Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu „Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název klíčové aktivity (šablony)
III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUMu
Československo v letech 1939 – 1945
Číslo DUMu
Chv_III/2_06_12
Autor:
Mgr. Martin Chovanec
Předmět / ročník
Dějepis / 2. ročník
Tematický celek
Moderní dějiny
Téma
Československo v letech 1939 – 1945
Druh učebního materiálu
pracovní list
Klíčová slova
Československo, 2. světová válka, Protektorát Čechy a Morava, třífázový rozhovor, RWCT
Způsob použití výukového materiálu
S využitím techniky RWCT, třífázový rozhovor, si žáci rozšiřují znalosti o dějinách našeho státu v době 2. světové války. Díky této metodě je u žáků posilována dovednost práce s textem a rozvíjeno kritické myšlení.
Datum vytvoření DUMu
23. 10. 2012
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
NÁVOD: − žáci se rozdělí do trojic (případně do čtveřic) a každý dostane stejný pracovní list – tento si všichni přečtou a následně si vytvoří pořadí (první, druhý a třetí /příp. čtvrtý/ žák) − ve tříčlenných týmech se první žák ptá druhého na informace z textu, třetí žák zapisuje klíčové myšlenky z odpovědí druhého žáka; role se mění vždy po každém zodpovězení otázky a všichni členové musejí mít příležitost odpovědět na otázku − ve čtyřčlenných týmech se ptá první žák druhého a třetí čtvrtého; poté se role vymění, takže druhý se ptá prvního a čtvrtý třetího; nakonec se sejde celá skupina žáci se podělí s ostatními o odpovědi svého partnera
ČESKOSLOVENSKO V LETECH 1939 – 1945 okupace Čech a Moravy •
•
16. 3. 1939 Hitler zřizuje Protektorát Čechy a Morava (Böhmen und Mähren) → české země začleněny do velkoněmecké říše Protektorátu ponechána omezená autonomie
správa Protektorátu •
• • • • •
formálním prezidentem Emil Hácha, výkonným orgánem protektorátní vláda (premiérem do června 1942 generál Alois Eliáš, poté Jaroslav Krejčí) skutečnou moc měla německá okupační správa, v čele říšský protektor (do září 1941 Konstantin von Neurath) později vznik Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu → ministrem Karl Hermann Frank v Protektorátu působení německých bezpečnostních složek (Gestapo, SS) + využívání kolaborantů zákaz politických stran X vznik Národního souručenství obr. 1 – Německo v roce 1942 (do září 1941 poloopoziční organizace, poté loajalita) cílem Německa likvidace českého národa a germanizace našeho prostoru a obyvatelstva
společnost v Protektorátu •
•
česká společnost rozdělena na tři proudy: zrádci a kolaboranti bojovníci proti okupaci nesouhlasící, ale pasivní většina zakázány vlivné organizace (Sokol, Junák atd.) X 1942 založeno Kuratorium pro výchovu mládeže
hospodářství v Protektorátu •
hospodářství zcela podřízeno válce a Německu → zbrojní výroba pro Wehrmacht → zavedení přídělového zásobování na lístky → prodloužení pracovní doby → od 1943 totální nasazení (nucené práce v Německu)
zahraniční odboj • •
během 2. republiky odchod řady politiků a vojáků do exilu centra čsl. zahraničního odboje – Paříž, poté Londýn (demokratický odboj)
– Moskva (komunistický odboj)
• •
v létě 1942 (díky atentátu na Heydricha) V. Británie a Francie anulují Mnichovskou dohodu 12. 12. 1943 Beneš v Moskvě podepisuje čsl.-sovětskou smlouvu o přátelství a pomoci → sjednocení londýnského a moskevského odboje, SSSR spojencem
domácí odboj • • • •
obr. 2 – Dvojjazyčný nápis na tramvaji
hned po okupaci formování domácího odboje (2. čsl. odboj) → vznik mnoha organizací (Politické ústředí, Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme atd.) na jaře 1940 domácí odboj sjednocen → ÚVOD (Ústřední výbor odboje domácího) - zpravodajská činnost pro Spojence zároveň komunistický odboj, ten však až do napadení SSSR nekoordinován v létě 1941 odboj sjednocen (ÚVOD + ilegální vedení KSČ) → vznik ÚNRVČ (Ústřední národní revoluční výbor Československa)
odpor obyvatelstva v Protektorátu • •
• •
