PLÁN
PÉČE o
Přírodní rezervaci Zátoňská mokřina na období 2011-2021
Správa NP a CHKO Šumava
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN evidenční kód ZCHÚ: kategorie ZCHÚ: přírodní rezervace název: Zátoňská mokřina kategorie IUCN: IV. – řízená rezervace 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydala: Správa NP a CHKO Šumava číslo: Nařízení č. dne: … 1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: Jihočeský obec s rozšířenou působností třetího stupně: Prachatice obec: Vimperk katastrální území: Horní Vltavice národní park: mimo NP chráněná krajinná oblast: Šumava jiný typ chráněného území: CHOPAV Šumava Natura 2000 ptačí oblast: mimo PO evropsky významná lokalita: CZ0314024 Šumava Příloha č. 1: Orientační mapa s vyznačením území (na podkladě základní mapy)
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Horní Vltavice Rozloha v m2 vlastník 19524 Ichová Kristýna 27972 LČR 1162 SÚS - Jč kraj 4268 LČR
p.p.č. 270/2 279/1 308/7 279/2
kultura louka les
304 301/1 301/2
les les les
300/1
les
280 297/10
les louka
161547 LČR 11392 Janoušek,Janoušková, Prachatice, Okružní 1229
297/16
louka
2401 Janoušek,Janoušková, Prachatice, Okružní 1229
les
1314 LČR 10732 PF ČR 2440 LČR 219519 LČR
349/3
louka
(29377) 17427 PF ČR
297/1 297/12
louka les
32425 PF ČR 7352 LČR
282/2 280 281 269/3
ost.pl. les les les
2509 PF ČR 161547 LČR 6130 LČR 56622 LČR
277/1
ost.pl.
Celková výměra: 79,77001 ha
51420 PF ČR
pozn okraj lesa
pod domem mlazina Minus OP 1,05 Minus OP 1,86 kosatce pás pod táborem Bude zmenšeno louka oddělení mezi m dle GP kosatci a – 349/9, lesem a rozloha silnicí 17427, les niva Vltavy úpatí břeh Vltavy
pasená mokřina pod skládkou
Ochranné pásmo: Katastrální území: Horní Vltavice Číslo parcely podle KN
280 300/1 304
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely celková podle KN (ha)
Výměra parcely v OP (ha)
8
1,86
1.86
Lesní pozemek
Les – porostní skupina 215C2,3 215C3
8
1,05
1,05
Lesní pozemek
215C3
8
0,13
0,13
Lesní pozemek
Celkem
3,04
Příloha č. 2: Katastrální mapa se zákresem PR a jeho ochranného pásma v měřítku 1:5 000 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra: 79,77001 ha Výměra ochranného pásma: 3,04 ha 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je: - Mozaika iniciálních stádií acidofilních bučin, údolních jasanovo – olšových luhů, rašelinných a podmáčených smrčin se zbytky vlhkých pcháčových luk a vlhkých tužebníkových lad přecházející ve střídavě vlhké bezkolencové louky vltavské nivy jako samovolně se vyvíjející les na ladem ležícím bezlesí - populace kosatce sibiřského na pozemku p.č.297/10, který je pro zajištění ochrany druhu udržován jako bezlesí - kriticky ohrožené druhy plazů a jejich spontánně se vyvíjející biotopy: zmije obecná - silně ohrožené druhy obojživelníků a plazů a jejich spontánně se vyvíjející biotopy: čolek horský, slepýš křehký - ohrožené druhy plazů, obojživelníků a jejich spontánně se vyvíjející biotopy: užovka obojková, ropucha obecná - ohrožené druhy rostlin s jejich spontánně se vyvíjejícími biotopy ( ponechané bez zásahu): dřípatka horská, vemeník zelenavý, oměj horský, lilie zlatohlavá, kosatec sibiřský mimo p.p.č.297/10, 297/16,349/3.
-
zajímavé a typické druhy jako součást dynamicky se vyvíjejícího ekosystému: zvonečník černý, kopytník evropský, lýkovec jedovatý, kokořík přeslenitý, konvalinka vonná.
