Nemedikamentózní tlumení bolesti za porodu Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Nemedikamentózní tlumení bolesti za porodu Bakalářská práce

Michaela Durchánková

Vedoucí práce: Bc.Štěpánka Bubeníková Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 30. dubna 2011 -------------------------------

podpis

Děkuji Bc.Štěpánce Bubeníkové za odborné vedení a za cenné rady při zpracování této bakalářské práce.

Anotace Příjmení a jméno autora: Durchánková Michaela Instituce:

Ústav porodní asistence FZV UP Olomouci

Název práce:

Nemedikamentózní tlumení bolesti při porodu

Vedoucí práce:

Bc.Štěpánka Bubeníková

Počet stran:

44

Počet příloh:

1

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

tlumení bolesti při porodu

Abstrakt: Bakalářská práce shrnuje nefarmakologické metody tlumení bolesti při porodu.Zahrnuje jaké jsou možné metody tohoto tlumení bolesti.Tato práce je určena budoucím rodičkám,aby věděli i o jiné metodě než použití medikamentů pro utišení porodní bolesti. Abstract: Bachelor thesis summarizes the non-pharmacological methods of pain control at birth.Includes what are the possible methods of control in pain.This work is to determine the future mothers, to know as well as any other method than the use of drugs for relieving labor pain

Úvod Narození dítěte by měl být jedním z nejkrásnějších zážitků v životě ženy. Je nedílnou součástí životního koloběhu. To, jaké bude mít žena vzpomínky na porod závisí na mnoha faktorech. Záleží na přístupu zdravotnického personálu na porodním sále, připravenosti rodičky z porodních kurzů, prostředí, vztahu k plodu, zkušeností z předešlých porodů, pokud je žena vícerodička a na prožívání porodních bolestí. Snahou každé porodní asistentky či lékaře je utlumit bolesti a tím zpříjemnit samotný porod rodičce. Hlavním faktorem ovlivňující pocity rodičky jsou strach a bolest. Každý porod je jiný a každá rodička prociťuje porodní bolesti jinak. Konečné pocity z porodu nejvíce ovlivňuje intenzita bolesti. Jestliže ženu ovlivňuje nezvladatelná bolest, může to ovlivnit celý průběh porodu. Žena je vyčerpaná a někdy i nespolupracující. Rodička, která má strach, nechtěně zpomaluje průběh porodu, protože svalstvo je křečovité a nedokáže se relaxovat. Vzniká tak bludný kruh, který lze ovlivnit podáním vhodného tišícího prostředku. V dnešní době se proto k bolesti přistupuje aktivně a snažíme se rodící ženě tyto chvíle zázraků života, co nejvíce zpříjemnit, tak aby neměla špatné vzpomínky na porod. Svoji bakalářskou práci jsem se rozhodla zaměřit na nefarmakologické tlumení bolesti za porodu, které neovlivňují jak rodičku, tak dítě, které má přijít na svět. Ráda bych

se

zaměřila

na

různé

metody

a

jejich

účinnost.

OBSAH ANOTACE ÚVOD Obsah..........................................................................................6 1 Historie tlumení bolesti při porodu................................................8 2 Přirozený porod............................................................................. 9 3 Rozdělení analgezie u porodu........................................................10 3.1 Farmakologická analgezie...........................................................10 3.2 Nefarmakologická analgezie.......................................................10 4 Hydroanalgezie..............................................................................11 4.1 Relaxační koupel.........................................................................13 4.2 Porody do vody..........................................................................13 4.3 Intradermální obstřiky vodou.....................................................14 5 Alternativní polohy.........................................................................15 5.1 Polohy při porodu.......................................................................16 6 Audioanalgezie..............................................................................17 7 Transkutánní elektrická nervová stimulace...................................18 8 Aromaterapie za porodu.................................................................19 9 Psychoprofylaxe............................................................................ 20 9.1 Metody....................................................................................... 20 10 Abdominální dekomprese........................................................... 21 11 Akupunktura a akupresura.......................................................... 22

6

11.1 Akupresura...................................................................……….25 12 Relaxace.......................................................................................26 12.1 Progresivní relaxace................................................................. 26 12.2 Neuromuskulární disociace...................................................... 26 12.3 Dotyková relaxace....................................................................26 13 Hypnóza...........................................................................………27 13.1 Jak hypnóza funguje.................................................................27 13.2 Hypnóza a porod...................................................................... 28 13.3 Kdy s hypnózou začít............................................................... 28 13.4 Sugesce u porodu..................................................................... 28 14 Závěr............................................................................................30 15 Přílohy......................................................................................... 32 16 Seznam použitých zkratek...........................................................40 17 Použitá literatura......................................................................... 41

7

1 Historie tlumení bolesti při porodu Již od nepaměti se lidé snažili ženám při porodu zmírnit a ulehčit od porodních bolestí. Způsoby tlumení bolesti se lišili kulturou, znalostmi a vyspělostí tehdejší společnosti. Porodnickou analgezii podle historie můžeme rozdělit na dobu před J.Y.Simpsonem a po J.Y.Simpsonem. V době před J.Y.Simpsonem panoval názor, že je bolest způsobována zlými démony, proti nimž bojují bohové. V této době byla pomoc od bolesti založena na zkušenostech a svou roli tu hrála magie. V Babyloně byla bohyní pro porod Ištar a v židovské kultuře byla uctívána Labreta. Odhánění zlých démonů během porodu bylo prováděno rituálem pomocí šamana, který tancoval okolo ohně a sypal sůl k lůžku, kde rodila žena kolem domu pak pokládal roští. Ve středověku byl tento zvyk nahrazen modlitbami. Také se nosily amulety, kultovní pásy a různé medailonky během porodu. Rozdělením lékařského od magického světa se v různých obdobích vývoje využívaly při porodu až brutální fyzické metody. Velmi drastické bylo skákání na břiše rodící ženy. U Apačů se ženy během porodu uvázali v podpaží a po spuštění ze stromu se na děložní fundus zavěsili a snažili se tak napomoci porodnímu mechanismu. Na ostrovech Pago Pago nevědomky využívali tlakové analgezie, kdy muž klečel za rodící ženou a tlačil patami během kontrakcí do jejích žeber. První zmínky o nefarmakologické analgezii se objevily ve druhé polovině 18.století. Jednalo se o relaxaci a hypnózu u porodu (4)

