Obecné dějiny muzejnictvíII
II. semestr – jaro 2003
Mgr. Holman
16. století - byly položeny zá klady dnes proslulý ch sbírek - jednak bý vají mnohdy přetvá řeny středově ké pokladové sbírky (například papežské sbírky v Ř ímě ; sbírky francouzský ch krá lů g krá l František I. byl zakladatelem novodobý ch sbírek; sbírky saský ch kurfiřtů) - jednak sbírky nově vznikají (Medicejské sbírky /původně kabinet/; sbírky bavorský ch Wittelsbachů; sbírky dá nský ch a švé dský ch krá lů) - vzniká řada specializovaný ch kabinetů zamě řený ch na přírodní vě dy: - sbírky Tradescantů (John Tradescant st. - botanik, zahradník ve službá ch vé vody z Buckinghamu i anglické ho krá le; John Tradescant ml. - hodně cestoval do severní Ameriky, zejmé na Virginie) - sbírka italské ho přírodově dce Ullisse Aldrovanciho (jeden z prvních, kteří se pokusili o vytvoření přírodově dné ho systé mu g překoná n Darwinem; jeho sbírky jsou dnes v Bologni) - sbírka Dá na Olafa Worma (sbíral přírodniny a etnografický materiá l; v Kodani reinstalace jeho kabinetu z předmě tů, které se dochovaly) - sbírka Francouze Nicolase Clauda Fabri de Peirese (působil v Aix-en-Provence, vě noval se sbírá ní arabský ch, perský ch, čínský ch, japonský ch, egyptský ch rukopisů; La Republique du Lettre - seskupení sbě ratelů, malířů, vě dců atd., kteří mezi sebou konzultovali přírůstky do sbírek, vymě ňovali si dopisy o svý ch sbírká ch ; členem byl například i Rubens (vě noval se i diplomacii, byl kustodem španě lský ch krá lovský ch (?) sbírek, sá m sbě ratel), Galileo Galilei (nebyl členem, ale spolupracoval), Athanasius Kircher (působil v Ř ímě na Collegicum Germanium g založil Museum Kircherianum v Ř ímě , které mě lo sloužit k vý uce jezuitský ch misioná řů před jejich cestou g konkré tní předmě ty ze země , do které jsou vyslá ni g byla povinnost posílat předmě ty ze země své misie) Přelom 16. a 17. století - vzniká Theatrum Anatomicum v Leidenu - speciá lní sbírka sloužící k vý uce budoucích lé kařů (g prepará ty zvířat, rostlin, lidský ch tě l a přírodnin) - vykupovali odsouzence k smrti g způsob jeho smrti využit v instalaci (např. zlodě j koní sedě l na kostře koně ) - už se počítalo s ná vště vníkem g každý rok byl vydá vá n průvodce po sbírce (i v cizích jazycích)
Sbí rky saský ch kurfiř tů z rodu Weltinů(?) v Drá žď anech
- Drá žď any jsou blízko Čech g řada předmě tů od ná s (vě ci z Rudolfový ch sbírek - i jako Rudolfův dar do Drá žď an, např. zbroj; obrazá rna z Duchcova odkoupena od Valdštejnů) - 2. polovina 16. století - položeny zá klady sbírky (ale už předtím existovala pokladová sbírka) - zakladatelem sbírky byl saský kurfiřt August August (1553 - 1586) - soustředil rozptý lené předmě ty (tehdy sloužící jako vý zdoba zá mku a kostela) do sedmi místností zá mku g tzv. Kunstkammer - jejím zá kladem byla tzv. Silberkammer (stříbrnické , zlatnické prá ce, předmě ty z drahý ch kamenů; první inventá řz roku 1443) - v Kunstkammer byly dá le: kolekce zbraní a zbroje, předmě ty, odě vy a ozdoby používané při rytířský ch turnajích - bě hem 16. století se nakupovalo, co se dalo Jan Jiř íII. (1656 - 1680) - II. polovina 17. století - hlavní rozmach Kunstkammer - souvisí s rozmachem Drá žď an i Saska jako takové ho g Jan Jiří II. se snažil z Drá žď an udě lat metropoli severu, jaké si druhé Bená tky, druhou Paříž Friedrich August I. (vlá dl 1694 - 1733) - od 1697 byl i polský m krá lem (stejně jako August