Doprovázející osoba u porodu

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE

Doprovázející osoba u porodu

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Miloslava Kameníková

Charlotte Surovcová

Brno, duben 2015

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za odborného vedení Mgr. Miloslavy Kameníkové vedoucí práce. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

V Brně dne 23. 4. 2015

………………………… Charlotte Surovcová

PODĚKOVÁNÍ

Tímto bych chtěla velice poděkovat mé vedoucí práce Mgr. Miloslavě Kameníkové nejen za odborné vedení mé bakalářské práce, ale i za cenné rady a připomínky. Dále za trpělivý a příjemný přístup. Mé poděkování patří i Mgr. Blance Trojanové Ph.D. a PhDr. Radka Wilhelmová. V poslední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za

psychickou

podporu

a

vytvoření

vhodného

prostředí.

ANOTACE Jméno a příjmení autorky: Charlotte Surovcová Instituce:

Katedra Porodní asistence LF MU

Název práce:

Doprovázející osoba u porodu

Vedoucí práce:


Počet stran:

72

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2015

Klíčová slova:

doprovázející osoba partner otec těhotenství porod poplatky

Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá doprovázející osobou u porodu. Zaměřuje se na partnera v období těhotenství a porodu. Teoretická část seznamuje čtenáře s těhotenstvím a porodem z pohledu partnera. Tato část uvádí, jak prožívají muži těhotenství a porod své partnerky. Dále se zde polemizuje o přítomnosti partnera na porodním sále a zmiňuje i historii doprovázející osoby. Také se zde píše o předporodních kurzech, které mají edukační význam nejen pro těhotnou ženu. V poslední řadě, jsou zde zmiňovány poplatky vztahující se k doprovázející osobě u porodu. Praktická část obsahuje rozhovory s muži, kteří se účastnili porodu. Tyto rozhovory obsahují skutečné prožívání těhotenství a porodu v roli doprovázející osoby. Dále jsou zde uvedeny důvody jejich přítomnosti na porodním sále. Tyto doprovázející osoby se zmiňují i o působení zdravotnického personálu na jejich osobu. Hlavním cílem je zjistit důvody přítomnosti partnera na porodním sále.

Annotation Author´s name and surname: CharlotteSurovcová Institution:

Department of Midwifery LF MU

Name of the paper:

Person accompanying during childbirth

Head of the work:


Number of pages:

72

Number of appendixes:

4

Year of defense:

2015

Key words:

accompanying person partner father pregnancy childbirth charges

Abstract: This thesis deals with partners aiding each other during giving the birth. The main focus is on partner of the mother during the whole pregnancy and birth giving period. Theoretical part explains pregnancy and birth giving from partners point of view, deals with the partner directly attending the act of birth and the history of such. This part even deals with education of the partner during the pregnancy period on various courses and describes fees connected to attending at the birth. Practical part of the thesis contains interviews with men who were attending the birth of their children. The interviews contain information about both the pregnancy and birth periods in their point of view, combined with their experience in the hospital facility during the birth, including the behaviour of hospital personnel. The main goal is to distinguish the reasons of partners to be at the birth.

Seznam zkratek atd.

a tak dál

cca

cirka

CTG

kardiotopograf

č.

číslo

ČAD

česká asociace dul

ČR

česká republika

DP

doba porodní

Dr.

doktor

EA

epidurální analgesie

GIT

gastrointestinální trakt

např.

například

obr.

obrázek

PA

porodní asistentka

př.

příklad

příp.

případně

s.

strana

SC

císařský řez

SŠ

středoškolské

tab.

tabulka

TK

tlak krevní

tzv.

tak zvaná

UZ

ultrazvuk

VŠ

vysokoškolské

Obsah 1

Úvod .............................................................................................................................. 1

2

Teoretická část ............................................................................................................. 2 2.1

2.1.1

Porodní asistentka ............................................................................................ 2

2.1.2

Dula ................................................................................................................. 3

2.1.3

Partner.............................................................................................................. 3

2.2

Těhotenství.............................................................................................................. 4

2.2.1

První trimestr ................................................................................................... 4

2.2.2

Druhý trimestr ................................................................................................. 6

2.2.3

Třetí trimestr .................................................................................................... 7

2.3

Couvade syndrom ................................................................................................. 11

2.4

Sexualita v těhotenství .......................................................................................... 11

2.5

Přítomnost partnera u porodu ............................................................................... 14

2.5.1

Kladné důvody přítomností partnera u porodu: ............................................. 15

2.5.2

Záporné důvody přítomnosti partnera u porodu: ........................................... 15

2.6

Porod ..................................................................................................................... 16

2.6.1

První doba porodní ........................................................................................ 16

2.6.2

Druhá doba porodní ....................................................................................... 22

2.6.3

Třetí doba porodní ......................................................................................... 23

2.6.4

Čtvrtá doba porodní ....................................................................................... 24

2.7 3

Doprovázející osoba ............................................................................................... 2

Poplatky za přítomnost doprovázející osoby u porodu ......................................... 25

Praktická část............................................................................................................. 26 3.1

Formulace problémů ............................................................................................. 26

3.2

Cíle práce .............................................................................................................. 26

3.3

Výzkumné otázky ................................................................................................. 27

3.4

Metodika práce ..................................................................................................... 27

3.5

Rozhovory a jejich analýza ................................................................................... 28

3.5.1

Rozhovor a analýza č. 1 ................................................................................. 28

3.5.2


3.5.3


3.5.4


3.5.5


3.5.6


3.5.7


3.5.8


3.5.9


3.5.10 Rozhovor a analýza č. 10 ............................................................................... 49 3.5.11 Rozhovor a analýza č. 11.............................................................................. 51 3.6

Souhrnná analýza a interpretace výsledků ............................................................ 54

4

Diskuze........................................................................................................................ 57

5

Závěr ........................................................................................................................... 60

6

Seznam literatury ...................................................................................................... 62

7

Citace .......................................................................................................................... 66

8

Seznam příloh ............................................................................................................ 67 8.1

Příloha č. 1 ............................................................................................................ 68

8.2

Příloha č. 2: Informovaný souhlas ........................................................................ 69

8.3

Příloha č. 3: Obr. 1: Tlaková masáž v bederní oblasti .......................................... 70

8.4

Příloha č. 4: Obr. 2: Tlaková masáž kolen ............................................................ 71

1 Úvod Doprovázející osoba u porodu je dnes zcela běžnou záležitostí. Touto osobou může to být rodinný příslušník, primární porodní asistentka, dula, případně kamarádka. Nejčastěji se však setkáváme s přítomností partnera na porodním sále. Narození dítěte je nejintenzivnější zážitek pro oba partnery. Partneři společně prožívají těhotenství, porod i mateřství. Tyto období vedou k velkým změnám, které navždy změní jejich životy. Během těhotenství a porodu je často opomíjen otec dítěte. Není divu, matka je s dítětem úzce spjata jak psychicky, tak fyziky. Proto jsem se chtěla v bakalářské práci soustředit na partnera. Zajímalo mě, jak prožívají těhotenství a porod své partnerky v roli doprovázející osoby a jaké důvody je vedou k přítomnosti u porodu. Téma otec u porodu je velice diskutabilní téma. Na jeho přítomnost u porodu existují různé názory, mohou být pozitivní i negativní. Účast partnera u porodu záleží na partnerovi. Ten by se měl sám rozhodnout o účasti. Měl by zvážit veškeré důvody a uvědomit si, že porod je psychicky i fyzicky náročný nejen pro rodící ženu, ale i pro něj. Od partnera se očekává, že bude především psychická a ochranná podpora pro rodící ženu. Dále, že se bude aktivně zapojovat do průběhu porodu, a že bude komunikovat se zdravotním personálem. Tato bakalářská práce má 2 části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem shromáždila poznatky, které souvisí s partnerem. Zaměřuji se na těhotenství a porod z pohledu otce. Chci zde poukázat, jak partner prožívá těhotenství a porod. V praktické části se zabývám partnery, kteří se účastnili porodu. Zajímám se o jejich pocity a dojmy nejenom během porodu, ale i během těhotenství. Tato část je zpracována kvalitativní formou. Hlavním cílem bylo zjistit důvody přítomnosti otce u porodu. Dále jsem chtěla zjistit, co prožívají otcové během těhotenství. Jak se připravují na porod. Jestli diskutují s těhotnými o jejich přítomnosti u porodu, a co prožívají během porodu a krátce po něm.

-1-

2

Teoretická část

2.1 Doprovázející osoba 2.1.1 Porodní asistentka Mezinárodní definice pro PA byla obnovena 19. 7. 2005 v Austrálii. Podle této definice „PA je osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která úspěšně ukončila daný vzdělávací program pro porodní asistentky a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky.“ (1) PA je zdravotnická pracovnice, která pracuje s ženami a to v době těhotenství, při porodu a v době šestinedělí. Dále je oprávněna vést fyziologický porod a je schopna poskytnout péči novorozencům i dětem v kojeneckém období. Péče porodní asistentky zahrnuje: prevenci, podporu fyziologického porodu, zjištění veškerých komplikací týkající se ženy nebo plodu/novorozence, zajištění lékaře při zjištění komplikací, vykonat potřebné opatření v naléhavých situacích. PA má i funkci vzdělávací a poradenskou. Zaměřuje se nejen na ženu a jejího partnera, ale i na její blízké okolí. Její práce zahrnuje předporodní přípravy, přípravy na rodičovství, edukuje v oblasti zdraví ženy a dítěte. Dále může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí (zdravotnické prostory, kliniky, domácnost, nemocnice). Během porodu PA toleruje a respektuje přání rodící ženy. Snaží se používat psychologické prostředky, které přispívají k úspěšnému porodu. Snaží se o snížení nežádoucích účinků, vyvolané psychickými aspekty. PA je oporou rodícímu páru a využívá různých alternativ k „bezbolestnému porodu“. Porodní asistentka usiluje o zajištění intimního prostředí, ve kterém poskytuje pocit bezpečí a jistoty nejen pro rodící ženu, ale i pro doprovázející osobu. V neposlední řadě podporuje a motivuje rodící ženu i její doprovod. [1]

-2-

2.1.2 Dula Rodící žena si může přivést na porodní sál dulu. Dula pochází ze starořeckého pojmenování a označuje odbornici na doprovázení ženy. Dula je speciálně vyškolená žena. Seznam, certifikovaných dul je zveřejněn v ČAD. Dula pomáhá ženě v těhotenství při porodu a během šestinedělí. Tato služba je placená. Dula neposkytuje zdravotnické služby, doplňuje práci lékařů a porodních asistentek. Stará se o citovou stránku ženy, zajišťuje klidnou a příjemnou atmosféru pro rodící ženu. Snaží se ulehčit a zpříjemnit porod. Dula vykonává svou profesi v nemocnicích, porodních domech a při porodech doma (za přítomnosti lékaře či porodní asistentky). Duly zajišťují informace o těhotenství porodu a šestinedělí, pomáhají s ujasněním priorit a vytvořením porodního plánu, při porodu poskytují psychickou, fyzickou, emocionální podporu a doplňuje informace rodící ženě. Využívají aromaterapii a masáže, napomáhají při změně polohy, podporují také partnera. Úspěch duly závisí nejen na komunikaci s klientkou, ale také na komunikaci se zdravotnickým personálem (lékaři, PA). V období šestinedělí pomáhají, duly s kojením a s péčí o novorozence. Společná přítomnost partnera a duly na porodním sále, se nevylučuje. Záleží na domluvě se zdravotnickým zařízením a s klientkou. [14, 15]

2.1.3 Partner Otec u porodu je nejčastější doprovázející osoba na porodním sále. Z hlediska historie Evropy nebyl otec u porodu běžnou záležitostí. Jednalo se vždy o záležitost žen. Porod vedly porodní báby. Ty měly v dávnověku zkušenosti jen s vlastním porodem. Později si začaly předávat své zkušenosti z generace na generaci. Ženy rodily na odlehlých místech jen za přítomnosti porodních bab. Otec dítěte byl přítomen, až po porodu. Otec se mohl účastnit porodu, jen ve výjimečných případech, jako např. když nepřišla porodní bába. Poprvé se v ČR objevil otec 29. 3. 1984 ve Znojemské nemocnici. Tehdejšími propagátory byli porodníci Slezák a Štimpl. Ačkoli se jednalo o výstřel do neznáma, dnes je účast partnera na porodním sálu běžnou záležitostí a od této doby počet porodů za přítomnosti partnera se rapidně zvýšil. [18]

-3-

Otec u porodu se v ČR vyskytuje nejčastěji. Na základě výzkumů se zjistilo, že doprovod partnera má pozitivní vliv na rodící ženu. Ve výzkumu od R. Kroupové bylo zjištěno, že přítomnost partnera u porodu má pozitivní vliv na rodící ženu. Uvádí, že partner je psychickou a fyzickou oporou pro rodící ženu. Dále, že přítomnost partnera u porodu sbližuje pár, a také že je časně navozena citová stránka mezi otcem a dítětem. Personál v tomto výzkumu působil na otce z 96% přátelsky a z 4% asertivně a netečně. Ve výzkumu, od T. Pavlíčkové, personál popisuje doprovázející osobu jako psychickou podporu. Dále ji popisuje jako pomocnou osobu pro rodící ženu a kladně hodnotí její stálou přítomnost na porodním sále. [24, 25] Na porodním sále se můžeme také setkat s rodinnými příslušníky, přáteli rodících žen nebo překladateli. Jejich přítomnost záleží na rodící ženě a na zvyklostech zdravotnického pracoviště. Ženu může ovlivnit její kultura, náboženství nebo jazyková bariéra.

2.2 Těhotenství 2.2.1 První trimestr Partnerský vztah během prvních třech měsíců prochází velikou zkouškou. Jde o zcela novou životní zkušenost, která obohacuje partnerský vztah. Zjištění, že je partnerka těhotná, způsobuje u mužů různé pocity např. pocit radosti, vzrušení, ale třeba také šok či úzkost. Pro muže je těžké si přiznat určité pocity a nezáleží na tom, zda jsou kladné či záporné. Tyto pocity jsou v tuto chvíli zcela normální. K pocitům se přidávají i starosti: „Jak zabezpečit rodinu?! Jak se změní vztah mezi ním a partnerkou?! Jaký bude rodič?!“ Je důležité si uvědomit, že je užitečné mít tyto pocity i starosti a dále s nimi pracovat. U některých mužů se setkáváme s popřením těhotenství. Toto popření se projevuje: - zdůrazňováním, že je to partnerčino těhotenství, - muži nehovoří o dítěti ani se neúčastní příprav na dítě (př. nákup výbavy), - neradi diskutují o budoucnosti, - žijí stále stejný život. S tímto popřením se dá pracovat. Muž by mohl přijmout těhotenství na základě: -4-

- většího množství informací ohledně těhotenství, - zvýšené komunikace s partnerkou (jak se cítí, jestli je jí dobře), - nákupu výbavičky pro dítě, - návštěvy předporodních kurzů, prenatální poradny. Následně je velice cenné snažit se pochopit partnerku v její nové životní roli. Těhotná žena má na svého partnera mnoho nároků. Žena očekává zvýšenou pozornost, oporu a pocit bezpečí od svého partnera, ale také od svého blízkého okolí. Organismus ženy reaguje na plod, který se vyvíjí v děložní dutině. Změna se týká orgánového systému obzvláště v endokrinní a genitální oblasti.

Žena je

psychicky nevyvážená (žena je citlivější, plačtivější a vzápětí se usmívá), může si stěžovat na bolest prsou, meteorismus, obstipaci, varixy, omezenou hybnost, bolest zad, často se setkává s ranní nevolností. Pokud má partner obavy, strach nebo pociťuje jiné záporné emoce, je nutné, aby muž tyto emoce zpracoval a pochopil. Vhodná je diskuze s partnerkou, ať už o kladných či záporných emocích. Kdo jiný by měl pochopit jeho trápení, než jeho partnerka. Muži mají od přírody vsugerovanou ochranu své partnerky, to ale neznamená, že by se s ní neměl podělit o své pocity a starosti. Partnerku to nezatíží, pomůže to nejen partnerovi, ale i jejich vztahu. Pokud se partner necítí na to, aby se podělil o své pocity s další osobou, může si psát deník. Je cenné podporovat a pomáhat své partnerce. Těhotná žena prochází fyzickými i psychickými změnami a podpora a pomoc partnera je sblíží a pomůže překonat různé překážky. V těchto případech existuje mnoho způsobů, jak může muž pomoc: - čtení stejné literatury o těhotenství, porodu, šestinedělí, - komunikace mezi partnery (vzájemné pocity, dojmy, starosti), - snaha vcítění se do role ženy (případně i žena do role muže), - zajistit dostatek času na odpočinek pro ženu (pomoc s domácími pracemi), - dostatek vzájemné chvály, - společně strávený volný čas, - uvědomění si, že je v tomto trimestru největší riziko potratu. Dále by se měl partner celé situaci přizpůsobit. V tomto mohou partnerovi pomoci společné návštěvy při těhotenských vyšetření. Muž, který se účastní těchto -5-

vyšetření společně s těhotnou, může společně s ní rozhodovat o prenatálních testech. Uvědomí si rychleji celou situaci. Dostane užitečné informace od lékaře a zažije neopakovatelné životní situace. [11]

2.2.2 Druhý trimestr V druhém trimestru se nevolnosti ženy dostávají do pozadí. Ultrazvuk zajišťuje první vizuální kontakt s dítětem. Na UZ je možno zjistit pohlaví dítěte, jejich váhu, srdeční tep a jejich dosavadní míru. Tento okamžik je důležitý pro uvědomění si celé situace. Zároveň se dostaví i vlna radosti, hrdosti, ale také se mohou dostavit obavy. V tomto období se od partnera očekává: - výpomoc v domácnosti, - komunikace s partnerkou (pocity, dojmy starosti), - uvědomění si lásku k partnerce, - rozhovor s vlastním otcem (jak prožíval těhotenství a porod on), - rozhovor s kamarády (ti, kteří si prošli těhotenstvím, porodem, rodičovstvím), - volný čas i sám pro sebe, - případné kontaktování primární porodní asistentky či duly. Pro muže je užitečné mít představu o tom, jak prožívali těhotenství, porod, šestinedělí a rodičovství jeho přátelé, známí či rodinní příslušnici. Je velmi důležité, aby tyto názory a stanoviska rozlišovali od svých vlastních. Toto období těhotenství nese mnoho plánování, očekávání a příprav. Mezi největší obavy partnera patří samozřejmě zdraví partnerky a vyvíjejícího se plodu, dále pak změny v domácnosti a s tím související i finanční zajištění. Některé páry jsou pověrčivé a výbavu pro dítě shánějí, až po jeho narození. Jiné páry si zajišťují potřebnou výbavu mnohem dříve. Díky určení pohlaví plodu, mohou budoucí rodiče vybavit vše potřebné, dokonce i v určitém barevném provedení. Největší obavu mají muži z finančního zajištění rodiny. Začínají si uvědomovat, že mít dítě není jen tak. „Bude nám stačit jeden plat a rodičovský příspěvek? Kolik bude stát základní výbava pro dítě? Stačí nám náš byt či auto?“ Takových otázek se honí mužům v hlavě mnohem více. Ty zapříčiní, že vzniknou určité obavy. V této chvíli je -6-

vhodné si o všem promluvit s partnerkou, zjistit kolik co stojí a uvědomit si, kolik jste schopni investovat do základní výbavy pro dítě (nákupy v dětských obchodech vs. nákup v bazarech). Díky povinnostem, které partnery čekají, může dojít k odcizení páru. Proto je důležité nezapomenout se společně smát, užívat si společně volný čas a diskutovat i o jiných věcech, než jen o těhotenství. V tomto období je riziko potratu mnohem menší a partneři informují své okolí o tom, že čekají miminko. [11]

2.2.3 Třetí trimestr Ve třetím trimestru, dochází u těhotných žen k největším tělesným změnám. Těhotné ženě se rapidně zvětšuje břicho. Plod se zvětšuje a tlačí na okolní orgány ženy. Žena si stěžuje na bolesti zad, časté nutkaní močení, nespavost a otoky končetin. Těhotná žena je vyčerpaná, netrpělivá a také popudlivá. V tomto trimestru je důležité, aby partner zintenzivnil svou podporu a pochopení. Mezi jeho úkoly patří: - připravit dětský pokoj (dětský kout), - sestavit s partnerkou porodní plán, - navštívit s partnerkou porodnici, předporodní kurzy (příp. porodnice), - komunikovat s partnerkou (promluvit si o přítomnosti otce u porodu), - zvážit s partnerkou přítomnost duly, či primární PA, - vyhradit si volný čas sám pro sebe, - psychicky se připravit na přítomnost dítěte, - nácvik masáží proti bolesti. V třetím trimestru si ženy často stěžují na nespavost. V tuto chvíli by měl partner doporučit ženě, aby se snažila uvolnit a dočasně zapomenout na starosti. Dále je vhodné jí doporučit chodit pravidelně spát ve stejnou hodinu nebo doporučit odbornou lékařskou radu. Další možností je „autogenní trénink“. [11, 12] Partner by měl dohlížet, aby těhotná vypila dostatečné množství tekutin a dále by ji měl podporovat s uhlovodanovou dietou. Výhodou uhlovodanové diety je její bohatost na cukry a škroby, které jsou důležité pro zdroj energie. Naopak je uhlovodanová dieta chudá na tuky a proteiny. Velké množství tuků v krvi způsobuje, že se část tuků přemění v energii. Další vedlejší produkty jsou -7-

i ketolátky, které zpomalují porod a mohou vést i ke stresu plodu. Tato dieta je vhodná i pro partnera. Přítomnost u porodu je fyzicky a hlavně psychicky náročná. Touto dietou ženu podpoří a zároveň připraví své tělo na účast při porodu. Dále by měl partner motivovat těhotnou k cvičení. Mezi doporučené cvičení patří dřepy, houpání na všech čtyřech končetinách, plavání, případně i obyčejná chůze, dále pak různé kurzy pro těhotné a v neposlední řadě je důležité posilování svalů pánevního dna a masáž hráze. Dřepy napomáhají postupu plodu do pánve. U dřepů je důležitý široký stoj rozkročný, s nohama pevně na zemi. Aby těhotná držela lépe stabilitu, je dobré, aby si našla opěrný bod. Tímto bodem může být zeď nebo partner. U pohupování na všech čtyřech končetinách se zapojují břišní svaly, snižuje se bolest v bederní a křížové oblasti a dochází k zlepšení prokrvení v dolní části těla. U tohoto cvičení je důležité, aby žena byla „hranatá“, což znamená, aby měla rovné záda a paže i stehna měla kolmé k podlaze. Následně žena stáhne kostrč k sobě. U tohoto cvičení, může partner kontrolovat správnost provedení. Na posílení pánevních svalů se využívají Kegelovy cviky nebo pohlavní styk. Další možností je návštěva předporodních kurzů, které může těhotná žena navštěvovat sama případně s doprovázející osobou. [1]

2.2.3.1 Autogenní trénink Tato technika patří mezi „samo-uvolňující“, která usnadňuje mimo jiné i usínání. Tuto relaxační metodu objevil německý prof. Dr. J. H. Schulz v roce 1932. U této techniky se usiluje o hluboký klid a optimální koncentraci. Toto cvičení vytváří vnitřní teplo a rozšiřuje cévy, což vede k většímu prokrvení a k větší zásobě kyslíku. Autogenní trénink může těhotná žena využít i při porodu (uvolňování mezi jednotlivými kontrakcemi). U autogenního tréninku je potřeba klidné okolí a tišší, pomalejší hlas. Případně si jej můžete zpříjemnit relaxační hudbou (např. zvuky moře). 1) Nejprve naučte partnerku uvolňovat končetiny. Vyzvěte partnerku, aby si pohodlně lehla na záda (na postel, podložku, koberec). Hlavu ji podložte polštářem a podložte ji kolena, nohy má mírně od sebe.

