O klíči ke zdraví s ing. Josefem Janečkem,

3/2005

ROZHOVOR

„

Setkání s poslanci

O klíči ke zdraví s ing. Josefem Janečkem, předsedou představenstva akciové společnosti Anenské slatinné lázně Máte k lázním blízko?

Společně se sestrou jsme se stali po roce 1990 restituenty části lázní. Tatínek s dědečkem přestavěli za první republiky v Lázních Bělohrad lázeňský hotel na Janečkův vodoléčebný ústav, kde otec pracoval jako vedoucí lékař. Po znárodnění musel otec lázně opustit a do roku 1960 pracoval v Poděbradech. V témže roce jsme opustili Bělohrad, chodil jsem do druhé třídy, bylo mě sedm let. Přestěhovali jsme se ale opět do lázní, otec totiž jako lékař pracoval v lázních Velichovky a nakonec jsme zakotvili v Třeboni.

3/2005

Jaké to bylo, když jste sem v roce 1990 přijel po tolika letech?

Z Hořic mně ujel autobus, bylo hezky a tak jsem šel do Bělohradu pěšky. Po našem odchodu z Bělohradu jsem navštívil lázně poprvé a netušil jsem, kdo je řídí. Přivítal mě inženýr Kalfus, který zde pracoval jako správce. Zjistil jsem, že jeho a můj otec se velmi dobře znali. Ing. Kalfus se domníval, že budeme žádat o vydání znárodněného majetku a že se s nimi nebudu o žádné jiné alternativě bavit. Já si zase myslel, že tu bude nějaký socialistický ředitel a ten se pro změnu nebude moc bavit se mnou.

Vedení i členové představenstva akciové společnosti Anenských slatinných lázní MUDr. Jitka Ferbrová, Petr Tomek, ing. Radim Kalfus a Dr. Theodor Štofira spolu s předsedou představenstva akciové společnosti PURO-KLIMA ing. Jaromírem Ferbrem, přivítali 27. května v Lázních Bělohrad poslance PSP ČR za Středočeský kraj MUDr. Josefa Janečka, jenž zastává místo místopředsedy Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PSP ČR a poslance PSP ČR za Královehradecký kraj ing. Jiřího Hanuše, člena Zemědělského výboru PSP ČR.

Pokračování na str. 4

SPORTOVNÍ ZÁŽITEK

PURO-KLIMA OPEN 2005 V Lázních Bělohrad se 28. května sešlo víc sportovců než minulý rok, protože tenisový turnaj pořádaný firmou PURO-KLIMA, a.s. a Anenských slatinných lázní, a.s., se těší stále větší oblibě.

Nejen hráčů, ale také diváků z řad pacientů a obyvatel městečka. Na vítěze již šestého ročníku tenisového turnaje PURO-KLIMA OPEN čekalo jako i v předchozích letech – sladké překvapení. Kromě poháru totiž obdržel originální dort vytvořený cukrářskými mistry ze zdejší lázeňské kuchyně. Pokračování na str. 3

Po prohlídce lázní vedení společnosti seznámilo hosty se současným stavem lázeňské péče, tíživými problémy i se základními záměry rozvoje Anenských slatinných lázní, a.s. Poslanci vyslechli komentář k tendenci vývoje lázeňství a přislíbili, že se budou tímto tématem zabývat i na půdě Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. (red)

3/2005

ROZHOVOR

„

Setkání s poslanci

O klíči ke zdraví s ing. Josefem Janečkem, předsedou představenstva akciové společnosti Anenské slatinné lázně Máte k lázním blízko?

Společně se sestrou jsme se stali po roce 1990 restituenty části lázní. Tatínek s dědečkem přestavěli za první republiky v Lázních Bělohrad lázeňský hotel na Janečkův vodoléčebný ústav, kde otec pracoval jako vedoucí lékař. Po znárodnění musel otec lázně opustit a do roku 1960 pracoval v Poděbradech. V témže roce jsme opustili Bělohrad, chodil jsem do druhé třídy, bylo mě sedm let. Přestěhovali jsme se ale opět do lázní, otec totiž jako lékař pracoval v lázních Velichovky a nakonec jsme zakotvili v Třeboni. Jaké to bylo, když jste sem v roce 1990 přijel po tolika letech?

Z Hořic mně ujel autobus, bylo hezky

Jaké to bylo, když jste sem v roce 1990 přijel po tolika letech?

Z Hořic mně ujel autobus, bylo hezky a tak jsem šel do Bělohradu pěšky. Po našem odchodu z Bělohradu jsem navštívil lázně poprvé a netušil jsem, kdo je řídí. Přivítal mě inženýr Kalfus, který zde pracoval jako správce. Zjistil jsem, že jeho a můj otec se velmi dobře znali. Ing. Kalfus se domníval, že budeme žádat o vydání znárodněného majetku a že se s nimi nebudu o žádné jiné alternativě bavit. Já si zase myslel, že tu bude nějaký socialistický ředitel a ten se pro změnu nebude moc bavit se mnou.

