnický management by se m l stát centrem aktivit sm ujících k rozvoji cestovního ruchu manažer/management napom že zvýšení absorp ní kapacity území, tj. možnosti realizovat více rozvojových projekt jednotlivými obcemi 4. Pr b žná propagace a zviditel ování vnit ní propagace (osv ta) o jeden z prvních úkol destina ního a návšt vnického manažera o vytvo ení prost edí pro budoucí aktivní spolupráci ve ejného a soukromého sektoru o zejména je d ležité ší it informace o: prioritách regionu (vyty ených ve strategii rozvoje cestovního ruchu) nutnosti spolupráce všech typ subjekt pro zajišt ní úsp šného rozvoje celého regionu na základ rozvoje jednotlivých obcí vn jší propagace o vytvo it jednotný grafický styl veškerých propaga ních materiál v tišt né i elektronické form , podle n hož by byly tiskoviny týkající se jednotlivých mikroregion snadno identifikovatelné – shodné grafické prvky a styly písma, používání ur itého formátu a barvy papíru atd.vydávání propaga ních materiál , prezentace turistických atraktivit regionu, o založení regionálního turistického informa ního centra (RTIC) – turistický region reprezentovaný regionální organizací CR by se také m l prezentovat turist m prost ednictvím RTIC (nejlépe využít IC Vsetín). o zviditelnit spolupráci s odborem cestovního ruchu Krajského ú adu p estože nejde o hlavní turistickou destinaci v okrese.

55

5. Internetová prezentace a informa ní systém dokon it výstavbu webových stránek obcí a zajistit jejich pr b žnou aktualizaci vytvo it informa ní Systém nap . v rámci okresu o spolupráce s krajem – jednotná podoba systém jednotlivých ,v budoucnu možnost propojení o zajistit co nejjednodušší správu systému – v ideálním p ípad by ubytovatelé i provozovatelé m li být schopni sami informace vkládat i upravovat. o vytvá ení RTIS – nejen obce a ubytovatelé, ale i TIC, provozovatelé sportovních, kulturních a spole enských za ízení, NNO a další subjekty o motivace provozovatel ubytovacích a stravovacích za ízení k aktivnímu zapojení do RTIS – sleva z poplatku obci navýšeného o p ísp vek do Fondu rozvoje (nap . polovina zamýšleného navýšení)

56

6. DATABÁZE PROJEKTOVÝCH ZÁM R Napln ní Ak ního plánu spo ívá v realizaci projekt , které budou identifikovány jako prioritní pro rozvoj cestovního ruchu. V sou asné dob (7/2007) je ada z nich teprve ve stadiu projektových zám r (fiší), proto je t eba dopracovat je do podoby, v níž se mohou ucházet o získání prost edk na realizaci z externích zdroj . Projekty jsou shromážd ny v databázi. P ehled o chystaných i teprve zamýšlených projektech jednak usnadní výb r konkrétních prioritních akcí, jednak napom že p ípadnému sdružování projekt (z hlediska v cného i územního). Sdružování projekt p isp je ke snížení náklad na p ípravu a administraci projekt , a také zvýší jejich šanci na úsp ch p i podávání žádosti o spolufinancování. P i vytvá ení a aktualizaci databáze projekt bude vhodné spolupracovat s podnikateli, Krajským ú adem a Regionální radou NUTS II St ední Morava Finalizace podoby projektu zahrnuje zejména definování nositele (vlastníka) projektu, nalezení p ípadných smluvních partner , vypracování pot ebných studií a dokument (nap . studie proveditelnosti i zpracování technické dokumentace) a zajišt ní spolufinancování. Tento úkol je aktuální zvlášt v souvislosti s možností erpat prost edky ze strukturálních fond EU – zejména prost ednictvím ROP, p ípadn také IOP. Realizované projekty by m ly také p ispívat k napln ní tzv. horizontálních témat, neboli cíl procházejících nap í jednotlivými úkoly/projekty. Projekty p ispívají k napln ní t chto cíl , i když nejsou na jejich dosažení explicitn zam eny. P ísp vek daného projektu k napln ní horizontálních témat je rozhodujícím kritériem p i výb ru prioritních projekt a stanovení po adí jejich realizace. Horizontální témata jsou tato: ochrana p írody vznik nových pracovních míst rovné p íležitosti podpora malého a st edního podnikání podpora místních firem p i objednávkách služeb a zboží posílení místních iniciativ posílení p eshrani ní spolupráce posílení spolupráce ve ejná sféra – podnikatelská sféra – nestátní neziskové organizace Aby mohly být p ipravené projekty realizovány, je t eba zavést pr b žný monitoring možností financování – sledovat aktuální výzvy, vyhlašovaná grantová schémata, p ípadné nové fondy apod. Tento úkol bude spadat do kompetence manažera, resp. managementu svazku. Pro efektivní zacílení rozvojových projekt bude vhodné p ed koncem platnosti Ak ního plánu (v pr b hu roku 2013) realizovat výb rové šet ení návšt vnosti v jednotlivých mikroregionech Valašska. V rámci tohoto šet ení bude proveden monitoring návšt vnosti jednotlivých center a bude vytvo en profil návšt vníka (tj. budou získány informace o struktu e návšt vník a o tom, jaké služby a aktivity návšt vníci regionu o ekávají), což umožní ješt plánovat rozvoj event. útlum regionu pro další období aktualizovaného Ak ního plánu.

