MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ
Netholismus v teorii a praxi Diplomová práce
Brno 2013
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Mgr. Martina Martínková
Bc. Jana Koudelková
1
Bibliografický záznam KOUDELKOVÁ, Jana. Netholismus v teorii a praxi: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2013. 91 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Martina Martínková.
Anotace Diplomová práce Netholismus v teorii a praxi je zaměřena na prevenci sociálně patologické jevu závislosti na počítačích. Práce je rozdělena na tři části. V teoretické části jsou objasněny základní informace související s danou problematikou. Výzkumná část je vypracována na základě dotazníku, mapující postoj k počítačovým hrám a sociálním sítím u žáků na druhém stupni. V praktické části je zpracován Peer program aplikovaný na základní škole.
Klíčová slova Závislost, počítač, internet, sociální síť, rizika, kyberšikana, mediální prostředky.
Annotation The thesis Netholism in theory and practice is aimed at prevention of socialpathological phenomenon known as a computer addiction. The work is divided into three parts. In the theoretical part I provide essential information concerning the given issues. The research part is worked out on the basis of the questionnaires surveying the attitude to computer games and social network of older primary pupils. In the practical part there is made the Peer programme applied in the primary school.
Keywords Addiction, computer, the Internet, social network, dangers, cyberbullying, meidia resources.
2
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V Brně dne 20. 4. 2013
Podpis autora:
3
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Martině Martínkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat za povolení rodičům žáků z videí a v neposlední řadě MŠ a ZŠ Brno, Blažkova 9 za uskutečnění „Peer programu“.
4
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 Teoretická část .................................................................................................................. 9 1
Netholismus ............................................................................................................... 9 1.1
1.1.1
Znaky závislosti .......................................................................................... 10
1.1.2
Typy závislosti............................................................................................ 10
1.2
Internet ............................................................................................................. 11
1.2.1
Historie internetu ...................................................................................... 11
1.2.2
Internet jako zdroj informací .................................................................... 11
1.2.3
Internet a jeho silné stránky ..................................................................... 12
1.2.4
Internet a jeho rizikové stránky ................................................................ 12
1.3
Závislost jménem netholismus ......................................................................... 13
1.4
Počítačové hry .................................................................................................. 15
1.4.1
Multiplayer a online hry ............................................................................ 15
1.4.2
World of Warcraft ..................................................................................... 16
1.5
Sociální sítě ....................................................................................................... 18
1.5.1
Facebook ................................................................................................... 19
1.5.2
Lidé.cz ........................................................................................................ 21
1.5.3
Spolužáci.cz ............................................................................................... 21
1.5.4
Google Plus ................................................................................................ 22
1.5.5
Twitter ....................................................................................................... 22
1.6 2
Závislost .............................................................................................................. 9
Prostředky moderní komunikace ..................................................................... 23
Rizika spojená s užíváním internetu a počítače ....................................................... 25 2.1
Rizika využívání internetové komunikace a práce s počítačem ....................... 25
2.1.1
Rizika v oblasti psychosociálního vývoje ................................................... 25
2.1.2
Jak předcházet fyzickým a zdravotním rizikům......................................... 26
2.2
Rizika sociálních sítí .......................................................................................... 27
2.3
Kyberšikana ...................................................................................................... 27
2.3.1
Další formy kyberšikany ............................................................................ 29 5
3
Prevence netholismu ............................................................................................... 31 3.1
Prevence v rámci mediální výchovy ................................................................. 31
3.2
Prevence netholismu v rámci výchovy v rodině ............................................... 32
3.3
Internetové stránky zabývající se bezpečím na internetu ............................... 32
3.4
Když prevence nezabere................................................................................... 33
Výzkumná část................................................................................................................. 34 4
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 34 4.1
Cíle výzkumu ..................................................................................................... 34
4.2
Metodika práce ................................................................................................ 34
4.3
Stanovení hypotéz ............................................................................................ 35
4.4
Výsledky výzkumu ............................................................................................ 36
4.5
Diskuze a shrnutí výzkumu ............................................................................... 56
Praktická část .................................................................................................................. 57 5
Peer program ........................................................................................................... 57 5.1
Průběh Peer programu ..................................................................................... 57
5.2
Reakce na Peer program .................................................................................. 60
Závěr ................................................................................................................................ 65 Resumé ............................................................................................................................ 67 Summary ......................................................................................................................... 67 Elektronické zdroje .......................................................................................................... 68 Použitá literatura............................................................................................................. 74 Přílohy ............................................................................................................................. 75
6
Úvod Pro dané téma jsem se rozhodla po zkušenosti role učitelky výchovy ke zdraví na druhém stupni základní školy, kdy jsem zjistila, že žáci tráví většinu svého volného času na počítačích, ale mnozí z nich nejsou natolik počítačově gramotní, jak by se očekávalo. V rámci pedagogické praxe mě udivilo, že žáci nemají téměř žádné povědomí o závislostním chování na mediálních prostředcích. Tato fakta mě motivovala k tomu, abych ve svých hodinách začala s žáky danou oblast více probírat. V médiích se stále častěji objevují tragické negativní příklady mladistvých závislých na počítačích. Především je varovné jejich agresivní chování vůči druhé osobě, na kterém se do jisté míry podílí právě hraní počítačových her, kde hlavním cílem je zničit protihráče často krutým způsobem. Jako učitelka jsem se již několikrát setkala se zhoršením prospěchu, které bylo často právě zapříčiněno dlouhým trávením času u počítače. Důležitou roli v rámci prevence může sehrát právě škola. Ve školním prostředí se mohou žáci seznámit s touto problematikou a osvojit si žádoucí přístupy k řešení dané problematiky. Rodiče mnohokrát ani neví, jak jejich děti tráví volný čas. Uklidňují se, že jejich dítě neužívá drogy, ovšem netholismus vzniká často právě v dětském pokoji. Z tohoto důvodu jsem ve své diplomové práci zpracovala preventivní program vrstevníků, kde právě žáci, jež jsou každodenními uživateli novodobých mediálních prostředků, přebírají roli učitele a informují o této problematice žáky mladších ročníků. V práci jsou definovány nejdůležitější pojmy, které jsou úzce spjaty s již zmíněnou problematikou sociálně patologických jevů – netholismus a spadají do velké skupiny novodobých závislostí. Mimo to je zde spojitost s nejčastějšími rizikovými oblastmi, které jsou s užíváním mediálních prostředků spojeny. Výzkumné šetření pak přímo poukazuje na výsledky dotazníku, které bylo zaměřeno na problematiku užívání počítače a sociálních sítí na druhém stupni základní školy.
7
V praktické části je navíc zpracovaný - Peer program, jehož tvorba je zde podrobně popsána. Tento program byl aplikován na základní škole a do měsíce po jeho realizaci byla zjištěna zpětná vazba z řad žáků. Součástí příloh je také DVD, kde je zmíněný Peer program, na němž se podíleli žáci Mateřské a Základní školy Brno, Blažkova 9. Dle mého názoru má problematika sociálně patologických jevů v současné době stále rostoucí tendenci a s tím je spojeno i závislostní chování na internetu a počítačích. Ráda bych, aby diplomová práce Netholismus v teorii a praxi pomohla v prevenci tohoto závislostního chování. Zároveň také doufám, že bude jako vhodná inspirace pro učitele při výuce této problematiky a usnadní jim tak přípravnou činnost.
8
Teoretická část 1
Netholismus
Netholismus je označení pro psychickou závislost na mediálních prostředcích, konkrétně na internetu, počítačových hrách, zejména online virtuálních hrách, sociálních sítích, mobilních přístrojích apod. Pod tímto odborným termínem se setkáváme s komunikací po chatu, prohlížení internetových stránek či psaní e-mailů. Samotná závislost se velmi často dá jen těžce rozpoznat a spousta lidí si ji ani nemusí uvědomovat. V současné době ale můžeme rozlišit, na čem jsou více závislé dívky a na čem jsou více závislí chlapci. Mezi nejpopulárnější a svým způsobem i nejzrádnější u chlapců řadíme počítačové hry, např. hru World of Warcraft zkráceně WoW. U dívek převládá závislost na sociálních sítích, nejčastěji Facebook. (Úvod do problematiky netholismu [online]. 2011)
1.1
Závislost
Definice závislosti dle Mezinárodní klasifikace nemocí: *…+ „Syndrom závislosti je skupina fyziologicky, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající).“ *…+ (Nešpor, 2011, s. 9) Dle Hajného (2001, s. 14) je závislost onemocnění, charakteristické naléhavou touhou po účincích drogy, kterou nemocný užívá i přes řadu nepříjemných problémů, které způsobuje. „K závislosti se člověk obvykle dostane přes experimentování a postupem času i pravidelné užívání drogy. *…+ Zpočátku může dotyčný užívání drogy kontrolovat – ale to obvykle nedělá natolik, aby s tím přestal. Zvláště tehdy, pokud existují důvody pro další užívání.
9
Takovými důvody mohou být osobní problémy, nuda, stres, tlak vrstevníků, nemoc a podobně. Po čase ztrácí závislý schopnost užívání kontrolovat a kromě fyzické závislosti se i jeho životní styl mění natolik, že není snadné užívání drog opustit. Závislost na účincích drogy je doprovázena i sociální „závislostí“ na skupině lidí, ve které se droga distribuuje a užívá. *…+ Závislost kromě užívání zahrnuje i široké spektrum chování, které je v rozporu s běžným chováním v rodině, škole či zaměstnání.“ (Hajný, 2001, s. 14) 1.1.1
Znaky závislosti
Silná touha nebo pocit puzení užívat látku.
Zhoršené sebeovládání.
Somatický (tělesný) odvykací stav.
Růst tolerance.
Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivých následků. (Nešpor,
2011, s. 9) 1.1.2
Typy závislosti
Psychická závislost – Touha užít látku znovu. Nemusí jit vždy o pocit, který její užití dodává, ale často je součástí situace, která s užíváním spojena. Jde o hlavní faktor, který celou závislost upevňuje. Fyzická závislost – Při dlouhodobém užívání si tělo samo začne vytvářet závislost na jejím dodání, které se porjevuje abstinenčními příznaky, které vedou nemocného k získání drogy za každou cenu. V některých případech mohou být i příčinou smrti. (Lékaři online *online+. 2012)
10
1.2
Internet
1.2.1
Historie internetu
Historie internetu sahá do doby studené války mezi Západem a Východem a tedy i do doby různých tajných vojenských projektů. Společnost RAND se zabývala podobnými projekty na straně Američanů. V šedesátých letech měla tato společnost za úkol vyřešit problém, jak by mohly vyměňovat informace jednotlivé vojenské základny, města a státní úřady na jednom uzlu, na který byli napojeni ostatní uživatelé. Pokud by nepřítel tento uzel zničil, nefungovala by tak celá síť. Společnost RAND v roce 1964 navrhla síť, která nemá žádny centrální uzel a zároveň dokázala od samého začátku odolávat kolizím. Tento projekt se rozhodla financovat společnost ARPA, a tak na podzim roku 1969 byl nainstalován první uzel sítě. Koncem téhož roku již existovaly uzly čtyři. Podle svého sponzora nesla jméno ARPANET. Síť byla oblíbená a spolehlivá. V roce 1972 již měla dokonce 37 uzlů. ARPANET se stal velice oblíbenou sítí zvláště mezi vědci a studenty, kteří ji používali k vzájemné komunikaci. Netrvalo dlouho a síť přesáhla hranice Spojených států. Tím se z ní stala síť mezinárodní a změnila své jméno na nám známý INTERNET (inter – mezinárodní, net – síť). Rok 1991 se zapsal do historie internetu vznikem World Wide Web, zkráceně WWW. Jedná se o označení standardu pro přenos hypertextových a grafických informací. Díky WWW se stal internet přístupný i širší veřejnosti, nesloužil tedy jen pro počítačové fandy a akademickou obec, ale díky internetovým stránkám se uživateli stali i ti, kteří nemají s počítači nic společného. (Navrátil, 2001, s. 10)
1.2.2
Internet jako zdroj informací
Z úst laiků se odborníci setkávají s názory, že internet je jakýsi počítačový bůh. Lze na něm najít vše, všechny otázky jsou předem zodpovězeny a jejich spolehlivost je stoprocentní. Uživatel se ovšem setká se zklamáním, když se poprvé seznámí s internetovým prohlížečem. Zjistí, že k získání informací je potřeba trochu snahy. Nikdo nepopírá, že internet není zdroj neuvěřitelného kvanta informací. Pravdou ale 11
zůstává, že získání konkrétní informace, kterou potřebuje, nemusí být vždy snadné. (Navrátil, 2001, s. 12) „Na internetu jednou bude úplně všechno, ale největší problém bude najít to.“ (Navrátil, 2001, s. 12) S výrokem Navrátila musím souhlasit. Internet je zahlcen informacemi, to může vést k neschopnosti současných žáků a studentů pochopit význam textu a čerpat z jiných zdrojů, které umožní najít správné odpovědi.
1.2.3
Internet a jeho silné stránky
Internet je fyzická síť, pokrývající celou zeměkouli. Na internetu jsou uživatelé, kteří jsou právě připojeni v režimu online, což znamená v reálném čase. Internet pracuje nepřetržitě na celé Zemi, připojeni tak mohou být lidé v různém časovém pásmu v různých částech světa. Internet umožňuje digitálně přenášet data (obrázky, zvuk, video, telefonní hovory a jiné soubory). Komunikovat pomocí internetu je levná záležitost. Lze komunikovat s celým světem. Internet se snadno ovládá, což umožnil vznik internetových prohlížečů. Internet oplývá velkým množstvím uživatelů. Lidé, firmy a různé instituce se na internetu prezentují svými stránkami a tím se internet stává atraktivnějším a zajímavějším pro všechny uživatele. Internet umožňuje svobodné a absolutní publikování. Pružnost a rychlost patří mezi kladné vlastnosti internetu. Na internetu probíhá veškerý přesun a změna dat v elektronické podobě. (Navrátil, 2001, s. 13) 1.2.4
Internet a jeho rizikové stránky
Internet nedokáže rozlišit správné a mylné informace. Uživatelé jsou vystaveni riziku, že nezodpovědným jednání na síti mohou ztratit soukromí. Zároveň mohou být nevědomě obětí trestních činů, popř. zapojení se do trestních činů (např. krádež PIN kódu a vybrání účtu, zneužití dat k páchání trestného činnosti, ztrát identity apod.).