Vedení i členové představenstva akciové společnosti Anenských slatinných lázní MUDr. Jitka Ferbrová, Petr Tomek, ing. Radim Kalfus a Dr. Theodor Štofira spolu s předsedou představenstva akciové společnosti PURO-KLIMA ing. Jaromírem Ferbrem, přivítali 27. května v Lázních Bělohrad poslance PSP ČR za Středočeský kraj MUDr. Josefa Janečka, jenž zastává místo místopředsedy Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PSP ČR a poslance PSP ČR za Královehradecký kraj ing. Jiřího Hanuše, člena Zemědělského výboru PSP ČR.

A vy dva jste se neznali?

Ne, ale hned jsem si vzpomněl, že otec ing. Kalfuse byl u nás doma několikrát na návštěvě a ohromně zajímavě – i pro nás děti – vyprávěl o Africe, kde pracoval v nemocnici doktora Schweizera. Shoda náhod a okolPokračování na str. 4

SPORTOVNÍ ZÁŽITEK

PURO-KLIMA OPEN 2005 V Lázních Bělohrad se 28. května sešlo víc sportovců než minulý rok, protože tenisový turnaj pořádaný firmou PURO-KLIMA, a.s. a Anenských slatinných lázní, a.s., se těší stále větší oblibě.

Nejen hráčů, ale také diváků z řad pacientů a obyvatel městečka. Na vítěze již šestého ročníku tenisového turnaje PURO-KLIMA OPEN čekalo jako i v předchozích letech – sladké překvapení. Kromě poháru totiž obdržel originální dort vytvořený cukrářskými mistry ze zdejší lázeňské kuchyně. Pokračování na str. 3

Po prohlídce lázní vedení společnosti seznámilo hosty se současným stavem lázeňské péče, tíživými problémy i se základními záměry rozvoje Anenských slatinných lázní, a.s. Poslanci vyslechli komentář k tendenci vývoje lázeňství a přislíbili, že se budou tímto tématem zabývat i na půdě Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. (red)

„ 2

3/2005

PŘEDSTAVUJEME

Aby se cítili jako doma Paní Božena Huťová začínala v závodní kuchyni v Mladé Boleslavi, čtyři roky pracovala v obchodě v Prostřední vsi, pak nastoupila jako servírka ve zdejších lázních. Dnes je vedoucí kavárny a za barem ji nelze přehlédnout. Štíhlá, usměvavá žena letos oslaví dvacet let svého působení v Anenských slatinných lázních, a.s. Prošla jste od přípravy jídel, výdeje obědů až po obsluhu a přípravu lahodné kávy. Co vás na tom bavilo nejvíc?

Především práce s lidmi. Musíte být trochu jako psycholog, rozeznat lidi podle povahy, abyste věděl, jak na ně. Někdy umím člověka odhadnout už když přichází, někdy až když promluví. V prosinci to bude dvacet let, co jste v Lázních Bělohrad. Nastoupila jste hned do kavárny?

Začínala jsem jako servírka v jídelně. Původně tu měl být malý bufet, kde jsem měla pracovat sama. Záměr se ale změnil a v roce 1987 tu vznikla kavárna. Abychom vše zvládly, je nás v současnosti víc a střídáme se. Napadá mne, kolik kilometrů za směnu tu nachodíte? Jste totiž štíhlá…

Každý den otevíráme o půl osmé ráno a

zavíráme v deset večer. K tomu chození je třeba připočítat také tanečky, které jsou čtyřikrát týdně vedle v sále. Několikrát jsme to počítaly, vychází to na 30 až 40 kilometrů denně.

Barmanům lidé rádi vyprávějí své příběhy,

Přicházejí hosté na kávu také víckrát za den?

zpovídají se. Stala jste se někdy také

Přijdou i čtyřikrát, ale pokaždé si dají něco jiného. Máme výborné, čerstvé moučníky z naší kuchyně. Hosté si kupují rovněž zdejší lázeňské oplatky, Hořické trubičky, domů jako dárek si odnesou trojhránky. Přicházejí na kávu hned ráno, jak jsou zvyklí doma, nebo zaskočí mezi procedurami, po obědě…

„vrbou“?

Co děláte pro to, aby se tu cítili jako doma?

a kávy odpočinete a užijete si vnoučat?

Důležitý je asi vztah mezi zákazníkem a námi, jak s nimi mluvíme. Máme několik druhů káv, s nimiž rádi poradíme, nespěcháme… A hosté se vrací. Rádi sem jezdí i Němci, už se známe, při domlouvání se občas také nasmějeme.

