k MODERNÍ 11 LISTOPAD 2000
OBEC
ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Yvonne Strecková, náměstkyně ministra vnitra: Máme skoro rok na to, abychom připravili druhou fázi reformy. Chceme ji dělat ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty, jichž se dotkne.
(str. 6)
■ MODERNIZACE PANELÁKŮ
■ KRITICKÁ MÍSTA REFORMY ve Školství
■ FINANCE PRO MÍSTA A OBCE RUKOVĚŤ STAROSTY
9771211050009
POKUTY OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
v/
u vydavatelstvíEconomia a. s. s MODERNÍ — OBEC —
zijre je v/'
úspora
Času
a navíc pohodlí
jmi
- časopis nemusíte shánět, dostanete jej na vaše jméno - na pracovní stůl nebo domu - výtisk bude chráněn před poškozením bezpečnostní fólií - můžete dočasně změnit adresu pro doručování, například při delší dovolené
FINANČNÍ VÝHODY ROČNÍHO PŘEDPLATNÉHO - snížená cena předplatného přímo od vydavatele - záruka zachování ceny po celé placené období - balení a doručování zdarma - předplatné lze podle oboru podnikání odečíst z daňového základu
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 825 Kč.
MODERNÍ —OBEC—
Cena je platná od 1. 1. 2001 (POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR).
KÓD:
^SdRESA OBJEDNAVATELE:
315
^t»ÚSOB PLATBY:
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA
PRlJMENl:
SIPO O spoj. č.
C. P.
PSČ:
4^toAJE PRO FAKTURACI:
44
IČO: DIČ:
^"lAVNl OBOR ČINNOSTI FIRMY: Průmysl a stavebnictví
Obchod, služby a doprava
PLATEBNÍ KARTA Q
Školství, kultura a organizace č)
Veřejná správa (^4
Č. ÚČTU:
^DRESA PRO DORUČOVANÍ: ^VPLlilTE KONTAKT:
NÁZEV ORGANIZACE: PŘÍJMENÍ:
TELEFON:
JMÉNO:
E-MAIL:
■
SLOŽENKA C
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
JMÉNO:
ULICE,
J)
PSČ:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
Economia, a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 0800 11 00 22, internet - htto://www.economia.cz a e-mail: predplatne®obchod.economia.cz.
RAZÍTKO/PODPIS:
Potřebujete investovat do bytového fondu? Do domů s pečovatelskou službou? Do zdrojů pitné vody a kanalizačních stok? Do likvidace komunálních odpadů? Do Vaší školy, sportovišť či komunikací? Do autobusů na LPG? Do systému informatiky? Splnit nutnými investicemi do infrastruktury normy EU? Potřebujete sdružit vlastní prostředky s vnějšími finančními zdroji a granty EU a české vlády? Česká spořitelna, jako tradiční a dlouholetý partner spolu se zázemím silného mezinárodního partnera výrazně posiluje svou nabídku služeb. JSME TU PRO VÁS ČESKÁ SPOŘITELNA REGIONŮM, MĚSTŮM A OBCÍM » BĚŽNÉ ÚČTY A SLUŽBY PLATEBNÍHO STYKU (VÝHODNÉ ÚROČENÍ) » ZHODNOCENÍ DOČASNĚ VOLNÝCH PROSTŘEDKŮ » BANKOVNÍ ÚVĚRY SE ZVÝHODNĚNÝMI OBCHOD NÍMI PODMÍNKAMI (SPLATNOST AŽ 15 LET) » HYPOTEČNÍ ÚVĚRY (SPLATNOST AŽ 20 LET) » SLUŽBY FINANČNÍ SKUPINY ČESKÉ SPOŘITELNY (INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ, POJIŠTĚNÍ, LEASING, STAVEBNÍ ÚVĚRY) ČESKÁ SPOŘITELNA
FINANČNÍ PORADENSTVÍ ZDARMA
Banka pro život.
Vaie rtmíly s Vámi rádi projednali kontaktní pracovnici na pobočkách České spořitelny nebo přímo Ing. Karel Kovařík, odbor Komunálních programů, centrála Praha. Tel.: 02-6107 11ti. mail: kkovarikecsas.cz
zelená linka: 0800 129 129 internet: www.csas.cz
. wní oiužbv v energetice ToríTmy^vych procesech. r-OVOUH.VT.A.pů^-irS energetiky a regttóce pmmyS J činnosti dodavky a Slovenské repuhl.ce jsou zak^ _ regulacn, výhradně zastupovaný h^ _ oleiové, plynové armatury, řídící systémy ^ ,ety se firma začala a kombinované horáky. , ý h zdrojů na klíc a za zabývat realizací primárních tepelný 28 kotelen íoto období postav a . jKonst^ rozvodů o výkonech od 1 az d ^gs byla pusobnos a předávacích stanic. Od r°\ k0i kde byly založeny
a poradenské služby.
w
®
• 1 - sns/S7 150 00 Praha 5 Jinonická 80-/- - fax; 572i 0439
MO-01007
PARTNERSTVÍ PŘINÁŠÍ SPOLEČNÝ ÚSPĚCH ujriDncn
Firma Harpen ČR, s. r. o., je společností, která v roce 1997 vstoupila na český energetický trh jako samostatný právní subjekt. Angažuje se v oboru energetiky, jenž tvoří kmenový obor společnosti. V oblasti zásobování teplem projektuje, financuje, staví a provozuje tepelné zdroje a soustavy centralizovaného zásobování teplem. Ke službám společnosti patří moderni zace zařízení, jejich rekonstrukce a vý stavba nových zařízení s použitím meto dy kontraktingu. Tato metoda na smluvní bázi zajišťuje zejména financování a pro vozování tepelných zařízení s únosným rozložením rizik v této náročné činnosti, která je trvale v centru pozornosti veřej nosti. Tyto služby zahrnují: zajištění finančních prostředků s nízkou úrokovou sazbou (nižší než poskytují tuzemské finanční ústavy), >- uzavření kontraktingu na dobu 15 až 20 let, tzn. rozprostření splácení vložených finančních prostředků na uvedenou do bu, což ve svém důsledku přispívá ke snížení ceny tepla, není vyžadována žádná zástava nemo vitého majetku zápisem do katastru nemovitostí, ani jiné zajištění ze stra ny města (např. směnkou atd.), >- jedinou garancí našeho partnera pro naši společnost jsou uzavřené kupní smlouvy na odběr energie s odběrateli
na celou dobu trvání kontraktingu (15 až 20 let), 3- po ukončení kontraktingu přechází zainvestované zařízení do majetku vlastníka, případně se doba kontraktingu prodlouží, >- společnost svým jménem provozuje za řízení po výše uvedenou dobu, je-li to možné, tak stávajícími pracovníky v místě realizovaného projektu nebo společně s městem založí novou spo lečnost, která zařízení provozuje realizace projektu a dodávky se provádě jí formou »na klíč«, cena teplaje stanovena jako dvousložko vá, skládá se z tzv. základní složky ceny - zde je obsažena vložená investice (úvěr + úroky) a nutné provozní náklady, je stanovena v Kč/rok (měsíc) a z pra covní složky ceny - která kopíruje cenu spotřebovaného paliva, el. energie a do plňovací vody, které jsou nutné pro do dávku tepla, a je stanovena v Kč/GJ, >- dvousložková cena tepla je pro odbě ratele výhodnější. Odběratel tepla ne ní penalizován za nedočerpání nebo za
VK
I
překročení předpokládaného ročního odběru tepla v GJ/rok. Za dobu necelých tří a půl roku společ nost Harpen ČR, s. r. o., v jedenácti lokali tách investovala již cca 720 mil. Kč, což reprezentuje instalovaný výkon ve výši 132 MWt a dále 34 km tepelných rozvodů. Účast města v provozovatelské společnos ti je zámkou pro odběratele, že jejich zájmy budou dostatečně chráněny, zejména v sou časné době, kdy ceny základních energetic kých médií (zemního plynu, elektřiny, vody, pohonných hmot...) dodávaných monopolní mi dodavateli neúměrně rostou a ani do bu doucnosti není záruka jejich stabilizace. Proto lze od tohoto partnerství opráv něně očekávat společný úspěch. Kontakt: Harpen ČR, s. r. o. Truhlářská 13/15, 110 00 Praha 1 tel.: 02/231 4051,02/231 64 49 fax: 02/24 81 36 89 e-mail:
[email protected] /KOMERČNÍ prezentace/
OBSAH
YT0NG
Nová bytová výstavba v lokalitě Na vějíři ve Svitavách (Foto Štěpán Grygar)
- znamená ry
ROZHOVOR
✓ Odchod je až poslední možností (Eva Stejskalová)..................................................... 6
Společně o modernizaci paneláků (Jan Bednařík)........................................................8 ✓ Na pomoc bytovému fondu (Jarmila Lehnerová)...........................................................9 Efektivnost výdajů statutárních měst (Doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSc.)................... 10 Výhodné řešení (Luděk Kozdera)....................................................................................12 Praktické minimum (Ing. Jana Klírová).......................................................................... 13 Alternativní tresty a nová profese (PhDr. Dana Špačková).......................................14 Sluneční město..................................................................................................................14 TÉMA
Finance pro města a obce Příprava na členství (František Dohnal)........................................................................15 Úřad pro pomoc krajům................................................................................................. 16 Miliardy proti nezaměstnanosti (Karel Žítek)................................................................17 ✓ Financování vzájemných akcí (Václav Drašnar)..........................................................18 Služby pro municipální sféru......................................................................................... 19 Jak ze slepé uličky (RNDr. Jana Plamínková).............................................................. 20 ISPA: Přes sedm miliard eur (Ing. Mgr. Tomáš Novotný, Ing. Milan Podsedníček, CSc.)...........................................21 Slunce do škol...................................................................................................................21 Výhody individuální správy aktiv..................................................................................22 Podpora tříděného sběru............................................................................................... 24 Nabídka přehledu (Jaroslav Bajer)..................................................................................24 ŘÍZENI' A SPRÁVA
✓ Kritická místa reformy ve školství (Jaroslava Volfová).............................................. 25 Jihovýchod (Ing. Hana Veselá)....................................................................................... 26 Účelnost i estetika (Václav Drašnar)............................................................................. 28 Zelená pro ekologii.......................................................................................................... 28 Hranice nebrání spolupráci (Mgr. Tomáš Drašnar).................................................... 29 Nové technologie versus globalizace rizik (Ing. Michal Vaněček)...........................30 Renesance informačních systémů (Ing. Martin Lukáš, RNDr. Martin Heisler, Ph.D.) ..31 LEGISLATIVA
✓ Vymáhání poplatků a pokut (Mgr. Jiří Kasal)............................................................... 33 Neostře sledovaná omezení (Mgr. Petr Kolman).........................................................35 Fond rozvoje bydlení (Jarmila Lehnerová)....................................................................36 Otázky a odpovědi........................................................................................................... 37 REGIONSPEKTRUM
Prioritní jsou komunikace (Jaroslav Vrzal)...................................................................38 Na prvním místě školství (Jaromír Valenta)..................................................................39 ✓ Strategie pro Brno (Mgr. Eva Rázgová)........................................................................40 ✓ Zdravé město mostem (Ing. Petr Nový).........................................................................42 Infrastruktura i cestovní ruch........................................................................................ 43 Ze Smíchova na Hrad (Ing. Milan Jančík)......................................................................43 Poslední věci člověka......................................................................................................44 Vesnicí roku je Sloup (Václav Drašnar)........................................................................ 44 PŘÍLOHA
Pokuty ukládané obcemi v samostatné působnosti............................................. I-VIII Uzávěrka tohoto čísla: 17. 10. 2000
JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST Do únorových čísel časopisů MODERNÍ OBEC a ODPADY připravujeme společ nou přílohu s názvem TECHNICKÉ SLUŽBY I (jaro-léto). Představíme v ní výrobce a prodejce komunální techniky pro údržbu, čištění a úklid místních komunikací a chodníků, veřejné zeleně, sportovních areálů, dětských hřišť, techniky pro naklá dání s odpady a dalších zařízení jak formou inzerce, tak i reklamních a odborných článků. Termín uzávěrky: 15. leden 2001 Bližší informace vám poskytne manažer inzerce PhDr. Luděk Vařbuchta, tel.: 02/3307 1403, fax: 02/3307 2012, e-mail:
[email protected]
rušovanskou firmu YT0NG stavebníci znají již mnoho let. Palety se žlutými obaly je možné vidět na staveništích v městech i na venkově. Pórobetonové tvárnice YTONG jsou využívány stále častě ji, a to hlavně pro skutečnost, že jejich pomocí se dá postavit snadno a rychle celá stavba. Nejlépe to dokumentuje příklad z praxe, kdy pro rodinný dům o obytné ploše 83 m2 potřebovalo 9 zedníků pouze 5 dní na to, aby postavili hrubou stavbu od sklepa až po střechu. Stavebníci využívají tento stavební systém také proto, že firma jim nabízí širokou paletu výrobků, které na sebe přesně navazují. Předností stavební hmoty YTONG je mimo jiné i vysoký stupeň tepelné izolace, která ušetří nejen dodatečné izolační systé my, ale také tepelnou energii a náklady. Pórovitá struktura výrobků umožňuje dosahovat vynikajících tepelně izolačních vlastností. V praxi to znamená, že dochází k úspoře nákla dů o 50 až 60 procent proti klasickému provedeni stavby. Nízké náklady na tepelnou energii přispívají ke snižování výskytu škodlivých zplodin obsahujících oxidy uhlíku, dusíku a síry, které se při vytápění do stávají do ovzduší. YTONG představuje zdravotně ne závadnou stavebninu se slavebně-technickými vlast nostmi důležitými pro bydlení v příjemném prostře dí. Potřebnou akumulaci tepla poskytnou desky YTONG dokonce i podkrovním bytům, kde bývá příliš zima, nebo naopak teplo. Renovace budov, ke které dochází ve městech, městečkách i na vesnicích, v současné době již mnoh dy nevyhovují požadavkům z hlediska tepelné ochrany budov, přičemž rozhodující je dodatečné vy lepšení tepelné izolace. Pro tento účel představuje YTONG ideální řešení, kterým je termopancíř. Ten je tvořen dvěma deskami - příčkovkou YTONG tloušť ky 5 cm a izolační desky z minerálních vláken. Na vzájem slepené desky znásobují přednosti obou ma teriálů. Termopancíř je možné aplikoval na každý nosný, rovný podklad, zbavený nečistot, prachu a zvětralé omítky. Termopancíř je prodyšný, nehoř lavý a odpovídá zásadám zdravého bydlení, posky tuje skvělou tepelnou izolaci, zpevňuje zeď a značně zlepšuje ochranu proti hluku. Je dodáván jako systém, ve kterém je obsaženo vše, co je potřebné pro montáž dodatečného zateplení budov. Staveb ním systémem YTONG je realizována celá řada sta veb. Například v Plzni-Ujezdě, v lokalitě Na Františ ku je systémem YTONG, stejně jako v Plzni-Černicích, postavena celá řada rodinných domků. Nezanedba telný je ekologický aspekt stavby. Stavební materiál YTONG je vyrobený z přírodních surovin - písku, ce mentu, vápna a vody a odpovídá ekologickým mě řítkům. Odpad, který vzniká na stavbách například při řezání tvárnic, se dá použít jako zásypový mate riál do podlah, může se bez problémů deponovat na skládku nebo recyklovat. Stavební systém YTONG tak plně vyhovuje od počátku až do konce stavby životnímu prostředí.
H
www.yfong.tz MODERNÍ OBEC 11/2000 □
/KOMERČNÍ prezentace/
EKONOMIKA
5----
„ROZHOVOR
ODCHOD JE AŽ POSLEDNÍ MOŽNOSTÍ • Začátek první fáze reformy veřejné správy je již »na spadnutí«. Jak je připrave na? Přípravu bylo potřeba vyřešit ve třech oblastech. Jedná se o přesun kompetencí z ústřední státní správy na kraje, o zajištění pracovníků a o budovy, v nichž budou sídlit krajské úřady. Pokud jde o přenos působností neboli kompetencí, stačí se podívat do zákona č. 129/2000 Sb. Ty jsou dány a jakékoliv úpravy již v této chvíli nelze provést. S přesunem nutně souvisí za jištění pracovníků pro výkon stát ní správy na krajské úrovni, to znamená přesun zaměstnanců z ministerstev, jejich detašova ných pracovišť a školských úřa dů. Máme už k dispozici jmeno vité seznamy lidí, kterých se delimitace konkrétně dotkne. Ví me tedy, s kolika zaměstnanci můžeme asi počítat a kolik pra covních pozic bude potřeba obsa dit. Na volná místa bude vypiso ván konkurz.
e Jakým způsobem chcete zajistit výkon státní správy v případě, že místo zůstane po určitou dobu neobsaze no, třeba než se najde nový člověk? I s touto možností musíme po čítat. Předpokládáme, že v kon krétních případech si budeme muset vypomoci pracovníky okresních úřadů, kteří by na ne zbytně nutnou dobu byli dočasně uvolněni. Některé rezorty už mají přechody pracovníků projednány (např. Ministerstvo práce a soci álních věcí), jiné to řeší. Musím přiznat, že místy půjde o velmi bolestný akt. Již v těchto týdnech probíhají výběrová říze ní a jsou přijímáni lidé na pozice účetních, personalistů či pro or ganizační a jiné práce. Jedná se tedy o pracovníky, kteří nevyko návají státní správu. Tyto kon kurzy organizují sami přednosto vé, ale ve výběrových komisích zasedají také lidé z Ministerstva vnitra.
• To znamená, že již v říjnu jsou přijímáni pracovníci, kteří nastoupí v listopadu? Tito lidé budou přijímáni k 1. listopadu, přičemž do 12. li stopadu s nimi okresní úřad uza ------6 □ MODERNÍ OBEC 11/2000
»Nejde jen o reformu veřejné správy, ale také o refor mu ústřední státní správy. Jestli tu nezvládneme, pak celá reforma byla zbytečně vynaloženou energií,« řek la nám v rozhovoru náměstkyně ministra vnitra pro reformu veřejné správy Prof. Ing. Yvonne Strecková, CSc., která nám odpověděla i na další otázky.
vře pracovní smlouvu. Od 13. li stopadu by delimitací měli přejít na krajský úřad. Jakkoli je to komické, je to tak a podotýkám, že to není vina Ministerstva vnitra. Pevně doufám, že celá tato akce se dá připravit předem, a tak i výrazně zjednodušit.
• Takže o kolik pracovníků krajských úřadů se bude přibližně jednat? Po zahájení činnosti všech kra jů by do pracovního poměru mě lo být přijato 1385 nových za městnanců. V průběhu příštího roku by v rámci delimitace mělo přejít 1318 osob, které naplní ví ce než polovinu z celkového po žadovaného počtu 2703 pracov ních míst. Podle podkladů jednotlivých ministertev, jichž se reforma veřejné správy týká, při
padá na výkon přenesené působ nosti krajských úřadů asi 65,7 % z celkového počtu delimitovaných zaměstnanců (tj. 1121 osob), zbylých 584 úředníků by vykonávalo činnosti samostatné působnosti krajů.
• Budou mít krajští zastupi telé a úředníci kde praco vat? Určité zpoždění v oblasti ma teriálního zabezpečení první fáze reformy má dvě příčiny. Jednak jsou to odvolání, která bylo nutné projednat při výběrových říze
ních a která celý chod notně zdr žela, jednak finance. Peněžní prostředky na zaplacení projektů jsme dostali přiděleny až v září loňského roku. Prvním krokem bylo rozhod nutí přednosty, která budova by měla sloužit jako sídlo krajského úřadu. Následovalo výběrové ří zení na projekt a na stavební fir mu, která vše bude zajišťovat. Ukázalo se, že je to složitý a kon fliktní proces. Navíc, zákon o ochraně utajo vaných skutečností, který vyža duje aplikaci technologických standardů, vyšel poté, co projek ty byly již v běhu. Naštěstí jsme tuto nemilou skutečnost odhalili relativně včas a zabránili tomu. že by budovy nebyly zkolaudovatelné. Zatím nevím, kde seže
neme peníze na další změny pro jektů. které mohou dělat jen certifikované firmy s patřičným oprávněním.
• Máte přehled o tom, kolik objektů bude nových? Ani jeden není nový, všechny budou rekonstruované. V mnoha případech se opravují budovy, jež předtím využíval stát, asi ve dvou případech jsou to opuštěná kasárna. Hledali jsme optimální vztah mezi náklady a užitkem. Do 30. června příštího roku by veškeré rekonstrukce objektů
pro krajská sídla měly být do končeny.
• Pro představu, jaká je fi nanční náročnost realizace první etapy reformy? Pro příští rok je to 2173,1 mili ónů korun, přičemž nároky na státní rozpočet by činily 1775,1 miliónů korun.
• Nemáte strach, že při pře nosu působností z centrální úrovně na krajskou může něco selhat? Aby se tak nestalo, připravuje me pro vládu materiál pojedná vající o vytvoření operačního štábu. Ten bude složen z náměst ků ministrů osmi příslušných mi nisterstev, které mají na starosti reformu. Už jsme vypsali inzerát na obsazení míst 13 koordinátorů výkonů státní správy (kromě Pra hy). Jejich hlavním úkolem bude pomáhat krajskému úřadu při vý konu přenesené působnosti státní správy. Představuji si, že koordi nátoři budou přenášet informace mezi naším operačním štábem a krajskými úřady, aby se přede šlo případným excesům. To nám poradili Poláci, ale s upozorně ním, že jejich operační štáb zase dal pět měsíců, a to denně. Máme také vypracovaný plán školení jednotlivých pracovních skupin krajských úřadů včetně hejtmanů. Povinností státní sprá vy je podle mého názoru i vytvá ření metodických podmínek pro kvalitní práci samosprávy. Proto jsme zpracovali dokumenty typu vzorového organizačního řádu a jednacího řádu pro výkon státní správy na krajské úrovni, dáváme dohromady datové soubory o krajích a vše kompletujeme. U všech krajů se bude sledovat průběh přechodu a na jednotlivé problémy se bude aktuálně rea govat.
• Už se připravuje druhá fá ze reformy? V září jsme absolvovali setkání zástupců Ministerstva vnitra s pracovníky okresních úřadů. Se znamujeme zaměstnance s prv ním návrhem druhé etapy refor my a přibližujeme jim tento proces v širších souvislostech. Dáváme k dispozici materiály první varianty základní představy této druhé fáze, která vlastně začí- . ná a končí zánikem okresních *
-ROZHOVOR Tab. 1 Snížení počtu zaměstnanců okresních úřadů k 1.1. 2001
Kraj
Doprava
Životni prostředí
Celkem státní správa
0,0
0,0
0,0
Ostravský
12,0
1,0
13,0
Brněnský
13,0
2,0
15,0
Středočeský
18,0
3,0
21,0
Ústecký
Praha
11,0
1,0
12,0
Olomoucký
9,0
1,0
10,0
Budějovický
11,0
1,0
12,0
9,0
1,0
10,0
Zlínský
11,0
2,0
13,0
Královéhradecký
9,0
1,0
10,0
Jihlavský
8,0
2,0
10,0
Pardubický
7,0
1,0
8,0
Liberecký
7,0
2,0
9,0
Karlovarský
5,0
1,0
6,0
130,0
19,0
149,0
Plzeňský
Celkem
úřadů. Chceme, aby měli seriózní podklady, na základě kterých pak povedeme další diskuze. Někteří to berou pozitivně, jiní mají rezer vovaný přístup.
• To je neobvyklý způsob přípravy dokumentu, který se ve svém důsledku do tkne v podstatě každého ob čana... Také si to myslím. Dalším dů vodem, proč takto jezdíme, je za hájení »personální konference*. Zaměstnanci okresních úřadů do stanou k vyplnění dotazník, aniž se tím k něčemu zavazují. Na mi nisterstvu zakládáme personální databázi, abychom věděli, s kým po ukončení činnosti okresních úřadů můžeme počítat při přesu nu kompetencí na obecní a kraj ské úřady. Pracovníky úřadů prosím, aby dobře zvážili možnost přechodu v rámci delimitace a aby rozvázá ní pracovního poměru bylo až tou poslední možností. Jde totiž o udržení kvality úrovně výkonu státní správy. Léta se učili, absol vovali mnohá školení a většina má kvalifikační zkoušky způso bilosti. Máme skoro rok na to. aby chom připravili druhou fázi re formy. Chceme ji dělat ve spolu práci se všemi zainteresovanými subjekty, jichž se dotkne,
e Ministerský návrh sídel správních okresů a spádovost obcí, stanovená mate matickým modelem na zá kladě dvou kritérií, vyvolala mezi starosty řadu protes tů... Zatím jde o první představu, která se bude na základě diskuzí s jednotlivými skupinami upřes ňovat a dotvářet s cílem najít
optimální řešení. Budeme disku tovat s obecními zastupitelstvy, která jsou pro nás tou nejvý znamnější skupinou, dále s okre sními úřady, ministerstvy a teore tickými pracovišti. I krajská zastupitelstva se budou k návrhu vyjadřovat. Vždy po prvním kole vyřadí me ty okruhy, kde bude obecná podstatná shoda. Zbydou ty pro blematické, jejichž řešení bude vyžadovat náročná jednání. Pod le mne je to cesta, jak minimali zovat negativní lobbismus. Obec ní zastupitelstva od nás obdržela strukturované dotazníky, do kte rých mohla uvést svoje návrhy, připomínky a argumenty. Mezi tím to samé budou dělat okresy a ministerstva. My pak budeme »vyrábět« přehledné tabulky a výsledky zveřejníme. Půjde o vícekolový proces.
Při rozhodování bude stanovis ko zastupitelstev rozhodující. Předpokládám, že tuto všenárodní diskuzi ukončíme v květnu příštího roku. Buď se nám podaří vyřešit všechny rozpory, nebo jich alespoň zůstane minimum. Vytváříme proto na ministerstvu pracovní skupinu, která bude údaje zpracovávat,
e Mnohé obce jsou už dnes nespokojeny se svojí územ ní příslušnosti ke kraji. Bu dou mít možnost ji změnit? Počítáme s tím, že nebudeme držet hranice krajů tak, jak jsou dnes vymezeny. Okresy jako jed notka územního členění k 31. 12. 2001 skončí. Bude stát, kraj a obec a mezi tím správní okrsek. Jakou nabyde právní normu, bu de záležet na právnících. Je zřej mé, že katastrálním územím obcí se pak vymezí územní působnost města z hlediska výkonu státní správy. Tím se stanoví jakési hra nice správních okrsků a ty pak vymezí hranice kraje. Předpokládáme, že ve 150 až 200 případech (českomoravská hranice, východní Čechy a zá padní Morava) nastanou změny. Pokud Parlament ČR schválí no velu zákona, nevidím důvod, proč neučinit to, co dá lehce změnit. V navrhovaném modelu jsou hranice krajů ještě zachová ny. Z toho co jsem uvedla, je zřejmé, proč jsme nechtěli, aby se úpravy či změny v územní pří slušnosti dělaly už teď a za dva roky znovu. EVA STEJSKALOVÁ FOTO ARCHIV
Tab. 2 Zvýšení počtu zaměstnanců okresních úřadů v roce 2001 Změny Zvýšení celkem Školské úřady K datu 1. 1. 2001 v průběhu k 1.10. 2001 roku Praha
155
97
58
Ostravský
233
96
137
Brněnský
204
86
118
Středočeský
216
74
142
Ústecký
131
59
72
Olomoucký
121
50
71
Budějovický
135
57
78
Zlínský
125
48
77
Plzeňský
109
35
74
Královéhradecký
134
48
86
Jihlavský
123
41
82
Pardubický
102
37
65
Liberecký
90
33
57
Karlovarský
65
22
43
1943
783
1160
Celkem
Poznámka: K datu 1.1.2001 bude na okresních úřadech vytvořen nový referát školství, mládeže a tělovýchovy
NOVÁ PUBLIKACE Účelem publikace Územní sa mospráva a státní správa (Eurounion, Praha 2000, 370 str.) je podat výklad hlavních principů základních zákonů souvisejících s reformou veřejné správy. Autoři statí k zákonu o obcích (JUDr. Karel Svoboda, CSc.), k zákonu o hl. městě Praze (Mgr. Josef Vedral. Ph.D.) a k zá konu o okresních úřadech (Mgr. Martin Plíšek) provádějí porovná ní s dosavadní právní úpravou a soustřeďují se zejména na osvět lení změn, které nové zákony při nášejí. Stať JUDr. Jiřího Grospiče, CSc. se zabývá nejprve ústavními základy krajského zřízení, jak jsou vyjádřeny v příslušných usta noveních Ústavy ČR a ústavního zákona o vytvoření vyšších územ ních samosprávných celků a poté analyzuje obsah zákona o krajích v souvislosti s dalšími zákony, které byly doposud k uskutečnění krajského zřízení přijaty. Výklad, který autoři podávají, je přizpůsoben systematice jedno tlivých zákonů, a to tak, že statě jsou členěny na části odpovídající jednotlivým hlavám příslušných zákonů (samostatná působnost, přenesená působnost, orgány územního samosprávného celku, dozor atd.). V mezích možností se snaží postihnout jednak vzájemné »vnitřní« souvislosti ustanovení těchto zákonů, jednak jejich vztah k dalším navazujícím právním normám. Za každou statí následuje text příslušného zákona, aby tak bylo možné výklad podávaný jednotli vými autory bezprostředně kon frontovat s právní úpravou, a na lezneme zde též podrobný věcný rejstřík. Publikace, která vychází v krát ké době po vyhlášení a ještě před účinností uvedených zákonů, jež jsou základem nové právní úpravy organizace územní samosprávy a státní správy, poskytuje v tomto směru základní informace členům zastupitelstev obcí, krajů, měst ských obvodů a městských částí, zaměstnancům zařazeným do je jich úřadů, jakož i zaměstnancům okresních úřadů. Je zároveň urče na všem těm, kdo se zajímají o re formu veřejné správy. Vzhledem k možnostem daným zejména rozsahem publikace ne má podávaný výklad ambici vy světlit podrobně veškerá více či méně sporná nebo nejasná ustano vení jednotlivých zákonů, snaží se nicméně být pomůckou hledající klíč k otázkám, jež při jejich prak tické aplikaci vyvstanou. - jv MODERNÍ OBEC 11/2000 a
7
« EKONOMIKA
SPOLEČNĚ O MODERNIZACI PANELÁKŮ Koncem září se v Praze, za účasti našich a německých odborníků uskutečnil seminář zaměřený zejména na hospodaření s bytovým fondem. Jedním z hlavních té mat jednání byla výměna zkušeností o postupu a vý sledcích regenerace a modernizace panelových domů. V této oblasti se v SRN uplatňu jí tzv. Společnosti pro místní roz voj (dále jen Společnosti), které již půl století působí ve všech, nyní i v nových spolkových zemích. Jejich aktivita je široká. Heinning Storck, prezident spolkového sdružení všech Společností, je na semináři charakterizoval jako ma nažerské podniky, které se zabýva jí celou škálou činností včetně slu žeb a společně se stavebními a dalšími podniky se podílejí na komplexní úpravě domů a bytů v panelácích. Společnosti ve vztahu k zákaz níkům také přebírají odpovědnost za náklady, kvalitu a dodržení všech stavebních a rekonstrukč ních prací. V tomto rozsahu jsou lze říci prodlouženou rukou samo správných orgánů ve spolkových zemích. Němečtí odborníci se podělili 0 zkušenosti, které získali při opra vách, rekonstrukci a modernizaci paneláků, která probíhá v západní, a zejména ve východní části SRN. I když v současné době je zde menší poptávka po bytech, kdy jen v nových spolkových zemích - bý valém NDR - je místy až 30 % by tů neobydleno, i zde jejich rekon strukce nadále pokračuje. Hlavním důvodem je očekávaný růst popu lace, který se rovněž projeví v ná ročnějších požadavcích na kvalitu bydlení.
ROZHODUJÍ ZÁKAZNÍCI Lepší komfort nesporně nabíd nou podstatně renovované byty všech velikostí v panelových do mech včetně regenerace venkov ního betonového pláště a jeho za teplení. Předložená dokumentace z Frankfurtu a Berlína ukázala, jak stavbaři výrazně změnili 1 vnitřní uspořádání jednotlivých bytů, které jsou převážně nabíze ny na prodej. Na přání zákazníků v nich upra vili velikost jednotlivých místností a někde ze dvou bytů udělali je den. Kde to bylo možné a vhod nější, přesunuly se stoupačky a dříve tmavý prostor koupelen projasnilo nové okno. Náročnější uspokojilo vybudovaní velkých bytů mezonetového typu. Společnosti v pěti nových spol kových zemích využívají k rekon ----- 8 Q MODERNÍ OBEC 11/2000
strukci panelové zástavby výhod vyhlášeného podpůrného progra mu. Patří k nim investiční úvěry s delší lhůtou splatnosti, které po skytují peněžní ústavy. Jejich úrok činí 3,5 %. Všichni, kteří na splát ky kupují renovovaný byt do osobního vlastnictví, mohou z vážných důvodů, jako je třeba ztráta výdělku, získaný byt po pěti letech vrátit. 1 přes obavy, že k tomu dojde častěji, zatím se tak stalo v jedi ném případě. Zdrojem Společnosti na modernizaci bytového fondu je kromě dotací, úvěrů, nájmů i neza nedbatelný příjem za prodej části rekonstmovaných objektů.
PŘÍKLAD Z PORÚŘÍ Ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, z průmyslového Porúří může být pro naše odborní
Panelový dům na sídlišti Lobeček ' Kralupech n. Vltavou, který získal novou fasádu
Rauxel byl získán areál o výměře 40 hektarů. Realizace projektu pod názvem Park pro služby, zeměděl ství a výrobu Erin ukázala, jak lze oživit celou, léta opuštěnou plo chu. Na její upravené části o rozlo ze devíti hektarů se již usadilo na 40 menších, perspektivních podni ků a pro další je připraveno ještě osm hektarů. V nových průmyslových pro vozovnách bude celkem 1500 pracovních míst. Blíž k městu se projektují služby. Víc než polo vina tohoto areálu zůstává vy hrazena okrasné zeleni, vodním
Němečtí odborníci se podělili o zkušenosti, které získali při opra vách, rekonstrukci a modernizaci paneláků, která probíhá v zá padní, a zejména ve východní části SRN.
ky příkladem přístup k asanaci a k oživení některých bývalých hornických a ocelářských areálů. V nich před léty skončila výroba, v této zemi se zvýšila nezaměstoanost a nevyužity zůstaly mnohé, ladem ležící plochy. Společnost pro místní rozvoj, jako správkyně majetku, obhospodařuje pozemko vý fond v Porýní-Vestfálsku. Fond je nástrojem územního plánování zaměřeného na revita lizaci dříve průmyslových oblas tí. Cílem je jejich celková přemě na na místa, na kterých budou vytvořeny výhodné podmínky nejen pro perspektivní výrobní činnost, jež zajistí lidem novou práci, ale zlepší i jejich bydlení a rekreaci. Fond je financován z rozpočtu spolkové země, z podílů jednotli vých obcí, příjmů z prodeje upra vených pozemků a dostává také dotace z různých programů spol kové republiky a Evropské unie. Najít pro nové, revitalizované ob lasti moderní průmysl, řemesla ne bo služby je úkolem pro zpro středkovatele, kterým se stává zmíněná Společnost. Například po skončení provozu v uhelném dole Erin v Častrop-
tokům a cestám pro pěší a cyk listy. Dosud byla v Porýní-Vestfálsku uskutečněna celková revitalizace na ploše 2450 hektarů a na 160 místech. Z toho na bytovou vý stavbu bylo prodáno 112 hektarů včetně zelených ploch, zájemci o výrobní činnosti a služby se stali majiteli 410 hektarů.
NAŠE PODPORA Podstatnou informaci o státní podpoře investic do bytového fon du podal na semináři Jan Wagner, ředitel Státního fondu roz voje bydlení. Hovořil i o nových programech, zaměřených na opra vy, rekonstrukci a modernizaci pa nelových domů a bytů. Podle prv ního, již schváleného programu mohou vlastníci panelových domů žádat o podporu od počátku listo padu. Za určitých podmínek ji obdrží obce, bytová družstva a společen ství vlastníků bytů v panelácích. Podpora na celkové opravy se bu de poskytovat jako úroková dota ce k hypotéce nebo tzv. překle novacím úvěrům, které nabízejí hypoteční banky nebo stavební
spořitelny. O dotaci se sníží úrok z úvěru. Dalším programem má být me todická pomoc při rekonstrukci domů a bytů. Za účasti odborníků ji budou zabezpečovat odborná regionální střediska. Na jejich zřizování se má podílet Minister stvo pro místní rozvoj i Minister stvo průmyslu a obchodu. Připra vuje se vládní program zaměřený na podporu obcím, které mají pa nelová sídliště. Program má zabránit tomu, aby se z některých sídlišť nestaly slumy. Očekávanou roli by měl od příštího roku sehrát Státní fond rozvoje bydlení, i když zpočátku bude víc limitován finančními možnostmi státního rozpočtu.
SPOLUPRÁCE JE VÍTANÁ Na semináři byl nakonec proje ven konkrétní zájem o naši spolu práci s německými Společnostmi pro místní rozvoj. Například když Ing. Josef Hora, starosta Chodo va u Karlových Varů, hovořil o dvou městských projektech. Z nich jeden má nastartovat vý stavbu malometrážních bytů a dru hý počítá se zahájením regenerace panelových domů se 1400 byty. Od eventuálního německého partnera by rádi přijali know-how, vítaná by byla finanční spoluú čast a založení společného pod niku, který by pomohl při realiza ci obou projektů. Podobný zájem projevil pan Hrabě, předseda byto vého družstva z Prahy 5, které má také projekt na celkovou rekon strukci paneláků. Ing. arch. Stříbrný informoval o výstavbě bytů na pražské Ho molce, na které se podílí akciová společnost, jež chce odprodat pře vážnou část akcií zájemcům. Na víc by přijala německou účast na společném projektu stavby byto vého komplexu v Dolních Chabrech. JAN BEDNAŘÍK FOTO MIROSLAV VODĚRA
EKONOMIKA___________________________________
NA POMOC BYTOVÉMU FONDU Ty se projevují snižováním užitných vlast ností, zvýšenými provozními náklady a stále častěji i sníženou provozní bezpečností. Pane lová výstavba probíhala v letech 1959 až 1991. přičemž nejvíce bytů bylo postaveno v letech 1966 až 1975. Celkem je v těchto ob jektech přibližně 1 165 000 bytů, což je 31 procent veškerého bytového fondu v České republice. V panelových bytových domech se pak nachází 54 procent všech bytů v bytových domech. Panelové domy stavěl jednak stát v takzvané komplexní bytové výstavbě, jed nak i většina bytových družstev. V obou případech byl základním rysem té to formy tzv. zprůmyslněného stavebnictví důraz na rychlost výstavby před požadavky na její kvalitu. Kvalitativní ukazatele byly stano veny na nej nižší přípustné úrovni dané tech nickými normami. Vlivem používání jednot ných typových technologií se u těchto budov projevuje řada závad obdobného charakteru, které postihují tisíce bytů.
NAŘÍZENÍ VLÁDY Nařízení vlády ze dne 4. října 2000, kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory oprav bytových domů postavených panelo vou technologií, vychází ze Zásad dlouhodo bého programu podpory oprav panelových by tových domů, které vláda schválila na jaře loňského roku. Cílem programu je provedení komplexních oprav panelových bytových do mů v rozsahu, který zajistí jejich další bezpro blémové užívání a výrazně zvýší užitnou hod notu domů. Celková komplexní oprava panelového by tového domu podle záměrů programu předsta vuje v průměru částku 288 tisíc korun na jeden byt, tedy u průměrného bytu o podla hové ploše 60 m2 částku 4 800 korun na 1 m2. Tento základ je zhruba shodný s úsporou, ke které dojde ve spotřebě energií v případě pro dloužení životnosti panelových domů. Pro dlouženou životnost odborníci odhadují na padesát let. Předpokladem úspěšnosti tohoto programu je jeho působnost v horizontu 15 až 30 let při zajištění nejen dlouhodobých zdrojů financo vání. ale i technického a organizačního rámce programu. Důležitým prvkem finančního za jištění je pak stanovení neměnné výše státní podpory k získaným úvěrům po celou dobu jejich splatnosti. Nařízení vlády upravuje podmínky posky tování finanční podpory ze státního rozpočtu na úhradu části úroků z úvěru poskytnuté ho na stavební úpravu nebo na stavební změnu, která bude spočívat v opravě, rekon strukci nebo modernizaci bytového domu postaveného panelovou technologií. Na stát ní podporu budou mít nárok vlastníci nebo spoluvlastníci panelových domů, fyzické i právnické osoby, ale i nově vzniklá spole čenství vlastníků podle zákona o vlastnictví bytů.
Jedním z hlavních problémů stáva jícího bytové fondu je jeho zane dbanost, především u starších vícepodlažních bytových domů po stavených panelovou technologií. V důsledku odkládání potřebných oprav je řada konstrukčních částí obytných budov ve stavu, který vy kazuje vážné závady.
PODMÍNKY Finanční podporu lze poskytnout jsou-li mj. splněny tyto podmínky: • nejméně 50 procent úvěru, ke kterému je požadována finanční podpora, je určeno na fi nancování opravy, rekonstrukce nebo moder nizace domu. Jedná se o 34 přesně vymeze ných položek, mezi které např. patří nejzákladnější práce související se základní sanací objektu, ale například jde i o mezonetové nástavby na související byty v nejvyšším podlaží, • předmětem opravy, rekonstrukce nebo mo dernizace domu musí být vždy nejméně opra va statických poruch, rekonstrukce rozvodů (zdravotní instalace, plyn, topení, elektroin stalace, hromosvody) a zlepšení tepelně tech nických vlastností; to neplatí, jestliže stav do mu některé z těchto oprav, rekonstrukcí nebo modernizací nevyžaduje, • žádost o poskytnutí finanční podpory je po dána do 6 měsíců od uzavření smlouvy o úvě ru a je doložena kladným stanoviskem osoby, která bude uvedena Ministerstvem průmyslu a obchodu v seznamu zveřejněném v Obchod ním rejstříku jako osoba oprávněná vydávat tato stanoviska na základě předložených do kumentů a podkladů a prohlášením toho, kdo o finanční podporu žádá, že k datu podání žá
dosti nemá splatné závazky ve vztahu ke stát nímu rozpočtu nebo ke státnímu fondu, • dodavatelem opravy, rekonstrukce nebo modernizace jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají systém řízení jakosti zave den a certifikován způsobem odpovídajícím příslušné technické normě (CSN EN ISO 9001 nebo 9002); do 31. července 2001 se po važuje tato podmínka za splněnou, prokáže-li dodavatel, že o zavádění požadovaného systé mu řízení jakosti požádal, • stavební povolení nabylo právní moci. Na poskytnutí finanční podpory není práv ní nárok a žadatel o ni může požádat nejdříve dnem uzavření smlouvy o úvěru. Finanční podpora na tentýž druh opravy, rekonstrukce nebo modernizace stejných stavebních prvků domů může být poskytnuta pouze jednou.
REGIONÁLNÍ ROZDÍLY Finanční podpora se poskytuje ve výši od povídající snížení úroku z úvěru o 3 pro centní body. Čtyři procentní body úrokové sazby bude stát dotovat žadatelům z okresů Frýdek-Místek, Karlovy Vary, Nový Jičín, Opava, Sokolov a Ústí nad Labem. Žádosti z vybraných strukturálně postiže ných a hospodářsky slabých okresů mají ná rok na pětiprocentní bonifikaci úroků. Nejvyšší podporu tak mohou získat majite lé bytových domů postavených panelovou technologií z Děčína, Chomutova, Karviné, Kladna, Mostu, Ostravy, Přerova, Teplic, Bruntálu, Břeclavi, Českého Krumlova, Jese níku, Klatov, Loun, Prachatic, Tachova, Tře bíče a Znojma.
NEJVÝŠE PATNÁCT LET Státní podpora se bude vztahovat na úvěr do částky 4801) korun na metr čtvereční podlahové plochy bytu. Podpora má být po skytována žadatelům po doby splácení úvěru, nejvýše však 15 let. Finanční podporu lze poskytnout na zákla dě písemné žádosti podané u pověřené banky, jež předá žádost spolu s doklady potvrzující mi splnění podmínek pro poskytnutí podpory Ministerstvu pro místní rozvoj, které o žádos ti rozhodne. Územní finanční orgány budou provádět kontrolu dodržování podmínek a čerpání fi nanční podpory. Při zjištění, že finanční pod pora byla čerpána nebo použita v rozporu s platným nařízením, uloží finanční úřad tyto prostředky vrátit a zaplatit příslušné penále. Nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vy hlášení, tedy zveřejněním ve Sbírce zákonů. Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládá, že ke spuštění programu dojde na začátku li stopadu. Pro letošní rok vláda vyčlenila na program oprav panelových domů 350 miliónů korun. JARMILA LEHNEROVÁ FOTO VÁCLAV DRAŠNAR
MODERNÍ OBEC 11/2000 □
9----
FKONOMIKA
EFEKTIVNOST VÝDAJŮ STATUTÁRNÍCH MĚST V rámci sledování nákladů na veřejnou správu je dů ležité věnovat pozornost také výdajům územně členě ných a územně nečleněných statutárních měst. Na zá kladě dostupných objektivních informací (zejména dokladů o hospodářských výdajích příslušných měst) se pokusím zhodnotit efektivnost činnosti orgánů vy braných statutárních měst s ohledem na jejich územ ní členění.