-8-

2) Ujistěte se, že má žena zavřené oči a ruce podél těla s dlaněmi vzhůru. Nyní tišším, příjemným hlasem ji vybídněte ke klidnému a pravidelnému dýchání nosem. Nechte ji chvilku na prodýchání. 3) Následně pobídněte ženu, aby přitiskla pravou dolní končetinu k podložce (přibližně po 10 vteřinách ji sama svévolně uvolní, tuto nohu nechá uvolněnou cca. 3min.). Během uvolňování podporujte ženu slovy: „Uvolňuje se ti stehno, lýtko, kotník, chodidlo i prsty. Cítíš, jak ti pravá noha těžkne. Cítíš teplo v pravé noze. Uvolňují se ti svaly na noze. Dech máš pravidelný a klidný.“ 4) Po uvolnění pravé dolní končetiny přejděte k levé dolní končetině, následně přejděte k horním končetinám. Neustále opakujte podporující věty nejprve pro každou končetinu zvlášť následně pro všechny končetiny př.: „Tvé končetiny jsou těžké a uvolněné. Cítíš jejich teplo. Jsi uvolněná a klidná. Dech máš pravidelný a klidný.“ 5) Postupně přejděte k uvolnění: pánve, břišním svalům a svalům zad, krku, hlavy a svalům na hlavě. V této fázi podporujte ženu větami: Uvolni i své myšlenky, nech je plynout. Představ si nějaké příjemné místo, kde se cítíš dobře. Nyní jsi uvolněná. Cítíš v sobě klid, uvolnění, vyrovnanost. 6) Na chvilku se odmlčte a nechte ženu uvolněnou (cca 1 – 2 min.). Dále upozorněte partnerku, že je čas ukončit autogenní trénink a až bude připravena, ať si sedne a otevře oči. Následně ať se celá protáhne. Pokud se ženě podaří uvolnit tělo a mysl, pravděpodobně v této fázi usne. 7) Autogenní trénink by měl trvat kolem 10 minut. [12, 13]

2.2.3.2 Masáž hráze Hráz se nachází v oblasti mezi pochvou a konečníkem. Masáž by se měla provádět každý den, od 34. týdne těhotenství. Délka samostatné masáže trvá maximálně 3-5 minut. Masáže hráze může být nepříjemná, bolestivá nebo naopak můžou mít sexuální stimul. Masáží hráze zajišťujeme větší elasticitu tkáně, která je u porodu více přizpůsobivá. To zapříčiní menší pravděpodobnost nástřihu a porodního poranění. Další výhodou této masáže je, že vyvoláme v těhotné ženě pocit, který je obdobný porodu. V neposlední řadě si žena tímto nacvičí uvolnění -9-

hráze. Masáž hráze si může provádět sama těhotná žena. Pohodlnější je, když ji provádí její partner. Pokud se objeví herpes, výtok nebo jiný problém, je dobré masáž hráze vynechat do doby, než se daný problém vyřeší. Níže jsou uvedeny instrukce pro partnera, jak správně provádět masáž hráze. 1) Ujistěte se, že máte krátké nehty. Před začátkem si dobře umyjte ruce. Pokud máte na prstech hrubší kůži, použijte jednorázové rukavice, abyste předešli poranění pochvy. 2) Těhotná se pohodlně usadí do polosedu. Nohy má mírně od sebe a jsou pokrčené v kolenou. Než dojde k samostatné masáži, je dobré navodit intimní a příjemnou atmosféru. Tu můžete zajistit relaxační hudbou, aromaterapií a v neposlední řadě je důležitá vaše kreativita. Hlazením a příjemnými dotyky v oblasti břicha, stehen, genitálu se těhotná žena uvolní a samotná masáž pro ni nebude tak traumatizující. 3) Po příjemné předehře si naneste na prsty pár kapek rostlinného nebo zeleninového oleje. (Můžete využít i oleje na masáže hráze od renomovaných výrobců.) Na masáž hráze se nedoporučují dětské a minerální oleje, které vysušují tkáň. Aby nedošlo ke kontaminaci s olejem, doporučuje se nanášet olej na prsty. Prvně lehce promasírujte hráz dostatečným množstvím oleje. Prsty by měly po hrázi lehce klouzat a snižovat poševní vchod. 4) Prvně lehce promasírujte hráz dostatečným množstvím oleje. Prsty by měly po hrázi lehce klouzat a snižovat poševní vchod. 5) Nejprve použijte ukazováček a následně přidejte i prostředníček. Prsty zasuňte do pochvy až po druhý kloub. Oběma prsty přejíždějte z jedné strany ke druhé. V oblasti hráze vyvíjejte tlak směrem dopředu a dolů. Je důležité, abyste na tkáň vyvíjeli dostatečný tlak, aby docházelo k její elasticitě. Toto provádějte cca 3 minuty. 6) Následně pobídněte těhotnou, aby se maximálně uvolnila. Když ucítíte uvolnění, vyviňte tlak na hráz, aby žena cítila palčivou bolest. To zapříčiní napnutí hráze, žena pocítí podobný tlak při porodu hlavičky. 7) Ještě před úplným koncem promasírujte krouživými pohyby samostatnou hráz. K tomu využijte palec (vně) a ukazováček (uvnitř). 8) Na závěr je vhodné, abyste těhotnou opět uvolnili. Použijte opět hlazení a jemné dotyky, aby se žena rozptýlila. - 10 -

Doba, kdy se žena uvolňuje je individuální. Důležité je, aby doba samostatné masáže nepřesáhla 3-5 minut. Postupem času zjistíte, že pravidelná masáž hráze má příznivý účinek jednak na pružnost a jemnost tkáně a jednak na vnímavost bolesti. Jestli máte jakékoliv pochyby nebo dotazy, nebojte se obrátit na porodní asistentky, případně na školitele předporodních kurzů. Pokud provádíte pravidelnou masáž hráze, nezapomeňte na to upozornit PA po příchodu na porodní sál. [1, 21]

2.3 Couvade syndrom Nejenom těhotné ženy trpí těhotenskými obtížemi. V některých případech mohou somatické obtíže postihovat nejbližší okolí těhotné. Nejčastěji tedy partnera těhotné ženy. Tento syndrom postihuje 10 – 35% partnerů. Couvade syndrom se projevuje bolestí zubů, poruchy GIT, nechutenstvím, průjmem, zácpou, zvýšením tělesné hmotnosti, změnou hladiny hormonů (snížení testosteronu), poruchou spánku a pálením žáhy. Tento syndrom se objevuje okolo 3. – 4. měsíce těhotenství a v období 2 měsíců před porodem. Syndrom Couvade nesouvisí s fyzickými problémy ženy, pravděpodobně jde o vyjádření úzkosti. Dále může být příčinou žárlivost nebo velmi dobrý vztah se svou matkou. Slovo couvade uvedl antropolog Edward Burnett Tylor v roce 1865. Couvade vychází z francouzského slova couver, které znamená líhnout, či sedět na vejci. Syndrom se projevuje na celém světě a nezáleží na ekonomické situaci, náboženství či historickém období. O Couvade syndromu se zmiňuje i český cestovatel A. V. Frič, který jej popisuje v knize Indiáni Jižní Ameriky porod u kmene Bororó. Dále pak Frazer ve Zlaté ratolesti, popisuje upalování čarodějnic, protože prý přenášely porodní bolesti na své muže a také v 60. letech před naším letopočtem se o tom zmínil Diodorus Siculus. [2, 18]

2.4 Sexualita v těhotenství Jak už bylo řečeno, ženské tělo se během těhotenství mění. Tato změna ovlivňuje i sexuální apetit ženy a zároveň jejího partnera. Těhotná žena očekává od partnera oporu a zároveň si přeje, aby byl něžný, citlivý a láskyplný. Na druhou - 11 -

stranu i muži mohou změnit pohled na sexualitu v období těhotenství. Muže může ovlivnit změna tělesných proporcí a časté změny nálad. Sexuální touhy a názory jsou velice individuální. Je velmi důležité, aby si oba partneři uvědomili, že pohlavní styk v období těhotenství je velice intimní záležitost, která se zakládá na společné důvěře a vzájemném budování. V období těhotenství se můžeme setkat i se sexuální dysfunkcí. Tuto dysfunkci můžeme rozdělit podle příčin: - psychologické (nechuť k těhotenství, stud, úzkost, strach z poškození plodu…), - tělesné (bolestivost v oblasti prsou, překrvení zevních rodidel…), - vztahové (vnitřní rozpor, role milenky a matky). Spory a znepokojení v oblasti pohlavního styku by měli partneři probrat nebo vyhledat odborníka. Základní informace může podat i porodní asistentka. Pohlavní styk při fyziologickém těhotenství není nijak omezen. Zpočátku je plod chráněn plodovými obaly, následně je chráněn i plodovou vodou. Partneři si intimní chvíle mohou zpříjemnit poslechem hudby, aromaterapií (vůně růže, vanilky atd.) a zapálením svíček. V těhotenství se klade důraz na zvýšenou hygienu, která chrání pár před různými infekcemi. Pohlavní styk v prvním trimestru: Doporučuje se těhotné ženě, aby si vedla menstruační kalendář, aby měla přehled, kdy by teoreticky měla menstruaci. V této době je děloha citlivější na vnější podněty, což může vést ke krvácení. V období prvního trimestru se můžeme setkat, že těhotná nemá o sexuální styk zájem. Příčin může být mnoho např.: metabolické poruchy (ranní nevolnosti), hormonální změny, psychické výkyvy. V těchto okamžicích by měl být partner chápavý, ohleduplný a láskyplný. Partner by měl umět nahradit sexuální aktivitu za něžnost k ženě. Pohlavní styk se nedoporučuje při krvácení a při riziku potratu. Z pohledu partnera je sexuální zájem o partnerku většinou neměnný do první poloviny těhotenství. Pohlavní styk v druhém trimestru: V druhém trimestru nastává změna. U těhotných žen se zvyšuje touha po sexuálním styku. Tato změna souvisí se zvýšením ženských hormonů a pánevní hyperémií. Znamená to, že při pohlavním styku dochází k rozšiřování cév, což vede k lepšímu prokrvení pánve. - 12 -

Při pohlavním styku se posilují svaly pánevního dna, které usnadňují průběh porodu a snižují pravděpodobnost porodních poranění. Těhotnou ženu už netrápí metabolické poruchy, ustálí se hormony a začíná se jí zvětšovat bříško. Pohlavní styk mezi partnery je intenzivnější a doporučují se vzájemné masáže. Díky tělesným změnám, je žena citlivější např. v oblasti prsou. To může mít pozitivní i negativní vliv na těhotnou ženu.

Mnohé z žen zažijí svůj první orgasmus

a začínají vnímat víc své tělo. Pohlavní styk ve třetím trimestru: Postoj ženy k pohlavnímu styku se opět mění. Touha k sexualitě se opět snižuje. Těhotná se psychicky připravuje na porod a na roli matky. Žena bývá víc unavená, stěžuje si na bolest zad, otoky a přibývající hmotnost. Někteří autoři doporučují v posledních osmi týdnech využívat kondom při pohlavním styku. Použití kondomu zamezí přenosu infekce a prostaglandinů, které jsou obsažené ve spermiích. Sexuální polohy: S pohlavním stykem jsou spojené i sexuální polohy. Výběr záleží hlavně na těhotné ženě. Těhotnou ženu ovlivňují těhotenské obtíže, emoce, nárůst břicha atd. Pro veškeré sexuální polohy je důležité, aby se nevytvářel tlak na rostoucí břicho, protože příliš velký tlak může způsobit v pozdější fázi těhotenství předčasnou děložní činnost. Petting: Je sexuální praktika, která se zakládá na mazlení, líbání a vzájemném dotýkání. Pojmem heavy petting rozumíme stimulaci nejenom horní části těla (hlavně oblast rtů a prsou), ale i dotýkání a líbání spodní intimní části těla. U pettingu i heavy pettingu dochází ke dráždění celého těla a následně může dojít k orgasmu. U některých žen, je tato praktika jediná, která jim zajistí dosažení orgasmu. Tato praktika je bezpečná. Výhodou této metody je sblížení těhotné se svým partnerem. Orální sex: Další z možností je orální sex. Jedná se o dráždění pohlavních orgánů ústy, rty i jazykem. U mužů jej označujeme jako felace a u žen jako cunnilingus. Tuto sexuální praktiku upřednostňují především muži. U této sexuální praktiky je důležitá vzájemná komunikace mezi mužem a ženou a schopnost říct, co se komu líbí a nelíbí. Tato metoda společně s pettingem je vhodná pro páry, u kterých není - 13 -

doporučován pohlavní styk. Stále nesmíme zapomínat na dostatečnou hygienu. [7, 12, 13, 23]

2.5 Přítomnost partnera u porodu V dnešní době je zcela běžné, že si rodící žena přeje mít u porodu svého partnera, nikoli svou matku či sestru. Důvodem je sociální změna chápání nukleární rodiny. Nyní do nukleární rodiny patří jen otec, matka a děti. Nukleární rodina je více individuální, samostatná a je nezávislá na svých příbuzných. Podle Simkin Penny: „Je dobrý partner u porodu ten, který zná přání rodičky, cítí k rodičce nejen lásku ale i přátelství, má základní informace o průběhu fyziologického porodu, ví co v určitých situacích dělat a v neposlední řadě by měl být schopen přizpůsobit se měnícím se potřebám rodící ženy (2)“. Účast partnera na porodním sále je zdravotním personálem tolerována a podporovaná. Přítomnost u porodu může mít pozitivní i negativní dopad na partnera. Pár by se měl domluvit, zda je přítomnost partnera u porodu vhodná. Svobodná volba obou partnerů je velice důležitá. Během porodu působí na rodící ženu různé negativní vlivy, např. cizí prostředí, strach, úzkost, bolest, nevědomost atd. Přítomností partnera můžeme tyto negativní vlivy zmírnit nebo dokonce některé z nich úplně odstranit. Na druhou stranu, se partner může dostat do nepříjemné situace. Prvním negativním podnětem na jeho osobu může být tlak, který na něj vyvíjí dnešní společnost či jeho vlastní okolí. Na porodním sále se dostává do role, kdy se od něj očekává, že bude něžný, aktivní, empatický a bude samozřejmě podporovat i ochraňovat svou rodící ženu a své nenarozené dítě. Je dobré si uvědomit, že partner prožívá během porodu strach, beznaděj, úzkost a sám potřebuje v některých chvílích podporu. V tuto chvíli je na PA (příp. dule), aby citlivě zareagovala na potřeby páru. Měla by zasáhnout a usměrnit chování obou jedinců. Neřešení této situace by mohlo mít negativní dopad na průběh celého porodu a i na období po porodu. Ve většině porodnických zařízení není podmínkou, aby doprovázející osoba absolvovala předporodní kurzy. Pokud se chce partner účastnit porodu, je vhodné, aby navštěvoval předporodní kurzy společně s těhotnou ženou. Předporodní kurzy slouží k tomu, aby připravili těhotnou ženu i jejího partnera na těhotenství, porod

- 14 -

a šestinedělí. Připravují pár na tělesné a psychické změny, které souvisí s těhotenstvím a mateřstvím. Dále odbourávají strach a negativní emoce souvisejícím s porodem, porodními bolestmi a péči o dítě.

Tyto kurzy jsou

rozděleny většinou na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se objevují i lekce pro doprovázející osoby. V praktické části se těhotné a příp. partneři seznamují s dýchacími technikami, masážemi, aktivním využíváním břišního lisu a pánevního dna atd. V předporodních kurzech se doprovázející osoby naučí pomáhat nejen rodící ženě, ale i zdravotnímu personálu. Výsledkem těchto kurzů je získaní většího sebevědomí a zároveň se z partnera stane aktivní pomocník. Další výhodou těchto předporodních kurzů je, že se partneři mohou přiblížit reálné situaci a na základě nových poznatků si uvědomit, jestli chtějí být přítomni u porodu. Obvykle se jedná o 5-10 lekcí, které trvají většinou 2 hodiny. Teoretickou část přednášejí gynekologové a PA. [1, 16, 18, 23]

2.5.1 Kladné důvody přítomností partnera u porodu: - psychická podpora rodící ženy (motivace, uklidňování), - zajišťování pocitu jistoty a bezpečí (žena se necítí osamocena), - zmírnění porodních bolestí (masáže, změna poloh), - předcházení porodních komplikací, - snížení délky doby porodu, - snaha zajistit veškeré potřeby ženy (pomoc při chůzi), - prostředník při komunikaci s personálem případně s rodinou, - navození příjemné atmosféry (hudba, aromaterapie), - bonding na otcovském těle, - posilnění vztahu s partnerkou, - vztah otec – dítě.

2.5.2 Záporné důvody přítomnosti partnera u porodu: - psychické trauma (u labilnějších jedinců), - pocit beznaděje (neumí pomoct své partnerce od bolesti), - kolaps partnera, - 15 -

- komplikace komunikace mezi zdravotníky a matkou, - narušení průběhu porodu, - sexuální poruchy (v období po porodu), - předešlá negativní zkušenost partnera. [8, 18]

2.6 Porod Porod navazuje na těhotenství. S porodem je spjaté narození dítěte. Narození dítěte je pro partnery nejintenzivnější zážitek v jejich životě. U porodu rozlišujeme čtyři fáze: fáze otevírací, fáze vypuzovací (vypuzení plodu), fáze vypuzení placenty a poporodní fázi. Během porodu jsou na partnera vyvíjeny různé nároky a díky tomu musí partner zvládat různé role. V tuto chvíli musí být partner velice přizpůsobivý na nároky partnerky. [4, 6]

2.6.1 První doba porodní Tato doba začíná nástupem pravidelných děložních kontrakcí, které mají otevírací účinek a končí úplným rozvinutím porodních cest (porodní branky). Postupně dochází ke změnám na tkáních měkkých porodních cest (díky gravitaci, působení prostaglandinů) a často dochází k odtoku plodové vody. První doba porodní má u každé ženy individuální délku. Obecně však platí, že je delší u prvorodiček. Během této doby, může být partner nápomocen nejen rodící ženě, ale i zdravotnickému personálu. Vzájemná komunikace partnerů se zdravotnickým personálem přináší na porodní sál důvěru a lepší vzájemný vztah. V tuto chvíli, je hlavní úlohou partnera, aby byl rodící ženě stále na blízku. Přítomnost partnera je pro rodící ženu velice důležitá. Díky přítomnosti partnera se rodící žena cítí jistěji a bezpečněji i v cizím prostředí. Aby partner působil kladně na svou partnerku, je potřeba, aby zůstal v klidu a ovládal své emoce. Důležitou úlohou partnera je neustála podpora partnerky. Mezi další úkoly partnera během první doby patří sledování kontrakcí, psychická a fyzická podpora při porodních bolestech (tlakové masáže, úlevové polohy, hydroterapie). [1, 4, 6]

- 16 -

2.6.1.1 Sledování kontrakcí Sledování kontrakcí je velmi důležité. Na základě sledování kontrakcí, zjišťujeme, jestli se jedná o dolores praesagientes (tzv. předporodní poslíčci) nebo o porod. O porod se jedná tehdy, pokud se pravidelně opakují kontrakce po pěti minutách. U sledování kontrakcí nás zajímá počet stahů v určitém intervalu, délka děložních stahů a intenzita kontrakcí (viz tab. 1). Během kontrakcí je důležitá psychická podpora ženy. Partner může během kontrakce ženu motivovat, chválit a samozřejmě držet za ruku. Dále může partner využít informace z předporodních kurzů např. společné prodýchání jednotlivých kontrakcí. To vše vede ke zlepšení psychické pohody partnerů. [1] Začátek stahu

Délka stahů (v

Interval mezi

Poznámky

sekundách)

jednotlivými

(intenzita bolesti,

kontrakcemi

nevolnosti atd.)