1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. společenstva podíl plochy v název společenstva ZCHÚ (%) Údolní jasanovo – olšový luh L2.2 75
acidofilní bučina
L5.4
5
rašelinná a podmáčená smrčina
L9.2
20
popis biotopu společenstva údolní jasanovo – olšový luh se zastoupením olše lepkavé ,olše šedé, javoru klenu, jilmu horského, jasanu ztepilého, vrby jívy, střemchy obecné, krušiny olšové,lísky obecné, buku lesního, smrku ztepilého, borovice lesní. Prostorová skladba je diferencovaná jak horizontálně, tak vertikálně, nejstarší stromy dosahují věku cca 150 let a průměru kmene v 1,3 metru nad zemí cca 50 – 100 cm. Jde převážně o soliterní borovice a smrky v úpatní části svahu, výjimečně břízy Proniká do území v nejvyšších částech svahu ( pod silnicí). V současné době ji tvoří mozaika březin se smrkem, osikou a lískou s podrostem buku a smrku, výjimečně jedle Lokality trvale ovlivňované vodou tvořené smrčinou s vtroušenou olší lepkavou, břízou pýřitou,borovicí lesní, dlouhodobě ponechané bez těžeb, nejstarší jedinci mohou dosahovat věku až 200 let
B. druhy Název druhu Čáp černý Jeřábek lesní Ořešník kropenatý
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nehnízdí, příležitostně
stupeň ohrožení* zranitelný
2 hnízda
zranitelný
1 – 2 páry, na tahu
zranitelný
popis biotopu druhu lesní komplexy skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem lísky a světlinami rozsáhlé lesní komplexy,
Krkavec velký
potravní teritorium
zranitelný
potravní teritorium
zranitelný
Sýkora parukářka
do 5 párů
málo dotčený
Zmije obecná
10 ks/ha
zranitelný
Užovka obojková
10 ks/ha
málo dotčený
Skokan hnědý
desítky ks
téměř ohrožený
Slepýš křehký
10ks/ha
málo dotčený
Čolek horský
10 ks
Krahujec obecný
Ropucha obecná Rys ostrovid
desítky součást teritoria
téměř ohrožený téměř ohrožený ohrožený
lískové porosty rozsáhlé lesní komplexy se starými stromy smíšené a listnaté lesy rozsáhlé lesní plochy jehličnatých lesů a smíšených výslunná ale vlhká místa v lesnaté krajině stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech horské mokřady stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech zarostlejší vodní nádrže, bez zřetelné preference biotopu lesní celky s menšími vodními plochami napříč spektrem všech biotopů
* zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. * botanický údaj dle PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2002). – Příroda, Praha, 18: 1–166. Tabulky byly vyplněny na základě výsledků šetření pracovníků Správy NP a CHKO Šumava (botanická část, ptáci, plazi a obojživelníci) dále pak na základě výsledků mapování přírodních biotopů v rámci přípravy soustavy chráněných území NATURA (společenstva). Podíly ploch a početnosti byly stanoveny na základě kvalifikovaných odhadů zjištěných přímo v terénu. vzácnější taxon Lýkovec jedovatý vyžadující další roztroušeně listnaté porosty pozornost
Dřípatka horská
roztroušeně
ohrožený
Kosatec sibiřský
Velmi hojný na pozemku 297/10
ohrožený
lesní stanoviště pcháčová a tužebníková lada