57

Projekty jsou se azeny podle následujícího hodnocení Oddíl . 1 Prioritní – projekty p ipravené architektonická studie apod.)

(projednané

zastupitelstvem,

územní

rozhodnutí,

Oddíl . 2 1 – projekt hodící se do cestovního ruchu v rámci ROP NUTS II St ední Morava, priorita 3 Cestovní ruch 2 – projekt, který svými aktivitami zapadá do priority 3 Cestovní ruch, ale také 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu 3 – projekt, který svými aktivitami napl uje prioritu 2 Integrovaný rozvoj 4 - projekt nespl uje podmínky ROP NUTS II St ední Morava

58

Místo

Projektový zám r

Tématické zam ení

Výstupy, výsledky

Rozpo et v Hodnocení tis. K

Typ

Žadatel

Partnerství

Investi ní

Obec

Ano

9 000,00

ODDÍL . 1 Zrekonstruovaná budova bývalé školy zm ny dispozic, vybavení pot ebným Turistická infrastruktura, za ízením * úpravy zahrady - terénní služby, parkování úpravy, mobiliá , prostor pro folklorní a kulturní akce * záchytné parkovišt pro 40 osob * obnova památníku padlým

Francova Lhota

Školící a informa ní centrum v Pul in

Horní Lide

Dovybavení relaxa ního a turistického centra v Horní Lid i

Venkovní vyh ívaný bazén * Sportovní vyžití * prodloužení solárního systému * volný as a zábava * posilovna * ubytovací chatky * cvi né ubytování * h išt * minigolf * lezecká st na * zkvalitn ní služeb lanové centrum

Investi ní

Obec

Ano

9 500,00

Horní Lide

Dokon ení turistického informa ního centra v . venkovního prostoru

Dovybavení interiér IC * za ízení Turistická technikou * z ízení výstavních ploch * infrastruktura * parkové úpravy okolí * vybavení služby mobiliá em

Investi ní

Obec

Ano

5 000,00

Horní Lide

Výstavba p írodního koupališt v .parkových úprav p ilehlého území

P írodní koupališt * oblázková pláž * Sport * volný as * technické zázemí * ob erstvení * služby p j ovna ná iní * skluzavka * skokanský m stek

Investi ní

Obec

Ano

15 000,00

Sport * cykloturistika

Investi ní

Obec

Ano

3 500,00

Sport * lyžování * ubytování * služby

Investi ní

Obec

Ano

32 000,00

Leskovec

Lide ko

Vybudování cyklostezky spojující Úprava stávajících komunikací k využití pro cyklostezku * dobudování obec Leskovec s Valašskou chyb jících úsek * vybavení Polankou a Ústím u Vsetína mobiliá em * propagace 2 nové vleky * zasn žovací systém * technické zázemí * rolba * spole ensko-provozní budova * Lyža ský areál v Lide ku - Krajin ubytování * parkovišt a p íjezdová komunikace

59

Místo

Lide ko

Pozd chov

Byst i ka

Projektový zám r

Turistický areál u ertových skal

Rekonstrukce ubytovny a vybudování informa ního centra v Pozd chov Budování cyklostezek na území obce, napojení na páte ní trasy a za azení do "Greenways"

Výstupy, výsledky



Typ

Žadatel

Partnerství

Modernizace a rekonstrukce motorestu Služby * ubytování * * relax a wellness aktivity * stravování * turistika vybudování historického hradiska * * poznání * zábava nau ná stezka v etn mobiliá e * parkování * propagace

Investi ní

Obec

Ano

50 000,00

Ubytování * tradice * Ubytování * z ízení a vybavení IC * sí služby lidových tradic