Tab. 1: Sledování kontrakcí dle Penny Simkin 2.6.1.2 Porodních bolesti Jeden z hlavních důvodů, proč se nastávající maminky bojí porodu, je bolest. Porodní bolest můžeme snížit pomocí léků (tzv. analgetik) nebo na základě nefarmakologických možností. Mezi nefarmakologické možnosti, kterých se může účastnit partner, patří hydroterapie, masáže a úlevové polohy. [2,9]

Hydroterapie Hydroterapie může být označovaná rovněž jako hydroanalgezii. Jedná se o vodní koupele, které především snižují porodní bolesti a uvolňují rodící ženě stažené svaly. Další výhodou je relaxace ženy a aktivní zapojení partnera. Mezi nevýhody relaxační koupele patří: nemožnost použití CTG, kontraindikace EA a jiných sedativ (vedou k nízkému tlaku). Do hydroterapie zařazujeme relaxační - 17 -

koupele a sprchy, horké či studené obklady, případně termofory, které se přikládají na bolestivou bederní oblast. Relaxační koupel je taková, ve které je žena do doby vlastního porodu. Vlastní porod je pak realizován v nevodném prostředí. Partner se může přímo účastnit vodní koupele či sprchy. Během společné koupele se muž dotýká rodící ženy, která vnímá jeho doteky, jako jemnou a zároveň uklidňující masáž. Případně může muž nahřívat bříško či záda pomocí sprchové hlavice. [1, 2] Masáže Partner může ovlivnit masáží únavu a bolesti v oblasti krční páteře, ramen, lopatek, bederní páteře, kostrče či kolenou. K masážím se využívají převážně dlaně, ale můžeme použít i masážní pomůcky (tenisový míček, válečky). Jednou z možností může být využití tlakové masáže. Podstatou tlakové masáže je vytváření tlaku na bolestivé místo. Před samostatnou masáží, je dobré si danou oblast nahřát nebo schladit. Tato masáž se provádí ve stoje, vsedě či vleže. Při poloze ve stoje je důležité, aby žena byla zapřená např. o postel, parapet, žebřinu. Další možností je, aby si ji přidržoval partner jednou rukou v oblasti spony stydké a druhou vykonával masáž. Vyvíjený tlak je rovnoměrný a trvá po celou dobu kontrakce. Po kontrakci žena informuje partnera o účinku. Výhodou těchto masáží je zmírnění bolesti v dané oblasti. Dále pak může zapříčinit rotaci plodu ze zadního postavení na postavení přední a také se partner aktivně zapojí. Nevýhodou těchto masáží pro muže může být fyzická náročnost. Tlaková

masáž

v bederní

oblasti

se

provádí

v poloze

ve

stoje

nebo při zapření ženy. Partner stojí za ženou, ruce má na jejich hýždích a vyvíjí silný tlak směrem ke středu (viz příloha 3, s. 73). Tlaková masáž v oblasti kolen se provádí vsedě. Žena se usadí na židli, opře se o opěrátko a muž vyvíjí tlak zepředu na obě kolena (viz příloha 4, s. 74). [1, 17] Úlevové polohy Během první doby porodní je pro ženu důležitý pohyb a vyhledávání úlevových poloh. Rodící žena si během porodu sama intuitivně vyhledává úlevové polohy, které mění cca po 20-30 minutách. Úlevové polohy mají pozitivní vliv na snížení porodních bolestí, zlepšení průběhu porodu, na sestup dítěte do porodních cest (na základě gravitace) a zlepšují děložní činnost. Úlevové polohy

- 18 -

můžeme rozdělit na polohy: vleže, vsedě, ve stoje, ve dřepu a v kleku. Níže jsou popsány úlevové polohy, které jsou vhodné pro rodící pár (viz tab. 2). [1, 17]

Polohy

Druhy

Výhody - urychlení porodu - snížení bolestivosti kontrakcí

Stání s oporou o partnera

- soulad plodu a pánve - gravitace - tělesný kontakt s partnerem

Stání s nakloněním dopředu

- viz stání s oporou

k partnerovi

- snižuje bolest zad

Stání

- viz stání s oporou - změny v pánevních kloubech Pomalé tancování

- rotace a sestup plodu - partner může tlačit na záda a zmírnit tak bolest zad

Asymetrický stoj

- partner udržuje rovnováhu - rozšíření jedné strany pánve - rotace plodu - odpočinková poloha - zvyšuje TK

Leh

Na boku

- uvolňuje tlak na hemeroidy - volnější kostrč - tělesný kontakt s partnerem - snížení bolesti zad - gravitace - rozšiřuje pánevní vchod

Dřep na klíně

- při vlastním porodu zvyšuje tlak na fundus - snižuje tlak na kolena i

Dřep

kotníky - tělesný kontakt s partnerem

- 19 -

Dřep s oporou

- rotace a sestup plodu - gravitace - tělesný kontakt s partnerem - fyzicky náročné pro partnera

Závěs

- viz dřep na klíně - méně náročné pro partnera - využití pomůcek (balón,

Sed

Vzpřímený

židle atd.) - gravitace - využití masáží - tělesný kontakt s partnerem

Sed s oporou

- viz sed vzpřímený - snížení bolesti zad

Tab. 2: Úlevové polohy dle Penny Simkin

Relaxace Relaxace je stav či proces, který vede ke zklidnění psychického a fyzického tělesného napětí. Relaxace má za úkol zpříjemnit ženě porod a zmírnit porodní bolest. Porodní bolesti během porodu nejsou trvalé, přichází a odchází společně s děložními stahy. Při porodu je důležité, aby se žena maximálně uvolnila. Pokud je žena schopna uvolnit se i během kontrakce, zmírní se porodní bolesti a zrychlí se průběh porodu. Partner má za úkol připomínat partnerce, jak je důležité uvolňování celého těla. Dále pak upozorňuje na části těla, které nejsou uvolněné. Tyto skutečnosti partner oznamuje tichým a něžným hlasem. Při této příležitosti, může partner využít i dotyk. Dotyk působí na matku uklidňujícím dojmem a zároveň poukazuje na neuvolněné místo. Během porodu se přestávky mezi kontrakcemi snižují a intenzita bolesti se zvyšuje. V tuto chvíli se žena nedokáže během kontrakce maximálně uvolnit. Je proto důležité, aby se uvolňovala mezi jednotlivými děložními stahy. Nyní je na partnerovi, aby pomohl ženě se uvolnit. K uvolnění může posloužit teplá lázeň, změna úlevové polohy případně upoutání pozornosti.

- 20 -

Snaha odpoutat pozornost od bolesti, má vliv na snížení porodních bolestí. Rodící že se může soustředit na: - partnera (hlas, dotyk), - okolí (obrázky, hudbu), - vizualizace (příjemné vzpomínky, přirovnání mořských vln ke kontrakcím, myšlenky na nenarozené dítě). [1, 17] Dýchání Způsob dýchání je během porodu velice důležitý. Optimální dýchání má pozitivní vliv na uvolnění a uklidnění rodící ženy a zároveň mírní porodní bolesti a dodávají plodu i rodící ženě potřebné množství kyslíku. Dále pak dýchání ovlivňuje regulaci vnímaných emocí. Při nádechu žena vstřebává emoce, které prožívá a při výdechu vypouští negativní emoce a uvolňuje napětí v těle. Potřebné techniky dýchání se partneři naučí v předporodních kurzech. Na základě naučené technice dýchání se partneři aktivně zapojují a slouží rodící ženě jako předloha. Při dýchání mohou doprovázející osoby dýchat společně s rodící ženou nebo k ní hovořit. Mluvit mohou nejenom k ženě, ale i k nenarozenému dítěti. Partneři mohou společně tvořit i vlastní zvuky při výdechu např. AAAH, BAAA, PAAA, MAAA… Tyto zvuku ovlivňují psychický stav obou partnerů, uvolňují napětí v určitých oblastech a jsou i určitou oporou pro nenarozené dítě. Existují různé typy dýchání. Typ dýchání záleží na charakteru děložních stahů a na aktuální potřebě rodící ženy. Mezi nejčastější způsoby dýchání patří: Pomalé dýchání: Na začátku kontrakce se žena nadechuje volně nosem a vydechuje dlouze ústy. Toto dýchání se využívá převážně v 1. DP a má vliv na uvolnění napětí v různých částech těla např. pánevní dno. [1,17] Lehké (zrychlené) dýchání: Jedná se o uměle vytvořené dýchání, kdy rodící žena na začátku kontrakce dlouze a usilovně vydechne, následuje pomalé dýchání, které se zrychluje na základě intenzity kontrakce. Když kontrakce ustupuje, zpomaluje se rovněž i dýchání. Tento typ dýchání je náročný a proto se doporučuje jeho nácvik v období těhotenství. [1]

- 21 -

Uvolňující dýchání: Je vhodné praktikovat, během těhotenství nebo porodu. Toto dýchání slouží k uvolnění celého těla, využívají jej nejen rodící ženy, ale i jejich partneři. Jedná se o uvědomělé obvyklé dýchání, kdy se žena či její partner zaměří na své dýchání a při jeho výdechu se snaží vědomě uvolnit v místech, kde cítí napětí. Tento typ dýchání vede nejen k uvolnění, ale také ke snížení stresu a zefektivnění aktivity partnera. [17]

2.6.2 Druhá doba porodní Druhá doba porodní neboli doba vypuzovací. Tato doba začíná zánikem branky a končí vypuzením plodu. V této fázi porodu plod prochází porodním kanálem. Postup plodu je nesouměrný a přerušovaný, na základě intenzitě kontrakcí, břišního lisu, rozměrů pánevních, svalů a vazů pánevního dna a velikosti plodu. Během druhé doby porodní je na porodním sále přítomno více lidí. Tento počet závisí jednak na zvyklostech zařízení a jednak na průběhu porodu. Pokud se jedná o fyziologický porod, jsou přítomni na porodním sále rodící žena, doprovázející osoba, PA a lékař. V některých zdravotnických zařízeních se můžeme setkat s přítomností neonatologické sestry, která ošetří novorozence. Záleží na zvyklostech pracoviště. Pokud se jedná o porod spojený s patologií, je zde přítomen

i

neonatolog

a

neonatologická

sestra.

A

v neposlední

řadě

při akutním/plánovaném SC se setkáváme nejen s PA, lékařem, neonatologem, neonatologickou

sestrou,

ale

i

s asistujícím

porodníkem, anesteziologem,

anesteziologickou sestrou a s instrumentářem. Přítomnost více lidí působí negativně nejen na rodící ženu, ale i na jejího partnera. S příchodem většího počtu lidí může na partnera dopadnout úzkost, strach, šok, může jej postihnout kolapsový stav nebo se může cítit nepotřebný. Pokud se partner necítí dobře, může kdykoli opustit porodní sál a přijít zpět, až uzná za vhodné. Při druhé době porodní je důležité, aby partner respektoval a vykonával pokyny, které mu přidělí zdravotnický personál. V této fázi řídí pokyny PA nebo porodníka, kteří jej můžou požádat o fyzickou podporu při porodní poloze nebo o slovní podporu rodící ženě. V tuto chvíli je důležité, aby partner zůstal v klidu, aspoň na venek a podporoval svou partnerku a byl jí stále na blízku. Žena se pak cítí bezpečněji a má větší sebedůvěru. Partner může přispět nejenom slovní - 22 -

podporou, ale může tlumočit rady PA příp. porodníka, které často žena nevnímá. Dále může partner popisovat prořezávání hlavičky a následné vypuzení hlavičky. Po vypuzení plodu se stanou oba partneři rodiči. Zalije je vlna emocí a oba prožívají nejintenzivnější chvíle svého života. [1, 18, 19]

2.6.3 Třetí doba porodní Neboli doba k lůžku, jedná se o porod placenty, pupečníku a plodových obalů. Třetí doba porodní nastává ihned po porodu novorozence a končí po porodu placenty. Porod placenty by se měl uskutečnit nejpozději do hodiny po porodu plodu. Po vybavení plodu ukáže PA nebo porodník narozeného novorozence jeho rodičům. V této fázi by měl být proveden skin to skin na těle matky a novorozence (kůže na kůži). Doprovázející osoba si může přestřihnout pupeční šňůru v místě, kde mu určí PA nebo porodník. Pupeční šňůra je poměrně pevná a kluzká, její přestřihnutí žádá větší úsilí. Po přestřihnutí pupeční šnůry se novorozenec přemisťuje na vyhřátý novorozenecký box, kde je ošetřen. Dítě je ošetřeno PA nebo neonatologickou sestrou, záleží na zvyklostech pracoviště a způsobu porodu. Novorozenec je osušen od plodové vody, následně dochází k ošetření pupečního pahýlu. Pak dochází k identifikaci novorozence a zjištění jeho tělesných proporcí (délka a váha). Nakonec je dítěti provedena kredeizace. Během ošetření novorozence může partner vytvářet první fotografie svého potomka a může asistovat PA/dětské sestře při identifikaci novorozence. Ošetření se může provést i na těle matky, záleží opět na zvyklostech zdravotnického zařízení a dále také na přání matky. Po ošetření se vkládá dítě do náruče otce. Tímto dochází k prvnímu fyzickému kontaktu mezi otcem a dítětem, a také se začíná budovat osobní vztah mezi nimi. Pro partnera je to hluboce emotivní a nezapomenutelný zážitek. Pokud nedošlo po ošetření k odloučení placenty, je vhodné přiložit dítě k prsu matky. Díky stimulaci její bradavky dochází k uvolňování oxyticinu jejím těle, který podporuje kontrakci děložní a odlučování placenty. [1, 18,19]

- 23 -

2.6.4 Čtvrtá doba porodní Během čtvrté doby porodní neboli během poporodního období jsou matka, otec i dítě na porodním sále. Tato doba trvá dvě hodiny. Matka je zkontrolována lékařem, jestli nedošlo k poranění během porodu. Následně dochází k pravidelným kontrolám PA. Ta hodnotí celkový zdravotní stav ženy, fyziologické funkce, sleduje krevní ztráty a zavinování dělohy. Dále podporuje a edukuje matku o prvním přiložení dítěte k prsu. Ideální je dvou hodinový nepřetržitý skin to skin na těle matky. Ten má pozitivní vliv na utváření vzájemného vztahu mezi matkou a novorozencem, dále odbourává stres a negativní myšlenky na průběh porodu. U novorozence posiluje imunitu. Během čtvrté doby porodní PA informuje matku o důležitosti kojení. Zmiňuje se o výhodách častého a časného přikládání a o významu colostra (mleziva) a mateřského mléka. Dále ženu edukuje v oblasti hygieny. Ve čtvrté době porodní si partneři vyměňují své pocity a dojmy, komunikují s novorozencem a vzájemně si užívají nezapomenutelné okamžiky. V tuto chvíli by si měl partner užívat každé chvilky s dítětem a partnerkou. Měl by hovořit na dítě a hladit jej. Tím navazuje a prohlubuje vzájemný vztah s novorozencem. V tuto chvíli je muž potřebný i pro matku. Ta potřebuje cítit jeho lásku, štěstí a stále ji může být potřebný na uspokojení jejich potřeb. Může jí pomáhat při změně polohy, při přesunu do sprchy a také při komunikaci s personálem. Žena je hodinu a půl na lůžku s dítětem, kde dochází k podpoře kojení a navazování jejich vzájemného vztahu. Následně je ženě dodáno jídlo. Po jídle PA se ženou poprvé vstává, žena jde následně do sprchy. Ve sprše se snaží poprvé po porodu vymočit. Pokud je vše v pořádku, čtvrtá doba porodní končí a žena je přeložena na poporodní oddělení. Dítě je převezeno na neonatologické oddělení, kde je ošetřeno neonatologem. Partner odchází z nemocničního areálu, případně doprovází matku na poporodní oddělení. Záleží na zvyklostech zařízení a na rozhodnutí partnerů. [5, 18]

- 24 -

2.7 Poplatky za přítomnost doprovázející osoby u porodu

Dne 1. 4. 2012 vyšel v účinnost zákon č. 372/2011 sbírky o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. V tomto zákoně se hovoří o tom, že pacient má právo na přítomnost osoby blízké nebo na osoby, které si vybere sám pacient. Tyto osoby nesmí narušovat poskytnutí zdravotních služeb a musí být v souladu s vnitřním řádem a právními předpisy. Tento zákon se například netýká osob, které se nachází ve vazbě. Porodnice

povolují

a

podporují

přítomnost

doprovázející

osoby

na porodním sále. Jsou si vědomy, že otec u porodu má pozitivní vliv na ženu. Porodnice jsou však stále nemocniční subjekty a je důležité na nich dodržovat jejich vnitřní řády a právní předpisy. Ty souvisí především s hygienickým režimem. Proto se setkáváme s poplatky, které souvisí s doprovázející osobou u porodu. Tyto poplatky zahrnují nemocniční oblečení, drobné občerstvení pro partnera, edukace a konzultace se zdravotnickým personálem, dále také vodu a elektřinu. Ceny těchto poplatků se pohybují řádově kolem několika set korun, záleží na nemocničním zařízení. Můžeme se setkat i s nemocnicemi, které nevybírají poplatek za doprovod u porodu. Tyto nemocnice mají upravené vnitřní předpisy o doprovázející osobě. [22]

- 25 -

3 Praktická část

3.1 Formulace problémů Tato práce se zabývá doprovázejícími osobami (otci) během těhotenství a porodu samotného. Zaměřuje se na především na emocionální stránku muže, který si prožil těhotenství a porod ženy v roli doprovázející osoby. Práce zmiňuje skutečné příběhy otců.

3.2 Cíle práce Cíle této bakalářské práce jsou rozdělené na hlavní cíl a jednotlivé dílčí cíle. Hlavní cíl: - zjistit důvody přítomnosti doprovázejících osob u porodu. Dílčí cíle: - zjistit jednotlivé emoce doprovázejících osob při zjištění těhotenství, - zjistit jak prožívají doprovázející osoby těhotenství, - zjistit, zda doprovázející osoby navštěvují prenatální vyšetření společně s těhotnou ženou, - zjistit, jak na doprovázející osoby působí ošetřující lékař v prenatální poradně, - zjistit, jestli se doprovázející osoby účastní předporodních kurzů, - zjistit, jestli se doprovázející osoby účastní schůzek s PA, - zjistit, zda předporodní kurzy či schůzky s PA ovlivnily doprovázející osoby, - zjistit postoj partnerek k doprovázejícím osobám u porodu, - zjistit jednotlivé emoce doprovázejících osob během porodu, - zjistit, zda byly doprovázející osoby podporovány zdravotnickým personálem, - zjistit zda jsou doprovázející osoby informovány o poplatku za jejich doprovod u porodu.

- 26 -

3.3 Výzkumné otázky 1) Jaké pociťují doprovázející osoby pocity, když zjistí těhotenství své partnerky? 2) Jak prožívají doprovázející osoby těhotenství? 3) Účastní se doprovázející osoby prenatálních vyšetření společně s těhotnou ženou? 4) Jak působí lékař na doprovázející osoby během prenatálních vyšetření? 5) Navštěvují doprovázející osoby předporodní kurzy? 6) Účastní se doprovázející osoby schůzek s PA? 7) Jaký je postoj těhotných žen na doprovázející osobu u porodu? 8) Chtějí se doprovázející osoby účastnit porodu? 9) Jaké prožívají doprovázející osoby emoce během porodu? 10) Jak reaguje zdravotnický personál na doprovázející osoby? 11) Informuje zdravotnický personál doprovázející osoby ohledně souvisejících poplatků?

3.4 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Nejdříve jsem zpracovala teoretickou část, ve které jsem využila sumarizační metodu. Tato metoda využívá poznatků z mnoha různých zdrojů. V teoretické části se zaměřuji především na partnery, i když zde zmiňuji i jiné možnosti doprovázejících osob. Dále se zabývám těhotenstvím a porodem z pohledu partnera a popisuji jednotlivé alternativní metody, které mohou doprovázející osoby provádět během těhotenství a porodu. Na závěr teoretické části zmiňuji poplatky v souvislosti s doprovázející osobou u porodu. V praktické části využívám kvalitativní metodu. Při sběru informací jsem využila polo-strukturované rozhovory (viz příloha 2, s.). Otázky byly definovány tak, aby bylo následně dosaženo výzkumných cílů. Na začátku rozhovoru jsem se zeptala na anamnestické údaje (věk, vzdělání, počet dětí). Následně jsem pokládala otevřené otázky, ve kterých jsem se zajímala o prožívání těhotenství a porodu z pohledu partnera. Sběr dat proběhl během března 2015. V tomto období bylo shromážděno 11 rozhovorů s otci, kteří se účastnili vaginálního porodu. Respondenti se účastnili minimálně

- 27 -

jednoho vaginálního porodu. Tito dotazování mají dítě do 2 let. Věk dotazovaných se pohyboval od 24 let do 46 let. Rozhovory, které jsem vedla s otci, byli z okolí Ostravy. Respondenti byli informování nejdříve slovně, k čemu slouží tento rozhovor a následně jim byl předložen i Informovaný souhlas (viz příloha 1, s.), který byl následně jimi podepsán. Rozhovory probíhali v klidném domácím prostředí, bez přítomnosti partnerky a jejich dětí. Rozhovory trvaly maximálně 45 minut a dotazování měli dostatek prostoru k vyjádření. Tyto dialogy byly zaznamenány v audio podobě. Následně byly rozhovory přepsány a zpracovány. Výsledky tohoto šetření jsou shrnuty v diskuzi a závěru této bakalářské práce.

