STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA OSTRAVA PÓL ROZVOJE

STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA

OSTRAVA – PÓL ROZVOJE

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA

„OSTRAVA – PÓL ROZVOJE“

SEZNAM PŘÍLOH

Povinné: 1. Dokument IPRM 2. Popis aktivit IPRM 3. Finanční analýza města 4. Rozpočet IPRM Nepovinné: 5. Soulady se strategickými dokumenty 6. Výpis z usnesení zastupitelstva města 7. Reference projektů partnerských subjektů 8. Potvrzení města o schopnosti předfinancování projektů zařazených do IPRM 9. Indikativní seznam projektů

2/104

Obsah 1 Analýza současné ekonomické a sociální situace města .................................................. 5 1.1 Prezentace souladu IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty města ................. 5 1.1.1 Regionální rozvojové dokumenty .......................................................................... 6 1.1.2 Místní rozvojové dokumenty ................................................................................. 6 1.2 Analýza ekonomické a sociální situace – obecná část ................................................. 7 1.2.1 Analýza jednotlivých prioritních oblastí ................................................................. 9 1.2.2 SWOT analýza města ..........................................................................................34 1.2.3 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru tématu .....38 Shrnutí prioritních oblastí ..............................................................................................40 2 Popis tématu .................................................................................................................. 47 2.1 Kvantitativní a kvalitativní popis tématu ......................................................................47 2.1.1 Základní charakteristika města Ostravy ...............................................................47 2.1.2 Prioritní oblasti řešené v rámci témat ...................................................................48 2.1.3 Vazba mezi tématy ..............................................................................................52 2.1.4 SWOT analýza témat ...........................................................................................54 2.1.5 Vize, globální cíl...................................................................................................56 2.1.6 Stanovení cílů a strategie ....................................................................................57 2.2 Rozsah využití ROP i jiných OP pro dosažení globálního cíle .....................................59 2.3 Indikátory na úrovni cílů IPRM ....................................................................................59 3 Popis opatření a aktivit ................................................................................................... 62 3.1 Vazby mezi cíli, opatřeními a aktivitami financovanými z ROP i jiných OP..................62 3.2 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na ROP ............................................................63 3.3 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP ........................................................65 4 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů 74 4.1 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na ROP ......................................74 4.2 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP ..................................75 5 Finanční a časový harmonogram.................................................................................... 77 5.1 Finanční harmonogram...............................................................................................77 5.2 Časový harmonogram ................................................................................................79 5.3 Shrnutí ........................................................................................................................81 5.3.1 Integrovaný plán – celková alokace .....................................................................82 5.3.2 Integrovaný plán – celková alokace pro ROP.......................................................83 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM...................... 84 6.1 Příprava IPRM ............................................................................................................85 6.1.1 Komunikační strategie s partnery .................................................................. 85 6.1.2 Zapojení partnerů ........................................................................................ 86 6.2 Realizační fáze ...........................................................................................................87 6.2.1 Dílčí projekty ............................................................................................... 87 6.2.2 Zapojení partnerů ........................................................................................ 87 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM.................................................... 88 7.1 Řídící struktura IPRM .................................................................................................88 7.1.1 Orgány města – rada a zastupitelstvo města .................................................. 88 7.1.2 Řídící výbor IPRM........................................................................................ 88 7.1.3 Manažer IPRM ............................................................................................ 90 7.1.4 Projektový tým............................................................................................. 90



7.2 Organizační struktura a komunikace...........................................................................91 7.3 Proces výběru dílčích projektů spolufinancovaných v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko a v rámci TOP .............................. 92 7.4 Zkušenosti žadatele a partnerů s řízením a realizací projektů.................................. 95 8 Analýza rizik IPRM ......................................................................................................... 95 8.1 Členění, zatřídění rizik a jejich faktory ..................................................................... 96 8.2 Specifikace nežádoucích rizik a návrh opatření k jejich omezení a eliminaci ........... 99 9 Horizontální kriteria ...................................................................................................... 101 9.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace ................................................................. 101 9.2 Udržitelný rozvoj .................................................................................................... 101 10 Seznam použitých zkratek .......................................................................................... 103

4/104



1 Analýza současné ekonomické a sociální situace města Socioekonomická analýza města Ostravy představuje východisko pro strategickou část IPRM. Tato analýza byla zpracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu Integrovaných plánů rozvoje města. Analýza je podkladem pro definování nejzávažnějších problémů města – prostřednictvím prioritních oblastí uvedených v Metodickém pokynu MMR, který byl schválený Usnesením vlády dne 13.8.2007 pod č. 883. Cílem této kapitoly je shromáždit, zpracovat a následně zanalyzovat data a připravit tak kvalitní podklad pro rozhodování v rámci strategického řízení.

1.1 Prezentace souladu IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty města Integrovaný plán rozvoje města „Ostrava – Pól rozvoje“ vychází ze strategických a programových dokumentů, zpracovaných na národní, regionální a místní úrovni. V textu jsou dále rozpracovány soulady s rozvojovými dokumenty na regionální a místní úrovni. Detailní specifikace souladů na všech úrovních je součástí příloh. Dokument

zkratka

působnost

www

Národní rozvojový plán

NRP

ČR

www.mmr.cz

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013

NSRR

ČR

www.strukturalni-fondy.cz

Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 2013

SRR ČR

ČR

www.mmr.cz

Národní inovační strategie

NIS ČR

ČR

www.mpo.cz

Národní inovační politika na léta 2005 – 2010

NIP

ČR

www.mpo.cz

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR

NSRCD

ČR

www.cyklostrategie.cz

Dopravní politika České republiky pro léta 2005 – 2013

DPČR

ČR

www.mdcr.cz

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko

ROP

NUTS II Moravskoslezsko

www.rrmoravskoslezsko.cz

Program rozvoje Moravskoslezského kraje

PRK

Moravskoslezský kraj

www.krmoravskoslezsky.cz

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

KRDI

Moravskoslezský kraj

www.krmoravskoslezsky.cz

Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015

SPRM

Ostrava

www.ostrava.cz

Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje

RIS

Ostrava

www.ostrava.cz

Územní plán statutárního města Ostravy

UP SMO

Ostrava

www.ostrava.cz

5/104



1.1.1 Regionální rozvojové dokumenty Regionální operační programu NUTS II Moravskoslezsko (ROP) IPRM naplňuje v širším pojetí globální cíl ROP, kterým je urychlit rozvoj regionu a zvýšit jeho konkurenceschopnost efektivnějším využitím jeho potenciálu. Strategický cíl IPRM „Ostrava – Pól rozvoje“ přímo navazuje na globální cíl ROP NUTS II Moravskoslezsko, a specifické cíle prioritních os 1, 2 a 3. Program rozvoje Moravskoslezského kraje IPRM naplňuje program v následujících Prioritních oblastech: Prioritní oblast 1 Prioritní oblast 2 Prioritní oblast 3 Prioritní oblast 4 Prioritní oblast 5

Konkurenceschopné podnikání Úspěšní lidé Dynamická společnost Efektivní infrastruktura Vzkvétající území

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje IPRM „Doprava a Ekonomický rozvoj“ je v souladu s Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury MSK, která řeší mimo jiné výstavbu dálkových cyklotras (Greenway apod.). Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje IPRM „Doprava a Ekonomický rozvoj“ navazuje na hlavní cíl Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje – Vytvořit ve vnitřním prostředí MSK příznivé podmínky pro vznik efektivně fungujícího regionálního trhu s inovacemi. 1.1.2 Místní rozvojové dokumenty Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015 Schválen zastupitelstvem města dne 17. 12. 2008 usnesením č.1664/23. Procesy a postupy související se zpracováním plánu byly v souladu s principy udržitelného rozvoje a rovných příležitostí. Idea IPRM naplňuje především cíle z následujících oblastí, analyzovaných v rámci strategického plánu: 1. Územní rozvoj Strategický cíl 1.1 Trvale posilovat metropolitní funkce města 2. Rozvoj lidských zdrojů Strategický cíl 2.1 Připravit, přilákat a udržet vysoce kvalifikované a tvůrčí odborníky pro rozvoj oborů s vysokou přidanou hodnotou Strategický cíl 2.2 Zajistit lidské zdroje pro strojírenské a další technické obory 3. Hospodářský rozvoj Strategický cíl 3.1 Vytvářet prostředí pro dynamický rozvoj místní ekonomiky v klíčových oborech Strategický cíl 4.2 Nabízet vysoce kvalitní zdravotní, sociální a vzdělávací služby 4. Kvalita života Strategický cíl 4.3

Rozvíjet nabídku kvalitního trávení volného času

5. Doprava a technická infrastruktura Strategický cíl 5.2 Zajistit podmínky pro rozvoj řídících inteligentních dopravních systémů, parkovaní a zklidňování dopravy

6/104



6. Životní prostředí Strategický cíl 6.2 Snižování negativních dopadů dopravy

Územní plán statutárního města Ostravy (včetně schválených změn) Veškerá navrhovaná opatření a aktivity v rámci IPRM jsou v souladu Územním plánem statutárního města Ostravy a jeho schválenými změnami.

Grafické zobrazení vazeb IPRM na jednotlivé regionální a místní dokumenty:

Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

Územní plán města Ostravy

IPRM Regionální operační program pro NUTS II Moravskoslezsko

Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje

Program rozvoje Moravskoslezského kraje

1.2 Analýza ekonomické a sociální situace – obecná část Základním podkladem pro socioekonomickou analýzu stavu rozvoje města je Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009-2015 (SPRM). Z dokumentu byly pro zpracování analýzy použity některé relevantní části a závěry včetně podkladů pro zpracování SWOT analýzy. V rámci analýzy dojde k logicky provázanému představení hlavních problémů města prostřednictvím získaných dat (primárních i sekundárních) a informací. Zkoumaná data budou řazena a porovnávána systematicky, aby měla co největší vypovídající hodnotu. Na prvním místě budou uváděny údaje za celou ČR, dále data za Moravskoslezský kraj (MSK) a

7/104



vybraná města MSK s počtem obyvatel větším než 50 tisíc, a za město Ostravu. V případě, že údaje za jednotlivá města nebude možné dohledat budou udávána data za okresy. V kapitolách, kde je to relevantní jsou srovnávána data i za krajská města. Pro zpracování analýzy byly použity jako výchozí podklady a zdroje dat následující dokumenty: • ROP NUTS II Moravskoslezsko • Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015 • Internetové stránky Českého statistického úřadu (ČSÚ) • Statistické ročenky • Faktografické listy • Statistické údaje a rozvojové vize ostravských vysokých škol Analýza byla zpracována v období leden – únor 2009. Obecná část analýzy je složena ze tří základních částí: část 1 – Analýza jednotlivých prioritních oblastí Jedná se o analýzu současné socioekonomické situace města, která je zpracována pomocí především sekundárních dat získaných z dostupných materiálů a statistických údajů. Kvantifikovatelné údaje byly získávány především z Českého statistického úřadu, pracoviště Ostrava (ČSÚ)internetových stránek ČSÚ, které byly dostupné v době zpracování analýzy. Vždy byla vyhledávána data za shodné ucelené období, aby měla relevantní vypovídající hodnotu. Z tohoto důvodu jsou v analýze použité údaje z roku 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – SLDB), 2006, 2007 a 2008. část 2 – Analýza dat/SWOT Analýza Zdroje primárních dat, ze kterých vychází druhá část analýzy, jsou získány z jednání realizačního týmu, řídící a monitorovací skupiny a strategické expertní skupiny – tato struktura byla nastavena v rámci aktualizace SPRM, které probíhalo v období květenprosinec 2008. část 3 – Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje V této kapitole jsou posouzeny a porovnány získané výsledky obou typů dat a definovány prioritní oblasti související s rozvojem města jako centra ekonomického rozvoje regionu.

Analýza je členěna následně: Část analýzy

Použité metody

Oblast Základní charakteristika města,demografie

1.Analýza jednotlivých prioritních oblastí

Využití dat ze zpracovaných strategických dokumentů

Ekonomický rozvoj

Sociální integrace

Využití dat ČSÚ Životní prostředí

Zkoumané faktory Poloha, obyvatelstvo, věková struktura HDP, zaměstnanost, podnikání a VaV infrastruktura pro CR Školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby, rovné příležitosti, nezaměstnanost, bezpečnost Ovzduší a hluk, veřejná zeleň, odpady a ekol. zátěže, EVVO

8/104



Správa věcí veřejných

Fyzické prostředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pro volný čas Silniční a veřejná doprava, cyklistická doprava, technická infrastruktura Rozpočet města, dotace, informační společnost

Analýza celého města

Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby

Jednotlivé oblasti

Trendy a předpoklady rozvoje, strom problémů, shrnutí prioritních oblastí, zdůvodnění tématu

Přitažlivé město

Dostupnost a mobilita

2. Analýza dat

SWOT analýza

3. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města

Závěrečné porovnání dat a jejich vyhodnocení

1.2.1 Analýza jednotlivých prioritních oblastí Základní charakteristika a poloha města, demografie Poloha města Ostrava má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem. Město Ostrava se rozkládá na soutoku čtyř řek – Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, v severním okraji Moravské brány (rozhraní karpatské a alpské horské soustavy). „Politika územního rozvoje České republiky“ vymezuje rozvojové osy mezinárodního a republikového významu (celkem 11 rozvojových os). Vymezení je provedeno správními obvody s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Z hlediska regionálního rozvoje lze rozvojové osy charakterizovat jako kanály, kterými se šíří socioekonomický růst z pólů rozvoje do okolí. Ostrava patří mezi 12 hlavních rozvojových oblastí ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Tabulka č. 1: Rozloha ČR, MSK, Ostrava Území ČR MSK Ostrava Zdroj: ČSÚ 2008

Rozloha (km2)

Podíl ČR (%)

Podíl MSK (%)

78.864 11.067 215

100 14 0,27

100 1,94

Hustota osídlení na km2 130 230 1.437

9/104



Tabulka č. 2: Rozloha a hustota osídlení statutárních měst v Moravskoslezském kraji Rozvojová oblast Podíl měst na Hustota osídlení 2 Město mezinárodního Výměra (Km ) rozloze v MSK na 1 km2 a republikového (%) významu Ostrava Ano 215 1.437 1,94 Havířov Ne 32 2.659 0,29 Karviná Ne 57 792 0,51 Frýdek-Místek Ne 51 179 0,46 Opava Ne 90 160 0,81 Zdroj: ČSÚ 2008 Ostrava je co do počtu obyvatel třetím největším městem České republiky, plochou druhým největším městem České republiky a zároveň největším městem Moravskoslezského kraje. Ačkoliv je okres Ostrava-město rozlohou nejmenším okresem v MSK, rozloha města významně převyšuje ostatní okresní města v kraji. Tento paradox je způsoben skutečností, že okres Ostrava-město je svým územním vymezením současně také Statutární město Ostrava. Hustota osídlení je v Ostravě v porovnání s dalšími městy v MSK druhá největší. Obyvatelstvo V rámci ČR zaujímá Ostrava s cca 306 tisíci obyvateli (k 31.12.2008) 3. pozici (do zmíněného počtu obyvatel se nezapočítávají cizinci). V rámci MSK se vedle Ostravy nachází několik dalších menších center, která však nedosahují významu krajského města. Hustota osídlení města je 1 440 obyvatel na km2. Počet obyvatel města Ostravy klesl od roku 2001 o 2,24%, čímž se město dostalo spolu s Hradcem Králové na 3. pozici v největším úbytku obyvatel v porovnání jednotlivých indexů migrace v rámci krajských měst. Hůře jsou na tom pouze města Karlovy Vary a Zlín. V Ostravě žije necelá ¼ obyvatel z celého MSK. Tabulka č. 3: Počet obyvatel ČR, MSK a Ostravy Území ČR MSK Ostrava Zdroj: ČSÚ 2008

Počet obyvatel k 31.12.2007 10.322.689 1.249.323 308.104

Podíl v rámci ČR (%) 100 12 3

Podíl v rámci MSK (%) 100 24,7

Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v Ostravě a dalších krajských městech Počet obyvatel Město + Nárůst / 2001 2007 Index migrace - Pokles České 96.742 95.071 -1.671 -1,72 Budějovice 373.272 368.533 - 4.743 -1,27 Brno Karlovy Vary Hradec Králové

52.906

51.202

-1.704

-3,22

96.408

94.252

-2.156

-2,23

10/104



Liberec

98.380

99.721

+1.341

+1,36

Ostrava

315.442

308.374

- 7.068

-2,24

Olomouc

102.246

100.373

- 1.873

-1,83

Pardubice

90.171

89.245

-926

-1,02

Plzeň

164.336

165.238

+ 902

0,54

Jihlava

50.377

50.795

+418

+0,82

78.066

-2.515

-3,12

94.960

+89

-0,09

80.581 Zlín Ústí nad 94.871 Labem Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2008

Z tabulky č. 5 je patrné, že ve městě dochází k postupnému snižování počtu obyvatel, což lze označit za celorepublikový trend. Migrace stěhováním z Ostravy však v posledních letech klesá. V roce 2005 bylo saldo migrace cca 1.200 osob, v roce 2006 988 obyvatel a v roce 2007 to bylo pouze 791 obyvatel. Příznivým faktorem je pro město Ostravu rostoucí tendence v počtu přistěhovalých osob. Město Ostrava se dále člení na městské obvody, které se výrazně liší jak počtem obyvatel tak i rozlohou. Nejvíce obyvatel žije v městském obvodě Ostrava-Jih, následuje Poruba, Moravská Ostrava a Přívoz a Slezská Ostrava. Rozlohou je největší obvod Slezská Ostrava druhý je Polanka nad Odrou a třetí Radvanice a Bartovice.

Vývoj počtu obyvatel v Ostravě a dalších krajských městech 400 000 350 000 300 000 250 000

2001

200 000

2007

150 000

+Nárůst / - Pokles

100 000 50 000 0 -50 000

Graf č.1

Tabulka č. 5: Základní demografické údaje města Ostravy Měřicí jednotka Počet obyvatel osoby Průměrný věk obyvatel roky Přistěhovalí osoby Vystěhovalí osoby Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2008

2004

2005

2006

2007

311.402 39,5 3.590 4.932

310.078 39,8 3.513 4.713

309.098 40,1 3.800 4.788

308.104 40,3 5.096 5.887

11/104


Tabulka č. 6: Členění města Ostravy Název celkem městského obvodu Hošťálkovice 1.545 Hrabová 3.683 Krásné Pole 2.455 Lhotka 1.151 Mariánské Hory a Hulváky 12.667 Martinov 1.113 Michálkovice 3.076 Moravská Ostrava a Přívoz 40.606 Nová Bělá 1.684 Nová Ves 634 Ostrava-Jih 111.228 Petřkovice 2.979 Plesná 1.258 Polanka nad Odrou 4.634 Poruba 70.281 Proskovice 1.195 Pustkovec 1.233 Radvanice a Bartovice 6.511 Slezská Ostrava 20.546 Stará Bělá 3.648 Svinov 4.392 Třebovice 1.832 Vítkovice 7.465 CELKEM OSTRAVA 305.816 Zdroj: odbor vnitřních věcí MMO


Podíl z celku (%) 0,51 1,20 0,80 0,38 4,14 0,36 1,01 13,28 0,55 0,21 36,37 0,97 0,41 1,52 22,98 0,39 0,40 2,13 6,72 1,19 1,44 0,60 2,44 100,00

Rozloha (ha) 529 920 543 220 736 410 289 1.353 718 306 1.630 393 487 1.730 1.320 343 80 1.666 4.170 1.410 1.200 280 650 2.1400

Věková struktura obyvatel Ostrava se průměrným věkem obyvatelstva blíží k celorepublikovému průměru, průměrný věk obyvatel města je o 0,1 roku nižší než průměrný věk v celé ČR. Ačkoliv obecně populace stárne, tempo zvyšujícího se průměrného věku není v Ostravě tak vysoké. Tabulka č. 7: Věková struktura obyvatel a její vývoj v ČR, MSK a Ostravě v % 2001 2007 Území

Celkem

0-14

15-59

60+

Celkem

0-14

15-59

60+

ČR

100

16,2

65,4

18,4

100

14,2

72,2

13,6

MSK

100

19,3

63,4

17,3

100

14,5

65,2

20,3

Ostrava 100 16,4 66 17,6 Zdroj: ČSÚ 2008, Faktografické listy 2008

100

14,1

64,8

21,1

Zajímavé je srovnání s ostatními městy v rámci Moravskoslezského kraje. V tabulce č.8 je patrné, že procentuální zastoupení všech věkových skupin obyvatel je v rámci kraje prakticky ve všech městech stejné. Výjimku tvoří Frýdek-Místek, kde je menší procento obyvatel ve věku nad 65 let, což je kompenzováno vyšším procentem obyvatel ve věku od 15-64 let. Ve věkovém složení nevykazuje město Ostrava k celostátnímu průměru ani k jednotlivým posuzovaným městům žádné disparity.

12/104



Tabulka č. 8: Věková struktura obyvatel a její vývoj v % statutárních měst v MSK v r.2007 dle ČSÚ Obyvatelstvo ve věku v %

Město Ostrava

Celkem 100

0-14 14,3

15-64 71,6

65+ 14,1

Havířov

100

13,9

71,2

14,9

Karviná

100

14,4

71,5

14,1

Frýdek-Místek

100

14,5

73,7

11,8

Opava Zdroj: ČSÚ 2008

100

14,1

71,6

14,3

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Co se týče vzdělanosti, vykazuje město Ostrava v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší procento obyvatel se základním a neukončeným základním vzděláním, současně také vykazuje vyšší procento obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním stále roste. Trend nárůstu úrovně vzdělanosti lze očekávat i v následujících letech. V porovnání s MSK se údaje města Ostravy s krajskými daty příliš neliší. Významnější rozdíl lze pozorovat u osob s vysokoškolským vzděláním, který je v Ostravě oproti krajskému průměru vyšší. Uvedený trend lze sledovat i v porovnání s ostatními městy v MSK, kdy Ostrava a Opava přesahují desetiprocentní hranici počtu vysokoškoláků. Stále významnější roli při zvyšování úrovně vzdělanosti sehrávají střední a vysoké školy na území města (viz. kapitola Sociální integrace). Tabulka č.9: Vzdělanostní struktura obyvatel ČR, MSK, Ostravy v % vyuč. a základní a vyšší Území střední úplné střední neukončené odborné a odborné bez s maturitou základní nástavbové maturity ČR 23 38 24,9 3,5 MSK 25,2 38,7 23,4 3,1 Ostrava 26,2 35,9 24,1 3,3 Zdroj: ČSÚ 2001

vysokoškolské 8,9 7,8 10,5

Tabulka č.10: Vzdělanostní struktura obyvatel ve městech MSK nad 50 tis. obyvatel v % základní a vyuč. a střední úplné střední s Město neukončené odborné bez Vysokoškolské maturitou základní maturity Ostrava Havířov Karviná Frýdek-Místek Opava Zdroj: ČSÚ 2001

26,2 24,4 29,4 21,6 21,2

35,9 39,2 40,4 38,4 35,9

24,1 25,5 23,4 29,4 30

10,5 7,5 4,8 9,2 10,7

Pozn.: novější data budou až po dalším sčítání v roce 2011

13/104



Administrativní členění města Ostrava, jako krajské město, plní polyfunkční funkci. Statutární město Ostrava zároveň plní úlohu administrativního střediska regionální správy Moravskoslezského kraje. V současné době je sídlem Krajského úřadu, Magistrátu města Ostravy, obvodních úřadů i dalších úřadů (pozemkového, živnostenského, finančního atd.). Město je členěno na 23 městských obvodů a 37 městských částí.

Vyhodnocení oblasti: Ostrava je: rozlohou druhé největší a počtem obyvatel 3. největší město v ČR v rámci strategie regionálního rozvoje označena jako pól růstu, který leží na rozvojové ose ČR největší město v MSK město s druhou největší hustotou osídlení v rámci MSK krajské město plnící polyfunkční funkci obec s rozšířenou působností statutární město s 23 městskými obvody a 37 městskými částmi V Ostravě je : úbytek obyvatel od roku 2001 (přirozený úbytek) rostoucí počet přistěhovalých osob a snižující se procento vystěhování největší městský obvod z hlediska počtu obyvatel Ostrava-Jih největší městský obvod z hlediska rozlohy Slezská Ostrava vysoké procento obyvatel se základním a nedokončeným základním vzdělání vyšší podíl vysokoškoláků oproti celorepublikovému průměru i v porovnání s dalšími městy

Prioritní oblast „Ekonomický rozvoj“ V minulosti byla Ostrava výrazně podinvestovaná, byla na pokraji zájmu investorů a developerů. Nyní se situace obrací a ve městě se objevují projekty v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. Vznikají kancelářské projekty nejvyššího standardu (kategorie A), rezidenční projekty, začínají se připravovat logistická centra. Příliv investic je zde zřetelný už nyní a v příštích letech bude ještě stoupat. Ekonomiku města nelze hodnotit z hlediska všech 4 základních makroekonomických veličin (HDP, nezaměstnanost, inflace, platební bilance), které jsou sledovány především na národní úrovni. Proto je v této kapitole uvedeno dostupné ratingové hodnocení města, které o stavu ekonomické úrovně vypovídá. O ekonomické situaci vypovídá také údaj sledující vývoj zaměstnanosti na republikové i místní úrovni. Lépe jsou již dostupné údaje v oblasti podnikání, sledování podnikatelské aktivity obyvatel a cestovního ruchu. V současné době se město Ostrava, stejně tak jako většina měst v ČR i po celé Evropě, potýká s dopady celosvětové ekonomické krize. Tyto jsou zejména viditelné v případě narůstající nezaměstnanosti – stagnace pracovního trhu se projevuje především v nejdůležitějším odvětví pro celý MSK, a tím je těžký a automobilový průmysl (včetně navazující odvětví či subdodavatelů). Velmi výrazně se pak krize podepsala na dobře nastartovaném odvětví developmentu, kdy zhruba od listopadu 2008 došlo prakticky k zastavení výstavby všech velkých projektů (v případě Ostravy je jednoznačným příkladem Nová Karolina, jejíž zpoždění se dá předpokládat v rozmezí půlroku až roku). Z tohoto pohledu je nutné hledat možnosti uplatnění pracovních sil v jiných odvětvích a rozšiřovat tak portfolio, resp. strukturu hospodářských činností, které nebudou orientovány

14/104



jednostranně (v rámci ČR je typickým příkladem automobilový průmysl), ale jejich diverzifikací se dosáhne mnohem pružnějších reakcí na případné výkyvy světových ekonomik. V případě Ostravy se jeví vhodná orientace na elektroprůmysl, informační technologie, materiálové inženýrství či vývoj produktů, zařízení a technologií vedoucích ke zlepšování stavu životního prostředí. Výzkum a vývoj (potažmo inovace) ve shora zmíněných oblastech bude v budoucnu hrát důležitou roli nejen z pohledu zaměstnanosti, ale města s takovým potenciálem budou mnohem lépe vnímány investory, kteří svým kapitálem pomohou městu k dobrým ekonomickým výsledkům a všem dalším efektům s tím spojených (kladné saldo migrace, pozitivní vnímání města, kvalitní služby a vybavenost, spokojenost s kvalitou života obyvatel, turistická atraktivita). Hrubý domácí produkt Moravskoslezský kraj se podílí na HDP ČR 10,4%, spolu se Středočeským krajem zaujímají druhou pozici v rámci ČR. Dále je kraj v hodnotě HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly na 6. místě v rámci České republiky. Od roku 2000 dochází k pozvolnému růstu ekonomiky regionu, což se projevuje i nárůstem HDP. Dynamika tohoto růstu je v MSK nejvyšší z krajů ČR. Na úrovni města není hrubý domácí produkt (HDP) statisticky sledován. Vzhledem k velikosti měst a k dalším faktorům (zaměření průmyslu vs. zemědělské oblasti) se však dá předpokládat že podíl Ostravy na HDP celého kraje bude významný. Tabulka č.11: Vývoj HDP v MSK 2005 HDP (mil Kč) Podíl na HDP ČR (%) HDP – PPS/obyv. k průměru ČR (%) Zdroj: ČSÚ 2008

2006

2007

308.968

326.423

358.031

10,4

10,2

10,1

84,7

83,4

83,8

Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy Statutárnímu městu Ostrava bylo k 21.12.2007 aktualizováno ratingové hodnocení od společnosti Standard & Poor’s, kdy byla potvrzena stávající známka A-/stable/A-2. Kladně byla hodnocena zejména nízká úroveň zadlužení města, řízený vývoj běžných výdajů a příliv zahraničních investic do veřejného a soukromého sektoru. Možné ohrožení města se pak týká stále vysoké úrovně nezaměstnanosti, koncentraci těžkého průmyslu a vysoké závislosti na státním rozpočtu v oblasti příjmů rozpočtu města. Dle hodnocení společnosti Moody’s Investors Service si město Ostrava podrželo dobré hodnocení na úrovni A2. Zaměstnanost Moravskoslezský kraj se v rámci ČR dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. Velkým problémem je transformace pracovní síly na nové technologie a směry vznikající díky procesu restrukturalizace. Na trhu práce se výrazně projevuje nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů. Je zde patrný trend nárůstu poptávky po kvalifikované pracovní síle. Od roku 2004 se počet uchazečů o zaměstnání i míra nezaměstnanosti snižují. Výjimku však očividně zaznamená město Ostrava jako důsledek ekonomické krize, která je teprve ve svých počátcích a na hodnocení konkrétních dopadů na jednotlivé odvětví ekonomiky si budeme muset počkat. V návaznosti na tuto krizi se i v Ostravě trend snižování nezaměstnanosti otočil a v současnosti dosahuje míry 8,4%. Nástrojem pro zamezení dalšího propadu jsou vzdělávací programy různých institucí, škol a agentur, které napomáhají ke zvyšování vzdělanosti a tím pádem i lepšímu uplatnění na trhu

15/104



práce. Potřeba kvalifikovaných sil (technické obory) se promítá zejména v dělnických profesích, ale je nutné podpořit i vědu a výzkum. Nejžádanějšími pozicemi ze strany zaměstnavatelů jsou zedníci, svářeči kovů, klempíři, zámečníci a další stavební profese. Poměrně vysoko jsou uváděni také programátoři, operátoři a elektromechanici. Naproti tomu absolventů vysokých škol je nejvíce v ekonomických oborech. V roce 2008 byla míra nezaměstnanosti v Ostravě o 0,1% nižší než je vykazován krajský průměr, tato míra však stále překračuje republikový průměr o více než 2%. Nejmenší jednotkou statistického měření ČSÚ pro následné porovnání údajů je okres. Proto jsou data analyzována pouze na úroveň vybraných okresů. Tabulka č.12: Vývoj trhu práce v ČR, MSK okresech MSK k 31.12.2008 ČR, Kraj, okresy Míra registrované Volná Počet volných nezaměstnanosti pracovní pracovních míst na (%) místa 1000 obyvatel ČR 6,0 91.189 8,8 Moravskoslezský kraj 8,5 8.795 7,0 ( MSK) Ostrava-město 8,4 4.272 12,7 Frýdek-Místek 5,9 1.427 6,8 Karviná 11,5 1.274 4,6 Bruntál 11,1 296 3,0 Nový Jičín 6,6 744 4,9 Opava 7,5 782 4,4 Zdroj: Úřad práce v Ostravě Tabulka č.13: Vývoj trhu práce v okrese Ostrava-město k 31.12.2008 Rok Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti (%) 2005

25.901

14,8

2006

22.750

13,3

2007

17.853

9,4

2008 15.362 Zdroj: Úřad práce v Ostravě

8,4

Podnikání Moravskoslezský kraj má po kraji Vysočina druhý nejmenší počet podnikatelských subjektů přepočtených na 1000 obyvatel. Hlavním důvodem málo rozvinuté kultury podnikavosti je tradiční soustředění průmyslové výroby do velkých firem. V Ostravě mají v podnikání význam nejen tradiční, zavedené podnikatelské lokality a podniky, ale také nově vzniklé technologické parky a průmyslové zóny. V okrese Ostravaměsto bylo evidováno téměř 73 tisíc podnikatelských subjektů. Na konci roku 2007 připadalo na 1000 obyvatel cca 216 podnikatelů, což se velmi blíží republikovému průměru. V tabulce č. 15 je od roku 2004 patrný nárůst podnikatelských subjektů ve městě. Kladný trend je způsoben především výrazným zvyšováním počtu právnických osob. V roce 2005 došlo v souvislosti s legislativními změnami k úbytku počtu podnikajících fyzických osob, tento počet se však již v roce 2007 stabilizoval.