Investi ní

Obec

Ano

10 000,00

6 km zna ených a místy zpevn ných cyklotras

Investi ní

Obec

Ano

10 000,00

Investi ní

Obec

Ano

1 500,00

Investi ní

Obec

Ano

4 000,00

Investi ní

Obec

Ano

9 000,00

Investi ní

Junák - svaz skaut a skautek R

Ano

18 000,00

Cykloturismus

Byst i ka

Cykloturismus Zvýšení návšt vnosti regionu. Rozhledna Klenov - Havranka a turismus Vybudovaná rozhledna. obnova d ev né zvoni ky u rozcestí poznávání p írody a Rekonstruovaná zvoni ka. na R ž ku Rozší ení nabídky služeb a za ízení CR. krajiny zábava

Byst i ka

Rekonstrukce a výstavba autokempu "Pod hrází"

Hoš álková

12 km zna ených a místy zpevn ných cyklotras. Cyklotrasy - propojení mezi Zlínem Rekonstrukce domu služeb - ve a Valašským Mezi í ím st ešních prostorech vybudovat kapacitu 50 l žek.

Kate inice

Zvýšení návšt vnosti regionu. Vytvo ení ubytovacích kapacit 20 l žek Turistika v bungalovech, místo pro stanování 10 ubytování Rozší ení D tského bezbariérového stan + sociální zázemí. stravování centra B eziny Vytvo ení parkovacích ploch v blízkosti zábava centra 50 míst ke stání. sociální integrace Rekonstrukce vodní hasi ské nádrže na p írodní koupališt .

Zvýšení návšt vnosti Ubytování regionu.Obnovený autokemp.Rozší ení stravování ostatní služby CR nabídky služeb a za ízení CR. Cykloturismus ubytování stravování zábava

60

Místo

Projektový zám r

Výstupy, výsledky


Cykloturismus turismus Vybudovaná rozhledna. Rozší ení nabídky služeb a za ízení CR poznávání p írody a krajiny zábava

Žadatel

Partnerství

Investi ní

Obec

Ano

5 000,00

Investi ní

Obec

Ano

2 000,00

Investi ní

Obec

Ano

1 500,00

Neinvesti ní

Obec

Ano

1 000,00

5 000,00

R ž ka

Rozhledna Vršky

R ž ka

Ubytování Rozvoj sportovního areálu R žka – Vybudované tábo išt . stravování ve ejné tábo išt Rozší ení nabídky služeb a za ízení CR sport zábava

Vsetín

Vybavení cyklostezek a cyklotras Vybavení cyklostezek mobiliá em užitným mobiliá em pro odpo inek a trávení volného asu.

Vsetín

Nau ná stezka „Vsacký Cáb“

15 km nau né stezky s dvaceti zastaveními

Rozhledna na Cábu

Cykloturismus turismus Vybudovaná rozhledna Rozší ení nabídky služeb a za ízení CR poznávání p írody a krajiny zábava

Investi ní

Obec

Ano

Rozší ení sít cyklostezek a cyklotras

Cyklostezka Val.Mez - Rožnov, zlepšení bezpe nosti na komunikacích, Cykloturistika zvýšení návšt vnosti

Investi ní

Obec

Ano

Vsetín

Zašová

Cykloturistika turistika poznávání p írody zábava Poznání p íroda kultura

Zvýšení po tu návšt vník , Turistika, Kondi ní stezka u Orelského h išt vybudované d tské h išt a kondi ní cykloturistika stezka Informa ní a kulturn vzd lávací Nová výstavba, turistické informa ní centrum Zašová v etn centrum, zvýšení návšt vnosti, zvýšení Kultura, turistika infrastruktury po tu spole enských akcí Rozší ení sportovn – rekrea ního R st ubytovací kapacity, r st po tu ubytovaných, r st návšt vnosti, za ízení v obci Zašová – squash, vybudovaný squashový kurt ubytování

Sportovišt


Typ

7 000,00 Kombinovaný

Obec

Ano 3 000,00

Investi ní

Obec

Ano 90 000,00

Investi ní

Obec

Ano 12 000,00

61

Místo Valašské Mezi í í

Kel

Projektový zám r

Výstupy, výsledky


Zrestaurovaná um lecká díla, zvýšení Turistika, kultura návšt vnosti, zlepšení propagace m sta Rekonstrukce a zp ístupn ní Kultura a památky, Nové kulturní a památkové prostory, sklepení pod radnicí na nám stí turistika zvýšení návšt vnosti Zvýšení návšt vnosti, zklidn ní Zp ístupn ní a zklidn ní památkové dopravy v centru, p ehledný systém Turistika, zóny v centru m sta infrastruktura CR zna ení památek, klidová zóna Restaurování barokních soch