3.5 Rozhovory a jejich analýza

3.5.1 Rozhovor a analýza č. 1 Anamnestické údaje: Věk: 35 Vzdělání: SŠ s maturitou (2x maturita) Počet dětí: 1 „Účastnil jsem se jednoho porodu. S přítelkyní jsme plánovali miminko víc jak 9 měsíců. Takže to byla radostná zpráva, když jsem se dozvěděl, že je přítelkyně těhotná. Rozhodně to bylo plánované. Hrozně jsem si přál mít holčičku. Těhotenství samotné jsem nijak neprožíval, vnímal jsem, že se přítelkyni zvětšuje břicho, ale jinak probíhalo vše jak před těhotenstvím. Kolikrát mě ale zamrzelo, že si s přítelkyní nemůžu dát sklenici vína. Do předporodních kurzů chodila přítelkyně sama. Žádného kurzu nebo přednášky pro pár či otce jsem se neúčastnil. Jednak jsem měl moc práce, jednak mě to moc nezajímalo a věřil jsem přítelkyni, že to zvládne sama. Kdyby mi, ale řekla, tak bych šel. I na porodní sál se šla podívat sama. U gynekologa jsem byl s přítelkyní jednou. Doktor byl nepříjemný, vůbec mi nevěnoval pozornost a nebylo mu rozumět. Při odchodu jsem měl jenom informaci, že plod má velkou hlavu. Když mi přítelkyně sdělila, že budeme mít chlapce, byl jsem zklamaný. Hrozně jsem si přál holčičku, to se mi nelíbilo, ale časem jsem se začal těšit i na kluka. Celé těhotenství probíhalo v pořádku. Během těhotenství jsme se s přítelkyní bavili o účasti u porodu. Ona mě tam chtěla. Chtěla mít pocit jistoty, že kdyby - 28 -

se něco dělo, tak zasáhnu, a že bude někoho znát v cizím prostředí. Já osobně jsem měl pocit, že tam nepotřebuju jít. Ale co bych neudělal pro svou paní, navíc jsem byl zvědavý a chtěl jsem dělat přítelkyni podporu a ochranu. Díky tomu, že chlapec nechtěl ven, byl naplánovaný vyvolávaný porod. Přijeli jsme do nemocnice společně s naší kamarádkou PA, která tam pracuje. Díky známostem jsem neplatil za doprovod u porodu. Dostal jsem zelený obleček a šli jsme na sál. Byli jsme na nadstandartním pokoji a bylo tam všechno: vana, postel, televize, stetoskop. Po uvedení do pokoje nás přišli přivítat všichni doktoři i pan primář. Personál se k nám choval moc pěkně. Když přítelkyni začali vyvolávat porod, začali jí porodní bolesti. Přišlo mi to hrozně líto a nikdo mi neřekl, co mám dělat, tak jsem si ji snažil rozveselit. Vzal jsem si stetoskop a hrál jsem si na doktora. To jí vůbec nepomohlo, jen mi začala nadávat. Žádné úlevové polohy ani nic jsem pořádně nedělal. Partnerka byla jenom na posteli nebo ve sprše. Hlavně se jí věnovala ta naše kamarádka. Jelikož jí ty bolesti, hrozně bolely, tak jí byl nabídnut epidurál. Díky známosti jsme opět nic neplatili, ale jinak by po nás chtěli tuším 1200kč. Ten ji trošku pomohl. Jelikož to trvalo dlouho a váhový odhad byl přes 4 kg a přítelkyně je drobná, tak byl následně domluvený SC. Přítelkyni dali cévku, omotali nohy a zavedli na operační sál. Mě poslali za sklo, kde jsem se mohl dívat. Když si přítelkyně lehla, rozběhl se jí porod. Tak mě přivedli zase k ní. Personál byl naštvaný, že zašpinila operační sál. Jak jsem přišel, už jsem viděl vlasy našeho syna, pak přišla hlava a náhle byl celý na jejím pupku. Když jsem přestřihnul pupeční šňůru, tak jsem šel společně s dětskou sestrou do dětského boxu. Tam mi řekla míru a váhu. Tam jsem poprvé něco cítil. Jinak během celého porodu jsem nic nepociťoval. Bylo mi jen líto, že přítelkyně trpí. Celé mě to dojalo, nebyl jsem schopný vyslovit jméno dítěte. Sestřička se mě musela na něj ptát 3x. Naše dítě bylo celé rozmočené a hlavu mělo jak ragbyový míč. Chtěl jsem a hlavně jsem čekal hezké miminko. To byl hrozný šok. Chtěl jsem mu tu hlavu zatlačit, ale sestřička mi to zakázala, a vysvětlila mi, že se to spraví. I přes její informace, jsem z toho měl ještě dlouho špatné spaní. A trvalo to dlouho, než se mu to spravilo. Pak dítě někam odvezli a přítelkyně mě poslala dom. Kdyby bylo nějaké příště, opět bych tam nemusel jít. Nic mi to nepřineslo, jen jsem viděl krev, unavenou a bolestivou přítelkyni a škaredé dítě. Ale kdyby si to přála má přítelkyně, tak bych opět šel. Během celého porodu jsem stejně spoléhal hlavně na tu naši kamarádku. Přítelkyně byla ráda, že jsem tam byl, ale taky říkala, že největší podpora byla ta kamarádka.“

- 29 -

Analýza rozhovoru č. 1: Z rozhovoru vyplívá, že partner měl ze zjištění těhotenství radost. Těhotenství bylo plánované. Během těhotenství nepociťoval výrazné změny. Těhotenství probíhalo bez komplikací a partner se zabýval především svými problémy a ve všem spoléhal na svou partnerku. Otec dítěte se zúčastnil jednoho prenatálního vyšetření společně s partnerkou. Z této návštěvy odcházel otec dítěte zklamaný a naštvaný. Ošetřující lékař ignoroval partnera a nepodal mu dostatek potřebných informací. Pohlaví dítěte jej zamrzelo a negativně zasáhlo, následně se s tím smířil a začal se těšit i na chlapce. Partner se neúčastnil žádné přednášky ani předporodních kurzů. Během těhotenství s partnerkou diskutovali o přítomnosti u porodu. Partner se účastnil porodu hlavně kvůli těhotné ženě a dalšími důvody byla zvědavost, ochrana a jistota pro ženu. Po příjezdu do nemocnice byla doprovázející osoba upozorněna na veškeré poplatky. Doprovázející osoba byla osvobozena od poplatků, díky známým zaměstnancům v nemocnici. Tohoto porodu se účastnil otec a PA. Partner během porodu nepomáhal rodící ženě. Nevěděl, co má dělat a spoléhal především na PA. Partner pociťoval během porodu lítost a bezradnost. Po vypuzení dítěte, dopadl na partnera šok, čekal jiný vizuální pohled na dítě. Doprovázející osoba popisovala převážně kladně zdravotnický personál v porodnici. Z tohoto rozhovoru usuzují, že partner neprožíval nijak zvlášť období těhotenství. Prenatální vyšetření na něj působilo negativně stejně jako pohlaví dítěte. K porodu se nechal ovlivnit partnerkou a samotný porod na něj také nepůsobil pozitivně.

3.5.2 Rozhovor a analýza č. 2 Anamnestické údaje: Věk: 26 Vzdělání: SŠ odborné Počet dětí: 1 „Když mi manželka řekla, že čekáme miminko, tak to bylo úplně super. Oba jsme to plánovali, ale nečekali jsme, že to přijde tak hrozně rychle. Ale rozhodně to bylo super a byl jsem strašně šťastný. Těhotenství bylo taky super. Žádný problém během těhotenství nebyl. Oba jsme si to užívali. Manželce jsem se snažil maximálně pomáhat. Během těhotenství, jsem žádné předporodní kurzy nenavštěvoval a ani má manželka. Na začátku - 30 -

těhotenství, jsem manželku jenom doprovázel ke gynekologovi. Pak jsem chodil už s ní do ordinace, jak začala chodit manželka na testy, jestli je miminko zdravé. To jsme chodili na ty speciální testy do Ostravy. Za ty jsme si připlatili 1000kč. Chodil jsem tam s ní, jak mi to práce dovolila, ale manželka si domlouvala termíny na odpoledne, takže to bylo v pohodě. Doktor byl příjemný a v pohodě. Vše nám vždycky ukázal a vysvětlil. Pohlaví jsme chtěli znát. Z počátku jsem si přál kluka, ale pak jsem chtěl holku a na UZ nám ukázali, že to bude holka. Tak jsem měl z toho radost a moc jsem se na ni těšil. Ale hlavní bylo, aby manželka a dítě bylo zdravé. Když se blížil termín porodu, tak k nám přišla PA z Karvinské nemocnice. Všechno nám vysvětlila, jak probíhá porod, že má 4 fáze. Dále nám řekla, co všechno si máme vzít do nemocnice s sebou a kdy tam máme přijít. Pak nám taky řekla, jak vypadá porodní sál, co k čemu slouží a zkoušeli jsme si doma různé polohy a styly dýchání, abych věděl, jak můžu manželce pomoc. Řekla nám samé zajímavé věci. S PA jsme strávili jedno celé odpoledne. Oběma nám tato přednáška hrozně pomohla. Oba nás uklidnila, protože jsme se oba toho porodu báli a nevěděli jsme do čeho jdeme. Jo určitě mě utvrdila v tom, že tam chci být s manželkou. Do porodnice jsme jeli, jak manželce praskla voda. Tak jsme sbalili a vyrazili do porodnice. V porodnici jsme byli kolem 8 ráno, ale manželka neměla kontrakce, tak mě poslala domů, že mi pak zavolá, až se něco bude dít. Tak jsem pak za ní přišel kolem 14:30 a čekal jsem, že se ještě nic dít nebude, tak jsem si přinesl občerstvení, že se budu dívat na pohádky, protože bylo 26.12. Když jsem tam přišel, tak jsem si musel zaplatit nemocniční oblečení za 50kč. Jinak jsem nic neplatil. Jelikož manželka měla silné kontrakce, tak jsem se na pohádky nedíval a snažil jsem se jí pomoc. Bylo hodně super, že službu měla ta PA, která u nás měla tu přednášku. To jsme byli s manželkou moc rádi, ale byla to náhoda. S manželkou jsme byli hodně ve vaně spolu, kde jsem ji hladil, utěšoval, masíroval záda. Pak jsme vše dělali i na posteli a na křeslech. My jsme toho dělali. PA tam byla skoro pořád s námi a říkala nám, co máme dělat a zkoušet. Snažil jsem se s manželkou komunikovat a neustále jsem ji podporoval. Ale byli chvíle, kdy jsem byl zoufalý, že manželce nemůžu pomoc od bolesti a únavy. Trvalo to strašně moc dlouho a bolelo ji to a byla hrozně unavená a vyčerpaná. Jelikož pak měla manželka ty přístroje na sobě, tak jsem ji pak říkal, kdy přichází ty kontrakce a furt jsem s ní dýchal. Furt jsem jí to ukazoval, dýchali jsme spolu. To manželka ocenila ze všeho nejvíc. Navíc jsem ji 13 hodin říkal, že už to za chvilku bude. Za to moc ráda nebyla, protože to furt nebylo. Jak už přišlo na řadu tlačení, tak byla strašně vyčerpaná. Navíc tam přišlo strašně moc lidí, najednou tam bylo kolem 8 lidí. Když přišel doktor, takový mladý, moc jsem mu nevěřil. Navíc byl hrozně arogantní a dominantní. - 31 -

Vůbec na mě nepůsobil dobře. Ale díky němu se narodila naše dcera. Začal všem říkat, co mají dělat, a za 5 minut jsme měli dcerku na světě. To zas ukázal, že je dobrý a změnil jsem na něho názor. Jo jo v Karviné rodí doktor. Ale když porodil dceru, tak mu malá pokadila celé kalhoty, tak vulgárně nadával, což bylo neprofesionální. Když se malá narodila, tak ji vzala sestřička a šli ji s paní dětskou doktorkou zkontrolovat. Ani pupeční šňůru jsem si nepřestřihl, protože to bylo všechno hrozně rychlé. Tak jsem malou fotil a koukal jsem na ni, a jak ji zkontrolovali, tak mi ji dali v peřince hned do ruky. Jsem ji nechtěl, protože jsem se bál, že je malinká, i když měla přes 4kg. Byl jsem v tu chvíli hrozně šťastný. Byl jsem první, kdo malou viděl, byla tak krásná. Ani manželka ji pořádně neviděla, protože dítě hned brali. Malá byla krásná a já byl na malou a hlavně na manželku hrozně moc pyšný. Větší štěstí a radost jsem nezažil. Manželka byla strašně unavená a vyčerpaná, tak si malou hned po porodu ani neužívala. Porod byl hrozně náročný. Všechno to bylo hrozně náročné, ale jsem rád, že jsem tam byl. Nelituju toho a šel bych do toho rozhodně znovu. Myslím si, že jsem manželce hrozně moc pomáhal. Sám jsem si celý porod užíval, i když to bylo náročné. Jsem toho názoru, že každý chlap by měl být v této chvíli s manželkou či partnerkou, jednak je to oba sblíží, a jednak má pak ke své partnerce mnohem větší úctu. Věděl jsem od začátku, ještě před otěhotněním, že tento zážitek chci prožít s manželkou a věděl jsem, že toho nebudu litovat. Všechno bylo hrozně super těhotenství i porod. Manželka si zpočátku těhotenství nebyla jistá, jestli mě tam chce. Ale domluvili jsme se předem, že pokud to bude někomu z nás nepříjemné, tak odejdu. V období šestinedělí jsme se o tom všem bavili. Oba jsme si navzájem poděkovali a oba jsme zářili štěstím a spokojeností. Byl to nejintenzivnější a nejkrásnější zážitek v mém životě.“ Analýza rozhovoru č. 2: V tomto rozhovoru si partner radostně užíval těhotenství i porod samotný. Těhotenství bylo plánované. V těhotenství se snažil manželce pomáhat. Navštěvoval s partnerkou prenatální vyšetření a rozhodli se investovat peníze do placeného vyšetření. Lékař v poradně působil na partnera kladně. Vystupoval příjemně a podal partnerovi dostatek potřebných informací. Partner nenavštěvoval žádné předporodní kurzy. Manželé si domluvili primární PA, která jim poskytla veškeré důležité informace o průběhu porodu, porodním sále. Dále s nimi nacvičila základní techniky, které se využívají u porodu. PA měla pozitivní vliv na partnery. Oba je uklidnila a připravila na porod. Partner byl od začátku přesvědčený o tom, že se účastní porodu. Mezi manžely proběhla i vzájemná - 32 -

diskuze na toto téma, která neovlivnila partnera. Po příchodu na porodní sál si partner zaplatil 50kč za zdravotnické oblečení. Porod partner prožíval partner převážně pozitivně. Partner využíval naučené techniky, cítil se potřebný a zdravotnický personál (PA) jej podporoval. Zároveň partner udává únavu a vyčerpanost nejen partnerky. Dále zmiňuje lítost a bezmocnost. Po vypuzení dítěte se cítil šťastný, dítě bylo zdravé a krásné. V období šestinedělí si manželé promluvili o celém porodu a vzájemně si poděkovali. V tomto rozhovoru si otec, partner pozitivně užíval období těhotenství i období porodu. Partner udává pocit radosti a štěstí při zjištění těhotenství. Kladně hodnotí návštěvy v prenatálních poradnách. Partner nenavštěvoval předporodní kurzy, ale byl přítomen u osobní schůzky s PA, která pár uklidnila a edukovala. Dále utvrdila partnera, aby se partner účastnil porodu. Manželé si domluvili podmínky doprovázející osoby u porodu. Samotný porod byl pro partnera rozporuplný. Z jedné strany si připadal potřebný. Uvědomoval si, že dává partnerce vše, co potřebuje. Dodával jí sílu, podporoval jí, pomáhal psychicky i fyzicky, dokazoval jí lásku a komunikoval s ní. Na druhou stranu cítil bezmocnost, lítost, únavu a prožíval veškeré emoce své manželky. Narození dítěte byl pro partnera nejintenzivnější a nejkrásnější zážitek v jeho životě.

3.5.3 Rozhovor a analýza č. 3 Anamnestické údaje: věk: 26 vzdělání: SŠ odborné počet dětí: 1 „S partnerkou jsme těhotenství plánovali. Bohužel jsme první plod samovolně potratili v prvních 3 měsících. To nás oba moc zasáhlo. Následně 2 měsíce potom partnerka znovu otěhotněla. V prvním okamžiku mě napadlo, že zase potratíme. Měl jsem z toho hrozný strach. Když pominuly 3 měsíce a největší riziko bylo za námi, uvědomil jsem si, že díky dítěti ztratím veškerou svobodu a mou volnost, kterou jsem v tu chvíli měl. Věděl jsem, že přijde spousta povinností, že veškeré volné finance na zábavu budeme muset investovat do dítěte. V tu chvíli jsem si uvědomil, že to dítě nechci, že nejsem na něj ještě připravený, že mi vyhovuje život, který s partnerkou vedu. Partnerka se na dítě moc těšila. Nic jsem jí o svých pocitech neřekl. Stáhl jsem se do sebe a začal si užívat. Vše co se dělo - 33 -

doma mi bylo fuk a tomuto tématu jsem se vyhýbal velkým obloukem. Neustále jsem byl někde v tahu, užíval jsem mých kamarádů a většinu času jsem trávil v hospodách. Partnerce se to nelíbilo, ale chtěla mít otce pro své dítě, byť jsem rozhodně nebyl ukázkový partner. Těhotenství uteklo hrozně rychle a nic si z něj nepamatuju. Všechno řešila má přítelkyně. Ani nevím, jestli někde chodila na předporodní kurzy nebo jak často chodila na vyšetření. Vím, že jsme si přáli znát pohlaví. Přál jsem si kluka, ale nepamatuju si, jak jsem reagoval, když mi to partnerka oznámila. Když partnerce praskla voda, já se zrovna vrátil z hospody. Musel jsem volat kamarádovi, aby nás odvezl do nemocnice. Propadal jsem panice. Věděl jsem, že jsem opilý, že moje partnerka bude rodit. Nevěděl jsem co čekat, nic jsem nevěděl ani o porodu ani o dětech. Partnerce bylo doporučeno rodit v Ostravě, že jsou tam větší specialisti, a že se může něco stát, když si prošla potratem. Byli jsme v normálním pokoji, chtěl jsem aspoň nadstandard pro mou partnerku, ale to se musí objednávat dopředu, někdy v průběhu těhotenství. Za účast u porodu jsem nic neplatil. Během porodu jsem nic nedělal, jen střízlivěl. Seděl jsem vedle ní a nadával si, že mi není dobře. Když partnerka začala tlačit, tak to moc hezké nebylo. Nečekal jsem, že uvidím všechno co se tam dole děje. Když sestřička viděla, jak jsem zelený, tak mě rychle posadila a dala mi napít. Navíc tam byla samá krev, smrad, partnerka tak vzdychala a křičela. Partnerka to měla super v tom, že za 2 hodiny od příjezdu do porodnice porodila zdravého kluka. Po ošetření dítěte druhou sestřičkou jsem dostal našeho chlapečka do ruky. Ano, dali mi jej v peřince. Bál jsem se, že mu ublížím, tak jsem jej dal rychle partnerce. Jak jsem uviděl spokojenou partnerku a mého syna v její náruči uvědomil jsem si, že jsem šťastný, sice mi bylo zle, ale cítil jsem radost a štěstí. Po porodu mě partnerka poslala dom. Doma jsem vystřízlivěl, zavolal jsem rodině a kamarádům. V tu chvíli přišli výčitky. Zjistil jsem, že jsem nebyl vzorný partner během těhotenství. Uvědomil jsem si, že sám jsem si nic neužil z tohoto období. Neužil jsem si ani těhotenství ani porod. Teď když o tom takto mluvím po roce a půl, tak mi je do pláče, z toho jak jsem se choval. Nikdy to už nevrátím zpět a ani to nemůžu vymazat z mého života. Ani partnerce to nemám jak vynahradit. Sice se teď strašně snažím a jsme šťastná rodina, stále mám výčitky. K porodu jsem šel kvůli partnerce. Přála si mě tam mít a já jí chtěl splnit aspoň něco. Kdybychom čekali další miminko, pojal bych to celé jinak. Užil bych si těhotenství, pomáhal bych partnerce, stále bych s ní komunikoval o našich pocitech a k porodu bych šel, abych si tím prošel a nevnímal jen krev, smrad a hekání mé partnerky. Ani nevím, jak se mám vyjádřit ke zdravotnickému personálu, protože si to nepamatuju. Ke všem těm výčitkám se hrozně stydím a obdivuju mou partnerku, že je stále po tom všem se mnou.“ - 34 -

Analýza rozhovoru č. 3: Z tohoto rozhovoru vyplynulo, že doprovázející osoba hodnotila kladně zpočátku jen oznámení o těhotenství. Těhotenství bylo plánované. S odstupem času bylo pro partnera negativní i samotné otěhotnění. Prvně si partneři prožili negativní zkušenost, kterou otec nestačil vstřebat a zpracovat. Následně si partner uvědomil, že není na dítě připravený, a že si to dítě nepřeje. Otec dítěte se uzavřel a začal vyhledávat kamarády a restaurační zařízení. Téma těhotenství, dítě, rodina se snažil vytěsnit ze svého života. Partner se neúčastnil žádného prenatálního vyšetření ani žádné přednášky pro páry či doprovázející osoby. Porodu se účastnil na žádost partnerky, a také z pocitu viny. Porod na partnera nepůsobil dobrým dojmem. Jednak měl problémy se svým fyzickým a duševním stavem, a jednak nebyl dostatečně informován. Negativně na něj působila krev, zvukové projevy partnerky a smrad. Doprovázející osoba hodnotila kladně první kontakt dítěte a matky. Otec dítěte nebyl schopný se vyjádřit ke zdravotnickému personálu. Otec za účast u porodu neplatil. Partner by se k dalšímu těhotenství a porodu stavěl zcela jinak. V tomto případě nebyl partner připravený na roli otce. Na začátku těhotenství prožíval strach a následně docházelo k popírání dítěte. Otec se uzavřel do sebe a nikomu se nesvěřoval o svých pocitech. Celé těhotenství ignoroval stejně jako porod samotný. Jízdu do porodnice prožíval negativně. Panikařil, nebyl dostatečně informován a nebyl připravený ani na porod ani na dítě. Samotný porod se mu nelíbil. Vnímal nepříjemné prostředí. Porodu se účastnil na přání partnerky. Porod ignoroval a byl pasivní do doby, než došlo k vypuzení dítěte. Pohled na první kontakt matky a dítěte mu změnil pohled na celou situaci.

