Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Radmile Mitiskové za její odborné vedení, ochotu, cenné rady a připomínky, které mi při vypracování práce velice pomohly. Dále panu Zdeňku Urbanovi, majiteli hotelu, za poskytnutí velmi podstatných informací, panu Antonínu Lindenthalovi, díky kterému jsem měla možnost nahlédnout do Městské kroniky a získat tak hodnotná data a historické fotografie a dalším, se kterými jsem měla možnost spolupracovat. Své rodině a příteli děkuji za podporu po celou dobu studia a za trpělivost při psaní této práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
N á v r h p ro j e k t o v é h o z á m ě r u n a re v i t a l i z a c i hotelu v památkové zóně města Bakalářská práce
Autor: Tereza Urbanová Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2014
Copyright 2014 Tereza Urbanová
Anotace URBANOVÁ, Tereza: Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radmila Mitisková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 73 stran. Podstatou mé bakalářské práce je zpracování návrhu projektového záměru na revitalizaci hotelu U Černého Medvěda v památkové zóně města Jablonné nad Orlicí s cílem zpřístupnění objektu handicapovaným osobám. V teoretické části je popsán obecně cestovní ruch, historie hotelnictví, klasifikace a kategorizace ubytovacích zařízení a památková péče. Dále je teoretická část zaměřena na projektový záměr, význam a charakteristiku projektu. Praktická část pojednává o hotelu, jeho bohaté historii, městě, ve kterém se hotel nachází a převážně o samotném projektu na výstavbu výtahu a rekonstrukci hotelových koupelen s bezbariérovým přístupem. Jsou zde základní informace o projektu a jeho zdůvodnění. Blíže je zde popsán investor a postup pro výběr zhotovitele. V závěru je uveden předběžný rozpočet projektu, jeho financování a rizika.
Klíčová slova Revitalizace, památka, projektový záměr, handicapovaní, bezbariérový přístup
Annotation URBANOVÁ, Tereza: Draft of a project plan of revitalizing hotel, which is situated in the historically preserved zone of the town. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Radmila Mitisková. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2014. 73 pages. My bachelor thesis deals with the draft of a revitalizing project plan of “U Černého Medvěda Hotel” situated in the historically preserved zone of the town Jablonné nad Orlicí. The project goal is focused on making the access to the hotel available for people with a physical handicap. The theoretical part describes in a general way the topics of tourism, history of hotel business, classification and categorization of accommodation facilities and monument preservation. The theoretical part further on concentrates on the project plan, importance and characterisation of the project. The practical part describes the hotel, its rich history, town where the hotel is situated and mainly the project on the construction of a lift and reconstruction of hotel bathrooms with a barrier-free access. There is basic information on the project and its reasons. The thesis provides in a more detailed way the description of the investor and the procedure of the tender on the contractor. The conclusion includes the project budget, its financing and risks.
Key words Revitalization, preserved monument, project plan, persons with a handicap, barrier-free access
Předmluva Pro zpracování své bakalářské práce jsem si samostatně zvolila téma pojednávající o revitalizaci hotelu, který je kulturní památkou a nachází se v malebném městečku v podhůří Orlických hor. Tato oblast je mi velice blízká a je po celý život mým domovem. Dané téma jsem si zvolila, abych prosadila, že šanci na revitalizaci, a zároveň lepší umístění na trhu cestovního ruchu, by měla dostat národní kulturní památka i menších rozměrů, než jsou ty významné zastřešované státem. Zároveň je tato přestavba velmi užitečná, jelikož je zacílena na handicapované osoby převážně na invalidním vozíku Dle údajů ze statistického úřadu je v České republice v současnosti okolo 35 000 vozíčkářů, což v případě bezbariérového uzpůsobení znamená pro hotel rapidní nárůst klientely. Práci jsem zpracovávala jak za pomoci odborné literatury a internetových zdrojů, tak i s využitím osobních konzultací s příslušnými lidmi a převážně na základně vlastních zkušeností.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 13 1
Cestovní ruch .......................................................................................................... 15 1.1
Podstata cestovního ruchu ................................................................................ 15
1.2
Systémová teorie cestovního ruchu .................................................................. 16
1.2.1
Subjekt cestovního ruchu .......................................................................... 16
1.2.2
Objekt cestovního ruchu ........................................................................... 17
1.2.3
Okolí systému cestovního ruchu ............................................................... 18
1.3
2
3
4
Vývoj cestování a cestovního ruchu ................................................................ 18
1.3.1
Vývoj cestování a cestovního ruchu ve světě ........................................... 18
1.3.2
Vývoj cestování a cestovního ruchu v České republice ........................... 18
Hotelnictví .............................................................................................................. 20 2.1
Vývoj hotelnictví a ubytovacích služeb ........................................................... 20
2.2
Rozdělení ubytovacích zařízení ....................................................................... 22
2.3
Kategorizace ubytovacích zařízení .................................................................. 22
2.4
Klasifikace ubytovacích zařízení ..................................................................... 24
Památková péče ...................................................................................................... 26 3.1
Vývoj památkové péče ..................................................................................... 26
3.2
Národní památkový ústav ................................................................................ 26
3.3
Městská památková zóna ................................................................................. 27
3.4
Městská památková rezervace.......................................................................... 27
Projekt ..................................................................................................................... 28 4.1
Projektový záměr ............................................................................................. 28
4.2
Definice projektu .............................................................................................. 28
4.3
Charakteristické rysy projektu ......................................................................... 29
4.3.1
Jedinečnost ................................................................................................ 29
4.3.2
Trojrozměrný cíl ....................................................................................... 30
5
4.3.3
Zdroje ........................................................................................................ 30
4.3.4
Organizace ................................................................................................ 30
4.4
Kategorie a druhy projektů............................................................................... 31
4.5
Projektový management a řízení ...................................................................... 31
Praktická část .......................................................................................................... 34 5.1
Představení cíle ................................................................................................ 34
5.2
Seznámení s prostředím ................................................................................... 34
5.2.1
Jablonné nad Orlicí ................................................................................... 34
5.2.2
Hotel U Černého Medvěda ....................................................................... 36
5.3
Odůvodnění projektového záměru ................................................................... 41
5.3.1
Důvody revitalizace .................................................................................. 41
5.3.2
Rozsah zásahu do budovy ......................................................................... 42
5.4
Zadavatel projektu ............................................................................................ 42
5.5
Zhotovitel projektu ........................................................................................... 43
5.6
Dílčí činnosti .................................................................................................... 44
5.6.1 První podzemní a první nadzemní podlaží .................................................... 44 5.6.2 Druhé nadzemní podlaží ................................................................................ 46 5.6.3 Třetí nadzemní podlaží .................................................................................. 47 5.6.4 Čtvrté nadzemní podlaží ................................................................................ 48 5.7
Časový harmonogram ...................................................................................... 48
5.7.1
Přípravná fáze projektu ............................................................................. 49
5.7.2
Realizační fáze projektu............................................................................ 49
5.7.3
Provozní fáze projektu .............................................................................. 50
5.8
Předběžná kalkulace projektu .......................................................................... 50
5.9
Financování projektu ........................................................................................ 54
5.10 5.10.1
Projektový tým a řízení projektu .................................................................. 56 Investor ..................................................................................................... 56
5.10.2
Projektant a projektový tým ...................................................................... 56
5.10.3
Technický dozor ....................................................................................... 56
5.10.4
Stavbyvedoucí ........................................................................................... 57
5.10.5
Zhotovitel stavby ...................................................................................... 57
5.11
Rizika spojená s realizací projektu ............................................................... 57
5.12
Případná realizace projektu .......................................................................... 58
Závěr ............................................................................................................................... 59 Sezam použitých zdrojů .................................................................................................. 61 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 61 Internetové zdroje ....................................................................................................... 63 Další zdroje ................................................................................................................. 64 Seznam obrázků .............................................................................................................. 64 Seznam grafů .................................................................................................................. 64 Seznam tabulek ............................................................................................................... 64 Seznam příloh ................................................................................................................. 65
Úvod Bakalářská práce je zaměřena na zpracování návrhu projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města. Téma jsem si navrhla sama, protože mě problematika plánování a projektování velice zajímá a rekonstruovaný objekt velice dobře znám. Samotné zpracovávání mě bavilo, jelikož jsem měla možnost dostat se k historickým informacím, ke kterým má přístup pouze omezené množství osob. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo za pomoci návrhu projektového záměru zpřístupnit hotel s restaurací osobám s tělesným postižením, převážně handicapovaným na invalidním vozíku. Dále jsem také chtěla docílit toho, aby bezbariérové úpravy sloužili k většímu pohodlí starším osobám a rodinám s malými dětmi. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretické a praktické. Teoretická část nejdříve pojednává o obecné teorii cestovního ruchu, jeho definicích a charakteristikách. Za zmínku k cestovnímu ruchu stála ve zkratce i historie cestování a cestovního ruchu, kde jsou vymezena jednotlivá období. Další kapitolou teoretické části je hotelnictví, kde svou klíčovou roli hrají ubytovací zařízení. Uvádím historický vývoj, jejich klasifikaci a kategorizaci. Neméně důležitou kapitolou je památková péče, kde je definován význam slova památka, památková zóna či památková rezervace. Za nejvýznamnější a nejobsáhlejší část teorie považuji kapitolu, zabývající se projektovou problematikou. Popisuji zde význam konkrétních pojmů jako je projektový záměr, projektová žádost či projektové řízení. V kapitole je podrobně vylíčen také význam samotného projektu, jeho kategorie a druhy. Bližší specifikace je uvedena i k projektovému managementu. V druhé, tedy praktické části se věnuji konkrétnímu objektu a projektu. Tento objekt jsem zvolila proto, že ho velice dobře znám a mám s ním nemalé zkušenosti ať už pracovní či osobní. Město, ve kterém se nachází, je mým rodným městem. Proto se dá říci, že zpracování tohoto tématu pro mne bylo srdeční záležitostí. První kapitola praktické části představuje město Jablonné nad Orlicí, jeho historii i současnost. Dá se říci, že toto město je navzdory své velikosti turistickým střediskem, plným historických klenotů. Bližší specifikaci uvádím i k samotnému hotelu s názvem Hotel U Černého Medvěda. Objekt je národní kulturní nemovitou památkou s velice bohatou a zajímavou historií a je atraktivitou i v současnosti. Dále je uvedeno odůvodnění, proč revitalizaci provést, 13
jaká je celková představa, kdo bude zadavatelem a kdo zhotovitelem projektu. V dalších kapitolách už popisuji konkrétní dílčí činnosti, které budou provedeny, aby došlo ke splnění vytyčeného cíle. V neposlední řadě je v praktické části uveden časový harmonogram, podle kterého bude postupováno při realizaci projektu a časové vymezení jednotlivých fází realizace. Pro podrobný přehled o finanční stránce projektu uvádím podrobnou kalkulaci všeho materiálu, vybavení a prací spojených s revitalizací. Důležitým bodem, který jsem ve svém návrhu projektového záměru neopomenula, je charakteristika možností financování projektu a sestavení projektového týmu. V závěru praktické části jsou vylíčena rizika, která mohou v případě realizace projektu nastat. Celkovým výstupem praktické části je návrh, který může posloužit jako předloha v případě uskutečnění projektového záměru.