Typ

Žadatel

Partnerství

Neinvesti ní

Obec

Ano

Investi ní

Obec

Ano

Investi ní

Obec

Ano

Rozpo et v Hodnocení tis. K 7 700,00 1 000,00

17 000,00

ODDÍL . 2

Podolí

Choryn

Relaxa n -sportovní areál pro zimní a letní využití v etn wellness služeb a ubytovacích kapacit (žadatelem podnikatelský subjekt)

Zvýšení návšt vnosti, zavedení nových služeb CR, vybudované sportovn relaxa ní centrum, sjezdová dráha Sportovišt

Cyklostezka Choryn – Valašské Mezi í í

R st návšt vnosti, vybudovaná cyklotrasa, návazná infrastruktura

Propojení cyklotras v rámci MR VM- K a napojení na cyklotrasy sousedního kraje (Olomoucký) a vybudování nau né stezky chrán ných území Nau ná stezka Dr. Prof. Ing. Rudolfa Haši

Kunovice

Rekonstrukce obecního hostince rozší ení stravovacích a ubytovacích kapacit

Investi ní

s.r.o.

1

Ano 15 000,00

Cykloturistika

Kombinovaný

Obec

Ano

Cykloturistika

Investi ní

Obec

Ano

1

2 000,00

Zvýšení po tu návšt vník , nau ná stezka, cyklotrasa 1 5 000,00 Nau ná stezka, propojení cyklotras, Cykloturistika zvýšení po tu návšt vník Zvýšení stravovací a ubytovací kapacity, zvýšení po tu návšt vník a ubytovaných, zvýšení po tu ve ejných Infrastruktura CR akcí

Kombinovaný

Obec

Ano

Investi ní

Obec

Ano

1

2 000,00

1 5 000,00

62

Místo

Projektový zám r

Výstupy, výsledky


Zvýšení po tu návšt vník , zvýšení ubytovacích kapacit, vytvo ená nabídka Sport, kultura CR, rekonstruované sportovní a vzd lávací centrum Infrastruktura a zázemí pro Infrastruktura historicko-kulturní památku Zámek Zvýšení po tu návšt vník , zvýšení historických a park Lešná ( Revitalizace památek, po tu ubytovaných, vybudovaná historického centra – infrastruktura) infrastruktura, napojení na cyklotrasy cykloturistika Vybudování víceú elové sportovní Vybudované sportovišt , Turistika, a rekrea ní plochy v etn rozší ení rekonstruovaná ubytovna, zvýšení cyklouristice, ubytovacích kapacit v místní ásti ubytovacích kapacit, po tu sportovišt , Lazy infrastruktura CR ubytovaných, po tu návšt vník Dobudování sít cyklostezek v obci Cykloturistika, Lou ka - napojení na stávající sí turistika, Propojení cyklotras, zvýšení cyklotras a víceú elové zóny návšt vnosti, vybudované klidové zóny infrastruktura CR Vybudování rozhledny Za Turistika, V t ákem s odpo ívadlem a Vybudovaná rozhledna, odpo ívadlo, cykloturistika napojením na cyklotrasu zvýšení po tu návšt vník Rozší ení turistických cest a cyklostezek ( Valašské Mezi í í - Dobudované cyklotrasy, zvýšení Turistika, Police (mimo Branky), Police návšt vnosti, zvýšení po tu cykloturistika Kel ) ubytovaných, odpo ívadla Turistika, Nau né stezky kolem Stra ky a Zvýšení návšt vnosti, dv nau né infrastruktura CR, v místní ásti Veselá stezky sportovišt Ubytování Vybudování nabídky ubytování, Dobudování zázemí v restauraci Na stravování a doprovodných aktivit pro stravování pláži (Petr Pechal) d ti a dosp lé, dokon ení rekonstrukce zábava sport budovy

Sportovní, kulturní a vzd lávací centrum Lešná (obec Lešná v etn místních ástí) Lešná

Lou ka

Police

Zašová

Byst i ka

Hoš álková

Rekonstrukce Sokolovny na ubytovnu pro cykloturisty + doprovodné služby

Rekonstrukce areálu Sokolovny na ubytovacích a wellnes za ízení pro cestovní ruch