II.) - mohutný rozmach sbírek - sbírku cíleně budoval a rozdě lil do skupin, které existují dodnes (pouze doplňová ny) - sbíral za účelem vzdě lá ní i zá bavy: „Sbírka má potě šit, vzdě lá vat, představovat určitou skutečnost“g sbíral jak vý robky tak ná stroje k jejich vý robě používané (1709 chemik Böttger objevil porcelá n g 1710 založena porcelá nka v Míšni g Friedrich August I. Sbíral jak porcelá n, tak formy a dokumentaci - díky ně mu je perfektně zdokumentová ny dě jiny míšeňské porcelá nky) - uvě domoval si, že je nutné předmě ty získat co nejdříve po jejich vzniku a mít co nejvě tší vý bě r - povolal malíře, architekty g přestavba zá mku, vybudová n Zwinger, přestavě n Stallhof (podobu Drá žď an té to doby zachytil italský malířCanaletto --- ve Zwingru řada jeho pohledů na mě sto; působil také v Londý ně ) - vzniká tzv. Grünes Gewölbe - v podstatě pokladnice a sbírka řemeslný ch rarit a zbrojnice Grünes Gewölbe - původně umístě na ve třech podlažích drá žď anské ho zá mku Pokladnice a sbírka řemeslný ch rarit (dnes instalovaná v Albertině ) - pojmenovaná podle prostoru, kde byla původně umístě na: ve sklepení vymalované m zelenou barvou, se stě nami pokrytý mi zrcadly g úžasný dojem - součá stí byly: Bronzzimmer, Wappenzimmer, Weiszimmer (stě ny obloženy zrcadly, čá st stě n využita k prezentaci předmě tů), Juwellenzimmer (soupravy šperků nazvané podle převlá dajících kamenů - diamantová , rubínová , safírová … , každá kolem 70-ti kusů); - dá le: - zlaté a stříbrné předmě ty (stříbrná soška sv. Jiří, mísy, vá zy, řada zdobená emailem… ) - předmě ty s polodrahokamy a drahokamy (šachovnice + šachy z drahý ch kamenů; ná doby - pohá ry z jaspisu, chalcedonu; florentské mozaiky - papoušek) - horský křišťá l (pohá r, Nautiluspokale, sova, mísa v podobě korá bu; pohá r z horské ho křišťá lu od Dioný sa Miseroni) - tzv. Nautiluspokale - pohá ry sklá dající se z ulity kombinované s drahý mi kovy, korá lem… - slonovina - řezby ze slonoviny (byzantská destička s evangelisty, byzantská destička z 10. století), sošky (loď ka, Merkur s Plutem), šperkovnice vyklá daná slonovinou; Epitaf z Utrechtu - 80. lé ta 16. století, středová destička ze slonoviny, dá le stříbro, dřevě né prvky - perleť (mísa, konvice, talířvyklá dané perletí) - korá l - součá stí sošek (socha Dafné s korá lem, Abraham Jamnitzer) - využívá ní přírodnin: pštrosí vejce --- vejce + drahé kovy = celý pštros (4 ks); plachetnice; pá vy - kokosový ořech - kombinace se zlatem, stříbrem (pohá r) - vyřezá vané pecky (třešňová pecka pokrytá lidský mi hlavičkami) - drahocenné kusy ná bytku - intarzie, vyřezá vá ní, zdobení technikou florentské mozaiky (sekretá řze dřeva, jantaru a slonoviny) - šperkovnice (vyklá dané stříbrem, slonovinou), šperkovnice od Wenzela Jamnitzera - hodiny - převá žně umístě ny v matematicko-fyziká lním kabinetě , v GG jen nejkrá sně ji zdobené kusy (kentaur nesoucí Dianu - sošky ze zlata a stříbra) - sklo malované emailový mi barvami, zlacené (pohá ry ze Sý rie (?)) - pohá r v podobě grifa - groteskní figurky - velmi oblíbené (kov, perleť, email (hrnčířu kruhu, muž na trakaři) - ká vový servis drá žď anský ch kurfiřtů (na speciá lním podstavci; užití zlata, stříbra, emailu, křišťá lu; autorem byl Johann Melchior Dinglinger) - model dvoru mogulů v Dillí (poselstvo přivá žející mogulovi dary; zá kladem je zlato, stříbro, pokryté vypalovaný m emailem, dá le drahé kameny atd.)