14
1 Cestovní ruch Existuje mnoho definic cestovního ruchu od mnoha různých autorů, ale „za hlavní zlom v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování, lze považovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organization), která se konala v Ottawě roku 1991, kde došlo k hlavnímu vymezení většiny pojmů v oblasti cestovního ruchu.“ [14] str. 18 Dle UNWTO (1995) je tedy cestovní ruch definován jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ [14] str. 18. Z definice je tedy patrné, že se nejedná o cesty za prací a výdělkem, ani o dlouhodobé přestěhování, nýbrž jde pouze o krátkodobé, časově omezené přemisťování osob. Druhou definicí, kterou je nutno zmínit, je definice dle AIEST (Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu), kde je cestovní ruch definován jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání“. [14] str. 18
1.1 Podstata cestovního ruchu Cestovní ruch je důležitou součástí národního hospodářství. Značný vzrůst jeho významu byl zaznamenán ve 20. století a pro obyvatele vyspělých států se stal součástí jejich každodenního života. Významnou mírou ovlivňuje tvorbu hrubého národního produktu, napomáhá k vyrovnání regionálních disparit1. [10] str. 10 Cestovní ruch je v dnešní době významným ekonomicko-společenským fenoménem. Ve světovém měřítku patří ke třem největším exportním odvětvím. [5] str. 9 Cestovní ruch získal interdisciplinární charakter, jehož středem je člověk a uspokojování jeho specifických potřeb mimo místo jeho trvalého bydliště a převážně ve volném čase. Je také předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín. Poznatky z jednotlivých disciplín tvoří interdisciplinární2 vědu - teorii cestovního ruchu. [4] str. 11
1 2
Regionální disparitou se rozumí oblastní nerovnosti, odlišnosti a rozdílnosti mezi lidmi Interdisciplinární věda se zabývá více obory a větším množstvím úseků, je tedy mezioborová
15
1.2 Systémová teorie cestovního ruchu „Cestovní ruch je často zkoumán s využitím systémové teorie jako formální vědy o struktuře, vazbách a chování nějakého systému.“ [6] „Systémová teorie cestovního ruchu je výsledkem modelování cestovního ruchu z ekonomického hlediska. Přitom model představuje zjednodušené vnímání skutečnosti.“ [10] str. 15 Na základě východisek systémové teorie sestavil v roce 1975 Claude Kaspar „Model cestovního ruchu“. Podle něho je systém „jednotou vztahů a rozhodnutí mezi různými prvky a zabývá se možností vytvoření těchto vztahů.“ [5] Dvěma důležitými podsystémy jsou subjekt a objekt cestovního ruchu a jejich vzájemné vazby. [5] str. 12-13 politické prostředí
ekonomické prostředí
Cestovní ruch
subjekt
objekt
CR
CR
ekologické prostředí
sociální prostředí
technicko-technologické prostředí Obrázek 1: Cestovní ruch jako systém[6]
1.2.1 Subjekt cestovního ruchu Subjektem cestovního ruchu z ekonomického hlediska je míněn účastník cestovního ruchu, který uspokojuje své potřeby během cestování, mimo místo trvalého bydliště obvykle ve svém volném čase. Tento účastník je tedy na trhu cestovního ruchu nositelem poptávky a je spotřebitelem statků v cestovním ruchu. [5] str. 13 Na již zmíněné národní konferenci OSN bylo definováno také hledisko statistické, díky kterému je možné pohlížet na subjekt cestovního ruchu. Dle této konference jsou cestu-
16
jící zahrnovaní do statistiky cestovního ruchu definováni jako návštěvníci, ke kterým patří rezident3, turista4 a výletník5. [4] str. 40-43
Obrázek 2: Subjekt cestovního ruchu [3]
1.2.2 Objekt cestovního ruchu Objektem cestovního ruchu je pro subjekt vše, co může být důvodem pro opuštění místa jeho trvalého pobytu, ať už je to příroda, kultura, hospodářství nebo společnost. Objekt je nositelem nabídky. Na trhu cestovního ruchu lze požadavky návštěvníka (subjektu) uspokojit jen v případě, že existují vhodné ekvivalenty k jeho potřebám a zároveň pokud cílové místo prostřednictvím podniků a institucí cestovního ruchu (objekt) tyto ekvivalenty nabízí. Cílovým místem se rozumí středisko cestovního ruchu, region nebo stát. Cílové místo musí disponovat vhodným přírodním a kulturním potenciálem, nebo je zde nutné atraktivitu, která bude pro budoucí návštěvníky cílem cestování a pobytu, vytvořit uměle. Cílové místo lze jinak také nazývat destinací cestovního ruchu. [4] str. 44-45
3
Rezidentem se rozumí osoba, která je usídlena trvale v určité oblasti a je jejím stálým obyvatelem Turistou je míněn návštěvník, který je trvale usazen v místě pobytu a cestuje za účelem dovolené, přičemž cesta musí zahrnovat alespoň jedno přenocování 5 Výletníkem se stává osoba, která cestuje a zůstává v navštíveném místě kratší dobu než 24 hodin bez přenocování [4] str. 40-43 4
17
1.2.3 Okolí systému cestovního ruchu Vymezení cestovního ruchu jako otevřeného systému zdůrazňuje význam vlivu okolí (vnějšího prostředí) na jeho strukturu a vývoj. Pozornost je věnována hlavně ekonomickému, politickému, sociálnímu, kulturnímu, technologickému a ekologickému prostředí. Jde o nadřazené systémy, které nemají k cestovnímu ruchu výlučný vztah, ale v různé míře ovlivňují jak poptávku, tak i nabídku. [4] str. 44-45
1.3 Vývoj cestování a cestovního ruchu 1.3.1 Vývoj cestování a cestovního ruchu ve světě Za vůbec nejstarší cestovatele lze považovat Egypťany, Peršany, Sumery a Féničany, kteří cestovali za obchodem. V období od 5. století před n. l. až do 16. století patří k největším objevitelům a mořeplavců Kryštof Kolumbus, Bartolomeo Diaz, Vasco de Gama, Amerigo Vespucci a benátský kupec Marco Polo. Období mezi 17. - 1. polovinou 19. století je nazýváno moderním cestovním ruchem. V roce 1827 byl s cílem zpřístupnění cestování pro větší množství lidí vydán Karlem Baedeckerem první tištěný průvodce. V roce 1841 byla Angličanem Thomasem Cookem založena první cestovní kancelář. Novodobý cestovní ruch je datován od přelomu 19. a 20. století do roku 1989. Po první světové válce mohli lidé neomezeně cestovat. Ve třicátých letech však byly nuceny mnohé země zavést určitá bezpečnostní opatření v celní, pasové a vízové oblasti. Víza, celní kontroly vývozu a dovozu. Některé další bezpečnostní zásahy přetrvaly dodnes. Současné období bylo započato rokem 1989. V této době byl zaznamenán značný nárůst letecké dopravy. K dynamickému rozvoji došlo také v oblasti informačních technologií (Internet), díky kterým se nabídky cestovních kanceláří i ubytovacích zařízení staly dostupnější, výběr rychlejší a pohodlnější. [14] str. 24-27
1.3.2 Vývoj cestování a cestovního ruchu v České republice Po roce 1948 došlo v tehdejším Československu k omezení volného pohybu osob. Výjezdy do nesocialistických zemí byly striktně regulovány ze strany státu, jako povolení musela být policií vydána výjezdní doložka (povolení vycestovat) a devizový příslib vydán bankou.
18
Po roce 1989 se podmínky pro cestování u nás výrazně zlepšily. Došlo k rapidnímu nárůstu vzniku nových cestovních kanceláří, hotelů, podniků a institucí, vzniklo na tisíce nových subjektů. Hotely se odštěpovaly od monopolního Čedoku, osamostatnily se, docházelo k jejich rekonstruování a začal se tvořit konkurenční trh. Nové hotely a restaurační zařízení vznikaly ve velkém množství jak ve městech, tak i na venkově. Nabídka cestovních kanceláří však začala masivně převyšovat poptávku a postupně docházelo k hromadným krachům těchto touroperátorů. Toto období je také považováno za vznik mnoha nových forem cestovního ruchu, jako příklad lze uvést počátky agroturistiky6 a ekoagroturistiky7. „Po roce 2000 se situace dále vyvíjela. V hotelích po celé České republice a zejména v Praze se zvýšila lůžková kapacita. Došlo také k nárůstu účasti zahraničních společností na rozvoji cestovního ruchu, například řetězce Hilton, služby American Express a jiné, spolupracující na základě franchisingu8.“ [14] str. 27-32
6
Agroturistika je způsob trávení volného času v typických venkovských podmínkách spojené s dobrovolnou, neplacenou prací v zemědělství, nebo napodobováním tradičních venkovských zvyků. Agroturistika. [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.agroturistika.thoendel.cz/o-agroturistice.html 7 Ekoagroturistika je jedna z forem agroturistiky, vykonávaná na ekologicky hospodařících farmách, kde nejsou při živočišné a rostlinné výrobě používána žádná syntetická hnojiva 8 Franchising lze vysvětlit jako systém smluvních vztahů mezi firmami zahrnující úplatné postoupení práv na používání ochranné známky a jména zavedeného podniku na jiný podnik
19
2 Hotelnictví Na cesty se lidé vydávali už od starověku. Jednalo se o cesty obchodní, diplomatické, studijní, vojenské, náboženské pouti nebo cesty z existenční nutnosti. Některé trvaly týdny, měsíce i roky. Cestovalo se pěšky, na koních i za pomoci primitivních vozů, za slunečného i nepříznivého počasí, v ohrožení všemožnými živly. Na každé této cestě však řešili lidé jeden stejný problém, a to nalézt během cestování nějaké přístřeší či ubytování se stravou.