12
Při komunikaci s jiným uživateli se můžeme setkat s rizikem, že se druhý uživatel vydává za někoho jiného. Nevýhodou internetu je možnost nabourat se do nezabezpečeného systému a zneužít jeho informace. (Pozitiva a negativa internetu [online]. 2012)
1.3
Závislost jménem netholismus
Závislost na počítačích poprvé označil americký psychiatr Ivan Goldberg v roce 1995. Sám tvrdí, že lidé při této závislosti opouštějí své zájmy, rodiny a přátele pouze za účelem trávit více času u počítače. Původně byl označován termínem IAD – Internet Addiction Disorder, závislost na internetu. Řada odborníků však byla přesvědčena, že taková závislost neexistuje, ovšem popsání projevů je důkazem, že tato závislost opravdu existuje. (Nový přízrak závislosti *online+. 2009) Mezi hlavní projevy závislosti patří únava, zanedbávání základních potřeb - jídla a pití, spánku či hygieny. „Lidé ztrácejí pojem o čase a v případě nedostupnosti internetu vykazují abstinenční příznaky v podobě napětí, vzteku či depresivních stavů. Současně se soustřeďují na získávání stále lepší techniky a softwaru a v práci či při studiu podávají horší výkony. Běžné je lhaní, hádky, sociální izolace. Objevují se i psychosomatické poruchy.“ (Nový přízrak závislosti *online+. 2009)
Další příznaky vedoucí k závislostnímu chování na počítači (Závislost na počítačích a počítačových hrách *online]. 2013): méně vykonané práce pocit prázdnoty, když není člověk u počítače ztráta kontroly nad časem tráveným u počítače brzké vstávání k počítači nebo ponocování u počítače rostoucí nervozita a neklid, když delší dobu nemůže hrát přemýšlení o počítači, když ho zrovna nepoužívá kradení peněz na nákup her stále více času potřebného k uspokojení ze hry lhaní o závislosti hraní kvůli úniku od osobních problémů 13
zanedbávání učení opouštění dřívějších zájmů a přátel zhoršující se školní výsledky
Konkrétní kazuistiky netholismu ve světě Případ z Nového Mexika uveřejněný na portále Novinky.cz ([online]. 2012) „Matka malého dítěte byla odsouzena k 25 letům vězení, protože kvůli hodinám stráveným hrou na internetu nechala svou dceru hladovět. Colleen Christieová byla natolik zaměstnaná hrou World of Warcraft, že si ani nevšimla, že její dcera umírá hladem. Tříletá holčička, která byla převezena do nemocnice v bezvědomí, vážila pouze deset kilogramů.“ (Závislost na internetu působí podobné změny v mozku jako alkohol nebo drogy [online]. 2012) „V roce 2005 zemřel na srdeční zástavu Lee Seung Seop z Jižní Koreje poté, co hrál nepřetržitě padesát hodin hru StarCraft. V roce 2007 zemřel v Číně učitel Xu Yan po patnácti dnech strávených hraním různých her. O dva roky dříve spáchal třináctiletý chlapec Zhang Xiaoyi sebevraždu skokem z výškové budovy poté, co si stěžoval, že nedokáže přestat s hraním online her.“ (Nový přízrak závislosti *online+. 2009) „V roce 2008 ve Philadelphii utloukl Tyrone Spellman svou sedmnáctiměsíční dceru, když rozbila jeho přístroj Box. V Ohiu zastřelil sedmnáctiletý Daniel Petric matku a postřelil otce poté, co mu zabavili hru Halo 3.“ (Nový přízrak závislost *online+. 2009)
Konkrétní kazuistiky netholismu v České republice „Šestnáctiletá Zuzana má zkažené léto. Vysvědčení na konci roku nedostala. Má totiž před sebou reparát z fyziky. Podle jejích rodičů je důvodem právě internet. „Když sedí za počítačem, vůbec nevnímá čas. Kdybych ji nehnala spát, seděla by u něj do noci. Nejčastěji má otevřenou tu svoji zelenou kytku,“ rozčiluje se její matka. Zelená kytka je symbolem ICQ, oblíbeného internetového komunikačního kanálu. Zejména mladí lidé se na něm vydrží bavit hodiny a hodiny. Když začala Zuzana vysedávat u počítače, zhoršil se jí nejen prospěch ve škole, ale dostavily se i poruchy spánku a začala nabírat kila. „Nejedla třeba celý den a pak vyluxovala ledničku,“ stěžuje si její matka.“ (Závislost na internetu může obrátit život vzhůru nohama *online+. 2008) 14
„Student Josef byl závislý na online hraní a svůj příběh komentuje takto: „Když jsem nastoupil na vysokou školu, tak jsem na strahovských kolejích začal hrát hru Counter Strike. Nevím, jak se mi to povedlo, ale úplně jsem díky tomu přestal chodit do školy a rozešla se se mnou přítelkyně, se kterou jsem chodil pět let. Po roce na koleji jsem musel strojní fakultu předčasně opustit. Paradoxně mě vyhazov ze školy přivedl do normálního života.“ (Netholismus [online]. 2010-2012) „Společnosti, které hry vyrábějí, jakoukoli odpovědnost za tyto události odmítají. Poukazují na vysoké počty běžných uživatelů, kteří hrají počítačové hry pro zábavu a v únosné míře.“ (Nový přízrak závislosti *online+. 2009) Dle mého názoru by měli rodiče nabídnout dětem větší rozhled volnočasových aktivit, děti by tak našly jiné vybití své energie, než pomocí agresivních her. Pravdou, ale zůstává, že vše je otázkou peněz a proto je mnohdy levnější investovat do počítačové hry než do sportu.
1.4
Počítačové hry
Počítačová hra se odehrává ve virtuálním světě, kde hráč může mimo jiné měnit i svou identitu. Obvykle musí hráč plnit nějaký úkol, často v nějakém časovém limitu. Námětem pro hru může být naprosto cokoliv – film, historické reálie a války, obyčejný život nebo fantastické bitvy mezi smyšlenými národy. V současné době jsou mezi uživateli nejvíce rozšířeny tzv. online a multiplayers hry. (Počítačové hry *online+. 2012) Negativní vliv počítačových her na děti si zde dovoluji popsat v tragickém případu sedmnáctiletého řidiče. Tento mladý řidič vozu Audi jel po dálnici D1 nepřiměřenou rychlostí a způsobil, tak dopravní nehodu, kterou se stal sám obětí. (Vokáč *online+. 2013) V médii se objevily skutečnosti z výpovědi jeho kamarádů, že před usednutím do automobilu, hrál počítačovou hru se stejnou tematikou. Počítačové hry sebou ovšem přináší i vlivy pozitivní viz kapitolu Pozitivní vlivy při hře WoW. 1.4.1
Multiplayer a online hry
Multiplayer (hra o více hráčích) je označení pro takovou počítačovou hru, kterou hraje v reálném čase různé množství hráčů. Potřeba je k tomu buď tzv. zesíťování 15
počítačů, se kterým se hráč může setkat především v počítačových hernách, nebo internet, který má již každý doma. Cílem hry je využití kooperativní spolupráce mezi hráči a může dojít tak ke společnému výsledku hry, nebo se zde naopak hráči setkávají jako protivníci. Pro hráče je atraktivnější bojovat s reálnou fyzickou osobou, než proti osobě řízenou počítačem. Nyní nabízí téměř každá komerčně úspěšná hra verzi multiplayer. (Počítačové hry *online+. 2012) „Online hra je taková počítačová hra, která umožňuje pomocí internetu nebo jiné počítačové sítě hraní dané hry více hráči. Buď je hra specificky pro hru více hráčů navržena, nebo nabízí online hru jako druhou možnost vedle hry pro jednoho hráče, kde není potřeba připojení k žádné síti.“ (Online hry [online]. 2012)
1.4.2
World of Warcraft
World of Warcraft, zkráceně WoW, patří mezi nejhranější hry současnosti a to napříč věkovým spektrem. Jedná se o fantasy počítačovou hru. Tato multiplayer online hra umožňuje setkat se na jednom místě v jednom čase s tisíci hráči z celého světa. V samotné hře se hráč pohybuje v rozsáhlém virtuálním světě, setkává se s jinými hráči, baví se s nimi a bojuje s nimi. Mimo ně zde vystupují ještě tzv. nehráčské postavy, které představuje počítač. Některé postavy jsou určeny k zabíjení, jiné rozdávají úkoly, pomocí kterých hráč postupuje celým virtuálním světem. Hráč si v této hře sám vytváří svou postavu, za kterou bude bojovat. Ta se od ostatních může lišit výběrem rasy, povoláním, stylem hraní, talentem a profesí.1 (Word of Warcraft [online]. 2012) V dubnu roku 2008 bylo odhadnuto 62% uživatelů, kteří dávají přednost předplacené verzi World of Warcraft ze skupiny MMORPG2 her před ostatními. Ke
1
Povolání a profese nejsou ve hře totéž. Povolání je hlavním faktorem ovlivňujícím faktorem, který
může změnit styl hraní ve skupině. Profese umožňuje těžit přírodní suroviny a vyrábět nové předměty. (World of Warcraft [online]. 2012) 2
MMORPG „je počítačová hra na hrdiny o více hráčích, která umožňuje tisícům hráčů po celém světě být
duchem v jeden čas na jednom místě; ve zpravidla fiktivním virtuálním světě skrze Internet. MMORPG hry jsou odnoží online her.“ (MMORPG [online]. 2013)
16
stejnému roku bylo zapsáno více jak 11, 5 milionů hráčů na celém světě. Každý pátý hráč je ženského pohlaví. (Ohromující statistiky World of Warcraft *online+. 2011) Pozitvní vlivy při hře WoW 1)
Rozvoj sociálních dovedností – hráči se pomocí hry učí komunikaci
v prostředí, kde jsou jasná pravidla a jejich porušení se trestá. Hráči proto musí tyto pravidla uznávat. Součástí hry je spolupráce k dosažení úspěchu. Mimo spolupráci se musí také hráči navzájem podporovat, motivovat a společně plánovat strategie. 2)
Pozitivní vliv na koncentraci – ve hře je důležité, vedle porážky
protivníka, také udržet se na živu. Hráč se tedy musí starat i o vyrábění nástrojů, přípravu lektvarů atd. To v hráči rozvíjí logické myšlení. 3)
Finanční gramotnost – hráč je nucen získávat finanční prostředky, které
ve hře dále využívá. Otázkou je, jakým způsobem finanční prostředky získává a do jaké míry je možné srovnání s reálným světem. 4)
Aktivní relaxace – uživatelé často hrají tuto hru, aby utekli od reálného
všedního světa. Při hře nacházejí uvolnění a efektivní relaxaci. 5)
Rozvoj jazykových kompetencí v cizím jazyce – nelze přehlížet vliv
angličtiny na jazykový rozvoj hráče. Hráč se učí anglicky, jak aktivně, tak pasivně. 6)
Vizualizace WoW – hra se nesnaží, aby byla podobná reálnému světu.
Samotná smrt postav je také bez brutálností znázorněna jednoduchým stylem. (Kopecký *online+. 2012) Negativní vliv při hře WoW 1)
Hra poskytuje psychický a emocionální únik z reality, který v nadměrném
množství může vést k závislosti. 2)
Hra má potencionál vše konzumovat, nahradí vše ostatní v životě
uživatele a stane se prioritou. 3)
Ve vzácných případech dochází k nerozpoznání reality od fantazie.
4)
Pro hráče je snadnější strávit více času na rozvoji virtuální postavy, než
na rozvoji své vlastní povahy. 5)
Hodnota sama sebe může být zabalena v identitě ve virtuálním světě a
ne ve světě reálném. 17
6)
Lidé, kteří nemají silnou osobní identitu, zdravé vztahy, účelnost a
vhodné způsoby vyvíjení své síly ve světě reálném, budou tyto vlastnosti vytvářet ve světě virtuálním, obvykle se škodlivými výsledky ve skutečném hledání vlastní identity a sociální interakce. (World of Warcraft FAQs of Christians [online]. 2007)
1.5
Sociální sítě
„Sociální síť, zvaná též společenská síť, komunitní síť či komunita, anglicky social network, je propojená skupina lidí. V širším slova smyslu je sociální síť každá skupina lidí, která spolu udržuje komunikaci různými prostředky. V užším, moderním a značně převazujícím pojetí se sociální sítí nazývá služba na Internetu, která registrovaným členům umožňuje si vytvářet osobní (či firemní) veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet informace, fotografie, videa, provozovat chaty a další aktivity.“ (Sociální síť [online]. 2012) „Lidé jsou dnes rozděleni na dva tábory. Na ty, kteří sociální sítě využívají rádi, a na ty, kteří s nimi nechtějí mít nic společného. Mnoho lidí je k nim nedůvěřivých a nevidí v jejich existenci žádný přínos. Ale se sociálními sítěmi je to jako s ohněm – musíte jim velet vy.“ (Mazancová Losekoot *online+. 2011) Rogers (2011, s. 34) definuje sociální síť, jako služby umožňující snadné a jednoduché spojení s ostatními s možností sdílení fotografií a zábavy. „Ovšem pokud se na nich neuplatňují bezpečností pravidla, mohou být zneužity k rozšiřování pomluv a drbů a dokonce vést ke kyberšikaně např. spolužáka. Tlak okolí a snaha být populární díky počtu následovníků a „přátel“ mohou vést děti k tomu, že přijmou „žádost o přátelství“ od člověka, kterého neznají. Tím mu poskytnou přístup k osobním informacím, což je činí zranitelnými. Na sociálních sítích navíc není nijak těžké vytvořit si falešný účet a kontaktovat oběť kyberšikany pod cizí či smyšlenou identitou. To umožňuje agresorům zachovat si anonymitu a zároveň sledovat svou oběť.“ Mezi sociální weby užívaných na území České republiky patří např. Lidé.cz, Spolužáci.cz, Libimseti.cz apod. Ze zahraničních webů je jednoznačně nejrozšířenější a nejznámější Facebook. (Bugner [online]. 2009) Stále vyšší popularitě se dostává sociální síti Twitter a Google Plus. 18
1.5.1
Facebook
Facebook patří již mezi rozsáhlý webový systém, který slouží především ke tvorbě sociálních sítí. Nezbytnou součástí Facebooku je komunikace mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavy. Facebook je plně přeložen do 68 jazyků. (Facebook *online+. 2012) Ke dni 18. 2. 2013 je na Facebooku celosvětově zaregistrováno 963 812 360 uživatelů. V České republice se k Facebooku hlásí ke stejnému datu 3 849 900 uživatelů, což je 36,75% obyvatelstva. Následující grafy zaznamenávají rozdělení uživatelů dle věku a pohlaví. (Checkfacebook [online]. 2013)
Rozdělení dle věku uživatelů
Rozdělení dle pohlaví uživatelů
(Checkfacebook [online]. 2013)
Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerbergem. V únoru 2004 byl poprvé spuštěn jako komunitní síť pro studenty univerzity v Harvardu. (Bugner, Martin [online]. 2009) „Až v létě roku 2006 byl Facebook zpřístupněn všem uživatelům internetu starším 13 let. Právě od této doby začal nabývat nebývalý růst celého systému Facebook. Z nenápadné univerzitní aplikace se během pár měsíců stal nový fenomén na internetu“ (Vše o sociální síti Facebook.com *online+. 2012) Skutečný příběh Marka Zuckerbergra o jeho tvorbě sociální sítě Facebook byl námětem k filmu The Social Network – Sociální síť (2010).
19
Využití Facebooku (Vše o sociální síti Facebook.com *online+. 2012) Facebook se dá především využít k navázání komunikace s lidmi, kteří nejsou mezi sebou v dlouhodobém, ale i krátkodobém kontaktu. Uživatele Facebooku lze jednoduše vyhledávat podle jména, bydliště a dalších informací, které má dotyčný uvedený v profilu. U každého profilu lze prohlížet seznam přátel a tím se snáze dostat k novým známostem nebo „zapomenutým“ přátelům. Každý uživatel má tzv. Zeď, skrze kterou může sdílet své momentální myšlenky, potřeby, činnosti atd. se všemi svými přáteli. Facebook je taktéž dobrým místem pro sdílení fotografií a videí. Na svém profilu si lze jednoduše vytvořit album, které mohou ostatní přátelé komentovat a hodnotit. Facebook se dokáže postarat svým uživatelům i o zábavu prostřednictvím online her nebo testů. „Bohužel úroveň většiny testů je naprosto strašná. Je to způsobeno zejména tím, že test může vytvořit kdokoliv.“ (Vše o sociální síti Facebook.com *online+. 2012) Facebook je také „ráj reklam“ a „lákadel“ co se týče nakupování. Dále se zde uživatel může přidat k jakékoliv skupině, se kterou se ztotožňuje, ať je to oblíbená kniha, akce, skupina či sportovní oddíl apod. Co bychom si měli zapamatovat při užívaní Facebooku (Kulhánková, 2010, s. 110) Některý obsah, který sdílíme, a kroky, které provádíme, se zobrazují na Hlavní stránce našich přátel a na dalších stránkách, které navštívíme. I po odebrání informace z našeho Profilu či vymazání účtu zůstávají kopie těchto informací všude tam, kde byly tyto informace v nějakém rozsahu sdíleny s ostatními či rozšířeny jiným způsobem podle nastavení soukromí, popřípadě pokud tyto kopie vytvořili či uložili jiní uživatelé. Naše informace mohou ostatní uživatelé dále sdílet a kopírovat. Určité typy komunikace, které odesíláme ostatním uživatelům, nelze odstranit. Jsou to například zprávy. Když zveřejňujeme informaci v Profilu jiného uživatele či okomentujeme příspěvek jiného uživatele, tato informace podléhá nastavení soukromí daného uživatele. 20
Pokud použijeme ke zveřejnění informace na Facebooku externí zdroj (například mobilní aplikaci), měli bychom u takového příspěvku vždy zkontrolovat nastavení soukromí. Oficiální webové stránky: www.facebook.com 1.5.2
Lidé.cz
Lidé.cz je sociální síť provozovaná internetovým vyhledávačem Seznam.cz. (Lidé.cz *online+. 2012) „Uživatelé na Lidé.cz pokrývají všechny věkové kategorie a zájmové skupiny, přičemž mladší generace tvoří největší uživatelskou základnu. Server je rozdělen do několika kategorií včetně populárního chatu, diskusních fór, seznamky a internetových deníčků, tzv. blogů.3“ (Seznam.cz O nás *online+. 2012) Oficiální webové stránky: www.lidé.cz Dle mého názoru slouží tyto stránky především jako seznamka. Uživatelé nemusí čekat na výzvu kamaráda, aby je sem pozval, to umožňuje případně jednodušší seznámení s novými uživateli. Lidé jsou zde většinou pod přezdívkou, což zvyšuje jejich anonymitu. 1.5.3
Spolužáci.cz
Spolužáci.cz je komunitní server provozovaný internetovým serverem Seznam.cz. Sdružuje současné a bývalé spolužáky ze škol na území celé České republiky od základních až po vysoké školy. Samotná služba je členěna podle jednotlivých školních tříd a uživatelům umožňuje nepřetržitý kontakt mezi svými spolužáky. (Spolužáci.cz [online]. 2012) Oficiální webové stránky: www.spolužáci.cz S rozmachem mezinárodních sociálních sítí se domnívám, že je tato služba již ne natolik využívána.