Prezentované skutečnosti by měly buď potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že fungování měst ských obvodů (MO) je v jejich dnešní podobě efektivní nebo neefektivní. Základním výcho diskem je předpoklad, že výdaje na výkon veřejné správy budou u územně členěných měst vyšší než u nečleněných statutárních měst. Argumentace je založena na srovnání rozpočtových výdajů a pokusu o zhodnocení efektiv nosti výkonu veřejné správy or gány městských obvodů celkem šesti přibližně stejně velikých měst s počtem obyvatel 90 000110 000 obyvatel: Olomouce, Liberce, Českých Budějovic, Hradce Králové, Ústí n. L. a Par
CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH MĚST Rozhodujícím znakem je po čet obyvatel příslušných měst (viz tabulka 1). Liberec je pouze částečně členěným statutárním městem. V roce 1980 byla k Liberci při pojena obec Vratislavice n. N., kde od roku 1991 existuje jediný liberecký obvod (2).
V roce 1998 byl uskutečněn prů zkum veřejného mínění k účel nosti městských obvodů. Na do sud nerozčleněném území se pro zřízení MO vyslovilo pouze 20 % respondentů, existenci městských obvodů považuje za účelnou 80 % obyvatel tří okra jových obvodů města a asi polo vina obyvatel sídlištního obvodu Polabiny.
ROZSAH PŮSOBNOSTI Počet obyvatel vybraných statutárních měst (rok 1999) Územně členěná města Územně nečleněná města
Tab. i:
Liberec
99 774
Olomouc
Ústí n. L.
96 493
Hradec
Pardubice
92 495
České Budějovice
dubic. Kromě přibližně stejného počtu obyvatel tři jsou územně členěná a tři práva územního členění nevyužila. Městy se zvláštním postave ním (dále jen statutární město) jsou podle § 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb„ o obcích: Klad no, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí n. Labem, Li berec, Hradec Králové, Pardubi ce, Jihlava. Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov a Most. Tato města podle § 4 odst. 2 té hož zákona mají právo členit své správní území na městské obvo dy nebo městské části s vlastní mi orgány samosprávy. Územně členěná statutární města uspořá dají své vnitřní poměry ve vě cech správy města obecně zá vaznou vyhláškou (statutem). Z prostředků obcí se hradí výdaje na tři základní druhy veřejných statků: čisté (např. základní školství), smíšené (na př. financování některých kul turních zařízení) a tzv. statky pod ochranou (merit goods), tj. statky, na jejichž spotřebě má stát všeobecný zájem (např. hy gienické služby). ----- 10 a MODERNÍ OBEC 11/2000
Králové
103 372 99 323 99 347
Ústí n. L. má obvody na ce lém území města: Město, Neštěmice. Severní Terasa a Střekov. Ústecké obvody mají poměrně dlouhou historii, vznikly již v roce 1986. Od téhož roku předkládají však někteří ústečtí zastupitelé návrhy na zrušení MO. Jako důvody jsou uváděny ne přehlednost správy města a znač ná finanční nákladnost. Podle ně kterých argumentů by se tím údajně ušetřilo až 50 mil. korun. Pardubice jsou nejmenší ze sledovaných statutárních měst. V současné době je území fik tivně rozčleněno na sedm měst ských obvodů. Ve čtyřech fun guje obvodní správa a tři podléhají přímo magistrátu města. V prvních třech obvodech za čala fungovat správa na sklonku roku 1992. Jde o okrajové obvo dy: Pardubičky, Svítkov a Rosi ce n. L. Městský obvod Polabiny byl zřízen až v roce 1997. V roce 1994 a 1998 byly za stupitelstvu podány návrhy na dokončení územního členění města. Byly však zamítnuty.
Konkrétní rozsah působnosti městských obvodů vyplývá ze statutu příslušného města. V každém obvodu sledovaných měst působí finanční či ekono mický odbor, který má na sta rosti rozpočet příslušného MO.
Tab. 2
covníků a úřad městského obvo du Město dokonce 70 zaměst nanců.
HOSPODAŘENÍ OBVODŮ Města svěřila městským obvo dům do užívání část movitého a nemovitého majetku, přičemž obvody sledovaných měst ne jsou oprávněny svěřený majetek zcizit, poskytnout jako záruku nebo zatížit nemovitosti ve svě řeném majetku. Naproti tomu MO se vyjadřují k záměrům or gánů města nakládat s pozemky na území obvodu. Město a městské obvody se stavují svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočty města a ob vodů jsou na sobě nezávislé, tzn. že město neručí za závazky sou visející s překročením rozpočto vých výdajů nebo neplněním rozpočtových příjmů. Města jsou však oprávněna provádět kontro lu hospodaření městských obvo dů, vedení účetnictví a majetko právních úkonů se svěřeným majetkem.
Celkové výdaje územně nečleněných a členěných měst (rok 1999)
Druh výdajů
Nečleněná města Kč/obyv./rok %
Členěná města Kč/obyv./rok %
Výdaje celkem
15 647
v tom: - běžné výdaje
10 220
65,3
13 766
77,9
5427
34,7
2886
22,1
- kapitálové výdaje
V Pardubicích vykonávají ob vody dále působnost stavebního úřadu a činnosti v oblasti život ního prostředí, dopravy, sociál ních věcí. popř. kultury apod. Úřad městského obvodu Liberec-Vratislavice n. N. vykonává působnost matriky, působí v ob lasti dopravy, životního prostře dí atd. Širší rozsah činnosti mají úřa dy MO v Ústí n. L.. na které by la přenesena značná část působ nosti magistrátu města. Městský obvod Město vykonává některé působnosti i pro zbývající ústec ké obvody (např. matriku). Za tímco úřady městských obvodů v Pardubicích a v Liberci za městnávají okolo 10 osob, ús tecké obvody mají 30-40 pra
13 766
Příjmy MO tvoří: • místní poplatky vybírané na území obvodů, e další poplatky, pokuty a platby, e sdružené prostředky podle smluv obvodu s jinými subjekty, • prostředky z fondů, • dary, • vlastní hospodaření (podniká ní), • transfery z rozpočtu města (podíly na výnosu daní, podíly na dotacích a sociálních dáv kách), e ostatní nahodilé a nepravidel né příjmy. Výdaje z rozpočtu jsou před mětem samostatné působnosti města a městských obvodů. Roz dělení výdajů je dáno rozsahem práv a povinností plynoucích ze
EKONOMIKA statutů. V Ústí n. L. navíc obvo dy odvádějí magistrátu 75 % po dílu na prodeji nemovitostí v privatizaci a 5 % výnosu daně z převodu nemovitostí. HOSPODAŘENÍ MĚST Objektivní pohled na ekono mické chování různých měst po skytují údaje o jejich příjmech a výdajích v přepočtu na jedno ho trvale bydlícího občana, po
hodnocených skupin statutárních měst je patrný z tabulky 2. Nákladnost na výkon veřej né správy nelze postihnout z celkových výdajů měst, neboť příslušné výdajové položky za hrnují nejen výdaje na vlastní správu, ale na řadu konkrétních služeb pro obyvatelstvo. Proto byly sledovány příslušné výdaje měst podle funkčního třídění rozpočtové skladby (v tis. Kč)
Tab. 3
Výdaje sledovaných měst podle funkčního třídění (v tis. Kč - rok 1999) Hradec České Pardubice Skupina Budějovice Králové výdajů 99 323 obyv. 99 347 obyv. 92 495 obyv. 1 Zemědělství 711 a lesní hospodářství 1174 393 2 Průmyslová 273 238 a ostat, odvětví 311 783 537 160 3 Služby 752 318 678 273 783 504 pro obyvatelstvo 4 Sociální věci a pol. 83 486 60 840 zaměstnanosti 89 798 5 Obrana 24 614 27 290 a bezpečnost 31 931 6 Všeob. veřejná správa a služby 384 162 319 462 366 517 1 717 437 1 602 352 1 406 869 Výdaje celkem Správní výdaje 3963 na 1 obyv. 3868 3216 Vysv.: Hradec Králové a Č. Budějovic sou územně nečleněná a Pardubice mají městské obvody
kud možno v delším časovém horizontu, aby byly co nejvíce vyloučeny některé druhy naho dilých příjmů a výdajů. V daném případě jsme sledovali příjmy a výdaje za období 1997-1999 s rozpočtem na rok 2000. Příjmy a výdaje rozpočtů všech sledovaných měst měly v letech 1997-1999 rostoucí ten denci, přičemž průměrná výše celkových příjmů byla v jednot livých letech vždy vyšší u měst územně nečleněných. Nejnižší rozpočtové příjmy vykazovaly ve všech letech Pardubice, kte ré mají ze sledovaných měst nej nižší počet obyvatel. Naopak nejvyšší celkové příjmy v jedno tlivých letech nebyly výsadou jen jednoho města a byly značně závislé na nahodilých kapitálo vých příjmech měst. Přehled výdajů a jejich rozdě lení na běžné a kapitálové za hospodářský rok 1999 u skupi ny územně nečleněných a členě ných měst v podobě vypočíta ných průměrných hodnot z obou
po skupinách. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Pro daný účel sledování velikosti výdajů na výkon veřejné správy nečle něných a členěných měst jsou porovnávány náklady evidované ve skupině č. 6 - všeobecná ve řejná správa a služby. Pokud budeme pokládat vý daje na správu, evidované ve skupině 6, v přepočtu na jedno ho stálého obyvatele u města s nejnižším výdaji, tj. v daném případě Českých Budějovic za 100 %, pak z provedeného srov nání z hlediska hospodárnosti, vyplývá závěr ve prospěch hos podaření měst územně nečle něných. Podrobnosti jsou v ta bulce 4. Z údajů v tab. 3 a 4 je patrné, že nejnižší náklady na veřej nou správu v přepočtu na jed noho obyvatele měly v roce 1999 České Budějovice (územ ně nečleněné město) a nejvyšší náklady na veřejnou správu měly Pardubice (územně členě né město).
POZITIVA A ZÁPORY
S přihlédnutím k rozsahu čin ností zabezpečovaných městský mi obvody a vzhledem k omeze ným pravomocím orgánů MO je nutné tuto složku správy co nej více racionalizovat. Jednou z možností odstranění negativ výkonu veřejné správy měst ským obvody je zřízení expozi tur magistrátu v okrajových částech města. Zůstaly by tak za chovány požadavky blízkosti a znalosti místních podmínek a částečně by se odstranila fi nanční náročnost. Pro rozhodnu tí je vhodné vyhlásit místní refe rendum
Základní metodou posuzování efektivnosti vydávaných finanč ních prostředků je porovnávání nákladů a přínosů, resp. užitků (cost-benefit analýza). K prove dení této analýzy je nejobtížnější vyčíslit přínosy (užitky). Při posuzování efektivnosti výkonu veřejné správy ve měs tech územně členěných a územ ně nečleněných by bylo nutné porovnat zvýšení přínosu z vý konu veřejné správy po zavedení městských obvodů. To by si vy žádalo podrobný průzkum veřej ného mínění mezi obyvateli pří slušných měst. Z tohoto důvodu je efektiv nost výdajů posuzována z hle diska hospodárnosti, tj. nejnižších nákladů evidovaných ve skupině 6 - všeobecná veřejná správa a služby v přepočtu na jednoho stálého obyvatele pří slušného města. Přijmeme-li předpoklad, že sledovaná města o přibližně stej ném počtu obyvatel poskytují zhruba stejný objem služeb, pak za hospodárné budeme považo vat poskytování těchto služeb s co nejnižšími náklady. Mezi hlavní pozitiva výkonu veřejné správy prostřednic tvím městských obvodů patří: e blízkost občanům, • ztráta anonymity volených představitelů a jejich přímá od povědnost občanům, • znalost místních podmínek.
ZÁVĚRY ANALÝZY Z provedené analýzy výdajů vybrané skupiny statutárních měst vyplynulo, že výdaje na ve řejnou správu v územně členě ných městech jsou podstatně vyšší než ve městech bez měst ských obvodů. Podíl výdajů ve skupině 6 činil u sledovaných měst 18-26 %. Porovnání druho vě členěných výdajů ukázalo, že ve sledovaných městech územně členěných jsou výrazně vyšší výdaje na neinvestiční nákupy, zejména na nákupy služeb. Nao pak nižší náklady vykazovala skupina územně členěných měst u výdajů na nákupy mate riálu. Celkově se z čistě ekonomic kého hlediska jeví výkon veřejné správy s využitím městských obvodů méně hospodárný. Kri
Tab. 4 Náklady na výkon veřejné Kč Město České Budějovice 3216 3868 Hradec Králové Pardubice 3963
Záporné efekty výkonu ve řejné správy městskými obvo dy jsou následující: • zastupitelstva MO se mohou pouze vyjadřovat k obecně zá vazným vyhláškám, které vydá vá magistrát, e o rozsahu vykonávané správy městským obvodem rozhoduje zastupitelstvo města, které má zájem na soustředění co největší moci v centru, • značná nepřehlednost výkonu správy pro občana městského obvodu a finanční náročnost.
správy (v Kč na 1 obyv.) typ města % územně nečleněné 100 územně nečleněné 120,27 územně členěné 132,22
térium hospodárnosti je však pro hodnocení efektivnosti příliš zjednodušené (není postižena kvalita výkonu veřejné správy). Městské obvody by měly v zása dě fungovat jen tam, kde je o ně prokazatelný zájem občanů, tj. zejména v okrajových částech města. Zde by v případě neexi stence vlastní správy mohlo do jít k osamostatnění této části, a tedy k nežádoucímu vzniku nové obce. JAROSLAV PILNÝ, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice MODERNÍ OBEC 11/2000 O
11
EKONOMIKA_________________
VÝHODNÉ ŘEŠENÍ Metodika financování energetických projektů z budoucích úspor, tzv. Energy Performance Contracting (EPC), je v současnosti probírána z mnoha úhlů. Stejně tak i otázky týkající se územních energetických do kumentů - energetických generelů. Obě odlišné problematiky spolu úzce souvi sejí, a to zejména v oblasti legislativy - totiž v neexistenci zákonných úprav, které by usměr ňovaly plné praktické využití těchto bezesporu ekonomicky přínosných metodik. Realizovat projekt metodou EPC znamená uzavřít s firmou energetických služeb (FES) ce lou řadu na sebe navazujících smluv. Jde o po stupné kroky, kdy teprve po ukončení jedné etapy lze na jejích výsledcích uzavírat další konkrétní dohody. Například: Zákazník (v našem případě měs to) uzavře s firmou energetických služeb rám covou smlouvu o energetických službách. Na základě této smlouvy zpracuje FES podrobný energetický audit (EA), který je pak podkladem dohody o realizaci opatření. Podrobný EA je podkladem pro stanovení výše nákladů na reali zovatelná opatření a teprve nyní je možno vybí rat dodavatele. Firma na základě smlouvy o energetických službách garantuje výši úspor, a má tedy prioritní zájem o co nejméně náklad nou, ale efektivní realizaci. Současně s jejím výběrem ve veřejné soutěži by jí měla být smluvně udělena dostatečná pra vomoc uzavírat subdodavatelské smlouvy. Mnohdy jde i o dost vysoké investiční náklady, které jsou ať přeneseně nebo přímo náklady města či obce. To je však vázáno zákonem o ve řejných zakázkách. Je tedy velmi obtížné v aplikaci systému EPC najít hranici splňu jící podmínky zákona. Možné energetické úspory lze například u starších objektů nalézt v každé jejich části. Snížení energetické náročnosti takové stavby je však otázkou krytí investičních nákladů. Pro efektivně návratnou část této investice lze s vý hodou použít metodu EPC, ale ta se většinou tý ká jen technologií vytápění. Při realizaci oprav, jako je zateplení střešních konstrukcí, stěn a vý měna oken jsou však náklady vyšší a návratnost investice je většinou dlouhodobá (10 a více let). Proto žádná z firem energetických služeb za teplení objektů metodou EPC neprovádí. Sdružení finančních prostředků města a FES ke komplexní rekonstrukci objektu je pak možné jen tehdy, jsou-li k dispozici finanční prostřed ky a jen se souhlasem obecního (městského) za stupitelstva. K tomu však mnohde chybí ony fi nanční prostředky a mnohdy i potřebná vůle se problematikou zabývat.
ÚZEMNÍ ENERGETICKÝ DOKUMENT Územní energetický dokument - energetický generel je vyjádřením vůle obce řešit zásobová ní regionu energiemi s ohledem na potřeby roz voje obce. Protože však všechny síťové energie spravují privatizované společnosti, je jejich pri oritním zájmem uplatnit se především v oblas tech obce, kde je to pro danou společnost eko nomicky výhodné.
---- 12
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
Tím nutně dochází ke střetu zájmů. Z hledis ka požadavku regionu je však třeba energie při vést i do těch částí obce, kde ekonomický efekt vzhledem k nákladnosti připojení sítí není příliš efektivní. Jedná se zejména o záso bování plynem a teplem ze sítě centrálního zá sobování teplem (CZT). Tam. kde skutečně není možno přivést zem ní plyn nebo teplo z CZT, může občan volit buď ekologický, avšak drahý způsob vytápění, tedy elektřinu či kapalný plyn, nebo fosilní paliva a dřevo. Občan však může volit fosilní paliva i v cent ru obce, kde jsou ostatní síťové energie k dispo zici. To však pro obec znamená mimo pozadí další imisní zátěž. Energetický generel, jako od borná energetická expertíza, která zvažuje ener getické, ekologické a ekonomické důsledky vli vu užití energií na dané území, se tak stává podkladem pro závaznou část územního plá nu. který svými regulativy působí na zajištění staveb energiemi. I přesto se některé, pro obec nezdravé pod nikatelské zájmy nedaří ovlivnit pro absenci pravomocí podepřených zákonnou úpravou. Energetický generel je pak jen odborným vy jádřením přání obce. I přes všechny uvedené nesnáze lze při nedo statku finančních prostředků v rozpočtu obce realizovat projekty snižující energetickou ná ročnost objektů, a plnit tak část doporučení vy plývající z územního energetického dokumen tu. Dále pak lze mimo zhodnocení obecního majetku šetřit i neobnovitelné zdroje energie a přispívat k ochraně životního prostředí. EPC ve svém názvu obsahuje tři významné prvky, které jsou pro tuto metodu do určité mí ry charakteristické: • Energy - nejvýznamnější potenciál ke snižo vání nákladů metodou EPC je v sektom spotře by energie (teplo, teplá užitková voda, elektři na. plyn apod.). • Performance - poskytovatel služby EPC dá vá svému zákazníkovi záruku za dosažení eko nomických efektů, které před realizací slíbil. • Contracting - vzájemně vyvážený smluvní vztah vyvažující rizika a očekávané přínosy pro jektu pro zákazníka a firmu poskytující EPC.
ŠIROKÝ SORTIMENT SLUŽEB Metoda je obecně použitelná ve všech sekto rech ekonomiky a pro všechny druhy vlastnic kých či provozovatelských vztahů k předmět ným objektům a zařízením. Existují však případy »ideální« a na druhé straně i přípa dy zcela nevhodné pro realizaci úsporných opatření metodou EPC. Podstatou EPC projektů je poskytnutí všech služeb vedoucích ke snížení vysokých nákladů na provoz konkrétních objektů. Do komplexu poskytovaných služeb patří:
• příprava podkladů a zpracování nabídky na realizaci úsporných opatření, • dodávka a montáž navržených úsporných opatření na »klíč«, • zajištění financování včetně využití dostup ných zvýhodněných zdrojů, • provozování a servis po dobu trvání smluvní ho vztahu, • záruka za dosažení předpokládaných úspor, které slouží ke splácení celkových nákladů, • sledování a vyhodnocování dosažených vý sledků po dobu trvání smluvního vztahu. Z výčtu vyplývá, že realizátor projektu meto dou EPC svému zákazníkovi poskytuje široký sortiment služeb, čímž plní úlohu hned několik účastníků »klasické« dodávky určitého díla. Ze samotné podstaty metody EPC vyplývá pro fir mu energetických služeb (FES) velká odpověd nost a jí odpovídající rizika. Největší odlišností metody EPC je totiž po skytnutí smluvní záruky za finanční výsle dek celého projektu, a ne pouze záruka tech nicky správného fungování dodaného zařízení, jak je obvyklé u klasické dodávky díla. Firma energetických služeb je plně závislá na výsled cích projektu, protože pokud nebude dosaženo
Největší odlišností metody EPC je po skytnutí smluvní záruky za finanční vý sledek celého projektu, a ne pouze záru ka technicky správného fungování dodaného zařízení, jak je obvyklé u kla sické dodávky díla. očekávaných úspor, splácení investičních ná kladů je hrazeno z prostředků poskytovatele zá ruky. tj. z prostředků FES.
CO LZE OČEKÁVAT Projekty realizované metodou EPC umožní zákazníkům plně se věnovat svému hlavní mu poslání a problémy spojené s dodávkou, di stribucí a spotřebou energie přenechat odborní kům včetně převedení všech rizik neúspěchu projektu na dodavatele - FES. Neznamená to však, že by firma energetických služeb nekon trolované* vstoupila do dosavadního výsostné ho teritoria zákazníka a na vlastní riziko začala řešit energetické problémy. Zájmem FES i zákazníka je tedy »zainvestovat a zrealizovat* jen taková opatření a v takové ceně, která se zaplatí z úspor do sažených těmito opatřeními. Při realizaci »klasické« dodávky díla tato motivace doda vateli chybí. Zákazník v podstatě splácí náklady na reali zaci projektu prostředky, které by stejně musel vynaložit na úhradu energií. Pokud úspor nebu de dosaženo (vysoká splátka díky »drahému« opatření nebo nízké úspory vlivem jejich špat ného odhadu), firma energetických služeb ne dostane své očekávané příjmy.
VÝHODY A NEVÝHODY Základní výhody jsou současně i základními charakteristickými prvky projektů EPC. • FES je jediným odpovědným dodavatelem celého projektu včetně financování. Zákazník uzavírá smlouvu pouze s firmou, další smluv-. ní vztahy, zejména subdodávky jednotlivých f
EKONOMIKA technologických komponentů a částí staveb, jsou uzavírány mezi FES a těmito subjekty. Zákazník jako konečný příjemce díla má sa mozřejmě plný přístup k informacím o za mýšlených opatřeních a má právo ovlivnit jejich výběr. • Návrh projektu je iterativním procesem. Fir ma energetických služeb je v průběhu přípravy projektu v úzkém kontaktu se zadavatelem a jednotlivé návrhy a varianty řešení s ním kon zultuje a akceptuje jeho připomínky. • FES přebírá plnou odpovědnost za úspěšnost projektu, tzn. že poskytuje zadavateli plnou zá mku za případné nedosažení očekávaných vý sledků. Zákazník tudíž nenese žádné riziko, že nebude mít prostředky na splácení dluhové služby. • FES zajišťuje financování celého projektu. Až do okamžiku zajištění finančních prostředků nevznikají zadavateli žádné finanční závazky ani náklady, veškeré náklady projektu jsou spláceny až po dokončení výstavby, předání dí la a po dosažení očekávaných finančních efektů vlivem realizace projektu. Nevýhodou EPC projektů je zatím jejich poměrně malé rozšíření a s tím spojená určitá nedůvěra. Hlavní příčinou nedůvěry potenciál ních zákazníků je mylná představa, že realizace projektu touto metodou je dražší než klasická dodávka stejných opatření. Při této úvaze ovšem zákazník nezahrnuje do nákladů projek tu některé položky, jejichž vyčíslení vede ně kdy i k podstatně dražšímu projektu »klasickou« dodávkou. Mezi nejčastěji opomíjené náklady patří: - čas a náklady pracovníka pověřeného pří pravou projektu, řízením nebo dozorováním výstavby, - čas a náklady na zajištění finančních pro středků, - časová prodleva při oddálení realizace pro jektu (roční oddálení realizace projektu způsobí větší ztráty než jsou náklady na služby FES), - riziko nedosažení slibovaných úspor, které se zvyšuje s absencí motivace k jejich dosažení, - náklady na sledování dosažených výsled ků, případné zásahy na jejich opětovné dosaže ní a s nimi spojené náklady. Ve veřejném sektoru, který podléhá zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, může být určitou překážkou vypsaná soutěž na dodavatele služby EPC, která nezohledňuje ně které specifické prvky této služby. Z pravidel pro tyto soutěže vyplývá pro do davatele nutnost uvádět nabídkovou cenu, která má samozřejmě opodstatnění při »klasické® do dávce, ale při dodávce této služby zákazníkovi nezáleží na výši ceny. podstatná je výše dosaže ných efektů, které musí celkovou investici = ce nu vždy splatit. Z uvedeného vyplývá, že kritérium nabíd kové ceny by v případě veřejných zakázek, které mají snížit provozní náklady veřejného sektoru, mělo být upraveno tak, aby postiho valo úplné náklady po dobu životnosti projek tu, nikoliv pouze počáteční investici. Veřejné soutěže, které jsou vypisovány jednotlivými městy v posledních měsících, již toto zohled ňují. LUDĚK KOZDERA, hlavní energetik města Jablonce n. N.
PRAKTICKÉ MINIMUM PRO ČLENY PŘEDSTAVENSTEV A DOZORČÍCH RAD (VII) Moderní management si vytvořil účinné nástroje pro operativní řízení, ale stále chyběla zpětná vazba o stavu strategických procesů. V posledních letech nastal významný posuv v pojetí interního auditu jako nástroje ovládání rizik spojených s podnikáním společnosti. Interní audit slouží jako alternativní infor mační kanál k manažerským informačním systémům, které zpracovávají a interpretují in formace operativního charakteru a často mají problémy s predikcí budoucích stavů ve firmě. Větší firmy zpravidla jmenují vedoucího in terního auditora (ředitele pro interní audit), který je podřízen přímo předsedovi správního orgánu, a má tak ve firmě na exekutivě značně nezávislé postavení. Místem, kde se naplňuje zpětná vazba z interního auditu, je výbor pro audit. Vedoucího auditora jmenuje a odvolává předseda správního orgánu na návrh výboru pro audit. Rozpočet útvaru interního auditu a výši odměn vedoucího určuje správní orgán. Interní audit se nepodílí na činnostech operativního charakteru. Hlavním úkolem interního auditu je monito rovat kvalitu a účinnost správních procesů, ji miž jsou ovládaná známá podnikatelská rizika a na základě auditů podávat správnímu orgánu včasné a objektivní informace o řídících a kon trolních systémech firmy. Úkolem je též identi fikovat nová i potenciální rizika a podávat představenstvu návrhy na jejich zvládnutí. Činnost interního auditu probíhá na základě systematického plánu auditů. Pracovníci pro vádí rovněž audity neplánované, vyžádané správním orgánem a audity probíhající na zá kladě předchozích výsledků šetření. Interní audit monitoruje procesy ovláda jící: • finanční funkce, • systémy řízení včetně řízení lidských zdrojů, • informační a technologické systémy, • strategické podnikatelské procesy, • procesy podporující implementaci strategie. V rámci monitoringu musí mít interní auditor přístup ke všem informacím, souborům dat, do
kladům, smlouvám a záznamům o majetkových transakcích v celé firmě. Vedoucí interního auditu bývá přizván na jednání představenstva a dozorčí rady, aby in formoval a interpretoval o spolehlivosti a inte gritě manažerských datových informačních materiálů, o účinnosti postupů zajišťujících do držování plánů činností souvisejících s podni káním firmy, o stavu ochrany majetku, efektiv nosti využívání zdrojů firmy a o souladu procesů zajišťujících exekutivní činnosti s usneseními představenstva a dozorčí rady. Moderní interní audit vyžaduje, aby v jeho čele stál manažer, který je seznámený rovněž se strategickými záměry společnosti a je schopen jim porozumět. Jedině tak může identifikovat rizika v procesech jejich realizace a odpovědět na otázky: • Je správa společnosti účelná a účinná? Jsou informační toky, které umožňují monitoring a hodnocení implementace strategie, politik a plánů, právních a dalších závazků nastaveny tak, aby orgány byly v případě nesouladu včas varovány? • Je o řízení společnosti dostatek spolehlivých informací? Existuje dostatek nástrojů pro iden tifikaci, hodnocení a zvládání rizik, kterým je společnost vystavena a jimž čelí? Jsou tyto ná stroje využívány účinně a účelně (integrované)? Interní audit by měl sloužit především spo lečnosti, proto by měl být ve svém odborném úsudku nezávislý na exekutivě i na správních orgánech společnosti. Toho lze dosáhnout: or ganizačním začleněním, vyloučením interního auditu z exekutivních funkcí, výkonem funkce interních auditorů v souladu s Etickým kode xem. JANA KLIROVÁ, partner Inventa Consulting, s. r. o.
ETICKÝ KODEX INTERNÍCH AUDITORŮ • Při plnění svých povinností a úkolů budou auditoři postupovat čestně, objektivně a s patřičnou důkladností. • Auditoři budou dodržovat zásadu loajality ve všech záležitostech týkajících se společnosti. Vě domě se však nezapojí do žádné nezákonné či nepatřičné činnosti. • Auditoři se vědomě nezapojí do žádné činnosti, která by diskreditovala jejich profesi či společ nost. • Pn plnění svých úkolů budou auditoři zacházet obezřetně s informacemi, které získají. Nepoužijí důvěrných informací v ničí prospěch ani způsobem, který by byl v rozporu se zákonem nebo by poškozoval zájmy společnosti. • Při předkládání výsledků své práce sdělí auditoři všechna důležitá fakta, která znají a která, nebudou-li sdělena, by mohla zkreslit zprávy o posuzovaných operacích nebo by mohla zakrýt nezá konné praktiky. • Auditoři budou průběžně usilovat o zvyšování své odbornosti a účinnosti i kvality svých služeb. • Při výkonu své profese budou mít auditoři na paměti svůj závazek dodržovat vysokou úroveň způsobilosti, morálky a důstojnosti.
"MODERNÍ OBEC 11/2000 □
13
EKONOMIKA!
ALTERNATIVNÍ TRESTY A NOVÁ PROFESE Pro úspěšnou aplikaci obecně prospěšných prací je třeba rozvíjet probační a mediační službu. Základ byl vytvořen v roce 1996, kdy byla na jednot livých soudech zřízena místa probačních pracovníků. Od ledna 2001 bu de probační a mediační služba zřízena jako samostatná organizace. O této nové službě jsme hovořili s Mgr. Lenkou Ouředníčkovou, probační pracovnicí Městského soudu v Praze. • Co přinese nový zákon o probační a mediační službě? Dosud byl počet probačních úředníků vzhle dem k jejich potřebě nedostatečný, každý okresní soud měl pouze jednoho, který navíc většinou plnil ještě spoustu jiných úkolů jako vyšší soudní úředník. Změna této situace se dá čekat právě s přije tím zákona o probační a mediační službě, který zajistí, aby byla organizačně samostatná, dosta tečně vybavená odborně připravenými lidmi i prostředky a relativně nezávislá. Protože jen v takovém případě může plnit úkoly v průběhu celého trestního řízení a samozřejmě ve větším rozsahu napomáhat výkonu trestu obecně pro spěšných prací. Mohlo by se například jednat o zjišťování stanoviska obviněného (obžalova ného) k možnosti uložení trestu obecně pro spěšných prací a také jeho vedení a motivaci při výkonu tohoto trestu a užší spolupráci s přísluš ným obecním úřadem, který zajišťuje vlastní výkon trestu. • Jaké jsou zákonné podmínky pro vý kon trestu obecně prospěš ných prací? Tento trest lze uložit v případě, že pachatel spáchal trestný čin, pro který zákon stanoví trest odnětí svobody maximálně do pěti let. Významná je také otázka osoby pa chatele a možnosti jeho nápravy. Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře 50-400 hodin, které je pachatel po vinen odpracovat bezplatně ve svém volném čase do jednoho roku od rozhodnutí soudu. Pokud není trest obecně prospěšných prací vykonán, roz hodne soud o jeho přeměně, kdy každé dvě neodpracované hodiny se počítají za jeden den pobytu ve vězení. • Jak probíhá jednání probačního úřed níka s obecními úřady? Praxe je většinou taková, že probační úřed ník s nimi jedná prostřednictvím kontaktních osob, ustavených na těchto úřadech. Úřady jsou odpovědny za zpracování sezna mu prací, kde lze trest v obci vykonávat, a také zajišťují samotný výkon. Probační pracovník je prostředníkem mezi úřadem a soudem a v pří padě obtíží s výkonem trestu by měl být nápo mocný k nalezení řešení. Ve vhodných přípa dech může individuálně pracovat s odsouzeným a motivovat jej k tomu, aby uložený trest vyko nal. • Co ještě byste mohla uvést k roli obcí? Obce mají podle současné právní úpravy při výkonu obecně prospěšných prací klíčovou úlo
---- 14 □ MODERNÍ OBEC 11/2000
hu, protože trest obecně prospěšných prací je vykonáván právě v obci a za jejího působení. Práce může mít podobu údržby veřejných pro stranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiné obdobné práce sledující obecný prospěch. Zákon tedy výslovně omezuje obecně pro spěšné práce tak, že je lze provádět jenom ve prospěch obce. Při dodržení tohoto požadavku se nemusí vždy jednat jenom o nekvalifikované práce, ale i o práce, kde je nutná určitá odbor nost nebo kvalifikace. Za pozitivum se dá označit i to, že se vysky tují požadavky na provedení prací, které vyža dují specifické dovednosti a znalosti. Při uplat nění takových požadavků se osvědčuje jejich projednám pro konkrétní odsouzené, kteří tako véto nároky splňují. • Probačnímu úředníku může pro urče ní místa výkonu prací určitě pomoci se znam, který předává okresní úřad okre snímu soudu... Tento seznam slouží jako vodítko. Může se stát, že obec, ve které odsouzený bydlí, neprojeví zájem o obecně prospěšné práce a poté je nutné místo k výkonu trestu zajistit. V tom případě se v praxi osvědčuje jednat o tomto konkrétním postupu se zástupcem obce. Tento způsob je vlastně prvním krokem v navázání spolupráce, ve které se dá pokračo vat i později. • Probační úředník - to je vlastně nová profese. Jaké předpoklady musí splňovat? Vysokoškolské vzdělání se za měřením na společenské vědy a k tomu roční kvalifikační kurz, který v prvním roce zaměst nání absolvuje (to platí pro toto období, kde se funkce ustavuje). Zatím se z budoucích 160 lidí školí první skupina 60 probačních úředníků a jejich asistentů. Rozsah jeho práce je široký, zjednodušeně řečeno je to hledání možností pro řešení příčin a následků trestného činu, jednání s obviněný mi a poškozenými za účelem přípravy podkla dů pro rozhodnutí soudce či státního zástupce a zajišťování výkonu některých tzv. alterna tivních trestů a opatření, která soud uloží. Perspektivně je nutné diferencovat výběr prací a jejich provádění tak, aby se dosáhlo většího výchovného účinku. Nevzpomenu si na lepší příklad, než jsem slyšela z praxe odsouzeným za trestné činy v dopravě nařídit výkon prací v zařízeních poskytujících péči li dem zdravotně postiženým, kteří ke zranění mohli přijít i při dopravních nehodách. DANA ŠPAČKOVÁ FOTO ARCHIV
římo ve středu městské části v PrazeZbraslavi se na náhorní rovině rozpros tírá obecní pozemek o výměře 4,5 hek taru. Léta parcela ležela ladem, což starost Ing. Františka Kadlečka nenechávalo klid ným. Věděl, že toto místo v nerušeném okol ním prostředí je atraktivní pro bytovou zá stavbu. O byty je ve Zbraslavi nouze, navíc výhodná poloha, kdy k pražskému metru je to pouhých 11 kilometrů, jistě přitáhne další zá jemce o bydlení. To byly hlavní důvody, které vedly radní ve Zbraslavi k rozhodnutí vyhlásit výběrové řízení na zástavbu této části města. Ze čtyř zá jemců nejlépe splňovala podmínky investiční a realitní společnost Bohemia Reál Invest, která koupila i stavební pozemek. Tato společnost nazvala svůj projekt Slu neční město, který v současné době patří
P
SLUNEČNÍ MĚSTO k největším projektům v bytové výstavbě v Praze. Předpokládá se, že při jeho konečné realizaci, na níž se finančně podílí Česko moravská stavební spořitelna, najde v tomto moderním sídlišti novou střechu nad hlavou víc než 1500 obyvatel celkem v 500 by tech. Zájemci dostanou možnost nechat si pře dem vyřešit vnitřní strukturu bytu podle vlast ní volby. Budou si moci vybrat garsoniéry, byty různé velikosti a náročnější jistě uspoko jí mezonetové dvoupodlažní byty v nejvyšších patrech. Všechny budou nabízeny do osobního vlastnictví klientů, do jejich majetku přejdou i podíly zastavěného pozemku. Cena jednoho čtverečního metru poloviny nabízených bytů začíná od 22 900 korun. Ke každému bytu je projektováno nejméně jedno automobilové stání v podzemních garážích. Projekt Slunečního města počítá s postup nou výstavbou šesti velkých až pětipodlažních obytných bloků, otevřených ke slunci. V jejich přízemí bude pamatováno na obcho dy, různé služby a pohostinské provozovny. Bloky nejvyšších domů obkrouží prstenec ně kolika tzv. viladomů se třemi podlažími, které naváží na okolní menší venkovské domky a vily. Nové sídliště se nakonec stane druhým městským centrem ve Zbraslavi s malým náměstím, zelení mezi zahradními průčelí mi a okolními parkovými plochami. Počáteční představu Slunečního města na značuje první velký blok obytného domu. kte rý stavbaři pražského Metrostavu dokončili letos v srpnu. V září si jejich dílo mohli pro hlédnout všichni zájemci a do nových netra dičně řešených bytů se stěhovali již noví ma jitelé. Vlastníky se stali zejména účastníci stavebního spoření. V budově se čtyřmi nadzemními podlažími a podkrovím je celkem 104 bytů různé veli kosti a téměř všechny jsou již prodány. - jb -
ITEMA
n
Hospodaření obcí a měst dozná po našem vstupu do Evropské unie zásadních změn. Uvádíme proto zkušenosti především mladších členů Unie, které mohou pro předpokládaný vývoj poskytnout inspi raci. S postupnou integrací souvisejí i takzvané
Plánované rozšíření Evropské unie signalizuje další krok k evropské inte graci s významnými dopady na místní úrovni. S blížícím se termínem vstupu ČR do EU se objevuje zvýšený zájem našich obcí a měst o zkuše nosti našich kolegů z členských zemí s fungováním a financováním obcí.
legislativa EU může někdy vý znamným způsobem ovlivnit příjmy i výdaje obcí, byť to tak na první pohled nemusí vypadat. Přínosné jsou pro nás zkušenosti kolegů z Rakouska, Švédská a Fin ska, kteří mají období před vstu pem a po vstupu do EU v živé pa měti. Všechny tři státy se staly členy EU v roce 1995.
PŘEDVSTUPNÍ AKTIVITY Již v druhé polovině 80. let bylo téma přijetí do Evropského společenství nastoleno ve Fin sku, kde byly vládou zřízeny příslušné instituce k přípravě jednání. Poradní rada, vedená minis terským předsedou, umožnila různým sdruže ním místních a obecních úřadů, které se v roce 1993 spojily ve vlivné »Sdružení finských místních a obecních úřadů«, aby se podílely na diskusích a přípravných pracích. V Rakousku byla v roce 1987 ve spolkovém kancléřství založena »Pracovní skupina pro ev ropskou integraci«, zahrnující zástupce spolko vé vlády, spolkových zemí. místní správy a so ciálních partnerů. Následně po oficiální žádosti země o členství v roce 1989 byla založena »Rada pro inte grační politiku Rakouska* za předsednictví spolkového kancléře. Přiměřeně zastoupeny
jsou v tomto poradním orgánu rovněž spol kové země a obce. Ve Švédsku započaly diskuze o otázkách týkajících se integrace v roce 1991. Vláda zří dila pracovní skupiny, kterých se částečně
A
předvstupní fondy. Rovněž se věnujeme moderním formám správy aktiv komunální sféry a úvěrové pro blematice. Úvěry totiž budou, stejně jako je tomu v zemích Evropské unie, hrát v rozpočtech vbrzku daleko větší roli.
PŘÍPRAVA NA ČLENSTVÍ
Řada mezinárodních institucí se od počátku 90. let snaží svým dílem přispět k adaptaci ze mí střední a východní Evropy na standardy EU a k podpoře při zakládání výkonných samos práv a úřadů obcí a jejich zastupujících organi zací. Byly navázány pracovní kontakty a byla zorganizována i řada informačních akcí pro zvolené zástupce, stejně jako stáže pro odbor níky. Samotný systém financování obcí je záleži tostí každé členské země, přesto
A
účastnila švédská sdružení obcí a okresních rad. Dodnes však přetrvávají obtíže v komuni kaci mezi vládou a samosprávami o záležitos tech EU.
HLAVNÍ TÉMATA Během přípravné fáze byly sdruženími obcí kladeny zejména tyto otázky: e Jaké změny bychom mohli očekávat v oblasti místních úkolů a odpovědností? • Existuje způsob, jak minimali zovat nebo kompenzovat případná omezení místní a obecní autono mie a práva být začleněn do zpra covávání informací a rozhodování u otázek důležitých pro místní a obecní úroveň? • Jaké dopady lze očekávat s ohle dem na finanční zdroje a hospodář ské aktivity místních a obecních úřadů? • Jaké jsou nejlepší způsoby zajištění nepřetr žitého a rozsáhlého toku informací z a do Bru selu, od národních vlád a k nim, k jednotlivým obcím, a kontaktů s odborníky a s Evropskou komisí? e Jak nejlépe zprůhlednit národní přípravná opatření a rozhodovací proces na úrovni EU, obzvláště s ohledem na předpisy týkající se úkolů a odpovědností místních úřadů a obcí? Hlavní úsilí během přípravné fáze bylo za měřeno na nesnadný úkol přezkoumání
a úpravy národních zákonů a dalších před pisů a na praktický průběh práce, obzvláště na celonárodní úrovni, například v oblastech ochrany životního prostředí, podpory obchodu, průmyslu a zemědělství. Obce se aktivně vypořádaly s novinkami tý kajícími se jejich zájmů, například v oblastech veřejných zakázek, dotací, hospodářské podpo ry a práva všech občanů EU účastnit se voleb do místních orgánů. Nejdůležitější přípravná opatření směrem k integraci byla následující:
• Zajištění dostupnosti vhodných zaměst nanců. To se vztahovalo na politické orgány i na pracovníky zaměstnávané sdruženími, na
jmenování »evropských úředníků* ve větších městech a regionech a na ustanovení styčných úředníků v Bruselu. Finsko a Švédsko zřídily v Bruselu společnou kancelář již v roce 1992. Zástupci rakouských sdmžení a spolkových ze mí byli nakonec začleněni do rakouské mise v Bmselu. e Zahájení a provádění školení zaměřených na seznámení politiků, státních úředníků v míst ních a obecních úřadech a zaměstnanců sdmže ní s orgány a fungováním Evropské unie. Navíc byly poskytnuty informace o zákonných nástro jích EU, jako jsou směrnice a předpisy, o pro gramech financování a příslušných rozhodova cích procesech.
• Příprava zpráv o možných dopadech člen ství v EU včetně všeobecných informací o strukturální a obecní politice a podpůrných opatřeních. Do pravidelných informačních bulletinů sdmžení byly zařazeny zvláštní »evropské lis ty* a také domovské stránky na internetu se stá le více zabývaly evropskými otázkami. Odbor né skupiny a valné hromady sdružení pravidelně diskutovaly o »evropských« téma tech, např. o nových směrnicích EU.
PODSTATNÉ ZMĚNY Přípravná fáze pro vstup do EU také vedla k některým podstatným změnám. • Bylo důležité zvýšit finanční zdroje sdruže ní obcí a měst z důvodu většího rozsahu jejich aktivit. Toho bylo dosaženo zvýšením člen ských poplatků a prostřednictvím finanční pod pory od národní vlády. • Obecní struktury (podobné sdružením mikroregionů) spojující několik místních úřadů byly ve Finsku prostřednictvím zvláštního zákona o obecním rozvoji zřízeny v roce 1994. Hlav ním úkolem je koncipovat obecní rozvoj a programy podpory a spolupráce s instituce mi EU řídícími obecní politiku. • V průběhu úprav spolkové ústavy jako sou části procesu vstupu do EU bylo v roce 1995 ústavou uděleno rakouským místním úřadům a spolkovým zemím právo na informovanost a účast na rozhodovacím procesu, který se tý ká otázek integrační politiky, pokud jde o rele vance jejich zájmů.
• Národní sdružení místních a obecních úřa dů ve Finsku, Rakousku a Švédsku všeobecně výrazně vylepšila svoji spolupráci s instimcemi na evropské úrovni. To se týká Výboru regionů. Kongresu místních a obecních orgánů Evropy (CLRAE) při Radě Evropy, Rady evropských obcí a regionů (CEMR) a Asociace evropských regionů (AER).
