Návrh vzdělávání zaměstnanců hotelu v oblasti bezpečnosti

Návrh vzdělávání zaměstnanců hotelu v oblasti bezpečnosti Diplomová práce

Bc. Monika Doležalová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jan Žufan Ph.D. MBA Datum odevzdání diplomové práce: 2014-05-06 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:[email protected]

Praha 2014

Master´s Dissertation

Proposal for training hotel employees in security management

Bc. Monika Doležalová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel management and spa management Thesis Advisor: RNDr. Jan Žufan Ph.D. MBA Date of Submission: 2014-05-06 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh vzdělávání zaměstnanců hotelů v oblasti bezpečnosti zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

................................................ jméno a příjmení autora

V Praze Dne 06. 05 .2014

Poděkování Ráda bych poděkovala panu RNDr. Jan Žufanovi Ph.D. MBA za vedení mé diplomové práce, poskytnuté konzultace a rady. Dále také děkuji Policii České republiky, Hasičskému sboru hl. m. Prahy, Hygienické stanici hl. m. Prahy a Úřadu pro ochranu osobních údajů, kteří mi poskytli informace, které jsem použila ve své analýze.

Abstrakt DOLEŽALOVÁ, Monika. Návrh vzdělávání zaměstnanců hotelu v oblasti bezpečnosti. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 82 stran. Klíčová slova: Bezpečnost, hotel, hrozby, rizika, vzdělávání zaměstnanců, školení Jak již název vypovídá, tato diplomová práce je návrhem vzdělávání zaměstnanců hotelu v oblasti bezpečnosti. Cílem této práce je teoretický popis možných hrozeb, rizik, krizí a krizových situací a s tím spojené krizové plánování a vzdělávání zaměstnanců. Po identifikaci nejdůležitějších a nejčastějších bezpečnostních událostí je mým cílem na základě vypracované analýzy zpracovat návrh vzdělávacího programu pro zaměstnance hotelových zařízení, který by efektivně zajistil kvalifikaci zaměstnanců v oblasti bezpečnosti. V první teoreticko-metodologické části jsou popsány teoretické pojmy vztahující se k bezpečnosti a k bezpečnosti v hotelu. Dále jsou zde uvedeny metody vzdělávání pracovníků, a v neposlední řadě i jaké je ze zákona povinné vzdělávání pracovníků. Druhá, analytická část, je tvořena zpracovanými údaji, které mi byly poskytnuty Policií České republiky, Hasičským sborem hl. m. Prahy, Hygienickou stanicí hl. m. Prahy, Úřadem pro ochranu osobních údajů a také Českou asociací bezpečnostních manažerů. Analýzu doplňují vybrané firmy, které poskytují vzdělávání v oblasti bezpečnosti a příklady jednotlivých školení. Poslední návrhová část, obsahuje samotný návrh vzdělávacích programů pro zaměstnance hotelových zařízení. Jednotlivá školení jsou zaměřena na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, požární ochranu, systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii, ochranu osobních údajů, krizové řízení pro manažery, trénink komunikace v konfliktních situacích a v poslední řadě také zamyšlení nad vzděláváním zaměstnanců v oblasti psychologie.

Abstract DOLEŽALOVÁ, Monika. Proposal for training hotel employees in security management. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2014. 82 pages. Keywords: Safety, hotel, threats, risks, employee education, training As the name suggests, this thesis is a proposal for training hotel employees in security. The aim of this work is a theoretical description of possible threats, risks and security issues, crises and emergency situations and the related crisis planning and employee training. After identifying the most important and frequently dangerous situations, my aim is process and propose training for hotel employees in security management. In the first part which is the theoretical- methodological section describes the theoretical concepts related to safety and security in the hotel. Furthermore, there are methods of staff training, and last but not least, what is legally required training. The second part which is the analytical part of my work involves processing data made available by certain institutions such as by the Police of the Czech Republic, the Fire departments Prague, City Health Station Prague, and the Office for Personal Data Protection and the Czech Association of Security Managers. The analysis also take into consideration selected companies which provide safety training examples, The final part; the proposal part, contains the entire proposal of training programs for the employees of hotels. Individual training sessions are focused on health and safety at work, fire protection, hazard analysis and critical control points in gastronomy, personal data protection, crisis management for managers, communication training in conflict situations and in the midday least ponder over education employees in the field of psychology.

Obsah Úvod..............................................................................................................................................9 1

Lidská bezpečnost ................................................................................................................12

2

Hrozby a rizika .....................................................................................................................13

3

4

5

2.1

Hrozba .......................................................................................................................... 13

2.2

Riziko............................................................................................................................ 14

Krize a krizové řízení ............................................................................................................17 3.1

Krize ............................................................................................................................. 17

3.2

Krizové řízení ................................................................................................................ 18

Bezpečnost hosta v hotelu ...................................................................................................20 4.1

Ochrana hostova soukromí ........................................................................................... 20

4.2

Ochrana hostova majetku ............................................................................................. 21

4.3

Ochrana hostova zdraví a života ................................................................................... 22

Povinné vzdělávání zaměstnanců ........................................................................................23 5.1

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ........................................................................... 24

5.2

Požární ochrana ............................................................................................................ 25

5.2.1

Úkoly a činnosti Hasičské záchranného sboru ČR ................................................... 26

5.3 Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii (HACCP) ................................................................................................................ 27 6

Vzdělávání zaměstnanců .....................................................................................................27

7

Bezpečnostní události ..........................................................................................................31 7.1

Hygienická stanice hl. m. Prahy ..................................................................................... 31

7.2

Hasičský sbor hl. m. Prahy............................................................................................. 32

7.3

Česká asociace bezpečnostních manažerů .................................................................... 34

7.4

Policie České republiky ................................................................................................. 35

7.5

Úřad pro ochranu osobních údajů ................................................................................. 36

7.5.1 8

Kamerové systémy ................................................................................................ 37

Firmy poskytující školení v oblasti bezpečnosti ...................................................................39 8.1.1

Vzdělávací středisko Ivana Kubíčková – T.E.P ......................................................... 39

8.1.2

TeamPrevent-PREPO s.r.o. .................................................................................... 40

8.1.3

Společnost Prevent ............................................................................................... 41

8.1.4

Risk Analysis Consultants ...................................................................................... 42

8.1.5

TRINANZA s.r.o. .................................................................................................... 43

8.1.6

Security management s.r.o.................................................................................... 44

9

8.1.7

Top Vision ............................................................................................................. 44

8.1.8

Školení HACCP (Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů) .... 45

8.1.9

Kursy cz. ................................................................................................................ 46

8.2

Vzdělávání v oblasti krizové řízení ................................................................................. 49

8.3

Shrnutí.......................................................................................................................... 50

Návrh vzdělávacího programu .............................................................................................53 9.1

Metodika navrhování vzdělávacích programů ............................................................... 53

9.2

Návrh vzdělávání zaměstnanců hotelu v oblasti bezpečnosti ......................................... 55

9.2.1

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ................................................................... 56

9.2.2

Požární ochrana .................................................................................................... 59

9.2.3 Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii. (HACCP) ........................................................................................................... 61 9.2.4

Ochrana osobních údajů ....................................................................................... 64

9.2.5

Krizové řízení pro manažery .................................................................................. 67

9.2.6

Trénink komunikace v konfliktních situacích .......................................................... 70

9.2.7

Vzdělávání zaměstnanců front office a housekeepingu v oblasti psychologie......... 73

Závěr ...........................................................................................................................................76 Seznam použité literatury ...........................................................................................................78 Přílohy .........................................................................................................................................82

Úvod Bezpečnost je diskutované aktuální téma, které s přibývajícími léty nabírá na své intenzitě. Potřeba a pocit bezpečí je jednou z hlavních potřeb člověka. Téma bezpečnost je více rozšířené hlavně ve světě a to díky mnohem více se vyskytujícím nepředvídatelným událostem a také teroristickým útokům. Bezpečnost ale neznamená jen ochranu před teroristickým útokem či živelnou katastrofou. S bezpečností souvisí řada předpisů a právních úprav, které bezpečnost vymezují. Bezpečnost hotelu je jeden z nejvíce důležitých aspektů k tomu, aby se hosté vraceli zpět. Od bezpečnosti stavby jako takové, kterou se v této práci nezabývám, až po hostovu bezpečnost, která je jednou z nejdůležitějších, když se řekne bezpečnost hotelu. V dnešním světě plném hotelových zařízení a možností výběru hotelového zařízení si host sám vybere, který hotel navštíví. Může tak udělat také na základě recenzí, ať už zveřejněných na internetových stránkách, diskusních fórech či referencích od známých. Důležité ale je, že pokud se dozví, že hotel má špatnou pověst díky bezpečnosti, host si tento hotel nevybere pro svou budoucí návštěvu. Naopak pozitivní pověst hotelu v oblasti bezpečnosti vyvolá v hostovi dojem, že právě do tohoto hotelu může vnést své osobní věci a nemusí se bát ani o své zdraví. Tím může vzniknout pro hotel konkurenční výhoda. Důležité je předcházet narušení bezpečnosti a to také za pomocí vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti. Určité vzdělávání je dané ze zákona, jiné může být bráno právě jako prevence. Vzdělávání zaměstnanců jsou investice, které se později vrátí zaměstnavateli zpět v podobě dobře a kvalitně odvedené práce. Moje diplomová práce se zaměřuje na vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti, se zaměřením, jak na povinné tak nepovinné vzdělávání. Ve vzdělávání jsou zahrnuty: bezpečnost a ochrana zdraví při práci, požární ochrana, ochrana osobních údajů, krizové řízení se zaměřením na management, trénink komunikace v konfliktních situacích a také psychologický výcvik zaměstnanců. Při výčtu těchto údajů je tedy patrné, že se hlavně zaměřuji na ochranu hostova zdraví a jeho majetku. Samozřejmě nelze ze vzdělávání vynechat to vzdělávání, které je povinné ze zákona.

9

Cílem této práce je teoretický popis možných hrozeb, rizik, krizí a krizových situací a s tím spojené krizové plánování a vzdělávání zaměstnanců. Po identifikaci nejdůležitějších a nejčastějších bezpečnostních událostí je mým cílem na základě vypracované analýzy zpracovat návrh vzdělávacího programu pro zaměstnance hotelových zařízení, který by efektivně zajistil kvalifikaci zaměstnanců v oblasti bezpečnosti. Mojí hypotézou je, že komplexní nabídku vzdělávání v oblasti bezpečnosti hotelů na trhu neposkytuje žádná firma. Tato práce je popisného charakteru. Analýza je tvořena informacemi, které mi poskytly Policie České republiky, Hasičský sbor hl. m. Prahy, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Úřad pro ochranu osobních údajů ale také Česká asociace bezpečnostních manažerů. Tyto informace se týkají především toho, v jakém počtu se v posledních třech letech vyskytovala bezpečnostní narušení v pražských hotelových zařízeních. Druhou částí byl průzkum trhu vzdělávacích zařízení, zde poukazuji na absenci celkového bezpečnostního programu, který by byl zaměřen na hotelová zařízení. Jednotlivá vzdělávací střediska poskytují převážně jednotlivé kurzy v oblasti bezpečnosti. Diplomová práce je členěna do tří hlavních částí. První část teoreticko-metodologická slouží k teoretickému výkladu pojmů lidská bezpečnost, hrozby a rizika, krize a krizové řízení. Dále také samotná bezpečnost hosta v hotelu a její dělení na ochranu hostova soukromí, majetku, zdraví a života. Na závěr teoretické části je popsán výčet povinného vzdělávání zaměstnanců, přes bezpečnost a ochranu zdraví při práci, požární ochranu, systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii a závěrem, jak správně zaměstnance vzdělávat, jaké jsou možnosti a metody vzdělávání. Analytická část práce, jak je uvedeno výše, je zaměřena na informace, které mi byly poskytnuty příslušnými orgány a také asociací bezpečnostních manažerů. Závěrem této části je popis jednotlivých služeb, které nabízejí vybraná vzdělávací střediska. Návrhová část mé diplomové práce se zabývá návrhem vzdělávacího programu v oblasti bezpečnosti hotelových zařízení. Důležitou součástí této návrhové části je také metodika navrhování vzdělávacích programů, tedy jak je správně tvořit a co do programů zahrnout. Jednotlivé programy se dělí na několik částí. Prvním návrhem je program zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dále požární ochranu, program v oblasti systému 10

analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii, ochranu osobních údajů, krizové řízení pro manažery, trénink komunikace v konfliktních situacích a v poslední řadě také zamyšlení nad vzděláváním zaměstnanců v oblasti psychologie. Na závěr práce určím, zdali má hypotéza byla potvrzena, či vyvrácena. Hlavní použité informační zdroje jsou především publikace autorů: Dany Procházkové, která jako jedna z mála má velké množství publikací, které se zabývají bezpečností, Felixe Křížka a Josefa Neufuse s knihou o hotelovém managementu, která zde také řeší bezpečnost v hotelu, dále Josefa Koubka, který se zabývá vzděláváním zaměstnanců, jak správně vzdělávat a tvořit vzdělávací programy. K analýze mi nejvíce pomohly informace od Policie České republiky, Hasičského sboru hl. m. Prahy, Hygienické stanice hl. m. Prahy, Úřadu pro ochranu osobních údajů a také od České asociace bezpečnostních manažerů.

11

1

Lidská bezpečnost

Podle Procházkové (2007) se lidská společnost zaměřuje spíše na jedince než na stát jako takový a také jde hlavně o zajištění lidské bezpečnosti jako společenství jedinců a ne jako zajištění ochrany suverenity. Jak uvádí Procházková, pojem lidská bezpečnost byl rozpracován ve zprávě OSN 1 z roku 1994. (Procházková 2007, s. 10) „Koncept lidské bezpečnosti uvedený v této práci se snaží vysvětlit pocit bezpečí jako pocit „bez obav a nedostatku“. Ve zprávě se prosazuje, že lidskou bezpečnost nelze omezit jen na ztrátu obav ze zbraní a války, protože do ní patří také lidská důstojnost a kvalita lidského života. Zmíněná zpráva zformulovala následující základní znaky lidské bezpečnosti: 1. Lidská bezpečnost je universální / integrální 2. Složky lidské bezpečnosti jsou spojeny s jednotlivými chráněnými zájmy a jsou vzájemně závislé, tj. jsou propojené různými typy vazeb a toků. 3. Pro rozvoj lidské bezpečnosti je důležitější včasná prevence, než pozdější vysoce kvalifikovaný zásah (odezva). 4. Lidská bezpečnost je zaměřena na lidi, nikoli na zvládnutí pohrom všeho druhu a na rizika a hrozby z nich vyplývající. 5. Lidská bezpečnost je souhrnem podmínek a okolností, které nabízí institucionální prostředí, avšak není a nemůže být výsledkem pouhých administrativních opatření.“ Bezpečnost jako taková je také, jak Procházková dále uvádí, chápána jako opatření pro zachování a ochranu rozvoje. (…) „Koncepce zajištění rozvoje, někdy též nazývaná koncept lidské bezpečnosti, vychází z komplexního pojetí bezpečnosti s tím, že bezpečnost se chápe jako záležitost všech úřadů, všech organizací i jednotlivých občanů a informovanost o souvisejících problémech se pokládá za základní předpoklad pro jejich rozhodování.(…). (Procházková 2007, s. 13). Dále ale také Procházková uvádí, že v České republice není tato koncepce rozvinuta patřičným způsobem a je zde problém ve veřejné správě, kde nejsou často správně formulovány určité činnosti.

1

UN Human Development Report. New York 1994.

