Statutární město Ostrava. Integrovaný plán rozvoje města OSTRAVA MAGNET REGIONU

Statutární město Ostrava

Integrovaný plán rozvoje města

OSTRAVA MAGNET REGIONU

Integrovaný plán rozvoje města Ostrava – magnet regionu

SEZNAM PŘÍLOH

Povinné: 1. Dokument IPRM 2. Popis aktivit IPRM 3. Finanční analýza města 4. Rozpočet IPRM Nepovinné: 5. Soulady se strategickými dokumenty 6. Výpis z usnesení zastupitelstva města 7. Indikativní seznam projektů

2/105


Obsah

1 Analýza současné ekonomické a sociální situace města .................................................... 5

1.1 Prezentace souladu IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty města ..... 5 1.1.1 Regionální rozvojové dokumenty................................................................ 6 1.1.2 Místní rozvojové dokumenty ....................................................................... 6 1.2 Analýza ekonomické a sociální situace – obecná část...................................... 8 1.2.1 Analýza jednotlivých prioritních oblastí ....................................................... 9 1.2.2 SWOT analýza města............................................................................... 37 1.2.3 Dotazníkové šetření.................................................................................. 38 1.2.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny .......................................................................................................................... 39 Shrnutí prioritních oblastí................................................................................... 42 2 Popis zóny .........................................................................................................................49

2.1 Kvantitativní a kvalitativní popis zóny .............................................................. 49 2.1.1 Základní charakteristika území ................................................................. 49 2.1.2 Prioritní oblasti řešené v zóně .................................................................. 50 2.2 SWOT analýza zóny ....................................................................................... 55 2.3 Vize, globální cíl .............................................................................................. 56 2.4 Stanovení cílů a strategie................................................................................ 57 2.5 Rozsah využití ROP i jiných OP pro dosažení globálního cíle ........................ 62 2.6 Indikátory na úrovni cílů IPRM ........................................................................ 62 3 Popis opatření a aktivit ......................................................................................................64

3.1 Vazby mezi cíli , opatřeními a aktivitami financovanými z ROP i jiných OP .... 65 3.2 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na ROP ................................................ 66 3.3 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP ............................................ 69 4 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů ..71

4.1 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na ROP .......................... 72 4.2 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP ...................... 73 5 Finanční a časový harmonogram.......................................................................................74

5.1 Finanční harmonogram ................................................................................... 74 5.2 Časový harmonogram ..................................................................................... 76 5.3 Shrnutí ............................................................................................................ 78 5.3.1 Integrovaný plán – celková alokace.......................................................... 79 5.3.2 Integrovaný plán – celková alokace pro ROP ........................................... 80 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM.........................81

6.1 Příprava IPRM ................................................................................................ 83 6.1.1 Komunikační strategie s partnery ............................................................. 83 6.1.2 Zapojení partnerů ..................................................................................... 86 6.2 Realizační fáze ............................................................................................... 88 6.2.1 Dílčí projekty ............................................................................................. 88 6.2.2 Zapojení partnerů ..................................................................................... 88 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM.......................................................88

7.1 Řídící struktura IPRM ...................................................................................... 89 7.1.1 Orgány města – rada a zastupitelstvo města ........................................... 89 7.1.2 Řídící výbor IPRM .................................................................................... 89 3/105


7.1.3 Manažer IPRM.......................................................................................... 90 7.1.4 Projektový tým .......................................................................................... 91 7.2 Organizační struktura a komunikace ............................................................... 92 7.3 Proces výběru dílčích projektů ........................................................................ 93 7.4 Zkušenosti žadatele a partnerů s řízením a realizací projektů ........................ 95 8 Analýza rizik IPRM ............................................................................................................96

8.1 Členění, zatřídění rizik a jejich faktory............................................................. 96 8.2 Specifikace nežádoucích rizik a návrh opatření k jejich omezení a eliminaci 100 9 Horizontální kriteria .........................................................................................................102

9.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace ........................................................ 102 9.2 Udržitelný rozvoj ........................................................................................... 102 10 Seznam použitých zkratek .............................................................................................104

4/105


1 Analýza současné ekonomické a sociální situace města Socioekonomická analýza města Ostravy představuje východisko pro strategickou část IPRM. Tato analýza byla zpracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu Integrovaných plánů rozvoje města. Analýza je podkladem pro definování nejzávažnějších problémů města – prostřednictvím prioritních oblastí uvedených v Metodickém pokynu MMR, který byl schválený Usnesením vlády dne 13. 8. 2007 pod č. 883. Cílem této kapitoly je shromáždit, zpracovat a následně zanalyzovat data a připravit tak kvalitní podklad pro rozhodování v rámci strategického řízení.

1.1 Prezentace souladu IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty města Integrovaný plán rozvoje města: OSTRAVA – MAGNET REGIONU vychází ze strategických a programových dokumentů, zpracovaných na národní, regionální a místní úrovni V textu jsou dále rozpracovány soulady s rozvojovými dokumenty na regionální a místní úrovni. Detailní specifikace souladů na všech úrovních je součástí příloh. Dokument

zkratka

působnost

www

Národní rozvojový plán

NRP

ČR

www.mmr.cz

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013

NSRR

ČR

www.strukturalni-fondy.cz

Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 2013

SRR ČR

ČR

www.mmr.cz

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko

ROP

NUTS II Moravskoslezsko

www.rrmoravskoslezsko.cz

Program rozvoje Moravskoslezského kraje

PRK

Moravskoslezský kraj

www.krmoravskoslezsky.cz

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu pro léta 20042008

MSCR

Moravskoslezský kraj

www.krmoravskoslezsky.cz

Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2005 - 2013

SPRM

Ostrava

www.ostrava.cz

Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy

KRCR

Ostrava

www.ostrava.cz

Územní plán statutárního města Ostravy

UP SMO

Ostrava

www.ostrava.cz

5/105


1.1.1 Regionální rozvojové dokumenty Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko (ROP) IPRM naplňuje v širším pojetí globální cíl ROP, kterým je zvyšování kvality života obyvatel a atraktivity regionu pro investory a návštěvníky. Strategický cíl IPRM OSTRAVA – MAGNET REGIONU přímo navazuje na hlavní a specifický cíl ROP NUTS II Moravskoslezsko, prioritní osa 3 Rozvoj měst Hlavní cíl: Všestranně zkvalitnit prostředí měst a jejich občanskou i podnikatelskou infrastrukturu v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje Program rozvoje Moravskoslezského kraje IPRM naplňuje program v následujících Prioritních oblastech: Prioritní oblast 2 Prioritní oblast 3 Prioritní oblast 4 Prioritní oblast 5

Úspěšní lidé Dynamická společnost Efektivní infrastruktura Vzkvétající území

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Cíle IPRM korespondují se strategickými opatřeními Marketingové strategie v následujících opatřeních: Opatření 1.4 Využití potenciálu řek pro potřeby cestovního ruchu Opatření 2.4 Vytvoření centra zábavy a volného času v návaznosti na centrum města a rozvoj Černé louky Opatření 2.5 Rozvoj areálu ZOO Ostrava 1.1.2 Místní rozvojové dokumenty Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2005 – 2013 Schválen zastupitelstvem města dne 25. 5. 2005 usnesením č.1636/28. Procesy a postupy související se zpracováním plánu byly v souladu s principy udržitelného rozvoje a rovných příležitostí. Idea IPRM naplňuje především cíle z následujících oblastí, analyzovaných v rámci strategického plánu: A. Územní rozvoj Dlouhodobý cíl 4 Posílit metropolitní funkci města zejména revitalizací jeho centrální části B. Rozvoj lidských zdrojů Dlouhodobý cíl 1 Připravovat a nabízet konkurenceschopnou pracovní sílu v široké struktuře profesí pro průmysl, obchod a služby C. Hospodářský rozvoj Dlouhodobý cíl 4 Zlepšit podmínky pro efektivní rozvoj cestovního ruchu D. Kvalita života Dlouhodobý cíl 4

Rozvíjet nabídku na kvalitní trávení volného času pro všechny skupiny obyvatel a návštěvníků města.

E. Doprava a technická infrastruktura Dlouhodobý cíl 3 Posílit úlohu veřejné osobní dopravy a dalších ekologických forem dopravy ve městě

6/105


F. Životní prostředí Dlouhodobý cíl 4 Posílení ekologických funkcí krajiny Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy IPRM jej naplňuje na úrovni mnoha opatření: Opatření 1.2 Využití řek Ostravice, Opavy, Odry a Lučiny pro rekreační plavbu Opatření 4.5 Doplnění nabídky městských volnočasových atraktivit a doplňkových služeb o specifickou nabídku pro cykloturisty Opatření 2.1 Rozvoj areálu ZOO Ostrava Opatření 2.2 Vytvoření centra zábavy a volného času v návaznosti na centrum města a rozvoj Černé louky Opatření 3.5 Vytvoření tématických pěších tras ve městě, propojujících zajímavou nabídku místních atraktivit (Radniční věž, Ostravské museum, MiniUni, Slezskoostravský hrad, ZOO, architektura, obchody, restaurace, technické památky, atraktivity atd.) Opatření 6.1 Oživení centra města Územní plán statutárního města Ostravy (včetně schválených změn) Veškerá navrhovaná opatření a aktivity v rámci IPRM jsou v souladu Územním plánem statutárního města Ostravy a jeho schválenými změnami.

Grafické zobrazení vazeb IPRM na jednotlivé regionální a místní dokumenty:

7/105


1.2 Analýza ekonomické a sociální situace – obecná část Základním podkladem pro socioekonomickou analýzu stavu rozvoje města je Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2005-2013. Z dokumentu byly pro zpracování analýzy použity některé relevantní části a závěry včetně podkladů pro zpracování SWOT analýzy. V rámci analýzy dojde k logicky provázanému představení hlavních problémů města prostřednictvím získaných dat (primárních i sekundárních) a informací. Zkoumaná data budou řazena a porovnávána systematicky, aby měla co největší vypovídající hodnotu. Na prvním místě budou uváděny údaje za celou ČR, dále data za Moravskoslezský kraj (MSK) a vybraná města MSK s počtem obyvatel větším než 50 tisíc, a za město Ostravu. V případě, že údaje za jednotlivá města nebude možné dohledat, budou udávána data za okresy. V kapitolách, kde je to relevantní, jsou srovnávána data i za krajská města. Pro zpracování analýzy byly použity jako výchozí podklady a zdroje dat následující dokumenty: • ROP NUTS II Moravskoslezsko • Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2005 - 2013 • Internetové stránky Českého statistického úřadu (ČSÚ) • Statistické ročenky • Faktografické listy • Publikace Rozvojové problémy Ostravské aglomerace (prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc.) • Programové balíčky města Ostravy 2007 • Místní šetření Analýza byla zpracována v období leden – duben 2008. Obecná část analýzy je složena ze tří základních částí: část 1 – Analýza jednotlivých prioritních oblastí Jedná se o analýzu současné socioekonomické situace města, která je zpracována pomocí především sekundárních dat získaných z dostupných materiálů a statistických údajů. Kvantifikovatelné údaje byly získávány především z internetových stránek ČSÚ, které byly dostupné v době zpracování analýzy. Vždy byla vyhledávána data za shodné ucelené období, aby měla relevantní vypovídající hodnotu. Z tohoto důvodu jsou v analýze použité údaje z roku 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – SLDB), 2006 a 2007. část 2 – Analýza dat/SWOT Analýza Zdroje primárních dat, ze kterých vychází druhá část analýzy, jsou získány z jednání Projektového týmu, pracovních skupin, které byly sestaveny pro přípravu SPRM a z individuálních jednání s partnery a dále z informací získaných z dotazníkového šetření.

část 3 – Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje V této kapitole jsou posouzeny a porovnány získané výsledky obou typů dat a definovány prioritní oblasti související s rozvojem města jako centra ekonomického rozvoje regionu.

8/105


Analýza je členěna následně: Část analýzy

Použité metody

Oblast Základní charakteristika města,demografie Ekonomický rozvoj

Sociální integrace

1.Analýza jednotlivých prioritních oblastí

Využití dat ze zpracovaných strategických dokumentů

Životní prostředí

Využití dat ČSÚ Přitažlivé město

Dostupnost a mobilita

SWOT analýza 2. Analýza dat

3. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města

Správa věcí veřejných Analýza celého města

Dotazníkové šetření

Celé město

Závěrečné porovnání dat a jejich vyhodnocení

Jednotlivé oblasti

Zkoumané faktory Poloha, obyvatelstvo, věková struktura HDP, zaměstnanost, podnikání a VaV infrastruktura pro CR Školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby, rovné příležitosti, nezaměstnanost, bezpečnost Ovzduší a hluk, veřejná zeleň, odpady a ekol. zátěže, EVVO Fyzické prostředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pro volný čas Silniční a veřejná doprava, cyklistická doprava, technická infrastruktura Rozpočet města, dotace, informační společnost Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Odpovědi na jednotlivé otázky Trendy a předpoklady rozvoje, strom problémů, shrnutí prioritních oblastí, zdůvodnění výběru zóny

1.2.1 Analýza jednotlivých prioritních oblastí Základní charakteristika a poloha města, demografie Poloha města Ostrava má výhodnou strategickou polohu – nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem. Město Ostrava se rozkládá na soutoku čtyř řek – Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny, v severním okraji Moravské brány (rozhraní karpatské a alpské horské soustavy). „Politika územního rozvoje České republiky“ vymezuje rozvojové osy mezinárodního a republikového významu (celkem 11 rozvojových os). Vymezení je provedeno správními obvody s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Z hlediska regionálního rozvoje lze rozvojové osy charakterizovat jako kanály, kterými se šíří socioekonomický růst z pólů rozvoje do okolí.

9/105


Ostrava patří mezi 12 hlavních rozvojových oblastí ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Tabulka č. 1: Rozloha ČR, MSK, Ostrava Území

Rozloha (km2)

ČR 78 864 MSK 11 067 Ostrava 215 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty

Podíl ČR (%)

Podíl MSK (%)

100 14 0,27

100 1,94

Hustota osídlení na km2 130 230 1437

Tabulka č. 2: Rozloha a hustota osídlení statutárních měst v Moravskoslezském kraji Rozvojová oblast Podíl měst na Hustota osídlení Město mezinárodního Výměra (Km2) rozloze v MSK na 1 km2 a republikového (%) významu Ostrava Ano 215 1437 1,94 Havířov Ne 32 2 658,9 0,29 Karviná Ne 57 792 0,51 Frýdek-Místek Ne 51 179 0,46 Opava Ne 90 160 0,81 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty Ostrava je co do počtu obyvatel třetím největším městem České republiky, plochou druhým největším městem České republiky a zároveň největším městem Moravskoslezského kraje. Ačkoliv je okres Ostrava-město rozlohou nejmenším okresem v MSK, rozloha města významně převyšuje ostatní okresní města v kraji. Tento paradox je způsoben skutečností, že okres Ostrava-město je svým územním vymezením současně také Statutární město Ostrava. Hustota osídlení je v Ostravě v porovnání s dalšími městy v MSK druhá největší. Obyvatelstvo V rámci ČR zaujímá Ostrava s 308 tisíci obyvateli (k 31.12.2007) 3. pozici. V rámci MSK se vedle Ostravy nachází několik dalších menších center, která však nedosahují významu krajského města. Hustota osídlení města je 1 437 obyvatel na km2. Počet obyvatel města Ostravy klesl od roku 2001 o 2,41%, čímž se město dostalo na 4 pozici v největším úbytku obyvatel v porovnání jednotlivých indexů migrace v rámci krajských měst. Hůře jsou na tom pouze města Karlovy Vary, Zlín a Hradec Králové. V Ostravě žije necelá ¼ obyvatel z celého MSK. Tabulka č. 3: Počet obyvatel ČR, MSK a Ostravy Území

Počet obyvatel k 1.1.2007

ČR 10.287.189 MSK 1.249.290 Ostrava 309.098 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty

Podíl v rámci ČR (%) 100 12 3

Podíl v rámci MSK (%) 100 24,7

10/105


Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v Ostravě a dalších krajských městech Počet obyvatel Město + Nárůst / 2001 2007 Index migrace - Pokles České Budějovice 97 339 95 071 -2 268 -2,33 Brno

376 172

368 533

- 7 639

-2,03

Karlovy Vary Hradec Králové

53 358

51 202

-2 156

-4,04

97 155

94 252

-2 903

-2.98

Liberec

99 102

99 721

+619

+0,62

Ostrava

316 744

309 098

- 7 646

-2,41

Olomouc

102 607

100 373

- 2 234

-2,17

Pardubice

90 668

89 245

-1 423

-1.57

Plzeň

165 259

165 238

-21

0,00

Jihlava

50 702

50 795

+93

+0,18

-2 788

-2,92

-476

-0.49

Zlín 80 854 78 066 Ústí nad Labem 95 436 94 960 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2008, vlastní výpočty

Vývoj počtu obyvatel v Ostravě a dalších krajských městech 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000

2001 2007 +Nárůst / - Pokles

100 000 50 000 0 -50 000

Graf č.1

11/105


Tabulka č. 5: Základní demografické údaje města Ostravy Měřicí jednotka

2004

Počet obyvatel osoby 311 402 Průměrný věk obyvatel roky 39,5 Přistěhovalí osoby 3 590 Vystěhovalí osoby 4 932 Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ 2008, vlastní výpočty

2005

2006

2007

310 078 39,8 3 513 4 713

309 098 40,1 3 800 4 788

308 374 40,2 5 096 5 887

Z tabulky č. 5 je patrné, že ve městě dochází k postupnému snižování počtu obyvatel, což lze označit za celorepublikový trend. Migrace stěhováním z Ostravy však v posledních letech klesá. V roce 2005 bylo saldo migrace cca 1 324 osob, v roce 2006 980 obyvatel a v roce 2007 to bylo pouze 724 obyvatel. Příznivým faktorem je pro město Ostravu rostoucí tendence v počtu přistěhovalých osob. Město Ostrava se dále člení na městské obvody, které se výrazně liší jak počtem obyvatel, tak i rozlohou. Nejvíce obyvatel žije v městském obvodě Ostrava-Jih, následuje Poruba, Moravská Ostrava a Přívoz a Slezská Ostrava. Rozlohou je největší obvod Slezská Ostrava druhý pak Polanka nad Odrou a třetí Radvanice a Bartovice. Tabulka č. 6: Členění města Ostravy Název celkem městského obvodu Hošťálkovice 1.545 Hrabová 3.683 Krásné Pole 2.455 Lhotka 1.151 Mariánské Hory a Hulváky 12.667 Martinov 1.113 Michálkovice 3.076 Moravská Ostrava a Přívoz 40.606 Nová Bělá 1.684 Nová Ves 634 Ostrava-Jih 111.228 Petřkovice 2.979 Plesná 1.258 Polanka nad Odrou 4.634 Poruba 70.281 Proskovice 1.195 Pustkovec 1.233 Radvanice a Bartovice 6.511 Slezská Ostrava 20.546 Stará Bělá 3.648 Svinov 4.392 Třebovice 1.832 Vítkovice 7.465 CELKEM OSTRAVA 305.816 Zdroj: odbor vnitřních věcí MMO

Podíl z celku (%) 0,51 1,20 0,80 0,38 4,14 0,36 1,01 13,28 0,55 0,21 36,37 0,97 0,41 1,52 22,98 0,39 0,40 2,13 6,72 1,19 1,44 0,60 2,44 100,00

Rozloha (ha) 529 920 543 220 736 410 289 1.353 718 306 1.630 393 487 1.730 1.320 343 80 1.666 4.170 1.410 1.200 280 650 2.1400

12/105


Věková struktura obyvatel Ostrava se průměrným věkem obyvatelstva blíží k celorepublikovému průměru, průměrný věk obyvatel města je o 0,1 nižší než průměrný věk v celé ČR. Ačkoliv obecně populace stárne, tempo zvyšujícího se průměrného věku není v Ostravě tak vysoké. Tabulka č. 7: Věková struktura obyvatel a její vývoj v ČR, MSK a Ostravě v % 2001 2007 Území

Celkem

0-14

15-59

60+

Celkem

0-14

15-59

60+

ČR

100

16,2

65,4

18,4

100

14,2

72,2

13,6

MSK

100

19,3

63,4

17,3

100

14,5

65,2

20,3

Ostrava 100 16,4 66 17,6 100 Zdroj: ČSÚ 2008, Faktografické listy 2008, vlastní výpočty

14,1

64,8

21,1

Zajímavé je srovnání s ostatními městy v rámci Moravskoslezského kraje. V tabulce č.7 je patrné, že procentuální zastoupení všech věkových skupin obyvatel je v rámci kraje prakticky ve všech městech stejné. Výjimku tvoří Frýdek-Místek, kde je menší procento obyvatel ve věku nad 65 let, což je kompenzováno vyšším procentem obyvatel ve věku od 15-64 let. Ve věkovém složení nevykazuje město Ostrava k celostátnímu průměru ani k jednotlivým posuzovaným městům žádné disparity. Tabulka č. 8: Věková struktura obyvatel a její vývoj v % ve statutárních městech MSK v r. 2007 dle ČSÚ Obyvatelstvo ve věku v %

Město Ostrava

Celkem 100

0-14 14,3

15-64 71,6

65+ 14,1

Havířov

100

13,9

71,2

14,9

Karviná

100

14,4

71,5

14,1

Frýdek-Místek

100

14,5

73,7

11,8

Opava Zdroj: ČSÚ 2008

100

14,1

71,6

14,3

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Co se týče vzdělanosti, vykazuje město Ostrava v porovnání s celorepublikovým průměrem vyšší procento obyvatel se základním a neukončeným základním vzděláním, současně také vykazuje vyšší procento obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním stále roste. Trend nárůstu úrovně vzdělanosti lze očekávat i v následujících letech. V porovnání s MSK se údaje města Ostravy s krajskými daty příliš neliší. Významnější rozdíl lze pozorovat u osob s vysokoškolským vzděláním, který je v Ostravě oproti krajskému průměru vyšší. Uvedený trend lze sledovat i v porovnání s ostatními městy v MSK, kdy Ostrava a Opava přesahují desetiprocentní hranici počtu vysokoškoláků. Stále významnější roli při zvyšování úrovně vzdělanosti sehrávají střední a vysoké školy na území města (viz. kapitola Sociální integrace).

13/105


Tabulka č.9: Vzdělanostní struktura obyvatel ČR, MSK, Ostravy v % vyuč. a základní a vyšší Území střední úplné střední neukončené odborné a odborné bez s maturitou základní nástavbové maturity ČR 23 38 24,9 3,5 MSK 25,2 38,7 23,4 3,1 Ostrava 26,2 35,9 24,1 3,3 Zdroj: ČSÚ 2001

vysokoškolské 8,9 7,8 10,5

Tabulka č.10: Vzdělanostní struktura obyvatel ve městech MSK nad 50 tis. obyvatel v % základní a vyuč. a střední úplné střední s Město neukončené odborné bez Vysokoškolské maturitou základní maturity Ostrava Havířov Karviná Frýdek-Místek Opava Zdroj: ČSÚ 2001

26,2 24,4 29,4 21,6 21,2

35,9 39,2 40,4 38,4 35,9

24,1 25,5 23,4 29,4 30

10,5 7,5 4,8 9,2 10,7

Vzdělaností struktura obyvatel ve městech MSK nad 50 tis. obyvatel v % 45 40 35 30 základní a neukončené základní

25 vyuč. a střední odborné bez maturity

20 15

úplné střední s maturitou

10

vysokoškolské

5 0 Ostrava

Havířov

Karviná

Frýdek-Místek

Opava

Graf č.2

Administrativní členění města Ostrava, jako krajské město, plní polyfunkční funkci. Statutární město Ostrava zároveň plní úlohu administrativního střediska regionální správy Moravskoslezského kraje. V současné době je sídlem Krajského úřadu, Magistrátu města Ostravy, obvodních úřadů i dalších úřadů

14/105


(pozemkového, živnostenského, finančního atd.). Město je členěno na 23 městských obvodů a 37 městských částí. Vyhodnocení oblasti: Ostrava je: rozlohou druhé největší a počtem obyvatel 3. největší město v ČR v rámci strategie regionálního rozvoje označena jako pól růstu, který leží na rozvojové ose ČR největší město v MSK město s druhou největší hustotou osídlení v rámci MSK krajské město plnící polyfunkční funkci obec s rozšířenou působností statutární město s 23 městskými obvody a 37 městskými částmi V Ostravě je: úbytek obyvatel od roku 2001 (přirozený úbytek) rostoucí počet přistěhovalých osob a snižující se procento vystěhování největší městský obvod z hlediska počtu obyvatel Ostrava-Jih největší městský obvod z hlediska rozlohy Slezská Ostrava vysoké procento obyvatel se základním a nedokončeným základním vzdělání vyšší podíl vysokoškoláků oproti celorepublikovému průměru i v porovnání s dalšími městy Ekonomika V minulosti byla Ostrava výrazně podinvestovaná, byla na pokraji zájmu investorů a developerů. Nyní se situace obrací a ve městě se objevují projekty v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. Vznikají kancelářské projekty nejvyššího standardu (kategorie A), rezidenční projekty, začínají se připravovat logistická centra. Příliv investic je zde zřetelný už nyní a v příštích letech bude ještě stoupat. Ekonomiku města nelze hodnotit z hlediska všech 4 základních makroekonomických veličin (HDP, nezaměstnanost, inflace, platební bilance), které jsou sledovány především na národní úrovni. Proto je v této kapitole uvedeno dostupné ratingové hodnocení města, které o stavu ekonomické úrovně vypovídá. O ekonomické situaci vypovídá také údaj sledující vývoj zaměstnanosti na republikové i místní úrovni. Lépe jsou již dostupné údaje v oblasti podnikání, sledování podnikatelské aktivity obyvatel a cestovního ruchu. Hrubý domácí produkt Moravskoslezský kraj se podílí na HDP ČR 10,4%, spolu se Středočeským krajem zaujímají druhou pozici v rámci ČR. Dále je kraj v hodnotě HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly na 6. místě v rámci České republiky. Od roku 2000 dochází k pozvolnému růstu ekonomiky regionu, což se projevuje i nárůstem HDP. Dynamika tohoto růstu je v MSK nejvyšší z krajů ČR. Na úrovni města není hrubý domácí produkt (HDP) statisticky sledován.

15/105


Tabulka č.11: Vývoj HDP v MSK 2004 HDP (mil Kč) Podíl na HDP ČR (%) HDP – PPS/obyv. k průměru ČR (%) Zdroj: ČSÚ 2008

2005

2006

283 574

311 712

337 926

10,1

10,4

10,5

82,0

85,3

85,9

Ratingové hodnocení statutárního města Ostravy Z hodnoty A3 na A2 zvýšila 12. prosince 2006 společnost Moody’s Investors Service svoje hodnocení města Ostravy. Zvýšené hodnocení vychází z dlouhodobých výsledků Ostravy, především z její konzervativní rozpočtové politiky, solidních finančních výsledků a dosahování vysoké úrovně vlastního financování. Podle Moody’s je díky této politice financován rozsáhlý program investičních výdajů i při nízké úrovni zadluženosti města. Zaměstnanost Moravskoslezský kraj se v rámci ČR dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. Velkým problémem je transformace pracovní síly na nové technologie a směry vznikající díky procesu restrukturalizace. Na trhu práce se výrazně projevuje nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů. Je zde patrný trend nárůstu poptávky po kvalifikované pracovní síle. Od roku 2004 se počet uchazečů o zaměstnání i míra nezaměstnanosti snižují. V roce 2007 byla míra nezaměstnanosti v Ostravě o 0,25% nižší než je vykazován krajský průměr, tato míra však stále překračuje republikový průměr o více než 3%. Nejmenší jednotkou statistického měření ČSÚ pro následné porovnání údajů je okres. Proto jsou data analyzována pouze na úroveň vybraných okresů. Na trhu práce lze sledovat vysoký nárůst volných pracovních míst a současně snížení počtu uchazečů na jedno pracovní místo.