To nevím, jestli si odpočinu. Mám tři odrostlé syny, v rodině přibude páté vnouče, máme chaloupku, práce je vždycky dost. Ale možná se mi bude také stýskat po práci v kavárně.

Poměrně často. Horší je, že i když je ten člověk sympatický, zajímavě mluví, nemohu si s ním povídat, protože mám práci. Ale jak mu to sdělit, abych ho neurazila? Vymanit se z toho je někdy problém. Těšíte se, že si jednou od roznášení talířů

LÉČILI SE U NÁS

„Aby mohl člověk dobře pracovat, potřebuje ke své práci pohodu, uvolnění. Někdo jezdí k moři, někdo do lázní. V lázních je to intenzivnější. Protože se ale nemohu uvolnit na čtrnáct dní, jezdím sem z nedaleké Jilemnice a léčím se tu ambulantně,“ říká náš úspěšný biatlonista Zdeněk Vítek.

„

Čeho si na Anenských

slatinných lázních ceníte nejvíce?

Jsou blízko a zaměřené na pohybový aparát, což potřebuji. Těch kladů je víc, nevím, který bych měl vyzdvihnout… Jsem maximálně spokojený se službami, jejichž kvalita závisí na lidech. Dá se říct, že pobyt v lázních znamená bezproblémový pohyb na sportovišti?

Za pár let se to sečte Považujete sport za svou práci?

Pomáhají vám zdejší procedury?

Už nějaký rok ho beru nejen jako svého koníčka, ale i jako práci, která mne baví…

Jsem tu už počtvrté. Tělo vrcholových sportovců se dost opotřebovává, unavuje. A člověk se na to dívá jinak, když je mu dvacet nebo už pětadvacet. Proto je potřeba tělo zregenerovat, aby podávalo co nejlepší výkon. Jak říkám, každý člověk se snaží odvádět co nejlépe svou práci.

Kolik času vám zabere sportování?

Na jaře máme měsíc volno, ale jinak probíhá dvoufázový trénink denně, v týdnu máme asi dva dny volna. Sedm osm tisíc kilometrů ročně – to je pořádný zápřah těla, proto jezdím sem do lázní.

“

Petr Trojan | Foto: Creativum

Je to ale jeden z faktorů, který mi pomáhá udržovat tělo v rovnováze. Trénování a závodění v zimě je jedna velká křeč. Tady se ohřeji, to mám rád, z části naberu novou energii. Pobyt zaměřený na regeneraci nám hradí zaměstnavatel – Ministerstvo vnitra, což je docela příjemné, že o nás takhle pečuje, na druhou stranu očekává dobré sportovní výkony. Když člověk o sebe pečuje, může své výkony podávat opravdu rovnoměrně?

Určitě. Když to shrnu, vrcholový sporto-

3

PURO-KLIMA OPEN 2005 Pokračování ze str. 1

Sluneční sobota bez mráčků na obloze, s teplotou přesahující třicítku, vzbuzovala u mnohých obavy o zdraví hráčů. Avšak sportovci se nevzdávali a bez problémů nabídli všem divákům znamenitou podívanou. Nakonec, jak mnozí s úsměvem poznamenali, přítomnost lékařů je značně uklidňovala…

Pozvání na už tradiční přátelské utkání s hráči akciové společnosti PURO-KLIMA a partnerských firem přijala řada známých osobností. Herec Jiří Krampol se zúčastnil turnaje již popáté, hokejový internacionál Jiří Hrdina, který si tentokrát o přestávce užil i rehabilitační kůru s masáží, tu byl počtvrté a čtvrté triko PURO-KLIMA OPEN

vec si musí hledět svého zdraví, protože je to jeho největší devíza. Tělo je vlastně jeho výrobní prostředek, takže on si nemůže dovolit něco zanedbat, jinak se mu mohou různé neduhy za rok sečíst a je problém. Pobyty v lázních se nedají vyčíslit penězi, za to se odrazí za pár let na výkonu a zdraví.

“

Zdeněk Vítek, narozen 25. 7. 1977 Bydliště: Jilemnice

Klub: Sportovní klub policie Jablonex, Jablonec nad Nisou

Úspěchy: mistr Evropy 2000, vítěz závodu Světového poháru 2000

(jednotlivci i štafeta), ZOH Salt Lake City 2002 – štafeta (5. místo), sprint (14. místo), stíhací závod (17. místo), bronzový muž MS 2003 a dvojnásobný mistr světa v letním biatlonu 2004