12

Nástroje řízení lidského systému „jsou nástroje státu, jeho orgánů i organizací, které zajišťují bezpečnost a rozvoj systému, tj. jinými slovy ochranu a rozvoj chráněných zájmů. Základní nástroje jsou následující: 

management (řízení strategické, taktické i operativní) založený na kvalifikovaných datech, odborných hodnoceních a správných metodách rozhodování, územním plánování, správném umisťování, projektování, výstavbě, provozu, údržbě, opravě, a obnově objektu, technologií a infrastruktur,



výchova a vzdělání občanů



specifická výchova technických a řídících pracovníků,



technické standardy, normy a předpisy, tj. nástroje pro regulaci procesů, které mohou nebo by mohly vést k výskytu (vzniku) pohromy nebo zesílení jejich dopadů,



inspekce,



výkonné složky ke zvládnutí nouzových situací,



systémy ke zvládnutí kritických situací,



nouzové a krizové plánování,



specifické řízení pro zvládnutí kritických situací (v ČR se pro tento typ managementu často používá označení krizové řízení; ve světě se mluví o řízení odezvy nebo o řízení pohrom). (Procházková a Šesták 2007, s. 13)

Řízení jako takové je založené na odborných znalostech a také zkušenostech, a proto jsou pro nouzové a kritické situace zřizovány tzv. havarijní, nouzové a krizové štáby „(…) které jsou zřízeny legislativou, která upravuje i jejich povinnosti, práva a odpovědnosti. U hlediska cílů nouzového a krizového řízení je nutné zařídit, aby tyto dočasné orgány a popř. příslušní reprezentanti státní správy (předseda vlády, ministři, hejtmani a starostové), kteří jim předsedají, rozhodovali věcně a správně podle aktuálních dat.(…)“ (Procházková a Šesták 2007, s. 14)

2 2.1

Hrozby a rizika Hrozba

Procházková (2004, s. 39) definuje hrozbu jako nebezpečí vzniku útoku (teroristického nebo vojenského). Je to pravděpodobnost, že vznikne nebo může vzniknout událost nebo soubor události zcela odlišných od předpokládaného stavu či vývoje chráněných zájmů 13

státu z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určena schopností útočníka, zranitelností chráněných zájmů státu (životů a zdraví lidí, majetku, životního prostředí, společnosti, státu) a úmyslem útočníka. Internetový portál Management Mania (Management Mania 2013) uvádí, že hrozba je pojem, který se používá v řízení rizik a to pro označení zdroje negativní aktivity, síly či události, která chce nebo může poškodit určitou hodnotu. Hrozba má nežádoucí vliv na bezpečnost nebo může zapříčinit škodu, ztrátu či změnu. Doseděl (2004, s. 170 - 171) uvádí, že v rámci analýzy rizik dochází k identifikaci hrozeb. A to třemi způsoby. Prvním způsobem je intuitivní vyhledávání rizik, v tomto případě je základem přemýšlení nad hrozbami, které se mohou vyskytnout. Při využívání tohoto způsobu identifikace rizik je zde velká pravděpodobnost, že se na určitá rizika zapomene. Druhým způsobem je inspirace jinými seznamy hrozeb. Tento způsob považuji za efektivnější než způsob předchozí. Je důležité, aby seznam byl aktualizován a přizpůsobován k prostředí, ve kterém se podnik nachází. Pokud se tak nestane, použití tohoto seznamu ztrácí všechnu efektivitu. Posledním způsobem je využití dotazníků. A to tak, že se vytvoří dotazníky pro určité části prostředí. Odpovědná osoba po vyplnění dotazníků prochází jednotlivé odpovědi a zhodnocuje hrozby na základě odpovědí. Doseděl uvádí, že výhodou při dobře zpracovaném dotazníku je vysoká kvalita určení rizik. Osobně se přikláním k definici z internetového portálu Management Mania, je přehledný a věcně vystihuje, co to hrozba je. Definice od Procházkové vyvolává dojem, že pokud se řekne hrozba, musí si každý představit hrozbu teroristického útoku či vojenskou. V případě identifikace hrozeb se přikláním k variantě vytvoření vlastního seznamu a následnému porovnání se seznamem z podobného prostředí. Tím by se minimalizovala možnost opomenutí hrozeb. 2.2

Riziko

„(…) neboli vystavení nepříznivým okolnostem. Ve starších encyklopediích najdeme pod tímto heslem vysvětlení, že se jedná o odvahu či nebezpečí, případně že „riskovat“ znamená odvážit se něčeho. Teprve později se objevuje i význam ve smyslu možné ztráty. 14

Dnes již víme, že nebezpečí představuje něco poněkud jiného a v teorii rizika souvisí s hrozbou. Podle dnešních výkladů se rizikem obecně rozumí nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty či zničení, případně nezdaru při podnikání. (…)“. Procházková a Šesták dále také definují „riziko“ jako: „Výraz riziko (risk) je vyjádřen jako pravděpodobnost výskytu událostí, při které dojde za definovaných podmínek (scénáře, expozice spod.) k dopadu na chráněné zájmy (tj. výskyt nepříznivého působení na sledované chráněné zájmy).“ (Procházková a Šesták 2007, s. 15) Rozdělení rizik Ministerstvo financí vydalo v roce 2004 katalog rizik2. Procházková a Šesták (2007, s. 16) uvádí, že „V tomto materiálu jsou rizika sledována s ohledem na úspěšnost PPP (Public PrivatePartneship) projektů, které se používají k budování a modernizaci infrastruktur a technologií v území. Tato rizika se dělí na: 

stavebně technologická a projekční rizika



kreditní rizika



tržní rizika



vnější rizika



operační rizika



strategická rizika“

Obecně z oblasti lidské bezpečnosti jsou rizika dělena na: 1. „Rizika spojená s bezpečností a rozvojem lidského systému 2. Stavebně – technologická a projekční rizika. 3. Kreditní rizika. 4. Tržní rizika. 5. Vnější rizika. 6. Provozní rizika. 7. Rizika spojená s řízením a rozhodováním.“

2

Katalog rizik PPP projektu, Ministerstvo financí 2004. Dostupné na: http://eko.fsv.cvut.cz/rieu/rieu_rizika.pdf

15

Analýza rizik a hodnocení rizik Procházková (2010, s. 174 - 175) uvádí, že nejprve jde o hodnocení ohrožení a až následně poté identifikování rizik. Konkrétní analýzy, které se zabývají určením rizik, jsou: 1. „Předběžná analýza rizika 2. Standardní, rychlá a méně přesná analýza rizika 3. Detailní analýza rizika v souhrnném kontextu 4. Individuální a specifická analýza rizika“ Přičemž jednotlivé analýzy se liší v požadavcích na informace jejich zpracování a také vyhodnocení. V praxi by se měl uplatňovat postup: 1. „Sběr a validace dat pro vytvoření časové řady výskytu sledované pohromy. 2. Instalace monitoringu – pro upřesnění dat. Úkoly monitoringu jsou zajištění sběru dat, systém zpracování a řízení datových toků, rozdělení informací, dokumentace, podkladů pro úřední výkony, pro plánování, dlouhodobé i krátkodobé a i pro nouzové a krizové řízení, hodnocení a předvídání. 3. Sledování výskytu pohrom v území a čase a stanovení četnosti grafu. 4. Stanovení ohrožení od pohromy. 5. Analýza rizik, která se realizuje určením možných dopadů a pravděpodobností výskytu pohrom. Je to zásadní a první krok při zajištění předcházení pohrom, při zmírnění dopadů a zvládnutí dané situace. Analýza rizik je součástí řízení bezpečnosti.“ Clifton (2012, Section 1) uvádí: „Whether your property is in design phase recently completed, or

an established destination facility, a Risk Assessment

needs to be

completed. A properly researched and considered Risk Assessment will not only help management plan protective measures, but also it will provide a legal defense for those measures.“ Tedy jak ve fázi výstavby, tak i v dokončených hotelových zařízeních musí být provedeno hodnocení rizik. Řádně vypracovaný plán rizik může pomoci nejen při řízení managementu, ale také jsou to určitá ochranná opatření. Jak dále uvádí, mnoho zavedených hotelů stále nemají provedené vyhodnocení rizik ani analýzy rizik. Vyhodnocení rizik může být provedeno bezpečnostními specialisty, inženýry 16

nebo manažerem rizik a to jak externím tak také interním pracovníkem. (Clifton 2012, Section 1, volný překlad autora) Fáze hodnocení rizik podle Cliftona (2012): 1.

rozdělit majetek, podle rozdělení dále vyhodnotit rizika,

2.

sestavit seznam hrozeb,

3.

stanovit hodnocení rizik (stupnicí od 1 - 10),

4.

určit pravděpodobnost výskytu rizika.

Nedílnou součástí ve vyhodnocování rizik je podle Cliftona také, shromažďování dat o místní kriminalitě, shromažďování dat a údajů o nehodách, které se staly v okolí hotelu, shromažďování informací o incidentech na trhu, předvídat výskyt rizika a řídit předvídatelnost výskytu rizika.

3 3.1

Krize a krizové řízení Krize

Zuzák a Königová (2009, s.18) definují krizi jako: „Slovo krize má původ ve starořeckém slově krino, které znamená v češtině vybírat, rozhodovat, posuzovat, měřit mezi dvěma opačnými variantami, kterými byly úspěch – neúspěch, právo – bezpráví, život – smrt. Z něho později vzniklo slovo krisis, kterým se vyjadřovala rozhodná chvíle nebo doba, rozhodnutí samo nebo nesnáze.(…)“ Dále uvádí rozdělní krize na krizi osobní, krizi sociální a společenskou, krizi v důsledku živelných pohrom a havárií a krizi ekonomického charakteru. Je důležité zmínit, že mezi těmito krizemi je určitá vazba, podnik neboli v tomto případě hotel není izolován od okolí a to má na něj vliv jako na celek. Vysoká pozornost je také věnována a zaměřena na udržitelný rozvoj – vychází se z definice ze zprávy OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 1987: „Definice popisuje udržitelný rozvoj jako takový, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů (…)(Zuzák a Königová 2009, s. 25). Udržitelný rozvoj není prakticky možný bez udržitelného podniku, který uspokojuje lidské potřeby. Tím, že se prostředí podniku vyvíjí, dochází k zatížení nejistotami, které následně narušují podnikání a vyvolávají ohrožení existence podniku. Situace vyvolané nejistotami jsou rizikové a vedou ke krizi. (Zuzák a Königová 2009, s. 25) 17

S krizí jako takovou souvisí krizové řízení. Krizové řízení považuji za metodu, která je neodmyslitelně uplatňována v každém podniku nebo hotelu. 3.2

Krizové řízení

Procházková (2004, s. 1), definuje krizové řízení jako „Aktivní typ strategického řízení, které je zaměřené na člověka, lidskou společnost, životní prostředí i lidmi vytvořené a na aspekty související s prvky, vazbami a toky v takto vytvořeném systému. Jeho cílem je zajistit trvale udržitelný rozvoj lidské společnosti. Je záležitostí správy státu na všech úrovních, soukromích organizací, nevládních organizací i všech občanů. Zahrnuje soubor postupů procedur pro hledání a řešení problémů spojených se zajištěním trvale udržitelného rozvoje společnosti ve smyslu jejich zvládání a skládá se z plánování, vedení lidí, organizace sil a prostředků, hodnocení a kontroly. Musí správně diagnostikovat či specifikovat každý problém, racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách. Z pohledu kybernetiky je řízení proces, jehož cílem je udržet chování systému v určitých mezích, ve kterých se realizují žádoucí cíle a potlačují nežádoucí projevy. Z hlediska typu jde o řízení bezpečnosti, které se skládá z diagnostikování možných nouzových situací, plánování preventivních opatření a opatření na zmírnění nouzových situací, zajištění připravenosti na zvládnutí nouzových situací, zajištění odezvy na nouzové situace, obnovy a nastartování dalšího rozvoje. Proto vychází z výsledků rizikové analýzy a z principů a zásad řízení bezpečnosti. Snižování jakéhokoliv rizika je spojeno se zvyšováním nákladů, s nedostatkem znalostí, technických prostředků, apod. Proto se v praxi hledá hranice, na kterou je únosné riziko snížit tak, aby vynaložené náklady byly ještě rozumné. Tato míra snížení rizika (určitá optimalizace) je většinou předmětem vrcholového řízení a politického rozhodování, při kterém se využívají současné vědecké a technické poznatky a zohledňují se ekonomické, sociální a další podmínky.“ V dnešní době se nejvíce objevuje krize ekonomického charakteru. Četnost živelných pohrom (pomineme-li záplavy) není tak vysoká jako v jiných zemích. V hotelových zařízeních je také největší pravděpodobnost, že nastane krize ekonomického charakteru. Zuzák a Königová (2009, s. 26) uvádějí, že nejdůležitějším faktorem je čas. Čím déle krize trvá, tím více se prohlubuje. K minimalizaci škod způsobených krizí se používá přístupů, opatření a metod, která se nazývají krizové řízení, nebo moderněji krizový management. 18

Přístup ke krizovému řízení se liší pouze v objektu a také přístupu, opatření a použité metody jsou více méně stejné. Procházková opět vysvětluje pojem z více obecnějšího pohledu. Více přehledný výklad z mého pohledu podává právě Zuzák a Königová. Podávají méně obecné teorie a vysvětlují teorii na praktických ukázkách. Souhlasím s tím, že důležitý je hlavně čas, včasné rozpoznání krize a zvolené metody postupu při řešení krize. Důležitou součástí krizového řízení je s rizikem počítat a být na něj podle možností připraven. Řízení rizika nejen identifikuje, popisuje, ale také analyzuje a vyhodnocuje a v neposlední řadě kontroluje. Jak uvádí Zuzák a Königová (2009, s. 47), rizikové řízení lze realizovat v pěti krocích: 1. „Identifikace nebezpečí (zdrojů nebezpečí), např. konkurent, změny v legislativě, potencionální substituční výrobek, 2. Určení výše rizika (např. frekvence vzniku, závažnost důsledků pro podnik), 3. Vyhodnocení, např. podle uvedené matice (viz. obr.) a realizace rozhodnutí, 4. Zavedení kontrolního systému rizikem, jehož cílem je identifikace změn rizika (především zvýšení rizika), 5. Sledování vývoje rizika, vyhodnocení změn a realizace opatření. Fáze krizového řízení Základní jsou čtyři fáze – prevence, připravenost, odezva, obnova. Prevence znamená předcházení pohromám nebo zmírnění dopadů. Shromáždění, vyhodnocení poznatků a zpracování možností a také nezbytné vzdělávání občanů nebo v tomto případě zaměstnanců se nazývá připravenost. Zvládnutí dopadů se nazývá odezva a poté následuje poslední fáze a to je obnova, při které se předpokládá návrat do původního stavu před pohromou. (Procházková 2004, s. 2-3) Jak najít otázku na to, kdy v podniku začíná krize, je velmi složité, protože krize má subjektivní a objektivní charakter. Proto záleží na vyhodnocení příslušného manažera podle dostupných informací. Proto je také důležité správně a včasně monitorovat případnou krizi a udělat všechna opatření, aby ke krizi vůbec nedošlo. Dále vytvořit systémy, aby ke krizi nedošlo nebo se jí za včasu podařilo identifikovat a také chápat vzniklou krizi jako možnou příležitost a podle toho k ní přistupovat. (Zuzák a Konigová 2009, s. 51-52) 19

4

Bezpečnost hosta v hotelu

Bezpečnost hosta v hotelu je jedním z nejdůležitějších faktorů, aby se do hotelu hosté vraceli. Hotel se pro hosty stává přechodným domovem, místem pro odpočinek a tak i jako doma se cítí bezpečně, chce se v hotelu cítit stejně. Hosté si s sebou přivážejí své osobní věci, a proto je důležité zajistit, aby jim nebyly odcizeny. Narušení hostovy bezpečnosti jak již na jeho majetku, či osobě se negativně odráží na reputaci hotelu a také mnohdy zahrnuje vyrovnání s poškozeným hostem. Bezpečnost hosta v hotelu se rozděluje na ochranu hostova soukromí, majetku, života a zdraví. Bezpečnost úzce souvisí s úspěchem hotelu, může být brán jako jeden z faktorů, proč se k nám hosté budou vracet. Hosté si do hotelu přivážejí svůj majetek a hotel jako takový přitahuje velký počet lidí, ale zároveň také nežádoucích aktivit. (…) „Ochrana a bezpečnost není jen součástí majetkové stránky hotelu, ale stavem takové úrovně myšlení, ve které se také host cítí být odpovědným nositelem svého podílu na ochraně bezpečnosti. Elektronické známky, kamery a další technologie jsou předpokladem, neboť pracovníci bezpečnosti sami o sobě nejsou „bezpečností“.“ (Křížek a Neufus 2011, s. 182). Všechny informační technologie související s evakuací hotelu, požárem, bombovým ohrožením či ostatními kalamitami a hrozbami mají jako středisko obvykle recepci. Velké hotely většinou mají své vlastní bezpečnostní oddělení, ale menší hotely využívají k zajištění zákroku recepci. Každý zaměstnanec hotelu by měl myslet na bezpečí hosta. (Křížek a Neufus 2011, s. 182). Jak je již zmíněno v předchozím odstavci, bezpečí hosta v hotelu můžeme rozdělit na ochranu hostova soukromí, ochranu hostova majetku, ochranu hostova zdraví a života. 4.1

Ochrana hostova soukromí

Samozřejmostí je, že provozovatel musí postupovat podle platné legislativy v oblasti ochrany osobních údajů (Zákon o ochraně osobní údajů – č. 101/2000 sb.). Dále ale také musí dbát na odpovědnost, kterou má vůči zákazníkům, a proto i k ochraně soukromí hosta by měla být vypracována pravidla, která by měla být předložena všem pracovníkům, kteří s uvedenými informacemi přicházejí do styku. Největší zodpovědnost v této oblasti mají pracovníci recepce, nejenže musí dodržovat daný zákon o ochraně osobních údajů, ale jsou zde také další důvěrné informace, které by v žádném případě neměly být poskytovány jiným osobám. Je tedy velmi důležité seznámit 20

pracovníka recepce s těmito pravidly a také vysvětlit mu jeho zodpovědnost při práci s těmito daty a také, aby tyto informace byly použity pouze pro zajištění činnosti hotelu a to také po předchozím odsouhlasení samotného hosta. Samozřejmostí pracovníka recepce je mlčenlivost jak o osobních údajích hosta, tak o dalších informacích týkajících se hosta samotného, a proto není v žádném případě akceptovatelné poskytování informací o pobytu hosta či informací o jeho identifikaci třetím osobám. Dále také veškerá data týkající se: (…)„hospodaření hotelu, databáze hostů a obchodních partnerů, cenové politiky hotelu, soukromých údajů o vlastnících a zaměstnancích společnosti jsou majetkem společnosti, jsou předmětem ochrany a je nepřípustné je předávat a poskytovat třetím osobám.(…).“ (Křížek a Neufus 2011, s. 182). Konkrétním případem je například recepční předávající hostovi číslo s kartou od pokoje, recepční nikdy nezmíní nahlas přesné číslo pokoje, aby je nemohli slyšet další hosté či nežádoucí osoby v okolí recepce. 4.2

Ochrana hostova majetku

V případě hostova majetku hotel nese zodpovědnost za vznesené hodnoty v zákonné výši. Vhodné je aby, si host uschoval věci v sejfu na pokoji nebo případně v sejfu, který je například na recepci. Dále by ale hotel měl hosta informovat, že nenese žádnou zodpovědnost za věci odložené mimo sejf například věci odložené volně na pokoji a také věci odložené ve veřejných prostorách hotelu či na hotelovém parkovišti. Křížek a Neufus (2011, s. 182) vidí jako důležitou součást ochrany majetku opatření na vstupu do hotelového pokoje. Jsou to: 

„kartový systém s rozlišením, kdo vstupuje do pokoje;



řetízek nebo závora k druhotnému zabezpečení dveří a umožňující částečné otevření dveří;



kukátko, u pokojů pro hendikepované osoby ve dvojím pro vedení, takže host sám rozhodne, koho do pokoje vpustí, či nikoliv;



samouzavírací zařízení na dveřích, které zajistí, že dveře jsou vždy dovřeny.