Tabulka č.12: Vývoj trhu práce v ČR, MSK, Ostravě a dalších okresech MSK k 31.12.2007 ČR, Kraj, okresy Míra registrované Volná Počet volných nezaměstnanosti pracovní pracovních míst na (%) místa 1000 obyvatel ČR 5,98 141 066 13,5 Moravskoslezský kraj 8,5 (MSK) 9,62 10 696 Ostrava-město 9,37 4 247 12,6 Frýdek-Místek 7,87 1 462 6,9 Karviná 13,35 1 565 5,6 Bruntál 10,68 445 4,5 Nový Jičín 6,22 1 674 10,9 Opava 8,51 1 303 7,3 Zdroj: ČSÚ 2008, vlastní výpočty

16/105


Tabulka č.13: Vývoj trhu práce v Ostravě Rok Počet uchazečů o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti (%)

2005

27 744

15,2

2006

25 587

13,3

2007 22 283 Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti

9,7

Počet uchazečů o zaměstnání na trhu práce v Ostravě 30 000

27 744 25 587

25 000

22 283

20 000

15 000

10 000

5 000

0 2005

2006

2007

Graf č.3

Podnikání a Výzkum a vývoj Moravskoslezský kraj má po kraji Vysočina druhý nejmenší počet podnikatelských subjektů přepočtených na 1 000 obyvatel. Hlavním důvodem málo rozvinuté kultury podnikavosti je tradiční soustředění průmyslové výroby do velkých firem. V Ostravě mají v podnikání význam nejen tradiční, zavedené podnikatelské lokality a podniky, ale také nově vzniklé technologické parky a průmyslové zóny. Ve městě bylo evidováno 65 748 podnikatelských subjektů. V roce 2006 připadalo na 1000 obyvatel cca 207 podnikatelů, což je o 130 podnikatelů více než v celé ČR. Ve vztahu k dalším městům v kraji se v počtu podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel, pohybuje Ostrava překvapivě až za Opavou. V tabulce č. 15 je patrný od roku 2004 nárůst podnikatelských subjektů ve městě. Kladný trend je způsoben především výrazným zvyšováním počtu právnických osob. V roce 2005 došlo v souvislosti s legislativními změnami k úbytku počtu podnikajících fyzických osob, tento počet se však již v roce 2007 stabilizoval.

17/105


Tabulka č. 14: Počet podnikatelských subjektů v ČR a statutárních městech v MSK ČR, kraj, města

Celkem

ČR MSK Ostrava Havířov Karviná Frýdek-Místek Opava Zdroj: ČSÚ 2007, vlastní výpočty

798 700 200 135 65 748 13 146 8 349 11 751 13 672

Počet podnikatelů na 1000 obyvatel 77 106 207 155 127 186 220

Tabulka č.15: Vývoj podnikatelské aktivity v Ostravě Rok Ukazatel

2004

2005

2006

2007

Fyzické osoby

48 262

47 985

47 790

47 787

Právnické osoby

15 727

16 262

17 958

19 987

Počet registrovaných podnikatelů celkem 63 989 Zdroj: Faktografické listy 2004, 2005, 2006, 2007

64 247

65 748

67 774

Ve městě se nachází řada objektů a areálů vedených jako brownfields, jsou to převážně areály po bývalých velkých podnicích, které byly v rámci restrukturalizace průmyslu zrušeny (zóna Hrušov, areál Vítkovice a další). Plocha brownfields ve městě přesahuje 1000 ha, jejich rozloha tedy tvoří více než 4,5% z celkové rozlohy města. Statutární město Ostrava se snaží průběžně problematiku těchto lokalit řešit. Nízká míra terciárního sektoru v minulosti má za následek nedostatečně využité městské centrum. Pro ilustraci lze uvést, že v roce 1989 bylo v ostravské aglomeraci zaměstnáno v nevýrobním sektoru pouze 28 % pracujících, zatímco v brněnské 38 % a v pražské dokonce 48 % z celkového počtu zaměstnaných obyvatel. Tato situace se od roku 1989 postupně díky restrukturalizaci průmyslu zlepšuje. Oživení centra města však vyžaduje realizaci rozsáhlých rozvojových projektů, které vyžadují vysoké investiční náklady. V Ostravě existuje poměrně příznivá infrastruktura výzkumných, vývojových a vzdělávacích institucí, především vysokých škol, které jsou schopny nabídnout ve znalostech svých absolventů lidský kapitál, jehož zhodnocení v aktivitách inovačního podnikání má poměrně vysoký potenciál. Je možno konstatovat, že současný stav inovačního podnikání ukazuje, že pro jeho další rozvoj v Ostravě existuje dostatečný potenciál podnikatelů, ochotných akceptovat riziko, spojené s jejich podnikatelským nápadem, a schopných pokusit se komerčně zhodnotit své inovační představy. V rámci zóny existují nevyužívané prostory a budovy, ve kterých lze činnost související s vědou, výzkumem a inovací realizovat. S ohledem na oživení zóny a zvýšení ukazatelů v oblasti vědy a výzkumu se jeví jako potřebné výše uvedené aktivity podporovat, protože se v rámci zóny mimo vývojových center podnikatelů (Vítkovice holding, a.s.) a pracovišť VŠ (Ostravská univerzita a Vysoká škola podnikání, a.s.) tyto aktivity nenacházejí.

18/105


Cestovní ruch Ostravu nelze vzhledem k přetrvávajícímu image průmyslového města považovat za významné turistické centrum srovnatelné s Prahou nebo např. s Českým Krumlovem. Ostravsko je dle průzkumů agentury STEM/MARK a.s., který byl zpracováván v roce 2004, stále vnímáno jako území s ekologicky poškozenou krajinou a sociálními problémy. Oslovení respondenti v průzkumu, kde byly sledovány asociace s turistickými regiony, uvedli, že Ostravsko stále spojují s doly, smogem a znečištěným prostředím. Tuto negativní image, která je vázána s minulostí se v průběhu 21. století snaží SMO zlepšovat prostřednictvím investic do cestovního ruchu a propagací města. Především díky těmto aktivitám lze vnímat postupné zlepšování celkového dojmu na veřejnost. Na rozdíl od velkých historických měst Čech a Moravy se však Ostrava může pyšnit významnými technickými památkami zachycující specifický vývoj města. Jejich koncentrace na území Ostravy a v nejbližším okolí města, tj. v Ostravsko – Karvinské aglomeraci, nemá v celé ČR konkurenci. Navíc v okruhu do 100 km nikde nenalezneme tak ucelený soubor technických památek z oblasti dobývání a zpracování nerostných surovin v návaznosti na koksárenský, ocelářský a strojní průmysl, právě tak jako v Ostravě. Jako příklad lze uvést Důl Michal, Dolní oblast Vítkovic, Hornické muzeum OKD či haldu Ema. Mezi hlavní turistické cíle patří ZOO Ostrava – druhá největší zoologická zahrada v ČR, která se díky své postupně vzrůstající kvalitě stala členem řady významných mezinárodních sdružení a asociací. Soupis turisticky nejatraktivnějších míst je uveden v tabulce č.16. Ze 17 nejvýznamnějších atraktivit je 10 umístěno v centru města. Tabulka č.16: Významné atraktivity v Ostravě Nejatraktivnější místa v Ostravě Adresa 1. Divadlo loutek Pivovarská 115, 729 28 Ostrava 1 2. Dolní oblast Vítkovic – Důl Hlubina, podél ulice Místecká, 703 00 OstravaVysoké pece, koksovna Vítkovických Vítkovice železáren – NKP 3. Důl Michal – NKP ul. Čs. armády 95, 715 00 Ostrava-Michálkovice 4. Farní kostel sv. Kateřiny ul. Jestřábského, 720 00 Ostrava-Hrabová 5. Hasičské muzeum Zákrejsova 53/3, 702 00 Ostrava-Přívoz 6. Hornické muzeum OKD Pod Landekem 64, 729 25 OstravaPetřkovice 7. Hvězdárna a planetárium J. Palisy K Planetáriu 502, 725 26 Ostrava-Krásné Pole 8. Chráněná krajinná oblast Poodří 725 25 Polanka nad Odrou 9. Klubová ulice Stodolní 702 00 Moravská Ostrava 10. Miniuni areál Výstaviště Černá louka, 702 00 Moravská Ostrava 11. Muzeum citer – Citerárium Masarykovo nám. 20, 702 00 Moravská Ostrava 12. Ostravské muzeum Masarykovo nám. 1, 728 41 Moravská Ostrava 13. Pivovar Ostravar Hornopolní 57, 702 00 Moravská Ostrava 14. Pohádkový sklep strašidel Výstaviště Černá louka, 702 00 Moravská Ostrava 15. Slezskoostravský hrad Hradní 1, 702 00 Slezská Ostrava 16. Vyhlídková věž Nové radnice Prokešovo náměstí 8, 702 00 Moravská Ostrava 17. Zoologická zahrada Ostrava Michálkovická 197, 710 00 Ostrava-Slezská Zdroj: Programové balíčky města Ostravy, 2007

19/105


V Ostravě probíhají akce národního i mezinárodního významu. Jsou to např. světově proslulý mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, jiný hudební žánr představuje výjimečný festival Colours of Ostrava, zástupcem sportovních svátků je pak mezinárodní lehkoatletický mítink Zlatá tretra Grand Prix. Koncentrace technických památek na území Ostravy a v nejbližším okolí města tj. v Ostravsko – Karvinské aglomeraci, nemá v celé ČR ani EU konkurenci. Z uváděných 39 technických kulturních památek je 20 umístěno v centru města. Díky prorůstání těžkého průmyslu v minulých letech do centra města je řada těchto památek lokalizována právě v pomyslném centru Ostravy či jeho blízkosti. Toto dědictví z minulosti tvoří významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jehož využití může v budoucnosti přispět k rozvoji podnikání a vzniku nových pracovních míst především v terciárním sektoru. Město nabízí širokou a rozmanitou škálu ubytovacích zařízení, která vyhoví přáním i finančním možnostem každého hosta, od levnějších typů ubytování až po luxusní hotely, jakými jsou čtyřhvězdičkový Hotel Atom a Hotel Imperial. Ve městě je dostatečná kapacita stravovacích zařízení. Ke kulturní tradici města patřily a patří četné festivaly. Zatímco některé z nich během let zanikly nebo se přestěhovaly jinam, jiné zůstaly nebo vznikly nové. V roce 2008 bylo v Ostravě evidováno 53 ubytovacích zařízení s 3549 lůžky. Vyhodnocení oblasti: Na dynamice rozvoje města Ostravy je do značné míry závislá i dynamika rozvoje celého regionu. Pokud mluvíme o provázanosti Ostravy a regionu, je nutné zdůraznit i celostátní a mezinárodní význam města V Ostravě se: dokončuje proces restrukturalizace podnikání ve městě od hutního a těžkého průmyslu k sektoru služeb. zlepšilo ratingové hodnocení města z hodnoty A3 na A2 zvyšuje počet podnikatelských subjektů zvyšuje počet volných pracovních míst snižuje míra nezaměstnanosti V Ostravě je: nejrozsáhlejší projekt regenerace vnitřního města v ČR – Nová Karolina vysoký počet podnikatelů na 1000 obyvatel v rámci ČR i MSK 207 podnikatelů na 1000 obyvatel, méně než Opava vysoký nárůst hlavních ukazatelů vědy, výzkumu a inovací významný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (CR), který lze dále rozvíjet ojedinělé dědictví minulosti v podobě technických památek vysoká koncentrace infrastruktury pro cestovní ruch v centru města a jeho okolí nízký výraz centra města díky historickému vývoji a urbanismu vysoký počet brownfields především v blízkosti centra města (zóna Hrušov, areál Vítkovice) Sociální integrace Ostrava je jedním z významných sídelních, průmyslových a intelektuálních center v České republice. Statutární město Ostrava se systematicky věnuje komunitnímu plánování. Obsahem komunitního plánu je naplňování opatření k integraci sociálně znevýhodněných skupin obyvatel, rovné příležitosti, prevence sociologicko-patologických jevů. Občanská vybavenost zahrnuje oblast školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit, zdravotnictví a sociálních služeb. Nepředstavuje sice oblast, která stimuluje ekonomický rozvoj města nebo zvyšuje jeho konkurenceschopnost, ale je jedním z nutných předpokladů

20/105


života ve městě. Kvalitní a dostupná občanská vybavenost je důležitým stabilizačním prvkem ve vztahu k obyvatelstvu města a výrazně pomáhá zvyšovat kvalitu života ve městě. V sociální oblasti a ve školství a zdravotnictví je zaměstnáno necelých 12 % produktivního obyvatelstva města, z hlediska zaměstnanosti je toto odvětví druhé nejvýznamnější hned po průmyslu. Oblast bydlení, kultury a volného času je řešena v kapitole Přitažlivé město. Školství a vzdělávání Ve městě Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Je zde 94 mateřských škol, téměř všechny jsou zřízeny městem Ostrava. Ve městě je dále 93 základních a 42 středních škol z toho 14 gymnázií. Ostrava je sídlem 3 vysokých škol a konzervatoře. Jsou to Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) a Ostravská univerzita (OsU), které patří v rámci Česka k významným regionálním vysokým školám. Od roku 2000 existuje ve městě také soukromá Vysoká škola podnikání (VŠP), a.s. Vysoké školství v rámci MSK je zastoupeno především v Ostravě, což výrazně zvyšuje regionální význam Ostravy. Stále rostoucí počet studentů zajišťuje naplněnost vysokých škol na 100%, školy se naopak potýkají s problémem uspokojit všechny zájemce o studium. Profil univerzit částečně navazuje na strukturu středních škol ve městě, z větší části však poskytuje vzdělání jiného odborného či tematického zaměření. Vysoké školy hrají významnou úlohu nejen v rozvoji lidských zdrojů, ale také v rozvoji vědy, výzkumu a inovací. Především VŠB – TUO se podílí na řadě inovačních a výzkumných projektů, které ve spolupráci s podnikatelskými subjekty přináší přidanou hodnotu regionálnímu hospodářství. V roce 2005 byla ve městě zřízena mezinárodní škola 1st International School of Ostrava s výukou v cizích jazycích, jejímž cílem je připravit české i zahraniční studenty k dalšímu studiu na univerzitách po celém světě. Na rok 2008 je v Ostravě-Porubě plánováno otevření dvojjazyčné anglicko-české soukromé Základní školy Monty. Ve městě také funguje řada vzdělávacích institucí (mimo klasická školská zařízení), které nabízejí programy celoživotního vzdělávání i rekvalifikační kurzy. Rozvoj programů v oblasti celoživotního vzdělávání i rekvalifikací v kombinaci s fungujícími středními a vysokými školami je zárukou postupného zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva. Tabulka č.17: Vysoké školy v Ostravě Název školy

2004/2005 VŠB-TUO 15 298 OsU 5 932 VŠP 852 Zdroj: Faktografické listy 2008

Počet studentů 2005/2006 2006/2007 18 298 21 678 7 551 8 857 1 524 2 441

2007/2008 22 512 9 881 2 201

Zdravotnictví a sociální služby Ostrava je vybavena několika významnými zdravotnickými pracovišti. Hlavními organizacemi na území města jsou Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava a Vítkovická nemocnice, a.s. Nemocnice mají celokrajský význam, koncentrují veškerá oddělení zdravotnické péče a disponují cca 3000 lůžky. V Ostravě dále působí 900 zdravotnických zařízení. Ve městě sídlí lékařské laboratoře, lékárny a řada ordinací praktických i specializovaných lékařů. Ostrava je sídlem Zdravotního ústavu a Krajské hygienické stanice. V oblasti sociálních služeb ve městě působí řada organizací s různorodou náplní činnosti.

21/105


Tabulka č.18: Občanská vybavenost ve statutárních městech MSK Školství Zdravotnictví Sociální zabezpečení penzion Města nemocdomov MŠ ZŠ SŠ VŠ pro DPS nice důchodců důchodce Ostrava 94 93 42 3 3 10 2 18 Havířov 27 18 14 1 1 6 Karviná 17 13 8 2 2 5 Frýdek12 12 20 1 2 2 4 Místek 15 Opava 22 21 1 1 1 1 3 Zdroj: ČSÚ rok 2008 Rovné příležitosti Největším problémem města, v rámci horizontálních kritérii, je naplňování principu rovných příležitostí v širším pojetí. V oblasti fyzických bariér lze uvést například bezbariérové přístupy do úřadů a veřejných institucí, bezbariérové přechody ulic a bezbariérovost MHD. Tuto problematiku řeší město již řadu let. Jedním z výsledků uvedeného snažení je vydání mapy s bezbariérovými trasami. Zde musí být prioritou zvýšení bezpečnosti a zpřístupnění všech částí města, které jsou za současného stavu z tohoto hlediska těžko dostupné. Veškeré nové investice ve veřejné dopravě jsou v souladu s principem rovných příležitostí. V rámci sociálních bariér je nutné řešit oblast kvality života ohrožených skupin obyvatel (senioři, mládež, osoby se zdravotním postižením, bezdomovci a další) a s tím související prevence sociálně patologických jevů. Z celkově neumístěných uchazečů o zaměstnání v Ostravě tvoří více než 50% ženy, což je běžný trend v celé ČR. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji patří stále k nejvyšším mezi regiony ČR. Struktura nezaměstnanosti vykazuje obvyklé charakteristiky. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo je u lidí bez vzdělání, se základním vzděláním a zejména s nižším středním vzděláním, nejméně naopak u vysokoškolsky vzdělaných lidí. Nejvíce postihuje nezaměstnanost absolventy a lidi v předdůchodovém věku. Ke konci roku 2006 bylo přibližně 50 % nezaměstnaných bez práce déle než 1 rok a naopak asi 20 % nezaměstnaných hledá práci po dobu kratší než 3 měsíce. Asi 40 % uchazečů o zaměstnání jsou nekvalifikovaní dělníci. Dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi nejvýznamnější problémy města. Ačkoliv v Ostravě míra dlouhodobé nezaměstnanosti poklesla pod 10%, stále patří mezi nejvyšší v kraji i ČR. Od roku 2004 dochází ke stálému snižování počtu osob se zdravotním postižením v evidenci Úřadu práce. Tabulka č.19: Nezaměstnanost podle okresů v MSK k 31.12. 2007 Uchazeči o zaměstnání k Míra nezaměstnanosti ČR, kraj, města 31.12.2007 (%) ČR 354 878 5,98 Moravskoslezský kraj 65 816 9,62 Ostrava-město 17 853 9,37 Frýdek-Místek 9 017 7,87 Bruntál 5 873 10,68 Karviná 20 036 13,35 Opava 7 793 8,51 Nový Jičín 5 244 6,22 Zdroj: ČSÚ 2008

22/105


Tabulka č. 20: Registrovaná míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa v MSK a jeho okresech k 31.12.2007 Kraj,města

MSK Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Zdroj: ČSÚ 2008

Registrovaná míra nezaměstnanosti (%) 2007 9,26 10,68 7,87 13,35 6,22 8,51 9,37

2006 12,58 13,41 10,55 16,89 8,89 10,51 12,93

Volná pracovní místa celkem absolutně 10696 445 1462 1565 1674 1303 4247

absolutně 135,5 124 153,9 217,7 109,6 173,5 118,3

Počet uchazečů na 1 volné místo 2007 6,2 13,2 6,2 12,8 3,1 6 4,2

2006 10,8 20,6 12,9 34,2 5,1 13,1 6,5

Tabulka č. 21: Nezaměstnanost podle krajů v ČR k 31.12.2007 Kraje Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Zlínský kraj Liberecký kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ 2008

Pořadí dle míry nezaměstnanosti

Uchazeči o zaměstnání k 31.12.2007

Míra nezaměstnanosti (%)

1 2 3 4

17363 29273 14516 16452

2,16 4,25 4,43 4,47

5

14499

4,7

6 7 8 9 10

15417 16202 20171 14566 23495

5,43 5,63 6,02 6,05 6,73

11

44239

6,92

12

12975

7,32

13

65816

9,62

14

49894

10,96

Tabulka č.22: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve statutárních městech MSK Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Město Pořadí za období 1.12. - 31.12.2005 Ostrava 15,2% Havířov 18,3% Karviná 21,9% Frýdek-Místek 14,1% Opava 10,6% Zdroj: odd. statistiky, analýz a prognóz SSZ MPSV

3. 2. 1. 4. 5.

23/105


Tabulka č.23: Ukazatele trhu práce v Ostravě Ukazatel Neumístění uchazeči o zaměstnání Dosažitelní Ženy Osoby se zdravotním postižením Zdroj: ČSÚ 2008

2004

2005

2006

2007

28 892

25 901

22 750

17 853

27 314 14 263

24 454 13 012

21 317 11 609

16 464 9 150

3 217

3 105

3 003

2 875

Kriminalita Bezpečnost obyvatel a návštěvníků města je jedním z hlavních předpokladů změny negativního image města. Základem bezpečnosti je prevence sociálně-patologických jevů zejména u dětí a mládeže. Zde se otevírá velký prostor pro nestátní neziskové organizace (NNO) a různé programy zaměřené na tuto oblast. Další možností je instalace různých technicko-bezpečnostních systémů (např. kamerový systém). V oblasti restrikce je hlavním prvkem kvalitní činnost policie a městské policie, která je podmíněna odpovídajícím výcvikem a technickým vybavením. Dle statistických údajů převyšuje počet trestných činů v Ostravě přepočtený na 1 000 obyvatel o 41,2% průměr uváděný v MSK. Počet trestných činů v Ostravě má vzrůstající tendenci. Tabulka č.24: Trestné činy v ČR, MSK a jednotlivých okresech MSK Zjištěné z toho Zjištěné trestné trestné činy ČR, kraj, okresy činy na 1 000 hospodářská obecná celkem obyvatel kriminalita kriminalita ČR Moravskoslezský kraj Ostrava-město Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Zdroj: ČSÚ rok 2008

Objasněné trestné činy

336 446

39 473

26 337

32,7

133 695

36 732 15 626 2 196 4 384 8 284 3 045 3 197

5 040 2 029 417 578 1 141 446 429

27 578 12 178 1 339 3 298 6 184 2 202 2 377

29,4 50,5 22,2 19,3 30,2 19,1 17,7

16 395 6 007 1 376 1 866 3 615 1 695 1 836

Tabulka č.25: Trestné činy v Ostravě 2004 Zjištěné trestné činy 14 092 na 1 000 obyvatel 45,2 Zdroj: ČSÚ rok 2008

2005 13 894 44,7

2006 15 626 50,5

Vyhodnocení oblasti: v Ostravě je: fungující komunitní plánování dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol maximálně vytížená kapacita vysokých škol 24/105


silný rozvojový potenciál vysokého školství, vědy a aplikovaného výzkumu dobrá dostupnost zdravotní péče nezaměstnanost – problematika dlouhodobé nezaměstnanosti nejvyšší počet trestných činů v MSK

V Ostravě se: zvyšuje zájem o studium na vysokých i speciálních školách průběžně řeší problematika bezbariérových přístupů do úřadů a veřejných institucí, přechodů ulic i bezbariérovost MHD snižuje počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením (v evidenci ÚP) Životní prostředí Posouzení stavu ŽP je založeno na dostupných zdrojích informací o stavu jednotlivých složek životního prostředí a procesech, které mají na kvalitu životního prostředí vliv. Přestože se situace, pokud jde o znečištění ovzduší, v posledních letech výrazně zlepšila a celkové emise hlavních znečišťujících látek (tuhých znečišťujících látek, SO2) jsou v zásadě stabilizované, stále ještě v případě SO2 a NOx výrazně převyšují průměr EU-15. Ovzduší a hluk Kvalita ovzduší v regionu soudržnosti Moravskoslezsko, vyhodnocovaná na základě dlouhodobého sledování emisní bilance a imisního zatížení území, se výrazně zlepšila, v posledních letech však kolísá. Nepříznivá emisní bilance se začíná projevovat u NOx a u PM10 (tuhé znečišťující látky do velikosti 10 mikrometrů) v důsledku přetížení stávajících silnic v kombinaci s rostoucí osobní automobilovou dopravou. O zvyšujícím se vlivu dopravy svědčí nárůst naměřených koncentrací NO2 a PM10. Doprava kromě přímých emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, polyaromatických uhlovodíků a tuhých částic přináší i sekundární znečištění ovzduší rozviřováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých částic (prašnost). V souvislosti s nárůstem dopravy a se změnou životního stylu se významným problémem životního prostředí stává nejen kvalita ovzduší, ale také rostoucí hluk. I když se postupně budují technická protihluková opatření, je i nadále vysoký počet obyvatel vystaven nadměrnému hluku, zejména ve větších městech a v okolí exponovaných komunikací Tabulka č.26: Naměřené hodnoty látek znečišťujících ovzduší v roce 2005 (kg/obyvatele) Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý ČR, kraj, okresy Emise tuhé (SO2) (NOX) (CO) ČR 3,4 21,2 15,2 23,6 Moravskoslezský 4,6 23,5 19,9 105,8 kraj Ostrava-město 7,3 53,7 45,5 246,7 Bruntál 5,1 11,8 5 12,6 Frýdek-Místek 7,7 24,3 15,7 213,2 Karviná 1,7 17,1 20,7 10,3 Nový Jičín 2,6 4,2 3,8 13,7 Opava 1,8 3,8 2,3 6 Zdroj: ČSÚ rok 2008 Veřejná zeleň

25/105


Na území města existují rozsáhlé plochy zeleně, celkem se jedná o cca 1670 ha plochy, která zaujímá 6,5% území města. Zeleň je tvořena plošnou zelení (trávníky), kterých je ve městě nejvíce, zhruba 1560 ha, dále následuje liniová zeleň (živé ploty - šířka 1m) 25 ha a bodová zeleň (stromy - 1 strom 10m2) 85 ha, kvalita této zeleně je různá podle jejího umístění. Ve městě neexistuje tradice kvalitní péče o parky a sady. Magistrát města Ostravy má zpracován pasport a generel zeleně, který obsahuje informace o vegetačních prvcích zeleně, jejich rozloze, či kategorii. Zkvalitnění péče o plochy zeleně je jednou ze základních podmínek zlepšení kvality životního prostředí v centru města. Odpady a ekologické zátěže V Ostravě je vyprodukováno cca 250 kg komunálního odpadu na občana za rok. Celkové množství komunálních odpadů v minulých letech neustále roste, a to meziročně průměrně o 7%. Zároveň dochází ke skokovému nárůstu množství objemných odpadů. Tento trend souvisí jak s konzumním způsobem života, tak s rozšiřováním možností řádně se odpadů zbavit. Tedy s rozvojem počtu sběrných dvorů, ambulantním svozem objemných odpadů a s odvozem odpadů prostřednictvím mobilních sběren objemných a nebezpečných odpadů. Meziroční průměrný nárůst objemných odpadů činil 40%. Jedná se o bezkonkurenčně nejprogresivnější úsek odpadového hospodářství města. Z objemu 7502 t odpadů je více jak 90% odpadů dále využito, protože se jedná o druhotné suroviny. Významným jevem z hlediska odpadového hospodářství je snižování množství nebezpečného odpadu. Pokles byl zapříčiněn především zajištěním zpětného odběru elektrozařízení (smlouva města se třemi subjekty), přičemž elektroodpad tvoří asi 50 % skupiny nebezpečných odpadů. Ekologické zátěže byly způsobeny především vlivem průmyslové činnosti. Eliminace těchto zátěží je v zodpovědnosti zejména jejich původců nebo vlastníků kontaminovaných pozemků. Na území města se nachází cca dvacet areálů již neprovozovaných dolů OKD, a.s. v úhrnné ploše přes 110 ha. Kromě výše uvedených areálů se ve městě nachází značné množství nevyužívaných nebo omezeně využívaných a chátrajících menších průmyslových ploch i jednotlivých průmyslových objektů. Obecně existují velmi omezené legislativní a systémové možnosti působení na vlastníky, aby nevyužívané a chátrající objekty a plochy byly sanovány, revitalizovány a opětně začleněny do organismu města. Staré ekologické zátěže lze rozdělit do několika typů. Jsou to např. areály a podniky, které jsou již mimo provoz; odvaly odpadů a důlních hornin; nepovolené skládky a odkaliště, která sloužila k ukládání odpadu a nacházela se u řek Ostravice a Lučiny. Vlivem těžby (koksovny, ocelárny aj.) vznikly změny ve složkách životního prostředí, mimo jiné na vodním toku řeky Ostravice. Tok řeky Ostravice ovlivnily důlní poklesy na cca 9 km jeho délky, rozdělené v dolní polovině neklesajícím prahem. Snížení sklonu dna v podélném profilu Ostravice jako důlní škoda od neklesajícího prahu (ochranného pilíře) směrem proti vodě způsobilo zanesení koryta Ostravice sedimenty v průměrné výšce 0,5 m, kde nánosy jsou do dnešního dne znečišťovány vypouštěním odpadních vod, zejména pak odpadní vodou z Biocelu Paskov. Environmentální vzdělávání a prevence Velmi důležitým aspektem ochrany životního prostředí je prevence. Základním preventivním nástrojem ochrany životního prostředí v ČR jsou procesy posuzování vlivů na životní prostředí (SEA/EIA) a nově zavedený proces integrované prevence a omezování znečištění (IPPC), který se týká cca 1.400 energetických, průmyslových a zemědělských zařízení s největším vlivem na životní prostředí. Osvěta obyvatel související s problematikou hluku a znečištěného ovzduší vlivem dopravy je však na počátku. Zde má město významné rezervy. 26/105