si letos odnesl i fotbalový internacionál Antonín Panenka: „Před rokem jsem říkal, že nás – starce – zvou, abychom věděli, kde s našimi neduhy jednou skončíme. Po dnešní balzámové koupeli a kvalitní masáži vím, že to měli udělat už dávno (úsměv)…“ Mezi nováčky turnaje byl zpěvák Karel Štědrý i Jan Vančura, kteří Lázně Bělohrad velmi dobře znají, protože před mnoha lety tu vystupovali. Lázně jsou teď podle nich mnohem krásnější a určitě by se sem chtěli vrátit. „Nějaká léčebná kůra by mi bezpochyby prospěla,“ řekl Vančura. Na turnaji se poprvé. objevil také Lešek Semelka: „Porážka v úvodu byla v podstatě milosrdná, protože mě zachránila před vyčerpáním z vedra,“ prozradil s úsměvem. „Prostě je třeba hrát přiměřeně věku, zdraví a schopnostem. A pocit jistoty lékaře nablízku – to se nepodaří každý den.“ Zpěvák Bohouš Josef s překvapením konstatoval, že s tak sympatickým prostředím a milými lidmi se už dlouho nesetkal. Pro hokejistu Jiřího Hudlera byl turnaj velmi příjemným zpestřením letní přípravy. „Na takové akce chodím strašně rád a potěší mě, když budu pozvaný i příští rok, protože jsem tady prožil čas s fajn lidmi a skvělá atmosféra je nejmilejším překvapením.“ Předseda představenstva akciové společnosti PURO-KLIMA ing. Jaromír Ferbr při zahájení připomenul i jméno hráče, zpěváka a skladatele Karla Zicha, který ještě loni se soutěžního klání účastnil. Během vyčerpávajícího sportovního klání ocenili hráči i přihlížející hosté nabídku lázeňských procedur a výtečné kulinářské umění zdejších kuchařů. Příjemným zpestřením pohodového dne byla také usměvavá a vtipná moderátorka Petra Voláková, která při udělování cen rozveselila i ty, kteří nevyhráli. Na třetím místě skončili Jan Vančura a ing. Petr Pejcha, ředitel VCES, Preming, druhou příčku zaslouženě obsadil Antonín

Panenka a na prvním stupni stanul Jiří Hudler. Vítězům blahopřejeme a poraženým přejeme příští rok více štěstí. Petr Trojan | Foto: archiv

4

3/2005

ROZHOVOR Pokračování ze str. 1

O klíči ke zdraví A vy dva jste se neznali?

Ne, ale hned jsem si vzpomněl, že otec ing. Kalfuse byl u nás doma několikrát na návštěvě a ohromně zajímavě – i pro nás děti – vyprávěl o Africe, kde pracoval v nemocnici doktora Schweizera. Shoda náhod a okolností. Oba jsme to mysleli s lázněmi stejně

zařízení na chodbách – jednu sprchu pro ženy, jednu pro muže a jedno WC na patře. Takže pro stavaře práce až nad hlavu. Čím jste začali?

Bylo jasné, že musíme nejprve zlepšit společná hygienická zařízení v jednotlivých ubytovacích pavilonech. Protože však lázně

byla opravena vilka Karluška, ze služebních bytů jsou nyní hezké pokoje pro pacienty. Následovala rekonstrukce bývalého Janečkova vodoléčebného ústavu, při níž všechny pokoje byly vybaveny vlastním hygienickým zařízením. V prostorách přízemí byla vybudována nová recepce a kanceláře včetně ředitelství společnosti. V loňském roce byla opravena vila Stefanie. Poněkud se zdržela výstavba bazénu. Možná to mělo i výhodu, neboť se ukázala potřeba bezbariérového propojení bazénu se stávajícím léčebným pavilonem a hotelem Grand, tak říkajíc pod jednou střechou, s čímž původní koncepce neuvažovala. Projekt tento požadavek akceptoval a bezmála dva roky bazén slouží pacientům i veřejnosti. A abych nezapomněl, zrekonstruovali jsme centrální kotelnu, včetně instalace nové kogenerační jednotky, která pokrývá z velké části potřebu elektrické energie lázní a slouží současně jako náhradní zdroj. Máme rovněž vlastní zdroj pitné vody. Znamená vlastní zdroj vody nezávislost?

a tehdy začala naše spolupráce. Co vše jsme prožili, než došlo k privatizaci, se mohli čtenáři Lázeňského časopisu už dočíst. Tenkrát nebyla privatizace snadná, se státem se těžko jednalo. Až vstupem dnes majoritního akcionáře společnosti PURO-KLIMA, a.s., se završil celý projekt. Projevila se vaše profese v lázních jako výhoda?