Wellnes ubytování stravování

Typ

Žadatel

Partnerství

Investi ní

Obec

Ano

Rozpo et v Hodnocení tis. K 1 120 000,00

Investi ní

Obec

1

Ano 20 000,00

Investi ní

Obec

1

Ano 5 000,00

Investi ní

Obec

1

Ano 5 000,00

Investi ní

Obec

1

Ano 2 000,00

Investi ní

Obec

1

Ano 3 000,00

Kombinovaný

Obec

Ano

1

Investi ní

Fyzická osoba

Ano

3 000,00

1

Investi ní

Obec

Ano

10 000,00

1

1 000,00

63

Místo

Projektový zám r

Výstupy, výsledky


Typ

Žadatel

Partnerství


Napojení na páte ní cyklotrasu Tesák - Lazy

Cykloturistika 11,5 km zpevn ných cyklotras a jejich turistika ozna ení poznávání p írody

Investi ní

Obec

Ano

11 500,00

1

Lhota u Vsetína

Rozhledna na Sedmerce

Cykloturismus turismus Vybudovaná rozhledna. poznávání p írody a Rozší ení nabídky služeb a za ízení CR. krajiny zábava stravování

Investi ní

Obec

Ano

4 000,00

1

Liptál

Navázání rozhledny na Vartovn na 20 km zna ených a místy zpevn ných sí cyklostezek cyklotras

Cykloturistika turistika poznávání p írody

Investi ní

Obec

Ano

60 000,00

1

Liptál

Sportovní a relaxa ní centrum Sirákov

Sport plávání

Investi ní

Fyzická osoba

Ne

3 000,00

1

Malá Byst ice

Dobudování ubytování a kuchyn v Rekonstrukce a obnova za ízení pro cestovní ruch – rozvoj ubytovacích a restauraci U Buš stravovacích kapacit

Ubytování, stravování

Investi ní

Fyzická osoba

Ano

5 000,00

1

Ratibo

Cyklostezka k rozhledn na K ížovém

Délka zpevn ných cyklotras a jejich ozna ení 6 km

Investi ní

Obec

Ano

3 900,00

1

Ratibo

Nau ná stezka k pomníku Jana Maniše

5 km nau né stezky s dvanácti zastaveními

Neinvesti ní

Obec

Ano

500,00

1

Investi ní

Fyzická osoba

Ano

11 000,00

1

Kate inice

Vsetín

Vsacký Cáb - místo satelitní rekreace

Zatraktivn ní areálu hotelu Sirákov o sportovní a relaxa ní aktivity

P ístavba a stavební úpravy chaty Vsacký Cáb, v etn venkovních volno asových aktivit

Cykloturistika turistika poznávání p írody Poznání p íroda kultura Ubytování sport aktivity pro d ti lanové centrum p j ovna sportovních pom cek

64

Místo

Vsetín

Vsetín

Vsetín

Horní Lide

Projektový zám r

Výstupy, výsledky

Okruh pro brusla e Lezecká st na Nižší lanové aktivity N kolik grilovacích rošt a krb umíst ných v prostoru Vsetínský park volného asu (EDIE Nebytové prostory obsahující kavárnu, PARK) ob erstvení, cukrárnu a venkovní posezení, dále pak p j ovna lezeckých, brusla ských aj.pot eb Klubové prostory D tské h išt H išt pro mí ové hry

Nordic ski and walk areal Vsetín

Okruh pro brusla e v lét - asfalt Okruh pro b žka e a biatlonisty Zasn žovací systém Um lé osv tlení Rolba v etn stopova a jiných p íslušenství Skútr Objekt technického zázemí a ob erstvení

Zkvalitn ní ubytování dobudováním sociálního zázemí, rekonstrukcí áste ná rekonstrukce Hotelu Sport spole enské místnosti a místnosti pro úschovu sportovních pot eb



Typ

Žadatel

Partnerství

Sport outdoor stravování volný as zábava

Investi ní

Právnická osoba

Ano

15 000,00

1

Sport outdoor stravování volný as zábava

Investi ní

Právnická osoba

Ano

21 920,00

1

Ubytování sport volný as kultura

Investi ní

Právnická osoba

Ano

600,00

1

Investi ní

Obec

Ano

2 500,00

2.

Nau ná stezka * mobiliá odpo ívadla, mapy, info body, zna ení Turistika * MTB * Nau ná stezka Horní Lide - Pul ín * rozhledna * info materiály b žky

65

Místo

La nov

Prlov

Projektový zám r

Výstupy, výsledky

Vy išt ní a revitalizace rybníku na p írodní koupališt * mobiliá u všech Centrum vodních sport La novské rybník * rekonstrukce ubytování a rybníky stravování * ve ejné tábo išt * d tský koutek * golfový trenažér o n kolika jamkách * publicita Rekonstrukce bloku dom Vybudování ubytovacích kapacit * ob anské vybavenosti v obci Prlov služby