4. POLLAK,Kurt.Medicína dávných civilizací.Orbis 1973 Praha ISBN 27-602-22-875

8

2 Přirozený porod Každá žena má na porod jiný názor a jiné zkušenosti, či informace. Proto je třeba ke každé rodičce přistupovat individuálně. Každá rodička by měla vědět, že na bolesti které bude u porodu mít nebude sama. Dlouhý a bolestivý porod může mít na ženu negativní vliv. Žena tak bude vyčerpaná, nespolupracující a bude mít nepříjemné vzpomínky na porod. Měli bychom dbát na přání ženy, pokud bude chtít bolest ovlivnit, měli bychom zasáhnout. To samé platí i pro opačný případ. Bolest jako taková napomáhá vést rodičku při porodu,nabádá jí kdy má tlačit a kdy tlačit nemá. Při bolestivých kontrakcích dochází ke stimulaci hypofýzy a následné vyplavení oxytocinu tak zintenzivňuje porod a způsobuje další dilataci branky. Ve chvíli, kdy dojde k zajití branky, se vyvolá další příliv oxytocinu, který vyvolá nutkání tlačit.

9

3 Rozdělení analgezie u porodu Všechny rodičky si přejí, aby jejich porod proběhl co nejrychleji, bez komplikací a s co nejmenší bolestí. Porodnickou analgezii rozdělujeme na dvě skupiny a to na farmakologickou a nefarmakologickou analgezii při výběru dbáme na nejvhodnější způsob pro ženu i pro nenarozené dítě. 3.1 Farmakologická analgezie Při této analgezii se používají různé chemické látky obsažené v lécích. 3.2 Nefarmakologická analgezie U této analgezie se nepoužívají žádné chemické látky, ani léčiva. Do této kategorie řadíme: Hydroanalgezii Alternativní polohy Audioanalgezie Transkutánní elektrická nervová stimulace Aromaterapie Psychoprofylaxe Abdominální dekomprese Akupunktura a akupresura Relaxace Hypnóza

10

4 Hydroanalgezie Skupina autorů uvádí: ,,Užívání vodních koupelí pro zmírnění porodních bolestí je známo po staletí. Koupele, relaxační sprchy, horké nebo studené obklady, termofory přikládané na oblast beder rodičky se začaly opět zdůrazňovat během posledních 20 let. Je známo, že taktilní, nebolestivá stimulace tlumí přenos bolestivých impulsů do vyšších etáží CNS. Útlum probíhá na úrovni zadních míšních rohů a je experimentálně prokazatelný. Možná, že tohle je právě ten mechanismus, kterým vodní lázeň tlumí porodní bolest. V roce 1983 zveřejnil francouzský porodník Michel Odent metodu porodu v bazénu. Rodička se pohybuje zejména v I. době porodní v mělkém bazénu (cca 2 × 2 m) s vodou 37 °C teplou. Pobyt ve vodní lázni má způsobovat nebolestivý průběh porodu, omezení léků a všech zásahů do průběhu porodu. Vlastní porod dítěte Odent doporučuje vést mimo bazén vleže na lůžku, vestoje nebo vkleče, nebo přímo do vody. Podle Odenta porod do vody novorozence neohrožuje, protože prý první dýchací pohyby jsou vyvolány stykem pokožky dítěte se vzduchem. Podle Odenta má pobyt ve vodě příznivý účinek na cévní a svalový systém rodičky a snižuje její psychické napětí. Na druhé straně Odent neupřednostňuje přítomnost otce u porodu, především proto, že porod má být “ženskou záležitostí”, a také proto, aby se případný neklid partnera nepřenášel na rodičku. Navrhuje přítomnost přítelkyně (přítelkyň) nebo doprovod matky rodičky či zkušené a empatické porodní asistentky. Prvky Odentova postupu jsou používány i v některých našich porodnických ústavech, zejména uložení novorozence po přestřižení pupečníku, ještě před dalším ošetřením, na prsa rodičky pro navázání vizuálního a pohmatového kontaktu. Novorozenec musí být k matce přiložen tak, aby opět slyšel tlukot jejího srdce. Požadavek uložení novorozence ještě před přerušením pupečníku na matčinu hruď a čekání na jeho dotepání je kritizován. Při nepodvázaném pupečníku hrozí u novorozence exsangvinace. Přívrženci hydroanalgezie přisuzují teplé vodě příjemné pocity, které mají navozovat zvýšení vyplavování endogenních opioidů a současně nižší produkci katecholaminů. Popisují rychlejší dilataci děložní branky, zkrácení porodu a nižší četnost operačních intervencí. Kritici argumentují výsledky svých studií, v nichž

11

demonstrují, že není rozdíl mezi porody ve vodě a mezi porody “na suchu” (perineální trauma, krevní ztráta, postnatální stav novorozence). Základní metody hydroanalgezie u porodu jsou: 

relaxační koupel,



porod do vody,



intradermální injekce (obstřiky) sterilní vodou“(16)

16. Skupina autorů Www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Hydroanalgezie. Dostupné z WWW: .

12

4.1 Relaxační koupel Skupina autorů uvádí: ,,Rodička využívá v průběhu porodu většinou intermitentně vodní lázeň ve speciální vaně. Vlastní porod dítěte nakonec probíhá v nevodním prostředí. Výhody: příjemný pocit a nadlehčování rodičky při změně polohy. Udává se

zvýšená

psychická

i somatická

relaxace.