1.7 Dlouhodobý cíl péče Cílem péče o území je zachování samovolného vývoje přírodního lesa formovaného především druhy údolního jasanovo-olšového luhu, rašelinných a podmáčených smrčin a acidofilních bučin Vzhledem k dosavadní struktuře ekosystému lze očekávat v horizontu 50 let spontánní přeměnu iniciálního stádia ekosystému do stavu přírodního lesa. Podíl smrků bude stabilizován, porosty břízy a osiky postupně nahradí javor klen, buk lesní, jeřáb ptačí při zachování prostorové diferenciace a dosažení maximálního věku stromů cca 200let. . Na pozemku p.p.č. 297/10 ochrana a biotopu zvláště chráněných druhů rostlin (kosatec sibiřský). 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Kód a název typu přírodního stanoviště 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy – L 2.2 + 91E0* Horské olšiny s olší šedou – L2.1 v mozaice 9110 Acidofilní bučiny – L 5.4 91D0*Rašelinná a podmáčená smrčina L 9.2 + 91D0*rašelinná březina L 10.1 v mozaice
podíl plochy v ZCHÚ (%)
70 %
5%
25%
popis biotopu typu přírodního stanoviště Svahy s prameništi a drobnými vodotečemi, údolní deprese s protékající vodou,zazemněná říční koryta Svahy zazemněných sutí Svahy s prameništi a drobnými vodotečemi, údolní deprese s protékající vodou,zazemněná říční koryta, rašeliniště a zrašelinělá prameniště
B. evropsky významné druhy a ptáci aktuální početnost Stupeň* název druhu nebo vitalita popis biotopu druhu ohrožení populace v ZCHÚ Rys ostrovid 1 ks ohrožený potravní teritorium Jeřábek lesní 5 ks zranitelný Hnízdiště,potravní teritorium * * zoologický údaj dle PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území leží mezi obcemi Horní Vltavice a Zátoň na jižně a jihozápadně orientovaném svahu nad plochým údolím Teplé Vltavy s meandrujícím tokem. Území bylo postupně odlesňováno od
počátku 18. století, přičemž zamokřená místa na patě svahu byla již v druhé polovině 19. století ponechána ladem. Lokalita rezervace přecházela do ladem ležících pozemků postupným zamokřováním po celou první polovinu 20. století a je takto v podstatě ponechána do současné doby. Na ladem ležící pozemky spontánně expandoval les tvořený zejména pionýrskými druhy (borovice lesní,olše šedá, olše lepkavá, bříza, osika, smrk, vrby), postupně však do zástinu těchto porostů pronikají druhy původního lesa, zejména buky, smrky, jedle. Vývoj lesního ekosystému je mozaikovitě rozrůzněný a zahrnuje jak stádia zralého lesa ve stádiu dorůstání, tak stádia ve stádiu obnovy – expanze lesa na ladem ležící odlesněné pozemky. Právě dlouhodobý samovolný vývoj lesa nabízí výtečné podmínky pro sledování samovolných změn ve vývoji takto formovaného lesního ekosystému. V současné době ekosystém představuje jak pionýrská stádia sukcese, tak pokročilá se znaky expanze klimaxových druhů. Nejmohutnější smrky v území dorůstají výčetní tloušťky 110 cm ( odhadem cca 150 let). Součástí vegetačního krytu pod expandujícím porostem je dosud poměrně hojná fertilní populace zvonečníku černého, rozptýlená populace kosatce sibiřského, u které není jisté, zda jde o jedince expandující do území, nebo naopak populaci ustupující, jedinci vemeníku zelenavého, oměje horského a v zástinu se bohatě rozvíjející dřípatky horské a kopytníku evropského. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů aktuální kategorie početnost nebo název druhu podle vyhlášky č. vitalita populace 395/1992 Sb. v ZCHÚ 1-2tokající kohoutci
silně ohrožený
nehnízdí, příležitostně
silně ohrožený
zmije obecná
12 ks/ha
kriticky ohrožený
užovka obojková
desítky ks.
ohrožený
ropucha obecná
desítky ks.