Zbrojnice (v přízemí Semperova křídla Zwingeru) - zbroj od 15. do 17. století (čá sti i z 18. století); evropské i orientá lní zbraně , zbraně chladné i palné , ale pouze honosné kusy (vyklá dané drahý mi kovy a kameny, např. rapír zdobený rubíny), brně ní
Drá žď any: - Brühlské terasy - Opera (arch. Semper) - Stallhof - součá st drá žď anské ho zá mku, také zde byla umístě na čá st sbírky saský ch kurfiřtů - Zwinger - zá klad vybudová n v 1710 - 1728 (1719 - 22 stavba přerušena), architektem byl Daniel Pöppelmann - na jednom z pavilonů (kde přesně ??) je zvonkohra z míšeňské ho porcelá nu - hned v roce 1728 sem byla přenesena čá st sbírky (kabinet mě dirytin, kabinet mincí, přírodově dný kabinet, čá st Kunstkammer a čá st knihovny), v roce 1730 pak matematicko-fyziká lní kabinet - v polovině 19. století - úprava Zwingeru podle plá nů Gustava Sempera g přistavě na tzv. Semperova galerie (vlevo zbrojnice, vpravo galerie starý ch mistrů - umístě ní ??? - zbrojnice (viz. Grünes Gewölbe) - obrazá rna: Raffael: Sixtinská madona, Tizian: Peníz daně , Giorgione: Spící Venuše, Botticelli - Zvě stová ní, Rubens - Štvanice, van Dyck - Portré t muže v brně ní, Vermeer - Dívka čtoucí dopis, Canaletto - pohledy na Drá žď any, dá le: Rembrandt, Dürer, Cranach, Jan van Eyck, Johann Heinrich Schönfeld: Hra na spinet - uká zka instalace obrazové galerie asi v polovině 19. století (stě ny sice stá le ještě využité až nahoru, ale obrazy už nejsou tak naplá cá ny) - kabinet mincí (Münzkabinet) - přehled o zá kladních mě nový ch soustavá ch v Evropě , medaile saské i Svaté říše římské ; nainstalová n společně s Grünes Gewölbe; keltské mince (duhovka z Podmokelské ho pokladu objevené ho v roce 1777, je tam díky Goethovi) - matematicko-fyziká lní kabinet - kabinet rytin - nainstalová no pouze torzo sbírky, je moc velká - antická sbírka - začal ji budovat Friedrich August v polovině 20. let - cílem bylo prezentovat vý voj řecké ho a římské ho umě ní až do pá du Ř ímské říše (sochy, malby, ná pisy, keramika, šperky atd.) g první ucelená sbírka antické ho umě ní v Ř íši - 1728 - zakoupeny sbírky dvou italský ch rodin Chigi a Alboni - 1736 - 37 - zakoupena vě tšina předmě tů z antické sbírky Evžena Savojské ho, který nechal vybudovat horní a dolní Belveder g uložil tam svoji sbírku (+ obrazá rna a sbírka rytin a kreseb) + menažerie (dnes je Horním Belvederu Rakouská stá tní obrazá rna, mezi obě ma Belvedery je park) 1733 - zemřel Friedrich August I. g nastupuje Friedrich August II. (1733 - 63), který pokračoval ve sbě ratelství své ho otce; bojoval v sedmileté vá lce g rozšiřová ní sbírky - ministerský m předsedou byl Heinrich von Brühl - zá roveň hlavním sprá vcem sbírek, mě l na starost ná kupy a sá m se sbírá ní vě noval (sbíral obrazy a knihy - 62.000 svazků, svou sbírku daroval kurfiřtovi), podílel se na budová ní Drá žď an (zahrady), po Evropě rozmístil své agenty, kteří zadá vali zaká zky nebo vytipovali ná kup předmě tů či sbírek g získal mnoho vě cí, např.: - koupil od Valdštejnů 261 obrazů z jejich sbírky v Duchcově - 1749 - koupil 60 obrazů ze sbírek Pražské ho hradu - rozšířil sbírku italský ch malířů (získal Sixtinskou madonu, Tizianovy a