16/104



Tabulka č. 14: Počet registrovaných ekonomických subjektů v ČR a okresech MSK k 31.12.2007 ČR, kraj, okresy

Celkem

Počet podnikatelů na 1000 obyvatel

ČR MSK Ostrava-město Nový Jičín Karviná Frýdek-Místek Opava Bruntál Zdroj: ČSÚ 2008

2.481.863 235.648 72.986 28.734 40.965 38.677 34.953 19.333

239 188 216 188 148 184 198 197

Tabulka č.15: Vývoj podnikatelské aktivity v Ostravě Rok Ukazatel

2005

2006

2007

48.262

47.985

47.790

47.787

Počet registrovaných podnikatelů celkem 63.989 Zdroj: Faktografické listy 2004, 2005, 2006, 2007

64.247

65.748

67.774

Fyzické osoby

2004

Ve městě se nachází řada objektů a areálů vedených jako brownfields, jsou to převážně areály po bývalých velkých podnicích, které byly v rámci restrukturalizace průmyslu zrušeny (zóna Hrušov, areál Vítkovic a další). Plocha brownfields ve městě přesahuje 1000 ha, jejich rozloha tedy tvoří více než 4,5% z celkové rozlohy města. Statutární město Ostrava se snaží průběžně problematiku těchto lokalit řešit. Nízká míra terciárního sektoru v minulosti má za následek nedostatečně využité městské centrum. Pro ilustraci lze uvést, že v roce 1989 bylo v ostravské aglomeraci zaměstnáno v nevýrobním sektoru pouze 28 % pracujících, zatímco v brněnské 38 % a v pražské dokonce 48 % z celkového počtu zaměstnaných obyvatel. Zaměstnanost v jednotlivých sektorech v rámci celého Moravskoslezského kraje dokumentuje následující tabulka. Tabulka č.16: Zaměstnanost v MSK dle jednotlivých sektorů v tis. 2001 2002 2005 2008 Sektor absolutně v % absolutně v % absolutně v % absolutně v% zemědělství 14,7 2,8 15,1 2,8 16,3 3,0 12,3 2,1 průmysl 233,4 43,6 236,7 43,7 234,3 43,3 261,0 45,4 služby 287,0 53,6 290,1 53,5 290,3 53,7 302,2 52,5 CELKEM 535,1 100,0 541,9 100,0 540,9 100,0 575,5 100,0 Zdroj: kvalifikovaný odhad Úřadu práce v Ostravě

Podpora podnikání – průmyslové zóny Situace s podpůrnou infrastrukturou pro podnikání se zlepšuje – rozmach ploch vhodných pro podnikání je dán zejména příchodem strategického investora, automobilky Hyundai, do

17/104



kraje. Ohlášená investice významně zvýšila zájem dalších investorů, ale zejména také způsobila příchod developerských společností připravených realizovat projekty výstavby administrativních, logistických, hotelových a rezidenčních komplexů. K nejvýznamnějším zónám patří Průmyslová zóna Ostrava – Hrabová (ASUS, SungWoo Hitech, GE Money Multiservis, ThyssenKrupp, UPS, CTP Invest, Briggs&Stratton); Strategická průmyslová zóna Ostrava – Mošnov (Plakor, Behr, Cromodora Wheels, HB Reavis). V těchto zónách bude i do budoucna probíhat pronájem ploch (rozvoj cca 75 ha) a slibný rozvoj se nabízí i v dalších zónách (Hrušov, Nad Porubkou). Výzkum, vývoj, inovace V Ostravě existuje poměrně příznivá infrastruktura výzkumných, vývojových a vzdělávacích institucí, především vysokých škol, které jsou schopny nabídnout ve znalostech svých absolventů lidský kapitál, jehož zhodnocení v aktivitách inovačního podnikání má poměrně vysoký potenciál. Je možno konstatovat, že současný stav inovačního podnikání ukazuje, že pro jeho další rozvoj v Ostravě existuje dostatečný potenciál podnikatelů, ochotných akceptovat riziko, spojené s jejich podnikatelským nápadem, a schopných pokusit se komerčně zhodnotit své inovační představy. V oblasti výzkumu a vývoje je MSK na předních místech v ČR. Mezi hlavní ukazatele výzkumu patří počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu a výdaje na vědu a výzkum. Tyto ukazatele prokazují, že Ostrava je jedno z nejúspěšnějších měst v dané oblasti. V roce 2006 zaznamenaly oba ukazatele mimořádný nárůst, na který musí město Ostrava reagovat dalšími aktivitami zaměřenými na vědu a výzkum a podporu podnikání. Nacházejí se zde Vědecko-technologický park Ostrava (VTPO), Business Innovation Centre nebo Centrum pokročilých inovačních technologií (včetně Podnikatelského inkubátoru). Tyto subjekty nabízejí nejen pomoc při integraci nových obchodních aktivit, ale i možnost využití výsledků výzkumů a prostředků VŠB-TU Ostrava a ostatních škol v regionu. V rámci města se nachází potenciální, nevyužívané prostory a budovy, ve kterých lze činnost související s vědou, výzkumem a inovací realizovat. S ohledem na podporu vědy, výzkumu a inovací vedením statutárního města Ostravy se jeví jako potřebné výše uvedené aktivity rozvíjet, protože se v rámci města mimo vývojových center podnikatelů (Vítkovice holding, a.s.) a pracovišť VŠ (Ostravská univerzita a Vysoká škola podnikání, a.s.) tyto aktivity nenacházejí. Velký potenciál vysokého školství a následujícího stupně vědy a výzkumu je zřejmý i ze statistik samotných škol kdy počet zapsaných studentů v poměru ke studentům přihlášeným činí průměrně polovinu, především díky nedostatečným kapacitám VŠ. Počet výzkumných a vývojových organizací v Ostravě je 13, např. celkový počet firem v rámci VTPO je 23 (TietoEnator, Bang & Olufsen, Elcom, Siemens Kolejová vozidla, TMapy), nejvýznamnější průmyslové sektory jsou organizovány do klastrů, kterých se na území města Ostravy nachází 7 (např. IT Cluster, Družstvo ENVICRACK, Moravskoslezský strojírenský klastr, Stavební klastr). Potvrzuje se, že MSK je průmyslovým regionem a že jím také zůstane na dlouhou dobu. Bude tak růst nesoulad mezi strukturou poptávky a nabídky v regionu, pokud nedojde ke zvýšení počtu absolventů škol všech typů, ale zejména absolventů vysokých škol technického a přírodovědného zaměření. Již dnes jsou absolventi strojní fakulty a fakulty elektrotechniky a informatiky „rozebráni“ na dva roky dopředu. Ve velkých podnicích, na vysokých školách a v dalších institucích roste a bude růst poptávka po absolventech doktorského stupně právě na pozice vědců a odborníků zabývajících se výzkumem a vývojem. Cílem vysokých škol je rozvíjet spolupráci s praxí již během výuky. V tomto ohledu sehrává důležitou, ne-li hlavní roli, spolupráce vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů. Dobrá spolupráce mezi těmito subjekty pomáhá při redukci a omezování vzniku strukturální nezaměstnanosti způsobené nesouladem mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Nedostatečné vazby mezi subjekty vzdělávání a podniky mohou přispívat k vytváření nesouladu mezi obsahem v jednotlivých oborech vzdělávání a požadavky rozvíjejících se odvětví. Další hledisko je kvalitativní. Zde není důležitá jen samotná

18/104



akumulace lidského kapitálu v podobě „nějakého“ vzdělání, nýbrž jeho efektivní využití, které předpokládá, že osoba po jeho absolvování bude disponovat takovými znalostmi a dovednostmi, které jsou na trhu uplatnitelné. Důraz začíná být kladen především na oblasti informačních technologií a služeb, celoživotního vzdělávání a kariérního poradenství. Všechny výše uvedené argumenty, fakta a předpoklady přesvědčují o nezbytnosti dalšího rychlého rozvoje vysokého školství v MSK. Vzhledem k tomu, že stávající situace a budoucí potřeby trhu práce v kraji jsou velmi podrobně a přesně zmapovány a vyhodnoceny, je investice do vysokého školství v kraji nezbytná, perspektivní, velmi efektivní a s vysokou mírou návratnosti Technická infrastruktura Rozsah zásobování vodou z veřejných vodovodů a stupeň odkanalizování převyšují průměrné hodnoty ČR v důsledku vysoké urbanizace území. Pitná voda je zajišťována z vodních nádrží (Kružberk, Šance, Morávka) a stávající zdroje jsou propojeny a dostačující. Do rozšíření kanalizační sítě investovalo město v letech 2003 – 2006 vysoké finanční obnosy. Byly realizovány 2. etapy stavby rozšíření kanalizačního systému města. Díky této rozsáhlé investici vzrostl počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci i na ČOV. Město Ostrava počítá rovněž s významnými prostředky EU na dobudování plošné kanalizace na celém územ města. Zdroje a dovozy elektrické energie své potřebě nedostačují. V současné době pro plné pokrytí zájemců (z řad developerů, investorů, stávajících podniků) schází odhadem 500 MW ročně. Naléhavá potřeba elektrické energie, brzdící další rozvoj Ostravska, je vedením města vnímána jako vážný problém. Byla proto zřízena pracovní skupina, která má za úkol v co nejkratší době zajistit chybějící množství energie. Plynofikace je ve městě již dokončena. Centrální zásobování teplem je rozvinuté v důsledku vysoké urbanizace a státní politiky. Základní telekomunikační síť je vytvořena a postupuje proces jejího zkvalitňování včetně rozšiřování využití Internetu. Cestovní ruch Ostravu nelze vzhledem k přetrvávajícímu image průmyslového města považovat za významné turistické centrum srovnatelné s Prahou nebo např. s Českým Krumlovem. Ostravsko je dle průzkumů agentury STEM/MARK a.s., který byl zpracováván v roce 2004, stále vnímáno jako území s ekologicky poškozenou krajinou a sociálními problémy. Tuto negativní image, která je vázána s minulostí se v průběhu 21. století snaží SMO zlepšovat prostřednictvím investic do cestovního ruchu a propagace města. Především díky těmto aktivitám lze vnímat postupné zlepšování celkového dojmu na veřejnost. Specifikem města je především bohatství technických památek mnohdy nemajících obdobu v celé ČR (Hornické muzeum OKD, Důl Michal, Dolní oblast Vítkovic atd.) Jejich obliba stoupá a cestu k nim nalézá víc a víc návštěvníků. Industriální dědictví představuje výjimečný sektor architektury. Město sehrává v tomto odvětví důležitou roli koordinátora zájmů vedoucích k vyšší turistické atraktivitě. Jedním z příkladů technických památek, které mají po celkové rekonstrukci sloužit kulturně-společenským účelům, jsou historické budovy na území po bývalé koksovně Karolina. Tyto dva objekty (Elektrocentrála a Ústředna) budou svým konceptem zapadat do podoby nově budovaného centra města, které ponese název Nová Karolina. Dalším příkladem je pak plánovaná regenerace Dolní oblasti Vítkovic, spolufinancovaná prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP). V současnosti také roste význam tzv. event turistiky, neboť Ostrava je dějištěm významných kulturních i sportovních akcí celonárodního i mezinárodního významu; z kulturních akcí lze jmenovat např. Colours of Ostrava a Janáčkův máj Ostrava, ze sportovních akcí lze pak zmínit např. atletický mítink Zlatá tretra, Mistrovství světa v ledním hokeji (2004), Mistrovství světa juniorů v atletice (červenec 2007), 4. Akademické mistrovství světa v baseballu (červenec 2008) a 7. světový šampionát mužů ve florbale (prosinec 2008). V souvislosti s

19/104



přípravou výstavby nového fotbalového stadionu v Ostravě-Svinově lze v oblasti sportu do budoucna očekávat zvýšení prestiže realizovaných sportovních akcí a s tím spojený příliv turistů. V oblasti kongresové turistiky a výstavnictví představuje pak silnou stránku Ostravy existence výstaviště, které provozuje společnost Ostravské výstavy a.s. se 100% majetkovou účastí města.

Vyhodnocení oblasti: Na dynamice rozvoje města Ostravy je do značné míry závislá i dynamika rozvoje celého regionu. Pokud mluvíme o provázanosti Ostravy a regionu, je nutné zdůraznit i celostátní a mezinárodní význam města V Ostravě se: dokončuje proces restrukturalizace podnikání ve městě od hutního a těžkého průmyslu k sektoru služeb. zvyšuje počet podnikatelských subjektů snižuje počet volných pracovních míst zvyšuje míra nezaměstnanosti projevují důsledky celosvětové ekonomické a finanční krize rozšiřují možnosti pro aplikovaný výzkum a inovace a zároveň roste počet zaměstnanců v této sféře, stejně tak jako výdaje na vědu, výzkum a inovace V Ostravě je: vysoký počet podnikatelů na 1000 obyvatel v rámci ČR i MSK vysoký nárůst hlavních ukazatelů vědy, výzkumu a inovací kvalitní ratingové hodnocení – A2

Prioritní oblast „Sociální integrace“ Ostrava je jedním z významných sídelních, průmyslových a intelektuálních center v České republice. Statutární město Ostrava se systematicky věnuje komunitnímu plánování. Obsahem komunitního plánu je naplňování opatření k integraci sociálně znevýhodněných skupin obyvatel, rovné příležitostí, prevence sociologicko-patologických jevů. Občanská vybavenost zahrnuje oblast školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit, zdravotnictví a sociálních služeb. Nepředstavuje sice oblast, která stimuluje ekonomický rozvoj města nebo zvyšuje jeho konkurenceschopnost, ale je jedním z nutných předpokladů života ve městě. Kvalitní a dostupná občanská vybavenost je důležitým stabilizačním prvkem ve vztahu k obyvatelstvu města a výrazně pomáhá zvyšovat kvalitu života ve městě. V sociální oblasti a ve školství a zdravotnictví je zaměstnáno necelých 12 % produktivního obyvatelstva města, z hlediska zaměstnanosti je toto odvětví druhé nejvýznamnější hned po průmyslu. Oblast bydlení, kultury a volného času je řešena v kapitole Přitažlivá města. Školství a vzdělávání Ve městě Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Je zde 94 mateřských škol, téměř všechny jsou zřízeny městem Ostrava. Ve městě je dále 93 základních a 42 středních škol z toho 14 gymnázií. Ostrava je sídlem 3 vysokých škol a konzervatoře. Jsou to Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO), Ostravská univerzita (OsU) a od roku 2000 také soukromá Vysoká škola podnikání (VŠP). Vysoké školství v rámci MSK je zastoupeno především v Ostravě, což výrazně zvyšuje regionální význam Ostravy. Stále rostoucí počet studentů zajišťuje naplněnost vysokých škol na 100%, školy se naopak potýkají s problémem uspokojit všechny zájemce o studium. Profil univerzit částečně navazuje na strukturu středních škol ve městě, z větší části však poskytuje vzdělání jiného odborného či tematického zaměření. 20/104



Vysoké školy hrají významnou úlohu nejen v rozvoji lidských zdrojů, ale také v rozvoji vědy, výzkumu a inovací. Především VŠB-TUO se podílí na řadě inovačních a výzkumných projektů, které ve spolupráci s podnikatelskými subjekty přináší přidanou hodnotu regionálnímu hospodářství. Další podpora vědy, výzkumu a inovací nejen ve spolupráci s vysokými školami je jedním z hlavních aspektů při naplňování vize Strategického plánu rozvoje města v oblasti hospodářského rozvoje. Vedení statutárního města Ostravy podporuje výzkumné a inovační aktivity, spolupracuje na vytváření podmínek pro zapojení soukromého kapitálu a podporuje všeobecný rozvoj vysokého školství (velmi intenzivně například při zakládání lékařské fakulty na Ostravské univerzitě) Důležitá je také spolupráce VŠ se soukromým sektorem. Současnou vizí ostravských VŠ je vybudování kvalitnější infrastruktury jak pro vzdělávání tak pro vědu, výzkum a inovace. Smyslem je uspokojit zvyšující se poptávku zaměstnavatelů po odbornících, zejména z technických a přírodovědných oborů a zároveň uspokojit vyšší počty studentů zajímajících se o studium. Podstatný je taky rozvoj nabídky pro zvýšení atraktivity studia. Zejména je nutné se zaměřit na kvalitní výzkum. Vedle kvalifikovaných manuálních povolání jsou zaměstnavateli dlouhodobě poptáváni vysokoškolsky vzdělaní pracovníci zejména v technických oborech. V průzkumu u hlavních zaměstnavatelů provedeném v MSK v prosinci 2007 až únoru 2008 odpovědělo 17,8 % z nich, že očekávají nárůst počtu zaměstnanců v profesích Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (klasifikace KZAM 31), 10,4 % z nich v profesích Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci (KZAM 21) a 5,1 % z nich v profesích Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení (KZAM 24). V roce 2005 byla ve městě zřízena mezinárodní škola 1st International School of Ostrava s výukou v cizích jazycích, jejímž cílem je připravit české i zahraniční studenty k dalšímu studiu na univerzitách po celém světě. V roce 2008 byla v Ostravě-Porubě otevřena dvojjazyčná anglicko-česká soukromá Základní škola Monty. K dalším institucím nabízejícím bilingvní výuku patří Gymnázium Hladnov (španělština) nebo Jazykové gymnázium Pavla Tigrida (francouzština). Ve městě také funguje řada vzdělávacích institucí (mimo klasická školská zařízení), které nabízejí programy celoživotního vzdělávání i rekvalifikační kurzy. Rozvoj programů v oblasti celoživotního vzdělávání i rekvalifikací v kombinaci s fungujícími středními a vysokými školami je zárukou postupného zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva. Tabulka č.17: Vysoké školy v Ostravě Počet studentů 2005/2006 2006/2007 2007/2008 VŠB-TUO 18.298 21.678 22.512 OsU 7.551 8.857 9.881 VŠP 1.524 2.441 2.201 Zdroj: Faktografické listy 2008, statistiky vysokých škol Název školy

2008/2009 23.312 9.924 3.328

Zdravotnictví a sociální služby Ostrava je vybavena několika významnými zdravotnickými pracovišti. Hlavními organizacemi na území města jsou Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava a Vítkovická nemocnice, a.s. Nemocnice mají celokrajský význam, koncentrují veškerá oddělení zdravotnické péče a disponují cca 3000 lůžky. V Ostravě dále působí 900 zdravotnických zařízení. Ve městě sídlí lékařské laboratoře, lékárny a řada ordinací praktických i specializovaných lékařů. Ostrava je sídlem Zdravotního ústavu a Krajské hygienické stanice. V oblasti sociálních služeb ve městě působí řada organizací s různorodou náplní činnosti.

21/104



Tabulka č.18: Občanská vybavenost ve statutárních městech MSK Školství Zdravotnictví Sociální zabezpečení penzion Města nemocdomov MŠ ZŠ SŠ VŠ pro DPS nice důchodců důchodce Ostrava 94 93 42 3 3 10 2 18 Havířov 27 18 14 1 1 6 Karviná 17 13 8 2 2 5 Frýdek12 12 20 1 2 2 4 Místek 15 Opava 22 21 1 1 1 1 3 Zdroj: ČSÚ rok 2008 Rovné příležitosti Největším problémem města, v rámci horizontálních kritérii, je naplňování principu rovných příležitostí v širším pojetí. V oblasti fyzických bariér lze uvést například bezbariérové přístupy do úřadů a veřejných institucí, bezbariérové přechody ulic a bezbariérovost MHD. Tuto problematiku řeší město již řadu let. Jedním v výsledků uvedeného snažení je vydání mapy s bezbariérovými trasami. Zde musí být prioritou zvýšení bezpečnosti a zpřístupnění všech částí města, které jsou za současného stavu z tohoto hlediska těžko dostupné. Veškeré nové investice ve veřejné dopravě jsou v souladu s principem rovných příležitostí. V rámci sociálních bariér je nutné řešit oblast kvality života ohrožených skupin obyvatel (senioři, mládež, osoby se zdravotním postižením, bezdomovci a další) a s tím související prevence sociálně patologických jevů. Z celkově neumístěných uchazečů o zaměstnání v Ostravě tvoří více než 50% ženy, což je běžný trend v celé ČR. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji patří stále k nejvyšším mezi regiony ČR. Struktura nezaměstnanosti vykazuje obvyklé charakteristiky. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo je u lidí se základním vzděláním a zejména s nižším středním vzděláním, nejméně naopak u vysokoškolsky vzdělaných lidí. Lidé s vyšším vzděláním snadněji nalézají zaměstnání, naopak uchazečů o zaměstnaní s nižším vzděláním je v evidenci úřadu práce (ÚP) více a jsou i častěji vedeni déle jak 6 měsíců. Dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi nejvýznamnější problémy města. Ačkoliv v Ostravě míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla pod 10%, stále patří mezi nejvyšší v kraji i ČR. Od roku 2004 dochází ke stálému snižování počtu osob se zdravotním postižením v evidenci Úřadu práce. Tabulka č.19: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Ostrava k 31.12.2004 k 31.12.2005 k 31.12.2006 k 31.12.2007 stupeň vzdělání absol. v% absol. v% absol. v% absol. v% bez vzdělání 75 0,3 56 0,2 57 0,3 36 0,2 základní vzdělání 10.208 35,3 9530 36,8 8.750 38,5 6.901 38,7 střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ)

12.322

4.383

42,6 10.898

42,1

9.329

41

7.242

40,6

15,2

14,7

3.226

14,2

2.557

14,3

3.808

22/104


střední všeobecné 851 vysokoškolské 1.053 CELKEM 28892 Zdroj: Úřad práce v Ostravě

2,9 3,7 100


727 882 25901

2,8 3,4 100

620 768 22750

2,7 3,4 100

446 671 17853

2,5 3,8 100

Tabulka č. 20: Nezaměstnanost absolventů škol ucházejících se o zaměstnání v Ostravě stupeň vzdělání

Na konci sledovaného období

základní nižší střední střední vysokoškolské

V evidenci ÚP déle než 6 měsíců

266 65 626 160

Umístění do zaměstnání

120 9 30 8

3 20 237 156

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí k 30.9.2008 Tabulka č.21: Nezaměstnanost podle okresů v MSK k 31.12. 2008 Uchazeči o zaměstnání k Míra nezaměstnanosti ČR, kraj, města 31.12.2007 (%) ČR 352.250 6,0 Moravskoslezský kraj 57.455 8,5 Ostrava-město 15.362 8,4 Frýdek-Místek 6.814 5,9 Bruntál 5.829 11,1 Karviná 16.896 11,5 Opava 7.032 7,5 Nový Jičín 5.522 6,6 Zdroj: Úřad práce v Ostravě Tabulka č. 22: Registrovaná míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v MSK a jeho okresech k 31.12. 2007 – 2008 Kraj,města

Registrovaná míra nezaměstnanosti (%)

2007 MSK 9,6 Bruntál 10,78 Frýdek-Místek 7,9 Karviná 13,4 Nový Jičín 6,2 Opava 8,5 Ostrava-město 9,4 Zdroj: Úřad práce v Ostravě

2008 8,5 11,1 5,9 11,5 6,6 7,5 8,4

Volná pracovní místa celkem 2007 10.696 445 1.462 1.565 1.674 1.303 4.247

2008 8.795 296 1.427 1.274 744 782 4.272

Počet uchazečů na 1 volné místo 2007 6,2 13,2 6,2 12,8 3,1 6,0 4,2

2008 6,5 19,7 4,8 13,3 7,4 7,5 3,6

23/104



Tabulka č. 23: Nezaměstnanost podle krajů v ČR k 31.12.2008 Kraje

Pořadí dle míry nezaměstnanosti

Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Pardubický kraj Zlínský kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Zdroj: SSZ MPSV ČR

Uchazeči o zaměstnání k 31.12.2007

Míra nezaměstnanosti (%)

1 2 3

17.433 31.220 17.505

2,1 4,5 4,8

4

14.728

4,8

5 6 7 8

16.757 16.998 20.048 17.874

5,0 6,0 6,1 6,3

9

43.063

6,8

10 11 12

23.470 16.605 13.437

6,9 7,0 7,6

13

57.455

8,5

14

45.657

10,3

Tabulka č.24: Podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání na celkové nezaměstnanosti v okresech MSK (nad 12 měsíců) Podíl dlouhodobé Město nezaměstnanosti Pořadí k 31.12.2008 Ostrava – město 42,3 % 2. Nový Jičín 24,4 % 6. Karviná 49,9 % 1. Frýdek-Místek 27,8 % 5. Bruntál 37,1 % 3. Opava 34,7 % 4. Zdroj: Úřad práce v Ostravě, SSZ MPSV ČR Tabulka č.25: Ukazatele trhu práce v okrese Ostrava k 31.12. Ukazatel Evidovaní uchazeči o zaměstnání Z toho: - dosažitelní - ženy - osoby se zdravotním postižením Zdroj: Úřad práce v Ostravě

2005

2006

2007

2008

25.901

22.750

17.853

15.362

24.454 13.012

21.317 11.609

16.464 9.150

14.393 7.692

3.105

3.003

2.875

2.496

Kriminalita Bezpečnost obyvatel a návštěvníků města je jedním z hlavních předpokladů změny negativního image města. Základem bezpečnosti je prevence sociálně-patologických jevů zejména u dětí a mládeže. Zde se otevírá velký prostor pro nestátní neziskové organizace (NNO) a různé programy zaměřené na tuto oblast. Další možností je instalace různých

24/104



technicko-bezpečnostních systémů (např. kamerový systém). V oblasti restrikce je hlavním prvkem kvalitní činnost Policie ČR a městské policie, která je podmíněna odpovídajícím výcvikem a technickým vybavením. Dle statistických údajů převyšuje počet trestných činů v Ostravě přepočtený na 1 000 obyvatel o 21% průměr uváděný v MSK. Počet trestných činů v Ostravě má vzrůstající tendenci. Tabulka č.26: Trestné činy v ČR, MSK a jednotlivých okresech MSK v roce 2007 Zjištěné z toho Zjištěné trestné trestné činy ČR, kraj, okresy činy Objasněné na 1 000 hospodářská obecná celkem trestné činy obyvatel kriminalita kriminalita ČR Moravskoslezský kraj Ostrava-město Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Zdroj: ČSÚ rok 2008

357.391

37.981

268.301

34,6

138.852

39.729 16.901 2.221 4.893 8.891 3.140 3.329

4.724 1.853 402 673 1.098 364 310

29.010 13.432 1.217 3.396 6.332 1.998 2.323

31,8 50,2 22,6 23,3 32,3 20,6 18,8

16.360 5.510 1.391 2.130 3.642 1.735 1.899

Tabulka č.27: Trestné činy v Ostravě 2004 Zjištěné trestné činy 14.092 na 1.000 obyvatel 45,2 Zdroj: ČSÚ rok 2008

2005 13.894 44,7

2006 15.626 50,5

2007 16.901 55,4

Vyhodnocení oblasti: v Ostravě je: fungující komunitní plánování dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol maximálně vytížená kapacita vysokých škol silný rozvojový potenciál vysokého školství, vědy a aplikovaného výzkumu dobrá dostupnost zdravotní péče nezaměstnanost – problematika dlouhodobé nezaměstnanosti nejvyšší počet trestných činů v MSK V Ostravě se: zvyšuje zájem o studium na vysokých i speciálních školách průběžně řeší problematika bezbariérových přístupů do úřadů a veřejných institucí, přechodů ulic i bezbariérovost MHD snižuje počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením (v evidenci ÚP)

Prioritní oblast „Životní prostředí“ Posouzení stavu ŽP je založeno na dostupných zdrojích informací o stavu jednotlivých složek životního prostředí a procesech, které mají na kvalitu životního prostředí vliv.