ohrožený
čolek horský
desítky ks
silně ohrožený
10ks/ha
silně ohrožený
rys ostrovid
součást teritoria
silně ohrožený
vydra říční
Součást teritoria
silně ohrožený
místy hojně
ohrožený
jeřábek lesní čáp černý
slepýš křehký
dřípatka horská
popis biotopu druhu skrytě v lesních komplexech s bohatším podrostem a světlinami lesní komplexy, zde jen potravní teritorium výslunná ale vlhká místa v lesnaté krajině stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech louky i lesy, s širokou ekol. valencí lesní celky s menšími vodními plochami stanoviště v okolí vod ale i na suchých biotopech napříč spektrem všech biotopů Teplá Vltava a jeho břehové porosty lesní plochy
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody – od roku 1963 je lokalita součástí území CHKO Šumava, od roku 2001 je součástí II. zóny ochrany CHKO Šumava b) lesní hospodářství – lidskou činností v minulosti docházelo hlavně k odlesňování a odvodňování tohoto území. V mapě 1. vojenského mapování (1764) je místo rezervace jen zčásti zahrnuto do lesa, větší část navazovala na bezlesou potoční nivu a tvořily ji odlesněné svahy. Les tu tvořil 3 izolované ostrovy, zčásti sem pronikal ze severovýchodu pod silnici jako součást velkého lesního komplexu Pažení – Boubín. Lze mít za pravděpodobné, že tento lesní komplex byl v té době ještě tvořen zejména původními pralesovitými porosty. Ve 2. vojenském mapování (1822) bylo území zcela odlesněno s vyznačením jen 2 izolovaných lesů na nejmokřejších lokalitách v nivě Teplé Vltavy, a ve 3. vojenském mapování (1877) je situace obdobná, malý lesní ostrov leží při JV cípu rezervace na patě svahu, druhý-větší je tvořen pásem lesa kolem levostranného přítoku od Horní Vltavice východně Mlynářského vrchu.Území rezervace bylo pravděpodobně ponecháno bez intenzivnějšího zásahu minimálně posledních 60 let . Za nejvýznamnější zásahy lze považovat výsadby původních i nepůvodních druhů dřevin před cca 40 lety na části ladem ležících luk u silnice Horní Vltavice – Zátoň. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vlastníkem lesních pozemků je Český stát, Správu provádí státní podnik lesy ČR, Lesní závod BoubínLHP, v současné době je zde platný LHP do roku 2014, LHP bude nově zařizovat v roce 2015. Část lesního biotopu je součástí nelesních pozemků ve správě Pozemkového fondu, který tento porost pronajímá a jsou zde prováděny neřízené, ale velmi extenzivní těžby palivového dříví, zejména březového ( těžbou nevznikla holina). Území spadá do správního území obce Horní Vltavice. V současné době je připravován pro území územní plán, který ponechává plochu rezervace v krajině přírodní beze změny funkce. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Na části lesního porostu byly v posledních 10 letech provedeny probírkové těžby v bříze.V současnosti nejsou známy žádné škodlivé vlivy. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Šumava Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LHC Boubín Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 49,7896 ha Období platnosti LHP (LHO) 2014 Organizace lesního hospodářství * Lesy ČR, LZ Boubín, na části území PF ČR(1,07ha) Nižší organizační jednotka **
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů
Soubor lesních typů (SLT) 5L 6M 8G
Přírodní lesní oblast: Přirozená dřevinná skladba Název SLT SLT * Montánní SM 0-3,JS1-3,OLL 4-8 (jasanová) olšina KL,VR,OLS+ SM 2-4,JD 1-3,BK 3-5, acidofilní bučina BO+,BŘ+ rašelinná a SM 8-10,JD+,BO+,BŘ+podmáčená smrčina 10,JŘ+-10,OLL+-10
Celkem
Výměra (ha)
Podíl (%)
37,3395
75
2,5012
5
9,9579
20
49,7986
100 %
Správa přehodnotila zařazení podmáčených biotopů a došla k závěru, že tyto lokality odpovídají spíše svým charakterem a dynamikou vývoje montánním olšinám než podmáčeným jedlovým smrčinám, jak je zařazeno v LHP. Zařazení do L5 bylo upřesněno z mapování soustavy Natura 2000, kde je porost zařazen do L2.2.
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současné Současné Název Zkratka zastoupení zastoupení dřeviny (ha) (%) Jehličnany SM smrk 16,8 33,74 BO borovice 1,8 3,63 JD 0,3 0,45 Listnáče OLL olše 1,1 2,12 KL klen 0,5 0,30 OS osika 3,8 7,72
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)/
22,41 0 0
45 + +
14,94 3,65
30 7
3,65
7
JR JLM JS BK
jeřáb jilm jasan buk
0,8 0 0 0
1,51 0 0 0
0 0 3,65 1,49
+ + 7 3
VR
vrba
0,2
0,45
0
+
BŘ
bříza
19,4
38,88
0
0
LS
líska
3,9
7,87
0
0
střemcha
0,4
0,76
0
0
krušina
0,8
1,51
0
0
zimolez
0,5
0,91
0
0
0,1 50,4ha
0,15 100 %
0 49,8ha
0 100
lýkovec Celkem
* Přirozená dřevinná skladba byla stanovena dle publikace: MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. – AOPK, Praha, 714 pp.