MODERNÍ OBEC 11/2000 3
15----
TÉMA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Obce mají důležitou roli v oblasti veřejných zakázek. Rozsáhlý vnitřní trh proto nabízí do statečné možnosti pro značné úspory nákladů prostřednictvím ofertních řízení v celé EU. Zatímco rakouské místní úřady reagovaly na předpisy vnitřního trhu rezervovaně, finská le gislativa určila hranice pro nabídky v EU, které jsou ještě nižší než je stanoveno v předpisech. Veřejné zakázky za hranice státu mají zatím okrajovou důležitost, to se však může v bu doucnosti změnit. Aby bylo možné takové změny dosáhnout, navrhuje EU hlavně zdokonalené zpracovávání informací pro zadavatele i dodavatele, což po vede k tomu, že místní úřady budou muset ještě více využívat elektronická média a mo derní komunikační technologie. Větší průhled nost bude také dosažena zavedením eura. Následkem liberalizace veřejných zakázek z důvodu přijetí předpisů EU budou místní úřady konfrontovány s problémy, obzvláště při udělování kontraktů místním podnikatelům a s ohledem na vlastní městské podniky.
DOTACE A PODPORA EKONOMIKY Právo EU zakazuje státní dotace, které defor mují nebo mohou překážet volné soutěži. Kaž dá dotace musí být nahlášena Evropské komisi, která ji přezkoumá a rozhodne, zdaje přípustná a na jaké úrovni. Toto pravidlo má ale mnoho výjimek a není snadné stanovit jasnou hranici. V podstatě musí být se soukromým i veřejným sektorem naklá dáno stejně. U místních úřadů a jejich městských pod niků (energetický sektor, veřejná doprava) to vede k významným změnám a omezením, obzvláště pak v případě velkých investic a v rámci systému »vnitřních dotací« (propojení mezi různými odvětvími městských podniků umožňující například použití přebytku elektrá renského podniku k pokrytí deficitu společnosti veřejné dopravy). Příkladem tohoto vývoje je ustanovení, které stanoví, že územní monopol dodávky energie musí být omezen nebo úplně zrušen. Rakouští kolegové uvádějí, že jejich výdaje na systémy veřejné dopravy jsou prakticky více než z jedné třetiny kryty právě z výnosů městských energetických podniků. Očekáva ný deficit v příjmech je pak odhadován na 2 mld. ATS, tj. asi 5 mld. Kč.
MĚSTSKÉ A OBECNÍ FINANCE Obě existující směrnice (směrnice k dani z přidané hodnoty a směrnice k systému spotře bitelské daně) i politika unifikace daní jsou partnerskými sdruženími samospráv považová ny za vývoj, který byl doposud ve velké míře podceňován. Místní a obecní úřady v Rakousku čelí nepří jemné skutečnosti, že Evropský soudní dvůr shledal počátkem března 2000 rozpor daní z nápojů i poplatků z cestovního ruchu s le gislativou EU, ačkoliv byly za shodné prohlá šeny již během jednání o vstupu. Výsledek přezkoumání způsobil značný fi nanční pokles v příjmech rakouských obcí (ra kouské zdroje uvádějí částku 4,4 mld. ATS, což je asi 10 mld. Kč). Další všeobecný problém, kterému možná budou místní a obecní úřady v budoucnosti če lit, se však odvíjí od celoevropského tlaku na snížení mzdového daňového zatížení, což by vedlo k podstatným finančním ztrátám míst
---- 16
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
ních úřadů. Obcím se proto doporučuje, aby k tomuto problému přistupovaly intenzívně na celonárodní i evropské úrovni (Evropská komi se, Výbor regionů, Evropský parlament).
NÁRODNÍ KOORDINACE V tomto kontextu může být zajímavé si po všimnout, že to bylo právě v Rakousku, v pod statě spolkovém státě, kde byly na poli veřej ných financí zavedeny nové národní koordinační nástroje, aby bylo dosaženo sho dy s úrovní kritérií stability vyžadované pro při pojení se k Ekonomické a monetární unii ^Ma astrichtská kritéria«). Jedním z těchto nástrojů je mechanismus, za ručený spolkovou ústavou. Ten stanoví, že mu sí dojít k poradě s místními a obecními úřa dy, než budou provedena jakákoliv legislativní opatření jednou legislativní úrovní (například národní vládou). Legislativní opatření mohou obcím způsobit finanční ztráty, a proto je třeba v takových pří padech hledat shodu názorů. Kromě toho od souhlasily rakouské úřady takzvaný Pakt ná rodní stability, který zajišťuje spolupráci mezi všemi úrovněmi, když dojde k určování cílů rozpočtové politiky (například v kontextu do sažení úrovně vyžadované kritérii veřejného dluhu). Pakt také zajišťuje střednědobou spolupráci a monitorování politiky veřejného financování a rozpočtové politiky. Svazy měst a obcí byly ústavními zákony zmocněny činit jménem místních úřadů závazné dohody ohledně těch to otázek s národní vládou a se spolkovými ze měmi. Na tomto místě nám v ČR zřejmě zbývá v této chvíli pouze závidět, pokud si vzpome neme na všechny změny zákonů v posledních letech, jež ve svých důsledcích finanční příjmy města obcí poškodily. Na 200 směrnic Evropské unie se vztahuje na politické nebo technické aspekty ochrany životního prostředí nebo je ovlivňuje. To mů že mít značný dopad na obce, neboť místní a obecní úřady jsou nuceny brát aspekty život ního prostředí v úvahu. Lze konstatovat, že následkem opatření Ev ropské unie se musela národní politika ochrany životního prostředí zaměřit na individuální ja kostní normy, například v oblasti vodních zdro jů, odpadních vod, vzduchu a hluku, ale i na technické normy, jako jsou specifické emise, hladina hluku nebo chemické složení. Svazy obcí stále musí hrát aktivní roli. když dojde k navrhování předpisů se zřejmým vli vem na obce, zvláště jde-li o ty aspekty, které jsou součástí každodenního života, jako je li kvidace odpadu, ochrana pitné vody, čištění od padních vod atd.
POTŘEBA VELKÝCH INVESTIC V některých případech, jako třeba v Rakous ku, musely být nejdříve zavedeny nové struk tury (například vhodné finanční nástroje) k za jištění obrovských investic potřebných k tomu, aby se vyhovělo velmi přísným předpi sům o ochraně životního prostředí. Zkušenosti prokázaly, že finanční dopady re alizace norem EU na ochranu životního prostře dí mohou vést k vážným problémům. Ačkoli se zdá, že některé jiné kandidátské země budou mít mnohem větší problémy s čistotou životní ho prostředí (například problematika odpadních vod v Maďarsku), není možné finanční dopa dy norem EU na hospodaření obcí podcenit.
erpání peněz z fondu pro přeshraniční spolupráci (CBC Phare) Evropské unie má umožnit vznik Centra pro regionální rozvoj ČR (CCR), jehož zřízení schválila vláda. Nové centrum nebude vyža dovat příliš zvýšené náklady, protože nahra dí dosavadní středisko při Ministerstvu pro místní rozvoj. Zároveň pod něj bude začleněna společ nost Hospodářské parky Praha, která se stará o realizaci části programu CBC. Spolu s blížícím se vstupem České repub liky do EU bude stoupat i význam centra, což je patrné například i z rozdělované část ky. Zatím co letos je na podporu regionální ho rozvoje určeno 1,02 miliardy korun, v okamžiku vstupu již tato částka bude před stavovat 500 miliónů eur (přibližně 18 mili ard korun).
Č
ÚŘAD PRO POMOC KRAJŮM Vláda se ve svém usnesení zavázala, že se na této částce bude spolu s Unií podílet. Při rozdělování peněz je podle požadavků Bru selu třeba zřídit národní řídící a monitorova cí agenturu, což je Centrum pro regionální rozvoj ČR. Nová agentura se bude starat pouze o rea lizaci projektů podporovaných EU, nebude mít ale na starosti jejich navrhování. To bu de v pravomoci krajských zastupitelstev. Nový úřad nebude sídlit ve všech krajích, ale pouze v centrech osmi regionů NUTS 2. které sdružují dva či tři existující kraje. Pou ze celkům NUTS 2 je totiž z pomocných fon dů unie poskytována podpora. V každém tomto regionu budou zaměstnáni tři lidé, kte ří budou dohlížet na využívání podpory z fondu CBC. Celkem má mít Centrum pro regionální rozvoj v roce 2002 sedmdesát sedm pra covníků. dnes jich je padesát tři. Minister stvo pro místní rozvoj upozorňuje na skuteč nost, že ve členských zemích Evropské unie má shodnou problematiku na starosti vždy několik set úředníků. Není proto vyloučeno, že Evropská unie bude trvat i na zvýšení počtu odpovědných českých pracovníků. Tito lidé budou mít nadprůměrné příjmy. Ministerstvo pro míst ní rozvoj České republiky počítá s průměr ným platem ve výši 21 659 Kč. To je dáno tím, že musejí komunikovat v odborné ang ličtině a přitom být znalci evropského práva.
FRANTIŠEK DOHNAL,
nezávislý konzultant
- le -
„TÉMA________________________________________
MILIARDY PROTI NEZAMĚSTNANOSTI • Jak programy fungují v praxi? Každoročně je vyhlašuje vláda a gestorují Ministerstvo průmyslu a obchodu a Minister stvo pro místní rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlašuje tzv. plošné programy, které chtějí vylepšovat postavení malých pod niků a kultivovat podnikání v tomto sektoru. Jde hlavně o to zpřístupnit podnikatelům ces tu ke kapitálu - k penězům vůbec. Programy Ministerstva pro místní rozvoj jsou zaměřeny regionálně a intenzivněji pod porují malé a střední podniky ve vybra ných regionech. Regiony vybírá vláda a ty jsou, zejména podle míry nezaměstnanosti, kategorizovány na strukturálně postižené a hospodářsky slabé. Letos vláda vyhlásila 11 programů, z toho Záruka, Kredit, Trh, Kapitál a Speciál mají plošnou působnost a Region, Vesnice, Preference, Regenerace, Provoz a Hranice jsou regionální.
• Čím se letošní programy liší od těch předchozích?
Za osm let své existence přispěly programy podpory malého a střed ního podnikání téměř 11 tisícům projektů částkou 10,2 miliardy ko run. Do letošního devátého roku vstoupily s 2 miliardami korun. O těchto programech jsme hovořili s předsedou představenstva a ge nerálním ředitelem Českomorav ské záruční a rozvojové banky, a. s., Ing. Ladislavem Mačkou.
Za prvých 8 měsíců jsme smlouvami uza vřenými s podnikateli vyčerpali na podpory podnikání l 528 mil. Kč a rozhodli o poskyt nutí podpor za dalších 196 mil. Kč. Uzavřený mi smlouvami jsme podpořili více než 1100 projektů a vyčerpali zhruba 75 % očekáva ných zdrojů pro podporu podnikání. Progra my podpory se tedy letos vyvíjejí velmi dyna micky. I přes zvýšení zdrojů v porovnání s rokem 1999 bylo nutno k 30. 9. 2000 zastavit příjem nových žádostí o zvýhodněné úvěry v programu Kredit a o přís pěvky na úhradu úroků v progra mu Trh. Od počátku roku jsme v rámci programů podpory podni kání poskytli 321 záruk ve výši 1 404,8 mil. Kč, které podpořily zhruba 3,1 mld. Kč úvěrů. Zvý hodněné úvěry v celkové výši 788,4 mil. Kč jsme zatím poskyt li 274 podnikatelům. Příspěvky na úroky zatím dosáhly 246,8 mil. Kč a týkají se 270 projektů.
Struktura programů se z roku na rok zásad ním způsobem nemění, i když někdy nové přibudou, jiné se neobnovují. Častěji se však mění jejich podmínky. Jedním z hlavních úkolů v současné době je programy stabilizovat, kromě jiného také proto, aby byly pro uživatele srozumitelnější. Jinak se dá říci, že letošní programy přiná šejí vyšší nároky na plnění podmí nek, za kterých jsou podpory po skytovány. Za nejvýznamnější lze považo vat požadavek na vytvoření no vých pracovních míst v podpoře ných podnicích, a to zejména u regionálních programů. Rozdíl oproti loňskému roku je také v tom, že vláda na svém dubnovém zasedání schválila čtyři nové programy na podporu rozvoje regionů Ostravsko a Severozápad, zaměřené opět na snižování nezaměstnanosti. Jeden z nich je za měřen nejen na malé podniky, ale na podniky bez omezení velikosti. Jedná se o podporu in vestičních akcí, které přinesou nová pracovní místa. Podmínkou je, že se podporovaný podnik musí na financování spolupodílet, musí vyčle nit určitou část vlastních peněz a stát přispěje stejnou částí. O takovémto poskytnutí podpo ry rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj. Naše banka zde plní funkci platební agentury, tzn., že sleduje proplácení faktur a tok finan cování. Pro programy, které vláda vyhlásila v dubnu, byla vyčleněna 1 miliarda korun. Z ní asi 80 % jde na zmíněný dotační pro gram.
Jednoznačně je to Záruka. Poskytování zá ruky je nejintenzívnější finanční nástroj pod pory malého a středního podnikání. Slouží těm podnikatelům, kteří nemají dostatečný majetek pro zajištění úvěrů u bank. Těm naše banka prostřednictvím tohoto programu čás tečně ručí, čímž jsou do financování malého a středního podnikání více zapojeny komerční banky. Záruky se tak stávají významnou ces tou malých podnikatelů k penězům potřeb ných pro jejich investice i provozní financo vání. Dalším velmi využívaným programem je Kredit, který umožňuje přímé, navíc zvýhod něné úvěrování malých a středních firem. To je velmi důležitý program zvláště v období, kdy banky malé a střední podniky více méně opomíjejí, takže naše banka do určité míry na hrazuje jejich roli.
• Podpoříte i malé a střední podniky?
• Komu slouží vaše společnost Mufis?
Pro ně vláda vyhlásila dva programy: Regiozáruka pro intenzivnější působení záruky v těchto regionech a Region II, jenž nabízí po skytování úrokového zvýhodnění podnikům, které získaly úvěr pro svůj podnikatelský zá jem.
Municipální finanční společnost, a. s.. Mu fis je dceřiná společnost, kterou vlastníme s Ministerstvem financí a se Svazem měst a obcí. Nabízí dlouhodobé úvěry se splatností 7-15 let, které jsou určeny obcím na infra strukturu spojenou s bydlením. Obce nebo sdružení obcí a další právnické osoby (pokud v nich mají obce majoritní vlastnický podíl)
• Jak velké částky banka již letos po skytla?
• Který program podnikatelé nejvíce využívají?
mohou získat dlouhodobé úvěry na výstavbu a rekonstrukci inženýrských sítí, budování čistíren odpadních vod i na zateplování byto vých domů a rekonstrukci topných systémů včetně montáže měřicí a regulační techniky. Vyloučeno není ani investování do pozemků pro budoucí bytovou výstavbu. V současné době nejsou s financováním programu pro blémy.
• Kontrolujete, zda prostředky podni katelé vynakládají na to, na co mají? Banka je zodpovědná za to, že se prostřed ky vrátí a budou využity ke svému účelu. K tomu slouží různé prověrky. Prověřujeme jednak jaké má podnikatel renomé, kvalifika ci a samozřejmě samotný projekt a jeho eko nomickou návratnost. Vedle toho sledujeme programové podmínky, což jsou především požadavky na vytvoření pracovních míst. Nejsou-li dodrženy, máme právo např. příspěvek pozastavit, vymáhat neoprávněně poskytnuté prostředky a podobně.
• Kolik procent podnikatelů takto neu spěje? Dá se říct, že kolem 25 % žádostí je odmít nuto pro nenaplnění programových podmínek a nebo z důvodu neuspokojivé ekonomické návratnosti.
• Můžete přiblížit konkrétní nej zajímavěj ší projekty? Byly jich realizovány stovky, ale je jich samozřejmě několik, které jsou velmi zají mavé. Bohužel nemohu uvádět podrobnosti, protože mě váže závazek diskrétnosti. Ale např. firma ze severní Moravy, která začína la od začátku s výrobou eurooken, je dnes dodavatelem do západní Evropy. Na severní Moravě jsme podpořili řadu malých vodních elektráren, které by bez záruky naší banky vůbec nedostaly úvěr. Zajímavý je příběh tří mladých mužů, kteří začínali úplně od začát ku a dnes jsou majitelé jedné z největších stáčíren minerální vody a výroby džusů slav ného jména.
• Jak daleko je vaše příprava na příští rok? Již začala. Na příslušných ministerstvech vrcholí diskuze o závěrečné podobě progra mů. Je však jasné, že základní kostra systému finanční podpory zůstane stejná. Počítáme s programem Záruka, zůstane program Kredit, i když v omezené podobě, budou i příspěvko vé programy. Novinkou bude program Start, který bude nabízet půjčky malým podnikate lům o objemu do 500 000 Kč. Úvěry tohoto typu na našem trhu vysloveně chybí. Ani do budoucna nelze očekávat, že bude úvěrování tohoto druhu pro banky zajímavé. Přitom tyto úvěry, zvláště budou-li určeny začínajícím podnikatelům, mohou být významným nástro jem ke snižování nezaměstnanosti.
• S jakou částkou počítáte? Objem financí bude vycházet ze státního rozpočtu. Protože rozpočet je krácen téměř ve všech kapitolách, nemůžeme počítat s tím, že úroveň loňského roku zůstane zachována.
KAREL ŽÍTEK MODERNÍ OBEC 11/20(10 □
17
TÉMA
FINANCOVÁNÍ VZÁJEMNÝCH AKCÍ Česko-německý fond budoucnosti je mezistátní institucí, kte rá vznikla na základě Česko-německé deklarace z ledna 1997. I našim městům a obcím nabízí možnost spolufinancování kulturních, společenských, sportovních a dalších projektů. Úkolem Cesko-německého fondu budouc nosti (FB) je podporovat porozumění a smiřo vání mezi Cechy a Němci. V této souvislosti poskytuje příspěvky na projekty, které prová dějí společně čeští a němečtí partneři. Zvlášt ním úkolem fondu je pomoc obětem nacionálního socialismu - pro tento účel vytvořil FB společně s organizacemi obětí tzv. Sociální projekt. Fond bude existovat 10 let (do konce roku 2007), během nichž mají být spotřebovány jeho peněžní prostředky (téměř 85 miliónů eur). Jako příjmy má k dispozici pouze veřej né dotace, na nichž se dohodly česká a ně mecká vláda, výnosy z úroků z prostředků uložených na účtech a případné dary třetích osob. Podle zakládacího statutu může FB pů sobit dle svého uvážení v následujících ob lastech: e setkávání mládeže, e péče o staré lidi, • výstavba a provoz sanatorií, • péče o stavební památky hroby a jejich opravy, e podpora menšin, • partnerské projekty, • česko-německé diskuzní fórum, • společné vědecké, kulturní a ekologické projekty, • jazyková výuka, e přeshraniční spolupráce. Hlavní podmínky pro udělení prostředků jsou následující. Musí se jednat o partnerský projekt s ně meckou stranou a musí být zajištěno mini málně 50% financování z jiných zdrojů. Žádost musí obsahovat kompletní koncepci financování a využití projektu. Pro obce je důležité vědět, že fond nepodporuje hospo dářské nebo obchodní podniky - nepřispívá tedy například na investiční akce charakteru rozvoje infrastruktury. Příspěvky nesmí rovněž sloužit k zajištění bankovních úvěrů. Akce jsou podporovány formou příspěvků v různé výši. Správní rada fondu si vzhledem k omezenému množství prostředků vyhrazuje právo určovat horní hra nici příspěvků.
• U přeshraničních projektů je důležitým kritériem per spektiva další dlouhodobé spolupráce mezi partnery, u ekologických projektů ta ké zlepšení životního pro středí v dané oblasti, rozšíře ní ekologické výchovy a vzdělání. • Pro oblast, která zahrnuje péči o staré lidi, výstavbu a provoz sanatorií či jiný druh sociální pomoci platí stejná kritéria jako pro part nerské projekty z jiných ob Poutní kostel sv. Mikuláše v Rychnově na Moravě by! obnoven lastí. za přispění fondu budoucnosti Od roku 2000 se příspěvek fondu budoucnosti může čás tečně vztahovat také na personální náklady. vře sekretariát s žadatelem, respektive se sta Jestliže obec dostane finanční příspěvek ke tutárním zástupcem žadatele smlouvu o po konci roku, nemusí prostředky utratit do skytnutí příspěvku. Smlouva obsahuje mimo konce roku. tak jako je tomu u některých jiné termíny vyplácení příspěvku a předkládá příspěvků ze státních zdrojů. ní průběžné a závěrečné zprávy včetně způso Pokud se jedná o větší projekt, může být re bu vyúčtování. alizován i po dobu dvou let, přičemž je ze Správní rada FB rozhodla v minulém roce strany Fondu snaha vycházet žadatelům vstříc o 433 návrzích, z toho bylo schváleno 331 v otázkách časového čerpání příspěvku. projektů. Na tyto a dosud zcela nevyplace né projekty schválené v předcházejícím roce vynaložil FB v roce 1999 mimo platby ve KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY prospěch sociálního projektu přes 100 mili ónů korun. Relativně velký počet předsta Jako příklad schválených projektů uveďme vovaly loni opět tzv. malé projekty (do následující: příprava a realizace ekologic 100 000 Kč). kých projektů v pohraničí (žadatel Euroregi on Nisa); oslavy 100 let založení školy v Raspenavě; oprava kapličky ve Skorotíně; společný letní tábor hasičského dorostu; pro jekt Návrat paměti krajiny - Staré město p. Landštejnem (žadatel Občanské sdružení Česká Kanada); dálková cyklotrasa - Eurore gion Egrensis. Dále pak oprava kostela sv. Ondřeje ve Vendolí; Dům přátelství (předkladatel obec Bernartice, renovace a zařízení budovy pro ubytování hostů z Německa a společné akce); setkání partnerských měst Hausenberg - Čes ký Krumlov. Schválen byl rovněž příspěvek na úpravu hřbitova v Rokytnici v Orlických horách; Centrum regionálního rozvoje Valečsko; pub likaci Tisíc let Ostrovského kláštera a další.
JEDNOTLIVÉ OBLASTI • Pro podporu setkávacích středisek jsou dů ležitými kritérii celoroční využitelnost objek tu českou i německou stranou a Finanční spo luúčast obou partnerů. e U památek je důležitým hlediskem celoroč ní návštěvnost a význam památky jak pro čes kou, tak německou veřejnost a finanční podíl německé strany. • U kulturních projektů jsou upřednostněny projekty nezávislých společností a takové projekty, které budou na české i německé straně využity pro osvětové a vzdělávací účely.
18
a MODERNÍ OBEC 11/2000
POSTUP ŽADATELŮ Jak uvedla Soňa Dederová ze sekretariátu fondu budoucnosti, obdrží žadatel o příspěvek na základě písemné nebo telefonické žádosti formuláře v českém a německém jazyce včetně podrobných informací. Projekt je ta ké možno osobně konzultovat s některým z odborných referentů fondu. Pracovníci sekretariátu žádost o přípěvek prověří a předloží k posouzení správní radě. Rozhodnutí správní rady je vždy sděleno píse mně. V případě odsouhlasení příspěvku uza
ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ Žádosti je třeba podávat v časovém předsti hu, protože správní rada neschvaluje příspěv ky na ty akce, které proběhly již před jejím zasedáním. Výhodou je podle Soni Dederové pružnost v poukazování prostředků - pokud je pro jekt schválen a akce má proběhnout brzy po jeho schválení, může mít žadatel příslušnou částku příspěvku na účtu již během 14 dnů ne bo maximálně do měsíce. Pro obě strany je však lepší, když si obec naplánuje příslušnou akci v bezpečném před stihu. Optimální termín odevzdání žádosti je 6 měsíců před termínem předpokládaného čerpání. Je třeba dbát na formální správnost vyplně ní žádosti, která odpovídá podmínkám uděle ní příspěvku, jasnou formulaci projektu (řada žádostí nebyla schválena z těchto samozřej mých důvodů) a vzájemnost projektu - parti cipaci německé strany. Bližší informace: Cesko-německý fond budoucnosti. Na Kazance 634/7, 171 00 Pra ha 7, tel.: 02/8385 0512-14, 854 4221, fax: 02/838 50503, e-mail:
[email protected], www.fondbudoucnosti.cz. VÁCLAV DRAŠNAR FOTO ARCHIV
TÉMA_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ SLUŽBY PRO MUNICIPÁLNÍ SFÉRU
na, se pohybuje od 3 dnů do 1 ro ku, přičemž minimální vklad činí 100 000 korun. Speciální službou pro města a obce je tzv. zhodnocovací běž ný účet s individuální úrokovou sazbou blížící se termínovaným vkladům. Na tomto účtu probíhá zhodnocování dočasně volných finančních prostředků. Tento vklad není zatížen srážkovou da ní, přičemž během jeho trvání je možné vklad průběžně doplňovat či z něho vybírat. Depozitní pás ma a výpovědní lhůty jsou vytvo řeny na základě dohody mezi bankou a klientem, těmto para metrům poté odpovídají úrokové sazby, tzn. čím je depozitní pás mo vyšší a výpovědní lhůta delší, tím vyšší je také úroková sazba. Banka nezapomíná ani na za městnance městských a obecních úřadů, kterým nabízí mimo jiné zřízení běžného účtu a jeho vede ní včetně měsíčních výpisů zdar ma, bezplatné založení trvalých příkazů, možnost využít nezajiš těný debetní zůstatek na běžném účtu do výše 10 000 korun, a to ihned po jeho založení či bezplat né zřízení služeb telefonického bankovnictví. Nabídka služeb Union banky, která obhospodařuje více než 250 tisíc klientských účtů, je velmi ši roká. V budoucnu se dá předpo kládat jejich další rozšíření. V současné době se banka připra vuje na vstup strategického partnera. Nový zahraniční in vestor by totiž měl vstoupit do celé finanční skupiny Union Group, jejíž součástí je i Union banka. »Dozorčí rada Union Group jedná o prodeji většinového podí lu s rakouskou Raiffeisen Zentralbank. Se vstupem partnera se počítá nej později do konce letoš ního roku,« dodal Josef Řeřicha. - bec -
Union banka byla založena v roce 1991 jako peněžní ústav zaměřený na wholesalové bankovnictví, jehož úkolem byla mimo jiné poskytovat finanční pomoc novým podnikatelům pocházejícím z útlumového hornictví. V současné době nabízí své produkty nejširší klientele včetně municipalit. Po téměř devítiletém působení na finančním trhu je dnes pátou největší bankou v zemi, jejíž bi lanční suma se pohybuje kolem 26 miliard korun. Kvalita služeb klientům se při tom neustále výrazně zlepšuje. »Jen od začátku roku jsme nabídli klien tům celou řadu nových moderních služeb z retailové oblasti. Nové produkty jsme však připravili i pro podniky či města a obce,« uvedl mluvčí Union banky Josef Řeřicha. Tento peněžní ústav poskytuje municipalitám investiční středně dobé i dlouhodobé, krátkodobé provozní i kontokorentní úvěry k překlenutí časového nesouladu příjmů a výdajů. Obec má mož nost rozložení splátek až na 8 let a ve spolupráci s MUFIS, a. s., až 15 let, přičemž splátkový kalen dář je přizpůsobený rozpočtovým potřebám města či obce. »Ve srovnání s podnikatelský mi úvěry jsou úroky z úvěrů pro municipální sféru výrazně nižší, přičemž za přijetí a posouzení žá dosti o úvěr si Union banka od obcí a měst neúčtuje žádné poplatky,« připomíná Josef Řeřicha. Navíc pracovníci banky pomohou i s přípravou podkladů pro úvěr. Union banka akceptuje mož nost zajištění úvěru pouze budou cími rozpočtovými příjmy, pří padně pouze doplněné standardními jistícími instrumen ty (nemovitosti, bankovní záru ky, ručení třetích osob).
Zvláštní nabídkou jsou úvěry pro města a obce poskytnuté ve spolupráci s MUFIS, a. s., které banka nabízí za obzvlášť výhod ných podmínek. Pevná úroková sazba tady činí 7,8-9,3 % p. a., přičemž je neměnná po celou do bu trvání úvěrového obchodu. Úvěr musí být účelově určen na financování projektu či soubo ru projektů, zaměřených na ob last municipální infrastruktury sloužící obytným částem obce. Je to například výstavba a re konstrukce vodovodních sítí (včetně instalace příslušné měřicí techniky), výstavba a rekonstruk ce kanalizace a čistíren odpadních vod, plynofikace obcí a instalace příslušné měřicí techniky pro by tové jednotky. Dále je to výstavba zařízení na likvidaci tuhého do movního odpadu, zateplování obytných domů a instalace měřící a regulační techniky s cílem sní žení spotřeby energie či výstavba nebo vylepšení místních komuni kací podporujících bytové objek ty nebo plánovanou výstavbu by tů. Podíl využití bytového sektoru na úvěrovaném projektu musí být minimálně 50 %. V oblasti depozitních obchodů banka předkládá v rámci své na bídky široké spektrum produktů s důrazem zejména na efektivní využití krátkodobých volných prostředků a uživatelský komfort při zadávání pokynů k uložení volných zdrojů.
Základní nabídkou v této oblas ti jsou krátkodobé termínované vklady s pevnou úrokovou saz bou. Jedná se o možnost uložení určité částky, a to již na 3 dny, maximálně však na 1 rok. Výše úrokových sazeb je závislá na výši a délce termínovaného vkladu, přičemž minimální vklad je 300 000 korun. Pokud se obec rozhodne pro tento druh vkladu, uzavřou pracovníci banky s obcí tzv. rámcovou smlouvu o úroče ní termínovaného vkladu. Jed notlivé vklady je pak možné reali zovat pomocí dispozic zaslaných bance faxem, poštou, homebankingem, případně doručených osobně. Smluvené úrokové sazby platí po celou dobu vkladu. Po je ho ukončení jsou prostředky včet ně příslušných úroků poukázány klientovi na jeho běžný účet. »Tento druh depozitního ob chodu lze využít i jako termíno vaný vklad cyklický, tzn. vklad revolvingového charakteru,« do plnil tiskový mluvčí. V případě, že klient nepodá příkaz pro ukon čení vkladu, ten se obnoví pro další období za aktuálních úroko vých podmínek. Dalším významným produk tem, kterého obce a města často využívají, je depozitní směnka. Úrokový výnos tohoto produktu se totiž po zdanění srážkovou da ní již nezahrnuje do daňového přiznání daně z příjmu. Doba, na kterou může být směnka vystave
tiB Union banka Člen finanční skupiny Union Group
Přicházíme s kompletní nabídkou služeb a produktů
pro města a obce .(Wk Podrobné informace se dozvíte na všech obchodních místech Union banky a na internetové adrese www.union.cz
PŘEDNOST MÁ KLIENT MODERNÍ OBEC 11/2000 □
19----
TÉMA-------------------- --------^S5?í JAK ZE SLEPE ULIČKY rS’M Není to tak dávno, co Parlament ČR uvolnil více než šest miliard korun na boj se znečištěným ovzduším. Peníze byly určeny na příspěvky pro li di, kteří vyhodili své staré kotle či kamna na uhlí a nahradili je novým, ekologicky výhodnějším vytápěním. Za to se považoval především zemní plyn, ale také topení elektřinou. Tisíce lidí si tak pořídily elektrické přímotopy s podporou státu. Další desetitisíce si jejich instalaci zaplatili ze svého, protože podlehli vábivé reklamě: pořizovací cena je příznivá, instalace jednoduchá, regulace bá ječná a cena elektřiny tak nízká. Na názor ekologů, že jde o velmi neekolo gický způsob vytápění (primární energie v palivu se totiž využívá jen z asi 18 %), v mnoha zemích přímo zakázaný, nebral ni kdo ohledy, stejně jako na varování, že »socialistické« ceny energií pro domácnosti se nemohou udržet věčně.
ČASY SE MĚNÍ Ceny elektřiny se v poslední době několi krát zvýšily a pro mnohé domácnosti už pře stávají být účty za elektrické topení únosné. Proto tyto domácnosti buď začínají omezo vat vytápění, nebo si v tichosti zase instalují zpět kotle na uhlí, což kvalitě ovzduší po chopitelně neprospívá. Jenže co dělat, když na nic lepšího nejsou peníze?
POMŮŽE FOND Ministerstvo životního prostředí se roz hodlo podpořit nahrazování elektrických přímotopů jinými, ekologicky šetrnějšími alternativami, pomocí Státního fondu život ního prostředí (SFŽP). Ministerstvo si dalo vypracovat analýzu environmentálních dopadů při záměně elek trického přímotopného vytápění biomasou (dřevem), zemním plynem, tepelným čer padlem a dále teplem z dálkového vytápění (CZT) na bázi uhlí, zemního plynu či biomasy. Alternativa přechodu na lokální (indivi duální) vytápění uhlím se nezkoumala, ne boť je z hlediska ochrany životního prostře dí nežádoucí. Z analýzy vyplývá, že nejpříznivější va riantou náhrady z hlediska životního pro středí je přechod na vytápění biomasou. v současnosti tedy především palivovým dřevem, dřevními briketami nebo peletami, případně prostřednictvím CZT na biomasu. Dále v pořadí je přechod na vytápění zemním plynem a pomocí tepelného čerpad la. Nejméně přínosnou, ale stále ještě vyho vující alternativou je CZT na uhlí. Investiční náklady na pořízení kvalitního zplyňovacího kotle na dřevo se pohybují
20
U MODKRNÍ OBEC 11/2000
v rozmezí 20 000-45 000 Kč, náklady na po řízení tepelného čerpadla okolo 200 000 Kč.
STÁTNÍ PODPORA Opatření navrhovaná MŽP mají sociálně slabým domácnostem usnadnit přechod k ekonomicky příznivějšímu vytápění po mocí příspěvku na zakoupení kotle. Domác nost bude mít možnost volby mezi žádostí o příspěvek na investici od SFŽP a žádostí o »provozní« podporu prostřednictvím přís pěvku na energii v rámci Státní sociální podpory (SSP). Příspěvek pro sociálně slabé domácnosti se bude poskytovat v rámci programů Stát ního fondu životního prostředí, a to výhrad ně poživatelům příspěvku na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, kteří ten to příspěvek pobírali nejméně 9 kalendář-
elektrickými přímotopy, případně v kombi naci se solárním systémem pro byty a rodin né domy pro fyzické osoby) a 4.A.b (Podpo ra investic do náhrady nebo částečné náhrady vytápění elektrickými přímotopy a fosilními palivy na vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách včetně rodin ných domů pro fyzické osoby). Pro sociálně potřebné domácnosti však bude nutné stanovit vyšší míru podpory než je nyní (v současné době lze poskytnout do taci do výše 30 % investičních nákladů). Očekává se, že příspěvek bude činit 80 %
celkových investičních nákladů. Ve zvláště naléhavých případech, jimiž mohou být domácnosti důchodců, plně inva lidních osob apod., bude umožněno získání 100 % dotace, jejíž absolutní velikost bude omezena maximální výší podpory.
NUTNOST KONZULTACÍ A kolik lidí by vlastně tuto podporu vyu žilo? Celkově je u nás asi 250 000 domác ností. kteří používají přímotopy (neví se ovšem, kolik z toho tvoří rekreační obydlí). Z toho pobírá příspěvek na bydlení asi
9-11 000 domácností.
VÝŠE PODPORY PRO JEDNOTLIVÉ VARIANTY • Přechod z teplovodního přímotopného vytápění na kotel na biomasu: nejvýše 40 tisíc Kč. • Přechod z neteplovodního přímotopné ho vytápění na kotel na biomasu: nejvý še 80 tisíc Kč. • Přechod z přímotopného vytápění na CZT na biomasu: nejvýše 20 tisíc Kč. • Přechod z teplovodního přímotopné ho vytápění na kombinací tepelného čerpadla a elektrického kotle (pouze v lokalitách, kde není přístup k CZT, zemnímu plynu či biomase): nejvýše 120 tisíc Kč.
nich měsíců bezprostředně předcházejících měsíci podání žádosti o dotaci. Souhrnná výše podpory ze SFŽP pro rok 2001 nepře
sáhne 150 mil. Kč. Na záměnu elektrického přímotopného vytápění na vytápění dřevem a ve výjimeč ných případech i na vytápění tepelnými čer padly se bude poskytovat podpora v rámci části B Státního programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně půjde o dílčí programy l.A.b (Podpora investic do náhrady fosil ních paliv při vytápění a ohřevu teplé užit kové vody biomasou nebo náhrady vytápění
Dá se přitom odhadnout, že mezi těmito sociálně potřebnými domácnostmi bude zá jem o příspěvek značný, protože tyto do mácnosti skutečně na topení elektřinou ne mají, topit samozřejmě musí a navíc nabídnuté podmínky jsou značně výhodné. Volba způsobu náhrady musí být konzul tována a schválena poradenským středis kem EKIS. případně jiným autorizovaným energetickým auditorem. Kombinace tepelného čerpadla s elektric kým kotlem, byť provozně nejvýhodnější u těch domácností, které pomocí elektrokotle v současnosti vytápějí, vyžaduje příliš vy soké investiční náklady. Měla by být užívá na pouze ve výjimečných případech, kdy není přístup ani k zemnímu plynu, k CZT a akumulačnímu vytápění a kde je omezenu možnost využít biomasu (např. ve městech). V případech, kdy je to možné (tj. pokud takové zařízení na trhu existuje), bude poža dována instalace zařízení, nesoucího ozna čení Ekologicky šetrný výrobek. Žádosti o podporu se budou podávat indi viduálně na Státní fond životního prostředí. Postup podávání a vyřizování žádostí je sta noven příslušnými předpisy (Směrnice SFŽP, přílohy č. II Směrnice SFŽP na rok 2001). Směrnice ale v době přípravy tohoto článku byly teprve v přípravě a není vylou čeno, že dojde ještě k určitým změnám. JANA PLAMÍNKOVÁ
____________________ J
„TÉMA___________________________
rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve spoluprá s Ministerstvem školství, mládeže a tělový chovy (MŠMT) program s názvem Slunce do škol. Program probíhal letos a bude asi pokračo vat i v roce 2001. Státní fond životního pro středí (SFŽP) v současné době eviduje 188 žádostí (87 žádostí je o systémy 100 W, 101 žádostí o systémy 1,2 kW), které splnily pod mínky. Byly zařazeny k projednání na 41. Ra du SFŽP. která se konala 13. října 2000. Pro rok 2001 je v programu navrhováno za řazení solárních systémů pro školská zaří zení v následujících kategoriích: • demonstrační zařízení do 220 Wp s mož ností modulového doplňování,
ISPA: PŘES SEDM MILIARD EUR V Od roku 1999 Státní fond životního prostředí (SFŽP) z pověření Minister stva životního prostředí zabezpečuje Program ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre - Accession) v oblasti životního prostředí. Program ISPA poskytuje finanční prostřed ky z rozpočtu Evropské unie (EU) státům, které by se v budoucnu měly stát jejími členy. Příspěvek je poskytován na základě nařízení EU a zahrnuje jednotlivé ucelené projekty, stadia projektů, které jsou technicky a finanč ně nezávislé, a to v oblasti životního prostředí či dopravy (patří do resortu Ministerstva do pravy a spojů). Projekty musí být takového rozsahu, aby měly významný dopad na oblast ochrany pro středí. Celkové náklady na jednotlivé projek ty musí být minimálně 5 miliónů eur. Pomoc v rámci programu ISPA se realizuje na základě podpisu memoranda o vzájemném porozumění podepsaném mezi Vládou ČR a EU a prioritních oblastí ochrany, respektive zlepšení životního prostředí, které jednotlivé země, jimž je pomoc určena, předložily ke schválení do EU. Podpora nemůže v rozporu s těmito národními prioritami. Oblasti, na které Evropská unie poskytuje finanční příspěvek v oblasti životního pro středí: • zajištění jakosti a množství vod, • nakládání s odpady, • ochrana klimatu a kvalita ovzduší. Pomoc z EU může být poskytnuta formou návratné či nenávratné finanční podpory do výše 75 % oprávněných nákladů. To jsou ta kové náklady, které ve svém důsledku mají přímý vliv na zlepšení životního prostředí. PRO DESET ZEMÍ Finanční prostředky EU budou oprávněným zemím prostřednictvím ISPA poskytovány v letech 2000-2006. Jedná se v podstatě o pří pravný program na Kohezní fondy, které jsou poskytovány těm členským zemím, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele je nižší než 75 % průměrného HDP na obyvatele v EU. Na realizaci programu ISPA v uvedeném období vyčlenila EU více než 7 miliard eur. To znamená, že mezi 10 oprávněných zemí bu de ročně rozdělena více než I miliarda eur. Ta to částka se mezi jednotlivé oprávněné země Podíl jednotlivých zemí na programu ISPA Bulharsko 8,0-12,0% Česká republika 5,5-8,0 % Estonsko 2,0-3,5 % Litva 4,0-6,0 % Lotyšsko 3,5-5,5 % Maďarsko 7,0-10,0% 30,0-37,0 % Polsko 20,0-26,0 % Rumunsko Slovensko 3,5-5,5 % 1,0-2,0% Slovinsko
rozděluje podle rozlohy, počtu obyvatel, výše HDP na obyvatele a stavu životního prostředí. Částka stanovená pro pomoc České repub lice představuje přibližně 70 mil. eur, při čemž pomoc na zlepšení životního prostředí a zlepšení dopravní struktury se dělí rov ným dílem, tedy každá oblast může ročně zís kat okolo 35 mil. eur. KOMU JE URČENA Podpora v rámci programu ISPA je určena především pro následující právnické osoby: • obce, • sdružení obcí, • obchodní společnosti, v nichž mají města nebo obce trvale více než 90% majetkovou účast, • rozpočtové a příspěvkové organizace zříze né ministerstvy nebo jinými správními úřady nebo orgány územní samosprávy, • státní podniky, • obchodní společnosti, v nichž má stát trvale více než 90% majetkovou účast, • jiné organizace. V žádném případě nemůže pomoc získat soukromý subjekt. Z pohledu Evropské unie se jedná o příspě vek na dofinancování projektu. Jinými slovy, projekty, které mohou být zařazeny do pro gramu ISPA, musí mít sdružené financování, tedy peníze by měly přicházet z různých zdro jů. Podpora ze strany EU v žádném případě nemůže a nebude suplovat nedostatek peněz jak ve státním rozpočtu, respektive rozpočtu obcí. Pomoc musí mít přímý vztah na zlepše ní životního prostředí. Podobně jako u podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR nevzniká právní nárok na získání podpory a její výši. O výši podpory rozhoduje Řídící výbor ISPA EU. Na rok 2000 předložila Česká republika do EU dva projekty (Ostrava a Brno), u kte rých v současné době probíhá připomínkové řízení. Předpokládáme, že budou schváleny ještě do konce tohoto roku. V obou případech se jedná o rekonstrukci, respektive rozšíření kanalizačního systému. Další informace o možnosti zařazení do programu ISPA, o podmínkách a způsobu po dávání žádostí, jejich realizaci, možné tech nické pomoci při zpracování žádosti a potřeb ných dokumentů, formy podpory, časové realizace apod. poskytne telefonicky, písemně nebo osobně úsek zahraniční spolupráce SFŽP ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4, tel.: 67 99 44 54. TOMÁŠ NOVOTNÝ, náměstek úseku zahraničních vztahů SFŽP MILAN PODSEDNÍČEK, referent oddělení evropské integrace úseku zahraničních vztahů SFŽP
SLUNCE DO SKOL • v opodstatněných případech (specializova né školy) demonstrační systémy do 1,2 kWp. Program je vyhlášen proto, že si MŽP a MŠMT uvědomují význam výchovy a osvě ty pro další směřování společnosti. Dnešní školáci budou za několik let výrazně ovlivňo vat tvář této planety. Fotovoltaická zařízení instalovaná v rámci tohoto programu mají mít proto převážně demonstrační a výchovný charakter a jejich cílem je žáky seznámit se základními principy získávání energie ze slunce. Je nezbytné ukázat jim (a jejich prostřed nictvím i rodičům), že využívání obnovitel ných zdrojů energie patří k možnostem, které mohou výrazně přispět k ochraně životního prostředí. Ve světě patří solární energetika mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví. Solární systémy se používají k ohřevu vo dy a mohou vyrábět ekologicky čistou elek třinu přímo ze slunečního záření. Neproduku jí exhalace, nezanechávají po sobě odpad a nikoho neohrožují. Děti, které se ve škole seznámí s obnovitelnými zdroji energie a bě hem výuky pochopí jejich praktický význam, budou k jejich širšímu využívání ve svém dal ším životě mnohem otevřenější. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie schvá lila vláda v roce 1998. Jeho cílem je zvýšit podíl využívání energie z obnovitelných zdrojů a využívání potenciálu úspor. V ČR jsou v současné době získávána z obnovitel ných zdrojů asi 2 % celkové spotřeby primár ních energetických zdrojů. Evropská unie při tom pro rok 2010 doporučuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů u členských států na 12 %. Využívání obnovitelných zdrojů ener gie mj. snižuje emise skleníkových plynů do atmosféry, a tím i riziko globálních změn kli matu. - ob MODERNÍ OBEC 11/200(1 J
21
TÉMA
VÝHODY INDIVIDUÁLNÍ SPRÁVY AKTIV V případě, že ekonomické subjekty mají volné finanční prostředky, budou pravděpodobně řešit problém, jak tyto prostředky zhodnocovat, aby jim při nášely co možná nejzajímavější výnos. Existuje nepřeberná škála možnos tí, jak s těmito penězi naložit. Jednou z nich je i individuální správa aktiv. Jediným omezujícím faktorem této volby je minimální objem fi nančních prostředků, pro nižší ob jemy peněz se tato volba stává neefektivní. Podívejme se tedy, jak správa aktiv funguje, přičemž se při modelování portfolia zamě říme na municipální sektor.
ně, zjistíme, že výhoda vyššího výnosu je kompenzována nějakou nevýhodou, která jde za rámec klientových představ. Protože in dividuální správa aktiv vychází z celého komplexu informací o klientovi, dochází zde k maxi malizaci výnosu vzhledem k po žadavkům klienta. KOMPOZICE PORTFOLIA
KOMUNIKACE S KLIENTEM
Podívejme se na kompozici ty pového portfolia pro municipality. Z požadavku vysoké bezpečnosti vyplývá, že v horizontu investiční
Jak to funguje v praxi? Při kon strukci portfolia dochází k jeho rozčlenění na určité části, které pak slouží k různým účelům. Jed
INVESTIČNÍ STRATEGIE Při individuální správě aktiv do chází na počátku vztahu klienta se správcem k vytvoření investiční strategie. Samozřejmě při defino vání strategie nejde o výběr titulů či investičních prostředků, do kte rých bude správce investovat. Jde o identifikaci potřeb klienta, je ho individuálních vlastností. Z nejdůležitějších parametrů je potřeba nastínit následující: stupeň rizika, který je klient ochoten pod stoupit, investiční horizont, inves tiční omezení, čerpání prostředků v průběhu správy aktiv či daňová pozice subjektu. SPECIFIKA MUNICIPALIT Čím více informací se správce dozví, tím přesněji může definovat strukturu portfolia a optimalizovat výnosy. Pokud budeme brát v úva hu municipální sektor, budeme vy cházet z následujících předpokla dů: relativně velká averze k riziku (minimálně na úrovni jistiny), střednědobý investiční horizont, daňová optimalizace pro segment municipalit, vysoký výnos, defino vaný likviditní rámec, například 20 % portfolia. VYVÁŽENÝ VZTAH Z výčtu výše definovaných po žadavků je vidět, že některé působí protichůdně. Především požada vek vysokého výnosu koliduje s požadavkem nízkého rizika. Úkolem správce je pracovat s port foliem tak, aby našel vyvážený vztah jednotlivých požadavků. Velkou výhodou individuální sprá vy aktiv je. že portfolio investova ných prostředků přesně odpovídá klientovým požadavkům. Samozřejmě budou existovat alternativní investice, které budou mít lepší výnos. Ale pokud se po díváme na tyto varianty komplex
22
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
s celkovým rizikem vyplývajícím z inves tice, nýbrž musíme provést rozbor rizika na jeho jednotlivé druhy, ke kterým pak přistupujeme indivi duálně.