25/104



Přestože se situace, pokud jde o znečištění ovzduší, v posledních letech výrazně zlepšila a celkové emise hlavních znečišťujících látek (tuhých znečišťujících látek, SO2) jsou v zásadě stabilizované, stále ještě v případě SO2 a NOx výrazně převyšují průměr EU-15. Ovzduší a hluk Kvalita ovzduší v regionu soudržnosti Moravskoslezsko, vyhodnocovaná na základě dlouhodobého sledování emisní bilance a imisního zatížení území, se výrazně zlepšila, v posledních letech však kolísá. Nepříznivá emisní bilance se začíná projevovat u NOx a u PM10 (tuhé znečišťující látky do velikosti 10 mikrometrů) v důsledku přetížení stávajících silnic v kombinaci s rostoucí osobní automobilovou dopravou. O zvyšujícím se vlivu dopravy svědčí nárůst naměřených koncentrací NO2 a PM10. Doprava kromě přímých emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, polyaromatických uhlovodíků a tuhých částic přináší i sekundární znečištění ovzduší rozviřováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých částic (prašnost). V souvislosti s nárůstem dopravy a se změnou životního stylu se významným problémem životního prostředí stává nejen kvalita ovzduší, ale také rostoucí hluk. I když se postupně budují technická protihluková opatření, je i nadále vysoký počet obyvatel vystaven nadměrnému hluku, zejména ve větších městech a v okolí exponovaných komunikací Tabulka č.28: Měrné emise základních znečišťujících látek do ovzduší v roce 2006 REZZO 1-3 (kg/obyvatele) Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý ČR, kraj, okresy Emise tuhé (SO2) (NOX) (CO) Moravskoslezský 4,5 23,7 18,9 110,0 kraj Ostrava-město 7,3 52,3 40,1 217,7 Bruntál 4,2 11,2 4,9 10,6 Frýdek-Místek 7,0 23,1 15,7 272,4 Karviná 1,9 20,4 22,1 11,4 Nový Jičín 2,7 4,6 3,9 5,8 Opava 1,8 3,8 2,3 6 Zdroj: ČSÚ rok 2008 Veřejná zeleň Na území města existují rozsáhlé plochy zeleně, celkem se jedná o cca 1670 ha plochy, která zaujímá 6,5% území města. Zeleň je tvořena plošnou zelení (trávníky), kterých je ve městě nejvíce, zhruba 1560 ha, dále následuje liniová zeleň (živé ploty - šířka 1m) 25 ha a bodová zeleň (stromy - 1 strom 10m2) 85 ha, kvalita této zeleně je různá podle jejího umístění. Ve městě neexistuje tradice kvalitní péče o parky a sady. Magistrát města Ostravy má zpracován pasport a generel zeleně, který obsahuje informace o vegetačních prvcích zeleně, jejich rozloze, či kategorii. Zkvalitnění péče o plochy zeleně je jednou ze základních podmínek zlepšení kvality životního prostředí ve městě. Odpady a ekologické zátěže V Ostravě je vyprodukováno cca 250 kg komunálního odpadu na občana za rok. Celkové množství komunálních odpadů v minulých letech neustále roste, a to meziročně průměrně o 7%. Zároveň dochází ke skokovému nárůstu množství objemných odpadů. Tento trend souvisí jak s konzumním způsobem života, tak z rozšiřováním možností řádně se odpadů zbavit. Tedy s rozvojem počtu sběrných dvorů, ambulantním svozem objemných odpadů a z odvozem odpadů prostřednictvím mobilních sběren objemných a nebezpečných odpadů.

26/104



Meziroční průměrný nárůst objemných odpadů činil 40%. Jedná se o bezkonkurenčně nejprogresivnější úsek odpadového hospodářství města. Z objemu 7502 t odpadů je více jak 90% odpadů dále využito, protože se jedná o druhotné suroviny. Ekologické zátěže byly způsobeny především vlivem průmyslové činnosti. Eliminace těchto zátěží je v zodpovědnosti zejména jejich původců nebo vlastníků kontaminovaných pozemků. Na území města se nachází cca dvacet areálů. v úhrnné ploše přes 110 ha. Kromě výše uvedených areálů se ve městě nachází značné množství nevyužívaných nebo omezeně využívaných a chátrajících menších průmyslových ploch i jednotlivých průmyslových objektů. Obecně existují velmi omezené legislativní a systémové možnosti působení na vlastníky, aby nevyužívané a chátrající objekty a plochy byly sanovány, revitalizovány a opětně začleněny do organismu města. Environmentální vzdělávání a prevence Velmi důležitým aspektem ochrany životního prostředí je prevence. Základním preventivním nástrojem ochrany životního prostředí v ČR jsou procesy posuzování vlivů na životní prostředí (SEA/EIA) a nově zavedený proces integrované prevence a omezování znečištění (IPPC), který se týká cca 1.400 energetických, průmyslových a zemědělských zařízení s největším vlivem na životní prostředí. Osvěta obyvatel související s problematikou hluku a znečištěného ovzduší vlivem dopravy je však na počátku. Zde má město významné rezervy.

Vyhodnocení oblasti: V Ostravě je: výrazně lepší stav ŽP oproti 90. létům 20. století malé procento plochy s veřejnou zelení V Ostravě se: zhoršuje stav ŽP v některých oblastech (prašnost a hlučnost) stále významnějším faktorem negativního vlivu na ovzduší stává automobilová doprava musí zlepšit stav veřejné zeleně, který ovlivňuje image města věnuje prostřednictvím magistrátu podpoře EVVO velké úsilí

Prioritní oblast „Přitažlivá města“ Fyzické prostředí města Prostředí města výrazně ovlivnil prudký, místy nekontrolovatelný, rozvoj průmyslu od 2. poloviny 19. století do 50. let minulého století. Průmyslové podniky zaujímaly ve městě významná území a prorůstaly až do samého centra města. V současnosti se zcela zásadně podílejí na jeho neutěšeném fyzickém vzhledu. Město poznamenalo mnoho architektonických slohů. Funkcionalismus a klasicismus se v městské zástavbě střídají s objekty v secesním duchu. Město však nemá klasické historické jádro s kulturními památkami jako např. Praha nebo Český Krumlov. Současnou architekturu představují stavby, jako jsou např. ve střední Evropě ojedinělá budova divadla loutek s třímetrovými plastikami pohádkových bytostí nebo multifunkční budova Vědecko-technologického parku.

27/104



Teprve po roce 2000 se daří vedení města postupně napravovat vzniklé škody a vracet městu jeho tvář. Významným omezujícím faktorem pro tyto aktivity je skutečnost, že se na území města nachází rozsáhlé plochy brownfields (Hrušov, areál Dolních Vítkovic, Trojické údolí), které jsou z části v majetku podnikatelských subjektů. Sladit jejich zájmy se zájmy města je velmi obtížný úkol. Tyto lokality tvoří současně významnou příležitost pro další rozvoj celého území. Plány velkých podniků či developerů napovídají, že situace se v následujících desetiletích změní. Bydlení Současné problémy Ostravy jsou do značné míry spojeny s urbanistickou strukturou města. Právě dynamický rozvoj těžby černého uhlí a hutního průmyslu v Ostravě po druhé světové válce vyvolal nutnost ubytovat nové pracovní síly, což vyústilo v rozhodnutí o výstavbě nových sídlišť. Protože se značná část Ostravy nacházela na území, kde probíhala těžba nebo pod nímž se nacházely těžitelné zásoby uhlí, padlo další rozhodnutí o budování sídlišť mimo tzv. území reálné těžby uhlí. Ostrava tak byla postupně doplněna o další dva relativně samostatné obytné sektory a to na západě Porubu a Ostravu-Jih, které vzájemně od sebe i od stávajícího organismu města Ostravy byly a jsou odděleny řídce zastavěnými nebo dokonce volnými prostory. Díky jednoznačnému zaměření výstavby na nové sídlištní celky byla výstavba v městském centru znatelně omezena, takže více než 60 let nebyla v centru města Ostravy realizována žádná významná nová investice, žádná nová stavba občanského vybavení. Naprostá většina obydlených bytů se nachází v bytových domech, bydlí v nich 84 % obyvatelstva. Souvisí to s výše uvedenou masovou výstavbou bytů na sídlištích. Mezi městské části, jejichž značnou část bytového fondu tvoří sídliště, patří Ostrava-Poruba a Ostrava-Jih. Vyšší podíl zástavby RD je ve starších lokalitách. Na základě dostupných dat lze konstatovat, že se kvalita bydlení ve městě mezi lety 1991 a 2001 podstatně zlepšila. Díky vysoké koncentraci obyvatel na sídlištích bývá často problematická dostupnost služeb v centru města. Do výstavby bytů město investovalo nemalé finanční prostředky. Výstavbou bytů se v současnosti zabývají spíše soukromé společnosti, které na území města budují stále nové lokality pro bydlení. Každoročně je zkolaudováno cca 250 bytů a další výstavba stále pokračuje. I z tohoto důvodu je v Ostravě dostatek bytů. Tabulka č.29: Byty v Ostravě Zahájené byty Dokončené byty Zdroj: ČSÚ 2008

2004 241 243

2005 192 272

2006 490 264

2007 781 362

Památky a atraktivity Mezi hlavní atraktivity a atrakce města Ostravy lze zařadit především Slezskoostravský hrad – tvořící výraznou dominantu města, který mimo zajímavých expozic pravidelně láká na různé kulturní akce. Koná se zde i populární mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava. Návštěvníci mohou navštívit také Miniuni – areál miniatur s modely budov významných evropských měst včetně Sedmi divů světa, ZOO Ostrava, technické památky Dolní oblast Vítkovic, Důl Michal, Hornické muzeum OKD, Hasičské muzeum a řadu dalších. Ostrava se může pyšnit ojedinělým dědictvím minulosti v podobě technických památek, které nemají v ČR obdoby. Technický stav těchto objektů či areálů je různý. Obnova a oživení památek postupně probíhá v návaznosti na vlastnická práva a finanční prostředky. Tabulka níže uvádí jednotlivé kulturní památky (KP). Mezi nejvýznamnější patří Důl Michal, Petr Cinger, dnes Průmyslové muzeum a Vítkovické železárny – Areál Dolní oblasti Vítkovic, které jsou uznány jako národní kulturní památky (NKP).

28/104



Infrastruktura pro volný čas V Ostravě se nachází 7 divadel, 59 galerií, 29 knihoven, 8 muzeí a 6 kin. Pro volný čas dětí a mládeže funguje ve městě několik desítek zájmových organizací. V Ostravě působí řada sportovních klubů a oddílů (vč. několika turistických klubů a oddílů zimních sportů), a to na závodní i amatérské úrovni. Město disponuje dostatečným množstvím zařízení pro volnočasové aktivity. Problematický je stavebně technický stav těchto zařízení a standard jejich služeb. Oblasti v okolí řek nejsou dostatečně udržovány a využívány pro volnočasové aktivity obyvatel.

Vyhodnocení oblasti: V Ostravě je: přetrvávající špatná image města rozsáhlá území brownfields na území města – omezující faktor regenerace města, ale také příležitost pro rozvoj dostatečný počet bytů dostatek atraktivit s dalším možným rozvojovým potenciálem - ZOO Ostrava, Slezskoostravský hrad, mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava, Miniuni – areál miniatur, technické památky, okolí řeky Ostravice, Divadlo loutek, Hornické muzeum poměrně vysoká koncentrace technických památek v kontrastu jejich špatného stavu absence významných mezinárodních institucí řada významných sportovních a kulturních akcí

Prioritní oblast „Dostupnost a mobilita“ Silniční doprava Stávající poměrně hustá síť silnic a dálnic v České republice o délce cca 55.000 km je z velké části v nevyhovujícím stavu – uspokojivých je jen cca 60 % délky silnic a dálnic. Silniční doprava na území města se již před několika desetiletími změnila z odvětví stimulujícího rozvoj města v odvětví přinášející řadu problémů. Rozvojové plochy jsou mnohdy nedostatečně napojeny na komunikační síť a tudíž snižují atraktivitu pro potenciální investory. Intenzita dopravy na některých komunikacích ve městě nabývá hodnot, které paralyzují okolní městský život. Největším problémem posledních let se stává doprava v klidu, kdy parkovacích míst přibývá podstatně pomaleji než osobních automobilů. Tabulka č. 30: Délka komunikací a počet vybraných vozidel Délka silnic a Osobní Osobní Území dálnic (km) automobily 2005 automobily 2006 ČR 55.595 3.958.708 4.108.610 MSK 3.375 394.800 409.461 Ostrava-město 307 Zdroj: ČSÚ 2008 Pozn.: Na úrovni okresů nejsou údaje relevantní

Osobní automobily 2007 4.280.081 428.663 -

29/104



Tabulka č. 31: Počty registrovaných vozidel a stupeň motorizace ve městě Ostravě Počet v roce Ukazatel 2004 2005 2006 2007 Nákladní automobily 10.926 12.207 13.402 15.211 Autobusy 1.282 1.295 1.295 1.299 Osobní automobily 101.310 104.930 108.302 114.122 Motocykly 8.824 9.768 12.123 13.446 Ostatní vozidla 18.961 18.965 18.577 20.172 CELKEM 141.303 147.165 153.699 164.250 osobní vozidla / 1000 obyvatel 297,17 302,11 312,5 330,03 všechna vozidla / 1000 obyvatel 414,48 423,73 442,48 473,93 stupeň motorizace 2,41 2,36 2,26 2,11 stupeň automobilizace 3,37 3,31 3,2 3,03 Zdroj: Odbor dopravně správních činností MMO, k 31.12.2007 Veřejná doprava Veřejná doprava je na území města představována zejména městskou hromadnou dopravou, která je zajišťována tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Městská hromadná doprava i příměstská doprava je již 10 let provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů, koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území Moravskoslezského kraje. Téměř všechny části města jsou kvalitně pokryté veřejnou dopravou, čímž je zaručena obslužnost stávajícího využívaného městského území. V návaznosti na probíhající (nebo připravující se) rozvojové projekty (Nová Karolina) na území města se počítá i s kvalitním obsloužením těchto území pomocí MHD. Propojení MHD s dosud nevyužívanými zónami je významným úkolem především pro město, které se snaží podpořit rozvoj celého území. Zajištění jeho obslužnosti je předpokladem pro realizaci dalších aktivit. Řízení dopravy ve městě, parkování S rostoucím počtem vozidel (tab. č. 30) roste i požadavek na více parkovacích míst. Lokálně proběhla změna stání za stání rezervovaná pro konkrétní registrační značku (dříve SPZ) nebo vyhrazená se symbolem vozíčkáře. V loňském roce také přibylo parkovacích automatů na území města. Nová parkovací stání vznikla při výstavbě nových komerčních budov. V centru města se k regulaci parkování využívá tzv. parkovacích karet (vyhrazení určitého počtu stání pro jednotlivé majitele karet). Stání mohou být jak zpoplatněna, tak i nezpoplatněna. Při revitalizaci obytných celků s vysokopodlažní zástavbou probíhá úprava ploch pro parkování osobních vozidel. V provozu je i nadále pět hromadných parkovacích objektů pro veřejnost - garáže Dubina (294 stání), Černá louka (316 stání), podzemní garáž v centru města pod obchodním domem na Masarykově náměstí (84 stání), podzemní garáž na Prokešově náměstí (203 stání) a garáž s automatickým parkovacím systémem před nádražím Ostrava - Svinov (105 stání). Navíc rozložení velkých (záchytných) parkovišť není koncepční a je nedostatečné. Nefunguje např. žádný systém pro navádění a signalizaci obsazenosti parkovacích domů. Tento nárůst se negativně projevuje v řadě oblastí (bydlení, životní prostředí atd.).

30/104



V Ostravě také neustále vzrůstá intenzita dopravy. V roce 2007 došlo k dvojnásobnému nárůstu intenzity dopravy ve srovnání s rokem 2006. Průměrný nárůst intenzity dopravy v r. 2007 činí 6 % (3 % v roce 2006). Intenzita dopravy roku 2007 oproti r. 2006 narostla na všech typech komunikací. Podíl dopravy v noční době (21:00 - 5:00 hod) se pohyboval, podle druhu komunikace, v pracovních dnech v rozmezí 6-8 %, v sobotu 11-13 % a v neděli 13-26 % denní intenzity. Podíly jsou srovnatelné s údaji r. 2005 i r. 2006. V posledních letech, s vyššími nárůsty intenzity dopravy, dochází v pracovních dnech ke stírání rozdílu mezi špičkou a sedlem a již nelze tak jednoznačně určit špičkovou hodinu. Největší intenzity byly zaznamenány na profilu na ul. Opavská (Svinovské mosty), ul. Rudná (ul. 108 Místecká - ul. Frýdecká), a ul. Místecká (ul. Rudná - ul. Moravská). Nejvíce zatíženými křižovatkami byly zejména křižovatky na městském dopravním okruhu: kř. ul. 28. října x Mariánskohorská x Plzeňská, kř. ul. Rudná x Závodní, kř. ul. Muglinovská x Sokolská tř. Ostravě velmi citelně chybí telematická zařízení, která pružně reagují na vývoj dopravní situace přes den a svým rychlým vyhodnocením dokážou řidiče navést do určeného místa s minimálními komplikacemi (jak průjezd městem, tak s cílovou destinací kdekoliv na území města) Cyklistická doprava Od roku 1990 probíhá na území města výstavba cyklistických stezek a tras. Vyznačeno jich bylo cca 180 km. Mezi nejvýznamnější cyklostezky patří „slezská magistrála“, Jantarová stezka a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Chybí však ucelené tahy podél řek a podél nejzatíženějších komunikací, které by propojily stávající „hlavní tahy“. Oddělení cyklistické dopravy od komunikací zatěžovaných dopravou by přineslo významné zvýšení bezpečnosti cyklistů i dalších účastníků provozu. Poptávka po nových (nebo zmodernizování stávajících) trasách je mezi obyvateli i turisty značná, nicméně budování těchto úseků je finančně velmi náročné a bez využití externích zdrojů nemůže být realizováno.

Vyhodnocení oblasti: V Ostravě se: mění silniční doprava z oblasti stimulujícího rozvoj města v oblast přinášející řadu problémů (chybějící navigační a telematické systémy) zvyšuje se intenzita osobní dopravy snižuje atraktivita MHD ve prospěch automobilové dopravy podporuje cyklistická doprava zřizováním cyklotras ve městě, cyklostezky jsou finančně náročné, proto se příliš nebudují, i když jsou zárukou bezpečnosti zvyšuje nárok na počet parkovacích míst V Ostravě je: fungující a kvalitní síť MHD nedostatečné dopravní propojení rozvojových území, např. Nové Karoliny, s okolními lokalitami a centrem města stále rostoucím problémem doprava v klidu fungující integrovaný dopravní systém absence bezpečných cyklistických stezek

Prioritní oblast „Správa věcí veřejných“ Kapitola se zaměřuje na analýzu vývoje rozpočtu města Ostravy v letech 2001 – 2006, na porovnání vybraných položek rozpočtu s daty za referenční - krajská - města a na porovnání dat s celorepublikovým průměrem ve velikostní kategorii (nad 50 tis. obyvatel). Analyzována jsou data o hospodaření Ostravy v letech 2001 – 2006.

31/104



Porovnání s krajskými městy V porovnání s celorepublikovým průměrem ve velikostní kategorii obcí nad 50 tis. obyvatel dosahují daňové příjmy Ostravy nadprůměrných hodnot. Ve srovnání s referenčními městy zaujímá v oblasti daňových příjmů Ostrava spolu s Brnem první příčky, v letech 2001-2004 vykazovalo město nejvyšší průměrný výnos na 1 obyvatele. Dalším předpokladem pro rozvoj města je pozitivní trend růstu kapitálových výdajů, který je v Ostravě patrný a potvrzuje jej i vývoj v letech 2005 – 2006. Tabulka č.32: Vybrané ukazatele daňových příjmů a kapitálových výdajů v Ostravě a dalších krajských městech (2001 – 2004) Daňové příjmy Kapitálové příjmy

Město

Průměrný výnos na 1 obyvatele v letech 2001 - 2004

Index 2004/ 2001

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech v r. 2004

Průměrné kapitálové výdaje na 1 obyvatele v letech 2001 - 2004

Index 2004/ 2001

Podíl kapitálových výdajů ne celkových výdajích v r. 2004

České Budějovice

9.383

1,12

46,3%

6.202

0,78

25,5%

Brno

15.781

1,32

51,6%

13.492

1,46

39,6%

Karlovy Vary

10.153

1,32

46,3%

6.148

1,57

33,6%

Hradec Králové

9.152

1,32

51,3%

4.729

0,58

21,8%

Liberec

10.022

1,05

45,5%

6.361

1,23

31,4%

Ostrava

15.639

1,28

48,9%

9.846

1,63

33,2%

Olomouc

10.890

1,36

56,7%

4.927

1,18

25,2%

Pardubice

8.709

1,33

52,9%

4.972

0,78

24,8%

Plzeň

15.007

1,27

60,3%

7.311

0,92

25,7%

Jihlava

10.022

1,28

46,0%

5.304

0,96

21,8%

Zlín

10.023

1,31

57,1%

4.720

0,86

26,1%

Ústí nad Labem 9.214 Zdroj: Ministerstvo financí

1,25

43,1%

3.355

1,80

20,9%

Příjmy, výdaje a závazky města Daňové příjmy se podílejí na celkových příjmech města stabilně okolo 50%. Město ročně hospodaří s rozpočtem okolo 8-9 mld. Kč. Schodek vzniklý rozdílem příjmů a výdajů kryje financování. Zde se promítá například přijetí dlouhodobého úvěru, přijetí dlouhodobého hypotečního úvěru, splátky dlouhodobě přijatých úvěrů i zhodnocování volných finančních zdrojů za účelem řízení likvidity. Příjmy a výdaje jsou po zapojení těchto zdrojů vyrovnané. Statutární město Ostrava nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti. Všechny závazky jsou spláceny v termínech a v plné výši. Největší podíl na dlouhodobých závazcích představují emitované komunální dluhopisy a přijaté dlouhodobé úvěry. Dlouhodobé závazky města byly k 31.12.2007 celkem 3.269.275 tis. Kč

32/104


Tabulka č. 33: Příjmy a výdaje města v letech 2004 - 2007 2005 2006 město úhrn město úhrn město po město po konsolidaci konsolidaci Příjmy po konsolidaci celkem (v tis. Kč) 7.117.570 9.399.518 7.303.847 9.695.788 Výdaje po konsolidaci celkem (v tis. Kč) 7.863.715 9.988.386 7.630.591 9.910.761 Rozdíl (v tis. Kč) -746.145 -588.868 -326.744 -214.973 Zdroj: Výroční zprávy města 2005, 2006, 2007


2007 město úhrn město po konsolidaci

7.950.600 10.962.100

7.287.846 10.255.370 662.754

706.730

Využívání dotací z ČR i z EU Vývoj příjmů z dotací se neodvíjí jen z vazby na realizaci velkých investičních projektů, jako je tomu v případě kapitálových výdajů. Objem i podíl kapitálových výdajů se v posledních letech výrazně zvyšuje, a to především ve vazbě na využití vnějších zdrojů včetně dotací z fondů EU. S růstem možností čerpání dotací z evropských fondů v novém programovacím období (2007 - 2013) lze očekávat také další růst kapitálových výdajů v rozpočtu města. V letech 2002 – 2006 získalo město z evropských fondů dotaci na 32 projektů v celkové výši cca 908 mil. Kč. V programovacím období 2007 – 2013 dosud získalo statutární město Ostrava z evropských fondů dotaci na 10 projektů v celkové výši cca 317 mil. Kč. Mezi nejvýznamnějšími z nich lze uvést např. Energetické úspory v objektech Ostravy Poruby, Zvýšení bezpečnosti na komunikacích pro pěší a cyklisty v MO krásné pole a další. Pro dalších 17 projektů je v současné době podaná žádost o dotaci v celkové výši cca 2 mld. Kč. Uvést lze především Dostavbu plošné kanalizace a Integrovaný plán rozvoje města Ostrava pro IOP „Budoucnost Vítkovic“. Z tabulky je patrné, že Ostrava patří k nejúspěšnějším městům v MSK z pohledu čerpání dotací. Magistrát města má vytvořen samostatný odbor ekonomického rozvoje, který zajišťuje veškeré činnosti související s dotačním managementem. Tabulka č.34: Počet projektů podpořených ve statutárních městech MSK z prostředků EU Počet projektů Podíl v rámci MSK v % MSK 297 100 Ostrava 32 10,7 Havířov 7 2,3 Karviná 14 4,7 Frýdek-Místek 12 4 Opava 18 6 Ostatní města v MSK 214 72,3 Zdroj: Regionální informační systém CRR 2007 Informační společnost Město má zřízen Ostravský informační servis, s.r.o., který vznikl za účelem poskytování kvalitních služeb občanům města Ostravy, návštěvníkům města a celé destinace severní Moravy a Slezska, případně celé republiky. Nabízené služby jsou jak bezplatné, tak i placené.

33/104



Město dále provozuje informační systém pro komunikaci s úřadem – Elektronické statutární město Ostrava eSMO. Tato služba SMO usnadňuje obyvatelům a právnickým subjektům přístup k vyřizování úředních věcí i k informacím prostřednictvím internetového portálu www.esmo.cz a call centra Magistrátu města Ostravy-MMO (tel. č.: 844 12 13 14). Jedním z hlavních cílů MMO je snaha o usnadnění přístupu k informacím všem obyvatelům.