2.1 Vývoj hotelnictví a ubytovacích služeb O prvních nuzných přístěncích, poskytujících na cestách střechu nad hlavou, jsou zmínky již v druhém tisíciletí před naším letopočtem. Vůbec první nejstarší hotel byl vybudován roku 717 v Japonsku. Roku 820 se jakým si prototypem hotelu stal klášter St. Gallen, jehož součástí bylo i zemědělské hospodářství. To zajišťovalo obživu jak členům řádu, tak i ubytovaným hostům. V 11. století byly kláštery pro cestující hlavním místem útočiště a po celé období středověku byly symbolem vzdělanosti a pohostinství. Vedle klášterů existovala i tzv. „hospitia“ (špitály), kde se starali nejenom o cizince a poutníky, ale také o staré, nemocné lidi a sirotky. Tato hospitia byla zakládána při kostelech, ale také i rytířskými řády, bratrstvy a městy. Ve 12. a 13. století začala vznikat města jako centra výroby a obchodu. V těchto městech byly zakládány vedle špitálů i hospody pro pocestné, kde se mohli ubytovávat obchodníci, tovaryši a jiní cestující. Od počátku 14. století začaly vznikat zájezdní hostince, kde bylo poskytováno ubytování včetně stravy. Středověká města však postrádala kanalizaci a tekoucí čistou vodu, proto až do novověku nebylo ubytování žádným luxusem. Jako pomůcka při orientaci ve větších městech sloužili ozdobně malované cedulky se jménem majitele a názvem hostince, které byly umisťovány nad staveními. Na štítcích bylo zároveň vyobrazeno to, na co se hosté uvnitř mohli těšit. Věnec například označoval, že se v hostinci čepuje pivo, kolo zase možnost ubytování. Držení hostinského povolení se dědilo z generace na generaci a bylo právoplatným majetkem rodu. Dnešní podoba hotelu se začala ve větších městech a lázeňských centrech objevovat teprve až okolo poloviny 19. století. Rozvoj hotelnictví byl patrný obzvláště v zemích 20
s příznivými podmínkami pro rozvoj obchodu a cestovního ruchu (např. Francie, Velká Británie, Švýcarsko, Německo a další). Velké hotely byly budovány v blízkosti frekventovaných železničních stanic, které byly situovány převáženě do středu metropolí. Díky stále se rozšiřující železniční dopravě nastal rapidní rozvoj ubytovacích služeb. Avšak i v druhé polovině 19. století zůstávalo cestování stále výsadou obchodníků a vyšších vrstev obyvatelstva. Stále modernější hotely se lišily od zájezdních hostinců hlavně architektonickými prvky. Dle přání majitelů budov byly objekty stavěny jako napodobeniny honosných palácových staveb historie. Koncem 19. století, začal být kladen větší důraz na hygienu provozu ubytovacích a stravovacích zařízení. Jídelny v hotelích již nebyly součástí výčepu a kuchyně zároveň, nýbrž byly odděleny od ostatních prostor. Na dodržování této hygieny přísně dbaly městské a živnostenské úřady. Provozování hoteliérství spadalo pod koncesovanou živnost9 a jejím držitelem mohl být pouze mravně a odborně způsobilý člověk. Postupně se začalo objevovat modernější hotelové vybavení, jako hydraulický výtah, ústřední topení nebo telefon. Hotely se od roku 1900 stávaly i centry společenského dění ve městech. Jako příklad hotelů, kde je zachována tradice společenského života evropské smetánky je možné uvést hotel Ritz v Paříži, hotel Negresco v Monaku nebo Grandhotel Pupp v Karlových Varech. [9] str. 12-16 „Do roku 1990 byly u nás největší hotely, které sloužily především zahraničnímu cestovnímu ruchu, provozovány podnikem Interhotely (GŘ Čedok). Čedok byl přímo řízen ministerstvem obchodu a cestovního ruchu. Podnik Interhotely zahrnoval 10 územně členěných jednotek ( IH Praha, IH Karlovy Vary, IH České Budějovice, IH Liberec, IH Krkonoše, IH Brno, IH Ostrava, IH Bratislava, IH Rožumberok, IH Tatry).“ [5] str. 58 Hotely byly provozovány také podniky Restaurace a jídelny (RaJ), spotřebními družstvy, cestovními kancelářemi, dalšími společenskými organizacemi, Městskými Národními výbory a úřady. Po roce 1989 byla díky zákonu o restrukturalizaci většina ubytovacích zařízení vrácena nazpět původním majitelům. Mnohá z těchto zařízení prošla privatizací. [5] str. 58
9
Koncesovanou živnost lze provozovat na základě státního povolení neboli udělením koncesní listiny. Pro získání koncese je zapotřebí prokázat odbornou způsobilost a splňovat další podmínky uvedené v živnostenském zákoně. Koncesovaná živnost. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/legislativa-pravo/zivnostenske-podnikani/zivnosti-koncesovane.html
21
2.2 Rozdělení ubytovacích zařízení O hotelu se hovoří jako o místě, kde se za úplatu poskytuje ubytování všem kategoriím hostů. V závislosti na začlenění do určité jakostní skupiny, mohou být v hotelu poskytovány hostům i doplňující služby, a to stravovací, společensko-zábavní, relaxační, konferenční a další. Aby mohlo být ubytovací zařízení považováno za hotel, je nutné, aby disponovalo minimální kapacitou 10 pokojů, pokud národní norma neurčuje jinak. Ubytovací zařízení je možné z marketingových důvodů členit z různých hledisek. Mezi nejčastěji uváděná patří hlediska podle umístění, převažujících doplňkových služeb nebo podle velikosti. V případě dělení podle umístění se hovoří o přímořských, horských, městských, lázeňských a rekreačních ubytovacích zařízeních. Dle převažujících doplňkových služeb nebo zaměření lze ubytovací zařízení třídit na kongresová či konferenční, lázeňská a wellness, sportovní a relaxační, případně rodinná. [5] str. 77-78 Ubytovací zařízení se podle velikosti rozlišují na malá, která disponují kapacitou do 50 pokojů, střední, kde se množství pokojů pohybuje obvykle mezi 50 až 150, velká, kde se nachází 150 až 400 pokojů, a mega, kde počet pokojů přesazuje 400. „Oscilace10 se u každé skupiny může pohybovat okolo 20 %.“ [9] str. 22
2.3 Kategorizace ubytovacích zařízení Kategorizace je procesem, kdy dochází k rozdělování ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií podle druhů dle daných pravidel. Kategorií existuje velice mnoho a všechny mají své definice. Nejčastěji se hovoří o těchto kategoriích: hotel, hotel garni, motel, penzion a botel. Mezi další kategorie ubytovacích zařízení patří například ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy, chaty či bungalovy. Hotel, jak již bylo zmíněno, je ubytovacím zařízením disponujícím minimálně 10 pokoji pro hosty, které mají dostatečné vybavení pro poskytnutí přechodného ubytování a dalších, nejčastěji stravovacích služeb.
10
Oscilace označuje odchýlení od zadané hodnoty, dále střídání, kmitání či kolísání
22
Hotel garni je taktéž ubytovacím zařízením minimálně s 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a je uzpůsoben pouze k omezenému rozsahu stravovacích služeb, nejčastěji snídaně. Motelem je míněno opět ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, které nabízí přechodné ubytování a služby s tím spojené převážně pro řidiče. Tento druh ubytovacího zařízení se nachází nejčastěji v blízkosti rychlostních silnic a dálnic a nabízí možnost parkování. Penzionem se nazývá ubytovací zařízení, které disponuje nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty. Penzion nabízí pouze omezený rozsah stravovacích služeb, avšak ubytovací služby jsou identické se službami, které poskytuje hotel. V případě botelu se jedná o ubytovací zařízení, které je umístěno v osobní lodi, která je trvale zakotvena v přístavu. Všechny tyto uvedené kategorie lze dále rozdělit do tříd. V případě hotelu se hovoří o členění do pěti tříd. Ostatní zmíněná ubytovací zařízení je možné rozdělit do čtyř tříd. [9] str. 22-24 Je nutné zmínit také tři specifická ubytovací zařízení. Prvním je lázeňský Spa hotel, který poskytuje lázeňskou péči pro své hosty, nachází se v místě se statutem lázeňského města a nabízí stejnou úroveň sužeb, jako hotel garni. Druhým je ubytovací zařízení Resort, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3* - 5* a jedná se o uzavřené seskupení budov, kde se může restaurace a recepce nacházet mimo ubytovací část. Třetím ubytovacím zařízením je Golf resort, který musí kromě výše uvedeného, být vybaven navíc minimálně devíti-jamkovým normovaným hřištěm dle parametrů České golfové federace. [17]
23
2.4 Klasifikace ubytovacích zařízení Pro rozdělení hotelů do různých kategorií, jak cenových, tak i kvalitativních, používá sektor cestovního ruchu klasifikaci ubytovacích zařízení. Díky této klasifikaci by se mělo docílit toho, že čím výše klasifikovaný hotel si host vybere, tím větší mu bude poskytnuta kvalita služeb. V Evropské unii po dlouhou dobu však přetrvával problém v nejednotnosti klasifikace, proto nebylo možné srovnávat mezi sebou hotely z různých států. K eliminaci tohoto problému přispělo sestavení „Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky“ kategorie hotel, hotel garni, motel, penzion a botel profesními svazy AHR ČR11 a UNIHOST12 dle usnesení Vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717, za podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a České centrály cestovního ruchu Czech Tourism. AHR ČR je od roku 1993 členem evropské konfederace HOTREC13, která zodpovídá za hotely a restaurace v Evropské unii. Na podpoře Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení se v Čechách dobrovolně pracuje již od roku 2004. [9] str. 23 Počátek roku 2010 byl novým zlomem v přidělování hvězdiček, neboť hotelové asociace 7 zemí EU založily tzv. Hotelstars Union, unii, jejímž cílem bylo sjednocení klasifikace hotelových služeb. V současné době aplikuje společná kritéria v udělování hvězdiček těchto 15 zemí: Německo, Rakousko, Švédsko, Česká republika, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemí, Lucembursko, Litva, Lotyšsko a Estónsko, v roce 2012 se přidala Malta a v roce 2013 Belgie, Dánsko a Řecko. Klasifikace hotelů probíhá za pomoci hodnotících kritérií, kterých je v současné době 270. Tato kritéria vznikla na základě průzkumů potřeb trhu a očekávání hotelových hostů. Systém je však podložen převážně povinnými kritérii. [17] Klasifikační znaky neboli samolepky, se udělují na tříleté období pouze těm ubytovacím zařízením, která jsou ochotna dobrovolně klasifikací projít a která jejich majitel do certifikace přihlásí. Na rozhodnutí o udělení certifikace a případné spory při klasifikaci dohlíží klasifikační komise.