Typ

Žadatel

Partnerství


Sport * sportovní rybolov * volný as * golf * služby * stravování * ubytování

Investi ní

Obec

Ano

25 000,00

2

Ubytování * služby

Investi ní

Obec

Ano

30 000,00

2

Sport * ryba ení * služby * cykloturistika

Investi ní

Obec

Ano

4 000,00

2

Študlov

Letní aktivity Študlov

Vybudování p írodního koupání s možností rybolovu * zázemí pro návšt vníky, mobiliá * cyklotrasa navazující na ct . 5059, propagace

Valašská Polanka

Kongresové centrum Hornolide ska

Kongresový sál * školící místnosti a salonky * modernizace stravování a rekonstrukce restaurace * ubytování * parkovišt * propagace

Kongresová turistika * incentivní turistika * zábava

Investi ní

Obec

Ano

40 000,00

2

Hornolide ská magistrála

Zpr chodn ní a zpr jezdn ní t žkých úsek * rekonstrukce nevyhovujících úsek * zna ení * vybavení mobiliá em * výstavba rozhleden na h ebenech * propagace

Sport * turistika * cykloturistika * b žky * infrastruktura

Investi ní

Sdružení obcí

Ano

69 000,00

2

Valašská chalupa

Muzeum Rekonstrukce tradi ní valašské stavby stará architektura na valašské muzeum, výstavu místních rekonstrukce p edm t . historie

Investi ní

Obec

Ano

2 500,00

2

Kulturn - sportovní zázemí v Kate inicích

Zázemí pro po ádání kulturn spole enských akcí v etn prostoru pro doprovodné služby cestovního ruch Vybudování ubytovací kapacity na fotbalovém h išti.

Investi ní

Obec

Ano

7 000,00

2

SOH

Hoš álková

Kate inice

Ubytování stravování sport kultura tradice sociální integrace

66

Místo

Projektový zám r

Výstupy, výsledky

St edisko mezinárodní kultury a sportu

Liptál

Trvalá expozice Liptálské slavnosti Vytvo ení trvalé expozice zásadních a Obec roku akcí na území obce Liptál. Vybudování komplexního areálu zimních sport v obci Ratibo . Sou ástí projektu bude i nabudování kapacit stravovacího i ubytovacího charakteru.

Ratibo

Areál zimních sport Ratibo

Ratibo

Hasi ský d m jako kulturn Rekonstrukce areálu Hasi árny na spole enské zázemí využitelné pro kulturní a spole enské za ízení pro podporu cestovního ruchu cestovní ruch.

Branky

Kel

Vybudování kulturního a spolkového centra v obci.

Vybudování odpo inkových zón - v 2 odpo ívadla, zvýšení po tu návšt vník centru obce a U Rybní ku Zvýšení po tu návšt vník , zvýšení Rekonstrukce h išt - víceú elové po tu ubytovaných, zvýšená ubytovací sportovišt s možností ubytování kapacita, sportovišt Revitalizace m stského parku v etn vybudování koupališt ze stávajícího rybní ku


Typ

Žadatel

Partnerství

Investi ní

Obec

Ano

35 000,00

2

Kultura historie muzeum

Investi ní

Obec

Ano

800,00

2

Sport lyžování ubytování stravování

Investi ní

Obec

Ano

59 000,00

2

Kultura tradice

Investi ní

Obec

Ano

8 000,00

2

Ubytování stravování sport kultura tradice sociální integrace

Investi ní

Obec

Ano

5 000,00

2

Infrastruktura CR, cykloturistika

Kombinovaný

Obec

Ano

Turistika, cykloturistika, infrastruktura CR

Investi ní

Obec

Ano

Koupališt

Investi ní

Ubytování Rekonstrukce stávajícího sportovišt a stravování víceú elového a vybudování kulturního sport centra, celková rekonstrukce areálu. kultura tradice

Liptál

Rekonstrukce Sokolklubu pro Ústí u Vsetína pot eby kulturních tradi ních folklorních a sportovních akcí


2

2 000,00

2 5 000,00

Zvýšení návšt vnosti, koupališt Obec

Ano

2 30 000,00

67

Místo

Žadatel

Partnerství

Kunovice

Zvýšení ubytovací kapacity, zvýšení Vybudování víceú elévého po tu návšt vník , kvalita služeb, po et Sportovišt sportovního a rekrea ního areálu ze ubytovaných osob, sportovní areál stávajícího hasi ského cvi išt

Investi ní

Obec

Ano

Lou ka

Klidová zóna Pivovárka - využití pro sport, rekreaci a venkovní spole enské akce

Vybudované sportovišt a stanovací plocha, zvýšení návšt vník , zvýšení po tu ve ejných akcí