Porovnání současné a přirozené druhové skladby zřetelně poukazuje na počáteční sukcesní vývoj ekosystému. Zatímco zastoupení r-stratégů je dosud vysoké ( zejména břízy), k-stratégové jsou potlačeni ( buk ještě nepřekročil výšku 1,3m, ve zmlazení tvoří 4% veškeré obnovy). V podstatě srovnatelné je zastoupení smrku a osiky. Ve zmlazení je však situace odlišná ( u dřevin pod 1,3m). Zmlazení tvoří v průměru 4násobek počtu živých stromů: Kolem 21% zmlazení tvoří jeřáb, javor klen 19%, osika 14%, smrk a buk kolem 4%, následují křoviny: šípek, krušina,zimolez – jejich podíly se pohybují od 4 do 16%, dále, vrba a střemcha, oba do 3%. Je tedy zřejmé, že v případě přežití veškerého zmlazení se v následujících desetiletích do podúrovně prosadí více javor klen a buk, méně smrk, keřové patro bude silněji obsazovat šípek,krušina,zimolez a lýkovec při stagnaci lísky a střemchy. Druhová skladba, zejména pokud jde o zastoupení hlavních dřevin, jakými jsou smrk a buk, se bude přibližovat přirozené (postavení smrku bude posíleno, zvýrazní se zastoupení buku a javoru, bude zachováno zastoupení osiky,borovice, omezené a plošně konstantní pravděpodobně zůstane zastoupení olše. Lze očekávat postupný rozpad porostu břízy a pomalejší rozpad borovice lesní, kterou nahradí jeřáb a smrk. Tabulka A „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ Příloha č. 3: mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“ - na podkladě lesnické mapy obrysové 1:5 000“ Příloha č. 4: mapa dílčích ploch a objektů (na podkladě lesnické mapy obrysové 1:5 000) 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích - nevyskytují se 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody - vystupující jednotlivé balvany jsou pravděpodobně pozůstatkem po soliflukčních procesech, toky jsou přírodní a přirozeně erodují a meandrují, zazeměná stará koryta Teplé Vltavy jsou dosud patrná při patě svahu a jsou dosud občas zaplavována vyššími vodami bez známek eroze. 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích - Součástí přírodní rezervace jsou i zbytky odlesněných ploch užívaných v posledních cca 300 letech k zemědělskému hospodaření. Dnes je zemědělská činnost zásadně potlačena a pozemky leží buď zcela ladem,nebo jsou užívány k extenzivní pastvě skotu ( zejména v nivě Teplé Vltavy). - Pozemek p.č.297/10 byl dlouhodobě ponechán ladem a zčásti začal zarůstat křovinami, zejména vrbami. Od roku 2005 je expanze dřevin do tohoto pozemku Správou CHKO postupně potlačována z důvodu ochrany biotopu populace kosatce sibiřského. 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Posledních cca 60-150 let je území ponecháno samovolnému vývoji. Dosavadní zásahy (jednotlivá výběrná těžba v bříze, pastva, popř. likvidace náletů křovin na 297/10) nezpůsobily zásadní zvrat v samovolném vývoji ekosystémů. Dalším postupem je bezzásahový režim z důvodu zachování
předmětu ochrany – jasanovo-olšového luhu, acidofilních bučin a podmáčených a rašelinných smrčin a managementovaná ochrana biotopu zvláště chráněných druhů rostlin na pozemku p.p.297/10,297/16 a 349/3 v k.ú. Horní Vltavice. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany území je zachování stávajícího ekosystému samovolně se vyvíjejícího lesa v mozaice různým stupněm zamokřených lokalit. V případě dodržení navrženého bezzásahového managementu by nemělo dojít ke kolizi se zájmy ochrany přírody. K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin jsou vyčleněny pozemky 297/10, 297/16 a 349/3, na kterých je nezbytné zachovat bezlesé plochy pro ochranu populace kosatce sibiřského. 3. Plán zásahů a opatření
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Číslo plochy
1.