Úkolem správce je pracovat s portfoliem tak, aby našel vyváže ný vztah jednotlivých požadavků. Velkou výhodou individuální správy aktiv je, že portfolio investovaných prostředků přesně odpovídá klientovým požadavkům. strategie by v žádném případě ne mělo dojít k znehodnocení vlože ných prostředků. Tento požadavek vede ke konzervativní investiční strategii. Pokud bychom však celé portfolio umístili do bezpečných instrumentů s dobou splatnosti shodnou s investičním horizontem, nedosahovali bychom požadova ného výnosu. Proto je nutno s částí portfolia podstoupit vyšší riziko za účelem dosažení vyššího výnosu. Zde je nutno zdůraznit, že pokud podstu pujeme určitá rizika kvůli dosaže ní vyššího výnosu, musíme si být přesně vědomi, jaká tato rizika jsou. Proto nemůžeme pracovat
na část portfolia slouží k uspoko jování požadavků na čerpání pro středků. Z principu vyplývá, že tato část bude udržována v likvid ních, málo rizikových instrumen tech. Nevýhodou této části je rela tivně nízký výnos, který z ní plyne. A jsme opět u základního prin cipu individuální správy aktiv přesně definované portfolio dle požadavků klienta. V případě ko munikace s klientem a identifiko vání jeho potřeb může být velikost této části minimalizována a větší část prostředků alokována do čás tí, které přinášejí zajímavější vý-
GARANCE JISTINY Další část portfolia zajišťuje ga ranci jistiny. Tato část bývá uklá dána do bezpečných instrumentů se splatností shodnou s investič ním horizontem klienta. Pokud bychom tuto část umístili například do státních zero obliga cí, vláda by nám »garantovala« splacení jistiny na konci investice. V tomto případě by jsme nepod stupovali úroková, kreditní ani reinvestiční rizika. Vzhledem k vel mi bezpečnému profilu této části ani zde není výnos nijak oslnivý. ZVYŠOVÁNÍ VÝNOSU Poslední část portfolia bude sloužit k zvyšování výnosu port folia. Bude to část, kde budeme podstupovat větší investiční riziko za účelem dosažení zajímavého výnosu, který zvýší celkový výnos portfolia. V případě výše popsané investiční strategie však i v přípa dě velmi negativního vývoje kapi tálových trhů nedochází ke konci investičního horizontu k znehod nocení jistiny. Ve výběru investičních nástrojů prodělal v poslední době kapitálo vý trh obrovský kus cesty vpřed. Od standardních akcií a obligací se trh posouvá k využívání struktu rovaných produktů, pomocí kte rých se může lépe realizovat nastí něná strategie. Konkrétně se jedná o různé typy akciových struktur s garantovanou jistinou a určitou participací na vý nosu akcie či akciového koše, v oblasti úročených nástrojů jsou to pak struktury typu CDO (Colaterized debt obligation), kde je při přesně definovaných rizikovostních profilech dosahováno velmi zajímavých výnosů. -hpFOTO VÁCLAV ORAŠNAR
V 188873
' SPRAVÍ AKTIV Komerční banky je už téměř 10 miliard
Řekněte, kolik jste ochotni investovat a jak velké riziko snášet, a Komerční banka Vám doporučí vhodný produkt. Takové by mohlo být krédo vztahu Komerční banky ke svým klientům. Komerční banka je s téměř 10 miliardami korun ve spravovaných klientských portfoliích vedoucím bankovním domem v oblasti individuální správy aktiv KB na českém trhu. Mezi významné klienty patří města a obce, které do Individuální správy aktiv KB uložily již více než 1,7 mld. korun. Jedním z hlavním důvodů je, že Komerční banka disponuje vysokou úrovní znalostí a rozsáhlými zkušenostmi s řízením volných finančních prostředků municipální sféry.
abídka divize Správa aktiv KB užívající Individuální správy aktiv KB je určena těm klientům, kteří je možnost získání úvěru, přičemž hledají možnost výrazně vyš předmětem ručení se stává právě šího zhodnocení svých volnýchspravované fi portfolio. nančních prostředků, než nabízí běž ný termínovaný vklad. Součástí klientského portfolia se mohou stát nejrůznější instrumenty Podstatou Individuální správy aktiv peněžních a kapitálových trhů (de je vytvoření investičního portfolia pozita, dluhopisy, akcie i deriváty, způsobem dohodnutým s klientem. a to jak v korunách, tak i v cizích mě Nejnižší přijímaná částka - deset mi nách. »Na trhu« klient vystupuje pod lionů - už umožňuje portfolio mana záštitou Komerční banky, díky če žerovi (správce klientových aktiv) in muž dosáhne na řadu výhod velké fi vestovat podle jedinečných požadav nanční instituce: účasti na primár ků klienta, vytvořit mu takové portfo ních emisích dluhopisů, výhodněj lio, které nejlépe odpovídá jeho před ších cen plynoucích z postavení Ko stavám. Zde spočívá jedna z hlavních merční banky jako jednoho z nej odlišností proti termínovaným vkla větších obchodníků na finančních dům, ale i třeba proti investicím do trzích a dalších. podílových fondů a dalších produktů: klient si může sám zvolit vlastní stra Stejně jedinečné jako klientovo port tegii, a tím i možný zisk a riziko. folio je i jeho smlouva s bankou. Velkou výhodou pro klienta je, že Odpovědný pracovník banky sepíše veškeré obchodování se děje na jeho s klientem individuální podmínky, ke účtu ve Středisku cenných papírů. kterým patří zejména objem svěře Nenese tak riziko správce, všechna ných peněz, povolená rizikovost port aktiva jsou neustále jeho majetkem. folia, investiční horizont či nároky na Novinkou pro klienty z řad měst vy likviditu.
Pro někoho může být minimální su ma požadovaná pro Individuální správu aktiv příliš vysoká, přesto by rád své peníze svěřil odbornému správci. Investoři nižších částek, kte ré nedosahují desetimilionové hrani ce nutné pro individuální správu ak tiv, budou moci počátkem roku 2001 začít aktivně využívat zcela nový pro dukt - typová portfolia. Komerční banka bude formulovat individuální investiční doporučení, vycházející z vývoje finančního trhu, na tvorbu ty pizovaných portfolií podílových listů nejrůznějších otevřených podílových fondů.
N
Prezentace těchto finančních pro duktů je součástí diskusních se minářů na téma »Nové způsoby financování municipalit<<, které in vestiční bankovnictví Komerční banky pořádá pro představitelé měst v jednotlivých krajích České republiky. Kalendář seminářů v členění podle jednotlivých regi onů uvádíme níže.
Bližší informace o obou produktech získáte v divizi Správa aktiv Komerční banky, na telefonu: 02/22 00 86 85. Své dotazy a náměty můžete rovněž faxovat na číslo: 02/24 24 8038 či zaslat elektronickou poštou na adresu
[email protected]
Kalendář diskusních seminářů »Nové způsoby financování municipalit« Datum konání
Region
severní Četby
Region
26. října
východní Čechy
8. listopadu
jižní Čechy
31. října
jižní Morava
14. listopadu
střední Čechy
6. listopadu
Výkonnost referenčního portfolia Správy aktiv KB
Datum konání
Klientská aktiva pod Správou aktiv KB 10
XII. 96 V. 97
X. 97 III. 98 Vlil. 98 I. 99 VI. 99 XI. 99 IV. 00 IX. 00
■ referenční portfolio Správy aktiv KB ■ podnikové dluhopisy držené do splatnosti
termínovaný vklad ■■■ státní dluhopisy držené do splatnosti
1994
1995
1996
1997
1998
Hodnoty jsou v miliardách Kč * do září 2000
1999
2000*
TÉMA *_________________________
PODPORA TŘÍDÍNÉHO SBĚRU Výrobci obalů a balených výrobků jsou povinni zajistit zpětný odběr a ná sledné využití části obalů uvedených na trh. Zabezpečení této povinnosti prostřednictvím tříděného sběru odpadu v obcích umožňuje systém EKO-KOM, který vychází z obdobných modelů v evropských zemích. Systém EKO-KOM finančně podporuje stávající systémy tříděného sběru odpadu v obcích a podílí se na vytváření a zkvalitnění odbytových možností využitelných složek ko munálního odpadu. Obcím zapojeným do to hoto systému jsou poskytovány konzultační služby při optimalizaci systémů hospodaření s odpady a pomoc při přípravě a realizaci pro pagačních programů. V současné době je v České republice za pojeno do systému EKO-KOM zhruba 2000 obcí a měst, což reprezentuje asi 4,2 mil. oby vatel. Jak se lze stát členem tohoto systému? Stačí podepsat se společností EKO-KOM smlouvu o spolupráci, v níž se obec zavazuje: • zajistit v oblasti působnosti obce sběr a tří dění komunálního odpadu, v rámci kterého je sbírán i obalový odpad, vytříděné složky bude předávat k využití, • podávat společnosti EKO-KOM čtvrtletní informace (výkazy) množství vytříděných a využitých komunálních odpadů (v materiá lových komoditách papír, sklo, plasty, kovy a nápojové kartony), • poskytovat Ix za rok informace o systému nakládání s komunálním odpadem v obci for mou dotazníku. EKO-KOM se zavazuje: • na základě výkazů poskytovat obci nebo městu finanční odměnu - příspěvek na tříděný sběr v rozsahu stanoveném smlouvou,
Výtěžnost1* sběru na obyvatele kg/rok < 10 10-15 > 15
sběr komunálních odpadů a zejména výkaz nictví. Dodavatel pověřený výkonem smlouvy může vykazovat informace za celou svozovou oblast nebo celé sdružení apod. Stejným způ sobem lze po dohodě s obcemi upravit i faktu rování příspěvků na tříděný sběr. Technické podrobnosti ohledně podmínek smlouvy a dodatku lze projednat přímo se zá stupci společnosti EKO-KOM. Na jaře t. r. byly mj. revidovány platby obcím na podporu tříděného sběru komu nálního odpadu. Jen pro osvěžení paměti: systém vyplácel »odměnu« za každou tunu vytříděného a využitého odpadu bez rozlišení materiálových komodit. V loňském roce se dalo získat 350-420 Kč za tunu plastů, papíru, skla a kovů. Tento příspěvek byl konstruován tak, že nikterak neovlivňoval druhy sbíraných komodit ani kvalitu a kvantitu třídění. Od 1. července platí nová poplatková struktura. Jednotlivé komodity jsou rozliše ny podle skutečné nákladovosti sběru a uplatnění na trhu se surovinami. Platby by měly vést k intenzifikaci a zkvalitnění třídě ného sběru. Navíc mohou napomoci zvýšit kvantitu a kvalitu sběrového papíru, stabili zovat sběr skla, snížit náklady na sběr plastů a zahájit sběr nové komodity - nápojových kartonů, pro které existuje zpracovatelská linka v Nové Páce. Při stanovení nové struktury vycházel EKO-KOM nejen z nákladovosti sběru a za
STRUKTURA PLATEB (od 1. července 2000) Sídla nad 3000 obyvatel Platba za vytříděnou tunu komodity Kč/t Papír
Sklo
Plasty
Kovy
Náp. karton
410 480 540
290 330 370
1630 1880 2120
50 60 70
1220 1410 1590
Sídla do 3000 obyvatel Platba za vytříděnou tunu komodity Kč/t
Výtěžnost1* sběru na obyvatele kg/rok Papír
Sklo
< 10 10-15 > 15
Plasty
460 320 1800 520 360 2070 410 2340 590 1* výtěžnost je celkové množství separovaného odpadu v kg na 1 obyv. a rok
• podepsáním smlouvy a začleněním do systému EKO-KOM získává obec nárok na veškeré výše uvedené služby společnosti EKO-KOM. Obec nebo město může přenést výkon smlouvy na třetí osobu, např. na svozovou firmu, sdružení obcí apod., a to formou do datku ke smlouvě. Ten se uzavírá mezi obcí a společností EKO-KOM. Dodatkem ozna muje obec společnosti třetí osobu, která bude zabezpečovat naplnění smlouvy, tj. tříděný
24
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
Kovy
Náp. karton
60 60 70
1350 1550 1750
stoupení obalů, ale také z možností zpracová ní vytříděných surovin v ČR. Každá skupina plateb je rozdělena do tří kategorií - podle účinnosti separovaného sbě ru v obci. Kategorie byly stanoveny na zákla dě analýzy dat z obcí, které jsou začleněny v systému. Pokud tedy průměrný občan obce vytřídí více než 15 kg separovaného sběru (součet všech sbíraných komodit), může obec uplatnit nejvyšší kategorii plateb. - hd -
ddělení výchovy, vzdělávání a osvě ty Českého ekologického ústavu (ČEÚ) připravuje přehledy, které mohou napomoci aktivitám v oblasti zlep vání životního prostředí v ČR. Nyní je nabí zena aktuální verze Přehledu alternativ ních zdrojů financování aktivit v ochraně životního prostředí se zaměřením na ekolo gickou výchovu, vzdělávání a osvětu (dále jen EVVO). Přehled alternativních zdrojů financování obsahuje název programu, poskytovatele, předmět podpory, komu je podpora určena, podmínky přidělení prostředků, kontaktní osoby a zdroj, odkud byla informace získá na. V přehledu jsme se snažili o shrnutí do stupných informací, ale nečiníme si nárok na to, že jsou zde uvedeny všechny alterna-
O
NABÍDKA PŘEHLEDU tivní zdroje financování. Přehled je k dispo zici na webové stránce (přehledy), případ ně na vyžádání v tištěné podobě na adrese Českého ekologického ústavu, oddělení výchovy, vzdělávání a osvěty v Praze (www.ceu.cz/edu). Upozorňujeme, že oddělení výchovy, vzdělání a osvěty ČEÚ pouze vypracovává nabízený přehled, ale nezprostředkovává další kontakty. V případě zájmu o některý podpůrný program, je nutno se obrátit přímo na příslušnou nadaci, fond či instituci a tam konzultovat své záměry. Oddělení výchovy, vzdělávání a osvěty ČEÚ také připravuje Zpravodaj »Místní Agenda 21 v České republice®, který při náší informace o uplatňování principů udrži telného rozvoje na mezinárodní úrovni, v zahraničí a v ČR. Je určen především ve řejné správě, ale jeho uživateli jsou také střední a vysoké školy, nevládní organizace, podnikatelské subjekty i jednotliví zájemci z řad odborné a široké veřejnosti. Dále nabízíme možnosti využívání Infor mačního systému EVVO, který usnadní vy hledávání kontaktů na odborníky, organiza ce nebo instituce pracující v oblasti EVVO, získání přehledu dostupných materiálů, ko naných akcí a dalších podrobností. Pracov níci oddělení poskytují k daným oblastem informace a konzultace, pořádají semináře a vypracovávají metodické materiály k udr žitelnému rozvoji a uplatňování Místní agendy 21, které je možno získat přímo v oddělení. Širokou nabídku všech aktivit Českého ekologického ústavu si lze prohlédnout na webové stránce. JAROSLAV BAJER, oddělení výchovy, vzdělávání a osvěty Českého ekologického ústavu
RUKOVĚŤ STAROSTY
POKUTY UKLÁDANÍ OBCEMI V SAMOSTATNÉ POSOBNOSTI (PŘEVZATO Z ČASOPISU PRÁVNÍ RÁDCE č. 11/2000)
Mgr. HANA NEUMANNOVÁ
MODERNÍ —OBEC— č. 11/2000
OBSAH: 1. Pokuty ukládané radou obce podle zákona o obcích ...................................................................... II Správní delikt podle § 56......................................................................................................................... III Správní delikty podle § 57............. ..........................................................................................................IV Správní delikt podle § 58........................................................................................................................ IV 2. Správní delikty podle § 29 a § 30 zákona o hlavním městě Praze................................................... IV 3. Správní delikt podle § 15 zákona o místním referendu..................................................................... VI
POKUTY UKLÁDANÉ OBCEMI V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI Tato praktická příručka je věnována problematice ukládání pokut obcemi ^ v samostatné působnosti. Pozornost je věno vána právnímu stavu od nabytí účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích)2). Skutkové podstaty správních deliktů, za jejichž spáchání může udělit pokutu rada obce, případně starosta obce či pově řený odbor obecního úřadu, jsou upraveny v zákoně o obcích. Pokud jde o Prahu, upravuje skutkové podstaty správních deliktů, za něž jsou v samostatné působnosti ukládány pokuty, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (dále jen zá kon č. 131/2000 Sb.). V další části textu je pojednáno o správním deliktu podle § 15 zákona č. 298/1992 Sb., o volbách do za stupitelstev v obcích a o místním referendu, v platném znění (dále jen zákon o místním referendu).
1. POKUTY UKLADANE RADOU OBCE PODLE ZÁKONA O OBCÍCH Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak31. Zákon o obcích se vztahuje na obce a města v České republice včetně statutárních měst, územně členěných statutárních měst a měst, jejichž magistráty vykonávají též pravomoci okresního úřadu (Brno, Ostrava, Plzeň)4/ Zákon o obcích se však ne vztahuje na území hlavního města Prahy, jehož postavení a postavení jeho městských částí upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Zákon o obcích stanoví v § 35 odst. 1 a 2 poměrně široký okruh čin ností obce patřících do její samostatné působnosti. Podle § 35 odst. 1 zá kona o obcích patří do samostatné působnosti obce záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům ne bo nejde-li o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do sa mostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. Podle § 35 odst. 2 záko na o obcích patří do samostatné působnosti obce zejména záležitosti uvedené v § 84, § 85 a § 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v soula du s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmí nek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdra ví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Jedním z nástrojů, které by obcím měly usnadnit výkon samostatné působnosti, je ukládání pokut podle zákona o obcích. Ukládání pokut spadá do samostatné působnosti obce. Podle § 102 odst. 2 písm. k) zá kona o obcích je radě obce vyhrazeno ukládat pokuty ve věcech samo statné působnosti obce5) (§ 56 až § 58), tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti. To zna mená, že nejsou-li na obecním úřadě zřízeny odbory61, nelze tuto pů sobnost svěřit a musí rozhodovat rada obce, případně starosta (viz § 99 odst. 2 zákona o obcích). Uložení pokuty je fakultativní. Je na uvážení příslušného orgánu obce, zda v případě, že byla naplněna skutková podstata správního deliktu, zahájí správní řízení, a zda pokutu uloží. Funkci rady obce plní (dle § 99 odst. 2 zákona o obcích) v obci, v níž není zřízena, starosta, nestanoví-li zákon o obcích jinak (§ 1.02 odst. 4). Ve městě plní funkci rady obce rada města a ve městských obvodech a jejích částech rada městského obvodu a rada městské části. Tam, kde není zřízena rada obce, vykonává její funkce starosta, a to včetně uklá dání pokut podle § 56 až § 58 zákona o obcích. V případech stanove ných zákonem71 (viz § 102 odst. 4 zákona o obcích) vykonává funkce rady obce zastupitelstvo obce. Pro územně členěná statutární města platí, že město může městským obvodům a městským částím svěřit mj. i ukládání pokut podle § 56 až § 58 zákona o obcích. Subjektem správního deliktu jsou u správního deliktu podle § 56 fyzická nebo právnická osoba vlastnící nemovitost, u správního de liktu podle § 57 odst. 1 fyzická osoba a u správních deliktů uvede ných v § 57 odst. 2 a 3 a § 58 zákona o obcích podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti a právnická osoba. Právnickou osobou jsou podle § 18 odst. 2 občanského zákoníku sdružení právnických nebo fyzických osob (např. obchodní společ nosti, družstva, občanská sdružení, politické strany), účelová sdruže ní majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Podnikatelem se rozumí podnikatel ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Podle § 2 odst. 2 je podnikatelem osoba zapsaná v obchodním rejst říku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění [pod le zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění], osoba, která podniká na základě jiného než
II
živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. soukromí lékaři, advokáti, daňoví poradci, notáři, patentoví zástupci atd.) a fy zická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evi dence dle zvláštního předpisu (zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, v platném znění). Podnikáním se podle § 2 odst. I obchodního zákoníku rozumí soustavná činnost prováděná samostat ně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za úče lem dosažení zisku. Pravomoc obce uložit pokutu se neomezuje pouze na osoby s trva lým pobytem či sídlem v obci81. Odpovědnost za správní delikty upravené v § 56 až § 58 zákona o ob cích je objektivní, nezkoumá se zavinění, a to ani u správních deliktů fyzických osob ve smyslu § 56 zákona o obcích. Podle § 147 odst. 1 písm. a) zákona o obcích se zákon o správním ří zení [zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění] vztahuje mj. na rozhodování obce ve věcech podle § 56 až § 58 zákona o obcích. Účastníkem řízení je osoba, které má být uložena po kuta. Rozhoduje-li o uložení pokuty rada obce, tj. kolektivní orgán, po řizuje se protokol o hlasování ve smyslu § 22 správního řádu91, který by měli podepsat všichni přítomní členové rady obce. Do protokolu o hla sování nejsou účastníci řízení oprávněni nahlížet (§ 23 odst. 1 správní ho řádu). Rozhodnutí rady obce by mělo splňovat náležitosti uvedené v § 47 správního řádu. V rozhodnutí je třeba vždy uvést, podle kterého usta novení zákona o obcích se pokuta ukládá a jakým konkrétním jedná ním určité, osoby byla naplněna jedna ze skutkových podstat uvede ných v § 56 až § 58 zákona o obcích101. Podle § 59 odst. 3 zákona o obcích se řízení o uložení pokuty ve smyslu § 56 až § 58 téhož zá kona nezahájí, jestliže zvláštní zákon stanoví za nesplnění nebo poru šení těchto povinností vyšší sankci (podle zákona č. 367/1990 Sb. sta čí, aby zvláštní zákon stanovil jinou sankci). To znamená, že pokutu podle § 56 až § 58 zákona o obcích lze uložit i v případě, kdy by by lo možné podle jiného právního předpisu uložit pokutu do stejné nebo nižší výše. Je otázkou, zda je možné, aby byla pokuta uložena podle obou právních předpisů. Zákon o obcích to výslovně neupravuje111. Rada obce v případě, že jiný zákon stanoví za nesplnění nebo poru šení povinností uvedených v § 56 až § 58 zákona o obcích vyšší sank ci, není oprávněna pokutu uložit, ani kdyby orgán příslušný podle zvláštních předpisů pokutu neuložil, dokonce ani kdyby vůbec nezahá jil řízení o uložení pokuty121. Ve stanovení lhůty, do kdy může být pokuta uložena, došlo oproti § 51 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb. ke změně. Pokutu bylo podle tohoto usta novení možné uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k nesplnění po vinnosti uložené podle § 47 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., nebo k jed náním uvedeným v § 48 a § 50 téhož zákona, tj. rozhodnutí o pokutě by do této doby dle převládajících právních názorů mělo nabýt právní moci. Podle jiného názoru stačilo, aby rada obce do této doby rozhodnutí vy dala131. V § 59 odst. 1 zákona o obcích se na rozdíl od zákona č. 367/1990 Sb. nestanoví, do kdy lze pokutu uložit, ale do kdy lze říze ní o uložení pokuty zahájit. Řízení o správním deliktu lze zahájit do jed noho roku ode dne, kdy se orgán obce dozvěděl o jednání uvedeném v § 56 až § 58 zákona o obcích, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. Tím se oproti zákonu č. 367/1990 Sb. výrazně prodlužuje lhůta, do kdy může správní orgán uložit pokutu (ještě delší objektivní lhůtu pro zahájení řízení o správním deliktu stanoví zákon č. 131/2000 Sb.). Do běhu lhůty podle § 59 odst. 1 zákona o obcích se podle § 59 odst. 2 téhož zákona nezapočítává doba, po kterou se pro ten týž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona. Lhůta, do kdy musí být řízení skončeno, stanovena není. Ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 správního řádu je řízení zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo správnímu orgánu příslušné mu ve věci rozhodnout a pokud se řízení zahajuje z podnětu správního
POKUTY UKLÁDANÉ OBCEMI V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI orgánu (jako je tomu v případě řízení o správních deliktech podle § 56 až § 58 zákona o obcích), je řízení zahájeno dnem, kdy tento orgán uči nil vůči účastníku řízení první úkon. Podle § 59 odst. 4 zákona o obcích nezbavuje uložení pokuty ve smyslu § 56 áž 58 subjekty uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Pokud tak neučiní, může tak učinit obec sama na jejich náklady, popřípadě uložit pokutu opětovně. Zřejmě není vyloučeno využití obou těchto možností současně. Obec je ale povinna nejdříve stanovit lhůtu, do kdy je osoba povinna odstranit závadný stav, á teprve potom je oprávněna přikročit k tomuto postupu. Proti rozhodnutí rady obce o uložení pokuty se účastník řízení může odvolat k okresnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází obec, jejíž rada obce pokutu uložila. Příslušnost okresního úřadu vyplývá z § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 147/2000 Sb„ o okresních úřadech141. Rozhodování okresního úřadu je na rozdíl od rozhodování rady obce (či obecního úřadu) výkonem státní správy151. Také okresní úřad rozhoduje v řízení podle správního řádu. při čemž ustanovení § 147 odst. 2 zákona o obcích uvádí, že rozhodnu tí podle § 147 odst. 1 písm. a) může správní orgán při jejich pře zkoumání pouze zrušit, nebo zrušit a vrátit k novému projednání, nikoliv však změnit16*. Při ukládání pokut se vzhledem k § 147 odst. 1 písm. a) zákona o obcích postupuje podle zákona o správním řízení [zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v plat ném znění]. Je otázkou, proč se v tomto ustanovení neuvádí, že odvolací orgán může rozhodnutí rady obce potvrdit (a odvolání zamítnout). Domnívám se, že je samozřejmě možný i tento postup, neboť jinak by nebyl stano ven žádný postup pro případ, kdy je podáno odvolání proti rozhodnutí, u kterého odvolací orgán neshledá důvod pro jeho zrušení. Zákonodár ce chtěl asi zdůraznit, že okresní úřad nemůže rozhodnutí obce sám změnit (viz zákon č. 367/1990 Sb., kde tato skutečnost není uvedena, a proto je sporné, zda může okresní úřad rozhodnutí obecních rad pod le § 47 odst. 3, § 48 a § 50 zákona č. 367/1990 Sb. změnit). V zákoně o obcích se nestanoví pro jaké důvody je přípustné roz hodnutí rady obce zrušit (nebo zrušit a vrátit k novému projednání or gánu, který rozhodnutí vydal v prvním stupni). Zde jsem toho názoru, že rozhodnutí rady obce lze přezkoumat nejen po právní stránce, ale též z hlediska, zda byl dodržen zákonem stanovený postup při jeho vydání a zda byl řádně zjištěn skutkový stav. Pravomocná rozhodnutí okresního úřadu lze napadnout žalobou u krajského soudu v řízení podle § 244 a násl. občanského soudního řá du, v jehož obvodu se nachází sídlo okresního úřadu, který rozhodnutí o odvolání vydal. Opravný prostředek proti rozhodnutí soudu v rámci soustavy obecných soudů není přípustný, v úvahu přichází pouze podá ní ústavní stížnosti u Ústavního soudu ČR. Nelze vyloučit ani podání stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Dále soudím, že je podle současné právní úpravy rovněž možné po dat podnět na přezkoumání rozhodnutí okresního úřadu mimo odvola cí řízení podle § 65 až § 68 správního řádu nebo návrh na obnovu říze ní podle § 62 až § 64 správního řádu. Pokud jde o podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, může být podán kýmkoliv, tedy také obcí, jejíž rada obce vydala roz hodnutí v prvním stupni, jde-li o podnět o přezkoumání rozhodnutí okresního úřadu o odvolání proti rozhodnutí rady obce. Jde-li o rozhod nutí okresního úřadu o odvolání proti rozhodnutí rady obce, může je na podnět fyzické či právnické osoby nebo z vlastního podnětu přezkoumat podle S 65 odst. 1 správního řádu orgán nadřízený okresnímu úřadu. V duchu ustanovení § 67 písm. a)171 zákona o krajích přezkoumává krajský úřad rozhodnutí vydaná okresními úřady a magistráty měst Br na, Ostravy a Plzně ve správním řízení, pokud není zákonem tato pů sobnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak18*. Pře zkum rozhodnutí okresních úřadů je výkonem přenesené působnosti kraje. V řízení o odvolání a v řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení přichází v úvahu také postup podle § 57 odst. 1 či § 66 správního řádu; tj. orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může své rozhodnutí o odvolání zrušit nebo změnit, jestliže odvolání či podnětu účastníka řízení v plném rozsahu vyhoví a netýká-li se rozhodnutí jiné ho účastníka řízení nebo souhlasí-li s tím ostatní účastníci řízení. Nic méně ani v tomto případě podle mne nepřichází v úvahu změna roz hodnutí vydaného radou obce, ale orgán, který pravomocné rozhodnutí vydal, je může při přezkumu minjo odvolací řízení zrušit. Pokud by tímto orgánem byl orgán obce. mohl by rozhodnutí také změnit.
V případě existence některého z důvodů taxativně stanovených v § 62 správního řádu může být povolena nebo nařízena obnova ří zení. Obnovu řízení povolí na návrh účastníka nebo nařídí správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Nové řízení ve vě ci provede správní orgán, kterého se důvod obnovy řízení týká. Týká-li se důvod obnovy řízení rozhodnutí správních orgánů prvého i druhého stupně, provede nové řízení správní orgán prvého stupně. Týká-li se důvod obnovy řízení pouze řízení před odvolacím orgá nem, spojí se rozhodnutí o obnově řízení s novým rozhodnutím ve věci. Všechny pokuty ukládané radami obce podle zákona o obcích jsou příjmem rozpočtu obce. Podle § 149 zákona o obcích vykonávají orgá ny obce samy správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Obce vybírají a vymáhají jimi uložené po kuty podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. S účinností zákona o obcích dochází oproti zákonu č. 367/1990 Sb. k některým změnám, pokud jde o skutkové podstaty správních deliktů. Zákon č. 367/1990 Sb. obsahuje následující skutkové podstaty správ ních deliktů, za jejichž spáchání může obec uložit pokutu (obdobné skutkové podstaty správních deliktů obsahuje i zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění): a) podle § 47 odst. 3 zákona č. 367/1990 Sb. může obecní rada ulo žit pokutu do výše 200 tisíc korun právnické osobě, která nesplní ve stanovené lhůtě bez vážného důvodu povinnost, uloženou obecní radou podle § 47 odst. 1 téhož zákona; b) podle § 48 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb. může obecní rada ulo žit pokutu do výše 50 tisíc korun v případě, že právnická osoba nebo podnikatel neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku ne bo jiné nemovitosti, či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí obce; c) podle § 48 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb. může obecní rada ulo žit pokutu do výše 100 tisíc korun právnické osobě a podnikateli, kteří znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí obce nebo odloží věci mimo vyhrazená místa; d) podle § 50 zákona č. 367/1990 Sb. může obecní rada uložit poku tu do výše 100 tisíc korun právnické osobě nebo podnikateli, který při výkonu podnikatelské činnosti poruší obecně závaznou vyhlášku. V zákoně o obcích není již obsaženo ustanovení odpovídající usta novení § 47 odst. 3 zákona č. 367/1990 Sb.19*, ustanovení odpovídají cí § 48 jsou v pozměněné podobě obsažena v § 57 zákona o obcích. V § 58 zákona o obcích se zachovala rovněž skutková podstata správ ního deliktu, uvedená v § 50 zákona č. 367/1990 Sb. (horní hranice po kuty je zde vyšší).
Správní delikt podle § 56 Označování ulic a číslování domů upravovala od 22. 9. 1961 vyhláš ka č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů. Nyní byla tato problematika zahrnuta do zákona o obcích (§ 27 až § 34). Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a.jiných veřej ných prostranství. Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných pro stranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Vlastníci nemovitostí jsou podle § 30 zákona o obcích povinni strpět bezúplatné připevnění tabul ky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemo vitosti. V blízkosti tabulky nesmějí umístit jiné nápisy (zákon neuvádí, jak daleko od tabulky mohou být umístěny jiné nápisy; to obec posou dí ve správním řízení o uložení pokuty). Označení nesmí být poškoze no, odstraněno nebo zakryto. Budova musí být označena popisným číslem, nestanoví-li zákon o obcích jinak. K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích budovy označeny vedle popisného čísla ještě číslem orientačním. Stavby určené k individuální rekreaci se označují evidenčními čísly. Podle § 32 odst. 1 téhož zákona jsou vlast níci nemovitostí povinni na svůj náklad označit budovu čísly určenými obcí a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel (popisných, orientačních a evidenčních) určuje obec. Očíslování budov provedené do počátku účinnosti zákona o obcích zůstává i nadále v platnosti. V ustanovení § 56 zákona o obcích je uvedena nová skutková pod stata správního deliktu na tomto úseku, kterou zákon č. 367/1990 Sb. neobsahoval.
POKUTY UKLÁDANÉ OBCEMI V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI Podle tohoto ustanovení zákona o obcích může obec uložit pokutu do výše 10 000 korun fyzické nebo právnické osobě201 vlastnící ne movitost, poruší-li tato osoba povinnost stanovenou v § 30 zákona o obcích, nebo nesplní-li povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 téhož zá kona. Při ukládání pokuty se nerozlišuje, zda je vlastník nemovitosti podnikatelem, pokutu lze zásadně uložit každému vlastníku nemovi tosti nacházející se na území obce, pokud porušil svou povinnost pod le § 30 nebo § 32 odst. 1 zákona o obcích, tj. i fyzické osobě, která ne ní podnikatelem.
Správní delikty podle § 57 Tri skutkové podstaty správních deliktů obsahuje § 57 zákona o ob cích. Toto ustanovení má nahradit § 48 zákona č. 367/1990 Sb., o ob cích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ale oproti tomuto ustanovení došlo v § 57 zákona o obcích k podstatným změnám. Podle § 57 odst. 1 může obec uložit pokutu do výše 10 000 korun fyzické osobě211, která neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jí užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce. Ve smyslu tohoto usta novení lze postihnout fyzické osoby, které se uvedeného jednání ne dopustí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Dopustí-li se tohoto jednání na svém pozemku podnikající fyzická osoba při své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, může je obec postih nout podle § 57 odst. 2 zákona o obcích221, a to uložením pokuty až do výše 50 tisíc korun (na rozdíl od § 57 odst. 1 lze uložit pokutu pouze v případě neudržování čistoty a pořádku na pozemku ve vlast nictví této osoby, nikoliv na pozemku užívaném), kdy tímto jednáním dojde k narušení vzhledu obce. Na rozdíl od § 48 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších před pisů, se v § 57 odst. 1 a 2 zákona o obcích již vyžaduje nejen neudr žování pořádku a čistoty, ale tímto neudržováním pořádku a čistoty musí též dojít k narušení vzhledu obce. Zřejmě by mělo jít zejména o pozemky, které jsou dobře viditelné z veřejných prostranství, takže má neomezené množství osob možnost je spatřit. Podle § 57 odst. 3 zákona o obcích lze uložit pokutu pouze právnic kým osobám a podnikajícím fyzickým osobám při výkonu podnikatel ské činnosti231. Správního deliktu se tyto osoby dopustí znečištěním ve řejného prostranství nebo odložením věcí mimo vyhrazená místa, jestliže neprodleně neodstraní závadný stav. Pokutu může obec uložit pouze v případě, kdy tyto osoby neprodleně (tj. ihned po uskutečnění jednání uvedeného v § 57 odst. 3 zákona o obcích) neodstraní závadný stav. Výzva obce a stanovení lhůty z její strany se nevyžaduje. Výše po kuty může činit až 200 tisíc korun (podle § 48 odst. 2 bylo možné za obdobná jednání uložit pouze pokutu do výše 100 tisíc korun). V § 34 zákona o obcích je upraven pojem veřejného prostranství, kterým jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prosto ru241, 25)- Takto je třeba chápat též veřejné prostranství ve smyslu § 57 odst. 3 zákona o obcích. Při ukládání pokut je třeba vždy respektovat § 59 odst. 3 zákona o obcích, podle nějž se řízení o uložení pokuty podle § 56 až § 58 téhož zákona nezahájí, jestliže zvláštní zákon stanoví za nesplnění ne bo porušení těchto povinností vyšší sankci. Pokud jde o komunální odpad261, upravuje vyhrazení míst pro jeho od kládání zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění. Podle § 9 odst. 3 věty první tohoto zákona je obec povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit mís ta, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. baterie, zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpou štědla atd.). Podle § 9 odst. 5 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v plat ném znění, mohou původci271 nebo oprávněné osoby281, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad komunální, využívat na základě písemné dohody s obcí systém nakládání s komunálním odpa dem stanovený obcí. Podle § 39 odst. 5 písm. a) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, uloží obec pokutu do výše 200 tisíc korun právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, pokud na zá kladě dohody podle § 9 odst. 5 téhož zákona neplní povinnosti stanovené obecně.závaznou vyhláškou, upravující systém sběm, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů.
IV
Podle § 3 odst. 5 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, se původce odpadu může odpadu zbavit pouze způsobem, kte rý je v souladu s tímtéž zákonem a jinými právními předpisy. Na kaž dého, kdo převezme odpady od původce, přecházejí povinnosti pů vodce (§ 5). Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, uloží příslušná obec, příslušný okresní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí pokutu do výše 300 ti síc korun právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podniká ní, která nemá zajištěno využití nebo zneškodnění odpadů nebo se zbavila odpadu způsobem, který je v rozporu s tímto zákonem nebo ji nými právními předpisy (§ 3 odst. 5). Protiprávní jednání vyjmenovaná v § 57 odst. 3 zákona o obcích, po kud byla spáchána právnickou osobou na pozemní komunikaci291 lze postihovat též podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunika cích301. Podle § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních ko munikacích, uloží silniční správní úřad pokutu do výše 200 tisíc ko run311 právnické osobě, která mj. způsobí nebo neodstraní závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace321.
Správní delikt podle § 58 Stejně jako podle § 50 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zří zení), ve znění pozdějších předpisů, je správním deliktem právnických osob a podnikajících fyzických osob při výkonu podnikatelské činnos ti také porušení povinnosti stanovené právním předpisem vydaným ob cí. Může jít jak o právní předpisy v samostatné působnosti obce (obec ně závazné vyhlášky331 - § 10 zákona o obcích), tak i o právní předpisy v přenesené působnosti obce (nařízení obce - § 11 zákona o obcích). Za nedodržení těchto právních předpisů může obec uložit pokutu do výše 200 tisíc korun. V případě ostatních fyzických osob bude zřejmě nadále přípustný postup podle § 46 odst. 1 (nařízení obce) a odst. 2 (obecně závazné vyhlášky) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Také při ukládání pokut podle § 58 zákona o obcích je třeba zohled nit ustanovení § 59 odst. 3 téhož zákona. Např. poruší-li právnická osoba či podnikající fyzická osoba své po vinnosti vyplývající z tržního řádu obce341, lze jí podle mého názoru uložit pokutu podle § 58 zákona o obcích. Také např. podle § 33 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, mohou obce v rozsahu a za pod mínek uvedených v § 10 téhož zákona stanovit obecně závaznou vy hláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento účel prodávající při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž území stavební pozemek leží, a to jen v případech a za podmínek stanovených obecně závaznou vyhláškou obce, informace o jeho sjednané ceně za m2, o parcelním čísle a názvu katastrálního území. Pokud by prodáva jící byl podnikající fyzickou osobou351 nebo právnickou osobou, moh lo by se podle mého názoru postihnout nesplnění této povinnosti podle § 58 zákona o obcích.