Tintoretovy obrazy) - rozšířil (?) sbírku vé vodů z Mersenburgu (?) - byl ustanoven generá lní ředitel pro umě ní, který mě l na starosti sbírky - přední ně mečtí znalci například von Heinechen (?) Friedrich August III. (1763 - 1827) - vě noval pozornost sbírá ní porcelá nu (Míšeňská porcelá nka, ná kup v Číně a Japonsku), antické sbírce (i odlitky získá na sbírka 833 odlitků dvorního malíře Mengse (?)g staly se mó dou - nedaly se sehnat originá ly - v ČR u Ú stavu klasický ch studií) - systematicky budoval přírodově dné sbírky - fló ra, fauna, antropologická , hygienická čá st (pomůcky pro vý uku; dnes Hygienické muzeum v Drá žď anech) - vedeny pečlivé inventá ře - první je z 80. let 16. století 19. století - postupné přetvá ření ????? sbírek do veřejně přístupný ch institucí (ale ve Francii bě hem revoluce krá lovské sbírky zestá tně ny a dá ny do muzeí g Louvre atd. X v Anglii vlastní krá lovská rodiny mnoho sbírek, ale nejsou veřejně přístupné , čá st je přístupná pouze ve Windsoru) - Drá žď any - veřejná sprá va a ná sledné sloučení všech sbírek g 1831 Krá lovské sbírky pro umě ní a vě du - sloučení všech sbírek, které byly majetkem vlá dnoucího rodu, ale sprá vu zajišťoval stá t - selekce ve sbírká ch - 1835 v aukci prodá ny nehodící se předmě ty
- budová ny nové budovy - 1869 Generá lní ředitelství krá lovský ch sbírek - samostatný úřad - trendem bylo nakupovat velké celky g 1929 zakoupena sbírka sbě ratele Pfleissnera (sochy, hudebniny atd.) - 1. 1. 1919 - Generá lní ředitelství krá lovský ch sbírek zrušeno g vznikla instituce Stá tní sbírky Drá žď an - sbírky byly převedeny z rodu Wölfflinů (?) na stá t - 29. 7. 1924 - zá kon o vý mě ně ná zorů mezi svobodný m stá tem Sasko a bý valý m krá lovský m domem, byla zřízena nadace, v jejímž čele byla sprá vní rada spravující muzea (podmínkou bylo, že v ní musí bý t alespoň 3 členové rodu Weffinů (?) - do sbírky byly zařazová ny i nové vě ci (sbírka starý ch mistrů do konce 19. století, moderní sbírky atd.) - ná stup Hitlera k moci - postižena obrazá rna v období 19. a 20. století (co Hitler prohlá sil za zvrhlé , muselo pryč); Hitler plá noval pojmenovat muzeum po sobě , shromažď oval ???? po celé Evropě - Herman Göring Werte - má i sbírku z Drá žď an - vá lka - Drá žď any jako železniční uzel g hrozilo napadení g vě tšina sbírek byla převezena do úkrytu g zá chrana - Spojenci chtě li demoralizovat obyvatelstvo Drá žď an g v noci z 12. na 13. 2. 1945 bombardov á ní Drá žď an - ně kolik vě cí ze sbírek bylo zničeno; Drá žď any přecpá ny uprchlíky z Pruska a Slezska, kteří cestovali do Ně mecka; - 1945 zá mek vybombardová n - Drá žď any se dostaly do Sově tské okupační zó ny a sbírky byly převezeny jako ná hrada do SSSR, ale v roce 1956 (?) sově tská vlá da sbírky vrá tila do Drá žď an - sbírky se staly majetkem stá tu g byly využity prostory Zwingeru, Albertiny a postaveny další budovy pro muzea - po sjednocení Ně mecka - historické já dro Drá žď an opravová no