Vyhodnocení oblasti: V Ostravě je: výrazně lepší stav ŽP oproti 90. létům 20. století malé procento plochy s veřejnou zelení ekologická zátěž na vodním toku řeky Ostravice V Ostravě se: zhoršuje stav ŽP v některých oblastech (prašnost a hlučnost) stále významnějším faktorem negativního vlivu na ovzduší stává automobilová doprava musí zlepšit stav veřejné zeleně, který ovlivňuje image města realizuje postupný proces odstraňování ekologických zátěží věnuje prostřednictvím magistrátu podpoře EVVO velké úsilí

Přitažlivé město Fyzické prostředí města Prostředí města výrazně ovlivnil prudký, místy nekontrolovatelný, rozvoj průmyslu od 2. poloviny 19. století do 50. let minulého století. Průmyslové podniky zaujímaly ve městě významná území a prorůstaly až do samého centra města. V současnosti se zcela zásadně podílejí na jeho neutěšeném fyzickém vzhledu. Město poznamenalo mnoho architektonických slohů. Funkcionalismus a klasicismus se v městské zástavbě střídají s objekty v secesním duchu. Město však nemá klasické historické jádro s kulturními památkami jako např. Praha nebo Český Krumlov. Současnou architekturu představují stavby, jako jsou např. ve střední Evropě ojedinělá budova divadla loutek s třímetrovými plastikami pohádkových bytostí nebo multifunkční budova Vědecko-technologického parku. Teprve po roce 2000 se daří vedení města postupně napravovat vzniklé škody a vracet městu jeho tvář. Významným omezujícím faktorem pro tyto aktivity je skutečnost, že v bezprostřední blízkosti centra jsou rozsáhlé plochy brownfields (zóna Hrušov, areál Vítkovice), které jsou z části v majetku podnikatelských subjektů. Sladit jejich zájmy se zájmy města je velmi obtížný úkol. Tyto lokality tvoří současně významnou příležitost pro další rozvoj celého území. Plány velkých podniků či developerů napovídají, že situace se v následujících desetiletích změní. Bydlení Současné problémy Ostravy jsou do značné míry spojeny s urbanistickou strukturou města. Právě dynamický rozvoj těžby černého uhlí a hutního průmyslu v Ostravě po druhé světové válce vyvolal nutnost ubytovat nové pracovní síly, což vyústilo v rozhodnutí o výstavbě nových sídlišť. Protože se značná část Ostravy nacházela na území, kde probíhala těžba nebo pod nímž se nacházely těžitelné zásoby uhlí, padlo další rozhodnutí o budování sídlišť mimo tzv. území reálné těžby uhlí. Ostrava tak byla postupně doplněna o další dva relativně samostatné obytné sektory a to na západě Porubu a Ostravu-Jih, které vzájemně od sebe i od stávajícího organismu města Ostravy byly a jsou odděleny řídce zastavěnými nebo dokonce volnými prostory. Díky jednoznačnému zaměření výstavby na nové sídlištní celky byla výstavba v městském centru znatelně omezena, takže více než 60 let nebyla v centru města Ostravy realizována žádná významná nová investice, žádná nová stavba občanského vybavení. Naprostá většina obydlených bytů se nachází v bytových domech, bydlí v nich 84 % obyvatelstva. Souvisí to s výše uvedenou masovou výstavbou bytů na sídlištích.

27/105


Mezi městské části, jejichž značnou část bytového fondu tvoří sídliště, patří Ostrava-Poruba a Ostrava-Jih. Vyšší podíl zástavby RD je ve starších lokalitách. Na základě dostupných dat lze konstatovat, že se kvalita bydlení ve městě mezi lety 1991 a 2001 podstatně zlepšila. Díky vysoké koncentraci obyvatel na sídlišti bývá často problematická dostupnost služeb v centru města. Do výstavby bytů město investovalo nemalé finanční prostředky. Výstavbou bytů se v současnosti zabývají spíše soukromé společnosti, které na území města budují stále nové lokality pro bydlení. Každoročně je zkolaudováno cca 250 bytů a další výstavba stále pokračuje. I z tohoto důvodu je v Ostravě dostatek bytů. Tabulka č.27: Byty v Ostravě Zahájené byty Rozestavěné byty Dokončené byty Zdroj: ČSÚ 2008

2004 241 1 467 243

2005 192 965 272

2006 490 1 191 264

2007 781 1 656 316

Památky a atraktivity Mezi hlavní atraktivity a atrakce města Ostrava lze zařadit především Slezskoostravský hrad – tvořící výraznou dominantu města, který mimo zajímavých expozic pravidelně láká na různé kulturní akce. Koná se zde i populární mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava. Návštěvníci mohou navštívit také Miniuni – areál miniatur s modely budov významných evropských měst včetně Sedmi divů světa, ZOO Ostrava, technické památky Dolní oblast Vítkovic, Důl Michal, Hornické muzeum OKD, Hasičské muzeum a řadu dalších. Koncentrace těchto atraktivit je největší v centru města. Z uváděných 17 nejvýznamnějších atraktivit je jich 10 přímo v městských obvodech Moravská Ostrava a Přívoz a Slezská Ostrava. Tento potenciál však není plně využíván, rozšíření stávající nabídky či zatraktivnění prostor jsou v této oblasti příležitostí. Toto dokládají např. klesající tržby ze vstupného v ZOO, kdy v roce 2006 došlo k poklesu o 6% oproti roku 2005 a nízká návštěvnost Hornického muzea, které v porovnání s dalšími v kraji vykazuje poloviční návštěvnost. Nedostatečně je využíváno možností v okolí řek, které protékají územím města. Například okolí řeky Ostravice nabízí možnosti k aktivnímu odpočinku a k trávení volného času jak pro obyvatele města, tak i pro jeho návštěvníky. Dostupnost a obslužnost výše uvedené infrastruktury se liší v návaznosti na její lokalizaci. Ostrava se může pyšnit ojedinělým dědictvím minulosti v podobě technických památek, které nemají v ČR obdoby. Technický stav těchto objektů či areálů je různý. Obnova a oživení památek postupně probíhá v návaznosti na vlastnická práva a finanční prostředky. Z 39 památek je jich 20 koncentrováno do centra města Ostravy. Tabulka níže uvádí jednotlivé kulturní památky (KP). Mezi nejvýznamnější patří Důl Michal, Petr Cinger,dnes Průmyslové muzeum a Vítkovické železárny – Areál Dolní oblasti Vítkovic, které jsou uznány jako národní kulturní památky (NKP). Tabulka č.28: Technické památky v Ostravě Název technické památky Statut ochrany 1.

Most Miloše Sýkory, (Říšský most)

2.

Depo Báňské dráhy / Východní remíza Českých drah Výpravní budova železniční stanice Ostrava - Svinov

3.

KP KP KP

Místopisné určení Ostrava, Moravská Ostrava – Slezská Ostrava, mezi ulicemi 28. října a Bohumínskou, Moravská Ostrava Ostrava, Moravská Ostrava – Slezská Ostrava Ostrava - Svinov

28/105

Integrovaný plán rozvoje města Ostrava – magnet regionu 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Energetická ústředna č. III Energetické ústředny Vítkovických železáren Ústředna č. I Ústředna č. II Ústředna č.IV Elektrárna městská Důl Hubert/Stachanov Důl Ida/Naděje/Stalin I/Rudý Říjen I Důl Alexandr Větrní jáma č. 3/ Šverma č.3 Důl Michal, Petr Cinger (dnes Průmyslové muzeum)

KP

Ostrava, Moravská Ostrava

KP

KP KP KP KP KP NKP

15. Důl č. X/ Jindřich

KP

16. Důl Jiří 17. Důl Anselm, Petershofen I, Masaryk I, Eduard Urx I, Hornické muzeum OKD 18. Důl Oskar/Petershofen 5/Masaryk 2/Lidice 19. Důl Terezie/Bergschacht/ Petr Bezruč 20. Důl Jan-Maria 21. Důl Jan Michal/Michálka 22. Důl Trojice a kuželový odval 23. Důl Louis/Steinbock/Maršál Jeremenko 24. Větrní jáma Vrbice 25. Vítkovické železárny – vysoké pece (areál Dolní oblasti Vítkovic) 26. Vítkovické železárny – koksovna (areál Dolní oblasti Vítkovic) 27. Československé továrny na dusíkaté látky/Moravské chemické závody (MCHZ), Borsodchem 28. Plynárny a mokrý plynojem Vítkovických železáren 29. Jatky

KP KP KP KP KP KP KP KP KP NKP NKP

Ostrava, Slezská Ostrava Ostrava – Hrušov Ostrava - Hrušov Ostrava – Kunčičky, ul. Holvekova Ostrava – Mariánské Hory Ostrava – Michálkovice, Čs. Armády 413 / 95, 715 00 Ostrava – Moravská Ostrava, Nádražní 66 Ostrava – Moravská Ostrava Ostrava – Petřkovice, Pod Landekem 64, 725 29 Ostrava – Petřkovice Ostrava – Slezská Ostrava Ostrava – Slezská Ostrava Ostrava – Slezská Ostrava Ostrava – Slezská Ostrava Ostrava – Vítkovice Ostrava – Hrušov Ostrava – Vítkovice podél ulice Místecké Ostrava- Moravská Ostrava a Vítkovice podél ulice Místecké

KP

Ostrava -Mariánské Hory

KP

Ostrava Vítkovice, Halasova ulice

KP

Ostrava Vítkovice Ostrava -Moravská Ostrava, Porážková ulice (Janáčkova)

30. Jatky městské

KP

31. Lihovar Vilém Frajer a syn, Spirittusindustrie – Aktiengesellschaft/Slezské lihovary a škrobárny

KP

Ostrava - Svinov

32. Věž vodárenská

KP

Ostrava – Slezská Ostrava, Nejedlého 3 (Hladnovská ul.)

33. Věž vodárenská – věž kostela sv. Pavla

KP

Ostrava Vítkovice, Mírové náměstí Ostrava, Moravská Ostrava, Hornopolní 57

34. Český akciový pivovar (Ostravar)

-

35. Areál městské vodárny, Ostrava

-

(Ostrava-Nová Ves, ul. 28. října)

36. Stará ocelárna a kovárna Vítkovických železáren

-

Ruská ulice, Ostrava - Vítkovice

37. Tepelná elektrárna

-

Ostrava – Třebovice

38. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, VŠB - Technická univerzita Ostrava

-

39. Proskovický mlýn

-

Krásnopolská ul. území městského obvodu Proskovice.

Zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu, 2004

29/105


Infrastruktura pro volný čas V Ostravě se nachází 7 divadel, 59 galerií, 29 knihoven, 8 muzeí a 6 kin. Pro volný čas dětí a mládeže funguje ve městě několik desítek zájmových organizací. V Ostravě působí řada sportovních klubů a oddílů (vč. několika turistických klubů a oddílů zimních sportů), a to na závodní i amatérské úrovni. Město disponuje dostatečným množstvím zařízení pro volnočasové aktivity. Problematický je stavebně technický stav těchto zařízení a standard jejich služeb. Oblasti v okolí řek nejsou dostatečně udržovány a využívány pro volnočasové aktivity obyvatel. Z níže uvedené infrastruktury je 35% lokalizováno v městských obvodech Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava a Ostrava Vítkovice. Tabulka č. 29: Nejznámější objekty pro sport a volný čas Název

1. 2.

Hornické muzeum OKD -Lanové centrum PROUD Basketbalový klub NH Ostrava, a.s. – BONVER Aréna (bývalá hala Tatran)

3.

FC Baník Ostrava a.s. - Bazaly

4.

CDU SPORT s.r.o. Sportovní centrum

5.

Čapkova sokolovna

6.

VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. (ČEZ Aréna víceúčelová sportovní hala s celkovou kapacitou 9.600 sedadel) Městský stadion (SSK Vítkovice stadion s krytou tribunou pro 4.000 diváků a ochozy pro 15.000 diváků)

7.

8.

Ozdravné centrum „Ještěrka“

9. SAREZA – Sportovní areál Poruba (Travnaté hřiště na kopanou, 4 volejbalové kurty, škvárové hřiště na kopanou, 2 asfaltové hřiště na házenou, atletický ovál, sektory pro atletiku, tenisový areál se 7 kurty a cvičnou stěnou) 10. SAREZA – Sportovní hala (Velká hala pro míčové sporty s kapacitou hlediště 620 míst, cvičná horolezecká stěna, restaurace) 11. SAREZA – Středisko Krytý bazén (50 m krytý bazén, venkovní bazén a beach volejbalové hřiště, solární studio, 2 sauny, kosmetický salon, masáže, vakuové uhličitanové koupele, fines, restaurace) 12. SAREZA – Středisko Letní koupaliště (Kapacita koupaliště 15000 návštěvníků, tobogán, minigolf, tenisové kurty, hřiště na streetball, plážový volejbal, kuželky, stolní tenis, malý fotbal, restaurace) 13. SAREZA – Středisko Zimní stadion

Adresa

Pod Landekem 64 Ostrava-Petřkovice Cingrova 10/1627 Moravská Ostrava Bukovanského 4/1028 Slezská Ostrava Charvátská 10 Ostrava-Výškovice Sokolská 49 Moravská Ostrava Ruská 135/3077 Ostrava-Zábřeh Závodní 1411/86 Ostrava-Vítkovice ul. Za Ještěrkou Ostrava-Bartovice

Skautská 6093 Ostrava-Poruba

Hrušovská 20 Moravská Ostrava

Gen. Sochora 1378 Ostrava-Poruba

Rekreační 25 Ostrava-Poruba Čkalovova 6144/20

30/105


(Víceúčelová sportovní hala s kapacitou Ostrava-Poruba 5000 diváků, rehabilitační linky, sauny, posilovny, masérny, hotel a restaurace) 14. SAREZA – Městské lázně Ostrava Sokolská 2689 (Krytý plavecký bazén 25 m, sauna, Moravská Ostrava vodoléčba, letní areál, tenisové kurty) Bohumínská ul. 15. Sportovní areál Antošovice Ostrava-Antošovice 16. Sportovní hala VŠB-TU Ostrava (Velká multifunkční sportovní hala plně klimatizovaná-(tenis, míčové hry, badminton, 4 venkovní tenisové kurty a Studentská 1770 cvičná tenisová stěna, beach Ostrava-Poruba volejbalové kurty, fotbal. Hřiště s umělým travnatým povrchem, minigolf) 17. TJ Mittal Ostrava – sportovně oddechový areál (Putting green, golfové hřiště v Šilhéřovicích,hala pro míčové sporty s kapacitou 500-650 osob, tenisová Varenská 40a hala, hala judo, gymnastická hala, hala Moravská Ostrava stolního tenisu, regenerace-koupele, sauna, masáže, klubovny pro pořádání konferencí a obchod. jednání, ubytování) Výškovická 2 18. Bowling club Nagano Ostrava-Zábřeh Mjr. Nováka 1490/14 19. Bowling park Ostrava-Hrabůvka Kolejní 2 20. Bowling Slezská Moravská Ostrava Mongolská 1529 21. Bowlingové centrum Koruna Ostrava-Poruba Bohumínská ul. 22. Inmark Ostrava - bowlingová čtyřdráha Slezská Ostrava Novinářská 3178 (Futurum-Carrefour), 23. Planet bowling Moravská Ostrava 24. Multifunkční hala - zimní stadion (Vítkovice Aréna, a.s.) Závodní ulice (hlediště s kapacitou 300 diváků, součástí Ostrava-Vítkovice zimní haly je dvoupodlažní ubytovna s kapacitou asi 50 lůžek. Čkalovova 6144/20 25. Zimní stadion Sareza Ostrava-Poruba Výškovická ul. (u Delvity) 26. Sport klub Havránek Ostrava-Zábřeh Gen. Sochora 1378 27. Wellness Gym-Frapp Ostrava-Poruba Čujkovova 3081 28. Minigolf Ostrava-Zábřeh 29. Ostravské výstavy, a.s.Výstaviště Černá louka pavilon G – krytý golfový trenažér. 30. EQUICENTRUM Lyčka (Jezdecká Paskovská 335

31/105


škola)

Ostrava-Hrabová Tyršova 6 31. Krytý bazén hotelu Imperial Moravská Ostrava 17. listopadu 32. Krytý bazén SOŠ Ostrava-Poruba Hasičská 49 33. Krytý bazén Vítek Ostrava-Hrabůvka Slavíkova 6142 34. Avízo Squash Club Ostrava-Poruba Cihelní 99 35. Squash Moravská Ostrava Nádražní 66 36. Squash Club Moravská Ostrava 28. října 150 37. Squash SH Centrum Moravská Ostrava Technologická 372 38. „Sport Park“ (squash a cycling) 708 00 Ostrava-Poruba 39. Střelnice Corrado - bez zbrojního Cihelní 27 průkazu Moravská Ostrava Budečská 3214/4 40. SC Ostrava, a.s. (Komenského sady) Moravská Ostrava 41. Tenisová hala Černá louka Výstaviště Černá louka Moravská Ostrava Závodní 2885/86 42. Tenisový klub Vítkovice Ostrava-Vítkovice Budečská 2 43. TJ Baník Ostrava OKD (Komenského sady) Moravská Ostrava Bartošova 65 44. TJ Sokol Nová Ves Ostrava – Nová Ves Zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu, 2004 Vyhodnocení oblasti: V Ostravě je: přetrvávající špatná image města rozsáhlé území brownfields v bezprostřední blízkosti centra (Hrušov, Vítkovice) – omezující faktor regenerace města, ale také příležitost pro rozvoj rozvojové území Nová Karolina s rozlehlými plochami pro výstavbu obchodních center, bytů a kancelářských prostor dostatečný počet bytů lokalizace atraktivit v centru a jeho blízkosti dostatek atraktivit s dalším možným rozvojovým potenciálem - ZOO Ostrava, Slezskoostravský hrad, mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava, Miniuni – areál miniatur, technické památky, okolí řeky Ostravice, divadlo loutek koncentrace technických památek v centru města špatný stav kulturního dědictví – např. Dvojhalí sídlo místních i regionálních úřadů (Magistrát města Ostravy, obvodní úřady, Krajský úřad, pozemkový, finanční, živnostenský a další). absence významných mezinárodních institucí dostatečné množství objektů pro volnočasové aktivity - problematický stavebně technický stav těchto zařízení a standard služeb největší přírodní koupaliště v Ostravě-Porubě řada významných sportovních a kulturních akcí

32/105


Doprava a technická infrastruktura Silniční doprava Stávající poměrně hustá síť silnic a dálnic v České republice o délce cca 55.000 km je z velké části v nevyhovujícím stavu – uspokojivých je jen cca 60 % délky silnic a dálnic. Silniční doprava na území města se již před několika desetiletími změnila z odvětví stimulujícího rozvoj města v odvětví přinášející řadu problémů. Intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra nabývá hodnot, které paralyzují okolní městský život. Největším problémem posledních let se stává doprava v klidu, kdy parkovacích míst přibývá podstatně pomaleji než osobních automobilů. Na tisíc obyvatel Ostravy připadlo v roce 2004 297 aut a v roce 2006 to již bylo 312,5 automobilu. Tento nárůst se negativně projevuje v řadě oblastí (bydlení, životní prostředí atd.). Tabulka č. 30: Délka komunikací a počet vybraných vozidel Délka silnic a Osobní Osobní Území dálnic (km) automobily 2004 automobily 2005 ČR 55 583 3 815 547 3 958 708 MSK 3 352 381 316 394 800 Ostrava-město 191 94 743 97 275 Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR, ČSÚ 2008 Pozn.: Na úrovni okresů nejsou údaje relevantní

Osobní automobily 2006 4 108 610 409 461 99 528

Veřejná doprava Veřejná doprava je na území města představována zejména městskou hromadnou dopravou, která je zajišťována tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Městská hromadná doprava i příměstská doprava je již 10 let provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů, koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území Moravskoslezského kraje. ODIS sdružuje 8 dopravců a obsluhuje většinu území Ostravska, Opavska, Bruntálska a Krnovska, celkově cca 170 obcí a měst regionu. Provozuje celkem 257 linek, z toho 16 tramvajových, 21 trolejbusových, 202 autobusových a 18 železničních linek. Celková délka linek činí 3.077 km. Cílem ODIS je maximalizovat veřejnou dopravu v rámci celého kraje, zajistit dostupnost i pro nejmenší obce. Z tohoto pohledu dochází k neustálému rozšiřování sítě integrovaného dopravního systému. Výkonná přepravní síť Dopravního podniku Ostrava, a.s., s provozní délkou 460 km, obsluhuje v rámci ODIS na území města Ostravy cca 980 zastávek. Z celkového počtu 680 vozidel je jedna pětina nízkopodlažních. K dispozici je pro cestující 103 automatů na výdej jízdenek a 15 prodejen jízdních dokladů a 500 dalších prodejních míst. Téměř všechny části města jsou kvalitně pokryté veřejnou dopravou, čímž je zaručena obslužnost stávajícího využívaného městského území. V současné době však probíhá především v centru města řada změn, které transformují nevyužívaná území a snaží se využít jejich růstový potenciál. Příkladem je rozvojové území Nová Karolina o rozloze přes 30 ha. Uvedené území je však díky minulosti nedostatečně propojeno s okolními lokalitami města. Obslužnost území je limitována absencí MHD a dostupnost geografickou polohou (řeka Ostravice na východní straně, železniční trať na straně západní). Propojení MHD s dosud nevyužívanými zónami (kromě Nové Karoliny, rovněž i oblast Hrušova či Dolní oblasti Vítkovic) je významným úkolem především pro město, které se snaží podpořit rozvoj celého území. Zajištění jeho obslužnosti je předpokladem pro realizaci dalších aktivit.

33/105


Cyklistická doprava Od roku 1990 probíhá na území města výstavba cyklistických stezek a tras. Vyznačeno jich bylo cca 180 km. Mezi nejvýznamnější cyklostezky patří „slezská magistrála“, Jantarová stezka a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Chybí však ucelené tahy podél řek a podél nejzatíženějších komunikací, které by propojily stávající „hlavní tahy“. Oddělení cyklistické dopravy od komunikací zatěžovaných dopravou by přineslo významné zvýšení bezpečnosti cyklistů i dalších účastníků provozu. Budování těchto úseků je však finančně velmi náročné, bez využití externích zdrojů nemůže být realizováno. Technická infrastruktura Rozsah zásobování vodou z veřejných vodovodů a stupeň odkanalizování převyšují průměrné hodnoty ČR v důsledku vysoké urbanizace území. Pitná voda je zajišťována z vodních nádrží (Kružberk, Šance, Morávka) a stávající zdroje jsou propojeny a dostačující. Do rozšíření kanalizační sítě investovalo město v letech 2003 – 2006 vysoké finanční obnosy. Byly realizovány 2. etapy stavby rozšíření kanalizačního systému města. Díky této rozsáhlé investici vzrostl počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci i na ČOV. Zdroje a dovozy elektrické energie dostačují potřebě. Jsou částečně místní (největší z nich 800 MW Elektrárna Dětmarovice) a částečně z dovozu. Plynofikace je ve městě již dokončena. Centrální zásobování teplem je rozvinuté v důsledku vysoké urbanizace a státní politiky. Základní telekomunikační síť je vytvořena a postupuje proces jejího zkvalitňování včetně rozšiřování využití Internetu.

Vyhodnocení oblasti: V Ostravě se: mění silniční doprava z oblasti stimulujícího rozvoj města v oblast přinášející řadu problémů. zvyšuje se intenzita osobní dopravy snižuje atraktivita MHD ve prospěch automobilové dopravy V Ostravě je: fungující MHD nedostatečné dopravní propojení rozvojových území, např. Nové Karoliny, s okolními lokalitami a centrem města stále rostoucím problémem doprava v klidu především v centru města fungující integrovaný dopravní systém Správa věcí veřejných Kapitola se zaměřuje na analýzu vývoje rozpočtu města Ostravy v letech 2001 – 2006, na porovnání vybraných položek rozpočtu s daty za referenční - krajská - města a na porovnání dat s celorepublikovým průměrem ve velikostní kategorii (nad 50 tis. obyvatel). Analyzována jsou data o hospodaření Ostravy v letech 2001 – 2006. Porovnání s krajskými městy V porovnání s celorepublikovým průměrem ve velikostní kategorii obcí nad 50 tis. obyvatel dosahují daňové příjmy Ostravy nadprůměrných hodnot. Ve srovnání s referenčními městy zaujímá v oblasti daňových příjmů Ostrava spolu s Brnem první příčky, v letech 2001-2004 vykazovalo město nejvyšší průměrný výnos na 1 obyvatele. Dalším předpokladem pro rozvoj města je pozitivní trend růstu kapitálových výdajů, který je v Ostravě patrný a potvrzuje jej i vývoj v letech 2005 – 2006.

34/105


Tabulka č.31: Vybrané ukazatele daňových příjmů a kapitálových výdajů v Ostravě a dalších krajských městech (2001 – 2004) Daňové příjmy Kapitálové příjmy

Město

Průměrný výnos na 1 obyvatele v letech 2001 - 2004

Index 2004/ 2001

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech v r. 2004

Průměrné kapitálové výdaje na 1 obyvatele v letech 2001 - 2004

Index 2004/ 2001

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v r. 2004

České Budějovice

9383

1,12

46,3%

6202

0,78

25,5%

Brno

15781

1,32

51,6%

13492

1,46

39,6%

Karlovy Vary

10153

1,32

46,3%

6148

1,57

33,6%

Hradec Králové

9152

1,32

51,3%

4729

0,58

21,8%

Liberec

10022

1,05

45,5%

6361

1,23

31,4%

Ostrava

15639

1,28

48,9%

9846

1,63

33,2%

Olomouc

10890

1,36

56,7%

4927

1,18

25,2%

Pardubice

8709

1,33

52,9%

4972

0,78

24,8%

Plzeň

15007

1,27

60,3%

7311

0,92

25,7%

Jihlava

10022

1,28

46,0%

5304

0,96

21,8%

Zlín

10023

1,31

57,1%

4720

0,86

26,1%

Ústí nad Labem 9214 Zdroj: Ministerstvo financí

1,25

43,1%

3355

1,80

20,9%

Příjmy, výdaje a závazky města Daňové příjmy se podílejí na celkových příjmech města stabilně okolo 50%. Město ročně hospodaří s rozpočtem okolo 8-9 mld. Kč. Schodek vzniklý rozdílem příjmů a výdajů kryje financování. Zde se promítá například přijetí dlouhodobého úvěru, přijetí dlouhodobého hypotečního úvěru, splátky dlouhodobě přijatých úvěrů i zhodnocování volných finančních zdrojů za účelem řízení likvidity. Příjmy a výdaje jsou po zapojení těchto zdrojů vyrovnané. Statutární město Ostrava nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti. Všechny závazky jsou spláceny v termínech a v plné výši. Největší podíl na dlouhodobých závazcích představují emitované komunální dluhopisy a přijaté dlouhodobé úvěry. Dlouhodobé závazky města byly k 31.12.2006 celkem 3.268.085 tis. Kč Tabulka č. 32: Příjmy a výdaje města v letech 2004, 2005, 2006 2004 2005 město úhrn město úhrn město po město po konsolidaci konsolidaci Příjmy po konsolidaci celkem (v tis. Kč) 6 534 278 9 857 607 7 117 570 9 399 518 Výdaje po konsolidaci 7 796 896 11 096 287 7 863 715 9 988 386 celkem (v tis.

