Management bolesti u porodu - srovnávací studie

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence

Lenka Vaňková

Management bolesti u porodu - srovnávací studie

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Blanka Trojanová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny pouţité prameny literatury jsem uvedla v seznamu pouţité literatury.

V Brně dne 19. 4. 2011

……………………………… Lenka Vaňková

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Mgr. Blance Trojanové za vedení mé bakalářské práce, za její připomínky, trpělivost a čas, který mi při jejím zpracování věnovala. Dále bych chtěla poděkovat Kateřině Klíčové za zkušenosti, rady a nápady k mé práci. A neméně děkuji své rodině a přátelům za trpělivost a podporu během zpracovávání bakalářské práce.

…………………………... Lenka Vaňková

Abstrakt Bakalářská práce s názvem Management bolesti u porodu – srovnávací studie si klade za cíl zjistit, které metody napomáhající ovlivnění porodních bolestí jsou ţenám nabízeny a jaké je skutečné vyuţití těchto metod v porodnicích s niţším počtem porodů a s vyšším počtem porodů. Dále se tato práce snaţí zjistit, které metody jsou preferovány personálem porodních sálů v závislosti na počtu porodů. V práci jsou analyzovány informace získané pomocí dotazníků vyplněných ţenami krátce po porodu. Cílem práce je zjistit, zda a jak se liší péče porodních asistentek v oblasti managementu porodních bolestí. Klíčová slova: porod, tlumení porodních bolestí, nefarmakologické metody, farmakologické metody

The parturition pain management: a comparative study. The aim of this bachelor thesis is to identify which of the methods reducing parturition pain are offered to women and to explore their actual practice in low as well as high volume obstetrics clinics. Furthermore, the purpose of this study is to discover preferences of the delivery room staff depending on the volume of births. The data analyzed in this study were acquired from women shortly after parturition. The aim of this thesis is to learn more about differences in the midwives’ parturition pain management. Key words: labour, parturition influence, nonfarmacological methods, farmacological methods

OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................................................ 8 2 Charakteristika problému .................................................................................................. 10 2.1 Porod .............................................................................................................................. 10 2.1.1 Definice ................................................................................................................... 10 2.1.2 Klasifikace ............................................................................................................... 10 2.1.3 Mechanismus porodu............................................................................................... 11 2.1.3.1 Období přípravné .............................................................................................. 11 2.1.3.2 I. doba porodní.................................................................................................. 11 2.1.3.3 II. doba porodní ................................................................................................ 12 2.1.3.3 III. doba porodní ............................................................................................... 12 2.1.3.4 IV. doba porodní ............................................................................................... 13 2.2 Porodní bolest ............................................................................................................... 13 2.2.1 Příčina porodních bolestí ......................................................................................... 13 2.2.2 Faktory ovlivňující bolest při porodu ...................................................................... 14 2.2.3 Metody zjišťující intenzitu porodních bolestí ......................................................... 15 2.3 Tlumení porodních bolestí ........................................................................................... 16 2.3.1 Nefarmakologické metody ...................................................................................... 16 2.3.1.1 Předporodní příprava ....................................................................................... 16 2.3.1.2 Přítomnost blízké osoby u porodu .................................................................... 17 2.3.1.3 Dýchání............................................................................................................. 19 2.3.1.4 Úlevové polohy ................................................................................................ 19 2.3.1.5 Hydroterapie ..................................................................................................... 20 2.3.1.6 Muzikoterapie ................................................................................................... 20 2.3.1.7 Aromaterapie .................................................................................................... 21 2.3.1.8 Masáţe .............................................................................................................. 22 2.3.1.9 Homeopatie....................................................................................................... 22 2.3.1.10 Reflexologie ................................................................................................... 24 2.3.1.11 Akupunktura ................................................................................................... 24 2.3.1.12 Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS) ...................................... 25 2.3.1.13 Hypnóza .......................................................................................................... 25 2.3.2 Farmakologické metody .......................................................................................... 26 2.3.2.1 Epidurální analgezie ......................................................................................... 26 2.3.2.2 Celková anestezie ............................................................................................. 27 3 Výsledky průzkumu – praktická část ................................................................................ 28

3.1 Formulace problému .................................................................................................... 28 3.2 Cíle práce ....................................................................................................................... 28 3.3 Hypotézy ........................................................................................................................ 28 3.4 Metodika práce ............................................................................................................. 29 3.4.1 Způsob uchopení problematiky ............................................................................... 29 3.4.2 Výběr a charakteristika sledovaného souboru ......................................................... 29 3.4.3. Metody získávání informací ................................................................................... 29 3.4.3.1 Struktura dotazníku .......................................................................................... 30 3.4.4 Organizace šetření ................................................................................................... 30 3.4.5 Charakteristika a rozbor metod vyhodnocování a prezentace získaných dat .......... 31 3.5 Výsledky a jejich interpretace ..................................................................................... 31 3.5.1 Poloţka č. 1: Ve které z porodnic jste nyní porodila své dítě? ................................ 31 3.5.2 Poloţka č. 2: Kolik je Vám let? ............................................................................... 33 3.5.3 Poloţka č. 3: Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? ..................................................... 34 3.5.4 Poloţka č. 4: Zajímají nás zkušenosti ţen, které rodily poprvé i ţen, které uţ mají více dětí. Vy jste tentokrát rodila? ......................................................................... 35 3.5.5 Poloţka č. 5: Délka porodu od začátku pravidelných děloţních stahů (kontrakcí) do narození dítěte? ....................................................................................................... 36 3.5.6 Poloţka č. 6: Kaţdá ţena proţívá porodní bolesti různě. Lokalizujte oblast, kde jste bolesti pociťovala? ................................................................................................. 37 3.5.7 Poloţka č. 7: Jakým způsobem porod proběhl? ...................................................... 39 3.5.8 Poloţka č. 8: Vaše dítě se porodilo? ........................................................................ 40 3.5.9 Poloţka č. 9: Z jakých zdrojů jste čerpala informace o moţnosti tlumení porodních bolestí za porodu? ................................................................................................... 41 3.5.10 Poloţka č. 10: Informovala Vás během porodu porodní asistentka o nějakých nefarmakologických metodách, které můţete vyuţít? ........................................... 43 3.5.11 Poloţka č. 11: Nabízí porodnice, kde jste právě rodila, moţnost přítomnosti blízké osoby u porodu? ..................................................................................................... 44 3.5.12 Poloţka č. 12: Vyuţila jste moţnosti přítomnosti blízké osoby u porodu? ........... 45 3.5.13 Poloţka č. 13: V následující tabulce zaškrtněte, které z nefarmakologických metod Vám byly nabídnuty a v posledním sloupečku zaškrtněte, které metody jste vyuţila. ................................................................................................................... 46

3.5.14 Poloţka č. 14: V následující tabulce zaškrtněte, které z farmakologických metod Vám byly nabídnuty a v posledním sloupečku zaškrtněte, které metody jste vyuţila. ................................................................................................................... 62 3.5.15 Poloţka č. 15: Kdyţ jste přicházela k porodu, měla jste v úmyslu rodit bez vyuţití farmakologických metod? (vyuţití léků) ................................................................ 67 3.5.16 Poloţka č. 16: Jestliţe jste vyuţila při porodu některou z farmakologických metod, vyzkoušela jste před tímto rozhodnutím nefarmakologické metody? ........ 68 3.5.17 Poloţka č. 17: Nabízela Vám porodní asistentka aktivně nefarmakologické metody dříve, neţ přistoupila k nabídce farmakologických? ................................. 70 3.5.18 Poloţka č. 18: Jestliţe jste vyuţila epidurální analgezii, tak z jakého důvodu?.... 72 3.4.19 Poloţka č. 19: Jak byste hodnotila časovou posloupnost nabídky metod proti porodním bolestem? ............................................................................................... 73 3.4.20 Poloţka č. 20: Cítila jste se během porodu v péči porodní asistentky v bezpečí?. 74 3.4.21 Poloţka č. 21: Moţná je něco, co byste mi o svém porodu chtěla sdělit, ale nezeptala jsem se na to, chcete něco doplnit? ........................................................ 74 4 Diskuze.................................................................................................................................. 75 5 Závěr ..................................................................................................................................... 77 6 Seznam použité literatury a pramenů ............................................................................... 80 7 Anotace ................................................................................................................................. 83 8 Seznam příloh ...................................................................................................................... 84 Přílohy ....................................................................................................................................... 8

1 Úvod Volba tématu bakalářské práce pro mne nebyla vůbec těţká. Jiţ od první chvíle jsem věděla, ţe se chci věnovat porodním bolestem. K tomuto rozhodnutí z největší části přispěla praxe na porodním sále v Bohunicích, během níţ jsem mohla sledovat rozdílnost přístupu k porodním bolestem u ţen, jakým způsobem se ţeny staví k bolesti, jak se s ní vyrovnávají a hlavně přístup personálu, který je velice rozdílný. Kaţdý den na porodním sále se s problematikou bolestí setkáváme. U některých rodiček méně a u některých zase více. Mnohokrát se mne rodičky ptaly, co bych jim doporučila, jaké metody jsou vhodné pro ni a pro miminko. Je tedy nutné, abychom o problematice porodních bolestí co nejvíce věděli, uměli navrhnout řešení a zodpovědět dotazy rodiček. Bakalářskou práci jsem nazvala Management bolesti při porodu – srovnávací studie. Přesněji se ve své práci zaměřím na porodnici ve Fakultní nemocnici Brno, pracoviště v Bohunicích, kde je vysoký počet porodů za rok – přesněji přes 3000 porodů ročně a na porodnici ve Valašském Meziříčí, kde je ročně do tisíce porodů. Zajímá mne, zda se liší péče porodních asistentek v daných porodnicích, jaké metody jsou ţenám aktivně nabízeny ke zmírnění porodních bolestí, zda jsou personálem více preferovány nefarmakologické metody před farmakologickými a jaká je skutečná nabídka metod ke zmírnění porodních bolestí. Dále mne také zajímá, jaké metody by ţeny chtěly při porodu vyuţít k ovlivnění porodních bolestí, tedy jaká je jejich představa a jaké metody rodičky nakonec doopravdy vyuţily při porodu. Také bych byla ráda, kdyby má bakalářská práce byla přínosem těhotným ţenám, aby si mohly v jedné publikaci přečíst o všech metodách k zvládání porodních bolestí a vybrat si ty, které jim budou nejvíce vyhovovat. Myslím si, ţe má práce by mohla být přínosem i pro personál porodního sálu, aby nebylo zapomínáno na některé nefarmakologické metody a aby se myslelo na to, ţe kaţdý porod je odlišný a je třeba individuálního jednání. Personál porodního sálu tyto informace má, ale mnohdy z nedostatku času na tyto důleţité moţnosti není brán ohled. Problematika porodních bolestí je pro ţeny náročnou situací. Mým přáním je, aby byl porod byl pro ţeny krásným a příjemným záţitkem, na který budou rády vzpomínat. A hlavně, aby se ţeny během porodu cítily v péči porodní asistentky v bezpečí.

8

Cíle a hypotézy Cílem práce je zjistit, jaké metody napomáhající k ovlivnění porodních bolestí jsou ţenám nabízeny a jejich skutečné vyuţití v porodnicích s niţším počtem porodů a s vyšším počtem porodů.

Cíl číslo 1: Zjistit, jak se liší představa o metodách ke zvládání porodních bolestí, se kterou klientky přichází na porodní sál v závislosti na četnosti porodů porodního sálu. Hypotéza číslo 1: Rodičky v porodnici s niţším počtem porodů teoreticky upřednostňují nefarmakologické metody zvládání porodních bolestí, oproti ţenám rodícím na porodním sále s větším počtem porodů. Cíl číslo 2: Zjistit, zda počet porodů na porodním sále ovlivňuje nabídku metod ke zvládání porodních bolestí personálem porodního sálu. Hypotéza číslo 2: Personál porodního sálu s niţším počtem porodů aktivněji nabízí nefarmakologické metody ke zvládnutí porodních bolestí ve srovnání s porodním sálem s vyšším počtem porodů. Cíl číslo 3: Zjistit, jaké metody k tlumení porodních bolestí rodičky skutečně vyuţívají. Hypotéza číslo 3: Předpokládám, ţe se vzrůstajícím počtem porodů na porodním sále stoupá četnost uţití farmakologických metod ke zvládání porodních bolestí.

9

2 Charakteristika problému 2.1 Porod „Kdyţ si ţena projde těhotenstvím a porodem, je vţdy jiná, neţ byla předtím. Je proměněná a mnohem víc rozumí ţivotu. Přivést na svět dítě znamená vykoupat se v pramenu ţivota.“ Frederick Leboyer Porod je situací, která je pro většinu ţen velmi náročná. Během těhotenství mají ţeny moţnost připravit se alespoň trošku na náročnou situaci, která je čeká. Představy o porodu bývají většinou spojené s bolestí. Jakým způsobem se ţena s touto zátěţovou situací vyrovná, záleţí na její osobnosti, odolnosti vůči zátěţovým situacím, vrozených vlastnostech a zkušenostech. (Ratislavová, 2008) 2.1.1 Definice Porod je děj, kdy dochází k vypuzení plodového vejce porozením z organismu matky. Plodové vejce ve svém názvu zahrnuje plod, placentu, pupečník, plodovou vodu a plodové obaly. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami ţivota, nebo bez známek ţivota s porodní hmotností 1000 gramů a více. Za známky ţivota jsou povaţovány srdeční akce, dýchací pohyby, reakce na podráţdění a pulsace pupečníku. Dále je jako porod klasifikován novorozenec s váhou méně jak 1000 gramů, jestliţe jeví známky ţivota a novorozenec s váhou menší jak 500 gramů jevící známky ţivota déle jak 24 hodin. Pro definici porodu ţivě narozených plodů jsou tedy důleţitější jeho ţivotní projevy neţ ukončený týden těhotenství či hmotnost plodu. (Roztočil, 2001) 2.1.2 Klasifikace o Samovolný (spontánní) porod je ten, který nastoupil na základě přirozených pochodů organizmu ţeny a probíhal bez zásahů porodníka. o Medikamentózní porod je ten, kdy jsou po nastoupení spontánní porodní činnosti aplikovány léčebné prostředky, a to za účelem koordinace děloţní činnosti, zmírnění bolestivosti nebo ovlivnění druhé doby porodní. o Indukovaný porod je vyvolán uměle aplikací uterokinetických preparátů. o Operativní porod je takový, kdy těhotenství muselo být ukončeno nebo porod plodu urychlen z indikace ohroţení ţivota plodu nebo zdraví matky, porodnickou vaginální nebo abdominální operací. (Roztočil, 2001)

10

2.1.3 Mechanismus porodu Z časového hlediska můţeme porod rozdělit na období přípravné, tři doby porodní a dobu poporodní, která se označuje jako čtvrtá doba porodní. (Roztočil, 2001)

2.1.3.1 Období přípravné Období přípravné je charakteristické známkami blíţícího se porodu. Objevují se předzvěstné stahy neboli poslíčci v oblasti podbřišku. Poslíčky můţe ţena pociťovat velmi silně a mylně je pokládat za počátek porodu. Jde však o stahy nepravidelné, kdy nedochází ke zvyšování frekvence a jejich intenzity. Nedochází tedy ke změně nálezu na děloţním hrdle i po řadě hodin, co poslíčci trvají. Nemají tedy otvírací efekt na dolní děloţní segment. Mohou po určité době ustat nebo se změní v pravidelné děloţní kontrakce. Dále dochází v období přípravném ke zvýšené dráţdivosti děloţní svaloviny, která se projevuje vznikem děloţní kontrakce po palpačním podráţdění. V průběhu tohoto období se sniţuje děloţní fundus. Dochází ke zmenšení tlaku na epigastrium a zmírnění dýchacích obtíţí. Objevuje se tlak na močový měchýř. Sníţená kapacita močového měchýře vede k časté potřebě močení. Mění se uloţení, konzistence a tvar děloţního hrdla a vyklenutí přední poševní klenby. Při pootevření zevní branky často dochází k odchodu hlenové zátky z děloţního hrdla. Hlenová zátka je hustý cervikální hlen, který můţe být s příměsí krve. V některých případech, kdy dojde k odchodu hlenové zátky, se ţena mylně domnívá, ţe jde o plodovou vodu. (Čech, 1999; Roztočil, 2001)

2.1.3.2 I. doba porodní Následkem pravidelných děloţních kontrakcí dochází k rozvíjení dolního děloţního segmentu. Tato doba také bývá označována jako otevírací, protoţe dochází k postupnému otevírání děloţního hrdla, aţ zcela vymizí. Koncem I. doby porodní není bariéra mezi děloţní dutinou a pochvou. Dělíme ji na tři fáze: o latentní fáze - kontrakce děloţní svaloviny se stabilizují, zvyšuje se frekvence, intenzita a trvání kontrakcí. Na začátku mají kontrakce mírnou intenzitu, objevují se v delších časových intervalech a trvají 15 - 20 sekund. Ke konci latentní fáze se kontrakce objevují po krátkém časovém intervalu a trvají 30 – 45 sekund. Čípek je postupně spotřebován. Děloţní hrdlo se zkracuje, aţ vznikne porodnická branka, jejíţ průměr je 2 – 2,5 centimetrů koncem latentní fáze. U prvorodiček se děloţní hrdlo rozevírá směrem od vnitřní branky k brance zevní. U vícerodiček je tvar děloţního 11

hrdla válcovitý, zevní branka není zcela uzavřena a v latentní fázi se hrdlo současně rozevírá a roztahuje za průběţného zkracování. (Roztočil, 2001) o aktivní fáze – jde o dobu mezi koncem latentní fáze a dilatací branky do 8 centimetrů. Kontrakce v tomto období jsou relativně krátké a časté, vedou k rozvoji nálezu na brance. Trvání aktivní fáze je velmi individuální. (Roztočil, 2001) o tranzitorní fáze – období rozvoje branky od 8 centimetrů aţ do úplného zajití. Dochází k sestupu naléhající části plodu. Frekvence děloţních kontrakcí se zvyšuje. Objevují se jiţ po 1 – 2 minutách a mají trvání aţ 60 sekund. Zánikem branky končí první doba porodní. (Roztočil, 2001)