3
„Blog (původně web log) je typ webové stránky, na které jednotlivci nebo společnosti aplikují články
(příspěvky, zápisky, blogposty) většinou reagující na aktuální dění. Obvykle bývá psaný spíše neformálním stylem.“ (AbcLinuxu, [online], 2011)
21
1.5.4
Google Plus
Google Plus je v České republice od roku 2011, jedná se internetovou sociální síť, která byla založena společností Google. Původně byla navržena pouze pro uzavřený okruh uživatelů, postupně ovšem byla jeho kapacita navýšena a v současnosti se může pochlubit až několika miliony uživateli. Google Plus je označován za jednu z přímých konkurencí Facebooku a Twitteru. (Google+ [online]. 2013) Oficiální webové stránky: www.plus.google.com 1.5.5
Twitter
Twitter byl založen roku 2006 Jackem Doreym. Twitter slouží jako sociální síť a mikroblog4. Svým uživatelům umožňuje číst a posílat příspěvky zaslané jinými uživateli. Tyto příspěvky se označují jako tweety. Příspěvky mohou být dlouhé maximálně 140 znaků. Uživatelé Twitteru zasílají nebo dostávají tweety přes webové stránky Twitter nebo jako krátké textové zprávy SMS. Mezi českými uživateli se odhaduje, že Twitter má zhruba 76 000 uživatelů. Od 6. srpna 2012 je Twitter dostupný i v češtině. Oficiální webové stránky: www.twitter.com (Twitter [online]. 2012)
Pro zajímavost si zde dovoluji poukázat na statistiku, která popisuje počet aktivních uživatelů sociální sítě na území České republiky.
(Počet aktivních uživatelů sociálních sítí v ČR *online+. 2012 – 2013) 4
Mikroblog je obdoba klasického blogu, ale text je omezen předepsanou délkou. (Pixolo. *online+, 2012)
22
1.6
Prostředky moderní komunikace
„Návykové jsou nejen počítačové hry, ale i přenosné zařízení – mobily, kapesní počítače, přenosné herní konzole. Podle průzkumu z roku 2008 takové přístroje používá jeden z pěti Američanů. Z nich si šedesát procent přístroj bere i do postele a čtyřicet procent si jej nechává blízko sebe i při spánku. Britská pošta loni zjistila, že více než polovina Britů cítí úzkost, nemá-li u sebe mobilní telefon, jako důvod obav lidé většinou uváděli starost o příbuzné a blízké, odborníci však hovoří o jistém druhu závislosti. Velmi těžce nesou ztrátu mobilů a podobných přístrojů dospívající.“ (Nový přízrak závislosti [online]. 2009) Moderní komunikací dnešní doby se rozumí takové prostředky, které uživatelům umožňují spojení s internetem kdekoli a kdykoli. Uživatel tedy nemusí být vázán na pevné počítačové připojení. V současnosti se na trhu objevuje několik možností snadného přístupu k internetu, jako např. chytré telefony nebo tablety.
Smartphone - (česky: chytrý telefon). „Je mobilní telefon, který využívá pokročilý operační systém a aplikační rozhraní, které umožní instalaci nebo úpravy programů.“ (Smartphone [online]. 2013)
Tablet - „je označení pro přenosný počítač ve tvaru desky s integrovanou dotykovou obrazovkou, která se používá jako hlavní způsob ovládání. Místo fyzické
23
klávesnice se používá virtuální klávesnice na obrazovce nebo na psaní pomocí stylusu5.“ (Tablet (počítač) *online+. 2013)
Phablet - označení vzniklo složením slov phone a tablet. Jedná se přenosné zařízení s dotykovým displejem, které kombinuje principy smartphoneu a tabletu. Jeho velikost je větší než chytrý telefon, ale maximálně stejný jako nejmenší tablety. Displej je o rozměrech pět a sedm palců. Hlavní výhodou přístroje je kombinace dvou zařízení v jednom. (Phablet [online]. 2013)
Netbook - „označuje počítač menší než notebook, který se zaměřuje na mobilitu, upřednostňuje nízkou spotřebu, cenu i váhu a orientuje se především na poskytnutí přístupu k Internetu a jednodušší kancelářské práce.“ (Netbook [online]. 2013)
Ultrabook - tento název je chráněn ochrannou známkou společnosti Intel, která je samotným iniciátorem názvu. Jedná se o novou generaci klasických notebooků, od kterých se výrazně liší svoji lehkostí, tenkostí a hlavně vyšší výkonností. (Ultrabooky – tenké, výkonné a elegantní *online+. 2012)
5
„Stylus je předmět obdobný popisovači nebo kuličkové tužce avšak s nepíšícím hrotem, nejčastěji
vyrobeným z plastu.“ (Stylus [online]. 2012)
24
2
Rizika spojená s užíváním internetu a počítače
2.1
Rizika využívání internetové komunikace a práce s
počítačem Počítač je již součástí základní lidské gramotnosti. Ovšem je nutno si uvědomit, že práce s počítačem přináší různá rizika. Rizika jsou o to větší, potýkají-li se s nimi děti nebo dospívající. Tento jev popsal Nešpor ve své knize
Jak zůstat fit a předejít
závislostem (1999) „*…+ Psychologové často hovoří o sociálních dovednostech. K nim patří umění jednat s lidmi, umět se do nich vcítit, porozumět mezilidským vztahům, zdravě se prosazovat, dorozumět se a spolupracovat. Používat při rozhovoru s lidmi stejné postupy jako při práci s počítačem nejde. A pokud by se o to někdo přece jen pokoušel, dostal by se do problémů. Působil by asi tak, jako domorodec z džungle, kterého z ničeho nic přenesli do cizího velkoměsta. Takový člověk je v mnoha ohledech mnohem zranitelnější různými problémy, včetně problémů s návykovými látkami.*…+“ Problém počítačových her je především násilí. Důkazem toho jsou i výsledky psychologů a lékařů. Násilí v televizi přispívá k nárůstu zločinnosti. „*…+ Chovat se jako postava z nějaké počítačové hry nebo z divokého filmu nejde. Kdyby se o to někdo pokoušel, narazil by na nesouhlas a odpor ostatních. *…+“ (Nešpor kol., 1999, s. 36) Nelze opomenout, že vedle rizik spojené s psychickou stránkou jedince, počítač negativně působí i na stránku fyzickou. „*…+ Problémy, které vzniknou kvůli nadměrnému a nesprávnému sezení, mohou po čase působit zbytečnou bolest a utrpení. Práce vsedě u počítače značně zatěžuje bederní a krční páteř. Kostru a obratle udržují ve správné poloze vazy a svaly a ty je třeba všestranně procvičovat a posilovat. Nedostatek tělesného pohybu navíc zvyšuje riziko mnoha dalších zdravotních problémů. *…+“(Nešpor kol., 1999, s. 37) 2.1.1 Rizika v oblasti psychosociálního vývoje Svoboda se v publikaci Výchova ke zdraví (2009) zaměřuje na návykové chování ve vztahu k médiím. Negativa v oblasti psychosociálního vývoje shledává v nadměrném sledování televize či videa:
25
„Zanedbávání rozvoje sociálních dovedností.“ Média a především televize ve velké míře neposkytují možnost pro aktivní komunikaci a vzájemnou výměnu informací. Diváci tak nevstupují do dialogu a zůstávají tak pouhými konzumenty. „Nápodobě ve vztahu k násilí a oslabení schopnosti soucitu a empatie.“ Média prezentují ve velké míře násilí, které je zobrazováno s realistickou drastičností. Dítě pak nemá ještě dostatečná odstup od zobrazovaného. Jejich vývoj může být ovlivněn nepříznivě sledováním násilných pořadů. „Narušení vývoje, popř. deformace etického cítění a svědomí.“ Ztrátou svědomí, otupeným vkusem se prohlubuje ta část lidského já, na kterém vyrůstá arogance a agresivita. „Narušení vývoje estetického cítění dětí příp. otupování a deformování estetického cítění dospělých.“ Množství nekvalitních pořadů dávají za vznik nerealistickému uchopení reality. „Vytváření zkresleného a ochuzeného obrazu světa.“ Především u dětí hrozí vytvoření falešného obrazu světa, kterého se budou později obtížněji zbavovat. „Nebezpečí vytvoření „náhradního, virtuálního“ života.“ Útěk od reality. „Sledování sexuality prezentované ve formě nepřiměřeného věku.“ (Machová, 2009, s. 98 – 99) 2.1.2
Jak předcházet fyzickým a zdravotním rizikům
Delší práce na počítači vede k problémům týkajících se naší fyzické stránky. Těmto problémům se dá předcházet, budou-li se dodržovat pravidla. (Nešpor kol., 1999, s. 38) Pokud se dostaví při práci na počítači bolest, je důležité přestat. Dodržování přestávek, např. po 20 minutách a během nich se protáhnout. Vzdálenost očí od obrazovky 40 – 60 cm. Na desce stolu ani na obrazovce by se nemělo nic odrážet – zvyšování únavy očí. Úhel loktů by při práci měl být s klávesnicí 90°. Počítačová myš co nejblíže a ve stejné výšce klávesnice. Předloha při opisování by měla být ve výši obrazovky. 26
Správné sezení. Kolena v úhlu 90°, chodidla plnou plochou na zemi, trup v pravém úhlu ke stehnům.
2.2
Rizika sociálních sítí
Riziky sociálních sítí a dalšími úskalími internetu se pro uživatele dostupnou formou zabývá portál Jak na internet (*online+, 2013). Při zveřejňování informací na sociální síti je vždy nutné si předem promyslet, komu chce uživatel danou informaci poskytnout. „Vždy je třeba mít na paměti, že to, co o sobě zveřejníme na internetu, už obvykle nejde vzít zpět.“ (Rizika sociálních sítí *online+. 2013) Účet na sociální síti může uživatel zakládat pod jakýmkoliv jménem. V důsledku této skutečnosti může útočník získat přehled o vyhledané osobě a informace snadno zneužít. Fotografie dětí z dovolených u moře jsou snadno zneužitelné pro pedofily, proto se doporučuje podobné fotografie na internet vůbec nevyvěšovat. „Při používání sociálních sítí je tedy třeba přemýšlet o tom, komu a jaké informace dáváme k dispozici.“ (Rizika sociálních sítí *online+. 2013) Rizikem sociálních sítí je snadné šíření nepravdivých informací tzv. hoaxů - jedná se o poplašnou zprávu, která je obvykle vymyšlená a působí dojmem, že se něco takového mohlo stát. „Při registraci do jakékoliv služby, nejen do sociálních sítí si vždy důkladně prostudujte podmínky používané služby. Je dobré vědět, jakým způsobem budou Vaše data dále využívána.“ (Rizika sociálních sítí *online+. 2013)
2.3
Kyberšikana
Kyberšikana též označována anglickým termínem cyberbullying je jednou z forem psychické šikany. Jedná se o záměrné a násilné chování probíhající prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, především internetu a mobilu. *…+ „Jeden nebo více žáků úmyslně většinou opakovaně psychicky týrá a zraňuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu novou informační a komunikační technologii – zejména internet a mobil.“ (Kolář, 2011, s. 84) V současné době pokud existuje šikana ve škole, tak ve stejné síle funguje šikana i v kyberprostoru. Dle Koláře (2011) se zde vyskytuje zásadní rozdíl, kdy školní šikanu 27
můžeme řešit na rozdíl od samotné kyberšikany, kterou je v současnosti obtížné postihnout. Zbraně kyberšikany Kyberšikana je v mnoha ohledech mnohem zákeřnější než tradiční šikana. Působí především na lidskou psychiku, jejíž zranění může být mnohem hlubší a tím pádem i obtížněji léčitelná. Šikana v kyberprostoru dokáže zcela zničit identitu oběti, dotyčný se cítí opuštěný, ponížený a bezvýznamný. *…+ „Kyberšikana využívá oproti tradiční nepřímě šikaně mnohem účinnější zbraně. Obrazně řečeno oproti konvenčním zbraním – dopisy a telefony- využívá zbraně hromadného ničení – internet a mobil.“ *…+ (Kolář, 2011, s. 86) Protože i já jsem se setkala ve své učitelské praxi s kyberšikanou, dovoluji si zde vypsat jaké způsoby (Kolář, 2011, s. 87) kyberšikana využívá. Zasílání urážlivých a zastrašujících textových zpráv prostřednictvím e-mailu, SMS a MMS zpráv. Rozesílání ponižujících videí a fotografií oběti. Vytváření webových stránek, kde je oběť ponižována. Pořádání negativních internetových anket. Vyvěšování pornografických fotografií s tváří oběti. Nahrávání epizod ponižování oběti. Vymýšlení virtuální lásky pro nesympatického spolužáka, který se do ní zamiluje. Nepřímé útoky a kyberšikana pomocí prostředníka.
Různé druhy kyberšikany Podle Rogerse (2011, s. 35) se dají rozdělit různé druhy kyberšikany. Nářez (Flaming) Obtěžování (Harrassment) Pomlouvání (Denigration) Předstírání (Impersonation)
Internetové diskuze za pomoci elektronických zpráv, které používají agresivní a útočný jazyk. Opakované posílání útočných, urážlivých nebo nevyžádaných zpráv. Rozšiřování pomluv, drbů a lží o někom s cílem poškodit jeho pověst nebo vztahy. Posílání materiálů a komentáře pod cizím jeménem. 28
Prozrazení (Outing) Podvod (Trickery) Vyloučení (Exclusion)
Sdělování cizích tajemství a citlivých informací bez souhlasu dotyčných. Přesvědčování oběti k prozrazení tajemství či citlivých informací a následné zveřejnění na internetu. Záměrné vyloučení z online skupiny.
Na konkrétní příběhy kyberšikany, které otřásly celým světem a uvedly tak pojem kyberšikana do trestního zákoníku si dovoluji předložit v příloze 3: Skutečné příběhy kyberšikany. 2.3.1
Další formy kyberšikany
Kyberstalking Častější označení Stalking, je slovo převzaté z anglického jazyka, označující pronásledování. Kyberstalking označuje dlouhodobé obtěžování oběti nevyžádanou a nechtěnou pozorností. Mezi nejčastější formy stalkingu patří zasílání dopisů, e-mailů, SMS a MMS. Často se také setkáváme s posíláním různých zásilek a dárků oběti. Obsah zpráv může být příjemný, často ale také zastrašující. Jako další projev stalkingu je demonstrování síly a moci stalkera. Jedná se o aktivní pronásledování například při cestě do práce nebo do školy, čekání na oběť před domem. Součástí demonstrace síly stalkera jsou výhružky násilí a zabitím. Toto jednání stalkera často přinutí oběť změnit povolání, bydliště a současné návyky. (Policie [online]. 2013) Jak se stalkingu bránit? (Policie [online]. 2013) Jednoznačně dát najevo, že o jeho projevy zájmu oběť nestojí. Uschovat všechny projevy obtěžování. Změnit chování a zvyky. Mimo domov se pohybovat s důvěryhodnou osobou. Nosit mobilní telefon pro případné zavolání pomoci a případné legální prostředky na ochranu své osoby. Podle § 354 zákona č. 40/2009 Sb. je stalking v České republice součástí trestního zákona. (Válková *online+. 2013)
29
Kybergrooming Jde o označení jednání osoby, která se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a donutit ji k osobní schůzce. Mezi nejčastější komunikace mezi obětí a útočníkem se řadí chat, SMS zprávy, ICQ a Skype. Důvodem schůzky bývá nejčastěji sexuální zneužití, fyzické napadení nebo donucení k terorismu. (Nebuď oběť *online+. 2010 - 2012) *…+ „Kybergrooming je velice zákeřný způsob, jak zneužít dětské důvěrnosti, naivity, touhy po přátelství, intimitě a dobrodružství. Jedná se o typický příklad zneužití osobních údajů, které oběť agresorovi poskytuje, avšak její lstivost vězí především v uhoupání a ošálení dětské obezřetnosti v rozsáhlém časovém horizontu a získávání důvěry pozvolna. Oběti kybergroomingu komunikovali s útočníky i několik let.“ *…+ (Nebuď oběť [online]. 2010 - 2012) Průběh vytváření vztahu mezi obětí a agresorem dle portálu Nebuď oběť: 1)
Vzbuzení důvěry a snaha izolovat oběť od okolí.