Aby nedocházelo k podvodům ze strany hosta je zde možnost zpětně přečíst kartový systém a zjistit, kdo vstupoval do pokoje. Zaměstnanci mají své kódy a tím se tedy dá jasně prokázat, kdo a kdy do pokoje vstoupil. Opatrnost se také vyplácí při manipulaci s hostovými zavazadly, kde je nutné mít o nich vždy vizuální přehled. Při vložení zavazadel do úschovny je hostovi vždy vystaveno potvrzení.

21

Ochrana hostova zdraví a života

4.3

Křížek a Neufus uvádí, že nejčastější příčina poškození hostova zdraví podle světových statistik je požár, a proto je v první řadě důležité zavést opatření pro potřebu ochrany. Jedním z těchto opatření je elektronický požární systém – to znamená, že v každém pokoji, na chodbách i ve veřejných prostorách jsou nainstalovaná čidla, která informují hosty v několika světových jazycích, že vznikl požár, vyhlásí evakuaci a také informuje hasičský sbor. Požární bezpečnost je dána legislativními normami, kterým bude věnována další kapitola této práce. „K zabezpečení základní hotelové jednotky, což je pokoj hosta, patří (Křížek a Neufus 2011, s. 182) : 

čidlo elektronické signalizace umístěné na stropě v centrální poloze;



u hotelů nadnárodních společností je stále častější druhotné zabezpečení v podobě sprinterů, což je zařízení rozprašující mlhovinu k uhašení ohniska požáru;



povrchová úprava použitých materiálů na pokojích má protipožární úpravu;



koberce mají složení 80:20 ve prospěch vlny, která seškvíří a uhasne;



vstupní dveře mají na své hraně pásku, která zajistí utěsnění k zabránění proudění vzduchu, dveře jsou 90 min. odolné ohni;



na dveřích je umístěn plán evakuace v piktogramech, takže je srozumitelný každému;



TV systém automaticky vyhlásí požár a informuje hosta o způsobu evakuace.“

Nutné je, aby byly správně označeny evakuační cesty. Podle platné legislativy by měl být požární evakuační systém prověřován cvičnými evakuacemi. Neopomenutelnou součástí ochrany hostova života a jeho zdraví jsou opatření na hotelovém pokoji, která by měl zajišťovat hotel. Jsou to například protiskluzová podlaha na dně vany či ve sprchovém koutu, bezpečnostní zámek a také okna, která se dají vyklopit pouze pro potřeby vyvětrání a která tak zabraňují úplnému otevření. Zaměstnavatel by měl být povinen také dohlížet na to, aby zaměstnanci dodržovali základní pravidla související s bezpečností a v případě nebezpečí nahlásili vše svému nadřízenému či pracovníkovi bezpečnosti. Týká se to tedy případů, kdy zaměstnanec spatří podezřelou osobu či například opuštěné zavazadlo uvnitř hotelu. V těchto případech je nutné okamžitě reagovat.

22

Pro seznámení zaměstnanců s pokyny v případě mimořádných události slouží takzvaný krizový manuál. Tento manuál vypracovává vedení hotelu a je přístupný všem zaměstnancům. Vedení hotelu by také mělo zajistit pravidelnou aktualizaci tohoto manuálu a pravidelný trénink všech zaměstnanců s tímto manuálem. Uvedena jsou zde všechna důležitá telefonní čísla pro nouzové volání, ale také osoba z vedení hotelu, která je zodpovědná v případě výskytu nouzové situace. Také je zde uvedeno, kdo a kdy byl trénován a také jaké konkrétní situace mohou nastat a jak se s nimi správně vypořádat. Křížek a Neufus (2011) uvádějí, že tyto situace se dají rozdělit do tří kategorií a to na: 

události obecného charakteru



události zaviněné třetí osobou



živelné pohromy

Za události obecného charakteru můžeme považovat například uvíznutí výtahu či uvíznutí hosta v pokoji. Události zaviněné třetí osobou jsou krádeže a mezi živelné pohromy řadíme povodeň, požár (který ale také může být zaviněn třetí osobou) a také vichřice. (Křížek a Neufus 2011, s. 185 – 186)

5

Povinné vzdělávání zaměstnanců

V této části práce se blíže zaměřím na vzdělávání, které je v České republice povinné a dané zákonem. Cílem této práce není citovat přesné znění zákonů, proto jen ve stručnosti představím jednotlivé z nich jakožto nedílnou součást vzdělávání zaměstnanců. Ať již povinné či nepovinné vzdělávání zaměstnanců je důležitou součástí firemní kultury. Formy vzdělávání jsou poslední závěrečnou kapitolou teoretické části práce. Mezi povinné vzdělávání zaměstnanců patří podle zákona Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP), Požární ochrana (dále jen PO) a v případě pohostinství také Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (Hazard Analysis and Critical Control Points se zaměřením na gastronomii, dále jen HACCP). Zaměstnanci hotelů musí také mít platný zdravotnický průkaz.

23

5.1

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je upraveno Zákoníkem práce č.262/2006 Sb., Bezpečnost a ochrana zdraví při práci § 101 - § 108. Pro rozsáhlost budou uvedeny pouze určité body. 3 § 101 – Předcházení ohrožení života a zdraví při práci určuje základní ustanovení, povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům. § 102 určuje zaměstnavatele povinným k vytvoření bezpečného prostředí pro práci zaměstnance, hovoří o prevenci rizik, vyhledávání, hodnocení a odstranění rizik, zaměstnavatelovou povinností je také kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, také stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť. Pokud není zaměstnavatel schopen rizika odstranit, měl by na základě vyhodnocení přejít k opatřením omezujícím jejich působení tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost a zdraví zaměstnanců. O vyhledání a také vyhodnocení rizik je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. § 103 hovoří o povinnostech zaměstnavatele a také povinnostech a právech zaměstnance. Jako jeden z důležitých bodů je povinnost zaměstnavatele zajistit školení a to: „o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně 1. pracovního zařazení, 2. druhu práce, b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.“ (Podnikate.cz, 2014)

3

Více informací na stránkách: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-262-2006-sb-zakonik-prace/zneni20140101/uplne/#cast5

24

§ 104 se zabývá osobními ochrannými pracovními prostředky, pracovními oděvy a obuví, mycími, čisticími a dezinfekčními prostředky a ochrannými nápoji. § 105 jsou povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Odstavec § 106 se zaměřuje na práva a povinnosti zaměstnance, předposlední odstavec § 106 jsou společná ustanovení a posledním odstavcem řešícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci je § 108 – Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (Podnikatel.cz, 2014) Povinnost zajistit seznámení s bezpečností a ochranou zdraví pří práci má fyzická i právnická osoba. Podnikatel tak musí učinit, i když má pouze jednoho zaměstnance. Učiní tak při nástupu nového zaměstnance do pracovního poměru, ale také při přechodu na jiné pracovní místo nebo při změně druhu práce a dále také při zavedení nové technologie nebo při změně technologických postupů. Toto školení je nutné opakovat jednou ročně. Zaměstnavatel je také povinen vést dokumentaci spojenou s bezpečností a ochranou zdraví při práci. (Šiška, 2013) 5.2

Požární ochrana

Požární ochranu upravuje zákon o Požární ochraně č. 133/1985 Sb. „Požární ochranou se rozumí vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života, zdraví a majetku občanů před požáry.“ (Kopecký a Franc 2004, s. 10). S tímto školením musí být obeznámen každý nový zaměstnanec při nástupu do práce a také při změně pracovní pozice či pracovního místa. Přeškolování by mělo probíhat jednou za rok, při zvýšeném riziku požáru jednou za šest měsíců. Fyzická i právnická osoba je stejně jako u bezpečnosti a ochrany zdraví při práci povinna vést požární dokumentaci. (Kopecký a Franc 2004) Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. uvádí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby musí plnit povinnosti na úseku požární ochrany a to ve všech prostorách, které jsou využívány k provozování činnosti. Odpovědnost za plnění povinností u právnických osob odpovídá statutární orgán a u fyzických osob tyto osoby nebo jejich zástupce. Právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny zajistit požární techniku v příslušném množství, dále také věcné prostředky a požárně bezpečnostní zařízení. Dále musí vytvořit podmínky pro hašení požárů, pro záchranné práce (volné příjezdové cesty, únikové cesty a jiné), dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků a činnosti, označovat pracoviště a ostatní místa bezpečnostními značkami a pokyny 25

vztahujícími se k požární ochraně, pravidelně provádět kontroly odborně způsobilé osoby či technika a odstraňovat zjištěné závady. V neposlední řadě musí umožnit příslušným orgánům státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytnout dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany. 4 (Zákon České národní rady o požární ochraně, 1985) Jak uvádí Kaiser (2014) „v oblasti požární ochrany je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo vnitra (jehož součástí je generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR), přičemž úkoly státu na úseku požární ochrany zabezpečují na příslušných úrovních hasičské záchranné sbory krajů, okresní úřady a v přenesené působnosti také orgány krajů a orgány obcí.“ 5.2.1 Úkoly a činnosti Hasičské záchranného sboru ČR Generální ředitelství HZS ČR plní některé úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany vymezené zákonem o požární ochraně. Mezi hlavní funkce generálního ředitelství HZS ČR tedy patří organizace a řízení výkonu státní správy na úseku požární ochrany, jejíž základní součástí je plnění úkolů v oblasti požární prevence. Odbor prevence generálního ředitelství zabezpečuje požární prevenci jako součást výkonu státního požárního dozoru. Tedy požární kontroly, stavební prevenci, schvalování posouzení požárního nebezpečí a v neposlední řadě zjišťování příčin vzniku požárů. Hasičský záchranný sbor krajů plní v oblasti požární prevence úkoly (Kaiser, 2014): 1. „zpracování koncepce rozvoje požární ochrany v kraji, 2. zpracování ročních zpráv o stavu požární ochrany v kraji, 3. zpracování podkladů k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje a okresní úřady v oblastech vymezených zákonem o požární ochraně, 4. kontrola plnění nařízení orgánů kraje a okresních úřadů vydaných na úseku požární ochrany, 5. koordinace zabezpečování požární ochrany v kraji, 6. zabezpečování preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného Ministerstvem vnitra.“

4

Více zákon č. 133/1985 Sb. o Požární ochraně

26

5.3

Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii (HACCP)

HACCP nepatří mezi povinné vzdělávání, ale přesto se k hotelu vztahuje a určití zaměstnanci

musí

tímto

školením

projít.

„

HACCP

(Hazard

Analysis

and

CriticalControlPoints) je systém stanovení kritických konkrétních bodů, který je nástrojem zajištění a řízení kvality a zdravotní nezávadnosti potravin během činností, které souvisejí s výrobou, zpracováním, skladováním, manipulací a prodejem finálnímu zákazníkovi, tedy spotřebiteli. Tento systém je založen na prevenci.“ (Poradenství – haccp 2010). Povinnost zavedení tohoto systému mají jak výrobci a prodejci pokrmů a také potravin, tak také veřejné stravování, které se v tomto případě týká provozovny v hotelu. Kritické body ve výrobě stanovuje Evropský parlament a rada (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. (Poradenství – haccp 2010). Povinné vzdělávání zaměstnanců je důležité z hlediska prevence a předcházení krizových situací. Z těchto důvodů je bezpodmínečně nutné, aby každý zaměstnanec byl řádně proškolen, jak při vstupu do zaměstnání, tak i přeškolován v průběhu pracovního poměru.

6

Vzdělávání zaměstnanců

Nejprve je potřeba definovat, co je to vzdělávání. Podle Dudka je vzdělávání „plánovaný proces postojů, znalostí a dovednosti učením, směřujícím k dosažení efektivního výkonu v určité činnosti či okruhu činností.“ (Dudek, nedatováno). Vzdělávání zaměstnanců znamená investici, která by nám v budoucnu měla přinést určitý užitek. Jedním z cílů vzdělávání zaměstnanců je rozvíjet a zlepšovat pracovní výkony. Pod formou vzdělávání si můžeme představit proces, jakým jsou sdělovány informace, a také následné trénování získaných

informací.

Podle Koubka (2011, s. 327) hlavními důvody, proč vzdělávat zaměstnance, jsou nejen vidina úspěchu a konkurenceschopnosti, ale také vznik nových technologií, proměnlivost zboží a služeb, organizační změny v podniku. Mění se organizace práce i způsoby řízení, vlivem globalizace a internacionalizace. Dalšími důvody jsou nutnost snižování nákladů, změna orientace na kvalitu života. V neposlední řadě vzdělávání zaměstnanců vytváří dobrou pověst podniku.

27

Vzdělávání pracovníků v organizaci závisí na povaze práce, používané technologii i na velikosti podniku. Koubek (2011, s. 238 - 239) definuje vzdělávání pracovníků jako personální činnost, která zahrnuje tyto aktivity: 1. „Přizpůsobování pracovních schopností pracovníků měnícím se požadavkům pracovního místa, tj. prohlubování pracovních schopností (flexibilita v rámci pracovního místa, tedy jakási podélná, longitudinální flexibilita), která je tradičním, nejčastějším a často i hlavním úkolem vzdělávání pracovníků v organizaci. 2. Neméně důležitou je však zvyšování použitelnosti pracovníků tak, aby alespoň zčásti zvládli znalost a dovednosti potřebné k vykonávání dalších, jiných pracovních míst či prací. Dochází tak k rozšiřování pracovních schopností (flexibilita, které můžeme říkat příčná, transverzální). 3. Úsilí o rozšiřování pracovních schopností pracovníků usnadňuje případné rekvalifikační procesy v organizaci, tj. procesy, kdy pracovníci mající povolání, které organizace nepotřebuje, jsou přeškolování na povolání, které naopak organizace potřebuje. I péče o rekvalifikaci pracovníků v zájmu organizace je součástí jí organizovaného vzdělávání pracovníků. 4. Organizace však nezískává vždy takové nové pracovníky, kteří jsou již náležitě odborně připraveni okamžitě v plné míře vykonávat práci na pracovním místě, na něž byli přijati. Naopak, zpravidla je nutné přizpůsobovat pracovní schopnosti těchto nových pracovníků specifickým požadavkům daného pracovního místa, používané technice, technologii, stylu práce v organizaci apod. Nové pracovníky tedy musí organizace doškolovat, přeškolovat nebo je alespoň adaptovat na zvláštnosti, mechanismus a kulturu organizace v procesu, který se nazývá orientace pracovníka. I tyto činnosti patří do činnosti vzdělávání zaměstnanců. 5. Formování pracovních schopností v rámci moderní personální práce překračuje hranice pouhé odborné způsobilosti (kvalifikace) a stále více zahrnuje i formování osobnosti pracovníka, tedy vlastností, které hrají tak významnou roli v mezilidských vztazích, ovlivňují chování (tedy i pracovní chování) a vědomí (potřeby, hodnoty, zájmy, postoje a normy), a tedy motivace pracovníka, a odrážejí se i ve vztazích na pracovišti, výrazně ovlivňují procesy formování týmů a samozřejmě i individuální a kolektivní pracovní výkon.“

28

Tento výklad definice je velmi obsáhlý a velmi vypovídající, jsou zde popsány všechny důvody, proč je dobré zaměstnance vzdělávat. Jako poslední bod je v případě bezpečnosti zde vzdělávat zaměstnance povinností také ze zákona. Vzdělávání je dlouhodobý proces, v případě školení v rámci bezpečnosti je to proces neustále se opakující díky přeškolování zaměstnanců. Vodák a Kucharčíková (2011, s. 83) definují čtyři základní fáze procesu vzdělávání, jsou to: 1. „identifikace potřeb a definování cílů vzdělávání; 2. plánování vzdělávání; 3. realizace vzdělávacího procesu; 4. hodnocení výsledků vzdělávání;” V identifikaci potřeb se provede analýza potřeb vzdělávání, zjistí se, jaké jsou zaměstnancovy znalosti a schopnosti. Výsledkem analýzy je zjištění případných mezer, a poté je navržen vzdělávací program pro odstranění těchto mezer. Nadcházející fází je plánování vzdělávání, kde se tedy přesně určí, na co by mělo být školení zaměřeno a jaké jsou cíle školení. Vzdělávání zaměstnanců je realizováno za pomocí externích odborníků či vzdělávacích center. Realizace vzdělávacího procesu může být realizováno za pomoci externích odborníků či školícím, vzdělávacím centrem. Je důležité si před výběrem projít podnikovou kulturu firmy. Realizace vzdělávacího procesu mohou probíhat hned několika formami. Dvořáková (2007, s. 296) rozděluje tyto formy: 1. „Řízené vzdělávání, při výkonu práce na pracovišti (tzv. neformální vzdělávání). Zaměstnanec je pod dohledem interního školitele, který mu pomáhá zvládnout nové poznatky a dovednosti při plnění běžných pracovních úkolů. 2. Řízené vzdělávání, mimo výkon práce na pracovišti (tzv. formální vzdělávání). Vzdělávání pracovníků probíhá ve specializovaných místnostech (např. školící místnost) v sídle organizace. Toto školení může vést interní nebo externí školitel. 3. Řízené

vzdělávání

mimo

areál

zaměstnavatele

(tzv.