2. SPRÁVNÍ DELIKTY PODLE § 29 A § 30 ZÁKONA O HLAVNÍM MÍSTĚ PRAZE Zákon o obcích se nevztahuje na hlavní město Prahu, právní úprava jejího postavení je obsažena v zákoně č. 131/2000 Sb., který nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000. Tímto záko nem je nahrazován zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění361. Právní úprava ukládání sankcí v samostatné působnosti se v tomto zákoně nachází v ustanovení § 29 a § 30 a zhruba odpovídá právní úpravě uvedené v § 56 až § 59 zákona o obcích, jsou zde však některé odlišnosti. Na to, že ukládání pokut podle ustanovení § 29 zákona č. 131/2000 Sb. spadá do samostatné působnosti, lze usuzovat z jeho zařazení do hlavy IV s názvem Samostatná působnost hlavního města Prahy a městských částí", neboť v § 29 a § 30 to není výslovně uvede-
1
POKUTY UKLÁDAMÉ OBCEMI V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI no. Jinak by bylo třeba vycházet z § 33 téhož zákona, přičemž by se podle mého názoru došlo ke stejnému závěru37). Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba38! povinnost stanovenou obecně zá vaznou vyhláškou39! nebo nařízením hlavního města Prahy (vydává ní právních předpisy hlavního města Prahy upravují ustanovení § 44 až § 47 zákona č. 131/2000 Sb.), uloží jí hlavní město Praha nebo městská část podle § 29 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb. pokutu až do výše 200 tisíc korun (odpovídá skutkové podstatě správního de liktu podle § 58 zákona o obcích, stejná je i horní hranice pokuty). Podle § 44 odst. 1 může Zastupitelstvo hlavního městy Prahy vydá vat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti (§ 16 zákona č. 131/2000 Sb.). Zastupitelstvo městské části obecně závazné vyhlášky nevydává. Podle § 44 odst. 2 může Rada hlavního města Prahy v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmoc něna nebo jsou-li k tomu zvláštními zákony zmocněny obce, kraje nebo okresní úřady. Rada městské části rozhoduje v přenesené pů sobnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Proto se domnívám, že ra da městské části nebude moci vydávat nařízení. Správního deliktu podle § 29 odst. 2 se dopustí fyzická osoba, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá, a naruší tím vzhled nebo životní prostředí40! městské části. Jde o jiný správní delikt fyzických osob, postihovaný v řízení správního řádu, nikoliv o přestu pek. Za tento správní delikt může městská část (nebo hlavní město Pra ha za podmínek uvedených v § 29 odst. 5) uložit této osobě pokutu do výše 50 tisíc korun, přičemž za obdobný správní delikt podle § 57 odst. 1 zákona o obcích lze uložit pokutu pouze do výše 10 tisíc ko run. Na rozdíl od § 57 odst. 1 zákona o obcích a shodně s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. lze podle tohoto ustanovení uložit pokutu jen osobě, která pozemek skutečně užívá, nikoliv např. vlastní kovi pozemku, který jej neužívá. Dalším rozdílem zde je, že pokutu lze uložit nejen v případě narušení vzhledu městské části, ale též v přípa dě, kdy neudržováním čistoty a pořádku na pozemku dojde k narušení životního prostředí městské části. Podle § 29 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. uloží městská část (nebo hlavní město Praha za podmínek uvedených v § 29 odst. 5) pokutu do výše 100 tisíc korun411 právnické osobě nebo podnikateli42!-43!, kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti, či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí městské čás ti. Na rozdíl od § 57 odst. 1 zákona o obcích a § 29 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. se lze tohoto deliktu dopustit neudržováním pořádku a čistoty na jiné nemovitosti než pozemku. Správního deliktu podle § 29 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. se lze dopustit jednak neudržová ním čistoty a pořádku na užívané nemovitosti, jednak jiným narušením vzhledu nebo životního prostředí městské části. K narušení vzhledu a životního prostředí tedy může na rozdíl od ustanovení § 57 odst. 1 a 2 zákona o obcích a § 29 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. dojít též jiným jednáním než neudržováním pořádku a čistoty na nemovitosti (podle 8 57 odst. 1 a 2 zákona o obcích mělo neudržováním čistoty a pořádku dojít pouze k narušení vzhledu obce, nikoliv též životního prostředí). K narušení vzhledu obce může podle mne dojít např. neudržováním stavby. Podle § 106 odst. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územ ním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, (dále jen stavební zákon), může stavební úřad uložit pokutu až do výše 200 tisíc korun právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která neudržuje stavbu přes opětovnou vý zvu státního stavebního dohledu nebo stavebního úřadu. Pokud by v daném případě neudržováním stavby došlo k narušení vzhledu obce. nebylo by možné uložit pokutu podle § 29 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., jestliže by mohla být uložena pokuta podle výše uve deného ustanovení stavebního zákona. Stejně tak je podle mého názoru možné narušit vzhled obce např: poká cením dřevin nebo jinými zásahy do krajiny. Zde je třeba postupovat před nostně podle § 88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Podle 8 29 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. postupovat nel ze, neboť u správních deliktů uvedených v 8 88 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je ve všech případech sta novena vyšší horní hranice pokuty než 100 tisíc korun, což je horní hra nice pokuty podle 8 29 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. Neodstraňováním plevele by sice zřejmě bylo možné fakticky narušit vzhled nebo životní prostředí obce, ale také v těchto případech bude
podle mého soudu třeba postupovat podle zvláštní právní úpravy44!. Podle 8 20 odst. 2 písm. c) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně země dělského půdního fondu, v platném znění, lze (v souvislosti s 8 3 odst. 3 téhož zákona) fyzické osobě oprávněné k podnikání a právnické osobě [skutková podstata přestupku je uvedena v 8 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění] uložit pokutu do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpi sem45! za neplnění opatření uloženého orgánem státní správy, vydaných na základě téhož zákona. Podle 8 1 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb. tvo ří zemědělský půdní fond pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny, a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Dále lze podle 8 44 odst. 2 písm. b) zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči uložit pokutu do výše 1500 ti síc korun právnické nebo fyzické osobě, která neplní mimořádná rostlinolékařská opatření, uložená podle § 15 odst. 1 téhož zákona. Vzhle dem k výši horních hranic pokut podle zákona č. 334/1992 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb. nepřichází podle mého názoru uložení pokuty dle 8 29 odst. 2 a 3 zákona č. 131/2000 Sb. v úvahu. V 8 29 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb. je uvedena skutková pod stata správního deliktu obdobná skutkové podstatě správního deliktu podle 8 57 odst. 3 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení uloží městská část (nebo hlavní město Praha za podmínek uvedených v 8 29 odst. 5 pokutu do výše 500 tisíc korun46*-471 právnické oso bě nebo podnikateli, který při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství48!, odloží věci mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší životní prostředí v městské části49*. U fyzických osob, jestliže se nedopustí výše uvedených jednání při výkonu své podnikatelské činnosti, lze postupovat podle 8 47 odst. 1 písm. d), g) a h) zákona o přestupcích. Další skutkové podstaty správních deliktů jsou obsaženy v 8 29 odst. 7 a 8 zákona č. 131/2000 Sb (jde o ustanovení obdobná ustanovení 8 56 zá kona o obcích a je stanovena stejná horní hranice pokuty). Podle 8 29 odst. 7 zákona č. 131/2000 Sb. může městská část uložit pokutu do výše 10 tisíc korun fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost sta novenou v 8 13 odst. 3 téhož zákona. Podle věty druhé tohoto ustanovení je vlastník nemovitosti povinen strpět připevnění tabulky s označením uli ce nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti, v blízkosti ta bulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstra něno nebo zakryto. Dále podle 8 29 odst. 8 zákona č. 131/2000 Sb. může městská část uložit pokutu do výše 10 tisíc korun fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v 8 14 odst. 6 téhož zákona. Podle 8 14 odst. 6 zákona č. 131/2000 Sb. je vlastník budovy50* povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu. Pokutu podle 8 29 odst. 1 až 4 ukládá podle mého názoru rada měst ské části [8 94 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., popř. starosta v případě uvedeném v 8 95 odst. 2] nebo Magistrát hlavního města Pra hy [8 81 odst. 3 písm. c) zákona č. 131/2000 Sb.], je-li k uložení sank ce příslušné hlavní město Praha. Pokuty se vzhledem k 8 119 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb. ukládají ve správním řízení51*. V 8 29 odst. 5 zákona č. 131/2000 Sb. se stanoví, kdy je k provede ní řízení o uložení pokuty příslušná městská část a kdy hlavní město Praha. Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způso bu rozdělení výnosu z uložené pokuty. Toto ustanovení se vztahuje pouze na správní delikty podle 8 29 odst. 1 až 4. Správní delikty uvedené v 8 29 odst. 7 a 8 projednává vždy městská část (úřad městské části), příslušnost se určí umístěním budovy. Místní příslušnost u správních deliktů podle 8 29 odst. 1 až 4 je třeba určit podle 8 7 správního řádu, a to především podle 8 7 odst. 1 (umístění ne movitosti, činnost účastníka). Nelze-li příslušnost takto určit, což mů že nastat v případě podle 8 29 odst. 1, je třeba postupovat podle 8 7 odst. 2 správního řádu (trvalý pobyt, sídlo, sídlo organizační složky, týká-li se řízení této složky). Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo (stanoví
V
POKUTY UKLÁDANÉ OBCEMI V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI se tedy delší objektivní lhůta než v zákoně o obcích).. Do běhu lhůty se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podlé zvláštního zákona. Lhůta pro ukončení řízení stanovena není. Pokutu nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští uložit za nespl nění nebo porušení povinností uvedených v § 29 zákona č. 131/2000 Sb. vyšší sankci. Uložení pokuty nezbavuje podle § 29 odst. 1 až 4 zákona č. 131/2000 Sb. osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti od stranit závadný stav ve lhůtě, stanovené hlavním městem Prahou ne bo městskou částí (podle toho. zda pokutu uložilo hlavní město Pra ha nebo městská část) s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část (podle toho, kdo pokutu uložil) sama na náklady povinné osoby, po případě uložit pokutu opakovaně. Domnívám se, že těchto možností lze využít kumulativně. Opakované uložení pokuty výslovně upravu je § 29 odst. 8 zákona č. 131/2000 Sb., podle nějž nebyla-li povin nost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stano vené městskou částí, může městská část uložit pokutu opakovaně. Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil, nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5). Podle § 29 odst. 5 může být příjem z pokut rozdělen me zi dvě či více městských částí (na základě jejich dohody). O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty rozho duje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního města Prahy (učiněného v prvním stupni) o uložení pokuty rozhoduje minis terstvo vnitra. Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit. To podle mé ho názoru platí i pro případ, kdy o rozhodnutí městské části vydaným v prvním stupni rozhoduje v odvolacím řízení hlavní město Praha. K přezkoumání rozhodnutí lze využít také mimořádných opravných prostředků ve správním řízení, podle mého názoru není vyloučen ani soudní přezkum či podání ústavní stížnosti.
3. SPRÁVNÍ DELIKT PODLE § 15 ZÁKONA O MÍSTNÍM REFERENDU Rada obce dále ukládá pokuty podle §' 15 zákona o místním referendu52). Tyto pokuty jsou radou obce ukládány v rámci výkonu samostat né působnosti, neboť rada obce je podle zákona o obcích - jak již bylo uvedeno - orgánem působícím na úseku samostatné působnosti obce, a v přenesené působnosti pouze vydává obecně závazné vyhlášky. Ra dě obce tato pravomoc podle mého názoru zůstala zachována, přestože je zastupitelstvu obce podle § 84 odst. 2 písm. j) zákona o obcích vy hrazeno rozhodovat o vyhlášení referenda. Tímto ustanovením však podle mého názoru není dotčena pravomoc rady obce ukládat sankce podle § 15 zákona o referendu. V územně členěném statutárním městě se referendum koná buď na území celého města, nebo na území městské části, jestliže se rozhodu je o věcech, které spadají do samostatné působnosti městské části. Jdeli o zřízení nové městské části nebo obvodu, koná se místní referendum jen na území, na němž se zřízení nové městské části nebo obvodu na vrhuje. Jinak se referendum koná pouze na území celé obce, s výjim kou případů, kdy jde o rozdělení obce a referendum se koná v té části obce, která se chce oddělit. Zákon o místním referendu upravuje též referendum konané v Pra ze. Referendum sě v Praze koná buď na celém území hlavního města Prahy, nebo pouze na území městské části, jestliže jeho předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části. Pod le § 59 odst. 2 písm. o) zákona č. 131/2000 Sb. vyhlašuje referendum Zastupitelstvo hlavního města Prahy, pokud jde o referendum konané na celém území Prahy. Podle § 89 odst. 1 písm. n) téhož zákona roz hoduje o vyhlášení referenda konaného na území městské části zastu pitelstvo městské části. K ukládání pokut podle § 15 zákona o místním referendu jsou v Praze příslušné Rada hlavního města Prahy a rada městské části. V referendu rozhodují oprávnění občané formou souhlasu či nesou hlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné pů sobnosti obce. Referendem se rozhoduje také v případech stanovených zvláštním zákonem (např. § 19 odst. 4, § 20 odst. 1 a § 21 zákona o ob cích, § 11 odst. 5, § 12 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb.) 53). V referen du nelze rozhodnout v případech uvedených v § 10 zákona o místním referendu. Referendum nelze např. konat o rozpočtu obce, o místních
VI
poplatcích nebo o věcech, o nichž se rozhoduje ve správním řízení54*. Referendum se vyhlašuje na návrh oprávněného občana, podpořeného podpisy stanoveného počtu oprávněných občanů. Podle § 16 odst. 2 zákona o obcích má občan obce551, který dosáhl 18 let. právo hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem (v poznámce k tomuto ustanovení se uvádí zákon o místním referendu). Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o místním refe rendu stanoví, že podporovatel (občan, který podpoří svým podpisem návrh na konání místního referenda56*) může podepsat podpisovou lis tinu571 k jednomu návrhu na konání referenda jen jedenkrát. Oprávně ným občanem je podle § 3 odst. 1 a 2 zákona o místním referendu pou ze občan CR s trvalým pobytem v obci nebo městské části, který nejpozději v den hlasování dosáhl 18 let a je plně způsobilý k právním úkonům. Překážky pro výkon hlasovacího práva v místním referendu stanoví zákon o místním referendu v § 3 odst. 3. Podle § 4 odst. 2 zá kona o místním referendu vede obec a městská část seznam oprávně ných občanů. Podle § 15 odst. 2 tohoto zákona lze v řízení podle zvláštního záko na (s odkazem na zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném zně ní) uložit pokutu do 1000 korun tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda, nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem. Z povahy věci vyplývá, že pokutu lze ulo žit pouze fyzické osobě bez ohledu na to, zdaje podnikatelem. Vzhle dem k § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, podle něhož je přestupkem pouze jednání, které je za přestupek výslovně zákonem označeno, jde o jiný správní delikt fyzických osob58*. Ke spáchání správního deliktu se podle § 15 odst. 2 zákona o místním referendu ne vyžaduje zavinění. O možnosti rady obce uložit pokutu podle § 15 odst. 2 zákona o místním referendu jsou občané informováni při podepisování podpi sových listin. Podle § 13 zákona o místním referendu musí podpisové listiny obsahovat mj. toto upozornění pro podporovatele: „Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo tomu, kdo po depíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, může obec ní rada59^ uložit pokutu do 1000 korun. “ Pokutu lze uložit do jednoho roku, od kdy došlo k jednání uvedené mu v odstavci 2. Na řízení o správním deliktu se podle § 15 odst. 4 zákona o míst ním referendu vztahují obecné předpisy o správním řízení, zákon o místním referendu pod čarou odkazuje na zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění. V § 15 odst. 2 se však uvádí, že se pokuta uloží v řízení podle zvláštního zákona (s od kazem pod čarou na zákon o přestupcích). Poznámky sice nejsou obecně závaznou částí právního předpisu, domnívám se však, že je přesto třeba postupovat podle obou zákonů, přičemž správní řád se použije pouze subsidiárně60*. Zvláštním zákonem se zde zřejmě nero zumí zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, který je obecnou právní úpravou správního řízení. Zvláštním zákonem naopak lze rozumět (i kdyby nebyla v textu zákona po známka uvedena) zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění po zdějších předpisů, který je zvláštní právní úpravou správního řízení o uložení sankcí za správní delikt61*. Podle zákona o místním referendu lze pokutu uložit do jednoho ro ku ode dne, kdy došlo k jednání uvedenému v § 15 odst. 2 zákona o místním referendu. Na rozdíl od zákona o obcích se v zákoně o míst ním referendu výslovně nestanoví, že rada obce může pravomoc uklá dat pokuty zcela nebo částečně svěřit obecnímu úřadu. Domnívám se proto, že při ukládání pokut podle zákona o místním referendu rada ob ce tuto možnost nemá. O odvolání proti rozhodnutí rady obce rozhoduje příslušný okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí lze využít také mimořádných oprav ných prostředků ve správním řízení. Podle mého názoru není vyloučen ani soudní přezkum či podání ústavní stížnosti. Porušováním povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy na úseku voleb a referenda se lze za podmínek stanovených trestním zákonem dopustit také trestného činu podle § 177 trestního zá kona („Porušování přípravy a průběhu voleb a referenda11). Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jinému násilím nebo pohrůžkou nási lí nebo lstí bráni ve výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo hlasovacího práya v referendu nutí, nebo kdo padělá údaje v do-
POKUTY UKLÁDANÉ OBCEMI V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
•
kladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem62^ anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého, nebo kdo vě domě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo kdo jinak
hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárných sborů nebo orgánů místní samosprávy anebo přípravy nebo průběh re ferenda. “ Za tento trestný čin lze uložit trest odnětí svobody od šesti
Poznámky:
19) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně ně kterých zákonů, který bude účinný od 1. 1. 2001, upravuje mj. práva a povin nosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení a válečného sta vu (krizové stavy). Podle § 28 odst. 1 tohoto zákona může orgán, který nespl nění povinnosti podle tohoto zákona zjistil, za toto uložit pokutu fyzické oso bě do 20 tisíc korun a právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě do tří milionů korun. Pokutu lze uložit opětovně. Povinnosti fyzických a právnic kých osob upravují zejména ust. § 23 až § 25 zákona č. 239/2000 Sb. Obdob né skutkové podstaty správních deliktů obsahuje také zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (§ 34) a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (§ 25). 20) U správních deliktů podle zákona o obcích se nevyžaduje, aby se jej práv nická osoba dopustila při výkonu podnikatelské činnosti, či aby byla podni katelem. 21) Podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, nepřicházel v úvahu postih fyzických osob kromě fyzických osob, které se správního deliktu dopustily v souvislosti se svou podnikatelskou čin ností. 221U právnické osoby se nezkoumá, zda byla povinnost porušena při výkonu je jí podnikatelské činnosti. 23) Jednání fyzických osob (kromě podnikajících osob při výkonu podnikatelské činnosti) obdobná jednáním uvedeným v § 57 odst. 3 zákóna o obcích lze po stihnout podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších před pisů. Podle § 47 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích se přestupku dopustí ten. kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt, nebo veřejně pro spěšné zařízení nebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství. Za pře stupek lze uložit pokutu do 1000 korun. Podle § 47 odst. 1 písm.- g) zákona o přestupcích se dopustí přestupku ten, kdo poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení. Konečně podle § 47 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích se přestupku dopus tí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mi mo vyhrazená místa. Za tyto přestupky může být pachateli uložena pokuta do 50 tisíc korun. 24) K problematice veřejného prostranství se před přijetím zákona o obcích (včetně jeho definice veřejného prostranství) vyjádřili např. Pařízková, I.: Rozpočtový proces na úrovni obcí, problematika vlastních příjmů rozpočtů obcí a obce z pohledu poplatníka daní, sborník K normotvorné pravomoci obcí, Masarykova univerzita v Brně 1998, s. 153; David. O., Zachariáš. J.: Poplatky za užívání veřejného prostranství, Právní rádce č. 2/1998. Viz rov něž nálezy k pojmu veřejného prostranství podle zákona č. 565/1990. Sb., o místních poplatcích, v platném znění: nález Ústavního soudu ČR ze dne 25. 10. 1995 (vyhlášen pod č. 280/1995 Sb.), kterým bylo rozhodnuto o ná vrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazných vyhlášek obce Kos tice o udržování pořádku v obci a o místních poplatcích, a nález Ústavního soudu ČR ze dne 11.4. 1995 (vyhlášen pod č. 80/1995 Sb.), kterým bylo roz hodnuto o návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Tehov o místních poplatcích. 25> Definici veřejného prostranství stanoví také zákon č. 565/1990 Sb., o míst ních poplatcích, v platném znění, v § 4 odst. 2. Podle tohoto ustanovení jsou veřejným prostranstvím podle tohoto zákona zejména náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení. Další definici veřejného prostranství se nachází rovněž v § 18 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromaždovacím. v platném znění: „Veřejným prostranstvím se pro účely tohoto zákona ro
Zákon o obcích zavádí novou terminologii, napf. se v něm používá termínů ra da obce, zastupitelstvo obce místo obecní rada a obecní zastupitelstvo. 2> Zákon o obcích nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000 (tj. dne 12. 11. 2000), jeho ustanovení § 147 odst. 4 nabude účinnosti dnem 1. 1. 2001. 3) Území České republiky se člení na obce a vojenské újezdy. Postavení vojen ských újezdů upravuje zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany v § 30 až §40. který je účinný 1. 12. 1999. 41 Obecně jsou rovněž všechna města s výjimkou Prahy obcemi ve smyslu zá kona o obcích. 5) Ukládání pokut spadá do samostatné působnosti obce. Podle § 102 odst. 2 písm. k) zákona o obcích je radě obce vyhrazeno ukládat pokuty ve věcech sa mostatné působnosti obce. Pokuty podle zákona o obcích ukládá rada obce, která je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti, v přenesené pů sobnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Tak je tomu v případě nařízení obce (§ 11 zákona o obcích). Podle §11 zákona o obcích může rada obce na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích vydávat práv ní předpisy ve věcech patřících do přenesené působnosti. 6) Rada obce může podle § 109 odst. 2 zákona o obcích pro jednotlivé úseky čin nosti obecního úřadu zřídit odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměst nanci obce zařazení do obecního úřadu. Zřizování a rušení odborů Magistrátu a úřadů městských částí v hlavním městě Praze je podle § 68 odst. 2 písm. 0 a § 94 odst. 2 písm. c) vyhrazeno Radě hlavního města Prahy a radám městs kých částí. 71 Nespadá sem však ukládání pokut radami obce podle § 56 až § 59 zákona o obcích. 8)To platí i pro ukládání pokut podle zákona č. 131/2000 Sb, a zákona o míst ním referendu. 9) Podle § 22 správního řádu sepisuje správní orgán mj. o hlasování protokol. Protokol o hlasování podepisují všichni přítomní členové správního orgánu. l0,To, co je zde řečeno o protokolu a náležitostech rozhodnutí, platí i pro uklá dání pokut podle zákona č. 131/2000 Sb. a zákona o místním referendu. 111 Totéž platí i o zákoně č. 131/2000 Sb. 12) Totéž platí i při ukládání pokut podle zákona č. 131/2000 Sb. Dále srv. Ko pecký, M.: Trestní pravomoc obce (ukládání správních trestů orgány obce), Právní rádce č. 1/1992. 131 Srv. Bárta, J.: Lhůty pro rozhodnutí ve správním a přestupkovém řízení, Správní právo č. 1/1997. 141 Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, ustanovení § 36 a § 39 nabudou účin nosti 1.1. 2001. 151 Rozhodnutí měst Brno, Ostrava a Plzeň přezkoumává podle § 147 odst. 4 zá kona o obcích příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí těch to měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskonče ná ke dni účinnosti § 147 odst. 4 zákona o obcích se dokončí podle dosavadních předpisů (přechodná ustanovení pro ukládání pokut ostatními obcemi nejsou v zákoně o obcích uvedena). 161 To nebylo výslovně uvedeno v zákoně č. 367/1990 Sb., proto mohly vznikat pochybnosti. Srv. např. Koudelka. Z.: Obecně závazné vyhlášky. Obecná část, Masarykova univerzita, Brno 1998. s. 71 až 72. podle jehož názoru ne byl odvolací orgán oprávněn rozhodnutí obecní rady změnit. 171 Toto ustanovení nabývá účinnosti až dnem 1.1. 2001. do té doby je třeba po stupovat podle dosavadních právních předpisů. 18) pfc(j účinnosti zákona o krajích příslušela přezkoumávání rozhodnutí, vy daných okresními úřady ve správním řízení ústředním orgánům státní sprá vy. Otázka, který orgán je nadřízeným orgánem okresních úřadů při pře zkumu rozhodnuti obecních rad. byla řešena v rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. M/531/95 SRK/89/R-169/95 o rozkladu proti roz hodnutí ministerstva životního prostředí. Podle tohoto rozhodnutí není mi nisterstvo životního prostředí příslušným ústředním orgánem státní správy ve vztahu k ustanovení § 48 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zří zeni), v platném znění, tímto ústředním orgánem je Ministerstvo vnitra ČR. Podle § 12 odst. I písm. a) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a ji ných ústředních orgánů státní správy, v platném znění, je Ministerstvo vnit ra ČR ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro veřej ný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Ta ké např. podle § 94 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb.. o krajích (ustanovení účinné od 12. 11.2000) má o odvoláních proti rozhodnutím krajů o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samo statné působnosti rozhodovat Ministerstvo vnitra ČR (též vzhledem k § 28 odst. 4 téhož zákona).
měsíců do tří let63>.
zumějí pozemní komunikace (s výjimkou neveřejných účelových komunika cí), jako náměstí, třídy a ulice, jakož i další prostory pod širým nebem pří stupné každému bez omezení." Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslo vání domů, rozumí podle svého § 4 pod pojmem veřejného prostranství uli ce a ostatní veřejná prostranství, kterými jsou dle § 4 odst. 2 této vyhlášky nábřeží, náměstí, mosty a sady (přičemž tento výčet je pouze demonstrativní). Její ustanovení budou nahrazena novým zákonem o obcích. 261 Podle § 2 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb.. o odpadech, je komunálním odpa dem veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob. pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo u fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je také odpad vznikající při čiš tění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů. 271 Původcem odpadu je podle § 2 odst. 12 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, právnická osoba, pokud při její činnosti vzniká odpad, nebo fyzická osoba
VII
POKUTY UKLÁDANÉ OBCEMI V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vzniká odpad. Pro ko munální odpad vznikající na území obce, který má původ v činnosti fyzic kých osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadu považuje obec. Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném, obec se současně stane vlastníkem odpadu. 281 Podle § 2 odst. 13 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, je oprávněnou oso bou každá právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, kte rá je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona o odpadech nebo podle zvláštních předpisů. Původce odpadu je vždy oprávněnou osobou, pokud jde o dopravu odpadů. 29l Viz S 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění. 301U fyzických osob přichází v úvahu postih dle § 23 odst. I písm. ch) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů - ostatní pře stupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství. 31*Tzn. nejde o vyšší sankci, než sankce podle § 57 odst. 3 zákona o obcích. 321 Podle § 23 odst. 1 písm. ch) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se dopustí přestupku fyzická osoba, která znečistí nebo poškodí pozemní komunikaci tak, že způsobí závadu v její sjízdnosti nebo schůdnosti. Toto ustanovení se vztahuje i na podnikající fyzické osoby. Pro právnické osoby jsou skutkové podstaty správních deliktů na úseku silničního hospodářství uvedeny v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 331 Podle § 10 zákona o obcích může obec ukládat povinnosti v samostatné pů sobnosti obecně závaznou vyhláškou jen v případech vyjmenovaných v tom to ustanovení [případy stanovené zvláštním zákonem, k zabezpečení míst ních záležitostí veřejného pořádku, závazné podmínky pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kultumícji podniků včetně tanečních zábav a diskoték (v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného po řádku), k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí a zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti]. Obdobná oprávně ní přiznává hlavnímu městu Praze § 44 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. 341 Tržní řády jsou vydávány na základě § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živno stenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění. 35 W tomto případě by mělo jít o prodej uskutečněný v souvislosti s podnikatel skou činností fyzické osoby. Jinak by zřejmě přicházel v úvahu postih na zá kladě § 46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (za podmínek v něm uvedených). 361 Skutkové podstaty správních deliktů jsou upraveny v § 15 až § 19 tohoto zá kona. 37> Na druhé straně vzbuzuje pochybnosti o zařazení do samostatné působnosti ust. § 81 odst. 3, podle nějž Magistrát vykonává přenesenou působnost hlav ního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgá nům hlavního města Prahy. Dále následuje výčet Činností Magistrátu, mezi nimi ukládání pokut dle § 29 téhož zákona. 38) U správních deliktů podle zákona č. 131/2000 Sb. se u právnických osob ne vyžaduje, aby se správního deliktu dopustily při výkonu podnikatelské čin nosti, či aby byly podnikateli. 39) Povinnosti lze obecně závaznou vyhláškou ukládat v případech uvedených v § 44 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. 40) Životním prostředím je podle § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostře dí, vše co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzdu ší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. 411 Podle § 57 odst. 2 zákona o obcích lze uložit pokutu pouze do výše 50 tisíc korun. 42) Také zde by mělo k porušení povinnosti dojít při výkonu podnikatelské čin nosti, ačkoliv se to výslovně nestanoví. Jinak je třeba pokutu uložit podle § 29 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. 43> Podle § 57 odst. 2 zákona o obcích lze uložit pokutu pouze do 50 tisíc korun. 441K problematice viz Pálenská, D.: K problematice zaplevelených pozemků. Právní rádce č. 2/1996. Článek se však týkal situace za účinnosti zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a před účinností zákona č. 147/1996 Sb. 451 Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, v platném znění. Výše minimální mzdy činí (s účinností od 1.7. 2000) za měsíc 4500 korun pro za městnance odměňovaného měsíční mzdou. 461 Podle § 57 odst. 3 zákona o obcích lze uložit pokutu pouze do 200 tisíc korun. 47) Podle § 57 odst. 3 zákona o obcích lze uložit pokutu pouze do výše 200 tisíc korun. 48) V zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze není definice veřejného prostranství uvedena a proto je podle mého názoru třeba aplikovat § 34 zá kona o obcích, kde se tato definice nachází.
Vlil
49) Stejně jako podle § 29 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. se správního deliktu lze dopustit narušením životního prostředí. To se mi nejeví j.ako vhodné, ne boť není jasné, podle kterého ustanovení má dojít k postihu v jednotlivých případech. Obdobně viz § 48 odst. 1 a 2 zákona č. 367/1990 Sb. 50* Toto ustanovení hovoří na rozdíl od § 30 a § 32 odst. I zákona o obcích a § 13 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o vlastníku budovy, nikoliv nemo vitosti. 5111 z tohoto ustanovení lze dovodit, že pokuty dle § 29 jsou ukládány v samo statné působnosti, neboť podle § 119 písm. b) se zvlášť uvádí, že podle správ ního řádu se postupuje při rozhodování hlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Kdyby spadalo ukládá ní pokut podle § 29 do přenesené působnosti, nebylo by nutné uvádět v § 119 zákona č. 131/2000 Sb. ust. písm. a) a postačilo by písm. b). 521 Zavedení možnosti krajského referenda předpokládá zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, podle jehož § 12 odst. 2 písm. g) má občan kraje, který dosáhl vě ku 18 let, právo hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Podle mého názoru v současné době nelze aplikovat zá kon o místním referendu, ale provádění krajských referend vyžaduje buď při jetí dalšího zákona, případně novelizaci zákona o místním referendu nebo např. zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, kde by bylo možné upravit postup při krajském referendu. 53l V případě, že by orgány obce nebo hlavního města Prahy nerespektovaly roz hodnutí občanů přijaté v referendu, postupovalo by se podle § 89 odst. 3 záko na o obcích nebo podle § 67 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. Následkem takové ho jednání by potom mohlo být rozpuštění zastupitelstva ministerstvem vnitra. 54) Místní referendum by se tedy nemohlo konat ani o ukládání pokut dle záko na o obcích a zákona o místním referendu, i když jsou tyto pokuty ukládány v samostatné působnosti obce. 55) Občanem obce je podle § 16 odst. 1 zákona o obcích fyzická osoba, která je státním občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Hlášení k trva lému pobytu upravuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, kterým byl k 1.7. 2000 zrušen zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evi denci pobytu občanů. Vznik a zánik státního občanství občanství upravuje zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České re publiky, v platném znění. Práva občanů obce upravuje § 16 odst. 2 zákona o obcích, který některá z těchto práv přiznává také osobám starším 18 let, kte ré na území obce vlastní nemovitost (míní se tím všechny nemovitosti bez omezení). Práva občanů hlavního města Prahy a občanů jejích městských částí upravuje § 7 a § 8 zákona č. 131/2000 Sb. 56) Návrh na konání místního referenda musí obsahovat náležitosti uvedené v § 12 zákona o místním referendu, mezi něž patří podpisové listiny. Kro mě podpisových listin musí návrh obsahovat přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje, určení věci, o níž se navrhuje rozhodnout referendem, odůvodnění návrhu včetně ekonomického rozboru, přesné zně ní otázky navržené k rozhodnutí referendem. jméno a příjmení a trvalý po byt. rodné číslo a vlastnoruční podpis navrhovatele a jeho dvou náhradníků. 57) Podpisové listiny musí podle § 13 zákona o místním referendu obsahovat: vy mezení území, na němž se referendum navrhuje konat, přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem, jméno, příjmení a trvalý pobyt navrhova tele a jeho náhradníků, upozornění pro podporovatele na postih podle § 15 té hož zákona, vlastnoruční podpisy podporovatelů včetně jejich jména a pří jmení. trvalého pobytu a rodného čísla a počet podporovatelů, je-li na jedné listině uvedeno více podporovatelů. 58) Totéž uvádí Mates, R: Nad tzv. jinými správními delikty fyzických osob, Právní rozhledy č. 9/1997. 59) V poučení bude zřejmě třeba vzhledem ke změně terminologie v zákoně o obcích uvádět místo sítiv „obecnirada" slova „rada obce". 601 Stejně tak se např. podle § 51 zákona o přestupcích v řízení o přestupcích po stupuje podle obecných předpisů o správním řízení (tj. správního řádu), ne stanoví-li zákon o přestupcích nebo jiný zákon něco jiného. 611 Podobně se v § 39 odst. 5 písm. b) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, uvádí, že v řízení o uložení pokuty za správní delikt, jehož skutková podstata je v tomto ustanovení uvedena, se postupuje podle zvlášt ního zákona. Také zde se v poznámce k textu zákona odkazuje na zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 62) Takovými dokumenty mohou být např. podpisové listiny. 63) Skutkové podstaty přestupků a správních deliktů na úseku voleb upravuje § 57 a § 58 zákona č. 130/2000 Sb.. o volbách do zastupitelstev krajů a § 16 odst. 5 a 7 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, v platném znění.
„lAÍZENf A SPRÁVA
KRITICKÁ MÍSTA REFORMY VE ŠKOLSTVÍ V lednu 2001 vstoupí do další etapy reforma veřejné správy, která ze všeho nejvíc zasáhne školský rezort. Když na začátku roku sněmovna měnila stávající zá kony, jež se škol bezprostředně dotýkají, bouřila se pedagogická sféra v obavách, že novela postaví jedenáctileté snažení na hlavu. Dnes učitelský terén s na pětím očekává, jak se orgány veřejné správy k novým úkolům postaví. • Bude pro školství vstup do nových vztahů bez pro blémů? Úplně bez problémů není žád ná velká změna. Při projednávání příslušných zákonů jsme však udělali maximum pro to, aby školství vyšlo z této proměny co nejméně pošramoceno.
• Kde dnes vidíte nejbola vější místa reformy? Najedno z nich jsem od začát ku upozorňoval - bohužel marně. Nepodařilo se nám v zákoně za kotvit vzájemné finanční vyrov nání mezi kraji u škol, které jsou jedinečné a studují na nich mladí lidé z celé republiky (podobně ja ko je v zákoně stanoveno vyrov nání mezi obcemi, jejichž žáci nenavštěvují základní školu v místě bydliště). Dosud je jejich zřizovatelem Ministerstvo škol ství. mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a z výše zmíněných dů vodů jsme je chtěli ponechat ve státní správě i nadále. Bohužel, sněmovna naše varování ani ná vrh na refundaci v rámci krajů »neslyšela«. Problémy, které lze předpoklá dat, protože provoz těchto škol bývá ekonomicky náročný, bude me muset řešit »za pochodu«. Když bude nejhůř, a solitérům půjde o existenci, musíme být ve výjimečných případech - při praveni na sebe znovu vzít někte ré zřizovatelské povinnosti.
• Postrádá v něčem školství vstřícnost veřejné správy? Odvolal bych se na výroky okresních přednostů. Říkají, že školství je zatím jediným rezortcm. který je na reformou veřejné správy připraven. Ministerstvo vnitra jako organizátor reformy jim však zdaleka není schopno dát na všechny jejich otázky uspokojivé odpovědi.
• Při projednávání zákonů ve sněmovně se objevovaly obavy školského rezortu, že se krajské úřady změní ve 14 ministerstev školství se 14 rozdílnými koncepcemi. Tomu se, myslím, podařilo za bránit. Rezort bude mít i nadále pod kontrolou jak centrální síť škol (tedy i jejich zařazování do
rejstříku), tak veškerou legislativ ní iniciativu a centrální financo vání vzdělávací činnosti. Jen s tím rozdílem, že finance nebu dou přerozdělovat školské úřady, ale kraje a okresy. Nehrozí tedy to, čeho se učitelé obávali nejvíc - totiž že by »chudší« kraje ne měly dostatek prostředků na pro voz škol.
• Nejasnosti jsou ještě stále kolem finančních toků. Do stanou se ke školám sku tečně všechny finance, kte
z okresu na školu. Školské úřady si pomáhaly dohadovacím říze ním s řediteli, které umožnilo manévrovat s procenty normati vu, aby se vyrovnal handicap ně kterých škol. Aby nedocházelo k podobným případům, že například městská škola s poměrně mladým pedago gickým sborem je proti stejně velké, a tedy i stejně financované škole na vesnici - ovšem se star ším, zkušeným, tedy i tarifem ví ce honorovaným kolektivem uči telů - relativně zámožná. Právě v tomto přerozdělování by mohly problémy nastat.
• Co byste přednostům okresních úřadů doporučil? Aby na školské referáty pře vedli zkušené pracovníky škol ských úřadů, zejména z finanční oblasti, kteří znají problematiku.
• Budou ochotni jejich ná zory slyšet?
spádové oblasti ve prospěch své školy.
• Mohou obce v novém uspo řádání pomoci školám nad plán, například finančně? V přepočtu zákona o rozdělení daní získají obce o 8 miliard více než dosud. Ne všechny, »lidnatější« na tom budou rozhodně lé pe, méně lidnaté mohou naopak proti současnému stavu prodělat. Neměly by si říci, že »peníze navíc« jsou jaksi »mimo hru«, že školství už má své jisté v účelově vázaných příspěvcích.
• V čem by školy potřebova ly finančně podpořit? Na prvním místě ve vybave nosti škol. Největší slabinou je nedostatek tělocvičen a hřišť. Hned na druhém místě je to cel kový stav školních budov, které často potřebují výraznou rekon strukci. Nic obcím nevyčítám, jen konstatuji. Vzhledem k tomu, že výhledovou prioritou rezortu jsou informační technologie, je
IV
> |
třetí oblast jasná. V rámci progra mu získávání mladých a kvalifi kovaných učitelů i pro zapadlejší místa, by školství výrazně pro spělo, kdyby obce myslely i na učitelské byty.
*
ré jim náleží? Má tady škol ství nějakou pojistku? Pojistka spočívá především v tom, že peníze na vzdělávací činnost (tedy na mzdy, odvody z nich a na další včetně pomůcek) přicházejí vázaně ze školského rozpočtu; nelze je dát na jiný účel. Složitější už je to u provoz ních nákladů vážících se k budo vám, jež budou v rozhodovací kompetenci kraje.
• Nemohou se cestou ztratit ani finance určené na nadtarifní část mzdy? Záleží přece také na klíči, který pro jejich rozdělování do jednotlivých škol odpovědní lidé zvolí. Tarifní i nadtarifní složky jsou vypočítány až do úrovně okresů, do té doby se s nimi nemůže nic stát. Komplikovanější už je me chanizmus rozdělování peněz
Podle dosavadních zkušeností se zdá, že většina přednostů se chová velmi rozumně, značná část vstřícně. Ovšem jsou i výjim ky, kde spíš zuří zákopová válka.
• Původní návrh reformy ve řejné správy dával obcím ja ko zřizovatelům mnohem větší kompetence, například jmenování ředitelů škol. V čem vidíte hlavní důvod obav, které nakonec vedly ke změně novely? Tyto obavy mají dva reálné a doložitelné zdroje. Prvním je určitá politická nestabilita, která může při výměně lidí na radnici život školy výrazně ovlivnit což může mít neblahý dopad. Druhý se týká zejména málotřídek. Někteří starostové středisko vých obcí mívají tendenci nená padně likvidovat menší školy ve
• Bolavým místem jsou stá le častěji málotřídky. Na vzdory tomu, že si obce je jich význam uvědomují, tíživá ekonomika a klesající populace je nutí školy rušit. Proslýchá se dokonce, že ani ministerstvo není málotřídkám příliš nakloněno, tak proč do nich investovat? Starostové obcí s málotřídkami jsou ti, kteří pro školství dělají nejvíc. O svou školičku se bijí ja ko lvi, mnohdy vynakládají až nepřiměřené podíly obecního rozpočtu, jenom aby ji udrželi. Je mi líto, že jim nemohu dát jedno značně pozitivní zprávu. Mohu je však ujistit o tom, že budeme dělat všechno pro to, aby chom tyto školy nemuseli rušit. Tradičně jim například ochotně udělujeme výjimky ze zákonem povoleného počtu žáků. Pokud se však rodiče rozhodnou, že své dítě odvezou do jiné školy, s tím nic neuděláme. Jestliže se škola vy prázdní. je každé úsilí marné. JAROSLAVA VOLFOVÁ FOTO ARCHÍV
MODERNÍ OBEC 11/2000 □
25----
ŘÍZENÍ A SPRÁVA__________________
JIHOVÝCHOD Region Jihovýchod je tvořen 12 okresy, rozdělenými do krajů Jihlavské ho a Brněnského. Výměrou 13 987 km2 je druhým největším NUTS 2 a tvoří zhruba 17 % rozlohy Čeké republiky. Populačně je největší územ ní statistickou jednotkou (1,6 mil. obyvatel, tj. 16,5 % obyvatel ČR). Hospodářské podmínky území jsou dány ne jen sousedstvím s Rakouskem, ale i relativně dobrou komunikační polohou a infrastruktu rou. Využití výhodné polohy spolu s metropo litním charakterem oblasti Brna při intenziv nějším rozvoji kontaktů nejen s okolními regiony, ale i s Rakouskem, Slovenskem a Pol skem je do budoucna pro region velkou příle žitostí. Rozhodující rozvojové a ekonomické čin nosti soustřeďuje zejména město Brno (390 tis. obyv.), okolo kterého vznikla rozsáhlá Brněn ská sídelní regionální aglomerace. Tento pól rozvoje oslabuje svým významem postavení ji ných okresních center. V jihlavské části regio nu je krajské město ve vyrovnanějším ekono mickém postavení v porovnání s ostatními regionálními středisky. Hrubý domácí produkt na l obyvatele vy tvořený na území regionu dosáhl v roce 1997 okolo 88,6 % úrovně ČR, resp. 57,7 % úrovně Evropské unie (EU). Nezmění-li se současné zásady poskytování pomoci, bude mít v bu doucnu region možnost získat prostředky EU, určené na rozvoj regionů. Jihovýchod je v porovnání s ostatními NUTS 2 nejméně urbanizovaným celkem. Je ho sídelní struktura je heterogenní, v oblasti úvalů převažují větší sídla venkovského typu, na Českomoravské vysočině naopak sídla malá. V 72 městech regionu žije jen 61,2 % obyvatel. Hodnotou hustoty zalidnění (119 obyv./km2) se tento region pohybuje mírně pod průměrnou hustotou obyvatel ČR (131 obyv./km2). Ve srovnání s celostátními prů měry se zde soustřeďuje více lidí v 385 obcích o velikosti 2000-9999 obyvatel (21,3 %, za tímco v ČR 19,5 %). V jihlavské části území jsou nejčetněji za stoupeny nej menší obce do 500 obyvatel. V obcích s 10 tis. a více obyvateli žije jen 45,2 % obyvatel (průměr ČR činí 55,1 %). Těchto obcí je zde pouze 17, přičemž, uvedený podíl je značně ovlivněn městem Brnem. Demografický vývoj regionu v současnosti stagnuje. V roce 1998 vykázal úbytek 900 oby vatel, z toho nejvíce okres Brno-město 1139 obyvatel. Nejvyšší přírůstek obyvatel naopak zaznamenal okres Bmo-venkov (663 obyv.). Průměrný věk obyvatel regionu (38,1 let) od povídá celorepublikovému průměru (ČR 38,2). Podíl populace do 15 let (17 % obyvatel) a po pulace nad 65 let věku (14 %) na celkovém po čtu obyvatel koresponduje s celostátním prů měrem.
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Region je relativně dobře propojen s okol ním územím. Hlavní komunikační osu předsta vuje dálnice Dl (Praha-Brno-Vyškov) a D2 (Brno-Hustopeče-Lanžhot-Slovensko /Brati slava/), silnice R46 (směr Prostějov), 1/52 (z Bma jako R52 - Mikulov-Rakousko /Ví
---- 26
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
deň/) a 1/38 (E59) Jihlava-Vídeň. Modernizací procházejí oba železniční koridory. Součástí 1. tranzitního železničního koridoru je trať (Praha)-Česká Třebová-Bmo-Břeclav(Slovensko, Rakousko), součástí 2. železniční ho koridoru trať (Bohumín)-Břeclav-Přerov. Dopravní obslužnost je nedostatečná hlavně v periferních regionech okresů Znojmo a Třebíč. Na území regionu je řada silničních, železničních i pěších přechodů do Rakouska a Slovenska. Základní údaje Výměra území v km2 Počet obcí (z toho měst) Počet obyvatel k 1.1.1999 Hustota obyvatel na km2 Přírůstek (úbytek) obyvatel v r. 1998 Míra nezaměstnanosti k 31.8. 2000 HDP na 1 obyv. v r. 1997 ve srovnání s průměrem EU (EU=100) Počet soukromých podnikatelů k 1. 1. 1999 (Zdroj: ČSÚ, MPSV, ARIS)
13 897 1376 (72) 1 660 441 119 -900 8,9%
57,7 223 077
Výhodné poloze regionu částečně odpovídá stav technické infrastruktury. Brzdu dalšího rozvoje tvoří v okresech Znojmo (na veřejnou kanalizaci není napojeno ani 40 % obyv.), Brno-venkov a v okrajových regionech okresů Hodonín, Třebíč a Břeclav. Investice do infra struktury v periferních regionech byly v minu losti značně podhodnoceny.
PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST Hospodářská a průmyslová základna regionu je i přes probíhající restrukturalizaci relativně pestrá. Region (zejména brněnská aglomerace) představuje největší základnu strojírenského a kovodělného průmyslu v ČR. Z hlediska po dílu na celostátní produkci hraje velkou roli dřevozpracující průmysl (30 % celostátní pro dukce). Silně je zastoupeno i nábytkářství a tra diční textilní a kožedělná výroba. Dalším významným odvětvím je výroba elektrické energie (Jaderná elektrárna Duko vany produkuje 20 % výroby elektrické ener gie ČR). Jako důsledek období transformace ekonomiky je ve struktuře zaměstnanosti v re gionu patrný úbytek pracovních míst v prů myslové výrobě (pokles o 24 %, v Brně však o 41 %). Růst pracovních příležitostí zaznamenal průmysl polygrafický a elektrotechnický. Poklesl význam odvětví těžby nerostných suro vin, kožedělného, textilního a nábytkářského
průmyslu. Podíly zaměstnanosti v sekundám (40,2 %) i v terciém (51,5%) nedosahují celo státního průměm. Pro zaměstnanost v regionu by bylo velmi významné zamýšlené vytvoření průmyslové zóny na Čemovické terase, kde by se mohly vy tvořit pracovní příležitosti pro zhruba 11 tisíc zaměstnanců. Dalších až 15 tisíc pracovníků by zaměstnaly firmy zabezpečující pro podniky v této zóně dodavatelské a obslužné činnosti. Míra nezaměstnanosti regionu (8,9 % k 31.8. 2000) je mírně pod celorepublikovým průměrem (9,0 %). Region zde vykazuje velké územní rozdíly, nejnižší mim nezaměstnanosti má okres Pelhřimov (4 %), nejvyšší Hodonín (13,8 %) a dlouhodobě Znojmo (10,7 %). Vše obecně jsou vysokou mírou nezaměstnanosti postiženy zejména okrajové venkovské oblasti. Jihovýchod má dosud nepříliš využívané možnosti v rozvoji cestovního ruchu. Jeho významné postavení determinují přírodní před poklady, např. Národní park Podyjí, CHKO Pálava a Moravský kras. Obdobnou roli pro ekonomický rozvoj regionu hraje i množství kulturních atraktivit, např. hrad Pernštejn, měs ta Telč a Jihlava. V listině kulturního dědictví UNESCO jsou zařazeny Zelená hora u Žďám nad Sázavou a Lednicko-Valtický areál. Spor tovní aktivity, například turistika, vodní rekre ace, lyžování jsou doménou především území Zďárských vrchů. Vranovské přehrady a No vých Mlýnů. Obchodní a urbanistická turistika je soustřeďována do Bma, sídla veletrhů a prů myslu.
PRIORITY V rámci dokumentů pro přípravu na využití zdrojů ze strukturálních fondů EU byly v územních jednotkách NUTS 2 vypracovány Regionální operační programy. Jako hlavní strategický cíl pro období 2000-2006 bylo v dokumentu regionu Jihovýchod stanoveno zvýšení globální konkurenceschopnosti ekono miky regionu. První prioritou je rozvoj průmyslu a slu žeb, technická infrastmktura. K tomu bude při jata řada opatření, např. v oblasti přípravy prů myslových zón, podpory malého a středního podnikání, zřízení regionálního informačního a poradenského centra pro zahraniční investory apod. Druhou je rozvoj zemědělství a venkovských oblastí. Třetí oblastí je rozvoj cestovního ruchu, např. prostřednictvím budování základní a do provodné infrastruktury cestovního ruchu, zlep šování image regionu atd. Čtvrtou je oblast lid ských zdrojů a sociální infrastruktury. Pátou prioritou je životní prostředí, mezi opatřeními je např. omezení negativních dopa dů lidské činnosti, přijímání environmentálních koncepcí obcí a měst, podpora rozvoje obnovi telných a alternativních zdrojů energie a úspo ry energie apod. Šestou je dopravní dostupnost regionu. K tomu bude přijata řada opatření, např. dobudování a modernizace páteřní do pravní sítě a komunikací regionálního význa mu apod. HANA VESELÁ, odbor koncepce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj
Kokořov 24 330 11 Třemošná r o Česká republika
W
ZÁSTUPCI MĚST A OBCÍ,
ÉÉ —A
^fP
Pa lis, spol. s r. o. - 10 let zkušeností
OHŇOiTfíOli MINEttfiH
SESTAVUJETE ROZPOČET 2001?
nabízí:
silvestrovské ohňostroje
S", •n
za bezkonkurenční ceny
OHŇOSTROJE: • malé • střední • giga
rh speciální efekty
9 mt' Inserce v časopisech wr**ax*A
■eččqňoi tel.: ++420/19/791 53 17 fax: ++420/19/791 53 06 mobil: 0602 42 19 92
http://www.PAUS.CZ e-mail:
[email protected]
Ohňostroje Minergis átljiu
Dětská hřiště na klíč s certifikátem podle EN 1176-7
9iĚl
Univerzitní ul., Plzeň Tel.: 019/27 09 16 E-mail:
[email protected]
MO-01005
Připravujeme do březnového čísla měsíčníku
MODERNÍ —OBEC—
MO-01018
Xb hmann
PRO PŘESHRANIČNÍ HOSPODÁŘSKOU SPOLUPRÁCI
č. 3/2001
HOTEL VORONÉŽ I., KAIŽKOVSKÉHO 47, BRNO
(datum vydání 14. 3. 2001)
barevnou
Sympozium
11.-12.12.2000 ------------------------------------n
pořádané pod záštitou Magistrátu města Vídně--------------------------------------- '
komerční přílohu
na téma:
~/ -J
Pozvánka Hlavní témata (pracovní skupiny):
1. Obnova sítí s ohledem na nové digitální technologie 2. Doprava a životní prostředí 3. Veřejné osvětlení - energetický management 4. Ochrana proti záplavám, vodní stavby 5. Energetické služby a management budov 6. Odpadové hospodářství - čističky odpadních vod 7. Telekomunikace - širokopásmové sítě 8. Projekty EU 9. Individuální rozhovory se zástupci rakouských firem Přednášejí odborníci Magistrátu města Vídně a zástupci rakouských firem.
financování investičních záměrů měst a obcí bankovní služby pro města a obce programy pojištění pro města a obce komunální leasing nabídka na rok 2001 - financování bytové výstavby - revitalizace panelového fondu
Informace o možné komerční účasti Vám podá: Redakce komerčních příloh vydavatelství Economia, a. s., Veronika Krejsová, Hana Nedvědová, tel.: 02/33 07 17 01-2, 33 07 17 80, fax: 02/33 07 27 80.
Počet míst je omezen, pozvánku zašlete laskavě co nejdříve.
Součástí semináře jsou také tři společenská setkání. Zúčastním se semináře v pracovní skupině: (označte, prosím, křížkem)
Firma:...............................................
Jméno:
Adresa:
Tel./fax:
...........................................
E-mail: Další informace a přihlášky: Mgr. Ivana Tarabová, Hlinky 48,603 00 Brno vyřizuje: Jitka Chloupková, tel Jfax: 05/43 21 11 34 TA-SERVICE E-mail:
[email protected] MO-01006
ŘÍZENI A SPRAVA ZELENÁ PRO EKOLOGII Počátkem října proběhla v Karlových Varech 3. mezinárodní konference ekolo gické městské dopravy a 3. mezinárodní výstava ekologických vozidel a dopravních zařízení. Této příležitosti využila také firma Scania Czech Republic, s. r. o., aby zde představila nový typ městského autobusu
s alternativním pohonem na etanol.
ÚČELNOST I ESTETIKA V roce 1999 bylo městu Svitavy nabídnuto podílet se v rámci nizozemsko-českého mezivládního programu »Building a Bridge« na výstavbě experimentálních nízkoenergetických rodinných domků. Smyslem toho to projektu bylo ukázat pokročilou moderní technologii využívající alter nativní zdroje energie, v tomto případě sluneční, a prezentovat vyspělou nizozemskou technologii. Nizozemská strana hledala spolu s Českou energetickou agenturou město, které by bylo připraveno na vzájemnou spolupráci a které by se angažovalo v bytové výstavbě i energe tických úsporách. Svitavy měly připravené pozemky a rovněž zkušenosti s revitalizací paneláků i bytovou výstavbou. Nizozemsko je ve výstavbě nízkoenergetic kých objektů velmi progresivní. Pro českou stranu je do budoucna inspirující spolupráce s nizozemskými architekty. Nizozemská stra na naopak ocenila kvalitní práci českých sta vebních firem. Domácí veřejnosti se ve Svitavách předsta vilo pro nizozemskou architekturu specifické spojení estetiky s účelností. Architektonické řešení domků má současně poskytnout před stavu o nizozemském stylu a kultuře bydlení, které velmi efektivně využívají malý prostor, přírodní materiály a zeleň. Před nizozemskými architekty stál para doxní úkol postavit malý domek s velkou obytnou plochou. Dispozice objektu je řešena vnitřními zalomenými zdmi a atraktivní fasá dou směrem do ulice. V domech je využita
kombinace solárního a standardního vytá pění. Město pro tuto akci připravilo zainvestované pozemky a vypracovalo rámcové zadání funkčního provedení deseti domků včetně ce lého systému financování výstavby. Výstavba nízkoenergetických domků pro bíhala v sousedství různých typů výstavby běžných rodinných domků, »Městské vily« s nadstandardními byty a dalších nových ob jektů. Deset nízkoenergetických domků v lo kalitě Na Vějíři je koncipováno tak, aby na ně mohly navazovat další. Bydlení není pouze pro bohatou klientelu dům přijde budoucí majitele na 1,3 miliónu
28
O MODERNÍ OBEC 11/2000
korun a je příkladem optimálního spojení ve řejných a soukromých financí. Cena jednoho metru čtverečního obytné plochy činí zhruba 16 tisíc korun. »Vlastníci« museli uhradit 500 000 korun a 180 tisíc za pozemek. Zbytek ce ny budou splácet po dobu 20 let formou ná jmu. Financování probíhalo kromě počáteční zálohy pomocí hypotečního úvěru městu a státní dotace. Pro úspěšné a včasné dokončení projektu město převzalo záruky a odpovědnost vůči budoucím uživatelům a pečlivě vybralo firmu, která stavbu realizovala. Nizozemská strana nabídla a uhradila ar chitektonické řešení a zabezpečila dodávku a financování nízkoenergetické technologie. Zákony a zvyklosti v ČR a Nizozemsku jsou rozdílné, proto bylo třeba hledat vzájem ný soulad - z obou stran podle svitavského starosty Jiřího Brýdla namísto písemných smluv stačily pouze verbální dohody. Všech deset domků bylo uživatelům pře dáno 31. října - jedenáct měsíců po zahá jení stavby. Kromě již zmíněné aktivní technologie jsou domky vyprojektovány a postaveny z materiálů s velmi příznivými izolačními vlastnostmi, což také je součástí pasivního solárního systému, a vybaveny zařízením pro samoregulaci přirozené vý měny vzduchu. Předběžný energetický audit výpočtem uvádí o 55 % nižší energetickou náročnost než mají obdobné domy v kla sickém provedení. Celý unikátní projekt je připraven jako opa kovatelný a další potenciální zájemci čekají na první zkušenosti. V současnosti existuje projekt na dalších deset nízkoenergetických domků. VÁCLAV DRAŠNAR FOTO ŠTĚPÁN GRYGAR
Alternativní paliva představují nové možnosti v oblasti pohonu vozidel městské dopravy. Přestože trend užívání dieselo vých nízkoemisních motorů bude i v násle dujících letech pravděpodobně převládat, je třeba začít přemýšlet o komplexním pojetí životního prostředí i ve sféře veřejné do pravy. Jakýsi vzor přizpůsobování technologií ekologickým požadavkům představuje Švédsko. Systém městské dopravy ve Stockholmu například využívá autobusů s alternativním pohonem na etanol již něko lik let. Jednou ze zajímavostí systému tzv. modrých linek je napojení autobusů na satelit, který zaručuje neustálý přehled o je jich pohybu ve městě a podává cestujícím na zastávkách nepřetržitě přesné informace o tom, jak dlouho ještě budou na svůj auto bus čekat. Navíc mají ekologické autobusy ve měs tě vždy zelenou, protože kdykoliv se ke křižovatce blíží tento autobus, díky senzo rům se světelná signalizace vždy přepne na zelenou. Motory na alternativní pohon vy užívají jednoho ze tří druhů alternativních paliv: etanolu, propanu nebo vodíkových palivových článků. Etanol vyrobený z biomasy představuje palivo, které produkuje méně oxidů a dusí ku a emisí než diesel a nevytváří nadměr nou koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší. Efektivnost etanolových a dieselových motorů je téměř stejná, ovšem nižší energe tický obsah etanolu znamená vyšší spotře bu. U etanolových motorů byl naměřen
50% pokles emisí oxidů dusíku a dokon ce 70% pokles emisí pevných částic. Co se týče motoru, nevyžaduje použití etanolu jako paliva žádné rozsáhlejší úpravy. Také při opravách, údržbě a plnění nádrže se s etanolem pracuje stejně jako s motorovou naftou. Po technické stránce je odlišné pouze na stavení motoru, válců a vstřikovacího čer padla. Zvýšil se objem palivové nádrže au tobusů. Přestože je vstřikovací systém nových autobusů náročnější na údržbu a musí být dodržena určitá kvalita paliva, případné technické problémy jsou srovnatelné s ostatními druhy vozů. Řízení a spolehli vost autobusů s alternativním pohonem na etanol se nijak neliší od klasických dieselo vých, což potvrzují i zkušenosti dopravců a samotných řidičů.
- vd -
řízeni a sprava_________________________
HRANICE NEBRÁNÍ SPOLUPRÁCI Euroregion Nisa (ERN) je nejstarším euroregionem v České republice. O jeho činnosti na našem území i přeshraniční spolupráci s německými a polskými sousedy jsme hovořili s Ing. Jaroslavem Zámečníkem, CSc., sekretářem české části a členem předsednictva Sdružení evropských hraničních regionů AEBR. • Co bylo důvodem vzniku ERN? Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je zájmové sdružení, které působí přes hranice jednotli vých zemí. Vzniklo v květnu 1991 v německé Žitavě iniciativou komunálních sdružení hra ničních oblastí tří států. Jeho základem bylo poznání, že problémy našich tří hraničních re gionů jsou řešitelné jenom společně, v dob rém sousedství s lidmi, kteří zde žijí.
• Jaká jsou specifika oblastí, které se přihlašují ke vzájemné spolupráci? Pohraničí jednotlivých států podléhá spe cifickým podmínkám. Bezprostředně na hranici se projevují národní rozdíly v kultu ře, hospodářství a ve správě oblasti. Okrajo vá území států vykazují téměř všude velké vývojové rozdíly oproti ústředním oblas tem. Objevují se tak naléhavá přání zlepšit ži vot jejich obyvatelům. V případě našeho euroregionu byly viditel né úspěchy znát již v relativně krátké době. V současnosti je již mnoho počátečních záměrů spl něno nebo probíhá jejich realiza ce. Podpora obzvláště kulturních či sportovních záměrů přispěla k in tenzivnější komunikaci lidí ze všech tří států. Přesto byl absolvo ván jenom krátký úsek cesty, kte rá vede do Evropské unie (EU), kde jsou hra nice odbourány úplně.
• Můžete přiblížit strukturu euroregi onu? Formálně se ERN skládá ze tří komunál ních svazů obcí, měst a okresů. Nejvyšším orgánem jednotlivých komunálních sdru žení jsou tzv. valné hromady, jejichž zase dání se zúčastňují zástupci jednotlivých členů daného sdružení (české Sdružení měst a obcí Euroregion Nisa má v součas né době 140 členů) a z jejichž čela je vole na národní Rada. Jim jsou přímo podřízeny jednotlivé sekre tariáty a pracovní skupiny. Vrcholnými nadnárodními orgány jsou třicetičlenná Rada (z každého státu 10 zástup ců) a tříčlenné Prezidium. Jejich obsazení probíhá volbou z jednotlivých komunálních svazů, které se opět skládají ze zvolených zá stupců. Jako výkonné orgány ERN fungují kanceláře v německé Žitavě, polské Jelení Hoře a v Liberci. Jejich práce je bezprostřed ně řízena Prezidiem.
• Čím se zabývají zmíněné pracovní skupiny? V našem euroregionu působí 12 pracovních skupin. Některé jsou velmi aktivní a řeší spo lečně problémy, které mají vliv na celou ob last. Princip pracovních skupin spočívá v tom, že se v nich setkávají odborníci z jednotlivých hraničních oblastí států, řeší problematiku v daném oboru a poté se setkají s pracovními týmy ze států sousedních. K velmi dobře pracujícím skupinám patří Doprava, jejímž hlavním současným úkolem je propojit všechny tři státy rychlostní čtyř proudou komunikací, která v současné době končí v Liberci. Měla by pokračovat přes cíp polského území až k drážďanské dálnici v Ně mecku. Je to jedna z priorit, jelikož rychlostní ko munikace a s tím spojený hraniční přechod pro nákladní dopravu může mít velký vliv na hospodářský rozvoj celé oblasti. Řeší se i další silniční komuni kace a železniční tratě, které nava zují na hranici, nákladní i osobní přeprava, rovněž tak rozvoj hranič ních přechodů, a to až do doby, kdy Česká republika a Polsko vstoupí do Evropské unie. Další pracovní skupina - Život ní prostředí - se zabývá především systémem kontroly znečištění ovzduší s možnostmi rychlého přenosu dat a jejich vyhodnocení pro opera tivní zásahy do regulačních systémů u smo gových situací. Dále jde o vytvoření systému dodržování kvality vody, prohloubení spolu práce v ochraně přírody na území Velké ji zerské louky. Lužických hor a údolí Nisy. Ostatní činnosti jsou v kompetenci pracov ních skupin Regionálního plánování, Kultury a školství. Hospodářství, Historie, Sportu, Zdravotnictví a sociálních věcí. Státní správy a samosprávy. Turistiky a v oboru Statistiky.
• Na kterých projektech se ERN podílí? Do současnosti jich bylo předloženo okolo 40. Mezi ně je možno zahrnout akce podporo vané z programu Phare CBC. Některé projekty předkládají samotná měs ta a obce (obchvaty, plynofikace, kanalizace), jiné například vodárenské společnosti (čistír ny odpadních vod). U dalších jsme se stali předkladateli přímo my, coby sdružení měst a obcí. Je to například projekt »Turistický infor mační systém«, jehož součástí bylo zřízení tu ristických informačních center v 18 městech
a obcích euroregionu. Byla také zpracována strategie rozvoje cestovního ruchu a pořízen výstavní systém, který slouží nejen potřebám sdružení, ale mohou si ho zapůjčit jednotlivá města či obce. Konečně byl vydán průvodce po Euroregionu Nisa. Dalším projektem zaměřeným na rozvoj tu ristiky je »Vícejazyčná navigace turistů v Eu roregionu Nisa«. Bylo rozmístěno několik set turistických map a nedávno byly uvedeny do provozu dotykové infoboxy. Patří sem i pro jekt »Turistické stezky v Euroregionu Nisa«, který zahrnuje rekonstrukci 20 již existujících stezek procházejících pěti okresy. Co se týče cykloturistiky, snažíme se s po mocí naší dceřiné společnosti rozvíjet i tuto perspektivní oblast turistiky. Mnoho akcí bylo realizováno i z Fondu ma lých projektů programu Phare CBC. Byly vy dány různé materiály statistické povahy, ma teriály o euroregionu a almanach, který shrnuje informace nejen o sdružení, ale i o je ho jednotlivých členech atd.
• Kolik má ERN zaměstnanců, jak tak to obsáhlou činnost zvládáte? V současné době pracují v sekretariátu ERN tři osoby na plný úvazek a jedna v rámci výkonu civilní služby. Koordinují zmíněné pracovní skupiny a zabývají se správou pro jektů, jejichž předkladatelem byl ERN, tvor bou webových stránek, organizací oficiálních akcí (valné hromady. Rady ERN apod.). Tyto činnosti jsou časově nesmírně nároč né, proto jsme v roce 1993 založili společnost s ručením omezeným s názvem Understanding jako dceřinou společnost našeho sdruže ní. Jejím úkolem je technická pomoc sekreta riátu, respektive členům sdružení, v době založení to však bylo především pro překlada telskou a tlumočnickou činnost. V roce 1996 se společnost přejmenovala na Agenturu regionálního rozvoje. Její čin nost se poté rozšířila o ekonomické a organi zační poradenství, propagační a vydavatel skou činnost a o zprostředkovatelskou činnost v oblasti služeb. Agentura poskytuje technickou asistenci při individuálních pro jektech měst a obcí. Činnost agentury je rozdělena na tři stěžej ní oblasti. První zahrnuje přípravu a realizaci projektů. Druhá se zaměřuje na správu finanč ních prostředků - fondů Evropské unie, kde v naší oblasti funguje Fond malých projektů programu Phare CBC (dříve to byl i Fond ma lých infrastrukturálních projektů Phare CBC). Třetí je informačně-poradenská činnost, kdy se naše dceřiná společnost společně s Okresní hospodářskou komorou Liberec stala hostitel skou organizací Eurolnfo Centra. To je zřízeno Evropskou komisí především na podporu malého a středního podnikání, pro rozšiřování informací o programech EU, poli-. tice EU a o dalších evropských záležitostech. ^ MODERNÍ OBEC 11/2000 □
29----
ŘÍZENI A SPRAVA. Dále se agentura zaměřuje na ty aktivity, které jsou prospěšné rozvoji regionu včetně spolupráce s městy a obcemi především v ob lasti poradenství a ve zpracování studií. Za jišťuje také využití dotací a činnosti jako je např. vyhledávání investorů a marketingové služby. Při naší agentuře rovněž pracuje regionální kancelář agentury pro podporu zahraničních investic Czechlnvest, jejíž úkolem je přede vším sběr a rozšiřování informací o naší ob lasti, o průmyslových plochách a objektech, které by mohly být využity zahraničními či tuzemskými investory.
NOVÉ TECHNOLOGIE ^GLOBALIZACE RIZIK
• »Nisa« je členem Sdružení evrop ských hraničních regionů AEBR a zá roveň hostitelem informačního místa LACE/Phare na podporu přeshraniční spolupráce. Co je úkolem těchto sub jektů?
Hovořím-li o globalizaci, činím tak s vědo mím, že operuji pojmem, jehož definice je neu jasněná. Pojem sám se vyskytuje ve většině pří padů ve slovním spojení »odpůrci globalizace«, zejména v souvislosti se zářijovým zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze.
Sdružení evropských hraničních regionů AEBR se sídlem v německém Gronau vzniklo již v roce 1972, a to na podporu přeshraniční spolupráce. Kromě téměř 60 euroregionů z celé Evropy je jeho členem i několik eurore gionů z ČR včetně našeho. V rámci sdružení je z prostředků EU reali zováno několik projektů, jejichž cílem je šíře ní informací o přeshraniční spolupráci. Pomo cí jednoho z těchto projektů bylo v říjnu roku 1999 zřízeno informační místo LACE/Phare (LÁCE - Linkage Assistance and Co-operation for the European Border Regions) pro hra niční oblasti ČR - v Liberci. Toto informační místo navazuje na stávají cích 12 středisek působících v západní Evro pě, která byla rozšířena o dalších šest míst ve střední a východní Evropě. Informační středisko, v němž působí jeden informační pracovník, shromažďuje informa ce o hraničních regionech v ČR, pořádá semi náře, vytváří a aktualizuje databázi, zajišťuje výměnu informací mezi jednotlivými eurore giony apod. Euroregion Nisa a informační místo Lace/Phare pro ČR mají své webové stránky, na kterých je možno zjistit základní informa ce o činnosti a aktuálním dění. Tyto stránky jsou navštěvovány velmi často.
• »Přežije« podle vás euroregion i po vstupu naší republiky do Evropské unie? Vstup do tohoto společenství neznamená, že okamžitě zmizí potíže, které vyvstaly pů sobením hranic, a to za období několika stale tí. Bude také ještě dlouho trvat, než lidé úplně odbourají předsudky vůči jiným různým náro dům. Samozřejmě - fyzické působení hranice bude mít také ještě dlouhou setrvačnost. První euroregion v Evropě - Euregio (německo-holandské hranice) působí již několik desítek let a je činný i po mnoha letech členství těchto států v Evropské unii. TOMÁŠDRAŠNAR FOTO ARCHIV
L—30
□ MODERNÍ OBEC 11/2000--------------
»Svět je stále menší...«, prohlásili v jedné ze svých nesmrtelných forbín Werich a Horníček. Díky novým a stále se vyvíjejícím možnostem v do pravě, komunikacích a řadě dalších technologií se ztrácejí tradiční barié ry mezi lidmi i národy. Vzdálenosti a čas potřebný k dopravení se na ur čité místo nebo k získání informace se zásadně změnil. ková pozornost tzv. problému Y2K - mož nosti výpadku některých životně důležitých technologií při chybě vzniklé v řídicích systé mech. Speciální pozornost, i když ne mediální, byla věnována řešení tzv. domino efektů, tzn. situacím, kdy začnou selhávat řetězce v infra struktuře v důsledku selhání jiného prvku infra struktury. Svět je stále menší, rizika větší, rychlejší RYCHLEJI A SNADNĚJI a důmyslnější. A jak praví přísloví »Na hrubý pytel hrubá záplata«. Chceme-li čelit rizikům, Je pravda, že za posledních několik let rapid která jsou novými technologiemi ovlivněna či ně narůstají fůze mezinárodních společností. dokonce vyvolána, nezbývá Rozmach komunikací, ze než samotný tento pokrok jména internetu a GSM slu Tak jak se rozvíjejí nové mož a jemu odpovídající techno žeb roste prakticky geome nosti komunikací a jejich vyu logie využít tak, abychom trickou řadou. Na internetu žití i pro oblast krizového ma těmto faktorům uměli rychle se obchoduje, pomocí inter nagementu, ruku v ruce a efektivně čelit. netu se získávají informace, s nimi musí jít i zajištění jejich To je na jedné straně na lhostejno, kde jsou uložené, bezpečného provozu a ochra příklad využití technologie na kterém serveru, v které ny informací, s nimiž pracují. internetu v systémech MOkonkrétní zemi. Pomocí ma NIS /www.monis.cz/ a ARilu si můžeme dopisovat ně GIS Avww.argis.cz/. V systému MONIS existu kolikrát denně s příbuzným, k němuž dopis pla je například již od dob »Y2K« automatické val po moři dva týdny i více... vyrozumívání pomocí mobilních telefonů Stejně jak roste spokojenost z takto získané a SMS zpráv. Zmíněné systémy již začínají vy ho pohodlí novými možnostmi, objevují se ná užívat služby celostátního mapového serveru zory »kam to všechno spěje, za chvíli si bude Aquarius, který umožňuje využití map včetně me jenom posílat maily...«. Skutečnost, že potřebných geografických, informačních a ana rozvoj současných technologií změní lidstvo, lytických funkcí a nepotřebujete nic jiného než může jednak vyznít jako obava, jednak jako Internet Explorer. zcela logická šance a naděje, že tomu tak třeba Tak jak se rozvíjejí nové možnosti komuni opravdu může být. kací a jejich využití i pro oblast krizového ma Nové technologie a možnosti komunikace nagementu, ruku v ruce s nimi musí jít i zajiš jsou nepochybně přínosem pro každého z nás tění jejich bezpečného provozu a ochrany v každodenním životě. Rychlost, s jakou lze na informací, s nimiž pracují. V této oblasti existu jít informaci, zboží, uskutečnit nákup knihy je řada technologií a prostředků, aplikovaných apod., nám umožňuje dělat tyto věci rychleji ad hoc. Nicméně již se lze opřít například o zá a snadněji. konnou úpravu pro oblast elektronického pod Nedávné zkušenosti jasně ukázaly, že svolat pisu. x tisíc lidí někam na jistou akci, je pomocí mai Tak jak se nové technologie živelně rozběh lu a SMS zpráv otázkou několika málo hodin, ly po světě a umožňují komukoliv přístup a tato doba je v podstatě na hranici reakční kamkoliv, je pro specifické oblasti užití toto schopnosti těch státních složek, které by situaci »pohodlí« trochu zmírnit. Je to asi podobné si měly řešit, neřku-li předvídat. tuaci, kdy se začala rozvíjet automobilová do prava a každý si mohl jezdit jak chtěl. Když ZRANITELNOST TECHNOLOGIÍ provoz začal houstnout, bylo nutno přikročit k omezením. Rizika z technologií mají mnohdy charakter Pokud máte zájem o zmíněných otázkách nadregionální či nadnárodní. Můžeme jme diskutovat, můžete se zúčastnit 3. mezinárod novat »slavné katastrofy«, jako byl Bhópál ní konference »Současnost a budoucnost a Černobyl. To jsou historické události, při ni krizového managementu«, jejímž tématem je chž každého zamrazí. právě »Globalizace rizik, informační toky Globalizace rizik vyplývá i z neustále narů a bezpečnost«. Konference se koná v Praze stající návaznosti a vzájemné závislosti tech 29. a 30. listopadu. nologických a výrobních procesů. Ve vlastní Bližší informace na WWW.EMERGENvýrobě se používají komponenty výrobců spe CY.CZ nebo na tel.: 02/61348765. cializovaných na určitou oblast, ve službách se využívají subdodávky služeb poskytovatelů (Pozn. redakce: Moderní obec je jedním speciálních služeb. Tím se mění i zranitelnost z mediálních partnerů této konference, kon některých výrobních řetězců. krétně sekce Krizový management ve státní Právě i vlivem využití nových technologií správě.) a elektroniky se zcela změnila zranitelnost in MICHAL VANĚČEK, T-SOFT, s. r. o. frastruktur. Proto byla například věnována ta
_RIZENI ASPRAVA r'
Internet - veřejná zóna
Vytvářeni pravidel a postupné budování portálu
Systém jednotícího a koordinovaného metodického postupu (standardy, systém předáváni zpráv,)
Koordinovaná produkce, zpřístupňováni a tvorba údajů z IS
takto připraveném pro středí jednotlivé infor mační systémy orgánů ve řejné správy (včetně měst a obcí) poskytují údaje pro potřeby záko na o svobodném přístupu k infor macím, zpracovávají a produkují Oblast informačních systémů veřejné správy (ISVS) vlastní data a komunikují s IS ji prochází renesancí. Hlavním důvodem je postupné ných orgánů. Přesto nebo právě proto je třeba se zabývat jejich přijímání legislativy a významných dokumentů, vytvá budoucností. řejících podmínky pro široké uplatnění prostředků
V
MINULOST Bylo překonáno období neko ordinovaného propojování pra covišť úřadů do sítí a nesyste matické budování městských informačních systémů bez před cházejících analýz potřeb á kri tických faktorů úspěchu. Zásad ní změnou prošlo i chápání pojetí IS/IT a jejich využitelnos ti pro plnění úkolů orgánů veřej né správy (od nadbytečného a drahého prostředku směrem k modernímu nástroji efektivně zpracovávajícímu informace). Technologie a aplikační pro gramové vybavení, které spolu dříve nekomunikovaly, začínají spolupracovat na základě otevře
RENESANCE
INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ
IS/IT v rozmanitých oborech lidské činnosti (zákon o elektronickém podpisu, koncepce budování infor mačních systémů veřejné správy, zákon o ochraně osobních údajů, zákon o informačních systémech ve řejné správy atd.).
ných pravidel a při dodržování systémového přístupu. Období nepochopení významu informatických složek pro vlastní činnost orgánů, které mnohde způsobo valo rozdělení orgánu na dvě čás ti (na část využívající a odmítají cí informační systémy), bylo vystřídáno poptávkou po jejich potřebnosti a službách pro daný orgán. Profesionální úroveň od borných pracovníků je různorodá
a závislá na schopnostech vedou cích pracovníků tyto vysoce kva lifikované specialisty získat i udržet. SOUČASNOST Po překonání problémů cha rakteristických pro uplynulé roky lze v současnosti hovořit o infor matizaci veřejné správy, zalo žené na koncepčním a systémo
vém přístupu. Postupné rozšiřo vání internetu umožňuje a přímo požaduje rozvíjet informační systémy na základě jednotících a koordinovaných metodických postupů (viz schéma). Rozdílné, mnohdy i proprietární počítačové platformy jsou spo jovány vhodnými technologický mi prvky. Díky tomu navzájem komunikují, operační systémy i aplikace si vyměňují údaje jazy ky standardních protokolů. Po zvolna se zavádí třívrstvá archi tektura klient/server (datová, aplikační a prezentační vrstva, viz obrázek). Tato architektura umožňuje využít údaje uložené v různých systémech (GIS, FIS, dokumen tech apod.) pomocí specializova ných částí softwarových aplikací, tzv. komponent, v prostředí in tranetu a internetu. Obecně lze konstatovat, že informační systé my dnes začínají sloužit v celé řadě úkolů moderně koncipo vané veřejné správy. Zasahují i do oblastí, kde by jejich nasazení bylo dříve nemys litelné (masové užití internetu při ^ kontaktu s veřejnou správou), r MODERNÍ OBEC 11/2000 3
31----
ŘÍZENÍ A SPRÁVA > V souvislosti s reformou veřejné správy a současnými i potenciál ními možnostmi IS/IT se přehod nocují činnosti orgánů veřejné správy. Středem pozornosti se stávají služby a produkty, které s podpo rou IS/IT mohou města a obce veřejnosti nabídnout. Bez intenzivního využití infor mačních technologií a systémů si dnes stěží dovedeme představit činnost orgánu veřejné správy. Fenomén internetu tak agendy veřejné správy postupně »přibližuje« veřejnosti, které je tím umožněno získávat informace dálkovým způsobem (viz zákon č. 106/1999 Sb.). Před námi stojí celá řada úkolů a očekávání, vedoucích k lepšímu využívání a renesanci součas ných informačních systému i ce lých úřadů. Úkoly je možné shrnout do několika kategorií: 1. Zabezpečit podmínky pro svobodný přístup k informacím, které veřejnost potřebuje - nejen k informacím poskytovaným konkrétním orgánem, ale i další mi producenty z veřejné správy a oblastí souvisejících - a to tra dičními i moderními komunikač ními kanály: např. bulletiny, eslužby (na obrázku znázorněno šipkami »koordinovaná produk ce, zpřístupňování a tvorba údajů z 1S«). 2. Zefektivnit vzájemnou ko munikaci mezi orgány veřejné správy včetně přizpůsobení exis tujícím a vznikajícím standardům v rámci státní správy, např. zave dení elektronického podpisu (na obrázku znázorněno šipkami me zi IS orgánů veřejné správy I., II. a?). 3. Plně změnit pojetí veřejné správy směrem k orientaci na po třeby a požadavky občana - na službu veřejnosti, individuálně zajišťovaný občanský servis. 4. Zabezpečit provoz IS/IT v podmínkách neustále se zkra cujících inovačních cyklů tech nologické základny a výrazných změn široce používaných techno logií.
BUDOUCNOST Renesance informačních systé mů veřejné správy spočívá v po znatku, že nej vyšší hodnotou v provozovaných IS/IT jsou da ta v nich uložená. Jejich opako vané využití v podmínkách svo bodného přístupu k informacím formou dálkového přístupu s pra vidly stanovenými legislativou (např. zákon č. 101/2000 Sb.) je dalším smyslem renesance. Kdykoli se budeme zamýšlet nad budoucností našeho systému.
---- 32 □ MODERNÍ OBEC 11/2000
mezi základními otázkami, které si budeme klást, by mělo zaznít: • Jak máme provozovat sou časné aplikace a data v rozvíje jícím se prostředí (nové techno logie, nové možnosti, nové potřeby...)? • Jak můžeme zpřístupnit exis tující a vytvářená data mož ným příjemcům (tradičními i moderními komunikačními pro středky, rozvoj veřejných infor mačních služeb...)? • Jak lze zvýšit hodnotu existu jících dat? Metod, které můžeme v praxi použít, je celá řada. V oblasti in formačních systémů veřejné správy vidíme především násle dující možnosti: 1. Využít Outsourcing - pře nést péči o provoz a další služby na externí specializovanou orga nizaci. Tím se mimo jiné řeší i problémy se zajištěním a udrže ním kvalitního informatického personálu. 2. Využít existujících komerč ních aplikací, čímž dosáhneme nižších nákladů na vývoj a stan dardizaci formátů a komunikace. Navíc, pokud dobře zvolíme, ne musíme se starat o rozvoj aplika cí a jejich přizpůsobení změnám. 3. Usilovat o integraci v apli kační vrstvě (u klient/server ar chitektur), která je klíčem k interoperabilitě mezi informačními systémy veřejné správy. 4. Vytvořit pravidla a postupně budovat služby s přidanou hod notou, jako jsou portály tematic ky členěné do oblastí, průvodci (návody) pro řešení životních si tuací, sofistikované vyhledávání atd. (na obrázku znázorněno hlavním portálem a jeho oblastmi A až N). Abychom mohli tyto možnosti realizovat, je třeba kvalifikova ně a co nejdříve: • Definovat standardy architek tury a výměny dat mezi infor mačními systémy. • Podpořit koordinovaný a jed notný metodický postup orgánu veřejné správy (ústřední orgány, krajské, municipální). • Vytvořit takové technologické a bezpečnostní podmínky, aby data mohla být zveřejňována (na př. umístěním do veřejné zóny in ternetu). Výsledkem bude prostředí, v němž se zpřístupňování infor mací pro veřejnost stane z pohle du orgánů veřejné správy (měst a obcí) rutinní záležitostí, a které přispěje k rozvoji služeb s přida nou hodnotou (formou portálů) pro řešení různorodých životních situací veřejnosti. MARTIN LUKÁŠ, MARTIN HEISLER,
Společnost EDS FOTO ARCHÍV
SPRÁVA MAJETKU Městská část Praha 3 v roce 1995 zvažovala způsob správy nemovitostí a rozhodla, že nesvěří správu a údržbu domovního a bytového fondu řadě drobných realitních kanceláří a správních firem tak, jak to učini ly mnohé městské části. Rozhodla se pro ojedinělou Zajištění plynofikace realizo koncepci a založila jako jediný vala SKM Praha 3 a jen v letech akcionář akciovou společnost 1996-1997 bylo plynofikováno Správa komunálního majetku 31 kotelen. Tím byla dokončena Praha 3, a. s.. (SKM Praha 3). plynofikace kotelen na území Této společnosti pak svěřila sprá Městské části Praha 3, což má vu a údržbu veškerého domovní pozitivní dopad na životní pro ho a bytového fondu, který byl ve středí v centru Prahy, neboť tato oblast patřila mezi nejvíce zne smyslu statutu hl. m. Prahy svě řen Městské části Praha 3. Spo čištěné pražské oblasti. Městská lečnost vznikla část Praha 3 se dále soustředí v prosinci 1995 Zvoleným a dosud zcela oje se základním na výstavbu dinělým řešením správy ma jměním 1 mil. nových bytů jetku byl vytvořen prostor formou násta Kč rozděleným pro vznik společnosti, jejímž prvořadým posláním není veb. na tisíc akcií na tvorba zisku, nýbrž kvalitní jméno s nomi správa majetku Městské čás nální hodnotou CERTIFIKÁT ti Praha 3. tisíc Kč. Zakla JAKOSTI datelem a 100% Tyto akce nemalého rozsahu vlastníkem společnosti je Měst jsou zajišťovány prostřednictvím ská část Praha 3. Někteří členové SKM Praha 3. Zvoleným a dosud obvodní rady a obvodního zastu zcela ojedinělým řešením správy pitelstva jsou současně členy sta majetku byl vytvořen prostor pro tutárních orgánů společnosti, vznik společnosti, jejímž prvořa a tak ji přímo řídí. dým posláním není tvorba zisku, Zatímco městské části spolupra nýbrž kvalitní správa majetku cující s řadou malých správních fi Městské části Praha 3. Požadavky rem postupně shledávají řadu sla obce i občanů kladené na kvalitu bin této koncepce (problémy při služeb dnes může vykonávat pouze plánování velkých investičních ak odborně specializovaná, technicky cí, roztříštěnost finančních zdrojů, i personálně vybavená firma. bezkoncepčnost; jsou známy i pří SKM Praha 3 se podařilo zís pady. kdy byly městské části nuce kat certifikát jakosti podle nor ny tuto formu spolupráce ukončit my CSN EN ISO 9002. Veške a hledat náhradní řešení). Městská rou činnost týkající se správy, část Praha 3 může demonstrovat provozu, údržby a oprav nemovi několik zjevných úspěchů. tostí zajišťuje společnost na zá kladě uzavřené mandátní smlou PLYNOFIKACE vy s Městskou částí Praha 3. Jedním z nich je například ply nofikace obvodu, kterou se po PRO LEPŠÍ VZHLED dařilo ukončit v roce 1997. Pro gram modernizace kotelen Na běžnou údržbu a opravy ne v obecních domech formou ply movitostí sestavuje společnost nofikace byl zahájen v roce každoročně plány oprav. Pro 1991 a byl podporován všemi za tento rok se počítalo s opravami interesovanými institucemi včet v celkové výši 225,8 mil. Kč. Plán ně dotčených ministerstev. oprav tvořily z asi 80 % opravy V roce 1993-1994 byly zruše většího rozsahu (akce nad 100 ti ny blokové kotelny na pevná pa síc Kč). SKM Praha 3 se po doho liva a dodávka tepla a teplé užit dě s městskou částí zaměřila právě kové vody je nyní zajišťována na zmíněné větší opravy, jako jsou z nově vybudovaných výměníko například opravy fasád a střech. vých stanic. V roce 1996 a 1997 Tato zvolená politika již přiná pokračovala plynofikace kotelen ší výsledky v podobě upravených formou tzv. »švýcarské pomoci« domů, které pozvedly vzhled v rámci dohody mezi vládou CR Žižkova a části Vinohrad. - na a Švýcarska.
_< LEGISLATIVA.
VYMÁHÁNÍ POPLAT A POKUT Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, (dále jen ZSDP) je pro mnoho obcí velkou neznámou. Často je bohužel pokládán za záležitost pouze finančních úřadů. Zvláště obce, které nemají z různých důvodů dostatečně odborně vybavený personál, v podstatě tento předpis igno rují a ve všech případech se upínají na zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále jen SŘ).
V tomto případě ovšem postupují obce dle části šesté (případně dalších) ZSDP až při vymáhání nedoplatků. V řízení o ulože ní pokuty postupuje obec podle zákona o správním řízení.
účtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle to hoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době«. Při správě poplatků se bude vyměřování, kontrola a jednání s plátci či poplatníky po platků (poplatník je ten, kdo je povinen daň či poplatek zaplatit a plátce ten, kdo je po vinen vybranou daň odvést příslušnému správci daně) a všechny další úkony řídit ZSDP.
Zákon o správě daní a poplatků je proces ní předpis, který upravuje pravidla, vyme zuje vztah správce daně, poplatníků a dalších daňových subjektů zúčastněných na daňo vém řízení. Nebyl k němu vydán prováděcí předpis, ale některé jeho části jsou vykládá ny v pokynech Ministerstva financí řady D. Je třeba upozornit, že tyto pokyny nejsou obecně závaznými předpisy a nelze se jich dovolávat jako podkladu rozhodnutí. Ohled ně základních zásad daňového řízení byli au toři zákona velmi vstřícní a umístnili je pře hledně do 8 2, který je také tak nazván. Tato ustanovení nelze než doporučit k podrobné mu studiu, neboť jsou daňovými subjekty hojně využívána při odůvodnění opravných prostředků. Tak jako pro každou rozhodovací činnost i pro řízení dle tohoto zákona potřebuje obec informace. Možnosti získávat informace jsou pro obec postupující dle ZSDP podstatně širší než v řízení podle SŘ. Nabízejí se v podstatě tři základní prameny: Prvním je součinnost správců daní. ze jména na základě 8 5 zákona, která umožňuje pověřit jiného správce daně provedením urči tého úkonu (např. výslechu svědka), případně získat od dalších správců daní informace (na př. o účtech dlužníka, majetku, pobytu atd.). Zvláště je nutno upozornit na možnost zjis tit, zda u jiných správců daně nemá dotyčný daňový subjekt evidován přeplatek. Ten mů že být následně převeden na úhradu daňo vého nedoplatku, evidovaného obcí jako správce daně. Velmi výhodný je tento způ sob u těch subjektů, kterým finanční úřady pravidelně vrací přeplatky na spotřebních da ních nebo na dani z přidané hodnoty (DPH). Druhým pramenem je součinnost třetích osob podle 8 34, které jsou povinny poskyto vat údaje ze svých evidencí a další důkazní prostředky v rozsahu zde uvedeném. Třetím jsou výslechy svědků a přezvědných osob a možnost vyžádat si znalecký posudek. Posledně jmenovaný institut si zaslouží po zornost už pro svou neobvyklost. Zatímco in stitut svědka jako osoby vypovídající o tom, co vlastními smysly vnímala, se s drobnými obměnami vyskytuje ve většině procesních předpisů, přezvědná osoba je svého typu právním unikátem. Jde o osobu, vypovídající o svých povšechných znalostech o daňovém subjektu či určitém oboru činnosti.