11
Asociace hotelů a restaurací České republiky Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách 13 Hotels, Restaurants and Cafés in Europe je mezinárodní asociací, jež na evropské úrovni reprezentuje sektor hotelů, restaurací a kaváren 12
24
Vedle označení hvězdičkami, může hotel získat i pojmenování „Superior“, a to v případě, že v rámci jednotlivých klasifikačních tříd splňuje více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií. [9] str. 24 Luxury First Class Standard Economy Tourist
*
**
***
****
*****
Graf 1: Označení klasifikačních tříd pomocí hvězdiček Zdroj: Vlastní zpracování dle [9] str. 24
25
3 Památková péče 3.1 Vývoj památkové péče Počátky péče o kulturní dědictví v dnešním slova smyslu, sahají až do 18. století, do období vlády Marie Terezie. V tomto období došlo k vývoji péče státní moci o kulturní dědictví. Na konci roku 1850 tehdejší Ministerstvo obchodu, průmyslu a veřejných prací zřídilo Ústřední komisi, která měla zastřešovat zajišťování a zachování stavebních památek. Z počátku se tato komise věnovala památkám pouze nemovitým, od roku 1872 byla její působnost rozšířena i na památky movité. Od roku 1909 měla Ústřední komise snahu prosadit a uvést v platnost zákon o ochraně kulturních památek, bohužel však marně. To trvalo až do roku 1958. V těchto letech začalo být zřejmé, že je nevyhnutelné vytvořit právní normu, která by zahrnovala problematiku památkové péče. Následně tedy došlo k vypracování zákona o kulturních památkách, který nabyl účinnosti pod číslem 22 dne 3. 5. 1958. Zákon stanovil povinnosti spojené s udržováním kulturních památek, zásady ochrany a evidence kulturních památek, pravidla konservace, obnovy a jejich další využití. V následujících letech se v České republice rapidně změnila právní situace, proto bylo nutné několikrát původní zákon č. 20/1987 Sb. novelizovat. Ve spojení s těmito změnami byly v letech 2007 a 2008 vydány dvě vyhlášky. Vyhláška Ministerstva kultury č. 187/2007 Sb., stanovující obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy a č. 420/2008 Sb., která jmenuje náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón. [26]
3.2 Národní památkový ústav Předchůdcem dnešního Národního památkového ústavu od roku 1958 byl Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, vzniklý ze zákona 22/1958 Sb. a Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Po odloučení odboru ochrany přírody, který přešel z oblasti kultury do působnosti ministerstva životního prostředí a po zániku Krajského Národního výboru, kde všechny krajské organizace přešly do působnosti ministerstva kultury, došlo v roce 1991 ke zkrácení názvu Státního ústavu památkové péče 26
a ochrany přírody na Památkový ústav. V roce 2001 byl název změněn na Státní památkový ústav. Vznik nynějšího Národního památkového ústavu byl spojen se splynutím dosavadních odborných organizací státní památkové péče k 1. 1. 2003. [20]
3.3 Městská památková zóna „Městské památkové zóny jsou ucelené části historických měst a jejich území má diferencovanou památkovou hodnotu. Charakter území zde neurčují jednotlivé památky, ale půdorys, prostorová skladba a panorama.“ [11] str. 25 Městská památková zóna je částí města, která je nějakým způsobem významná. V konkrétních městech tuto zónu vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky prostřednictvím vydaných vyhlášek, díky kterým je zabezpečena památková ochrana zóny a jejího historického prostředí. Při prokázání významné kulturní hodnoty, jsou orgány státní památkové péče oprávněny omezit stavební a jiné úpravy na samotné památce nebo v celé zóně. [11] str. 25
3.4 Městská památková rezervace Městská památková rezervace je na rozdíl od městské památkové zóny pouze určitá část historického jádra města s původními budovami, městskou infrastrukturou či archeologickými nalezišti, jež je doporučeno chránit. Městská památková rezervace patří pod nejvyšší stupeň památkové ochrany. V této oblasti se vztahuje ochrana i na nemovitosti které nejsou prohlášeny za kulturní památky. Jmenovány jsou na základě nařízení vlády nebo výnosem Ministerstva kultury. V jejich blízkém okolí je navíc možné stanovit ochranné pásmo. Přehled měst s vyhlášenou Městskou památkovou rezervací je dostupný v databázi Národního památkového ústavu, kde je možné dohledat nejen konkrétní rezervaci, ale také i všechny budovy a památky, které jsou její součástí. [11] str. 25-26
27
4 Projekt Pojmy jako projekt, projektový záměr, projektový management či projektové řízení se během posledních desetiletí, dostaly do povědomí každého člověka. Díky projektům je možné provádět výzkumy, vytvářet návrhy rozsáhlých změn a přestaveb a pomáhají následně tyto návrhy uskutečňovat. Již během povinné školní docházky se děti seznamují s prvním plánováním a uskutečňováním projektů v podobě různých úkolů a seminárních prací. Dále s projekty přicházejí do kontaktu lidé jak v zaměstnání, tak i v soukromém životě, v případech nutnosti řešení nastalých situací, které vyžadují tvorbu návrhů na změny, plánování a realizaci těchto změn. Avšak s největším množstvím projektů se setkávají velké firmy a instituce, kde jsou k tomuto účelu zřizovány speciální úseky a oddělení, jako příklad lze uvést projektový management. Tento úsek dále zabezpečuje projektové řízení, rozhodování a financování. [16] str. 18
4.1 Projektový záměr Projektovým záměrem se musí zabývat každý, kdo se v budoucnu chystá realizovat nějaký projekt. Projektový záměr je totiž konkrétní představou o budoucím projektu. Bývá tedy použit jako předloha pro sepsání projektové žádosti14 a následné uskutečnění plánovaného projektu. V případě ručně psaného papírového náčrtu projektového záměru by měl být rozsah souboru okolo dvou stran, na kterých budou zmíněny všechny podstatné informace, jako jsou cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu. [25]
4.2 Definice projektu V minulosti byl význam slova projekt v projektové praxi vysvětlován jako návrh, námět, plán a komplexní vyřešení stanoveného úkolu. V současnosti se ale vychází z anglosaského významu slova project jako procesu plánování a řízení rozsáhlých změn. Není tedy podstatné pouze zhotovení projektové dokumentace, ale i sama tvůrčí činnost. [12] str. 11
14
Projektová žádost je formulář, který vyplňuje žadatel a předkládá ji s cílem získat finanční podporu v rámci operačního programu. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu, předkládá ve stanoveném termínu a vždy musí obsahovat: údaje o žadateli, informace o projektu, rozpočet a financování projektu atd. Projektová žádost. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/P/Projektova-zadost
28
Ve spojení s fondy EU je možné pohlížet na projekt jako na konkrétní a kompletní podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové žádosti. Projekt je souhrn aktivit, které vedou k dosažení předem stanoveného a jasně definovaného cíle, je omezován určitým časovým limitem a finančním rozpočtem. [23] V odborné literatuře lze najít mnoho odlišných definic projektu od různých autorů. Jako příklad uvádím tři z těchto definic. První definice vysvětluje projekt jako: „Cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení. Sleduje konkrétní cíl, definuje strategii vedoucí k dosažení daného cíle, určuje nezbytně nutné zdroje a náklady včetně očekávaných přínosů z realizace záměru a vymezuje jeho začátek a konec.“ [12] str. 11 Druhá definice představuje projekt jako: „Časově ohraničenou a ucelenou sadu činností a procesů, jejímž cílem je zavedení, vytvoření nebo změna něčeho konkrétního. Projekt je třeba určitým způsobem řídit a je charakterizován typickými znaky. Projekt musí mít jasný cíl, výsledek či užitek, tedy něco, co má realizovat, vytvořit či změnit. Projekt je v čase omezený, obvykle v řádu měsíců a jedná se o neopakovatelný, unikátní sled činností, který vyžaduje specifický způsob řízení (projektové řízení).“ [22] Dle třetí definice je projektem míněn „Jakýkoliv jedinečný sled aktivit a úkolů, který má dán specifický cíl, jenž má být jeho realizací splněn, má definováno datum začátku a konce uskutečnění a stanoven rámec pro čerpání zdrojů potřebných pro jeho realizaci.“[16] str. 22
4.3 Charakteristické rysy projektu Projekt je možné charakterizovat pomocí čtyř typických znaků, které pokud se vyskytují pohromadě, odlišují řízení projektu od jiných manažerských činností. Mezi tyto znaky patří jedinečnost, trojrozměrný cíl, zahrnutí zdroje a realizace v rámci jedné organizace. [13] str. 5
4.3.1 Jedinečnost Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se provádí vždy originálně a neopakovatelně. I když se může zdát, že jsou dva projekty naprosto totožné, vždy se najde nějaká odlišnost, která zajistí jedinečnost každého z nich. Projekt je dočasný, proto může docházet 29
k nejistotám, například termín začátku uskutečnění projektu a podobně. Zároveň se ve většině případů práce zúčastní jiná skupina osob. Díky této obměně lidí, podílejících se na daných projektech, může docházet k novým přátelstvím a známostem, v některých případech ale také ke vzájemným antipatiím a sporům. [13] str. 5
4.3.2 Trojrozměrný cíl Podstatou trojrozměrného cíle je současné splnění požadavků na věcné provedení, časový plán a rozpočtové náklady. Nejznámější označení pro trojrozměrný cíl je „trojimperativ“. Tyto tři podmínky musí být měřitelné (konkrétní a ověřitelné) a dosažitelné, aby bylo řízení projektu úspěšné. Je velice důležité, aby lidé, pracující na daném projektu věděli, jak „trojimperativu“ dosáhnout a jak ho splnit. [13] str. 5
4.3.3 Zdroje Projekty se realizují za pomoci lidských nebo materiálních zdrojů. Avšak ne nade všemi zdroji má manažer projektu plnou kontrolu, některé zdroje mohou být totiž v kompetenci jiných osob nebo oddělení. Manažer projektu musí dobře organizovat lidské zdroje, aby byly využity dostupné materiální zdroje. Řízení lidských zdrojů často patří mezi ty nejtěžší úkoly manažera a je velice důležité vyvarovat se zbytečnému nervovému a emočnímu vypětí. Při obsazování pozic manažerů, prochází uchazeči zvláštním výběrem, kde je u těchto osob zjišťována schopnost snášet zátěž a schopnost řešení krizových situací. [13] str. 6
4.3.4 Organizace Každá organizace se současně zabývá širokým spektrem cílů. Důvodem je to, že tým pracovníků v organizaci je tvořen lidmi s různými zájmy, profesemi, povahovými vlastnostmi a hlavně nepředvídatelnými reakcemi. Projektový manažer tak bývá často frustrován15 množstvím dalších směrů, kterými se organizace ubírá. Toto odlišné zaměření vzniká v důsledku osobních ambicí a zájmů. Na organizaci mohou působit i vnější vlivy, jako například zákazníci, uživatelé nebo dodavatelé. V mnohých situacích se manažer může cítit až skoro bezmocně ve své snaze dovést projekt ke zdárnému konci. [13] str. 7-8 15
Frustrace je utrpením, zklamáním, zmařením touhy, či stav, který nastává při závažném neuspokojení lidských potřeb
30
4.4 Kategorie a druhy projektů Lze říci, že projekty jsou nesrovnatelné, a to z hlediska rozsahu, nákladů a času. Dají se rozdělit do různých kategorií a dle jejich obsahu a účelu je možné je rozčlenit na určité druhy. Kategorie projektu
Specifikace
komplexní
unikátní, jedinečný, neopakovatelný, dlouhodobý, mnoho činností, speciální organizační struktura, vysoké náklady, mnoho zdrojů, velký počet subprojektů, apod.