3.5.4 Rozhovor a analýza č. 4 Anamnestické údaje: Věk: 43 Vzdělání: SŠ s maturitou Počet dětí: 1 „S manželkou jsme se účastnili jednoho společného porodu. Miminko jsme si přáli víc jak 2 roky. Takže to bylo rozhodně víc jak plánované. S manželkou jsme měli problém otěhotnět. Často docházelo ke spontánním potratům. Nakonec jsme byli nuceni podstoupit - 35 -

umělé oplodnění. Po více jak dvou letech se nám to povedlo. Byli jsme oba hrozně moc šťastni, hlavně po nejrizikovějších prvních třech měsících. Osobně jsem si celé těhotenství strašně užíval a měl jsem po celou dobu strašnou radost. Těhotenství probíhalo bez komplikací. Často jsem na nenarozené miminko mluvil a hladil těhotenské bříško. Na pravidelné prohlídky jsem chodil se svou manželkou od začátku. Lékař nám podával pravidelné informace a působil na mě přátelsky a odborně. Dostali jsme i fotky z ultrazvuku. Během těchto návštěv nám bylo sděleno, že čekáme kluka. Pohlaví jsme chtěli znát oba a bylo nám úplně jedno, jestli to bude kluk nebo holka. Na žádné předporodní kurzy jsem nechodil. Ani jsem nechodil na žádné přednášky. Dokonce nikde nechodila ani moje manželka. Jediné kde jsme spolu byli, byla návštěva porodního sálu v Karviné. Tam nám ukázali porodní sál, vysvětlili nám, jak to tam v praxi chodí, co si máme vzít do porodnice a zmínili se i o poplatku za přítomnost otce u porodu. Bohužel si už nepamatuju, kolik jsme platili a co to všechno zahrnovalo. Pamatuju si jen, že jsem měl zelený nemocniční oděv. S manželkou jsme se nebavili o tom, jestli budu u porodu. Od začátku jsme všem říkali, že tam budeme spolu. Partnerka mě tam samozřejmě chtěla. Tvrdila a tvrdí, že jsme oba rodiče a oba se toho máme účastnit. Její názor jsem sice znal, ale nijak mě neovlivnil, protože jsem to chtěl sám. Chtěl jsem se účastnit porodu, hlavně kvůli toho, aby mě syn vnímal hned od narození. Aby věděl, že to jsem byl já, co jej hladil a mluvil na něj. Dále pak jsem byl zvědavý, jak to všechno probíhá a taky jsem v tom manželku nechtěl nechat samotnou. Jelikož jsme do porodnice přijeli večer, tak jsme měli celou hekárnu pro sebe. Manželka využívala hlavně gymnastický balón a sprchu a pak šla na to. Aktivně jsem se nijak nezapojoval, protože mám šikovnou ženu a ta si nenechala do ničeho kecat. Navíc jsem ani nevěděl jak. Během porodu jsem se hrozně těšil na našeho syna. Už jsem se jej nemohl dočkat a měl jsem myšlenky jenom u něj. Přemýšlel jsem, jak bude vypadat, komu bude podobný, jestli pozná můj hlas. Byl jsem šťastný, že už tu bude s námi. Nepříjemný pocit jsem měl jenom z toho, že může přijít nějaká komplikace. To jsem si rozhodně nepřál. Jinak to manželka zvládala skvěle. Ani jsem si pupeční šňůru nepřestřihl, nechtěl jsem. Přestřihl ji doktor. I když jsem manželce přímo nepomáhal, určitě byla ráda za mou přítomnost, to určitě nejvíce ocenila. Po narození našeho prvorozeného syna a po jeho ošetření, jej vložili do jezdící postýlky. Hned jsem se jej ujal, protože manželku dával doktor ještě dohromady. Vzal jsem si postýlku a projel jsem s ním celý porodní sál. Vše jsem mu ukázal, popsal a hovořil o všem, co spolu budeme všechno dělat. Všichni na porodním sále včetně moji manželky ocenili včasnou starost o dítě. Byl jsem štěstím bez sebe. Měl jsem zdravé dítě a zdravou super manželku. Konečně jsme byli - 36 -

rodina. Zdravotní personál na mě působil příjemně. Vysvětlovat mi nic nemuseli, všechno jsem viděl a jak už jsem říkal, nebyl jsem aktivní otec u porodu. V období šestinedělí jsme s manželkou diskutovali o porodu, manželka byla se vším spokojená a já se těšil hlavně na konec šestinedělí. Poděkování nebylo potřeba, oba jsme věděli.“ Analýza rozhovoru č. 4: I přes počáteční problémy si tento partner radostně užil oznámení o těhotenství i těhotenství samotné. Během těhotenství využíval otec prenatální komunikaci s nenarozeným dítětem. Pár společně navštěvoval prenatální poradnu a lékař působil na partnera pozitivně. Podal mu potřebné informace a působil na něj profesionálně. Během těhotenství se doprovázející osoba neúčastnila žádného předporodního kurzu či přednášky. V těhotenství manželé diskutovali o přítomnosti otce u porodu. Těhotná žena si přála otce u porodu, avšak neovlivnila jeho rozhodnutí. Partner si přál účastnit se porodu. Jeho důvody byly zvědavost, psychická podpora manželky a první kontakt s novorozencem. Během porodu se partner aktivně nezapojoval. Během celého porodu se partner upínal především na dítě. Cítil převážně radost, štěstí a nedočkavost po dítěti. Dále pak prožíval strach z možných komplikací. Po narození dítěte jej zahrnula vlna radosti a štěstí. Pupeční šňůru přestřihl lékař. Po ošetření dítěte se doprovázející osoba ujala novorozence. V období šestinedělí manželé diskutovali o průběhu porodu. Oba se shodli, že partner byl přínosem. Zajistil ženě psychickou podporu a on navázal kontakt s novorozencem, tak jak si přál. Doprovázející osoba si nevzpomíná na cenu poplatku, ani co ji zahrnovalo. Zdravotníky hodnotí kladně. Zmiňuje se o příjemném vystupování. Partner informace po zdravotním personálu nevyžadoval, stačil mu pohled.

3.5.5 Rozhovor a analýza č. 5 Anamnestické údaje: Věk: 37 Vzdělání: SŠ odborné Počet dětí: 2 „Sice mám 2 děti, ale byl jsem u jednoho porodu společně s manželkou. Těhotenství bylo určitě plánované. Půl roku před tím, manželka potratila. Takže po zjištění, že je těhotná, jsem se obával, že to zase nedopadne. Moc jsem si přál, aby bylo všechno - 37 -

v pořádku. Jinak jsem byl samozřejmě moc rád. Těhotenství jsme měli rizikové. Takže jsme měli pořád z něčeho strach a byli jsme stále oba ve velkém presu. Veškerá vyšetření jsme absolvovali spolu. Doktor byl perfektní, pečlivě mě o všem informoval a neustále nás povzbuzoval. Dostali jsme i fotku z ultrazvuku. Musím přiznat, že jsem prožíval veškeré návštěvy u gynekologa. Chodil jsem tam se strachem, že zas bude něco špatně. Vyšli nám špatné výsledky krve, tak jsme museli na genetické vyšetření. Pak manželce brali vzorky plodové vody. Dlouho jsme čekali na výsledky. Bylo to psychicky hodně náročné období. Pořád jsme se báli, žili jsme ve velkém stresu. I v práci jsem byl myšlenkami úplně jinde. Pořád samá nejistota. Jestli vše dopadne dobře, jestli bude dítě zdravé nebo postižené, jak to případně zvládne manželka nebo já. Nakonec výsledky vyšly dobře. Hrozně se nám ulevilo. Začali jsme se opět strašně těšit a věřili jsme, že všechno špatné už máme za sebou. Pohlaví jsme chtěli znát, ale bylo nám úplně jedno, jestli to bude holka nebo kluk. Hlavně jsme si přáli, aby bylo zdravé. Když už jsme si mysleli, že je všechno za námi, tak zjistili, že má naše holčička zvětšené mozkové komory. Tak jsme museli jezdit do Ostravy na pravidelné kontroly, kde ty mozkové komory přeměřovaly na speciálním ultrazvuku. Bylo to psychicky hrozně moc náročné. Když se blížil termín porodu, tak jsme s manželkou diskutovali o mé přítomnosti na porodním sále. Probírali jsme to dlouho, dokud manželka nedosáhla svého. Takže mě přesvědčila. Její důvody byly jasné. Chtěla mě tam jako psychickou podporu. Jelikož první dítě rodila císařem, tak nevěděla do čeho jde. To jsem nevěděl ani já, navíc jsem se bál o naši dcerku i o manželku. Kdyby přišla nějaká komplikace stejně bych musel spoléhat na doktory a sestry. Jinak manželka nenavštěvovala žádné předporodní kurzy či přednášky a ani já ne. Ani jsme se nebyli podívat na Karvinskou nemocnici. Do porodnice jsme jeli, když manželce praskla plodová voda, 14 dní před termínem porodu. Do porodnice jsme přijeli asi o 20 minut později. Tam měli na všechno čas. Rozdělili nás. Manželku jsem neviděl asi hodinu, nevěděl jsem, kde je a co s ní dělají. Z jejího vyprávění vím, že vyplňovali nějaké papíry, dávali jí klystýr, sprchovala se a dokonce se pozvracela v sesterně. Ale zdravotnický personál mi nic neřekl. Seděl jsem v čekárně pro tatínky. Pak mě vzali na porodní sál. Manželku jsem přivezl do porodnice kolem 17 hodiny a kolem 20 hodiny byla malá už na světě. Ty 2 hodiny na porodním sálu trvaly věčnost. Otíral jsem ji mokrým kapesníkem rty, jelikož měla zakázáno pít, pomohl jsem ji do vany, z vany, podpíral jsem ji při chůzi po sále. Konečně už byl čas, manželka byla dost otevřená, bylo to rychlé. Museli manželku nastřihnout, cítil jsem se hrozně, nevěděl jsem, jak ji mám pomoct. Nějak jsem nedokázal vše vnímat. Dcerka byla na světě, pupeční šňůru mi nedali přestřihnout. Myslím, že bych to ani nezvládl a než dcerku - 38 -

označili a zabalili, už volali anesteziologa. Dcerku jsme si neužili, ale byla zdravá. Tak jsme byli šťastní. Manželka měla placentu přirostlou ke srůstům v břiše po prvním porodu, takže musela být čištěna pod narkózou. Dcerku odvezli a já čekal na chodbě, dokud s manželkou neskončí. Pak mě pustili k ní a já čekal, až se probudí z narkózy. Byla ráda, že jsem byl u ní. Jako chlap jsem poprvé brečel, hodně emocí, musely ze mě ven. Cítil jsem radost z naší dcerky, ale jinak jsem se bál, moc jsme toho nevěděl, pořád jsem někde čekal sám, manželka měla bolesti, pak musela na operaci, personál byl nepříjemný… Znovu bych do toho nešel. Manželka s dcerkou pak strávily na nadstandartním pokoji dalších 5 dní, navštěvoval jsem je každý den. V šestinedělí jsme samozřejmě o porodu diskutovali, manželka byla bolavá, sešitá, snažil jsem se ji maximálně pomáhat, ošetřoval jsem ji, staral se o ni. Manželka ocenila především psychickou podporou, tvrdí, že by to beze mne nezvládla. Je ráda, že jsem tam s ní byl a staral se o ni. Ze zdravotnického personálu jsem byl hrozně zklamaný. Čekal jsem od nich úplně jiný přístup. S manželkou jsme tam byli sami, sestry tam pravidelně chodily vše kontrolovat. Jelikož jsme s manželkou byli poprvé u porodu, tak moc ochotní nebyli a informací nám taky moc nepodali. Poplatky jsem platil, ale až bylo po všem. Nevím kolik to bylo a taky nevím za co. Sestry mi daly jen papíry k podepsání.“ Analýza rozhovoru č. 5: Z tohoto rozhovoru vyplívá, že těhotenství bylo plánované. Doprovázející osoba měla radost, při zjištění těhotenství, avšak pociťovala také strach z opětovného potratu. Těhotenství bylo rizikové. Partner prožíval během těhotenství převážně strach, nejistotu a nevědomost. Partner se těšil na dítě, ale pociťoval především strach. Partner se účastnil pravidelných prenatálních prohlídek. Partner prožíval veškeré návštěvy u lékaře a chodil k němu se strachem o dítě. Gynekologického lékaře hodnotí doprovázející osoba kladně. Ošetřující lékař působil na doprovázející osobu profesionálně a příjemně. Podával dostatek informací a dodával páru psychickou podporu. Partner se neúčastnil předporodních kurzů ani žádných přednášek. Manželé se nešli podívat na porodní sál. Ke konci těhotenství manželé diskutovali o přítomnosti partnera u porodu. Partner se nechtěl účastnit porodu. Neměl dostatek informací a měl strach. Manželka ovlivnila rozhodnutí doprovázející osoby. Jejím důvodem byla psychická podpora. Po příchodu na porodní sál, byl pár rozdělen. Partner byl v izolaci a nebyly mu podány žádné informace. Když přišel manžel k rodící ženě, snažil se aktivně zapojovat. Během porodu pociťoval partner nevědomost, strach, nejistotu. Cítil se bezradný, nevěděl jak má manželce pomoc. Chvílemi se cítil sám - 39 -

a bezmocný. Dítě se narodilo zdravé, manželé byli chvíli šťastni. Po porodu plodu, nastal problém a partner opět pociťoval strach o manželku, samotu, beznaděj a nevědomost. Diskuze mezi manžely o porodu proběhla. Partnerka nejvíce ocenila psychickou podporu manžela. Partner se v roli doprovázející osoby necítil dobře a příště by se porodu neúčastnil. Zdravotnický personál v porodnici jej zklamal. Nepodal mu dostatek informací, působil na něj neochotně a nechávali pár často o samotě. Poplatky doprovázející osoba platila po porodu. Otec si nepamatuje, kolik platil za přítomnost u porodu. Partner si dále není vědom, co poplatky zahrnovali.

3.5.6 Rozhovor a analýza č. 6 Anamnestické údaje: Věk: 46 Vzdělání: SŠ s maturitou Počet dětí: 4 „Sice máme s manželkou 4 děti, ale přítomen jsem byl u dvou nejmladších. Naše poslední dítě bylo plánované. Určitě jsme si jej oba přáli. Netuším, jak dlouho jsme se o něj snažili. S manželkou jsme si řekli, že bychom si přáli miminko, ale že to necháme na přírodě. Když mi oznámila, že je opět těhotná, měl jsem velikou radost a cítil jsem se šťastný. Těhotenství bylo euforické. Všechno během těhotenství probíhalo bez komplikací a osobně jsem se na nového potomka naší rodiny těšil. S manželkou jsem chodil na ultrazvukové vyšetření. Lékař na mě působil velmi kladně. Vše nám vysvětlil, na UZ nám vše ukázal a nechal nám vytisknout 3D fotku. Působil na mě příjemně i ordinace vypadala pěkně. Na předporodní kurzy jsem nechodil ani žádné přednášky pro otce jsem se neúčastnil. Věděli jsme s manželkou, jak porod probíhá a manželka měla dost svých zkušeností. Během těhotenství jsme moc nediskutovali o mé přítomnosti u porodu. Manželka si mě tam přála. Její hlavní důvod byla psychická podpora. Bylo to naše společné rozhodnutí. Oba jsme věděli, že tam budu s ní. Sám jsem si to přál. Můj hlavní důvod byl zodpovědnost manžela a rodiče. Dále psychická a ochranná podpora manželky. Byla to pro mě samozřejmost. Do porodnice jsem přišel na zavolání mé manželky. Byl jsem tam hodinu a půl před samotným porodem. Po příjezdu jsem byl upozorněn na poplatek. Zahrnoval doprovod a oblečení. Sumu nevím, ale vysoká částka to nebyla. Pak mě - 40 -

doprovodili za manželkou. Manželka zvládala více méně vše sama. Držel jsem ji za ruku a podporoval ji. Během porodu jsem se těšil na naše dítě. Bylo to rychlé. Porod proběhl bez komplikací, manželka byla skvělá a vše zvládla. Během porodu jsem byl rád, že jsem tam s mou manželkou, dělali jsme si vzájemnou psychickou podporu. U cizího porodu bych rozhodně nechtěl být. A dále jsem prožíval radost a štěstí z našeho potomka. Je to nezapomenutelný okamžik. Úplně tě to naplní. Syn se narodil krásný a zdravý. Podobal se jeho sestře, když se narodila. Žádné negativní emoce si neuvědomuju. Porod probíhal, tak jak má a bolesti k tomu patří. Hlavní bylo, aby manželka a dítě bylo zdravé. A to bylo. Během šestinedělí nebylo třeba o tom všem diskutovat, protože vše proběhlo tak jak má. Oba jsme se shodli, že moje přítomnost působila jako psychická podpora. Nemocniční personál na mě působil dobře. Byli na nás milí a profesionální. Nic mi neříkali. Nebylo třeba, vše jsem sledoval v těsné blízkosti své partnerky. Neuvědomuju si, že by měl předchozí porod na mě nějaký vliv. Přece jen každé těhotenství a porod je jiný.“ Analýza rozhovoru č. 6: Tato doprovázející osoba si radostně užila oznámení o těhotenství. Těhotenství probíhalo bez komplikací a partner pociťoval radost a štěstí. Účastnil se vybraných prenatálních vyšetření, které hodnotí kladně. Ošetřující gynekolog působil příjemně a profesionálně. Podal páru dostatek informací. Partner kladně hodnotí i prostředí gynekologické ordinace. Tato doprovázející osoba se neúčastnila žádných předporodních kurzů či přednášek na téma porod a doprovázející osoba. Přítomnost u porodu s manželkou moc neprobírali. Partner se chtěl účastnit porodu sám. Jeho manželka na něj neměla žádný vliv. Mezi jeho důvody přítomnosti u porodu bylo: partnerská a rodičovská zodpovědnost, psychická podpora a ochrana manželky a dítěte. Doprovázející osoba prožívala během porodu štěstí, radost a sebenaplnění. Žádné negativní emoce neudává. Během šestinedělí manželka zpětně ocenila psychickou podporu. I partner si myslí, že pomohl své manželce nejvíce svou psychickou podporou. Personál porodnice působil na partnera pozitivně. Tento personál působil profesionálně a mile. Partner nevyžadoval, žádné informace od personálu, vystačil mu pohled. O poplatcích za doprovázející osobu byl plně informován předem.