Koupel

navozuje

i analgezii,

jejíž mechanismus účinku je stejný jako u transkutánní elektrické nervové stimulace (TENS). Nevýhody: při relaxační koupeli lze jen s komplikacemi použít CTG (přichází v úvahu pouze telemetrické sledování), je kontraindikována současná aplikace epidurální analgezie (riziko infekce – pokud se ale použije vůči vodě odolná náplast, není nutno na tuto okolnost brát zřetel), TENS (elektrický přístroj) i aplikace sedativ (riziko hypotenze). Kontraindikace: diabetes, placenta praevia a všechny krvácivé stavy, dále kardiopatie, hepatitis a HIV matky. Teplá voda způsobuje zvýšené prokrvení kůže a např. u preeklampsie hrozí hypoperfúze uteroplacentární jednotky. 4.2 Porody do vody Tento způsob je svými zastánci nepravdivě udáván za “přirozenější”, a to přesto, že ani primitivní lidé jej nikdy nepoužívali. Rodička prožívá ve vodě nejen I. dobu porodní, ale ve vodě rodí i dítě. Výhody: udává se opět zvýšená relaxace porodních cest, analgezie a s tím spojené zkrácení I. a II. porodní doby. Nevýhody: dosud stále chybějí objektivní důkazy o prospěšnosti metody zejména z hlediska mateřské a perinatální mortality a morbidity. Metoda je technicky náročná: speciální vana s protiskluzným povrchem, se zařízením pro rychlé napuštění a rychlé vypuštění vody, s regulací teploty vody. Nezbytnou nutnost představují hygienická opatření a kritéria, obtíží zůstává sledování intrauterinního stavu plodu. Peripartální riziko představuje mateřská i novorozenecká infekce, embolie vody u matky, hypoxie plodu a aspirace vody novorozencem. Kontraindikace: jsou shodné jako u relaxační koupele.

13

Často je kritizována časová náročnost při přechodu do nevodního prostředí při indikaci operačního ukončení (zejména ve II. době porodní). Pro velmi slabý analgetický účinek se zdůrazňují i nesplněná očekávání žen. Česká gynekologická a porodnická společnost J. E. Purkyně prostřednictvím své Sekce perinatální medicíny stanovila v roce 1998 přesné podmínky, za kterých lze v České republice akceptovat vedení porodu ve vodě. 4.3 Intradermální obstřiky vodou Tato technika spočívá v intradermálním podání vody do oblasti okolo os sacrum (většinou 4 pupence cca 0,1 ml sterilní vody). Úleva nastupuje zhruba za 30 s. Nastává zejména snížení sakrálních bolestí. Mechanismus účinku je daný redukcí transmise bolestivých impulsů, které směřují do CNS. Aplikace čisté vody je velmi bolestivá (hrozí až útlum děložní činnosti), proto se nahrazuje fyziologickým roztokem nebo např. trimekainem. Proceduru je možné opakovat. Výhody: jednoduchá a laciná metoda. Může ji provádět porodní asistentka. Nevýhody: nízká analgetická efektivita“ (16)

16 .Skupina autorů Www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Hydroanalgezie. Dostupné z WWW: .

14

5 Alternativní polohy V současném porodnictví se běžně používá horizontální poloha na zádech, která byla zavedena do praxe v 16.–17. století. Poloha je výhodná pro prevenci a ošetření rozsáhlých porodních poranění. Proti poloze na zádech je namítáno, že není přirozená, že není využívána zemská gravitace jako porodní síla a že plod musí být vypuzován horizontálním směrem a zčásti i vzhůru, což prodlužuje vypuzovací dobu, je pro rodičku vyčerpávající a více bolestivé. Využití gravitační síly u porodu je tradičně udávaný omyl. Koeficient tření mezi plodem a porodními cestami je tak výrazný, že zemská gravitace nehraje vůbec žádnou roli. Zkušenosti mnoha porodnic, kde ženy rodí ve II. době porodní ve vertikálních polohách, ukazují na vyšší nárůst porodních poranění konečníku. V I. době porodní by žena měla být ve vertikální poloze nebo i vleže, ale na boku, a pokud možno se vyhnout poloze na zádech. Druhá doba může probíhat vleže na boku nebo v polosedě. Odstraní se nepříznivé vlivy polohy na zádech, a přitom oblast rodidel zůstává viditelná a přístupná jak vyšetření, tak prevenci velkých porodních poranění ženy. Při volbě porodní polohy ve II. době porodní platí snad více než jindy individuální přístup ke každé ženě. Za porodu si žena instinktivně nachází pro ni nejméně bolestivou a nejpohodlnější polohu. A ta ve většině případů nebývá přísně vertikální.

15

5.1 Polohy při porodu Poloha na zádech Tato poloha je u rodiček nejčastější. Poloha má kořeny v 16. - 17.století. Pro rodičku je velmi namáhavá, ale má obrovskou výhodu. Je výhodná v tom, že je zároveň prevencí porodních poranění a je výhodnější i pro ošetření případných porodních poranění. Poloha na čtyřech Velikou výhodou této polohy je, že napomáhá rotaci dítěte a snižuje otok branky. Tuto polohu může žena zaujímat během celého porodu. Nevýhodou však je, že dochází k většímu poranění rodidel. Poloha vleže na boku Tato poloha pomáhá ženě k uvolnění, ušetření energie a je také prevencí porodních poranění. Pomáhá také k odstranění nepříjemných vlivů polohy na zádech. Nedoporučuje se však v první době porodní. Na porodní stoličce Patří mezi oblíbené polohy u rodiček. Kořeny má až v 17.století. Hlavní výhodou je, že rodící žena může zaujmout polohu, která jí nejvíce vyhovuje. Poloha v sedě a v podřepu Poloha se využívá v první době porodní a zmírňuje porodní bolesti. V druhé době porodní pomáhá rozšiřovat pánevní východ, pomáhá uvolnit pánevní dno a nevyžaduje tolik námahy a síly. Tato poloha se nedoporučuje tehdy má-li žena epidurální analgezii, nebo při kloubních poškozeních dolních končetin. Tuto polohu by měla žena měnit po 1 - 2 stazích a nebýt v ní delší dobu, aby nedošlo ke stlačení cév a nervů pod koleny (19)(3) _____________________________________________________________________ 19. Skupina autorů.www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Polohy u porodu. Dostupné z WWW: . 3. McLAUGHLINOVÁ,Chris. Jak ulevit bolesti.Euromedia Group,2001 Bratislava ISBN 80-7202-790-5