Vyhodnocení oblasti: Statutární město Ostrava vykazuje: průměrné hodnoty daňových příjmů ve srovnání s ostatními krajskými městy pozitivní trend růstu kapitálových výdajů díky dotacím nulové závazky po lhůtě splatnosti vysoký objem získaných dotací v programovacím období letech 2002 – 2006 vysoký potenciál pro získání dotací v programovacím období 2007 - 2013 bohaté zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů.

1.2.2 SWOT analýza města Předkládaná SWOT analýza byla zpracována v roce 2008, vychází ze SWOT analýz jednotlivých intervenčních oblastí zpracovaných v rámci aktualizovaného SPRM, na kterém se podílelo několik pracovních skupin v různých úrovních procesu, strategický poradce a facilitátor a v neposlední řadě odbory Magistrátu města Ostravy.

Silné stránky

Slabé stránky

•

pozice Ostravy jako ekonomického a kulturního centra průmyslové aglomerace okolních měst i celého Moravskoslezského kraje

•

nevhodná lokalizace některých průmyslových ploch, např. v centru města, v blízkosti obytných částí města

•

existující územní rezervy v rámci města pro jeho další rozvoj

•

nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města

•

dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dokončovaná dálnice, železniční koridory, kvalitní veřejná doprava)

•

existence zanedbaných, resp. zdevastovaných částí města

•

silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu

•

chybějící kapacity statické dopravy

•

existující potenciál v absolventech VŠ, zejména technických oborů

•

špatný stav životního prostředí

•

rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace

•

vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání

•

potenciál technicky vzdělané pracovní síly

•

nízká podnikatelská aktivita

•

Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum regionu

•

stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou

34/104



•

dobré jméno regionu mezi investory

•

nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího vzdělávání

•

možnost aplikace větších investičních pobídek pro strategické investory ve městě

•

vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl)

•

velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit

•

nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti

•

velký potenciál pro vědu a výzkum, existence pracovišť aplikovaného výzkumu

•

nízká míra spolupráce VŠ a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání

•

strategický přístup kraje i města k rozvoji cestovního ruchu

•

nedostatečné parkovací kapacity v rámci města

•

dokončující se napojení města na stávající dálniční síť ČR

•

vysoká dopravní nehodovost

•

rozvinutá síť MHD a její napojení na integrovaný dopravní systém regionu

•

nedostatek cyklotras a pěších zón, jejich pomalé budování

•

silný rozpočet města jako nástroj jeho rozvoje

•

nedostatek překladišť a terminálů pro intermodální přepravu

•

silná finanční pozice města umožňující spolufinancování rozvojových záměrů

•

zvyšující se podíl automobilové dopravy

•

vysoce kapacitní síť technické infrastruktury města a vybudovaná síť optických vláken

•

zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmysl a dopravní infrastrukturu

•

existující potenciál lidských zdrojů (dostupnost pracovní síly), avšak především v málo kvalifikovaných profesích

•

rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku

•

spolupráce mezi organizacemi, rozvoj partnerství

•

nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ČR

•

postavení města jako významného železničního uzlu pro osobní i nákladní dopravu

•

nedostatek pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením

•


•

nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky

•

specifické atraktivity města - industriální památky

•

nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním

35/104

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA •

schopnost zabezpečení základních zdravotních, sociálních, kulturních, sportovních a jiných funkcí města skrze existující městské organizace

„OSTRAVA – PÓL ROZVOJE“ •

strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, obzvláště v technických profesích

•

absence dominantních a atraktivních stavebních prvků v rámci města, zejména pak v rámci jeho centra

•

přetrvávající negativní image města, nízká atraktivita města v oblasti cestovního ruchu

•

absence kulturního zařízení nadregionálního významu (např. galerie) chudé kulturní dědictví

•

Příležitosti

Hrozby

•

využití současného ekonomického růstu k posílení významu města nejen v rámci Moravskoslezského kraje a České republiky, ale také v rámci širšího regionu zahrnujícího příhraniční oblasti Polska a Slovenska

•

pokles významu Ostravy v rámci Moravskoslezského kraje, české republiky nebo širšího regionu zahrnujícího příhraniční oblasti Polska a Slovenska

•

komunikace s investory, resp. developery za účelem rekultivace zdevastovaných částí města, výstavby nadstandardního bydlení, výstavby infrastruktury pro statickou dopravu aj.

•

zánik nebo nevhodné využití technických památek

•

zaměření na rozvoj klíčových kompetencí a funkční gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy, ale také v rámci celoživotního vzdělávání

•

výrazný pokles poptávky po produkci vyráběné na území města, popř. všeobecné ochlazení ekonomiky

•

cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.)

•

ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost

•

zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou (princip partnerství na regionální i místní úrovni)

•

pokračující odliv kvalifikované pracovní síly ("odliv mozků"), zejména absolventů VŠ a odborníků

•

motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj

•

nedostatečné propojení studijních programů a požadavků trhu práce

•

využívání prostředků ze strukturálních fondů

•

snížení flexibility a diverzity ekonomických činností v rámci města, jež povedou ke snížení přizpůsobivosti ekonomiky vůči ekonomickým šokům

•

vytvoření podmínek pro nové druhy zaměstnanosti a větší pružnost trhu práce

•

pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostateční podpora vědy a výzkumu

36/104



•

využití mezinárodních a národních programů pro podporu výzkumu, vývoje a inovací

•

snižování zájmu turistů o návštěvu města

•

zvýšení úrovně spolupráce VŠ s městem a podnikatelskými subjekty

•

další růst preference individuální osobní dopravy na úkor dopravy veřejné

•

velký zájem investorů o město a region

•

hrozba kolapsu silniční dopravy v rámci města Ostravy, zejména v jeho centru, při nadměrném nárůstu její intenzity

•

mohutný boom developerských projektů (residenční bydlení, administrativní komplexy, hotely)

•

přetrvávající negativní obraz města

•

rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a regionu

•

podpora kooperace místních subjektů a klastrových organizací, rozvoj partnerství

•

rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, ŽP, jaderná energetika, nanotechnologie)

•

vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití

•

identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu v centru Ostravy, zejména s využitím Integrovaného plánu rozvoje města

•

systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu, napojení této infrastruktury na již existující trasy, zejména v případě cyklistických tras mezinárodního významu

•

čerpání finančních zdrojů na rozvoj dopravní infrastruktury ze strukturálních fondů EU

•

provedení kroků k výrazné podpoře veřejné hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy

•

udržení a přilákání absolventů VŠ a kvalifikované pracovní síly z jiných částí ČR i ze zahraničí

•

příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji

37/104

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA •

optimalizace struktury nabízených oborů a ekonomických a kapacitních možností VŠ

•

zvýšení úrovně spolupráce institucí školského systému se zaměstnavateli

•

rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a kvalitní nabídku služeb pro investory

•

posílení pozitivní image Ostravy, zejména s ohledem na existenci široké nabídky vzdělání, kultury, sportu apod.

•

využití technických památek pro další rozvoj města, resp. cestovního ruchu

•

vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití

•

posílení image Ostravy jako kulturního a sportovního centra

•

lepší využití industriálního kulturního dědictví

•

vybudování kulturních a sportovních zařízení s nadregionálním významem


1.2.3 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru tématu Trendy a předpoklady rozvoje města Na základě výsledků získaných analýzou výchozích dokumentů, socio-ekonomickou a SWOT analýzou byly v jednotlivých analyzovaných oblastech sledovány specifika, přednosti a bariéry dalšího rozvoje, které jsou dále rozvedeny do současných i budoucích rozvojových tendencí a trendů. V rámci kapitoly jsou sledovány určité trendy a nerovnosti. Trendy lze rozdělit na dvě základní skupiny. Jedná se o trendy kladné, ty přispívají k rozvoji města a trendy záporné, které spíše prohlubují stávající problémy. Zjištěné trendy jsou specifikovány v tabulce: Oblast Základní charakteristika města, demografie Ekonomický rozvoj

Kladné – podporující rozvoj Roste význam Ostravy jako polyfunkční metropole

Vyšší počet vysokoškoláků ve srovnání ČR i ostatními městy

Město prochází závěrečnou fází restrukturalizace od hutního a těžkého průmyslu k sektoru

Záporné – prohlubující problémy Stále velké % obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním

Mění se struktura volných pracovních míst, ve prospěch kvalifikovaných pracovních sil

38/104


služeb

Dochází k postupnému zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel

Zvyšování počtu podnikatelských subjektů

Roste spolupráce VŠ s podnikatelskými subjekty v oblasti vědy, výzkumu a inovací

Ostrava je na předních místech v ČR v kvalitě a rozsahu primárního výzkumu

Město Ostrava podporuje vědu, výzkum a inovace a spolupracuje s vysokými školami

Rozšiřuje se infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace

Roste počet zaměstnanců ve výzkumu, stejně tak i výdaje

Roste zájem o studium na vysokých a speciálních školách i počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Sociální integrace

Životní prostředí

Přitažlivé město

Probíhá proces odstraňování starých ekologických zátěží

Zvyšuje se množství tříděného odpadu

Klesá množství nebezpečného odpadu

Roste zájem občanů o stav životního prostředí ve svém městě

Zlepšuje se image města především u obyvatel Ostravy

Dostatečná nabídka bydlení

Roste počet kulturních a sportovních akcí mezinárodního významu

Postupně narůstá nabídka infrastruktury a služeb pro


Celosvětová ekonomická krize brzdí stavební boom (nutno diverzifikovat strukturu ekonomických aktivit)

Roste dlouhodobá nezaměstnanost především u osob bez vzdělání a kvalifikace ve vazbě na strukturu volných pracovních míst

Mírné zvyšování nezaměstnanosti (zejména v průmyslu) Zhoršuje se kvalita ovzduší (doprava, průmysl, lokální topeniště v okrajových částech města)

Málo zelených ploch v silně urbanizovaných obvodech

Stále přetrvává negativní image města mezi ostatními obyvateli ČR Pomalá obnova poškozených částí města; malé zapojení moderní architektury

39/104



cestovní ruch a volný čas


Fungující integrovaný dopravní systém v regionu Moravskoslezského kraje

Narůstá intenzita osobní dopravy ve městě města na úkor MHD

Kvalitní síť MHD (dobrá dostupnost všech částí města)

Cyklistická doprava je stále oblíbenější

Stále se nedaří plně zabezpečit obslužnost území, která byla v minulosti nevyužívaná a nyní patří mezi území s vysokým potenciálem rozvoje

Průběžně probíhá budování bezbariérových tras ve městě

Nedostatečná kapacita (kategorizace) komunikací a parkovišť v hustě zastavěných oblastech (Poruba, Jih, centrum) Problematické financování komunikací z prostředků veřejné správy Pomalé budování kvalitních a bezpečných cyklostezek

Správa věcí veřejných

Město podporuje přístup občanů k informacím prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií

Narůstá podíl dotací na celkových příjmech města

Zvyšují se zkušeností s realizací projektů a s čerpáním fondů EU u pracovníků MMO

---

Shrnutí prioritních oblastí V předchozích kapitolách byla seskupena řada dat a informací, které nyní pomohou při identifikaci kumulativních nerovností - disparit, jimiž je potřeba se dále prioritně zabývat. Pojem disparita je v tomto pojetí vnímán jako nepoměr sociálně-ekonomického charakteru, kdy se nerovnosti kumulují a problematika se prohlubuje. Tyto vnitřní disparity pak brání dalšímu rozvoji města nebo jeho části. Jedná se tedy o nežádoucí stav.

a. Ekonomický rozvoj Vnitřní disparity: Nedostatečné propojení výzkumných aktivit s výrobním sektorem Nedostatek finančních prostředků brání dalšímu rozvoji vysokých škol – nízká kapacita vzdělávacích institucí Existence množství nevyužívaných ploch – příležitost pro rozvoj území Prohlubování ekonomické krize přináší nároky na změnu orientace, diverzifikace, ekonomiky Existující nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, zejména ve vazbě na technické památky – např. historické budovy na Nové Karolině

40/104



Možnosti odstranění: Přilákání investorů na kvalitně vzdělané odborníky v oborech s vysokou přidanou hodnotou. Soustředění se na nové oblasti výzkumu a inovací – uplatnění potenciálu pro ekonomický rozvoj. Veřejné investice do kvartérního sektoru přinesou návazný soukromý kapitál, čímž bude podpořena synergie daných ekonomických intervencí. Oživení centra města vybudováním infrastruktury pro oblast služeb a volnočasové aktivity. Problematiku ekonomického rozvoje lze řešit prostřednictvím podpory vybraných aktivit v oblasti vědy a výzkumu, které budou mít za efekt zvýšení kvality pracovních sil a větší konkurenceschopnost. Uplatnění je třeba směřovat do moderních, především technických disciplín – green technologies, informatika, strojírenství. Zastaví se tak odliv „mozků“ do jiných regionů či států a město Ostrava získá na větší atraktivitě především u mladé generace (opět zdroj ekonomické síly). Ekonomický rozvoj bude rovněž podpořen investicemi do oblasti cestovního ruchu, volnočasových aktivit a služeb.

b. Sociální integrace Vnitřní disparity: Rostoucí počet trestných činů Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných osob (více než jeden rok v evidenci ÚP) Nedostatečná kapacita vzdělávacích institucí (vysoké a speciální školství) a dalších prostor pro rozvoj spolupráce mezi VŠ a podnikatelskými subjekty Možnosti odstranění: Systematická spolupráce všech subjektů, které se zabývají sociální oblastí vč. vzdělávání a vědy a výzkumu. Intenzivnější zapojení vysokých a středních škol do celoživotního vzdělávání vč. zvyšování jejich vzdělávacích kapacit. S využitím prostředků z operačních programů realizace motivačních programů a rekvalifikačních kurzů. Problematika sociální integrace je celoplošný problém, který je velmi obtížné řešit pomocí cílených investic. Na druhou stranu veškeré investice a podpora, které budou směrovány na zvyšování předpokladů ke změně sociálního statusu sociální vrstvy ohrožené vyloučením jsou dobře investované prostředky – ekonomický rozvoj bude podpořen snížením nezaměstnanosti a zvýšením životní úrovně všech participujících skupin obyvatelstva.

c. Životní prostředí Vnitřní disparity: Nekvalitní životní prostředí ohrožující zdraví obyvatel v porovnáním se zvyšující se kvalitou života a životního stylu obyvatel Možnosti odstranění: Podpůrné investice do vývoje a zavádění technologií šetrných k ŽP (green technologies) dojde k úbytku znečišťujících látek zejména v ovzduší. Řešení problematiky související s životním prostředím lze spatřovat v podpoře výzkumu a orientaci na nové technologie umožňující lepší využití surovin, snížení emisí do ovzduší (v průmyslu, dopravě) atd. Působnost těchto investic pak přesáhne hranice města a dopomůže ke zlepšení stavu na velkém území Moravskoslezského kraje.

41/104



d. Přitažlivé město Vnitřní disparity: Existence rozsáhlých nevyužitých a nedostatečně dostupných průmyslových areálů a ploch nepřispívá k celkovému dobrému dojmu z města Stále přetrvávající image průmyslového města Možnosti odstranění: Zatraktivnit prostředí města rekonstrukcí a modernizací stávající infrastruktury pro cestovní ruch a volný čas. S využitím stávajícího potenciálu vytvářet nové atraktivní projekty, pro obyvatele i návštěvníky.Pomocí kvalitní dopravní infrastruktury tyto atraktivity lépe zpřístupnit. Zvýšit renomé města v souvislosti s podporou a realizací vědeckovýzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Přitažlivé město lze vyjádřit kvalitou fyzického prostředí vč. péče o památky, dostatkem zábavy pro obyvatele i návštěvníky a dostatečnou nabídkou kvalitního bydlení. Koncentrace infrastruktury pro volný čas i pro cestovní ruch je dostatečná, je nutné se zaměřit na kvalitu a profesionalizaci poskytovaných služeb.

e. Dostupnost a mobilita Vnitřní disparita: Není dostatečně zajištěna obslužnost potenciálních rozvojových ploch ve městě Nejsou dostatečně propojeny cyklostezky na území města, nelze je tedy využívat jako možnost alternativní dopravy obyvatel Chybějící telematické a navigační systémy, nedostačující kapacita parkovišť způsobují značné kongesce prakticky po celý den (neexistují špičky) Nedostatečná silniční infrastruktura Možnosti odstranění: Vybudovat nové komunikace, chodníky, cyklostezky i další trasy individuální dopravy. Vypracovat koncepci a následně zrealizovat opatření řešící problém narůstající dopravy, přetížených komunikací.

Oblast dopravy přináší v Ostravě značné problémy – neustále se zvyšující počet automobilů způsobuje kalamitní stavy, které jednak zhoršují stav ovzduší ve městě, na straně druhé znemožňují přístup např. složek integrovaného záchranného systému k nehodám a mimořádným událostem. Další nutností je vybudování kvalitní sítě cyklostezek, propojující všechny oblasti města – počet obyvatel dbajících na zdravý způsob života se zvyšuje, je nutné vytvořit podmínky pro kvalitní alternativní způsob dopravy.

f. Správa věcí veřejných V této oblasti nebyly zjištěny žádné významné problémy, které by bránily rozvoji města a zlepšení kvality života obyvatel. Zdůvodnění výběru tématu V předchozích kapitolách byla provedena analýza všech prioritních oblastí tak jak to určuje Metodický pokyn MMR. V kontextu zjištěných výsledků a současného stavu celosvětové hospodářské krize je nutné zaměřit se, na následující sféry hospodářství (ve snaze minimalizovat případnou recesi na území města Ostravy). Velmi důležitou oblastí, na kterou je nutné se v následujících měsících a letech soustředit, je podpora vzdělání, vědy, výzkumu a vývoje (vč. inovací). To je podstatné z hlediska

42/104



potřeby diverzifikace závislosti ekonomiky pouze na určitém typu hospodářství. Prostředkem jsou investice do vzdělávání a do nových druhů technologií, které jsou spjaty s inovačními a vědecko-výzkumnými aktivitami. Z dosavadního vývoje ekonomické krize je zcela zřejmý dopad na průmysl, především pak na automobilový se všemi jeho subdodavatelskými vazbami. V případě trvání pouze na současných technologiích se může krize prohlubovat, a to z důvodu velkého podílu průmyslu na HDP (v ČR je třetina HDP tvořena průmyslovou výrobou, druhý největší podíl v rámci EU). Řešení se nabízí ve výzkumu nových technologií šetrných k ŽP (tzv. green technologies) – zde je velké pole působnosti všech participujících odvětví (plasty, metalurgie, materiálové inženýrství). Proto je nutné vytvořit kvalitní infrastrukturu (laboratoře, zkušebny, propojení s podniky), jinak jejich vysoká přidaná hodnota nebude moci být plně rozvinuta. Dalším důvodem pro posílení oblasti vědy a výzkumu je fakt, že nezaměstnanost u vysokoškolsky vzdělaných lidí je tradičně nejnižší – schopnost vysokoškoláků prosadit se na trhu práce a jejich orientace v moderních disciplínách je hlavním faktorem, proč poptávka zaměstnavatelů po takto vzdělaných lidech je bez problémů uspokojována. Investice, které podpoří další vzdělávání a postupný přechod absolventů do výzkumu mají další efekt, který přispívá k synergii. Tím je zvýšení atraktivity města pro potenciální investory, hledající kvalitní pracovní sílu, jež jim zaručí prosperitu a konkurenceschopnost. Platí zde přímá úměra - čím lépe připravená pracovní síla, tím lepší schopnost uplatnění na celosvětové úrovni a tím pádem i větší atraktivita města samotného pro zahraniční investory. Při bližším pohledu na Moravskoslezský kraj (a Ostravu jako přirozené centrum aglomerace) je zřejmé, že již v minulém roce byl pozorován odklon od tradičních průmyslových investorů směrem k moderním technologiím a vědám – informační technologie, software, programátorská centra, to vše dle údajů agentury Czech Invest znamenalo po kraji Jihomoravském nejlepší výsledek. Z předcházejících údajů lze vyčíst jasný potenciál pro město Ostravu při přechodu z tradičního průmyslového centra na jakousi pomyslnou „základnu“ v oblasti inovačních postupů. Dílčí část podílu ekonomického rozvoje města Ostravy závisí rovněž na podpoře cestovního ruchu (nepřináší sice velké „finanční“ efekty jako předchozí oblasti, nicméně jeho vliv na vnímání města, image a atraktivitu pro turisty je značný). Proto se Ostrava musí opírat o to čeho má historicky dostatek, a to jsou technické památky a jejich zpřístupnění veřejnosti (lhostejno jestli formou muzejní nebo adaptací pro novou funkci). V rámci řešení globální finanční krize jsou v záchranných balíčcích vedle podpory VaV akcentovány taktéž výrazné investice do infrastruktury, a to jak technické tak dopravní. V případě, že z veřejných prostředků budou zrealizovány komunikace k průmyslovým, rozvojovým či podnikatelským zónám, bude se jednat svým způsobem o druh „pobídky“, která umožní soukromému kapitálu investice do navazujících akcí. Ostrava je v této souvislosti ukázkovým příkladem, protože dopravní situace (technický stav komunikací, intenzita provozu) se během posledních let změnila ze stimulu podnikání a rozvoje na oblast přinášející řadu problému a v konečném důsledku brzdící další rozvoj. Hlavním aspektem a jednou z příčin současného problematického stavu dopravy je roztříštěná struktura celého města, kdy obytná a občanská zástavba je soustředěna do několika výrazných celků - subcenter, kterými jsou zejména městské centrum, jižní a západní část města. Tyto tři základní obytné okrsky, jsou často odděleny volnými, funkčně nevyužitými prostory, komunikačními koridory nebo prostory výrobních areálů. Snahou tedy je propojit tato izolovaná subcentra – odstraněním překážek v podobě chybějících nebo nedostatečných komunikací (automobily, cyklo i pěší). Jedním z nejdůležitějších komunikačních propojení je i netrpělivě očekávaná dálnice D47 (jedná se sice o komunikaci celostátního významu, ale současně bude plnit i svou funkci v rámci města – spojnice severovýchodu města s jihozápadní částí), která je příslibem v pokračování dynamického rozvoje Ostravy. Právě dálnice D47 (v budoucnu D1 jako spojnice 3 největších a nejvýznamnějších měst v ČR) představuje velmi důležitou součást, kterou Ostrava zaujímá jako významný dopravní uzel - je součástí a důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN. Ostrava má potenciál se stát dopravním uzlem středoevropského významu.

43/104



Zcela jistě tak dojde k nezanedbatelnému navýšení dopravy a to jak v osobní tak nákladní dopravě. Pro Ostravu, metropoli Moravskoslezského kraje, je důležité připravit se v předstihu na tuto situaci, aby nedocházelo k dopravním kolapsům. Je třeba zaměřit se na zvyšování počtu parkovacích míst, vč. záchytných parkovišť a pro bezpečný a plynulý provoz zdokonalovat systémy navádění ve městě a telematiky. Z aktualizovaného strategického plánu rozvoje dále jednoznačně plynou návrhy, jak se případně problémů vyvarovat a na co se při řešení zaměřit. Jedná se o: • nutnost zajistit podmínky pro rozvoj řídících inteligentních dopravních systémů, parkování a zklidňování dopravy (tzv. „zelená vlna“ je průkopníkem inteligentních dopravních systémů; průchodnost, odlehčení, bezpečnost, „uložení“, alternativní dopravní prostředky, to jsou hlavní principy pro eliminaci negativních dopadů) • co nejrychlejší zavedení telematických aplikací v dopravě a bezpečnostních opatření v místech vysoké nehodovosti • realizaci záchytných parkovišť a parkovacích domů • podporu alternativních forem dopravy - místní i regionální cyklotrasy, in-line stezky, apod. Rozhodující okruhy problémů významné pro další rozvoj města 1. zvyšující se míra nezaměstnanosti v důsledku ekonomické krize; velká závislost hospodářství na jednom sektoru průmyslu (automobilismus) 2. není zajištěna dopravní obslužnost rozvojových ploch; doprava obecně (včetně cyklostezek) je velkou překážkou pro rozvoj (např. i ve vazbě na dostupnost pro cestovní ruch) 3. chybějící koncepce v oblasti parkování a řídících systémů dopravy – paralyzován život obyvatelů prakticky v celé Ostravě Výše zmíněné problémy budou v IPRM řešeny, nástin možností je následující: Problémy s nezaměstnaností, diverzifikace průmyslu Současná nepříjemná situace se zvyšující se úrovní nezaměstnanosti nutí drtivou většinu podniků k úsporným opatřením. Stejně tak závislost hospodářství pouze na jednom sektoru průmyslu není šťastným řešením. Cílem opatření v tomto IPRM bude zajištění maximální možné míry podpory pro zvýšení zaměstnanosti. A to především formou rozšíření infrastruktury pro vědeckovýzkumné, vývojové a inovační aktivity v oborech s vysokou přidanou hodnotou a se „světlou budoucností“ – green technologies, informatika, materiálové inženýrství. Vhodnou intervencí dojde ke zvýšení podílu nových oborů na trhu práce a rozložení ekonomické zátěže do více sektorů. Dojde rovněž ke zvýšení zaměstnanosti absolventů technických oborů, po kterých je obrovská poptávka. Dopravní dostupnost a obslužnost Problémy s dopravní situací v intravilánu mají bezpochyby všechny velká města. V Ostravě je problém do jisté míry dán velkým množstvím průmyslu a výroby poblíž obytných sektorů – nákladní doprava je pro současný stav vedena naprosto nevyhovujícím způsobem. Potenciální rozvojové plochy je nutné kvalitně napojit s maximální možným využitím dálnice a rychlostních komunikací (Poruba, Hrušov, Svinov, Přívoz)

44/104



Problematickou situaci by mělo řešit budování nebo rekonstrukce silnic, komunikací k novým rozvojovým plochám. Velmi důležitou složkou dopravní infrastruktury jsou rovněž cyklostezky, jejichž potřeba se zvyšuje a oblíbenost má rostoucí tendenci. Cyklodoprava je navíc velmi vhodnou alternativou formou individuální dopravy. Parkování, telematika, informační systémy – S předchozím problémem souvisí i nedostatek parkovacích ploch prakticky na celém území města (nejvíce jsou postiženy urbanizované celky). Se vzrůstající dopravní zátěží narůstá i potřeba inteligentních naváděcích systémů (průtahy městem, parkovací objekty), které budou účinně regulovat počet aut v dopravních špičkách (i s využitím parkování typu Park&Ride) s pomocí městské hromadné dopravy. Tématem IPRM byl zvoleny nejpalčivější problém současné Ostravy – ekonomický rozvoj (v návaznosti na rostoucí nezaměstnanost a diverzifikaci ekonomiky). Jelikož ekonomický rozvoje je ve velké míře závislý na dopravní dostupnosti a mobilitě, byla i tato oblast byly identifikována jako velmi významné pro další směřování města Ostravy. Investicemi do nich dojde k celkovému zlepšení postavění města z pohledu jak samotných obyvatel (zlepšení podmínek pro život) tak z pohledu investorů (kvalifikovaní odborníci, špičkové zázemí a infrastruktura). Naplnění strategického cíle IPRM „Ostrava – Pól rozvoje“ se projeví v rozšíření palety uplatnění na trhu práce, přilákání dalších strategických investorů a ne v neposlední řadě v přínosu ke zlepšení životního prostředí. Celé město se stane atraktivní nejen pro práci, ale i pro život a zábavu jeho obyvatel. Navržený Integrovaný plán města je prioritně zaměřen na řešení problematiky 2 ze 6 prioritních oblastí a jejich podoblastí definovaných v Metodickém pokynu MMR. Specifikace jednotlivých oblastí a vazeb IPRM na tyto oblasti bude definována v dalších kapitolách. 1. Ekonomický rozvoj investiční příprava území pro podnikání, vědu, výzkum a inovace a výstavbu podnikatelských nemovitostí podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost ve vědě, výzkumu a inovacích zvyšování kvality pracovní síly 2.