___________________________________________________________________________________ z Holmanova textu, co ná m dal na disketá ch: August Saský (vlá da 1553 - 1586) - založil v Drá žď anech Kunstkammer Christian I. - 1587 - nechal sestavit inventá řo 317 dvojstraná ch: - praktické vě ci (ná řadí, ná stroje, vě decké přístroje a knihy - vše jako zdroj informací pro vě dce, učence a řemeslníky) - chirurgické ná stroje byly vystaveny se seznamem pacientů, které uzdravily - skříň ve tvaru jelena, v níž byla lé ká rnička s lé ky z jeleních vý tažků s předpisy k jejich užívá ní Potom byla sbírka zanedbá vá na a rozvoj až po polovině 17. století, spojeno s tradiční Kunstkammer - technická dokonalost byla ceně na více než abstraktní esteticismus: - vě ci soustružené ze slonoviny s dnes tě žko překonatelnou dokonalostí - mikrořezbá řství - prá ce na ořeších a ovocný ch pecká ch - ceně ny pro zručnost, s jakou byly zhotovová ny g proto byly do sbírky získá vá ny i ná stroje k jejich vý robě (soustruhy, ná stroje, zvě tšovací skla, často na zdobný ch podstavcích) - často spojení s mystický m vý znamem, na ně jž se usuzovalo z toho, že jako vý raz komplexních matematický ch principů odrá žejí ně co z božský ch principů, na nichž zá visí celý svě t - té ž přírodní rarity (rohy jednorožce a nosorožce, sbírka nerostů včetně kolekce smaragdů nalezený ch v Indii) - celá sbírka umístě na v řadě podkrovních místností nad kurfiřtový m bytem v drá žď anské m zá mku August Silný (1697 - 1733) - za jeho vlá dy poklesl vý znam Kunstkammer ve prospě ch specializovaný ch sbírek, zvlá ště zná má je Grünes Gewölbe (řada dě l užité ho umě ní v řadě zrcadlový ch sá lů), obrazy byly zvlá šť V Drá žď anech dodnes velká čá st sbírek obrazů, vě decký ch přístrojů a užité ho umě ní 17. století
Sbí rky Tradescantů - Anglie 17. století - John Tradescant starší a mladší - botanici a zahradníci - zá kladem nejstaršího muzea v Anglii - Ashmolean Museum v Oxfordu (1683) Johna Tradescant st. (asi 1577 - 1638) - 1607 - oženil se g první zá znam o ně m - 1609 - 1615 - ve službá ch Roberta Cecila (první hrabě ze Salisbury) g proslavilo ho vybudová ní zahrady v Cecilově sídle Hatfield House v Herdfordshiru (??), čá st té to zahrady se dochovala dodnes - podnikl řadu cest (severní a jižní Nizozemí - Rotterdam, Delft, Leiden, Harlem; Francie), na který ch nakupoval rostliny (pro okrasu - tulipá ny, sasanky… ; ovocné stromy - rybíz, meruňky, hrušky… - vše v zá znamech) - sepsal dílo „Tradescant´s Orchard (rukopis dnes v Bodleian Library v Oxfordu - www.bodley.ox.ac.uk) - popis rostlin v zahradě + vyobrazení, údaje o ovocný ch stromech (65 druhů ovoce), rady pro pě stová ní a sklizeň - 1615 - vstoupil do služeb Lorda Woltona (??), kde mě l za úkol přebudová vat zahrady jeho sídel (např. v Canterbury) g hodně cestoval: - 1616 cesta do Moskvy (z Gravesent -- loď do Archangelsku -- pě šky do Moskvy) g deník popisující cestu (co vidě l, orientační body, fló ra Ruska, ale i zvyky a odě vy lidí) - přivezl: - počitadlo (dnes v Ashmolean Museum) - růži g „Rosa Moscovita (?)