Tato chyba může obci citelně snížit příjmy a vzhledem k povinnostem při správě majet ku, novým podmínkám pro vybírání a správu pokut obcí dle zákona č. 128/2000 Sb. (nový zákon o obcích) a možnostem kontroly postu pu obcí ze strany okresních úřadů také přivo dit další nepříjemnosti. Je tedy nutno položit si otázku, ve kterých případech postupují obce podle ZSDP? SPRÁVA POPLATKŮ Poplatky podléhají stejnému režimu jako daně. Kdykoliv se v ZSDP mluví o dani, da ňovém nedoplatku či daňovém dlužníkovi, automaticky je tím myšlen i poplatek, nedo platek na poplatku atd. Paragraf 1 odst. 1 zá kona o správě daní a poplatků totiž definuje tzv. legislativní zkratku »daň«, pod kterou spadají: »daně, poplatky, odvody, zálohy na tyto příjmy a částky neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků (...), které jsou příjmem« veřejných rozpo čtů. Nutno ovšem dodat, že ne všechny daňové příjmy obec také spravuje. Naopak, většinu příjmů dostává z daní, které jsou jí rozpočto vě určeny, ale spravovány finančními úřady. Takové daně pochopitelně obec nemůže kon trolovat, vybírat či vymáhat. Obec je v postavení správce daně jen tam, kde splňuje podmínku § 1 odst. 3 ZSDP. Ten stanoví, že »podle tohoto zákona postupují územní finanční orgány (...) jakož i orgány obcí v České republice věcně příslušné pod le zvláštních zákonů ke správě daní (dále jen »správce daně«)«. Bude-li používán ter mín správce daně, je tím myšlena obec za těchto podmínek. Zákon č. 565/1990 Sb. (zákon o místních poplatcích), případně č. 125/1997 Sb. (zákon o odpadech) a další přepisy stanoví, jaké míst ní poplatky obec do svého rozpočtu vybírá. Připomeňme, že úprava místních poplatků má být v budoucnu nahrazena zákonem o míst ních daních. V případě těchto poplatků postupují ob ce v celém řízení dle ZSDP, čili vykonávají správu daní, čímž se rozumí činnosti dle § 1 odst. 2: »...činit opatření potřebná ke správné mu a úplnému zjištění, stanovení a splnění da ňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vy
POKUTY Dalším příjmem, který bude do budoucna obcemi vybírán a vymáhán podle ZSDP, jsou pokuty (viz § 1 odst. 4): »Je-li zvláštním zá konem orgánu uvedenému v odstavci 1 svěřeno vybírání odvodů a poplatků sankční povahy, pokut a penále neuvedených v od stavci 1« a pokud jsou tyto příjmy odváděny »...do územních rozpočtů a fondů, postupu je se při jejich placení i vymáhání podle části šesté tohoto zákona, s výjimkou ustanove ní § 63 odst. 2 až 6 (ustanovení o vyměřová ní a placení penále), § 67-69 (zálohy na daň, zvýšení daně, vybírání daně srážkou). 8 71 a § 72 (daňové zástavní právo)«. Při postupu podle části šesté se použijí i ustanovení ostatních částí zákona, pokud jsou k uplat nění části šesté nezbytná. Ostatní části se použijí především tehdy, bude-li obec potře bovat k zajištění úspěšného vymáhání sou činnost třetích subjektů, svědecké výpovědi apod. Obce jsou ustanoveními dalších zákonů, především podle § 52-§ 53 zákona o přestup cích a § 56-§ 58 nového zákona o obcích, zmocněny k projednávání přestupků a k uklá dání pokut ve správním řízení a tyto pokuty jsou příjmem rozpočtu obce (8 13 odst. 3 zá kona č. 200/1990 a 8 59 odst. 5 zákona č. 128/2000 Sb.). Paragraf 147 odst. 3 nového zákona o ob cích říká, že obec vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona. Toto výslov né zmocnění dosavadní zákon o obcích č. 367/1990 Sb. neobsahoval. Jelikož citova né ustanovení nemluví o »pokutách dle tohoto zákona«, je nutno dospět k názoru, že všech ny pokuty, které obec bude po datu účinnosti nového zákona o obcích vybírat a vymáhat, bude vybírat a vymáhat dle zákona o sprá vě daní a poplatků.
ZÁKLADNÍ ZÁSADY
MODERNÍ OBEC 11/2000 O
33
LEGISLATIVA V souvislosti s informacemi je nutno připo menout, že všichni, kdo jsou jakkoliv zúčast něni na daňovém řízení, jsou zavázáni ml čenlivostí pod pokutou až 500 000 Kč. Neplatí to pro daňový subjekt, který může volně mluvit o skutečnostech, jež se dozvěděl při řízení o vlastní věci (§ 2 odst. 5 a § 24 ZSDP). Důkazní břemeno při daňovém řízení nese v mnoha případech daňový subjekt, čímž se podstatně snižují nároky na dokazování ze strany správce daně. Ve vyměřovacím řízení dokonce hrozí daňovému subjektu, který na výzvu nepodá dostatečné důkazy o výši své daňové povinnosti, vyměření daňové povin nosti podle pomůcek, které může, např. u po platku ze vstupného, najít své užití i u obcí.
DAŇOVÁ KONTROLA Kontrola vybíraných poplatků probíhá dle ustanovení o daňové kontrole (§ 16 ZSDP). To je zvláště důležité tam, kde je podezření, že poskytované údaje nejsou pravdivé či úplné (např. plátci poplatku ze vstupného po skytují nepravdivé údaje o počtu návštěvníků akce neboje neposkytují vůbec). I v případě poplatků je možno použít institut pomůcek jako způsobu stanovení daňové povinnosti, pokud nebude možno vyměřit poplatek na zá kladě skutečného stavu. Při zajišťování předmětných pohledávek lze využít instituty určené pro zajištění daně (§71), případně zástavního práva (§ 72). Při vybírání a správě pokut jsou ovšem tyto in stituty vyloučeny (§ 1 odst. 4). Je nutno dbát, aby náležitosti rozhodnutí, jejich doručení, určení lhůt a další skutečnosti byly v plném souladu s ustanoveními zákona. Vymáhání nedoplatků nastupuje v případě, že daňová povinnost nebo pokuta není splně na ve lhůtě splatnosti. Na rozdíl od správního řáduje k dispozici širší spektrum způsobů výkonů exekuce, a především možnost využít ty části zákona o správě daní a poplatků, které mu umožní získat široký okruh informací o daňovém sub jektu. Okamžik zahájení vymáhání je otázkou úvahy správce daně - tedy u pohledávek, kterých se tato stať týká, obce. Ve většině případů je vhodné vyčkat nejméně do doby, kdy bude zřejmé, že povinnost skutečně neby la ve lhůtě splatnosti uhrazena za podmínek § 61, který stanoví jako den platby »u bezho tovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu daňového dlužníka« a »u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hoto vost přijala nebo převzala®. Pokud nejsou poplatek nebo pokuta zapla ceny, je na obci, aby dlužníka vyzvala dle § 73 odst. 1 k zaplacení nedoplatku v ná hradní lhůtě, nejméně osmidenní, nebo, po kud hrozí nebezpečí z prodlení, zahájila vy máhání bez výzvy dle § 73 odst. 2. Proti této výzvě se lze do patnácti dnů odvolat, přičemž odvolání nemá odkladný účinek. Pokud nebyla vydána výzva k zaplacení, může se později dlužník odvolat vůči exe
---- 34
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
kučnímu příkazu, proti kterému by jinak měl možnost podat pouze námitky. Vymáhání nedoplatku se provádí daňo vou exekucí a provádí ho buď správce daně - u předmětných pohledávek tedy obec, nebo o jeho provedení požádá soud (§ 73 odst. 3). Soudní cesta obec méně zatíží a její pracovníci se tak mohou vyhnout četným ne příjemným konfliktům, nicméně vzhledem k přetížení soudů se může doba značně pro táhnout. K tomu, aby daňová exekuce mohla začít, je nutno mít exekuční titul, jejichž výčet je uveden v § 73 odst. 4. Jsou jimi: vykonatelný výkaz nedoplatků, vykonatelné rozhodnu tí, jímž se ukládá peněžité plnění a splatná částka zálohy na daň. Pro obce za současné legislativní situace nepřipadá v úvahu splatná částka zálohy na daň, neboť obce daně ani poplatky záloho vě nevybírají. Vykonatelným rozhodnutím se ukládá peněžitá povinnost. Vykonatelnost se řídí předpisem, podle kterého bylo rozhodnutí vy dáno. Vykonatelný výkaz nedoplatků, jehož ná ležitosti stanoví 73 odst. 5, je ideální pro správce daně (a subjekty, které jsou v postaZákon o správě daní a polatků je proces ní předpis, který upravuje pravidla, vy mezuje vztah správce daně, poplatníků a dalších daňových subjektů zúčastně ných na daňovém řízení. vení správce daně), u níž není daň placena na základě rozhodnutí. Umožňuje, aby si správce daně »vyrobil« vlastní exekuční titul. Na roz díl od SŘ jsou v ZSDP upraveny náležitosti výkazu nedoplatků.
jejich část (není-li na účtu dostatek prostřed ků) jsou sraženy z daňového účtu dlužníka ve prospěch vymáhajícího správce daně, případ ně dlužník tyto prostředky odvede na účet správce daně z jiné pohledávky. • Srážka ze mzdy, jiné odměny za závis lou činnost nebo náhrady za pracovní pří jem, důchody, sociální a nemocenské dáv ky, stipendia apod. jsou rovněž jednoduchým způsobem vymáhání, nicméně spojeným se složitější vyhledávací činností. Podaří-li se zji stit postižitelný příjem, jeho srazitelná část může být exekučním příkazem přikázána k vý platě na účet správce daně. • Prodej movitých věcí je nejnákladnější způsob vymáhání nedoplatku, spojený se značným personálním i administrativním zatí žením správce daně. Při tomto způsobu vymá hání jsou ve veřejné dražbě prodány movité věci dlužníka (§ 321-§ 334 OSŘ). • Prodej nemovitostí je rovněž poměrně náročný způsob vymáhání, vhodný jen pro uspokojování velkých pohledávek, navíc při současném malém zájmu o nemovitosti je ús pěšnost dražeb spíše malá. Dlužník také hradí správci daně exekuční náklady (§ 73a ZSDP), které se dělí na zá konné náklady za výkon zabavení (2 % z vymáhané částky, minimálně 200 Kč), ná klady za výkon prodeje (2 % z vymáhané částky, minimálně 200 Kč), procenta se počí tají z částky zaokrouhlené na celé stokoruny dolů a hotové náklady správce daně, jako jsou například znalecké posudky, skladné, nájem dražební místnosti atd. (ve skutečné výši). Bude-li vymoženo více, než činí skutečná pohledávka s příslušenstvím, k čemuž může dojít buď administrativní chybou, souběhem úspěšných exekucí nebo vysokým výtěžkem při prodeji věcí (velmi neobvyklé), je nutno tento přeplatek vyplatit dlužníkovi.
DAŇOVÁ EXEKUCE
□ □□
Daňová exekuce se provádí čtyřmi způso by, upravenými v § 73 odst. 6. Není zde však upraven postup, jakým se taková exekuce provádí, místo toho je zde ustanovení § 73 odst. 7, odkazující na přiměřené použití záko na č. 99/1963 Sb. - občanského soudního řá du (dále jen OSŘ). Přiměřeným použitím je nutno rozumět, že v případech, neupravených zákonem o správě daní a poplatků, je nutno použít OSŘ včetně jeho prováděcích předpisů, zejména vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Výkon daňové exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na následující druhy exe kuce, uvedené v § 73 odst. 6 ZSDP. U jednot livých druhů uvedu pouze jejich stručnou cha rakteristiku. Jak jsem již konstatoval, pokud se dále používá pojem »správce daně«, je ve vztahu k předmětným pohledávkám míně na obec. • Přikázání pohledávky na peněžní pro středky daňových dlužníků na účtech vede ných u bank nebo jiné pohledávky je nej jednodušším, nenákladným a efektivním způsobem vymáhání. Dlužné prostředky nebo
Obec bude muset sledovat stav pohledá vek z nezaplacených poplatků a pokut, si tuaci svých dlužníků a na základě svých po znatků rozhodovat o dalším postupu, zejména - kde bude provádět kontrolu, kde přikročí k zajištění svých nároků a kdy při stoupí k vymáhání. Rozhodnutí o postupu je důležité a v práv ně komplikovaných případech nebo tam, kde postižený subjekt může mít tendence k urči tým formám agresivity či zneužití svého vli vu, bude volba postupu i otázkou zkušenosti a odvahy příslušného představitele nebo za městnance obce. Pokud bude postup obce důsledný a věcně i formálně správný, bude výsledný efekt ne pochybně nejen významným finančním příno sem pro její hospodaření, ale s velkou pravdě podobností se objeví i výchovný efekt. Ten se projeví vyšším respektem poplatníků, plátců i veřejnosti k orgánům obce, zlepšením pla tební morálky a také růstem sebevědomí před stavitelů a zaměstnanců obcí. JIŘÍ KASAL, advokátní koncipient, Dačice
LEGISLATIVA______________________
NEOSTŘE SLEDOVANÁ OMEZENÍ Obce jsou nejpočetnějšími povinnými subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Leckdy jsme svědky toho, že ne všude se úkolů vyplývajících z tohoto právního předpisu orgány územní samosprávy zhostily s patřičnou odborností a pečlivostí. Při tvorbě zákona o svobodném přístupu k informacím sloužily jako podklad i zásady obsažené v doporučení č. R (81) 19 výboru ministrů Rady Evropy členským státům o pří stupu k informacím uchovávaným státními orgány. Mezi tyto zásady patří také právo (či spíše nutnost) omezit právo získávat informa ce v případě, že by takový výkon informační ho oprávnění byl v rozporu s ochranou urči tých demokratických hodnot majících ať už soukromoprávní či veřejnoprávní meritum. Ex lege se požadovaná informace nepo skytne v případě skutečností utajovaných podle zákona č. 148/1998, o ochraně utajova ných skutečností a změně některých zákonů. CITLIVÉ INFORMACE V § 8 odst. I zákona č. 106/1999 Sb. se demonstrativním výčtem stanoví určitý katalog citlivých informací vypovídajích o osobnosti a soukromí fyzické osoby, které mohou být poskytnuty pouze za předchozího písemného souhlasu žijící dotčené osoby nebo pokud tak stanoví zvláštní zákon. Pokud osoba, o které požadovaná informace senzitivně vypovídá, již nežije, povinný subjekt může takovou in formaci poskytnout pouze za předpokladu, že bude zachována lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a dobré jméno této již neži jící fyzické osoby. Jak jsem již uvedl, jedná se o demonstrativní výčet citlivých osobnostních údajů, se kterými musí povinný subjekt nakládat odliš ným způsobem. Logicky lze předpokládat, že tvůrci a schvalovatelé předmětného zákona do § 8 umístili ty »nejcitlivější«. Jde kupříkladu o informace týkající se rasového původu, po litických postojů, vztahu k náboženství, zdra ví či sexuálního života fyzické osoby. Z praxe jsou známy dosti četné případy, kdy se žadatelé dotazují na majetkové poměry zejména vedoucích pracovníků veřejné sprá vy. I takovéto údaje soukromomajetkového charakteru jsou uvedeny ve zmiňovaném § 8 odst. 1 zákona a jejich poskytnutí je možné pouze s písemným souhlasem dotčené osoby. Co se týká »legislativního původu« tohoto paragrafu, je to v podstatě převzatá definice z ustanovení § 16 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Je celkem pozitivní, že zákonodárce trans ponoval do zákona o svobodném přístupu k informacím do jisté míry »osvědčenou« de finici citlivých osobnostních informací, nic méně za poněkud nejasný nutno považovat odkaz na speciální zákon umožňující poskyt nutí senzitivní informace. Zmíněný odkaz byl s největší pravděpodobností mechanicky pře jat z domovské právní normy tohoto ustano vení, tj. zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
OCHRANA OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ V § 8 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. se omezuje poskytování písemností osobní po vahy, podobizen, obrazových snímků a obra zových a zvukových záznamů dotýkajících se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní po vahy. Zákonodárce pro tuto speciální skupinu osobnostních informací stanovil stejný ochranný režim jako je zakotven v zákoně č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech a rovněž v § 11 zá kona č. 40/1964 Sb., (občanský zákoník v platném znění). Nepochybně důležitým a správně zařaze ným zákonným omezením je neposkytování informací z důvodu ochrany obchodního ta jemství. Institut obchodního tajemství je le gálně vymezen v zákoně č. 513/1991 Sb., (ob chodní zákoník). V této soukromoprávní normě jsou problematice vymezení a ochrany obchodního tajemství věnovány ustanovení § 17-§ 20 zařazených v systematice obchodní ho zákoníku v díle V hlavy I části první. Zákon o svobodném přístupu k informacím ovšem stanoví skupinu informací, na které se zákaz poskytování podle ustanovení in stitutu ochrany obchodního tajemství ne vztahuje. Při poskytování informace, která se týká používání prostředků státního rozpočtu, roz počtu územního celku nebo fondu zřízeného zákonem anebo nakládání s majetkem těchto subjektů, se nepovažuje poskytnutí informa ce o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. Někteří právní teoretikové zastávají názor, že vzhledem k tomu, že na poskytování infor mací podléhajícím ochraně dle institutu ob chodního tajemství se vztahuje speciální úpra va, jeví se ustanovení o obchodním tajemství v zákoně o svobodném přístupu k informacím jako nadbytečné či duplicitní. Já osobně za stávám názor opačný. Přihlédněme k tomu, že povinnými subjek ty budou v řadě případů např. maličké obecní úřady, kde lze oprávněně očekávat nižší míru právního vědomí (mnohdy rozpočty zmíně ných »vísek« přirozeně neumožňují zaměst návat osobu s právnickým vzděláním), tudíž tuto duplicitu, a tedy jakési silné zákonné při pomenutí existence obchodního tajemství po važuji za praktické. Taktéž považuji takové připomenutí insti tutu obchodního tajemství v zákoně o svo bodném přístupu k informacím za správné a účelné z hlediska žadatelů. Pokud si uvě domíme, že značné množství žádajících sub jektů mohou tvořit i úplní právní laikové, pak jasné a zřetelné uvedení ustanovení o ochraně obchodního tajemství nutno jen uvítat. Pravděpodobně tak v realizační praxi
odpadne mnoho zbytečných a protiprávních žádostí. Jelikož žadatelem může také být zahraniční fyzická či právnická - pocházející kupříkladu ze zcela odlišné právní kultury - pak i z toho to úhlu pohledu je duplicitní ukotvení institu tu ochrany obchodního tajemství možno po važovat za užitečné. To co bylo uvedeno k problematice »zdvojení« ochrany obchodního tajemství, je faktic ky možné vztáhnout na veškerá omezující ustanovení podřazená pod § 7-§ 10 předmět ného zákona, tj. zejména ochrany utajovaných skutečností, osobnosti a soukromí a důvěrnos ti majetkových poměrů. Nicméně uznávám do značné míry za odůvodněný názor, že skutečnost jevící se drobným spotřebitelům právní normy jako praktická, může být doktrinálním celoploš ným pohledem vnímána jako určité »zaplevelování« a snižování kvality našeho práv ního řádu. DALŠÍ ZÁKAZY Dalším omezením je absolutní zákaz po skytnutí informací o majetkových poměrech osoby - která není povinným subjektem - zís kaných na základě zákonů o daních, poplat cích, penzijním nebo zdravotním pojištění ne bo sociálním zabezpečení. Je nutno zmínit zejména zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků nebo zákon č. 592/1992 Sb., o po jistném na všeobecné zdravotní pojištění či zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální pod poře. Předmětný zákon stanoví ve svém § 11 dal ší omezení pro poskytování informací. Žádané informace lze neposkytnout fa kultativně v případě, že: • informace se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům daného povinného subjektu. MODERNÍ OBEC 11/2000 □
35
LEGISLATIVA___ • jedná se o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjek tu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí roz hodnutím. Obligatorně povinný subjekt neposkytne požadovanou informaci: • byla-li předána osobě, jíž zákon neukládá takovouto povinnost; informace může být ovšem poskytnuta v případě, že nepovinná osoba sdělila souhlas ke sdělování takovéto informace, • je-li informace zveřejňována na zákla dě speciálního zákona (kupříkladu zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, nebo zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance), • byla-li by porušena ochrana duševního vlastnictví legálně zachycená ve zvláštním právním předpise, např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (tzv. autorský zákon), • týká-li se probíhajícího trestního řízení, • týká-li se rozhodovací činnosti soudů, • týká-li se úkolů zpravodajských služeb (např. § 5 a § 8 zákona č. 153/1994 Sb., 0 zpravodajských službách, ve znění zákona ě. 118/1995 Sb.). Co se týče bodu týkajícího se rozhodovací činnosti soudů, jedná se o zajímavý a často diskutovaný problém. Je třeba si uvědomit, že nezávislost soudů je jedním ze stěžejních principů moderního právního státu, nicméně je také třeba akcentovat, že soudy jsou státní mi orgány, a tudíž není možné »absolutní utajení« veškerých informací spojených více či méně s jejich působností. Zastávám názor, že větší informační bře meno, než jaké je zakotveno v současném českém právním řádu, by dnešním soudům bylo k užitku a následně byla by tak posílena 1 jejich prestiž v očích veřejnosti. Mezi ustanovení, která omezují poskytnutí informací, je nutno rovněž zahrnout § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., kde se stanoví povinnost dodržovat postup při poskytování informací podle zvláštních právních předpisů (např. zákona č. 123/1998 Sb.. o právu na in formace o životním prostředí). GENERÁLNÍ KLAUZULE Pro všechna výše zmíněná omezení práva na informace platí podle ustanovení § 12 zá kona o svobodném přístupu k informacím ná sledující generální klauzule: • povinný subjekt vždy poskytne požadované informace včetně doprovodných informací, z nichž vyloučí takové informace, o kterých to stanoví zákon, • právo na odepření informace trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření, • v řádně odůvodněných případech má povin ný subjekt za povinnost ověřit, zda důvod odepření nadále trvá. Pro potřeby řádné interpretace daného usta novení je třeba určit, co se rozumí pod po jmem doprovodná informace. Náležitou po moc nalezneme v dikci ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Za doprovodnou in formaci se pro potřeby předmětného zákona rozumí taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací. V rámci demonstrativního výčtu zákono dárce uvádí zejména: údaj o její existenci,
---- 36
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
původu, počtu, důvodu odepření nebo době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán. PŘÍKLAD Žadatel požádá podle zákona č. 106/1999 Sb. o informaci XY - mějme za to, že se tato informace skládá z hlavních (primárních) in formačních prvků A, B. C, D a z doprovod ných (sekundárních) informací - A,, A-,, B,. B-,, Cj, C7, D,, Dt Povinný subjekt v souladu se zákonem ur čí, že primární prvky C, D spadají např. pod ochranu obchodního tajemství. Prvky A, B naopak shledá jako neodporující žádnému zákonnému omezení vyplývajícímu z daného zákona. Situace u naplnění realizační fáze poskyt nutí hlavních informačních prvků je jedno značná. Povinný subjekt je povinen poskyt nout informace pocházející ze zdroje informačních prvků A, B. V případě, že by ty to informace neposkytl se zdůvodněním opí rajícím se o zákaz sdělení vyplývající z infor mačních prvků C, D, jednal by protizákonně a žadatel by se mohl a měl proti tomuto roz hodnutí v zákonné lhůtě odvolat. Povinný subjekt je rovněž povinen žadateli poskytnout ty z doprovodných informací, kte ré nejsou ze zákonných důvodů předmětem vyloučení. Logicky lze předpokládat, že po kud je informační prvek A legálně aprobován k řádnému poskytnutí, pak i sekundární infor mační prvky (A,, A,) budou v drtivé většině případů poskytnutelné. Za částečně komplikovanější problematiku je možné považovat situaci doprovodných in formací, které úzce souvisí s informačním prvkem, který podléhá zákonným omezením (v našem případě se jedná o sekundární infor mace Cj, C-,, D,. D2). Z logiky věci plyne, že pokud je základní informace neposkytnutelná, i doprovodná informace bude ve většině případů v ochran ném sektoru. Odůvodněně lze tedy předpo kládat, že majoritní část těchto doprovod ných informací bude taktéž povinným subjektem prohlášena za nezpůsobilou k poskytnutí. Na půdorysu dané problematiky spatřuji dva zřetelné aspekty. První: v reálné praxi pravděpodobně bude docházet k tomu, že po vinné subjekty při vyřizování žádostí nebudou sdělovat příliš často doprovodné informace vyvěrající z informačních prvků nezpůsobi lých k poskytnutí. Toto informační embargo asi per nefas (neprávem) dopadne i na takové informace, které by mohly být v souladu se zákonem poskytnuty. Druhý: vidím objektivní nebezpečí v té skutečnosti, že méně erudovaněji postupující povinný subjekt může - byť v dobré víře - po važovat za sdělitelnou doprovodnou informa ci i takové sdělení, které svou povahou může silně ohrozit ochrannou slupku zákonem chrá něné informace. A tím tedy, zejména s ohle dem na ochranný institut obchodního tajem ství, může dojít k určitým hospodářským škodám. PETR KOLMAN, právník, člen Zastupitelstva Městské části Brno - Komín FOTO VÁCLAV DRAŠNAR
FOND ROZVOJE BYDLENÍ Zajistit dostatek finančních prostředků pro podporu bydlení vytvořením fondu, který by dokázal akumulovat a poskytovat finanční zdroje, pokud možno nezávisle na státním rozpočtu, bylo snahou Ministerstva pro místní rozvoj několik let. Teprve v letošním roce však fond na pod poru bydlení vznikl. Umožňuje předem stano vit určité objemy prostředků na konkrétní cí le. Finance navíc přecházejí vždy do dalšího kalendářního roku a nemusí být ke konci roku vráceny do státního rozpočtu. Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb., který na byl účinnosti dne 21. července 2000. Fond je samostatnou právnickou osobou. Jeho majetek je součástí majetku státu. Fond bu de řízen výborem, v jehož čele ze zákona stojí ministr pro místní rozvoj, ostatní členo vé jsou jmenováni vládou. Členové dozorčí rady budou zvoleni Parlamentem ČR. Ředi telem SFRB byl jmenován Jan Wagner, dosavadní ředitel odboru bytového práva a metodiky Ministerstva pro místní roz voj (MMR). Úkolem fondu je shromažďovat a rozšiřo vat finanční prostředky na podporu investic do bydlení a používat je především v násle dujících směrech: - na podporu výstavby bytů, z toho přede vším bytů nájemních. - na podporu opravy bytového fondu, z to ho především na počátku domů panelových a - na podporu výstavby technické infra struktury v obcích, a tedy na zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou vý stavbu. Zásadně by SFRB neměl přebírat dosa vadní programy realizované Ministerstvem pro místní rozvoj. Pro fond jsou připravová ny zcela nové, modernější programy. Jed ním z nich je i Dlouhodobý program oprav panelových bytových domů. Tento pro gram startuje ještě v závěru tohoto roku z prostředků státního rozpočtu v kapitole MMR, ale od ledna 2001 by měl již být co do zdrojů zajišťován fondem. Ostatní pro gramy jsou připravovány a musí být v krát ké době vydány ve formě nařízení vlády, které stanoví konkrétní podmínky pro po skytování podpor z fondu. Vláda také 4. října 2000 rozhodla o návrhu rozpočtu fondu na rok 2000. a tím i o převodu 7 mld. Kč ještě v tomto roce z Fondu národ ního majetku na účet fondu. Následně pak schválila návrh rozpočtu na rok 2001. Pokud toto rozhodnutí schválí také Poslanecká sně movna, dostane SFRB v roce 2001 do majet ku dalších 20 mld. korun. První zasedání fondu se uskutečnilo za účasti ministra Petra Lachnita 25. října v Olo mouci, kde je sídlo SFRB. JARMILA LEHNEROVÁ
LEGISLATIVA ► DRUH ZÁSTAVY OTÁZKA: Údajně se změnilo vymezení hodnot, které můžou být předmětem zá stavního práva. Co tedy může obec zastavit nebo jako zástavu žádat. ODPOVĚĎ: Obec může zastavit svůj ma jetek, tedy věci movité i nemovité, pohle dávky. v nichž figuruje jako věřitel, jakouko liv majetkovou hodnotu, pokud to její povaha připouští (zjednodušeně řečeno, je-li převoditelná za úplatu, např. členský podíl v družstvu), byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchod ní podíl (v s. r. o., v. o. s., k. s.), cenný papír (např. akcie, dluhopisy) nebo předmět prů myslového vlastnictví (např. patent či prů myslový vzor). Obec by měla zvážit, jaká rizika na sebe do budoucna bere. Zastaví-li obec les, bude jeho případný prodej na úhradu dluhů nepříjemný, v případě budovy mateřské školy může jít o vážný problém. Situace, která v takovém případě vznikne, není jednoduchá. Zástavní věřitel bude požadovat zřízení zástavního prá va na snadno prodejných, a tedy i pro další využití zajímavých hodnotách, obec se bude snažit riskovat co nejméně. V této souvislosti připomeňme povinnosti uvedené v § 38 odst. 1 zákona o obcích, pře devším povinnost obce využívat majetek účelně a hospodárně v souvislosti s jejími zá jmy a úkoly, rovněž tak povinnost pečovat o zachování a rozvoj majetku obce. Je důležité upozornit na to, že zajištění zá stavním právem v žádném případě nebrání klasickému vymáhání pohledávky.
PODPIS SMLOUVY OTÁZKA: Pokud se rozhodneme uza vřít smlouvu o zástavě obecního majetku, kdo o této věci rozhodne? Kdo smlouvu podepíše? ODPOVĚĎ: Bude-li zastavován obecní majetek, je nutno uvědomit si, že obec nave nek zastupuje starosta (§ 103 zákona o ob cích. dále jen ZO), v jeho nepřítomnosti ho zastupuje, jedná a rozhoduje ve věcech svě řených starostovi místostarosta, kterého ur čilo zastupitelstvo (§ 104). Smlouvu tedy podepíše starosta, případně pověřený místo starosta. Zároveň je třeba vzít v úvahu, že úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva ob ce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou od počátku neplatné (§ 103). Je bohužel nutno neustále připomínat, že schvá len musí být konkrétní úkon, nemůže být dá no obecné zmocnění starostovi, například k zastavení nemovitostí, aniž by bylo určeno, které nemovitosti to mají být. Úkony vyžadující schválení zastupitelstva obce lze rozdělit na obligatomí a fakultativní. Obligatorní najdeme v § 85 ZO. Vyberme z nich ustanovení, dle nichž zastupitelstvo rozhoduje o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč (písm. f)
a o zastavení nemovitých věcí (písm. j). V souvislosti s řešenou problematikou připo meňme, že takové schválení vyžaduje dle písm. i) téhož paragrafu také uzavření smlou vy o přijetí úvěru nebo půjčky. Kromě těchto vyjmenovaných úkonů si může dle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhra dit další pravomoci v samostatné působnosti obce, s výjimkou těch, které dle § 102 ZO odst. 2 náleží radě obce. Správa vlastního majetku a nakládání s ním spadá do samo statné působnosti obce (a to jak systematic ky, tak dle vymezení § 35 odst. 1 ZO), zastu pitelstvo si může fakultativně vymezit i rozhodování o jiném nakládání s majetko vými hodnotami. Zástavní smlouvu je nutno dle § 41 doplnit doložkou o tom, že tento úkon byl schválen zastupitelstvem.
VZNIK ZÁSTAVNÍHO PRÁVA OTÁZKA: Naše obec chce zřídit zástav ní právo. Jakým způsobem takové právo vzniká? ODPOVĚĎ: Pro obec, ať již v roli zástav ního věřitele (toho, jehož pohledávka se zajiš ťuje) či zástavce (majitele zástavy), přichází v úvahu vznik zástavního práva především na základě smlouvy. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu a vyžaduje, aby se sešly pro jevy vůle zástavního věřitele a zástavce. Zá stavce nemusí být vlastníkem věci (např. obec založila s. r. o. za účelem podnikání. Nyní ta to s. r. o. zastaví svůj pozemek, aby zajistila vztah banka - obec). Strany smlouvy se tedy dohodnou na tom, jaká pohledávka se zajišťuje, co je předmě tem zástavy, na jakou dobu se zástavní právo zřizuje a podle předmětu zástavy i na způsobu vzniku zástavy. Je nutno upozornit, že nově Občanský zá koník v § 169 obsahuje výčet neplatných ujednání, tedy takových, která ze zákona ne mohou platit, ať již je vůle stran jakákoliv. Samotnou smlouvou zástavní právo ne vznikne, vznikne až splněním podmínek, sta novených v § 157-§ 158 Občanského zákoní ku. Nejjednodušší situace je u zástav nemovitostí, kde vznikne buď vkladem do katastru nemovitostí (pokud jsou tyto nemo vitosti evidovány v katastru nemovitostí), pří padně okamžikem účinnosti zástavní smlouvy (pokud se zastavované nemovitosti neevidují v katastru nemovitostí, např. zpev něné plochy, tunely atd.). Rovněž v případě zastavení pohledávky vzniká zástavní právo okamžikem účinnosti zástavní smlouvy. V případě movitých věcí je možností vzni ku několik. Nejjistějším pro věřitele je předá ní zástavy věřiteli, dalším je uložení věci u třetí osoby. Tyto dva způsoby dávají vel kou jistotu věřiteli, ale znemožňují zástavci, aby věc používal. Proto jsou stanoveny ještě další možné způsoby vzniku zástavy - vyznačení zástav
ního práva v listině, která osvědčuje vlast nictví věci a bez níž nelze s věcí nakládat nebo ji používat (Pozor - technické průkazy motorových vozidel tyto požadavky nesplňu jí. tento institut je použitelný pouze u zásta vy lodí a letadel, což asi nebude příliš častý případ). Nová a zajímavá je možnost vzniku viditel ným označením movité věci. Takové ozna čení musí být provedeno za účasti zástavního věřitele a musí trvat po dobu zástavního prá va. Z tohoto označení musí být zřejmé, že věc je zastavena a kdo je zástavním věřitelem.
PRODEJ ZASTAVY OTÁZKA: Máme obavu, že pohledávka naší obce u soukromníka, zajištěná zástav ním právem, nebude splněna. Ten nám ale sdělil, že nám zastavenou nemovitost nedá, ani nebude souhlasit s jejím prodejem. Jak bude možno postupovat? ODPOVĚĎ: Jak již bylo řečeno, není li zcela nebo částečně splněna pohledávka, pří padně její příslušenství, má zástavní věřitel právo uspokojit své nároky z peněžního vý těžku prodeje zástavy (ne ovšem převzetím zástavy, takže úvahy o tom, zda vám dlužník zastavenou nemovitost vydá či nevydá nehrají v tuto chvíli takovou roli). Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě (dle zákona... /2000 Sb.) nebo soudním prodejem zásta vy (dle zákona č. 99/1963 Sb. - občanský soudní řád). Zástavní věřitel má na výběr a záleží na konkrétním posouzení situace a rozhodnutí zástavního věřitele, zda se bu de o uspokojení ze zástavy snažit a jakou cestou. Ten, kdo je přesvědčen, že prodej zástavy není přípustný, se sice může bránit žalobou dle § 166 odst. 1 Občanského zákoníku, ale pokud jsou dodrženy zákonné podmínky, ne bude soud vyžadovat jeho souhlas. Je nutno upozornit, že podmínky soudní ho prodeje zástavy se mění s novelou občan ského soudního řádu, provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., která nabude účinnosti dne 1. 1. 2001. Rozbor konkrétního postupu krok za kro kem by ovšem vyžadoval podstatně větší pro stor a také detailní znalost příslušných smluv a okolností případu. Mgr. JIŘÍ KASAL,
advokátní koncipient, Dačice MODERNÍ OBEC 11/2000 □
37
< REGION SPEKTRUM________________________________
PRIORITNÍ JSOU KOMUNIKACE Město prožívá v současném volebním ob dobí výrazné ekonomické i sociální změny. Nezaměstnanost vzrostla na 14 %, ve spá dových oblastech Albrechtická, Jindřichovska a Osoblažská stoupla až na 25-27 %. Na základě analýzy i strategického plánu rozvoje města byly v programovém prohlá šení městské rady specifikovány nejzávaž nější kritické oblasti, vyžadující naléhavé ře šení. Oblasti byly dle závažnosti seřazeny v následujícím pořadí: zvýšení komunikač ní dostupnosti včetně řešení vnitroměstské dopravy, problematika nezaměstnanosti, rea lizace bytové politiky s ohledem na sociální vývoj města, rozvoj vybavenosti města, pří prava na budoucí uspořádání veřejné správy, zlepšení image města. Jednotlivé oblasti byly rozpracovány do konkrétních úkolů programu.
ZLEPŠENÍ DOSTUPNOSTI V důsledku excentrické hraniční polohy se špatnými a úzkými příjezdovými cestami byla zahraničními investory Krnovu vytýkána malá komunikační do stupnost. Základním problémem byl generel dopravy, který se po dařilo schválit až v prosinci 1999. Těžkou otázku nedostupnosti jsme řešili zcela atypicky. V září 1999 jsme uspořádali dnes již ši roce známou konferenci s názvem »KRNOVSKÁ VÝZVA« za pří mé účasti premiéra a tehdejšího ministra dopravy a spojů. Jednání bylo signálem k vypracování zá měru »Zvýšení propustnosti česko-polské hranice v oblasti Mo ravy a Slezska«. V návrhu je zakotveno i otevře ní nového hraničního přechodu Vysoká/Bartultovice - Prudnik s termínem ukončení výstavby v březnu 2001. Město Krnov se velice aktivně zapojilo do pro jektové přípravy oprav důležité trasy 1/57 - Os trava, Opava. Krnov, Město Albrechtice, nový hraniční přechod. Trasa Ostrava - Bartultovice je komisí pro infrastrukturu navržena do Regionálního ope račního programu Severomoravského kraje ja ko spojnice sítě evropských dálnic - budoucí české D47 a velmi významné polské, nyní re konstruované dálnice A4 - spojující Berlín s Moskvou. Za dva roky se podařilo zásadně zlepšit dopravní dostupnost. Realizací uvedených kroků odstraníme podle metody SWOT nejslabší stránku celého území mikroregionu Krnovsko, ale i západní části Os travska, okresů Opava i Bmntál.
NEZAMĚSTNANOST Restrukturalizace těžkého průmyslu, omeze ní těžby a rozpad zemědělské výroby vytvářejí
---- 38
O MODERNÍ OBEC 11/2000
Krnov s 26 000 obyvateli se rozklá dá v severní části Moravy, na sou toku řek Opavy a Opavice, při stát ní hranici ČR a Polska. Byl prvním větším městem, postiženým ničivý mi povodněmi v roce 1996, zejmé na v roce 1997, které se silně odra zily v jeho hospodářské stagnaci. v severomoravském regionu zdroje silného so ciálního napětí s vysokou nezaměstanaností. Vedení krnovské samosprávy spolu s Okres ní hospodářskou komorou a Úřadem práce Bruntál volí cestu podpory malého a střední ho podnikání s následnými postupy: • Zkvalitnění podnikatelského prostředí. Pra covníci městského úřadu pomáhají místním podnikatelům řešit legislativní nároky ve sta vebním řízení, likvidaci odpadů, spolupracují s finančním úřadem, Českou správou sociál ního zabezpečení i okresní pobočkou Všeo becné zdravotní pojišťovny. • V soutěžních kritériích na výběr dodavatelů pro větší stavby je zvýrazněna přímá účast míst ních stavebních firem subdodavatelů.
zí k výrazným změnám. Městská rada vyhlásila zásadu, že každý občan si bude muset dále vy řešit bydlení zcela samostatně a město k to mu vytvoří podmínky mj.: • rozsáhlou privatizací obecních domů a bytů, • schválením pravidel pro realizaci půdních ve staveb, • byla dokončena rekonstrukce objektu s 27 no vými malometrážními byty pro mladé rodiny, • rozestavěno je 36 bytových jednotek, které budou prodány občanům, u malometrážních bytů i tohoto objektu město plně využilo stát ních dotací, • vedení samosprávy jedná s občany i stavební mi firmami o ustavení malých bytových druž stev, kterým nabídne inženýrskými sítěmi vy bavené lokality a pomůže v procesu územní a předprojektové přípravy.
REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY V důsledku reformy veřejné správy čeká na še město dobrá perspektiva především posíle ním jeho pravomocí i výrazným rozšířením je ho územní působnosti. Na nové úkoly se postupně připravujeme. Působí zde již samostatný finanč ní úřad, detašovaná pracoviště okresního soudu, dopravního in spektorátu, okresní pobočka Vše obecné zdravotní pojišťovny. Cílem je přiblížit správu obča nům i podnikatelům mikroregionu Krnovsko, šetřit čas i náklady zby tečným dojížděním do 25 km vzdáleného okresního města Bruntálu, který je se 17 000 oby vateli výrazně menší.
ZLEPŠENÍ IMAGE MĚSTA
• Město získalo státní dotaci na vybudování in ženýrských sítí v nově budované průmyslové zóně o celkové ploše 48 ha. Pro získání zahra ničních investorů se Krnov stal členem němec ké, francouzské a belgicko-lucemburské ob chodní komory. Město má vypracován kvalitní marketingový plán se zapojením agentury Czechlnvest i partnerského německého města Karbenu. Dosud jsme nezvládli zpracování komplexní ho programu rozvoje cestovního ruchu a služeb, který může přinést i nová pracovní místa. Město spolupracuje na základě smlouvy s katedrou rekreologie Palackého univerzity v Olomouci.
BYTOVÁ POLITIKA Na jedné straně se potýkáme s vysokou zane dbaností bytového fondu, na druhé straně je ví ce než 1600 žadatelů o komunální byt. Po ost rých diskuzích schválilo městské zastupitelstvo zásady nové bytové politiky, ve kterých dochá
Uvědomujeme si dosud excen trickou polohu našeho města, kte rá však padne vstupem do Evropské unie (EU). Pro zvýraznění města byly v roce 1999 uspořá dány dvě významné regionální konference, za měřené na problematiku ochrany proti povod ním a kritický stav propustnosti česko-polské hranice na severní Moravě a ve Slezsku. Krnov je členem Euroregionů Praděd a Silesia, i když zatím tohoto členství neumí využít v získávání prostředků z programů EU na pod poru pohraničí. Tradici získávají Hornoslezské slavnosti pořádané s partnerským polským městem Glubczyce. Krnova se dotýká i problematika odsunu ně meckých občanů. Již téměř 8 let probíhá vzá jemná kultumě-společenská spolupráce, která vedla k založení nové tradice »Česko-německých týdnů«. V současné době je společně při pravován nový projekt »Dům česko-německého porozumění«. JAROSLAV VRZAL,
zástupce starosty FOTO ARCHIV
Bytový dům
NA PRVNÍM MÍSTÍ ŠKOLSTVÍ Za posledních deset let se Modříce (okres Brno-venkov) změnily v klad ném slova smyslu k nepoznání. Za úspěchem je koncepční a každodenní práce množství obětavých lidí a podpora drtivé většiny občanů. Historickým mezníkem bylo ekonomické osamostatnění obcí. Na jedné straně to měli naši předchůdci »lepší«, neboť disponovali vý mluvou, že jim okres nepřidělil finance, a tudíž nelze investovat. Na straně druhé však ekono mické osamostatnění ohromně uvolňuje inicia tivu lidí a chuť dokázat, že to umíme samos právně lépe než centrální státní moc. Na počátku šlo o vytýčení jasných zásad, jemuž však předcházela podrobná analýza sta vu města (v té době ještě obce, neboť statusu města se Modříce dočkaly 1. července 1994). Důležité bylo, že tento rozbor nesloužil jen k očerňování minulých období, ale stal se in venturou technického i morálního stavu našeho sídla, tvořícího prakticky jižní předměstí mo ravské metropole. Zásady byly stanoveny na začátku a jejich platnost byla slavnostně potvrzena každým dalším zastupitelstvem. První zásadou je kontinuita, koncepčnost a stanovení priorit na základě odbornosti a provázanosti. Sta novení priorit v technické oblasti nebylo jis tě »objevením Ameriky«, neboť obecné po třeby byly ve všech našich obcích a městech podobné. Pořadí priorit bylo stanoveno následovně: školství, sítě a komunikace, bydlení, radnice. DLOUHOLETÝ PROBLÉM Technická základna naší mateřské, a zejmé na základní školy byla dlouholetým zásadním problémem. V minulosti se vyučovalo v sedmi objektech, které byly víceméně v bídném stavu. Proto byla urychleně zrealizována přístavba zá kladní školy se sedmnácti novými učebnami včetně laboratoří. Tím bylo možné užívat pouze dva vyhovu jící objekty základní školy a dva objekty školy mateřské. Ekonomické i provozní výhody jsou více než zřejmé. Navíc se podařilo vybudovat nové školní hřiště s umělým povrchem a vhod ně umístit školní družinu.