Dostupnost a mobilita zklidňování dopravy zvýšení bezpečnosti, zvýšení výkonu a kvality veřejné dopravy ve městech podpora využívání „měkkých“ forem dopravy (cyklo, pěší) budování nebo zvýšení kapacity tras veřejné městské dopravy napojujících významná rozvojová území ve městech (pro bydlení i podnikání) napojení nových zón pro bydlení, podnikání, kulturu nebo volný čas veřejnou dopravou řešení problematiky parkování

Kriteria pro výběr tématu Dle metodického pokynu musí město pro tématicky zvolený IPRM zvolit takové ukazatele, které odůvodňují potřebnost intervence. Statutární město zvolilo pro zdůvodnění výběru témat „Dostupnost a mobilita“ a „Ekonomický rozvoje“ následující kritéria:

45/104



1. Vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit Název ukazatele Ostrava Brno Počet VŠ 3 12 Počet škol s bilingvní výukou 4 4 Zdroj: Statistická ročenka SMK a JMK 2008, odbor školství mládeže a tělovýchovy MMB, odbor školství KrÚ JMK 2. Počet studentů VŠ v letech 2006 - 2008 Název ukazatele Ostrava Brno 2006/2007 32.630 68.223 2007/2008 36.500 71.569 nárůst počtu + 4,2% + 4,9% studentů Zdroj: Statistická ročenka SMK a JMK 2008, vlastní výpočty 3. Dopravní situace ve městě – stav k 31.12.2007 Název ukazatele Ostrava Brno registrovaná vozidla celkem 164.350 224.116 počet osobních vozidel na 1000 obyvatel 330,03 608,13 nezjištěno celkový počet parkovacích míst 114.000 nezjištěno počet chybějících parkovacích míst * 50.350 nárůst registrovaných vozidel 6,9% 4,8% Zdroj: odbor dopravně správních činností MMO a MMB, Statistická ročenka SMK a JMK 2008, 2007, vlastní výpočty *) Údaj vypočten odečtením počtu parkovacích míst od registrovaných vozidel. 4. Počet dopravních nehod Název ukazatele Ostrava 6125 Počet dopravních nehod Počet dopravních nehod na 1000 obyvatel

19,8

Brno 6734 18,4

Zdroj: Statistická ročenka MSK a JMK 2008, vlastní výpočty 5. Znečištění ovzduší - koncentrace t/km2 Název ukazatele Ostrava SO2 75,5 NOx 58 pevné částice, polétavý prach 10,6 Zdroj: Statistická ročenka MSK a JMK 2008

Brno 0,6 3,1 0,5

Výše uvedené ukazatele, které byly porovnány s městem Brnem, jakožto regionální metropolí Jihomoravského kraje, potvrzují, že vybraná témata korespondují s nejpalčivějšími problémy města Ostravy. Rostoucí tendence vysokoškolských studentů dokumentuje celosvětový trend zvyšování vzdělanostní úrovně a velkou poptávku po vysokém školství, přesto dochází v Ostravě k pomalejšímu růstu počtu studentů než v Brně. Naopak stagnující počet studentů v doktorských programech na ostravských univerzitách (v roce 2006/2007 celkem 1927 studentů; v roce 2007/2008 celkem 2001 studentů, v roce 2008/2009 celkem 1990 studentů) ukazuje možnou příčinu tohoto jevu, tj. nedostatečnou kapacitu vědecko-výzkumných pracovišť (málo laboratoří, nedostatečné vybavení apod.). Rostoucí intenzita dopravy pak způsobuje nemalé problémy nejen samotným řidičům, ale i obyvatelům postižených částí města a je také jednou z příčin poměrně vysoké nehodovosti v Ostravě. Vzrůstající počet automobilů v porovnání s počtem parkovacích míst jasně

46/104



deklaruje nutnost posílit oblast parkování, případně vhodnými prostředky snižovat intenzity průjezdů vozidel. Trend nárůstu automobilizace nejde zastavit zcela, nicméně je důležité (a vhodné) provoz efektivně řídit novými automatizovanými systémy a telematickými aplikacemi, které řidičům umožní včas reagovat na případné havárie, objezdy nebo si nalézt volná parkovací stání. V této snaze pomohou další záchytná parkoviště mimo centrum města, která budou napojena na městskou hromadnou dopravu. Závěr Na základě analýz všech dostupných informačních zdrojů (aktualizovaný SPRM, stávající IPRM, podklady ČSÚ a ÚP v Ostravě, Faktografické listy atd.), které byly provedeny v rámci tvorby IPRM, byla identifikována nosná témata pro řešení – EKONOMICKÝ ROZVOJ jako téma hlavní bude doplněn návrhy na zlepšení DOSTUPNOSTI A MOBILITY. Investice do těchto oblastí přispějí k řešení problémů ze strany města a vyvolají další investice ze strany soukromého kapitálu či vysokých škol. Potenciál růstu celé Ostravy spočívá jednak ve vysoké koncentraci ekonomických aktivit, a to především díky započaté diverzifikaci průmyslu do více nosných pilířů (nejen zpracovatelský a automobilový průmysl, ale rovněž věda a výzkum, IT, celoživotní vzdělávání a služby). Ostrava, jakožto druhý nejvýznamnější rozvojový pól v ČR, má velký potenciál stát se centrem výzkumu a inovačních postupů v rámci daného regionu. Zajištěním kvalitních podmínek pro rozvoj výše shrnutých aspektů nebude nadále docházet k odlivu „mozků“ a z města se stane moderní metropole s fungující dopravou, kvalitním bydlením a možností relaxace a sportovního vyžití. Ostrava se tak stane skutečným PÓLEM ROZVOJE.

2 Popis tématu 2.1 Kvantitativní a kvalitativní popis tématu 2.1.1 Základní charakteristika města Ostravy Sociální, kulturní a ekonomické změny, které s sebou přinesla společenská změna v roce 1989 a zejména pak léta následující, vyvolaly potřebu vytvoření nové koncepce rozvoje města Ostravy. Důležitým rozvojovým dokumentem je mimo Územní plán města Ostravy, (schválený v roce 1994) rovněž Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015. Tyto dokumenty byly tvořeny v době probíhající, resp. doznívající restrukturalizace lokální ekonomiky, přičemž jejím nejvýraznějším projevem byl útlum v Ostravě dominantního těžkého průmyslu a hornictví. I přes toto prostředí záporného či pouze mírného ekonomického růstu, doprovázeného silným nárůstem počtu nezaměstnaných (ten v Moravskoslezském kraji přesáhl v roce 2002 úroveň 100 000 nezaměstnaných), odchodem kvalifikovaných pracovníků do jiných části republiky či do zahraničí, byly podnikány první kroky ke změně směru těchto negativních trendů. Současná situace výrazného ekonomického rozvoje, kdy od roku 2003 Moravskoslezský kraj dosahuje v rámci republiky nadprůměrného ekonomického růstu, dokončuje se napojení Ostravy na dálniční síť, v průmyslových zónách města, a nejen v nich, působí řada významných zahraničních firem (např. Hyundai), realizují se nákladné developerské projekty (např. projekt Karolina) apod., vyžaduje reakci na novou situaci – celosvětovou hospodářskou krizi – zejména pak ve formě podpory vědy, výzkumu, inovací a veškeré doprovodné infrastruktury, která umožní další rozvoj města Ostravy.

47/104



2.1.2 Prioritní oblasti řešené v rámci témat Výsledky ze socioekonomické analýzy a SWOT analýzy poukázaly na konkrétní okruhy problémů, které ovlivňují samotný rozvoj města, proto se jimi bude tento IPRM dále zabývat. Tyto problémy jsou rozděleny na téma hlavní – EKONOMICKÝ ROZVOJ a související téma – DOSTUPNOST A MOBILITA. V této kapitole je popis oblastí zaměřen tak, aby byl jasně popsán a kvantifikován současný a cílový stav zvolených ukazatelů. Uváděné ukazatele se vztahují k předchozím kriteriím pro výběr tématu, specifikovaných výše v předchozí kapitole Kriteria pro výběr tématu.

Téma hlavní – Ekonomický rozvoj 1) Výchozí stav Analýza nejvíce se rozvíjejících oborů na území města se obecně potýká s nedostatkem vstupních dat. Jsou sice k dispozici údaje např. o vývoji počtu zaměstnanců v jednotlivých oborech, ale tyto údaje jsou statisticky podchycovány hlavně u větších podniků (nad 20 zaměstnanců) a stav zaměstnanosti u menších firem je zatížen velkou nepřesností. Na druhou stranu chybí na úrovni města údaje o vývoji celkových tržeb nebo vývoji produktivity v jednotlivých oborech. Odvětví, která zaznamenala v tomto období nejvyšší růst, jsou tato: Činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu; podnikatelské činnosti, Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, Stavebnictví, Obchod (vč. oprav); ubytování a stravování, ale také Vzdělávání. Při hodnocení vývoje tržeb v posledních 5 letech, kdy jsou však tyto údaje zveřejňovány pouze v rámci průmyslových odvětví a zohledňují údaje podniků nad 100 zaměstnanců, vykázala největší růstový potenciál odvětví: Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (růst o téměř 1 200 %), následovaná odvětvími Výroby a opravy strojů a zařízení (+ 194 %) a Výroby dopravních prostředků a zařízení (+ 104 %). V rámci kritéria vývoje zaměstnanosti v čase jsou již data dostupná pro všechna odvětví OKEČ (avšak pouze za podniky nad 25 zaměstnanců) a zde byl obdobně jako u výše uvedeného hodnocení v posledních pěti letech zaznamenán nejvyšší nárůst počtu zaměstnanců v rámci odvětví Výroby dopravních prostředků a zařízení (nárůst počtu pracovních míst o více než 350 %) a Výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (+ 110 %) – viz tabulka níže.

Počty zaměstnanců v okrese Ostrava dle OKEČ – firmy s 26 a více zaměstnanci stav k 31.12. odvětví dle OKEČ 2005 2006 2007 2007 - 2006 výroba základních kovů, hutních a kovodělných 19.670 18.124 18.563 + 439 materiálů výroba elektrických a optických přístrojů a 1.736 2.051 2.338 + 287 zařízení výroba dopravních 1.003 2.516 3.566 +1.050 prostředků a zařízení Zdroj: Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009-2015

48/104



Počty zaměstnavatelů podle CZ-NACE – firmy s 26 a více zaměstnanci odvětví

počet subjektů k 31.12.2006 Ostrava Brno



zpracovatelský průmysl hutnictví, těžký průmysl

38

x

41

x

40

17

zpracovatelský průmysl strojírenství

32

x

30

x

30

48

zpracovatelský průmysl dopravní prostředky a zařízení

10

x

11

x

13

18

Zdroj: Úřad práce v Ostravě, ČSÚ Brno

2) Zdůvodnění Ekonomický rozvoj lze charakterizovat zejména zaměstnaností. Mezi nejvýznamnější odvětví v Ostravě z hlediska zaměstnanosti patří zejména zpracovatelský průmysl, následovaný odvětvími vzdělávání a dopravy. Níže uváděné statistiky jsou porovnány s referenčním městem – Brnem – a jsou zaměřeny na popis zejména vzdělávacích a vědecko-výzkumných aktivit. Ostrava má za cíl stát se jedním z čelních rozvojových pólů České republiky, a to zejména z důvodu vysoké koncentrace obyvatel, jejich technické zdatnosti a silným rozvojovým potenciálem. Pomocí opatření/aktivit IPRM bude tento usměrněn a Ostrava má možnost při svém snažení uspět. Z výše uvedených tabulek vyplývá, že v Ostravě existuje mnoho desítek firem (a tisíce zaměstnanců), které jsou orientovány směrem k těžkému průmyslu. Závislost je tudíž zřejmá. Naopak v porovnání s Brnem (potažmo Jihomoravským krajem) a výdaji na vědeckovýzkumné aktivity je situace v Ostravě (Moravskoslezský kraj) nesrovnatelná – v roce 2007 činily výdaje na VaV v Moravskoslezském kraji pouhou polovinu výdajů kraje Jihomoravského, stejně tak i počet zaměstnaných v této oblasti dosahuje diametrálních rozdílů. Tento trend je tudíž nutné přitáhnout i do Ostravy a postupně změnit poměr ve prospěch kvartéru. Významný nepoměr existuje rovněž mezi výzkumnými institucemi zřízenými kraji či orgány státní správy. Tento nepoměr je způsoben historickým vývojem Brna a Ostravy a krátkodobou snahou centrální vlády v devadesátých letech o decentralizaci hlavního města. Předpokládáme však, že rozšířením podmínek a kvalitní přípravou lidských zdrojů pro rozvoj vědy a výzkumu dojde také k vytvoření podmínek pro možný přenos těchto institucí či vytvoření detašovaných pracovišť. Uvedené má tedy souvislost s opatřeními VI.1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit, VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích a VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, vědu, výzkum a inovace. Obdobná situace je také v oblasti dalších srovnávaných dat. V oblastech počtu inovačních subjektů a počtu vysokých škol, byla východiskem o specifikaci opatření opět výše uvedená teze. Výsledkem tedy je, mj. kromě již uvedených opatření, rovněž opatření VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí. Údaje o počtech klastrů, VTP a hektarech průmyslových zón nejsou tak diametrálně odlišné v rámci Ostravy a Brna na rozdíl od dat předchozích.Z toho plyne, že Ostrava již učinila mnohé pro vytvoření podmínek dalšího ekonomického rozvoje města. V této souvislosti je zřejmé, že se jedná o správnou cestu, o čemž vypovídá stabilita provozovatelů služeb pro podporu podnikání, funkčních klastrů, VTP apod. Nyní je tedy podstatné podporovat další rozvoj a to zejména na vysoké kvalitativní úrovni. Ukazatel množství infrastruktury cestovního ruchu v rámci Ostravy a Brna je pochopitelně s ohledem na odlišné historické role obou měst nevýhodný pro Ostravu. Nicméně pomocí

49/104



opatření VI.5 Zlepšení podmínek pro cestovní ruch, směřovaného k novému využití nevyužívaných technických památek, dojde ke zvýšení zmíněného potenciálu. Nedílnou součástí je však také v kontextu komplexnosti zajištění kvalitních lidských zdrojů pro možný rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, opatření VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, vědu, výzkum a inovace. Všechny výše popsané skutečnosti srovnán mezi Ostravou a Brnem jsou zdokumentovány v tabulkách níže. Popisné ukazatele Název ukazatele

Ostrava

navržená opatření

Brno

Počet výzkumných institucí (zřízené 1 10 VI.1, VI.2 krajem nebo ministerstvem) Počet inovačních subjektů 138 259 VI.1, VI.2 Počet vysokých škol 3 12 VI.4 Počet studentů VŠ 35.500 81.000 VI.4 Počet studentů v doktorských VI.1, VI.2, cca 2.000 cca 6.500 programech (potenciální kapacity VaV) VI.4 Počet klastrů 7 7 VI.3, VI.4 Počet VTP a podnikatelských inkubátorů 1+2 1+5 VI.2 Počet hektarů průmyslových zón 110 180 VI.3 Nemovité památky na území města 239 1.113 VI.5 Zdroje: Faktografické listy města Ostravy, www stránky(Ostrava, Brno, Technologický profil ČR, Technologické parky, Podnikatelské inkubátory, MŠMT, VŠ), databáze NPÚ MonumNet, vlastní průzkum Pozn.: V případě inovačních subjektů jsou data uváděná za okresy Ostrava-město a Brnoměsto. Zaměstnanci a výdaje na výzkum a vývoj dle krajů (výběr) Název ukazatele MSK 2006 JM 2006 Počet obyvatel 1.249.290 1.132.563 Zaměstnanci ve vědě a výzkumu 4.496 10.963 Výdaje na vědu a výzkum 5.535 5.057 (mil. Kč) Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ 2008

MSK 2007 1.249.897 5.336

JM 2007 1.140.534 11.442

2.765

5.726

Inovační podniky podle krajů v letech 2004 - 2006 Název ukazatele celkově podíl % firem Moravskoslezský kraj 901 23,9 Jihomoravský kraj 1523 31,5 Zdroj: ČSÚ Pozn.: Procenta vyjadřují podíl inovačních podniků na celkovém počtu podniků se sídlem v kraji. V posledních dvou tabulkách se ukazatele na úroveň jednotlivých měst nesledují. Očekávaní partneři: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ostravská univerzita Vysoká škola podnikání, a.s. Statutární město Ostrava

50/104



různé zájmové klastry na území města výzkumné instituce 3) Vize očekávaného stavu Na pozadí celosvětových hospodářských událostí a trendu posilování oborů (resp. jejich podílu na HDP) s vysokou přidanou hodnotou by mělo i statutární město Ostrava usilovat o ještě větší atraktivitu oblastí jako jsou: informační technologie, materiálové inženýrství, výrobní (i jiné) technologie šetrné k ŽP. Proto podpora vědy, výzkumu, inovací, transferu technologií a podnikání ve zmíněných oborech představuje důležitou myšlenku a jakákoliv snaha o její prosazení by měla být hodnocena pozitivně. Níže uvedené tabulky ukazují vizi, cílový stav, ke kterému by se Ostrava, i s přispěním prostředků EU, ráda dostala. Výhled do budoucna Název ukazatele Počet výzkumných institucí (zřízené krajem nebo ministerstvem) Počet inovačních subjektů Počet vysokých škol Počet studentů VŠ Počet klastrů Počet VTP a podnikatelských inkubátorů Počet hektarů průmyslových zón

Ostrava - současnost

Ostrava - budoucnost

1

8

138 3 35.500 7 1+2 110

210 6 50.000 8 3+4 200

Související téma – Dostupnost a mobilita Doplňkovým tématem byla zvolena oblast dopravy, přesněji mobility v rámci celého města. Důvodem je především fakt, že rostoucí intenzity dopravy, počty dopravních nehod, komplikace ve městě apod. způsobují nemalé problémy a paralyzují život čím dál tím většímu počtu obyvatel města. Součinnost mezi dynamickým rozvojem Ostravy a kvalitní dopravní infrastrukturou byla naplněna jen zpočátku transformace od těžkého průmyslu směrem k „měkčím“ odvětvím ekonomiky. Nyní je potřeba do oblasti dopravy investovat značné prostředky, aby rozvoj Ostravy nebyl blokován. Jelikož samotní obyvatelé Ostravy upřednostňují automobilovou dopravu před veřejnou dopravou a alternativní formy dopravy (např. segregované cyklistické stezky) zatím nejsou ve městě plně rozvinuty, dochází na exponovaných místech k situacím, kdy v podstatě neexistují dopravní špičky, jelikož tyto hodnoty jsou prakticky po celý den. Centrum města je dopravním uzlem celé Ostravy, často zde dochází ke krizovým a kolizním situacím. Významným problémem obecně je propojení rozvojových území a jejich dostupnost na dálnici D47. Jedná se např. o oblasti Nové Karoliny, Hrušova, Poruby. Pro podporu ekonomického rozvoje je tak dopravní dostupnost klíčovou otázkou – nebude-li kvalitní (počet, technické parametry, telematika) dopravní infrastruktura, zájem investorů může i z tohoto důvodu slábnout. Navíc zmíněná problematika telematických systémů lze v oblasti dopravy chápat jako určitou formu inovace (tím je mj. dokumentována potřeba intervence v oblasti vědy a výzkumu). Detailní provázanosti hlavního a vedlejšího tématu na úrovni opatření je dokumentována níže v podkapitole 2.1.3 Vazba mezi tématy. Plánované ukazatele za město Ostravu Název ukazatele délka cyklotras roční průměrná denní intenzita dopravy počet dopravních nehod

současný stav (2008) cca 195 km 18.349 voz/24 hod 6.125

výhled cca 215 km 19.500 voz/24 hod 5.200

51/104



2.1.3 Vazba mezi tématy • Vazba na úrovni témat: Volba tématu ekonomického rozvoje města je s ohledem na stávající ekonomickou situaci zřejmá. Opodstatněná, v souvislosti se stávající oborovou strukturou, je také šíře a rozsah zvoleného tématu, který zahrnuje podporu sekundárního výzkumu, následného vývoje a realizaci inovací v oborech s přidanou hodnotou, rekonstrukci a výstavbu infrastruktury pro rozvoj VVI, pro podporu transferu technologií, pro rozvoj vzdělávání, podnikání a cestovního ruchu. Součástí snahy o podporu ekonomického rozvoje je podpora vytváření vzdělávacích programů. Jako související téma vyplynulo z analýzy a potřebnosti k rozvoji hlavního tématu nutná podpora dopravy a mobility. Témata ekonomického rozvoje a dopravní dostupnosti jsou ve zvoleném rozměru provázána na úrovni kontextu celého tématu, kdy jsou v souvislosti s rozvojem dopravy využívány také výsledky a výstupy přímé podpory ekonomického rozvoje a naopak, výstupy a výsledky projektů v oblasti dopravní dostupnosti přímo podporují ekonomický rozvoj. Vzájemná provázanost je patrná na úrovni opatření, aktivit i indikativních projektů. •

Vazba na úrovni opatření: V kontextu opatření na podporu ekonomického rozvoje VI.1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit a VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích je přímá vazba na opatření na podporu V.1 Zklidňování dopravy a investice do technicko-organizačních opatření při řízení dopravy ve městě. Vazba souvisí s vývojem a využitím výstupů projekty realizovaných v kontextu opatření VI.1 a VI.2 pro následnou realizaci projektů v rámci opatření V.1. Pro realizaci projektů v rámci opatření VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí, VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, rozvoj podnikání, vědu, výzkum a inovace a VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity je nutné realizovat podpůrné projekty v kontextu opatření V.2 Budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury.

•

Vazba na úrovni aktivit: V rámci aktivity VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů a výzkumné infrastruktury se předpokládá realizace projektů mimo jiné zaměřených na vytváření modelových situací v oblasti řízení dopravy na pozemních komunikacích v rámci Ostravy a jejich implementace prostřednictvím aktivity V.1.1 Realizace automatizovaných systémů řízení dopravy, recipročně podporují projekty aktivity V.1.2 Zklidnění dopravy včetně parkování aktivitu v rámci ekonomického rozvoje. Aktivity V.1.2 Zklidnění dopravy včetně parkování a V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic doprovázejí realizaci projektů na rekonstrukci či výstavbu infrastruktury v rámci aktivit VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů a výzkumné infrastruktury, VI.2.1 Rozvoj a budování technologických parků, podnikatelských inkubátorů, vývojových center a center transferu technologií, VI.3.1 Výstavba průmyslových parků a zón, rozvojových území a podnikatelských areálů, včetně technické infrastruktury, VI.4.2 Infrastruktura pro vzdělávání a VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas. Aktivity V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy, VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas sledují shodný cíl podpořit ekonomický rozvoj resp. rozvoj terciárního sektoru služeb v rámci statutárního města Ostravy.

52/104

Grafické znázornění vazeb mezi jednotlivými opatřeními a aktivitami

EKONOMICKÝ ROZVOJ

VI.1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit

VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích

VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů a výzkumné infrastruktury

V.1.1 Realizace automatizovaných systémů řízení dopravy

VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí

VI.2.1 Rozvoj a budování

VI.3.1 Výstavba

technologických parků, podnikatelských inkubátorů, vývojových center a center transferu technologií

průmyslových parků a zón, rozvojových území a podnikatelských areálů, včetně tech. infrastruktury

V.1.2 Zklidnění dopravy včetně parkování

V.1 Zklidňování dopravy a investice do technickoorganizačních opatření při řízení dopravy ve městě

VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, vědu, výzkum a inovace

VI.4.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů

V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic

VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity

VI.4.2 Infrastruktura pro vzdělávání

VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas

V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy

V.2 Budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MOBILITA



2.1.4 SWOT analýza témat Silné stránky

Slabé stránky

•


•

nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města

•

silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu

•

chybějící kapacity statické dopravy

•

existující potenciál v absolventech VŠ, zejména technických oborů

•

špatný stav životního prostředí

•

Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum regionu

•

vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání

•

dobré jméno regionu mezi investory

•

nízká podnikatelská aktivita

•

velký potenciál pro vědu a výzkum, existence pracovišť aplikovaného výzkumu

•

stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou

•

dokončující se napojení města na stávající dálniční síť ČR

•

nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího vzdělávání

•

silný rozpočet města jako nástroj jeho rozvoje

•

vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl)

•

existující potenciál lidských zdrojů (dostupnost pracovní síly), avšak především v málo kvalifikovaných profesích

•

nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti

•

postavení města jako významného železničního uzlu pro osobní i nákladní dopravu

•

nízká míra spolupráce VŠ a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání

•

zvyšující se podíl automobilová dopravy

•

nedostatek cyklotras a pěších zón, jejich pomalé budování

•

nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním

•

54/104



Příležitosti

Hrozby

•

komunikace s investory, resp. developery za účelem rekultivace zdevastovaných částí města, výstavby nadstandardního bydlení, výstavby infrastruktury pro statickou dopravu aj.

•

ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost

•

zaměření na rozvoj klíčových kompetencí a funkční gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy, ale také v rámci celoživotního vzdělávání

•

pokračující odliv kvalifikované pracovní síly ("odliv mozků"), zejména absolventů VŠ a odborníků

•

cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.)

•


•

motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj

•

snížení flexibility a diverzity ekonomických činností v rámci města, jež povedou ke snížení přizpůsobivosti ekonomiky vůči ekonomickým šokům

•


•

pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostateční podpora vědy a výzkumu

•

vytvoření podmínek pro nové druhy zaměstnanosti a větší pružnost trhu práce

•

hrozba kolapsu silniční dopravy v rámci města Ostravy, zejména v jeho centru, při nadměrném nárůstu její intenzity

•

využití mezinárodních a národních programů pro podporu výzkumu, vývoje a inovací

•

zvýšení úrovně spolupráce VŠ s městem a podnikatelskými subjekty velký zájem investorů o město a region

• •

rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a regionu

•

podpora kooperace místních subjektů a klastrových organizací, rozvoj partnerství

•

rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, ŽP, jaderná energetika, nanotechnologie)

•

systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu, napojení této infrastruktury na již existující trasy, zejména v případě cyklistických tras mezinárodního významu

55/104

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA • •


čerpání finančních zdrojů na rozvoj dopravní infrastruktury ze strukturálních fondů EU udržení a přilákání absolventů VŠ a kvalifikované pracovní síly z jiných částí ČR i ze zahraničí

•

příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji

•

optimalizace struktury nabízených oborů a ekonomických a kapacitních možností VŠ

•

posílení pozitivní image Ostravy, zejména s ohledem na existenci široké nabídky vzdělání, kultury, sportu apod.

2.1.5 Vize, globální cíl Provedená analýza dosavadního vývoje města ukazuje, že Ostrava není pouze hornickohutnickým městem, ale také významným centrem kulturním, finančním a podnikatelským. Stává se také významným centrem školským a vědeckovýzkumným. Vzhledem k velikosti a potenciálu celé ostravské aglomerace jsou však tyto funkce stále nedostačující. Město koncentrující v minulosti těžbu černého uhlí, hutnictví a strojírenství zaznamenává přechod k rozvoji terciérního sektoru, rozvoji školství a občanské infrastruktury. Současnou etapu rozvoje lze charakterizovat jako snahu o konverzi a restrukturalizaci průmyslu a nárůst terciéru a kvartéru i v rámci obtížných podmínek současného poklesu globální ekonomiky a v jejím důsledku i velmi otevřené ekonomiky ČR. S touto přeměnou souvisí i celkový dojem podoby města tak, jak jej vnímá veřejnost. Tento obraz je stále ovlivněn minulostí a je nutné jej změnit. Tato skutečnost spolu se závěry z jednotlivých analyzovaných prioritních oblastí tvoří základ pro Integrovaný plán města, pro stanovení jeho vize a cílů. Realizací IPRM „Ostrava – Pól rozvoje“ prostřednictvím jednotlivých aktivit budou naplněny stanovené cíle a bude tak dosaženo plánované vize.

Ekonomický rozvoj


VIZE IPRM Ostrava jako moderní metropole s kvalifikovanou pracovní sílou, kvalitním zázemím pro rozvoj a aplikaci vědy, výzkumu podporou inovací a moderní dopravou.