2)
Podplácení dárky, penězi, budování přátelského vztahu.
3)
Získání nebezpečných materiálů k vydírání.
4)
Emocionální závislost na útočníkovi.
5)
Osobní schůzka.
6)
Zneužití, napadení, vydíraní, …
Happy slapping Mezi další projevy kyberšikany patří tzv. Happy slapping. Poprvé se tento fenomén objevil v Londýně roku 2005. Jde o agresivní chování zejména dospívajících, kdy svoji náhodnou oběť podrobí předem naplánovanému útoku. Obětí se stává náhodný nebo známý člověk, který je nečekaně napaden většinou skupinou agresorů a natočen na video. Nahrávka je posléze umístěna na web, pod titulkem dobrého úlovku. (Nebuď oběť *online+. 2010 – 2012)
30
3
Prevence netholismu
3.1
Prevence v rámci mediální výchovy
V Rámcově vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je mediální výchova zařazena jako jedno z průřezových témat. Úkolem mediální výchovy je vybavit žáka mediální gramotností, která zahrnuje osvojení základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií. Dále žák získává dovednosti podporující sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení do mediální komunikace. Podstatou mediální výchovy je třídění nabízených sdělení, umět posoudit jejich věrohodnost a vytvářet kritický odstup od mediálních sdělení a tato sdělení interpretovat z hlediska jejich informační kvality. (Machová, 2009, s. 99)
Mediální výchova přispívá k rozvoji osobnosti žáka v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, postojů a hodnot (Machová, 2009, s. 100):
„Přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální
komunikace.“
„Umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním
obsahům a kritického odstupu od nich.“
„Učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i
naplnění volného času.“
„Vede k osvojení si základních principů vzniku vzájemných mediálních
obsahů.“
„Umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských
situacích a v demokratické společnosti vůbec.“
„Vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné
komunikaci.“
„Přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci a v redakčním
kolektivu.“
„Přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům.“
„Rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování
mediálních sdělení.“ 31
„Vede k uvědomování si hodnoty vlastního života a odpovědnosti za jeho
naplnění.“
„Rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o
společnosti i jednotlivcích.“
„Napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních
postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace.“ (Machová, 2009, s. 100)
3.2
Prevence netholismu v rámci výchovy v rodině
Sledovat zaměření počítačových her, které děti hrají. Důležitou roli hraje výběr her, hry mají i kladné stránky viz kapitolu Pozitivní vlivy při hraní WoW. Při společném hraní s dítětem se může předejít ke zkreslenému rozlišení fikce od reality. Je nutné dodržovat pravidla, kdy je se hrát může a kdy ne. Sledovat, zda dítě nehraje hru u kamarádů. Uvědomit, zda není možnost, že dítě pomocí hry utíká od řešení nějakých problémů. Vést dítě k pravidelným přestávkám během hraní. Podpora jiných zájmů. Nedovolte, aby se dítě nudilo. Neopomenout posilování zdravého sebevědomí dítěte. (Závislost na počítačích a počítačových hrách.[online], 2013)
3.3
Internetové stránky zabývající se bezpečím na internetu Portál
Adresa www.e-bezpeci.cz www.nebuddobet.cz www.seznamsebezpecne.cz www.bezpecnyinternet.cz www.jaknainternet.cz www.pomoconline.cz www.bezpecneonline.cz www.kybersikana.eu
E-bezpečí Nebuď oběť! Seznam se bezpečně! Bezpečný internet.cz Jak na internet Pomoc online – provozuje Linka bezpečí Bezpečně online Prevence kyberšikany 32
Horká linka – saferinternet.cz Saferinternet – pro bezpečnější internet Jednota školských informatiků
3.4
www.horkalinka.cz www.saferinternet.cz www.jsi.cz
Když prevence nezabere
Ne ve všech případech bývá prevence účinná, proto je vhodné zde uvézt příklady, jak se dá netholismus léčit. Pokud má uživatel pocit, že je závislý může mu v první fázi pomoci debata o svém problému s rodinou nebo přáteli. V případě, že rodina a okolí potvrdí možnost závislosti, je nutné vyhledat odbornou pomoc. Netholismus se dá léčit pomocí psychoterapie. Existují i možnosti jak problém řešit přes internet či telefon, ale nejúčinější léčba tkví v osobním kontaktu s terapeutem. (Závislost na Internetu – bluf, či realita? [online]. 2005) „Evropští odborníci většinou při léčbě postupují podobně jako u jiných závislostí. Každému pacientovi se věnují individuálně. Pokud se dostane do depresí, protože nemůže hrát, předepisují mu příslušné léky. Důležité ale je definitivně s hraním her přestat. To je vzhledem k vývoji techniky stále dokonalejších her velmi těžké.“ (Nový přízrak závislosti *online+. 2009)
33
Výzkumná část 4
Dotazníkové šetření
Diplomová práce je zaměřena na prevenci sociálně patologického jevu, netholismus. Dotazníkové šetření slouží k zmapování postojů žáků na druhém stupni k již zmíněné problematice.
4.1 Cíle výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit postoje k mediální komunikaci a počítačovým hrám. Na základě tohoto šetření byl pak sestaven Peer program, který byl aplikovaný na prvním stupni ZŠ Blažkova. Zaměřuje se tak na možná rizika, která by se dala pomocí prevence zmenšit.
4.2 Metodika práce Výzkum byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, které je považováno za nejčastěji používanou metodu k získávání informací. Hlavní výhodou dotazníku a také důvod pro výzkum, je, že za krátkou dobu se dá získat velké množství informací. Dotazník, viz Přílohu 4, byl anonymní a byl rozdán mezi žáky druhého stupně základní školy, konkrétně mezi 50 dívek a 50 chlapců a jeho návratnost byla 100%. Na začátku dotazníku je úvodní slovo, kde se žáci seznamují s důvody dotazníkového šetření a zároveň je zde poděkování za jejich dobrovolné vyplnění. Dotazník je složen z otázek uzavřeného typu, kdy je možné vybrat pouze jednu odpověď, pokud není přímo u otázky uvedeno jinak, to by mělo usnadnit respondentům jejich rozhodování. Dotazník se skládá z 22 otázek a je složen ze tří tematických celků: Ty a tvůj postoj k internetu a počítači, Sociální sítě, Počítačové hry. Výsledky dotazníku jsou pak vyhodnoceny pomocí grafického záznamu a jsou zde zvlášť znázorněny hodnoty pro dívky a chlapce. Tabulky s konkrétními hodnotami k jednotlivým grafům jsou uvedeny v Příloze 2.
34
4.3 Stanovení hypotéz Hypotéza č. 1 Chlapci ve věku 11 – 15 let tráví na počítači více volného času než dívky stejného věku.
Hypotéza č. 2 Dívky druhého stupně, na rozdíl od chlapců, jsou aktivními uživatelkami sociálních sítí a byly vystaveny riziku chatování s neznámou osobou.
Hypotéza č. 3 Chlapci druhého stupně tráví svůj volný čas více hraním počítačových her než dívky a jsou ochotni za ně utratit i veškeré své kapesné.
35
4.4 Výsledky výzkumu Údaje o věku respondentů
Graf č. 1: Věk respodentů Tento graf vymezuje věkové rozvržení chlapců a dívek. Respondentům ve věku 11 let odpovídalo 10% dívek a 8 % chlapců. Věk 12 let byl zastoupen u 22 % dívek a 10 % chlapců. Respondentům ve věku 13 let odpovídalo 22 % dívek a 30 % chlapců. Dotazovaným ve věku 14 let odpovídalo 26 % dívek a 22 % chlapců, 15 let dovršilo 20 % dívek a 30 % chlapců. Bližší informace k počtu žáků v jednotlivém věku a zastoupení pohlaví jsou zpracovány v tabulce: viz Přílohu 2: Tabulka č. 1: Věk respondentů.
36
Údaje o zálibách jiných než počítač
Graf č. 2: Záliby jiné než počítač 100 % chlapců má ve svém čase i jiné záliby než počítač, u dívek je to v 98 % případů. Jedno procento dívek, které odpovědělo na otázku záporně, připisuji možnosti chyb v odpovědích. Z grafu nelze vyčíst, zda se jedná o záliby s aktivním charakterem. Jejich odpověď se dá snadno vyčíst z následující otázky.
37
Údaje o trávení volného času
Graf č. 3: Trávení volného času Z grafu je evidentní, že žáci druhého stupně, kteří odpovídali na otázky, nemají ve svém žebříčku hodnot počítač na prvním místě. Naopak u obou pohlaví převažuje aktivní trávení volného času. 54 % dívek chodí ve svém čase nejraději ven, 20 % dívek ve svém volném čase nejraději sportuje. Z dotazovaných dívek tráví 10 % volný čas na počítači, 16 % dívek dokonce uvedlo, že svůj volný čas tráví především na počítači. 34 % chlapců tráví svůj volný čas nejraději sportem. Na druhém místě odpovídalo nejčastěji na otázku trávení svého volného času hraním počítačových her celých 32 % žáků. Dále 26 % chlapců uvádělo, že tráví svůj volný čas nejraději venku a pouze 8 % odpovědělo, že svůj čas tráví na Facebooku. Zde je třeba si položit otázku, zda ta velká část dívek, která odpověděla, že svůj volný čas tráví nejčastěji venku, není i přesto v tu stejnou chvíli aktivními uživatelkami sociální sítě, nebo snad i počítačové hry. K této otázce mě přivádí fakt, že díky novodobým mediálním prostředkům se již dá na internet připojit opravdu kdekoliv.
38
Údaje o času stráveném na počítači
Obr. 4: Čas strávený na počítači. Při otázce na čas strávený u počítače uváděly dívky jako nejčastější odpověď maximálně hodinu denně, celých 48 %. Dvě až čtyři hodiny tráví 34 % dotázaných dívek. 8 % uvedlo, že na počítači tráví až osm hodin denně a 6 % se přiklonilo k odpovědi, že pouze několik minut denně. Nejméně častou odpovědí byla možnost více než osm hodin denně, a to pro celá 4 %. Chlapci na tuto otázku uváděli jako nejčastější odpověď dvě až čtyři hodiny denně, celkem 48 %. 26 % se ztotožnilo s odpovědí maximálně hodinu, několik minut tráví na počítači 14 %. Dále odpovědělo 4 % chlapců na možnost osmi hodin a více než osm hodin. Jestliže jsou žáci takto aktivními uživateli počítače, měla by se do jejich životů zahrnout větší škála kompenzací k sezení, především tedy více pohybu, ať už na straně školy či na straně rodičů, kteří by je měli k pohybu více motivovat. Dále by měli být žáci i rodiče řádně informováni o možných rizicích, které sebou práce na počítači přináší.
39
Údaje o důvodech vedoucích k užívání internetu
Graf č. 5: Důvody užívání internetu Z grafu vyplývá, že mezi nejčetnější důvody využívání internetu patří podle dívek čas strávený na Facebooku sledováním profilů svých kamarádů nebo hraní her, celkem 48 %. Na druhé pozici v počtu nejčastějších odpovědí se objevila možnost, kdy internet slouží především jako zdroj informací, pro 40 % respondentů. Pouze 12 % se ztotožňuje s odpovědí, že by bez internetu nemohlo hrát World of Warcraft. Naopak chlapci tuto možnost uvádí na místě prvním v celkové hodnotě 48 %. Sledováním profilů na Facebooku nebo s hraním her se ztotožňuje 28 % dotázaných chlapců. S nejnižší hodnotou 22 % se setkala odpověď, kdy je pro respondenty nejdůležitější internet kvůli získávání informací. Dále je značně viditelné, že necelá polovina dotazových dívek má internet právě pro funkci Facebook, naopak téměř polovina chlapců využívá internet především k hraní multiplayer hry World of Warcraft. Tento fakt tak potvrzuje moji prvotní domněnku, že dívky tráví více času na sociálních sítích a chlapci hraním počítačových her.
40
Údaje o četnosti registrace na sociální síti
Graf č. 6: Četnost registrace na sociální síti Z grafu je evidentní, že všechny dotazované dívky jsou registrovány na sociální síti, konkrétně na Facebooku. 8 % chlapců na Facebooku není zaregistrováno vůbec, tím ale nelze vyloučit, zda nejsou aktivními uživateli sítě jiné. Dle mého názoru, že necelá většina respondentů je zaregistrována na sociální síti Facebook, je trendem současné doby. Na otázku, proč tato hodnota není stoprocentní, nám odpoví následující Graf č. 7.
41
Údaje o důvodech nezaregistrování na sociální síti
Graf č. 7: Důvod nezaregistrování na sociální síti Graf nám zodpovídá možnou otázku, proč nejsou současní chlapci zaregistrováni na sociální síti. 6 % dotázaných hochů to považuje za zbytečné a pro 2 % je hlavním důvodem, že nemají internet. 92 % chlapců je na sociální síti zaregistrováno. Všechny dívky jsou na sociální síti zaregistrované. Na základě těchto výsledků si dovoluji odkázat na zkušenost z moji praxe, kdy dítě, které nemá nejmodernější oblečení a mediální prostředky, je často skupinou svých vrstevníků odstrkováno.
42
Údaje o sociálních sítích
Graf č. 8: Sociální sítě Respondenti zde mohli z nabídky vybírat více možností, proto jsou zde hodnoty četnosti odpovědí vyšší. Z grafu lze jednoznačně usoudit, že sociální síť Facebook patří mezi nejvyhledávanější stránky mezi žáky druhého stupně. Mezi jiné sítě uváděli např. Google+, Youtube, ICQ nebo různé herní portály. Dívky odpovídaly v 96 % případů, že jsou registrované na sociální síti Facebook, Skype v 50 %, Twitter ve 22 % a 16 % uvádí, že jsou na jiné sociální síti, 12 % je zaregistrováno na Lidé. Chlapci jsou, stejně jako dívky, nejčastěji zaregistrováni na Facebooku, celkem 88 %, Skype 40 %. 8 % odpovídalo, že jsou na jiné sociální síti a stejná hodnota je i pro možnost žádné. Sociální sítě jako MySpace, Lidé a Spolužáci obsahují 6 % odpovědí od dotazovaných chlapců. Mezi možnost jiné respondenti nejčastěji uváděli Linkedin, ICQ nebo Youtube. Opět se zde potvrzuje moje hypotéza, že jsou dívky častěji zaregistrovány na Facebooku než chlapci.
43
Údaje o důvodech registrace na sociální síti Facebook
Graf č. 9: Důvody registrace na sociální síti Z grafu je znatelné, že hlavním důvodem u 62 % dívek zaregistrovaných na Facebooku je získávání informací o svých přátelích, a to především těch, se kterými netráví společný čas. 22 % dívek dále také uvádí jako důvod jejich zaregistrování fakt, že tam jsou jejich kamarádi. 10 % dotazovaných dívek uvádí jako svůj důvod registrace nudu. 4 % dívek se přiznává, že jejich důvodem je možnost sdílení fotografií. Pouze 2 % uvádí jako důvod atraktivitu. Naopak nejčetnější odpověď chlapců jejich registrace je, že jsou zde jejich kamarádi, celých 28 %. Stejná hodnota 28 % je také výsledkem pro odpověď, která se týká informací o přátelích. 16 % dotazovaných chlapců se na sociální sítě registruje z nudy. 12 % registraci považuje za atraktivní. Pro 8 % dotazovaných chlapců je důležité, že zde mohou sdílet fotografie a 8 % uvádí, že na Facebooku nejsou vůbec. Pozitivní fakt můžeme vidět u výpovědi, že pouze 10 % dívek a 18 % chlapců je na Facebooku zaregistrovaných z nudy. Můžeme se tedy domnívat, že dlouhá chvíle není důvod pro čas trávený na sociální síti.