Popis plochy
Údolní jasanovoolšový luh a horské luhy olše šedé
Typ managementu
Ponechání přirozenému vývoji (možno asanovat kůrovcem napadené vývraty smrku odkorněním s ponecháním hmoty na místě)
Udržování dosavadní odlesněné Údolní jasanovoplochy pro olšový luh a horské ochranu biotopu luhy olše šedé + vrbiny kosatce na pozemku 297/10 sibiřského, v k.ú. Horní Vltavice každoroční sekání mimo skupiny kosatce sibiřského,1x za
Kód biotopu
L2.2 L2.1
L2.2 L2.1
Charakteristika vegetace/plochy,poznámky údolní jasanovo – olšový luh se zastoupením olše lepkavé, javoru klenu, javoru mléče, jilmu horského, jasanu ztepilého, vrby jívy, střemchy obecné, lísky obecné, buku lesního, smrku ztepilého, borovice lesní. Prostorová skladba je blízká přirozené, nejstarší stromy dosahují věku cca 110-150 let a průměru kmene v 1,3 metru nad zemí cca 50 – 100 cm. Jedná se o nejstarší olšový porost na území CHKO Šumava.
Mokřina s roztroušenými keřovitými druhy vrb, břízami a smrky, převažují tužebníková lada s tužebníkem a pcháčem různolistým se silnou populací kosatce sibiřského
3 roky vyřezání nově expandujícího náletu dřevin
Acidofilní bučina
Podmáčené smrčiny a rašelinné smrčiny a březiny
Ponechání přirozenému vývoji(možno asanovat kůrovcem napadené vývraty smrku odkorněním s ponecháním hmoty na místě) Ponechání přirozenému vývoji(možno asanovat kůrovcem napadené vývraty smrku odkorněním s ponecháním hmoty na místě)
L5.4
Převážně pionýrské dřeviny ( smrk, bříza, osika) z nálety buku a smrku v podrostu
L9.2 L10.1
Mokřiny, prameniště, rašeliniště a zrašelinělá prameniště se smrkem a břízou, plochy se stagnující vodou zazemněných říčních ramen
Vlastní zvláště chráněné území – celé území je ponecháno přirozenému vývoji a proto je tvořeno pouze jednou plochou. Ochranné pásmo – do ochranného pásma se zařazují plochy kulturních výsadeb nepůvodních druhů dřevin vklíněných do současného porostu. Přepokládá se postupná eliminace geograficky nepůvodních druhů.
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Příloha č. 3 - mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“ (na podkladě lesnické mapy obrysové 1:5 000) se zákresem porostů ponechaných samovolnému vývoji Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
1.
les hospodářský
5L
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa meliorační a zpevňující SLT základní dřeviny dřeviny SM3, OLL 4-8, KL+, 5L JD,KL,JR,OLL VR+, JD+,BR+ A) Porostní typ B) Porostní typ Listnatý porost Základní rozhodnutí Obmýtí fyzický věk
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
ostatní dřeviny OS, SM, JV C) Porostní typ
Obmýtí
Obnovní doba
nepřetržitá
Hospodářský způsob bez hospodaření Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ponechání samovolnému vývoji Způsob obnovy a obnovní postup vyloučení výchovných a obnovních postupů Péče o nálety, nárosty a kultury neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě Výchova porostů vyloučení výchovných zásahů Opatření ochrany lesa neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě Provádění nahodilých těžeb neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým
Hospodářský způsob
Hospodářský způsob
odkorněním s ponecháním hmoty na místě Doporučené technologie technologie nejsou potřebné, veškerá dřevní hmota zůstává v porostu Poznámka
Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
1.
les hospodářský
6M
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa meliorační a zpevňující SLT základní dřeviny dřeviny 6M
SM
A) Porostní typ Smíšený porost Základní rozhodnutí Obmýtí fyzický věk
Obnovní doba
ostatní dřeviny
BK,JD,JV,LP
BO,BŘ,JŘ
B) Porostní typ
C) Porostní typ
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
nepřetržitá
Hospodářský způsob bez hospodaření Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ponechání samovolnému vývoji Způsob obnovy a obnovní postup vyloučení výchovných a obnovních postupů Péče o nálety, nárosty a kultury neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě Výchova porostů vyloučení výchovných zásahů Opatření ochrany lesa neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě Provádění nahodilých těžeb neprovádí se, možno asanovat
Hospodářský způsob
Hospodářský způsob
vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě Doporučené technologie technologie nejsou potřebné, veškerá dřevní hmota zůstává v porostu Poznámka
Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
1.