56/104



2.1.6 Stanovení cílů a strategie Zlepšení dlouhodobě přetrvávající negativní image Ostravy způsobené historickým vývojem lze dosáhnout naplněním principů udržitelného rozvoje, který lze v širším pojetí chápat jako dosahování rovnováhy zejména mezi ekonomickou a sociální oblastí v souladu se snahou o minimalizaci lépe však nápravou škod způsobených životnímu prostředí. Tyto oblasti jsou výchozím faktorem pro stanovení cílů IPRM. Zlepšení ekonomické oblasti vychází z předpokladu, že v Ostravě dojde ke zlepšení situace na trhu práce – zejména posílením výzkumných a inovačních aktivit. Spolu s podporou podnikání a výstavbou potřebné infrastruktury se Ostrava (jako centrum největší aglomerace v ČR) stane rozvojovým pólem a ekonomický rozvoj nastartovaný v předchozích letech bude mít stabilnější základy. Využití potenciálu inovačních postupů a jejich implementace bude nutné zejména v oblasti IT, moderních technologií (včetně green technologií) a podnikání. K řešení přispěje: Cíl VI. Ekonomický rozvoj Jedním z předpokladů úspěšného ekonomického rozvoje statutárního města Ostravy (zároveň podmiňujícím faktorem pro vstup strategických partnerů či kapacit z oblasti vědy, výzkumu a inovací) je kvalitní infrastruktura. A to jak technická tak dopravní. Problematika technické infrastruktury tkví v jistém rozporu dostupnosti nedostatečně nebo částečně využívaných budov a areálů v rámci města a ve významné potřebě infrastruktury nové. V rámci IPRM je tento rozpor do jisté míry napravován. V současné době má Ostrava velký problém ve zvyšující se intenzitě dopravy, kapacitní komunikace dosáhly svého maxima a nyní způsobují spíše problémy než aby přinášely užitek a stimulovaly rozvoj. Kvalitní dopravní infrastruktura musí být paralelně doplněna „měkkými“ systémy, které zajistí bezproblémové (nebo alespoň minimalizují potíže) průjezdy městem či navádění na odstavné plochy. Inteligentní systémy velmi úzce souvisí s vývojem a dalším zaváděním do praxe – vazba na vysokoškolská a výzkumná pracoviště je tedy zřejmá. K naplnění globálního cíle v oblasti dostupnosti přispívá: Cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita Obrázek č. 1 Zobrazení vazby mezi cíli Cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita

GLOBÁLNÍ CÍL Zlepšení dlouhodobě přetrvávající negativní image města způsobené historickým vývojem díky kvalitním lidem uplatnitelným v rámci terciárního a kvartérního sektoru

Cíl VI. Ekonomický rozvoj

57/104



Stanovené cíle řeší především slabé stránky specifikované ve SWOT analýze. Jejich realizace a zvolená strategie však současně zohledňuje příležitosti a eliminuje definované hrozby z analýzy. Níže jsou uvedeny slabé stránky a příležitosti, které budou prostřednictvím konkrétních cílů řešeny. Cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita Chybějící kapacity statické dopravy Špatný stav životního prostředí W - slabé stránky Vysoká dopravní nehodovost Nedostatek cyklotras a pěších zón, jejich pomalé budování Systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu, napojení této infrastruktury na již existující trasy, zejména v případě cyklistických tras mezinárodního významu O - příležitosti Komunikace s investory, resp. developery za účelem rekultivace zdevastovaných částí města, výstavby nadstandardního bydlení, výstavby infrastruktury pro statickou dopravu aj. Cíl VI. Ekonomický rozvoj Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání Nízká podnikatelská aktivita stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé W - slabé stránky propojení s komerční sférou vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl) nízká míra spolupráce VŠ a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání Cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.) zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou (princip partnerství na regionální i místní úrovni) O - příležitosti zvýšení úrovně spolupráce VŠ s městem a podnikatelskými subjekty rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, ŽP, jaderná energetika, nanotechnologie) posílení pozitivní image Ostravy, zejména s ohledem na existenci široké nabídky vzdělání, kultury, sportu apod. Realizací IPRM: bude potlačena ekonomická recese, která zvyšuje nezaměstnanost dojde k zastavení „odlivu mozků“ z řad absolventů VŠ a odborníků dojde ke zvýšení flexibility a diverzity ekonomických činností v rámci města, jež povedou ke zvýšení přizpůsobivosti ekonomiky vůči ekonomickým šokům (diverzifikace ekonomiky) dojde k růstu vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a bude zlepšena nedostatečná podpora vědy a výzkumu bude zlepšen mediální obraz a image Ostravy 58/104



2.2 Rozsah využití ROP i jiných OP pro dosažení globálního cíle Cíle

Cíl V.

Cíl VI.

Priorita ROP

Oblast podpory ROP

Jiný OP

3 ------3 ---------

3.1 ------3.1 ---------

--OPVaVpI SFDI Offset Gripen --OPVaVpI OPVpK OPPI OPLZZ

Jednotlivá opatření IPRM budou financována z několika externích zdrojů – důraz bude kladen na prostředky Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, prioritní osa 3 Rozvoj měst, oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu. Pouze v rámci obou cílů dojde rovněž ve velké míře k využití Tematických operačních programů (TOP), příp. národních zdrojů. Tyto intervence z jiných OP jsou nezbytné, aby byly dosaženy stanovené cíle a byly provázány jednotlivé aktivity v rámci definovaných opatření. Financování z TOP bude realizováno u následujících cílů a opatření: Cíl VI. Ekonomický rozvoj Všechna opatření vyjma VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity budou financovány prostřednictvím Operačních programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Výzkum a vývoj pro inovace, Podnikání a inovace a Lidské zdroje a zaměstnanost. Finanční objem přepokládaných prostředků z uvedených TOP tvoří cca 85% celkového finančního objemu IPRM. Cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita, bude financován ze dvou zdrojů Opatření V.1 Zklidňování dopravy a investice do technicko-organizačních opatření při řízení dopravy ve městě bude financováno prostřednictvím OP Výzkum a vývoj pro inovace, Státního fondu dopravní infrastruktury případně offsetového programu „Gripen“.

2.3 Indikátory na úrovni cílů IPRM V rámci IPRM jsou stanoveny kvantifikovatelné indikátory, které budou v období od roku 2009 do roku 2015 postupně naplňovány. Indikátory jsou koncipovány tak, aby poskytovaly klíčové agregované údaje za: a) celý IPRM ve vazbě na ROP b) jednotlivé cíle IPRM pro všechna opatření bez ohledu na jejich financování a)

Indikátory ROP, které budou naplněny na úrovni IPRM

Kód

Název indikátoru

Hlavní 65 01 01

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě

Měrná jednotka

Nový stav

ha

14,4

59/104



Hlavní 65 11 00

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

užitná plocha v m2

7.000

65 11 04

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy

užitná plocha m2

7.000

65 01 10

Délka nově vybudovaných cyklostezek celkem

km

16,3

Počet zrekonstruovaných kulturně-historických a technických objektů

počet

2

Počet zapojených partnerů

počet

4

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu)

počet

15*

51 15 31

b)

Indikátory, které budou naplněny v rámci realizace všech opatření a cílů IPRM Cíl

Cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita

Měrná jednotka

Nový stav

65 01 01

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě

ha

14,4

65 01 10

Délka nově vybudovaných cyklostezek celkem

km

16,3

Přepočtený úvazek (FTE)

0,1 (0)


7.000


7.000

počet

500

Kód

Název indikátoru

14.01.00 OP VaVpI

65 11 00 Cíl VI. Ekonomický rozvoj

65 11 04

07.41.00 OPVpK

Celkový počet zaměstnaných ve VaV na 1 000 zaměstnaných v národním hospodářství (z toho žen)

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Počet podpořených osob

60/104



38 21 51 OPPI

Podpořené klastry

počet

1

38 21 61 OPPI

Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a vědeckotechnickými parky

počet

10

07.41.00 OP LZZ

Počet podpořených osob

počet

100


Přepočtený úvazek (FTE)

1 (0,3)


počet

2

Počet zapojených partnerů

počet

4

počet

15*

14.01.00 OP VaVpI

Indikátory prolínající se všemi cíli IPRM

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) *) včetně projektů realizovaných v rámci jiných OP 51 15 31

61/104



3 Popis opatření a aktivit Na základě doporučení projektového týmu a rozsáhlých diskusí s partnery a vedením města, byly pro IPRM „Ostrava – Pól rozvoje“ navrženy opatření a dílčí aktivity dle metodiky, které naplňují výše stanovené cíle.

3.1 Vazby mezi cíli , opatřeními a aktivitami financovanými z ROP i jiných OP Specifický cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita

VI. Ekonomický rozvoj Opatření

V.1 Zklidňování dopravy a investice do technickoorganizačních opatření při řízení dopravy ve městě

VI.1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit


VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, rozvoj podnikání, vědu, výzkum a inovace VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity Aktivity

V.1.1 Realizace automatizovaných systémů řízení dopravy V.1.2 Zklidnění dopravy včetně parkování V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic

VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů a výzkumné infrastrukturyIII.2.1 Revitalizace veřejné zeleně VI.2.1 Rozvoj a budování technologických parků, podnikatelských inkubátorů, vývojových center a transferu technologií VI.3.1 Výstavba průmyslových parků a zón, rozvojových území a podnikatelských areálů, včetně technické infrastruktury VI.4.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů VI.4.2 Infrastruktura pro vzdělávání VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas

62/104



3.2 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na ROP V kapitole jsou popsána jednotlivá opatření, jejichž realizace povede k dosažení cílů IPRM. Výchozí stav v rámci jednotlivých opatření je analyzován a popsán v rámci kapitoly 2.1 Kvantitativní a kvalitativní popis zóny. Stanovená opatření jsou zaměřena prostřednictvím cílů na minimalizaci slabých stránek specifikovaných ve SWOT analýze. Zvolená strategie současně zahrnuje a zohledňuje i příležitosti definované taktéž v analýze. Specifikace jednotlivých aktivit jsou uvedeny v příloze IPRM. Indikativní seznam projektů je rovněž zařazen do příloh. Opatření V.2 Budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita Prioritní oblast:


Operační program: ROP Prioritní osa: 3 – Rozvoj měst Oblast podpory: 3.1 Rozvojové póly regionu Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze. V rámci opatření budou realizovány projekty, které budou řešit problémy v rámci města Ostravy spojené s parkováním, špatným stavem chodníků a komunikací vč. využití ekologických forem dopravy, především cyklistických stezek. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření V.2 bude naplněn Cíl V. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje. Vazba opatření na SWOT analýzu Nedostatek cyklotras a pěších zón, jejich pomalé budování Slabé stránky Rostoucí intenzita automobilové dopravy Zvyšující se podíl automobilové dopravy Systematický rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu, napojení této infrastruktury na již Příležitosti existující trasy, zejména v případě cyklistických tras mezinárodního významu Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2009 - 2015 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Jedná se o stavební práce (rekonstrukce, Rozvoj cyklostezek, pěších nová výstavba) zaměřené na alternativní V.2.1 tras a dalších forem formy dopravy. Kromě cyklostezek budou individuální dopravy podporovány i pěší trasy, hypostezky apod.

63/104


V.2.2

Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic


Jedná se o stavební práce (rekonstrukce, nová výstavba) zaměřené na místní komunikace a přilehlé chodníky.

Předpokládané projekty v rámci opatření název projektu

nositel projektu vhodný dotační program

Cyklostezky (trasy podél toku SMO ROP Ostravice a Odry) Místní komunikace (Doprovodné SMO, MOaP ROP stavby Karolina, komunikace v Kom. sadech) Celkové investiční náklady na celé opatření (vč. DPH):

odhadované náklady (Kč) 142.602.000

597.090.000

739.692.000 Kč

Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Dopravní podnik Ostrava a.s. Opatření VI.5

Infrastruktura pro volnočasové aktivity

Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl VI. Ekonomický rozvoj Prioritní oblast:

Ekonomický rozvoj

Operační program: ROP Prioritní osa: 3 – Rozvoj měst Oblast podpory: 3.1 Rozvojové póly regionu Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a využití příležitostí uvedených ve SWOT analýze. V rámci opatření budou realizovány investiční projekty, prostřednictvím kterých bude rekonstruována infrastruktura pro zábavu a volný čas. Jedná se především o řešení jak (revitalizaci) samostatných objektů, především technických památek. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření VI.5 bude naplněn Cíl VI. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a požadavky na energetickou náročnost budov dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje.

64/104



Vazba opatření na SWOT analýzu Absence dominantních a atraktivních stavebních prvků v rámci města, zejména pak v rámci jeho centra Přetrvávající negativní image města, nízká atraktivita města Slabé stránky v oblasti cestovního ruchu Absence kulturního zařízení nadregionálního významu (např. galerie) Využití technických památek pro další rozvoj města, resp. cestovního ruchu Vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. nová Karolina) a rozvoj jejich Příležitosti efektivního využití Lepší využití industriálního kulturního dědictví Vybudování kulturních a sportovních zařízení s nadregionálním významem

Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 - 2012 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis VI.5.1

Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas

Jedná se o stavební práce související s obnovením objektů, které jsou evidovány jako kulturní památka a slouží jako infrastruktura pro volný čas a o jejich následně využití.



Technické památky (historické SMO ROP budovy na Nové Karolině) Celkové investiční náklady na celé opatření (vč. DPH):

odhadované náklady (Kč) 314.633.000 314.633.000 Kč

Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Multi Veste Czech Republic 5, s.r.o.

3.3 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP Opatření V.1 Zklidňování dopravy a investice do technicko-organizačních opatření při řízení dopravy ve městě Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl V. Dopravní dostupnost a mobilita Prioritní oblast:


65/104



Operační program: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Státní fond dopravní infrastruktury Offsetový program Gripen Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek uvedených ve SWOT analýze. V rámci opatření budou realizovány projekty, které budou řešit dopravní zklidnění na nejvíce zatížených komunikacích ve městě, a to formou řízení dopravy a provozu, navádění na nejbližší parkovací plochy. Součástí opatření je i výzkum v oblasti informačních technologií pro sledování a inteligentní řízení dopravy a implementace těchto inovativních systémů v prostředí města. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření V.1. bude naplněn Cíl V. Vazba opatření na SWOT analýzu Chybějící kapacity statické dopravy Slabé stránky Vysoká dopravní nehodovost Zvyšující se podíl automobilové dopravy (intenzita) Hrozba kolapsu silniční dopravy v rámci města Ostravy, Hrozby zejména v jeho centru, při nadměrném nárůstu její intenzity Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 – 2015 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis V.1.1

V.1.2

Realizace automatizovaných systémů řízení dopravy

Jedná se o aktivity v oblasti vývoje algoritmů pro popis, predikci vývoje dopravní situace včetně metod pro optimalizaci a řízení dopravního toku, netradičních postupů při řešení dopravních úloh a jejich následnou implementaci v rámci města

Zklidnění dopravy včetně parkování

Současná situace s parkováním ve městě není příznivá – aktivita si klade za cíl zlepšení situace prostřednictvím navádění řidičů na záchytná kapacitní parkoviště



IT4Innovations (výzkumná skupina OP Výzkum a vývoj pro VŠB-TUO IT4Disaster&Traffic inovace Management) Celkové investiční náklady na celé opatření (vč. DPH):

odhadované náklady (Kč) 100.000.000 100.000.000 Kč

Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Dopravní podnik Ostrava a.s.

66/104



Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ostravská univerzita Opatření VI.1

Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit


Ekonomický rozvoj

Operační program: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na naplnění příležitostí uvedených ve SWOT analýze. V rámci opatření budou realizovány investiční i neinvestiční projekty, zaměřené na vybudování kvalitní infrastruktury pro výzkum a vývoj. Současně s infrastrukturou budou vytvořeny nové výzkumné a vzdělávací programy s výraznou vazbou na aplikační sféru. Cílem opatření je zvýšit konkurenceschopnost regionu směrem k inovacím a novým technologiím, odstranit tak ekonomickou závislost regionu na oborech s nižší přidanou hodnotou, a využít vědeckovýzkumného potenciálu vysokých škol v regionu i silné výzkumné základny v soukromé sféře. Spektrum projektů podávaných převážně do OP VaVpI se rozkládá od oborů se silnou vazbou na informační technologie přes materiálový výzkum a biomedicínu až po energetiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a environmentální problematiku (nakládání s odpady, apod.). Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a požadavky na energetickou náročnost budov dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření VI.1. bude naplněn Cíl VI. Vazba opatření na SWOT analýzu Stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou Nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího Slabé stránky vzdělávání Vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl) Využití ploch a prostor pro vědu, výzkum a inovace a pro rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou Příprava projektů pro spolufinancování ze SF Motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace Příležitosti Zlepšení vazeb mezi partnery na regionální a místní úrovni Rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, ŽP, jaderná energetika, nanotechnologie) Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 - 2015

67/104



Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Jedná se o neinvestiční i investiční projekty předkládané v rámci prioritních os 1 a 2 OP Tvorba a realizace VaVpI převážně univerzitami v regionu. VI.1.1 výzkumných programů a Charakteristické prvky projektů: vazba na výzkumné infrastruktury aplikační sféru a koncentrace výzkumných kapacit (divizí jednotlivých univerzit) kolem určitého výzkumně-vývojového tématu. Předpokládané projekty v rámci opatření název projektu

IT4Innovations

IET-Institut environmentálních technologií ITT-Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin a geokompozitů ENET – Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie INEF-Inovace pro efektivitu a životní prostředí SICB-Spojené interdisciplinární centrum biomedicíny

nositel projektu

vhodný dotační program

odhadované náklady (Kč)

VŠB-TUO, partneři: Ostravská univerzita, Slezská univerzita, Ústav geoniky AV ČR

OP Výzkum a vývoj pro inovace

1.800.000.000

VŠB-TUO, partner: Ostravská univerzita


650.000.000

VŠB-TUO, partneři: Ústav geoniky AV ČR, Masarykova univerzita Brno


300.000.000

VŠB-TUO


500.000.000

VŠB-TUO


200.000.000

FNsPO, partneři:VŠB-TUO, Univerzita Tomáše bati Zlín, Nemocnice Jihlava


890.000.000


520.000.000

Progresivní stavební materiály VŠB-TUO a technologie

Celkové investiční náklady na celé opatření (vč. DPH):

4.860.000.000 Kč

Subjekty zapojené do realizace opatření

Statutární město Ostrava Ostravská univerzita Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Vysoká škola podnikání, a.s. Slezská univerzita

68/104



Ústav geoniky AV ČR Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava Opatření VI.2

Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích


Ekonomický rozvoj

Operační program: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na rozvoj synergie mezi prostředky soukromého kapitálu a zdroji EU. Mělo by rovněž dojít ke zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou – bude tak rozvinut princip partnerství na regionální i místní úrovni. Projekty budou investičního i neinvestičního rázu, s důrazem na budování podpůrné infrastruktury pro inovační podnikání a zlepšování schopností pracovníků při podpoře vzniku nových inovativních firem a transferu technologií. Uvedené skutečnosti vycházejí ze SWOT analýzy. V rámci opatření budou realizovány investiční i neinvestiční projekty, které mohou být podpořeny v rámci OPVaVpI, OPPI a OPVpK. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření VI.2. bude naplněn Cíl VI. Vazba opatření na SWOT analýzu Nízká podnikatelská aktivita Stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou Slabé stránky Nízká míra spolupráce VŠ a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání Zvýšení úrovně spolupráce VŠ s městem a podnikatelskými subjekty Rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a Příležitosti regionu Podpora kooperace místních subjektů a klastrových organizací, rozvoj partnerství


nositel projektu

Rozvoj inovací a posilování Družstvo konkurenceschopnosti v ENVICRACK sektoru alternativních zdrojů energie



OP Podnikání a inovace, Spolupráce

135.000.000

69/104


Rekonstrukce budovy bývalého ředitelství Vítkovice a.s., na Vědeckotechnický park Vědecko-technologický park Ostrava, Adaptace podstřešního prostoru sekce C budovy Piano RMTVC-Regionální materiálově technologické výzkumné centrum

Kontaktní bod


BIC Ostrava, s.r.o.

OP Podnikání a inovace

120.000.000

Statutární město Ostrava

OP Podnikání a inovace, Prosperita

18.235.000


800.000.000

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

15.000.000

VŠB-TUO, partner: Materiálový a metalurgický výzkum, s.r.o. VŠB-TUO, partneři: Ostravská univerzita, Slezská univerzita


1.088.235.000 Kč

Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2009 - 2015 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Jedná se o investiční i neinvestiční projekty Rozvoj a budování s cílem budování nových kapacit v oblasti technologických parků, podpory inovačního podnikání, technologicky VI.2.1 podnikatelských inkubátorů, orientovaných firem a transferu technologií. vývojových center a center Dále jde o projekty podporující vzdělávání transferu technologií pracovníků těchto institucí a zlepšování vazeb s aplikační sférou. Subjekty zapojené do realizace opatření

Statutární město Ostrava Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ostravská univerzita Vysoká škola podnikání, a.s. Slezská univerzita Materiálový a metalurgický výzkum, s.r.o. profesní klastry

Opatření VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl VI. Ekonomický rozvoj Prioritní oblast:

Ekonomický rozvoj

Operační program Operační program Podnikání a inovace

70/104



Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze. V rámci opatření budou realizovány investiční projekty, které podpoří podnikatelskou aktivitu na území města Ostravy – příprava území pro podnikatelskou aktivitu, revitalizace zdevastovaných objektů či ploch. Cílem je zvýšení počtu fyzických i právnických osob, zvýšení na podílu DPH. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření VI.3 bude naplněn Cíl VI. Vazba opatření na SWOT analýzu Nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města Nízká podnikatelská aktivita Slabé stránky Nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti Komunikace s investory, resp. developery za účelem rekultivace zdevastovaných částí města, výstavby nadstandardního bydlení, výstavby infrastruktury pro Příležitosti statickou dopravu aj. cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.) Předpokládané projekty v rámci opatření název projektu Technologické centrum Ostrava

nositel projektu Družstvo ENVICRACK



OP Podnikání a Inovace, Prosperita

250.000.000


250.000.000 Kč

Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 - 2015 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Výstavba průmyslových V rámci této aktivity budou podpořeny projekty, parků, a zón, rozvojových které budou zvyšovat zaměstnanost a zároveň VI.3.1 území a podnikatelských budou přispívat k větší ekonomické aktivitě areálů, včetně technické infrastruktury Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava profesní klastry fyzické a právnické osoby se sídlem na území města Ostravy

71/104



Opatření VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, rozvoj podnikání vědu, výzkum a inovace Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl VI. Ekonomický rozvoj Prioritní oblast:

Ekonomický rozvoj

Operační program: Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek uvedených ve SWOT analýze, zejména pak na rozvoj vzdělávacích aktivit v regionu. Podporovány budou projekty zaměřené na rozšíření vzdělávacích kapacit – zejména výstavba či rekonstrukce nové vědecko-výzkumné infrastruktury. Tím bude podpořeno uplatnění absolventů na trhu práce (rozšíření možností pro studium). V rámci opatření budou rovněž realizovány neinvestiční projekty, zaměřené na tvorbu a realizaci vzdělávacích programů, které mohou být podpořeny v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekty celkově přispějí k realizaci Cíle VI. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a požadavky na energetickou náročnost budov dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje. Vazba opatření na SWOT analýzu Nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky Slabé stránky Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci ČR Zaměření na rozvoj klíčových kompetencí a funkční gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy, ale také v rámci celoživotního vzdělávání Udržení a přilákání absolventů VŠ a kvalifikované pracovní síly z jiných částí ČR i ze zahraničí Příležitosti Příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji Optimalizace struktury nabízených oborů a ekonomických a kapacitních možností VŠ Předpokládané projekty v rámci opatření název projektu Výstavba nové budovy FEI VŠB-TU Ostrava

nositel projektu VŠB-TUO




885.000.000

72/104



Dostavba areálu FBI VŠB-TU Ostrava

VŠB-TUO


410.000.000

Lékařská fakulta OU

Ostravská univerzita v Ostravě


590.000.000

Zvýšení znalostí VŠB-TU, partneři: odborného anglického Ostravská univerzita, OP Vzdělávání pro a německého jazyka Slezská univerzita, 18.350.000 konkurenceschopnost studentů na vysokých Vysoká škola školách v MSK podnikání Vzdělávání zaměstnanců mikropodniků a OSVČ OP Lidské zdroje a VŠB-TUO 1.000.000 v komunikačních, zaměstnanost jazykových a IT dovednostech Další vzdělávání pracovníků školství ve využívání OP Vzdělávání pro VŠB-TUO 5.000.000 informačních a konkurenceschopnost komunikačních technologií Vzdělávání v IT dovednostech OP Lidské zdroje a kombinovanou formou VŠB-TUO 1.750.000 zaměstnanost pro osoby pečující o malé děti MOST-TECH: Most OP Vzdělávání pro k technickému VŠB-TUO 12.000.000 konkurenceschopnost vzdělávání Celkové investiční náklady na celé opatření (vč. DPH): 1.923.280.000 Kč Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2009 – 2014 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Jedná se o neinvestiční projekty zaměřené na tvorbu a následnou realizaci vzdělávacích Tvorba a realizace programů na různých stupních vzdělávání VI.4.1 vzdělávacích programů včetně celoživotního vzdělávání a dalšího vzdělávání pracovníků ve VaV a akademické sféře Jedná se především o stavební práce VI.4.2 Infrastruktura pro vzdělávání (rekonstrukce, nová výstavba) zaměřené na rozvoj vzdělávací infrastruktury Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ostravská univerzita Vysoká škola podnikání, a.s. vzdělávací instituce na území města

73/104



4 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů Z důvodu adekvátního řízení průběhu realizace IPRM a případného včasného usměrnění navržené intervence ve prospěch dosažení stanovených cílů, jsou v rámci této kapitoly navrženy monitorovací a měřitelné indikátory, jejichž prostřednictvím bude v průběhu realizace hodnocen postup realizace IPRM. Indikátory byly navrženy v návaznosti na ROP Moravskoslezsko a na další operační programy a jiné zdroje, které budou využívány pro financování IPRM. Plnění indikátorů bude v rámci monitorování IPRM vyhodnocováno 1x ročně. Naplňování jednotlivých indikátorů bude sledovat manažer IPRM, který v případě, že nebudou indikátory naplňovány v souladu s IPRM upozorní Řídící výbor.