2.1.3.3 II. doba porodní Začíná okamţikem zániku branky a končí porodem plodu. Je také nazývána dobou vypuzovací. V tomto období plod prochází přes dolní děloţní segment, zašlou branku, pochvu a pánevní dno. Ţena se na této fázi podílí nejvíce koordinací dýchání a břišního lisu s kontrakcemi. Při průchodu porodními cestami provádí plod porodní mechanizmus. Porodní mechanizmus je série pasivních pohybů, pomocí kterých se plod přizpůsobuje tvaru porodního kanálu. Porodní mechanizmus má několik fází: o flexe hlavičky o vnitřní rotace o reflexe hlavičky o zevní rotace Po zevní rotaci dochází k porodu ramének. Raménka se rodí v přímém průměru pánevní úţiny. Trup a hýţdě se rodí většinou hladce, protoţe jiţ nevykonávají ţádný porodní mechanizmus. Porodem plodu je dokončena druhá doba porodní, která trvá v průměru kolem 20 minut. (Čech, 1999; Roztočil, 2001)

2.1.3.3 III. doba porodní V průběhu třetí porodní doby dochází k porodu placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentárního hematomu. Dále dochází k poporodní retrakci myometria. Je také nazývána dobou k lůţku. Dělí se na tři fáze: o odlučovací fáze – po porodu plodu se děloha výrazně zmenší, její fundus sahá zhruba k pupku, je zaoblený a děloha má kulovitý tvar. Po určité klidové fázi se obnovují děloţní kontrakce, které jsou slabší. Nazývají se kontrakce k lůţku. Svalová vlákna 12

myometria se postupně zkracují, děloţní plocha se zmenšuje. Placenta, která se zmenšit nemůţe je postupně odlupována. Při odlupování placenty dochází k prasknutí uteroplacentárních cév coţ vede ke vzniku retroplacentárního hematomu. K odloučení placenty stačí pouze pár děloţních kontrakcí. o vypuzovací fáze – ve vypuzovací fázi se porodí placenta i blány. o hemostatická fáze – zástava krvácení z uteroplacentárních cév. (Čech, 1999; Roztočil, 2001)

2.1.3.4 IV. doba porodní Toto období patří do raného šestinedělí. Trvá asi 2 hodiny po porodu. V tomto období je ţena nejvíce ohroţena časným poporodním krvácením. Myometrium se kontrahuje. Děloha se zmenšuje a fundus sahá asi 3 prsty pod pupek. (Čech, 1999; Roztočil, 2001)

2.2 Porodní bolest Představy o porodu jsou často spojovány s bolestí. Bolest je vnímána jako něco špatného, utrpení, zlo, které je nutno přetrpět, abychom mohli mít děti. Ţeny jsou vybaveny různými způsoby zvládání bolesti. Porodní bolest je neporovnatelná, zcela individuální. Některé ţeny si vystačí pouze s vyuţitím nefarmakologických metod, jiné vyuţívají metody farmakologické či kombinace metod nefarmakologických s farmakologickými.(Leifer, 2004) Porodní bolest se zcela liší od ostatních typů bolestí. Bolest bývá obvykle příznakem nemoci, zranění. Porodní bolest je součástí normálního tělesného procesu, bolest ţenu motivuje, aby zaujímala různé polohy, které mohou usnadnit sestup plodu, trvá hodiny a končí narozením dítěte, poté rychle a téměř úplně vymizí. Ţena se můţe po dobu několika měsíců na bolest připravovat. (Leifer, 2004)

2.2.1 Příčina porodních bolestí Během porodu je na tkáně vyvíjen nadměrný tlak, jsou napínány a roztahovány. V první době porodní převládají bolesti viscerální, které připomínají kolikovité bolesti dutých orgánů. Dochází k nárůstu tlaku a pnutí, ale svalová vlákna se nemění. Intenzita bolestí se postupně zvyšuje s pokročilostí dilatace děloţní branky. Dolní děloţní segment a děloţní hrdlo jsou nejhustěji zásobeny senzitivními nervovými vlákny, na které se postupně zvyšuje

13

tlak a dosahuje svého maxima v době, kdy nastala jejich maximální dilatace. V druhé době porodní převaţují bolesti somatické, které vycházejí z oblasti perineální. (Pařízek, 2002) 2.2.2 Faktory ovlivňující bolest při porodu Mezi faktory ovlivňující porodní bolesti se řadí práh bolesti a tolerance bolesti, faktory centrálního nervového systému, zdroje bolesti během porodu, zdravotní stav matky, naléhání a pozice plodu, zdravotnické zákroky a psychosociální faktory. (Leifer, 2004) o práh bolesti a tolerance bolesti – práh bolesti je nejniţší intenzita vjemu, který rodička pociťuje jako bolestivý. Tolerance je míra bolesti, kterou je rodička ochotna snést. o zdroje bolesti během porodu – během porodu je bolest ovlivněna čtyřmi faktory. Jde o dilataci a zkracování děloţního hrdla, sníţený přísun krve do dělohy během kontrakcí, tlak plodu na pánevní struktury, napínání vaginy a perinea. o faktory centrálního nervového systému – k těmto faktorům se řadí vrátková teorie a endorfiny. Vrátková teorie vysvětluje, jak bolestivé podněty přicházejí do mozku a jak jsou interpretovány. Dle této teorie je bolest přenášena pomocí tenkých nervových vláken. Stimulační silná nervová vlákna se dočasně kříţí s podněty vedenými v tenkých nervových vláknech. Na této teorii staví několik nefarmakologických metod. Mezi techniky, které stimulují silná vlákna, a tak zavírají vrátka bolestivým podnětům, se řadí masáţe, stlačování bodů dlaněmi, aplikace tepla a chladu. Druhým faktorem jsou endorfiny. Jde o přirozené tělesné látky podobné morfinu. Hladiny endorfinů při porodu dosahují nejvyšších hodnot. Vyplavování endorfinů vysvětluje menší spotřebu analgetik či anestetik, neţ by se v podobně bolestivých podmínkách očekávalo. o zdravotní stav matky – velice důleţitým faktorem je velikost a tvar pánve. Velikost a tvar pánve ovlivňují sestup plodu. Porod se můţe vlivem pánevních abnormalit prodlouţit. Dále připravenost děloţního hrdla. Před porodem obvykle děloţní hrdlo prochází proměnou, která usnadňuje jeho spotřebování a dilataci. Nedozraje-li hrdlo, je třeba více kontrakcí. Intenzita porodu také ovlivňuje bolesti. Čím je porod intenzivnější, tím ţeny trpí větší bolestí. Kontrakce jsou intenzivní, častější, jejich nástup je náhlý. Kontrakce nastupují tak rychle, ţe se ţena nestačí zotavit z předchozí kontrakce. Toleranci bolesti sniţuje vyčerpanost a ubírá ţeně sílu bojovat s bolestí. o naléhání a pozice plodu – naléhající část plodu působí jako klín, který proráţí a dilatuje děloţní hrdlo při kontrakci, kdy je plod tlačen dolů. Hlavička plodu je hladkým, zaobleným klínem, který nejúčinněji provede spotřebování a dilataci hrdla. 14

Plod v jiné poloze či v abnormální pozici protlačuje hrdlo nestejnoměrně. Spotřebování a dilatace hrdla jsou tedy méně účinné. o zdravotnické zákroky – některé zdravotnické zákroky mohou matce způsobit další bolest. Jde především o intravenózní infuze, vaginální vyšetření, umělé protrţení plodových obalů, kontinuální fetální monitoring bránící mobilitě. o psychosociální faktory – k psychosociálním faktorům můţeme zařadit kulturu, obavu, strach, předchozí zkušenost, přípravy k porodu, podporu ostatních. Mnohé z těchto faktorů jsou vzájemně provázány. Kultura ovlivňuje názory na porod i reakce na bolest při porodu. V některých kulturách je běţné vyjadřovat se hlasitě, zatímco v jiných kulturách se cení vyrovnané a mlčenlivé snášení bolestí. Obavy a strach mohou zvýšit citlivost na bolest. Rozumná míra obav je motivující k tomu, aby se ţena naučila techniky, které zvyšují toleranci bolesti. Přílišné obavy způsobují pokles průtoku krve dělohou, sniţují účinnost kontrakcí a také působí pnutí svalstva s opačným účinkem, neţ je působení kontrakcí. Předchozí zkušenost s porodem hraje významnou

roli.

Jestliţe

předchozí

porod

probíhal

normálně,

je

menší

pravděpodobnost, ţe ţena porodní bolesti nezvládne. Ţena, která měla dlouhý porod, bude u dalšího porodu bojácnější. V případě, ţe byl porod veden císařským řezem, nebude ţena ochotná rodit vaginálně. (Leifer, 2004) 2.2.3 Metody zjišťující intenzitu porodních bolestí Nejčastěji je vyuţívána analogová stupnice intenzity bolesti – visual analogue scale. Stupnice je deset centimetrů dlouhá čára, kde jsou vyznačeny slovně extrémní body. Začátek je vlevo, kde není bolest a konec vpravo, kde je největší moţná bolest. Rodička kříţkem označí místo na stupnici, kde se podle jejího proţitku nachází bolest, kterou zaţívá. Ve světě je nejpouţívanější Melzackův dotazník. Melzackův dotazník byl vyvinut na základě multidimenzionálního pojetí bolesti a kvantitativně vyjadřuje podíl senzorické, afektivní a kognitivní komponenty algického syndromu. Důleţitým způsobem diagnostiky bolesti je pozorování chování a jednání klientky. (Ratislavová, 2008)

15

2.3 Tlumení porodních bolestí Metody ke zmírnění porodních bolestí můţeme rozdělit do dvou velkých skupin. Jde o metody nefarmakologické a farmakologické.

2.3.1 Nefarmakologické metody Nefarmakologické metody pomáhají ţenám zvládat porodní bolesti bez vyuţití léků. Velkou výhodou nefarmakologických metod je, ţe neškodí matce ani plodu, nepředstavují ţádné riziko alergické reakce ani škodlivý účinek jako některé z léků. Aby se u některých nefarmakologických metod dosáhlo lepšího účinku, je nutné tyto metody nacvičovat před počátkem porodu. Nefarmakologické metody by měly být první volbou k tlumení porodních bolestí. Medicínská řešení by se měla hledat aţ úplně nakonec, kdy vše ostatní selhalo. Mezi nefarmakologické metody se řadí: o předporodní příprava o přítomnost blízké osoby u porodu o dýchání o úlevové polohy, volný pohyb o hydroterapie o muzikoterapie o aromaterapie o masáţe o homeopatie o reflexní terapie o akupunktura o transkutánní nervová stimulace o hypnóza (Pařízek, 2002; Leifer, 2004; Čermáková, 2008)

2.3.1.1 Předporodní příprava Příprava těhotných ţen k porodu byla po několik desetiletí chápána především jako metoda sniţující porodní bolesti. Vznikla nezávisle v Anglii a v sovětské Ukrajině. V Anglii Grantly Dick-Read vytvořil koncepci přirozeného porodu, kde vycházel z představy, ţe úzkost zvyšuje napětí dolního děloţního segmentu, coţ je příčinou bolestivých kontrakcí. Těhotné ţeny učil před porodem relaxačním cvikům. Během porodu se snaţil u ţen sniţovat 16

úzkost, doporučoval trvalou přítomnost porodníka u rodičky. Později se začal přibliţovat k porodnické psychoprofylaxi, začal ţenám vysvětlovat porodní mechanismus, učil je správnému dýchání během kontrakce. Porodnickou psychoprofylaxi vytvořil Velvovskij. Ve světě je dnes tato metoda známá jako Lamazova. Podstata metody je odstranění strachu z porodu vysvětlováním průběhu porodu. Velvovskij se snaţil aktivovat u ţen mozkovou kůru – negativní indukce pak vyvolá její necitlivost na bolestivé podněty. Vyuţíval k tomu různé techniky, např. hlazení břicha, tělocvik, učil rychlému povrchnímu dýchání za kontrakce. Velvovského postup byl rozšířen zásluhou francouzského porodníka Pierra Lamaze, jeho přínos spočíval v zapojení relaxačních technik. Psychoprofylaktická metoda se brzy rozštěpila do dvou směrů. Sovětská škola připouštěla kombinaci s farmakologickými metodami a francouzská škola zdůrazňovala, ţe jakákoli medikace je škodlivá. Pokračováním tohoto směru je porod podle Leboyera. Ověření analgetického účinku Lamazovy metody provedl Melzack s nepříliš povzbudivým výsledkem. (Pařízek, 2002) Příprava těhotných ţen, jako metoda porodnické analgezie, ustoupila zcela do pozadí. Důraz se klade na význam pro proţitek porodu. Příprava těhotných ţen vyţaduje nejméně šest hodinových besed. Cílem předporodních příprav je informovanost o ţivotosprávě v těhotenství, o sociálních a pracovních důsledcích těhotenství, seznámení s průběhem porodu, včetně porodnických komplikací, informace o moţnostech analgezie při porodu, seznámení s péčí o dítě po porodu. Uţitečnou součástí je návštěva porodního sálu, seznámení se s prostředím porodního sálu a personálem. (Pařízek, 2002; Čermáková, 2008)

2.3.1.2 Přítomnost blízké osoby u porodu V dnešní době je přítomnost blízké osoby u porodu téměř standardem. Ţena si můţe vybrat, zda a koho by chtěla mít u porodu. Ve většině případů jde o otce dítěte či partnera, ale také můţe jít o dulu, kamarádku, maminku, sestru. Výběr osoby závisí na ţeně. Počet osob u porodu není omezený, ale doporučují se maximálně dvě osoby. Přítomnost osoby u porodu má vliv na průběh porodu a zmenšuje spotřebu farmakologických metod. o Přítomnost otce u porodu - tuto otázku by měli nastávající rodiče prodiskutovat nejpozději v posledním trimestru těhotenství. Partner by měl znát představu ţeny o porodu. Tuto problematiku by měli prodiskutovat v klidu, ne pod tlakem, neohlíţet se na současné módní trendy. Muţ by neměl rozhodovat za ţenu a ţena by neměla partnera nutit být u porodu, kdyţ by chtěl být raději někde daleko. Důvody, proč být či nebýt u porodu, jsou asi v rovnováze. Co pro jednoho můţe být krásným nezapomenutelným záţitkem, můţe být pro jiného psychickým traumatem. Mezi 17

argumenty pro přítomnost otce u porodu se řadí především pomoc ţeně v těţké situaci. Ţena se nebude cítit osamělá v cizím prostředí, bude klidnější a partner jí můţe dodat odvahu. Partner můţe ţenu chválit, drţet ji za ruce, masírovat, pouštět relaxační hudbu, napomáhat při úlevových polohách, přikládat obklady, tedy snaţit se vyjít co nejvíce vstříc přáním, která má jeho partnerka. Společné záţitky při porodu mohou také prohloubit vzájemný vztah mezi partnery a vztah otce k dítěti. Otec proţije nezapomenutelné okamţiky, kdyţ se poprvé dotýká svého dítěte. Muţi, kteří byli u porodu a slyšeli první křik svého dítěte, získali skutečný pocit, ţe se stali otci. Mezi argumenty proti přítomnosti otce u porodu jsou nejčastěji uváděny psychické trauma, sexuální poruchy. V dnešní době je přítomno u porodu asi 90 % tatínků. Jestliţe se otec rozhodne být u porodu, je vhodné, aby také navštěvoval předporodní přípravy. Parter by měl mít během porodu moţnost odejít a ţena by to měla respektovat. (Pařízek, 2002; Richter 2007; Čermáková 2008) o Přítomnost duly u porodu – dula není lékařka, zdravotní sestra ani porodní asistentka, nečiní lékařská rozhodnutí, avšak během výcviku se o běţných lékařských zásazích učí, aby je rodičům dokázala vysvětlit a zbavila je tak nejistot a strachu. Dulou by měla být ţena, protoţe v přítomnosti jiné ţeny se rodička obvykle dokáţe lépe poddat porodnímu procesu a méně se kontroluje. Výhodou dul je, ţe se mohou věnovat ţeně po celou délku porodu, porodní asistentky rodičky také podporují, nicméně mají i jiné povinnosti a jejich podpora je časově omezená. Duly se snaţí vytvořit prostředí, které můţe rodičky citově podrţet, povzbuzují, aby se rodičky nechaly vést vlastním tělem, které jim napoví, co je v různých fázích porodu nejlepší a přizpůsobují se potřebám rodičky. Pokud se maminka rozhodne pro přítomnost duly, je vhodné si ji vybrat v poslední třetině těhotenství. Je třeba vytvoření vzájemného vztahu. Dula se také musí dopodrobna seznámit s představami a přáními budoucích rodičů. Zkušené duly znají omezení a postupy v jednotlivých porodnicích. Je důleţité s nimi seznámit rodiče, aby při porodu nedošlo ke zklamání. S dulou si můţe budoucí maminka procvičovat různé porodní polohy, relaxaci, dýchání a jiné techniky ke zmírnění porodních bolestí. Existuje Česká asociace dul, která působí od roku 2001. Tato organizace šíří informace o dulách, organizuje kurzy pro duly a ţenám poskytuje kontakty na duly. (Klaus, 2004)