Asi by se to tak dalo říct. Lékařů bylo tady dost, stavař ani jeden. Po znárodnění žily lázně z podstaty a do zásadní modernizace jednotlivých provozů se nedala ani koruna, pouze původní budova slatinných koupelí byla zbourána a nahradila ji poněkud nešťastná socialistická novostavba s plochou střechou. Avšak tento jediný pavilon dobře fungoval. Ostatní provozy byly děsivě zanedbané. Nebyl tu jediný pokoj s vlastní koupelnou, všechny pokoje měly hygienické

v té době zdědily jen dluhy, nemohli jsme toho z finančních důvodů moc dělat. Potřebovali jsme pomoc nového investora a tak po dlouhém hledání do lázní vstoupila společnost PURO-KLIMA. Mohli jsme začít plánovat. Pro mě tu byl zajímavý úkol – vypracovat stavebně architektonický generel dostavby lázní, což je pěkná koncepční práce. Museli jsme navrhnout budoucí potřeby lázní v ubytovací, stravovací a léčebné části včetně nového plaveckého bazénu. Podílel jste se na projekci od počátku?

Jako první byla realizována výstavba hotelu Anna Marie na zelené louce za účasti Puro-Klimy a jejích projektantů. V Anně Marii jsem spolupracoval s projektanty na návrhu interiérů. Pak ale přišla rekonstrukce kuchyně, jídelny, léčebného pavilonu a dostavba hotelu Grand. Koncepci těchto projektů jsem již zpracovával já. V mezidobí

Prakticky ano. Lázeňský provoz vyžaduje velké množství kvalitní vody. Původně měly jednotlivé lázeňské objekty svoje studny. V minulém roce jsme vybudovali a uvedli do provozu vlastní zdroj a úpravnu pitné vody pro celý areál lázní. Není to jednoduchá záležitost, je nutno splňovat přísné normativy a požadavky hygieny na kvalitu pitné vody, na druhé straně však máte jistotu, že nebudete mít problémy s kvalitou a plynulostí dodávky pitné vody při poruchách veřejného vodovodu. V čem pociťujete úspěch?

Za socialismu bylo hodně lázní komplexně opraveno, případně rozšířeno, a tak po privatizaci nevyžadovaly velké investice. Jak z výše uvedeného vyplývá, to nebyl náš případ. Naše lázně jsou v měřítku Česka malou společností a o to větším úspěchem je, že se nám podařilo dotáhnout areál do dnešní podoby a financovat ho. Zvažujete, že by jste rozšiřovali kapacitu?

Myslím, že současný prostor pro léčbu je optimální. To ale neznamená, že končíme (úsměv). Stále je co opravovat a dodělávat, a jakmile uzavřeme jednu etapu, víme, že

3/2005

5

Z LÁZEŇSKÉHO ŽIVOTA

Slavnosti písní a tanců

nás čeká nová – třeba obnova interiérů. I tuto práci mám rád, když se povede, může ještě více přispět ke spokojenosti našich návštěvníků.

která by měla stát na místě dnešní budovy Pardoubek, jsme již zpracovali. Byla by to v pořadí další užitečná lázeňská akce nejen pro návštěvníky našich lázní.

Pracujete na návrzích sám?

Myslíte, že se lidi z okolí sjedou?

Samozřejmě že ne. Navrhnout a zrealizovat novou budovu nebo rekonstrukci stávající stavby včetně interiérů je vždy týmová práce za účasti mnoha specialistů a zejména „osvíceného“ investora, bez kterého by žádná realizace nevznikla. Já pracuji se dvěma společníky v projekční kanceláři Ratelier s.r.o. v Brně. Všichni jsme předtím pracovali ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových míst a objektů. Na rekonstrukce památkově chráněných objektů se specializujeme stále. Realizace podle našich projektů jsou na mnoha místech naší republiky.

Bude-li tu možnost kvalitního koupání, určitě přijedou. Představuji si něco na způsob Rozmarného léta – molo, paluba, dřevěné převlékací kabiny. Město má záměr začlenit bazén s upravovanou vodou do části stávajícího přírodního rybníku Pardoubek. V zimě by část restaurace sloužila zejména pacientům a obyvatelům Bělohradu. Provoz restaurace by zajišťovaly lázně, koupaliště město, které je majitelem rybníka. Proč vás víc zlákala stavařina než medicína?

a koupaliště Pardoubek. Jak je to dale-

Na to se obtížně odpovídá, asi to byl vliv dědy i táty. Můj otec začal studovat stavařinu, ale utekl na medicínu, což zjistil můj děda, když otci přišla v bedně učební pomůcka – lidská kostra. Tehdy se zřejmě zrodil nápad spojit profesi mého dědy – stavitele a otce jako lékaře ve zdejších lázních. Z naší rodiny je věrná medicíně moje sestra, je revmatoložka a má soukromou praxi v Jindřichově Hradci.

ko?

Dokážete odhadnout, jak by se na vaše

Kdysi bývala v Bažantnici krásná dřevěná restaurace, 400 míst u stolů, tancovačky, v létě tu hrál dva měsíce lázeňský orchestr. Myslím, že myšlenka spojení koupaliště s kvalitní vodou a dobré zahradní restaurace je zajímavá, něco takového tu totiž chybí. Kdyby se tato tradice obnovila, rád bych byl u toho. Ostatně první návrh restaurace,

počínání a dnešní Anenské slatinné lázně

Až vše v lázních dokončíte, co potom?