44
Údaje o nastavení soukromí na Facebooku
Graf č. 10: Nastavení soukromí na Facebooku Na otázku o nastavení soukromí odpovídaly dívky nejčastěji, že vše sdílí pouze s přáteli, celých 76 %. Nebezpečný může být fakt, že jako druhou nejčastější odpověď: „Vše sdílím se všemi“ uvádí 14 % dívek. 6 % dívek uvádí, že na Facebooku sdílí vše pouze s přáteli přátel. 4 % dotázaných dívek neví, jak má nastavené své soukromí. Nejčastěji sdílí chlapci vše pouze s přáteli a to 58 %, což je méně než u dívek. Vše sdílí se všemi 16 % chlapců. 10 % dotazovaných chlapců neví, jak má své soukromí nastavené. 8 % hochů sdílí vše pouze s přáteli a stejná hodnota je platná i pro ty žáky, kteří nemají Facebook vůbec. Dle mého názoru by tato čísla mohla mít zvyšující tendenci, proto si myslím, že by měl být věnován větší čas prevenci.
45
Údaje o komunikaci s neznámou osobou
Graf č. 11: Komunikace s neznámou osobou Údaje o schůzce s neznámou osobou
Graf č. 12: Schůzka s neznámou osobou V grafech číslo 11 a 12 je znázorněna skutečnost, kdy se respondenti dostali do kontaktu s neznámou osobou. Hodnoty jsou v obou grafech pro odpověď „Ne“ vyšší. V komunikaci s neznámou osobou je to u dívek 62 %, u chlapců 70 %. Po komunikaci na chatu se s neznámou osobou sešlo 18 % dívek a 8 % chlapců. Ačkoliv se zdá tato hodnota nízká, nutno si uvědomit, že se stále nerovná nule. Důvodem, proč je tato hodnota vyšší u dívek o celých 10 %, je dle mého názoru především to, že se na internetu najde velké množství seznamek. Vzhledem k jejich psychickému vývoji se tak u nich vytváří zájem o mužské pohlaví dříve. 46
Údaje k času strávenému na sociální síti
Graf č. 13: Čas strávený na Facebooku Více jak polovina dívek (60 %) uvedla ve svých odpovědích, že se jen občas za den podívají, co je na sociální síti nového. Chlapci se s tímto výrokem ztotožňují v 40 %. Dále zde vypovídá 16 % chlapců i dívek, že na Facebooku tráví čas nepřetržitě. S výrokem „Párkrát do týdne se podívám co se děje“ se ztotožňuje 16 % dívek a 20 % chlapců. Možnost udávající, že je zde uživatel zaregistrován, ale Facebook nepoužívá, odpovědělo 4 % dívek a 16 % chlapců. 8 % chlapců a 4 % dívek uvádí, že se na Facebook podívají pouze jednou, dvakrát do měsíce. Výsledky tohoto grafu považuji za překvapující, odhadovala jsem, že dívky budou na Facebooku nepřetržitě z více jak 80 %.
47
Údaje o představě života bez sociální sítě
Graf č. 14: Představa života bez sociální sítě Představit si život bez sociální sítě si dovedla většina dívek (80 %) a více jak polovina chlapců (68 %). Necelá čtvrtina dotazovaných, tj. 20 % dívek a 24 % chlapců, uvádí, že si život bez sociální sítě nedovedou představit. Ačkoliv hodnota není natolik vysoká, i přesto by mohla být alarmující. 8 % dotazovaných chlapců neví. Ze své osobní zkušenosti s prací dospívajícími jsem překvapena, že odpověď Ano, přesáhla polovinu, žáci v tomto věku jsou neustále v režimu online i ve školním prostředí o to více mě tento výsledek těší.
48
Údaje o četnosti hraní počítačových online multiplayer her
Graf č. 15: Četnost hraní multiplayer her Dívky hrají počítačové online multiplayer hry méně než chlapci. Pouze třetina dívek (38 %) se v dotazníku přiznává, že tento typ počítačových her hraje, u chlapců je to větší polovina, rovných 70 %. Zbytek dotazovaných, tj. 62 % dívek a 30 % chlapců nehraje počítačové hry. Důvodem těchto výsledků je pravděpodobně zaměření těchto her, většinou se jedná o strategické hry s cílem zničit nepřítele a to se jen vzdáleně podobá hraní s panenkami a kočárkem, proto by mohla být pozitivní hodnota pro hraní počítačových her vyšší u chlapců.
49
Údaje o důvodech pro hraní multiplayer hry
Obr. č. 16: Důvody pro hraní multiplayer her
Hlavním důvodem, proč žáci druhého stupně hrají multiplayer hry, je jednoduše zábava (34 % chlapců a 22 % dívek). Jedním z velkých pozitiv tohoto typu her je rozvoj logického myšlení a cizího jazyka, tento důvod uvádí 8 % dívek a 10 % chlapců. Dále vyplývá z grafu následující: 10 % chlapců uvádí, že neví, co by jiného ve svém čase dělala. 8 % dotazovaných chlapců odpovídá, že hrají, aby „zabili“ čas. 6 % chlapců uvádí, že důvodem hraní je jejich kolektiv kamarádů, kteří také hrají. Pouze 2 % chlapců se ztotožňuje, že jejich důvodem je získávání nových zkušeností. 4 % dívek uvádí, že hrají z důvodu, protože hrají jejich kamarádi a také získávají nové zkušenosti. Podstatným výsledkem je, jak velká míra z dotazovaných uváděla, že tuto multiplayer hru nehraje vůbec (62 % dívek a 30 % chlapců). Moje stanovisko je takové, že současná společnost je nastavena tak, že nedokáže nabídnout dětem jiné možnosti zábavy.
50
Údaje o důvodech pro nehraní multiplayer her
Graf č. 17: Důvody pro nehraní multiplayer her Z výsledků z grafu je znatelné, že dívky (28 %) považují hraní za ztrátu času, stejně tak chlapci (14 %). Druhá nejčastější odpověď dívek, proč nehrají počítačové hry, je, že je to nebaví. Chlapci se s tímto výrokem ztotožňují v 16 %. Odpověď „Vůbec nevím, o co jde“ odpovědělo pouze 4 % dívek. Počítačové hry hraje 70 % chlapců a 38 % dívek. Z grafu nelze vyloučit, zda respondenti, kteří se ztotožňují s výrokem, že je tento typ her nebaví, nejsou i přesto aktivními hráči jiných her.
51
Údaje o výroku, co je na hře nejdůležitější
Graf č. 18: Co je na hře nejdůležitější? Tento graf znázorňuje odpovědi žáků na otázku, co je pro ně při hraní her nejdůležitější. Chlapci označovali jako hlavní důvod hru v týmu, celých 40 %. Další nejčetnější odpověď, která je dokonce shodná i pro dívky, je „Zabít protihráče“, celých 16 %. Na posledním místě chlapci uvádí, že neví, proč tento typ her hrají – 14 %. Pravděpodobně je pro ně důležitých tolik faktorů, že se nedokázali rozhodnout pro ten hlavní. 14 % dívek uvádí, že neví, proč hry hrají. Na rozdíl od chlapců pro ně není natolik podstatný důvod „Hra v týmu“, s touto odpovědí se ztotožňuje pouze 8 %. 62 % dívek a 32 % chlapců nehraje hru vůbec.
52
Údaje o hraní zpoplatněné verze multiplayer her
Graf č. 19: Zpoplatněná verze multiplayer her Zpoplatněnou verzi nehraje 100% dívek a 78 % chlapců. Nutné je zde zmínit, že tuto možnost zatrhávali i dívky a chlapci, kteří hru nehrají vůbec. Pouze 22 % z chlapců, kteří hrají multuplayer hru, je ochotno za hru vydávat finanční prostředky. V souladu s touto odpovědí jsem do dotazníku položila i otázku, která specifikovala důvody hraní zpoplatněné verze, výsledky viz níže. Údaje o důvodech hraní zpoplatněné verze
Graf č. 20: Důvody hraní zpoplatněné verze 14 % chlapců hraje zpoplatněnou verzi, protože je hra v lepší kvalitě a mají více možností ve hře. 4 % uvádí, že zpoplatněnou verzi hrají, protože jim to platí rodiče a také protože je to jednoduše baví, i když si to musí platit z kapesného. Podstatné je si uvědomit, že hráči tohoto věku jsou ekonomicky závislí na rodičích. 53
Údaje o výdajích spojených s hraním zpoplatněné verze hry
Graf č. 21: Výdaje za hraní zpoplatněné verze Za hru jsou ochotni utrácet peníze pouze chlapci. 16 % je ochotno vydat za hru do 200 Kč, 2 % respondentů se vejdou do 500 Kč a celá 4 % dotazovaných chlapců měsíčně utratí za svoji hru až 1000 Kč. 78 % chlapců a 100 % dívek tuto verzi nehraje vůbec. Dle mého názoru je pravděpodobné, že s přibývajícím věkem a tím se zvyšující ekonomické nezávaznosti na rodičích bude mít tato hodnota rostoucí tendenci. Je tedy možné, že stoupne i procento respondentů, kteří doposud odpovídali negativně na otázku hraní zpoplatněné verze.
54
Údaje o představě nehraní multiplayer hry
Graf č. 22: Představa nehraní multiplayer her Pro výrok „ano“ odpovídali dívky a chlapci, kteří nehrají multiplayer hru, ale i ti kteří hrají. To dokazuje vysoké číslo této hodnoty, 90 % dívek. Další odpovědi o představě nehraní počítačových her jsou již značně nízké. 6 % dotazovaných dívek hrajících multiplayer hry na tuto otázku odpovídalo: „Nevím, ale zkoušet to raději nebudu“. 4 % dívek si tento fakt představovat nedovedou. Kladnou odpověď při představě nehraní počítačových her uvádí 46 % chlapců. Další nejčetnější odpověď „Nevím, ale zkoušet to raději nebudu“ byla zodpovězena u 22 % chlapců. Z grafu dále vyplývá, že 20 % chlapců si život bez počítačových her představit nedovede.
55
4.5 Diskuze a shrnutí výzkumu
Cílem výzkumu bylo zjistit postoje žáků k počítači a internetu na druhém stupni základní školy. Na základě jeho výsledků vytvořit preventivní program. Dále bylo stanoveno několik hypotéz a z výsledků výzkumu mělo dojít k jejich potvrzení, nebo vyvrácení. Hypotéza č. 1 Chlapci ve věku 11 – 15 let tráví na počítači více volného času než dívky stejného věku. Z provedeného výzkumu vyplývá, že většina žáků počítač užívá každý den, a to i několik hodin denně. Dle odpovědí tráví chlapci na počítači více hodin než dívky, celých 48 % chlapců uvedlo, že na počítači tráví dvě až čtyři hodiny denně. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č. 2 Dívky druhého stupně, na rozdíl od chlapců, jsou aktivními uživatelkami sociálních sítí a byly vystaveny riziku chatování s neznámou osobou. 100 % dotazovaných dívek a 92 % dotazovaných chlapců druhého stupně jsou aktivními uživateli sociálních sítí. 38 % dívek komunikovalo přes chat s neznámou osobou, což je více než u chlapců, těch bylo 30 %. 18 % dívek a 8 % chlapců se dokonce s osobou po vzájemné komunikaci sešlo. Byly tak vystaveny riziku styku s neznámou osobou. Hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza č. 3 Chlapci druhého stupně tráví svůj volný čas více hraním počítačových her než dívky a jsou ochotni za ně utratit i veškeré své kapesné. Z výsledku dotazníkového šetření je znatelné, že 70 % chlapců tráví svůj čas na počítači především hraním počítačových her, což je více než dívky. Ovšem stejně jako u dívek pro ně není v hodnotovém žebříčku na prvním místě. Pouze 22 % chlapců, kteří hrají multiplayer hry, je ochotno za ni platit. V žádném případě ale nelze mluvit o útratě veškerého svého kapesného. Hypotéza nebyla potvrzena.
56
Praktická část 5
Peer program
Praktická část se zaměřuje na samotnou prevenci sociálně patologického jevu zvaného netholismus. Preventivní program vrstevníků, známý pod pojmem „Peer program“, jsem aplikovala na Mateřské a Základní škole Brno, Blažkova 9, dále jen ZŠ Blažkova. S teoretickou podstatou Peer programu jsem se poprvé setkala při studiu na vysoké škole. Reálně jsem si moc nedovedla představit, jak takto provedená prevence sociálně patologických jevů funguje. Hlavním důvodem tedy byla zvědavost, zda jsou žáci vyšších ročníků schopni vypracovat program, který by byl možný uskutečnit jako prevence pro žáky prvního stupně základní školy. Dále mě zajímalo, jak takový program funguje a zda je jako prevence vhodný. Cíl Peer programu je především předejít rizikům netholismu, která jsou spojena s užíváním jak počítače, tak i internetu. Žáci by si také měli uvědomit skutečnost této problematiky a zamyslet se nad tím, zda se chovají na internetu bezpečně. Dle mého názoru je podstatné upozornit žáky, že i u počítače může vzniknout psychická závislost stejně tak jako na alkoholu, drogách či jídle.
5.1
Průběh Peer programu
Na samotném začátku Peer programu je odučená hodina v 8. ročníku na téma práce na počítači, viz Přílohu 1. Vzhledem k velkému zájmu žáků o tuto problematiku jsem v tématu pokračovala i v následujících hodinách, kde jsme zaměřili na různá videa s diskuzí. Učitel by měl žáky především motivovat, a proto jsem v dalším školním roce nechala žáky (nyní již devátého ročníku) pracovat samostatně na podobném tématu spojeného se závislostí na internetu. Z množství odevzdaných prezentací jsem si pro Peer program vybrala projekt zpracovaný Jiřím Vlachem a Kateřinou Virvanovou. Prezentaci žáci rozdělili na dvě části – počítačové hry a sociální sítě. První část, kterou prezentuje Jiří, je zaměřena na počítačové hry, především na nejčetněji hranou multiplayer hru World of Warcraft. V úvodu nás seznamuje se 57
základními informacemi o hře i o samotné závislosti na ní, pro bližší představivost je zde také příběh závislého jedince. Pro autentičnost a také skutečnosti závislosti na počítačových hrách vyzpovídal Jiří i své spolužáky, kteří hru hrají. Jejich výpovědi jsou nahrány na videu, které je součástí prezentace, viz Přílohu DVD. Bezpochyby velmi podstatnou části hry je finanční stránka, na tu Jiří upozorňuje jednoduchým sečtením možných nákladů a možnosti jiného využití těchto finančních prostředků. Sám se přiznává, že hru hrál, ale z obav vytvoření závislosti a zhoršujícího prospěchu ve škole se jí věnuje již spíše sporadicky. Druhá část je zaměřena na problematiku sociálních sítí pod vedením Kateřiny. Je tvořena z většího množství obrázků, které jsou doprovázeny mluveným projevem autorky. V prezentaci je zpracován výčet sociálních sítí, a jak se může samotná závislost projevovat. Žákům je zde také nabídnut krátký dotazník, na kterém si mohou sami vyzkoušet, zda jsou na sociální síti Facebook závislí. Kateřina žáky upozorňuje na velké množství rizik, se kterými se na sociálních sítích mohou setkat, především na kontakt s neznámou osobou. Prezentace se zaměřuje hlavně na Facebook, který spadá pod nejčastěji užívané sociální sítě. Kateřina s Jiřím si i pro tuto část připravili rozhovory se spolužáky, kteří se dají označit závislými, protože na Facebooku tráví většinu svého času, ať už toho volného nebo i toho školního. V závěru celé prezentace je dokument, který žáci sami natočili a který poukazuje na realitu, jaké následky může mít čas strávený na Facebooku. Původně mým záměrem bylo aplikovat program ve třídách pátého ročníku, ale vzhledem k tomu, že jsem třídní učitelka v šesté třídě, vyzkoušela jsem tento program nejdříve zde. Mohla jsem se tak zaměřit na možné slabé stránky a v dalších třídách se jich následně vyvarovat. Peer program v VI. C Ve třídě je 14 dívek a 6 chlapců. Žáci celou prezentaci pozorovali s velkým zaujetím a bez známek vyrušování. Jiří to však pochopil opačně, že se žáci nudí, a tak rozhovory svých spolužáků z videa ukončil předčasně. Po celou dobu prezentace jsem se snažila do rozhovoru nezasahovat. Mladší žáci se aktivně zapojovali, kladli otázky a podíleli se o vlastní zkušenosti, především ty negativní s Facebookem. Prezentace se zúčastnila i matka Jiřího. Poznatek, který z této hodiny vyplynul, byl, že rodiče z velké 58
části opravdu neví, co jejich děti dělají. Maminka se mi svěřila, že jí Jiří o programu vůbec neinformoval. Jelikož Jirka tráví spoustu volného času u počítače, matka byla velmi překvapena, že na počítači nehraje pouze hry, ale dělá něco opravdu prospěšného. Peer Program v V. A Ve třídě je celkem 21 žáků, z toho 9 chlapců a 12 dívek. Přítomen byl i třídní učitel. Na úvod jsem se ujala slova, kdy jsem žáky seznámila s průběhem dnešní hodiny a s tím, co si pro ně žáci devátého ročníku připravili. Také jsem předeslala, že se mohou na cokoliv zeptat a to zcela bez ostychu. Ihned se ovšem ujal slova Jiří, který celou prezentaci začínal. Žáci se aktivně zapojovali do diskuze, ke které je Jiří nemusel ani vybízet, a mluvili o vlastních zkušenostech s hrami nebo s Facebookem. Zarážející pro mě bylo, kolik dětí se přiznalo, že je již na Facebooku zaregistrovaných, ačkoliv je přístupný od 13 let. Upozornili jsme je tedy na to, že stejně jak oni obelhali tuto sociální síť, tak stejně tak ji může obelhat kdokoli jiný. Může se vydávat za kamaráda, ale ve skutečnosti to může být nějaká cizí nebezpečná osoba. V prezentaci je tento fakt vtipně znázorněn. Starý muž se může vydávat na Spongebooba, oblíbenou dětskou postavičku. Peer Program v V. B Ve třídě je celkem 20 žáků, z toho 11 chlapců a 9 dívek. Programu se zúčastnila i třídní učitelka, která na konci prezentace přidala svoje zkušenosti s internetem a počítačovými hrami. Tato třída byla celkově méně komunikativní než třída předešlá. Většina žáků zkušenost s počítačovými hrami již má a někteří i s Facebookem. Není asi nutné připomínat, že průměrný věk žáků je asi 10 nebo 11 let. Jedna dívka mi obzvláště utkvěla v paměti. Přiznala se, že na Facebooku a celkově u počítače tráví většinu svého času, je nutné se ale zamyslet, zda se nejedná o zkreslenou výpověď. V dokumentárním videu rozpoznávali někteří žáci chování svých starších sourozenců. Snad bude program dobrý impuls pro inspiraci, jak nejen u sebe, ale třeba i u jiných členů rodiny nebo kamarádů bojovat s tímto patologickým jevem. Peer program v V. C Ve třídě je 19 žáků, 8 chlapců a 11 dívek. Na prezentaci byla přítomna nejen třídní učitelka V. C, ale také třídní učitelka Jiřího a Kateřiny. Na konci hodiny jsem byla 59
velice mile překvapena s výkonem obou prezentujících. Nedali na sobě znát žádnou trému a nervozitu. Naopak podle Jiřího a Kateřiny se jim dokonce v této třídě prezentovalo nejlépe. Pravdou zůstává, že žáci byli velmi aktivní, k tématu měli vhodné připomínky a zkušenosti, na které dokázali Jiří a Kateřina patřičně reagovat. Předvedli se jako opravdoví odborníci v této problematice. Po ukončení každé z prezentací jsem se bavila o celém programu s jednotlivými třídami sama bez Jiřího a Kateřiny. Z výpovědí žáků jsem usoudila následující: Žáci si doposud nedovedli spojit problém závislosti s mediálními prostředky. Téměř celá třída je aktivními uživateli Facebooku, i přesto, že doposud nedovršili třinácti let. Žáci se přiznali, že na počítači a především internetu tráví hodně času, ale ne na úkor svých jiných zájmů. Žáci si po prezentaci uvědomili rizika nejen závislosti, ale především kontaktu s neznámou osobou. Žáci si stěžovali na chování svých rodičů, kteří do svých profilů vyvěsují jejich fotografie. Alarmující by tak mohla být neznalost rodičů o rizicích, která jsou s internetem spojena. Z výpovědí žáků jsem naznala, že to jsou právě oni, kteří vyvěšují fotografie z raných dětských let na Facebook. Celkově jsem byla s prezentací velmi spokojena a upevněna v názoru, že program lze použít jako prevence pro žáky nižších ročníků.