les hospodářský
8G
Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa meliorační a zpevňující SLT základní dřeviny dřeviny 8G
SM
A) Porostní typ Jehličnatý porost Základní rozhodnutí Obmýtí fyzický věk
Obnovní doba
ostatní dřeviny
BŘ,JŘ,JD
BO
B) Porostní typ
C) Porostní typ
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
nepřetržitá
Hospodářský způsob bez hospodaření Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ponechání samovolnému vývoji Způsob obnovy a obnovní postup vyloučení výchovných a obnovních postupů Péče o nálety, nárosty a kultury neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě Výchova porostů vyloučení výchovných zásahů Opatření ochrany lesa neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě
Hospodářský způsob
Hospodářský způsob
Provádění nahodilých těžeb neprovádí se, možno asanovat vývraty smrku napadené lýkožroutem smrkovým odkorněním s ponecháním hmoty na místě Doporučené technologie technologie nejsou potřebné, veškerá dřevní hmota zůstává v porostu Poznámka
b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky nevyskytují se c) péče o nelesní pozemky na 297/10 udržování dosavadní odlesněné plochy pro ochranu biotopu kosatce sibiřského, sekání mimo skupiny kosatce sibiřského,1x za 3 roky vyřezání nově expandujícího náletu dřevin d) péče o rostliny na 297/10 udržování dosavadní odlesněné plochy pro ochranu biotopu kosatce sibiřského, , sekání mimo skupiny kosatce sibiřského,1x za 3 roky vyřezání nově expandujícího náletu dřevin e) péče o živočichy Druhy zde žijící nevyžadují žádnou speciální péči. f) péče o útvary neživé přírody bez ovlivňování
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Lesy: Popis lesních porostů a navrhovaných zásahů podle LHP LHC Boubín: Výpis z Hospodářské knihy LHP LHC Boubín I platnost 1.1.2005-31.12.2014
215 C
LO Šumava
plocha
49,26 věk
por.sk/HS 2zast.% 771 SM JDO BO 771
výška zásoba 80 6 19 7 1 4 100
těžba vtěžba oprořezávky obmýtí 130/40
577
40 60 100
8 11
531 9a SM BO BR OS
771 9b SM OS BR
791
1
69
41
88
1
90
1
130
3
144
40 25 20 10 5 100
21 24 26 19 24 8990
65 30 3 2 100
30 26 22 24
80 15 5 100
30 26 23
75 20 5 100
28 28 24
57
8990
90/40
17 74
110/40
545 130/40
351
13 SM BO OL
21 130/40
7 BR BO SM OL OS
plocha 2
11
3 SMP SM
18
120/40
1351
V lesních porostech se hospodaří podle schváleného LHP LHC Boubín, polesí Zátoň od 1.1.2005 do 31.12.2014. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo tvoří kulturní výsadby tvořené kombinací smrku s geograficky nepůvodními druhy dřevin – jedle obrovská, smrk pichlavý. Vzhledem k tomu, že od roku 1992 je zakázáno šířit geograficky nepůvodní druhy do území CHKO, a že zde existuje riziko samovolné expanze těchto druhů do území PR, navrhuje se jejich smýcení do konce decénia 2024. V případě spontánního šíření těchto dřevin do území PR budou mechanicky odstraňovány. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V roce 2012 bude provedeno geodetické zaměření hranice navrhované přírodní rezervace. Vyznačení hranic přírodní rezervace v terénu bude provedeno po jejím vyhlášení. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nenavrhují se. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Žádné. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Po vyhlášení Správa nainstaluje v území informační tabule s údaji o předmětu ochrany, mapou PR apod. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Bude zadáno provedení podrobného průzkumu bezobratlých a fytocenologické posouzení. Vytýčení minimálně 1 trvalé monitorovací plochy ( 10mx50m) a zařazení do sítě monitorovacích ploch projektu „biomonitoring“(síť kruhových ploch o r=12,5m zaváděná od roku 2009 v ZCHÚ CHKO Šumava)