16

6 Audioanalgezie Skupina autorů uvádí: ,,Klasická audioanalgezie představuje přenos tzv. bílého šumu, který žena během porodu poslouchá ze sluchátek. Šum je složen z množství různofrekvenčních zvuků, které po sumaci připomínají zvuk zurčící vody. Rodička si audiotechniku sama kontroluje a ovládá. Během děložní kontrakce si může podle svých

pocitů

zesilovat

nebo

zeslabovat

intenzitu

zvuku.

Tato nefarmakologická metoda představuje formu distrakční terapie a je pro matku a plod zcela neškodná. Vedle porodnictví je někdy využívána i ve stomatologii. Její nevýhodou je nízký analgetický účinek. Je popisována jako doplněk systémové analgezie, přičítá se jí nižší spotřeba systémově podaných analgetik. Audioanalgezii lze modifikovat. V předporodní přípravě se ženám k porodu navrhne podání oblíbené hudby z vlastních audiokazet. Další možností je podání speciálních hudebních motivů a kompozic, které mají psychický, relaxační účinek. Relaxační hudba je vhodný doplněk pro všechny ostatní druhy metod porodnické analgezie, včetně epidurální. Velkou výhodu představuje audionalgezie v případě neuroaxiálních metod porodnické anestezie. Operantka, která je během výkonu v bdělém stavu, není rušena hlasy a zvuky na operačním sále“ (15)

15. Skupina autorů www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Audioanalgezie. Dostupné z WWW: .

17

7 Transkutánní elektrická nervová stimulace Skupina autorů uvádí: ,,Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS) je aplikace elektrického proudu přes pokožku za účelem zmírnění bolesti. Patří mezi jednoduché nefarmakologické prostředky, spojuje psychologický i somatický účinek a pomáhá redukovat potřebu analgetik. Nejvíce dochází k úlevě od bolesti zad, v oblasti suprapubické a perineální je úleva menší. Navozuje i placebo efekt. Kontraindikací TENS je jen kardiostimulátor. Používá se u chronické bolesti a v rámci porodní analgezie (byla testována bezpečnost pro matku a plod, kdy byla pozorována zvýšená placentární perfúze). Pro porodní analgezii se používají párové elektrody v přesném umístění v oblasti zad (přilepeny náplastí v místech vstupů aferentních nervů do míchy – pro I. dobu porodní v oblasti Th10–L1 a pak S2–S4 pro II. dobu porodní. TENS je účinnější více v I. než II. době porodní, kdy lze kombinovat například s pudendální blokádou. Stimulátor TENS vyrábí stejnosměrné proudové pulzy pravoúhlého tvaru, frekvence (4–150)Hz s intenzitou mezi (0–55) mA. Při elektrické stimulaci v místě elektrod pacient cítí kožní pocity (příjemné brnění)“ (20)

20. Skupina autorů. In Wikiskripta [online]. Praha : MEFANET, 25.1.2011, stránka naposledy změněna 28.1.2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: .

18

8 Aromaterapie za porodu Skupina autorů uvádí: ,,Už od pradávna se rodící ženy a nejen ony obracely k přírodě jako ke zdroji pomoci o bolesti a jiným neduhům. Od těchto neduhů jim pomáhaly bylinky, vonné a aromatické oleje. Usnadňovaly jim prožívání a vypořádání se s emocionální a fyzickou stránkou těhotenství, porodu a šestinedělí. Aromaterapii by měl provádět zkušený aromaterapeut, ale základní aromaterapii může provádět i žena sama, popřípadě partner či porodní asistentka přítomna na porodním sále. Esenciální oleje bychom měli vybírat pečlivě a konzultovat s aromaterapeutem. Esenciální oleje je možno užít ve formě masáže, inhalace, krému, gelu či mléku. Nejvhodnějšími a nejúčinnějšími oleji jsou:  mandarinka (Citrus reticulata)  pomeranč (Citrus sinensis)  santal (Santalum album)  palmorůžová (Cymlopogon martini var.amara) Považuji za důležité zde zmínit i PERINEÁLNÍ PÉČI, která zahrnuje masáž hráze. Žena by měla oblast hráze začít masírovat od 6 až 8 týdne před datem porodu. Pokud se hráz masíruje, zvýší se tak její pružnost, tkáň se změkčí a sníží se riziko natržení. Masírováním se prohloubí i emoční spojení s touto oblastí, která je hlavním bodem koncentrace a uvědoměním si při porodu. S masáží může ženě pomáhat i partner“ (14)

14. Skupina autorů Www.aromaterapie.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-17]. Aromaterapie. Dostupné z WWW: < http://www.aromaterapie.cz/index.php?/archives/8-Aromaterapie-v-tehotenstvi-a-behem-porodu.html>.