“- vysadil v Anglii - zakoupil u Londý na dům s pozemkem, kde mě l zahradu - podnikl mnoho vlastních cest: např. 1620 - 21 - vý prava na pobřeží Alžíru g přivezl dý ky a ostníky (?), rostliny - 20. a 30. lé ta 17. století - jeho karié ra dosá hla vrcholu - 1623 - vstoupil do služeb George Vilierse (vé voda z Buckinghamu) - působil zde navíc i jako vé vodův společník - 1625 - vypravili se do Paříže (jako součá st oficiá lního poselství - jedná ní o sňatku francouzské ho krá le s princeznou Henrietou Marií - úspě šné ) g Tradescant cestu využil pro ná kup stromů; pobý val i v poslední baště hugenotů La Rochelle g dovezl si řadu kuriozit a předmě tů - 1628 - vé voda z Buckinghamu zavraždě n - 1630 - Tradescant vstoupil do služeb anglické krá lovny a pozdě ji krá le; působil v Oatland Palace v hrabství Surrey, získal titul „Ošetřovatel krá lovský ch zahrad, vinic a bourců morušový ch“, jeho oficiá lní plat byl 100 liber ? - koupil dům v Lambethu, který se stal jeho sídlem g v domě umístil svou sbírku nazvanou Archa (předmě ty, které sá m přivezl z Ruska, Baleá r, Alžírska, Francie nebo je zakoupil od jiný ch cestovatelů), venku zřídil botanickou zahradu (rostliny z Evropy, Afriky, Asie i Ameriky) - 1637 - sprá vcem botanické zahrady univerzity v Oxfordu, která sloužila lé kařské fakultě g rostliny se využívaly ke studiu i lé čebný m účelům - 1638 - zemřel, je pohřben v kostele Panny Marie v Lambethu John Tradescant ml. (1608 - 1662) - pokračoval v rozšiřová ní otcovy sbírky - nezná me jeho přesné datum narození, byl pokřtě n 4. 8. 1608 - v 11 letech studoval na King´s College v Oxfordu - s otcem hodně cestovali – mě li přehled o sbírká ch - navštívili například Theatrum Anatomicum, sbírky v Paříži atd. - 1634 - mistrem Zahradnické společnosti (Gardener´s Company) - 30. a 40. lé ta - zapojil se také do prá ce Virginia Company, která obchodovala se severní Amerikou, zabý vala se botanický m a etnografický m průzkumem – zúčastnil se 3 vý prav, zejmé na do Virginie g přivezl odsud botanický i etnografický materiá l (předmě ty byly zařazeny do sbírky a vystaveny v Lambethu): - cypřiše, jasmín, rá kos, orlíček; mušle - etnografický materiá l: odě vy, ná stroje, zbraně severoamerický ch indiá nů - nejcenně jší je Powhatanův plá šť (jelenicový plá šť zdobený mušličkami a perlami, nyní vystaven v Ashmolean Museum v Oxfordu) - dovezené předmě ty zařadil do sbírky v Lambethu, Archa byla zpřístupně na veřejnosti - 1638 - podruhé se oženil s Hester Pooks pochá zející z rodiny vý znamný ch anglický ch malířů Critzů g zachovaly se ná m portré ty obou Tradescantů - zachovala se řada popisů sbírky od ná vště vníků, např. od Petera Mundyho z roku 1634 (popisuje, co vidě l, např. vycpaná zvířata, ptá ky, mušle, drahé kameny, různé horniny a minerá ly, zbraně , mince, odě vy nebo vý robky z kůže, řezby i předmě ty patřící konkré tním osobá m, např. růženec papeže, úlomek z kříže, na ně mž byl ukřižová n Kristus od krá lovny Henrietty Marie) - sbírka obsahovala z dnešního pohledu rarity, např. vycpané ho ptá ka doda (dnes neexistující druh) - botanická zahrada byla od počá tku koncipová na jako vě decká a vý uková sbírka určená ke studijním účelům - 1650 - setká ní s Eliasem Ashmolem (označová n za nejvě tšího anglické ho sbě ratele 17. století, ale je to přehnané ) g pozval Tradescanta i jeho ženu do společnosti g celá sbírka Tradescantů potom přešla na Ashmolea - Elias Ashmole (1617 - 1692) - domohl se vý znamné ho postavení sňatkem g šlechtický titul - vě noval se alchymii, astrologii, zajímal se o starožitnosti a publikoval i ně které prá ce (např. Theatrum chemicum britannicum,1652) - 1633 - 38 - studoval prá va v Londý ně a působil v různý ch funkcích u soudu; studoval i matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě v Oxfordu - 1649 – velice vý hodný sňatek s o 20 let starrší Lady Manwaring g přístup ke dvoru (ovšem byl kam vítr,