Myslím, že bude stále co zlepšovat. Ale to už budu zřejmě v důchodu a pak bych se chtěl víc věnovat svým zálibám – práci se dřevem, namaloval bych si rád obraz, vytvořil sochu. Vím, že se mluví o stavbě restaurace

Ve dnech 16. až 19. června 2005 se konal již 31. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Slavnosti písní a tanců „Pod Zvičinou". Záštitu nad festivalem převzali: předseda vlády ČR Jiří Paroubek, hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík a poslanec PČR Vlastimil Dlab. Poprvé se lázeňským hostům v Anenských slatinných lázní a obyvatelům Lázní Bělohrad i okolním obcím představil zahraniční soubor ze Švédska v roce 1978. Letos mohli diváci sledovat Ballet Sitifis z Alžírska, Elliniki Paradosi z Řecka, soubor IYASA ze Zimbabwe, Malou zemi a Vesniaki z Ruska, zatančila i Indonéská taneční skupina a soubor maďarského tance Nyitnikék z Prahy. Z domácích souborů se představili: Hořeňáček a Hořeňák

z Lázní Bělohrad, Jizera z Liberce, Krušnohor z Chomutova, Malý Beskyd ze Zubří, Pálavánek z Mikulova a Podzvičinka – dechová hudba z Bílé Třemešné. Festival měl letos velký ohlas. Při závěrečném galakoncertu na náměstí K. V. Raise přivítaly Lázně Bělohrad neobvykle velký počet diváků.

díval váš otec?

Určitě by byl spokojený. Nepochybuji však, že své názory by razantně prosazoval. Ale našim společným cílem by vždy bylo, aby lázně prosperovali, a aby pacienti i lékaři u nás objevili klíč ke zdraví. Petr Trojan | Foto: autor

K velmi oblíbeným akcím v lázních patří besedy se zajímavými lidmi a osobnostmi. Povídání s hercem Miroslavem Moravcem přivedlo do hotelu Grand mnoho pacientů.

6

3/2005

VZPOMÍNKY

Z LÁZEŇSKÉHO ŽIVOTA

Lázeňský golfový turnaj

Nabízíme vám dnes již historické příspěvky z roku 1929, které ale v mnohém nezestárly…

Procházka po kraji V minulém čísle jsme uveřejnili nárys celé oblasti našeho podhoří až do Českého ráje směrem západním, na sever a východ, pak Podzvičinsko. Dnes chceme doplnit

tento obraz několika kratšími procházkami a výlety po nejbližším bělohradském okolí. Vraťme se ještě ke Zvičině. Tento kopec, vysoký 671 metrů nad mořem, na němž stojí kostelík, vévodí celému našemu dolu. Na Zvičinu vede cesta romantickým krajem z Lázní Bělohrad pěšinami dle značek turistického klubu přes Brtev, Vřesník a Bezník. Na vrchol kopce dojdeme za 2,5 hodiny obvyklé chůze. Na úpatí vrchu táhne se ves stejného jména. Před válkou (myslí se první světovou – pozn.), v době německého šovinismu, živeného vídeňskými vládami, byly sváděny o vrch Zvičiny doslovně krvavé boje, neboť České Podzvičinsko nedalo si vzít právo přístupu na Zvičinu, když přece už v letech šedesátých, v době vlasteneckých táborů konaly se na Zvičině ohromné meetingy, jak se tehdy shromážděním pod širým nebem říkalo. Zvičina bývá cílem tisíců návštěvníků v létě i v zimě. Odměnou každého návštěvníka je nádherný rozhled.

Hůra, kamenná skalní stráň na straně severní, porostlá mocným stromovím, bývá také cílem návštěvníků. Jsou zde zajímavé ohromné bludné kameny, ale i celé skupiny a dle všech známek musel se zde již před dávnými věky kámen dobývat a zpracovávat. Jsou zde i lomy čedičové. Na vrcholu hřbetu Hůry se nachází Krkonošská vyhlídka (ve výši 535 m n.m), odkud naskýtá se nám překrásný rozhled na Krkonoše, na výspy západní a na rovinu polabskou. Mezihoří jest malebné údolí jižně od Bělohradu. Toto údolí mezihořské přetíná lesnatý hřbet, zvaný hořickými Chlumy, který se táhne od Hořic západně k vesnici Konecchlumí, někdy sídlo českého pána Viléma Konecchlumského, který byl mezi oběťmi krvavé exekuce na Staroměstském rynku roku 1621. Přijíždíme-li od Chlumce k Lázním Bělohrad, jedeme rovinou až do Ostroměře, odkud jako vstupní branou do našeho podhoří projíždíme údolím Mezihořským. Vedle železničních kolejí se vine jako lesklý had řeka Javorka, vroubená olšovím a koberci šťavnatých luk. Údolím se vine také stezka Jiráskova, vedoucí vzhůru přes Libín a hřbetem Chlumů přes Hořice, Miletín na Zvičinu. Pěkný pomníček Mistra Jiráska pod svahem Libína při stezce tvoří harmonický velebný střed celého údolí mezihořského. Jihovýchodně od Lázní Bělohrad leží Myšičky, dle historiků tu kdysi bývala vesnice, jež ve třicetileté válce zanikla. Stojí zde kostelík, podle půdorysu původně románský. K západnímu průčelí byla roku 1850 postavena i věž. Zdroj: Lázeňský týdeník Lázně Bělohrad