4.1 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na ROP V.2 Budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury Měrná jednotka

Nový stav

Celkem indikátor hlavní

65 01 01 - plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech

ha

13,1

Doplňkový indikátor

65 01 10 - délka nově vybudovaných cyklostezek celkem

km

16,3

Indikátor

Číslo a název

Zdroje ověření

Kolaudační rozhodnutí Monitorovací zprávy Účetní doklady

Četnost měření: 1 x za rok, vždy k 31.12. daného roku, bude sledováno po celou dobu realizace IPRM VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity Indikátor

Číslo a název

Celkem indikátor hlavní

65 11 00 - plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

Měrná jednotka

Nový stav

užitná plocha 2 m

7.000

Měrná jednotka

Nový stav

Zdroje ověření Kolaudační rozhodnutí Účetní doklady

Indikátor

Číslo a název

Celkem indikátor hlavní dílčí

65 11 04 - plocha regenerovaných a revitalizovaných zájmové a volnočasové povahy

užitná plocha 2 m

7.000


počet

2

Zdroje ověření

Kolaudační rozhodnutí Účetní doklady

74/104



Indikátory společné pro všechna opatření Indikátor

Číslo a název

Počet zapojených partnerů Celkem indikátory doplňkové

51 15 31 - Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu)

Měrná jednotka

Nový stav

Zdroj ověření

počet

4

Partnerské smlouvy

počet

Smlouvy o poskytnutí dotace

15*

Četnost měření všech indikátorů: 1 x za rok, vždy k 31.12. daného roku, bude sledováno po celou dobu realizace IPRM *) včetně projektů realizovaných v rámci jiných OP

4.2 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP V.1 Zklidňování dopravy a investice do technicko-organizačních opatření při řízení dopravy ve městě – nemá vazbu na ROP Indikátor/OP Název

14.01.00 OP VaVpI


Měrná jednotka

Nový stav

Zdroje ověření

Přepočtený úvazek

0,1 (0)

ČSÚ, závěrečné zprávy projektů

VI.1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit – nemá vazbu na ROP Indikátor/OP Název

14.01.00 OP VaVpI

Měrná jednotka

Celkový počet zaměstnaných ve Přepočtený VaV na 1 000 zaměstnaných v úvazek národním hospodářství (z toho žen)

Nový stav

Zdroje ověření

0,7 (0,2)


75/104



VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích – nemá vazbu na ROP Indikátor/OP Název

Měrná jednotka

Nový stav

Zdroje ověření

0,2 (0,1)


14.01.00 OP VaVpI

Celkový počet zaměstnaných ve Přepočtený VaV na 1 000 zaměstnaných v úvazek národním hospodářství (z toho žen)

38 21 51 OP PI

Podpořené klastry

počet

1

Databáze schválených projektů OP MPO (CzechInvest)

38 21 61 OP PI

Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a vědeckotechnickými parky

počet

10

Databáze VTP, Výroční zprávy inkubátorů a inovačních center

07.41.00 OP VpK


počet

100

Prezenční listiny Počet vydaných osvědčení a certifikátů

VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí – nemá vazbu na ROP Indikátor/OP Název 38 21 51 OP PI

Podpořené klastry

Měrná jednotka

Nový stav

Zdroje ověření

počet

1

Databáze schválených projektů OP MPO (CzechInvest)

VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, rozvoj podnikání, vědu, výzkum a inovace – nemá vazbu na ROP Indikátor/OP Název

Měrná jednotka

Nový stav

Zdroje ověření

Přepočtený úvazek

0,1 (0)


14.01.00 OP VaVpI


07.41.00 OP LZZ


počet

100

07.41.00 OP VpK


počet

400

Prezenční listiny Počet vydaných osvědčení a certifikátů Prezenční listiny Počet vydaných osvědčení a certifikátů

Četnost měření všech indikátorů: 1 x za rok, vždy k 31.12.daného roku, bude sledováno po celou dobu realizace IPRM

76/104



5 Finanční a časový harmonogram 5.1 Finanční harmonogram Náklady na jednotlivá opatření a aktivity jsou členěny do let tak, aby bylo možné koordinovat finanční alokace s Úřadem regionální rady Regionu soudržnosti Moravskoslezsko (ÚRR). Celkové náklady IPRM činí (k datu 06. 03. 2009) 9.275.840.000 Kč (včetně DPH). Výše finančních prostředků IPRM, které budou jako celkové finanční prostředky alokovány pro ROP je 1.054.325.000 Kč, kdy v případě, že projekt nebude zakládat veřejnou podporu bude možné získat z těchto nákladů až 92,5% dotaci, tedy až 975.251.000 Kč. Všechny níže uváděné částky jsou včetně DPH. Tabulka č. 35: Členění finančních prostředků ve vazbě na jednotlivé zdroje financování Zdroje IPRM Náklady v tis. Kč Možná maximální dotace (%) ROP 1.054.325 92,5 OPVpK 50.530 100 OPVaVpI 7.645.000 100 OPPI 523.235 85 OPLZZ 2.750 100 Celkem 9.275.840 ---

Tabulka č. 36-1: Členění fin. prostředků na jednotlivá opatření a aktivity v rámci IPRM Náklady Náklady Opatření Aktivita (v tis.Kč) (v tis.Kč) V.1.1 Realizace V.1 Zklidňování dopravy a automatizovaných systémů 100.000 investice do technickořízení dopravy 100.000 organizačních opatření při V.1.2 Zklidnění dopravy řízení dopravy ve městě 0 včetně parkování V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem 142.602 V.2 Budování a rekonstrukce 739.692 individuální dopravy dopravní infrastruktury V.2.2 Výstavba a 597.090 rekonstrukce chodníků a silnic VI.1 Podpora vědy, výzkumu a VI.1.1 Tvorba a realizace inovačních aktivit 4.860.000 výzkumných programů a 4.860.000 výzkumné infrastruktury VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí

VI.2.1 Rozvoj a budování technologických parků, 1.088.235 podnikatelských inkubátorů, vývojových center a center transferu technologií VI.3.1 Výstavba průmyslových parků a zón, rozvojových 250.000 území a podnikatelských areálů, včetně technické infrastruktury

1.088.235

250.000

77/104


VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, vědu, výzkum a inovace VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity


VI.4.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů 1.923.280 VI.4.2 Infrastruktura pro vzdělávání VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro 314.633 volný čas

38.280 1.885.000 314.633

9.275.840

Celkem

Tabulka č. 36-2: Členění fin. prostředků IPRM na jednotlivá opatření a aktivity ve vazbě na ROP Náklady Náklady Opatření Aktivita (v tis.Kč) (v tis.Kč) V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem 142.602 V.2 Budování a rekonstrukce individuální dopravy 739.692 dopravní infrastruktury V.2.2 Výstavba a 597.090 rekonstrukce chodníků a silnic VI.5.1 Revitalizace kulturních VI.5 Infrastruktura pro památek a dalších objektů pro 314.633 volnočasové aktivity 314.633 volný čas 1.054.325

Celkem

Tabulka č. 37-1: Finanční alokace v tis. Kč na aktivity v jednotlivých letech v rámci IPRM Aktivita / Rok V.1.1 Realizace automatizovaných systémů řízení dopravy V.1.2 Zklidnění dopravy včetně parkování V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů vč. nezbytné infrastruktury VI.2.1 Rozvoj a budování technologických parků, podnikatelských inkubátorů a vývojových center

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0

20.000

20.000

20.000

20.000

20.000

0

0

0

0

0

0

0

7.068

49.841

53.653

32.040

0

0

269.620

178.670

72.000

60.000

16.800

1.030.000 1.290.000

1.145.000

865.000

530.000

277.000

77.000

27.000

0

30.000

255.235

422.000

78/104



VI.3.1 Výstavba průmyslových parků a zón, rozvojových území a podnikatelských areálů, včetně technické infrastruktury VI.4.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů

0

50.000

50.000

50.000

50.000

50.000

5.470

13.370

12.340

5.450

1.450

200


100.000

445.000

690.000

365.000

285.000

0

0

239.520

75.113

0

0

0

2.329.813 2.787.964

1.988.103

1.390.490

644.000

VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas Náklady celkem

135.470

Tabulka č. 37-2: Fin. alokace v tis. Kč na aktivity v jednotlivých letech v rámci ROP Aktivita / Rok V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas

2009

Náklady celkem

2010

2011

2012

2013

2014

0

7.068

49.841

53.653

32.040

0

0

269.620

178.670

72.000

60.000

16.800

0

239.520

75.113

0

0

0

0

516.208

303.624

125.653

92.040

16.800

5.2 Časový harmonogram IPRM bude naplňováno prostřednictvím 7 opatření, v rámci kterých bude provedeno 10 aktivit. Pro specifikaci jednotlivých časových úseků byla jako nejmenší jednotka zvolena aktivita. Proto bude časový harmonogram specifikován na úroveň trvání aktivit v jednotlivých letech. Trvání jednotlivých aktivit, jejich zahájení a dokončení je uvedeno v tabulce č.38, v tabulce č.39 je specifikována jejich návaznost. Tabulka č.38-1: Délka trvání, zahájení a dokončení aktivit v rámci IPRM Termín realizace (rok) Délka Opatření Aktivity trvání (let) Zahájení Ukončení V.1 Zklidňování V.1.1 Realizace dopravy a automatizovaných systémů řízení 5 2010 2014 investice do dopravy technickoorganizačních opatření při V.1.2 Zklidnění dopravy včetně 5 2010 2014 řízení dopravy parkování ve městě

79/104



VI.1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, vědu, výzkum a inovace VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity


V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy

4

2010

2013


5

2010

2014

VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů a výzkumné infrastruktury

5

2010

2014

VI.2.1 Rozvoj a budování technologických parků, podnikatelských inkubátorů, vývojových center a center transferu technologií

5

2009

2014

VI.3.1 Výstavba průmyslových parků a zón, rozvojových území a podnikatelských areálů, včetně technické infrastruktury

5

2010

2014

VI.4.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů

6

2009

2014


5

2009

2013

VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas

2

2010

2011

Tabulka č.38-2: Délka trvání, zahájení a dokončení aktivit v rámci IPRM ve vazbě na ROP Termín realizace (rok) Délka Opatření Aktivity trvání (let) Zahájení Ukončení VI.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších V.2 Budování a tras a dalších forem individuální 4 2010 2013 rekonstrukce dopravy dopravní infrastruktury


5

2010

2014

VI.5 VI.5.1 Revitalizace kulturních Infrastruktura památek a dalších objektů pro pro volnočasové volný čas aktivity

2

2010

2011

80/104



V úvodních letech účinnosti IPRM, tedy 2009-2010 budou činnosti v rámci IPRM zaměřeny na zabezpečení přípravy jednotlivých projektů a zahájení samotné realizace. Jedná se především o přípravu projektové dokumentace na všech stupních (územní, stavební, realizační) a dalších potřebných povolení. Časové hledisko může nejvíce ohrozit riziko č. 3 „Majetkové vztahy“ uvedené v kapitole č.8 Analýza rizik v tab. č 47, kdy řešení vlastnictví pozemků je dlouhodobá záležitost. Tomuto riziku se případní žadatelé snaží předcházet tím, že projektová příprava byl zahájena v dostatečném předstihu nebo pro realizaci jsou vybírány pozemky ve vlastnictví žadatelů. Období let 2001 – 2014 (2015) bude zaměřeno z větší části na realizaci velkých investičních projektů. Dobu trvání jednotlivých aktivit zejména zahájení a provedení stavebních a dalších prací mohou ovlivnit rizika č. 6 „Průtahy s veřejnými zakázkami“ a 7 „Kvalita díla“ uvedená v kapitole č.8 Analýza rizik v tab. č 47. Eliminace těchto rizik je popsána v kapitole č. 8 Analýza rizik, podkapitole 8.2. Tabulka č. 39: Realizace všech aktivit v jednotlivých letech a jejich návaznost v rámci IPRM 2009

2010

2011

2012

2013

2014

V.1.1 Realizace automatizovaných systémů řízení dopravy V.1.2 Zklidnění dopravy včetně parkování V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů vč. nezbytné infrastruktury VI.2.1 Rozvoj a budování technologických parků, podnikatelských inkubátorů a vývojových center VI.3.1 Výstavba průmyslových parků a zón, rozvojových území a podnikatelských areálů, včetně technické infrastruktury VI.4.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů VI.4.2 Infrastruktura pro vzdělávání VI.5.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas

5.3 Shrnutí Tato kapitola je členěna na dvě části. První část finančního a časového návrhu jednotlivých aktivit je zaměřena na IPRM jako celek, bez členění na rozdílné finanční zdroje. Druhá část zobrazuje aktivity, jejich finanční i časovou náročnost pouze ve vazbě na financování z ROP oblasti podpory 3.1. Jelikož některé dílčí projekty mohou zakládat veřejnou podporu, je velmi složité určit výši dotace a výši vlastního finančního podílu v rámci IPRM.

81/104



5.3.1 Integrovaný plán – celková alokace Aktivita / Rok

V.1.1 Realizace automatizovaných systémů řízení dopravy V.1.2 Zklidnění dopravy včetně parkování V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic VI.1.1 Tvorba a realizace výzkumných programů vč. nezbytné infrastruktury VI.2.1 Rozvoj a budování technol. parků, podnikatelských inkubátorů a vývojových center VI.3.1 Výstavba průmyslových parků a zón, rozvojových území a podnikatelských areálů, včetně technické infrastruktury VI.4.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů VI.4.2 Infrastruktura pro vzdělávání VI.5.1 Revitalizace kultur. památek a dalších objektů pro VČ

Náklady celkem

tis.Kč vč. DPH

2009

2010

2011

2012

2013

2014

100.000

0

20.000

20.000

20.000

20.000

20.000

0

0

0

0

0

0

0

142.602

0

7.068

49.841

53.653

32.040

0

597.090

0

269.620

178.670

72.000

60.000

16.800

4.860.000

0

1.030.000

1.290.000

1.145.000

865.000

530.000

1.088.235

30.000

255.235

422.000

277.000

77.000

27.000

250.000

0

50.000

50.000

50.000

50.000

50.000

38.280

5.470

13.370

12.340

5.450

1.450

200

1.885.000

100.000

445.000

690.000

365.000

285.000

0

314.633

0

239.520

75.113

0

0

0

9.257.605

135.470

2.329.813

2.787.964

1.988.103

1.390.490

644.000

82/104



5.3.2 Integrovaný plán – celková alokace pro ROP

Aktivita / Rok

V.2.1 Rozvoj cyklostezek, pěších tras a dalších forem individuální dopravy V.2.2 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic VI.5.1 Revitalizace kultur. památek a dalších objektů pro VČ

Náklady celkem

tis.Kč vč. DPH

2009

2010

2011

2012

2013

2014

142.602

0

7.068

49.841

53.653

32.040

0

597.090

0

269.620

178.670

72.000

60.000

16.800

314.633

0

239.520

75.113

0

0

0

1.054.325

0

516.208

303.624

125.653

92.040

16.800

83/104



6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM Partnerství sehrává při zpracování integrovaného plánu významnou úlohu. Pod pojmem partneři lze chápat nejen organizace a instituce působící na území města (dále jen partnerské subjekty), ale také širokou veřejnost. Zapojení těchto skupin do přípravy a zpracování IPRM Ostrava – Pól rozvoje se v některých krocích liší, stejně tak vedení komunikační strategie, proto budou odlišnosti vždy zdůrazněny dále v textu.

PARTNEŘI

=

Partnerské subjekty

+

Veřejnost

V zapojení partnerů – partnerských subjektů i veřejnosti, spatřuje město Ostrava přínos především v samotné integraci, která je nosným pilířem celé idey IPRM. Strategie procesu partnerství je koncipována tak, aby po ukončení realizace IPRM byla naplněna plánovaná očekávání s výsledky a tím bylo dosaženo synergického efektu vložených veřejných a soukromých finančních prostředků. Partnerství lze v rámci IPRM rozdělit do dvou základních fází. Jedná se o fázi přípravnou a realizační. V přípravné fázi se partneři podílí na samotném zpracování IPRM, zejména při definování témat, cílů, opatření a priorit (prostřednictvím elektronické komunikace a internetových stránek). V rámci realizační fáze budou partneři zapojeni buď do procesu výběru projektů, nebo se sami zařadí do pozice žadatele. Partnerství bylo v rámci obou fází IPRM naplněno zapojením partnerů do řídících struktur IPRM a to účastí v ŘV IPRM a na pracovních jednáních. Aby byl proces partnerství úspěšný, musí být provedena řada systematických kroků, jenž následně zabezpečí samotné dosažení očekávání, kterým je sjednocení všech dostupných plánovaných aktivit tak, aby vložené finanční prostředky následně přinesly maximální možné využití růstového potenciálu města Ostravy. První, přípravná fáze se skládá ze dvou částí, které se dále člení na kapitoly: Komunikační strategie • Definování klíčových partnerů • Internetové stránky • Oslovení klíčových subjektů • Individuální jednání s partnery • Projednání navržených cílů, opatření a aktivit • Veřejné projednání IPRM Zapojení partnerů • Účast v řídících strukturách

84/104



Druhá, realizační fáze obsahuje také dvě části, které se dále člení na kapitoly: Dílčí projekty • Příjemci dílčích projektů • Realizace jednotlivých dílčích projektů Zapojení partnerů • Řízení IPRM • Monitoring IPRM

6.1 Příprava IPRM 6.1.1 Komunikační strategie s partnery Nezbytným předpokladem pro úspěšnou přípravu a realizaci IPRM je zvládnutí postupů komunikace a vybudování účinného partnerství. Komunikace v rámci IPRM bude vedena především dvěma základními směry a to komunikace s veřejností a komunikace s partnerskými subjekty. Jednotlivé kroky jsou popsány dále v textu. Veškeré záznamy z jednání, prezenční listiny, pozvánky a další dokumenty dokládající zapojení partnerů a veřejnosti jsou uloženy na Magistrátu města Ostravy u manažera IPRM. Definování klíčových partnerských subjektů V průběhu měsíce ledna 2009 proběhlo vytipování klíčových subjektů – zejména vysokých škol, působících na území města Ostravy, za účelem vyzvání k zapojení do Integrovaného plánu rozvoje města Ostravy. Tyto subjekty byly osloveny a byla zahájena individuální komunikace s jednotlivými zájemci. Internetové stránky Z důvodu dodržení podmínek transparentnosti při přípravě IPRM byly městem v říjnu 2007 zřízeny internetové stránky. Zde jsou zveřejňovány důležité informace pro občany i pro možné partnery (zápisy, výzvy k zapojení), také je zde umístěn projektový list. Za obsah stránek je zodpovědný manažer IPRM. Oslovení klíčových subjektů Vybrané subjekty byly prostřednictvím osobních jednání mezi primátorem, náměstky a rektory přizvány, aby se podílely na tvorbě IPRM. Ustavující jednání mezi vedením univerzit a města Ostravy proběhlo v prosinci 2008, navazující debaty pak proběhly v lednu a únoru 2009. Individuální jednání s partnery S jednotlivými vytipovanými partnerskými subjekty byly v období od ledna do března 2009 vedeny samostatné rozhovory a jednání. Tato jednání vedl koordinátor celé přípravy - odbor ekonomického rozvoje. Cílem těchto pracovních jednání bylo informovat zúčastněné o přípravě IPRM a zmapování současného stavu jednotlivých oblastí vč. zjištění plánů a záměrů těchto subjektů pro roky 2009 až 2015 Projednání navržených cílů, opatření a aktivit V průběhu měsíce února 2009 proběhlo jednání s představiteli VŠ týkající se jejich názoru na zvolenou strukturu IPRM – konkrétně identifikace s cíli, opatřeními a aktivitami. Výstupem těchto jednání byla úprava a finální doplnění struktury IPRM o požadavky univerzit. Záznamy z jednání jsou uloženy u manažera IPRM.

85/104



Přehled dílčích jednání: • 02. 02. 2009 Vysoká škola podnikání • 16. 02. 2009 Ostravská univerzita • 18. 02. 2009 Vysoká škola báňská – TU Ostrava, Centrum pokročilých informačních technologií • 20. 02. 2009 Vysoká škola báňská – TU Ostrava, Podnikatelský inkubátor Veřejné projednání IPRM Pozvánka na veřejné projednání IPRM, které se uskutečnilo 25.3.2009, byla zveřejněna na internetových stránkách statutárního města Ostravy i v místním a regionálním tisku (MF dnes, Moravskoslezský deník, Ostravská radnice). Veřejné projednání bylo součástí zasedání zastupitelstva města, které schválilo IPRM „Ostrava – Pól rozvoje“ bez výhrad. Usnesení zastupitelstva je součástí příloh. 6.1.2 Zapojení partnerů Účast v řídících strukturách IPRM Město Ostrava zvolilo jako vhodný a transparentní způsob výběru osob do řídícího výboru (ŘV) Komisi pro podporu ekonomického rozvoje, která je poradním orgánem RM. Zmíněná komise doporučila složení ŘV, které bylo následně schváleno v radě města. Řídící struktura současně s návrhem členů do Řídícího výboru (ŘV) IPRM byla navržena a projednána RM dne 17.3.2009 a ZM dne 25.3.2009. ŘV je složen z 17 členů (14 s hlasovacím právem), kdy 9 z nich zastupuje také partnerské subjekty, tím město naplňuje princip partnerství. Složení bylo voleno tak, aby v ŘV byly zastoupeny všechny zájmové oblasti, které by mohly být v rámci IPRM řešeny. Tabulka č. 40: Zastoupení partnerských subjektů v ŘV IPRM Oblast Jméno Organizace Funkce Ing. Jan Světlík

Vítkovice Holding, a.s.

předseda představenstva

Podnikatelská Ing. Ivan + životní Pospíšil prostředí

Povodí Odry, s.p.

generální ředitel

Podnikatelská

Vzdělávací

prof.Ing. Vítězslav Kuta, CSc.

VŠB - TUO, fakulta stavební

Sociální + NNO

Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D.

Slezská diakonie

Cestovní ruch

RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D.

Destinační management MoravskoSlezský o.p.s.

Úloha v rámci přípravy

garant oboru

Spolupracuje při zpracování jednotlivých kapitol IPRM

náměstkyně pro soc. práci

Navrhuje, projednává a schvaluje cíle, opatření, priority

člen dozorčí rady

Schvaluje členy pracovní skupiny

86/104



Doprava

Vojtěch Mynář

Dopravní podnik Ostrava a.s.

Kulturní + NNO

Ing. Zdeněk Trejbal Ph.D.

Nadace LANDEK Ostrava

člen správní rady

Věda, výzkum, inovace

prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc.

VŠB-TU Ostrava

rektor

Věda, výzkum, inovace

prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrCs.

Ostravská univerzita

rektor

předseda dozorčí rady

Sleduje možnosti rozvoje v rámci jednotlivých specializovaných oblastí

6.2 Realizační fáze 6.2.1 Dílčí projekty Příjemci dílčích projektů V této fázi budou hrát významnou úlohu spíše partnerské organizace oproti veřejnosti. Ty se budou v rámci ŘV podílet na výběru projektů, budou také v roli žadatele, příjemce a realizátora dílčích projektů. Realizace jednotlivých dílčích projektů Městem vybrané a schválené dílčí projekty budou žadatelem dopracovány do podoby vyžadované Řídícím orgánem (ŘO) ROP/TOP a předloženy na ÚRR, příp. na ŘO TOP. Za bezchybnou realizaci dílčích projektů zodpovídá žadatel, tedy příjemce dotace. Za dosažení plánovaných cílů IPRM zodpovídá statutární město Ostrava. 6.2.2 Zapojení partnerů Řízení IPRM Řídící struktury a jejich kompetence a zodpovědnosti jsou definovány v Jednacím řádu ŘV IPRM, který schválila rada města svým usnesením č. 4170/62 na své schůzi dne 13.5.2008. V rámci členství v ŘV IPRM (7 partnerů) se budou partneři podílet na výběru projektových záměrů i na stanovení výběrových kriterií. Dále budou spolurozhodovat a řídit IPRM v rámci kompetencí ŘV IPRM, které jsou uvedeny v kapitole č.7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení Monitoring IPRM Monitorování IPRM bude zabezpečovat projektový tým (PT) vedený manažerem projektu. PT bude složen ze stávajících členů z přípravné fáze a bude rozšířen o partnery, které navrhne ŘV IPRM. Manažer IPRM bude připravovat monitorovací zprávy, které následně předloží ke schválení ŘV IPRM, potažmo orgánům města.

87/104



7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM Příprava IPRM byla zahájena na konci roku 2008, kdy byly provedeny první kroky ke zvolení vhodné strategie a jednání s potenciálními partnery Následně byl přípravou a vedením IPRM pověřen odbor ekonomického rozvoje Magistrátu města Ostravy – usnesení rady města č. 6362/84 ze dne 13.01.2009. Pracovní skupina vedená manažerem předložila IPRM radě a zastupitelstvu města v březnu 2009.

7.1 Řídící struktura IPRM V této kapitole jsou definovány jednotlivé struktury IPRM, jejich povinnosti a zodpovědnosti v rámci jednotlivých fází IPRM. 7.1.1 Orgány města – rada a zastupitelstvo města Nejvyšším orgánem, který má rozhodovací a schvalovací funkci je zastupitelstvo města (ZM). ŘV IPRM je ze své činnosti odpovědný radě města (RM). Ta stanovila a schválila náplň a činnosti ŘV IPRM, ukládá mu úkoly, projednává a schvaluje stanoviska a náměty, usnesení a závěry ŘV IPRM. 7.1.2 Řídící výbor IPRM Řídící struktura IPRM „Ostrava – Pól rozvoje“ byla projednána a schválena na jednání RM dne 17.3.2008. Status ŘV IPRM 1. ŘV IPRM je součástí řídící struktury a managementu IPRM a není součástí organizační struktury města (resp. jeho orgánů). 2. ŘV IPRM řeší přípravu, zpracování a realizaci IPRM. 3. Náplň činnosti ŘV IPRM, jeho úkoly a zodpovědnost je dána prováděcími předpisy Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (Metodický pokyn IPRM), Prováděcí dokument ROP NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 a Pravidla pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007-2013 (dále jen „Instrukce“). 4. ŘV IPRM je ze své činnosti odpovědný radě města, rada města stanoví náplň činnosti ŘV IPRM, ukládá mu úkoly a projednává, schvaluje stanoviska a náměty ŘV IPRM, usnesení a závěry ŘV IPRM. Přípravná fáze Schvaluje složení projektového týmu a jejich členy na základě doporučení manažera IPRM. Projednává navržené dílčí části IPRM (vize, cíle, opatření, harmonogram, financování atd.) a doporučuje/nedoporučuje jejich další rozpracování, případně schválení ZM. Organizuje a plánuje veřejná projednávání IPRM, formuluje závěry a posuzuje je v kontextu s konceptem IPRM. Schvaluje konečnou verzi IPRM

88/104



Realizační fáze + monitoring Stanoví hodnotící kritéria vč. jejich váhy pro projekty financované v rámci IPRM Formuluje a vyhlašuje výzvy na předkládání projektů k financování z IPRM Navrhuje projekty, které mohou být začleněny do IPRM Schvaluje projekty financované v rámci IPRM, které předkládá projektový tým ve vazbě na výzvy Projekty schválené ŘV IPRM jsou dále schvalovány orgány města k předložení formou žádosti o dotaci na ÚRR Je zodpovědný za výběr a sledování realizace projektů začleněných do IPRM Projednává a schvaluje monitorovací zprávy (Zpráva o postupu realizace IPRM) a Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM Posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení zastupitelstvu města. Projednává případné dodatky k Rozhodnutí o přidělení dotace na realizaci IPRM vyvolané podstatnými změnami. Zodpovídá se RM a ZM. Informuje radu města o své činnosti. Předkládá radě města prostřednictvím tajemníka ke schválení výsledky své činnosti. Kompletní znění Jednacího řádu ŘV IPRM je součástí příloh dokumentu a k nalezení je rovněž na internetových stránkách města www.ostrava.cz, sekce „Podnikatel“. Složení ŘV Zastupovaná oblast

Jméno

Funkce v rámci ŘV

místní správa

Ing. Petr Kajnar

předseda ŘV

kulturní

Ing. Zdeněk Trejbal Ph.D.

člen ŘV

cestovní ruch

RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D.

člen ŘV

místní správa

Mgr. Lubomír Pospíšil

člen ŘV

doprava

Vojtěch Mynář

člen ŘV

místní správa

Ing. Dalibor Madej

člen ŘV

podnikatelská

Ing. Jan Světlík

člen ŘV

podnikatelská + životní prostředí

Ing. Ivan Pospíšil

člen ŘV

vzdělávací

prof. Ing. Vítězslav Kuta CSc.

člen ŘV

věda, výzkum, inovace

prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc.

člen ŘV

věda, výzkum, inovace

prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc.

člen ŘV

komunitní

Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D.