18

2.3.1.3 Dýchání „Porod musíte udýchat, je to základní technika, jak bolest u porodu zvládnout.“ (Čermáková, 2008) Při porodu není zapotřebí řídit se nějakou speciální dechovou technikou. Dýchání by mělo být spontánní. Kaţdý porod má svůj vlastní rytmus a je vhodné řídit se instinkty. Normálně se nadechujeme a vydechujeme nosem, při hlubokém dýchání je vhodné vydechovat ústy. (Balaskasová, 2010) Správné dýchání pomáhá k uvolnění svalů a dochází k dostatečnému prokrvení svalů rodičky i dítěte. Také odvádí pozornost soustředěním se na jinou činnost. (Čermáková, 2008)

2.3.1.4 Úlevové polohy Ţeny při porodu instinktivně zaujímají polohy, které jim přinášejí úlevu od bolesti. Kaţdá ţena si sama najde vyhovující polohu. V předporodních přípravách jsou ţeny s úlevovými polohami seznámeny a mají moţnost si je vyzkoušet. Během porodu také porodní asistentka ţeně nabízí polohy, které můţe vyuţít. Úlevové polohy napomáhají k lepšímu průběhu porodu, tlumí bolesti, vedou k lepší děloţní činnosti a sestupu dítěte do porodních cest. Úlevových poloh existuje velké mnoţství. Můţeme je rozdělit na polohy vleţe, v sedu, v kleku, v dřepu, ve stoje. o Poloha vleţe na boku s míčkem mezi koleny je odpočinkovou polohou, uvolňuje tlak na hemoroidy a mezi úsilím o tlačení se snadněji odpočívá. o Polohy v sedu – na míči, na porodním vaku, porodní stoličce. Houpavý pohyb na míči můţe zpříjemnit a urychlit porod, mírní bolesti zad. Poloha vhodná pro masáţe. o Poloha v kleku – mírní bolesti zad, umoţňuje pohyb pánví a tělem, uvolňuje tlak na hemoroidy. o Poloha v dřepu – pomáhá mírnit bolesti zad, vyuţívá zemské gravitace, rozšiřuje pánevní vchod, vyţaduje menší úsilí při tlačení. o Polohy ve stoje – chůze, stoj se zády opřenými o stěnu, pomalé tancování. Tyto polohy vyuţívají zemské gravitace, podporují rotaci a sestup plodu. o Další polohy – sed na patách, startovací poloha, kolenoprsní poloha (Mecháčková, 2009)

19

2.3.1.5 Hydroterapie Koupele, relaxační sprchy, horké nebo studené obklady, termofory se začaly opět zdůrazňovat během posledních 20 let. Zastánci hydroanalgezie přisuzují teplé vodě příjemné pocity, popisují rychlejší dilataci děloţní branky, zkrácení porodu a niţší četnost operačních intervencí. V roce 1983 zveřejnil francouzský porodník Michel Odent porod v bazénu, kdy se rodičky pohybují v mělkém bazénu s vodou 37°C teplou. Pobyt ve vodní lázni má způsobovat sníţení bolesti, omezení léků a všech zásahů do průběhu porodu. Podle Odenta má pobyt ve vodě příznivý účinek na cévní a svalový systém, sniţuje psychické napětí. Základní metody hydroterapie jsou: o Relaxační koupel - v průběhu porodu vyuţívá rodička vodní lázeň, vlastní porod poté probíhá mimo vanu. Výhodou relaxačních koupelí je příjemný pocit, nadlehčování rodičky, analgezie, zvýšená psychická a somatická relaxace. o Porod do vody – rodička proţívá ve vodě Ι. i ΙΙ. dobu porodní. Výhodou je opět relaxace porodních cest, analgezie a s tím spojené zkrácení Ι. a ΙΙ. doby porodní. o Intradermální injekce sterilní vodou – jedná se o intradermální podání vody do oblasti kosti kříţové pomocí injekcí. Mnoţství aplikované sterilní vody je 0,1 ml. Injekce je moţno opakovat. Úleva nastupuje za 30 sekund, a to zejména sníţení sakrálních bolestí. Tuto metodu můţe provádět porodní asistentka. Nevýhodou je nízká analgetická efektivita. (Pařízek, 2002)

2.3.1.6 Muzikoterapie Muzikoterapie je metoda vyuţívající hudbu ke zmírnění porodních bolestí. Pomocí hudby jsou stimulovány různé části mozku, které mají vliv na fyziologické rytmy v organismu. Dochází k psychickému a fyzickému uvolnění, dýchání i srdeční tep jsou pravidelné. Je zcela neškodná, jak pro těhotnou ţenu, tak pro plod. Nevýhodou je nízký analgetický účinek, je tedy popisována jako doplňující metoda. Ţena můţe během porodu poslouchat přenos tzv. bílého šumu. Šum připomíná zvuk zurčící vody. Během kontrakcí si ţena můţe měnit intenzitu zvuku dle svých pocitů. Další moţností je poslech hudebních motivů a kompozic, které mají relaxační účinek. Relaxační hudba je skvělým doplňkem ke všem metodám zvládání porodních bolestí. Je úzce spojena s aromaterapií a masáţemi. Ţena by si sama měla vybrat hudbu, která pro ni bude vhodná. Ne vţdy hudba, od níţ se to očekává, uvolňuje. K porodu není vhodný rock, disko, heavy metal. Seznam vhodných skladeb k porodu je uveden v příloze číslo 1. (Pařízek, 2002; Halpern, 2005; Guzmán, 2009) 20

2.3.1.7 Aromaterapie Uţ od dávných dob lidé vyuţívají léčebných účinků rostlin. Aromaterapii můţeme definovat jako cílené pouţívání vonných výtaţků z nejrůznějších rostlin k podpoře a zlepšení fyzické kondice, k harmonizaci emočních a psychických stavů a navození pocitu pohody. Aromaterapie se dá vyuţívat jako podpůrná léčebná metoda u mnoha nemocí. (Zrubecká, 2008) Při porodu je nejvhodnějším způsobem aplikace masáţ, kterou můţe provádět partner, dula, porodní asistentka či jiná osoba doprovázející rodičku u porodu. Samozřejmě lze vyuţít i jiné metody, například vdechování příjemné vůně z aromalampy, voňavé obklady, koupele. Aromaterapeutické přípravky je moţno zakoupit jiţ připravené u renomovaných společností nebo si nechat připravit vlastní směs od odborného aromaterapeuta. Důleţité je, aby si rodící ţena mohla k oleji přivonět. Vyuţití aromaterapie je vhodné v celé délce porodu, ale i před porodem a během těhotenství. (Zrubecká, 2008) Před porodem – olej k masáţi hráze. Obsahuje éterické oleje levandule, šalvěje a růţe. Masáţ hráze by se měla provádět 6 aţ 8 týdnů před porodem. Masáţ přispívá ke zlepšení elasticity a prokrvení. Při porodu je hráz vystavena extrémnímu tlaku. Vláčná a dobře prokrvená hráz odolá lépe tlaku a lze tak předejít vzniku poranění a episiotomie. Oleje k masáţi hráze zároveň působí antisepticky. Masáţ je vhodné provádět po koupeli, kdy teplá voda tkáň zahřeje, prokrví. (Zrubecká, 2008) I. doba porodní – nejúčinnější metodou v této době jsou masáţe o Levandule – působí relaxačně, sniţuje krevní tlak o Majoránka – uvolňuje křeče, na duševní úrovni zahřívá a otevírá, pro emočně přecitlivělé a plačtivé ţeny o Grep – osvěţí a odstraní únavu o Černý pepř – výrazné analgetické účinky, podporuje vytrvalost, dodá sílu o Heřmánek – pomáhá při bolesti, na křeče a stahy svalů, při pocitu vzteku a podráţdění o Geránium – tonizuje a posiluje nervový systém a nadledviny, dodává energii a posiluje krevní oběh, přináší zklidnění II. doba porodní o Jasmín – na podporu kontrakcí, podporuje odloučení placenty, dodává sebejistotu a sílu, navozuje optimismus o Muškátová šalvěj – podpora kontrakcí, sniţuje krevní tlak, uvolňuje mysl o Kadidlovník – posiluje kontrakce, zpomaluje a otevírá dýchání, uklidňuje mysl o Hřebíček – podpora kontrakcí, analgetické účinky, napomáhá dilataci porodních cest 21

(Mňačková, 2007; Zrubecká, 2008)

2.3.1.8 Masáţe Masáţe jsou skvělým pomocníkem k dosaţení uvolnění a klidu při porodu. Je vhodné, aby se na masáţi podílel partner, tak se i on bude moci zúčastnit zrození nového ţivota. Vţdy je třeba respektovat přání rodičky, některé ţeny nesnesou v těchto chvílích doteky. Masáţe zmírňují únavu, stres a další nepříjemné stavy. Při masáţi se méně vylučují stresové hormony, zároveň se uvolňují endorfiny, které mají uklidňující účinek a oxytocin, jeţ usnadňuje průběh porodu. Nejvhodnějším místem k masírování je bederní oblast a také ramena a chodidla. (Guzmán, 2009) Před masáţí je vhodné na chvíli poloţit ruce na masírovaného a sladit s ním dech. Ruce by neměly být studené. Doteky během masáţe jsou jemné, plynulé. Je vhodné se během masáţe rodičky stále dotýkat, bude se cítit bezpečně. Velké plochy masírujeme celými dlaněmi, malé plochy masírujeme bříšky prstů. V neútulném prostředí se bude ţeně hůře uvolňovat, je tedy výhodou vyuţití v kombinaci se svíčkami, relaxační hudbou a aromaterapií. K masírování můţeme vyuţít malé mnoţství oleje, aby ruce po kůţi jemně klouzaly. Vhodnou polohu k masírování si vybírá ţena sama, poloha pro ni musí být příjemná, mírnit bolesti. Ukázky vhodných poloh k masáţi jsou uvedeny v příloze číslo 2. (Guzmán, 2009)

2.3.1.9 Homeopatie Homeopatickou metodu začal zkoumat a rozpracovávat německý lékař a profesor farmakologie Samuel Hahnemann. Svými pokusy dokázal, ţe podaná léčiva u zdravých lidí vyvolají příznaky, které se podobají příznakům, které chceme vyléčit. Tedy léky, u nichţ se symptomatický obraz co nejvíce podobá obrazu dané nemoci, s největší pravděpodobností vyvolají léčebnou odezvu, jeţ případ samovolně dokončí bez dalších zásahů. Hahnemannův zákon podobnosti - simile similibus curentur = nechť se podobné léčí podobným. Existuje homeopatický lékopis, který obsahuje přes 2000 homeopatických léků, a stále přibývají léky nové. Většina je rostlinného původu. Homeopatická rozmanitost má velice kladný dopad, tedy pro kaţdého jedince je moţno nalézt nějaký stupeň lékařské pomoci. Homeopatické léky se uţívají nejčastěji v podobě malých kuliček, které se pod jazykem rozpustí. Výběr vhodného homeopatického léku se musí provádět s pečlivostí, někdy je třeba vyzkoušet více léků, neţ je nalezen ten nejvíce vhodný. Při výběru léku se také zohledňuje mentální a emocionální vztah. Počet malých kuliček určí odborník. Obvykle je 22

dávka 3 aţ 4 kuličky. Dávkování se týká hlavně počtu opakování, je třeba, aby k pacientovi přesně sedělo. Základní myšlenkou je podávat homeopatický lék, dokud se neobjeví reakce a nechat jej pak působit, dokud nevymizí příznaky. Poté se můţe dávka opět aplikovat. Půl hodiny před podáním a po podání by si uţivatel neměl čistit zuby, uţívat ústní vodu, jíst, píst, kouřit, ţvýkat ţvýkačku. V průběhu léčby by měla být vyloučena káva, drogy, produkty kafru. Byliny, alkohol, vitamíny a potravní doplňky, silné voňavky, koření dle konzultace s odborníkem. (Moskowitz, 2008) Vhodná léčiva pro zvládnutí porodních bolestí: o Caulophyllum - podává se v případě krátkých, rychlých stahů, které jsou vyčerpávající. Děloha je měkká i při kontrakci. Rodička je vyčerpaná, porod rytmicky nepostupuje. Často doprovázeno chvěním či třesem. o Cimicifuga - rodička má neustále pochybnosti, hodně mluví, vidí vše ve špatném světle, je sklíčená, má obavy, zda porod zvládne. Děloţní stahy jsou neúčinné, křečovité napříč od kyčle ke kyčli. o Pulsatilla - emoční labilita, plačtivost, výrazné zlepšení po napití, na čerstvém vzduchu, nedostatečné stahy, proměnlivé polohy těla. o Sepia - bolestivé tlaky směrem dolů, ţena je ráda ve vaně, nejraději by tam i rodila. o Arnica - nelokalizované porodní bolesti, pocity, ţe celé tělo je rozlámáno. o Belladonna - silné, prudké stahy, bolesti hlavy, rozšířené zorničky, rudá barva, pocení, rodička působí rozzlobeně. o Chamomilla - těhotné vnímají stahy jako nesnesitelné, jsou podráţděné aţ hysterické, vyţadují pozornost, léky, epidurální analgezii, odmítají veškerou pomoc, často problémy se střevy, průjmy, zvýšená činnost střev. o Gelsemium - dysfunkční kontrakce s vyčerpáním, třes, nervozita, neklid, zimnice, bolesti kloubů, svalů. o Nux Domica - ţena nesnese velkou bolest, zatím vţdy uţívala analgetika, doţaduje se léků, pocit na zvracení, tlaky na močový měchýř, střeva, nesnese průvan. o Kalium carbonicum - bolesti v dolní části zad, ţeny potřebují masáţe, teplo, nedokáţou se uvolnit. o Coffea - nesnesitelné bolesti, v pauze mezi stahy bezvědomí, často podáván před posledními stahy. (Stadelmann, 2004; Moskowitz, 2008)

23

2.3.1.10 Reflexologie Reflexologové předpokládají, ţe všechny části těla jsou propojeny energií, která proudí od hlavy k patám po 10 drahách. Při nemoci či nepohodě jsou tyto kanály blokovány a proudění energie je narušeno. V reflexologii se vychází z představy, ţe se celé tělo promítá na ruce a nohy, větší část těla má svůj průmět na obou rukou i nohou. Působením na ruce či nohy můţeme kanály odblokovat a obnovíme proudění energie. Cílem reflexologie je léčit celého člověka, nikoliv jednotlivý příznak. Navíc působení jen na jednu část těla přivede energii, ale ta pak bude chybět někde jinde. Proto reflexologové začínají působením na celé nohy, aby léčili celého člověka, a postupně se soustřeďují na postiţenou oblast. Reflexologie je označována za celostní doplňkovou léčbu. Při reflexologickém sezení by měl kaţdý vypít velké mnoţství tekutin. Tělo uvolňuje nahromaděné toxiny a větší mnoţství vody napomáhá činnosti ledvin a vyplaví odpadní látky z těla ven. Na reflexologické body se působí špičkami prstů a bříškem palce. Technika reflexologie a mapy bodů jsou uvedeny v příloze číslo 3. (Wright, 2005) Nevýhodou metody je zajištění odborníka k porodu, který by reflexologii prováděl. Je také moţnost, ţe si ţena zaplatí kurz reflexologie či nastuduje literaturu, aby si tuto metodu mohla aplikovat sama bez přítomnosti odborníka, nebo se ji naučí partner. V tomto případě je ale vhodné věnovat se metodě několik měsíců předem, aby bylo dosáhnuto účinku. (Wright, 2005)

2.3.1.11 Akupunktura Akupunktura patří k jedné z nejstarších metod v tradiční čínské medicíně. V Evropě jsou zmínky o pouţívání akupunktury od 17. století. Jako metoda k usnadnění porodních bolestí je akupunktura u nás pouţívána od konce 80. let. (Pařízek, 2002) Akupunktura pouţívá přesně stanovených míst na povrchu těla a jejich dráţděním dosahuje nejen analgetického účinku. Hlavním specifikem akupunkturní léčby jsou akupunkturní body a jejich spojení v dráhy. Body jsou trvale přítomny v organismu na známých anatomicky určených místech. Počet akupunkturních bodů na drahách je různý, dráhy jsou pojmenovány podle orgánů. Celkový počet současně uznávaných bodů je 692. Analgetický účinek je dobrý zvláště u poučených rodiček. Nevýhodou je zajištění odborníka na akupunkturu k porodu. (Pařízek 2002)