Investi ní

Rekonstrukce sportovišt s využitím pro cestovní ruch

Rozší ení ubytovací kapacity, kapacity Sportovišt , turistika, pro sportovní vyžití, zvýšení po tu infrastruktura CR návšt vník , vybudované sportovišt

Police

Zašová

Ratibo Branky


Zašová

Výstupy, výsledky


Typ

Mikul vka

Projektový zám r

Generální oprava vodního systému Zvýšená kapacita koupališt , zvýšení a bazénu a rozší ení zelen návšt vnosti, spln ní hygienických v prostoru koupališt podmínek Vybudování multifunk ního Zvýšení návšt vnosti, zvýšení po tu sportovního areálu v etn ubytovaných, vybudované sportovišt , dobudování ubytovacích kapacit komplexní nabídka služeb Zvýšení návšt vnosti, zvýšení po tu Rekrea ní a sportovní areál Veselá ve ejných akcí, rekonstruovaná budova KD a 2 sportovišt , vybudované výletní místo P ebudování budovy svazarmu pro Rekonstrukce zastaralé budovy na pot eby cestovního ruchu za ízení cestovního ruchu. Vybudovaná nádrž, vybudovaná Vybudování reten ní (záchytné) klidová zóna, zvýšení po tu nádrže pro víceú elové využití. návšt vník Rekonstrukce kabin ve sportovním Zvýšení po tu návšt vník , rekonstruované za ízení CR, rozší ení areálu „Pod Hostýnem“ + ob erstvení, odbo ka na cyklotrasu ob erstvovacích služeb, odbo ka na cyklotrasu Rekonstrukce tribuny na fotbalovém h išti

Zvýšení návšt vnosti, rekonstruovaný objekt tribuny, zvýšení po tu sportovních akcí

Turistika, infrastruktura CR, sportovišt

Koupališt


Obec

2

Ano 3 000,00

Investi ní

Obec

2

Ano 9 000,00

Investi ní

Obec

2

Ano 3 000,00

Turistika, cykloturistika, sportovišt

Investi ní


Investi ní

Ubytování stravování

Investi ní

Obec

Ano

Koupališt

Investi ní

Obec

Ano

Obec

2

Ano 20 000,00

Obec

2

Ano 7 000,00

3

10 000,00

3 5 000,00


Investi ní

Sportovišt

Investi ní

Obec

3

Ano 6 700,00

Obec

Ano

3 9 000,00

68

Místo

Francova Lhota

Horní Lide

La nov

Lužná

St elná

Projektový zám r

Polyfunk ní sportovní areál ve Francov Lhot

Výstupy, výsledky


Plocha s um lý trávníkem a osv tlením * h išt pro basketbal a volejbal * Sportovní areál * atletická dráha * sektor vrhu koulí a ubytování * zázemí skoku do dálky * obslužný objekt pro sportovce ubytování, soc.za ízení, sklad sportovního ná iní

Lyža ský vlek * zázemí pro Sport * lyžování * návšt vníky * provozní zázemí * nákup volný as * služby rolby Vybudování lyža ského vleku * rekonstrukce stávajícího objektu na Sport * lyžování * Areál zimních sport v La nov ubytovnu * zázemí pro lyža e a b žka e b žky * ubytování * * rolba pro úpravu tratí lyža ských i stravování b žka ských * parkovišt * propagace Zázemí pro spole enské a kulturní akce Kultura * uchování Druhá etapa dobudování - jevišt , tane ní kolo, posezení, tradic * volný as * spole ensko-sportovního areálu v provozní zázemí * ubytování * zábava * ubytování * obci Lužná modernizace stravování * bowling stravování Vybudování koupališt * solární systém oh evu vody * zázemí pro návšt vníky - Sport * volný as * Výstavba koupališt v obci St elná ob erstvení, soc.za ízení, mobiliá * služby * ubytování ubytovací kapacity Cvi ný lyža ský vlek

Valašská Polanka

Areál p átel myslivosti a p írody

Kladeruby

Nau ná stezka Chory ská stráž

Oznice

Rekonstrukce stávajícího objektu mate ské školky na turistickou ubytovnu

D ev nice s klubovnami * zázemí pro návšt vníky * vodní plocha * tábo išt * propagace Nau ná stezka, zvýšení návšt vnosti oblasti Ubytovací kapacita, zvýšení návšt vnosti, upravená plocha

Turistika * vzd lávací pobyty * Turistika, cykloturistika Infrastruktura CR, turistika, cykloturistika