3.5.7 Rozhovor a analýza č. 7

- 41 -

Anamnestické údaje: Věk: 30 Vzdělání: VŠ Počet dětí: 2 „S manželkou máme dvě děti a byl jsem přítomen u obou porodů. Když mi manželka oznámila, že čekáme miminko tak jsem měl ohromnou radost. Byl jsem šťastný a byl jsem plný očekávání. Ale musím dodat, že to u toho prvního dítěte bylo intenzivnější. Obě děti byli plánované a podařilo se nám zapadnout vždy do dvou měsíců po domluvě. Obě těhotenství probíhaly normálně bez nějakých výrazných změn a naštěstí bez žádných komplikací. S manželkou jsme se na miminko vždy moc těšili a užívali jsme si období těhotenství. Všichni nám gratulovali a přáli nám, ať je to zdravé. Během těhotenství jsem se snažil chodit s manželkou na vyšetření k lékaři, ale díky pracovním povinnostem a kvůli péči o první naše dítě jsem se jich nemohl účastnit pokaždé. Ale většinou jsem tam s ní byl. Gynekolog na mě působil sympaticky a vše nám vždy rád podrobně vysvětlil. Na předporodní kurzy chodila manželka během prvního těhotenství. U druhého již nechodila, protože se starala o dítě. Já jsem na žádné kurzy s ní nechodil ani jsem se neúčastnil žádné přednášky. Ty kurzy byli ale přínosem pro oba, byť jsem se jich neúčastnil. Manželka byla díky nim informovanější, klidnější a zároveň předávala informace z kurzu i mně. O mojí přítomnosti u porodu, jsme se s manželkou bavili. Já jsem byl sám přesvědčen, že se jej účastním. Věděl jsem to od začátku těhotenství. Moje manželka mě tam také chtěla hlavně pro psychickou podporu a pro obavy, aby vše dopadlo dobře. U prvního těhotenství jsem byl zvědavý, chtěl jsem podpořit a pomáhat manželce nejen psychicky. Navíc jsem tam chtěl být, aby lékaři měli lepší přístup k mojí ženě. U toho druhého jsem už věděl, do čeho jdu. U toho prvního jsem byl celkem naivní. Sice jsem měl informace, jak porod probíhá, a že to partnerku bolí, a že dítě není jak z obrázku, ale vlastní zážitek a zkušenost byla úplně jiná. Nemůžu říct, že to byl čistě negativní nebo čistě pozitivní zážitek. Ono se to měnilo ty pocity během celého porodu. Ale určitě to bylo přínosem se účastnit prvního porodu. Byl jsem na to víc připravený a věděl jsem, co mě čeká. Toho druhého jsem se účastnil, abych podpořil manželku a abych zajistil lepší přístup lékařů k mé ženě. Na porodní sál jsme se šli podívat v období prvního těhotenství. Po druhé jsme rodili v té samé porodnici. S prvním porodem jsme tam byli spokojeni, tak jsme to nechtěli měnit. K porodu jsme jeli pro pravidelné kontrakce. Po příchodu jsem byl upozorněn na poplatek za jednorázové oblečení. Kolik to bylo, to už nevím. Během porodu - 42 -

jsem pomáhal manželce do sprchy a ze sprchy, podával jsem ji potřebné věci, držel ji za ruku a neustále ji slovně podporoval a motivoval. Ten druhý porod byl, ale mnohem rychlejší a manželka to zvládala moc dobře. Opět bylo pro mě nejhorší koukat na bolestivou manželku. To je na tom to nejhorší. Vidět jak ji to bolí, jak je z toho všeho maximálně vyčerpaná a já jako manžel jí nemám jak pomoc. Ta bezmoc a ten pohled je pro mě osobně ten nejhorší zážitek v obou případech. Naštěstí oba porody proběhly bez komplikací. Z toho jsme oba měli oba moc velký strach, který jsem pociťoval už od těhotenství. Po porodu, jsem si přestřihl pupeční šňůru a pořizoval foto našeho nového člena rodiny. Po jeho ošetření jsem jej dostal do náruče. Opět se dostavila vlna radosti a štěstí. Lékař ještě kontroloval manželku. Ta byla taky v pořádku, nedošlo k žádnému poranění. Opět mi spadl kámen ze srdce. Vše jsme měli úspěšně za sebou. Všechny negativní emoce byly za mnou. Přístup personálu byl profesionální, příjemný a splňoval veškeré naše přání. Dále nám vše vysvětloval a pomáhal mi, aktivně se zapojit. Za což jsem velmi rád, protože bych se nedokázal jenom dívat na mou ztrápenou manželku. Pomáhal mi s dýcháním, se změnou poloh, často jsem manželce tlumočil pokyny personálu. Myslím si, že manželka nejvíc ocenila mou přítomnost a následně mou oporu a podporu. S manželkou jsme následně nekomunikovali o průběhu porodu ani o našich pocitech. Přešli jsme to jen tak.“ Analýza rozhovoru č. 7: Z rozhovoru vyplívá, že obě těhotenství byla plánovaná. Doprovázející osoba hodnotí kladně oznámení o těhotenství. Na dítě se doprovázející osoba těšila a měla z něj radost. Těhotenství partner prožíval bez velkých změn. Účastnil se většiny prenatálních vyšetření a vyšetřující lékař na něj působil pozitivně. Podal páru potřebné informace a působil příjemně. Partner se neúčastnil žádného předporodního kurzu ani žádné přednášky na téma porod či doprovázející osoba. Doprovázející osoba kladně hodnotí předchozí účast své manželky na předporodních kurzech. Podotýká, že měli pozitivní vliv na manželku, ale zároveň i na něj. Manželé o přítomnosti partnera u porodu diskutovali. Partnerka si přála mít manžela u porodu především kvůli psychické podpoře a dále kvůli obavám z komplikací. Partner se chtěl účastnit porodu sám a partnera neměla na něj vliv. Porodu se chtěl účastnit, protože chtěl být psychická podpora manželky a zároveň chtěl předejít špatnému jednání lékařů. Partner uvádí, že předchozí porod jej ovlivnil. Zajistil mu pozitivní zkušenost a poskytl mu objektivní pohled na porod. Během porodu partner prožíval strach z komplikací, bezmocnost a lítost. Doprovázející osoba se aktivně - 43 -

zapojovala a využívala informací, které mu poskytl zdravotnický personál. Partner přestřihl pupeční šňůru a asistoval u jeho ošetření. Po porodu doprovázející osoba popisuje úlevu od všech obav a pociťuje radost a štěstí z narozeného dítěte. Doprovázející osoba zmiňuje, že nejvíce pomohla rodící ženě svou přítomností. Partner hodnotí zdravotnický personál kladně. Personál podával veškeré potřebné informace, aktivně zapojoval partnera a upozornil jej na poplatky související s doprovázející osobou. Manželé se následně o porodu nebavili.

3.5.8 Rozhovor a analýza č. 8 Anamnestické údaje: Věk: 24 Vzdělání: SŠ odborné s maturitou Počet dětí: 2 „S partnerkou pečujeme o 2 děti, ale byl jsem jenom u jednoho. První dítě má přítelkyně z předešlého vztahu. Ale jejího syna považuji 100% za svého. S partnerkou jsme miminko plánovali a snažili jsme se o něj zhruba půl roku. Když mi partnerka řekla, že budeme mít miminko, měl jsem obrovskou radost. V tu chvíli jsem byl nejšťastnější osobou na světě. Sice jsme měli doma už syna, ale tohle bylo moje poprvé. Chtěl jsem se s tím pochlubit celému světu. Těhotenství jsem si užíval. Snažil jsem se užít si každou minutu. Pomáhal jsem partnerce v domácnosti, neustále jsem se zajímal o její zdravotní stav, jak psychické, tak fyzické. Dále jsem se snažil komunikovat na miminko, hladit bříško a tak. Ke gynekologovi jsem převážně chodil s partnerkou. Chtěl jsem být u všeho a chtěl jsem hlavně vědět jak se má naše dítě, a jestli je všechno v pořádku. Tuším, že jsem 2x nebyl díky pracovním povinnostem. Veškeré tyto schůzky jsem si užíval. Během těchto návštěv jsem si uvědomoval hlavně jistotu a pocit radosti a štěstí. Byl jsem šťastný, že vidím, jak naše dítě roste, že má všechny prsty, a že je krásné. Během těhotenství docházelo ke změnám lékařů, z počátku mi to celkem i vadilo. Moc důvěry to ve mně nebudilo, ale všichni se k nám chovali příjemně a všechno nám vysvětlili a odpovídali na naše dotazy. Z každé návštěvy jsme chtěli i 3D fotku našeho miminka. Pohlaví jsme chtěli znát. Chtěli jsme s partnerkou holčičku, když už jsme měli doma kluka. Jeden z lékařů nám to tehdy potvrdil a ukázal, že budeme mít holčičku. Moje radost ještě stoupla. Pak jsem na ni začal - 44 -

mluvit jejím jménem, které jsme s partnerkou vybrali. Na předporodní kurzy jsem nikde nechodil ani jsem se neúčastnil žádné přednášky. Ani moje partnerka nikde nechodila. Vybrali jsme si tu nejbližší nemocnici a ani jsme se na ni nešli podívat. Všechno teď je na internetu. Mou přítomnost jsme řešili s partnerkou, ale jen tak zlehka. Já tam chtěl být za každou cenu a partnerka s tím souhlasila. Vedla mě k tomu zvědavost. Dále jsem chtěl podporovat partnerku a pomáhat jí a v neposlední řadě, jsem se těšil na naši malou. V den porodu si partnerka stěžovala na poslíčky, ale do porodnice hned vyrazit nechtěla. Věděla z první zkušenosti, že je to ještě na dlouho, a že ty bolesti nejsou tak silné a pravidelné jak předešlé. Nechával jsem to na ní. Porodnice byla stejně přes cestu. Tak si dávala sprchu doma, byla na gymnastickém míči, vařila atd. Celou dobu jsem byl s ní a s naším synem. Podporoval ji a pomáhal. Pak praskla voda a začali silnější kontrakce, tak jsme jeli do porodnice. Přišli jsme tam na poslední chvíli. Partnerka hned po příchodu začala rodit. Rodila tam, kde se poslouchá miminko. Nevím, jak se té místnosti říká. Po porodu jsem si přestřihl pupeční šňůru a šel okoupat a ošetřit malou s dětskou sestřičkou. Sestřička mi nabídla, abych malou okoupal, změřil a zvážil. Nechal jsem to, ale na ní. Tak malé dítě jsem ještě v ruce nedržel a byl jsem v šoku z toho všeho kolem. Malou jsem si popsal, na chvíli pochoval a pak ji PA přikládala k prsu partnerky. Během porodu jsem si pocity nijak neuvědomoval. Byli jsme dlouho doma a v porodnici bylo všechno tak rychlé, že jsem si nestačil nic uvědomit a už jsem stříhal pupeční šňůru. Jako měl jsem strach o partnerku a dítě, ale to jsem měl i během těhotenství. Naše malá byla krásná a byl to nejkrásnější pocit, jaký jsem kdy zažil, když se narodila. Partnerka vše zvládla na jedničku. O poplatku jsem věděl z internetu a personál mi o něm řekl, až po porodu. Oni ani neměli čas mi to říct dřív. Personál na mě působil nepřipraveně, ale profesionálně. Všichni začali běhat a zajišťovat vše potřebné, když zjistili, že rodíme. Pak k nám byli všichni hrozně moc milí a všechno bylo tak jak má. Vše jsme několikrát probírali a byli jsme oba spokojeni jak s těhotenstvím, tak s porodem. Manželka ocenila můj doprovod a oba jsme toho názoru, že jsem byl velká psychická podpora. Proto jsme se s partnerkou domluvili na dalším přírůstku a v listopadu se chci účastnit dalšího porodu společně s mou partnerkou.“ Analýza rozhovoru č. 8: V tomto rozhovoru vyplynulo, že těhotenství bylo plánované. Partner radostně přijal oznámení o těhotenství. Těhotenství probíhalo bez komplikací. Partner využíval prenatální komunikaci s nenarozeným dítětem a účastnil se většiny prenatálních vyšetření společně se svou partnerkou. Gynekologové působili na partnera zpočátku nedůvěryhodně, - 45 -

ale jejich vystupování bylo příjemné a podávali páru dostatek potřebných informací. Doprovázející osoba nenavštěvovala předporodní kurzy ani žádné přednášky na téma porod či doprovázející osoba. Pár si zvolil nejbližší porodnici, avšak se neúčastnil její prohlídky. Během těhotenství proběhla diskuze ohledně přítomnosti partnera u porodu. Otec dítěte byl přesvědčený už od začátku těhotenství, že se porodu účastní. Partnerka souhlasila. Doprovázející osoba se chtěla účastnit porodu, protože byla zvědavá, chtěla být oporou a chtěla navázat kontakt s novorozencem. Během těhotenství partner pociťoval radost a štěstí a snažil se víc pomáhat své partnerce. Partner byl přítomen překotného porodu. Během něj si pociťoval strach a šok. Po vypuzení dítěte partner asistoval u ošetření dítěte. V období šestinedělí si partneři shrnuli celé těhotenství a porod. Oba si navzájem poděkovali a shodli se, že otec u porodu byla hlavně psychická podpora ženy. Zdravotnický personál působil na partnera nepřipraveně, profesionálně, mile a podával potřebné informace. Na poplatek byl upozorněn až po porodu.

3.5.9 Rozhovor a analýza č. 9 Anamnestické údaje: Věk: 26 Vzdělání: VŠ Počet dětí: 1 „S partnerkou máme prozatím jedno dítě, takže jsem se účastnil jednoho porodu. Těhotenství bylo určitě plánované a snažili jsme se o miminko asi čtvrt roku. Když mi partnerka sdělila, že je těhotná, byl jsem maximálně šťastný. Na miminko jsem se hrozně moc těšil, ale zároveň jsem si uvědomoval, že je to i starost. Věděl jsem, že budeme muset být víc zodpovědní a taky jsem věděl, že můžou přijít i nějaké komplikace. Už od začátku jsem se hrozně bál o svou přítelkyni a naše nenarozené dítě. Rozhodně to pro mě byla výzva. Těhotenství probíhalo bez komplikací a bez nějakých velikých změn. Snažil jsem se partnerce pomáhat a snažil se komunikovat i s nenarozeným dítětem. Na gynekologické prohlídky jsem chodil společně s partnerkou. Teda většinou, párkrát jsem vynechal na základě pracovních povinností. Doktorka na mě působila příjemně. Pokaždé mi podala ruku a zeptala se nás, jak se nám daří. Během návštěvy nám ukázala na UZ naše miminko - 46 -

vysvětlila nám co na UZ dělá a proč to dělá. Dále nám vysvětlovala, co nás ještě čeká a doporučila nám placené vyšetření, aby zjistili dřív ty vývojové vady. Na ty jsme museli do Ostravy. Chtěli jsme mít jistotu, že je všechno v pořádku. Pohlaví jsme znát nechtěli. Chtěli jsme se nechat překvapit. Bylo pro nás důležité, aby dítě bylo zdravé. Na předporodní kurzy chodila partnerka sama. Sice tam byla jedna lekce i s tatínky, ale já byl bohužel v tu dobu nemocný. Šla tam tehdy kamarádka s mou partnerkou. Mrzelo mě to, že jsem o to přišel. Sice jsem měl o porodu informací dost z internetu, ale přece to je úplně něco jiného. Ale je fakt, že ty předporodní kurzy byly pro nás přínosem. Partnerka byla klidnější a měla kvalitní informace přímo od PA, která vedla kurzy. Navíc mi partnerka jednotlivé lekce barvitě popisovala a ukazovala. Navíc jsem to musel zkoušet s ní v obyváku. Ke konci těhotenství jsme si pozvali i PA domů. Popsala nám porod a porodní sál, nacvičila s námi dechové techniky a taky jsme zkoušeli nacvičit si jednotlivé polohy. Partnerce to šlo mnohem lépe, navíc všechno uměla a věděla z kurzů, ale mně tato schůzka velice pomohla. Přiblížil jsem si porod a uklidnila mě. O přítomnosti u porodu jsme s partnerkou dlouho diskutovali. Oba jsme si nebyli jistí mou přítomností. Partnerka si mě tam přála jako psychickou podporu a taky věděla, že jí pomůžu s jednoduchými věcmi jako např. pomoc při chůzi, podání ručníku ve sprše nebo taky při těch polohách. Na druhou stranu věděla, že jsem slabší povahy. Nemám rád krev a oba jsme věděli, že budu maximálně trpět, když uvidím svou partnerku v bolestech, které jsou součástí porodu. Oba jsme se báli, že bych mohl být i na obtíž nejen personálu, ale i mé partnerce. Nakonec jsme se vzájemně domluvili na kompromisu. Kompromis byl ten, že tam šla i sestřenice od partnerky. Ta už má děti a taky má zkušenosti s porodem. A byl jsem s partnerkou domluvený, že kdybych to nemohl ustát nebo kdybych vadil já partnerce, tak jednoduše odejdu z porodního sálu. Šel jsem tam kvůli partnerce, chtěl jsem být psychická podpora. Na porodní sál se šla podívat partnerka se svou sestřenicí. Já byl pracovně vytížen. K porodu jsme šli, díky pravidelným kontrakcím. Po příchodu na porodní sál si partnerku vzali na chvíli do ambulance, aby natočili miminko, a aby si vyšetřili mou partnerku a sepsali papíry. Sestřička mě vyzvala, ať chviličku počkám, že to trvá zhruba 30 minut, ať si klidně zajdu na kávu, že mě pak zavolají. Po příchodu do pokoje všechno na mě padlo, viděl jsem rodící postel a už jsem se cítil takový sklíčený. Ale chtěl jsem být chlap, tak jsem se přemohl a začal se věnovat partnerce. To mi trochu pomohlo, přišel jsem na jiné myšlenky. Jelikož měla partnerka silné bolesti, tak jí byl nabídnut epidurál. Na ten jí museli vzít krev, byť partnerka nebyla ještě rozhodnutá. Když ji jí brali, zase to na mě padlo. Měl jsem strach, nebylo mi dobře, cítil jsem, jak se potím a věděl jsem, že ztrácím - 47 -

půdu pod nohama. Naštěstí přišla sestřenice. Ta si se mnou začala povídat a chopila se hlavní role, já už byl v tuto chvíli naštěstí ten druhý. Největší zlom byl, když partnerce píchali vodu. Zákrok nebyl vizuálně hrozný, jen potom následovaly silnější a častější kontrakce. Pohled na mou partnerku byl skličující, nikdy jsem ji tak hrozně bolestivou a unavenou neviděl. Sama to chtěla mít už za sebou a plakala od bolestí a ze zoufalství. Byla to hrozná bezmoc. Nevěděl jsem, co mám dělat, sám jsem tam stál a jenom koukal. Kdyby to šlo, tak to odrodím za ni, ale to nešlo. V hlavě se mi hodilo, jak jsem k ničemu. Navíc jsem měl strašný strach o partnerku a dítě. Mezi kontrakcemi se na mě partnerka podívala a řekla mi, ať odejdu. Že mi zavolá, až bude po všem. Byl jsem tak nesmírně vděčný za tuto větu. Ona to na mě viděla a věděla, co prožívám. V porodnici jsem však zůstal a čekal, až partnerka porodí a ošetří ji. Až byly obě ošetřené, tak jsem za nimi šel. Partnerka byla unavená, ale usmívala se a měla malou na svém poprsí. Nikdy na tento pohled nezapomenu. Všechno ze mě spadlo. Moje holky byly zdravé a krásné. Tento pohled mi vehnal slzy do očí. Tolik emocí, to muselo jít ven. Partnerka to zvládla na výbornou a ještě mi poděkovala za snahu, vytrvalost a úsilí, které mě to muselo stát. Já byl tak šťastný, že vše dopadlo dobře, a že mě partnerka neodsoudila, byť jsem se za sebe hrozně styděl a stydím se ještě teď. O těhotenství jsme se bavili často a o porodu jen jednou. Vše potřebné jsme shrnuli a osobně se o porodu nerad bavím, protože vím, že jsem zklamal. K dalšímu porodu bych už nešel. Role táty mi svědčí daleko víc. Personál mě na poplatky upozornil. Platil jsem 50kč za oděv a pokud jsem chtěl občerstvení pro sebe tak jsem musel do bufetu. Jinak k personálu nemám žádné výtky. Chovali se k nám všem hezky a podávali nám všem potřebné informace a snažili se přizpůsobit našim potřebám.“ Analýza rozhovoru č. 9: Z rozhovoru vyplívá, že těhotenství bylo plánované. Partner radostně přijímá zprávu o těhotenství. Dále si uvědomuje, že dítě je nejenom radost, ale i starost a zodpovědnost. Těhotenství prožívá partner radostně, ale zároveň má strach z možných komplikací. Partner navštěvoval většinu prenatálních vyšetření s partnerkou. Ošetřující lékař na něj působil příjemně a podával páru potřebné informace. Dále se neúčastnil žádného předporodního kurzu. Kurz však hodnotí kladně. Partner konstatuje, že jej těhotná seznámila se průběhem jednotlivých lekcí a převypravovala mu jednotlivé informace z kurzu. Během těhotenství si pár domluvil primární porodní asistentku. Ta je seznámila s porodem, s úlevovými polohami, dechovými technikami atd. Během těhotenství pár komunikoval o přítomnosti partnera u porodu. Partner si nebyl sám sebou jistý. Partnerka - 48 -

si jej tam přála z psychického a z praktického hlediska. Sama však měla pochyby o jeho přítomnosti. Nakonec se vzájemně domluvili na tom, že partner se bude účastnit porodu s možností případného odchodu. Partner se za těchto podmínek chtěl účastnit porodu a být tak psychickou podporou. Na porodní sál přijel pár pro pravidelné kontrakce. Partner se cítil na porodním sále bezmocný, nejistý a hrozně sklíčený. Pociťoval strach o ženu a dítě a nevěděl, jak může partnerce pomoc. Partner kladně hodnotí i přítomnost další doprovázející osoby. Pro velkou sklíčenost a bezmocnost partner odchází z porodního sálu. Partner se vrací k partnerce, až po ošetření ženy a dítěte. Po porodu se cítí doprovázející osoba šťastná a popisuje úlevu a dává průchod svým emocím. V období šestinedělí partneři diskutovali o těhotenství a porodu. Partnerka ocenila úsilí a snahu svého partnera. On se za sebe stydí a dalšího porodu se již neúčastní. Doprovázející osoba hodnotí kladně zdravotnický personál. Doprovázející osoby zaplatili poplatek 2 x 50kč za nemocniční oblečení. Personál působil příjemně, profesionálně a pravidelně informoval všechny přítomné.