speciální
střednědobý, nižší rozsah činností, dočasné přiřazení pracovníků, větší organizační jednotka, dekompozice na subprojekty, odpovídající zdroje a náklady
jednoduchý
malý projekt, krátkodobý (měsíce), jednoduchý cíl, vyhotovitelný jednou osobou, několik málo činností, využití standardizovaných postupů Tabulka 1: Kategorie projektů Zdroj: [12] str. 12
Projekty spojené s výstavbou výzkumné a vývojové
Specifikace všechny kategorie projektů, kdy je k dosažení cílů nutná nová výstavba nebo rekonstrukce stávajících objektů projekty řešící inovace
technologické
projekty zavádění nových technologií bez zásahů do staveb
organizační
projekty změn určitých struktur (např. systému řízení) nebo uspořádání významných akcí Tabulka 2: Druhy projektů Zdroj: [12] str. 13
4.5 Projektový management a řízení Projektový management je možné stejně jako projekt samotný charakterizovat pomocí různých definic. Pro příklad jsou zde uvedeny dvě definice od různých autorů.
31
První definice zní: „Projektové řízení neznamená jen používání metod a technik, ale znamená především určitou filozofii a styl práce a určitý způsob myšlení.“ [2] Druhá definice konstatuje, že „jde o určitou filozofii přístupu k řízení projektu s jasně stanoveným cílem, který musí být dosažen v požadovaném čase, nákladech a kvalitě, při respektování určené strategie a při současném využití specifických projektových postupů, nástrojů a technik. V projektovém managementu je specifické to, že jde o neopakovatelný proces, vylučující rutinní přístup.“ [12] Dá se říci, že projektový management se zabývá převážně řízením změn. Je také nezávislý na předmětu činnosti, kterým se organizace (společnost, firma, podnik) zabývá a utváří se jako samostatná specifická disciplína v oblasti obecného managementu (teorie řízení). Projektový management, jehož předmětem je projekt samotný, zajišťuje jeho plánování a úspěšné uskutečňování. Převážně díky aplikaci odborných znalostí, činností a technik má snahu splnit všechny požadavky a vytyčené cíle. [1] str. 13-14 Zároveň se projektový management dá považovat za složitý komplex problematiky oblasti řízení. Obecně jsou v tomto komplexu zahrnovány aktivity, které souvisí s řízením předmětu, služby nebo jejich kombinace, která má díky realizaci projektu vzniknout. Velký důraz je kladen na dosažení požadované úrovně kvality výstupů projektu. Jako další skupinu činností v projektovém managementu lze zmínit aktivity spojené s řízením nákladů a ekonomických požadavků na efektivitu, dále úkony související s vlastním řízením procesů v čase, koordinací jednotlivých úseků práce a souvisejících nároků na komunikaci mezi účastníky projektu. Poslední důležitou aktivitou je budování mezilidských vztahů, inspirování a motivace členů projektového týmu spolu s efektivním řízením případných konfliktů. [16] str. 12-14 Každý projekt, každé projektové rozhodnutí by mělo začínat otázkou: Co je cílem? Co vlastně chci? Jak získat důvěru a přesvědčit ostatní? A pak za tím jít. To je skutečná orientace na výsledky, která patří k základním kompetencím manažera. Během své realizace musí každý projekt projít několika cykly, postupně od zadání, přes plánování, vlastní realizaci až po úspěšné ukončení projektu a následnému předání konečnému zákazníkovi. [24]
32
Je také nutno zmínit značný rozdíl mezi dvěma často užívanými pojmy, které veřejnost nerozlišuje, jimiž jsou Management projektu a Projektový management. Lidé tyto pojmy považují za synonyma, i když identické nejsou. „Je zřejmé, že projekt je potřeba naplánovat (včetně jeho vypracování) a následně pak řídit i jeho realizaci. Pro tuto činnost je používán souhrnný pojem řízení (management) projektu.“ [12] str. 22 „Ve větších podnicích (zejména projektových, poradenských a jiných dodavatelských firmách) se však často paralelně pracuje na více projektech, které je nutné vzájemně koordinovat, tedy řídit. Řízení jednotlivých projektů a jejich organizování a koordinování je pak souhrnně nazýváno projektovým řízením (managementem).“ [12] str. 23
Obrázek 3 Management projektu a projektový management Zdroj: [12] str. 23
33
5 Praktická část 5.1 Představení cíle V praktické části představím zkoumaný objekt a město, ve kterém se nachází. Následně vypracuji „Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu U Černého Medvěda v památkové zóně města Jablonné nad Orlicí“, který by mohl v budoucnu posloužit jako podklad pro realizování samotného projektu. Cílem této revitalizace je zpřístupnění hotelu handicapovaným osobám. Uvedené ceny materiálu, vybavení a práce jsou pouze orientační, neboť až v případě uskutečnění projektu, bude pořádáno výběrové řízení na dvě konkrétní stavební firmy, které přestavbu provedou, a jejich kalkulace cen se může od mého zpracovaného odhadu lišit. K práci jsou přiloženy historické fotografie, dokumenty pojednávající o hodnotě budovy č. p. 24 a nákres půdorysů všech podlaží s vyobrazením umístění výtahu, který byl architektem zpracován jako náčrt v roce 1999.
5.2 Seznámení s prostředím 5.2.1 Jablonné nad Orlicí Město Jablonné nad Orlicí se nachází ve Východních Čechách v Pardubickém kraji. Jedná se o malé městečko o rozloze 4,37 km2, které má okolo 3 300 obyvatel a leží v podhůří Orlických hor. Toto město má bohatou historii a vypráví se o něm mnoho legend. Historie Území, na němž se město rozkládá, bylo součástí původního pohraničního pralesa a bylo založeno na soutoku potoka Orličky a řeky Tichá Orlice. Tato část pohraničního pralesa patřila od 10. století mnoha pánům a rodům. Jako příklad lze uvést rod Slavníkovců nebo pány ze Švábenic. Krajinu tehdy protínaly staré stezky, po kterých putovalo mnoho pocestných. Jako orientační bod jim sloužil dodnes zachovalý 700 let starý dub. Původní název města není znám, avšak pan profesor Dominik Filip, rodák z Jablonného, ve své „Krátké kronice města Jablonného nad Orlicí“ píše: „Na nejdůležitějších stezkách se ve středověku stavěly celnice, kde se vybíraly poplatky za přepravovanou sůl. Nazývaly se gablony a poplatek byl znám jako gabela.“ Je možné, že jedna z nich exis34
tovala i u křižovatky stezek na území dnešního Jablonného. V nejstarších dochovaných listinách je místo uváděno vždy jako městys Gablona. Za krále Václava II, bylo Jablonné součástí lanšperského panství a následně bylo věnováno Zbraslavskému klášteru. Život poddaných nebyl nijak jednoduchý, neboť od nich vrchnost požadovala vysoké platy a trpěli nájezdy loupeživých rytířů. Vždy na podzim, po ukončení sklizně, lanšperský purkrabí posílal do obcí vozy a ozbrojenou čeleď, která vybírala naturální dávky jako obilí, maso, med, ryby, máslo a další. Někdy se ale stávalo, že výběrčí byli falešní a vybírali do vlastní kapsy, proto purkrabí s čeledí posílal buď mnicha, nebo alespoň opatskou berlu jako průkaz totožnosti. Velice známá legenda, která se vztahuje ke znaku města Jablonné nad Orlicí, na kterém je vyobrazen černý medvěd, který předními tlapami drží opatskou berlu, praví, že jednou se opět k Jablonnému blížil po lesní cestě vůz s čeledí, naložený naturáliemi, mezi kterými byl i med. Jeho vůně přivábila medvěda. Vystrašená čeleď se rozutekla a nechala na voze onu opatskou berlu. Zvíře vylezlo na vůz, když v tom se koně, táhnoucí vůz splašili a dali se do zběsilého útěku. Medvěd nemohl seskočit, snažil se tedy alespoň zachránit před pádem, předními tlapami se zachytil o berlu a takto se vůz vřítil na Jablonské náměstí. Na památku této události, svolil opat, aby městys dostal do znaku medvěda s berlou. V roce 1898 byla obecním zastupitelstvem podána žádost o přiznání statutu města a teprve až 24. listopadu roku 1906 bylo císařem Františkem Josefem I. žádosti vyhověno a městys byl povýšen na město. [7] str. 5-31 Ve městě se nachází mnoho historicky cenných a památných staveb. Největší počet je ale situován přímo v jeho středu. Z tohoto důvodu bylo 17. 10. 1990 náměstí v Jablonném prohlášeno městskou památkovou rezervací. Některé z těchto staveb jsou zároveň chráněny Národním památkovým ústavem jako kulturní nemovité památky, nebo nemovité památky s lidovou architekturou. Jako příklad lze uvést dům č. p. 24, o kterém tato práce pojednává. Současnost V současnosti je město Jablonné nad Orlicí pomyslným průmyslovým centrem, neboť se zde nalézá několik velkých firem z dřevařského (Dřevotvar), elektrotechnického (Isolit Bravo) či automobilového průmyslu (Formplast). 35
V zimních měsících je také horským střediskem s vlastní sjezdovkou. V okolí 15 - 20 km jsou dostupná známá velká horská střediska jako Čenkovice, Říčky, Červená voda, Deštné v Orlických horách a další. Z pohledu cestovního ruchu je Jablonné nad Orlicí, navzdory své velikosti, celkem značně navštěvované městečko. Svou zásluhu na tom má jak bohatá historie města, tak i krásné historické jádro. Dominantou náměstí jsou roubené stavby, morový sloup a další významné prvky. Avšak hlavním turistickým lákadlem je obrovská dřevěná lžíce, do které přes den pomalu přitéká voda a ve zhruba tříhodinových intervalech se voda z ní zase vylévá. Tyto lžíce jsou na světě pouze dvě a obě od stejného autora Ing. arch. Petra Fuchse. Jedna se nachází v Koreji a jedna u nás. Podle statistik za uplynulé tři roky, které jsem získala na informačním centru v Jablonném, navštívilo město průměrně 9 688 turistů za rok.