24

2.3.1.12 Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS) Pouţití elektrické nervové stimulace jako prostředku pro mírnění bolestí publikoval Melzak v roce 1965. Jako porodnická analgezie byla TENS poprvé pouţita ve Švédsku. TENS byla podrobena výzkumu z hlediska bezpečnosti pro matku a plod. Po podání této nefarmakologické metody je popsána zvýšená placentární perfúze. Kontraindikací vyuţití TENS je kardiostimulátor. Nevýhoda elektrické stimulace vyplývá z vlastního principu metody, sakrální stimulace negativně ovlivňuje sledování srdeční akce plodu. Přístroje pro TENS vyrábějí stejnosměrné proudové pulsy, frekvence činí 4 – 150 Hz, pro porod je frekvence doporučována mezi 40 – 89 Hz. Pro porodnickou analgezii se pouţívají elektrody do oblasti beder, které jsou přichyceny náplastí v místech, kde aferentní nervy vstupují do míchy. Elektrody se lepí párově, a to v oblasti desátého hrudního obratle aţ prvního bederního pro Ι. dobu porodní. Pro ΙΙ. dobu porodní se elektrody lepí do oblasti druhého aţ čtvrtého kříţového obratle. Správné umístění elektrod je uvedeno v příloze číslo 4. Rodička si stimulaci ovládá sama v souladu s děloţními kontrakcemi. V místě elektrod rodička pociťuje příjemné brnění. Úlevu po podání TENS pociťuje 40 – 80 % rodiček. Tato metoda sniţuje pouţití farmakologických metod. Největší úleva je popisována v oblasti zad, v oblasti suprapubické a perineální není tak výrazná. (Pařízek, 2002)

2.3.1.13 Hypnóza Hypnóza je zvláštní psychický stav vědomí, který umoţňuje změny vnímání, myšlení, emocí, chování. Předpokladem pro navození tohoto stavu je individuální schopnost jedince pohrouţit se do hypnózy. V porodnictví má hypnóza starou tradici. Je vhodné nacvičení hypnózy u rodičky během těhotenství. Výhodou by bylo, kdyby hypnózu navozoval porodník či porodní asistentka. Přivolání hypnoterapeuta

komplikuje situaci a sniţuje moţnosti

uplatnění hypnózy. Vyuţití hypnózy sniţuje potřebu farmakologických metod. (Kratochvíl, 2009)

25

2.3.2 Farmakologické metody Mezi farmakologické metody se řadí celková a místní anestetika a analgetika. Celková anestetika jsou systémové léky, které způsobují ztrátu vědomí a také ztrátu smyslového vnímání bolesti. Místní anestetika blokují vnímání bolesti v určitých oblastech bez ztráty vědomí. Analgetika jsou systémové léky zasahující celý organismus, které redukují bolest bez ztráty vědomí. Farmakologické metody mají silnější a rychlejší analgetický účinek, ale mají omezení, protoţe jakýkoli podaný lék můţe působit i na plod. Farmakologické metody umoţňují rodičce se uvolnit a spolupracovat během kontrakcí. (Leifer, 2004) Farmakologické metody můţeme rozdělit na celkovou a místní analgezii. (Pařízek, 2002) o Celková analgezie: Inhalační Intravenózní o Místní analgezie: Infiltrační Pudendální Paracervikální Subarachnoidální Kombinovaná subarachnoidální a epidurální Epidurální

2.3.2.1 Epidurální analgezie Epidurální analgezie je přechodné přerušení nervových vzruchů podáním příslušné látky do epidurálního prostoru. Tento výkon provádí anesteziolog. Epidurální analgezii předchází prehydratace. Jde o i intravenózní aplikaci tekutin za účelem zvětšení intravaskulárního objemu jako prevence hypotenze. Punkce epidurálního prostoru se provádí v poloze vleţe na boku. Do epidurálního prostoru je zaveden speciální plastový katétr. Po zavedení je katétr fixován ke kůţi náplastí a vnější konec je umístěn na rameno rodičky. Dávka můţe být podána jednorázově či kontinuálně. Nejčastějším vedlejším účinkem je mateřská hypotenze, která můţe ohrozit zásobování plodu kyslíkem. Někdy také rodičky s epidurální analgezií pociťují menší nucení na tlačení v druhé době porodní. (Pařízek, 2002)

26

2.3.2.2 Celková anestezie Celková anestezie se vyuţívá při císařském řezu v naléhavých případech, kdy není moţné provést epidurální analgezii. Nejzávaţnějším rizikem pro plod je respirační útlum, protoţe léky podané matce prostupují placentou. Proto je snaha, aby byla doba k zapeánování pupečníku co nejkratší. (Pařízek, 2002)

27

3 Výsledky průzkumu – praktická část 3.1 Formulace problému Ve své práci se zaměřím na dvě porodnice s odlišným počtem porodů. Zajímá mne, zda se liší péče porodních asistentek v daných porodnicích, jaké metody jsou ţenám aktivně nabízeny ke zmírnění porodních bolestí, zda jsou personálem více preferovány nefarmakologické metody před farmakologickými a jaká je skutečná nabídka metod ke zmírnění porodních bolestí. Dále mne také zajímá, jaké metody by ţeny chtěly při porodu vyuţít k ovlivnění porodních bolestí, tedy jaká je jejich představa a jaké metody rodičky skutečně vyuţily při porodu.

3.2 Cíle práce Cílem práce je zjistit, jaké metody napomáhající k ovlivnění porodních bolestí jsou ţenám nabízeny a jejich skutečné vyuţití v porodnicích s niţším počtem porodů a s vyšším počtem porodů. Cíl číslo 1: Zjistit, jak se liší představa o metodách ke zvládání porodních bolestí, se kterou klientky přichází na porodní sál v závislosti na četnosti porodů porodního sálu. Cíl číslo 2: Zjistit, zda počet porodů na porodním sále ovlivňuje nabídku metod ke zvládání porodních bolestí personálem porodního sálu. Cíl číslo 3: Zjistit, jaké metody k tlumení porodních bolestí rodičky skutečně vyuţívají.

3.3 Hypotézy Hypotéza číslo 1: Rodičky v porodnici s niţším počtem porodů teoreticky upřednostňují nefarmakologické metody zvládání porodních bolestí, oproti ţenám rodícím na porodním sále s větším počtem porodů. Hypotéza číslo 2: Personál porodního sálu s niţším počtem porodů aktivněji nabízí nefarmakologické metody ke zvládnutí porodních bolestí ve srovnání s porodním sálem s vyšším počtem porodů.

28

Hypotéza číslo 3: Předpokládám, ţe se vzrůstajícím počtem porodů na porodním sále stoupá četnost uţití farmakologických metod ke zvládání porodních bolestí.

3.4 Metodika práce 3.4.1 Způsob uchopení problematiky Pro výzkumnou část své bakalářské práce jsem si zvolila metodu anonymního dotazníku. Dotazník je uveden v příloze číslo 5. Myslím si, ţe pro moji bakalářskou práci je metoda anonymního dotazníku nejvhodnější. Dotazník jsem vytvořila tak, abych si mohla odpovědět na stanovené cíle a potvrdit či vyvrátit hypotézy. Typ mé práce je tedy kvantitativní.

3.4.2 Výběr a charakteristika sledovaného souboru Pro výzkumnou část jsem potřebovala skupinu ţen, které rodily v porodnici v Brně a skupinu ţen, které rodily ve Valašském Meziříčí. Proto bylo místem distribuce mých dotazníků oddělení šestinedělí na gynekologicko-porodnické klinice v Brně a v porodnici ve Valašském Meziříčí. Z celkového počtu respondentek rodilo 74 ţen v Bohunicích – 53,2 procent a 65 ţen ve Valašském Meziříčí – 46,8 procent. Průměrný věk respondentek v Brně Bohunicích byl 30,2 let a ve Valašském Meziříčí 28,6 let.

3.4.3. Metody získávání informací Dotazník je soubor otázek v tištěné podobě. Slouţí k oslovení velkého počtu respondentů. Dotazník má své klady a zápory. Mezi výhody dotazníku patří především finanční nenáročnost, získání velkého počtu dat a také časová nenáročnost. Největší výhodou dotazníku je anonymita, díky které jsou respondenti ochotni odpovídat otevřeně a pravdivě. Respondent má také na vyplnění dotazníku dostatek času a můţe si své odpovědi promyslet. Nevýhodou dotazníků je nechuť respondentů odpovědět na dané mnoţství otázek či vynechání některých otázek a malá návratnost. Před samotnou distribucí dotazníků jsem provedla pilotní studii, kdy jsem rozdala 5 dotazníků a zjišťovala, zda jsou otázky srozumitelné, správně poloţené. Na základě tohoto šetření jsem některé otázky poupravila pro lepší pochopení.

29

3.4.3.1 Struktura dotazníku V úvodu dotazníku jsem se respondentkám představila a poprosila je o spolupráci. Seznámila jsem je s názvem své bakalářské práce a přesněji, čemu se chci ve své práci věnovat. V závěru jsem zdůraznila, ţe dotazník je zcela anonymní a získaná data budou pouţita pouze pro vypracování bakalářské práce. Uvedla jsem také telefonní kontakt v případě dotazů. V úplném závěru jsem maminkám poděkovala za čas a ochotu, kterou věnovaly vyplnění dotazníku. V dotazníku je uvedeno celkem 21 otázek. Dotazník obsahuje otázky: o otevřené – na tento typ otázek respondentky odpovídají vlastními slovy (2, 21) o polootevřené – otázky, ve kterých si respondentka můţe vybrat z nabídnutých moţností, jestli jí ţádná nevyhovuje, můţe svůj názor vyjádřit vlastními slovy (3, 4, 5, 6, 9, 15, 16, 17, 18, 19) o uzavřené – otázky, u kterých není víc neţ dvě moţnosti volby (1, 10, 12, 20) o výběrové – otázky, u kterých respondentka můţe označit jednu odpověď (1, 3, 4, 5, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20) o výčtové – otázky, u kterých můţe respondentka zvolit víc odpovědí (6, 9) Otázka číslo 1 je stěţejní otázkou pro moji práci. Na jejím základě jsem dotazníky rozdělila na dvě skupiny, a to na respondentky, které rodily v Bohunicích a ty, které rodily ve Valašském Meziříčí. Otázky číslo 2, 3, 4 zahrnují informace o ţeně. Otázky číslo 5 – 20 se týkají samotného porodu. Otázky jsou stanoveny tak, aby mi pomohly zodpovědět stanovené hypotézy. Otázka číslo 21 je doplňující.

3.4.4 Organizace šetření Dotazníkové šetření jsem prováděla na oddělení šestinedělí v porodnici v Brně v Bohunicích a v porodnici ve Valašském Meziříčí v prosinci 2010 a v lednu 2011. Oddělení šestinedělí jsem si vybrala záměrně, protoţe ţeny bezprostředně po porodu mají ještě čerstvě v paměti, jak porod probíhal. Dotazníky jsem na oddělení distribuovala osobně, rozdala jsem je všem ţenám mimo ţeny, které podstoupily primární císařský řez, protoţe jimi vyplněné dotazníky by byly pro moji práci nepouţitelné. Výhodou bylo, ţe jsem mohla v krátkém čase rozdat velké mnoţství dotazníků a také si myslím, ţe největším pozitivem byl osobní kontakt s respondenty, kdy jsem jim osobně vysvětlila, čeho se dotazník týká a zodpověděla jejich dotazy. Niţší návratnost byla pravděpodobně způsobena krátkým pobytem v porodnici, kdy některé maminky nestihly dotazníky vyplnit nebo je zapomněly odevzdat. Celkový počet oslovených respondentek byl 150, po rozdělení tedy 75 respondentek z porodnice z Bohunic a 30

75 respondentek z porodnice z Valašského Meziříčí. Z porodnice v Brně Bohunicích se mi vrátilo 74 vyplněných dotazníků. Návratnost byla asi 98,6 %. Z porodnice ve Valašském Meziříčí se mi vrátilo 65 dotazníků. Návratnost byla asi 86,6 %.

3.4.5 Charakteristika a rozbor metod vyhodnocování a prezentace získaných dat Získané informace jsou zpracovány v tabulkách a grafech. Zpracované informace jsou uváděny podle posloupnosti otázek v dotazníku. Výsledky jsou zpracované ze 139 dotazníků. Abych mohla porovnat výsledky odpovědí u ţen, které rodily v Bohunicích – porodnice s vysokým počtem porodů ročně, a u ţen, které rodily ve Valašském Meziříčí – porodnice s počtem porodů do tisíce ročně, rozdělila jsem dotazníky na dvě skupiny. Z celkového počtu respondentek rodilo 74 ţen v Bohunicích – 53,2 procent a 65 ţen ve Valašském Meziříčí – 46,8 procent. Výsledky jsou zpracované zvlášť pro obě skupiny a jsou společně uvedené v tabulce a grafu, pro lepší orientaci a snadnější porovnání.

3.5 Výsledky a jejich interpretace Výsledky dané otázky v dotazníku jsou v tabulkách uváděné v tzv. absolutní a relativní četnosti. Absolutní četnost označená „n“ vyjadřuje počet odpovědí z celkového mnoţství dotazníků. Ostatní údaje jsou uvedeny tzv. relativní četností, tj. v procentech. Výsledky kaţdé dané otázky v dotazníku jsou uvedeny v tabulce a pro lepší názornost a orientaci také v barevných grafech.

3.5.1 Položka č. 1: Ve které z porodnic jste nyní porodila své dítě? Tato otázka je stěţejní pro mé dotazníkové šetření. Na základě odpovědí jsem při vyhodnocování dotazníků rozdělila rodičky na dvě skupiny a mohla je tak porovnávat navzájem. Z celkového počtu 139 dotazníků je 74 (53,2 %) rodiček, které rodily v porodnici v Brně v Bohunicích a 65 (46,8 %) rodiček, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí. Tabulka č. 1: Porodnice Porodnice Bohunice Porodnice Valašské Meziříčí Celkem

n 74 65 139 31

% 53,2 46,8 100

Graf č. 1: Porodnice

53.2 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43

46.8

Bohunice

Valašské Meziříčí Porodnice

32

3.5.2 Položka č. 2: Kolik je Vám let? Otázka na věk rodiček se přímo netýká mého výzkumu, ale zařadila jsem ji pro všeobecnou informaci. Věk rodičky můţe ovlivnit vnímání bolesti během porodu a informovanost ţeny. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, byla 1 (1,4 %) ţena pod 20 let, 36 (48,6 %) ţen v rozmezí 20-30 let, 36 (48,6 %) ţen mezi 31-40 let a 1 (1,4 %) ţena nad 40 let. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, nebyla ţádná ţena pod 20 let, 44 (67,7 %) ţen v rozmezí 20-30 let, 20 (30,8 %) ţen mezi 31-40 let a 1 (1,5 %) ţena má nad 40 let. Tabulka č. 2: Věk rodiček Bohunice < 20 let 20-30 let 31-40 let > 40 let Celkem

n 1 36 36 1 74

Valašské Meziříčí % 1,4 48,6 48,6 1,4 100

n 0 44 20 1 65

% 0 67,7 30,8 1,5 100

Graf č. 2: Věk rodiček

67.7 70 60

48.6

48.6

50 40

30.8

30 20 10

1.4

1.4

1.5

0

0 Bohunice < 20 let

Valašské Meziříčí 20-30 let

31-40 let

33

> 40 let

3.5.3 Položka č. 3: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tuto poloţku jsem do dotazníku zařadila, protoţe vzdělání můţe mít vliv na míru informovanosti. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, byly 3 (4,1 %) ţeny se základním vzděláním, 11 (14,9 %) ţen vystudovalo učiliště, 35 (47,3 %) ţen se středoškolským vzděláním, 1 (1,3 %) ţena s vyšším odborným vzděláním a 24 (32,4 %) ţen s vysokoškolským vzděláním. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, byla 1 (1,5 %) ţena se základním vzděláním, 7 (10,8 %) ţen vystudovalo učiliště, 41 (63,1 %) ţen se středoškolským vzděláním a 16 (24,6 %) ţen s vysokoškolským vzděláním. Tabulka č. 3: Vzdělání Bohunice Základní Učiliště Středoškolské s maturitou Vysokoškolské Vyšší odborné Celkem

n 3 11 35

% 4,1 14,9 47,3

Valašské Meziříčí n % 1 1,5 7 10,8 41 63,1

24 1 74

32,4 1,3 100

16 0 65

24,6 0 100

Graf č. 3: Vzdělání

63.1

70 60 47.3 50 32.4

40

24.6

30 14.9

20 10

10.8

4.1

1.5

1.3

0

0 Bohunice Základní

Učiliště

Valašské Meziříčí

Středoškolské s maturitou

34

Vysokoškolské

Vyšší odborné

3.5.4 Položka č. 4: Zajímají nás zkušenosti žen, které rodily poprvé i žen, které už mají více dětí. Vy jste tentokrát rodila? Počet porodů, které má ţena za sebou ovlivňuje vnímání porodních bolestí a také můţe ovlivnit připravenost a informovanost ţeny k porodu. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 31 (41,9 %) primipar, 32 (43,2 %) sekundipar a 11 (14,9 %) tercipar. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 38 (58,5 %) primipar, 21 (32,3 %) sekundipar, 4 (6,1 %) terciér a 2 (3,1 %) multipary. Tabulka č. 4: Počet porodů Bohunice n 31 32 11 0 74