2006 město úhrn město po konsolidaci

7 303 847

9 695 788

7 630 591

9 910 761

35/105


Kč) Rozdíl (v tis. Kč) -1 262 618 -1 238 680 -746 145 Zdroj: Výroční zprávy města 2004, 2005, 2006

-588 868

-326 744

-214 973

Využívání dotací z ČR i z EU Vývoj příjmů z dotací se neodvíjí jen z vazby na realizaci velkých investičních projektů, jako je tomu v případě kapitálových výdajů. Objem i podíl kapitálových výdajů se v posledních letech výrazně zvyšuje, a to především ve vazbě na využití vnějších zdrojů včetně dotací z fondů EU. S růstem možností čerpání dotací z evropských fondů v novém programovacím období (2007 - 2013) lze očekávat také další růst kapitálových výdajů v rozpočtu města. V letech 2002 – 2006 získalo město z evropských fondů dotaci na 32 projektů v celkové výši cca 908 mil. Kč. Z tabulky je patrné, že Ostrava patří k nejúspěšnějším městům v MSK z pohledu čerpání dotací. Magistrát města má vytvořen samostatný odbor ekonomického rozvoje, který zajišťuje veškeré činnosti související s dotačním managementem. Tabulka č.33: Počet projektů podpořených ve statutárních městech MSK z prostředků EU Počet projektů Podíl v rámci MSK v % MSK 297 100 Ostrava 32 10,7 Havířov 7 2,3 Karviná 14 4,7 Frýdek-Místek 12 4 Opava 18 6 Ostatní místa v MSK 214 72,3 Zdroj: Regionální informační systém CRR 2007 Informační společnost Město má zřízen Ostravský informační servis, s.r.o., který vznikl za účelem poskytování kvalitních služeb občanům města Ostravy, návštěvníkům města a celé destinace severní Moravy a Slezska, případně celé republiky. Nabízené služby jsou jak bezplatné, tak i placené. Město dále provozuje informační systém pro komunikaci s úřadem – Elektronické statutární město Ostrava eSMO. Tato služba SMO usnadňuje obyvatelům a právnickým subjektům přístup k vyřizování úředních věcí i k informacím prostřednictvím internetového portálu www.esmo.cz a call centra Magistrátu města Ostravy-MMO (tel. č.: 844 12 13 14). Jedním z hlavních cílů MMO je snaha o usnadnění přístupu k informacím všem obyvatelům.

Vyhodnocení oblasti: Statutární město Ostrava vykazuje: průměrné hodnoty daňových příjmů ve srovnání s ostatními krajskými městy pozitivní trend růstu kapitálových výdajů díky dotacím nulové závazky po lhůtě splatnosti vysoký objem získaných dotací v letech 2002 – 2006 bohaté zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů.

36/105


1.2.2 SWOT analýza města Předkládaná SWOT analýza byla zpracována v roce 2008, vychází ze SWOT analýz jednotlivých intervenčních oblastí zpracovaných v rámci SPRM, na kterých se podílely odborné útvary MMO ve spolupráci s pracovními skupinami. Silné stránky Výhodná geografická poloha Pól růstu, který leží na rozvojové ose ČR Dostatek vnitřních územních rezerv pro rozvoj zastavění města bez nutnosti překročení jeho hranic Ratingové hodnocení města se zlepšilo z hodnoty A3 na A2 Existence rozvojové zóny Nová Karolina Kvalitní síť MHD Dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol Silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu Stále rostoucí zájem o studium na vysokých a mezinárodních školách Snižující se míra nezaměstnanosti Rostoucí počet volných pracovních míst Ekonomické a obchodní centrum regionu Specifické atraktivity města – industriální památky Silná pozice města v kulturním využití Místo významných sportovních a kulturních akcí Koncentrace infrastruktury pro CR v centru města Dobrá dostupnost zdravotní péče Existující bezbariérové trasy Dostatečný počet bytů Dostatek informací o emisích zdrojů znečišťování EVVO je součástí výuky škol Silný rozpočet jako jeden z hlavních nástrojů pro rozvoj města Silná finanční pozice města Rostoucí množství separovaného odpadu

Slabé stránky Úbytek obyvatel Vysoké procento obyvatel pouze se základním vzděláním Slabý výraz centra města Ostrava není sídlem žádné významné instituce Nedostatek parkovacích ploch Vysoká míra nezaměstnanosti Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání Není dopravně propojeno území Nové Karoliny s okolím a s centrem města Dlouhodobě přetrvávající negativní image města Méně využívaný potenciál CR (nové náměty) Přetrvávající ekologické zátěže Znečištěné prostředí (vzduch a hluk) Nejsou vybudovány segregované cyklistické stezky Nízká kvalita veřejné zeleně Rostoucí intenzita automobilové dopravy Prorůstání průmyslových podniků do centra města. Současná kapacita některých vzdělávacích institucí neodpovídá rostoucí poptávce Rozsáhlé plochy brownfields v bezprostřední blízkosti centra Zchátralé kulturní dědictví

37/105


Bohaté zkušenosti pracovníků města s čerpáním dotací a s realizací projektů Příležitosti Realizace koncepce Karoliny, rozvoj centrálních a metropolitních funkcí v těsné blízkosti centra města Revitalizace brownfields a jejich následné využití Větší využití výzkumných kapacit ve městě Podpora nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou Zabezpečení dopravní obslužnosti rozvojových území Motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace Zlepšení vazeb mezi partnery na regionální a místní úrovni Odstraňování ekologických zátěží realizací humanizace řek a jejich následné využití pro volný čas Rozšíření nabídky CR a zvýšení atraktivity stávajících objektů pro CR

Hrozby Ústup významu Ostravy jako centra regionu na úkor menších měst v MSK Prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování počtu nezaměstnaných Nárůst individuální dopravy na úkor veřejné dopravy Velmi pomalé zlepšování mediálního obrazu a image Ostravy Ohrožení koncepcí rozvoje na základě politických rozhodnutí

Rozšiřovat nabídku infrastruktury pro volný čas a zábavu v návaznosti na soudobé trendy Zlepšování parametrů a podmínek pro veřejnou dopravu Příprava projektů pro spolufinancování ze SF

1.2.3 Dotazníkové šetření Hlavním smyslem průzkumu bylo seznámit se s postojem obyvatel Ostravy k jejich městu a nejrůznějším oblastem života v něm. Výsledky průzkumu jsou jedním z podkladů pro zpracování socioekonomické analýzy. Cílovou skupinou pro průzkum byly občané města Ostravy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1155 respondentů tj. 0,36% obyvatel města. Tento počet je dostatečný, aby mohl být považován za statisticky významný a zjištěný názor tak mohl být vztažen na všechny obyvatele Ostravy. Šetření se zúčastnilo 51% žen a 49% mužů. Největší zastoupení z hlediska věku tvořila skupina respondentů ve věku 31-40 let a nejmenší 18-20 let. Středoškolsky vzdělaných respondentů bylo vysoké procento (39%). Nejvíce respondentů byli obyvatelé městského obvodu Ostrava-Jih.

38/105


Z dotazníků v podstatě vyplynulo, že centrum města patří mezi nejnavštěvovanější území jak z pohledu zábavy, kultury i volného času, tak i turistického ruchu. Dostupnost centra byla hodnocena kladně na rozdíl od zatížení životního prostředí či průjezdnosti centra. Jako turisticky nejzajímavější je pro 73% obyvatel centrum města a řeka Ostravice. Mezi hlavní turistické cíle řadí obyvatele dominantní stavby jako je Slezskoostravský hrad, věž Nové radnice s vyhlídkou, Hornické muzeum či ZOO. Poslední oblastí, která byla v rámci dotazníkového šetření zkoumána, byla budoucnost města. Své město si jeho obyvatelé za 20 let nedokáží představit prioritně bez zdravého životního prostředí s dostatkem zeleně. Druhou příčku získala infrastruktura pro volný čas a sport, třetí místo drží překvapivě specifická kultura a technické památky. Následuje doprava, kultura a ostatní. Obecně lze konstatovat, že se obě části analýzy v řadě problematických témat či oblastí vzájemně shodují. Tato skutečnost vede k závěru, který je předmětem další kapitoly. Kompletní Analýza dotazníkového šetření je k dispozici u manažera IPRM a na internetových stránkách města Ostravy www.ostrava.cz, sekce „Podnikatel“.

1.2.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Trendy a předpoklady rozvoje města V rámci zpracování analýzy a vyhodnocení dotazníkového šetření byly v jednotlivých analyzovaných oblastech sledovány specifika, přednosti a bariéry dalšího rozvoje, které jsou dále rozvedeny do současných i budoucích rozvojových tendencí a trendů. V rámci kapitoly jsou sledovány určité trendy a nerovnosti. Trendy lze rozdělit na dvě základní skupiny. Jedná se o trendy kladné, ty přispívají k rozvoji města a trendy záporné, které spíše prohlubují stávající problémy. Zjištěné trendy jsou specifikovány v tabulce: Oblast Kladné – podporující rozvoj Základní charakteristika města, demografie

Ekonomický rozvoj

Zvyšuje se počet přistěhovaných a snižuje se počet odstěhovaných z města Roste význam Ostravy jako polyfunkční metropole Město prochází závěrečnou fází restrukturalizace od hutního a těžkého průmyslu k sektoru služeb Dochází k postupnému zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel Zvyšování počtu podnikatelských subjektů Roste spolupráce VŠ s podnikatelskými subjekty v oblasti VaV Významný nárůst počtu volných pracovních míst Dochází k revitalizaci brownfields a nevyužívaných území vč. technických památek a jejich využívání k dalšímu rozvoji

Záporné – prohlubující problémy Snižuje se počet obyvatel (což je celorepublikový trend) přirozeným úbytkem obyvatel Mění se struktura volných pracovních míst, ve prospěch kvalifikovaných pracovních sil

39/105




Přitažlivé město


Správa věcí veřejných

Snižuje se míra registrované nezaměstnanosti Klesá počet uchazečů na jedno pracovní místo vč. osob se zdravotním postižením Roste zájem o studium na vysokých a speciálních školách i počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

Roste dlouhodobá nezaměstnanost především u osob bez vzdělání a kvalifikace ve vazbě na strukturu volných pracovních míst Dochází k nárůstu počtu trestných činů

Probíhá proces odstraňování starých ekologických zátěží Zvyšuje množství tříděného odpadu Klesá množství nebezpečného odpadu Roste zájem občanů o stav životního prostředí ve svém městě (občané jako prioritu pro život ve městě uvádějí čisté a neznečištěné životní prostředí se zelení) Zlepšuje se image města především u obyvatel Ostravy Pozvolna se rozšiřuje nabídka volnočasových aktivit vč. infrastruktury Roste počet kulturních a sportovních akcí mezinárodního významu Postupně narůstá nabídka infrastruktury a služeb pro cestovní ruch Díky fungujícímu integrovanému dopravnímu systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, nejsou výrazné problémy s dostupností nebo obslužností města Stále se nedaří plně zabezpečit obslužnost území, která byla v minulosti nevyužívaná a nyní patří mezi území s vysokým potenciálem rozvoje Průběžně probíhá budování bezbariérových tras ve městě Město podporuje přístup občanů k informacím prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií Narůstá podíl dotací na celkových příjmech města Zvyšují se zkušenosti s realizací projektů a s čerpáním fondů EU u pracovníků MMO

Zhoršuje se kvalita ovzduší především v centru města Narůstá hlučnost

Stále přetrvává negativní image města mezi ostatními obyvateli ČR

Narůstá intenzita osobní dopravy ve městě i v centru města na úkor MHD

---

40/105


Strom problémů V kontextu výše uvedeného a v návaznosti na zpracovanou situační analýzu je zřejmé, že ve městě existují problémy, které jsou identifikované především v oblasti sociální, v oblasti zlepšování kvality životního prostředí a ve vlastním fyzickém prostředí částí města. V předchozích kapitolách byla seskupena řada dat a informací, které nyní pomohou při identifikaci kumulativních nerovností - disparit, jimiž je potřeba se dále prioritně zabývat. Pojem disparita je v tomto pojetí vnímán jako nepoměr sociálně-ekonomického charakteru, kdy se nerovnosti kumulují, a problematika se prohlubuje. Tyto vnitřní disparity pak brání dalšímu rozvoji města nebo jeho části. Jedná se tedy o nežádoucí stav. Proto vedení města hledá cesty a postupy, jak disparity eliminovat. Pro jednoduchost a přehlednost byl sestaven strom problémů, který identifikuje hlavní problémy města a zobrazuje jejich vazbu. V této části IPRM jsou uvedeny jak zjištěné problémy a skutečnosti, které brání rozvoji města v jednotlivých analyzovaných prioritních oblastech, tak i návrh na jejich eliminaci. Obrázek č.1

Strom problémů

PŘETRVÁVAJÍCÍ NEGATIVNÍ IMAGE MĚSTA

Sociální problémy

Narůstající počet trestných činů

Dlouhodobá nezaměstnanost

Vysoký počet osob s max. základním vzděláním


Existence ekologických zátěží

Slabý výraz centra města

Neatraktivní fyzické prostředí centra města (urbanismus, brownfields)

Zvýšená prašnost a hlučnost

Veřejná zeleň tvoří pouze necelých 7% z území města

Absence kvalitního dopravního napojení Nové Karoliny MHD

Nedostatečně využitý místní i nadregionální rozvojový potenciál pro rozvoj CR i pro další volnočasové aktivity

41/105


Shrnutí prioritních oblastí a. Ekonomický rozvoj Vnitřní disparity: Centrum má výrazně vyšší potenciál dalšího rozvoje ve vazbě na řadu oblastí včetně vědy a výzkumu, než ostatní okrajové městské části. Je to dáno polohou, dopravní dostupností a historickými souvislostmi Existující nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (technické památky a další atraktivity) a s ním navazující nárůst podnikatelských aktivit v centru města Existence brownfields v centru je příležitostí pro rozvoj území Možnosti odstranění: Zatraktivnění centra města a vytvoření podmínek pro rozvoj vědy a výzkumu a cestovního ruchu i dalších služeb. Oživení centra města, využití brownfields k vybudování infrastruktury pro oblast služeb a volnočasové aktivity. Navázat dalšími aktivitami na již započatou revitalizaci Nové Karoliny Problematiku ekonomického rozvoje lze řešit prostřednictvím investování do vybrané zóny města. Investice podpoří podnikatelskou aktivitu, vědu a výzkum a s tím související tvorbu pracovních příležitostí. Započatá revitalizace území Nová Karolina přímo v centru města je nejrozsáhlejším projektem regenerace vnitřního města v ČR a mimořádnou příležitostí pro rozvoj města dávající podnět dalším aktivitám jižním směrem od tohoto území.

b. Sociální integrace Vnitřní disparity: Rostoucí počet trestných činů Vysoký počet dlouhodobě nezaměstnaných osob (více než jeden rok v evidenci ÚP) Nedostatečná kapacita vzdělávacích institucí (vysoké a speciální školství) a dalších prostor pro rozvoj spolupráce mezi VŠ a podnikatelskými subjekty Možnosti odstranění: Systematická spolupráce všech subjektů, které se zabývají sociální oblastí vč. vzdělávání a vědy a výzkumu. Intenzivnější zapojení vysokých a středních škol do celoživotního vzdělávání vč. zvyšování jejich vzdělávacích kapacit. S využitím prostředků z operačních programů realizace motivačních programů a rekvalifikačních kurzů. Problematika sociální integrace je celoplošný problém, který nelze přímo v plné míře řešit pomocí investic do jedné vybrané zóny. Investice do vybrané zóny však nepřímo přispějí i k řešení sociálních problémů, prostřednictvím ekonomického rozvoje dojde k dalšímu snižování míry registrované nezaměstnanosti především v oblasti vzdělávání. c. Životní prostředí Vnitřní disparity: Vlivem těžby a důlní činnosti vznikly změny ve složkách životního prostředí - na vodním toku řeky Ostravice Možnosti odstranění: Realizace projektu humanizace řeky Ostravice Nedostatek a nízká kvalita zeleně především v centru města Možnosti odstranění: Obnova stávající zeleně v centru města (parky, a další veřejná prostranství) 42/105


Řešení problematiky související s životním prostředím nelze shrnout do jedné zóny, avšak vybrané celky jako je veřejná zeleň a ekologická zátěž, které jsou lokalizovány přímo v centru města, mohou být řešeny přímo v rámci vybrané zóny. d. Přitažlivé město Vnitřní disparity: Fyzické prostředí centra města není dostatečně atraktivní Nedostatečné využití potenciálu okolí řeky Ostravice pro volný čas a rekreaci Existence rozsáhlých nevyužitých průmyslových areálů a ploch v bezprostřední blízkosti centra nepřispívá k celkovému dobrému dojmu z města Stále přetrvávající image průmyslového města Možnosti odstranění: Zatraktivnit prostředí centra města rekonstrukcí a modernizací stávající infrastruktury pro cestovní ruch a volný čas. Revitalizovat okolí řek pro sportovní využití a tím nabídnout občanům možnost pro trávení volného času formou aktivního odpočinku. S využitím stávajícího potenciálu vytvářet nové atraktivní projekty, pro obyvatele i návštěvníky. Pokračovat v marketingu a propagaci města na národní i mezinárodní úrovni. Přitažlivé město lze vyjádřit kvalitou fyzického prostředí vč. péče o památky, dostatkem zábavy pro obyvatele i návštěvníky a dostatečnou nabídkou kvalitního bydlení. Koncentrace infrastruktury pro volný čas i pro cestovní ruch je největší ve vybrané zóně. V podstatě každý návštěvník města nebo potenciální možný obyvatel Ostravy navštíví centrum města, kde získá první dojem o městě samotném právě díky stavu fyzického prostředí vybrané zóny e. Dostupnost a mobilita Vnitřní disparita: Intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra nabývá hodnot, které paralyzují život ve středu města. Možnosti odstranění: Zvyšovat atraktivitu MHD (rozšiřovat její síť) a realizovat vhodná dopravní řešení, tím omezit individuální automobilovou dopravu v centru.

Na oblast dostupnosti a mobility lze nahlížet několika způsoby. Je to např. stav MHD, stav komunikací, dostupnost a obslužnost území, alternativní doprava atd. V rámci vybrané zóny bude řešena problematika obslužnosti nově budované lokality především ekologickými formami dopravy (trolejbusy, tramvaje).

f. Správa věcí veřejných V této oblasti nebyly zjištěny žádné významné problémy, které by bránily rozvoji města a zlepšení kvality života obyvatel. Zdůvodnění výběru zóny Z výše uvedených údajů, dat a informací je patrné, že Ostrava již dávno není pouze hornicko-hutnickým městem, ale rovněž významným kulturním, finančním a podnikatelským centrem. Stává se také významným školským a vědeckovýzkumným střediskem. Vzhledem k velikosti a potenciálu ostravské aglomerace jsou však tyto funkce stále nedostačující. Míra registrované nezaměstnanosti ve městě díky započaté restrukturalizaci klesá, počet nově vytvořených pracovních míst roste a celkově se ekonomické i fyzické prostředí 43/105


v Ostravě mění k lepšímu. Město se stále potýká především s dlouhodobou nezaměstnaností, vysokou kriminalitou, nedořešenými ekologickými zátěžemi a celkově s negativní image způsobenou historickým vývojem. Přestože město v některých oblastech, vykazuje negativní hodnoty, což se promítá do ztížených životních a pracovních podmínek obyvatel, disponuje statutární město Ostrava vysokým růstovým potenciálem, který tvoří především centrum města. Do tohoto území je v převážné míře lokalizováno zázemí pro mnoho volnočasových, rekreačních a ekonomických aktivit. Uvedenou infrastrukturu využívají jak obyvatele města, tak i celého kraje. Území také přímo navazuje na revitalizovanou plochu Nová Karolina, která disponuje vysokým růstovým potenciálem v oblasti obchodu, služeb a bydlení. Při zohlednění identifikovaných problémů a základních výstupů analýzy a provedené SWOT analýzy lze konstatovat, že proces dalšího rozvoje města jako celku limituje především jeho dlouho přetrvávající negativní image, která je způsobena mimo jiné slabým výrazem centra města. Obrázek č.2

Letecký snímek centra města r.2007

Slabý výraz centra města navazuje na historický vývoj a je spojen s urbanistickou strukturou města, která byla ovlivněna těžbou černého uhlí. Protože se značná část Ostravy nacházela na území, kde probíhala těžba nebo pod nímž se nacházely těžitelné zásoby uhlí, padlo rozhodnutí o budování sídlišť mimo tzv. území reálné těžby uhlí. Ostrava tak byla postupně doplněna o dva relativně samostatné obytné sektory a to na západě Porubu a Ostravu-Jih, které vzájemně od sebe i od stávajícího organismu města Ostravy byly a jsou dosud odděleny řídce zastavěnými nebo dokonce volnými prostory. Vznikly tak tři obytné sektory, přičemž původní prostor Ostravy představuje jeden z nich. Tato sektorová urbanistická struktura města Ostravy spolu s řadou dalších okolností zapříčinila vznik řady specifických rysů ostravského městského centra, s nimiž se město dosud velmi bolestivě vyrovnává. Za nejpodstatnější lze považovat následující specifika:

44/105


o

o o o

Více jak 60 let nebyla v centru města Ostravy realizována žádná významná nová investice, žádná nová stavba občanského vybavení. Dokonce několik poválečných let dominovala představa o dožití centrální části Ostravy v důsledku jejího poddolování a postupném přenesení její funkce do nově budovaného západního obytného sektoru, tj. do Poruby. Městské centrum je lokalizováno ve zcela excentrické poloze vůči celému intravilánu města, Nízká míra terciérního sektoru ve městě Ostravě způsobila i relativně nízký rozsah budov občanského vybavení v centru města. V těsné blízkosti městského centra Ostravy se nacházely volné opuštěné devastované průmyslové plochy (Dolní oblast Vítkovic, prostor bývalé Staré střelnice, Trojické údolí)

Rozhodující okruhy problémů významné pro další rozvoj města Historický vývoj také ovlivňuje současný stav vybrané zóny. Soudobé problémy lze díky zpracované analýze shrnou do následujících bodů: 1. koncentrace průmyslových ploch s velkým množstvím technických památek, které jsou v rozdílném stavebně – technickém stavu 2. není zajištěna dopravní obslužnost (zejména MHD) navazujících rozvojových ploch, především území Nové Karoliny, které patří mezi největší rozvojové projekty v ČR 3. existence brownfields v zóně (Hrušov) nepřispívá jejímu fyzickému vzhledu ani k lepší kvalitě života 4. kvalita a množství veřejné zeleně v zóně nepřispívají jejímu lepšímu vnímání, lze ji spíše kvalifikovat jako nedostatečnou 5. v zóně jsou přetrvávající ekologické zátěže 6. existující místní i nadregionální rozvojový potenciál je nedostatečně využíván (cestovní ruch i volnočasové aktivity) Výše zmíněných 6 problémů bude v rámci IPRM řešeno. Koncentrace průmyslových ploch a zajištění jejich obslužnosti Mezi největší průmyslové plochy patří území po bývalé koksovně Karolina přímo navazující na centrum města. Tato část města však již má své řešení dané a dokončení realizace je plánováno na rok 2016. Dalším průmyslovým územím (s mnohem většími vlivy na dostupnost a průchodnost města) je Dolní oblast Vítkovic. To přispívá na jednu stranu k horšímu vnímání fyzického prostředí centra města, na druhou stranu je však příležitostí, pro rozvoj podnikání a služeb. Cílem revitalizace této části města (Nová Karolina a dále směrem Ostrava – Jih) je rozšířit hranice dnešního centra města dále jižním směrem na území Nové Karoliny a bez definování jasného předělu či hranice mezi novou a původní výstavbou, přejít do Dolní oblasti Vítkovic, která se má stát přístupným pro obyvatele a návštěvníky. Nová výstavba je navržena takovým způsobem, aby zde docházelo ke vzájemnému prolínání různých aktivit a činností charakteristických pro městské centrum. Celé revitalizované území bude doplněno o dopravní infrastrukturu tak, aby byla zajištěna jeho dostupnost i obslužnost. Tyto aktivity budou realizovány v souladu s principy udržitelného rozvoje

45/105


Přetrvávající existence ekologických zátěží ve městě i v centru města Existující ekologické zátěže v okolí centra města jsou dlouhodobým problémem, který je nutné postupně řešit. Důlní činností byly ovlivněny nejen samotné plochy, kde byla v minulosti provozována průmyslová činnost, ale také místní vodní toky. Díky dlouhodobému negativnímu vlivu důlní činnosti v podobě zanášení koryta řeky Ostravice sedimenty není nyní možné využívat řeku a její okolí k dalším aktivitám. Úplná eliminace lokalit starých zátěží by byla velmi nákladným procesem, který přesahuje reálné možnosti, proto bývá uplatňován princip redukce rizik z jejich existence pouze na definovanou akceptovatelnou úroveň. Ve vybrané zóně bude problematika ekologické zátěže řešena humanizací vodního toku řeky Ostravice. Ta byla vlivem těžby černého uhlí a činností podniků spjatých s těžebním průmyslem (koksovny, ocelárny) významně poškozena. Nedostatečně využitý místní i nadregionální rozvojový potenciál, a to jak potenciál pro rozvoj např. cestovního ruchu, tak potenciál pro další volnočasové aktivity. Na území centra města je umístěn velký počet technických památek a atraktivit cestovního ruchu, jejich koncentrace v centru města vypovídá o budoucím možném rozvoji v případě jejich dalšího využití. Rozvojový potenciál je významný v oblasti vědy, výzkumu a inovací, kapacity VŠ a zájem podnikatelských subjektů k tomu přispívají. Existující množství památek a atraktivit pro CR jako je ZOO Ostrava, Slezskoostravský hrad, Miniuni – areál miniatur, Divadlo loutek nebo nevyužité okolí řeky Ostravice, tvoří významnou příležitost ve vazbě na cestovní ruch pro ekonomický rozvoj města a současně pro rozvoj volnočasových, sportovních, kulturních a společenských aktivit především pro obyvatele města. Centrum města bylo vybráno jako území s vysokým potenciálem růstu, které svým rozvojem bude mít kladný vliv jak na obyvatele řešeného území, tak na zlepšení kvality života obyvatel celého města. Potenciál růstu tohoto území spočívá ve vysoké koncentraci ekonomických aktivit a v existenci území určeného pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb. Velký význam má také centrum jako dopravní uzel města a středisko pro zdravotní, sociální, kulturní a společenské potřeby obyvatel. Díky těmto funkcím centrum významně přispívá ke zvýšení kvality života ve městě Změna image je dlouhodobý proces, který byl městem Ostravou již započatý. Město investuje nemalé finanční prostředky do oblastí jako je životní prostředí či cestovní ruch vč. marketingu, aby historické břemeno minulosti maximálně eliminovalo. Naplnění strategického cíle IPRM Ostrava - magnet regionu se projeví v oživení centra města, které se stane vyhledávanou lokalitou obyvatelů i návštěvníků pro trávení volného času. Centrum bude nabízet občanům města všechny potřebné služby v kvalitě na úrovni 21. století. Navržený Integrovaný plán města je prioritně zaměřen na řešení problematiky 5 z 6 prioritních oblastí a jejich podoblastí definovaných v Metodickém pokynu MMR. Specifikace jednotlivých oblastí a vazeb IPRM na tyto oblasti bude definována v dalších kapitolách. 1.