institucionalizované

vzdělávání). Do této kategorie patří vzdělávání v rámci národního školského systému, vzdělávání ve vzdělávacích institucích mimo školský systém, vzdělávání

29

prostřednictvím stáží a studijních cest. Oproti předešlým formám se zpravidla jedná o dlouhodobější vzdělávací proces. 4. Neřízené vzdělávání, při výkonu práce na pracovišti (tzv. informální vzdělávání). Pracovní způsobilost se v tomto případě formuje přirozenou cestou, běžným pozorováním práce ostatních, opatřováním informací pro plnění pracovních úkolů, vstupováním do pracovních vztahů. 5. Neřízené vzdělávání, mimo výkon práce na pracovišti (tzv. interpersonální vzdělávání). Zde ovlivňují zaměstnance širší mezilidské vztahy, nejen v rámci pracovních týmů. Jedná se o neformální komunikaci, která je ovlivněna především zvídavostí jednotlivce, firemní kulturou, a dále formálnějšími aktivitami, jako je například řízení pracovního výkonu. 6. Neřízené vzdělávání mimo areál zaměstnavatele (tzv. celoživotní vzdělávání). Člověk, který se chce uplatnit na trhu práce, přebírá za svůj rozvoj značný díl odpovědnosti. Nejenom práce, ale i osobní život vyžadují interdisciplinární přístup k řešení problémů. Dovednosti, které člověk získává v jiném oboru, pak může uplatnit v celé řadě oblastí lidského života.“ Pro účely vzdělávání v oblasti bezpečnosti bych volila jako vhodnou variantu řízené vzdělávání mimo výkon práce na pracovišti nebo řízené vzdělávání mimo areál zaměstnavatele. Neřízené vzdělávání v tomto případě není vhodnou metodou, je zde vždy nutná přítomnost školitele. Vyhodnocení výsledků je velmi obtížné a závisí také na předem stanovených kritériích hodnocení. Vzdělávání je kvalitativní charakteristika, a proto nelze její úroveň změny zjistit přímo. Koubek (2011) uvádí několik způsobů postupu vyhodnocování. Jako první uvádí testy pro účastníky školení. V tomto případě ale není snadné test sestavit tak, aby se přesně určilo, zda účastník školení opravdu má potřebné zkušenosti. Další možností je monitorování vzdělávacího procesu a programu, což je hodnocení zvolených metod a postupů. Koubek ale uvádí, že tento postup je ještě méně spolehlivý než předchozí test. A to tedy proto, že hodnocení odborníků může být velmi subjektivní, jelikož se přiklání například k použití metod, které on sám preferuje. Hodnocení z řad účastníků může také být zcela subjektivní. Praxe dokazuje, že účastníci se přiklání k metodám, kde není potřeba vynaložit velké úsilí práce. Kvantifikace pomocí ekonomických ukazatelů je další metoda, která sleduje například produktivitu práce, zvýšení prodeje aj. Otázkou však stále zůstává, kdy je vhodné začít s hodnocením, zda po ukončení školení či s jak velkým odstupem. 30

7

Bezpečnostní události

V této části práce se zaměřím na nejčastější bezpečnostní události. Jako zdroje pro analytickou část jsem použila informace, které mi byly poskytnuty od Hygienické stanice hl. m. Prahy, Hasičského sboru hl. m. Prahy, Policie České republiky, České asociace bezpečnostních manažerů a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Cílem bylo získat informace o výskytu bezpečnostních událostí za poslední tři roky. Informace jsem získala na základě emailové komunikace a následného vedeného rozhovoru. Analytická část bude také obsahovat průzkum nabízených vzdělávacích školení v oblasti bezpečnosti se zaměřením na Prahu. Hypotézou je, že na trhu chybí firma, která by se zaměřovala na bezpečnost hotelových zařízení. Otázkou ale stále zůstává, jak jsou tyto informace objektivní. Statistiky od Hasičského sboru jsou podlé mého názoru objektivnější než od Policie České republiky a to na základě praxe. V praxi je velmi běžné, že hotelové zařízení se snaží minimalizovat škody přímým vyrovnáním s hostem. Pokud například nastane situace, kdy byly hostovy odcizeny osobní věci při nedovoleném vniknutí do pokoje, hotel se snaží nejprve situaci vyřešit s hostem formou určitého vyrovnání či kompenzace. V případě odcizení osobních věcí hostů se těžko zjišťuje, kdo tento čin spáchal, někdy to můžou být zaměstnanci, ale také sám host za účelem poškodit hotel či za vidinou určité kompenzace. Pokud je odcizená věc ve vyšší hodnotě nebo je zde násilné vniknutí do pokoje, přivolání policie je nezbytné. V zájmu hotelu je minimalizovat medializaci o krádežích či jiných přestupcích spáchaných v hotelu, proto v mediích či na internetu je zmínka o těchto případech minimální. Negativní medializace v tomto případě znamená špatnou pověst hotelu. Přímým vyrovnáním s hostem se této medializaci může předejít. Ale může se stát, že je host sice spokojen s náhradou, kterou mu hotel poskytl, ale sám dál rozšíří informaci o situaci, která v hotelu nastala. 7.1

Hygienická stanice hl. m. Prahy

Hygienická stanice hl. m. Prahy mi poskytla informaci, že za posledních pět let byly vyhlášeny tři hromadné výskyty průjmových onemocnění v epidemiologické souvislosti (ubytovací či účast na konferenci v hotelu), z toho ve dvou případech se jednalo o onemocnění virového původu a v jednom případě byla zjištěna souvislost s nadměrnou konzumací alkoholu. Dále také uvádí, že u žádného výskytu nebyla zjištěna souvislost

31

s konzumovanou stravou v hotelu a nebyl také prokázán zdroj nákazy. Jako poznámku Klepetková uvádí, že všechny osoby pracující ve stravovacích službách musí mít zdravotnický průkaz a znalosti k ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví)5 Je zřejmé, že jsou zaevidovány pouze závažné případy vzniku epidemiologických onemocnění. Opět jako v případě malých krádeži není zde předpoklad, že by každé průjmové onemocnění hosta bylo zaevidováno. Může se tak stát při špatné konzumaci jídla v hotelové restauraci a opět i v tomto případě se hotel snaží s hostem vyrovnat, bez toho aniž by vznikla medializace či návštěva doktora. Jako příklad k tomuto tématu mohu uvést diplomovou práci, ve které se Stránská (2013) ve svém výzkumu, který se tedy soustředil pouze na jeden určitý hotel, zabývala tím, jaké jsou hostovy zkušenosti s bezpečností. 73% dotazovaných hostů odpovědělo, že nebyla jejich bezpečnost nijak narušena. 27% hostů zkušenost s narušením mělo. Z toho 62% se týkalo narušení bezpečnosti osoby, 19% majetku a 19% soukromí. Zkušenosti s požárem mělo 0% hostů, krádeže se objevily u 18% dotazovaných, osobní útok u 13% a také zneužití informací ve 13%, živelná pohroma stejně jako požár 0%, vnik cizí osoby na pokoj uvedlo 25% dotazovaných a největší podíl mělo jídlo a to s celkovým počtem 31%. Na tomto výzkumu je jasné, že největší procento narušení bezpečnosti je tedy přímo na hostově osobě s největší četností právě na požitém jídle. Hygienická stanice hl. města Prahy se zabývá tedy plošnými epidemiologickými nemocemi a drobné výskyty neeviduje. Zdravotnický průkaz získá každý zaměstnanec při návštěvě lékaře. Lékař vystaví průkaz zdravému člověku, ale jelikož je tento průkaz na dobu neurčitou, jeho odebrání je v tomto případě skoro až nepravděpodobné. Je tedy na zaměstnavateli, aby vystavoval zaměstnance pravidelným lékařským prohlídkám a také školením či přeškolováním znalostí k ochraně veřejného zdraví. 7.2

Hasičský sbor hl. m. Prahy

Mezi činnosti Hasičského záchranného sboru patří organizace a řízení výkonu státní správy požární ochrany a také plnění povinností v oblasti požární prevence.

5

Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy, Mudr. Martina Klepetková.

32

Hasičský sbor jako takový neposkytuje vzdělávání přímo zaměstnancům hotelu, ale školí techniky, kteří následně školí zaměstnance a provádí kontroly. Školení požární bezpečnosti by mělo probíhat jednou ročně. Hasičský sbor hl. m. Prahy má ve své evidenci statistiky, které jsou rozděleny na: 

MU - mimořádná událost (výjezd jednotky)



TZ - technické zásahy (čerpání vody, úniky aerosolů, osoby ve výtahu atd.)



PP - planý poplach

Zde jsou uvedeny dvě tabulky, první je zaměřena pouze na hotely a ta druhá na všechny budovy pro společné ubytování. Tabulka č.16 hotely období

celkem MU

požáry

TZ

PP

2013

21

9

9

3

2012

15

7

6

2

2011

9

2

4

3

Tabulka č.27 všechny budovy pro společné ubytování období

celkem MU

požáry

TZ

PP

2013

32

13

13

6

2012

27

12

12

3

2011

16

5

7

4

Z tabulky č. 1 je patrný nárůst mimořádných událostí. V roce 2011 celkový počet mimořádných událostí byl devět. V následujících dvou letech je zde nárůst o dalších dvanáct mimořádných událostí. Nárůst je jak u technických zásahů, požárů tak u planých poplachů.

6 7

Zdroj: Hasičský záchranný sbor České republiky. Zdroj: Hasičský záchranný sbor České republiky.

33

Tabulka č. 2 znázorňuje všechny budovy pro společné ubytování a zde je počet mimořádných události poměrně větší. Samozřejmě podíl na tuto statistiku má také skutečnost, že je mnohem větší počet budov pro společné ubytování než samotných hotelových zařízení. Česká asociace bezpečnostních manažerů

7.3

Roku 2004 vznikla v České republice profesní organizace osob zabývajících se bezpečnostní problematikou. Jedná se o profesní sdružení manažerů a profesionálů v oblasti bezpečnosti. Asociace zajišťuje činnost v oblasti ochrany osob, majetku a informací. Dále zajišťuje také: 

„Security konference a semináře



Vedení databáze volných pracovních míst v oboru a poptávky svých členů po těchto místech



Zajišťování odborného vzdělávání a výměny zkušeností v oboru



Poskytování informací o zajímavých akcích a událostech v bezpečnostní oblasti



Výměna zkušeností a informací o kvalitě dodavatelů bezpečnostních služeb



Zajišťování lektorských služeb v oblasti ochrany osob, majetku, informací, krizového řízení distribuce pomůcek pro činnost bezpečnostních specialistů



Posuzování kvality bezpečnostních služeb, zprostředkování auditu bezpečnostních služeb, zpracování a aktualizace problematiky bezpečnostní technologie a obsahu etap návrhu



Implementace bezpečnostního systému, standardizace bezpečnosti



Propagace bezpečnosti a kvalitních bezpečnostních technologií a služeb



Příprava bezpečnostního managementu k certifikaci a jeho certifikace



Certifikace dodavatelů bezpečnostních služeb a technologii



Propagace partnerské spolupráce státní správy a veřejného sektoru na úseku bezpečnosti“8

Asociace poskytuje velké množství služeb v oblasti poradenství, po výčtu těchto služeb je překvapující, že ve svém kolektivu nemají specialistu na bezpečnost v hotelových zařízeních. Asociace mi tedy neposkytla žádné konkrétní informace, pouze odpověď že bezpečnostní manažer, který by se specializoval na hotelová zařízení momentálně 8

Zdroj: http://www.cabm.cz/

34

v asociaci nepůsobí. Otázkou zůstává, jak je možné, že je zde absence tohoto specialisty. Myslím si, že mezinárodní hotely mají svého bezpečnostního manažera. Menším hotelovým zařízením se ale nevyplatí, aby takového člověka zaměstnávala, proto tedy musí využívat outsoursingové firmy či si vyškolit zaměstnance, který je na jiné pozici, ale mimo jiné by se zabýval bezpečností a v tomto případě by mohl hotel využít služeb bezpečnostní asociace. 7.4

Policie České republiky

Úkolem Policie České republiky je: „chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Plní rovněž úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, předpisy Evropských společenství a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Policie České republiky je podřízena ministerstvu vnitra. Tvoří ji policejní prezidium, útvary s celostátní působností, krajská ředitelství policie a útvary zřízené v rámci krajských ředitelství. Zákon zřizuje 14 krajských ředitelství policie. Jejich územní obvody se shodují s územními obvody 14 krajů České republiky.“ (Policie ČR, 2014) Krajské ředitelství hl. města Prahy evidují statistiky krádeže vloupáním do hotelových zařízení po dobu tří let, tedy o období 2010 – 2013, konkrétně do 30. 10. 2013. Tyto krádeže jsou evidovány nejen do hotelových pokojů, ale do hotelu jako celku. V roce 2011 je evidováno celkem 460 případů, menší navýšení je v roce 2012 na 547 případů. Překvapivě v roce 2013 je zde nárůst o více než 100% a to na celých 1296 případů. 9 Z jakých důvodů je v roce 2013 takový nárůst, jsem se od Policie nedozvěděla. Nevím, zdali byly krádeže provedeny hosty samotnými, personálem či nehotelovými lidmi. Podle statistiky příjezdového cestovního ruchu za rok 2013 je podle odhadu počtu zahraničních turistů zde celkový nárůst turistů oproti letům 2012, 2011, o celé 1,2 %. Oproti minulým letům je zde nárůst příjezdu ruské klientely. Oproti tomu klesl příjezd německých turistů. Také vzrostl počet turistů ze vzdálenějších destinací.

9

Viz. příloha č. 1.

35

Hypoteticky, i díky nárůstu příjezdu ruské klientely či klientely z vzdálených destinací, můžeme předpokládat více movité klienty. Je zde tedy i možnost, že právě díky tomu vzrostl počet krádeží vloupáním do ubytovacích zařízení. Jestli je to práce organizované skupiny, která se na toto zaměřuje nebo také zdali tyto činy páchá personál či sami hoteloví hosté, si každý v tomto případě musí vyvodit sám. Každopádně díky tomuto nárůstu je více než jasné, že je potřeba zaměřit se více na bezpečnost v této oblasti. 7.5

Úřad pro ochranu osobních údajů

Úřad pro ochranu osobních údajů odpověděl na můj dotaz přestupků řešených v hotelových zařízeních takto: „Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), v § 38 odst. 5 písm. g) stanoví kontrolujícím povinnost mlčenlivosti o skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly. Této povinnosti může kontrolujícího zbavit pouze předseda Úřadu.“ 10 Odkázali mě na jejich internetové stránky, kde jsou některé případy zveřejňovány. Po období pěti let zde byl zveřejněn pouze jeden případ a to v roce 2010, kontrola zpracování osobních údajů hotelových hostů. Kontrola byla zaměřená na zpracování osobních údajů hostů podle § 101 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky o povinnosti vést evidenční knihu a uchovat ji po dobu šesti let a také na rozsah osobních údajů, které se do evidenční knihy zapisují: jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování. (Pavlát, 2013)11 Dále článek uvádí, že pokud se jedná o lázeňský pobyt, či pobyt v lázeňských místech a v místech turistického ruchu za účelem léčení či rekreace, také v případě vybírání poplatku z ubytovací kapacity je ubytovatel povinný vést evidenční knihu, do které se zapisuje doba ubytování, účel pobytu, jméno a příjmení, adresa a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu. Tyto zápisy se také evidují po dobu šesti let. Pokud se nejedná ani o jeden z výše uvedených pobytů, vychází se pouze ze smluvního vztahu. K identifikaci hosta tedy postačí: jméno a příjmení a číslo občanského průkazu. Ostatní údaje nejsou nezbytně nutné k evidenci a neměly by být uvedeny.