1x 2x 3x Víckrát Celkem

Valašské Meziříčí % 41,9 43,2 14,9 0 100

n 38 21 4 2 65

% 58,5 32,3 6,1 3,1 100

Graf č. 4: Počet porodů

58.5 60 50

41.9

43.2

40

32.3

30 20

14.9 6.1

10

0

0 Bohunice

Valašské Meziříčí 1x

2x

3x

35

Víckrát

3.1

3.5.5 Položka č. 5: Délka porodu od začátku pravidelných děložních stahů (kontrakcí) do narození dítěte? Délka porodu ovlivňuje vnímání porodních bolestí. Čím je porod delší, tím více je rodička unavená stále působícími bolestmi. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 13 (17,6 %) ţen, které měly kratší porod jak dvě hodiny, 49 (66,2 %) ţen, jejichţ porod byl v rozmezí 3 – 8 hodin, 10 (13,5 %) ţen, jejichţ porod byl v rozmezí 9 – 14 hodin a 2 (2,7 %) ţeny, jejichţ porod byl v rozmezí 15 – 20 hodin. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 9 (13,8 %) ţen, které měly kratší porod jak dvě hodiny, 33 (50,8 %) ţen, jejichţ porod byl v rozmezí 3 – 8 hodin, 16 (24,6 %) ţen, jejichţ porod byl v rozmezí 9 – 14 hodin a 7 (10,8 %) ţen, jejichţ porod byl v rozmezí 15 – 20 hodin. Tabulka č. 5: Délka porodu Bohunice n 13 49 10 2 74

< 2 hodiny 3-8 hodin 9-14 hodin 15-20 hodin Celkem

Valašské Meziříčí n % 9 13,8 33 50,8 16 24,6 7 10,8 65 100

% 17,6 66,2 13,5 2,7 100

Graf č. 5: Délka porodu 66.2

70 60

50.8

50 40 30 20

24.6 17.6

13.8

13.5

10.8

2.7

10 0 Bohunice < 2 hodiny

Valašské Meziříčí 3-8 hodin

9-14 hodin

36

15-20 hodin

3.5.6 Položka č. 6: Každá žena prožívá porodní bolesti různě. Lokalizujte oblast, kde jste bolesti pociťovala? Oblast, kde rodící ţena lokalizuje bolesti, má vliv na uţití metod k tlumení bolestí. Protoţe oblastí, kde ţena můţe bolest vnímat, můţe být i více, nemohou výsledky dát součet 100 %. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 72 (97,3 %) které udávaly bolest, 32 (43,2 %) sekundipar a 11 (14,9 %) tercipar. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 38 (58,5 %) primipar, 21 (32,3 %) sekundipar, 4 (6,1 %) terciér a 2 (3,1 %) multipary. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, uvedlo více oblastí vnímání porodních bolestí 45 (60,8 %) ţen a ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, uvedlo více oblastí vnímání porodních bolestí 41 (63,1 %) ţen. Tabulka č. 6: Lokalizace bolestí Bohunice n 72 47 2 121

Podbřišek Kříţová oblast Konečník Celkem

Valašské Meziříčí n % 65 100 41 63,1 0 0 106 /

% 97,3 63,5 2,7 /

Graf č. 6: Lokalizace bolestí 100

97.3 100 90 80 70

63.5

63.1

60 50 40 30 20

2.7

10

0

0 Bohunice Podbřišek

Valašské Meziříčí Křížová oblast

37

Konečník

Tabulka č. 7: Lokalizace bolestí – více uváděných oblastí Bohunice

n 45

Více oblastí

% 60,8


n 41

% 63,1

Graf č. 7: Lokalizace bolestí – více uváděných oblastí

63.1 63.5 63 62.5 62 61.5

60.8

61 60.5 60 59.5 Bohunice

Valašské Meziříčí Více oblastí

38

3.5.7 Položka č. 7: Jakým způsobem porod proběhl? Způsob porodu dítěte ovlivňuje jeho délku a také vnímání porodních bolestí. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 63 (85,1 %) ţen, které rodily vaginální cestou, 9 (12,2 %) ţen, u kterých proběhl porod císařským řezem pro komplikace, 2 (2,7 %) ţeny, u kterých proběhl porod pomocí kleští a ţádná ţena, u které by proběhl porod pomocí vakuumextraktoru. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 58 (89,2 %) ţen, které rodily vaginální cestou, 5 (7,7 %) ţen, u kterých proběhl porod císařským řezem pro komplikace, 2 (3,1 %) ţeny, u kterých proběhl porod pomocí kleští a ţádná ţena, u které by proběhl porod pomocí vakuumextraktoru. Tabulka č. 8: Způsob porodu Bohunice n 63 9 2 0 74

Vaginálně SC pro komplikace Kleště Vakuumextraktor Celkem

Valašské Meziříčí n % 58 89,2 5 7,7 2 3,1 0 0 65 100

% 85,1 12,2 2,7 0 100

Graf č. 8: Způsob porodu

90

89.2

85.1

80 70 60 50 40 30 20

12.2 2.7

10

7.7 0

3.1

0

0 Bohunice Vaginálně

Valašské Meziříčí SC pro komplikace

39

Kleště

Vakuumextraktor

3.5.8 Položka č. 8: Vaše dítě se porodilo? Tato otázka souvisí s předchozí otázkou. Poloha dítěte ovlivňuje způsob i délku porodu a zároveň vnímání porodních bolestí. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 72 (97,3 %) ţen, u kterých byla poloha plodu hlavičkou a 2 (2,7 %) ţeny, u kterých byla poloha plodu zadečkem. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 63 (96,9 %) ţen, u kterých byla poloha plodu hlavičkou a 2 (3,1 %) ţeny, u kterých byla poloha plodu zadečkem. Tabulka č. 9: Poloha plodu Bohunice n 72 2 74

Hlavičkou Zadečkem Celkem

Valašské Meziříčí n % 63 96,9 2 3,1 65 100

% 97,3 2,7 100

Graf č. 9: Poloha plodu

97.3 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

96.9

3.1

2.7

Bohunice

Valašské Meziříčí Hlavičkou

Zadečkem

40

3.5.9 Položka č. 9: Z jakých zdrojů jste čerpala informace o možnosti tlumení porodních bolestí za porodu? V této otázce zjišťuji, zda rodičky před porodem hledaly informace a z jakých zdrojů. Informovanost rodiček má vliv na připravenost a na průběh porodu. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 31 (41,9 %) ţen, které čerpaly informace z knih, 25 (33,8 %) ţen, které čerpaly informace z předporodních kurzů, 37 (50 %) ţen, které čerpaly informace z internetu, 31 (41,9 %) ţen čerpalo informace od kamarádek, 1 (1,3 %) ţena, která získávala informace od duly, 7 (9,4 %) ţen čerpalo rady od maminky či rodinných příslušníků a 4 (5,4 %) ţeny získaly informace od zdravotnických pracovníků. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 29 (44,6 %) ţen, které čerpaly informace z knih, 27 (41,5 %) ţen, které čerpaly informace z předporodních kurzů, 36 (55,3 %) ţen, které čerpaly informace z internetu, 24 (36,9 %) ţen čerpalo informace od kamarádek a 13 (20 %) ţen čerpalo rady od maminky či rodinných příslušníků. Tabulka č. 10: Získávání informací Bohunice Tištěné knihy Předporodní kurzy Internet Kamarádky Dula Maminka, rodinný příslušník Zdravotnický pracovník

n 31 25

% 41,9 33,8

Valašské Meziříčí n % 29 44,6 27 41,5

37 31 1 7

50 41,9 1,3 9,4

36 24 0 13

55,3 36,9 0 20

4

5,4

0

0

41

Graf č. 10: Získávání informací

55.3

60 50 50

41.9

40

44.6

41.9

41.5 36.9

33.8

30 20 20 9.4 5.4

10 1.3

0

0

0 Bohunice


Knihy

Předporodní kurzy

Internet

Kamarádky

Dula

Maminka, rodinný příslušník

Zdravotnický pracovník

42

3.5.10 Položka č. 10: Informovala Vás během porodu porodní asistentka o nějakých nefarmakologických metodách, které můžete využít? V této otázce jsem zjišťovala, zda porodní asistentka informuje rodičku v průběhu porodu o nefarmakologických metodách, které by mohla vyuţít, protoţe o některých metodách rodička nemusí vědět nebo na ně můţe v průběhu porodu zapomenout. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 43 (58,1 %) ţen, které porodní asistentka během porodu informovala o nefarmakologických metodách, které ţena můţe ještě vyuţít a 31 (41,9 %) ţen, které porodní asistentka během porodu neinformovala o nefarmakologických metodách, které by mohla ještě ţena vyuţít. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 52 (80 %) ţen, které porodní asistentka během porodu informovala o nefarmakologických metodách, které ţena můţe ještě vyuţít a 13 (20 %) ţen, které porodní asistentka během porodu neinformovala o nefarmakologických metodách, které by mohla ještě ţena vyuţít. Tabulka č. 11: Informovanost porodní asistentkou Bohunice n 43 31 74

Ano Ne Celkem

Valašské Meziříčí n % 52 80 13 20 65 100

% 58,1 41,9 100

Graf č. 11: Informovanost porodní asistentkou 80 80 70 60 50 40 30 20 10 0

58.1 41.9 20

Bohunice

Valašské Meziříčí Ano

Ne

43

3.5.11 Položka č. 11: Nabízí porodnice, kde jste právě rodila, možnost přítomnosti blízké osoby u porodu? Touto poloţkou zjišťuji, zda dané porodnice nabízí rodičkám přítomnost blízké osoby. Přítomnost blízké osoby se řadí k nefarmakologickým metodám. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţenám nabídnuto vyuţití blízké osoby u porodu. Přítomnost blízké osoby byla tedy nabídnuta všem respondentkám. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţenám nabídnuto vyuţití blízké osoby u porodu. Přítomnost blízké osoby byla tedy nabídnuta všem respondentkám.

Tabulka č. 12: Nabídka blízké osoby u porodu Bohunice n 74 0 74

Ano Ne Celkem


% 100 0 100

Graf č. 12: Nabídka blízké osoby u porodu

100 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

100

0

0

Bohunice


Ne

44

3.5.12 Položka č. 12: Využila jste možnosti přítomnosti blízké osoby u porodu? Tato otázka souvisí s předchozí poloţkou, kdy zjišťuji, kolik ţen skutečně vyuţilo přítomnosti blízké osoby u porodu. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 70 (94,6 %) ţen, které vyuţily přítomnost blízké osoby a 4 (5,4 %) ţeny, které nevyuţily přítomnost blízké osoby u porodu. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 55 (84,6 %) ţen, které vyuţily přítomnost blízké osoby a 10 (15,4 %) ţen, které nevyuţily přítomnost blízké osoby u porodu.

Tabulka č. 13: Využití blízké osoby u porodu Bohunice n 70 4 74

Ano Ne Celkem


% 94,6 5,4 100

Graf č. 13: Využití blízké osoby u porodu

94.6 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

84.6

15.4 5.4

Bohunice


Ne

45

3.5.13 Položka č. 13: V následující tabulce zaškrtněte, které z nefarmakologických metod Vám byly nabídnuty a v posledním sloupečku zaškrtněte, které metody jste využila. Otázku můţeme rozdělit na dvě části. V první části pátrám, které nefarmakologické metody byly ţeně nabídnuty porodní asistentkou v průběhu porodu, a to aktivně či pasivně. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 5 (6,8 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta muzikoterapie, 2 (2,7 %) ţeny, kterým byla muzikoterapie nabídnuta pasivně a 67 (90,5 %) ţen, kterým muzikoterapie nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 14 (21,5 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta muzikoterapie, 1 (1,5 %) ţena, které byla muzikoterapie nabídnuta pasivně a 50 (77 %) ţen, kterým muzikoterapie nebyla nabídnuta.

Tabulka č. 14: Nabídka muzikoterapie Bohunice n 5 2 67 74

Ano, aktivně Ano, pasivně Ne Celkem

Valašské Meziříčí n % 14 21,5 1 1,5 50 77 65 100

% 6,8 2,7 90,5 100

Graf č. 14: Nabídka muzikoterapie

90.5

100 90

77

80 70 60 50 40

21.5

30 20 10

6.8

2.7

1.5

0 Bohunice Ano, aktivně

Valašské Meziříčí Ano, pasivně

46

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, byly 3 (4 %) ţeny, kterým byla aktivně nabídnuta aromaterapie, 1 (1,4 %) ţena, které byla aromaterapie nabídnuta pasivně a 70 (94,6 %) ţen, kterým aromaterapie nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, byly 3 (4,7 %) ţeny, kterým byla aktivně nabídnuta aromaterapie, 1 (1,5 %) ţena, které byla aromaterapie nabídnuta pasivně a 61 (93,8 %) ţen, kterým aromaterapie nebyla nabídnuta.

Tabulka č. 15: Nabídka aromaterapie Bohunice n 3 1 70 74


Valašské Meziříčí n % 3 4,7 1 1,5 61 93,8 65 100

% 4 1,4 94,6 100

Graf č. 15: Nabídka aromaterapie

94.6

93.8

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

4

4.7

1.4

1.5



47

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 8 (10,8 %) ţen, kterým byly aktivně nabídnuty masáţe, 1 (1,4 %) ţena, které byly masáţe nabídnuty pasivně a 65 (87,8 %) ţen, kterým masáţe nebyly nabídnuty. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 10 (15,4 %) ţen, kterým byly aktivně nabídnuty masáţe, 2 (3,1 %) ţeny, kterým byly masáţe nabídnuty pasivně a 53 (81,5 %) ţen, kterým masáţe nebyly nabídnuty.

Tabulka č. 16: Nabídka masáží Bohunice n 8 1 65 74



% 10,8 1,4 87,8 100

Graf č. 16: Nabídka masáží 87.8 81.5

90 80 70 60 50 40 30 20 10

15.4

10.8

3.1

1.4

0 Bohunice

Valašské Meziříčí Ano, aktivně

Ano, pasivně

48

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, byly 3 (4,1 %) ţeny, kterým byly aktivně nabídnuty studené a teplé obklady a 71 (95,9 %) ţen, kterým obklady nebyly nabídnuty. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 9 (13,9 %) ţen, kterým byly aktivně nabídnuty studené a teplé obklady, 1 (1,5 %) ţena, které byly studené a teplé obklady nabídnuty pasivně a 55 (84,6 %) ţen, kterým obklady nebyly nabídnuty. Tabulka č. 17: Nabídka studených a teplých obkladů Bohunice n 3 0 71 74



% 4,1 0 95,9 100

Graf č. 17: Nabídka studených a teplých obkladů

95.9 100

84.6

90 80 70 60 50 40 30 20 10

13.9 4.1

1.5

0



49

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 68 (91,9 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta sprcha nebo vana, 1 (1,3 %) ţena, které byla hydroterapie nabídnuta pasivně a 5 (6,8 %) ţen, kterým hydroterapie nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 62 (95,4 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta sprcha nebo vana a 3 (4,6 %) ţeny, kterým hydroterapie nebyla nabídnuta.