člen ŘV

místní správa

Mgr. Jaroslava Rovňáková

člen ŘV

místní správa

Ing. Václav Palička

tajemník ŘV

místní správa

Ing. arch. Cyril Vltavský

člen ŘV (bez hlasu)

místní správa

Ing. Karel Malík

manažer IPRM (bez hlasu)

regionální správa

Ing. Daniel Foltýnek

člen ŘV (bez hlasu)

89/104



7.1.3 Manažer IPRM Město dne 8.1.2008 usnesením č.3084/48 jmenovalo jako manažera IPRM Ing. Karla Malíka, který bude odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Přípravná fáze Manažer IPRM je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Zajistí předložení IPRM v termínu a naplnění formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti V rámci přípravné fáze IPRM je odpovědný předsedovi výboru, navrhuje složení projektového týmu, plní úkoly vzešlé z jednání výboru Zajišťuje veřejné projednání IPRM a další úkoly spojené s komunikací s veřejností a s partnery Vede agendu související s IPRM (dokumenty, zápisy, pozvánky atp.) Zpracovává zprávy do RM a ZM Realizační fáze + monitoring V průběhu realizační fáze plní úkoly vzešlé z jednání výboru Zajišťuje publicitu IPRM a informuje veřejnost a partnery Zodpovídá za harmonogram plynulého předkládání projektů IPRM Zajišťuje koordinaci přípravy dílčích projektů se žadateli a koordinuje předložení dílčích projektů ÚRR Vede databázi projektů, které jsou navrhovány k realizaci v rámci IPRM, avšak nestaly se součástí IPRM (zásobník projektů). Dle potřeby deleguje pravomoci hodnocení projektů na projektový tým. Připravuje harmonogram předkládání dílčích projektů ÚRR vzhledem k alokacím Spolupracuje při návrhu hodnotících kriterií a při výběru projektů Navrhuje nápravu případně zjištěných nedostatků a navrhuje odpovídající řešení zajišťující dosažení cílů IPRM a příslušných dílčích projektů Změny IPRM po schválení ZM předkládá ke schválení ÚRR a koordinuje uzavření dodatků ke Smlouvě mezi ÚRR a oprávněným statutárním zástupcem města Sleduje realizaci projektů začleněných do IPRM Sleduje plnění indikátorů IPRM (1x za rok) Manažer IPRM v případě dílčích projektů, předkládaných jinými příjemci než městem zajistí potvrzení města, že projekt je součástí a v souladu s IPRM. Připravuje monitorovací zprávy (Zpráva o postupu realizace IPRM) a Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM pro ÚRR a ŘV IPRM. Manažer IPRM vždy zajišťuje komunikaci s ÚRR resp. dalších ŘO OP. 7.1.4 Projektový tým Rada města dne 8.1.2008 usnesením č. 3084/48 jmenovala projektový tým, který na svých pravidelných jednáních zabezpečoval aktivity související se zpracováním IPRM. V rámci realizace IPRM bude zabezpečovat realizaci jednotlivých aktivit ve spolupráci s dalšími partnery, bude se podílet na zpracování dílčích projektů a jejich implementaci v rámci IPRM. Na základě pověření ŘV bude zajišťovat monitoring IPRM. Zahájení projektové přípravy IPRM Ostrava – Pól rozvoje bylo schváleno radou města usnesením č. 6362/84 ze dne 13.01.2009. Přípravná fáze Podílí se na administrativním zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. V rámci přípravné fáze IPRM je odpovědný manažerovi IPRM Spolupracuje při zpracování jednotlivých kapitol IPRM, provádí šetření a průzkumy 90/104



Navrhuje možné partnery, spolupracuje na komunikaci s veřejností i s partnery Realizační fáze + monitoring Spolupracuje při zajištění publicity IPRM ve vazbě na veřejnost a partnery Sestavuje harmonogram plynulého předkládání projektů IPRM Podílí se na koordinaci přípravy dílčích projektů Zabezpečuje hodnocení přijatelnosti a kontrolu formálních náležitostí dílčích projektů, výsledky hodnocení a projekty ke schválení předkládá ŘV IPRM. Spolupracuje při návrhu hodnotících kriterií a při výběru projektů Provádí hodnocení došlých projektů v případě, že na něj ŘV IPRM toto delegoval Spolu s manažerem sleduje plnění indikátorů IPRM (1x za rok) Připravuje s manažerem monitorovací zprávy (Zpráva o postupu realizace IPRM) a Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM pro ÚRR a výbor IPRM. Složení projektového týmu Člen projektového týmu Iniciátor projektu Nositel projektu Manažer projektu Asistent manažera Metodik externího financování Finanční manažer Specialista veřejných zakázek Garant stavby

Garant stavby Metodik ochrany životního prostředí Specialista územního rozvoje Majetkový specialista Externí garant stavby Externí garanti jednotlivých projektů

Jméno Ing. Zdeněk Trejbal Ph.D. Ing. Václav Palička Ing. Karel Malík Ing. Simona Švarcová Mgr. Jiří Hudec Ing. Lucie Kudelová Ing. Lukáš Jančálek Mgr. Renáta Kolková Ing. Petra Macháčková Ing. Dalibor Kanclíř Ing. Ludvík Novotný Ing.Jana Muťková Ing. Milan Šobáň Ing. Milan Halenčák Ing. Bc. Pavel Valerián, Ph.D., Ing. Bc. Jan Vaněk Ing. arch. Cyril Vltavský Ing. Josef Kavala, Ing. Jarmila Vavrošová Ing. Radoslav Hanzelka, Ing. Jaroslav Šimčík dle výsledků schválení IPRM

Odbor/firma SMO OER OER OER OER OFaR LPO OI

OD OOŽP ÚHA OM DPO a.s.

7.2 Organizační struktura a komunikace Komunikace v rámci přípravné fáze IPRM je popsána v kapitole 6.1.1, proto bude tato kapitola věnována komunikaci v rámci realizační fáze. V rámci struktury IPRM lze sledovat 8 subjektů, které musí být vzájemně komunikačně propojeny. Jedná se o RM a ZM, ŘV IPRM, manažera projektu, projektový tým, partnery, veřejnost a ÚRR. Každý subjekt vyžaduje specifický způsob a formu komunikace. Směry a formy komunikačních toků jsou zakresleny níže na obrázku č.2.

91/104



7.3 Proces výběru dílčích projektů spolufinancovaných v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko a v rámci TOP • PROJEKTY V RÁMCI ROP Projekty, které budou součástí indikativního seznamu IPRM, které navrhne ŘV, i které budou podány prostřednictvím výzvy, budou dále podléhat schvalovacímu procesu. Výzva na předkládání projektů bude vyhlášena ŘV IPRM po schválení IPRM zastupitelstvem města a ÚRR. Výzva bude kontinuální po vyčerpání alokací jednotlivých opatření. Hodnocení a schválení projektů bude probíhat dvoukolově. V prvním kole bude hodnocena formální úplnost a přijatelnost projektů, a to zejména ve vztahu k cílům a opatřením IPRM. V rámci druhého kola proběhne hodnocení projektů podle hodnotících kriterií. Proces výběru a realizace projektů bude prováděn v několika krocích: o Způsob výběru projektových záměrů o Vyhlášení výzvy o Hodnocení projektů o Hodnotící kriteria o Výběr projektů o Protokol o začlenění projektu do IPRM o Smlouva o partnerství o Realizace jednotlivých dílčích projektů Níže je zobrazena organizační struktura vč. komunikačních toků. Obousměrné modré šipky znázorňují komunikaci na úrovni partnerů v širším pojetí, v rámci těchto toků je umožněna diskuze. Jednosměrné modré šipky zobrazují směr, kterým jsou předávána doporučení, návrhy a plnění úkolů. Červené šipky směřují s úkoly k jednotlivým níže postaveným subjektům v hierarchii IPRM. Způsob výběru projektových záměrů Po schválení IPRM ÚRR bude město Ostrava jako zodpovědný subjekt za realizaci IPRM postupovat dvěma způsoby. 1) ŘV IPRM jehož členy jsou i partneři města navrhnou realizaci určitých projektů v rámci priorit a aktivit definovaných IPRM v období po schválení IPRM. ŘV IPRM odůvodní výběr projektových záměrů a určení předkladatele v pravidelné roční monitorovací zprávě. 2) Město (ŘV IPRM) vyhlásí výzvu pro příjem projektových záměrů pro všechna opatření IPRM. Dílčí projekty může předkládat jakýkoli vhodný žadatel dle pravidel příslušného OP. Z podaných projektů budou vybrány transparentně a nediskriminačně ty, jež budou nejlépe naplňovat cíle zvoleného opatření a aktivit IPRM i stanovená hodnotící kriteria.

92/104



Obrázek č.2 Zobrazení organizační struktury IPRM

Rada a zastupitelstvo města úloha rozhodovací

Úřad regionální rady Řídící výbor

úloha poradní a monitorovací

úloha návrhová, doporučující

Manažer projektu

Partneři

úloha koordinační a výkonná

úloha spolupracující

Projektový tým

Veřejnost

úloha výkonná

Vyhlášení výzvy ŘV IPRM je odpovědný za nastavení transparentního systému výběru projektů v souladu s platnou legislativou EU a ČR. Vyhlášení výzvy bude schvalovat ZM. Výzva bude kontinuální, vyhlášení je plánována na jaro 2009. Projekty budou přijímány průběžně, ve vazbě na finanční prostředky. Hodnocení projektů Hodnocení projektů bude probíhat v návaznosti na pravidelná zasedání ŘV IPRM, která budou probíhat každé 3 měsíce. Projekty budou hodnoceny z hlediska formální úplnosti, kdy bude posuzována kompletnost žádosti o dotaci a jejích příloh dle požadavků uvedených ve výzvě, a přijatelnosti projektu a to zejména: soulad s IPRM souladu s příslušnou legislativou ČR a EU (ochrana hospodářské soutěže, vliv na životní prostředí) vlivu na horizontální priority (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti)

93/104



Projekty, které úspěšně projdou kontrolou přijatelnosti a kontrolou formálních náležitostí, budou dále hodnoceny podle hodnotících kriterií. Hodnocení přijatelnosti a kontrolu formálních náležitostí zajišťuje Projektový tým, který hodnotí a předkládá výsledky hodnocení a projekty ke schválení ŘV IPRM. Hodnotící kriteria Při výběru projektů budou sledována především tato kriteria: místo realizace projektu (území statutárního města Ostravy) soulad projektu s opatřením a aktivitou naplňování indikátorů IPRM efektivnost nákladů ve vazbě na indikátory finanční zabezpečení projektu finanční zázemí žadatele zkušenost příjemce s realizací projektů finanční a institucionální udržitelnost projektů (CBA) Tato výběrová kriteria budou bodově ohodnocena, jejich váha bude stanovena před vyhlášením kontinuální výzvy. Váhu jednotlivých kriterií stanoví ŘV IPRM na svém zasedání. Výběr projektů Výběr projektů ve vazbě na splnění výběrových kriterií provádí ŘV IPRM, který následně projekty doporučí, příp. nedoporučí pro zařazení do IPRM. Rozhodnutí o zařazení projektu do IPRM provádí ZM. Výběrové řízení provede ŘV IPRM, který vybere projekty v souladu se schválenými kritérii, a začlení je do IPRM Ostrava – Pól rozvoje. Po provedeném výběrovém řízení, a schválení ZM, bude všem uchazečům (zájemcům) o začlenění projektu do IPRM písemně, formou Protokolu o začlenění projektu do IPRM, sdělen výsledek výběrového řízení. Za tuto činnost zodpovídá manažer IPRM. Smlouva o partnerství S úspěšnými žadateli uzavře město jako zodpovědný subjekt za realizaci IPRM Smlouvu o partnerství, která bude mimo jiné obsahovat, název a číslo aktivity, opatření a cíle, se kterými je vybraný dílčí projekt v souladu. Dále bude obsahovat přesnou kvantifikaci indikátorů a rozpočet projektu. Přesné znění smlouvy bude připraveno ve spolupráci s právními poradci nejpozději v den vyhlášení příjmu projektů a bude schvalováno ZM souběžně s projekty. Realizace jednotlivých dílčích projektů Vybrané a schválené dílčí projekty budou žadatelem dopracovány do podoby vyžadované ŘO ROP a předloženy na ÚRR. Za bezchybnou realizaci a za dosažení plánovaných cílů IPRM zodpovídá žadatel. Shrnutí časové realizace procesu Jednotlivé kroky Vyhlášení výzvy Hodnocení projektů Výběr projektů (ŘV IPRM) Rozhodnutí ZM o výběru projektů Smlouva o partnerství Celkem trvání procesu od podání žádosti do uzavření smlouvy o partnerství

Doba trvání v měsících Kontinuální 3 1 1 1 6

94/104



• PROJEKTY V RÁMCI TOP Projekty, které budou součástí indikativního seznamu IPRM, schválí ŘV. Výzva na předkládání projektů bude vyhlášena ŘV IPRM po schválení IPRM zastupitelstvem města a ÚRR. Výzva bude kontinuální po dobu trvání IPRM. Hodnocení a schválení projektů bude probíhat dvoukolově. V prvním kole bude hodnocena formální úplnost a přijatelnost projektů, a to zejména ve vztahu k cílům a opatřením IPRM. V rámci druhého kola proběhne hodnocení projektů podle hodnotících kriterií. Proces hodnocení souladu projektů s IPRM Ostrava – Pól rozvoje: o Soulad s výzvou TOP o Kriteria souladu (analýza, opatření, aktivity) o Souhlas s projekty o Protokol o začlenění projektu do IPRM (podklad pro získání bonifikace v rámci TOP) Realizace jednotlivých dílčích projektů spolufinancovaných v rámci TOP, bude v souladu s pravidly a podmínkami jednotlivých TOP.

7.4 Zkušenosti žadatele a partnerů s řízením a realizací projektů Statutární město Ostrava i partneři, kteří jsou zapojeni do procesu řízení IPRM, mají bohaté zkušenosti s realizací a řízením projektů. Výše uvedené tvrzení je dokladováno zejména na internetových stránkách města a vysokých škol v příslušných sekcích věnovaných projektům financovaných z externích zdrojů a také v příloze IPRM.

8 Analýza rizik IPRM Kapitola specifikuje, klasifikuje a vyhodnocuje rizika ohrožující nebo narušujících přípravu, realizaci a následnou udržitelnost IPRM. U nežádoucích rizik stanovuje jejich možný dopad a předkládá návrh opatření k eliminaci jejich negativního vlivu na přijatelnou míru. Současně specifikuje jednotlivé zodpovědnosti za eliminaci těchto rizik ve vazbě na systém řízení IPRM v kapitole 7.1. V průběhu celého životního cyklu IPRM objektivně existují tendence k ovlivnění, resp. narušení plánovaného průběhu. Náplní analýzy rizik je vypracování přehledu možných rizik, jejich členění a analýza z pohledu předpokládané četnosti jejich výskytu a závažnosti jejich následků. V další části jsou rizika přiřazena činitelům, které ovlivňují realizaci plánu a které mohou omezit vznik rizik nebo jejich následky, případně tato rizika sdílet nebo vyloučit. Standardním postupem minimalizace rizik je kvalitní zpracování přípravné a projektové dokumentace, prezentace IPRM s cílem získat pro jeho realizaci veřejné mínění a kvalitní management po celou dobu životního cyklu plánu. Cílem analýzy je proto upozornit na potenciální nebezpečí a poskytnout nástroje k rozhodnutí, zda budou provedena opatření k jejich omezení, včetně dopadů na realizaci, či zda bude riziko, které bezprostředně neohrožuje realizaci IPRM, akceptováno.

95/104



8.1 Členění, zatřídění rizik a jejich faktory Koncepční přístup k analýze rizik vychází z kombinace dvou prvků: pravděpodobnost výskytu události nebo kombinace událostí vyvolávajících nebezpečí nebo četnost těchto výskytů, následky těchto událostí. Rizika se člení z hlediska: a) četnosti (tab. č. 41) b) závažnosti následků (tab. č. 42) c) kvalitativní kategorie (tab. č. 43) Dále se rizika člení z hlediska ovlivnitelnosti ze strany nositele IPRM - Statutárního města Ostravy. Z tohoto pohledu existují rizika ovlivnitelná (vnitřní) a neovlivnitelná (vnější). Mezi vnitřní rizika patří: • nekvalitně připravený projekt • nesouhlas veřejnosti s cíli plánu • nekvalitní management • nedostatek finančních prostředků • nesplnění časového harmonogramu • špatný odhad budoucího vývoje • nedodržení podmínek udržitelnosti • další Mezi vnější rizika patří: • změna politické situace ve městě • změna dotační politiky EU a ČR • změny pravidel a podmínek ROP • pokles kursu EUR • živelní pohromy • další Vzniku rizik je třeba čelit trvalou kontrolou na všech stupních řízení IPRM i dílčích projektů. Kontrola významně eliminuje negativní dopady identifikovaných rizikových faktorů. Dále jsou v kapitole členěna rizika v návaznosti na jejich vliv v jednotlivých fázích IPRM: • přípravná fáze – P • realizační fáze – R • fáze udržitelnosti – U Tabulka č. 41: Četnost výskytu rizik Kategorie

Popis

Je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé Vyskytnou se několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane často Pravděpodobně se vyskytnou několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí Občasná nastane několikrát Pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu IPRM. Je Malá rozumné předpokládat, že nebezpečí nastane Výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že Nepravděpodobná nebezpečí může výjimečně nastat Vysoce Výskyt je krajně nepravděpodobný. Lze předpokládat, že nebezpečí Častá Pravděpodobná

96/104



Kategorie

Popis

nepravděpodobná

nemusí nastat

Tabulka č. 42: Závažnost následků rizik Úroveň závažnosti

Následky pro životní cyklus IPRM Ohrožení a zastavení realizace IPRM. Pokud nemá být IPRM ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje Zásadní narušení vývoje IPRM, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech Narušení vývoje IPRM. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech Nepodstatné narušení vývoje IPRM. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj

Katastrofická Kritická Okrajová Nevýznamná

Tabulka č. 43: Kvalitativní kategorie rizika Kategorie rizika Nepřípustné Nežádoucí Přípustné Zanedbatelné

Opatření použitá pro příslušnou kategorii Musí být odstraněno Smí být přijato tehdy, je-li eliminace rizika prakticky nedosažitelná či neúměrně nákladná Lze ho přijmout, nutno věnovat zvýšenou pozornost vývoji situace Lze ho přijmout

Tabulka č. 44: Úroveň rizika vzhledem k četnosti výskytu a závažnosti následků rizik Závažnost následků rizik Četnost výskytu Nevýznamné

Okrajové

Kritické

Katastrofické

Častá

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Nepřípustné

Pravděpodobná

Přípustné

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Občasná

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepřípustné

Malá

Zanedbatelné

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Přípustné

Přípustné

Vysoce nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Ke stanovení úrovně rizik je použita specifikace jejich úrovně uvedená v matici „četnost – závažnost následků“ v tabulce č. 46 s níže uvedeným číselným označením: Úroveň rizika zanedbatelná 1 Úroveň rizika přípustná 2 Úroveň rizika nežádoucí 3 Úroveň rizika nepřípustná 4

97/104



Tabulka č. 45: Rizikové faktory a jejich zatřídění Rizika

Číslo

Úroveň rizika

Činitelé nesoucí a ovlivňující riziko Město

Dodavatel

Provozovatel

Partneři a veřejnost

ČR a EU

Označení fáze IPRM

Politická a legislativní: 1

Změna priorit vedení města po komunálních volbách

3

x

x

PR

2

Podpora veřejnosti IPRM

2

x

x

PR

3

Majetkoprávní vztahy

3

x

x

x

R

4

Změny podmínek a pravidel ROP NUTS II MSK

1

x

x

x

PRU

5

Změny legislativy

2

x

x

PRU

6

Průtahy s veřejnými zakázkami

3

x

x

x

R

x

x

RU

Technicko-provozní: 7

Kvalita díla

3

x

8

Dodržení kritérií IPRM a ROP

2

x

9

Splnění termínů realizace

3

x

10

Vývoj poptávky

1

11

Nenaplnění stanovených indikátorů

3

x

12

Management IPRM

2

x

13

Živelní pohromy (povodeň, vichřice)

2

x

14

Špatná komunikace s partnery

2

x

x x

x

R

x

R

x

RU

x

RU PR

x x

x

RU x

x

PR

x

RU

x

x

PR

x

x

R

Finanční: 15

Zajištění dostatečných finančních zdrojů v čase

3

x

16

Financování z tématických operačních programů

3

x

17

Překročení investičních a provozních výdajů

3

x

x

x

98/104



Faktory, uvedené v tabulce s nižší úrovní rizika (zanedbatelné, přípustné), budou v průběhu realizace IPRM sledovány a na jejich základě budou operativně přijímána opatření k omezení jejich negativního dopadu. Tato opatření však nebudou v další části analýzy blíže specifikována.

8.2 Specifikace nežádoucích rizik a návrh opatření k jejich omezení a eliminaci Z tabulky č. 47 vyplývá, že mezi nežádoucí rizika patří následující položky: Riziko č 1 – Změna priorit vedení města po komunálních volbách Fáze: P Návrh opatření: Podrobně projednat cíle a opatření IPRM napříč politickým spektrem zastupitelstva města. Dosažení shody všech politických subjektů a zapojení veřejnosti, opozice a nepolitických partnerů do přípravy IPRM eliminuje riziko podstatných změn IPRM.. Zodpovědnost: Manažer IPRM Fáze: R Návrh opatření: V případě, že přípravná fáze proběhla v souladu s principem partnerství a otevřeností je riziko eliminováno. Pokud dojde ke změnám IPRM, budou provedeny v souladu s metodikou MMR. Zodpovědnost: Manažer IPRM

Riziko č 3 – Majetkoprávní vztahy Fáze: R Návrh opatření: Při přípravě dílčích projektů věnovat zvýšenou pozornost majetkoprávním vztahům. Zodpovědnost: Manažer IPRM, ŘV IPRM

Riziko č 6 – Průtahy s veřejnými zakázkami Fáze: R Návrh opatření: Využít zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek. Vhodně nastavit systém výběrových řízení a kvalitně zpracovat zadávací kritéria. Zpracovat projekt na základě plánů, analýz (pečlivá příprava). Zodpovědnost: Manažer IPRM, ŘV IPRM, RM/ZM

Riziko č 7 – Kvalita díla Fáze: RU Návrh opatření: Provádět kvalitně odborný stavební a autorský dozor v rámci vlastních kvalifikovaných pracovníků i prostřednictvím subdodávky. Pravidelně pořádat kontrolní dny. Zodpovědnost: Manažer IPRM, specialista (stavební dozor, autorský dozor) - člen projektového týmu, partneři (žadatelé) Riziko č 9 - Splnění termínů realizace Fáze: R Návrh opatření: Připravenost, vícestupňové řízení, kvalitní tým, zkušenosti, pečlivá příprava výběrových řízení, plynulá komunikace s partnery a ÚRR. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, partneři (žadatelé)

99/104



Riziko č.11 – Nenaplnění stanovených indikátorů Významným finančním rizikem může být vrácení dotace v případě nesplnění podmínek udržitelnosti a nesplnění plánovaných hodnot indikátorů. Fáze: RU Návrh opatření: Toto riziko lze výrazně eliminovat již v přípravné fázi, kdy je nutné ke stanovení a kvantifikaci indikátorů plánu i dílčích projektů v žádosti o dotaci z ROP přistupovat realisticky. Hlavní význam rizika však bude v realizační fázi, kdy bude nutné při procesu výběru dílčích projektů zodpovědně vybírat především ty projekty, které skutečně naplní plánované indikátory. Dále bude také nutná pravidelná kontrola jejich naplňování. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM

Riziko č. 15 – Zajištění dostatečných finančních zdrojů v čase Fáze: RU Návrh opatření: Věnovat velkou pozornost detailnímu zpracování rozpočtů jednotlivých opatření a následně i projektů. Pro zajištění eliminace rizika bude významná komunikace mezi ÚRR, městem a partnery. Ve fázi výběru projektů bude sledována skutečnost, zda žadatel disponuje dostatečným finančním zázemím a zabezpečí tak udržitelnost projektu. U projektů, kde bude žadatelem město, nehrozí přímé nebezpečí, protože nastavení rozpočtu a jeho výhledu do roku 2013 byla SMO věnována mimořádná pozornost, kdy byly zohledněny i další projekty, které bude město financovat. Dalším kladem, který eliminuje riziko je možnost snadného získání úvěru, která je reálná vzhledem k nízké zadluženosti města. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, specialista (ekonom, finanční manažer) - člen projektového týmu

Riziko č. 16 – Financování z tematických operačních programů Fáze: PR Návrh opatření: Věnovat velkou pozornost především v přípravné fázi partnerství a procesu mapování záměrů. Následně spolupracovat s partnery, kteří budou žadateli v různých TOP při samotném zpracování projektů. Nastavit indikátory tak, aby jejich naplnění bylo reálné i za předpokladu nezískání dotací z TOP. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, specialista ( ekonom, finanční manažer) – člen projektového týmu

Riziko č. 17 – Překročení investičních a provozních výdajů Fáze: R Návrh opatření: Věnovat velkou pozornost detailnímu zpracování rozpočtů. V případě překročení výdajů možnost řešení pomocí úvěru. Možnost snadného získání úvěru je reálná vzhledem k nízké zadluženosti města. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, specialista (stavební dozor, ekonom, finanční manažer) - člen projektového týmu

100/104



9 Horizontální kriteria 9.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Všechna opatření IPRM Ostrava – Pól rozvoje jsou koncipována tak, aby nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Cílem IPRM je zajištění a zlepšování kvality života a s tím souvisejících oblastí života. Rovné příležitosti v IPRM lze rozdělit do následujících kategorií: Kategorie Specifikace Ano Neutrální Bezbariérové Umožnění mobility osobám komunikace a X s omezenou schopností pohybu přístupy Rovné pracovní Rovnost na trhu práce X podmínky Informovanost a Informační technologie pro X komunikace všechny, dostatečná informovanost Rovný přístup obyvatelstva ke vzdělání, motivace Vzdělávání a práce X znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce.

Ne

Kategorii bezbariérové komunikace a přístupy naplňují opatření: V.1 Zklidňování dopravy a investice do technicko-organizačních opatření při řízení dopravy ve městě V.2 Budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury VI.5 Infrastruktura pro volnočasové aktivity Kategorii vzdělávání a práce naplňuje opatření: VI.1 Podpora vědy, výzkumu a inovačních aktivit VI.2 Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích VI.3 Příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí VI.4 Podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost, vědu, výzkum a inovace Kategorii informovanost a komunikace naplňuje opatření: V.1 Zklidňování dopravy a investice do technicko-organizačních opatření při řízení dopravy ve městě Na základě výše uvedené tabulky lze konstatovat, že IPRM bude mít pozitivní vliv na rovné příležitosti.

9.2 Udržitelný rozvoj Principy udržitelného rozvoje jsou založeny na přesvědčení, že potřeby současné generace je nutné naplňovat takovým způsobem, aby nebyly oslabovány možnosti generací příštích. Jejich součástí je podpora života v jeho různorodosti, založená na principu demokracie,

101/104



rovnosti pohlaví, solidarity, respektování právního systému a lidských práv, včetně míru a stejných příležitostí pro všechny. Udržitelný rozvoj neznamená jen ochranu životního prostředí a efektivní využívání přírodních zdrojů, nýbrž zahrnuje i aspekty ekonomického růstu a sociální soudržnosti. Pro zajištění harmonického vývoje ve třech základních pilířích a dalších oblastech vymezuje tento IPRM cíle, které ve svém důsledku naplní uvedené principy. Jedná se o rozvoj ekonomiky založené na podpoře výzkumu, inovací a transferu technologií a s tím souvisejícím rozvoji znalostí o zlepšování kvality životního prostředí – prostřednictvím podpory kvalitní dopravní infrastruktury. Pro každý pilíř udržitelného rozvoje byly vybrány ukazatele, které budou v rámci IPRM Ostrava – Pól rozvoje naplňovány.

IPRM Ostrava – Pól rozvoje

EKONOMICKÝ PILÍŘ: Zajištění obslužnosti území Tvorba nových pracovních příležitostí Rozvoj oborů s vysokou přidanou hodnotou

SOCIÁLNÍ PILÍŘ: Snižování míry nezaměstnanosti Zvyšování kvalifikace a vzdělání

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ: Vývoj green technologies Podpora ekologického provozu pomocí telematiky

IPRM je v souladu s principy udržitelného rozvoje a naplňuje je ve všech specifikovaných oblastech. Jeho pozitivní dopad je zřejmý z výše uvedeného schématu.

102/104



10 Seznam použitých zkratek a.s. CCV CRR CR ČR ČSN ČSÚ ČOV DPS eSMO EIA EVVO ECDL HDP IKOR IPPC IPRM KRCR KP KZAM MMO MSCR MŠ MHD MIS MOb MMR MŠMT MSK NKP NRP NSRR NNO OD OER OFaR OI OOŽP OP

Akciová společnost Centrum celoživotního vzdělávání Centrum pro regionální rozvoj Cestovní ruch Česká republika Česká technická norma Český statistický úřad Čistírna odpadních vod Dům s pečovatelskou službou Elektronické statutární město Ostrava Environmental Impact Assessment (proces posuzování vlivů projektů na ŽP) Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta European computer driving licence Hrubý domácí produkt Institut komunitního rozvoje Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Integrovaný plán rozvoje města Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy Kulturní památka Klasifikace zaměstnání (dle ČSÚ) Magistrát města Ostravy Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu pro léta 2004-2008 Mateřská škola Městská hromadná doprava Městský informační systém Městský obvod Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Moravskoslezský kraj Národní kulturní památka Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 Nestátní nezisková organizace Odbor dopravy Odbor ekonomického rozvoje Odbor financí a rozpočtu Odbor investic Odbor ochrany životního prostředí Operační program

103/104



OP PI OP VaVpI OP VpK ODIS

Operační program podnikání a inovace Operační program věda a výzkum pro inovace Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Ostravský dopravní integrovaný systém

SO2

Oxid siřičitý

NOx

Oxidy dusíku Patnáctičlenné Evropské společenství EU - 15 PM10 Polétavý prach PRK Program rozvoje Moravskoslezského kraje PT Projektový tým p.o. Příspěvková organizace REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ROP Regionální operační program ŘO Řídící orgán ŘV IPRM Řídící výbor IPRM s.r.o. Společnost s ručením omezeným SSZ MPSV Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí NUTS Statistická územní jednotka EU SMO Statutární město Ostrava SEA Strategic Environmental Assessment (posuzování vlivů koncepcí na ŽP) SPRM Strategický plán rozvoje SMO na léta 2005 - 2013 SRR ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 - 2013 SF Strukturální fondy SŠ Střední škola TOP Tematický operační program ÚP Úřad práce ÚRR Úřad regionální rady UP SMO Územní plán statutárního města Ostravy VŠ Vysoká škola VŠB – TUO Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava VaV Výzkum a vývoj ZŠ Základní škola ZM/RM Zastupitelstvo města/Rada města ŽP Životní prostředí

104/104

STATUTÁRNÍ MĚSTO OSTRAVA INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA OSTRAVA PÓL ROZVOJE

Recommend Documents