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Orientační Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační náklady za rok náklady za období plochy) (Kč) platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Instalace informačních tabulí
40 000,- Kč
40 000,- Kč
Provedení terénního značení
20 000,- Kč
20 000,- Kč
Instalace tabulí se státním znakem
30 000,- Kč
30 000,- Kč
C e l k e m (Kč)
90 000,- Kč
90 000,- Kč
Opakované zásahy Oprava terénního značení Managementová opatření na 297/10, 297/16 a 349/3:1x/3 roky – vyřezávání náletu Managementová opatření na 297/10, 297/16 a 349/3 kosení Asanace odkorněním C e l k e m (Kč)
4 000,- Kč 20 000,-Kč 25 000,-Kč 10 000,-Kč 59 000,- Kč
4.2 Použité podklady a zdroje informací • KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 pp. • MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.], 1998: Péče o chráněná území II. – AOPK, Praha, 714 pp. • PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184 • PROCHÁZKA F. [ed.], 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2002). – Příroda, Praha, 18: 1–166. • PROCHÁZKA F. & ŠTECH M. [eds.], 2002: Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. – Správa NP a CHKO Šumava a Eko-Agency KOPR, Vimperk, 140 pp. • výsledky mapování přírodních biotopů v rámci přípravy soustavy chráněných území NATURA • terénní šetření Správy NP a CHKO Šumava
4.3 Seznam používaných zkratek PR – přírodní rezervace ZCHÚ – zvláště chráněné území LHP – lesní hospodářský plán LHC – lesní hospodářský celek 4.4 Plán péče zpracoval Mgr.Pavel Hubený, Správa NP a CHKO Šumava, 1.6.2011 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Tabulka A – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha I.: Orientační mapa
Příloha II.: Katastrální mapa se zákresem hranic
Příloha III.: Mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“
Příloha IV. : Mapa dílčích ploch
Příloha V.: Platná mapa LHP
Příloha VI.: Ortofotomapa 2008
Příloha VII.: Stanoviska z projednání plánu péče Příloha VIII.: Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
Tabulka A k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich – celé území je ponecháno samovolnému vývoji označení JPRL
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (0,00 ha)
SLT
Zastoupení SLT (%)
215C
49,26
49,26
5L, 8G, 6M,
100 %
215D
2,25
2,25
8G
100%
číslo rám. směrnice / porostní typ*
dřeviny
zastoupení dřevin ** (%)
1. / listnatý porost-smíšený porostv mozaice
SM BŘ OS OLL JV LS BO
34 39 8 2 1 8 4
OL SM OS BŘ
70 30 + +
1./listnatý porost
věk ***
doporučený zásah ****
18140
bez zásahu
100
bez zásahu
naléhavost *****
–
-
poznámka
stupeň přirozen osti
Samovolně vzniklý lesní ekosystém na svahu s prameništi olšová sukcese se smrkem,bor ovicí na historickém mokřadu
* uvede se číslo rámcové směrnice zpracované v kapitole 3.1.1 a označení porostního typu podle příslušné směrnice ** uvede se odhadnutý podíl dřeviny na výměře dílčí plochy odvozený z celkového pokrytí plochy dřevinami souhrnně za všechny etáže zjištěný pochůzkou v terénu (podíl zastoupení dřevin odvozený z celkové zásoby dřevní hmoty uvedený v LHP lze použít jako východisko pro kvalifikovaný odhad zastoupení dřevin na ploše) *** uvede se orientační věk hlavního porostu, charakteristiky ostatních etáží se uvedou do poznámky **** text by měl obsahovat popis zásahu, plochu zásahu, počet zásahů během platnosti plánu péče, popř. jejich časovou či jinou specifikaci, umístění zásahu (dřevina, úroveň, kvalita apod.), objem těžby dle dřevin (stanovený pouze odhadem), dřevinná skladba umělé obnovy, počet a vyspělost sazenic, ochranná opatření podsadeb, kultur, zmlazení, popř. i starších porostů (např. proti loupání) ***** stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1. stupeň – zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň – zásah vhodný, 3. stupeň – zásah odložitelný