SPOLEČENSKÉ OKÉNKO

V této rubrice připomínáme kulatá i půlkulatá pracovní a životní výročí všech, kteří pracují v Anenských slatinných lázních a.s. K pracovním jubileím zaměstnanců připojujeme poděkování a životním jubilantům blahopřejeme. ŽIVOTNÍ JUBILEUM

PRACOVNÍ JUBILEUM 10 let MUDr. Hýbnerová Vlasta 1. 9.

50 let Vávrová Alena

11. 8.

20 let Viktorinová Hana

10. 6.

60 let Davidová Anna

12. 7.

25 let Zakouřilová Maria

1. 9.

Milým hostem v sobotu 30. dubna při slavnostním zahájení sezony minigolfu roku 2005 byl i známý herec Jiří Krytinář, který přišel povzbudit hráče. Jak se už v prvním vydání Lázeňského časopisu vyznal, má k Anenským slatinným lázním jakýsi zvláštní citový vztah. Ve svém proslovu k účastníkům akce se přiznal, že právě pobyt ve zdejších lázních mu vždy

pomáhá nabrat nových sil. Hodně sil a úspěchů na minigolfovém hřišti v Lázních Bělohrad přejeme také všem letošním hráčům. V neděli 8. května se zde již za spolupráci s minigolfovým klubem z Hradce Králové rozpoutal turnaj jednotlivců a 4. kolo smíšených družstev oblasti Čechystřed. OPEN Lázně Bělohrad přilákal více než sedmdesát hráčů, kteří navzdory deštivému počasí celé dva dny podávali vynikající výsledky. Účastníkem soutěže byl i herec a moderátor Vladimír Čech, mimo jiné vicemistr Evropy v roce 1999, který skončil na 3. místě v kategorii jednotlivců.

Romantická projížďka v kočáře Jezdecký klub Robousy pořádá každou neděli projížďky okolím lázní kočárem taženým koňským spřežením. V nádherně restaurovaném kočáře mohou lázeňští hosté vychutnat krásy lázeňského parku. Projížďka začíná u kavárny Grand v odpoledních hodinách. Foto: ASL

3/2005

KULTURA

KULTURNÍ PROGRAM LÁZNÍ Bělohradské léto 2005 24. 6., pátek v 19 hod. BIGBAND ALDIS Hradec Králové hraje swing 1. 7., pátek v 19 hod. KONCERT DECHOVÉHO SOUBORU VČE Hradec Králové. Program – Vejvoda, Vacek, Poncar ad. 8. 7., pátek v 19 hodin swingový koncert E.S.B. QUINTET Milana Sedláčka 12. 7., úterý v 19.30 hod. JAPONSKO – ZEMĚ VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE, beseda s orientalistou p. Petrem Šimůnkem 15. 7., pátek v 19 hod. MELODYBRASS SWING BAND z Olešnice nad Cidlinou řídí Jan Petrovický 19. 7., úterý v 19.30 hod. UMĚNÍ A KULTURA ORIENTU, beseda s orientalistou p. Petrem Šimůnkem 22. 7., pátek v 19 hod. POUTA, folkový koncert populární skupiny z Pardubic 26. 7., úterý v 19.30 hod. MOUDROST ORIENTU NA NAŠEM STOLE, beseda s orientalistou p. Petrem Šimůnkem 29. 7., pátek v 19.30 hod. JIŘÍ KRYTINÁŘ – večer s nejmenším hercem v ČR a jeho hostem imitátorem Liborem Petrů 5. 8., pátek v 19 hod. EVERGREEN DIXIELAND BAND, koncert populárního orchestru z Nové Paky Od 10. 8. do 13. 8. 2005 ve spolupráci s MĚKS L. Bělohrad letní festival „BAŽANTNICE JEŠTĚ ŽIJE “ 11. 8. Staropražští heligonkáři 12. 8. DRUHÁ TRÁVA a Robert Křesťan – koncert 13. 8. ABBA World Revival – pocta světoznámé skupině proběhne v areálu lázeňského parku Bažantnice 19. 8., pátek v 19 hod. PŮVODNÍ ČESKÁ TANEČNÍ SHOW na motivy pohádek Popelka a Sněhurka – Taneční škola ROZMARÝN Hradec Králové. Hudba: MUDr. Petr Hubáček, choreografie: Vlaďka Hrbková. 26. 8., pátek v 19 hod. swingové melodie v podání JH BIG BAND z Hradce Králové, orchestr řídí Jiří Hasal 2. 9., pátek v 19 hod. EVERGREEN DIXIELAND BAND, koncert populárního orchestru z Nové Paky 9. 9., pátek v 19 hod. POUTA, folkový koncert populární skupiny z Pardubic v obměněném složení a repertoárem Změny programu vyhrazeny