5.2
Reakce na Peer program
Základní škola Blažkova 9, Brno doposud neměla žádnou zkušenost s Peer programem. Ten pod vedením Jiřího Vlacha a Kateřiny Virvanové probíhal především v pátých ročnících a pro velmi kladné ohlasy jsem rozhodnuta zahrnout jej i do nižších ročníků. V současnosti je jasné, že tato mladá generace bude vystavena tlaku společnosti si profil na některé sociální síti založit. Jsem ale přesvědčena, že prevence spočívá právě v uvědomění si rizik, která jsou s užíváním spojena. Z řad učitelů ani z řad žáků jsem se nesetkala s žádnými negativními ohlasy na tento program. Jediné negativum, které zaznělo z úst vyučujících, byl samotný Jirkův 60
výstup, působil „roztěkaně“ a nervózně. Já osobně to ale nepovažuji za negativní ohlas, naopak jeho přirozeným výstupem ukázal, že je ještě žák, který si uvědomil skutečnost této problematiky a tím byl jeho projev mladším žákům bližší. Nicméně je to jedna z kompetencí, ke které je třeba žáky vést a snažit se rozvíjet jejich komunikační projev. Učitelé, kteří byli na programu přítomni, doposud neměli žádnou zkušenost s podobnou formou prevence. Zde uvádím výčet jejich názorů: „Program se mi celkově líbil a nic bych na něm neměnila. Žáci poslouchali se zaujetím a myslím, že je to právě ten přístup prevence, která tady doposud chyběla.“
„Spousta lidí a žáků si především vůbec neuvědomuje, jak může být počítač nebezpečným kamarádem.“
„Překvapuje mě, že na tomto programu pracovali žáci sami, ten nápad s tím videem se mi obzvlášť líbil.“
„Myslím, že to bylo naprosto výborné. Sama jsem si uvědomila, že na Facebooku trávím většinu svého času. Asi by bylo vhodné, kdyby se této prezentace zúčastnili i dospělí.“
„Negativního na programu nic nevidím, snad jen že by měl být uskutečněný ve více ročnících.“
„Vždy je lepší, když žáci o nějakém problému slyší z více míst, z více úst, víc si tak uvědomí jeho skutečnost. To, že jim o netholismu hovoří jejich starší spolužáci, je opravdu vhodné, protože asi málokdo ví o této problematice víc, než právě oni.“
„Program je dobře vymyšlený. Dokáže upoutat.“
61
Po měsíci jsem znovu navštívila třídy, kde preventivní program probíhal, a žákům jsem položila dvě otázky, abych si ověřila, zda jim zůstaly nějaké informace v paměti a zda se snažili nějak změnit svůj přístup k počítači, hrám a sociálním sítím. Zde uvádím výčet odpovědí žáků na otázku: „Co si pamatuješ o závislosti na počítačových hrách a sociálních sítích?“ „Při častém trávení volného času na počítači se nám zhorší prospěch. Pokud, ale hru hrát přestaneme, náš prospěch se může zase zlepšit.“
„Na sociální síť Facebook je snadné se přihlásit, ale už není tak jednoduché se z ní vymanit.“
„Šokovalo mě, že někteří lidé na Facebooku tráví i osm hodin denně.“
„Na Facebooku se mohou pohybovat nějaké neznámé a nebezpečné osoby, proto bychom tam neměli dávat osobní údaje.“
„Je lepší trávit volný čas venku, než sedět celý den u počítače.“
„Pamatuji si na video, které natáčeli se svými spolužáky o sociálních sítích.“
„Jeden kluk strávil u počítačové hry i 12 hodin denně. Postupně přišel o kamarády a zhoršily se mu známky ve škole. Takhle bych určitě dopadnout nechtěla.“
„Za počítačové hry se musí platit, nechtěl bych v dospělosti skončit bez peněz.“
„Ničí si oči, když se i pět hodin koukají do monitoru.“
Výčet odpovědi žáků na otázku: „Změnil jsi nějak svoje chování v souvislosti k počítačovým hrám a Facebooku?“ „Dříve jsem se neučil na písemku a hrál na počítači, teď se jdu raději napřed učit a pak hrát hru.“ 62
„Na Facebook nedávám každou fotku a trávím na něm méně času.“
„Na Facebooku jsem nebyla dva týdny i déle, snažím se tam chodit méně, raději chodím s kamarádkou ve, nebo se musím učit.“
„Dříve jsem u mobilu a počítače trávil hodně času, ale teď když vím, co může hraní způsobit tak jsem počítač omezil ze tří hodin na jednu hodinu denně.“
„Na počítači hraji až po té, co splním povinnosti, jako například domácí úkoly. Hry hraji jen dvě hodiny. Facebook nemám a mít ho nechci, věřím, že se rozhoduji správně.“
„Facebook, Skype, Youtube jsou super věci a myslím, že já na tom nejsem špatně.“
„Nic jsem nezměnil, pokud mám u sebe mobil, tak je počítač minulostí. Důležitá věc je, že nemám Facebook a vůbec ho mít nechci, ani Twitter.“
„Nic jsem nezměnil, ani jsem neměl co, chodím hodně ven a za počítačem jsem tak tři až šest hodin denně, pokud venku prší, tak možná i déle.“
„Dal jsem si slovo, že tam mám být maximálně dvě hodiny, protože si uvědomuji si, že se mám víc učit než hrát počítačové hry. Facebook nemám a ani ho nechci.“
„Nic jsem nezměnil, protože ani tak na počítači nejsem. Rodiče mi to zakázali kvůli učení.“
Odpovědi žáků nám ukazují, že i po měsíci žákům v hlavě utkvěly nějaké informace. Z toho se dá vyvodit, že program byl pro tuto věkovou skupinu vhodný. Odpovědi na druhou otázku bych z vlastní zkušenosti neviděla tak vypovídající, jak se mohou na první pohled zdát. Žáci v tomto věku mají tendence své odpovědi fabulovat. 63
Pokud by se alespoň polovina žáků nad svým chováním minimálně zamyslela, už to se dá považovat za pozitivní výsledek celého Peer programu.
64
Závěr Cílem diplomové práce bylo upozornit na současnou problematiku sociálně patologických jevů - netholismus žáky druhého stupně základní školy. Práce je rozdělena na tři části – teoretickou, výzkumnou a praktickou. V části teoretické jsem pracovala s odbornou literaturou a elektronickými zdroji. Vytvořila jsem tak podklad informací k nastudování tématu netholismus, který by mohl být využitelný pro přípravnou činnost učitele. Dále jsem zde popsala možná rizika, která jsou spojena s prací na počítači. Větší část jsem také věnovala problémům, které mohou nastat při komunikaci s neznámou osobou. V poslední kapitole teoretické části se věnuji možné prevenci z pohledu rodiče a z pohledu školy. Tato část diplomové práce je obohacena o množství pravdivých příběhů, které popisují nejen samotný průběh této závislosti, ale i její možný konec a rizika, kterým by se mohl jedinec vystavit. Výzkumná část je vytvořena na základě dotazníkového šetření. Tvoří tak vstupní formu pro přípravu preventivního programu vrstevníků. Dotazník byl rozdán mezi žáky druhého stupně základní školy. Z jejich odpovědí jsem vyvodila na jaké oblasti se v rámci prevence u žáků na prvním stupni zaměřit. Nejdůležitějším úkolem bylo informovat žáky o možném rizikovém styku s neznámou osobou a poukázat na jiné možnosti trávení volného času než u počítače. Dalším stanoveným cílem výzkumné části bylo potvrzení nebo vyvrácení předem stanovených hypotéz. Výsledkem bylo, že chlapci hrají častěji než dívky, naštěstí, ale nejsou ochotní za ně vydat veškeré své finanční prostředky, otázkou zůstává, zda se tento fakt změní, až budou finančně nezávislý na rodičích. Další výsledek dotazníku vypovídá, že téměř každý žák druhého stupně je aktivním uživatelem sociálních sítí, u dívek je to dokonce celých 100 %. Někteří z nich již byli dokonce vystaveni riziku styku s neznámou osobou. Praktická část je zpracována pomocí Peer programu, který jsem společně s žáky devátého ročníku připravila pro žáky pátých ročníků. Vedle cílů, které jsem uvedla výše, jsem chtěla zjistit také schopnost vystupování žáků posledního ročníku před svými mladšími spolužáky. Ujistila jsem se, že pokud žáci chtějí a jsou správně motivováni (a v tomto případě pro ně nebyla podstatná známka, ale fakt, že budou posilovat prevenci závislostního chování) jsou ochotni spolupracovat a přispívat svými nápady k realizaci 65
Peer programu. Po měsíci jsem žáky pátých ročníků, kde byl program prezentován, navštívila znovu, abych si ověřila, zda byl program účinný. Z výpovědí žáků se mi tato domněnka potvrdila. Nutné je ale vzít v potaz, že žáci v tomto věku mohou mít své výpovědi často zkreslené. Přesto považuji, jako pozitivní přínos fakt, že si dokázali vybavit základní informace. Součástí diplomové práce je DVD příloha, kde je prezentace obohacena o vlastní videa žáků, která byla součástí Peer programu. Diplomová práce může sloužit jako přípravný materiál pro výuku tohoto tématu předmětu Výchovy ke zdraví na základních školách. Zároveň by mohla sloužit jako motivace zařazení Peer programů do školního vzdělávacího systému a oživit tak žákům frontální výuku a současně efektivně bojovat proti závislostnímu chování netholismus.
66
Resumé Diplomová práce pojednává o novodobém sociálně patologickém jevu netholismus. Čtenáře seznamuje podrobně s touto problematikou. Teoretická část je zaměřena objasnění základních pojmů, definic a také možných rizik. Výzkumná část tvořena na základě dotazníku jako podklad získaných informací pro část praktickou. Ta je tvořena Peer programem, který byl aplikovaný na žáky prvního stupně. Součástí příloh je DVD s videi z prezentace preventivního programu vrstevníků.
Summary The thesis concerns a very contemporary social-pathological phenomenon called netholism. The issue is presented to readers in details. The theoretical part is focused on a clarification of esential terms, definitions, but possible dangers as well. The research part, made on the result of questionnaires, forms a basis of acquired information for the practical part. This one is presented by the Peer programme which was aplied on early primary pupils. The appendix includes a DVD with videos showing the presentation of preventive Peer programme.