Tabulka č. 18: Nabídka sprchy, vany Bohunice n 68 1 5 74


Valašské Meziříčí n % 62 95,4 0 0 3 4,6 65 100

% 91,9 1,3 6,8 100

Graf č. 18: Nabídka sprchy, vany

100

95.4

91.9

90 80 70 60 50 40 30 20 10

1.3

6.8 0



50

Ne

4.6

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţen, kterým intradermální obstřiky nebyly nabídnuty. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, kterým intradermální obstřiky nebyly nabídnuty. Tabulka č. 19: Nabídka intradermálních obstřiků Bohunice n 0 0 74 74


Valašské Meziříčí n % 0 0 0 0 65 100 65 100

% 0 0 100 100

Graf č. 19: Nabídka intradermálních obstřiků 100

100

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

0

0

0

0



51

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 49 (66,2 %) ţen, kterým byly aktivně nabídnuty úlevové polohy, 2 (2,7 %) ţeny, kterým byly úlevové polohy nabídnuty pasivně a 23 (31,1 %) ţen, kterým úlevové polohy nebyly nabídnuty. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 57 (87,7 %) ţen, kterým byly aktivně nabídnuty úlevové polohy a 8 (12,3 %) ţen, kterým úlevové polohy nebyly nabídnuty. Tabulka č. 20: Nabídka úlevových poloh Bohunice n 49 2 23 74



% 66,2 2,7 31,1 100

Graf č. 20: Nabídka úlevových poloh 87.7 90 80

66.2

70 60 50 31.1

40 30

12.3

20 10

4.4

2.7

0 Bohunice


Ano, pasivně

52

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 63 (85,1 %) ţen, kterým bylo dýchání aktivně nabídnuto, 2 (2,7 %) ţeny, kterým bylo dýchání nabídnuto pasivně a 9 (12,2 %) ţen, kterým dýchání nebylo nabídnuto. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, kterým bylo dýchání aktivně nabídnuto. Tabulka č. 21: Nabídka dýchání Bohunice n 63 2 9 74



% 85,1 2,7 12,2 100

Graf č. 21: Nabídka dýchání 100 100

85.1

90 80 70 60 50 40 30 20 10

12.2 2.7

0



53

Ne

0

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 58 (78,4 %) ţen, kterým byl volný pohyb aktivně nabídnut a 16 (21,6 %) ţen, kterým volný pohyb nebyl nabídnut. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 64 (98,5 %) ţen, kterým byl volný pohyb aktivně nabídnut a 1 (1,5 %) ţena, které volný pohyb nebyl nabídnut. Tabulka č. 22: Nabídka volného pohybu Bohunice n 58 0 16 74



% 78,4 0 21,6 100

Graf č. 22: Nabídka volného pohybu 98.5 100 90

78.4

80 70 60 50 40

21.6

30 20 10

0

0



54

Ne

1.5

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţen, kterým homeopatie nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, kterým homeopatie nebyla nabídnuta. Tabulka č. 23: Nabídka homeopatie Bohunice n 0 0 74 74



% 0 0 100 100

Graf č. 23: Nabídka homeopatie 100

100

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

0

0

0

0



55

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţen, kterým reflexní terapie nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, kterým reflexní terapie nebyla nabídnuta. Tabulka č. 24: Nabídka reflexní terapie Bohunice n 0 0 74 74



% 0 0 100 100

Graf č. 24: Nabídka reflexní terapie 100

100

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

0

0

0

0



56

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţen, kterým akupunktura nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, kterým akupunktura nebyla nabídnuta. Tabulka č. 25: Nabídka akupunktury Bohunice n 0 0 74 74



% 0 0 100 100

Graf č. 25: Nabídka akupunktury 100

100

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

0

0

0

0



57

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţen, kterým transkutánní elektrická nervová stimulace nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, kterým transkutánní elektrická nervová stimulace nebyla nabídnuta. Tabulka č. 26: Nabídka Transkutánní elektrické nervové stimulace Bohunice n 0 0 74 74



% 0 0 100 100

Graf č. 26: Nabídka Transkutánní elektrické nervové stimulace

100

100

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

0

0

0

0



58

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţen, kterým hypnóza nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, kterým hypnóza nebyla nabídnuta. Tabulka č. 27: Nabídka hypnózy Bohunice n 0 0 74 74



% 0 0 100 100

Graf č. 27: Nabídka hypnózy 100

100

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

0

0

0

0



59

Ne

A ve druhé části otázky jsem se ptala, které nefarmakologické metody ţeny skutečně vyuţily. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 7 (9,4 %) ţen, které vyuţily muzikoterapii, 3 (4,1 %) ţeny, které vyuţily aromaterapii, 14 (18,9 %) ţen, které vyuţily masáţe, 3 (4,1 %) ţeny, které vyuţily studené či teplé obklady, 69 (93,2 %) ţen, které vyuţily sprchu či vanu, 52 (70,3 %) ţen, které během porodu vyuţily úlevové polohy, 66 (89,2 %) ţen, které vyuţily dýchání, 60 (81,1 %) ţen, které vyuţily volný pohyb, 2 (2,7 %) ţeny, které vyuţily homeopatii a 1 (1,3 %) ţena, která vyuţila reflexní terapii. Intradermální obstřiky vodou, akupunkturu, transkutánní elektrickou nervovou stimulaci a hypnózu nevyuţila ţádná ţena. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 17 (26,2 %) ţen, které vyuţily muzikoterapii, 4 (6,2 %) ţeny, které vyuţily aromaterapii, 16 (24,6 %) ţen, které vyuţily masáţe, 9 (13,8 %) ţeny, které vyuţily studené či teplé obklady, 61 (93,9 %) ţen, které vyuţily sprchu či vanu, 57 (87,7 %) ţen, které během porodu vyuţily úlevové polohy, 65 (100 %) ţen, které vyuţily dýchání, 64 (98,5 %) ţen, které vyuţily volný pohyb, 2 (3,1 %) ţeny, které vyuţily homeopatii. Intradermální obstřiky vodou, reflexní terapii, akupunkturu, transkutánní elektrickou nervovou stimulaci a hypnózu nevyuţila ţádná ţena. Tabulka č. 28: Využití nefarmakologických metod Bohunice Muzikoterapie Aromaterapie Masáţe Studené, teplé obklady Sprcha, vana Intradermální obstřiky vodou Úlevové polohy Dýchání Volný pohyb Homeopatie Reflexní terapie Akupunktura Transkutánní elektrická nervová stimulace Hypnóza

n 7 3 14 3

% 9,4 4,1 18,9 4,1

Valašské Meziříčí n % 17 26,2 4 6,2 16 24,6 9 13,8

69 0

93,2 0

61 0

93,9 0

52 66 60 2 1 0 0

70,3 89,2 81,1 2,7 1,3 0 0

57 65 64 2 0 0 0

87,7 100 98,5 3,1 0 0 0

0

0

0

0

60

Graf č. 28: Využití nefarmakologických metod 93.2

100

89.2

90

10098.5

93.9

87.7

81.1

80

70.3

70 60 50 40 30 20 10

26.2 24.6 18.9 9.4 4.1

4.1

13.8 0

6.2

2.71.3 0 0 0

0

3.1

0 Bohunice


Muzikoterapie

Aromaterapie

Masáže

Studené, teplé obklady

Sprcha, vana

Intradermální obstřiky vodou

Úlevové polohy

Dýchání

Volný pohyb

Homeopatie

Reflexní terapie

Akupunktura

Transkutánní elektrická nervová stimulace

Hypnóza

61

0 0 0 0

3.5.14 Položka č. 14: V následující tabulce zaškrtněte, které z farmakologických metod Vám byly nabídnuty a v posledním sloupečku zaškrtněte, které metody jste využila. Poloţku si opět rozdělíme na dvě části. V první části pátráme, které farmakologické metody byly ţeně nabídnuty porodní asistentkou v průběhu porodu, a to aktivně či pasivně. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 9 (12,2 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta celková anestezie a 65 (87,8 %) ţen, kterým celková anestezie nebyla nabídnuta, protoţe rodily vaginální cestou. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, byly 4 (6,2 %) ţeny, kterým byla aktivně nabídnuta celková anestezie a 61 (93,8 %) ţen, kterým celková anestezie nebyla nabídnuta, protoţe rodily vaginální cestou. Tabulka č. 29: Nabídka celkové anestezie Bohunice n 9 65 74

Ano, aktivně Ne, nebylo potřeba Celkem


% 12,2 87,8 100

Graf č. 29: Nabídka celkové anestezie

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

93.8

87.8

12.2

6.2

Bohunice Ano, aktivně

Valašské Meziříčí Ne, nebylo potřeba

62

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 27 (36,5 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta infúze od bolesti, 1 (1,3 %) ţena, které byly infúze od bolesti nabídnuty pasivně a 46 (62,2 %) ţen, kterým infúze od bolesti nebyly nabídnuty. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 31 (47,7 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta infúze od bolesti a 34 (52,3 %) ţen, kterým infúze od bolesti nebyly nabídnuty. Tabulka č. 30: Nabídka infúzí od bolesti Bohunice n 27 1 46 74



% 36,5 1,3 62,2 100

Graf č. 30: Nabídka infúzí od bolesti

62.2

70 60

52.3

47.7

50 36.5 40 30 20 10

1.3

0

0 Bohunice


Ano, pasivně

63

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 31 (41,9 %) ţen, kterým byly aktivně nabídnuty čípky a 43 (58,1 %) ţen, kterým čípky nebyly nabídnuty. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 12 (18,5 %) ţen, kterým byly aktivně nabídnuty čípky a 53 (81,5 %) ţen, kterým čípky nebyly nabídnuty.

Tabulka č. 31: Nabídka čípků Bohunice n 31 0 43 74



% 41,9 0 58,1 100

Graf č. 31: Nabídka čípků

81.5

90 80 70

58.1

60 50

41.9

40 30

18.5

20 10

0

0

0 Bohunice


Ano, pasivně

64

Ne

V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 36 (48,6 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta epidurální analgezie, 5 (6,8 %) ţen, kterým byla epidurální analgezie nabídnuta pasivně a 33 (44,6 %) ţen, kterým epidurální analgezie nebyla nabídnuta. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 25 (38,5 %) ţen, kterým byla aktivně nabídnuta epidurální analgezie, 1 (1,5 %) ţena, které byla epidurální analgezie nabídnuta pasivně a 39 (60 %) ţen, kterým epidurální analgezie nebyla nabídnuta. Tabulka č. 32: Nabídka EA Bohunice n 36 5 33 74


Valašské Meziříčí n % 25 38,5 1 1,5 39 60 65 100

% 48,6 6,8 44,6 100

Graf č. 32: Nabídka EA 60 60

48.6 44.6

50

38.5 40 30 20 6.8 10

1.5

0 Bohunice


Ano, pasivně

65

Ne

A ve druhé části se opět ptám, které farmakologické metody ţeny skutečně vyuţily. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 9 (12,2 %) ţen, které vyuţily celkovou anestezii k císařskému řezu, 26 (35,1 %) ţen, které vyuţily infúzní terapii proti bolesti, 29 (39,2 %) ţen, které vyuţily čípky, 22 (29,7 %) ţen, které vyuţily epidurální analgezii. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, byly 4 (6,1 %) ţeny, které vyuţily celkovou anestezii k císařskému řezu, 24 (36,9 %) ţen, které vyuţily infúzní terapii proti bolesti, 12 (18,5 %) ţen, které vyuţily čípky, 13 (20 %) ţen, které vyuţily epidurální analgezii. Tabulka č. 33:Využití farmakologických metod Bohunice Celková anestezie Infúze s léky od bolesti Čípky Epidurální analgezie

n 9

% 12,2

Valašské Meziříčí n % 4 6,1

26

35,1

24

36,9

29 22

39,2 29,7

12 13

18,5 20

Graf č. 33:Využití farmakologických metod 39.2 40

36.9

35.1

35

29.7

30 25

18.5

20

20 15

12.2 6.1

10 5 0 Bohunice Celková anestezie

Valašské Meziříčí Infúze s léky od bolesti

66

Čípky

Epidurální analgezie

3.5.15 Položka č. 15: Když jste přicházela k porodu, měla jste v úmyslu rodit bez využití farmakologických metod? (využití léků) Touto otázkou se snaţím zjistit, zda ţeny přemýšlely o porodu ve smyslu zvládání porodních bolestí. Zda měly ţeny v úmyslu rodit bez vyuţití farmakologických metod. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 35 (47,3 %) ţen, které měly v úmyslu rodit bez vyuţití farmakologických metod, 33 (44,6 %) ţen, které neměly v úmyslu rodit bez farmakologických metod a 6 (8,1 %) ţen, které o tom nepřemýšlely. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 46 (70,8 %) ţen, které měly v úmyslu rodit bez vyuţití farmakologických metod, 10 (15,4 %) ţen, které neměly v úmyslu rodit bez farmakologických metod a 9 (13,8 %) ţen, které o tom nepřemýšlely. Tabulka č. 34: Přání rodit bez farmakologických metod Bohunice n 35 33 6 74

Ano Ne Nepřemýšlela jsem o tom Celkem


% 47,3 44,6 8,1 100

Graf č. 34: Přání rodit bez farmakologických metod

70.8

80 70 60 50

47.3

44.6

40 30

15.4

20

8.1

10 0 Bohunice Ano

Valašské Meziříčí Ne

Nepřemýšlela jsem o tom

67

13.8

3.5.16 Položka č. 16: Jestliže jste využila při porodu některou z farmakologických metod, vyzkoušela jste před tímto rozhodnutím nefarmakologické metody? Otázka se týká pouze ţen, které při porodu vyuţily některou z farmakologických metod. Touto poloţkou se snaţím zjistit, zda daly ihned přednost farmakologické metodě nebo před tímto rozhodnutím vyzkoušely i metody nefarmakologické. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 31 (41,9 %) ţen, které před vyuţitím farmakologické metody vyzkoušely všechny nabídnuté nefarmakologické metody porodní asistentkou, 10 (13,5 %) ţen, které před vyuţitím farmakologické metody vyzkoušely všechny nabídnuté nefarmakologické metody, ale i metody, které porodní asistentka nenabídla, 10 (13,5 %) ţen, které ihned volily farmakologickou metodu a 23 (31,1 %) ţen, které farmakologickou metodu nevyuţily. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 26 (40 %) ţen, které před vyuţitím farmakologické metody vyzkoušely všechny nabídnuté nefarmakologické metody porodní asistentkou, 4 (6,2 %) ţen, které před vyuţitím farmakologické metody vyzkoušely všechny nabídnuté nefarmakologické metody, ale i metody, které porodní asistentka nenabídla, 2 (3,1 %) ţen, které ihned volily farmakologickou metodu a 33 (50,7 %) ţen, které farmakologickou metodu nevyuţily.

Tabulka č. 35: Vyzkoušení nefarmakologických metod před farmakologickými Bohunice Ano, nabízené PA Ano, nabízené i nenabízené Ihned jsem volila farmakologickou metodu Nevyuţila jsem farmakologickou metodu Celkem

n 31 10 10

% 41,9 13,5 13,5

Valašské Meziříčí n % 26 40 4 6,2 2 3,1

23

31,1

33

50,7

74

100

65

100

68

Graf č. 35: Vyzkoušení nefarmakologických metod před farmakologickými

60 50

50.7 41.9

40

40

31.1

30 20

13.5

13.5 6.2

10

3.1

0 Bohunice


Ano, nabízené PA

Ano, nabízené i nenabízené

Ihned jsem volila farmakologickou metodu

Nevyužila jsem farmakologickou metodu

69

3.5.17 Položka č. 17: Nabízela Vám porodní asistentka aktivně nefarmakologické metody dříve, než přistoupila k nabídce farmakologických? V této otázce se zaměřuji, zda porodní asistentka nabízela nefarmakologické metody před tím, neţ rodičce nabídla metodu farmakologickou, a zda tato nabídka byla aktivní či se ţena musela vyptávat na nefarmakologické metody. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 57 (77 %) ţen, kterým porodní asistentka nabídla nefarmakologickou metodu před farmakologickou, 2 (2,7 %)

ţeny,

kterým

porodní

asistentka

nabídla

nefarmakologickou

metodu

před

farmakologickou, ale aţ po dotazech rodičky, 10 (13,5 %) ţen, kterým porodní asistentka ihned nabídla farmakologickou metodu a 5 (6,8 %) ţen, které ihned ţádaly farmakologickou metodu. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 60 (92,3 %) ţen, kterým porodní asistentka nabídla nefarmakologickou metodu před farmakologickou, 4 (6,2 %) ţeny, kterým porodní asistentka nabídla nefarmakologickou metodu před farmakologickou, ale aţ po dotazech rodičky, 1 (1,5 %) ţena, které porodní asistentka ihned nabídla farmakologickou metodu. Tabulka č. 36: Nabídka nefarmakologických metod před farmakologickými Bohunice Ano Ano, ale aţ po předcházejících dotazech Ne, ihned mi nabídla farmakologickou metodu Sama jsem ţádala farmakologickou metodu Celkem

Valašské Meziříčí n % 60 92,3 4 6,2

n 57 2

% 77 2,7

10

13,5

1

1,5

5

6,8

0

0

74

100

65

100

70

Graf č. 36: Nabídka nefarmakologických metod před farmakologickými

100

92.3 77

80 60 40 13.5 20

2.7

6.8

6.2

1.5

0 Bohunice


Ano Ano, ale až po předcházejících dotazech Ne, ihned mi nabídla farmakologickou metodu Sama jsem žádala farmakologickou metodu

71

0

3.5.18 Položka č. 18: Jestliže jste využila epidurální analgezii, tak z jakého důvodu? Poloţka je určena pouze pro rodičky, které vyuţily epidurální analgezii, kde se snaţím zjistit, z jakého důvodu se ţeny pro metodu epidurální analgezie rozhodly. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 6 (8,1 %) ţen, které samy vyţadovaly epidurální analgezii, 11 (14,9 %) ţen, kterým porodní asistentka nabídla epidurální analgezii v důsledku stejného vaginálního nálezu, 5 (6,8 %) ţen, které tuto metodu vyuţily, protoţe bolesti byly i po vyzkoušení všech metod silné a 52 (70,2 %) ţen, které metodu epidurální analgezie nevyuţily. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, byly 2 (3,1 %) ţeny, které sami vyţadovaly epidurální analgezii, 10 (15,4 %) ţen, kterým porodní asistentka nabídla epidurální analgezii v důsledku stejného vaginálního nálezu, 2 (3,1 %) ţeny, které tuto metodu vyuţily, protoţe bolesti byly i po vyzkoušení všech metod silné a 51 (78,4 %) ţen, které metodu epidurální analgezie nevyuţily. Tabulka č. 37: Důvod využití epidurální analgezie Bohunice n 6 11 5 52 74

Sama jsem ji vyţadovala Doporučena PA Silné bolesti Nevyuţila jsem EA Celkem

Valašské Meziříčí n % 2 3,1 10 15,4 2 3,1 51 78,4 65 100

% 8,1 14,9 6,8 70,2 100

Graf č. 37: Důvod využití epidurální analgezie 78.4 80 70 60 50 40 30 20 10 0

70.2

8.1

15.4

14.9 6.8

3.1

Bohunice Sama jsem ji vyžadovala

3.1

Valašské Meziříčí Doporučena PA

72

Silné bolesti

Nevyužila jsem EA

3.4.19 Položka č. 19: Jak byste hodnotila časovou posloupnost nabídky metod proti porodním bolestem? V této poloţce ţádám ţeny o zhodnocení časové posloupnosti při nabídce metod k ovlivnění porodních bolestí. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 62 (83,8 %) ţen, kterým byly nabízeny nefarmakologické metody před farmakologickými a 12 (16,2 %) ţen, kterým byly nabízeny farmakologické metody před nefarmakologickými. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 64 (98,5 %) ţen, kterým byly nabízeny nefarmakologické metody před farmakologickými a 1 (1,5%) ţena, které byly nabízeny farmakologické metody před nefarmakologickými. Tabulka č. 38: Časová posloupnost metod k ovlivnění porodních bolestí Bohunice Nefarmakologické metody před farmakologickými Farmakologické metody před nefarmakologickými Celkem

Valašské Meziříčí n % 64 98,5

n 62

% 83,8

12

16,2

1

1,5

74

100

65

100

Graf č. 38: Časová posloupnost metod k ovlivnění porodních bolestí

98.5 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

83.8

16.2 1.5

Bohunice


Nefarmakologické metody před farmakologickými Farmakologické metody před nefarmakologickými

73

3.4.20 Položka č. 20: Cítila jste se během porodu v péči porodní asistentky v bezpečí? Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila, protoţe mne velice zajímá, zda se rodičky během porodu cítí s porodní asistentkou v bezpečí, zda za velice krátkou dobu během porodu dokáţou porodní asistence důvěřovat. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 74 (100 %) ţen, které se cítily v péči porodní asistentky v bezpečí. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 65 (100 %) ţen, které se cítily v péči porodní asistentky v bezpečí. Tabulka č. 39: Pocit bezpečí v péči porodní asistentky Bohunice n 74 0 74

Ano Ne Celkem


% 100 0 100

Graf č. 39: Pocit bezpečí v péči porodní asistentky 100

100

100 80 60 40 20

0

0

0 Bohunice


Ne

3.4.21 Položka č. 21: Možná je něco, co byste mi o svém porodu chtěla sdělit, ale nezeptala jsem se na to, chcete něco doplnit? Na závěr jsem nechala volnou otázku v případě, ţe by mi rodičky něco rády sdělily.