10 11

Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů http://www.uoou.cz/kontrola-zpracovani-osobnich-udaju-hotelovych-hostu/d-6256/p1=1277

36

Problematické je zpracování osobních údajů doprovázejících osob. Doprovázející osoby jsou osoby, které v hotelu budou bydlet, ale smlouva o pronájmu jejich pokoje je uzavřená jinou osobou. Jako důvod je udáváno, že hotel má právo vědět kdo, přespává na pokoji, ale není to právně dostatečné pro spravování těchto osobních údajů. Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů dochází ke zpracování osobních údajů se souhlasem nebo na základě stanovené výjimky, která se ale na doprovázející osoby nevztahuje. V tomto případě doprovázející osoby musí souhlas dát samy na základě dobrovolného rozhodnutí. Výsledky kontroly zveřejněny nejsou, je zde pouze uvedeno, že na základě výsledků se uskutečnila schůzka se společností HORES PLUS s.r.o., která zajišťuje software pro zpracovávání osobních údajů hostů v hotelových zařízeních, a bylo domluveno, aby systém vyžadoval vyplnění údajů, jméno, datum příjezdu a odjezdu, státní příslušnost, počet pokojů. Pro další osoby, které jsou doprovodem, systém umožňuje evidenci jako označení +1 a státní příslušnost. Zpracovávání osobních údajů probíhá při rezervaci, po příjezdu hosta se údaje rozšiřují. Po odjezdu hosta se údaje archivují a také zakládají do tzv. „Banky hostů“, ale to také s předchozím souhlasem hosta. Archivace není delší než po dobu šesti let od poslední návštěvy. Ze setkání vyplynulo, že má být zavedeno logování přístupu oprávněných osob do archivu i do Banky hostů. Databázi lze využívat pro marketing, ale dle ustanovení § 5 odst. 5 zákona o ochraně osobních údajů smí být použito pouze jméno, příjmení a adresa. Ostatní osobní údaje pouze se souhlasem hosta. Úřad dále neeviduje další konkrétnější vyhodnocení, či jiné případy, kde by byly zneužity osobní informace. Nelze tedy s přesností určit, zdali se tento přečin objevuje ve větším množství. Kontroly, které inspektoři provádějí, se uskutečňují na základě pravidelného ročního plánu a také na základě nahlášených incidentů od určitých subjektů, od policie či od soudu. 7.5.1 Kamerové systémy Problematikou, kterou se mimo jiné úřad pro Ochranu osobních údajů zabývá, jsou kamerové systémy. Úřad nevydal žádná stanoviska týkající se přímo hotelových zařízení, ale vydal Stanovisko č. 1/ 2006 Provozování kamerového systému z hlediska zákona o ochraně osobních údajů z ledna 2006. Úřad pro ochranu osobních údajů uvádí v tomto dokumentu že, „Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních 37

údajů, pokud je vedle kamerového sledování prováděn záznam pořizovaných záběrů, nebo jsou v záznamovém zařízení uchovávány informace a zároveň účelem pořizovaných záznamů, případně vybraných informací, je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.“ (Úřad pro ochranu osobních údajů, 2006). To znamená, že samotné sledování osob nepodléhá zákonu o zpracování osobních údajů. V tomto případě se aplikuje ustanovení občanského zákoníku, které upravuje podmínky pro ochranu osobnosti. Osobním údajem se kamerový záznam stává tehdy, kdy je možné pomocí těchto záznamů přímo identifikovat fyzickou osobu. Zpracování osobních údajů za pomocí kamerových systémů je možné pouze v rámci úkolů plněné zákonem – například Policií České republiky, dále také za souhlasu subjektů, které by měly být pozorovány a jako posledním bod dokument uvádí, že je zde možnost i bez souhlasu subjektu s využitím ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.; přitom je však nutno respektovat podmínky uvedené sub 4. (Pozn. autora - Tedy pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, sub 4. - Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.(zákon č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů).) Povinnosti správce kamerových systému jsou: nepříliš zasahovat do soukromí, například kamerový systém nesmí být umístěny v prostorách určeným pro soukromé úkony, jako jsou toalety, dále také je nutnost určit účel pořizování záznamů a určit jeho lhůtu pro uchování záznamů. Zařízení musí být řádně zajištěno, aby se k informacím nedostaly neoprávněné osoby. Subjekt musí být vhodným způsobem informován o užití kamerových systémů. Subjekty, které jsou na záznamech, mají přístup k datům a nesmí jím být přístup či právo na námitku k zpracování odepřen. V poslední řadě je povinné registrovat zpracování osobních údajů u Úřadu pro ochranu osobních údajů. (Úřad pro ochranu osobních údajů, 2006). U hotelových zařízení není příliš běžné využívání kamerového systémů, pouze v případě hotelové haly, či hotelového parkoviště a jiných veřejných prostor. Hlavním důvodem, může být nabytí hostova pocitu, že je narušeno jeho soukromí, například v případě

38

umístění kamerového systému na hotelové chodby. Dále také splnění bodu, které ukládá výše zmíněný dokument, v informovanosti všech subjektů by se v tomto případě prováděl velmi obtížně.

8

Firmy poskytující školení v oblasti bezpečnosti

V České republice existuje mnoho firem, které poskytují vzdělávání v oblasti bezpečnosti. Chci se zaměřit hlavně na firmy, které poskytují vzdělávání v Praze. Moje hypotéza je, že žádná firma neposkytuje ucelený bezpečnostní vzdělávací program, který by se zaměřoval nejen na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, požární ochranu, ale také na krizové řízení a plánování a případně HACCP (Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů) pro gastronomii. Je totiž zcela běžné, že školení probíhá pouze na určitou část bezpečnosti, tedy pouze na požární bezpečnost nebo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. 8.1.1 Vzdělávací středisko Ivana Kubíčková – T.E.P Firma sídlící v Praze, která nabízí především vzdělávání v oblasti požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jejich služby jsou rozděleny na: „Oblast požární ochrany (PO): 

základní a opakovaná odborná příprava preventistů PO



základní odborná příprava techniků PO (TPO)



základní odborná příprava odborně způsobilých osob v PO (OZO PO)



specializovaná příprava ke zkouškám techniků PO a odborně způsobilých osob v PO



opakovaná odborná příprava Nové právní předpisy v PO, BOZP a ochraně životního prostředí (OŽP)



odborné semináře Nové trendy v oblasti PO, BOZP a OŽP

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP): 

základní odborná příprava pro bezpečnostní techniky (BT) a odborně způsobilé osoby v prevenci rizik



další odborná příprava pro BT a OZO v prevenci rizik

39



Management BOZP v praxi podniků ČR



Specializovaná příprava k certifikační zkoušce "Manažer BOZP"

Oblast ochrany životního prostředí (OŽP): 

základní odborná příprava ekologů

Trendy a nástavbová školení: 

Zdravotník na pracovišti



Řetězové pily a křovinořezy



Vyhláška 50/1978 Sb.12



Poradenská činnost v oblasti PO, BOZP a OŽP“ (Vzdělávací středisko Ivana Kubíčková T.E.P, 2014)

8.1.2 TeamPrevent-PREPO s.r.o. o

Další firma, která se opět specializuje především na požární ochranu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci je společnost TeamPrevent-PREPO s.r.o.. Tato společnost se také zaměřuje na pracovnělékařské služby, revizi technických zařízení a systémy řízení společnosti.

o o

Služby v oblasti BOZP: 

„Vstupní a periodické školení BOZP pro zaměstnance a vedoucí zaměstnance



Identifikace nebezpečí a ohrožení, zpracování analýzy rizik a jejich posouzení včetně návrhů bezpečnostních opatření



Audity BOZP



Preventivní bezpečnostní prověrky pracovišť



Zpracování povinné dokumentace BOZP



Vyšetřování pracovních úrazů



Zpracování havarijních plánů



Zpracování projektů bezpečnostního značení pracoviště

12

Pozn. autora: Vyhláška č. 50/1978 Sb Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého baňského úřadu o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

40



Sledování lhůt školení, revizí a kontrol technických zařízení



Poradenství BOZP

Služby v oblasti požární bezpečnosti: 

Vstupní a periodické školení PO pro zaměstnance a vedoucí pracovníky



Odborná příprava preventivních a požárních hlídek a požárních preventistů



Stanovení podmínek požární bezpečnosti, zařazení činnosti do kategorií dle požárního nebezpečí včetně návrhu organizace zabezpečení požární ochrany



Audity PO



Preventivní požární prohlídky pracovišť



Zpracování povinné dokumentace PO



Návrh zabezpečení činnosti s nebezpečím vzniku požárů



Organizace cvičných požárních poplachů



Zpracování projektu požárního značení pracoviště



Sledování lhůt školení, revizí a kontol technických zařízení



PoradenstvíPO“( TeamPrevent-PREPO s.r.o., 2014)

V tomto případě nejen že tato společnost proškolí zaměstnance, ale také nabízí řadu dalších služeb, které s požární ochranou a s bezpečností a ochranou zdraví při práci souvisí. Společnost nabízí také možnost tento kurz absolvovat variantou e-learningu. A to jak v českém tak i v anglickém jazyce. Tento kurz je zakončen testem, po jehož úspěšném absolvování získá zaměstnanec či zaměstnavatel certifikát o absolvování. 8.1.3 Společnost Prevent Společnost Prevent nabízí zpracování takzvaných školení na klíč. Mimo jiné ale také prezenční či e-learningové školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při prácí a požární ochrany. Jako předchozí firma i tato nabízí outsorcingové služby v podobě vedení dokumentace, vstupních a pravidelných školení, helpdesku, možností konzultací a dalších. Navíc také nabízí možnosti pravidelných či jednorázových auditů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Výstupem těchto auditů jsou návrhy a doporučení na zlepšení, a případné neshody doporučení v této oblasti. Mimo jiné společnost také nabízí služby pro firmy, jako jsou praktické ukázky první pomoci – úrazy, první pomoc, záchrana života a jiné. 41

Jako další také poskytuje seznámení s hašením malých požárů, poradí, jaké jsou vhodné druhy hasicích přístrojů a jak je používat. Toto vidím jako velmi pozitivní a vhodnou nabídku, od teoretického školení až po praktické ukázky. (Prevent, 2013) 8.1.4 Risk Analysis Consultants Společnost Risk Analysis Consultants poskytuje služby v oblasti řízení rizik, řízení bezpečnosti informací, řízení kontinuity, správy identit, forenzní analýzy, bezpečnosti WIFI, mobilních zařízení a pomoc při výzkumu a vývoji. Pro tuto analýzu se zaměřím pouze na řízení rizik informací a řízení bezpečnosti informací. Řízení rizik informací Zahrnuje analýzu rizik, výběr opatření a implementace včetně testování zavedených opatření. Dále se služby rozdělují na jednotlivé skupiny, jsou to: 

Strategie bezpečnostních informací – určeno pro vrcholové vedení a IT manažera, cílem je získat znalosti a informace o závislosti podnikatelských činností společnosti na informacích a IS a stanovit směr řešení bezpečnosti.



Požadavky na bezpečnost informací – určeno pro IT manažery, bezpečnostní manažery, systémový integrátora. Cílem je stanovit základní parametry bezpečnosti informací a navrhnou vhodné řešení pro zabezpečení informací.



Návrh řešení bezpečnosti - určeno pro IT manažery, bezpečnostní manažery, systémového integrátora. Cílem je stanovení optimálního řešení technických prvků řešení bezpečnosti, jak programového, technického tak netechnického systému.



Penetrační testování – modelové situace reálných útoků, které má za úkol ověřit funkčnost bezpečnostních opatření.



Školení řízení rizik – mezi základní školení patří: Analýza rizik IS prakticky a jako druhá Řízení rizik podle ISO 27005. (Risk Analysis Consultants, 2014)

Řízení bezpečnosti informací I tato problematika je rozdělena na organizaci a řízení bezpečnosti a na Implementaci bezpečnosti informací. Obě tyto možnosti jsou určeny pro vedoucí pracovníky, či IT manažery. První z variant organizace řízení bezpečnosti má za cíl seznámit vedoucí pracovníky s manažerskými znalostmi, které jsou nutné k řízení bezpečnosti informací. Implementace bezpečnosti informací zahrnuje tedy přípravu bezpečnostních návrhů a také sjednocení se systémem. (Risk Analysis Consultants, 2014) 42

Tato společnost se tedy zaměřuje především na bezpečnost informací. Nenabízí jiné bezpečnostní vzdělávání než se zaměřením na informace. Jejich internetové stránky obsahují velmi obsáhlé a detailní na informace o poskytovaných službách. 8.1.5 TRINANZA s.r.o. Firma (Trinanza s.r.o., 2014) poskytuje jako již předchozí firmy vzdělávání a další služby spojené s bezpečnosti a ochrany zdraví při prácí a požární ochrany. Kromě jiné také bezpečnost staveb, certifikační a poradenskou činnost, akreditační činnost a sestavování softwarových produktů a s tím spojené školení odborné způsobilosti obsluh softwarů. V oblasti bezpečnosti práce školí zaměstnance a také vedoucí pracovníky. Dále také nabízí: 

identifikaci nebezpečí a vyhodnocení rizik,



poskytování osobních ochranných pracovních prostředků,



řešení pracovních úrazů,



revize, kontroly a školení obsluhy vyhrazených technických zařízení,



kontrolní činnost bezpečnosti provozu,



práce ve výškách,



kategorizace prací,



zdravotní způsobilost;

Požární ochrana: 

zpracování dokumentace požární ochrany,



preventivní požární prohlídky,



školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců,



prostředky požární ochrany,



revize a kontroly,



požární značení;

Bezpečnost staveb: 

výkon funkce koordinátora,



poradenství ve fázi projektu, 43



poradenství ve fázi realizace,



posouzení požárního nebezpečí,



požárně bezpečnostní řešení při změně užívání stavby;

8.1.6 Security management s.r.o. Security management s.r.o. je společnost, která nabízí rozsáhlé množství služeb v oblasti bezpečnosti. Nejedná se o vzdělávací středisko, ale vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Společnost nabízí poradenství a implementaci bezpečnostních systémů, bezpečnostní dokumentace až po bezpečnostní audity, činnost v oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, školení a outsourcingové služby bezpečnostního managementu. Podle informací, které má společnost uvedené na svých internetových stránkách, je očividné, že se specializuje na outsourcingové služby a komplexní zajištění bezpečnostních služeb ve firmách. Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany nabízí jako doplňkové služby, dohromady s posouzením stavu požární ochrany, zpracováním nebo aktualizací dokumentace související s požární ochranou, kontrolní činnost, audity a revize. (Security management s.r.o., 2011) 8.1.7 Top Vision Společnost Top Vision je zaměřená na vzdělávání manažerů. Jejich nabídka takzvaných Soft skills tréninků a Hard skill kurzů je velmi rozsáhlá, naleznete zde sekci manažerské dovednosti, komunikační dovednosti, prezentační dovednosti, obchodní dovednosti, tréninky v oblasti lektorských dovedností a jiné. V oblasti bezpečnosti (Top Vision, 2013) nabízejí: 

BOZP klíčové povinnosti zaměstnavatele – kurz je určen pro zaměstnavatele, podnikatele, Zaměřuje se na klíčové povinnosti v oblasti BOZP. Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech. Kurz obsahuje také praktickou ukázku v modelových situacích. Po absolvování je obdržen certifikát.



BOZP a prevence rizik – kurz pro zaměstnavatele, podnikatele a manažery. Obsahem kurzu je legislativa v prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, povinnosti zaměstnavatele, jak omezit rizika ve vztahu k optimalizaci nákladů na 44

BOPZ a PO, vyhledávání rizik a hodnocení rizik, možnost vyzkoušení na modelové situaci. Po absolvování obdržen certifikát. 

Prevence rizik a vzniku pracovních úrazů – kurz pro zaměstnavatele, manažery a specialisty výrobních, logistických a obchodních společností zodpovídající za BOZP/PO. Obsahově je kurz velmi podobný kurzu předchozímu, zahrnuje tedy – legislativu v oblasti prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání, postupy při vyhledávání rizik bezpečné práce, prioritizaci rizik, hlavní systémy hodnocení rizik, postupy vyloučení nebo omezení míry rizika ve vztahu k nákladům BOPZ/PO. Po absolvování klient obdrží certifikát.



Ochrana osobních údajů: zaměřeno na zabezpečovací systémy – problematika ochrany osobních údajů, povinnosti správců údajů se zaměřením na bezpečnostní systémy, časté nedostatky v bezpečnostních a kontrolních systémech. Kurz určen pro bezpečnostní manažery, bezpečnostní ředitele či pro zástupce, kteří realizují bezpečnostní opatření.



Ochrana osobních údajů: zaměřeno na obchod, marketing a personalistiku – zákon o ochraně osobních údajů, problematika zprostředkování informací třetím osobám, získávání a práce s informacemi o klientech, zaměstnancích. Určeno pro personalisty, obchodní zástupce a jiné.



Metody analýzy rizik – metody risk analýzy a jejich použiti, použití vybraných metod, vše řešeno na modelových příkladech.

8.1.8 Školení HACCP (Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů) Na tento druh školení jsem se musela zaměřit samostatně, žádná vzdělávací firma či společnost, která nabízí školení v oblasti bezpečnosti, tento druh zahrnutý neměla. Jsou zde ale jednotlivci, kteří se systémem kritických bodů zabývají. Mudr. Vladimíra Kohoutová (Kohoutová, 2010) nabízí školení pracovníků v analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodů. Školení se zabývá těmito otázkami: 

jak se systémem HACCP pracovat,



jak provádět sledování v CCP,



jak provádět ověřování metod sledování v kritických bodech,

45



jak prověřovat funkci systému a další.

Manažerský institut Coop (Coop, 2008) nabízí také služby v oblasti vzdělávání HACCP, především tedy semináře pro pracovníky v potravinářství, při výrobě, skladování, přepravě a výdeji pokrmů po stránce zdravotní nezávadnosti prodávaných potravin. Program semináře: systém HACCP (základní požadavky systému bezpečnosti potravin) – kritické kontrolní body, jejich sledování, vedení záznamů - platná legislativa - provozní hygiena - bezpečnost potravin a pokrmů - fyzikální, chemická a mikrobiologická nebezpečí – čištění a úklid. Otázkou je, zdali tento manažerský institut školí zaměstnance také v hotelových či jiných zařízeních nebo jestli se specializují pouze na potravinářské prodejny. O HACCP a také jak HACCP vést existuje na internetových stránkách řada článků a stránek a také návodů, jak postupovat. Je na zvážení, jestli je vhodné se těmito radami a články řídit a nebo raději požádat o radu specialistu. Z internetových stránek jsou sice návody a postupy zdarma, ale je zde také možnost lživých či nepřesných informací. 8.1.9 Kursy cz. Kursy cz. (2014) nabízí poměrně obsáhlý počet seminářů. Jak již prezenčních, tak také online semináře. V oblasti Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nabízí specifické semináře na témata: Pracovnělékařské služby – rok poté – vyhláška 79/201313 – seminář je určen pro jednatele, vedoucí pracovníky, osoby odborně způsobilé k prevenci rizik, bezpečnostní techniky. Cílem je seznámit účastníky s vyhláškou č. 79/2013, s dalšími povinnostmi v oblasti pracovnělékařských služeb. Obsah semináře (Kurs .cz, 2014): 

obecně k pracovnělékařským službám,



zajištění pracovnělékařských služeb,



povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance,

13

Vyhláška o pracovnělékařských službách 2013 č. 79/20013 Sb.