5.2.2 Hotel U Černého Medvěda Historie
Obrázek 4: Historický pohled na dům č. p. 24 Zdroj: Scan fotografie z archivu Města Jablonné nad Orlicí
36
Největší chloubou městské památkové zóny v Jablonném nad Orlicí, je dům s číslem popisným 24, hotel U Černého Medvěda. Nejstarší dochované záznamy o tomto domu pochází z konce 16. století, kdy dům vlastnil Jan Flak, po něm Jan Hymů, Martin Suchomel, Kryštof Janů, Lorenc Havel, Pavel a František Kulhánkovi a Václav Skalický. V polovině 18 století získal dům do vlastnictví Josef Janiš, který celou nemovitost přestavěl do dnešní podoby. Jako tichá vzpomínka této události slouží nápis, vyrytý do dřevěné desky a psaný ve staročeštině, který se nachází v podloubí budovy.
Obrázek 5: Dřevěná deska z roku 1785 z podloubí budovy Zdroj: Vlastní fotografie
„Léta páně 1785 byl postaven dům tento nákladem pana Josefa Janiše skrze pana mistra Jana Johanesa Dolečka z Mistrovic. Bože všemohoucí, rač nás ode všeho zlého schránit. Amen +++.“ V městské kronice jsou vyjmenováni další majitelé domu. Na konci 18. století to byl Josef Hotmann, po něm dům získala rodina Urbanova. Nejdříve Josef a po něm Alois a Aloisie (po nich také dům získal svou první přezdívku „U Aloisínů“). Na počátku 20. století patřil dům Janu a Anně Šulcovým a od roku 1912 byli uvedeni jako majitelé nemovitosti František a Františka Ulbrichovi (v městské kronice je budova také nazývána Ulbrichovým domem). V průběhu 20. století změnil dům, původně sloužící jako zemědělská usedlost, své poslání. Nacházely se zde prodejny papírnictví, cukrárny, tabáku a prodejna uhlí a koksu. Od konce 50. let 20. století probíhalo jednání o odkoupení domu do vlastnictví města. V 60. letech dům přešel do vlastnictví města, ale jeho stav se nezlepšil. Město se sice snažilo tuto kulturní památku (od roku 1958 byl dům evidován v seznamu památkových objektů jako národní nemovitá kulturní památka) zachránit, ale zchátralý stav budovy tomu nedával příliš šancí. Město se obrátilo na krajské středisko státní památkové péče s žádostí o zbourání. Vyjádření krajského střediska památkové péče bylo pro mnohé velkým překvapením, památkáři totiž odmítli návrh na zbourání domu a ve svém vyjádření vysoce ohodnotili velkou kulturní hodnotu této stavby.
37
Dne 9. června 1966 bylo provedeno hodnocení domu, byly zjištěny škody a podány návrhy na záchranu domu. V roce 1968 došlo k nejnutnější opravě a zajištění domu proti sesunutí. Jednání mezi Městským národním výborem, okresním, krajským a nejvyšším památkovým úřadem došlo k dohodě o financování opravy domu a o jeho využití po plánované rekonstrukci. Navržena byla stylová restaurace. 9. února 1972 se sešla komise složená ze zástupců MěNV16, SÚ PPOP17 v Praze, KKSS PPOP18 Pardubice, družstva PRINS19 Praha, RaJ ONV20 a JZD21 Dolní Bečva. Zjistili zhoršený stav domu, který měl za následek vypracování nového projektu. Nový projekt, založený na samonosné ocelové konstrukci, řešil statické zajištění budovy a také konservaci a obnovu pláště budovy. V květnu sdělil RaJ Vysoké Mýto, že upouští od spoluúčasti na rekonstrukci. Samostatná záchrana domu začala v srpnu 1972 svépomocí. V roce 1973 převzala práci na domě nově vzniklá organizace DOS 22. DOS byla taky určena jako generální dodavatel stavebních prací. Ve stejném roce bylo provedeno kompletní podsklepení. JZD Dolní Bečva provedlo montáž ocelové konstrukce v přízemí a v I. poschodí. Provedeny byly také betonáže stropu, příčky suterénu, přízemí a I. poschodí. Z důvodu výměny ztrouchnivělých trámů byly zakoupeny stodoly v Dolní Čermné a Těchoníně, které měly vhodné trámy. PRINS Praha předložila projektovou dokumentaci a rozpočtový náklad činil asi 5 000 000,- Kč. V roce 1974 byla provedena montáž II. a III. patra ocelové konstrukce včetně zděných konstrukcí a stropů. Zároveň byla provedena obnova původních dřevěných konstrukcí. V roce 1975 byla dokončena hrubá stavba domu. Zástupci státního ústavu památkové péče dohlíželi na konečnou úpravu předního a zadního štítu budovy. V roce 1976 byly v objektu provedeny montáže ústředního topení, kompletace zdravotní techniky, elektroinstalace, veškeré obklady, dlažby a truhlářské práce. Vládní komise pro cizinecký ruch zaslala finanční příspěvek 1 300 000,- Kč na vybavení interiéru.
16
Městský národní výbor Státní ústav památkové péče na ochranu přírody 18 Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody 19 Architektonický a projektový atelier 20 Restaurace a jídelny Okresního národního výboru 21 Jednotné Zemědělské Družstvo 22 Drobné opravy a služby 17
38
14. září 1976 dala rada MěNV souhlas s přístavbou kuchyně a skladu. Rada také schválila prvního uživatele a provozovatele, a to RaJ Vysoké Mýto. Dne 27. června 1977 byl slavnostně otevřen rekonstruovaný dům na náměstí za přítomnosti zástupců ONV23 a KNV24. Celý objekt byl 15září 1977 předán bezplatně RaJ Vysoké Mýto. Tento den byl také zahájen provoz hotelu s 37. lůžky. 25. prosince 1977 byla otevřena restaurace, vinárna a jídelna pro veřejnost pod názvem „U Černého Medvěda“. Prvními vedoucími se stali Jan Šíma a František Školník. Stavební část byla vyčíslena na 5 300 000,- Kč a vybavení interiéru na 1 500 000,- Kč. Po revoluci se dům stal majetkem města, které ho pronajalo Janu Šímovi. Ten ho později koupil a v roce 1994 ho prodal Zdeňku a Haně Urbanovým. Ti jsou majiteli objektu dodnes. V roce 1995 byla položena na dům nová šindelová střecha. [8] Současnost
Obrázek 6: Současný pohled na dům č. p. 24 Zdroj: www.travelguide.cz
23 24
Okresní národní výbor Krajský národní výbor
39
V současné době se jedná o pěti podlažní objekt, který funguje jako rodinný podnik a nachází se zde restaurace, nekuřácký salonek a hotel. V letních měsících je návštěvníkům k dispozici také zahrádka v podloubí. Restaurace, salonek a letní zahrádka disponují celkovou kapacitou 95 míst a nabízí poctivou, převážně českou kuchyni, založenou na kvalitních surovinách. Při různých příležitostech je zde podáváno speciální menu a konají se akce s večerním programem. Jako příklad lze uvést Bramborákové či Vepřové hody, hody Divokého západu a podobně. Tyto akce jsou povětšinou doprovázeny živou kapelou, která hraje ke zpěvu i tanci. Dále se zde konají různá promítání ze zahraničních cest, která jsou většinou spojena se speciálními pokrmy, například promítání o Mexiku a mexické speciality. Místní obyvatelé mají tuto restauraci rádi, zmíněné akce navštěvují a těší se na ně. Prostory restaurace bývají také využívány k různým příležitostem, jako jsou svatební a smuteční hostiny, narozeninové oslavy, rodinné sešlosti a jiné. Hotel má celkovou kapacitu 40 lůžek v celkem třinácti pokojích. Třináctý pokoj je však označen číslem 14, neboť podle pověry třináctý pokoj nosí hotelu neštěstí. K dispozici jsou dvoulůžkové, třílůžkové a čtyřlůžkové pokoje s vlastní koupelnou a většina s vlastním sociálním zařízením. Některé pokoje jsou bez WC a pro ně jsou toalety na chodbě v patře.
Dvoulůžkové se sociálním zařízením - pokoje č. 2, 10
Dvoulůžkové bez sociálního zařízení - pokoje č. 4, 5 a 12
Třílůžkové se sociálním zařízením - pokoje č. 6 a 7
Čtyřlůžkové se sociálním zařízením - pokoje č. 1, 3, 8, 11
Čtyřlůžkové bez sociálního zařízení - pokoje č. 9 a 14.