74

4 Diskuze Ve své bakalářské práci jsem se snaţila zjistit, zda počet porodů na porodním sále ovlivňuje nabídku nefarmakologických a farmakologických metod personálem porodního sálu a také jsem se snaţila objasnit představu o skutečném vyuţití metod ke zvládání porodních bolestí během porodu. Bohuţel se mi nepodařilo najít ţádnou práci, která by se zabývala stejnou problematikou. Proto si myslím, ţe moje práce by mohla být velice zajímavá. Našla jsem mnoho prací, které se zabývají problematikou porodních bolestí, ale pohlíţejí na problematiku z jiných hledisek. V průběhu hledání jsem narazila na práci Lenky Sikorové s názvem: „Porodní bolest jako fenomén doprovázející porod (ovlivnění porodních bolestí pomocí nefarmakologických metod)“, která je zaměřená na zkoumání intenzity porodních bolestí, informovanost rodiček o nefarmakologických metodách, zjišťuje nejčastější a nejúčinnější nefarmakologické metody. Práce je z roku 2010, ze Zlína. Z práce Lenky Sikorové vyplývá, ţe hydroanalgezie byla nabídnuta 82 % respondentek, dýchání 63 %, úlevové polohy 83 %, aromaterapie 7 %, muzikoterapie 13 %, masáţe 25 %, homeopatika 4 %, přítomnost blízké osoby 92 %. Výsledky jsou v podstatě podobné mým výsledkům. V porodnici v Brně Bohunicích byla hydroanalgezie nabídnuta 93 % ţen, koordinované dýchání 87 % ţen, úlevové polohy 68 % ţen, aromaterapie 5 % ţen, muzikoterapie 9 % ţen, masáţe 12 % ţen, homeopatická léčba nebyla nabídnuta ţádné ţeně a přítomnost blízké osoby byla nabídnuta všem rodičkám. V porodnici ve Valašském Meziříčí byla hydroanalgezie nabídnuta 95 % ţen, koordinované dýchání 100 % ţen, úlevové polohy 87,7 % ţen, aromaterapie 6 % ţen, muzikoterapie 23 % ţen, masáţe 18 % ţen, homeopatická léčba nebyla nabídnuta ţádné ţeně a přítomnost blízké osoby byla nabídnuta všem rodičkám. Je třeba si uvědomit, ţe rodičky byly v péči několika porodních asistentek, a proto není nabídka metod ke zvládání porodních bolestí vţdy stejná. Kaţdá porodní asistentka má s metodami ke zvládání porodních bolestí jiné zkušenosti a především individuálně přistupuje k rodící ţeně. Také si myslím, ţe je třeba si uvědomit, ţe kaţdá porodnice má jiné vybavení a to má samozřejmě má také vliv na nabídku metod ke zvládání porodních bolestí. Jestliţe se v práci Lenky Sikorové podíváme na skutečně vyuţité nefarmakologických metod, opět dojdeme k velice podobným výsledkům. Autorka uvádí, ţe hydroanalgezii vyuţilo 72 % rodiček, dýchání vyuţilo 45 % rodiček, úlevové polohy 66 % rodiček, aromaterapii 7 % rodiček, muzikoterapii 6 % rodiček, masáţe 16 % rodiček, homeopatika 3 % rodiček a přítomnost blízké osoby 87 % rodiček. V porodnici v Brně Bohunicích vyuţilo 75

hydroanalgezii 93 % ţen, koordinované dýchání 89 % ţen, úlevové polohy 70 % ţen, aromaterapii 4 % ţen, muzikoterapii 9 % ţen, masáţe 19 % ţen, homeopatickou léčbu 3 % ţen a přítomnost blízké osoby 95 % ţen. V porodnici ve Valašském Meziříčí vyuţilo hydroanalgezii 94 % ţen, koordinované dýchání 100 % ţen, úlevové polohy 88 % ţen, aromaterapii 6 % ţen, muzikoterapii 26 % ţen, masáţe 25 % ţen, homeopatickou léčbu 3 % ţen a přítomnost blízké osoby 85 % ţen. Výsledky vyuţitých nefarmakologických metod samozřejmě souvisí s nabídkou metod personálem porodního sálu a také s informovaností rodiček, kdy některé nefarmakologické metody mohou ţeny během porodu vyuţívat, i kdyţ je porodní asistentka nenabídne. Ze zpracovaných výsledků je velice zajímavé, ţe ani jedna z porodnic nenabízí během porodu intradermální vodní injekce. Snaţila jsem se najít práci, kde bych potvrdila, ţe se tato nefarmakologická metoda vyuţívá. Bohuţel jsem na ţádnou práci řešící tuto problematiku nenašla. Pouze jsem objevila na oficiálních internetových stránkách porodnice Vrchlabí, ţe tuto moţnost během porodu nabízejí, ale více podrobností není uvedeno. Tento zajímavý fakt by mohl být dobrým předmětem dalšího zkoumání.

76

5 Závěr V práci s názvem: „Management bolesti u porodu – srovnávací studie“ jsem se zaměřila na srovnání dvou porodnic s odlišným počtem porodů. Zaměřila jsem se na sledování péče porodních asistentek, jaké metody jsou ţenám aktivně nabízeny ke zmírnění porodních bolestí, a dále mne také zajímalo, jaké metody by ţeny chtěly u porodu vyuţít a jaké metody poté skutečně vyuţily. Celkem jsem si stanovila tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se liší představa o metodách ke zvládání porodních bolestí, se kterou klientky přichází na porodní sál v závislosti na četnosti porodů porodního sálu. V hypotéze č. 1 jsem předpokládala, ţe rodičky v porodnici s niţším počtem porodů teoreticky upřednostňují nefarmakologické metody zvládání porodních bolestí oproti ţenám rodícím na porodním sále s větším počtem porodů. Ze získaných výsledků vyplynulo, ţe ve Valašském Meziříčí bylo 70, 8 % ţen, které chtěly rodit bez vyuţití farmakologických metod a v porodnici v Bohunicích jich bylo pouze 47, 3 %. Ve Valašském Meziříčí bylo 15, 5 % ţen, které by u porodu vyuţily některou z farmakologických metod a v Brně Bohunicích bylo 44, 6 % ţen, které by vyuţily během porodu farmakologickou metodu ke zvládání porodních bolestí. Z výsledků je dále vidět, ţe ve Valašském Meziříčí bylo 13, 8 % ţen, které před porodem nepřemýšlely o otázce, zda při porodu vyuţít farmakologické či nefarmakologické metody a v porodnici v Bohunicích bylo těchto ţen 8, 1 %. Na základě získaných dat z dotazníkového šetření se mi hypotéza č. 1 potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda počet porodů na porodním sále ovlivňuje nabídku metod ke zvládání porodních bolestí personálem porodního sálu. V hypotéze č. 2 jsem předpokládala, ţe personál porodního sálu s niţším počtem porodů aktivněji nabízí nefarmakologické metody ke zvládnutí porodních bolestí ve srovnání s porodním sálem s vyšším počtem porodů. K potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy jsem do dotazníku zařadila 5 otázek. Z otázky na nabídku přítomnosti blízké osoby u porodu jsem zjistila, ţe 100 % ţen ve Valašském Meziříčí i v porodnici v Bohunicích byla přítomnost blízké osoby u porodu nabídnuta. Dále jsem zjišťovala nabídku jednotlivých nefarmakologických a farmakologických metod. U jednotlivých nefarmakologických a farmakologických metod jsem zahrnula otázku, zda metoda byla personálem porodního sálu nabídnuta aktivně či si ji ţena musela vyţádat. Pro potvrzení této hypotézy budu uvádět pouze výsledky aktivně nabízených metod ke zvládání porodních bolestí. Z nefarmakologických metod v první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 6,8 % ţen, kterým byla nabídnuta muzikoterapie, 4 % ţen, kterým byla nabídnuta aromaterapie, 10, 8 % ţen, kterým byly 77

nabídnuty masáţe, 4,1 % ţen, kterým byly nabídnuty studené či teplé obklady, 91,9 % ţen, kterým byla nabídnuta sprcha či vana, ţádná ţena, které by byly nabídnuty intradermální obstřiky, 66,2 % ţen, kterým byly nabídnuty úlevové polohy, 85,1 % ţen, kterým bylo nabídnuto dýchání, 78,4 % ţen, kterým byl nabídnut volný pohyb a ţádná ţena, které by byla nabídnuta homeopatie, reflexní terapie, akupunktura, transkutánní elektrická nervová stimulace nebo hypnóza. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 21,5 % ţen, kterým byla nabídnuta muzikoterapie, 4,7 % ţen, kterým byla nabídnuta aromaterapie, 15,4 % ţen, kterým byly nabídnuty masáţe, 13,9 % ţen, kterým byly nabídnuty studené či teplé obklady, 95,4 % ţen, kterým byla nabídnuta sprcha či vana, ţádná ţena, které by byly nabídnuty intradermální obstřiky, 87,7 % ţen, kterým byly nabídnuty úlevové polohy, 100 % ţen, kterým bylo nabídnuto dýchání, 98,5 % ţen, kterým byl nabídnut volný pohyb a ţádná ţena, které by byla nabídnuta homeopatie, reflexní terapie, akupunktura, transkutánní elektrická nervová stimulace nebo hypnóza. Z farmakologických metod v první skupině ţen, které rodily v Brně Bohunicích, bylo 12,2 % ţen, kterým byla nabídnuta celková anestezie k císařskému řezu, 36,5 % ţen, kterým byly nabídnuty infúze od bolesti, 41,9 % ţen, kterým byly nabídnuty čípky a 48,6 % ţen, kterým byla nabídnuta epidurální analgezie. Z farmakologických metod ve druhé skupině ţen, které rodily ve Valašském Meziříčí, bylo 6,2 % ţen, kterým byla nabídnuta celková anestezie k císařskému řezu, 47,7 % ţen, kterým byly nabídnuty infúze od bolesti, 18,5 % ţen, kterým byly nabídnuty čípky a 38,5 % ţen, kterým byla nabídnuta epidurální analgezie. Dále jsem k potvrzení této hypotézy zařadila otázku, zda porodní asistentka informovala ţenu v průběhu porodu o nefarmakologických metodách, které by mohla vyuţít. Z výsledků vyplynulo, ţe v porodnici v Brně Bohunicích bylo informováno porodní asistentkou během porodu o nefarmakologických metodách 58,1 % ţen a ve Valašském Meziříčí 80 % ţen. A jako poslední otázka k potvrzení této hypotézy je zhodnocení časové posloupnosti nabídky metod ke zmírnění porodních bolestí. V první skupině ţen, které rodily v porodnici v Bohunicích, bylo 83,8 % ţen, kterým byly nabízeny nefarmakologické metody před farmakologickými a 16,2 % ţen, kterým byly nabízeny farmakologické metody před nefarmakologickými. Ve druhé skupině ţen, které rodily v porodnici ve Valašském Meziříčí, bylo 98,5 % ţen, kterým byly nabízeny nefarmakologické metody před farmakologickými a 1,5 % ţen, které byly nabízeny farmakologické metody před nefarmakologickými. Na základě získaných dat z dotazníkového šetření se mi hypotéza č. 2 potvrdila. Posledním, tedy třetím cílem bylo zjistit, jaké metody k tlumení porodních bolestí rodičky skutečně vyuţívají. V hypotéze č. 3 jsem předpokládala, ţe se vzrůstajícím počtem 78

porodů na porodním sále stoupá četnost uţití farmakologických metod ke zvládání porodních bolestí. Z nefarmakologických metod v první skupině ţen, tedy ţen, které rodily v Brně Bohunicích, bylo 9,4 % ţen, které vyuţily muzikoterapii, 4,1 % ţen, které vyuţily aromaterapii, 18,9 % ţen, které vyuţily masáţe, 4,1 % ţen, které vyuţily studené či teplé obklady, 93,2 % ţen, které vyuţily sprchu či vanu, 70,3 % ţen, které vyuţily úlevové polohy, 89,2 % ţen, které vyuţily dýchání, 81,1 % ţen, které vyuţily volný pohyb, 2,7 % ţen, které vyuţily homeopatii, 1,3 % ţen, které vyuţily reflexní terapii a ţádná ţena nevyuţila intradermální obstřiky vodou, akupunkturu, transkutánní elektrickou nervovou stimulaci nebo hypnózu. Z nefarmakologických metod ve druhé skupině ţen, tedy ţen, které rodily ve Valašském Meziříčí, bylo 26,2 % ţen, které vyuţily muzikoterapii, 6,2 % ţen, které vyuţily aromaterapii, 24,6 % ţen, které vyuţily masáţe, 13,8 % ţen, které vyuţily studené či teplé obklady, 93,9 % ţen, které vyuţily sprchu či vanu, 87,7 % ţen, které vyuţily úlevové polohy, 100 % ţen, které vyuţily dýchání, 98,5 % ţen, které vyuţily volný pohyb, 3,1 % ţen, které vyuţily homeopatii a ţádná ţena nevyuţila reflexní terapii, intradermální obstřiky vodou, akupunkturu, transkutánní elektrickou nervovou stimulaci nebo hypnózu. Z farmakologických metod v první skupině ţen, tedy ţeny, které rodily v Brně Bohunicích, bylo 12,2 % ţen, které vyuţily celkovou anestezii k císařskému řezu, 35,1 % ţen, které vyuţily infúze s léky od bolesti, 39,2 % ţen, které vyuţily čípky a 29,7 % ţen, které vyuţily epidurální analgezii. Z farmakologických metod ve druhé skupině ţen, tedy ţeny, které rodily ve Valašském Meziříčí, bylo 6,1 % ţen, které vyuţily celkovou anestezii k císařskému řezu, 36,9 % ţen, které vyuţily infúze s léky od bolesti, 18,5 % ţen, které vyuţily čípky a 20 % ţen, které vyuţily epidurální analgezii. Tato hypotéza se mi potvrdila jen částečně, protoţe 36,9 % ţen na porodním sále ve Valašském Meziříčí vyuţilo infúze s léky proti bolesti, v Brně Bohunicích vyuţilo infúze 35,1 % ţen. Ostatní farmakologické metody byly vyuţívány více na porodním sále v Brně Bohunicích a nefarmakologické metody jsou rodičkami více vyuţívány ve Valašském Meziříčí. Hlavní otázkou, kterou jsem si chtěla ve své práci zodpovědět, bylo, zda se liší péče porodních asistentek v závislosti na počtu porodů. Pokud bych si na otázku odpověděla pouze podle mých dat získaných z dotazníkového šetření, odpověď by zněla ano. Nicméně je třeba si uvědomit, ţe péče kaţdé porodní asistentky se od sebe liší. Některé porodní asistentky nenabízí rodičce tolik nefarmakologických metod, jak by ţena očekávala, a proto se domnívám, ţe by bylo vhodné, aby se porodní asistentky zamyslely nad přístupem ke kaţdé rodičce. To, co by mohlo být pro porodní asistentku samozřejmostí, například volný pohyb, nemusí rodící ţena tak chápat. Je třeba vţdy ke kaţdé rodičce přistupovat individuálně. 79