3.5.10

Rozhovor a analýza č. 10

Anamnestické údaje: Věk: 32 Vzdělání: SŠ s maturitou Počet dětí: 2 „S manželkou máme 2 děti ve věku šesti let a ta mladší má rok a devět měsíců a teď je manželka po třetí těhotná. Byl jsem přítomen u obou porodů. První těhotenství a vše kolem něj jsem prožíval mnohem víc. Bylo to všechno poprvé a hrozně jsme si s manželkou přáli miminko. Když otěhotněla, tak jsme chodili na všechny vyšetření spolu. Dále manželka chodila na předporodní kurzy, pak chodila i na cvičení pro těhotné a chodila i plavat. Chodila všude a já ji v tom podporoval. Naše druhé dítě bylo plánované. Snažili jsme se o něj celkem dlouho, přes rok určitě. Když manželka přišla, že je opět těhotná, měl jsem radost. Těhotenství probíhalo bez komplikací. Manželka však u druhého dítěte už nechodila na žádné kurzy. Všechno už věděla, dále pracovala do sedmého měsíce a navíc se musela starat a naše starší dítě, takže na to neměla ani čas. A já taky nikde nebyl. Na pravidelné prohlídky jsem více méně nechodil s manželkou. Byl jsem tam s ní jednou. Lékaře jsem znal díky prvnímu těhotenství. Byl super tehdy a při té - 49 -

jedné návštěvě byl taky super. Působil na mě profesionálně a vše nám vždy vysvětlil. Během prvního těhotenství jsem byl přesvědčen, že se účastním porodu. Chtěl jsem být oporou a chtěl jsem všechno vidět. První porod byl hrozně dlouhý, manželce tehdy praskla voda. Tak jsme jeli do nejbližší nemocnice a tam jsme čekali, než přijdou ty bolesti. Nepřišlo nic tak to na druhý den začali vyvolávat. Pak přišli konečně kontrakce, ale i tak jsme tam byli hrozně dlouho. Myslel jsem, že to bude nekonečné. Byl tehdy unavený a hladový, protože jsem si nevzal žádné jídlo. Navíc jsem nevěděl, jak mám pomoct manželce při těch bolestech. Snažil jsem se ji chladit čelo a dýchat s ní, ale nikdo mi nic moc neřekl. Navíc jsem měl strach o manželku a dítě. Když si chodili manželku vyšetřit, tak jsem ji držel za ruku. Když už byla manželka dost otevřená a měla začít tlačit, tak byla tak unavená, že jí to moc nešlo. Lékař byl na ni už zlý, že pokud nebude spolupracovat, tak se může něco stát našemu miminku. Pak začala nějak tlačit, ale byla tam i sestra a ta ji začala tlačit na břicho, aby jí pomohla. Malá měla přes 4 200g, takže manželka měla nástřih a ještě byla trošku potrhaná v pochvě. To bylo strašný, jak jsem viděl, jak se to dítě tam cpe. Viděl jsem kdysi video o porodu, ale tohle bylo úplně jiné. Trvalo dlouho, než jsem si pak s manželkou sexuálně užíval. Vůbec jsem to po tom s ní nechtěl dělat. Pokaždé jsem si vzpomněl na tu hlavu. U toho druhého jsme hodně diskutovali o mé přítomnosti. Já jsem tam moc nemusel, ale manželka si mě tam přála hlavně kvůli psychické opoře. Tak jsem se nechal přemluvit. Nechtělo se mi tam, protože jsem ze zkušenosti věděl, že je to dlouhý proces, že se nerad dívám na manželku v bolestech, a že nevím, jak jí mám pomoc. K druhému porodu jsme šli, když manželce praskla opět voda a ona měla tentokrát i ty bolesti, tak jsme jeli do porodnice. Tam mě upozornili na poplatek 100kč, který zahrnoval půjčení oblečení, energie a konzultace s lékařem a sestrou. Přišli jsme na pokoj, manželce dali po domluvě klystýr, dala si sprchu a už jsem musel zvonit na personál, že manželku to nutí na tlačení. Když si manželka lehla, už rodila. Porodní asistentka byla rychlá a hned manželku rodila. Úplně jsem koukal,

jak to šlo všechno rychle. Čekal jsem, že to

bude únavné a dlouhé a přitom jsme byli v porodnici tak dvě hodiny a malou jsme měli na světě. Během tohoto porodu, jsem nestihl něco cítit. Bylo to rychlé a pořád se něco dělo. Tentokrát jsem se nedíval na ten akt samotný. Otočil jsem se k tomu zády a podpíral jsem hlavu manželce, jak mi poradila PA. Pupeční šňůru jsem už taky nechtěl stříhat. Po porodu naší malé jsem asistoval dětské sestře. Vážil jsem ji, taky jsem ji měřil a taky jsem si ji popsal. Pak mi ji dětská sestra zabalila a dala do náruče. Když manželku ošetřili, tak přišla PA a začala s přikládáním k prsu. Dále jsme s manželkou nediskutovali ani o těhotenství ani o porodu, jakože manželka o tom mluví celkem často s kamarádkami, ale - 50 -

spolu to neřešíme. Druhý porod byl pro mě sice mnohem přijatelnější, ale ke třetímu porodu už nepůjdu. Manželka vždycky ocenila mou přítomnost, hlavně jsem jí pomohl psychicky. Ale pro mě to bylo náročné a přineslo mi to jenom negativní vzpomínky. Personál byl v obou případech profesionální a příjemný a komunikoval s námi.“ Analýza rozhovoru č. 10: Těhotenství bylo plánované. Partner se účastnil dvou porodů. První těhotenství prožíval partner mnohem více. Účastnil se pravidelných prenatálních vyšetření a podporoval partnerku v předporodních kurzech, v těhotenském plavání i cvičení. Partner dále popisuje negativní emoce během prvního porodu, které jej ovlivnili. První porod trval dlouho. Pociťoval strach, beznaděj, lítost a únavu. Samotné vypuzení dítěte na něj působilo negativně. První porod způsobil i sexuální poruchu u muže. Druhé těhotenství bylo plánované a partner se na dítě těšil, ale samotné těhotenství tolik neprožíval. Neúčastnil se předporodních kurzů a účastnil se jednoho prenatálního vyšetření. Druhého porodu se partner nechtěl účastnit z předchozích negativních zkušeností. Těhotná žena ovlivnila jeho názor. Přála si jej u porodu pro psychickou podporu. Druhý porod popisuje doprovázející osoba kladněji. Porod proběhl rychle a partner si neuvědomuje žádné emoce. Při vypuzování dítěte se partner věnuje partnerce. Po vypuzení plodu se partner aktivně zapojuje do ošetření dítěte. Po ošetření matky je dítě přikládáno k prsu a je zahájena podpora kojení. Po porodu u páru neproběhla komunikace na téma těhotenství ani porod. Partner se dalšího porodu účastnit nechce na základě předchozích zkušeností. Zdravotní personál hodnotí u druhého porodu kladně. Během porodu se choval profesionálně a aktivně zapojoval partnera do porodu. Dále jej informoval o poplatku spojeném s doprovázející osobou u porodu. Doprovázející osoba zaplatila 100kč. Tato částka zahrnovala zapůjčení oblečení, energie a služby zdravotnického personálu.

3.5.11

Rozhovor a analýza č. 11

Anamnestické údaje: Věk: 25 Vzdělání: VŠ Počet dětí: 1

- 51 -

„S manželkou máme jedno dítě a byl jsem přítomen i u porodu. První dítě, které jsme počali, skončilo interupcí. Tehdy jsem chodil s manželkou teprve 3 měsíce. Oba jsme studovali vysokou školu a oba nás více méně živili rodiče. Spíš více než méně. Nemohli jsme si to nechat. Tak jsme se s manželkou domluvili, že půjde na potrat. Bylo to pro mě hrozně nečekané. Z jedné strany jsem byl šťastný, že čekáme dítě a z druhé nepřipadalo v úvahu, abychom si to nechali. Gynekoložka se nám to snažila rozmluvit, ale my jsme na ni nedali. Domluvila nám zákrok na klinice v Ostravě. Šel jsem na zákrok s manželkou, tehdy mou přítelkyní. Doktor, který měl zákrok provádět, byl hrozně moc milý. Všechno nám vysvětlil a chápal naši situaci. Bylo to pro nás hrozné, hlavně pro mou manželku. Hrozně ji to trápilo. Naši rodiče o ničem nevěděli a nevědí dodnes. Tehdy mi jí bylo strašně líto. Museli jsme zabít naše dítě. Dlouho jsme se z toho dostávali. Po pár měsících jsme to všechno uzemnili a vytlačili z našich hlav. Po škole jsem požádal mou přítelkyni o ruku. Zase vše klapalo jak má. Udělali jsme školu, měli jsme krásnou svatbu, dostali jsme byt od rodičů, našli si super práci a řekli jsme si, že bychom chtěli miminko. V tu chvíli se nám oběma vše vrátilo. Oba jsme si hned vzpomněli na ten potrat. Dlouho mě to tížilo, ale partnerce jsem to neříkal. Určitě si na to taky často vzpomněla. Asi po roce jsem šel na spermiogram i partnerku doktorka kontrolovala. Byli jsme oba v pořádku. Pak nám gynekoložka vypsala žádanku k psychologovi. S tím jsem měl hrozný problém. Nechtěl jsem se nikomu svěřovat. Vždyť jsme byli oba zdraví. Nakonec mě manželka přemluvila. Byl jsem k tomu všemu hrozně skeptický. Hned po prvním sezení jsem si uvědomil, že potřebujeme pomoc. Psycholožka nám hrozně pomohla. Pomohla nám si plno věci uvědomit a hlavně nás odblokovala od špatného. Jenom díky ní se nám to pak povedlo. Když manželka otěhotněla, měl jsem ohromnou radost. Konečně se nám to povedlo. Štěstí, opravdové štěstí se nám povedlo. Celé těhotenství jsem si užíval. S manželkou jsme se ještě více sblížili. Chodil jsem všude s ní, na veškeré kontroly u gynekoložky na ty kurzy, kde jsme cvičili a pak jsme si domluvili i PA k porodu. Doktorka byla profesionální a příjemná jako vždy. Taky nám podávala plno informací a odpovídala s úsměvem na naše dotazy. Bylo to super období. Kurzy byly taky super, sice to stálo dost peněz, ale určitě se to vyplatilo. Ty kurzy vedla porodní asistentka, která pak byla s námi u porodu. Navíc jsme byli hrozně šťastní, že veškeré vyšetření dopadly dobře. U porodu jsem chtěl být, chtěl jsem být s manželkou v každém případě. Chtěl jsem být její opora a navíc jsem se hodně těšil na naše miminko. Pohlaví jsme znát nechtěli, chtěli jsme překvapení. Manželka mě taky chtěla u porodu pro jistotu a psychickou podporu. K porodu jsme šli, když manželce odtekla plodová voda. Než jsme dojeli do nemocnice, už tam čekala i naše PA. S manželkou - 52 -

se udělal příjem a zavedli nás do pokoje, kde už bylo úplně všechno. Porodní asistentka z nemocnice byla příjemná a milá a vše nám vysvětlovala. Navíc to byla kamarádka naší porodní asistentce. Porod byl hrozně dlouhý. Vůbec jsem to nečekal. Všude se vždy psalo a mluvilo o dvanácti hodinách a náš porod trval 14,5 hodin. Navíc když měla manželka už silné bolesti, tak se to táhlo ještě víc. Nevěděl jsem, jak jí mám pomoc. Strašně jsem jí chtěl pomoc. Kolikrát jsem byl i nepříjemný na obě porodní asistentky. Sice jsme dělali různé polohy na posteli, na balónu. Byli jsme často i ve sprše, ale nevím, jestli to manželce pomáhalo. Bylo to hrozné, snažil jsem se pomáhat, ale výsledek žádný nebyl. Jen jsem musel koukat, jak se manželka trápí. Navíc jsem měl hrozný strach o manželku i o naše dítě. Nakonec vše dobře dopadlo. Po narození dítěte jsem si přestřihl pupeční šňůru a šel jsem pomáhat dětské sestře s naší holčičkou. Malá byla krásná. Malou jsem si zvážil a změřil a popsal ji. Pak jsem ji dostal do peřinky a do náruče. Šel jsem rovnou k manželce, aby ji taky pořádně viděla. Manželka byla vyčerpaná, ale šťastná. Pak ještě porodila placentu. To byla nejošklivější věc, kterou jsem kdy viděl. Na druhou stranu, nám porodní asistentka vysvětlila, jak funguje, a která část je na mateřské straně, a která strana byla plodu. Po ošetření manželky mi vzali malou a dali ji manželce, aby ji přikládali k prsu. Za účast u porodu jsem nic neplatil. A personál byl skvělý. Byli na nás moc hodní i přes moje nepříjemné scény. Byl jsem rád, že je tam s námi i ta naše porodní asistentka, vše nám vysvětlovala a motivovala, hodně mě krotila a určitě se k nám chovali mnohem líp v nemocnici, díky její přítomnosti. Moje manželka taky ocenila její přítomnost a určitě by ji chtěla i u dalšího porodu. Já bych už asi k porodu nešel. Přes celý porod jsem měl o manželku a dítě hrozný strach, dále jsem musel stále koukat, jak jí je špatně, a jak ji vše bolí. Byl jsem z toho celý zoufalý. Nejhezčí okamžik byl, když jsem dostal naši dceru do náruče. To stálo za to. Všechno ze mě spadlo a naštěstí bylo vše v pořádku naše malá i moje manželka. Musím se, ale přiznat, že to bylo dlouhé a strašně vyčerpávající. Jo určitě nám pomohly i ty kurzy. Dalo nám to hodně, hlavně jsme dostali mnoho kvalitních informací a zkusili jsme si dechové techniky, úlevové polohy, vysvětlili nám, jak probíhá porod a taky tam byla jedna hodina jenom pro doprovázející osoby, kdy nám říkali, že to může být i traumatizující okamžik. Určitě to pomohlo mě i manželce. Oba jsme byli klidnější. Po porodu jsme o všem s manželkou mluvili. Byla ráda, že jsem ji vše popsal ze své stránky a při příštím porodu bude mít s sebou naši porodní asistentku. U mě manželka ocenila mou snahu během celého porodu a taky říkala, že jí pomáhala myšlenka, že tam jsem s ní. I když pak byla hlavně závislá na naší PA.“

- 53 -

Analýza rozhovoru č. 11: Z tohoto rozhovoru vyplynulo, že těhotenství bylo plánované. I přes počáteční nepříznivé okolnosti a využití odborné psychologické pomoci žena spontánně otěhotněla. Doprovázející osoba pociťovala radost a štěstí při zjištění těhotenství. Těhotenství probíhalo bez komplikací. Doprovázející osoba se účastnila pravidelných prenatálních vyšetření. Vyšetřující lékař působil na doprovázející osobu příjemně, profesionálně a podávala páru dostatek informací. Doprovázející osoba se účastnila předporodních kurzů a hodnotí je kladně. Tyto kurzy pomohly doprovázející osobě s nácvikem dýchacích technik, úlevových technik. Dále kurzy poskytly doprovázející osobě potřebné informace na téma porod a účast u porodu. O přítomnosti u porodu s manželkou komunikovali. Doprovázející osoba se sama rozhodla a nebyla ovlivněna manželkou. Důvody doprovázející osoby u porodu byly zodpovědnost, psychická a ochranná podpora ženy a plodu. Žena chtěla partnera u porodu z psychického hlediska. K porodu si domluvili i primární porodní asistentku. Během porodu se otec dítěte snažil pomáhat rodící ženě. Využíval vědomosti z předporodních kurzů a využíval rad PA. Během porodu pociťovala doprovázející osoba strach, beznaděj, lítost a zoufalost. Otec dítěte negativně popisuje délku porodu, která jej nepříjemně ovlivnila. Partner si uvědomuje své nepřiměřené jednání ke zdravotnímu personálu. Personál však hodnotí kladně. Působil na něj profesionálně, podával mu dostatek informací a aktivně jej zapojoval do porodu. Kladně hodnotí i přítomnost primární PA. Po porodu plodu partner aktivně pomáhá s ošetřením dítěte a následně se jej ujímá. Po porodu se partner cítí šťastný a zároveň unavený a vyčerpaný. Partner je z celého porodu rozporuplný a příštího porodu by se nejspíš neúčastnil. Doprovázející osoba neplatila za účast u porodu. V období šestinedělí si pár promluvil o těhotenství a porodu. Žena nejvíc ocenila snahu a psychickou podporu partnera, dále ocenila přítomnost i primární PA.

3.6 Souhrnná analýza a interpretace výsledků Na začátku rozhovoru jsem shromažďovala anamnestické údaje. Zajímala jsem se o věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Zjistila jsem, že věk a vzdělání nemá vliv na vnímání těhotenství či porodu. Dále mě zajímal počet dětí. Předchozí zkušenost u porodu může mít vliv na partnera. Z rozhovorů vyplívá, že dva dotazování byli ovlivnění předchozím

- 54 -

porodem. Zmiňují větší prožitek u prvního dítěte a větší náhled na danou tématiku. Jeden z respondentů nepřipouští jakékoliv ovlivnění z předchozího porodu. Ze všech jedenácti rozhovorů vyplívá, že těhotenství byla vždy plánovaná a partneři prožili oznámení o těhotenství radostně a šťastně. Těhotenství prožívalo šťastně a radostně osm dotazovaných. Dva z nich využívali i prenatální komunikaci s dítětem. Jeden z dotazovaných neprožíval těhotenství vůbec. Další z dotazovaných pociťoval radost a štěstí, ale díky závažným komplikacím v těhotenství pociťoval převážně negativní emoce. Cítil strach, nejistotu a nevědomost. Poslední z dotazovaných si uvědomil, že se jedná o nechtěné těhotenství z jeho strany, tudíž došlo k zapření těhotenství. Čtyři dotazovaní se účastnili pravidelných prenatálních kontrol společně s těhotnou ženou. Další čtyři respondenti uvádí, že byli přítomni u většiny prenatálních prohlídek. Případnou absenci zavinila jejich pracovní vytíženost. Dva se účastnili jen jedné kontroly společně s partnerkou a jeden z dotazovaných se neúčastnil vůbec. Osm respondentů vypovídá, že ošetřující lékař měl na ně pozitivní vliv. Lékař působil na ně příjemně, profesionálně a poskytoval jim potřebné informace. Jeden z dotazovaných uvádí, že ošetřující lékař jej ignoroval, hovořil nesrozumitelně a nepodal partnerovi potřebné informace. Další dotazovaný zmiňuje příjemné a profesionální jednání, avšak poukazuje na častou výměnu lékařů, což na něj působilo negativně. Poslední respondent se k otázce nevyjádřil, protože se neúčastnil žádné prenatální prohlídky. Předporodních kurzů se účastnil pouze jeden dotazovaný partner. Zbylých deset se předporodních kurzů neúčastnilo. U třech z nich se však účastnila jen partnerka. Doprovázející osoba, která se účastnila předporodních kurzů, popisuje, že jej tyto kurzy pozitivně ovlivnily. Kurzy mu poskytly přiblížit si porod. Dále se doprovázející osoba naučila dechové techniky, úlevové polohy, masáže a poskytly mu kvalitní informace ohledně porodu. Tam, kde se účastnila předporodních kurzů jen partnerka, popisují dva respondenti, že předporodní kurzy ovlivnily nejen partnerku, ale i je. Dotazováni uvádí, že dostali na základě partnerky validní informace o porodu. Třetí z nich se k předporodním kurzům dál nevyjádřil. Devět respondentů se neúčastnilo žádné přednášky na téma porod nebo doprovázející osoba. Dvě osoby si pozvaly primární porodní asistentku, která jim vysvětlila vše o porodu a naučila je základní techniky dýchání. Dále s nimi nacvičila úlevové polohy a masáže. Obě tyto osoby tvrdí, že jim přednášky od primární PA pomohly, uklidnily je a připravily na porod. - 55 -

Všech jedenáct dotazovaných partnerů se shodlo na tom, že jejich partnerky si přály, aby se účastnili porodu. Mezi jejich důvody patřily psychická podpora, jistota, případná ochrana před zdravotním personálem a v neposlední řadě zodpovědnost. V šesti případech se chtěl partner účastnit ze své vlastní vůle. Vedla je k tomu zodpovědnost, ochrana partnerky a nenarozeného plodu. Dále pak psychická podpora a pomocná péče pro partnerku, ale také i zvědavost a raná péče o dítě. Ve zbylých pěti případech se nechali partneři přemluvit svou partnerkou. Devět z jedenácti dotazovaných popisuje porod negativně. Tvrdí, že se jedná o psychicky a fyzicky náročnou situaci. Uvádí, že se cítili bezmocní, nejistí, sklíčení, vyčerpaní, unavení a také se cítí osamoceni. Dále pociťovali lítost a měli strach o ženu a dítě. Jeden z nich se zmiňuje i o nepříjemném prostředí, kdy doprovázející osobu ovlivňoval křik ženy, smrad a krev. Jeden z dotazovaných cítili během porodu štěstí, radost a sebe naplnění. Poslední z respondentů udává, že během porodu nepociťoval žádné emoce. Dále však všichni uvádí, že pozitivní emoce prožívali po narození dítěte. Náhle je zalila radost, štěstí. Zároveň tvrdí, že se jednalo o nejintenzivnější zážitek v jejich životě. Pouze jeden z dotazovaných se zmiňuje o šoku po narození. Očekával jiný vizuální vzhled dítěte. Poslední z dotazovaných přiznává, že měl radost z narozeného dítěte do chvíle, než se objevily komplikace u partnerky. Devět z jedenácti osob, popisují zdravotní personál kladně. Zdravotní personál na ně působil profesionálně a příjemně. Dva z těchto respondentů však udávají, že je personál neinformoval. Jeden respondent se k zdravotnickému personálu nevyjádřil a poslední dotazovaný vzpomíná na zdravotní personál negativně. Udává, že jej i partnerku neinformoval. Tento personál se choval k páru neochotně a často docházelo k ignoraci doprovázející osoby. O poplatku za doprovázející osobu bylo pět dotazovaných plně informováno. Jeden z respondentů byl informován až po porodu, na základě překotného porod. Tři osoby si nevzpomínali na poplatky související s porodem. Jeden otec byl od poplatků osvobozen a poslední neplatil za svou účast u porodu.