tam plá šť: za revoluce působil v Cromwellový ch službá ch, potom opě t u krá le) - vě noval se sbírá ní knih (ně kolik tisíc svazků), mincí, medailí, mě l i velkou antickou sbírku (sochy, architektonické člá nky, ná pisy) - 22. 4. 1662 - Tradescant umírá g jeho sbírku získá vá Ashmole g sbírku převezl do Oxfordu, kde pro ni a pro svou sbírku nechal postavit budovu g sbírky se však nevešly g rozhodl se vě novat je i s budovou univerzitě pod podmínkou, že ponese jeho jmé no g 1683 založeno Ashmolean Museum v Oxfordu, které existuje dodnes, obě sbírky však dnes tvoří jen malou čá st sbírek - existují inventá ře (jak T. tak A. sbírky) g dá se rekonstruovat vý voj sbírky - předmě ty byly opravová ny, vyřazová ny, sbírka se rozšiřovala – vždy byla instalová na podle soudobý ch trendů (např. 1836 vě tší kusy na podstavcích, vystaveny kostry zvířat, otevřené skříně s přihrá dkami na menší předmě ty) - obrá zky:
- vyobrazení mandragory - počítadlo z Ruska, ostruhy z Evropy a Alžírska - portré t Tradescanta st. - obrá zek vstupu do Oxfordské botanické zahrady - dobová kresba Oatlands Palace - tomahavky severoamerický ch Indiá nů - portré t Tradescanta ml. + předmě ty z jeho sbírky - kresba Lambethu - Powhatanův plá šť - portré t E. Ashmolea - kamenná sekera - frontispic Ashmoleaovy knihy o chemii (Fasciculus chemicus, 1650) - vý chodní průčelí Ashmolean Musea v Oxfordu - ná hrobky obou Tradescantů v Lambethu
- http://www.museumgardenhistory.org/ - zahradnické museum v Lambethu, portré ty a životopisy obou Tradescantů, E. Ashmolea - odkaz funguje - http://es.rice.edu/ES/humsoc/Galileo/Catalog/Files/ashmole.html - životopis Eliase Ashmolea – odkaz funguje
Sbí rka Ulisse Aldrovandiho (1522 - 1607) - studoval na univerzitě v Bologni a Padově , v Bologni také působil jako lé kařa přírodově dec - 1568 - byla díky ně mu v Bologni založena botanická zahrada, v níž byl sprá vcem; vykoná val i funkci lé ká rníka g prová dě l kontroly lé ká ren ve mě stě ) - zamě řil se především na botaniku a zoologii, jako první se pokusil o jakousi taxonomii živočichů a rostlin - jeho snem bylo popsat všechny živočichy a rostliny, ale sepsal pouze prá ci o ptá cích (14 svazků o všech ptá cích svě ta, dnes by mě la bý t k vidě ní např. na Kynžvartu), další díly se mu nepodařilo vydat g jeho žá ci je vydali po Aldrovandiho smrti - vytvořil velkou sbírku herbá řů a zoologický ch prepará tů (snaha získat zá stupce všech tehdy existujících druhů) - mě l velmi vlivné příznivce: papežové Ř ehořXIII. a Sixtus V., dá le kardiná lové Barberini a Montalto - jeho sbírka je dnes součá stí Přírodově dné ho muzea v Bologni
Sbí rka Nicolase Clauda Fabri de Peirese (1568 - 1637) - pochá zel z Aix-an-Provence, za Provence působil také ve francouzské m parlamentu - http://www.peirese.org/life01.htm