46



povinnosti a práva poskytovatele PLS,



pracovnělékařské prohlídky (vstupní, periodická, mimořádná, výstupní a následná),



jiné předpisy upravující zdravotní způsobilost – mladiství, noční práce, řidiči,



podmínky vydávání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, jeho obsah a posudkový závěr,



pracovněprávní důsledky pracovnělékařských prohlídek,



zkušenosti a problémy praxe.

Dalším seminářem z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Podle informací uvedených na webových stránkách (Kurs.cz ,2014) je školení určeno pro majitele, vedoucí pracovníky a manažery, koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem tohoto semináře je informovat o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), mycích, čistících a dezinfekčních prostředků (MČDP) a ochranných nápojích, jakožto opatřeních, která musí zaměstnavatelé poskytnou zaměstnancům, k odstranění či předcházení rizikům. Součástí jsou i praktické příklady, na kterých je vysvětlen způsob vytvoření systému v poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Obsah semináře (Kurs .cz, 2014): 

vysvětlení rozdílů mezi běžně používanými pojmy,



vyhodnocení rizik pro výběr OOPP,



vyhodnocení konkrétních podmínek práce pro poskytování OOPP a MČDP,



zpracování seznamu poskytovaných OOPP a MČDP,



zpracování interního předpisu pro poskytování OOPP a MČDP,



požadavky na nakupované OOPP,



poskytování, evidence, údržba a likvidace OOPP a MČDP,



požadavky na kvalitu ochranných nápojů,



kdy vzniká zaměstnanci nárok na poskytnutí ochranného nápoje,



způsob poskytování ochranného nápoje.

47

Mezi dva poslední semináře v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které společnost nabízí, patří Kategorizace prací a Jak řešit pracovní úrazy a úrazy z povolání. Seminář Kategorizace prací je určen pro manažery a referenty bezpečnosti a ochrany zdraví, pro osoby způsobilé v činnostech prevence rizik, zaměstnavatele, vedoucí zaměstnance. Cílem je seznámit účastníka s právními normami, povinnostmi zaměstnavatele a praktickými příklady z praxe. Obsah semináře (Kurs .cz, 2014): 

prevence rizik v oblasti BOZP podle zákoníku práce,



kategorizace prací jako nedílná souvislost prevence rizik,



povinnosti zaměstnavatele,



kategorizace prací podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,



zařazování zaměstnanců do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb.,



rizikové práce, jejich evidence, měření pro účely kategorizace,



rozdíl mezi rizikovým faktorem a rizikem práce,



praktické příklady zařazení prací do kategorií,



Význam zařazení prací do kategorií pro pracovně lékařské služby a pracovnělékařské, prohlídky podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.,



Výkon státního zdravotního dozoru v ochraně veřejného zdraví.

Jak řešit pracovní úrazy a nemoci z povolání je poslední nabízený seminář. Tento seminář již podle názvu napovídá, že je určen hlavně pro vedoucí pracovníky a zaměstnavatele. Cílem je seznámení zaměstnavatele či vedoucího pracovníka s právními předpisy, které se týkají nemocí a pracovních úrazů. Jak postupovat při vzniku pracovního úrazu, jaká se vede evidence, pojištění zaměstnavatele a jiné. Obsah semináře (Kurs .cz, 2014): 

který úraz je považován za pracovní? – příklady z praxe,



prošetření vzniklého pracovního úrazu a jeho ohlášení, 48



evidence pracovních úrazů (kniha úrazů, záznam o úrazu),



vyplnění záznamu o úrazu,



řešení nemoci z povolání,



náhrady škod, které mohou vzniknout v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,



zákonné pojištění zaměstnavatele,



poskytnutí náhrad škod v praxi,



náklady, které v důsledku pracovního úrazu vzniknou zaměstnavateli,



sledování vývoje úrazovosti ve firmě.

Mimo oblast výše uvedenou společnost nabízí seminář na Ochranu osobních údajů v personalistice. Není to tedy přímo ochrana osobních údajů, která by se týkala hostů, ale tato se týká přímo zaměstnanců a zacházení s osobními informacemi zaměstnanců, s kterými pracují pracovníci personálního oddělení. Cílem je tedy poskytnutí přehledu práce s osobními údaji v personální praxi. Tuto společnost jsem do této analýzy zařadila, jelikož mě zaujaly semináře v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Není to zde koncipováno jako celek, ale rozděleno na určité části jednotlivých ustanovení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Věřím, že v určitých profesích se tato školení hodí více pro jasné upřesnění. Mohou sloužit také jako doplňkové školení k celku o BOZP. 8.2

Vzdělávání v oblasti krizové řízení

Stejně jako tomu je u HACCP, není mnoho firem, které poskytují vzdělávání v oblasti obecného krizového řízení. Firmy zabývající se krizovým řízením poskytují firmám své služby v podobě outsourcingu. Tedy jak poznat krizovou situaci, návrh vhodného řešení, navržení zvýšení výkonnosti podniku, restrukturalizaci podniku a jiné. Jedním z odborníků na krizové řízení je Marie Štíchová. Specializuje se také na bezpečnost a kvalitu potravin. Nabízí školení, poradenství a konzultace, analýzu současného stavu a návrh akčního plánu, analýzu rizik, řízení rizik, interim management. (Štíchová, 2014) Jedná se opět ale o úzce zaměřené školení, tedy především na potraviny a hygienu.

49

8.3

Shrnutí

Po prozkoumání různých nabídek vzdělávacích společností jsem došla k názoru, že na trhu nepůsobí firma, která by se zaměřovala na celkové bezpečnostní vzdělávání od oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), požární bezpečnosti (PO), systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) až po krizové plánování a řešení krizí. Existuje mnoho firem, které poskytují vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární bezpečnosti. Je to tedy nejpočetnější skupina. Faktem zůstává, že toto vzdělávání je povinné a proto je logické, že je na trhu hojně zastoupeno. Firmy, které poskytují školení v oblasti BOZP a PO se nezaměřují pouze na školení, dále také poskytují navíc služby s vedením dokumentace, přeškolování a audity a konzultace. Školení HACCP pro gastronomii není na trhu tolik zastoupeno. Většinou na internetových stránkách naleznete návody, rady a popisy k tomuto tématu. Jak již bylo zmíněno výše, nemyslím si, že tato varianta je pro zaměstnavatele vhodná, navíc certifikace o tomto školení je také nutná. Krizové řízení, plánování, analýza rizik, jsou pro mě témata aktuální a v dnešní ekonomické situaci je znalost této problematiky nezbytná. Firmy se spíše zaměřují na outsourcingové služby spojené s tímto tématem. Firma tedy přesně podle jednotlivé společnosti navrhne potřebné opatření, návrhy na zlepšení a jiné. Pro velké hotelové subjekty se toto řešení může zdát vhodné, ale pro menší hotely si myslím, že zainteresování jednoho manažera navíc do krizového řízení může být méně nákladné než při využití outsorcingové firmy. Na trhu tedy postrádám školení zaměřené na základní informace o krizovém řízení a plánování. Dalšími firmami, které se zaměřují na bezpečnost, jsou společnosti poskytující fyzickou bezpečnost, tedy ochranu jako takovou. V tomto případě vidím jako vhodné využití těchto firem. Vyškolení vlastního pracovníka může být finančně náročné. Navíc je to velmi specifická činnost, pro kterou jsou potřeba odborníci. Firmy, které by se přímo zaměřovaly na vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti hotelových zařízení, na trhu chybí. Asociace hotelů a restaurací České republiky poskytuje kurzy, ale tyto kurzy jsou zaměřené na jiné oblasti, než je oblast bezpečnosti. Hotely tedy pravděpodobně musí k pokrytí veškerého školení o bezpečnosti vybírat z několika firem. Mnohem efektivnější by ale podle mého názoru bylo, kdyby zde byla 50

jedna či více firem, které by tyto služby nabízely. Počet hotelů jak v Praze, tak v celé České republice je velmi vysoký a stále se zvyšující, z tohoto důvodu si myslím, že by se vzdělávací střediska, která by se zaměřovala na tuto problematiku, na trhu uchytila. V návrhové části práce se zaměřím na vytvoření vzdělávacího programu, který by obsahoval jak zákonem povinné vzdělávání, tak také základy krizového řízení a plánování pro hotelové zařízení.

51

Tabulka 3 – Přehled firem poskytujících vzdělávání v oblasti bezpečnosti.

FIRMY

PO

BOZP

HACCP

ŘÍZENÍ

ŘÍZENÍ

PREVENCE

OCHRANA

ANALÝZA

KRIZOVÉ

RIZIK

BEZPEČNOSTI

RIZIK

OSOBNÍCH

RIZIK

ŘÍZENÍ

INFORMACÍ

ÚDAJŮ

Vzdělávácí středisko T.E.P

X

X

X

X

X

X

Team Prevent PREPO s.r.o. Společnost PREVENT

Risk Analysis X

Consultant

X

Trianza s.r.o. X

X

X

X

Top Vision X

X

Mudr. Vladimíra kohoutová

X

Manažerský institut Coop

X

Marie Štíchová X Kursy s.r.o

X

X

Zdroj: vlastní zpracování

52

X

9 Návrh vzdělávacího programu V první části návrhu je stručně popsána metodika navrhování vzdělávacích programů, tedy jak by se mělo postupovat při vypracování, z čeho vycházet a jaké jsou zásady při zpracování vzdělávacího programu. Další část tvoří zobrazení jednotlivých vzdělávacích programů v oblasti bezpečnosti pro zaměstnance hotelových zařízení. Programy jsou rozděleny na několik samostatných částí – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Požární ochrana, Systém analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii, Ochrana osobních údajů, Krizové řízení zaměřené na vzdělávání managementu, Trénink komunikace v konfliktních situacích. Poslední část tvoří pouze zamyšlení nad školením v oblasti psychologie. 9.1

Metodika navrhování vzdělávacích programů

Podle Koubka (2001, s. 244) je nejefektivnějším vzděláváním pracovníků v organizaci systematické vzdělávání. Systematické vzdělávání je opakující se cyklus, který vychází ze zásad politiky vzdělávání, sleduje cíle vzdělávání a opírá se o organizační předpoklady vzdělávání. Těmito předpoklady se rozumí skupina lidí, která zajišťuje jak odbornou tak organizační stránku. Mezi výhody systematického vzdělávání patří nejen pravidelné zlepšování kvalifikace, znalostí a dovedností, ale přispívá také k lepšímu pracovnímu výkonu, zlepšuje vztah pracovníků k organizaci aj. První částí celého procesu je identifikace potřeb vzdělávání pracovníků, poté je fáze plánování (zahrnuje rozpočty, časový plán, oblasti a obsah vzdělávání, koho se bude týkat, jaké metody budou použity). Poslední fází je samotná realizace vzdělávání. Závěrečná fáze je hodnocení výsledků vzdělávání. Organizaci bude především zajímat, do jaké míry byly splněny cíle vzdělávacího programu. Koubek (2001, s. 250) uvádí, že dobře vypracovaný plán by měl obsahovat otázky: 1. „Jaké vzdělávání má být zabezpečeno? (obsah) 2. Komu? (Jednotlivci, skupiny, zaměstnání, povolání, kategorie, kritéria výběru účastníků) 3. Jakým způsobem? (na pracovišti při výkonu práce, mimo pracoviště, metody vzdělávání, didaktické pomůcky, učební texty, režim vzdělávání) 4. Kým? (Interní či externí vzdělavatelé, organizace sama, vzdělávací instituce,

53

organizační zabezpečení) 5. Kdy? (Termín, časový plán) 6. Kde (Místo konání, např. konkrétní organizační jednotka organizace, vzdělávací zařízení organizace, pronajaté vzdělávací zařízení, vzdělávací zařízení jiné organizace, konkrétní veřejná či soukromá vzdělávací instituce, zajištění ubytování, stravování, dopravy aj.) 7.

Za jakou cenu, s jakými náklady (Rozpočtová stránka plánu)

8. Jak se budou hodnotit výsledky vzdělávání a účinnost jednotlivých vzdělávacích programů (Metody hodnocení, kdo bude hodnotit, kdy se bude hodnotit)“ Dobeš a Palán (2011) uvádí základní principy a zásady platné při vypracování vzdělávacích programů: 

Princip participativnosti a aktivity – účastník by měl pochopit smysl školení.



Princip názornosti – školení by mělo být vnímáno více smysly například zrakem a sluchem.



Princip individuálního přístupu a přiměřenosti – obsah školení by měl být přizpůsoben jednotlivým potřebám uchazečů.



Spojení teorie s praxí.



Zásada dostupnosti – dostupnost časová, dopravní, finanční.



Zásada rovnosti přístupu ke vzdělání – snaha o snížení překážek například o sociálně slabších jedinců či nezaměstnaných jedinců, souvisí úzce s zásadou dostupnosti.



Zásada kvality vzdělávacího programu – kvalita je vnímána zákazníkem, znamená to vytvoření a realizaci kvalitního programu, kvalita je také určena tím, do jaké míry byli naplněny cíle programu.



Zásada adaptability vzdělávacích programů – vzdělávání by mělo být flexibilní, přizpůsobivé okolním vlivům (ekonomickým, technologickým, technickým).

54

9.2

Návrh vzdělávání zaměstnanců hotelu v oblasti bezpečnosti

Před samotným představením jednotlivých příkladů školení je nutné uvést, že samotná příprava školení začíná mnohem dříve než samotný kurz. Celková realizace projektu začíná přípravou ze strany koordinátora. Prvotním úkolem je marketing programu. Název vzdělávacího programu by měl být přesný a měl by odpovídat obsahu programu. Dalším bodem je vytyčení cílové skupiny, cílů celého programu a cílových potřeb vybrané skupiny – to vše provedeno i na základě vlastností cílové skupiny. Následuje vytvoření obsahu programu, jaké jsou použity metody a nástroje k realizaci programu – to znamená, zdali jde o přednášku, vedenou diskuzi či práci na počítačích a jiné. Dobeš a Palán (2011) rozdělují metody na monologické, dialogické, problémové a praktické. Dále se uvádí, jak byl program zakončen, například zda byl udělen certifikát na základě splnění testů. Nemělo by se zapomenout na hodnocení celého programu, jak již z pohledu lektora tak také z pohledu účastníka. V praxi se také uvádí jména lektorů, jejich kvalifikace, dosažené vzdělání, případně také praxe. Materiální a technické zabezpečení programu obsahuje nejen informace o místě konání akce, pokud se jedná o školící centrum, výběr místa školení není nutný, jde převážně o zajištění místnosti s dostatečnou kapacitou pro účastníky, ale také o vybavení, které je potřebné k realizaci programu jako je například audiovizuální technika a jiné. Tvorbu programu koordinátor vytváří dohromady s metodikem. Vývoj studijních textů, tutoriálů a dalších studijních materiálů vytváří, za pomoci technika, metodik. Metodik ve spolupráci s lektorem dále kompletuje texty. Koordinátor celého programu zajišťuje také občerstvení pro účastníky a zajištění všech materiálních potřeby. Poslední částí je rozpočet celého programu. V rozpočtu by měly být zahrnuty položky jako jsou mzda pro lektora, nájemné, celkové náklady na realizační tým (koordinátor, metodik, technik), propagace, tvorba studijních textů a opor, náklady na spotřební materiál a na občerstvení. Rozpočty, které jsou uvedeny u každého návrhu programu jsou vedeny jako skutečné náklady, nezabývám se tedy, zdali je zde nutnost platby DPH či nikoliv. Následuje průběh školení, který je veden lektorem. Po ukončení školení proběhne vyhodnocení celého průběhu programu. Na základě zkušeností se případně dále upravují jednotlivé body programu. Celková časová náročnost na přípravu a realizaci je individuální u každého programu.

55

9.2.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou vedoucí pracovníci, kteří jsou odpovědni za proškolování svých podřízených. V případě hotelu by to mohl být housekeeping manažer, F&B manažer, front office manažer. Potřeby cílové skupiny: Osvojení znalostí v oblasti Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Vlastnosti cílové skupiny: Vedoucí pracovníci jsou schopni vést svůj tým, motivovat své podřízené k pracovnímu výkonu, rozvíjí znalosti a dovednosti svých podřízených. Vzdělávací cíle: 

Cílem je seznámení s bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zákoníku práce.



Pochopení dané problematiky, které bude dále sloužit k dalšímu předání podřízeným zaměstnancům.

Odborný obsah programu: Tento kurz je zpracován jako základní kurz pro vedoucí pracovníky, kteří dále budou školit své zaměstnance, základem tohoto kurzu je: 

právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,



obecné povinnosti pracovníků a zaměstnavatelů s ohledem na bezpečnost práce,



hlavní zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci



jaké zaměstnance školit a jak ověřovat jejich znalosti,



informace o dokumentaci, kterou vede zaměstnavatel.