SÍTĚ A KOMUNIKACE Pokud se týká sítí, zní až absurdně skuteč nost, že i když na území Modříc je umístěna čistírna odpadních vod pro celé Brno s okolím, přece nebyla část našeho města vůbec »odkanalizována«. Nový kanalizační sběrač byl vybudován s finanční podporou Státního fondu životního prostředí. Dokončen byl rozvod plynu i vody. Telekomunikační firmy současně zrekonstruo valy svůj slaboproudý rozvod. Následovat mohlo budování místních komunikací včetně chodníků a úprav veřejných prostranství. Nezapomnělo se na kryté čekárny hromadné dopravy, doplnění veřejné zeleně a vybudování dětských zátiší, z nichž největší s plochou pro kolečkové bruslení i svahem pro zimní sáňko vání je v jižní části města. ZASTAVIT ÚBYTEK OBYVATELSTVA Třetí prioritou byl rozvoj bydlení. Jeho cí lem bylo zastavit pokles obyvatelstva Modříc. Bylo především vytvořeno zázemí poskytnutím a zainvestováním asi 10 ha městských pozem ků na výstavbu 100 rodinných domů ve dvou lokalitách. V roce 1999 začala výstavba padesátibytového městského domu, který bude letos kolaudován a obydlen, přednostně modřickými zájemci. Připravují se dvě další obytné lokality, jedna pro výstavbu dalších zhruba sta rodinných do mů na pozemcích soukromých podnikatelů a druhá pro pokračování výstavby bytových do mů s penzionem pro naše starší spoluobčany. Dostavba probíhá i uvnitř města, ať už v prolu kách nebo využitím vestaveb či nástaveb. V právě novelizovaném územním plánu města se bude uvažovat ještě o výhledové obytné zó ně v západní části katastru. Jako poslední investiční akce byla určena re konstrukce radnice. Ta je ve velmi špatném technickém stavu a dnes kandiduje na titul nej
hůře vyhlížející budovy ve městě. To se však do následujících dvou let radikálně změní. Zastupitelstvo již schválilo studii s konečnou podobou nové budovy, která bude vzhledově připomínat objekt stávající. Více než tři čtvrtiny původních občanů Modříc německé národnosti žije dnes v zahraničí. Své rodiště mohou ještě poznat mj. díky dvěma městským dominantám. Jednak je to nepřehlédnutelná (dnes opravená a v noci osvětlená) věž kostela sv. Gottharda, jednak právě budova radnice. Proto byla zvole na varianta repliky, která však i architektonicky dobře zapadne do vzhledu náměstí Svobody. V rámci zásady zabezpečení dostatku fi nancí a průhlednosti hospodaření městských orgánů byly stanoveny priority v následují cím pořadí: podpora podnikání, »dosažení« na státní dotace a podpory, efektivní hospodaření a využití majetku města, úvěr. PODPORA PODNIKÁNÍ Rozvoj podnikání byl zakotven v dnes nove lizovaném územním plánu. O území Modříc blízko Brna je eminentní zájem i ze strany za hraničích podnikatelů. Obchodně-průmyslová území u mikulovské i bratislavské dálnice jsou již z valné části zastavěna moderními ob jekty, které plní své poslání a prostřednictvím daní i městskou pokladnu. Požadavkům podnikatelů je věnována maxi mální pozornost. O dosažení na stárni dotace již byla zmínka v souvislosti s dobudováním kana lizace. Byla též získána státní podpora jak pro do stavbu základní školy, tak pro bytovou výstav bu včetně příslušné infrastruktury. Podmínkou ovšem je, mít vždy připraven kvalifikovaný zá měr s příslušnou studií a mít v pořádku vlastní hospodaření včetně kladných auditorských vý roků. VYUŽITÍ MAJETKU V efektivním využití majetku města jde pře devším o lukrativní pronájmy a cílené převody majetku města. Přitom je nutné nedopustit pře kotný prodej nemovitostí. Příkladem pozitivní ho postupu je zhodnocení zdánlivě neužiteč ných pozemků a následně jejich výhodný prodej vesměs pro podnikatelské účely. Nelze ovšem zamlčet i výhodný prodej ener getických akcií. Dlužno ale podotknout, že si tyto peníze postupně naše energetické kolosy »vytáhnou« od obcí zpátky ve formě darování nových sítí, které je stále v souladu s předpisy minulé neblahé doby. Úvěr leží v hierarchii zdrojů nejníže. Naše město se pyšní tím, že tento ekonomický nástroj až do letošního roku nepotřebovalo. I letošní hypoteční zadlužení bytového domu není pro budoucnost nikterak tragické. Třetí základní zásadou je dosažení pragma ticky únosné úrovně politiky a politikaření v komunální sféře. Čtvrtou, snad nejzávažnější zásadou je péče o morální stav města. Ten za číná nakloněním si přízně občanů pro plnění jednotlivých programů. Napomáhá tomu přede vším rozvoj kultury a společenského života. JAROMÍR VALENTA,
starosta
FOTO ARCHÍV
MODERNÍ OBEC 11/2000 O
39----
REGIONSPEKTRUM
STRATEGIE PRO BRNO <..> »Město tvoří lidé. Názorně to vyjadřuje známé úsloví o tom, že pokud budovy města lehnou popelem, lidé město znovu postaví, ale pokud lidé město opustí, je ho budovy se rozpadnou. Jedinou opravdu úplnou »databázi« všech informací o městě tvoří zkušenosti jeho obyvatel - to jsou ti nejlepší místní »experti,« tvr dí ing. arch. Eva Staňková z Útvaru hlavního architek ta Magistrátu města Brna. Z Útvaru hlavního architekta (ÚHA) brněnského magistrátu vy šel v roce 1997 návrh, aby byla zpracována strategie rozvoje měs ta Brna. Důvodem byla potřeba jasně formulovat společenskou ob jednávku pro zadání nového územního plánu. Tento návrh, kte rý tehdy ÚHA vypracoval, zdůraz ňuje, že na přípravě strategie se mají podílet nejen politici a odbor níci, ale také laická veřejnost. Zmiňuje také trvale udržitelný rozvoj a princip Lokální Agendy 21 jako důležité východisko pro přípravu strategie. Samotný návrh na zpracování Strategie pro Brno nepřipravoval úzký kruh odborníků z Útvaru hlavního architekta, ale podílely se na něm nevládní neziskové organi zace, konkrétně Regionální sdru žení Českého svazu ochránců přírody v Brně a Ekologický in stitut Veronica. Nevládní nezis kové organizace dnes pomáhají »uvést v život« principy Lokální Agendy 21, na nichž má být Stra tegie pro Brno postavena.
CENNÁ ZKUŠENOST »Začali jsme neformálními dis kuzemi s představiteli města o tom, kam by mělo Brno v bu doucnu směřovat a jak připravit kvalitní zázemí pro nový územní plán,« říká Mgr. Martin Nawrath z Ekologického institutu Veronica. »Prvním konkrétním krokem, na
40
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
kterém jsme se rozhodli vyzkoušet zapojení široké veřejnosti do roz hodování, byla plánovací sobota věnovaná budoucí podobě hlavní ho brněnského náměstí - náměstí Svobody.« Ještě před vyhlášením architek tonické soutěže dostali lidé mož nost vyjádřit se k tomu, jak by ná městí Svobody mělo vypadat. Náměty veřejnosti pak dostali ar chitekti, kteří se účastnili soutěže. Vycházeli tak z »hmatatelné« společenské objednávky. Na dru hé straně potenciální nespokojen ci z řad obyvatel města nemohli říci »vy si tady něco plánujete, a nás se nikdo neptá«. Veřejnost se pak ještě jednou vyjadřovala k vítězným architektonickým ná vrhům.
TŘÍLETÁ PŘÍPRAVA Už tři roky se v Bmě pracuje na tom. aby mohla vzniknout strate gie na principu Místní Agendy 21. Může se to zdát pomalé a neefek tivní - vždyť »klasickým« způso bem může během stejné doby vzniknout hotová strategie. Rych lost však nemusí znamenat kvalitu. Během tří let se v Bmě podařilo »připravit půdu« pro to, aby zde Místní Agenda 21 nebyla jen prázdnou nálepkou. Existuje řada výsledků, které se dají při přípravě strategie dobře využít. Uskutečnila se diskuzní setkání k dílčím oblastem, do kterých bylo
široké téma Strategie pro Bmo rozděleno. »Smyslem těchto setkání bylo seznámit veřejnost s procesem pří pravy Strategie pro Bmo, vyhledat partnery pro spolupráci k dílčím částem, dát dohromady koncepční materiály, které již vznikly mimo magistrát, vyhledat zajímavé pro jekty i drobné nápady, které by se daly využít, a také odhalit nejzá važnější problémy týkající se jed notlivých oblastí života v Bmě,« vysvětluje Martin Nawrath, který se na organizaci těchto úvodních diskuzních fór podílel. Na fóra, která byla otevřena ve řejnosti, byli zváni zástupci vý znamných institucí ve městě, kteří mají ke konkrétním probíraným oblastem co říci. Ke stejným téma tům probíhala souběžně anketa pro nejširší veřejnost v měsíční ku Haló Bmo. Zatím nejživější je proces pří pravy strategie v oblasti životního prostředí. Podařilo se dobře pro pojit iniciativu brněnských nevlád ních organizací a odboru životního prostředí magistrátu. Vzniká tak společně vytvořený dokument Po litika životního prostředí města Brna. jehož jednotlivé kapitoly budou v průběhu jara 2001 postup ně oponovány na zvláštních komi sích životního prostředí Rady měs ta Brna. Tyto komise jsou - zatím na rozdíl od jiných - otevřené ne závislým expertům, zástupcům ne vládních organizací i jednotliv cům. Důležitým krokem na cestě ke strategii je i to, že město přijalo zvláštního manažera pro její zpracování, který bude celý pro ces koordinovat a zodpovídat i za komunikaci s veřejností.
DĚTSKÝ ÚHEL POHLEDU Při úvahách o budoucnosti Br na se nezapomnělo ani na názory
dětí. Ty se účastnily především dílčího projektu Sen o Brně snů, který probíhal v loňském a letoš ním roce. Jednalo se o dlouhodo bou hru, jejímž cílem bylo vtáh nout děti nejprve do problematiky nakládání s odpady na brněn ských školách, později do pře mýšlení o tom, jak by mělo vypa dat město. Garantem akcí pro školy bylo občanské sdružení Slatina dětem, které podobný projekt nejprve vy zkoušelo ve dvou školách Městské části Slatina. Do celoměstského projektu se pak dobrovolně zapoji lo patnáct školských zařízení, která hru nabídla celkem sedmi ti sícům dětí v deseti městských čás tech. V tzv. Duhovém programu se děti zabývaly osudem odpadů v »mikrosvětě« jejich školy. Vší maly si množství a druhy odpadů, které se ve škole vyskytují, způso bu jejich likvidace, toho, kolik škola za likvidaci platí a také mož ností recyklace a využití odpadů. Nevládní organizace, které se na programu podílely, poskytly dě tem videokazetu k této problemati ce a další informační materiály. Děti pak samy navrhovaly způsob třídění odpadů, vyrobily si nejrůz nější typy odpadových nádob a ve spolupráci s příslušnou firmou se pustily nejen do třídění, ale i do re alizace nápadů, jak vzniku odpadů předcházet. Nebylo lehké zajistit, aby ušle chtilé záměry nezůstaly pouze v myslích dětí a realizátorů projek tu. Nepostradatelnou část úspěchu prý zařídila »nebeská režie«, jak tvrdí Ing. Alena Korčáková, předsedkyně společnosti Slatina dětem, která byla hlavním »tahounem« celého projektu. »V době, kdy jsme to zoufale potřebovali, se objevila malá pruž ná firma, která dokázala odvážet a zobchodovat vytříděné části ko munálního odpadu ze škol. Tato firma ukázala, že třídění odpadu nemusí být ztrátové, ale přinej menším ekonomicky soběstačné,® říká Alena Korčáková. Ve druhé části, tzv. Hvězdičko vém programu, už hra překročila rámec hospodaření s odpady. Děti v ní měly vyjádřit své představy o tom, jak má vypadat okolí jejich školy, místo jejich bydliště nebo celé město. Své představy mohly vyjádřit scénkou, písničkou, po hádkou a podobně. Nápady dětí na vylepšení města byly představeny také na dopro vodném programu ke Dni Země, pod názvem Dětská pošta. Zde byly oficiálně předány reprezen tantům města (primátorovi, jeho náměstkovi a radě města). Na nich teď záleží, jak bude dětský úhel pohledu skutečně využit při přípra vě strategie. EVA RÁZGOVÁ, Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. FOTO ARCHÍV
(W) WAREX
®
...systém prostoru
Majitelé lesa, POZOR!
Prostor pro jednání
Ch<ele-li prodat ■
□ Váš les i S pozemkem, případně pronajmout ^ □ dřevo nastojato j dřevo na skládce
obraťte se na naši firmu
Rodinné a bytové domy S domy vyrobenými a postavenými modulovým systémem Warex lze bydlet moderně, kvalitně a za neuvěřitelně krátkou dobu. Realizujeme dodávky domů na klíč, nabízíme typové domy a individuální projekty včetně poradenství.
Za Váš les nebo dřevo platíme hotově!
Ekonomický------ 71 ci zpravodajský server Hospodářských novin
Přináší denně aktualizované informace v rubrikách: ■ hlavní zprávy ■ svět ■ evropa ■ z domova ■ Slovensko ■ ekonomika ■ news digest ■ dokumenty ■ ekonom ■ kariéra HN Server iHNed je rovněž ideálním »business to business« on-line reklamním médiem.
Podívejte se ihned.
Warex, spol. $ r.o„ Arbesovo náměstí 7,150 00 Praha 5 tel.: +420 2 573 126 74-5, tax: +420 2 573 205 74, e-mail:
[email protected] ® warex-
Infolinka: 0800 -192 192, www.warex.cz
rntAiax
REGIONSPEKTRUM______________
ZDRAVÍ MĚSTO MOSTEM Mezi členy asociace Národní sít Zdravých měst ČR (NSZM ČR) má Třebíč výjimečné postavení. Je pilotním projektem pro Zdravá města střední ve likosti. Na to, jaké jsou třebíčské zkušenosti, jsme se zeptali zástupkyně starosty města Ing. Marie Černé. e V čem spočívá pro Třebíč význam to hoto projektu? Říká se, že tento projekt je mostem mezi radnicí a veřejností. Ze svých zkušeností mohu tento výrok potvrdit. Chápu dnes pro jekt jako místo, kde se setkávají politikové i pracovníci úřadu s těmi lidmi ve městě, kteří chtějí pro město něco aktivně dělat. Tento fiktivní most je příležitostí, jak se lidsky a přitom moderně dohodnout o dal ším rozvoji města, naplánovat společný a pro všechny jasný postup. Vlivem projek tu lze dosáhnout kouzelnického efektu z mnoha pasivních klientů se mohou stát ak tivní partneři. A o to v projektu Zdravé měs to jde především.
• Od kdy spolupracujete s jinými Zdra vými městy v ČR? Někdy v druhé polovině roku 1997 jsme se zapojili do asociace Národní síť Zdravých měst, která existuje v CR již od roku 1994. Je zajímavostí, že tehdy bylo Zdravých měst o třetinu méně než dnes, kdy je jich 28 a žije v nich přes milión občanů. Za důležitou změnu považuji naši snahu o pilotní projekt pro gramu Česká Brána 21, kterému se velice věnujeme. Česká Brána 21 (v mezinárodní verzi New Ga le 21) je program českých Zdravých měst, který je oceněn jako Světový program EX PO 2000. Chtěli bychom pro Třebíč získat národní i mezinárodní prestiž. Již nyní máme co ukázat. Pilotní projekt však znamená též ochotu testovat nové me tody práce, které jsou novinkami pro celou republiku - například nové postupy manage mentu města, práci v týmech apod. Věříme, že náš příklad může být přínosem pro další rozvoj měst České republiky.
• Byla tato aktivita progresivní již od počátku? Musím říci, že ze začátku, kdy realizace projektu ležela jenom na mých bedrech a v mé kompetenci, byly ještě čtyři další od bory, to nebylo moc slavné. Na doporučení NSZM jsme zřídili Kancelář Zdravé město jako kontaktní místo a místo koordinátora. Již třetí rok pracuje na radnici koordinátorka
42
Q MODERNÍ OBEC 11/2000
projektu Zdravé město a od té doby nastal zlom ve kvalitě i kvantitě aktivit ve městě. Koordinátor tyto aktivity samozřejmě sám nevykonává. Je ale katalyzátorem, který ini ciuje aktivitu lidí a ochotu něco pro své město udělat. Zprostředkuje vztah mezi rad nicí a jejími jednotlivými odbory a aktivní mi partnery z řad veřejnosti. Zajišťuje vlast ně systematickou práci s občany - tedy s voliči - a ta je důležitá pro každého politi ka ve vedení města a zastupitelstvu. Názor zastupitelstva se postupně vyvíjí - dří ve občas docházelo k drobným nedorozumě ním, hlavně kvůli nedostatečné informovanosti. Projekt Zdravé město je záležitost nová a jako každá novinka má své příznivce i odpůrce. Nyní však už vedení města i zastupitelstvo doufám jasně vidí, jaká nastává změna. Oživu jí se vztahy radnice s veřejností v rámci aktivit Zdravého města, hlavně také díky komunikač ní dovednosti naší koordinátorky (je profesí sociolog). Je mnoho akcí, které ta dy před třemi lety nebyly. A co je důležité - projekt přináší městu dobrý image na národní úrovni a před důležitými institucemi. Partneři pak oceňují množství informací, které prostřednictvím koordinátorky do města přicháze jí z Národní sítě Zdravých měst a které jim mimo jiné ukazují, ja ké jsou např. možnosti žádostí o různé granty a podpory apod.
• Můžete uvést konkrétní přínos měs tu? Sleduje projekt veřejnost? Pěkným příkladem spolupráce radnice a našich aktivních partnerů z řad veřejnosti byla letošní národní konference Zdravých měst ČR. Konala se v Třebíči na jaře a kro mě běžného odborného jednání se stala sku tečnou přehlídkou kvalitních aktivit, které ve městě vznikly anebo se rozvíjejí v návaz nosti na projekt. Když si představíte, že těch nejaktivněj ších partnerů dnes máme několik desítek a všichni se chtěli nechat vidět před návštěv níky - stala se z této akce skutečná slavnost. Byla to malá generálka pro naše podzimní Dny zdraví, které proběhly nedávno a přine sly s sebou i další akce - Veletrh zdraví, Běh Terryho Foxe a další. Z velkých akcí bych ještě zdůraznila jarní Den Země, který pořádáme, i když ve městě není žádná výrazná ekologická organizace.
o a Česká
brána
Zdravá
21
města
jako je tomu jinde. Poslední květnovou ne děli jsme se »Cestou za čistým vzduchem® připojili ke Světovému dni bez tabáku. S ekologií souvisí i podzimní Den bez aut (22. září). Městská rada rozhodla, že měst ská autobusová doprava bude tento den v Třebíči zdarma. Takových příkladů by chom našli ještě mnoho. Veřejnost je nejen vidí, ale hlavně se jich ráda účastní.
• Jakou roli pro vás hraje Lokální agenda 21? Díky mezinárodní spolupráci Zdravých měst jsme již před časem zjistili, jakou má mít kvalitu plánování rozvoje města. Nejde jen o to udělat formální plán do šuplíku »za čárku® - nebo se spokojit s dobrým územním plánem. V běžných rozvojových plánech našich regionů chybí pohled udržitelného rozvoje, účasti veřejnosti a kvality života. Od loňska se proto v Třebíči zabýváme přípravou stra tegického rozvojového plánu v kvalitě Lo kální agendy 21 se zapracovanou politikou zdraví. Zapojujeme do práce širokou komu nitu, zástupce různých sociálních skupin mladé, seniory, laiky i odborníky. Není to snadné, ale věříme, že se jedná o správný krok. Náš rozvojový plán nebude tedy direktivou pětadvaceti volených zastupi telů či deseti vedoucích odborů nebo suchým plánem zpracovaným na zakázku odbornou firmou (i když ta nám v procesu také pomá há). Všichni zde participují současně se zá stupci veřejnosti a snaží se společně vymyslet budoucí Třebíč, která jistě bude ještě lepším místem pro život než je ta nynější.
e Co chystáte do budoucna? Jak jsem již řekla, snažíme se být Zdravým městem pilotním, ukázkovým. Již dnes k nám volají mnohá města, která se snaží o změny, a ptají se, jak to děláme. V této otevřené spo lupráci bychom chtěli nadále pokračovat. Vel kou příležitost jsme dostali od asociace NSZM ČR, která pořádá v roce 2001 v hostitelském městě Brně setkání národních sítí Zdravých měst z celé Evropy. V květnu příštího roku te dy proběhne prestižní prezentace Třebíče před evropskými Zdravými městy. Očekáváme, že most Zdravého města nás tentokrát převede »do první ligy evropských měst®. PETR NOVÝ FOTO ARCHIV
REGIONSPEKTRUM
INFRASTRUKTURA I CESTOVNÍ RUCH Když slouží obecní vodovod od počátku třicátých let, trpí neduhy prasklinami, propadlinami a únikem vody. Před úkolem rekonstrukce se ocitlo i obecní zastupitelstvo v podkrkonošském Božkově. Nový vodovod byl neodkladným úkolem. Předpokládal potřebu přinejmenším devíti mi liónů korun. Bozkovským bylo známo, že pro své záměry mohou požádat o státní dotaci. »Získali jsme na potřebnou částku plných 70,« říká starosta Stanislav Doubek (na snímku). Bylo to vlastně i jisté povzbuzení k tomu. aby se hledala úhrada pro zbývajících třicet procent celkové částky. »Měly by se využít peníze z daní vybraných od občanů. Prostředky, které od nich byly vybrány, se k ním zase nepří mo navrátí®, dodává starosta. Práce, vzhledem k poměrně plynulému získávání finančních prostředků od Ministerstva zemědělství slibně po kračovaly. V letošním roce se počítá s do končením všech hlavních prací, jež představují asi 1100 metrů rozvod ného potrubí. Na celý vodovodní systém obce se napojí čtyři pětiny z více než pěti set padesáti občanů, kteří žijí ve 265 domech. Třetina z nich má spíše rekre ační charakter.
ZÁLEŽÍ TÉŽ NA ZDROJI Vodovod ovšem není, jak se mnozí občané mylně domnívají, jen rozvod potrubí. Má-li být uspokojena denní potřeba obyvatel, tedy asi 150 m3 denně, vyžaduje to i nemalou po zornost vodnímu zdroji. Jeho cena je rovněž obsažena ve výše uvedených částkách. Objekt se nalézá nedaleko známého bozkovského krasu. Stojí u zdroje, který obstál svou vydatností i v letošním nadměrném su chu. Voda odtud ovšem nemůže odtékat sa mospádem. Bylo třeba vybudovat také tzv. výtlačný řád, který by vodu k samospádové mu bodu dopravil.
VYUŽÍVAJÍ SE I PŮJČKY Obcí o rozloze více než 6800 m2 prochází několik kilometrů cest. Některé lze považovat za dobré, jiné potřebují nebo budou vyžado vat značné opravy. Zejména proto, že patří k nejčastěji užívaným. Rada z nich už byla opravena, dostala nový povrch a na dalších se s ním počítá. Bozkov přišel ke 30 % z prostředků díky Programu obnovy venkova. Sedmdesát pro
cent je však třeba pokrýt z obecního rozpo čtu. Cesty narušené výkopy a následnou úpravou po budování už zmíněného vodovo du, si v určeném úseku vyžádaly na 300 tisíc Kč. Některé dotační úhrady se dělí na polovi nu. Např. na dílčí náklady - pro zeleň kolem hřbitova a jinde pro chodníky - bylo třeba 180 tisíc Kč. Z vlastního rozpočtu byla pro placena jen poloviční částka. Ovšem ani v Božkově se nevyhnu li půjčce, např. pro nové parkoviš tě. Patří k němu sociální zařízení a slánek s občerstvením. Slouží ze jména návštěvníkům dolomito vých jeskyní zdejšího Podkrko nošského krasu. Podle projektu a finančního podkladu činila potřebná částka na parkoviště a s ním spojené další práce celkem přes dva milióny ko run. Banka při žádosti o úvěr neo tálela. Bozkov je znám svým dobrým a podlo ženým rozpočtem, který posloužil jako záruka. Napomohl i předložený několikaletý rozbor hospodaření. Je reálná naděje, že půj čka může být podle dohody splacena do se dmi let. Polovička je uhrazena, na druhou splátku zbývá ještě čas. Pro splácení tohoto dluhu se využívá dotačního titulu z Programu obnovy venkova.
SPOLKOVÝ ŽIVOT Na péči o kulturu, divadlo, sport, obec neskrblí. Sál k tanečním zábavám se pronajímá spolkům v obci za režijní poplatky, kopírova cí zařízení je k dispozici institucím a organi zacím bezplatně. Pozornost patří hasičům, kteří jsou velmi pilní. Obec také poskytla bez úročnou půjčku ve výši 200 tisíc Kč na úpra vu věže zdejšího kostela, která slouží i k vy hlídkovým účelům. Do Božkova, do krasových jeskyní, totiž ročně zavítá na 70 tisíc turistů - nejméně po lovina z ciziny. Proto se vydávají i pohlednice a prospekty. Nejčerstvější jsou odznaky s no vým emblémem obce. Už v roce 1997 získali bozkovští první místo v regionálním kole soutěže Vesnice roku. JOSEF FARSKÝ FOTO ARCHIV
ZE SMÍCHOVA NA HRAD Moderní komplex Zlatý anděl v centru pražského Smíchova byl letos v listopadu předán veřejnosti. Jeho hlavním investorem je INC Reál Estate. V komplexu se nachází supermarket Albert a další prodejny jsou v galeriích. Zřízena by měla být zóna zvláštního určení - pěší zóna, třebaže se o klasickou pěší zónu nejedná. Ta bude zčásti pěší, zčásti průjezdná. Pěší bude vpravo od komplexu Zlatý anděl, zůstane tam ovšem tramvajové těleso. Ke Zla tému andělu však bude pěší zóna s vysazený mi stromy a lavičkami. Vlevo, od Nádražní ulice do Lidické, bude zóna průjezdná kvůli zásobování. Investiční náročnost charakterizuje skuteč nost, že na 1 km2 se dnes proinvestovává při bližně 10 miliard Kč do tří velkých investič ních celků: Zlatý anděl, kulturně obchodní a společenské centrum včetně hypermarketu Carefour a obchodní centrum za Zlatým andě lem směrem k Radlické ulici. Zároveň pokra čuje stavba tunelů Mrázovka. Vážný zájem projevil další investor o pro stor bývalé Tatry na opačné straně ulice. Mě lo by zde vzniknout další centrum s kulturně společenskými, ale především kancelářskými prostory. Všechna centra jsou financována ze sou kromých zdrojů. Výstavbu tunelů Mrázovka hradí hl. město Praha. Při budování pěší zóny sdruží své prostředky investoři budovaných komplexů, hl. město Praha a Městská část Praha 5. Rozpočet na její vybudování činí zhruba 12 mil. korun. Smíchov se tak stane moderním levobřež ním centrem Prahy, nabízejícím vedle rušné ho obchodně kulturního centra i klidný pro stor v obnoveném parku Sacré Coeur mezi Kartouzskou a Holečkovou ulicí. Přístup bu de usnadněn lávkou se střechy komplexu Ca refour. Do budoucna se uvažuje o podobné lávce z Holečkovy ulice do Kinského zahra dy. Tím by vznikla pohodlná trasa z centra Smíchova na Pražský hrad. MILAN JANČIK, 1. místostarosta Městské části Praha 5 FOTO MARTA STLOUKALOVÁ
MODERNÍ OBEC 11/2000 □
43----
REGIONSPEKTRUIVL
VESNICÍ ROKU JE SLOUP Vítězem celostátního kola soutěže Vesnice roku 2000 se stala obec Sloup z Brněnského kraje, okresu Blan sko. Druhé místo obsadily Sebranice (Pardubický kraj, okres Svitavy) a konečně o třetí místo se poděli ly Chelčice (Budějovický kraj, okres Strakonice) a Stonava z Ostravského kraje a Karvinského okresu. Mimořádného ocenění se v této akci, vyhlašované Spol kem pro obnovu venkova, Sva zem měst a obcí a Minister stvem pro místní rozvoj, dostalo za společenskou aktivitu a za chování místních tradic Břestu (okres Kroměříž), za vyváženou péči o prostředí obce Duko vanům z okresu Třebíč a za výrazný podíl občanů při obno vě venkovské památkové zóny Hlincům z okresu Plzeň-sever. Toto ocenění bylo uděleno rovněž Chotýšanům (okres Be nešov, za jedinečné zpracování dokumentů o obecní historii a sepětí školy se životem obce), Košíálovu ze semilského okre su (za příkladnou občanskou a spolkovou aktivitu) a Nezamyslicím v okrese Prostějov, a to za úpravy veřejných pro stranství a péči o krajinu. Peruc z okresu Louny získala mimořádné ocenění za péči o historické dědictví a zřízení Muzea českého venkova a Slati ny (okres Jičín) za péči o mládež a seniory. Šestého ročníku Vesnice roku se letos zúčastnilo celkem 316 obcí. Akce probíhala kromě ce lostátního také ve krajských ko lech. Karlovarský a Ústecký kraj přitom zastupoval jeden společný vítěz. VÍTĚZ SOUTĚŽE Obec Sloup se 922 obyvateli žije bohatým spolkovým, spol kovým a kulturním životem a daří se jí skloubit rozvojové zá měry s ochranou krajiny. Pozornost je věnována i zlep šování podmínek pro rozvoj pod nikání. Obci, která je význam ným poutním místem a kde se podařilo rekonstruovat řadu ob jektů, aktivně působí v rámci mikroregionu. Zde je dokončová no značení cyklostezek a projekt uzlových informačních středisek s internetem a knihovnami.
44
□ MODERNÍ OBEC 11/2000
Český venkov se účastní i ev ropských aktivit. Dvě naše obce Jiřetín pod Jedlovou (okres Dě čín) a Olešnice na Moravě (okres Blansko) získaly v Kaiserslauternu mimořádnou cenu Evropské společnosti pro územní rozvoj a obnovu venkova ARGE. Snaha o pozvednutí zemědělství a venkova bude v příštím roce mezi prioritami Evropské unie. NELZE INTEGROVAT NÁSILNĚ Vesnice roku, která se v rámci Programu obnovy venkova koná od roku 1995. se zúčastnilo okolo 1200 vesnic, z nich některé i ví cekrát. Jejím smyslem je ocenit práci starostů, místní samosprávy i sa motných občanů a motivovat dal ší obce k odpovědné práci pro místo, kde žijí. Součástí akce je rovněž soutěž o nejlepší obecní knihovnu. Podle místopředsedy SMO Stanislava Rampase úspěchy Vesnice roku prokazují význam samospráv všech, i malých ves nických sídel. Ekonomické a ad ministrativní tlaky na integraci podle něj ztrácejí smysl - soutěž ukazuje, že občanská společnost má sílu postarat se sama o sebe. Předmětem hodnocení bylo uskutečňování vlastních Pro gramů obnovy vesnice v násle dujících okruzích: koncepční do kumenty; společenský život; aktivity občanů; podnikání; péče o stavební fond a obraz vesnice; občanská vybavenost, inženýrské sítě, úspory energií; péče o veřej ná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci a konečně péče o krajinu. Na příští rok počítá vládní ná vrh na Program obnovy venkova s částkou 320 miliónů korun, te dy o 200 miliónů korun méně než letos. VÁCLAV DRAŠNAR
Na 4. mezinárodním veletrhu pohřebnictví VENIA ve dnech 22.-25. listopadu, jehož oborové členění má 20 hlavních oblastí, se představí více než 40 vystavují cích firem. Veletrh v letošním roce zazna menal nárůst výstavní plochy 0 15 %. Více než 17 % vystavo vatelů je zahraničních - z Fran cie, Itálie, Německa a Velké Bri tánie. Svoji expozici zde bude mít i konkurenční francouzský veletrh, renomovaný FUNERAIRE PARIS. Ústřední expozice veletrhu bude tvořit pietní zákoutí, kde návštěv níci najdou mj. výstavu fotografií s pomníky slavných osobností či historickou přehlídku Pohřebiště v proměnách času. Bude zde na víc expozice uměleckých děl so chaře Olbrama Zoubka. kolekce zvonů rodiny Dytrychovy apod. Jak lze vysekat písmo nebo reliéf do náhrobního kamene, zde předvedou žáci Lipnického učiliště. Sou částí veletrhu budou 1 odborné semináře, z nichž část je určena studentům středních škol. jimž VENIA na víc otevírá prostor pro diskuzi na téma Vztah k posledním věcem člověka. Hovořit a diskutovat se bude i o právních aspektech pohřeb nictví, zásadách památkové péče, organizaci pracovních postupů atd. Sdružení pohřebnictví v ÚR i Společnost přátel žehu a další významné instituce jsou garanty odborné úrovně a kvality všech aktivit, jež VENIA během tří dnů nabídne. Veletrhu se zúčastní i Správa pražských hřbitovů. V rámci do provodného programu se bude konat 23. listopadu ve 13.30 hod. v pavilonu D seminář na téma hřbitovní zeleně. Účast je zdarma. V minulosti se údržbou stromů na hřbitovech nikdo příliš neza býval. Většinou byly odstraňová ny dřeviny již popadané nebo zcela suché. Dnes jsou na obnovu zeleně zpracovávány projekty. Spočívají v odborném posouzení každého stromu a navrhují, jak ho ošetřit. U stromů proschlých či špatně rostlých se doporučují různé druhy řezu. Ty potom pro vádí tzv. arboreti - pracovníci za bývající se odbornými řezy. »Poranění řeší konzervace odstranění odumřelého či napa deného dřeva a ošetření proti houbovým chorobám. Některým stromům, bohužel, již nelze po moci. Jsou silně napadené houbo vými chorobami či škůdci nebo
téměř suché. Budiž nám útěchou, že poražené stromy vystřídají ná hradní výsadby. Jen na pražských hřbitovech bylo v posledních dvou letech vysázeno okolo 500 nových vzrostlých stromů,« uvedla Martina Simáčková, re ferentka péče o zeleň Správy pražských hřbitovů. Kdo rozhoduje o pokácení stro mů na hřbitově? První zhodnoce ní stromu poskytuje odborník ze správy hřbitova, který uvědomí odbor životního prostředí přísluš ného hřbitova. Následuje šetření na místě a konečné rozhodnuti. Problematickými se však stá vají hřbitovy památkově chrá něné. Například v Praze je potře ba schválení odboru památkové
POSLEDNÍ VĚCI ČLOVĚKA péče Magistrátu hl. města Prahy, Pražského ústavu památkové pé če, odboru životního prostředí příslušného obvodního úřadu a odvolání může podat Agentura ochrany prostředí. »Teprve po kladném stanovis ku všech jmenovaných institucí může být strom pokácen. Kácení na pražských hřbitovech provádí odborné firmy pomocí tzv. horo lezecké techniky. Firmy musí být dostatečně pojištěny proti případ ným škodám způsobeným prací,« řekla Martina Simáčková. A dále dodává: »Při výsadbě nových stromů vycházíme z his torie. Každé údobí s sebou neslo moderní trendy. Měnila se nejen architektura staveb, ale i skladba dřevin. V nejstarších výsadbách převládají kaštany, později jasa ny a lípy, převážné zastoupení jedné dřeviny vystřídalo množ ství různých druhů. Snažíme se obnovovat druhy, které vlivem škůdců či chorob té měř vymizely. Nahrazujeme je odolnějšími kultivary. Díky tomu se v našich výsadbách znovu ob jevují jilmy, hlohy i jasany. Nová výsadba má své parametry. Strom je vysazován při výšce 250-300 cm, má zapěstovanou korunku a velký kořenový bal.« Bližší informace najdete na stránkách www.bvv.cz/venia. - ma -
MODERNÍ®
OBEC1^—
Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník VI., číslo 11 Vychází 15.11. Cena výtisku ve volném prodeji 60 Kč Cena výtisku pro předplatitele 50 Kč Roční předplatné 600 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail:
[email protected] http://www.ihned.cz
Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/330714 08, e-mail:
[email protected] Zástupce šéfredaktorky:
V rámci doprovodného programu veletrhu ENVIBRNO se 26. října konal v Kongresovém centru další z cyklu konference ODPADOVÉ DNY 2000. Dopolední jednání v sekcích bylo věnováno právním předpisům a aproximační a implementační strategii, dále přípravě krajských koncepcí odpadového hospodářství a výchově k ochraně životního prostředí. Závěry byly prezentovány na odpolední panelové diskuzi, při jejímž zahájení byla předána Cena časopisu Odpady firmě STS Pacov za novou třídicí linku na hliníkový odpad instalovanou v Kovohutích Mníšek. Třetí cyklus konference ODPADY 2000 se konal 7.-8. listopadu v Průhonicích a mediálním partnerem jsou ča sopisy Moderní obec a Odpady. - Is FOTO AUTORKA
NOVINKY VELETRHU Mezinárodní veletrhy cestovního ruchu
GO a REGIONTOUR 2001. které se konají 11.-14. ledna v Brně, jsou příležitostí sezná mit se s celou nabídkou v oblasti cestování. Představují se zde zajímavé regiony, rekreač ní a turisticky atraktivní oblasti. Cestovní kanceláře prezentují svoji nabídku zájezdů. Veletrhy přinášejí několik novinek, např. ecommerce zónu. kde se budou prezentovat fir my zabývající se obchodem přes internet. Zvý razněným tématem je letos lázeňství, protože lázně nejsou jen zdravotnickým zařízením, ale i speciálním rekreačním místem. Dále se zde představí kongresový a incentivní cestovní ruch, lázně, dopravní společnosti, ubytovací a stravovací zařízení, turistika a sport, zájmové organizace, média, atraktivní přírodní oblasti a lokality, kultumě-historické památky atd. Doprovodný program se připravuje ve spo lupráci s jednotlivými asociacemi. Z připravo vaných témat jsou to např. internet v cestov ním ruchu, regionální politika, využití
strukturálních a předstrukturálních fondů
vány věci, které souvisí s vědeckotechnickou spoluprací ČR s jinými zeměmi. Ukážeme na příklad zahraniční řešitele a dvoustranné vě deckotechnické spolupráce v rámci programu Kontakt. Uskuteční se i workshopy a setkají se také řešitelé projektů v rámci programu Eureka. ČR je co do počtu obyvatel poměrně malinká, ale na počtu projektů, které byly v centrále Eureky v Bruselu přijaty, se však podílí 9,5 %.« -kž-
NEJVĚTŠÍ A NEJAKTUÁLNĚJŠÍ
nerální sekretář ing. Pavel Švejda, CSc., nám mj. řekl: »Chceme. aby byly prezento
Sekretariát: Magdalena Vévarová tel.: 02/3307 14 09 Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/3307 14 03, fax: 02/3307 2010, e-mail:
[email protected]
Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, předsedkyně Senátu Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové
Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7
INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 tel.: 02/3307 17 88,02930717 66 fax: 02/3307 27 30
Komerční přílohy: tel.: 02/330717 01, fax: 02/3307 2719
DISTRIBUCE:
Velký česko-anglický slovník vyšel v na kladatelství LEDA letos v říjnu. Obsahuje ví ce než 100 000 hesel a podhesel, 200 000 slov a frází a 400 000 ekvivalentů. Nezvyklý je dvoubarevný tisk. Základní slovo má červenohnědou barvu, takže je nalezneme velice snadno. Elektronická verze bude k dispozici příští rok. - kov -
Dobrovského 25,170 55 Praha 7
Volný prodej: tel.: 02/330711 08, fax: 02/3307 20 09 e-mail:
[email protected]
Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 00 22,02/330711 77, fax: 02/3307 20 09, http://www.ihned.cz
Objednávky do zahraničí: tel.: 02/330711 07, fax: 02/3307 20 09 e-mail:
[email protected]
Tisk:
- oc -
Týden vědy, výzkumu, vývoje a inovací pod názvem INOVACE 2000 se uskuteční 5.-9. prosince v Praze a na dalších místech ČR. Jeho součástí budou Dny otevřených dveří Akademie věd ČR, univerzit a výzkum ných organizací, mezinárodní výstava a mezi národní sympozium v prostorách ČSVTS v Praze na Novotného lávce, jehož se zúčastní zástupci 14 zemí. Jedním z pořadatelů INOVACE 2000 je Asociace inovačního podnikání ČR. jejíž ge
Grafická úprava: Jiří Šteffl (redakční strany) tel.: 02/330714 06
Příjem inzerce:
Evropské unie a další.
INOVACE 2000
PhDr. Václav Drašnar tel.: 02/330714 07, fax: 02/3307 2012
[email protected]
DO KALENDÁŘE 22. -24 11. MORAVAINVEST (Olomouc - Výstaviště Flora) - veletrh investičních příležitosstí, výrobků a služeb pro komunální sféru 23. -25. 11. NISA SCHOLA (Liberec Dům kultury) - veletrh vzdělávání 23. 11. MÍSTNÍ KULTURA (Praha - Mi nisterstvo kultury) - seminář o účetnictví přís pěvkových organizací, který pořádá IPOSREGIS 21.-25. 11. AQUA-THERM PRAHA (Výstaviště) - mezinárodní odborný veletrh vytápění, ventilace, klimatizační, sanitární a ekologické techniky
Reproprint, 76312 Zádveňce sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia
Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s. a Česká pošta, s. p.
Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné ve SR zajišfuje L. K. Permanent s. r. o., pošt. přihr. 4,834 14 Bratislava 34, tel.: 004217/44 45 3711, fax: 004217/44 37 3311 Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí.
ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku MODERNÍ OBEC vyko nává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožo vání a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým ne bo elektronickým) bez výslovného svolení vydavate le je zakázáno.
©2000 ECONOMIA, a. s.
MODERNÍ OBEC 11/2000 □
45
©
OB LEASING ČLEN FINANČNÍ SKUPINY ČSOB
Komunální leasing & splátkový prodej Hledáte financování komunálních projektů, které zabezpečujete přímo nebo prostřednictvím Vámi vlastněných podniků? Využijte výhod našeho FINANČNÍHO LEASINGU & SPLÁTKOVÉHO PRODEJE • finanční leasing Vám vyřeší nedostatek cash flow a nabízí možnosti zrychlených odpisů •splátkový prodej Vám umožní financovat projekty při využití výhod dotačních programů vázaných na vlastnictví předmětu - minimální doba trvání smluvního vztahu není omezena Nabízíme zkušenosti, spolehlivost a silné finanční zázemí jedné z největších leasingových společností na českém trhu. Společnost OB Leasing a. s. je 100% dceřinou společností ČSOB a držitelem značek kvality Czech Made a ISO 9002. Bližší informace Vám rádi poskytneme na adrese: OB Leasing, a. s., Roháčova 1148/63, Praha 3, tel.: 22 01 21 63, e-mail:
[email protected]
pro odborný tisk - měsíčníky na rok 200 T číslo
3 3
termín vydání 6. 3.
2001 8. 3.
2001 14. 3.
2001 29. 3.
2001 11.4.
stav a vývoj silniční dopravy, evropské trendy, mezinárodní a vnitrostátní doprava
OBCHODNÍK - Nákupní a zábavné zóny - Shopping centra český maloobchod, obchodní řetězce, super-hyper-giga markety
MODERNÍ OBEC - Finanční služby a pojistné programy pro komunální sféru )► současné finanční možnosti pro město a obce pro rozvoj infrastruktury
MODERNÍ ŘÍZENÍ - Internetové podnikání E-business ^ přeměna současného obchodu na e-business
MODERNÍ OBEC - Výrobky a služby pro města a obce
3. 5.
MODERNÍ ŘÍZENÍ - Manažerské vzdělávání ve 21. století
2001 6
13. 6.
9
13. 9.
2001
N
8. 2. 2001
3 8
OBCHODNÍK + EKONOM č. 17/01 (25. 4. 2001) - Platební karty platební systémy, čipová technologie karet, nové platební kanály
MODERNÍ OBEC - Informační systémy a technologie pro komunální sféru IS/IT pro města a obce, internet, e-commerce, e-business, GIS atd.
OBCHODNÍK - E-business pro vnitřní obchod
».
1.3. 2001
N-
LOGISTIKA + EKONOM č. 48 (28. 11. 2001) - Spediční a kurýrní služfey_-^-—
1. 11.
MODERNÍ ŘÍZENÍ - Manažerské poradenství ve 21. století
logistické služby ve 21. století, komplexní a kvalitní logistický servis
i 5' s*
14. 5. 2001
0'
5. 10. 2001
další vývoj manažerského poradenství, vztah poradce - manažer
0
8. 0 •» 8
9. 10. 2001
spECIA1
3
2. 4. 2001
13. 8. 2001
přeměna současného obchodu na e-business, B2B v maloobchodu, syst. integrace
3 e<
14. 2. 2001
2. 4. 2001
manažerské vzdělávací systémy, celoživotní vzdělávání manažerů
2001 6. 11. 2001 2001
6. 2. 2001
12. 3. 2001
URBIS 2001 (24.-28. 4.), služby pro komunální sféru
10. 4.
1 1
LOGISTIKA - Silniční (kamionová) doprava a přeprava
2001 2001
1 1
uzávěrka
TITUL - příloha - téma
5 <
&< 3
e
*•
3 0 N< 3 Q'
■ Asistentka: Hana Nedvědová, tel.: 02/33 07 17 80, fax: 02/33 07 27 80,
ko
,
p
oře:
.:
Nákup a prodej cenných papírů na burze a v RM-S • Odborné konzultace o nákupu a prodeji • Finanční a investiční poradenství
Nevíte jak financovat velké projekty? VOLTE AKTIVNÍ PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ!
INVESTUJTE S NÁMI! ^
Doporučíme Vám vhodný účet a volbou vhodné investice ve vhodnou dobu Vám pomůžeme zhodnotit Vaše peníze.
^
Speciálně pro města a obce jsme vyvinuli obecní portfoliový účet za velmi výhodné poplatky:
Odměnou HBS je pouze % ze zhodnocení investice - jsme tedy osobně zainteresováni na výsledku.
V rámci úětu nabízíme investiční poradenství, investice do nejkvalitnějších cenných papírů, analýzy společností...
HBS
Clen Burzy cenných papírů Praha, a.s.
Ohradili 65, 145 01 Praha 4 - Michle, tel.: 02 / 6106 3222, fax: 02 / 6106 4121, e-mail:
[email protected]
M0-00776/B
„Lidé, kteří si pořizují nelegální kopie hudebních děl, připra gramofonový průmysl každoročně o 4,5 miliardy dolarů" HN 27.1.21