7

Anenské slatinné lázně Lázně Bělohrad ■ Metabolická onemocnění s postižením

Vzhledem k vývoji medicínských oborů a demografickému vývoji české

kloubu (artritis, artikuální chondrokalció-

populace se dostává do popředí zájmu

za, ochronotická artropatie aj.) ■ Bolestivé sy. šlach. úponů, burz, podkož-

zdravotnictví i společnosti jak včasná rehabilitace, tak i dlouhodobá

ní tkáně, tuků a kosterních svalů, včetně

rehabilitačně zaměřená zdravotní péče.

postižení způsobených prací s vibrační-

Naší permanentní snahou je poskytovat

mi nástroji a nadměrným jednostran-

léčebnou péči na vysoké úrovni, což

ným přetížením, mimokloubní revmatis-

předpokládá dobré technické vybavení a co nejvyšší kvalifikaci personálu. Lázeňskou léčbu doporučuje příslušný odborník (uvedeno v Indikačním seznamu). Návrh na lázeňskou péči sepisuje pacientovi jeho registrující praktický lékař. Léčbu komplexní i příspěvkovou musí schválit revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny.

V Anenských slatinných lázních a.s. léčíme pacienty s diagnózami, které jsou uvedeny v Indikačním seznamu pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost v platném znění dle vyhlášky č. 58/1997 Sb. V lázních obecně existují tři základní typy léčby: 1) komplexní – zdravotní pojišťovny hradí léčbu, ubytování, stravování 2) příspěvková – zdravotní pojišťovny hradí pouze léčbu, pacient si hradí ubytování a stravování 3) samoplátecká – na vlastní náklady pacienta

mus celkový a lokalizovaný ■ Koxartróza v soustavném léčení ■ Genortóza v soustavném léčení ■ Artrózy v ostatních lokalizacích (včetně

Hyberdenovy polyartrózy s postižením ručních a nožních kloubů) ■ Vertebrogenní syndrom algický funk-

čního nebo degenerativního původu, soustavně léčený ■ Skoliózy idiopatické a jiné s tíží zakřive-

ní do 60 st. de Cobba, soustavně léčené ■ Stavy po úrazech pohybového ústrojí a po

ortopedických operacích včetně stavů po operacích

meziobratlových

plotének

a stenóz kanálu páteřního ■ Stavy

po ortopedických operacích

s použitím náhrady kloubní ■ Předoperační příprava před plánova-

nou náhradou kloubní ■ Stavy po popáleninách a po rekon-

strukčních výkonech, kde hrozí značné ■ Arkylozující spondylitis (Běchtěrevova

choroba)

Indikační seznam:

■ Ostatní séronegativní spondartritidy

DOSPĚLÁ LÉČEBNA

(psoritická artritis, Reiterův sy., entero-

■ Kořenové syndromy vertebrogenního

patické artritidy) a reaktivní (parainfek-

původu

ční) a druhotné artritidy

■ Svaly po poraněních a operacích cen-

■ Artropatie provázející krevní, endokrin-

trálního a periferního nerstva a poru-

ní, neurologická a plicní onem. (hemofi-

chami hybnosti, se známkami obnovují-

lická, diabetická artropatie, akromega-

cí se funkce

lie, hypertyreóza, hypertrofická pulmo-

■ Revmatoidní artritis st. I. – IV. (včetně

juvenilní artritidy)

smršťování jizev, do 6 měsíců po zhojení

nální osteortropatie, artrózy za snížení vnímavosti pro bolest apod.)

Anenské slatinné lázně, a.s. Lázeňská 165, 507 81 Lázně Bělohrad Česká republika TEL.: +420 493 767 111 +420 493 767 351 FAX.: +420 493 767 443 E-MAIL: l [email protected] www.belohrad.cz

Lázeňský časopis,

E-KONTAKTY [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

obecné obecné představenstvo ředitel obchodní oddělení léčebný úsek léčebný úsek dětská léčebna

Anenské slatinné lázně, a.s., Lázně Bělohrad

Vydává: ESKIRA, Mirovická 5, 182 00 Praha 8 / Odpovědný redaktor: Mgr. Petr Trojan (CREATIVUM)