od počátku okupace projevy nesouhlasu obyvatelstva v českých zemích formy odporu - demonstrace ve významných dnech (28. 10., 28. 9., 6. 7.) - ilegální tisk a protiněmecké nápisy - poslech londýnského rozhlasu - strhávání německých symbolů a vyhlášek - stávky a sabotáže (PP – „pracuj pomalu“) prvním masový projev odporu 7. 5. 1939 během převozu ostatků K. H. Máchy z Litoměřic na vyšehradský Slavín 28. 10. 1939 celoplošná protiněmecká demonstrace → v Praze zastřelen dělník a postřelen student medicíny Jan Opletal (15. 11. pohřeb → demonstrace studentů ⇒ 17. 11. zatýkání, poprava studentských funkcionářů, české VŠ uzavřeny) 17. 11. proto Mezinárodní den studentstva
•
• •
odpor obyvatelstva však nezlomen a domácí odboj nezničen → od září 1941 nový říšský protektor – Reinhard Heydrich Heydrich uplatňoval politiku „cukru a biče“ oproti ostatním okupovaným zemím v Protektorátu odpor obyvatelstva a domácí odboj slabý
heydrichiáda • • • •
obr. 3 – Reinhard Heydrich
28. října proběhly oslavy 21. výročí vzniku republiky. Protektorátní vláda rozhodla, že tento den bude pracovní (sobota), ale lidé si brali dovolenou, nepoužívali tramvaje, nosili „masaryčky“ a trikoloru. V 18.00 hod. večer za zvuku českých zvonů se na dvě minuty zastavil život v zemi k uctění 1. republiky. V Praze propukly demonstrace, Němci nařídili střelbu do demonstrantů. Zahynul dělník Václav Sedláček, těžce byl zraněn student medicíny Jan Opletal, který 11. 11. 1939 zemřel. 15. 11. 1939 měl pohřeb. Přes zákaz se pohřbu zúčastnili spolužáci a tisíce lidí. 16. 11. 1939 byl den posledních přednášek. V noci ze 16. na 17. 11. 1939 vtrhli nacisté do vysokoškolských kolejí a obsadili je. 1 200 vysokoškoláků bylo uvězněno v koncentračním táboře Sachsenhausen. Vysoké školy byly na 3 roky a později natrvalo uzavřeny.
zdroj – http://www.druhasvetovavalka.na zory.cz/1900.htm
díky teroru rozpoutanému Heydrichem vysílá exilová vláda parašutisty, kteří mají protektora zavraždit 27. 5. 1942 atentát na Heydricha spáchán (atentátníky Jan Kubiš a Jozef Gabčík), 4. 6. Heydrich umírá odvetou Němců další vlna teroru – heydrichiáda (červen – červenec 1942) → opět vyhlášeno stanné právo, masové popravy, deportace do KT → domácí odboj dočasně zlikvidován vrcholem odvety vypálení vesnic Lidice (10. 6.) a Ležáky (24. 6.) – muži zastřeleni, ženy odvlečeny do KT, děti poslány na převýchovu do Německa
České květnové povstání • • • • • • •
díky osvobození Slovenska a vstupu vojsk na české území aktivizace příprav povstání českého lidu již 1. 5. živelné vypuknutí povstání (Přerov, poté Nymburk, Kladno, Semily aj.) 5. 5. povstání v Praze → v čele Česká národní rada vedená Albertem Pražákem, vojenským velitelem generál Karel Kutlvašr v Praze postaveno 1 600 barikád, účast 30 000 povstalců, mnoha stovek partyzánů a jednotek ROA (Ruská osvobozenecká armáda – Vlasovci) X brutální postup Němců (→ snaha probojovat se do amerického zajetí) 6. 5. americká vojska v Plzni, ale na pomoc Praze nepřišli → dodržení dohody se SSSR o stanovení demarkační linii (KV – RO – CB) večer 8. 5. (den po kapitulaci německých vojsk v Evropě!) ČNR dohodla kapitulaci německých vojsk v Praze → většina Němců odchází do amerického zajetí ⇒ ukončeno osvobození ČSL ráno 9. 5. příjezd Rudé armády do Prahy → likvidace posledních ohnisek odporu
Zdroje:
obr. 1
[cit. 2012-10-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Deutschland_1942.jpg
obr. 2
[cit. 2012-10-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:D%C5%AFsledn%C3%A1_dvojjazy%C4%8Dnost_za_n%C 4%9Bmeck%C3%A9_okupace.gif
obr. 3
[cit. 2012-10-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_146-1969-054-16,_Reinhard_Heydrich.jpg
ČORNEJ, P. a kol. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha : SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2002. ISBN 80-7235-194-X HÁJEK, M., RYŠÁNKOVÁ, J. a kol. Svět a Československo ve 20. století. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990