19

9 Psychoprofylaxe Do psychoprofylaxe řadíme především předporodní přípravu, která probíhá v podobě předporodních kurzů, pod vedením zkušených porodních asistentek. Ženy by měly předporodní kurzy navštěvovat mezi 36. a 38. týdnem těhotenství. Porodní asistentky zde budoucí maminky připraví na to, jak správně dýchat u porodu a jak mezi kontrakcemi odpočívat. Ženy by zde měli získat veškeré informace o průběhu porodu, které je zajímají, tím se zmírní obavy a stres z porodu. Budoucí maminky, které pravidelně navštěvují předporodní kurzy tak snáze u porodu spolupracují. Do předporodních kurzů mohou chodit i partneři a podporovat tak budoucí maminky. Kurzy mohou mít více podob, buď probíhají formou přednášek anebo jako cvičení pro těhotné. Tím, že bude žena připravena na to, co jí čeká se zmenšuje vnitřní napětí a strach. 9.1 Metody Leifer uvádí: ,,Dick-Reodova metoda-Grantly Dick-Read byl anglický lékař, zavedl pojem ,,cyklus strachu, napětí a bolesti během porodu“. Domníval se, že strach z porodu zvyšuje napětí a to výsledně přivodí bolest. Jeho metoda zahrnuje vzdělávání a relaxační techniky, které tento cyklus narušují. Brodleyova

metoda-původně

se

nazývala

,,porod

s manželem

v roli

instruktora (trenéra)“ a jako první zapojovala partnera do procesu porodu jako integrální součást. Zdůrazňuje pomalé břišní dýchání ve spojení s relaxačními technikami. Lamazeova metoda zvaná psychoprofylaktická metoda, je základem většiny předporodních kurzů v USA. Užívá se v ní mentální techniky, které učí reagovat na kontrakce spíše uvolněním až napětím. Další mentální a dýchací techniky zaměstnávají mysl rodičky, a omezují schopnost mozku interpretovat vnímání porodních bolestí jako bolestivých“ (1)

_____________________________________________________________________ 1. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha : Grada, 2004. 993 s.s.174-175 ISBN 80-247-0668-7.

20

10 Abdominální dekomprese Skupina autorů uvádí: ,,Metodu v polovině 50. Let v Jihoafrické republice popsal a zavedl O. S. Heyns. Principem abdominální dekomprese je aplikace negativního tlaku nad břichem rodičky. Ženu obepíná od dolních končetin až

po hrudník

neprodyšný

vak.

Nad břichem a pod bedry je umístěn krunýř, který oddaluje vak od těla. V krunýři je otvor pro kontrolu ozev a zařízení k odsávání vzduchu. V systému pod vakem se vytváří tlak až o 60 mmHg nižší než je tlak atmosférický. Vak přitlačuje hrudník a dolní končetiny, pod krunýřem se zvětšuje obvod břicha cca o 8 cm. Děloha se zvedá, vejčitý tvar se mění ve sférický, čímž se zesiluje dilatační efekt kontrakce na děložní branku, na mateřské straně se zvyšuje krevní zásobení nad oblastí placenty. Rodička v době kontrakce řídí v I. době porodní sama stupeň dekomprese. Nastává podstatná úleva bolesti, navozená pravděpodobně změnou krevní distribuce (odstranění aortokavální komprese), relaxací svalstva přední stěny břišní a oblasti bederní. Od užívání abdominální dekomprese se postupně ustoupilo, protože vyžaduje speciální aparaturu, která může u rodičky vytvářet psychické zábrany, metoda je časově náročná, vytváření podtlaku je hlučné, je znesnadněn přístup při vyšetřování a monitorování rodičky. Bylo prokázáno zvýšené prokrvení dělohy za kontrakce, ale nebylo věrohodně prokázáno některými zastánci metody zmiňované zvýšené IQ u dětí, které byly s užitím abdominální dekomprese porozeny. V České republice se v 60. Letech teoreticky i prakticky metodě věnoval Antonín Doležal. Zkonstruoval dekompresní přístroj, se kterým určitou dobu pracoval na porodním sále Gynekologicko-porodnické kliniky Univerzity Karlovy v Praze“ (10)

_____________________________________________________________________ 10. Skupina autorů www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Abdominální dekomprese. Dostupné z WWW: .

21

11 Akupunktura a akupresura Tato metoda je stará více jak 5000let.Využívají ji hlavně v Číně a v zemích jihovýchodní Asie. Je stavěna na principu ,,čchi“, která protéká dvanácti kanály nebo drahami spojenými s nitřními orgány. Akupunktura má za následek, že se uvolní endorfiny a enkefaliny v organismu a ovlivní přenos bolesti. U bíle rasy bylo zjištěno, že účinnost tlumení bolesti je okolo 5%. Při této metodě se nabodávají jehly do akupunkturních bodů na lidském těle. Podle tradiční čínské nauky leží tyto body na akupunkturních drahách, tzv. meridiánech. Jednotlivé meridiány nesou jména podle orgánu, který reprezentují. Správným působením na jednotlivé dráhy můžeme však ovlivňovat i celou řadu dalších orgánů (viz tabulky níže) (7)

(11)

7. WRIGHT,Janet.Reflexologie a akupresura.Svojtka a Co,s. r. o.2005 Praha ISBN 80-7352-089-3 11. NUGA BEST, For The Best Beauty & Health. Acupuncture [online]. [cit. 2011-04-17]. <www.nugabest.dk/en/principles/75-akupunktur.html>.

22

Orgánové dráhy a možnosti jejich ovlivnění: Jinové dráhy Meridián

Dráha plic

Dráha sleziny

Dráha srdce = Hlavní správce

Dráha ledvin

Dráha osrdečníku

Dráha jater

Cesta

sestupně od hrudníku k ruce

vzestupně od nohy k hrudníku

sestupně od hrudníku k ruce

vzestupně od nohy k hrudníku

sestupně od hrudníku k ruce

vzestupně od nohy k hrudníku

Orgány

nos, hrdlo, plíce, hrudník, horní končetiny

plíce, břicho, střeva, žaludek, slezina, játra, urogenitální systém, dolní končetiny