Ekonomický rozvoj investiční příprava území pro podnikání a výstavbu podnikatelských nemovitostí podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost ve vědě, výzkumu a inovacích zvyšování kvality pracovní síly

46/105


zlepšení podmínek pro cestovní ruch ve městech - doplnění kulturní, sportovní nebo zábavní infrastruktury v centrech měst nebo ve vazbě na stávající turistické cíle/památky. 2.

Životní prostředí zvýšení kvality urbanizované krajiny doplnění a/nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech individuální zakládání a obnova parků a další trvalé nelesní zeleně optimalizace hospodaření s energiemi (snižování energetické náročnosti)

3.

Sociální integrace boj s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností lepší zaměstnanost prostřednictvím zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy doplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury všech stupňů včetně podpory pro vědu, výzkum a inovace infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu nebo orientace budování měst bez bariér, vytváření rovných podmínek mobility pro všechny

4.

Přitažlivé město obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb budování nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch

5.

Dostupnost a mobilita zklidňování dopravy zvýšení bezpečnosti, zvýšení výkonu a kvality veřejné dopravy ve městech podpora ekologických a energeticky méně náročných forem dopravy napojení nových zón pro bydlení, podnikání, kulturu nebo volný čas veřejnou dopravou řešení problematiky parkování

Kriteria pro výběr zóny Vybraná zóna jako území s vysokým potenciálem růstu je charakterizována 5 následujícími závaznými kriterii (v souladu s Metodickým pokynem MMR), které jsou podloženy kvantifikovanými ukazateli. Jako relevantní ukazatele jsou uváděny pouze podíly jednotlivých ukazatelů, které byly porovnávány k podílu území – vybrané zóny k celkovému území města, Podíl zóny na území města je 11%. Uváděné ukazatele pro jednotlivá kriteria překračují 11%, lze tedy konstatovat, že je území z pohledu kriterií významné a disponuje rozvojovým potenciálem. 1. Vysoká koncentrace ekonomických aktivit Název ukazatele Celkem ve městě V zóně Infrastruktura pro 17 10 cestovní ruch Počet ekonomicky 65.748 8.000 aktivních subjektů Zdroj: GIS MMO, databáze ŽÚ MMO, ČSÚ 2007, vlastní výpočty

Podíl z celku (%) 59 12

47/105


2. Vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb Název ukazatele Celkem ve městě V zóně Úřady a administrativní 41 13 budovy Plocha brownfields 1100 ha 185 ha Zdroj: GIS MMO, ČSÚ 2007, vlastní výpočty 3. Vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit Název ukazatele Celkem ve městě V zóně Počet VŠ 3 2 Počet mezinárodních 1 1 škol Zdroj: GIS MMO, faktografické listy 2007, ČSÚ 2007, vlastní výpočty



4. Velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu Název ukazatele Celkem ve městě V zóně Podíl z celku (%) Počet linek 94 48 51 Počet zastávek 977 141 14 Zdroj: DP Ostrava, ČSÚ 2007, vlastní výpočty 5. Vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel Název ukazatele Celkem ve městě V zóně Podíl z celku (%) Infrastruktura pro sport 62 24 39 a volný čas Objekty pro kulturu 109 26 24 Technické památky 44 20 45 Plošná zeleň 1560 ha 320 ha 20 Liniová zeleň 25 ha 4,76 ha 18 Bodová zeleň 85 ha 10,5 ha 12 Zdroj: GIS MMO, databáze MMO, ČSÚ 2007, vlastní výpočty Výše uvedené ukazatele potvrzují, že vybraná zóna je území s vysokým potenciálem růstu, ve kterém sídlí v poměru k celému městu necelých 12% všech podnikatelských subjektů, je zde koncentrováno 59% infrastruktury pro CR, 45 % všech technických památek, 39% infrastruktury pro volný čas. Dále zde má sídlo řada významných škol a institucí. Centrum je také významné jako dopravní uzel Ostravy, ve kterém projíždí 51% všech linek veřejné dopravy. Plocha zeleně v zóně je nízká, pokrývá cca 20% z celkové plochy zeleně ve městě. Závěr Na základě analýzy a dotazníkového šetření, které byly provedeny v rámci tvorby IPRM, bylo centrum Ostravy vybráno jako území s vysokým potenciálem růstu. Investice do tohoto území přinese nový stimul při rozvoji celé Ostravy a pozitivně se projeví také ve zlepšení kvality života obyvatel města a jeho okolí. Potenciál růstu centra Ostravy spočívá jednak ve vysoké koncentraci ekonomických aktivit, především díky započaté revitalizaci území Nová Karolina, které je významným potenciálem pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb. Další aspektem pro podporu rozvoje centra Ostravy je jeho význam v zajištění sociálních, kulturních a společenských potřeb obyvatel vč. potenciálu, který má ve vazbě na turistický ruch. Centrum města, jako vybraná zóna, by mělo přitahovat rozhodující rozvojové aktivity. Z tohoto důvodu je odvozen i samotný název Integrovaného plánu města OSTRAVA – MAGNET REGIONU.

48/105


2 Popis zóny 2.1 Kvantitativní a kvalitativní popis zóny

2.1.1 Základní charakteristika území Současné problémy městského centra Ostravy jsou do značné míry spojeny s urbanistickou strukturou města. Ostrava byla postupně doplněna o další dva relativně samostatné obytné sektory a to na západě Porubu a Ostravu-Jih, které vzájemně od sebe i od stávajícího organismu města Ostravy byly a jsou dosud odděleny řídce zastavěnými nebo dokonce volnými prostory. Vznikly tak tři obytné sektory, přičemž původní prostor Ostravy představuje jeden z nich. Tato sektorová urbanistická struktura města Ostravy spolu s řadou dalších okolností zapříčinila vznik řady specifických rysů ostravského městského centra, s nimiž se město dosud velmi bolestivě vyrovnává. Území centra města, resp. centra a jeho blízkého okolí zahrnuje dle administrativního členění 3 městské obvody Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava a Vítkovice a 11 městských částí. Jedná se o urbanistický celek, který vznikl historickým vývojem jako přirozené centrum města. Rozlohou zaujímá necelých 29% z celkového území města a žije v něm 22,64% obyvatel Ostravy. Přehledné vyznačení zóny, včetně detailního zobrazení a popisu je součástí příloh dokumentu IPRM. Tabulka č. 34: Městské obvody tvořící centrum a okolí Městské Počet obyvatel Podíl Území obvody (k 31.3.2008) obyvatel (%) Moravská Ostrava a 42 538 13,42 Centrum Přívoz města a Slezská 21 349 6,73 okolí Ostrava Vítkovice

Rozloha (ha)

Podíl rozlohy (%)

1353

6,24

4170

19,44

7 798

2,46

650

3,02

celkem 71 685 Zdroj: Faktografické listy Ostrava 2008

22,66

6 073

28,7

Samotná řešená zóna je však vymezena ještě konkrétněji právě v rámci městského centra. Tato strategie byla zvolena, aby vymezení zóny bylo co nejpřesnější a mělo tak maximální vypovídající hodnotu. Zóna se skládá z částí všech třech, výše uvedených, městských obvodů. Zóna je schematicky vyznačena na obrázku č.4. Ze západu je zóna vymezena ulicí Místecká, Cingrova a Cihelní, poté přechází na ulici Mariánskohorskou, ta se stáčí k severu na ulici Sokolskou a Hlučínskou. Severní hranice je tvořena řekou Odrou (resp. jejím levým břehem, který zasahuje na území národní přírodní památky Landek), a to od křížení s ulicí Hlučínskou až po hranici katastru Hrušov. Východní hranice je tvořena hranicí k.ú. Hrušov, Muglinov a Slezská Ostrava. V místě, kde hranice k.ú. Slezská Ostrava protíná řeku Lučinu, se hranice stáčí právě na tok Lučiny a pokračuje až k soutoku s řekou Ostravicí. Poslední část hranice je tvořena řekou Ostravicí, která pokračuje proti svému toku směrem jižním až na hranice katastru města. Jižní hranice zóny je pak tvořena hranicí k.ú. Vítkovice od řeky Ostravice po ulici Místeckou, kde je hranice zóny uzavřena. Bližší vyznačení zóny je znázorněno v příloze dokumentu IPRM.

49/105


Obrázek č. 3 Grafické vymezení řešené zóny

Přímo řešené území zaujímá část z uvedených obvodů. Celková rozloha řešené zóny je 2.355 ha tj. cca 11% území města a žije v ní 22.360, tj. 7,2%, obyvatel Ostravy. 2.1.2 Prioritní oblasti řešené v zóně Výsledky ze socioekonomické analýzy a SWOT analýzy poukázaly na konkrétní okruhy problémů, které ovlivňují samotný rozvoj města, proto se jimi bude IPRM Ostrava – magnet regionu v rámci řešené zóny dále zabývat. Problémové okruhy spadají do 5 prioritních oblastí popsaných v analýze celého města. V této kapitole je popis oblastí zaměřen na vybranou zónu tak, aby byl jasně popsán a kvantifikován současný a cílový stav zvolených ukazatelů v zóně. Uváděné ukazatele se vztahují k předchozím kriteriím pro výběr zóny, specifikovaných výše v předchozí kapitole Kriteria pro výběr zóny. Ekonomický rozvoj Řešená zóna má výrazně vyšší potenciál dalšího ekonomického rozvoje než ostatní okrajové městské části. Je to dáno polohou, dopravní dostupností a historickými souvislostmi. Vysoká koncentrace turistické infrastruktury, existence dosud nevyužitých rozvojových ploch i počet podnikatelských subjektů v zóně je jedním z hlavních ukazatelů pro její výběr. V zóně sídlí řada regionálních i národních firem, které zaměstnávají tisíce pracovníků.

50/105


Mezi nejvýznamnější lze uvést: OKD, a.s. Dopravní podnik Ostrava, a.s. skupina RPG RWE Plynoprojekt, a.s. ČD a.s. GŘ Praha, pracoviště Ostrava ČD a.s, SDC Ostrava, Magistrát města Ostravy Česká pošta s.p. Ostravské vodárny a kanalizace Využití existujícího potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu či revitalizace Dolní oblasti Vítkovic a projektu Nová Karolina přispěje k dalšímu rozvoji ekonomických aktivit, které napomohou k celkovému rozvoji podnikání a služeb především v terciárním sektoru. Plánované ukazatele Název ukazatele Revitalizovaná plocha jednotlivých objektů CR Počet nově vytvořených pracovních míst Infrastruktura pro CR (objekty)

Měrná jednotka

Stávající stav

Nový stav

m2

0

6.600

počet

0

10

počet

0

4

Mezi nejvýznamnější rozvojové lokality v zóně lze zařadit území bývalé koksovny Karolina, sledované v minulosti také jako brownfield. Lokalita tvoří nyní významný potenciál pro ekonomický rozvoj celého území. Vlastníkem je z větší části podnikatelský sektor a z menší části město. Území nemá vhodné propojení s centrem města a neplní tak zatím možnou funkci podporující podnikání a zaměstnanost. Další významnou rozvojovou lokalitou je Dolní oblast Vítkovic, kde soukromý investor spolu s městem do budoucna plánuje vytvořit v horní části kampus a vysokoškolské koleje a v dolní části obytné domy a kanceláře. Vítkovice přestanou být „ostudou“ Ostravy, ale budou v budoucnu plnit funkci rozšířeného centra. Sociální integrace Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, díky implementované strukturální politice, míra nezaměstnanosti v Ostravě stále klesá a počet ekonomicky aktivních obyvatel se zvyšuje. Stejně tak se mění k lepšímu vzdělanostní struktura obyvatelstva. Narůstá počet vysokoškoláků a také významně vzrůstá zájem o studium na vysokých a specifických školách, které již nyní nedokáží stále rostoucí poptávku uspokojit. Významným faktorem pro rozvoj zóny je přítomnost OsU, VŠP, fakulty ekonomické VŠB-TUO, mezinárodní školy 1st International School of Ostrava a Janáčkovy konzervatoře právě v řešeném území. Plánované ukazatele Název ukazatele Projekty podané vzdělávacími institucemi se sídlem v zóně pro období 2007-2013 Vzdělávací instituce zapojené do realizace IPRM

Měrná jednotka

Stávající stav

Nový stav

počet

0

5

počet

0

3

51/105


Na území zóny vyvíjí činnost i další vzdělávací instituce, podporující rekvalifikace a celoživotní vzdělávání jako Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, DAMAN Akreditované vzdělávací středisko MŠMT, ECDL, PROFIT OSTRAVA - VZDĚLÁVACÍ CENTRUM nebo např. IKOR – Institut komunitního rozvoje, uvedené subjekty jsou zapojeny do řady národních i mezinárodních projektů a programů financovaných také z evropských zdrojů. V zóně sídlí také Krajská hygienická stanice, soukromé kliniky a zařízení poskytující sociální služby jako jsou stacionáře, domovy důchodců nebo krizové centrum. Životní prostředí V rámci zóny je oblast životního prostředí zaměřena na řešení problematiky dvou podoblastí. Jedná se o veřejnou zeleň a parky a ekologické zátěže. Zeleň a parky Občané města v dotazníkovém šetření jednoznačně vyjádřili nespokojenost se stávajícím stavem a množstvím zeleně v centru města. Na otázku „Kde je podle Vašeho názoru nejméně zeleně?“ odpovědělo 37% dotázaných, že v centru města. V zóně se nachází plošná liniová i bodová zeleň, která však zaujímá pouze 1,36%. V rámci rozpočtu města je zeleň pravidelně udržována tak, aby byla udržena alespoň základní kvalita této zeleně. Nedochází však k její potřebné obnově, revitalizaci a nové výsadbě, která je pro image celého území klíčová. Ekologické zátěže Staré ekologické zátěže lze rozdělit do několika typů. Jsou to např. areály a podniky, které jsou již mimo provoz, odvaly odpadů a důlních hornin, nepovolené skládky a odkaliště, která sloužila k ukládání a nacházela se u řek Ostravice a Lučiny. Řeka Ostravice protéká řešenou zónou a odstranění jejího špatného stavu, způsobeného historickou těžbou bude předmětem Integrovaného plánu. V rámci odstranění škod způsobených těžbou na území zóny dojde k revitalizaci cca 9 km řeky, jejíž horní část je součástí soustavy NATURA 2000. Plánované ukazatele Název ukazatele Zrekonstruovaná plocha veřejné zeleně a parky Délka revitalizovaného toku řeky Ostravice

Měrná jednotka

Stávající stav

Nový stav

ha

0

25

km

0

9

Přitažlivé město V zóně je koncentrován vysoký počet atraktivit v rámci volného času, kultury a sportu. Jsou to: Centrum Černá louka ZOO Ostrava Slezskoostravský hrad Ostravské muzeum Divadlo Jiřího Myrona Komorní scéna Aréna Národní divadlo Moravskoslezské Divadlo loutek Ostrava Knihovna Ostravského muzea

52/105


FC Baník Ostrava Galerie Magna ulice Stodolní V centru města a v jeho okolí je také řada významných technických památek. 54% z nich leží přímo v řešené zóně. Konají se zde nejrůznější sportovní, kulturní a společenské akce regionálního i mezinárodního významu. Mezi nejvýznamnějšími akcemi konanými v centru města (cca 15 akcí), je následujících 9 v zóně. Jedná se o: 1. Janáčkův Máj 2. Colours of Ostrava 3. Folklor bez hranic 4. Mezinárodní festival outdoorových filmů 5. Svatováclavský hudební festival 6. Festival souznění – mezinárodní festival adventních zvyků, koled a řemesel (2007) 7. Spectaculo Interesse – loutkářský festival s mezinárodní účastí 8. Ostravský koníček 2008 – mezinárodní festival dětské a studentské filmové tvorby 9. Setkání mistrů – mezinárodní automobilové závody Centrum města plní také jednu ze základních funkcí regionální metropole, tj. funkci výstavnictví. Je totiž zcela nesporné, že Ostrava jako jedno z mála českých měst a jako hlavní centrum Moravskoslezského kraje je již po mnoho let nezpochybnitelnou regionální metropolí. Území má také velký význam jako administrativní a správní centrum. Sídlí zde např.: Český telekomunikační úřad Finanční ředitelství v Ostravě Úřad práce v Ostravě Evropský sociální fond – pracoviště Ostrava Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj Nejvyšší kontrolní úřad Krajský soud Krajské státní zastupitelství v Ostravě Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Úřad Regionální rady MSK Vazební věznice Ostrava Magistrát města Ostravy Česká televize – studio Ostrava Český rozhlas (pobočka Ostrava) ČNB - Pobočka Ostrava Česká podnikatelská pojišťovna Česká spořitelna, a.s. Citibank

53/105


Obrázek č.4

Areál Miniuni – Černá Louka

Se zlepšením fyzického stavu centra města úzce souvisí i zlepšení vnímání města samotného jak obyvateli, tak návštěvníky i potenciálními investory. Změna fyzického prostředí centra města přispěje k lepšímu vnímání obrazu celého města. Plánované ukazatele Název ukazatele Plocha revitalizovaných technických památek Modernizovaná plocha objektů pro kulturu a volný čas Dostupnost a mobilita

Měrná jednotka

Stávající stav

Nový stav

m2

0

6.950

m2

0

2.140

Automobilová doprava je obyvateli upřednostňována před veřejnou dopravou a alternativní formy dopravy (např. segregované cyklistické stezky) zatím nejsou ve městě plně rozvinuty. Centrum města je dopravním uzlem celé Ostravy, často zde dochází ke krizovým a kolizním situacím. Intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra nabývá hodnot, které paralyzují život ve středu města a výrazně ovlivňují kvalitu ovzduší a hlučnost v centru. MHD je v zóně zajišťována 11 tramvajemi, 11 trolejbusy a 26 autobusy, zastávky jsou z větší části již bezbariérové, v zóně je rozmístěno 141 zastávek a jezdí zde 48 linek. Významným problémem je propojení nově budované lokality Nová Karolina, a to především MHD. Plánované ukazatele Název ukazatele Délka trolej.trakcí Počet vybudovaných zastávek Počet nových linek v zóně

Měrná jednotka km

Stávající stav 0

Nový stav 1,5

ks

0

3

ks

0

1

54/105


2.2 SWOT analýza zóny

Silné stránky • Existence nejrozsáhlejšího projektu regenerace vnitřního města v ČR – Nová Karolina • Koncentrace ploch brownfields s možností budoucího rozvoje • Nejnavštěvovanější lokalita v Ostravě (turisté i obyvatelé) • Fungující MHD • Dostatečná síť fungujících veřejných soukromých škol • Silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu • Ekonomické a obchodní centrum • Vysoká koncentrace specifické atraktivity města – industriálních památek • Silná pozice centra v kulturním využití • Místo významných sportovních a kulturních akcí • Koncentrace infrastruktury pro CR • Centrum plní funkci výstavnictví • Dobrá dostupnost zdravotní péče • Existující bezbariérové trasy

Příležitosti

Slabé stránky • Slabý výraz centra • Absence významné mezinárodní instituce • Nedostatek parkovacích ploch • Není dopravně propojeno území Karoliny s centrem města • Dlouhodobě přetrvávající negativní image • Méně využívaný potenciál CR (nové náměty) • Přetrvávající ekologické zátěže • Znečištěné prostředí (vzduch a hluk) • Nízká kvalita veřejné zeleně • Rostoucí intenzita automobilové dopravy • Současná kapacita některých vzdělávacích institucí neodpovídá rostoucí poptávce • Rozsáhlé nerevitalizované plochy brownfields v bezprostřední blízkosti centra • Zchátralé kulturní dědictví

Hrozby

• Realizace koncepce Nové Karoliny, rozvoj centrálních a metropolitních funkcí v těsné blízkosti centra města

• Nedostatečným dopravním propojením nových ploch nedojde k jejich rozvoji v plánovaném rozsahu

• Využití ploch a prostor pro vědu, výzkum a inovace a pro rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou

• Ústup významu Ostravy jako centra regionu na úkor menších měst v MSK

• Revitalizace brownfields pro další využití

• Nárůst individuální dopravy na úkor veřejné dopravy

• Zlepšení vazeb mezi partnery na regionální a místní úrovni

• Výrazně zpomalené zlepšování mediálního obrazu a image Ostravy

• Odstraňování ekologických zátěží realizací humanizace řek a jejich následné využití pro volný čas

• Odliv obyvatelstva stěhováním

55/105


• Rozšíření nabídky CR a zvýšení atraktivity stávajících objektů pro CR • Rozšiřovat nabídku infrastruktury pro volný čas a zábavu v návaznosti na soudobé trendy • Zlepšování parametrů a podmínek pro veřejnou dopravu

2.3 Vize, globální cíl Provedená analýza dosavadního vývoje města i zóny ukazuje, že Ostrava není pouze hornicko-hutnickým městem, ale významným centrem kulturním, finančním a podnikatelským. Stává se také významným centrem školským a vědeckovýzkumným. Vzhledem k velikosti a potenciálu celé ostravské aglomerace jsou však tyto funkce stále nedostačující. Město koncentrující v minulosti těžbu černého uhlí, hutnictví a strojírenství zaznamenává přechod k rozvoji terciérního sektoru, rozvoji školství a občanské infrastruktury. Současnou etapu rozvoje lze charakterizovat jako snahu o konverzi a restrukturalizaci průmyslu a nárůst terciéru a kvartéru. S touto přeměnou souvisí i celkový dojem podoby města tak, jak jej vnímá veřejnost. Tento obraz je stále ovlivněn minulostí a je nutné jej změnit. Tato skutečnost spolu se závěry z jednotlivých analyzovaných prioritních oblastí tvoří základ pro Integrovaný plán města, pro stanovení jeho vize a cílů. Realizací IPRM Ostrava – magnet regionu prostřednictvím jednotlivých aktivit budou naplněny stanovené cíle a bude tak dosaženo plánované vize, která byla vydefinována na jednání Pracovní skupiny a následně projednána a schválena Řídícím výborem dne 29.4.2008 Vize cílového stavu: Ostrava je díky konverzi centra živé, pulzující město, plnící všechny metropolitní funkce Obyvatelé oceňují kvalitu života ve městě Návštěvníky láká specifická kultura a další atraktivity Zvyšuje se příliv investorů, kteří zde vytváří nové pracovní příležitosti

Ekonomický rozvoj





VIZE IPRM Živé, pulzující město, plnící všechny metropolitní funkce. Obyvatelé oceňují kvalitu života ve městě, návštěvníky láká specifická kultura a další atraktivity a zvyšuje se příliv investorů, kteří zde vytváří nové pracovní příležitosti

56/105


Ostrava se stává příjemným místem, kde se zvyšuje kvalita života obyvatel a dochází ke stabilizaci, případně nárůstu počtu obyvatel města. Město je stále plné vnitřních protikladů a disproporcí. Kdy na jedné straně stojí rozvinutý hutní průmysl, procházející restrukturalizací a na straně druhé rodící se centrum kultury a společenského života, kde se nachází řada významných atraktivit pro cestovní ruch a volný čas. V souvislosti se současným stavem města i jeho centra lze hovořit o historické křižovatce jejího dalšího vývoje. Zlepšení dlouhodobě přetrvávající negativní image města způsobené historickým vývojem díky novému, atraktivnímu výrazu centra města je globálním cílem IPRM Ostrava – magnet regionu, jehož realizace přispěje k naplnění dané vize.

2.4

Stanovení cílů a strategie

Zlepšení dlouhodobě přetrvávající negativní image Ostravy způsobené historickým vývojem lze díky novému, atraktivnímu výrazu centra města dosáhnout naplněním principů udržitelného rozvoje, který lze v širším pojetí chápat jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí. Tyto oblasti jsou výchozím faktorem pro stanovení cílů IPRM. Zlepšení ekonomické oblasti vychází z předpokladu, že v řešené zóně vzroste podnikatelská aktivita - a to prostřednictvím potenciálu pro cestovní ruch. Dojde také k zajištění dopravní obslužnosti celého řešeného území. K řešení přispěje: Cíl I. Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny Cíl IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu Cíl II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel včetně podpory výzkumu a inovací V rámci dotazníkového šetření, které proběhlo mezi obyvateli Ostravy, bylo zjištěno, že jedním z hlavních problémů centra města je stav životního prostředí, především stav veřejné zeleně. Zkvalitněním veřejné zeleně a odstraněním ekologické zátěže způsobené důlními poklesy významně ovlivní vzhled centra a tím i jeho vnímání pro všechny obyvatele i návštěvníky. K naplnění globálního cíle v oblasti životního prostředí dále přispívá: Cíl III. Zlepšení kvality životního prostředí Další z významných oblastí, které ovlivňují image města je sociální oblast. Zónu lze definovat jako vzdělanostní centrum města, kde sídlí dvě ze tří vysokých škol, řada středních i základních škol vč. mezinárodní školy vyučující v cizích jazycích. Z toho důvodu byl definován cíl zaměřený na zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel. Cíl II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel včetně podpory výzkumu a inovací

57/105


Obrázek č.5

Zobrazení vazby mezi cíli Cíl I. Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny

Cíl II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel

GLOBÁLNÍ CÍL Zlepšení dlouhodobě přetrvávající negativní image města způsobené historickým vývojem díky novému, atraktivnímu výrazu centra města

Cíl IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu

Cíl III. Zlepšení kvality životního prostředí

Stanovené cíle řeší především slabé stránky specifikované ve SWOT analýze zóny. Jejich realizace a zvolená strategie však současně zohledňuje příležitosti a eliminuje definované hrozby z analýzy. Níže jsou uvedeny slabé stránky a příležitosti, které budou prostřednictvím konkrétních cílů řešeny. Cíl I. Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny Není dopravně propojeno území Karoliny s centrem města W - slabé stránky Rostoucí intenzita automobilové dopravy Realizace koncepce Karoliny, rozvoj centrálních a O - příležitosti metropolitních funkcí v těsné blízkosti centra města

Cíl II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel včetně podpory výzkumu a inovací Dlouhodobě přetrvávající negativní image Současná kapacita některých vzdělávacích institucí W - slabé stránky neodpovídá rostoucí poptávce Zlepšení vazeb mezi partnery na regionální a místní úrovni O - příležitosti Cíl III. Zlepšení kvality životního prostředí Dlouhodobě přetrvávající negativní image Přetrvávající ekologické zátěže W - slabé stránky Znečištěné prostředí (vzduch a hluk) Nízká kvalita veřejné zeleně O - příležitosti

Odstraňování ekologických zátěží realizací humanizace řek a jejich následné využití pro volný čas

58/105


Cíl IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu Slabý výraz centra Absence významné mezinárodní instituce Dlouhodobě přetrvávající negativní image W slabé stránky Méně využívaný potenciál CR (nové náměty) Zchátralé kulturní dědictví Rozšíření nabídky CR a zvýšení atraktivity stávajících objektů pro CR O příležitosti Rozšiřovat nabídku infrastruktury pro volný čas a zábavu v návaznosti na soudobé trendy Revitalizace brownfields pro další využití Realizací IPRM budou odvráceny tyto hrozby: Ústup významu Ostravy jako centra regionu na úkor menších měst v MSK Nedostatečným dopravním propojením nových ploch nedojde k jejich rozvoji v plánovaném rozsahu Nárůst individuální dopravy na úkor veřejné dopravy Výrazně zpomalené zlepšování mediálního obrazu a image Ostravy Odliv obyvatelstva Z řady způsobů verifikace bylo zvoleno zapojení formou izolovaných názorů, získávání pohledů zainteresovaných subjektů na specifikované cíle IPRM. Všechny oslovené subjekty s navrženými cíli souhlasily, žádné zásadní připomínky či nesouhlas ze strany partnerů nebyly vzneseny. V průběhu schvalovacího procesu zodpovídal dotazy manažer IPRM. Způsob dosažení cílů IPRM je znázorněn s využitím logického rámce, který zobrazuje navrženou strategii. Logické modely jsou součástí velké skupiny evaluačních postupů, jejichž cílem je popsat teorii jako “specifikaci toho co musí být uděláno, aby bylo dosaženo požadovaných cílů, jaké další důležité dopady mohou být očekávány a jak tyto cíle a dopady mohou být dosaženy”. Technika logického rámce spočívá ve strukturování komponent IPRM a v analýze interních a externích logických souvislostí. Výsledkem této techniky je formální maticová prezentace interního fungování navrženého IPRM, způsobu verifikace dosaženého pokroku a vnitřních a vnějších faktorů ovlivňující konečnou úspěšnost. Specifické cíle budou dosaženy prostřednictvím naplňování opatření, která se skládají z řady aktivit, jejich specifikace je upřesněna dále v kapitole č.3 Popis opatření a aktivit.