67
Elektronické zdroje KOPECKÝ, Kamil: Úvod do problematiky netolismu [online], c2011, [cit. 2013-0217+ Dostupné na World Wide Web:
Počítačové hry [online]. last revision 9. 7. 2012 [cit. 2012-07-23] Dostupné na World Wide Web:
Online hry [online]. last revison 19. 5. 2012 [cit. 2012-07-25] Dostupné na World Wide Web:
World of Warcraft [online]. last revison 13. 7. 2012 [cit. 2012-07-25] Dostupné na World Wide Web:
Sociální siť [online]. last revision 2. 6. 2012 [cit. 2012-07-25] Dostupné na World Wide Web:
Mazancová Losekoot, Michaela. Sociální sítě pro všechny: Které vybrat? [online]. c2012, [cit. 2012-07-25] Dostupné na World Wide Web: < http://www.internetprovsechny.cz/socialnisite-pro-zacatecniky-ktere-vybrat/>
Bugner, Martin. Co je sociální síť? [online]. c2012, [cit. 2012-07-25] Dostupné na World Wide Web: < http://www.internetprovsechny.cz/socialni-sitdobry-sluha-zly-pan/>
Lidé.cz *online+. last revision 12. 11. 2011 [cit. 2012-07-26] 68
Dostupné na World Wide Web:
Seznam.cz O nás [online]. c1996, [cit. 2012-07-26] Dostupné na World Wide Web:
AbcLinuxu [online]. c2011, last revision 22. 5. 2011 [cit. 2012-07-26] Dostupné na World Wide Web:
Spolužáci.cz *online+. last revision 4. 7. 2012 [cit. 2012-07-26] Dostupné na World Wide Web:
Líbím se ti.cz *online+. last revision 11. 1. 2012 [cit. 2012-07-26] Dostupné na World Wide Web:
Facebook [online]. last revision 29. 7. 2012 [cit. 2012-07-30] Dostupné na World Wide Web:
Vše o sociální síti Facebook.com *online+. [cit. 2012-07-30] Dostupné na World Wide Web:
Pixolo creative agency [online]. c2009, [cit. 2012-08-15] Dostupné na World Wide Web: < http://www.pixolo.cz/slovnik/mikroblog>
Twitter [online]. last revision 7. 8. 2012 [cit. 2012-08-16] Dostupné na World Wide Web:
Policie [online]. c2010, [cit. 2013-02-10+ Dostupné na World Wide Web:
69
VÁLKOVÁ, Helena: Česká podoba stalkingu podle § 354 TrZ v širších než jen trestněprávních souvislostech [online]. c2010, [cit. 2013-02-10+ Dostupné na World Wide Web:
Nebuď oběť [online]. c2010 – 2012, [cit. 2013-02-10+ Dostupné na World Wide Web:
Pozitiva a negativa internetu [online]. c2012, last revision 12. 2. 2012 [cit. 201302-11+ Dostupné na World Wide Web:
Závislost na počítačích a počítačových hrách. Pedagogicko-psychologická poradna Brno [online]. [cit. 2013-02-13+ Dostupné na World Wide Web:
KOPECKÝ, Kamil. K pozitivním vlivům hraní World of Warcraft [online]. c2012, [cit. 2013-02-14+ Dostupné na World Wide Web:
World of Warcraft FAQs for Christians [online]. c2007, [cit. 2013-02-14+ Dostupné na World Wide Web:
Lékaři online *online+. c2012, [cit. 2013-02-14+ Dostupné na World Wide Web:
Kyberšikana zabíjí [online]. c2009, [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
70
Mypsace [online]. last revision 2. 1. 2013 [cit. 2013-02-17+ Dostupné na World Wide Web:
Rizika sociálních sítí [online]. c2012, [cit. 2013-02-17+ Dostupné na World Wide Web:
Phablet [online]. last revision 13. 2. 2013 [cit. 2013-02-17+ Dostupné na World Wide Web:
Smartphone [online]. last revsion 7. 2. 2013 [cit. 2013-02-17+ Dostupné na World Wide Web:
Stylus [online]. last revision 8. 12. 2012 [cit. 2013-02-17+ Dostupné na World Wide Web:
Tablet (počítač) *online+. last revision 3. 1. 2013 [cit. 2013-02-17+ Dostupné na World Wide Web:
Netbook [online]. last revision 12. 2. 2013 [cit. 2013-02-17+ Dostupné na World Wide Web:
Ultrabooky – tenké, výkonné a elegantní *online+. c2012, [cit. 2013-02-17] Dostupné na World Wide Web:
Závislost na internetu působí podobné změny v mozku jako alkohol nebo drogy [online]. c2012, [cit. 2013-02-18+ Dostupné na World Wide Web:
71
Checkfacebook [online]. c2012, [cit. 2013-02-18+ Dostupné na World Wide Web:
Ohromující statistiky World of Warcraft *online+. c2011, [cit. 2013-02-18] Dostupné na World Wide Web:
MMORPG [online]. last revision 14. 2. 2013 [cit. 2013-02-18+ Dostupné na World Wide Web:
Nový přízrak závislosti *online+. c2009, [cit. 2013-02-25] Dostupné na World Wide Web:
Závislost na internetu může obrátit život vzhůru nohama *online]. c2008, [cit. 2013-02-25+ Dostupné na World Wide Web:
Netholismus [online]. c2010-2012, [cit. 2013-02-25+ Dostupné na World Wide Web:
Závislost na internetu – bluf, či realita? *online]. c2005, [cit. 2013-02-25] Dostupné na World Wide Web:
Střepiny - netholismus [online]. c2010, [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
ÚVTMU zpravodaj *online+. c2011, [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
72
Stalking [online]. last revision 24. 3. 2013 [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
E-bezpečí [online]. c2008, [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
Stalking – nebezpečné pronásledování *online+. *cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
Netholismus [online]. c 2010 – 2012, [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
Netholismus: závislost na internetu [online]. c2012, [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
BURDOVÁ, Kamila. Netholismus [online]. c2011, [cit. 2012-10-22+ Dostupné na World Wide Web:
9 důvodů, proč být aktivní v sociálních sítích *online+. c2012 – 2013, [cit. 2013-0414+ Dostupné na World Wide Web:
Google+ [online]. last revision 5. 4. 2013, [cit. 2013-04-14] Dostupné na World Wide Web:
73
Použitá literatura HAJNÝ, Martin. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada, 2001. 136 s. ISBN 80247-0135-9 JANOŠKOVÁ, D. a kol.: Občanská výchova s blokem Rodinná výchova 8 – učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2003. 144 s. ISBN 80-7238-393-0
KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. 336 s. ISBN 978-80-7367-5 KULHÁNKOVÁ, Hana a Jakub ČAMEK. Fenomén facebook. 1. vyd. Kladno: Jakub Čamek - BigOak, 2010. 128 s. ISBN 978-80-904764-0-0. MACHOVÁ, Jitka, KUBÁTOVÁ, Dagmar a kol. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-2715-8 NAVRÁTIL, Pavel. Internet pro školy. 1. Vyd. Bedihošť: Computer Media, 2001, 180 s. ISBN 80-902815-3-2 NEŠPOR, Karel: Návykové chování a závislost. 4. vyd. Praha: Portál, 2011. 176 s. ISBN 978-80-7367-908-8. NEŠPOR, Karel, PERNICOVÁ Hana, CSÉMY, Ladislav. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 120 s. ISBN 80-7178-299-8 ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. 1. vyd. Praha: Portál, 2011. 104 s. ISBN 978-80-7367-984-2
74
Přílohy Příloha 1:
Téma: PRÁCE NA POČÍTAČI Ročník: 8. Vzdělávací oblasti: Člověk a zdraví Rámcově vzdělávací program: Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence – autodestruktivní závislosti Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Integrace mezi vzdělávacími obory: výpočetní technika, občanská výchova Kompetence: sociální a personální - žák spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, ovlivňuje kvalitu společné práce; komunikativní - žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu; k řešení problémů - žák rozpozná a pochopí problém, promyslí a naplánuje způsob řešení, sleduje vlastní pokrok, zhodnotí své výsledky; k učení - žák využívá vhodné způsoby pro učení, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, vyhledává a třídí informace, porovnává je, pozná smysl a cíl učení; občasné - žák si je vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, chová se zodpovědně v situacích ohrožujících život i zdraví člověka; pracovní - žák přistupuje zodpovědně k výsledkům pracovní činnosti. Vlastní kompetence: komunikativní – žák se zapojuje do hodiny, klade otázky a diskutuje k tématu k řešení problémů – žák se zamýšlí nad danou problematikou a snaží si upevnit svůj názor a postoj k problému sociální a personální – žák si dokáže sám srovnat otázku nebo příspěvek v hlavě a mít tak přínos pro třídu kompetence k učení – žák si sám vybere, co je pro něj podstatné a to si zapíše do sešitu kompetence občanské – při diskuzi žák akceptuje názor svých spolužáků Výchovně vzdělávací cíle: žák pochopí riziko virtuálního světa žák dokáže uvést následky svého chování 75
žák přijímá zodpovědnost za bezpečné chování při práci na počítači v souvislosti se zdravím, etikou a morálkou. Místo realizace: učebna Časová dotace: 45 min Pojmy opěrné: závislost Pojmy nové: netholismus, stalking Didaktické prostředky: interaktivní tabule, power-pointová prezentace, učebnice
Scénář hodiny: Úvod Motivace – brainstorming: počítač Seznámení s cílem hodiny – vědět jaké klady a zápory sebou přináší práce na počítači Kontrola žákovské přípravy na hodinu – Hlavní část Procvičování a opakování známého – brainstorming k závislostnímu chování Expozice –viz.prezentace k tématu Fixace – zápis při samotném výkladu hodiny Aplikace – žáci budou znát veškerá rizika spojené s práci na počítači Závěr Zopakování probrané látky – shrnutí nejdůležitějších informací, které by si měli z této hodiny odnést. Žáci si dovedou představit, jaké rizika sebou práce na počítači přináší. Zhodnocení hodiny – pochvala žáků, že byli šikovní Zadání úkolů pro příště – ve dvojících si připravit příběh lidí zasažených kyberšikanou a příští hodinu jej dovykládat ostatním
Teoretická příprava na hodinu Práce s počítačem: Negativní vlivy při práci na počítači bolesti zad v bederní a křížové oblasti páteře, které jsou vyvolány důsledkem tlaku na páteřní ploténky při nevhodném způsobu sezení; bolesti v krční a šíjové oblasti páteře, které souvisí zejména s polohou hlavy a horních končetin při práci. Příčinou může být nevhodně umístěný monitor; bolesti rukou a paží, které jsou podmíněny rychlými opakovanými pohyby prstů a nadměrně častým používáním myši; 76
bolesti hlavy a vizuální poruchy, jež mohou být způsobeny jednak nekorigovanými vadami zraku, jednak nevhodnou zátěží očí při špatné ergonomii pracoviště Pravidla pro práci na PC Pro práci s počítačem by měl být člověk v dobré fyzické kondici a měl by mít dobrý zrak, nebo alespoň vědět o svých zrakových potížích a zavčasu je korigovat. Práce s počítačem by neměla být jedinou pracovní náplní, ale měla by být doplňována jiným typem pracovních aktivit. Udává se, že práce s počítačem by měla tvořit nejvýše 75% denní pracovní náplně. Mezi prací by měly být zařazovány malé přestávky - při kontinuální práci s počítačem asi 15 minut každé dvě hodiny. Netholismus Netholismus je všeobecně užívaný odborný termín, který označuje závislost na internetu – na prohlížení internetových stránek, hraní počítačových her, na komunikaci po chatu či na psaní e-mailů. Hlavní příznaky: 1. Narušení vztahů s blízkými osobami Partner nebo rodič si všimnou, že dotyčný tráví na internetu víc času než by bylo nutné, poukazují na tento fakt, ale závislý člověk vše popírá a internet tak může být předmětem hádek 2. Potíže s prací Zde se jedná spíše o poruchu soustředění, kdy má člověk neustálé nutkání kontrolovat svoje oblíbené stránky a nevydrží soustavně pracovat alespoň 30 minut. Práce pak může ztrácet na kvalitě, v horším případě nejsou dodržovány termíny odevzdávání. 3. Zdravotní potíže Dlouhodobé sezení u počítače nejčastěji postihuje zrak a páteř, ale také se mohou objevit poruchy spánku. Postižený o všech potížích ví a buď je popírá, nebo je „přechází“. 4. Trestně-právní pochybení Vyskytuje se u těžkých netholiků, nemusí vždy znamenat spor se zákonem. Jedná se například o vynechávání školní docházky u studentů nebo vědomé porušování vyhlášek v zaměstání v oblasti přístupu na internet. Rychleji se závislost tvoří u chlapců než dívek
Chlapci - hraní počítačových her, sledováni pornografie Dívky – sociální sítě, chat 77
Výskyt netholismu -studie časopisu Newsweek přináší zjištění, že 2-3 % uživatelů internetu jsou na něm závislí Léčba netholismu – psychoterapie Stalking = lov, pronásledování Označuje opakované, dlouhodobé a stupňované obtěžování jiné osoby, nevyžádanou a nechtěnou pozorností. Může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Stalker = je člověk patologicky posedlý zájmem o jinou osobu, často veřejně známou, nebo jemu blízkou. Projevy: 1) opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí dopisů, e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním různých zásilek s dárky. 2) Demonstrování moci a síly stalkera stalker ve svých projevech dává důraz na přímé či nepřímé výhrůžky, které v oběti budí oprávněný strach a obavy. 3) Poškozování a ničení věcí například poškrábané auto, lak poškozený sprejem, propíchané pneumatiky, rozbité okno bytu nebo likvidace domácího zvířete včetně poškozování osobních věcí. Můžeme sem zařadit například i zasílání virů e-mailem a tím mnohdy ztrátu dat v počítači oběti. Oběť: Obětí může být v podstatě každý člověk. Oběťmi však bývají mnohem častěji ženy, nápadně častými oběťmi jsou osoby osamocené nebo osoby, jež ukončili se stalkerem partnerský vztah. Stalking představuje zpravidla závažné psychické následky pro oběť. Jak se bránit: Dát přímo a jednoznačně stalkerovi na vědomí, že nemáte o jeho projevy zájem. pokud jste obětí obtěžování, využijte policii uchovejte si všechny projevy a důkazy obtěžování (záznamy telef. hovorů, dopisy, e-maily, SMS zprávy…) po dobu obtěžování změňte své chování a zvyky (výměna zámků, změna nákupního střediska, pohybujte se po jiných trasách apod.) mimo domov se pohybujte s dalším členem rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobou. Domluvte si vzájemný postup v případě, že nastane krizová situace noste u sebe legální prostředky pro svoji obranu (pepřový sprej, alarm) + mobilní telefon pro případ přivolání pomoci
78
Příloha 2: Tabulky z výzkumu Tabulka č. 1: Věk respondentů 11 let 12 let 13 let 14 let 15let
Dívky
Chlapci
5 11 11 13 10 50
4 5 15 11 15 50
10% 22% 22% 26% 20%
8% 10% 30% 22% 30%
Tabulka č. 2: Záliby jiné než počítač Dívky 49 1 50
Ano Ne
Chlapci 50 98% 0 2% 50
100% 0%
Tabulka č. 3: Trávení volného času Volná zábava (vyloučeny kroužky a sportovní aktivity) Sport Hraní počítačových her Využívání Facebooku.
Dívky 27
Chlapci 13 54%
10 5 8 50
17 16 4 50
20% 10% 16%
26% 34% 32% 8%
Tabulka č. 4: Čas strávený na počítači Dívky 3 24 17 4 2 50
Několik minut Ne více než hodinu
Dvě až čtyři hodiny Osm hodin
Více než osm hodin denně
Chlapci 7 13 24 3 3 50
6% 48% 34% 8% 4%
14% 26% 48% 6% 6%
Tabulka č. 5: Důvody užívání internetu Získávání informací Facebook a sledování profilů kamarádů
20 24
Chlapci 12 40% 14 48%
Hra World of Warcraft
6
24
Dívky
79
12%
24% 28% 48%
50
50
Tabulka č. 6: Četnost registrace na sociální síti Ano Ne
Dívky
Chlapci
50 0 50
46 4 50
100% 0%
92% 8%
Tabulka č. 7: Důvody nezaregistrování na sociální síti Dívky
Chlapci
0 0 0 50 50
0 3 1 46 50
Dívky 0 6 0 11 48 25 8 0 50
Chlapci 1 1 1 3 44 20 4 4 50
Dívky
Chlapci
1
6
2%
12%
11
14
22%
28%
31
14
62%
28%
5
8
10%
16%
2
4
4%
8%
0
4
0%
8%
50
50
Rodiče mi to nedovolí. Považuji to za zbytečné Nemám internet Jsem zaregistrovaný na sociální síti
0% 0% 0% 100%
0% 6% 2% 92%
0% 12% 0% 22% 96% 50% 16% 0%
2% 2% 2% 6% 88% 40% 8% 8%
Tabulka. č. 8: Sociální sítě MySpace Lidé Spolužáci Twitter Facebook Skype jiné žádné
Tabulka č. 9: Důvody registrace na Facebooku Protože je to cool. Všichni moji kamarádi tam jsou. Vím, co dělají všichni moji kamarádi, především ti se kterými se moc nevídám. Z nudy. Můžu zde sdílet fotografie. Nejsem na Facebooku.
80
Tabulka č. 10: Nastavení soukromí na Facebooku Vše sdílím pouze s přáteli Vše sdílím pouze s přáteli přátel Vše sdílím se všemi Nevím. Nemám Facebook.