srdce, hrudník, CNS, horní končetiny

plíce, vnitřní orgány, urogenitální orgány, hrdlo, dolní končetiny

cévní systém, nervový systém, srdce, hrudník, žaludek, horní končetiny

játra, žlučník, postranní části trupu, pankreas, urogenitální orgány

Jangové dráhy Meridián

Dráha tlustého střeva

Dráha žaludku

Cesta

vzestupně od ruky k hlavě

sestupně od hlavy k noze

Orgány

ústa, zuby, hlava, hrdlo, jazyk, tváře, jícen, horní končetiny

hlava, tváře, ústa, zuby, hrdlo, žaludek, střeva, dolní končetiny

Dráha močového měchýře

Dráha tří ohřívačů

Dráha žlučníku

sestupně od hlavy k noze

vzestupně od ruky k hlavě

sestupně od hlavy k noze

hlava, šíje, záda, CNS, oblast hýždí, kůže, vnitřní orgány

uši, oči, postranní části hrudníku, lokty, ramena

uši, oči, hrudník, játra, žlučník, hýždě, kolena, dolní končetiny

23

Nepárové dráhy Meridián

Přední střední dráha = Céva početí = Ren

Zadní střední dráha = Řídící céva = Du

Cesta

od středu hráze k prostředku brady

od kostrče, přes páteř a hlavu, na uzdičku horního rtu

Orgány

močový měchýř, tenké střevo, žaludek, srdce, obal srdce, tři ohřívače

žaludek, žlučník, játra, urogenitální oblast

Akupunktura pracuje ještě se sekundárními drahami, pro ty je potřeba hlubší znalosti jak akupunkturních bodů, tak jejich meridiánů. Skupina autorů uvádí: ,,Porod: indukce a analgezie při jasném porodním nálezu (kontrakce a dilatace hrdla do branky 4 cm) – LI 4 jako silný analgetický bod, S 36, LIV 3 s efektem sedativním, B 67 pro podporu nebo vyvolání kontrakcí, SP 6 – spazmolytický bod pro zlepšení dilatace porodních cest. Ostatní doporučované body v oblasti křížové (B 18, 19, 20, 26 a 32) je možno použít v poloze rodičky na boku. Dobře použitelná je akupresura nebo masáž této oblasti éterickými oleji. Dráha početí GV s body 3 a 4 na hrázi je sice citována, ale prakticky těžko použitelná. Z ušních bodů jsou doporučovány: 58 (uterus), 55 (analgetický bod Shen-Men), 51 (vegetativní

bod),

22

(endokrinní

bod).

Jsou ošetřovány oboustranně po vyhledání různými přístroji (např. Stimul 3 Tesla). Akupunkturní jehlu ponecháváme do vypuzovací fáze. Analgetická účinnost je dobrá zvláště u dobře poučených pacientek, které musí s metodou souhlasit a spolupracovat. Pozitivní psychické ladění rodičky a dobrý přístup personálu je nezbytnou podmínkou úspěchu. Použití akupunktury při porodu je kontraindikováno v případě akutní psychózy, poruchy srážlivosti krve, kožní infekce, celkového infekčního onemocnění, dekompenzovaného diabetes mellitus, závažného srdečního onemocnění a nesouhlasu rodičky nebo porodníka.“ (12)

12.skupina autorů Www.porodníci.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-25]. Akupunktura. Dostupné z WWW: .

24

11.1 Akupresura Akupresura, někdy u nás nazývaná čínská tlaková masáž - TUINA, je předchůdcem akupunktury a vychází také ze stejných principů. Tato terapie je stará několik tisíc let. Působí, podobně jako akupunktura, na akupunkturní body, které jsou rozmístěny po celém těle (hlava, trup, končetiny) a seřazeny na jednotlivých meridiánech. Meridiány jsou dráhy (kanály), kterými proudí energie. Každý meridián a body na něm souvisí s některým orgánem, např. meridián plic, meridián žaludku atd. Když je některý z akupunkturních bodů "ucpaný", je zabráněno toku energie v těle a znamená

to,

že

příslušný

orgán

není

v

pořádku.

V těle potom dochází k nerovnováze a vznikají zdravotní problémy. Když se ošetří vybrané body na meridiánu, energie začne znovu proudit, tělo se dostává do rovnováhy, zbavuje se bolestí a dalších zdravotních problémů. Na body se vyvíjí tlak bříškem palce nebo prstu, ale i loktem. Může se tlačit až minutu, nebo tlačit "přerušovaně“ (vyvíjet tlak, povolit a zase vyvíjet tlak), nebo působit malými krouživými masážními pohyby. Akupresura je výborná preventivní metoda. Uvolňuje napětí, podporuje funkčnost orgánů, ale taky zmírňuje bolesti, uvolňuje svaly a blokády, udržuje tělo v rovnováze (13)

13. Skupina autorů Www.wikiskripta.eu [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Akupresura. Dostupné z WWW: .

25

12 Relaxace Bolesti lze také zmírnit relaxací během porodu. Relaxace se však musí natrénovat už před porodem, během těhotenství. Máme několik typů relaxace: 12.1 Progresivní relaxace Žena stahuje a poté vědomě uvolňuje různé svalové skupiny. Relaxace pomáhá ženě rozpoznat rozdíl mezi napjatými a uvolněnými svaly. Žena pozná následně uvolní svalové napětí po celém těle. 12.2 Neuromuskulární disociace (Diferenční relaxace) Žena intenzivně stahuje jednu svalovou skupinu a vědomě uvolňuje všechny ostatní. Partner, který ji povzbuzuje, sleduje, které svaly kromě napjaté svalové skupiny zůstaly neuvolněné. Tato technika ženě umožňuje uvolňovat tělo během kontrakce. 12.3 Dotyková relaxace Partner stlačuje šlachu či velký sval na paži nebo dolní končetině a střídavě zvyšuje a snižuje intenzitu tlaku, čímž žena pozná, postupné narůstání, vrchol a opadání síly kontrakce (2)

2. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha : Grada, 2004. 993 s. ISBN 80247-0668-7.