59/105


Logický rámec Logické kroky

Celkové cíle

Účel projektu

Objektivně verifikovatelné ukazatele úspěchu

• Zlepšení dlouhodobě přetrvávající negativní image města způsobené historickým vývojem díky novému, atraktivnímu výrazu centra města • Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny • Změna vzdělanostní struktury obyvatel • Zlepšení kvality životního prostředí • Zvýšení a rozšíření kvality a vytíženosti občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu

• •

• •

Očekávané výsledky

Zdroje a prostředky verifikace

• Vybudovaná a opravená dopravní infrastruktury • Rozšířená MHD • Nárůst počtu kvalifikovaných osob • Odstranění ekologické zátěže • Zlepšení stavu veřejné zeleně • Revitalizované objekty pro cestovní ruch • Moderní, energeticky méně náročné, bezbariérové a regenerované objekty pro volný čas a kulturu

• • • • • • •

Plocha zóny se zajištěnou obslužností Snížení počtu volných pracovních míst s požadavkem vyššího či speciálního vzdělání Rostoucí počet návštěvníků řeky Ostravice a okolí Zvyšující se počet návštěvníků objektů pro CR, kulturu a volný čas km komunikací km trolej. trakcí Počet podpořených osob Plocha sanovaného území Plocha revitalizované zeleně Počet objektů pro CR Počet objektů pro kulturu a volný čas

• • •

GIS magistrátu města Statistické ročenky ÚP Výroční zprávy provozovatelů jednotlivých objektů

Předpoklady • •

Kvalitní propagace a marketing Zvýšení návštěvnosti centra města Ostravy

• •

Dokončení projektu Nová Karolina Zájem o studium a CCV ze strany cílových skupin Dostatek vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů Dodržení technologických postupů při sanaci řeky Ostravice Volba specifické náplně pro objekty CR

• • • •

• • •

Kolaudační rozhodnutí Prezenční listiny Předávací protokoly

• • • • •

Odborná a kvalitní realizace jednotlivých aktivit Dodržení podmínek programů Bezchybné finanční a projektové řízení Fungující partnerství Odborný stavební dozor

60/105


Aktivity

• Budování ekologických forem dopravy vč. zastávek • Tvorba a realizace vzdělávacích programů • Humanizace řeky Ostravice • Revitalizace veřejné zeleně • Modernizace ZOO Ostrava • Rozvoj nových služeb a produktů pro oblast cestovního ruchu • Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas • Rozvoj lokality Centrum Černá louka

• Průběžné zprávy • Zápisy z jednání projektového týmu • Účetní doklady • Smlouvy

• • • • • • • •

Schválení IPRM Zastupitelstvem města Zájem ze strany místních institucí a partnerů Dostatek odborníků a expertů při přípravě Dostatek finančních prostředků Zpracované projektové dokumentace Vydané povolení v souladu s platným stavebním zákonem a ostatními předpisy Fungující organizační struktura IPRM Správně zpracované žádosti o dotace

61/105


2.5 Rozsah využití ROP i jiných OP pro dosažení globálního cíle Cíle

Priorita ROP

Oblast podpory ROP

Jiný OP

Cíl I. Cíl II.

3 3

3.1 ---

Cíl III.

--

---

Cíl IV.

3

3.1

--OPVpK OPŽP, Program revitalizace Moravskoslezského kraje ---

Jednotlivá opatření IPRM budou financována především z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, z prioritní osy 3 Rozvoj měst, oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu. Pouze v rámci cíle II a III dojde k využití Tematických operačních programů a národních zdrojů. Tyto intervence z jiných OP jsou nezbytné, aby byly dosaženy stanovené cíle a byly provázány jednotlivé aktivity v rámci definovaných opatření. Financování z jiných operačních programů a národních zdrojů bude realizováno u následujících cílů a opatření: Cíl II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel včetně podpory výzkumu a inovací Cíl bude financován prostřednictvím Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Finanční objem přepokládaných prostředků je odhadován na cca 1,6% z celkového finančního objemu IPRM.

Cíl III. Zlepšení kvality životního prostředí, bude financován ze dvou zdrojů Opatření III.1 Odstranění ekologické zátěže bude financováno prostřednictvím národních zdrojů, kdy finanční objem přepokládaných prostředků tvoří cca 33,5% z celkového finančního objemu IPRM. Opatření III.2 Zlepšení stavu veřejné zeleně bude financováno prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, kdy finanční objem přepokládaných prostředků je odhadován na 1,7% z celkového finančního objemu IPRM

2.6 Indikátory na úrovni cílů IPRM V rámci IPRM jsou stanoveny kvantifikovatelné indikátory, které budou v období od roku 2008 do roku 2013 naplněny. Indikátory jsou koncipovány tak, aby poskytovaly klíčové agregované údaje za: a) celý IPRM ve vazbě na ROP b) jednotlivé cíle IPRM pro všechna opatření bez ohledu na jejich financování

62/105


a)

Indikátory ROP, které budou naplněny na úrovni IPRM Měrná jednotka

Nový stav

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městě

ha

11,47

Hlavní 65 11 00

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

užitná plocha v m2

9.100

65 11 04

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy

užitná plocha m2

9.100

65 41 31

Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst

počet

1

Počet zapojených partnerů

počet

5

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu)

počet

15

Kód

Název indikátoru

Hlavní 65 01 01

51 15 31

b)

Indikátory, které budou naplněny v rámci realizace všech opatření a cílů IPRM Cíl

Měrná jednotka

Nový stav

ha

1,0

počet

200


ha

35,6

Plocha revitalizovaných území

ha

25

Kód

Název indikátoru

Cíl I. Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny

65 01 01


Cíl II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel včetně podpory výzkumu a inovací

07.41.00 OPVpK

Počet podpořených osob

65 01 01 *

Cíl III. Zlepšení kvality životního prostředí

24 01 00 OPŽP

63/105


Cíl IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu

65 11 00

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem


9.100

65 11 04

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy


9.100

65 01 01


ha

10,47

65 41 31

Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst

počet

1

Počet zapojených partnerů

počet

5

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu)

počet

15

Indikátory prolínající se všemi cíli IPRM

51 15 31

*) Uvedený počet reprezentuje území revitalizované z prostředků Programu revitalizace MSK, který nemá stanoveny žádné indikátory, ale svým obsahem naplňuje indikátor ROP 65 01 01

64/105


3 Popis opatření a aktivit Na základě doporučení projektového týmu a rozsáhlých diskusí v ŘV IPRM, dalšími partnery a vedením města, byly navrženy na vymezeném území centra města Ostravy opatření a dílčí aktivity dle metodiky IPRM, které naplňují výše stanovené cíle.

3.1 Vazby mezi cíli, opatřeními a aktivitami financovanými z ROP i jiných OP Specifický cíl I. Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny

II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel

III. Zlepšení kvality životního prostředí

IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu

Opatření I.1 Rozšíření MHD

II.1 Zvyšování počtu kvalifikovaných osob

III.1 Odstranění ekologické zátěže III.2 Zlepšení stavu veřejné zeleně

IV.1 Podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity

Aktivity I.1.1 Budování ekologických forem dopravy vč. zastávek

II.1.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů

III.1.1 Humanizace řeky Ostravice

IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava

III.2.1 Revitalizace veřejné zeleně

IV.1.2 Rozvoj nových služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV. 2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas IV.2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka

Příprava a řízení realizace IPRM tvoří samostatnou aktivitu. Úspěšná realizace IPRM je touto aktivitou přímo podmíněna.

65/105


3.2 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na ROP V kapitole jsou popsána jednotlivá opatření, jejichž realizace povede k dosažení cílů IPRM. Výchozí stav v rámci jednotlivých opatření je analyzován a popsán v rámci kapitoly 2.1 Kvantitativní a kvalitativní popis zóny. Stanovená opatření jsou zaměřena prostřednictvím cílů na minimalizaci slabých stránek specifikovaných ve SWOT analýze zóny. Zvolená strategie současně zahrnuje a zohledňuje i příležitosti definované taktéž v analýze. Specifikace jednotlivých aktivit jsou uvedeny v příloze IPRM. Indikativní seznam projektů je rovněž zařazen do příloh. Opatření I.1 Rozšíření MHD Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl I. Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny Prioritní oblast:

Dostupnost a mobilita Sociální integrace

Operační program: ROP Prioritní osa: 3 – Rozvoj měst Oblast podpory: 3.1 Rozvojové póly regionu Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze zóny. V rámci opatření budou realizovány projekty, které budou řešit především propojení zóny s dalšími částmi města, především s nově budovanou městskou čtvrtí Nová Karolina a dále směrem jižním (Nové Vítkovice). Aktivitami, realizovanými v rámci opatření I.2 bude naplněn Cíl I. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje. Vazba opatření na SWOT analýzu Není dopravně propojeno území Karoliny s centrem města Slabé stránky Rostoucí intenzita automobilové dopravy Rozsáhlé plochy brownfields v bezprostřední blízkosti centra Realizace koncepce Karoliny, rozvoj centrálních a Příležitosti metropolitních funkcí v těsné blízkosti centra města Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 - 2013 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Jedná se o výstavbu trolejbusových a Budování ekologických tramvajových tratí, které prodlouží současné I.1.1 forem dopravy vč. zastávek trasy MHD. Součástí aktivity bude také budování zastávek MHD.

66/105


Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Multi Veste Czech Republic 5, s.r.o. Dopravní podnik Ostrava a.s. Opatření IV.1 Podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu Prioritní oblast:

Ekonomický rozvoj Přitažlivé město

Operační program: ROP Prioritní osa: 3 – Rozvoj měst Oblast podpory: 3.1 Rozvojové póly regionu

Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze zóny. V rámci opatření budou realizovány investiční projekty, prostřednictvím kterých bude rekonstruována infrastruktura pro CR, současně budou realizovány neinvestiční projekty, zaměřené na tvorbu a realizaci produktů, příp. nových služeb, sloužících pro CR. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření IV.1 bude naplněn Cíl IV. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a požadavky na energetickou náročnost budov dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje. Vazba opatření na SWOT analýzu Dlouhodobě přetrvávající negativní image Slabé stránky Méně využívaný potenciál CR (nové náměty) Rozšíření nabídky CR a zvýšení atraktivity stávajících Příležitosti objektů pro CR Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 - 2012 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis IV.1.1.

Modernizace ZOO Ostrava

Doplnění nových atraktivit a vytvoření podmínek pro moderní služby v oblasti CR, jako je ekologická výchova formou nového safari nebo pavilonu evoluce je předmětem uvedené aktivity.

IV.1.2.

Rozvoj nových služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu

Jedná se o budování nová infrastruktury, tvorbu produktů a zavádění služeb souvisejících především s humanizací řeky Ostravice.

67/105


Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava ZOO Ostrava, p.o. Ostravský informační servis, s.r.o. Hornické muzeum OKD Ostravské výstavy, a.s. Spolek vodáků Campanula Opatření IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města vč. revitalizace brownfields a rozvoj cestovního ruchu

Prioritní oblast:


Operační program: ROP Prioritní osa: 3 – Rozvoj měst Oblast podpory: 3.1 Rozvojové póly regionu Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a využití příležitostí uvedených ve SWOT analýze zóny. V rámci opatření budou realizovány investiční projekty, prostřednictvím kterých bude rekonstruována infrastruktura pro zábavu a volný čas. Jedná se o řešení jak ucelené lokality (Černá louka), tak o revitalizaci samostatných objektů lokalizovaných v zóně. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření IV.2 bude naplněn Cíl IV. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit musí splňovat podmínky vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a požadavky na energetickou náročnost budov dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Tím bude zajištěno naplnění rovných příležitostí v oblasti mobility i principů udržitelného rozvoje. Vazba opatření na SWOT analýzu Slabý výraz centra Slabé stránky Absence významné mezinárodní instituce Dlouhodobě přetrvávající negativní image Rozšiřovat nabídku infrastruktury pro volný čas a zábavu Příležitosti v návaznosti na soudobé trendy Revitalizace brownfields pro další využití Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 - 2011 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis

IV.2.1

Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas

Jedná se o stavební práce související s obnovením objektů, které jsou evidovány jako kulturní památka a o jejich následně využití. Další stavební práce budou prováděny v souvislosti s rozšířením (novou výstavbou) či při obnovení stávající infrastruktury pro volný čas, která je koncentrována v zóně.

68/105


IV.2.2

Rozvoj lokality Centrum Černá louka

Předmětem aktivity budou především stavební práce, které povedou ke zlepšení stavebnětechnického stavu hradu a jeho okolí. Dále budou v rámci aktivity realizovány investiční projekty zaměřené na rozšíření a rozvoj infrastruktury.

Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Ostravský informační servis, s.r.o. Ostravské výstavy, a.s. Divadlo loutek Ostrava, p. o.

3.3 Popis jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP Opatření II.1 Zvyšování počtu kvalifikovaných osob Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl II. Změna vzdělanostní struktury obyvatel včetně výzkumu a inovací Prioritní oblast:

Sociální integrace Přitažlivé město

Operační program: Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa: 1 – Počáteční vzdělávání 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze zóny. V rámci opatření budou realizovány neinvestiční projekty, zaměřené na tvorbu a realizaci vzdělávacích programů, které mohou být podpořeny v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření II.1. bude naplněn Cíl II. Vazba opatření na SWOT analýzu Dlouhodobě přetrvávající negativní image Slabé stránky Současná kapacita některých vzdělávacích institucí neodpovídá rostoucí poptávce Příležitosti Zlepšení vazeb mezi partnery na regionální a místní úrovni Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2009 - 2013 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Tvorba a realizace II.1.1 Jedná se o neinvestiční projekty zaměřené na vzdělávacích programů tvorbu a následnou realizaci vzdělávacích programů na různých stupních vzdělávání včetně celoživotního vzdělávání.

69/105


Subjekty zapojené do realizace opatření

Statutární město Ostrava Ostravská univerzita Vysoká škola podnikání, a.s. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Opatření III.1 Odstranění ekologické zátěže Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl III. Zlepšení kvality životního prostředí Prioritní oblast:

Životní prostředí Přitažlivé město

Operační program Program revitalizace Moravskoslezského kraje Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek a příležitostí uvedených ve SWOT analýze zóny. V rámci opatření budou realizovány investiční projekty zaměřené na nápravu škod, způsobených ekologickou zátěží z minulých let. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření III.1 bude naplněn Cíl III. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit budou zaměřeny na obnovení ekologické rovnováhy na řece (a jejího okolí), tím bude zajištěno dodržení principů udržitelného rozvoje především v užším pojetí. Vazba opatření na SWOT analýzu Dlouhodobě přetrvávající negativní image Slabé stránky Přetrvávající ekologické zátěže Odstraňování ekologických zátěží realizací humanizace řek a Příležitosti jejich následné využití pro volný čas Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2009 - 2013 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis Dojde k odstranění kalů a nánosů na úseku cca 9 km řeky Ostravice a realizaci vodních děl, III.1.1 Humanizace řeky Ostravice které zabezpečí odpovídající průtok vody pro případ zvýšení hladiny. Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Povodí Odry s.p. Opatření III.2 Zlepšení stavu veřejné zeleně Cíl a prioritní oblast IPRM Cíl III. Zlepšení kvality životního prostředí Prioritní oblast:

Životní prostředí Přitažlivé město

70/105


Operační program: Operační program životní prostředí Prioritní osa: 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory: 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle Opatření je zaměřeno na řešení slabých stránek uvedených ve SWOT analýze zóny. V rámci opatření budou realizovány projekty zaměřené na zakládání a revitalizaci veřejné zeleně v zóně. Zeleň v centru města je jedním z nejvýrazněji vnímaných faktorů v návaznosti na kvalitu života a s tím související zlepšení image města. Aktivitami, realizovanými v rámci opatření III.2 bude naplněn Cíl III. Všechny dílčí projekty, které budou provedeny v rámci tohoto opatření a jeho aktivit budou zaměřeny na zlepšení kvality zeleně a celkového vzhledu zóny, tím bude zajištěno dodržení principů udržitelného rozvoje. Vazba opatření na SWOT analýzu Znečištěné prostředí (vzduch a hluk) Slabé stránky Nízká kvalita veřejné zeleně Časový plán realizace opatření Opatření bude realizováno v letech 2010 - 2012 Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis Číslo Název Stručný popis III.2.1

Revitalizace veřejné zeleně

Dojde k revitalizaci veřejných prostranství, především parků, sadů a sídelní zeleně

Subjekty zapojené do realizace opatření Statutární město Ostrava Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz

4 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů Z důvodu adekvátního řízení průběhu realizace IPRM a případného včasného usměrnění navržené intervence ve prospěch dosažení stanovených cílů, jsou v rámci této kapitoly navrženy monitorovací a měřitelné indikátory, jejichž prostřednictvím bude v průběhu realizace hodnocen postup realizace IPRM. Indikátory byly navrženy v návaznosti na ROP Moravskoslezsko a na další operační programy a jiné zdroje, které budou využívány pro financování IPRM. Plnění indikátorů bude v rámci monitorování IPRM vyhodnocováno 1x ročně. Naplňování jednotlivých indikátorů bude sledovat manažer IPRM, který v případě, že nebudou indikátory naplňovány v souladu s IPRM upozorní Řídící výbor.

71/105


4.1 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na ROP I.1 Rozšíření MHD Indikátor

Číslo a název

Celkem indikátor hlavní

65 01 01 - plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech

Měrná jednotka

Nový stav

ha

1,0

Zdroje ověření Kolaudační rozhodnutí Účetní doklady

IV.1 Podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu Měrná jednotka

Nový stav



ha

5,71


65 11 00 - plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

užitná plocha 2 m

7.000

užitná plocha 2 m

7.000

počet

1

Indikátor

Číslo a název

Celkem indikátor hlavní dílčí

Celkem indikátor doplňkový

65 11 04 - plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 65 41 31 - Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj měst

Zdroje ověření

Kolaudační rozhodnutí Účetní doklady

IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity Indikátor

Číslo a název




Celkem indikátor hlavní dílčí

Měrná jednotka

Nový stav

ha

4,76

65 11 00 - plocha regenerovaných a užitná plocha revitalizovaných 2 m objektů ve městech celkem 65 11 04 - plocha regenerovaných a užitná plocha revitalizovaných 2 m zájmové a volnočasové povahy

2.100

Zdroje ověření

Kolaudační rozhodnutí Účetní doklady

2.100

72/105


Indikátory společné pro všechna opatření Indikátor

Číslo a název

Počet zapojených partnerů Celkem indikátory doplňkové

51 15 31 - Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu)

Měrná jednotka

Nový stav

Zdroj ověření

počet

5

Partnerské smlouvy

počet

Smlouvy o poskytnutí dotace

15

Četnost měření: 1 x za rok, vždy k 31.12. daného roku, bude sledováno po celou dobu realizace IPRM

4.2 Indikátory na úrovni jednotlivých opatření ve vazbě na jiné OP II.1 Zvyšování počtu kvalifikovaných osob – nemá vazbu na ROP Indikátor/OP

Číslo a název

07.41.00 OP VpK

Počet podpořených osob

Měrná jednotka

počet

Nový stav

Zdroje ověření

200

Prezenční listiny Počet vydaných osvědčení a certifikátů

III.1 Odstranění ekologické zátěže – nemá vazbu na ROP Indikátor

Číslo a název


65 01 01 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech

Měrná jednotka

Nový stav

Zdroje ověření Kolaudační rozhodnutí

ha

35,6 Účetní doklady

III.2 Zlepšení stavu veřejné zeleně – nemá vazbu na ROP Indikátor

Číslo a název

Měrná jednotka

Nový stav

ha

25

Kolaudační rozhodnutí

24 01 00 Plocha Celkem indikátor hlavní

revitalizovaných území

Zdroje ověření

Účetní doklady

Četnost měření: 1 x za rok, vždy k 31.12.daného roku, bude sledováno po celou dobu realizace IPRM

73/105


5 Finanční a časový harmonogram 5.1 Finanční harmonogram Náklady na jednotlivá opatření a aktivity jsou členěny do let tak, aby bylo možné koordinovat finanční alokace s Úřadem regionální rady Regionu soudržnosti Moravskoslezsko (ÚRR). Celkové náklady IPRM činí (k datu 10. 03. 2009) 940.938.000 Kč (včetně DPH). Výše finančních prostředků IPRM, které budou jako celkové finanční prostředky alokovány pro ROP je 592.988.000 Kč, kdy v případě, že projekt nebude zakládat veřejnou podporu, bude možné získat z těchto nákladů až 92,5% dotaci, tedy až 548.514.000 Kč. Všechny níže uváděné částky jsou včetně DPH. Tabulka č. 35: Členění finančních prostředků ve vazbě na jednotlivé zdroje financování Zdroje IPRM Náklady v tis. Kč Možná maximální dotace (%) ROP 592.988 92,5 OPVpK 15.000 100 OPŽP 16.350 90 Program revitalizace MSK 316.600 100 Celkem 940.938 ---

Tabulka č. 36-1: Členění finanční prostředků na opatření a aktivity v rámci IPRM Opatření Náklady v tis.Kč Aktivita Náklady v tis.Kč 0. Příprava a realizace 8.000 IPRM I.1.1 Budování I.1 Rozšíření MHD 210.866 ekologických forem 210.866 dopravy včetně zastávek II.1 Zvyšování počtu II.2.1 Tvorba a realizace 15.000 15.000 vzdělávacích programů kvalifikovaných osob III.1 Odstranění ekologické III.1.1 Humanizace řeky 316.600 316.600 zátěže Ostravice III.2 Zlepšení stavu veřejné zeleně IV.1 Podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu

IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity

Celkem

16.350

164.069

210.053

III.2.1 Revitalizace veřejné zeleně IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava IV.1.2 Rozvoj nových služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas IV.2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka

16.350 99.195

64.874

102.985

107.068 940.938

74/105


Tabulka č. 36-2: Členění finančních prostředků IPRM na jednotlivá opatření a aktivity ve vazbě na ROP Opatření Náklady v tis.Kč Aktivita Náklady v tis.Kč 0. Příprava a realizace 8.000 IPRM I.2.1 Budování I.1 Rozšíření MHD 210.866 ekologických forem 210.866 dopravy včetně zastávek IV.1.1 Modernizace ZOO 99.195 Ostrava IV.1 Podpora rozvoje IV.1.2 Rozvoj nových infrastruktury a služeb 164.069 služeb, produktů a cestovního ruchu 64.874 infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a 102.985 IV.2 Rozvoj infrastruktury objektů pro volný čas 210.053 pro volnočasové aktivity IV.2.2 Rozvoj lokality 107.068 Centrum Černá louka 592.988

Celkem

Tabulka č. 37-1: Finanční alokace v tis. Kč na aktivity v jednotlivých letech v rámci IPRM Aktivita / Rok 0. Příprava a řízení realizace IPRM I.1.1 Budování ekologických forem dopravy včetně zastávek II.1.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů III.1.1 Humanizace řeky Ostravice III.2.1 Revitalizace veřejné zeleně IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava IV.1.2 Rozvoj nových služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0

2.000

1.900

1.100

1.000

1.200

800

0

0

132.456

64.710

600

13.700

0

0

2.000

2.000

4.000

4.000

3.000

0

0

7.000

78.500

78.500

78.500

74.100

0

0

0

1.750

4.675

3.045

6.880

0

0

0

1.995

48.600

48.600

0

0

0

0

2.797

30.280

31.797

0

0

75/105


IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas IV. 2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka Náklady celkem

0

3.763

0

85.522

13.700

0

0

0

1.500

83.110

22.458

0

0

0

0

16.263

304.508

339.245

181.242

98.880

800

Tabulka č. 37-2: Fin. alokace v tis. Kč na aktivity v jednotlivých letech v rámci ROP Aktivita / Rok 0. Příprava a řízení realizace IPRM I.1.1 Budování ekologických forem dopravy včetně zastávek IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava IV.1.2 Rozvoj nových služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas IV. 2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka Náklady celkem

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0

2.000

1.900

1.100

1.000

1.200

800

0

0

132.456

64.710

600

13.700

0

0

0

1.995

48.600

48.600

0

0

0

0

2.797

30.280

31.797

0

0

0

3.763

0

85.522

13.700

0

0

0

1.500

83.110

22.458

0

0

0

0

7.263

222.258

252.670

95.697

14.900

800

5.2 Časový harmonogram IPRM bude naplňováno prostřednictvím 6 opatření, v rámci kterých bude provedeno 8 aktivit. Doplňující (9.) aktivita je uváděna samostatně, bez provázání na opatření. Jedná o zajištění finančních prostředků na přípravu a následnou realizaci IPRM. Pro specifikaci jednotlivých časových úseků byla jako nejmenší jednotka zvolena aktivita. Proto bude časový harmonogram specifikován na úroveň trvání aktivit v jednotlivých letech. Trvání jednotlivých aktivit, jejich zahájení a dokončení je uvedeno v tabulce č.38, v tabulce č.39 je specifikována jejich návaznost.