Dívky
Chlapci
38
29
76%
58%
3
4
6%
8%
7
8
14%
16%
2
5
4%
10%
0
4
0%
8%
50
50
Dívky 19 31 50
Chlapci 15 38% 35 62% 50
30% 70%
Dívky 9 41 50
Chlapci 4 18% 46 82% 50
8% 92%
Dívky 30 8 8 2 2 50
Chlapci 20 8 10 8 4 50
60% 16% 16% 4% 4%
40% 16% 20% 16% 8%
Chlapci 34 80% 12 20% 4 0% 50
68% 24% 8%
Tabulka č. 11: Komunikace s neznámou osobou ano ne
Tabulka č. 12: Schůzka s neznámou osobou ano ne
Tabulka č. 13: Čas strávený na sociální síti Moc ne jen se každý den podívám, co je nového. Nepřetržitě Párkrát do týdne se podívám, co se děje. Jsem tam zaregistrovný/á, ale nepoužívám ho. Podívám se pouze jednou vakrát do měsíce
Tabulka č. 14: Představa života bez sociální sítě Dívky 40 10 0 50
ano ne nevím
81
Tabulka č. 15: Četnost hraní online multiplayer her Dívky 19 31 50
ano ne
Chlapci 35 38% 15 62% 50
70% 30%
Tabulka č. 16: Důvody pro hraní online multiplayer her Nevím, co jiného bych dělal/a Líbí se mi, že můžu rozvíjet cizí jazyk a logické myšlení Většina mých kamarádů také hraje Získávám nové zkušenosti Hraji, abych zabil čas Jednoduše mě to baví Nehraji
Dívky 0 4
Chlapci 5 0% 5 8%
2 2 0 11 31 50
3 1 4 17 15 50
4% 4% 0% 22% 62%
10% 10% 6% 2% 8% 34% 30%
Tabulka č. 17: Důvody pro nehraní multiplayer her Dívky 14 13 4 19 50
Považuji to ztrátu času Nebaví mě to Vůbec nevím o co jde Hraji
Chlapci 7 8 0 35 50
28% 26% 8% 38%
14% 16% 0% 70%
Tabulka č. 18: Co je na hře nejdůležitější? Dívky 8 4 7 31 50
Zabít protihráče Hra v týmu Nevím Nehraji
Chlapci 8 20 7 15 50
16% 8% 14% 62%
16% 40% 14% 30%
Tabulka č. 19: Hraní zpoplatněné verze multiplayer her Dívky 0 50
Ano Ne 82
Chlapci 11 0% 39 100%
22% 78%
50
50
Tabulka č. 20: Důvody hraní zpoplatněné verze Protože je to ve vyšší kvalitě a mám více možností ve hře Platí mi to rodiče Baví mě to, i když to musím platit z kapesného Nehraji
Dívky 0
Chlapci 7 0%
0 0 50 50
2 2 39 50
Dívky 0 0 0 50 50
Chlapci 8 1 2 39 50
14%
0% 0% 100%
4% 4% 78%
0% 0% 0% 100%
16% 2% 4% 78%
Tabulka č. 21: Výdaje za zpoplatněnou verzi do 200 Kč do 500 Kč do 1000 Kč Nehraji
Tabulka č. 22: Představa nehraní multiplayer hry Ano Ne Nevím, ale zkoušet to raději nebudu. Když jsem nemohl týden hrát, nic mě nebavilo
83
Dívky 45 2 3 0 50
Chlapci 23 10 11 6 50
90% 4% 6% 0%
46% 20% 22% 12%
Příloha 3: Skutečné příběhy kyberšikany
„Na psychické násilí už nestačil Případ: Patrick Ryan Halligan Důvod sebevraždy: pomluvy, že je gay Místo: New York, USA Reakce: Otec John Halligan se stal aktivistou proti kyberšikaně John a Kelly Halliganovi sedí na gauči a sledují záběry z rodinného archivu. Je na nich jejich syn Ryan při oslavě svých třináctých narozenin. Je veselý, plný života a v jeho očích vidíme jiskřičky štěstí. Zato oči jeho rodičů jsou při sledování tohoto videa zalité slzami. Patrik Ryan Halligan je mrtev. Jedna z prvních obětí kyberšikany, která ukončila svůj život v nedožitých 14 letech. Naučí se bránit na hodinách kickboxu Ryan má ve škole problémy se spolužáky snad každý den. Vyhlídne si ho partička „bijců“, která ho ponižuje a mlátí pro své potěšení. Ryan je klasickou slabou obětí, která si nechá všechno líbit. Až jednoho dne dojde jeho otci trpělivost a přihlásí ho na hodiny kickboxu. Po několika lekcích se skutečně postaví vůdci dětských tunerů a dojde ke rvačce. Sice dostane nakládačku – přece jen čtyři na jednoho je trochu moc – ale získá si respekt. Trýznitelé mu už dají pokoj, ale chystají pomstu. Naletěl mrše V létě 2003 tráví třináctiletý Ryan většinu času na internetu. Tam naváže známost s dívkou, která chodí na stejnou školu. Zamiluje se a svěří se ji intimními informacemi o sobě, včetně znamínek a jizev, které má na těle. Rozhodně netuší, že je dívka nasazená vůdcem dětského gangu a ve skutečnosti svou lásku jen předstírá. Začíná školní rok a Ryan s hrůzou zjistí, že všechny detaily, které o sobě dívce napsal, jsou zveřejněny na školním serveru. Včetně komentářů jeho „lásky“, která Ryana označí za gaye. Celá škola se baví a třináctiletý kluk je doslova společensky odepsaný. Dobrou noc, mami Je 7. Října 2003. Celá rodina Halliganových se ukládá k spánku. „Běž už taky spát, Ryane“, řekne matka svému synovi, který sedí u svého počítače. „Hned, ještě si tady 84
něco dodělám, dobrou noc mami“, řekne Ryan a matka netuší, že jsou to poslední slova, která od něho uslyší. Chlapec čeká ještě hodinu, až si je jistý, že všichni spí, pak opatrně našlapuje po chodbě a zavře se v koupelně. Tam se ve vší tichosti oběsí. Podle pitevní zprávy se škrtí na provaze asi pět minut. Epilog Týden po pohřbu najde John Halligan v počítači svého syna celou korespondenci a všechny urážlivé útoky od svých spolužáků. Na pevném disku je totiž neúmyslně instalovaný program, který vše archivuje. V den sebevraždy je tam uložená konverzace, kdy Ryan prohlašuje, že jde spáchat sebevraždu. Jeho spolužáci na to odpovídají, že se těší, až si to přečtou v zítřejších novinách. Pro otce mrtvého dítěte je to nejtěžší čtení na světě.“ (Kyberšikana zabíjí. *online+, 2012)
„Smrt na polském gymnáziu Případ: Anny Halmanová Důvod sebevraždy: zneužití a simulace znásilnění Místo: Gdaňsk, Polsko Reakce: Ministr školství vyhlásil program Nulové tolerance k násilí Kostel Svatého Jana V Gdaňsku se plní do posledního místečka. Téměř tisíc lidí se tísní před oltářem, kde stojí gdaňský metropolita Tadeusz Goclowski, který zaraženě hledí do tváří mladých lidí. Za okamžik začne mše za Anny Halmanovou (1992 – 2006) a jejím spolužákům jsou věnována první slova duchovního: „Vaše škola se stala slavnou ne díky vašim úspěchům ve vzdělání, sportu nebo kultuře, ale díky zničenému životu, který jste nejdříve ponížili a pak nechali v náručí smrti.“ Jsou to tvrdá slova, ale vzhledem ke zbytečné smrti mladé gymnazistky, se nic jiného říct nedá. Zneužití u školní tabule Co se stalo 20. října 2006 Anny Halmanové ve třídě II. F? Probírám se výpověďmi žáků a dávám dohromady rekonstrukci celého incidentu. O přestávce čtyři chlapci povzbuzeni ostatními obstoupí vyděšenou Aničku, začnou ji štípat do prsou. Lukasz P. ji chytí za ruce a ostatní ji plácají po zadku. Když se dívka předkloní v bolesti z vykroucených rukou, Mateusz W. se začne otírat kolenem o její hýždě a v tutéž chvíli ji Lukasz chytí za krk a donutí, aby dala hlavu do jeho rozkroku. Dívka se vytrhne a schová 85
pod lavici. Odtamtud ji kluci vytáhnou a Dawid M. ji povalí na katedru. Arkadiusz P. jí sundá kalhotky a celá třída propuká v hurónský smích. Pak ji tento „hrdina“ sáhne mezi nohy. Anička křičí jako o život a celou situaci nahrává na mobilní telefon poslední ze čtveřice Michal S. Oběsí se na švihadle Celá roztřesená utíká Anny domů. Není schopna mluvit. Na internetu už koluje nahrávka z mobilního telefonu Michala S. Kamarádce, která ji večer navštíví, se svěří, že už se do školy nevrátí. Prý se raději oběsí. Druhý den ráno nic netušící matka propadne v zoufalý křik. Její dcera visí v dětském pokoji oběšena na švihadle. Smrt Anny Hallové zasáhne celé Polsko. Epilog Vedení školy nijak nezasáhlo a neučinilo žádné kroky vedoucí k potrestání žáků. Teprve policie, která případ vyšetřuje, umístí všechny zúčastněné do tříměsíční vazby. Soud 20. dubna 2007 rozhodne o umístění všech pěti tunerů v nápravných ústavech pro mladistvé. Zajímavá reakce rodičů odsouzených. Ti jsou přesvědčeni, že šlo jen o nevinnou dětskou hru a proti rozsudku protestují. Psychologové jsou naopak přesvědčeni, že i když si kluci na znásilnění jen hráli, z pohledu Anny to bylo stejně traumatizující jako skutečné.“ (Kyberšikana zabíjí. *online+, 2012)
„Z romantika se vyklubala zlá baba Případ: Megan Meireová Důvod sebevraždy: odkopl ji virtuální „boyfriend“ Místo: Missouri, USA Reakce: Díky tomuto případy amerického zákoníku byl zaveden pojem Kyberšikana Megan Meierová (1992 – 2006) pláče ve svém pokoji. Její matka Christie Meierová je okamžitě u ní. Ví moc dobře, že Megan od třetí třídy trpí depresemi ze svého vzhledu a proto jí také přihlásila na katolickou školu Neposkvrněného početí panny Marie. Tam její dcera nosí školní uniformu. Žádný make-up ani šperky. Megan se cítí šťastná, proto je její pláč pro matku neobvyklý. Co se stalo? Její kluk, s nímž se seznámila na internetu a nikdy ho neviděla, jí poslal zprávu, že je nejodpornějším 86
stvořením na světě. Matka dceru uklidňuje a vypíná její počítač. Je 15. října 2006 a o dva dny později se třináctiletá Megan oběsí v koupelně. Virtuální Romeo a Julie Když si třináctiletá Megan založí účet na stránkách MySpace6, osloví ji šestnáctiletý Josh Evans. Vyměňují si fotografie a konverzují pouze prostřednictvím internetu. Megan se nový kluk moc líbí a chlubí se jeho fotografiemi spolužačkám v dívčí škole. Josh tvrdí, že se jeho rodina právě přestěhovala a proto nemá ještě telefonní číslo. Virtuální láska jako z Romea a Julie trvá několik týdnů a Megan se vznáší štěstím. Proto nerozumí slovům plných nenávisti, která si čte 15. října. Přes zákaz matky se snaží s Joshem komunikovat a zjistit, co se stalo. Prý se chová hnusně ke svým přátelům a poslední věta, kterou ji Josh 17. Října napíše, zní: „Svět byl bez tebe daleko lepší!“ Kdo je Josh? Za šest týdnů po smrti Megan jsou její rodiče policií informováni, kdo se skrývá za identitou Joshe Evanse. Pokud byste čekali nějakého zakomplexovaného puberťáka, jste na omylu. Padesátiletá Lori Drewová si na MySpace založila falešný účet jen proto, aby mohla Megan deptat. A jaký měla důvod? Megan přestala kamarádit s její dcerou Sarah. Zřejmě si myslíte, že paní Drewová má ze smrti třináctileté dívky nepřekonatelné výčitky svědomí. Omyl. Její jediná reakce na celou záležitost je, že se jednalo jen o nevinný žert. Nemohla prý tušit, že se Megan psychicky složí kvůli nějakému vymyšlenému klukovi. Epilog V květnu 2008 je Lori Drewová obžalována ze spiknutí, neoprávněného používán falešného účtu na MySpace, zneužívání informací a útoků, které přivádí emocionální úzkost jiné osobě. Díky tomuto precedentnímu případu je v USA od roku 2011 zaveden nový právní termín Kyberšikana. Pod názvem Kdyberšikanová prevence Megan Meierová vstoupí do amerického zákoníku. Drewová se nikdy rodičům neomluví ani neprojeví veřejně svou lítost. Zlomení rodiče Christie a Donald Meirovi se snad konečně
6
MySpace – „jeden z největších komunitních serverů na světě. Jeho sloganem je „A plac efor frond“
(Místo pro přátele). Kromě klasických profilů se na Myspace nacházejí i profily hudebníků, filmařů z celého světa. Kvůli ochraně dětí server přístupný pouze lidem starším 14 let.“ (Myspace. [online], 2013)
87
dočkají spravedlnosti u očekávaného soudního přelíčení. Na adresu Drewové jen se slzami poznamenávají: „Je to jako kdyby naší dceři přiložila ke spánku pistoli!“ (Kyberšikana zabíjí. [online], 2012)
Příloha 4: Dotazník Milí žáci, dovolte mi, abych vás touto cestou poprosila o vyplnění dotazníku, který bude sloužit jako výzkumná část diplomové práce Netholismus v teorii a praxi. Dotazník je anonymní a je zde možná vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak. Za váš čas strávený nad vyplněním předem děkuji.
I. Ty a tvůj postoj k internetu a počítači 1) Tvůj věk: 2) Máš nějaké záliby?
Pohlaví: Ano
Ne
3) Vyber správnou odpověď: a. Ve svém volném čase chodím nejčastěji ven. b. Ve svém volném čase sportuji. c. Ve svém volném čase hraji počítačové hry. d. Svůj volný čas trávím nejraději na Facebooku. 4) Kolik času denně trávíš na počítači? a. Několik minut. b. Ne více než hodinu denně. c. Dvě až čtyři hodiny denně. d. Osm hodin denně. e. Více než osm hodin denně. 5) Vyber tvrzení, se kterým se nejvíce se ztotožňuješ. a. Internet mi slouží především k získávání informací. b. Na internetu trávím nejvíce času na Facebooku, kde sleduji profily svých kamarádů, nebo hraji hry. c. Bez internetu bych nemohl/a hrát World of Warcraft. II. Sociální sítě 88
6) Jsi zaregistrovaný na nějaké sociální síti?
Ano
Ne
7) Nejsem zaregistrovaný na žádné sociální síti protože: a. Rodiče mi to nedovolí. b. Považuji to za zbytečné. c. Nemám internet. d. Jsem zaregistrovaný na sociální síti.
8) Na jakých sociálních sítích jsi zaregistrovaný? MySpace Lidé
Spolužáci
Jiné:
žádné
Twitter
Facebook
Skype
9) Na sociální síti Facebook jsem zaregistrovaný protože: a. Je to „cool“. b. Všichni moji kamarádi tam jsou. c. Vím, co dělají všichni moji kamarádi, především ti, se kterými se moc nevídám. d. Z nudy. e. Můžu zde sdílet fotografie. f. Nejsem na Facebooku. 10) Jak máš nastavené své soukromí na Facebooku? a. Vše sdílím s přáteli b. Vše sdílím pouze s přáteli přátel. c. Vše sdílím se všemi. d. Nevím. e. Nemám Facebook. 11) Chatoval jsi někdy s nějakou neznámou osobou?
Ano
Ne 12) Sešel jsi se někdy s někým úplně cizím po chatování? 13) Kolik času trávíš na Facebooku? Nebo jiné sociální síti? a. Moc ne, jen se každý den podívám, co je nového. b. Nepřetržitě. c. Párkrát do týdne se podívám, co se děje. 89
Ano
Ne
d. Jsem tam zaregistrovaný, ale nepoužívám. e. Podívám se pouze jednou, dvakrát do měsíce. 14) Dovedeš si představit život bez sociální sítě?
Ano
Ne
III. Počítačové sítě 15) Hraješ nějaké počítačové online multiplayer hry?
Ano
Ne 16) Online multiplayer hry hraji, protože: a. Nevím, co jiného bych dělal. b. Líbí se mi, že můžu rozvíjet cizí jazyk a logické myšlení. c. Většina mých kamarádů také hraje. d. Získávám nové zkušenosti. e. Hraji, abych zabil čas. f. Jednoduše mě to baví. g. Nehraji. 17) Online multiplayer hry nehraju, protože? a. Považuji to ztrátu času. b. Nebaví mě to. c. Vůbec nevím, o co jde. d. Hraji. 18) Co je pro tebe nejdůležitější při multiplayer hře? a. Zabít protihráče. b. Hra v týmu. c. Nevím. d. Nehraji. 19) Hraješ zpoplatněnou verzi multiplayer hry? Ne 20) Proč hraješ zpoplatněnou verzi? a. Protože je to vše ve vyšší kvalitě a mám více možností ve hře. b. Platí mi to rodiče. c. Baví mě to, i když si to musím platit z kapesného. d. Nehraji. 90
Ano
Nevím
21) Kolik peněz měsíčně vydáš za hru? a. Do 200 Kč. b. Do 500 Kč. c. Do 1000 Kč. d. Nehraji. 22) Dovedeš si představit, že bys nehrál? a. Ano. b. Ne. c. Nevím, ale zkoušet to raději nebudu. d. Když jsem nemohl týden hrát, nic mě nebavilo.
Příloha DVD DVD s názvem „Peer Program – Netholismus“ je vloženo v informačním systému a je součástí tištěné podoby.
91