26

13 Hypnóza Pařízek uvádí: ,,Metoda je založena na kombinaci silné sugesce a distrakce, izolace od nepříjemného zážitku a koncentrace na jiný, vnesený, podstatně příjemnější zážitek. Hypnóza je časově náročná metoda a vedle senzitivní ženy vyžaduje v této metodě zvláště zkušeného odborníka – hypnotizéra. Hypnóza je z hlediska individuální sugestibility účinná asi jen u 25 % rodiček (18) 13.1 Jak hypnóza funguje Lidský mozek se dělí na dvě hemisféry (poloviny) – na pravou, rozumovou část, která má na starosti logické a kritické myšlení, a levou, která je tvořivá, kreativní a emocionální. Vědecké výzkumy založené mimo jiné na výsledcích pozitronové emisní tomografie (PET) a počítačové axiální tomografie (CAT) ukázaly, že hypnóza aktivuje právě levou hemisféru mozku, přičemž činnost pravé ustává. V tomto zklidněném stavu mysli se otevíráme novým možnostem, nemáme takové zábrany a běžná omezení, která nám dává naše identita, jasné vědomí a přísný rozum. Když si např. běžně myslíme, že nemáme na to, abychom skončili s kouřením, hypnóza nás dovede do stavu, kdy jsme této možnosti otevřeni. Když nám potom dá terapeut během hypnoterapie sugesci, že přestáváme mít na cigarety chuť a máme dostatečnou vůli, abychom s kouřením úplně přestali, můžeme očekávat, že se to skutečně stane. Mozek prostě přijme dané tvrzení za své vlastní a uloží jej do hlubokého podvědomí“.

18. Doc. MUDr.PAŘÍZEK, Antonín. Www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-25]. Hypnóza. Dostupné z WWW: .

27

13.2 Hypnóza a porod Hypnóza tímto stylem může pomoct úspěšně zvládnout porod a překonat porodní

bolesti.

I když je porod pro ženu naprosto přirozenou záležitostí, dnešní společnost má někdy tendenci z něj dělat tu nejhorší a nejbolestivější zkušenost v životě ženy. Když tohle slyšíme všude kolem sebe, díváme se na filmy a seriály, kde vidíme křičet rodící ženy a čteme diskuze o porodních bolestech, není se co divit, že se nám postupně porod

v hlavě

uloží

jako

něco

negativního.

Je to vlastně kolektivní hypnóza. Porod je pro nás utrpením a bolestí. Hypnóza může všechny tyto představy smazat a nahradit je novými, pozitivními, radostnými a povzbuzujícími (17)

13.3 Kdy s hypnózou začít Pokud se rozhodnete použít hypnózu při porodu, je dobré začít chodit k hypnoterapeutovi přibližně v pátém měsíci těhotenství, abyste měli dostatek času na přípravu. Jestliže má být hypnóza účinná, musí být zvládnutá a dobře pochopená. U porodu potom můžete mít přímo svého terapeuta nebo ho můžete požádat, aby Vám nahrál

pásky. Můžete se také naučit autohypnózu. Ať už se ale rozhodnete pro použití

jakékoliv možnosti, je důležité říct porodní asistentce, že používáte hypnózu. Může se totiž stát, že i přesto, že budete vypadat klidně a uvolněně, proběhne u Vás první stadium porodu poměrně rychle. Proto by měla asistentka prvidelně vnitřně vyšetřovat, aby se zjistilo, jak máte otevřené děložní hrdlo (17)

13.4 Sugesce u porodu Úkolem základní sugesce je odstranit napětí a sevření svalů v těle. Žena se naučí na určitý povel nebo na nějaký pohyb (např. sevření pěsti) uvolnit své tělo. Porod a porodní bolesti se totiž stávají bolestivými právě při napjatých svalech.

28

V prvních stadiích porodu také mnoha ženám pomáhá představa, že se jejich děložní hrdlo otevírá jako květina. Když je porod ve druhém stadiu, hypnóza zase může pomoct při vypuzování plodu z dělohy. Účinná může být např. představa, že kontrakce jsou jako mořské vlny, které jsou stále silnější a valí se na pobřeží. Hypnóza také dokáže změnit vnímání času tak, že máte pocit, jako by byl Váš porod krátký. Někdy ženě pomůže jen jednoduchá sugesce, aby důvěřovala svému tělu, aby věřila, že ví, co dělá a aby se mu poddala. Po této sugesci zmizí veškerý strach i napětí a tělo si už porod řídí samo. Jde vlastně o to, že vypneme pravou hemisféru, onen rozum, který chce mít nad vším kontrolu, ale porod je věc, nad kterou kontrolu mít tak jako tak nemůže. Radši se proto poddáme levé hemisféře, která věří tělu a intuici a je schopná mnohem více pozitivně myslet (17)

17. Skupina autorů Www.bonella.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-25]. Hypnóza pomůže zvládnout porod i bolesti při porodu. Dostupné z WWW: .

29

14 Závěr V mé bakalářské práci jsme si stanovila tyto cíle: 1 Porovnat jaké jsou možnosti tlumení porodních bolestí. 2 Porovnat kolik rodiček toho využívá. 3 Porovnat jaké jsou přednosti nemedikamentózního a medikamentózního tlumení bolestí. 4 Porovnat jaké jsou zápory nemedikamentózního a medikamentózního tlumení bolesti. Na závěr této bakalářské práce bych ráda na tyto cíle odpověděla.Chtěla bych podotknout, že čím dál více žen využívá nemedikamentózního tlumení bolesti při porodu. Dávají přednost přirozenému porodu, kdy nejsou ony samy ovlivněny léky, ale myslí i na své nenarozené dítě. Dopředu se domlouvají s porodními asistentkami, zda si mohou donést k porodu svou relaxační hudbu, nebo CD se svou oblíbenou hudbou.Nosí si s sebou i vonné svíčky a olejové přípravky k masážím. Mezi přednosti nemedikamentózního tlumení bolesti při porodu patří: 

používají-li se správně, jsou naprosto neškodné a bezpečné jak pro nenarozené dítě, tak i pro matku



jsou vždy první volbou ,která se dá použít při porodu Za zápory nemedikamentózního tlumení bolesti při porodu považuji:



velmi malou účinnost, která by rodičce přinesla úlevu



pokud není pro rodící ženu úleva od bolseti dostatečná je třeba přistoupit k volbě medikamentózního tlumení bolesti Mezi přednosti medikamentózního tlumení bolesti při porodu patří:



vyšší účinnost a spolehlivost tlumení bolesti

30



podporuje pozitivní pocity rodičky během porodu a tím ji umožňuje se aktivně podílet na porodu Do nevýhod medikamentózního tlumení bolesti patří:



častý výskyt nežádoucích účinků jako je útlum dechu jak rodičky, tak i jejího nenarozeného dítěte, hypotenze a zeslabení děložních kontrakcí



některé tyto vedlejší účinky mohou pokračovat i po porodu



může nastat zpomalení porodního procesu (6)(8) Každá žena porod prožívá jinak a je tedy na ní jakou formu tlumení porodních

bolestí si vybere. Měli bychom každé přání rodičky respektovat a dodržovat jej. Samozřejmě záleží také na průběhu porodu, zda je fyziologický nebo patologický, zda nehrozí nějaké riziko pro matku a její nenarozené dítě. Ráda využívám nemedikamentózní metody v praxi,při tlumení porodních bolestí a setkávám se s kladnou odpovědí ze strany rodiček.

6. ROTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. Praha : Grada, 2008. 408 s. 8. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. Praha : Galén, 2004. 532 s.s.438-442

31

15 Příloha

porodní vana

32

porodní vana

33

narozené dítě ve vodě

Www.deniky.zeny.cz [online]. 2001 [cit. 2011-04-26]. .

34

Porod

do

vody.

Dostupné

z

WWW:

Www.aperio.cz [online]. 2000 [cit. 2011-04-26]. Průvodce porodnicemi,Polohy k porodu. Dostupné z WWW: .

35

Akupunktura a akupresura

akupunkturní body

36

akupresura

Www.fitstyl.cz [online].

2010

[cit.

2011-04-26].

.

37

Akupresura.

Dostupné

z

WWW:

Transkutánní elektrická nervová stimulace

TENS 1

Www.tchibo.cz [online].

2009

[cit.

2011-04-26].



38

Elektrostimulátor.

Dostupné

z

WWW:

TENS 2

Www.porodnice.cz [online].

2002

[cit.

2011-04-26].

Transkutánní

stimulace. Dostupné z WWW: .

39

elektrická

nervová

16 Seznam použitých zkratek CNS- Centrální nervová soustava TENS- Transkutánní elektrická nervová stimulace CTG- Kardiotokograf HIV- Human Immunodeficiency Virus (virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka) Hz- Hertz (hlavní jednotka frekvence) mA- miliampér USA- Spojené státy Americké IQ- Inteligenční kvocient PET- Pozitronová emisní tomografie CAT- Počítačová axilární tomografie

40

17 Použitá literatura Literatura: 1. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha : Grada, 2004. 993 s.s.174-175 ISBN 80-247-0668-7. 2. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha : Grada, 2004. 993 s. ISBN 80-247-0668-7. 3. McLAUGHLINOVÁ,Chris. Jak ulevit bolesti.Euromedia Group,2001 Bratislava ISBN 80-7202-790-5 4. POLLAK,Kurt.Medicína dávných civilizací.Orbis 1973 Praha ISBN 27-602-22-875 5. ROTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. Praha : Grada, 2008. 408 s. 6. ROTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. Praha : Grada, 2008. 408 s. 7. WRIGHT,Janet.Reflexologie a akupresura.Svojtka a Co,s. r. o.2005 Praha ISBN 80-7352-089-3 8. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. Praha : Galén, 2004. 532 s.s.438-442 9. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. Praha : Galén, 2004. 532 s.

41

Elektronické zdroje: 10. Skupina autorů www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Abdominální dekomprese. Dostupné z WWW: . 11. NUGA BEST, For The Best Beauty & Health. Acupuncture [online]. [cit. 2011-0417]. <www.nugabest.dk/en/principles/75-akupunktur.html>. 12. Skupina autorů Www.porodníci.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-25]. Akupunktura. Dostupné z WWW: . 13. Skupina autorů Www.wikiskripta.eu [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Akupresura. Dostupné z WWW: 14. Skupina autorůWww.aromaterapie.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-17]. Aromaterapie. Dostupné z WWW: < http://www.aromaterapie.cz/index.php?/archives/8-Aromaterapie-v-tehotenstvi-abehem-porodu.html >. 15. Skupina autorů www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Audioanalgezie. Dostupné z WWW: . 16. Skupina autorů.Www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Hydroanalgezie. Dostupné z WWW: . 17. Skupina autorů Www.bonella.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-25]. Hypnóza pomůže zvládnout porod i bolesti při porodu. Dostupné z WWW: . 18. Doc. MUDr.PAŘÍZEK, Antonín. Www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-0425]. Hypnóza. Dostupné z WWW: . 19. Skupina autorů.www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-11]. Polohy u porodu. Dostupné z WWW: .

42

20. Skupina autorů. In Wikiskripta [online]. Praha : MEFANET, 25.1.2011, stránka naposledy změněna 28.1.2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: .

Zdroje přílohy: Www.fitstyl.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Akupresura. Dostupné z WWW: .

Www.tchibo.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Elektrostimulátor. Dostupné z WWW:

Www.aperio.cz [online]. 2000 [cit. 2011-04-26]. Průvodce porodnicemi,Polohy k porodu. Dostupné z WWW: .

Www.porodnice.cz [online]. 2002 [cit. 2011-04-26]. Transkutánní elektrická nervová stimulace. Dostupné z WWW: .

Www.deniky.zeny.cz [online]. 2001 [cit. 2011-04-26]. Porod do vody. Dostupné z WWW: .

43

44

45