Mezi vybavení pokoje patří postel, noční stolek, stůl, židle, šatní skříň, skříňka, lampička. U vybraných pokojů je součástí vybavení i televize. K vybavení koupelny patří sprchový kout nebo vana, umyvadlo a u jmenovaných pokojů toaleta. Pro ubytované hosty je zde zdarma možnost wifi připojení, uschování kol, lyží či kočárků v hotelové recepci, nebo parkování v hotelové garáži za poplatek 50,- Kč na den. Ubytování pro jednu osobu na jednu noc činí 500,- Kč. V případě obsazení pokoje dvěma či více osobami, cena pro jednu osobu na jednu noc činí 400,- Kč. Uvedené ceny 40
jsou včetně snídaně, kde má host možnost výběru ze tří jídel. Při větším množství ubytovaných osob je snídaně podávána formou bufetu. Na pobyt delší jak tři noci, je hostům poskytnuta sleva 10 % z celkové částky.
5.3 Odůvodnění projektového záměru Hlavním důvodem tohoto projektového záměru je revitalizovat části budovy s cílem zpřístupnění hotelu zdravotně postiženým osobám, hlavně těm, kteří využívají kolečkové křeslo a jsou tak odkázáni jen na omezené množství prostor, které mohou navštěvovat. V letních měsících zde není až takový problém. Restaurace, je rozšířena o dalších sedm stolů na zahrádce v podloubí, kde pro vozíčkáře žádná překážka není. Avšak první zádrhel nastává v případě navštívení toalet. WC v hotelu je sice bezbariérové, ale přístup k němu žádný. Ve zbytku roku, kdy počasí ještě není na sezení venku ideální, nastává problém i s navštívením samotné restaurace, neboť u všech vchodů jsou schody. Doposud byla tato otázka řešena tak, že pokud měl sebou zdravotně postižený svého asistenta, vždy jedna osoba z personálu pomohla a vozík se do restaurace dostal. Největším problémem vůbec, je však ubytovací část (hotel). Ta je umístěna ve třech podlažích, kde do každého vede přibližně 20 schodů. V tomto případě je ubytování pro handicapované osoby prakticky nemožné. Na pokojích jsou u dveří vysoké prahy, které také pro vozík nejsou lehkou překážkou a pokoje nemají bezbariérové sociální zařízení a koupelnu, což je v ubytovacím zařízení pro osoby se zdravotním postižením nutností.
5.3.1 Důvody revitalizace
Zpřístupnění vchodů a vstupních prostor do hotelu i restaurace
Zpřístupnění nekuřáckého salonku
Zřízení bezbariérového přístupu do hotelové recepce
Výstavba výtahu s cílem zpřístupnění ubytovací části
Zlepšení přístupu do konkrétních hotelových pokojů
Rekonstrukce koupelen a sociálních zařízení na konkrétních pokojích s cílem zabezpečení pohodlí handicapovaných osob
Zvýšení atraktivnosti hotelu na trhu cestovního ruchu, díky rozsáhlejší nabídce služeb 41
Rozšíření klientely o zdravotně postižené osoby
Možnost propagace objektu na portálech nabízejících ubytovaní a stravování v hotelích s bezbariérovým přístupem (např. Toulejse.cz)
5.3.2 Rozsah zásahu do budovy Revitalizace zasáhne alespoň částečně do každé z hlavních částí budovy, kterými jsou suterén s hotelovou garáží, restaurace, salonek a hotelová recepce v přízemí a tři poschodí hotelu. V ubytovací části se přestavba bude týkat konkrétně pokojů č. 1 a 3 v druhém nadzemním podlaží, č. 8 a 9 ve třetím nadzemním podlaží a č. 12 a 14 ve čtvrtém nadzemním podlaží. Vedlejší části, tedy přístavby, kde se nachází sklady zboží a pivní sklep, hotelová kuchyně a obytné prostory, se tato přestavba nijak nedotkne. I když se budova nachází v památkové zóně města a je sama cennou památkou, bude tato revitalizace po důkladném prostudování projektové dokumentace kompletně schválena Národním památkovým ústavem České republiky.
5.4 Zadavatel projektu Zadavateli projektu neboli investory, jsou majitelé objektu Zdeněk a Hana Urbanovi. Pan Zdeněk Urban provozuje Hostinskou činnost25 na základě živnostenského oprávnění pro ohlašovací řemeslnou živnost dle přílohy č. 1 části C živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. a Ubytovací služby26 na základě ohlašovací volné živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze č. 1 až 3 živnostenského zákona č. 455/1991 Sb.“ Od 17. 4. 2014 je také držitelem koncesní listiny pro prodej alkoholických nápojů27. Paní Hana Urbanová je vedena jako „osoba spolupracující“28 s manželem dle zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí vydaného ve sbírce zákonů.
25
Hostinská činnost: ohlašovací řemeslná živnost. [online]. [cit. 2014-04-15]. z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha1.aspx 26 Ubytovací služby: ohlašovací volná živnost. [online]. [cit. 2014-04-15]. z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha4.aspx 27 Koncesované živnosti: Prodej konzumního lihu a lihovin. [online]. [cit. 2014-04-22]. z: http://business.center.cz/business/pravo/zivnost/koncesovane_zivnosti_obsah.aspx#cinnost1 28 Osoba spolupracující: zákon o nabídkách převzetí. [online]. [cit. 2014-04-15]. z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/nabidky-prevzeti/hlava1.aspx
Dostupné Dostupné Dostupné Dostupné
42
5.5 Zhotovitel projektu V tomto projektovém záměru se jedná pouze o předběžné a orientační informace k výběrovému řízení. Přesně bude výběrové řízení vymezeno až v případě realizování projektu. Výběrové řízení bude vyhlášeno zadavatelem projektu (majitelem hotelu), jakožto podnikající fyzickou osobou za pomoci stanoveného technického dozoru, za účelem výběru dvou stavebních firem, které provedou stavební práce a úpravy dle tohoto projektového záměru. Vybírány budou dvě stavební firmy z důvodů odlišností potřebných prací. Jedna firma bude klasickou stavební firmou, která provede přestavby koupelen a další úpravy. Druhá firma se bude specializovat na dodávky a montáže hydraulických výtahů a s tím spojených stavebních prací. Výběrové řízení bude zveřejněno na webových stránkách hotelu www.cernymedved.cz, na vývěsních tabulích patřících městskému úřadu v Jablonném nad Orlicí, v regionálním tisku a rádiových stanicích pro Pardubický kraj. Uchazeči budou mít přibližně 30 dní na reakci na vyhlášení výběrového řízení. Své nabídky zašlou v obálkách komisy pro výběr dodavatele, která se bude skládat z investora, jeho technického dozoru a dalších stanovených osob. Výběr dodavatele bude transparentní29, nediskriminační a bude dodržován rovný přístup ke všem známým i potenciálním uchazečům. Hlavním kritériem pro výběr nejvhodnějšího dodavatele bude cenová výhodnost, ale samozřejmě neméně důležitými kritérii bude také kvalita nabízených služeb, použitého materiálu a vybavení, dále časový horizont, který bude firmami navrhnut a další. Zhotovitelem projektu se stane firma, která bude vítězem výběrového řízení. Zadavatelé projektu budou splňovat obecná ustanovení a všechny postupy spojené s realizací výběrového řízení, které budou vždy plně v souladu s platnou legislativou dle obchodního a občanského zákoníku, v některých bodech i dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. 29
Transparentností jsou míněny všechny úkony spojené s realizací výběrového řízení. Musí být prováděny jednoznačným, průhledným a srozumitelným způsobem (zveřejnění inzerátu, zajištění informovanosti všech uchazečů). Pokyny k úspěšné realizaci výběrového řízení na dodavatele. In: [online]. [cit. 2014-0415]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/pokyny-k-uspusne-realizaci-vyburoveho-rizenina-dodavatele-aktualni-verze-3814-cz.pdf.
43
5.6 Dílčí činnosti 5.6.1 První podzemní a první nadzemní podlaží Přestavba bude započata v prvním nadzemním podlaží neboli v přízemí hlavní části budovy, kde jako první dojde k výstavbě a umístění hydraulického výtahu. Výtah bude spojovat všechna podlaží včetně prvního podzemního podlaží neboli suterénu. Tento úkon bude největším zásahem do budovy a bude také stavebně nejnáročnější. Pro výstavbu výtahu je nutné vybourání podlahy v přízemí v chodbě, která je jakýmsi středem mezi toaletami, restaurací, salonkem a stěnou, za kterou se nalézá hotelová recepce. Zdivo hotelové recepce nebude narušeno, neboť se zde nachází velice vzácná historická křížová klenba. Podlaha bude probourána o rozměrech 150 cm x 120 cm do suterénu kde bude umístěna strojovna výtahu. Součástí této strojovny je hydraulická centrála a elektrický rozvaděč, který zabezpečuje ovládání výtahu. Napájení hydraulického agregátu výtahu bude zajištěno dostatečným výkonem stávající elektrorozvodny. Zároveň se v suterénu nachází garáž pro hotelové hosty a bude zde možnost prvního nástupu do výtahu. Výtah bude mít samostatnou nosnou konstrukci, která bude ukotvena na stávajícím ocelovém skeletu nosné konstrukce budovy. Jako výtahová šachta poslouží otevřené schodiště od prvního, přes druhé, třetí až po 4 nadzemní podlaží. V této šachtě budou umístěny veškeré funkční části výtahu, kterými jsou vodítka, píst a rám s kabinou. Výtah bude mít nosnost do 320 kg. „Hydraulické výtahy uvádí do pohybu hydraulický píst, do kterého čerpadlo tlakuje hydraulický olej. Jejich výhodou jsou relativně nízké pořizovací náklady, plynulý pohyb, tichý a spolehlivý provoz včetně nízkého odběru elektrické energie.“ [18] Pro představu přikládám obrázek, na kterém je vidět hlavní rozdíl mezi klasickým kladkovým výtahem a hydraulickým výtahem který bude použit při této přestavbě, viz obrázek č. 7.
44
Obrázek 7: Porovnání klasického kladkového a hydraulického výtahu Zdroj: Převzato z http://www.nao.otis.com/
Dalším úkonem, který bude proveden, je umístění a ukotvení dřevěného nájezdu s cílem zpřístupnění jednoho ze tří vchodů do objektu (vchodu pro ubytované hosty) handicapovaným osobám. Vzhledem k šířce dveří (130 cm) bude ve stejné šíři zhotovena rampa z jedné dřevěné dubové desky o rozměrech 130 x 200 x 5 cm. Tato kompaktní deska zabezpečí dostatečnou nosnost nájezdu jak pro vozíčkáře samotného, tak i pro další osoby. Rampa bude napuštěna tmavým olejem, který zajistí její vyšší odolnost, stálost a zároveň barevné splynutí s celkovým rustikálním rázem budovy. Na několika místech bude na nájezd umístěna samolepící protiskluzová páska o šířce 5 cm.