76/105


Tabulka č.38-1: Délka trvání, zahájení a dokončení aktivit v rámci IPRM Termín realizace (rok) Délka Opatření Aktivity trvání (let) Zahájení Ukončení 0. Příprava a řízení realizace 6 2009 2014 IPRM I.1 Rozšíření I.1.1 Budování ekologických 4 2010 2013 MHD forem dopravy včetně zastávek II.1 Zvyšování počtu kvalifikovaných osob

II.1.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů

5

2009

2013

III.1 Odstranění ekologické zátěže

III.1.1 Humanizace řeky Ostravice

5

2009

2013


4

2010

2013


3

2010

2012

IV.1.2 Rozvoj služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu

3

2010

2012

IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas

4

2009

2012

IV. 2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka

3

2009

2011

III.2 Zlepšení stavu veřejné zeleně IV.1 Podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity

Tabulka č.38-2: Délka trvání, zahájení a dokončení aktivit v rámci IPRM ve vazbě na ROP Termín realizace (rok) Délka Opatření Aktivity trvání (let) Zahájení Ukončení 0. Příprava a řízení realizace 6 2009 2014 IPRM I.1 Rozšíření I.1.1 Budování ekologických 4 2010 2013 MHD forem dopravy včetně zastávek IV.1 Podpora IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava 3 2010 2012 rozvoje infrastruktury a IV.1.2 Rozvoj služeb, produktů a služeb infrastruktury pro oblast 3 2010 2012 cestovního cestovního ruchu ruchu IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity

IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas

4

2009

2012

IV.2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka

3

2009

2011

77/105


V letech 2008 a částečně 2009 budou činnosti v rámci IPRM zaměřeny na zabezpečení přípravy jednotlivých projektů. Jedná se především o soulad se stavebním zákonem a další legislativou. Časové hledisko může nejvíce ohrozit riziko č. 3 „Majetkové vztahy“ uvedené v kapitole č.8 Analýza rizik v tab. č 47, kdy řešení vlastnictví pozemků je dlouhodobá záležitost. Tomuto riziku se město snaží předejít tím, že již v roce 2007, v dostatečném předstihu zahájilo jednání související s přípravou projektů k územnímu rozhodnutí. Období let 2009-2014 bude zaměřeno z větší části na realizaci velkých investičních projektů. Dobu trvání jednotlivých aktivit zejména zahájení a provedení stavebních a dalších prací mohou ovlivnit rizika č. 6 „Průtahy s veřejnými zakázkami“ a 7 „ Kvalita díla“ uvedená v kapitole č.8 Analýza rizik v tab. č 47. Eliminace těchto rizik je popsána v kapitole č. 8 Analýza rizik, podkapitole 8.2. Snahou projektového týmu, který se podílel na zpracování IPRM bylo minimalizovat provázanost aktivit ve vazbě na opatření tak, aby ohrožení v podobě překročení plánovaných termínů realizace jednotlivých aktivit zásadním způsobem neovlivnilo ostatní aktivity a opatření. Z tohoto důvodu neexistuje přímá úměrnost v čase při realizaci jednotlivých aktivit. Tabulka č. 39: Realizace všech aktivit v jednotlivých letech a jejich návaznost v rámci IPRM Rok 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0. Příprava a řízení realizace IPRM I.1.1 Budování ekologických forem dopravy včetně zastávek II.1.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů III.1.1 Humanizace řeky Ostravice III.2.1 Revitalizace veřejné zeleně IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava IV.1.2 Rozvoj služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas IV. 2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka

5.3 Shrnutí Tato kapitola je členěna na dvě části. První část finančního a časového návrhu jednotlivých aktivit je zaměřena na IPRM jako celek, bez členění na rozdílné finanční zdroje. Druhá část zobrazuje aktivity, jejich finanční i časovou náročnost pouze ve vazbě na financování z ROP oblasti podpory 3.1. Jelikož některé dílčí projekty mohou zakládat veřejnou podporu, je velmi složité určit výši dotace a výši vlastního finančního podílu v rámci IPRM.

78/105


5.3.1 Integrovaný plán – celková alokace Aktivita / Rok 0. Příprava a řízení realizace IPRM I.1.1 Budování ekologických forem dopravy včetně zastávek II.1.1 Tvorba a realizace vzdělávacích programů III.1.1 Humanizace řeky Ostravice

tis.Kč vč. DPH

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

8.000

0

2.000

1.900

1.100

1.000

1.200

800

210.866

0

0

132.456

64.710

600

13.700

0

15.000

0

2.000

2.000

4.000

4.000

3.000

0

316.600

0

7.000

78.500

78.500

78.500

74.100

0


16.350

0

0

1.750

4.675

3.045

6.880

0


99.195

0

0

1.995

48.600

48.600

0

0

64.874

0

0

2.797

30.280

31.797

0

0

102.985

0

3.763

0

85.522

13.700

0

0

107.068

0

1.500

83.110

22.458

0

0

0

940.938

0

16.263

304.508

339.245

181.242

98.880

800

IV.1.2 Rozvoj služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas IV.2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka

Náklady celkem

79/105


5.3.2 Integrovaný plán – celková alokace pro ROP

Aktivita / Rok 0. Příprava a řízení realizace IPRM I.1.1 Budování ekologických forem dopravy včetně zastávek IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava IV.1.2 Rozvoj služeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV.2.1 Revitalizace kulturních památek a dalších objektů pro volný čas IV.2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka

Náklady celkem

tis.Kč vč. DPH

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

8.000

0

2.000

1.900

1.100

1.000

1.200

800

210.866

0

0

132.456

64.710

600

13.700

0

99.195

0

0

1.995

48.600

48.600

0

0

64.874

0

0

2.797

30.280

31.797

0

0

102.985

0

3.763

0

85.522

13.700

0

0

107.068

0

1.500

83.110

22.458

0

0

0

592.988

0

7.263

222.258

252.670

95.697

14.900

800

80/105


6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM Partnerství sehrává při zpracování integrovaného plánu významnou úlohu. Pod pojmem partneři, lze chápat nejen organizace a instituce působící na území města (dále jen partnerské subjekty), ale také širokou veřejnost. Zapojení těchto skupin do přípravy a zpracování IPRM Ostrava – magnet regionu se v některých krocích liší, stejně tak vedení komunikační strategie, proto budou odlišnosti vždy zdůrazněny dále v textu.

PARTNEŘI

=

Partnerské subjekty

+

Veřejnost

V zapojení partnerů – partnerských subjektů i veřejnosti, spatřuje město Ostrava přínos především v samotné integraci, která je nosným pilířem celé idey IPRM. Strategie procesu partnerství je koncipována tak, aby po ukončení realizace IPRM byla naplněna plánovaná očekávání s výsledky a tím bylo dosaženo synergického efektu vložených veřejných a soukromých finančních prostředků. Partnerství lze v rámci IPRM rozdělit do dvou základních fází. Jedná se o fázi přípravnou a realizační. V přípravné fázi se partneři-veřejnost podílí na samotném zpracování IPRM jak při výběru zóny (dotazníkové šetření), tak i při definování cílů, opatření a priorit (prostřednictvím elektronické komunikace a internetových stránek). V rámci realizační fáze budou partneři zapojeni buď do procesu výběru projektů, nebo se sami zařadí do pozice žadatele. Partnerství bylo v rámci obou fází IPRM naplněno zapojením partnerů do řídících struktur IPRM a to účastí v ŘV IPRM i zapojením v rámci aktivit pracovní skupiny. Aby byl proces partnerství úspěšný, musí být provedena řada systematických kroků, jenž následně zabezpečí samotné dosažení očekávání, kterým je sjednocení všech dostupných plánovaných aktivit ve vymezené zóně tak, aby vložené finanční prostředky následně přinesly maximální možné využití růstového potenciálu zóny. První, přípravná fáze se skládá ze dvou částí, které se dále člení na kapitoly: Komunikační strategie • Definování klíčových partnerů • Internetové stránky • Oslovení klíčových subjektů • Zahajovací veřejné jednání • Individuální jednání s partnery • Projektové listy • Dotazníkové šetření • Projednání navržených cílů, opatření a aktivit • Veřejné projednání IPRM

81/105


Zapojení partnerů • Účast v řídících strukturách • Individuální konzultace • Projednání cílů, opatření a aktivit Druhá, realizační fáze obsahuje také dvě části, které se dále člení na kapitoly: Dílčí projekty • Příjemci dílčích projektů • Realizace jednotlivých dílčích projektů Zapojení partnerů • Řízení IPRM • Monitoring IPRM Obrázek č.6

Grafické zobrazení strategie

Příprava IPRM Zapojení partnerů

Komunikační strategie

Realizace IPRM

Zapojení partnerů

Dílčí projekty

Naplnění vize a očekávání 82/105


6.1 Příprava IPRM 6.1.1 Komunikační strategie s partnery Nezbytným předpokladem pro úspěšnou přípravu a realizaci IPRM je zvládnutí postupů komunikace a vybudování účinného partnerství. Komunikace v rámci IPRM bude vedena především dvěma základními směry a to komunikace s veřejností a komunikace s partnerskými subjekty. Jednotlivé kroky jsou popsány dále v textu. Veškeré záznamy z jednání, prezenční listiny, pozvánky a další dokumenty dokládající zapojení partnerů a veřejnosti jsou uloženy na Magistrátu města Ostravy u manažera IPRM. Definování klíčových partnerských subjektů V průběhu měsíce října 2007 proběhlo vytipování klíčových subjektů, působících na území města Ostravy, za účelem vyzvání k zapojení do Integrovaného plánu rozvoje města Ostravy. Tyto subjekty byly osloveny a byla zahájena individuální komunikace s jednotlivými zájemci. Osloveni byli: Název subjektu 1. Destinační Management Moravskoslezský o. p. s. 2. UNIHOST 3. Ostravský informační servis, s.r.o. 4. Klub českých turistů Moravskoslezská oblast 5. Hornické muzeum OKD 6. Ostravské muzeum 7. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor reg. rozvoje, odd. cestovního ruchu 8. Agentura pro regionální rozvoj 9. Povodí Odry, s.p. 10. Spolek vodáků Campanula 11. Ostravské výstavy, a.s. 12. ZOO Ostrava, p.o. 13. Multi Development Czech Republic, a.s. 14. MOb Moravská Ostrava a Přívoz 15. MOb Slezská Ostrava 16. Divadlo loutek Ostrava, p.o. 17. Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. 18. Vítkovice Holding a.s 19. Slezská diakonie 20. Dopravní podnik Ostrava a.s 21. Nadace Landek

83/105


Internetové stránky Z důvodu dodržení podmínek transparentnosti při přípravě IPRM byly městem v říjnu 2007 zřízeny internetové stránky. Zde jsou zveřejňovány důležité informace pro občany i pro možné partnery (zápisy, výzvy k zapojení), také je zde umístěn projektový list. Za obsah stránek je zodpovědný manažer IPRM. Stránky v průběhu jejich fungování zaznamenaly cca 2200 přístupů. Adresa stránek je: www.ostrava.cz, sekce „Podnikatel“. Tabulka č. 40: Návštěvnost internetových stránek Název sekce

12/07

1/08

Sekce programy a projekty EU/ 174 337 programy EU Sekce programy a projekty EU/ projekty 62 464 EU Sekce programy a projekty EU/ IPRM 108 269 Celkem za měsíc 344 1070 Zdroj: odbor městského informačního systému MMO

2/08

3/08

4/08

5/08

Celkem za sekci

262

319

398

92

1.582

431

459

440

69

1.925

667 1360

417 1195

403 1241

339 500

2.203 5.710

1600 1400 Sekce programy a projekty EU/ programy EU

1200 1000 800

Sekce programy a projekty EU/ projekty EU

600

Sekce programy a projekty EU/ IPRM

400

Celkem za měsíc

200 0 12/07

1/08

2/08

3/08

4/08

5/08

Graf č.4 Oslovení klíčových subjektů Vybrané subjekty byly prostřednictvím oslovovacích dopisů přizvány na jednání pracovní skupiny. Pozvánky byly rozeslány formou klasické korespondence a zároveň prostřednictvím elektronické pošty. Zahajovací jednání Dne 8.11.2007 v prostorách Magistrátu města Ostravy proběhlo jednání pracovní skupiny k tématu Integrovaného plánu rozvoje města Ostravy. Účelem bylo představení jeho podstaty a vyzvání klíčových subjektů na území města k jejich zapojení do přípravy a realizace IPRM. Jednání zahájil uvítáním a představením pracovního týmu Ing. Václav Palička, vedoucí odboru ekonomického rozvoje, následovala prezentace Ing. Mariky Pospíšilové, Asistenční centrum, a.s., k představení smyslu a podstaty IPRM. Po prezentaci byla zahájena diskuse týkající se projednání strategických cílů a potřeb dané tématické oblasti. Taktéž došlo

84/105


k prokonzultování některých konkrétních projektových záměrů potenciálních partnerů, vhodných k zapojení do IPRM. Přítomní byli informováni o skutečnosti, že připravovaný dokument je pro město základní podmínkou pro čerpání finančních prostředků z ROP Moravskoslezsko. Byly představeny základní možné modely pojetí IPRM, tj. tématické a územní. Během prezentace byl akcentován princip partnerství, ve smyslu zapojení spolupracujících subjektů mimo město. Všichni přítomní byli vyzvání k zapojení do IPRM a k participaci vlastními projektovými záměry a projekty. Ve dnech 4.-5. října 2007 proběhla konference „Evropské příležitosti regionu“ na výstavišti Černá louka a v hotelu Imperial v Ostravě, kde zazněla informace o připravovaném IPRM statutárního města Ostravy. Rovněž byl v rámci této konference umístěn poster a box na projektové listy, prostřednictvím kterých se mohla veřejnost také seznámit s IPRM a zapojit se do jeho přípravy. Individuální jednání s partnery S jednotlivými vytipovanými partnerskými subjekty byly v období od listopadu 2007 do května 2008 vedeny samostatné rozhovory a jednání. Jejich cílem bylo informovat zúčastněné o přípravě IPRM a zmapování současného stavu jednotlivých oblastí vč. zjištění plánů a záměrů těchto subjektů pro roky 2007 až 2013 Projektové listy Finální návrh projektového listu byl vytvořen v říjnu 2007, tento list je umístěn na internetových stránkách města, kde si jej mohou zájemci stáhnout a vyplnit. Sběr námětů od veřejnosti stále pokračuje. Jeho cílem je zmapovat vnější rozvojové iniciativy a aktivity na území celého města. Ke dni 30.6.2008 přišlo cca 20 vyplněných projektových listů. Dotazníkové šetření Začátkem února 2008 proběhlo na území města Ostravy rozsáhlé dotazníkové šetření, které mezi obyvateli Ostravy zjišťovalo jejich pohledy na budoucí možný rozvoj města z různých úhlů pohledu (ŽP, kultura, doprava, cestovní ruch). Průzkumu, který proběl kombinovaně formou telefonického dotazování a na oficiálních webových stránkách města, se zúčastnilo celkem 1155 respondentů. Bližší informace o šetření jsou uvedeny v kapitole č.1. Projednání navržených cílů, opatření a aktivit Dne 6.5.2008 vyzval manažer IPRM partnery prostřednictvím elektronické pošty k vyjádření ohledně navržených cílů, opatření a aktivit IPRM Ostrava – magnet regionu. Lhůta pro vyjádření byla 7 dní. Během stanovené doby neobdržel manažer IPRM žádné závažné připomínky, případně nesouhlasná stanoviska. Celkem byly zodpovězeny 3 dotazy od těchto institucí: Divadlo loutek Ostrava, p.o. Vysoká škola báňská – TU Ostrava, fakulta stavební Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. Veřejné projednání IPRM Pozvánka na veřejné projednání IPRM, které se uskutečnilo 25.6.2008, byla zveřejněna na internetových stránkách statutárního města Ostravy i v místním a regionálním tisku (MF dnes, Moravskoslezský deník, Ostravská radnice). Veřejné projednání bylo součástí zasedání zastupitelstva města, které schválilo IPRM Ostrava – magnet regionu usnesením č.1208/19 ze dne 25.6.2008 bez výhrad. Usnesení zastupitelstva je součástí příloh.

85/105


6.1.2 Zapojení partnerů Účast v řídících strukturách IPRM Město Ostrava zvolilo jako vhodný a transparentní způsob výběru osob do řídícího výboru (ŘV) Komisi pro podporu ekonomického rozvoje, která je poradním orgánem RM. Zmíněná komise doporučila složení ŘV, které bylo následně schváleno v radě města. Řídící struktura současně s návrhem členů do Řídícího výboru (ŘV) IPRM byla navržena a projednána RM dne 18.3.2008 usnesením č. 3623/56 a ZM dne 26.3.2008 usnesením č. 922/16. Dne 17.3.2009 bylo RM navrženo a projednáno doplnění ŘV o další dva členy, což bylo schváleno ZM dne 25.3.2009. V současné době je ŘV složen ze 17 členů (14 s hlasovacím právem), kdy 7 z nich zastupuje také partnerské subjekty, tím město naplňuje princip partnerství. Složení bylo voleno tak, aby v ŘV byly zastoupeny všechny zájmové oblasti, které by mohly být v rámci IPRM řešeny. Tabulka č. 41: Zastoupení partnerských subjektů v ŘV IPRM Oblast Jméno Organizace Funkce Vítkovice Holding, a.s.

předseda představenstva

Podnikatelská Ing. Pavel + životní Schneider prostředí

Povodí Odry, s.p.

generální ředitel

Vzdělávací

prof.Ing. Vítězslav Kuta, CSc.

VŠB - TUO, fakulta stavební

Sociální + NNO

Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D.

Slezská diakonie

Cestovní ruch

RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D.

Doprava

Podnikatelská

Ing. Jan Světlík

Úloha v rámci přípravy

garant oboru

Spolupracuje při zpracování jednotlivých kapitol IPRM

náměstkyně pro soc. práci

Navrhuje, projednává a schvaluje cíle, opatření, priority

Destinační management MoravskoSlezský o.p.s.

člen dozorčí rady

Schvaluje členy pracovní skupiny

Vojtěch Mynář

Dopravní podnik Ostrava a.s.

předseda dozorčí rady

Sleduje možnosti rozvoje v rámci jednotlivých specializovaných oblastí

Kulturní + NNO

Ing. Zdeněk Trejbal, Ph.D.

Nadace LANDEK Ostrava

člen správní rady

Věda, výzkum, inovace

prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc.

VŠB – TU Ostrava

rektor

Věda, výzkum, inovace

prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc.

Ostravská univerzita

rektor

86/105


Individuální konzultace Při jednotlivých konzultacích navrhovaly partnerské subjekty a další organizace své záměry, které by rádi zapojily do IPRM. Po provedené analýze by některé náměty mohly být zpracovány jako možné dílčí projekty a realizovány v příštích letech. Tabulka č. 42: Soupis projektových záměrů Projektový záměr Termín: Partner: Projektový záměr Termín: Partner: Projektový záměr Termín: Partner: Projektový záměr Termín: Partner: Projektový záměr Termín: Partner: Projektový záměr Termín: Partner: Projektový záměr Termín: Partner: Projektový záměr: Termín: Partner: Předmět: Termín: Partner: Předmět: Termín: Partner: Předmět: Termín: Partner: Předmět: Termín: Partner: Předmět: Termín: Partner:

Dvojhalí – Nová Karolina 8.11.2007 Multi Development Czech Republic a.s., Deloitte Modernizace a estetizace ZOO 6.11.2007 ZOO Ostrava Víceúčelový objekt loděnice na řece Ostravici 6.11.2007 Spolek vodáků Campanula Rekreační areál Antošovice 7.11.2007

Úřad městského obvodu Slezská Ostrava Rekonstrukce lázní Moravská Ostrava – vnitřní areál 6.11.2007 SEREZA Rekonstrukce Komenského sadu 5.11.2007 Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Poruba Přístavba alternativní scény Divadla loutek 7.11.2007 Divadlo loutek Výuka podnikavosti na středních školách v Moravskoslezském kraji od A do Z – Od absolventa k zaměstnanému 1.4.2008 Vysoká škola podnikání Několik projektů žádajících o podporu z OP VpK 11.4.2008 Ostravská univerzita Laboratoře pro potřeby fakulty metalurgie a materiálového inženýrství 14.4.2008 Vysoká škola báňská – TU Ostrava, FMMI Projekt výstavby sportovní haly 27.2.2008 Sokol Poruba Obnova katedrály Božského Spasitele v Ostravě 26.3.2008 Biskupství Ostravsko – Opavské Zácviková centra 12.5.2008 Moravskoslezský strojírenský klastr

87/105


Projednání cílů, opatření a aktivit Dne 6.5.2008 oslovil manažer IPRM všechny partnerské subjekty k vyjádření ohledně návrhu cílů, opatření a priorit. Své návrhy a připomínky mohli oslovení zaslat do 7 dnů. Celkem bylo osloveno 17 organizací. Všichni oslovení s navrženými cíli souhlasili.

6.2 Realizační fáze 6.2.1 Dílčí projekty Příjemci dílčích projektů V této fázi budou hrát významnou úlohu spíše partnerské organizace oproti veřejnosti. Ty se budou v rámci ŘV podílet na výběru projektů, budou také v roli žadatele, příjemce a realizátora dílčích projektů. Realizace jednotlivých dílčích projektů Městem vybrané a schválené dílčí projekty budou žadatelem dopracovány do podoby vyžadované Řídícím orgánem (ŘO) ROP/TOP a předloženy na ÚRR, příp. na ŘO TOP. Za bezchybnou realizaci dílčích projektů zodpovídá žadatel, tedy příjemce dotace. Za dosažení plánovaných cílů IPRM zodpovídá statutární město Ostrava. 6.2.2 Zapojení partnerů Řízení IPRM Řídící struktury a jejich kompetence a zodpovědnosti jsou definovány v Jednacím řádu ŘV IPRM, který schválila rada města svým usnesením č. 4170/62 na své schůzi dne 13.5.2008. V rámci členství v ŘV IPRM (7 partnerů) se budou partneři podílet na výběru projektových záměrů i na stanovení výběrových kriterií. Dále budou spolurozhodovat a řídit IPRM v rámci kompetencí ŘV IPRM, které jsou uvedeny v kapitole č.7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení Monitoring IPRM Monitorování IPRM bude zabezpečovat projektový tým (PT) vedený manažerem projektu. PT bude složen ze stávajících členů z přípravné fáze a bude rozšířen o partnery, které navrhne ŘV IPRM. Manažer IPRM bude připravovat monitorovací zprávy, které následně předloží ke schválení ŘV IPRM, potažmo orgánům města.

7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM Příprava IPRM byla zahájena již v roce 2007, kdy byly provedeny první informační akce a jednání s možnými partnery. Následně byl sestaven Projektový tým (Pracovní skupina), který zahájil realizaci přípravných prací, především sběru dat do analýzy a dotazníkové šetření. V dubnu proběhlo první zasedání Řídícího výboru a dne 25.6.2008 byl schválen IPRM Zastupitelstvem města.

88/105


7.1 Řídící struktura IPRM V této kapitole jsou definovány jednotlivé struktury IPRM, jejich povinnosti a zodpovědnosti v rámci jednotlivých fází IPRM. 7.1.1 Orgány města – rada a zastupitelstvo města Nejvyšším orgánem, který má rozhodovací a schvalovací funkci je zastupitelstvo města (ZM). ŘV IPRM je ze své činnosti odpovědný radě města (RM). Ta stanovila a schválila náplň a činnosti ŘV IPRM, ukládá mu úkoly, projednává a schvaluje stanoviska a náměty, usnesení a závěry ŘV IPRM. 7.1.2 Řídící výbor IPRM Řídící struktura IPRM Ostrava – magnet regionu vč. Jednacího řádu ŘV IPRM byla projednána a schválena na jednání RM dne 13.5.2008, usnesením č. 4170/62. Status ŘV IPRM 1. ŘV IPRM je součástí řídící struktury a managementu IPRM a není součástí organizační struktury města (resp. jeho orgánů). 2. ŘV IPRM řeší přípravu, zpracování a realizaci IPRM. 3. Náplň činnosti ŘV IPRM, jeho úkoly a zodpovědnost je dána prováděcími předpisy Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (Metodický pokyn IPRM), Prováděcí dokument ROP NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 a Pravidla pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007-2013 (dále jen „Instrukce“). 4. ŘV IPRM je ze své činnosti odpovědný radě města, rada města stanoví náplň činnosti ŘV IPRM, ukládá mu úkoly a projednává, schvaluje stanoviska a náměty ŘV IPRM, usnesení a závěry ŘV IPRM. Přípravná fáze Schvaluje složení projektového týmu a jejich členy na základě doporučení manažera IPRM. Projednává navržené dílčí části IPRM (vize, cíle, opatření, harmonogram, financování atd.) a doporučuje/nedoporučuje jejich další rozpracování, případně schválení ZM. Organizuje a plánuje veřejná projednávání IPRM, formuluje závěry a posuzuje je v kontextu s konceptem IPRM. Schvaluje konečnou verzi IPRM Realizační fáze + monitoring Stanoví hodnotící kritéria vč. jejich váhy pro projekty financované v rámci IPRM Formuluje a vyhlašuje výzvy na předkládání projektů k financování z IPRM Navrhuje projekty, které mohou být začleněny do IPRM Schvaluje projekty financované v rámci IPRM, které předkládá projektový tým ve vazbě na výzvy Projekty schválené ŘV IPRM jsou dále schvalovány orgány města k předložení formou žádosti o dotaci na ÚRR Je zodpovědný za výběr a sledování realizace projektů začleněných do IPRM

89/105


Projednává a schvaluje monitorovací zprávy (Zpráva o postupu realizace IPRM) a Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM Posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení zastupitelstvu města. Projednává případné dodatky k Rozhodnutí o přidělení dotace na realizaci IPRM vyvolané podstatnými změnami. Zodpovídá se RM a ZM. Informuje radu města o své činnosti. Předkládá radě města prostřednictvím tajemníka ke schválení výsledky své činnosti. Kompletní znění Jednacího řádu ŘV IPRM je součástí příloh dokumentu a k nalezení je rovněž na internetových stránkách města www.ostrava.cz, sekce „Podnikatel“. Složení ŘV Zastupovaná oblast

Jméno

Funkce v rámci ŘV

místní správa

Ing. Petr Kajnar

předseda ŘV

kulturní

Ing. Zdeněk Trejbal, Ph.D.

člen ŘV

cestovní ruch

RNDr. Lukáš Ženatý, Ph.D.

člen ŘV

místní správa

Mgr. Lubomír Pospíšil

člen ŘV

doprava

Vojtěch Mynář

člen ŘV

místní správa

Ing. Dalibor Madej

člen ŘV

podnikatelská

Ing. Jan Světlík

člen ŘV

podnikatelská + životní prostředí

Ing. Ivan Pospíšil

člen ŘV

vzdělávací

Prof. Ing. Vítězslav Kuta CSc.

člen ŘV

věda, výzkum, inovace

prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc.

člen ŘV

věda, výzkum, inovace

prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc.

člen ŘV

místní správa

Ing. Arch. Cyril Vltavský

člen ŘV (bez hlasu)

komunitní

Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D.

člen ŘV

místní správa

Mgr. Jaroslava Rovňáková

člen ŘV

místní správa

Ing. Václav Palička

tajemník ŘV

místní správa

Ing. Karel Malík

manažer IPRM (bez hlasu)

regionální správa

Ing. Daniel Foltýnek

člen ŘV (bez hlasu)

7.1.3 Manažer IPRM Město dne 8.1.2008 usnesením č.3084/48 jmenovalo jako manažera IPRM Ing. Karla Malíka, který bude odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM.

90/105


Přípravná fáze Manažer IPRM je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Zajistí předložení IPRM v termínu a naplnění formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti V rámci přípravné fáze IPRM je odpovědný předsedovi výboru, navrhuje složení projektového týmu, plní úkoly vzešlé z jednání výboru Zajišťuje veřejné projednání IPRM a další úkoly spojené s komunikací s veřejností a s partnery Vede agendu související s IPRM (dokumenty, zápisy, pozvánky atp.) Zpracovává zprávy do RM a ZM Realizační fáze + monitoring V průběhu realizační fáze plní úkoly vzešlé z jednání výboru Zajišťuje publicitu IPRM a informuje veřejnost a partnery Zodpovídá za harmonogram plynulého předkládání projektů IPRM Zajišťuje koordinaci přípravy dílčích projektů se žadateli a koordinuje předložení dílčích projektů ÚRR Vede databázi projektů, které jsou navrhovány k realizaci v rámci IPRM, avšak nestaly se součástí IPRM (zásobník projektů). Dle potřeby deleguje pravomoci hodnocení projektů na projektový tým. Připravuje harmonogram předkládání dílčích projektů ÚRR vzhledem k alokacím Spolupracuje při návrhu hodnotících kriterií a při výběru projektů Navrhuje nápravu případně zjištěných nedostatků a navrhuje odpovídající řešení zajišťující dosažení cílů IPRM a příslušných dílčích projektů Změny IPRM po schválení ZM předkládá ke schválení ÚRR a koordinuje uzavření dodatků ke Smlouvě mezi ÚRR a oprávněným statutárním zástupcem města Sleduje realizaci projektů začleněných do IPRM Sleduje plnění indikátorů IPRM (1x za rok) Manažer IPRM v případě dílčích projektů, předkládaných jinými příjemci než městem zajistí potvrzení města, že projekt je součástí a v souladu s IPRM. Připravuje monitorovací zprávy (Zpráva o postupu realizace IPRM) a Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM pro ÚRR a ŘV IPRM. Manažer IPRM vždy zajišťuje komunikaci s ÚRR resp. dalších ŘO OP.