Vzdělávací metody, nástroje: 

Školení je dvoudenní, je vedeno lektorem, za pomocí audiovizuálních prvků je přednášena teoretická část výkladu. 56



V druhé části školení je prostor pro případné dotazy a diskuzi.

Způsob hodnocení dosažených vzdělávacích cílů 

Z pohledu lektora: Hodnocení může proběhnout přímo lektorem za pomoci testů, které předloží k vypracování.



Z pohledu účastníka: Účastník sám zhodnotí, zdali byl dostatečně seznámen s výkladem, při školení svých podřízených si dostatečně ověří efektivní předání informací, které dál předává zaměstnancům, zaměstnance poté hodnotí buď ústně, nebo také za pomocí testů.

Zakončení programu: 

Účastník má možnost zkoušky a získání certifikátu

Řízení a organizace realizace programu: Infrastrukturní potřeby: 

Školení zajištěno ve vzdělávacím středisku.



Možnost také zajistit za pomocí e- leasingu (v tomto případě by se změnily pouze vzdělávací metody, cíle i odborný obsah by zůstaly stejný), k této metodě by bylo potřeba zajistit dostatek počítačů pro účastníky.

Materiální potřeby: 

místnost pro prezentaci,



flipchart, audiovizuální technika (projektor, plátno, notebook),



místnost s dostatečným počtem PC pro účastníky programu, zajištění psacích potřeb pro účastníky.

Personální potřeby: 

lektor,



číšník pro přípravu a obsluhu coffee breaku a servírování obědů.

Časový harmonogram školení: Školení je koncipováno jako dvoudenní, oba dny je časový harmonogram stejný, liší se pouze výklad teoretické části. 57



Začátek školení - 9:00 hodin



9:00 – 11:00 – přednáška



11:00 – 12:00 – oběd



12:00 – 13:30 – přednáška



13:30 – 14:30 – přednáška, prostor pro diskuzi

Tabulka č. 4 - Rozpočet: Fixní náklady

Cena / Kurz

Náklady na lektora

12 000 Kč

Pronájem prostor

6 000 Kč

Režijní náklady školení Koordinátor projektu

2 500 Kč

Metodik

2000 Kč

Technický pracovník

500 Kč

Autor studijních opor

1 000 Kč

Variabilní náklady Náklady na spotřební

200 Kč

materiál Náklady na občerstvení

1200 Kč

(coffee break, oběd)

Cestovní náklady lektora ------23 600 Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

58

9.2.2 Požární ochrana Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou vedoucí pracovníci, kteří proškolují své podřízené. Potřeby cílové skupiny: 

Seznámení se zákonem č. 133/1985 Sb. o požární ochraně.



Seznámení s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnosti, které jsou uvedeny v předpisu o požární ochraně.

Vlastnosti cílové skupiny: Vedoucí pracovníci jsou schopni vést svůj tým, motivovat své podřízené k pracovnímu výkonu, rozvíjí znalosti a dovednosti svých podřízených. Mají cíle a vize, jsou schopni efektivně školit svůj personál. Vzdělávací cíle: 

Cílem je poskytnutí efektivních informací o požární ochraně, seznámení s danými předpisy souvisejícími s požární ochranou.



Lektor poskytne všechny informace, které vedoucí pracovník bude povinen předat svým podřízeným.

Odborný obsah programu: 

základní seznámení s požární ochranou,



základní povinnosti a předpisy požární ochrany,



seznámení s požárním řádem, poplachovými směrnicemi, evakuačním plánem a další dokumentací vedenou vedoucím pracovníkem hotelu,



kdy a jak provádět v hotelu evakuační cvičení,



seznámení s rozmístěním a obsluhou prostředků požární ochrany v hotelu,



správné vedení dokumentace o požární ochraně.

Vzdělávací metody, nástroje: 

Školení je vedeno lektorem, za pomocí audiovizuálních prvků je přednášena teoretická část výkladu. 59



V druhé části školení je prostor pro dotazy a diskuzi.

Způsob hodnocení dosažených vzdělávacích cílů: 

Z pohledu lektora: Lektor může za pomoci testů ověřit nabyté znalosti. Také při osobním pohovoru s účastníkem školení může případně zjistit, zda byly cíle splněny.



Z pohledu účastníka: Účastník zhodnotí předané informace v praxi, při školení svým podřízených.

Zakončení programu: 

Účastník má možnost zkoušky a získání certifikátu

Řízení a organizace realizace programu Infrastrukturní potřeby: 

Školení zajištěno ve vzdělávacím středisku.

Materiální potřeby: 

místnost pro prezentaci,



flipchart, audiovizuální technika (projektor, plátno, notebook),



zajištění psacích potřeb pro účastníky.

Personální potřeby: 

lektor,



číšník pro přípravu a obsluhu coffee breaku a servírování obědů.

Časový harmonogram školení 

Začátek školení v 9:00 hodin



9:00 – 11:00 – přednáška



11:00 – 11:45 – oběd



12:00 – 13:30 – přednáška



13:30 – 13:45 – coffee break



13:45 – 15:00 – přednáška, prostor pro diskuzi

60

Tabulka č. 5 - Rozpočet: Fixní náklady

Cena / Kurz

Náklady na lektora

8 000 Kč

Pronájem prostor

3 000 Kč

Režijní náklady školení Koordinátor projektu

2 000 Kč

Metodik

1 000 Kč

Technický pracovník

700 Kč

Autor studijních opor

1 000 Kč

Variabilní náklady Náklady na spotřební

200 Kč

materiál Náklady na občerstvení

600 Kč

(coffee break, oběd)

Cestovní náklady lektora ------16 650 Kč

Celkem

Zdroj: Vlastní zpracovaní

9.2.3 Systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii. (HACCP) Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou pracovníci F&B úseku, především front office manažer, který dále bude školit své podřízené. 61

Potřeby cílové skupiny: Seznámení s principem systému kritických kontrolních bodů, osvojit si systém analýzy nebezpečí a rizik v konkrétních případech výroby pokrmů. Vlastnosti cílové skupiny: Vedoucí pracovníci jsou schopni vést svůj tým, motivovat své podřízené k pracovnímu výkonu, rozvíjí znalosti a dovednosti svých podřízených. Mají cíle a vize, jsou schopni efektivně školit svůj personál. Vzdělávací cíle: 

Osvojení znalostí systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii a jejich aplikace v praxi.

Odborný obsah programu: 

co je to HACCP, definice základních pojmů,



legislativa HACCP,



co vše obsahuje zavádění HACCP v hotelu – odpovědnost, vedení, analýza nebezpečí, preventivní opatření, kontrolní systém,



příprava plánů a dokumentace HACCP



realizace plánu a jak školit personál.

Vzdělávací metody, nástroje: 

Školení je vedeno lektorem, za pomocí audiovizuálních prvků je přednášena teoretická část výkladu.



Ve školení je zahrnuta i vedená diskuze s příklady z praxe.

Způsob hodnocení dosažených vzdělávacích cílů: 

Z pohledu lektora: Hodnocení je provedeno za pomocí testů, které lektor vypracuje buď v elektronické či tištěné podobě.



Z pohledu účastníka: Účastník sám může zhodnotit přínos předaných informací v praxi.

62

Zakončení programu: 

Účastník obdrží osvědčení o absolvování kurzu.



Účastník kurzu má možnost přihlásit se k certifikační zkoušce.

Řízení a organizace realizace programu Infrastrukturní potřeby: 

Školení zajištěno ve vzdělávacím středisku.

Materiální potřeby: 

místnost pro prezentaci,



flipchart, audiovizuální technika (projektor, plátno, notebook),



místnost s dostatečným počtem PC pro účastníky programu, zajištění psacích potřeb pro účastníky

Personální potřeby: 

lektor,



číšník pro přípravu a obsluhu coffee breaku a servírování obědů.

Časový harmonogram školení: 

Začátek školení v 9:00 hodin



9:00 – 11:00 – přednáška



11:00 – 11:45 – oběd



12:00 – 13:30 – přednáška



13:30 – 13:45 – coffee break



13:45 – 15:00 – test, prostor pro diskuzi

63

Tabulka č. 6 - Rozpočet: Fixní náklady

Cena / Kurz

Náklady na lektora

5 000 Kč

Pronájem prostor

3 000 Kč

Režijní náklady školení Koordinátor projektu

2 000 Kč

Metodik

1 000 Kč

Technický pracovník

500 Kč

Autor studijních opor

1 500 Kč

Variabilní náklady Náklady na spotřební

200 Kč

materiál Náklady na občerstvení

600 Kč

(coffee break, oběd)

Cestovní náklady lektora ------13 800 Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

9.2.4 Ochrana osobních údajů Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou pracovníci front office, kteří přicházejí do každodenního styku s osobními údaji hostů.

64

Potřeby cílové skupiny: Znalost požadavků vycházejících ze zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Vlastnosti cílové skupiny: Pracovníci front office jsou komunikativní, mají reprezentativní vystupování, jsou spolehliví a pečliví, umí se rychle přizpůsobovat hostovým přáním a požadavkům, jsou odolní vůči stresu. Vzdělávací cíle: 

Cílem je proškolit zaměstnance s právní úpravou zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.



Upozornit na časté chyby, které se vyskytují a seznámit také se sankcemi, s nimiž se můžeme setkat.



Účastníci získají přehled jak správně nakládat s osobními údaji v souladu s právními předpisy.

Odborný obsah programu: 

úvod do problematiky ochrany osobních údajů,



jak zacházet s osobními údaji hotelových hostů,



do jaké výše lze použít osobní údaje například ke zjišťování spokojenosti hosta,



základní principy zákona č. 101/2000 Sb.,



metody používané při identifikaci dat,



praktické příklady k procvičení znalostí.

Vzdělávací metody, nástroje: 

Školení je vedeno lektorem, za pomocí audiovizuálních prvků je přednášena teoretická část výkladu.



V druhé části školení je prostor pro dotazy a diskuzi.

Způsob hodnocení dosažených vzdělávacích cílů: 

Z pohledu lektora: Hodnocení je provedeno za pomoci auto testů, které lektor vypracuje v buď v elektronické či tištěné podobě.

65



Z pohledu účastníka: Účastník sám může zhodnotit přínos předaných informací v praxi.

Zakončení programu: 

Účastník má možnost zkoušky a získání certifikátu

Řízení a organizace realizace programu Infrastrukturní potřeby: 

Školení zajištěno ve vzdělávacím středisku

Materiální potřeby: 

místnost pro prezentaci,



flipchart, audiovizuální technika (projektor, plátno, notebook),



místnost s dostatečným počtem PC pro účastníky programu, zajištění psacích potřeb pro účastníky

Personální potřeby: 

lektor,



číšník pro přípravu a obsluhu coffee breaku a servírování obědů.

Časový harmonogram školení: 

Začátek školení v 9:00 hodin



9:00 – 10:45 – přednáška



10:45 – 11:00 – coffee break



11:00 – 12:30 – druhá část přednášky



12:30 – 13:15 – oběd



13:15 – 15:00 – prostor pro diskuzi a příklady z praxe

66

Tabulka č. 7 - Rozpočet: Fixní náklady

Cena / Kurz

Náklady na lektora

8 000 Kč

Pronájem prostor

3 000 Kč

Režijní náklady školení Koordinátor projektu

2 000 Kč

Metodik

1 000 Kč

Technický pracovník

1 000 Kč

Autor studijních opor

1 000 Kč

Variabilní náklady Náklady na spotřební

200 Kč

materiál Náklady na občerstvení

600 Kč

(coffee break, oběd)

Cestovní náklady lektora ------16 800 Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

9.2.5 Krizové řízení pro manažery Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou pracovníci Top managementu: housekeeping manažer, F&B manažer, front office manažer, finanční ředitel, technický manažer.

67

Potřeby cílové skupiny: Osvojení znalostí krizového řízení v hotelových zařízeních. Vlastnosti cílové skupiny: Zaměstnanci Top managementu by měli být vzorem pro ostatní, měli by dobře vést svůj tým, průběžně rozvíjet své znalosti a dovednosti, mají vizi a schopnost systémového myšlení, dovedou efektivně komunikovat. Vzdělávací cíle: 

Seznámení s problematikou krizového plánování.



Schopnost zpracování a implementace krizového plánu.

Odborný obsah programu: 

definice pojmů z oblasti krizového řízení a plánování (krize, rozdělení krizí, krizové řízení, krizový scénář, krizový plán aj.),



jak rozpoznat krizi,



fáze krizového řízení (prevence, připravenost, odezva, obnova),



jak sestavit krizový plán (identifikace rizik, analýza rizik, hodnocení rizik, identifikace krizových situací, tvorba krizového scénáře, tvorba krizového plánu).

Vzdělávací metody, nástroje: 

První část školení je formou přednášky s audiovizuálními prvky (převážně výklad dané problematiky a vysvětlení základních pojmů)



Druhou část školení tvoří Tutoriál – sestavování krizového plánu – (na pc – za přítomnosti lektora atd.)



Poslední část je vedená (organizovaná) diskuze – příklady z praxe

Způsob hodnocení dosažených vzdělávacích cílů: Hodnocení je zcela subjektivní a proto lze těžko implementovat. Jako vhodná varianta hodnocení je možnost testu pro účastníky školení, test by v tomto případě sloužil k ověření, zdali účastník splnil cíle vzdělávacího programu.

68



Z pohledu účastníka: Účastník sám může školení zhodnotit na základě předaných informací, zdali mu byly předány užitečné informace a formou pro něj srozumitelnou. Ucelenější hodnocení školení nastane až v případě, kdy se jako vedoucí pracovník setká s krizovou situací.



Z pohledu lektora: Lektor zhodnotí, zdali účastník pochopil danou problematiku při vedené diskuzi, kde se sami účastníci budou vyjadřovat k dané problematice.

Zakončení programu: 

Účastník získá certifikát o absolvování kurzu.

Řízení a organizace realizace programu: Infrastrukturní potřeby: 

Vzdělávací program zajištěn agenturou ve školicím středisku.

Materiální potřeby: 

místnost pro prezentaci,



flipchart, audiovizuální technika (projektor, plátno, notebook),



místnost s dostatečným počtem PC pro účastníky programu, zajištění psacích potřeb pro účastníky.

Personální potřeby: 

lektor,



číšník pro přípravu a obsluhu coffee breaku a servírování obědů.

Časový harmonogram školení: 

Začátek školení v 9:00 hodin



9:00 – 10:45 – přednáška s audiovizuálními prvky sloužící k výkladu dané problematiky



10:45 – 11:00 – coffee break



11:00 – 12:00 – přednáška



12:00 – 13:00 – přestávka na oběd



13:00 – 14:00 – tvorba tutoriálu

69



14:00 – 14:15 – coffee break



14:15 – 16:00 – organizovaná diskuze

Tabulka č. 8 - Rozpočet: Fixní náklady

Cena / Kurz

Náklady na lektora

10 000 Kč

Pronájem prostor

3 000 Kč

Režijní náklady školení Koordinátor projektu

2 000 Kč

Metodik

1 000 Kč

Technický pracovník

700 Kč

Autor studijních opor

900 Kč

Variabilní náklady Náklady na spotřební

100 Kč

materiál Náklady na občerstvení

600 Kč

(coffee break, oběd)

Cestovní náklady lektora ------18 300 Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

9.2.6 Trénink komunikace v konfliktních situacích Cílová skupina: Cílovou skupinou jsou pracovníci front office – hotelový recepční. 70

Potřeby cílové skupiny: Recepční při své každodenní komunikaci s hosty musí řešit i méně příjemné situace, proto tedy k jejich potřebám patří i osvojení schopnosti správné komunikace v konfliktních situacích a tím i jejich předcházení. Vlastnosti cílové skupiny: Pracovníci front office mají rozsáhlé komunikační dovednosti, odolnost vůči stresu, reprezentativní vystupování, jsou vstřícní a spolehliví. Vzdělávací cíle: 

Naučit se základní strategie při řešení konfliktních situací.



Správně diagnostikovat konfliktní situaci a zvolit vhodný přístup k ní.

Odborný obsah programu: 

základní typy konfliktů a jejich vývoj,



jak rozeznat konflikt,



jaké jsou spouštěcí mechanismy konfliktů,



příklady jednotlivých konfliktů,



jednotlivé způsoby řešení,



praktický trénink řešení konfliktů.

Vzdělávací metody, nástroje: 

První část školení je přednáška s audiovizuálními prvky k výkladu teoretických znalostí.



Druhou částí je praktické procvičování konfliktních situací za vedení lektora.

Způsob hodnocení dosažených vzdělávacích cílů: 

Z pohledu účastníka: Účastník tohoto kurzu si v praxi ověří, jak mu byl kurz přínosný a zdali se naplnily cíle celého kurzu. Také získá představu při praktické části školení, kde si za pomocí lektora vyzkouší jednotlivé situace.

71



Z pohledu lektora: Lektor zhodnotí pochopení dané problematiky při vedené praktické části kurzu. Zde uvidí reakce účastníku na situace, které pro ně namodeluje.

Zakončení programu: 

Účastník získá certifikát o absolvování kurzu.

Řízení a organizace realizace programu: Infrastrukturní potřeby: 

Vzdělávací program zajištěn agenturou ve školicím středisku.

Materiální potřeby: 

místnost pro prezentaci a následné trénování konfliktních situací



audiovizuální technika (projektor, plátno, notebook),



zajištění psacích potřeb pro účastníky.

Personální potřeby: 

lektor,



číšník pro přípravu a obsluhu coffee breaku a servírování obědů.