6 Seznam použité literatury a pramenů 1. BALASKASOVÁ, J. Aktivní porod. 1. vyd. Praha 3 : Argo, 2009. 223 s. ISBN 978-80257-0178-2. 2. CHMEL, R. Otázky a odpovědi o porodu. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 116 s. ISBN 80247-1124-9. 3. ČECH, E, a kol. Porodnictví. 1. vyd. Praha : Grada, 1999. 434 s. ISBN 80-7169-355-3. 4. ČERMÁKOVÁ, B. K porodu bez obav. 1. vyd. Brno : Era group, 2008. 144 s. ISBN 97880-7366-114-4. 5. GUZMÁN, C. Masáže nastávajících maminek a miminek. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2009. 104 s. ISBN 978-80-251-2471-0. 6. HALPERN, S; LINGERMAN, H. Muzikoterapie. 1. vyd. Bratislava : Eko-konzult, 2005. 194 s. ISBN 80-8079-044-2. 7. KLAUS, M; KENNELL, J; KLAUS, P. Porod s dulou. 1. vyd. Praha 2 : One Woman Press, 2004. 277 s. ISBN 80-86356-34-5. 8.KRATOCHVÍL, S. Klinická hypnóza. 1. vyd. Praha 7 : Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80247-2549-9. 9. LABUSOVÁ, E. Průvodce porodnicemi ČR. 1. vyd. Praha : Aperio, 2002. 216 s. ISBN 80903087-0-8. 10. LEBOYER, F. Porod bez násilí. Praha : Stratos, 1974. 56 s. ISBN 80-85962-04-7. 11. LEES, Ch - REYNOLDSOVÁ, K - MCCARTANOVÁ, G. Těhotenství v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha : Ikar, 2002. 240 s. ISBN 80-249-0017-3. 12. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha : Grada, 2004. 988 s. ISBN 80-247-0668-7. 13. MŇAČKOVÁ, R. Bakalářská práce. Možnosti ovlivňování porodních bolestí pomocí nefarmakologických metod, 2007. MU Lékařská fakulta 80

14. MONGANOVÁ, M. Hypnoporod. 1. vyd. Praha 10 : Triton, 2010. 243 s. ISBN 978-807387-364-6. 15. MOSKOWITZ, R. Homeopatie pro těhotenství a porod. Praha : Alternativa, 2008. 299 s. ISBN 978-80-86936-05-5. 16. ODENT, M. Znovuzrozený porod. 1. vyd. Praha : Argo, 1995. 152 s. ISBN 80-85794-691. 17. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu. 1. vyd. Praha 5 : Galén, 2005. 425 s. ISBN 80-7262321-4. 18. RATISLAVOVÁ, K. Aplikovaná psychologie - porodnictví. 1. vyd. Praha : Area, 2008. 106 s. 19.RICHTER, R; SCHÄFER, E. Kniha pro tatínky. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 176 s. ISBN 978-80-247-2083-8. 20.ROZTOČIL, A, et al. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7013-339-2. 21. SIMKINOVÁ, P. Partner u porodu. [s.l.] : Argo, 2002. 245 s. ISBN 80-7203-308-5. 22. STADELMANN, I. Zdravé těhotenství Přirozený porod. 2. vyd. Praha : One Woman Press, 2004. 579 s. ISBN 80-86356-31-0. 23. WRIGHT, J. Reflexologie a akupresura. 1. vyd. Praha 3 : Svojtka & Co, 2005. 127 s. ISBN 80-7352-089-3. 24. ZRUBECKÁ, A; AŠENBRENEROVÁ, I. Aromaterapie v životě ženy. 1. vyd. Praha : Mladá Fronta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-204-938-5.

Seznam internetových zdrojů: SIKOROVÁ, L. 2010 Porodní bolest jako fenomén doprovázející porod (ovlivnění porodní bolesti pomocí nefarmakologických metod. [online] [cit. 19. 3. 2011]. Dostupné z: 81

82

7 Anotace Jméno a příjmení autorky: Lenka Vaňková Instituce:

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Katedra Porodní asistence

Název práce:

Management bolesti u porodu – srovnávací studie

Vedoucí práce:

Mgr. Blanka Trojanová

Počet stran:

101

Počet příloh:

7

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

porod tlumení porodních bolestí nefarmakologické metody farmakologické metody

83

8 Seznam příloh 1. Muzikoterapie – vhodné skladby k porodu 2. Vhodné polohy pro masáţe 3. Technika reflexologie a mapy bodů 4. Správné umístění elektrod při metodě TENS 5. Dotazník 6. Seznam tabulek 7. Seznam grafů

84

Přílohy Příloha číslo 1 Muzikoterapie - vhodné skladby k porodu S. Halpern, Muzikoterapie

Caty Guzmán, Masáţe nastávajících maminek a miminek

Příloha číslo 2 Vhodné polohy pro masáţe Caty Guzmán, Masáţe nastávajících maminek a miminek

Příloha číslo 3 Technika reflexologie a mapy bodů Janet Wright, Reflexologie a akupresura

Příloha číslo 4 Správné umístění elektrod při metodě TENS Antonín Pařízek, Porodnická analgezie a anestezie

Příloha číslo 5 Dotazník Dotazník – Nefarmakologické a farmakologické metody při porodu Dobrý den maminky, jmenuji se Lenka Vaňková a jsem studentkou třetího ročníku Masarykovy univerzity v Brně, obor porodní asistentka. Chtěla bych Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který pouţiji pro výzkumnou část své bakalářské práce na téma Management bolesti u porodu – srovnávací studie. Přesněji se zabývám nabídkou metod k ovlivnění porodních bolestí, srovnání nefarmakologických metod s farmakologickými a jejich vyuţití při porodu. Nefarmakologické metody jsou takové, které nabízí většinou porodní asistentka, například sprcha, masáţe, muzikoterapie, aromaterapie atd. Mezi farmakologické metody se řadí epidurální analgezie, infúze s léky, čípky, injekce. Dotazník je anonymní, Vaše odpovědi budou pouţity pouze pro moji bakalářskou práci. Prosím tedy o co nejpřesnější informace. Vybrané moţnosti zakříţkujte. Děkuji za čas strávený dotazníkem a ochotu odpovídat. V případě dotazů se kdykoliv můţete obrátit na mé telefonní číslo 776 211 447. Dotazník není určen maminkám, které rodily plánovaným císařským řezem, v případě, ţe jste jej dostaly, navraťte dotazník sestřičce. Hodně štěstí Vám i narozenému miminku. Lenka Vaňková 1. Ve které z porodnic jste nyní porodila své dítě? Valašské Meziříčí Bohunice 2. Kolik je Vám let?...................................................................................................................... 3. Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Základní Učiliště středoškolské s maturitou vysokoškolské jiná moţnost 4. Zajímají nás zkušenosti ţen, které rodily poprvé i ţen, které uţ mají více dětí. Vy jste tentokrát rodila? poprvé podruhé potřetí vícekrát (prosím upřesněte počet porodů)……………………………… 5. Délka porodu od začátku pravidelných děloţních stahů (kontrakcí) do narození dítěte? 2 hodiny a méně 3- 8 hodin 9- 14 hodin 15- 20 hodin jiná moţnost (prosím o upřesnění)………………………………………………… nevím

6. Kaţdá ţena proţívá porodní bolesti různě. Lokalizujte oblast, kde jste bolesti pociťovala? Lze označit více moţností. Podbřišek kříţová oblast zad jiná oblast (prosím o přesné udání místa)………………………………… bolesti jsem nepociťovala nevím 7. Jakým způsobem porod proběhl? vaginálně (přirozenou cestou) císařský řez pro komplikace v průběhu porodu kleště vakuumextraktor (zvon na hlavičku) 8. Vaše dítě se porodilo? hlavičkou zadečkem (konec pánevní) nevím 9. Z jakých zdrojů jste čerpala informace o moţnosti tlumení porodních bolestí za porodu? Lze označit více moţností. knihy předporodní kurzy internet kamarádky maminka, rodinný příslušník nevyhledávala jsem informace jiná moţnost (prosím o upřesnění)……………………………………………………… 10. Informovala Vás během porodu porodní asistentka o nějakých nefarmakologických metodách, které můţete vyuţít? ano ne 11. Nabízí porodnice, kde jste právě rodila, moţnost přítomnosti blízké osoby u porodu? Ano Ne Nevím, automaticky jsem počítala, ţe ano 12. Vyuţila jste moţnosti přítomnosti blízké osoby u porodu? ano ne 13. V následující tabulce zaškrtněte, které z nefarmakologických metod Vám byly nabídnuty a v posledním sloupečku zaškrtněte, které metody jste vyuţila.

Metoda

Muzikoterapie (zmírnění porodních bolestí pomocí hudby) Aromaterapie (vonné preparáty, které se vdechují z aromalamp nebo uţívají v podobě olejíčků k masáţi)

Masáţe (nabídla Vám porodní asistentka, ţe Vás namasíruje nebo pobídla doprovod u porodu k masáţi) Studené, teplé obklady Sprcha, vana Intradermální obstřiky vodou ( injekce sterilní vodou v oblasti dolních zad) Úlevové polohy Dýchání (radila Vám porodní asistentka jak správně dýchat během porodu)

Volný pohyb Homeopatie Reflexní terapie (masírování speciálních reflexních bodů na ploskách nohou) Akupunktura

Ano, byla mi tato moţnost aktivně nabídnuta personálem porodního sálu

Ano, byla mi tato moţnost nabídnuta, ale aţ po mých dotazech k této moţnosti

-ne, nebyla mi tato moţnost nabídnuta.

Pokud jste tuto metodu vyuţila - prosím zakříţkujte a to i v případě, ţe Vám ji personál porodního sálu nenabídl

Transkutánní elektrická nervová stimulace (elektrody do oblasti beder)

Hypnóza 14. V následující tabulce zaškrtněte, které z farmakologických metod Vám byly nabídnuty a v posledním sloupečku zaškrtněte, které metody jste vyuţila. Metoda Ano, byla mi tato ano, ale aţ po ne, nebyla Pokud jste tuto metodu moţnost aktivně mých dotazech mi tato vyuţila - prosím nabídnuta k této moţnosti moţnost zakříţkujte a to i personálem nabídnuta v případě, ţe Vám ji porodního sálu personál porodního sálu nenabídl Celková anestezie (u císařského řezu) Infúze s léky proti bolesti (ne antibiotiky) Čípky proti bolesti do konečníku Epidurální analgezie (je podání léků do epidurálního prostoru v oblasti páteře)

15. Kdyţ jste přicházela k porodu, měla jste v úmyslu rodit bez vyuţití farmakologických metod? (vyuţití léků) ano ne nepřemýšlela jsem o tom jiná moţnost (prosím o upřesnění)…………………………………………………… 16. Jestliţe jste vyuţila při porodu některou z farmakologických metod, vyzkoušela jste před tímto rozhodnutím nefarmakologické metody? ano, vyzkoušela jsem veškeré metody, které mi porodní asistentka nabídla ano, vyzkoušela jsem veškeré nabízené metody, ale i metody, o kterých jsem se informovala před porodem a porodní asistentka, mi je nenabídla ne, ihned jsem volila farmakologickou metodu jiná moţnost (prosím o upřesnění)……………………………………………………… 17. Nabízela Vám porodní asistentka aktivně nefarmakologické metody dříve, neţ přistoupila k nabídce farmakologických? ano ano, ale této nabídce předcházely mé dotazy na nefarmakologické metody ne, ihned mi nabídla farmakologickou metodu ne, sama jsem si vyţádala farmakologickou metodu jiná moţnost (prosím o upřesnění)…………………………………………………… 18. Jestliţe jste vyuţila epidurální analgezii, tak z jakého důvodu? sama jste ji vyţadovala

byla doporučena porodní asistentkou, protoţe vaginální nález byl dlouho stejný (epidurální analgezie povoluje porodní cesty) chtěla jste rodit bez epidurální analgezie, ale bolesti byly tak silné, ţe i po vyzkoušení nefarmakologických metod, jste necítila úlevu a souhlasila s epidurální analgezií. Jiná moţnost (prosím o upřesnění)…………………………………………………… 19. Jak byste hodnotila časovou posloupnost nabídky metod proti porodním bolestem? Nejdříve mi byly nabízeny nefarmakologické metody před farmakologickými Nejdříve mi byly nabízeny farmakologické metody před nefarmakologickými Jiná moţnost (prosím o upřesnění)……………………………………….. 20. Cítila jste se během porodu v péči porodní asistentky v bezpečí? ano ne 21. Moţná je něco, co byste mi o svém porodu chtěla sdělit, ale nezeptala jsem se na to, chcete něco doplnit?.........................................................................................................

Příloha číslo 6 Seznam tabulek Str. 31

Tab. 1- Porodnice

Str. 33

Tab. 2 - Věk rodiček

Str. 34

Tab. 3 - Vzdělání

Str. 35

Tab. 4 - Počet porodů

Str. 36

Tab. 5 - Délka porodu

Str. 37

Tab. 6 - Lokalizace bolestí

Str. 38

Tab. 7 - Lokalizace bolestí – více uváděných oblastí

Str. 39

Tab. 8 - Způsob porodu

Str. 40

Tab. 9 - Poloha plodu

Str. 41

Tab. 10 - Získávání informací

Str. 43

Tab. 11 - Informovanost porodní asistentkou

Str. 44

Tab. 12 - Nabídka blízké osoby u porodu

Str. 45

Tab. 13 - Vyuţití blízké osoby u porodu

Str. 46

Tab. 14 - Nabídka muzikoterapie

Str. 47

Tab. 15 - Nabídka aromaterapie

Str. 48

Tab. 16 - Nabídka masáţí

Str. 49

Tab. 17 - Nabídka studených a teplých obkladů

Str. 50

Tab. 18 - Nabídka sprchy, vany

Str. 51

Tab. 19 - Nabídka intradermálních obstřiků

Str. 52

Tab. 20 - Nabídka úlevových poloh

Str. 53

Tab. 21 - Nabídka dýchání

Str. 54

Tab. 22 - Nabídka volného pohybu

Str. 55

Tab. 23 - Nabídka homeopatie

Str. 56

Tab. 24 - Nabídka reflexní terapie

Str. 57

Tab. 25 - Nabídka akupunktury

Str. 58

Tab. 26 - Nabídka transkutánní elektrické nervové stimulace

Str. 59

Tab. 27 - Nabídka hypnózy

Str. 60

Tab. 28 - Vyuţití nefarmakologických metod

Str. 62

Tab. 29 - Nabídka celkové anestezie

Str. 63

Tab. 30 - Nabídka infúzí od bolesti

Str. 64

Tab. 31 - Nabídka čípků

Str. 65

Tab. 32 - Nabídka epidurální analgezie

Str. 66

Tab. 33 - Vyuţití farmakologických metod

Str. 67

Tab. 34 - Přání rodit bez farmakologických metod

Str. 68

Tab. 35 - Vyzkoušení nefarmakologických metod před

farmakologickými Str. 70

Tab. 36 - Nabídka nefarmakologických metod před farmakologickými

Str. 72

Tab. 37 - Důvod vyuţití epidurální analgezie

Str. 73

Tab. 38 - Časová posloupnost metod k ovlivnění porodních bolestí

Str. 74

Tab. 39 - Pocit bezpečí v péči porodní asistentky

Příloha číslo 6 Seznam grafů Str. 32

Graf 1- Porodnice

Str. 33

Graf 2 - Věk rodiček

Str. 34

Graf 3 - Vzdělání

Str. 35

Graf 4 - Počet porodů

Str. 36

Graf 5 - Délka porodu

Str. 37

Graf 6 - Lokalizace bolestí

Str. 38

Graf 7 - Lokalizace bolestí – více uváděných oblastí

Str. 39

Graf 8 - Způsob porodu

Str. 40

Graf 9 - Poloha plodu

Str. 42

Graf 10 - Získávání informací

Str. 43

Graf 11 - Informovanost porodní asistentkou

Str. 44

Graf 12 - Nabídka blízké osoby u porodu

Str. 45

Graf 13 - Vyuţití blízké osoby u porodu

Str. 46

Graf 14 - Nabídka muzikoterapie

Str. 47

Graf 15 - Nabídka aromaterapie

Str. 48

Graf 16 - Nabídka masáţí

Str. 49

Graf 17 - Nabídka studených a teplých obkladů

Str. 50

Graf 18 - Nabídka sprchy, vany

Str. 51

Graf 19 - Nabídka intradermálních obstřiků

Str. 52

Graf 20 - Nabídka úlevových poloh

Str. 53

Graf 21 - Nabídka dýchání

Str. 54

Graf 22 - Nabídka volného pohybu

Str. 55

Graf 23 - Nabídka homeopatie

Str. 56

Graf 24 - Nabídka reflexní terapie

Str. 57

Graf 25 - Nabídka akupunktury

Str. 58

Graf 26 - Nabídka transkutánní elektrické nervové stimulace

Str. 59

Graf 27 - Nabídka hypnózy

Str. 61

Graf 28 - Vyuţití nefarmakologických metod

Str. 62

Graf 29 - Nabídka celkové anestezie

Str. 63

Graf 30 - Nabídka infúzí od bolesti

Str. 64

Graf 31 - Nabídka čípků

Str. 65

Graf 32 - Nabídka epidurální analgezie

Str. 66

Graf 33 - Vyuţití farmakologických metod

Str. 67

Graf 34 - Přání rodit bez farmakologických metod

Str. 69

Graf 35 - Vyzkoušení nefarmakologických metod před

farmakologickými Str. 71

Graf 36 - Nabídka nefarmakologických metod před farmakologickými

Str. 72

Graf 37 - Důvod vyuţití epidurální analgezie

Str. 73

Graf 38 - Časová posloupnost metod k ovlivnění porodních bolestí

Str. 74

Graf 39 - Pocit bezpečí v péči porodní asistentky

Management bolesti u porodu - srovnávací studie

Recommend Documents