7.1.4 Projektový tým Zahájení projektové přípravy IPRM bylo schváleno radou města usnesením č. 1839/30 ze dne 24.7.2007. Rada města dále dne 8.1.2008 usnesením č. 3084/48 jmenovala projektový tým, který na svých pravidelných jednáních zabezpečoval aktivity související se zpracováním IPRM. V rámci realizace IPRM bude zabezpečovat realizaci jednotlivých aktivit ve spolupráci s dalšími partnery, bude se podílet na zpracování dílčích projektů a jejich implementaci v rámci IPRM. Na základě pověření ŘV bude zajišťovat monitoring IPRM. Přípravná fáze Podílí se na administrativním zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. V rámci přípravné fáze IPRM je odpovědný manažerovi IPRM Spolupracuje při zpracování jednotlivých kapitol IPRM, provádí šetření a průzkumy Navrhuje možné partnery, spolupracuje na komunikaci s veřejností i s partnery

91/105


Realizační fáze + monitoring Spolupracuje při zajištění publicity IPRM ve vazbě na veřejnost a partnery Sestavuje harmonogram plynulého předkládání projektů IPRM Podílí se na koordinaci přípravy dílčích projektů Zabezpečuje hodnocení přijatelnosti a kontrolu formálních náležitostí dílčích projektů, výsledky hodnocení a projekty ke schválení předkládá ŘV IPRM. Spolupracuje při návrhu hodnotících kriterií a při výběru projektů Provádí hodnocení došlých projektů v případě, že na něj ŘV IPRM toto delegoval Spolu s manažerem sleduje plnění indikátorů IPRM (1x za rok) Připravuje s manažerem monitorovací zprávy (Zpráva o postupu realizace IPRM) a Závěrečnou zprávu o realizaci IPRM pro ÚRR a výbor IPRM. Složení projektového týmu Člen projektového týmu Iniciátor projektu Nositel projektu Manažer projektu Asistent manažera Metodik externího financování Finanční manažer Specialista veřejných zakázek Garant stavby

Garant stavby Metodik ochrany životního prostředí Specialista územního rozvoje Majetkový specialista Externí garant stavby Externí garanti jednotlivých projektů Externí konzultant

Jméno Ing. Zdeněk Trejbal, Ph.D. Ing. Václav Palička Ing. Karel Malík Ing. Simona Švarcová Mgr. Jiří Hudec Ing. Lucie Kudelová Ing. Lukáš Jančálek Mgr. Renáta Kolková Ing. Petra Macháčková Ing. Dalibor Kanclíř Ing. Ludvík Novotný Ing. Jana Muťková Ing. Milan Šobáň Ing. Milan Halenčák Ing. Bc. Pavel Valerián, Ph.D., Ing. Bc. Jan Vaněk Ing. arch. Cyril Vltavský Ing. Josef Kavala, Ing. Jarmila Vavrošová Ing. Radoslav Hanzelka, Ing. Jaroslav Šimčík dle výsledků schválení IPRM Ing. Marika Pospíšilová

Odbor/firma SMO OER OER OER OER OFaR LPO OI

OD OOŽP ÚHA OM DPO a.s.

Asistenční centrum, a.s.

7.2 Organizační struktura a komunikace Komunikace v rámci přípravné fáze IPRM je popsána v kapitole 6.1.1, proto bude tato kapitola věnována komunikaci v rámci realizační fáze. V rámci struktury IPRM lze sledovat 8 subjektů, které musí být vzájemně komunikačně propojeny. Jedná se o RM a ZM, ŘV IPRM, manažera projektu, projektový tým, partnery, veřejnost a ÚRR. Každý subjekt vyžaduje specifický způsob a formu komunikace. Směry a formy komunikačních toků jsou zakresleny níže na obrázku č.8.

92/105


7.3 Proces výběru dílčích projektů Projekty, které budou součástí indikativního seznamu IPRM, které navrhne ŘV, i které budou podány prostřednictvím výzvy, budou dále podléhat schvalovacímu procesu. Výzva na předkládání projektů bude vyhlášena ŘV IPRM po schválení IPRM zastupitelstvem města a ÚRR. Výzva bude kontinuální po vyčerpání alokací jednotlivých opatření. Hodnocení a schválení projektů bude probíhat dvoukolově. V prvním kole bude hodnocena formální úplnost a přijatelnost projektů, a to zejména ve vztahu k cílům a opatřením IPRM. V rámci druhého kola proběhne hodnocení projektů podle hodnotících kriterií. Proces výběru a realizace projektů bude prováděn v několika krocích: o Způsob výběru projektových záměrů o Vyhlášení výzvy o Hodnocení projektů o Hodnotící kriteria o Výběr projektů o Protokol o začlenění projektu do IPRM o Smlouva o partnerství o Realizace jednotlivých dílčích projektů Níže je zobrazena organizační struktura vč. komunikačních toků. Obousměrné modré šipky znázorňují komunikaci na úrovni partnerů v širším pojetí, v rámci těchto toků je umožněna diskuze. Jednosměrné modré šipky zobrazují směr, kterým jsou předávána doporučení, návrhy a plnění úkolů. Červené šipky směřují s úkoly k jednotlivým níže postaveným subjektům v hierarchii IPRM. Způsob výběru projektových záměrů Po schválení IPRM ÚRR bude město Ostrava jako zodpovědný subjekt za realizaci IPRM postupovat dvěma způsoby. 1) ŘV IPRM jehož členy jsou i partneři města navrhnou realizaci určitých projektů v rámci priorit a aktivit definovaných IPRM v období po schválení IPRM. ŘV IPRM odůvodní výběr projektových záměrů a určení předkladatele v pravidelné roční monitorovací zprávě. 2) Město (ŘV IPRM) vyhlásí výzvu pro příjem projektových záměrů pro všechna opatření IPRM. Dílčí projekty může předkládat jakýkoli vhodný žadatel dle pravidel příslušného OP. Z podaných projektů budou vybrány transparentně a nediskriminačně ty, jež budou nejlépe naplňovat cíle zvoleného opatření a aktivit IPRM i stanovená hodnotící kriteria. Vyhlášení výzvy ŘV IPRM je odpovědný za nastavení transparentního systému výběru projektů v souladu s platnou legislativou EU a ČR. Vyhlášení výzvy bude schvalovat ZM. Výzva bude kontinuální, vyhlášení je plánována na podzim 2008. Projekty budou přijímány průběžně, ve vazbě na finanční prostředky. Hodnocení projektů Hodnocení projektů bude probíhat v návaznosti na pravidelná zasedání ŘV IPRM, která budou probíhat každé 3 měsíce. Projekty budou hodnoceny z hlediska formální úplnosti, kdy bude posuzována kompletnost žádosti o dotaci a jejích příloh dle požadavků uvedených ve výzvě, a přijatelnosti projektu a to zejména: soulad s IPRM souladu s příslušnou legislativou ČR a EU (ochrana hospodářské soutěže, vliv na

93/105


životní prostředí) vlivu na horizontální priority (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti) Projekty, které úspěšně projdou kontrolou přijatelnosti a kontrolou formálních náležitostí, budou dále hodnoceny podle hodnotících kriterií. Hodnocení přijatelnosti a kontrolu formálních náležitostí zajišťuje Projektový tým, který hodnotí a předkládá výsledky hodnocení a projekty ke schválení ŘV IPRM. Obrázek č.7 Zobrazení organizační struktury IPRM Rada a zastupitelstvo města úloha rozhodovací

Úřad regionální rady Řídící výbor

úloha poradní a monitorovací

úloha návrhová, doporučující

Manažer projektu

Partneři

úloha koordinační a výkonná

úloha spolupracující

Projektový tým

Veřejnost

úloha výkonná

Hodnotící kriteria Při výběru projektů budou sledována především tato kriteria: místo realizace projektu soulad projektu s opatřením a aktivitou naplňování indikátorů IPRM efektivnost nákladů ve vazbě na indikátory finanční zabezpečení projektu finanční zázemí žadatele zkušenost příjemce s realizací projektů finanční a institucionální udržitelnost projektů. 94/105


Tato výběrová kriteria budou bodově ohodnocena, jejich váha bude stanovena před vyhlášením kontinuální výzvy. Váhu jednotlivých kriterií stanoví ŘV IPRM na svém zasedání. Výběr projektů Výběr projektů ve vazbě na splnění výběrových kriterií provádí ŘV IPRM, který následně projekty doporučí, příp. nedoporučí pro zařazení do IPRM. Rozhodnutí o zařazení projektu do IPRM provádí ZM. Výběrové řízení provede ŘV IPRM, který vybere projekty v souladu se schválenými kritérii, a začlení je do IPRM Ostrava – magnet regionu. Po provedeném výběrovém řízení, a schválení ZM, bude všem uchazečům (zájemcům) o začlenění projektu do IPRM písemně, formou Protokolu o začlenění projektu do IPRM, sdělen výsledek výběrového řízení. Za tuto činnost zodpovídá manažer IPRM. Smlouva o partnerství S úspěšnými žadateli uzavře město jako zodpovědný subjekt za realizaci IPRM Smlouvu o partnerství, která bude mimo jiné obsahovat, název a číslo aktivity, opatření a cíle, se kterými je vybraný dílčí projekt v souladu. Dále bude obsahovat přesnou kvantifikaci indikátorů a rozpočet projektu. Přesné znění smlouvy bude připraveno ve spolupráci s právními poradci nejpozději v den vyhlášení příjmu projektů a bude schvalováno ZM souběžně s projekty. Realizace jednotlivých dílčích projektů Vybrané a schválené dílčí projekty budou žadatelem dopracovány do podoby vyžadované ŘO ROP/TOP a předloženy na ÚRR, příp. na ŘO TOP. Za bezchybnou realizaci a za dosažení plánovaných cílů IPRM zodpovídá žadatel. Shrnutí časové realizace procesu Jednotlivé kroky Vyhlášení výzvy Hodnocení projektů Výběr projektů (ŘV IPRM) Rozhodnutí ZM o výběru projektů Smlouva o partnerství Celkem trvání procesu od podání žádosti do uzavření smlouvy o partnerství

Doba trvání v měsících Kontinuální 3 1 1 1 6

7.4 Zkušenosti žadatele a partnerů s řízením a realizací projektů Statutární město Ostrava i partneři, kteří jsou zapojeni do procesu řízení IPRM, mají bohaté zkušenosti s realizací a řízením projektů. Výše uvedené tvrzení je dokladováno v přílohách IPRM.

95/105


8 Analýza rizik IPRM Kapitola specifikuje, klasifikuje a vyhodnocuje rizika ohrožující nebo narušujících přípravu, realizaci a následnou udržitelnost IPRM. U nežádoucích rizik stanovuje jejich možný dopad a předkládá návrh opatření k eliminaci jejich negativního vlivu na přijatelnou míru. Současně specifikuje jednotlivé zodpovědnosti za eliminaci těchto rizik ve vazbě na systém řízení IPRM v kapitole 7.1. V průběhu celého životního cyklu IPRM objektivně existují tendence k ovlivnění, resp. narušení plánovaného průběhu. Náplní analýzy rizik je vypracování přehledu možných rizik, jejich členění a analýza z pohledu předpokládané četnosti jejich výskytu a závažnosti jejich následků. V další části jsou rizika přiřazena činitelům, které ovlivňují realizaci plánu a které mohou omezit vznik rizik nebo jejich následky, případně tato rizika sdílet nebo vyloučit. Standardním postupem minimalizace rizik je kvalitní zpracování přípravné a projektové dokumentace, prezentace IPRM s cílem získat pro jeho realizaci veřejné mínění a kvalitní management po celou dobu životního cyklu plánu. Cílem analýzy je proto upozornit na potenciální nebezpečí a poskytnout nástroje k rozhodnutí, zda budou provedena opatření k jejich omezení, včetně dopadů na realizaci, či zda bude riziko, které bezprostředně neohrožuje realizaci IPRM, akceptováno.

8.1 Členění, zatřídění rizik a jejich faktory Koncepční přístup k analýze rizik vychází z kombinace dvou prvků: pravděpodobnost výskytu události nebo kombinace událostí vyvolávajících nebezpečí nebo četnost těchto výskytů, následky těchto událostí. Rizika se člení z hlediska: a) četnosti (tab. č. 43) b) závažnosti následků (tab. č. 44) c) kvalitativní kategorie (tab. č. 45) Dále se rizika člení z hlediska ovlivnitelnosti ze strany nositele IPRM - Statutárního města Ostravy. Z tohoto pohledu existují rizika ovlivnitelná (vnitřní) a neovlivnitelná (vnější). Mezi vnitřní rizika patří: • nekvalitně připravený projekt • nesouhlas veřejnosti s cíli plánu • nekvalitní management • nedostatek finančních prostředků • nesplnění časového harmonogramu • špatný odhad budoucího vývoje • nedodržení podmínek udržitelnosti • další Mezi vnější rizika patří: • změna politické situace ve městě • změna dotační politiky EU a ČR • změny pravidel a podmínek ROP • pokles kursu EUR

96/105


• •

živelní pohromy další

Vzniku rizik je třeba čelit trvalou kontrolou na všech stupních řízení IPRM i dílčích projektů. Kontrola významně eliminuje negativní dopady identifikovaných rizikových faktorů. Dále jsou v kapitole členěna rizika v návaznosti na jejich vliv v jednotlivých fázích IPRM: • přípravná fáze – P • realizační fáze – R • fáze udržitelnosti – U Tabulka č. 43: Četnost výskytu rizik Kategorie

Popis

Je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé Vyskytnou se několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane často Pravděpodobně se vyskytnou několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí Občasná nastane několikrát Pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu IPRM. Je Malá rozumné předpokládat, že nebezpečí nastane Výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že Nepravděpodobná nebezpečí může výjimečně nastat Vysoce Výskyt je krajně nepravděpodobný. Lze předpokládat, že nebezpečí nepravděpodobná nemusí nastat Častá Pravděpodobná

Tabulka č. 44: Závažnost následků rizik Úroveň závažnosti Katastrofická Kritická Okrajová Nevýznamná

Následky pro životní cyklus IPRM Ohrožení a zastavení realizace IPRM. Pokud nemá být IPRM ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje Zásadní narušení vývoje IPRM, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech Narušení vývoje IPRM. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech Nepodstatné narušení vývoje IPRM. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj

Tabulka č. 45: Kvalitativní kategorie rizika Kategorie rizika Nepřípustné Nežádoucí Přípustné Zanedbatelné

Opatření použitá pro příslušnou kategorii Musí být odstraněno Smí být přijato tehdy, je-li eliminace rizika prakticky nedosažitelná či neúměrně nákladná Lze ho přijmout, nutno věnovat zvýšenou pozornost vývoji situace Lze ho přijmout

97/105


Tabulka č. 46: Úroveň rizika vzhledem k četnosti výskytu a závažnosti následků rizik Závažnost následků rizik Četnost výskytu Nevýznamné

Okrajové

Kritické

Katastrofické

Častá

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Nepřípustné

Pravděpodobná

Přípustné

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Občasná

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepřípustné

Malá

Zanedbatelné

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Přípustné

Přípustné

Vysoce nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Ke stanovení úrovně rizik je použita specifikace jejich úrovně uvedená v matici „četnost – závažnost následků“ v tabulce č. 46 s níže uvedeným číselným označením: Úroveň rizika zanedbatelná 1 Úroveň rizika přípustná 2 Úroveň rizika nežádoucí 3 Úroveň rizika nepřípustná 4

98/105


Tabulka č. 47: Rizikové faktory a jejich zatřídění Rizika

Číslo

Úroveň rizika

Činitelé nesoucí a ovlivňující riziko Město

Dodavatel

Provozov atel

Partneři a veřejnost

ČR a EU

Označení fáze IPRM

Politická a legislativní: 1

Změna priorit vedení města po komunálních volbách

3

x

x

PR

2

Podpora veřejnosti IPRM

2

x

x

PR

3

Majetkoprávní vztahy

3

x

x

x

R

4

Změny podmínek a pravidel ROP NUTS II MSK

1

x

X

x

PRU

5

Změny legislativy

2

x

x

PRU

6

Průtahy s veřejnými zakázkami

3

x

x

x

R

x

x

RU

Technicko-provozní: 7

Kvalita díla

3

x

8

Dodržení kritérií IPRM a ROP

2

x

9

Splnění termínů realizace

3

x

10

Vývoj poptávky

1

11

Nenaplnění stanovených indikátorů

3

x

12

Management IPRM

2

x

13

Živelní pohromy (povodeň, vichřice)

2

x

14

Špatná komunikace s partnery

2

x

x x

x

R

x

R

x

RU

x

RU PR

x x

x

RU x

x

PR

x

RU

x

x

PR

x

x

R

Finanční: 15

Zajištění dostatečných finančních zdrojů v čase

3

x

16

Financování z tématických operačních programů

3

x

17

Překročení investičních a provozních výdajů

3

x

x

x

99/105


Faktory, uvedené v tabulce s nižší úrovní rizika (zanedbatelné, přípustné), budou v průběhu realizace IPRM sledovány a na jejich základě budou operativně přijímána opatření k omezení jejich negativního dopadu. Tato opatření však nebudou v další části analýzy blíže specifikována.

8.2 Specifikace nežádoucích rizik a návrh opatření k jejich omezení a eliminaci Z tabulky č. 47 vyplývá, že mezi nežádoucí rizika patří následující položky: Riziko č 1 – Změna priorit vedení města po komunálních volbách Fáze: P Návrh opatření: Podrobně projednat cíle a opatření IPRM napříč politickým spektrem zastupitelstva města. Dosažení shody všech politických subjektů a zapojení veřejnosti, opozice a nepolitických partnerů do přípravy IPRM eliminuje riziko podstatných změn IPRM. Zodpovědnost: Manažer IPRM Fáze: R Návrh opatření: V případě, že přípravná fáze proběhla v souladu s principem partnerství a otevřeností je riziko eliminováno. Pokud dojde ke změnám IPRM, budou provedeny v souladu s metodikou MMR. Zodpovědnost: Manažer IPRM

Riziko č 3 – Majetkoprávní vztahy Fáze: R Návrh opatření: Při přípravě dílčích projektů věnovat zvýšenou pozornost majetkoprávním vztahům. Zodpovědnost: Manažer IPRM, ŘV IPRM

Riziko č 6 – Průtahy s veřejnými zakázkami Fáze: R Návrh opatření: Využít zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek. Vhodně nastavit systém výběrových řízení a kvalitně zpracovat zadávací kritéria. Zpracovat projekt na základě plánů, analýz (pečlivá příprava). Zodpovědnost: Manažer IPRM, ŘV IPRM, RM/ZM

Riziko č 7 – Kvalita díla Fáze: RU Návrh opatření: Provádět kvalitně odborný stavební a autorský dozor v rámci vlastních kvalifikovaných pracovníků i prostřednictvím subdodávky. Pravidelně pořádat kontrolní dny. Zodpovědnost: Manažer IPRM, specialista (stavební dozor, autorský dozor) - člen projektového týmu, partneři (žadatelé) Riziko č 9 - Splnění termínů realizace Fáze: R Návrh opatření: Připravenost, vícestupňové řízení, kvalitní tým, zkušenosti, pečlivá příprava výběrových řízení, plynulá komunikace s partnery a ÚRR. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, partneři (žadatelé)

100/105


Riziko č.11 – Nenaplnění stanovených indikátorů Významným finančním rizikem může být vrácení dotace v případě nesplnění podmínek udržitelnosti a nesplnění plánovaných hodnot indikátorů. Fáze: RU Návrh opatření: Toto riziko lze výrazně eliminovat již v přípravné fázi, kdy je nutné ke stanovení a kvantifikaci indikátorů plánu i dílčích projektů v žádosti o dotaci z ROP přistupovat realisticky. Hlavní význam rizika však bude v realizační fázi, kdy bude nutné při procesu výběru dílčích projektů zodpovědně vybírat především ty projekty, které skutečně naplní plánované indikátory. Dále bude také nutná pravidelná kontrola jejich naplňování. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM

Riziko č. 15 – Zajištění dostatečných finančních zdrojů v čase Fáze: RU Návrh opatření: Věnovat velkou pozornost detailnímu zpracování rozpočtů jednotlivých opatření a následně i projektů. Pro zajištění eliminace rizika bude významná komunikace mezi ÚRR, městem a partnery. Ve fázi výběru projektů bude sledována skutečnost, zda žadatel disponuje dostatečným finančním zázemím a zabezpečí tak udržitelnost projektu. U projektů, kde bude žadatelem město, nehrozí přímé nebezpečí, protože nastavení rozpočtu a jeho výhledu do roku 2013 byla SMO věnována mimořádná pozornost, kdy byly zohledněny i další projekty, které bude město financovat. Dalším kladem, který eliminuje riziko je možnost snadného získání úvěru, která je reálná vzhledem k nízké zadluženosti města. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, specialista (ekonom, finanční manažer) - člen projektového týmu Riziko č. 16 – Financování z tématických operačních programů Fáze: PR Návrh opatření: Věnovat velkou pozornost především v přípravné fázi partnerství a procesu mapování záměrů. Následně spolupracovat s partnery, kteří budou žadateli v OPŽP a OP VpK při samotném zpracování projektů. Nastavit indikátory tak, aby jejich naplnění bylo reálné i za předpokladu nezískání dotací z TOP. Opatření č III.2 Zlepšení stavu veřejné zeleně bude v případě nezískání dotace realizováno v omezeném rozsahu z rozpočtu žadatele. Stanovené cíle i indikátory budou naplněny. Opatření č. II.2

Zvyšování počtu kvalifikovaných osob bude v případě nezískání dotací také realizováno v omezené míře, protože vzdělávací instituce realizují projekty i v rámci vlastní činnosti, případně s podporou rozpočtu SMO. Stanovené cíle i indikátory byly stanoveny tak, aby byly naplněny. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, specialista (ekonom, finanční manažer) – člen projektového týmu

Riziko č. 17 – Překročení investičních a provozních výdajů Fáze: R Návrh opatření: Věnovat velkou pozornost detailnímu zpracování rozpočtů. V případě překročení výdajů možnost řešení pomocí úvěru. Možnost snadného získání úvěru je reálná vzhledem k nízké zadluženosti města. Zodpovědný: Manažer IPRM, ŘV IPRM, specialista (stavební dozor, ekonom, finanční manažer) - člen projektového týmu

101/105


9 Horizontální kriteria 9.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Všechna opatření IPRM Ostrava – magnet regionu jsou koncipována tak, aby nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Cílem IPRM je zajištění a zlepšování kvality života a s tím souvisejících oblastí života. Rovné příležitosti v IPRM lze rozdělit do následujících kategorií: Kategorie Specifikace Ano Neutrální Bezbariérové Umožnění mobility osobám komunikace a X s omezenou schopností pohybu přístupy Rovné pracovní Rovnost na trhu práce X podmínky Informovanost a Informační technologie pro X komunikace všechny, dostatečná informovanost Rovný přístup obyvatelstva ke vzdělání, motivace Vzdělávání a práce X znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce.

Ne

Kategorii bezbariérové komunikace a přístupy naplňují opatření: I.1 Rozšíření MHD IV.1 Podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity Kategorii vzdělávání a práce naplňuje opatření: II.1 Zvyšování počtu kvalifikovaných osob Kategorii informovanost a komunikace naplňuje opatření: 0 Příprava a řízení realizace IPRM Opatření IPRM zaměřená na životní prostředí jsou k rovným příležitostem neutrální. Na základě výše uvedené tabulky lze konstatovat, že IPRM bude mít pozitivní vliv na rovné příležitosti.

9.2 Udržitelný rozvoj Principy udržitelného rozvoje jsou založeny na přesvědčení, že potřeby současné generace je nutné naplňovat takovým způsobem, aby nebyly oslabovány možnosti generací příštích. Jejich součástí je podpora života v jeho různorodosti, založená na principu demokracie, rovnosti pohlaví, solidarity, respektování právního systému a lidských práv, včetně míru a stejných příležitostí pro všechny. Udržitelný rozvoj neznamená jen ochranu životního prostředí a efektivní využívání přírodních zdrojů, nýbrž zahrnuje i aspekty ekonomického růstu a sociální soudržnosti.

102/105


Pro zajištění harmonického vývoje ve třech základních pilířích a dalších oblastech vymezuje tento IPRM cíle, které ve svém důsledku naplní uvedené principy. Jedná se o rozvoj ekonomiky založené na rozvoji služeb a s tím souvisejícím rozvoji znalostí o zlepšování kvality životního prostředí. Pro každý pilíř udržitelného rozvoje byly vybrány ukazatele, které budou v rámci IPRM Ostrava – magnet regionu naplňovány.

IPRM Ostrava magnet regionu

EKONOMICKÝ PILÍŘ: Zajištění obslužnosti území Rozvoj MHD Tvorba nových pracovních příležitostí Rozvoj služeb

SOCIÁLNÍ PILÍŘ: Snižování míry nezaměstnanosti Zvyšování kvalifikace a vzdělání Rozvoj kultury a volnočasových aktivit

ENVIRONMENTÁLNÍ

PILÍŘ: Odstraňování ekologických zátěží Rozvoj veřejné zeleně a parků

IPRM je v souladu s principy udržitelného rozvoje a naplňuje je ve všech specifikovaných oblastech. Jeho pozitivní dopad je zřejmý z výše uvedeného schématu.

103/105


10 Seznam použitých zkratek a.s. CCV CRR CR ČR ČSN ČSÚ ČOV DPS eSMO EIA EVVO ECDL HDP IKOR IPPC IPRM KRCR KP MMO MSCR MŠ MHD MIS MOb MMR MŠMT MSK NKP NRP NSRR NNO OD OER OFaR OI OOŽP OP OP PI

Akciová společnost Centrum celoživotního vzdělávání Centrum pro regionální rozvoj Cestovní ruch Česká republika Česká technická norma Český statistický úřad Čistírna odpadních vod Dům s pečovatelskou službou Elektronické statutární město Ostrava Environmental Impact Assessment (proces posuzování vlivů projektů na ŽP) Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta European computer driving licence Hrubý domácí produkt Institut komunitního rozvoje Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Integrovaný plán rozvoje města Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy Kulturní památka Magistrát města Ostravy Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu pro léta 2004-2008 Mateřská škola Městská hromadná doprava Městský informační systém Městský obvod Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Moravskoslezský kraj Národní kulturní památka Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 Nestátní nezisková organizace Odbor dopravy Odbor ekonomického rozvoje Odbor financí a rozpočtu Odbor investic Odbor ochrany životního prostředí Operační program Operační program podnikání a inovace

104/105


OP VaVpI OPVpK OPŽP ODIS

Operační program věda a výzkum pro inovace Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Životní prostředí Ostravský dopravní integrovaný systém

SO2

Oxid siřičitý

NOx

Oxidy dusíku Patnáctičlenné Evropské společenství EU - 15 PM10 Polétavý prach PRK Program rozvoje Moravskoslezského kraje PT Projektový tým p.o. Příspěvková organizace ROP Regionální operační program ŘO Řídící orgán ŘV IPRM Řídící výbor IPRM s.r.o. Společnost s ručením omezeným SSZ MPSV Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí NUTS Statistická územní jednotka EU SMO Statutární město Ostrava SEA Strategic Environmental Assessment (posuzování vlivů koncepcí na ŽP) SPRM Strategický plán rozvoje SMO na léta 2005 - 2013 SRR ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 - 2013 SF Strukturální fondy SŠ Střední škola TOP Tematický operační program ÚP Úřad práce ÚRR Úřad regionální rady UP SMO Územní plán statutárního města Ostravy VŠ Vysoká škola VŠB – TUO Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava VaV Výzkum a vývoj ZŠ Základní škola ZM/RM Zastupitelstvo města/Rada města ŽP Životní prostředí

105/105

Statutární město Ostrava. Integrovaný plán rozvoje města OSTRAVA MAGNET REGIONU

Recommend Documents