Časový harmonogram školení: 

Začátek kurzu je v 9:00 hodin



9:00 – 10:45 – přednáška



10:45 – 11:00 – coffee break



11:00 – 12:30 – přednáška



12:30 – 13:15 – oběd



13:15 – 15:00 – praktické cvičení

72

Tabulka č. 9 - Rozpočet: Fixní náklady

Cena / Kurz

Náklady na lektora

12 000 Kč

Pronájem prostor

3 000Kč

Režijní náklady školení Koordinátor projektu

2 500 Kč

Metodik

1000 Kč

Technický pracovník

700 Kč

Autor studijních opor

1000 Kč

Variabilní náklady Náklady na spotřební

200 Kč

materiál Náklady na občerstvení

600 Kč

(coffee break, oběd)

Cestovní náklady lektora ------21 000 Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování

9.2.7 Vzdělávání zaměstnanců front office a housekeepingu v oblasti psychologie Jako poslední z programů, které si myslím, že by měly být zahrnuty ve školení zaměstnanců, je psychologické školení zaměstnanců front office a housekeepingu. Toto školení by mělo být pro zaměstnance recepce, dveřníky, bagážisty a také pokojské. Především tedy pro zaměstnance, kteří přicházejí do každodenního styku s hosty. Tito

73

zaměstnanci jsou vystavovány různým situacím a ne vždy vědí, jak správně reagovat v nastalých situacích. Školení by mělo být zaměřeno především na to, jak identifikovat podezřelou osobu. Jak s takovou osobou jednat a předejít konfliktům. V hotelové recepci denně projde značná spousta lidí, proto by bylo více než vhodné, aby zaměstnanci jak recepce, tak ale také například bagážista či dveřník, měli znalosti, jak identifikovat podezřelou osobu či osobu, která do hotelu nepatří. Nedílnou součástí je také vědět, jak s takovými osobami jednat. Špatná komunikace či reakce na tyto osoby by mohla vést k vyústění konfliktu. Zaměstnanci by tedy měli vědět, jak reagovat a také koho kontaktovat v případě zjištění, že se na hotelu pohybuje osoba, která není v hotelu ubytována. To samé platí i pro pokojské. Ty by především měly mít představu, kdo opravdu na hotelu bydlí a kdo ne. V případě, že by spatřily osobu, která v hotelu nebydlí, měly by vědět, jak reagovat a kontaktovat nadřízeného. Nejhorší reakce na tuto situaci je neudělat nic a osobu nenahlásit. Školení by mělo obsahovat: 

typologie osobností,



podezřelá osoba a způsob jeho chování,



jak monitorovat abnormální chování,



správná komunikace s podezřelou osobou,



obecné postupy bezpečnostního jednání zaměstnanců hotelových zařízení.

Nabídka těchto školení na trhu nemá velké zastoupení. Důvodem může být také to, že školení musí provádět psycholog, což může být poměrně nákladné. Školení psychologem je ale v tomto případě nezbytné. Jen specialista dovede říci, jak se případné podezřelé osoby chovají. Školení, která jsou na trhu v nabídce, bývají většinou zaměřená na komunikační dovednosti. Ať již telefonické komunikace, či komunikace v konfliktních situacích (i toto školení je vhodné pro zaměstnance front office a housekeepingu), nebo také kurz vyjednávání s konfliktními osobami,

školení

o manipulaci nátlaku a

nátlaku

v profesionální praxi a jiné. I zde se očekává větší kvalifikace lektora, a proto také je cena kurzu vyšší. Mnoho firem nabízí kurzy zaměřené na konflikty a jejich řešení, na komunikaci a předcházení konfliktním situacím a také na duševní hygienu, či jak zvládat 74

stres v práci. Tato školení jsou také vhodná pro zaměstnance recepce, jsou to právě oni, kdo denně řeší vzniklé problémy s hosty a téměř veškerá komunikace probíhá skrz ně. Školení, které by bylo zaměřené právě na detekci podezřelých osob, jsem na trhu nenašla. Pro hotelové zařízení by bylo velmi žádoucí své zaměstnance v této problematice vyškolit, byla by to prevence před vznikem nežádoucích bezpečnostních narušení. Mohlo by tak dojít k omezení stále se zvětšujícího počtu krádeží. Všechna výše uvedená školení v oblasti bezpečnosti považuji za nutnost, ale také za způsob prevence. Firma, která by se zaměřovala na tento typ školení, by mohla jednotlivé školení nabízet zvlášť, nebo také případně jako celkový kurz v oblasti bezpečnosti hotelových zařízení. Poskytovala by tedy komplexní vzdělávání v oblasti bezpečnosti a také možnost připravení školení přímo na míru podle jednotlivých potřeb.

75

Závěr Jak bylo řečeno v úvodu, cílem této práce je teoretický popis možných hrozeb, rizik, krizí a krizových situací a s tím spojené krizové plánování a vzdělávání zaměstnanců. Po teoretickém výčtu a na základě vypracované analýzy byl vypracován vzdělávací program v oblasti bezpečnosti hotelových zařízení. Domnívám se, že cíl byl splněn díky informacím, které jsem získala, a literatuře, kterou jsem nastudovala. Vytvořila jsem program, který podle mého názoru může výrazně pomoci v prevenci a předcházení výskytu rizik. Hypotézou práce je, že komplexní nabídku vzdělávání v oblasti bezpečnosti neposkytuje žádná firma na trhu. Na základě provedené analýzy mohu tedy tuto hypotézu potvrdit. Firmy, které se zabývají vzděláváním zaměstnanců, nabízejí velké množství školení, ale v oblasti bezpečnosti pouze určité části – například tedy program zaměřený pouze na bezpečnost a ochranu zdraví při práci či požární ochranu. Po teoretické části, ve které byla využita dostupná literatura k uvedení základních pojmů souvisejících s bezpečností a také způsobu vzdělávání zaměstnanců, se analytická část zaměřuje na zpracovaná data od příslušných orgánů a také na firmy, které poskytují vzdělávání se zaměřením na bezpečnost. Návrhová část práce představuje projekty vzdělávacích programů, které by zaměstnanci hotelů měli podstoupit. Jsou to programy zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, požární ochranu, systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů se zaměřením na gastronomii, krizové řízení pro manažery, trénink komunikace v konfliktních situacích a závěrem návrhové části je zamyšlení nad vzděláváním zaměstnanců front office a housekeepingu v psychologii a detekování podezřelých osob. Přínosem práce může být poukázání na absenci komplexního vzdělávání v oblasti bezpečnosti, které by poskytovala jedna firma. Je to mezera na trhu, která by mohla být efektivně využita. Tato práce může být použitá jako podklad pro vzdělávací středisko k vytvoření programů pro hotelové zařízení. Hotely by tak nemusely využívat několik firem, ale mohly by využít pouze jednu firmu, která by jim komplexní vzdělávání zajistila a přizpůsobila jejich individuálním potřebám. Při tvoření mé diplomové práce jsem se nesetkala s většími problémy. Práce se upravila tak, aby se nemusely využívat informace od samotných hotelových zařízení. V tomto 76

případě by nastal problém s poskytováním informací. Policie České republiky, Hasičský sbor hl. m. Prahy, Hygienická stanice hl. m. Prahy, Úřad pro ochranu osobních údajů ale také Česká asociace bezpečnostních manažerů, všichni mi ochotně poskytli informace, které jsem pro práci chtěla využít. Jediný problém, na který jsem narazila, byla absence informací o bezpečnostních narušeních v hotelových zařízeních. Jak již bylo uvedeno v práci, hotely se snaží tyto negativní recenze eliminovat, a proto nebylo možné sehnat data z veřejných zdrojů. Také absence bezpečnostního manažera zaměřeného na bezpečnost hotelů v Bezpečnostní asociaci České republiky mi znemožnila možnost zjistit bližší informace. Tato práce by se dala dál rozvíjet, jelikož bezpečnost je velmi obsáhlé téma. Je to například možnost zaměřit se na bezpečnost hotelu jako stavby. Dále také jako zajímavé téma vidím problematiku kamerových systémů na hotelových zařízeních. Do jaké míry je to narušení soukromí a kde je hranice, kdy kamerový systém slouží k ochraně hostova majetku a kdy dochází k překročení hranice s narušením soukromí. S bezpečností souvisí i pojem terorismus, v České republice není tento pojem tak častý jako v zahraničí. Na otázku, zdali je to správné či zdali je to podceňování situace, si každý musí odpovědět sám. Domnívám se, že většina hotelů, zejména menších, se tématem terorismus nezabývá. V návrhové části práce uvádím, že i psychologické školení zaměstnanců by se mělo brát v potaz. Toto je jedno z témat, které vidím jako nejzajímavější a myslím si, že by mělo velký potenciál na trhu. Školení pro pracovníky front office a housekeepingu v rozeznávání podezřelých osob a následné jednání s nimi by mohlo výrazně pomoci při zajišťování bezpečnosti a mohlo by také snížit například stále narůstající počet krádeží.

77

Seznam použité literatury 1. CLIFTON. Hospitality Security: Managing Security in Toda´s Hotel, Lodging, Entertainment, and tourism environment. USA: Taylor & Francis Group, 2012. ISBN 9781466566576. 2. DOSEDĚL, Tomáš. Počítačová bezpečnost a ochrana dat. 1. vydání. Brno: Computer Press. 200 s., ISBN 80-251-0106-1. 3. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Management lidských zdrojů. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 559 s., ISBN 9788071798934. 4. JANEČKOVÁ, Eva a Václav BARTÍK. Kamerové systémy v praxi. Praha: Linde, 2011. 240 s. ISBN 9788072018505 5. KOPECKÝ, Karel a Jiří FRANC. Požární ochrana a bezpečnost v praxi: Otázky a odpovědi. 1. vydání. Praha: Gradapublishing a.s., 2004. 124 s., ISBN 8024707292. 6. KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 3. vydání. Praha: Management Press, 2011. 365 s., ISBN 9788085943511. 7. KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 1. vydání. Praha: GradaPublishing a.s., 2011. 195 s., ISBN 9788024738680. 8. MATES, Pavel, Eva JANEČKOVÁ a Václav BARTLÍK. Ochrana osobních údajů. Praha: Leges, 2012. 206 s. ISBN 9788087576120. 9. POLICE ACADEMY OF THE CZECH REPUBLIC. Security and safety management and public administration. Praha: Policejní akademie ČR v Praze, 2008. 420 s. ISBN 9788072512898 10. PROCHÁZKOVÁ, Dana. Bezpečnost, krizové řízení a udržitelný rozvoj. 1 vydání. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. 248 s., ISBN 9788086723976. 11. PROCHÁZKOVÁ, Dana. Krizové řízení. 1. vydání. Brno: Regionservis, 2004. 226 s., ISBN 8023935631 12. PROCHÁZKOVÁ, Dana a Bedřich ŠESTÁK. Lidská bezpečnost. 1. vydání. Praha, 2007. 128 s., ISBN 9788072512386, 13. SENNEWALD, Charles A. Effective security management. 5.vydání. USA: Elsevier, 2011. 323 s. ISBN 9780123820129.

78

14. STRÁNSKÁ, Eva. Bezpečnost hosta v hotelu Residence ****. Praha, 2013. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. 15. VEBER, Jaromír a Eva PINCOVÁ. Management bezpečnosti a ochrana zdraví při práci. Praha: Professional Publishing, 2008. 148 s. ISBN 9788086946467. 16. VODÁK,

Josef

a

Alžběta

KUCHARČÍKOVÁ.

Efektivní

vzdělávání

zaměstnanců: 2., aktualizované vydání. Druhé. Praha: GradaPublishing, a.s., 2011. 240 s., ISBN 9788024736518. 17. Zákon č. 133/ 1985 SB., o požární ochraně 18. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 19. ZUZÁK, Roman a KÖNIGOVÁ. Krizové řízení podniku. 2. Vydání, Praha: GradaPublishing a.s., 2009, 256 s., ISBN 9788024731568 20. ŽUFAN, Jan, Jan HÁN a Monika KLÍMOVÁ. Kapitoly z personálního a interkulturního managementu. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. 140 s. ISBN 9788074783289.

Internetové zdroje 1. Co je to riziko a analýza rizik. SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Orsec: Bezpečnostní portál [online]. 2010 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: 5. http://www.orsec.cz/cs/informacni-servis/komercni-zpravy/co-je-to-riziko-aanalyza-rizik_42-570/ 2. Management

Mania. Hrozba (Threat) [online].

2013 [cit.

2014-03-18].

Dostupné z: https://managementmania.com/cs/hrozba-threat 3. Podnikatel.cz: Průvodce vašim podnikáním [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-262-2006-sb-zakonikprace/zneni-20140101/uplne/#cast5 4. Jaké jsou možnosti a formy školení BOZP a PO. ŠIŠKA. Bezpečnost práce.info: Informační online magazín [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné

z:

http://www.bezpecnostprace.info/item/jake-jsou-moznosti-a-

formy-skoleni-bozp-a-po 5. Poradenství HACCP. KUČEROVÁ, Zdeňka. Co je to HACCP [online]. 2010 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: 27. http://www.poradenstvi-haccp.cz/co-jehaccp/

79

6. Katedry.fmmi.vsb.cz. zaměstnanců [online].

Martin. Rozvoj

DUDEK, 2000

[cit.

2014-03-18].

způsobilosti Dostupné

z:

http://katedry.fmmi.vsb.cz/639/qmag/mj13-cz.htm 7. Česká asociace bezpečnostních manažerů ČABN: Czech Association of Security

Managers.

[online].

[cit.

2014-03-22].

Dostupné

z:

http://www.cabm.cz/ 8. PAVLÁT, David. Kontrola zpracování osobních údajů hotelových hostů. In: Úřad pro ochranu osobních údajů: The office for personal date protection [online].

2013

[cit.

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://www.uoou.cz/kontrola-zpracovani-osobnich-udaju-hotelovych-hostu/d6256/p1=1277 9. KAISER. Úvodní slovo plk. Ing. Rudolfa Kaisera ředitele odboru prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR. In: Hasičský záchranný sbor České republiky [online].

2014

[cit.

2014-03-30].

Dostupné

z:

http://www.hzscr.cz/clanek/uvodni-slovo-plk-ing-rudolfa-kaisera-rediteleodboru-prevence-mv-generalniho-reditelstvi-hzs-cr.aspx 10. O Policii ČR. Policie České republiky [online]. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné

z:

http://www.policie.cz/clanek/o-nas-policie-ceske-republiky-

policie-ceske-republiky.aspx 11. TUČEK, Jan. Příjezdový cestovní ruch v roce 2013. In: Ministerstvo pro místní rozvoj

ČR [online].

2013

[cit.

2014-04-07].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/172dfa32-deeb-4183-aea02188ec53a4a3/Prijezdovy-cestovi-ruch-CR-za-rok-2013.pdf 12. Zákon České národní rady o požární ochraně. In: 133/1985 Sb. 1985. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z133_1985_1 13. Vzdělávací

středisko

Ivana

Kubíčková

T.E.P:

Teaching

Educational

Programmes [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.tepkubickova.cz/index.php 14. BOZP a PO. Team Prevent Prepo [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.teamprevent.cz/cz/sluzby/bozp_a_po.html 15. Firemní akce. Prevent [online]. 1997-2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.prevent.cz/firemni-akce 16. Naše služby. Risk Analysis Consultants [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://www.rac.cz/rac/homepage.nsf/CZ/Sluzby 80

17. Trinanza

s.r.o. [online].

2014

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

z: http://www.trinanza.cz/index.php 18. Security management s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.security-management.cz/ 19. Top Vision: rozvoj s nadhledem [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.topvision.cz/ 20. Školení pracovníků. MUDr. Vladimíra Kohoutová: Analýza nebezpečí a kritické kontrolní body [online]. 2010 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.haccp.name/haccp/skoleni.php 21. Nabídka vzdělávacích programů. Coop [online]. 2008 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.micoop.cz/default.aspx?a=nabidka-vzdelavacichprogramu 22. Nabídka služeb. Marie Štíchová: Expert pro oblast krizového řízení, kvality a bezpečnosti

potravin

[online].

2014

[cit.

2014-04-20].

Dostupné

z:

http://www.mariestichova.eu/cz/services/ 23. Metodika tvorby vzdělávacích programů. In: Národní ústav pro vzdělávání: Školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků [online].

2011

[cit.

z: http://www.nuv.cz/file/371

81

2014-04-26].

Dostupné

Přílohy Příloha 1

Statistika krádeží vloupáním do ubytovacích zařízení

Příloha 2

Informace od hygienické stanice hl. m. Prahy

82

Příloha 1

Statistika krádeží vloupáním do ubytovacích zařízení

Zdroj: Policie České republiky

Příloha 2

Informace od hygienické stanice hl. m. Prahy

Dobrý den, v uplynulých 5 letech byly hlášeny 3 hromadné výskyty průjmových onemocnění v epidemiologické souvislosti (ubytování či účast na konferenci v hotelu) , ve 2 př. se jednalo o onemocnění virového původu, v jednom případě byla zjištěna souvislost s nadměrnou konzumací alkoholu. U žádného výskytu nebyla nalezena souvislost s konzumovanou stravou v hotelu a nebyl prokázán zdroj nákazy. Osoby, které provozují činnost epidemiologicky závažnou (např. stravovací služby), musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.). S pozdravem Martina Klepetková MUDr. Martina Klepetková vedoucí protiepidemického oddělení Hygienická stanice hl. m. Prahy Rytířská 12 110 01 Praha 1

Zdroj: Hygienická stanice hl. m. Prahy