Typ

Žadatel

Partnerství

Investi ní

Obec

Ano


3 14 000,00

Investi ní

Obec

Ano

Investi ní

Obec

Ano

3

8 000,00

3 18 000,00

Investi ní

Obec

3

Ano 16 500,00

Investi ní

Obec

3

Ano 25 000,00

Investi ní

Obec

3

Ano 4 000,00

Kombinovaný

Obec

Ano

Investi ní

Obec

Ano

4

2 000,00

4 2 000,00

69

Místo Velká Lhota

Horní Lide

Horní Lide

Lide ko

Seninka

Seninka Valašská Senice

Projektový zám r

Výstupy, výsledky

Dobudování cyklostezek (1. malá Lhota - Byst i ka p ehrada, 2. Velká Lhota Kout - Byst i ka p ehrada)

Zvýšení návšt vnosti, vybudování 2 nových cyklostezek Databáze turistických cíl v SOH a SO Púchovská dolina * databáze poskytovatel služeb * koordinace Aktivity v turistickém inností IC v SOH * koordinace informa ním centru v Horní Lid i propagace SOH * školící aktivity v oblasti CR * spolupráce s SO Púchovská dolina Grafická podoba info systému v obci * vybudování info systému v obci Zna ení turistických cíl v obci Horní Lide osazení info prvk * informa ní materiál Grafická podoba info systému v obci * Zna ení turistických cíl v obci vybudování info systému v obci Lide ko osazení info prvk * informa ní materiál Vybavení a terénní úpravy sportovního areálu Seninka Rozhledna na Vartovn Dobudování areálu koupališt ve Valašské Senici 91 projektových zám r

Tématické zam ení Cykloturistika

Typ

Žadatel

Partnerství

Investi ní

Obec

Ano


Služby * vzd lávání * propagace * mezinárodní spolupráce

Neinvesti ní

Obec

Ano

4 500,00

Propagace * služby

Neinvesti ní

Obec

Ano

4 500,00

Propagace * služby

Sport * rekreace

Neinvesti ní

Obec

Ano

Investi ní

Obec

Ne

Terénní úpravy * herní prvky *

4

600,00

4 1 000,00

Turistika * MTB * Vybudování rozhledny * nau ná stezka b žky s mobiliá em * propagace

Investi ní

Vybudování víceú elového h išt * solární systém oh evu vody * terénní úpravy * vybavení mobiliá em

Investi ní

Sport * služby

Obec

4

Ano 4 000,00

Obec

Ano

4 10 000,00 1 173 720,00

70

7. ZÁV R Vzhledem k vyjas ování opera ních program pro období 2007 – 2013 v dob zpracování Ak ního plánu lze zdroje financování projekt stanovit pouze orienta n , a to na základ sou asných a p edpokládaných budoucích možností. Finan ní zdroje lze d lit podle r zných kritérií: podle p vodu: ve ejné a soukromé ( asto dochází k jejich spojení) z hlediska lokalizace: místní a externí (také lze p edpokládat jejich slu ování; externí zdroje mohou být národní nebo mezinárodní) Lze p edpokládat, že u ady projekt realizovaných v rámci navržených aktivit se bude jednat o vícestup ové financování, tzn. že finan ní prost edky budou pocházet z více zdroj a budou mít p vod ve více oblastech. V tšina projekt bude mít alespo minimální podíl místních zdroj ve ejného nebo soukromého charakteru. adu projekt je možné financovat p edevším díky vstupu R do EU a následné možnosti erpání prost edk ze strukturálních fond , nebo národní finan ní prost edky nejsou v dostate né výši vzhledem k pot ebám k dispozici. Zpracovatelé v í, že tento ak ní plán napom že rozvoji cestovního ruchu v oblasti Valašska a že se Valašsko stane vyhledávanou turistickou destinací.

72

Pramen statistických údaj Portál Regionálních Informa ních Servis www.risy.cz Webové stránky eského statistického ú adu www.czso.cz , Regiony, m sta, obce: Regionální údaje / Základní údaje o obcích Regionální údaje v publikacích / Publikace obsahující regionální údaje / Publikace vydávané krajskými správami SÚ / Zlínský kraj – publikace: -

Mikroregiony Zlínského kraje 2005: x

Sdružení obcí Hornolide ska

x

Svazek obcí Mikroregion Valašskomezi í sko-kele sko

-

Obce v íslech – okres Vsetín

-

Vybrané údaje ze SLDB 2001 za ZSJ – okres Vsetín,

Informace o regionu / M sta a obce / M stská a obecní statistika / okres Vsetín.

73

Akní plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko

Recommend Documents