- 56 -

4 Diskuze V bakalářské práci se zaujímám o doprovázející osoby u porodu. Zaměřuji se na partnery. Otec u porodu je velmi časté a diskutabilní téma. Avšak často se stává, že je otec opomíjen. Proto jsem chtěla zjistit, jak muži prožívají těhotenství a porod své partnerky. Během vypracovávání této práce jsem našla výzkumy, které se zajímají o partnera během těhotenství a porodu. Dále porovnávám poznatky rozhovorů s literaturou, kterou jsem využila i v teoretické části. Zjištěné výsledky nelze zobecnit a to díky malého počtu respondentů. Dále musíme vzít v úvahu, že se převážně jednalo o fyziologická těhotenství a fyziologický porod, který byl vždy vaginální. Avšak výsledky mého výzkumu lze využít k dalšímu šetření. Předchozí zkušenost může partnera pozitivně nebo negativně ovlivnit. Záleží na prožívání jednotlivých těhotenství, na průběhu porodu a na působení zdravotnického personálu. [11] Z rozhovorů vyplívá, že dva účastníky ovlivnila předchozí zkušenost a jeden respondent nepociťoval ovlivnění. Pokud se jedná o plánované těhotenství, jedná se o radostný okamžik u každého muže. Pokud se nejedná o plánované těhotenství, může partner reagovat na těhotenství různě. Může docházet k popírání těhotenství a dítěte. Může dojít k agresi nebo apatii muže. Partner může navrhovat i interupci. Na druhou stranu i neplánované těhotenství, může na partnera působit kladně. Může z něj mít radost a zažít nejkrásnější okamžik. [11] Z rozhovorů této práce vyplívá, že všechna těhotenství byla plánovaná a všichni partneři si užili tento okamžik radostně a šťastně. Během těhotenství se upíná pozornost především na těhotnou ženu. Partner však těhotenství prožívá také. Těhotenství může prožívat různě, záleží nejenom na psychické vyrovnanosti partnera, ale i na průběhu těhotenství. Může dojít k popření dítěte z různých důvodů. Muž může pociťovat strach, nejistotu, žárlivost, zodpovědnost, ale také i radost a štěstí. Dále někteří partneři využívají prenatální komunikaci s dítětem a těší se na roli otce. Někteří nepociťují žádnou změnu a těhotenství neprožívají. [11] Z rozhovorů této práce vyplynulo, že osm respondentů si těhotenství užilo v radosti a štěstí. Jeden respondent pociťoval negativní emoce na základě komplikací během těhotenství. Jeden si neuvědomoval změnu během těhotenství a u posledního došlo k popření těhotenství.

- 57 -

Prenatální poradny zajišťují přísun kvalitních informací. Odhalují rizika, které by mohly ovlivnit matku nebo dítě a zajišťují vizuální kontakt s nenarozeným dítětem, na základě využití UZ. [11] Prenatálních vyšetření se účastnilo deset dotazovaných z jedenácti. Z toho devět partnerů popisuje kladně přístup lékaře. Zmiňují příjemné a profesionální vystupování lékaře a dostatečný příjem validních informací. Doprovázející osoba se může účastnit předporodních kurzů společně s těhotnou ženou. Předporodní kurzy jsou rozdělené na část teoretickou a praktickou. Tyto kurzy vedou PA a lékaři. Díky těmto osobám je zajištěn kvalitní přísun informací. V praktické části se naučí páry základní techniky dýchání a polohování, které páry využijí při porodu. Předporodní kurzy slouží i k uklidnění páru. [16] Na základě výzkumu od T. Blažkové, bylo zjištěno, že osoby, které navštěvují předporodní kurzy, jsou 100% informované o porodu. [23] Jeden z dotazovaných této práce se účastnil předporodních kurzů a potvrzuje, že předporodní kurzy jsou důležitým zdrojem informací. Dále zmiňuje praktický nácvik technik dýchacích a polohovacích. Z této práce dále vyplívá, že i páry, které si domluvily schůzku s primární PA, jsou dostatečně informované, uklidněné a znají základní techniky dýchání a polohování. Přítomnost partnera u porodu ovlivňuje mimo jiné i těhotná žena. Z výzkumu R. Kroupové vyplívá, že pro 95 % žen je důležitá přítomnost partnera u porodu. Mezi jejich důvody patří ze 46 % psychická podpora, z 24 % citová vazba partnera a dítěte, z 15 % přítomnost známé osoby v cizím prostředí a z 15 % upevnění partnerského vztahu. [24] Všichni respondenti se shodují, že si je partnerka přála u porodu. Z jedenácti dotazovaných pět respondentů přiznalo ovlivnění svou partnerkou. Přítomnost partnera na porodním sále je běžnou záležitostí v ČR. Účast u porodu patří mezi velmi intenzivní zážitky v životě muže. Z výzkumu od T. Blažkové vyplívá, že muži, kteří se zúčastnili i neúčastnili předporodních kurzů, pociťují během první doby převážně napětí a to přibližně 60%. V druhé době porodní popisují obě skupiny mužů hlavně stres a ti, kteří se neúčastnili předporodních kurzů, se zmiňují také o bezmoci. [23] Z jedenácti respondentů devět vypovídá, že prožívalo během první a druhé doby negativní emoce jako byl strach, bezmoc, nejistota, lítost a nevědomost. Avšak po narození dítěte se devět dotazovaných z jedenácti shoduje na tom, že pociťovali radost a štěstí. Přítomnost doprovázejí osoby, může ovlivnit i zdravotní personál a poplatky související s přítomností partnera u porodu. Devět osob hodnotilo zdravotní personál kladně. Tyto osoby se vždy zmiňovali o příjemném a profesionálním jednání. Dvě z těchto osob popisuje sníženou edukaci partnera. Jeden se k zdravotnickému personálu nevyjádřil - 58 -

a jeden měl negativní zkušenost. O poplatku za doprovázející osobu byli osoby ve většině případů informováni před porodem. Někteří se k tomuto tématu nevyjádřili. [11, 22]

- 59 -

5 Závěr Bakalářská práce se zaměřuje na partnery, kteří se účastnili porodu. V této práci byl stanoven jeden hlavní cíl a dalších jedenáct dílčích cílů, které souvisí s daným tématem. Byla zde využita kvalitativní studie, ve které bylo získáno a zanalyzováno jedenáct rozhovorů. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, proč se doprovázející osoby účastní porodu. Dále se zaměřuje na těhotenství a porod z pohledu partnera. Z rozhovorů vyplynulo, že doprovázející osoby se chtějí účastnit z vlastní vůle z 55 % (6 dotazovaných z 11). Vede je k tomu zvědavost, zodpovědnost, psychická podpora a pomocná péče partnerce během porodu. Dále ochranná podpora partnerky nebo také i navázání vztahu otec-dítě. Ze 45 % (5 dotazovaných z 11) jsou ovlivněni partnerkou. V prvním dílčím cíli, se zjišťovaly reakce otců na oznámení o těhotenství. Vzhledem k tomu, že všechna těhotenství byla plánovaná, otcové pociťovali radost a štěstí. V druhém dílčím cíli se zjišťovaly emoce, které prožívají partneři během těhotenství. Otcové hodnotí těhotenství převážně radostně a šťastně. Objevují se zde i příklady popření těhotenství nebo také negativní prožívání těhotenství, na základě rizikového těhotenství. Ve třetím dílčím cíli se zjišťovalo, jestli partneři navštěvují prenatální poradny společně s těhotnými ženami. Většina dotazovaných se účastnila prenatální prohlídky. Někteří chodili pravidelně na prohlídky. Jiní se snažili dle svých časových možností. Dva se účastnili pouze jednoho prenatálního vyšetření a objevil se i otec, který se neúčastnil žádné prenatální prohlídky. Ve čtvrté dílčí otázce se zjišťovalo, jak působil ošetřující lékař v prenatální poradně na doprovázející osobu. Většina dotazovaných ohodnotila lékaře kladně. Pouze jeden se vyjádřil negativně. V páté dílčí otázce se zjišťovalo, zda doprovázející osoby navštěvují předporodní kurzy. Předporodní kurzy doprovázející osoby navštěvují jen ojediněle. V šesté dílčí otázce se zjišťovalo, jestli se doprovázející osoby účastní schůzek s primární porodní asistentkou. I v tomto případě se jedná pouze o ojedinělé výjimky, které se účastnily těchto schůzek. V sedmé dílčí otázce se zjišťovalo, jaký vliv mají předporodní kurzy a schůzky s PA na doprovázející osobu. Ty osoby, které se účastnili kurzů nebo schůzky s primární - 60 -

PA, hodnotí tyto přípravy na porod kladně. Popisují zisk validních informací, praktický nácvik s využitím u porodu a psychickou vyrovnanost. V osmém dílčím cíli se zjišťovalo, jaký postoj má partnerka k účasti partnera u porodu. Všichni dotazováni se shodli na tom, že jejich partnerka schvalovala přítomnost partnera u porodu. Mezi jejich důvody patřily hlavně psychická podpora, ale také péče o ženu a dítě. V devátém dílčím cíli se zjišťovalo, jaké emoce prožívá partner během porodu. Během porodu popisují respondenti hlavně negativní emoce jako je strach, bezmoc, lítost, nevědomost a sklíčenost. Mezi dotazovanými se objevily i kladné emoce jako zvědavost, štěstí a radost. Tyto emoce popisují partneři po vypuzení dítěte. V desáté dílčí otázce se zjišťovalo, jak působí zdravotnický personál na doprovázející osobu. Z této práce vyplívá, že většina dotazovaných byla se zdravotními pracovníky spokojená. Popisovali většinou příjemný a profesionální přístup. Objevilo se zde i záporné hodnocení, kdy si partneři stěžovali na neochotu a nepříjemné vystupování. V poslední dílčí otázce se zjišťovalo, jestli jsou partneři dostatečně informování o poplatcích, které souvisí s jejich účastí na porodním sále. Zde se některé osoby nevyjádřily, protože si nevzpomínaly na žádné poplatky. Jiné osoby vypovídají, že byly o poplatku informovány a byly také informovány, co daný poplatek zahrnuje. V tomto výzkumu byly všechny stanovené cíle splněny. Zjištěné závěry by dále mohly vést k vypracování rozsáhlejšímu výzkumu např. kvantitativního, který by graficky znázorňoval danou tématiku. Dále by byla vhodná podpora předporodních kurzů a individuálních schůzek s primární porodní asistentkou. Kde by doprovázejícím osobám byly poskytnuty validní informace ohledně porodu a získaly by větší jistotu a nadhled na porod a vše co s ním souvisí. Na to by mohli upozorňovat lékaři v prenatálních poradnách, kde se často vyskytují otcové společně s partnerkami. Na základě této práce jsem si uvědomila, že otec prožívá společně s partnerkou nejenom porod a výchovu dítěte. Prožívá především zjištění těhotenství, průběh celého těhotenství, návštěvy u lékaře a porod samotný. Dále jej ovlivňuje i personál, který pečuje o jeho partnerku v těchto obdobích. Po porodu se změní život oběma partnerům, proto je důležité jim věnovat stejnou pozornost. Lidé na špatné věci časem zapomenou, ale nikdy nezapomenou na ty dobré. Tím chci říct, že partneři časem zapomenou na veškeré negativní emoce, které souvisely s porodem. Vzpomenou si však na příjemné, empatické a profesionální chování zdravotnického personálu. Proto bychom měli věnovat pozornost celému páru, jak v době těhotenství, tak i při porodu a samozřejmě i po něm. - 61 -

6 Seznam literatury

[1] SIMKIN, Penny. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě při porodu pomoci. 1. vyd. Překlad Zuzana Štromerová. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-720-3308-5. [2] PAŘÍZEK, Antonín. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě při porodu pomoci. 1. vyd. Překlad Zuzana Štromerová. Praha: Grada, 2002, 535 s., obr. ISBN 80-716-9969-1 [3] STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod: citlivý průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením, který nabízí ověřené praktické návody, jak v těchto obdobích využít bylinek, homeopatických přípravků a éterických olejů. 2. vyd. Praha: One Woman Press, 2004, 579 s. ISBN 80-8635631-0. [4] ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 405 s. ISBN 978-802-4719-412 [5] MROWETZ, Michaela, Gauri CHRASTILOVÁ a Ivana ANTALOVÁ. Bonding – porodní radost: podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti?. 1. vyd. DharmaGaia, 2011, 279 s., [64] s. obr. příl. Šťastné dítě. ISBN 978-807-4360-145 [6] ČECH, Evžen, Gauri CHRASTILOVÁ a Ivana ANTALOVÁ. Porodnictví: podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti?. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: DharmaGaia, 2011, 544 s., [2] s. barev. obr. příl. Šťastné dítě. ISBN 80-247-1303-9 [7] VELEMÍNSKÝ, Miloš, Gauri CHRASTILOVÁ a Ivana ANTALOVÁ. Milá maminko, tatínku...: [Těhotenství, porod, péče o novorozence]. 2., přeprac. a dopl. vyd. České Budějovice: Dona, 1993, 117 s. Šťastné dítě. ISBN 80-854-6324-5

- 62 -

[8] ODENT, Michel, Gauri CHRASTILOVÁ a Ivana ANTALOVÁ. Znovuzrozený porod: [Těhotenství, porod, péče o novorozence]. Vyd. 1. Ilustrace Ladislav Rektoris. Praha: Argo, 1995, 152 s. Šťastné dítě. ISBN 80-857-9469-1 [9] CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2008, 138 s. ISBN 978-80-247-2142-2 [10]

RATISLAVOVÁ,

Kateřina.

Aplikovaná

psychologie

porodnictví:

[psychologie těhotenství, porodu a šestinedělí : psychosomatická medicína : učební texty pro porodní asistentky]. 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2008, 138 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-254-2186-4 [11] CARR, John C. a [z anglického originálu ... přeložili Petr Bílek a Miroslava KOPICOVÁ]. Knížka pro tatínky: těhotenství, porod a první tři roky života dítěte. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-802-6201-519 [12] TRČA, Stanislav a [z anglického originálu ... přeložili Petr Bílek a Miroslava KOPICOVÁ]. Partner v těhotenství a při porodu: co potřebuje partner vědět o těhotenství, sexuální život, přítomnost partnera při porodu, partnerská pomoc v šestinedělí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 108 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-0869-8 [13] TRČA, Stanislav a [z anglického originálu ... přeložili Petr Bílek a Miroslava KOPICOVÁ]. Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace: co potřebuje partner vědět o těhotenství, sexuální život, přítomnost partnera při porodu, partnerská pomoc v šestinedělí. 1. vyd. Překlad Zuzana Veselá. Praha: Grada, 2009, 226 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-3023-3

[14] KLAUS, Marshall H, Phyllis H KLAUS a John H KENNELL. Porod s dulou: rádce pro rodiče a doprovázející osoby při porodu. 1. vyd. Překlad Vlasta Jirásková. Praha: One Woman Press, 2004, 277 s. Pro rodiče. ISBN 80-863-5634-5 [15] Česká asociace dul: ženská sounáležitost a podpora [online]. 2014 [cit. 201503-20]. Dostupné z: http://www.duly.eu/?page_id=4

- 63 -

[16] ČERMÁKOVÁ, Blanka. K porodu bez obav. 1. vydání. Brno: Era group spol. s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7366-114-4 [17] YATES, Suzanne. Opravdové těhotenství a přirozený porod: Přírodní techniky pro klidné těhotenství a přirozený průběh porodu. Computer Press, a.s.: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2475-8 [18] STACKEOVÁ, D., BOHMOVÁ M.: Psychologické aspekty přítomnosti otců u porodu (TEORIE 4/2010). Dostupné na internetu ( cit. 2010-9-10 ) http://www.psychosom.cz/ [19] ČECH, Evžen. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 432 s. ISBN 80-7169355-3 [20] Mezinárodní definice porodní asistentky. In: Mezinárodní definice porodní asistentky

[online].

2005

[cit.

2015-03-20].

Dostupné

z: http://www.ckpa.cz/source/file/dokumenty/ckpa_008.pdf [21] Masáž hráze - video. Masáž hráze - video [online]. 2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.marekamarketa.cz/masaze/masaz-hraze-video/ [22] Česká republika. 372 ZÁKON o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). In: 372/2011. 6. listopadu 2011. Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-6-

listopadu-2011-o-zdravotnich-sluzbach-a-podminkach-jejich-poskytovani-zakon-ozdravotnich-sluzbach-18611.html [23] BLAŽKOVÁ, T.: Stres, předporodní příprava a otec u porodu, Bakalářská práce, 2011. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity [24] KROUPOVÁ, R.: Role otce u porodu z pohledu rodičky, Bakalářská práce, 2012. Pardubice: Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice

- 64 -

[25] PAVLÍČKOVÁ, T.: Dula vs. otec u porodu z pohledu porodní asistentky, Bakalářská práce, 2008. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity

- 65 -

7 Citace (1) Mezinárodní definice porodní asistentky. In: Mezinárodní definice porodní asistentky

[online].

2005

[cit.

2015-03-20].

Dostupné

z:

http://www.ckpa.cz/source/file/dokumenty/ckpa_008.pdf (2) SIMKIN, Penny. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě při porodu pomoci. 1. vyd. Překlad Zuzana Štromerová. Praha: Argo, 2000. s. 31. ISBN 80-720-3308-5

- 66 -

8 Seznam příloh Příloha č. 1: Struktura rozhovoru Příloha č. 2 : Informovaný souhlas Příloha č. 3: Obr. č. 1: Tlaková masáž v bederní oblasti Příloha č. 4: Obr. č. 2: Tlaková masáž kolen

- 67 -

8.1 Příloha č. 1 Věk: Vzdělání: Počet dětí: 1) Kolika porodů jste se účastnil? - Ovlivnil Vás nějak předchozí porod? 2) Jaké jste prožíval emoce, při zjištění těhotenství? 3) Navštěvoval jste společně s partnerkou prenatální vyšetření u gynekologa? 4) Navštěvoval jste předporodní kurzy? - Pomohly Vám v něčem předporodní kurzy? - Ovlivnili Vás předporodní kurzy k tomu, abyste se účastnil porodu? 5) Jak jste prožíval těhotenství? (od zjištění těhotenství) 6) Diskutovali jste s partnerkou Vaši přítomnost u porodu? - Chtěla Vás partnerka u porodu? - Jaké k tomu měla důvody? - Ovlivnil Vás její názor? 7) Co Vás vedlo k tomu, abyste se účastnil porodu? 8) Jaké emoce jste prožíval během celého porodu? 9) Čím si myslíte, že jste byl nejvíce potřebný své partnerce? 10) Co nejvíce na Vás ocenila Vaše partnerka? 11) Jak na Vás působil personál nemocnice? - Informoval Vás o průběhu porodu? - Zapojoval Vás aktivně do porodu?

- 68 -

8.2 Příloha č. 2: Informovaný souhlas

Informovaný souhlas (Záznam pro výzkumné účely bakalářské práce.)

Doprovázející osoba u porodu (Název bakalářské práce.)

Vážený pane, obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí rozhovoru, který je důležitý pro můj bakalářský výzkum. Jsem studentka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Bakalářská práce je psána na oboru Porodní asistence Charlotte Surovcovou. Hlavním cílem této práce je zjistit důvody příchodu doprovázející osoby k porodu. Dále mě bude zajímat období těhotenství a porodu z vašeho pohledu. Rozhovor bude nahráván na diktafon. Účast v tomto projektu je dobrovolná a účastník může rozhovor kdykoli přerušit a ukončit jej. Ve výzkumu nebudou zveřejněny Vaše identifikační údaje. Dále bych Vás chtěla informovat, že Vaše odpovědi slouží jen ke studijním účelům a budou zveřejněny a analyzovány v mé bakalářské práci. Po přepsání a zpracování dat, bude rozhovor vymazán. Souhlasím s poskytnutím rozhovoru pro Charlotte Surovcovou, který bude sloužit na výzkum v její bakalářské práci.

V………………. Dne……………. Jméno, příjmení, podpis účastníka výzkumu:……………………………………………… Jméno, příjmení, podpis řešitele výzkumu:…………………………………………………

- 69 -

8.3 Příloha č. 3: Obr. 1: Tlaková masáž v bederní oblasti

- 70 -

8.4 Příloha č. 4: Obr. 2: Tlaková masáž kolen

- 71 -

SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována podle platných norem.

V Brně dne 23. 4. 2015

………………………….

Charlotte Surovcová

- 72 -

Doprovázející osoba u porodu

Recommend Documents