45
Třetí úpravou, ke které v přízemí dojde, je odstranění dveřních dřevěných prahů a úprava dveří, vyjma stávajícího hlavního vchodu do restaurace, hotelového vchodu pro ubytované hosty a toalet v přízemí, kde již bezbariérový přístup zhotoven je. Jedná se tedy o vstupní dveře do hotelové recepce, boční vstup do restaurace a o hlavní vstup do nekuřáckého salonku. Prahy jsou 18 cm široké a 2,5 cm vysoké, avšak jejich odstranění nebude náročné, neboť jsou k podlaze připevněny pouze čtyřmi vruty. Po jejich odstraněných bude dlažba pod nimi upravena a začištěna. Úprava dveří bude nutná z toho důvodu, jelikož po odstranění prahů se pode dveřmi vytvoří mezera, kterou by mohlo unikat teplo z místnosti. Na úpravu budou použity samolepící kartáčové lišty v tmavě hnědé barvě, které tomuto úniku zabrání, jejichž délka bude přizpůsobena šířce dveří. Výhodou je, že nebude nutné upravovat kliky dveří, neboť všude v objektu jsou umístěny ve výšce 110 cm, což je ideální jak pro zdravé, tak hlavně pro handicapované osoby na vozíku.
5.6.2 Druhé nadzemní podlaží V druhém nadzemním podlaží bude revitalizace zaměřena na pokoj č. 1 a pokoj č. 3. Pokoj č. 1 je prostorným čtyřlůžkovým pokojem, ve kterém je dostatečný prostor pro pohyb handicapovaných osob. Prvním prováděným úkonem bude přestavění koupelny, které ale ve srovnání s ostatními pokoji bude v malém rozsahu. Dojde k ubourání hrany u sprchového koutu, ke srovnání se stávající podlahou a následnému začištění. Ponecháno bude pouze vyspádování dlažby s odtokovým otvorem. Do sprchového koutu bude umístěna protiskluzová rohož, namontováno sklopné sedátko a záchytné madlo. Další pomocné madlo bude přiděláno u toalety. Dále bude do sprchového koutu použita nová vodovodní baterie s termostatickou hlavicí a prodlouženou hadicí. Baterii jak ve sprše, tak i u umyvadla nebude nutné posunovat níže, neboť se nachází v doporučené maximální výšce 110 cm, stejně jako baterie v celém objektu. V této výšce jsou také umístěny všechny vypínače jak v pokojích, tak i centrální osvětlení na chodbách. U vchodu do pokoje bude nutné odstranit dveřní práh a dveře upravit za pomocí lišt, které již byly použity v přízemí. Pokoj č. 3 je také velkým čtyřlůžkovým pokojem s dostatečným prostorem. V tomto pokoji bude opět nutná hlavně přestavba koupelny, která ovšem bude o něco náročnější. Toaleta a koupelna se nachází zvlášť od sebe, oddělené příčkou, kterou bude nutné pro 46
rozšíření vstupu zbourat. Dojde také k dočasnému odmontování WC, pouze však po dobu přestavby. V koupelně bude odstraněna vana, stávající obklady a dlažba i umyvadlo a vodovodní baterie. Nahrazeny budou novými obklady opět s ponechanou vyspádovanou dlažbou s odtokovým otvorem, novými vodovodními bateriemi a umyvadlem. Stejně jako na předchozím pokoji bude do sprchy namontováno sklopné sedátko pro handicapované osoby a pomocné madlo, které bude po opětovném přidělání záchodu připevněno i u něho. Do sprchového koutu bude umístěna protiskluzová rohož. Ke zřízení bezbariérového vstupu jak do pokoje, tak i do koupelny, bude nutné odstranit dveřní prahy a nalepit na dveře samolepící kartáčové lišty.
5.6.3 Třetí nadzemní podlaží Ve třetím nadzemním podlaží proběhne rekonstrukce na pokoji č. 8 a 9. Pokoj č. 8 je dispozičně stejně řešený, jako pokoj č. 3 v prvním patře, proto bude přestavba naprosto stejná. Bude odstraněna příčka, vana, kompletní dlažba a obklady, umyvadlo a obě vodovodní baterie. Vše se nahradí novým vybavením a ve sprše budou použity stejné pomocné prvky. V pokoji budou odstraněny dva prahy a upraveny dveře. Pokoj č. 9 bude na stavební práce nejnáročnější. Pokoj je čtyřlůžkový, avšak bez sociálního zařízení. Je tedy nutné zde WC vyhotovit. Jako první bude ubourána hrana sprchového koutu, odstraněna dlažba a obklady, umyvadlo a obě vodovodní baterie. Příčka, která se nachází za sprchou, bude vybourána směrem do pokoje, kde bude odstraněno jedno stávající lůžko, čímž vznikne větší prostor pro koupelnu a následně bude postavena příčka nová. Ze čtyřlůžkového pokoje sice vznikne pokoj třílůžkový, avšak dojde k rozšíření koupelny, kde díky tomu bude zřízeno nové WC. Pro správný odtok sprchy a funkci WC bude nutné rozšíření stávající kanalizace. V tento moment budou použity na koupelnu nové obklady a dlažba, která bude u odtoku sprchy opět vyspádována, nová záchodová mísa, umyvadlo, baterie, jak umyvadlová, tak i sprchová. Dále bude provedena bezbariérová úprava pomocí již zmiňovaných prvků a opět proběhne odstranění prahů a úprava dveří.
47
5.6.4 Čtvrté nadzemní podlaží Ve čtvrtém nadzemním podlaží budou rekonstruovány pokoje č. 12 a 14. Pokoj č. 12 je velice malý dvoulůžkový pokoj bez sociálního zařízení, proto bude po přestavbě uzpůsoben jako prostorný jednolůžkový. V tomto pokoji se nachází naopak velká koupelna, ve které bude odstraněna vana, dlažba a obložení. Umyvadlo s baterií zůstane původní. Díky dostatečné velikosti koupelny nebudou pro zhotovení WC nutné rozsáhlejší stavební úpravy. Bude pouze rozšířena stávající kanalizace. Dále bude úprava provedena stejně, jako ve všech pokojích předchozích. Pokoj č. 14 je opět velký čtyřlůžkový pokoj. V koupelně zde bude provedena stejná přestavba jako na pokoji č. 12 a další úpravy stejně jako ve všech ostatních pokojích včetně odstranění prahů a upravení dveří. Na těchto šesti vybraných pokojích od prvního až po třetí poschodí bude následně po přestavbách provedena ještě kompletní výměna koberců. Ty stávající jsou na několika místech poodlepené a zároveň budou při rekonstrukci znečištěny. Mimo jiné tato výměna bude potřebná i z důvodu pohodlnějšího a bezpečnějšího pojezdu invalidního vozíku.
5.7 Časový harmonogram Zmíněné přestavby a úpravy budou provedeny dle časového plánu. Uvedený časový harmonogram je pouze orientační. Předpokládaná celková doba trvání revitalizace je 6 měsíců. Konečná doba trvání bude známa až v případě, že se zadavatelé rozhodnou tento projektový záměr realizovat jako skutečný projekt. „Projekt bude rozdělen do tří fází a to přípravné, realizační a provozní.“ [15] str. 37 Fáze
Název
Doba trvání
1 fáze
Přípravná fáze projektu
3 měsíce
2 fáze
Realizační fáze projektu
2 měsíce
3 fáze
Provozní fáze projektu
1 měsíc
Tabulka 3: Fáze projektu Zdroj: [15] str. 37 + výpočty vlastní zpracování
48
5.7.1 Přípravná fáze projektu Tato fáze zahrnuje všechny úkony a činnosti, které bude nutné provést před realizací projektu, aby bylo možné dosáhnout všech stanovených cílů. V této fázi si zadavatelé ujasní své představy o realizaci revitalizace, vytyčí komplexní cíl, kterého by mělo být dosaženo a případně stanoví finanční limit, který jsou ochotni do revitalizace investovat. Dále bude vybrán projektový tým, který zpracuje veškerou projektovou dokumentaci, zajistí odhad budovy a zpracuje odborný posudek v čele s hlavním projektantem. Majitelé objektu již v minulosti spolupracovali s jedním projektovým architektem a jeho týmem, se kterým byli naprosto spokojeni, proto se dá předpokládat, že by ho oslovili i v případě této revitalizace, tudíž by na tuto pozici nebylo pořádáno výběrové řízení. Jedná se o pana Ing. arch. Jiřího Skálu. Vypracování projektové dokumentace je zahrnuto v předběžném rozpočtu. Dále patří do této fáze výběrové řízení, které bude provedeno za účelem výběru dvou stavebních firem. Průběh tohoto výběrového řízení je blíže popsán v kapitole 5.5 Zhotovitel projektu. Časový horizont přípravné fáze je 3 měsíce, neboť kvalitní propracovaná projektová dokumentace zabere ve většině případů více času, než pak samotná realizace projektu.
5.7.2 Realizační fáze projektu V této fázi bude již uskutečněna samotná revitalizace. Mezi úkony, které budou provedeny, patří umístění a ukotvení hydraulického výtahu, kompletní rekonstrukce koupelen ve vybraných pokojích hotelu a další kroky, spojené s bezbariérovými úpravami, které je nutné realizovat. Jako příklad lze uvést vyhotovení nájezdové rampy nebo odstranění dveřních prahů. Tyto úpravy jsou blíže popsány v kapitole 5.6 Dílčí činnosti. Vzhledem k tomu, že stavební práce v této realizační fázi budou prováděny dvěma stavebními firmami, je nutné, aby jejich činnosti byly synchronní a ve vzájemné návaznosti, aby nedocházelo ke zbytečným časovým ztrátám, neboť kvůli této přestavbě bude nutné omezit provoz restaurace a hotelu a další případné prodloužení stavebních prací by způsobilo podniku značné škody a prodělky.
49
Do této fáze patří i testovací provoz jako kontrola funkčnosti, finální úpravy a konečné začištění. V objektu budou odklizeny zbytky stavebních materiálů a nářadí, budou dokončeny drobné estetické úpravy, proběhne celkový úklid a budova a její okolí bude uvedena do původního stavu. Plánovaná doba pro uskutečnění této fáze je 2 měsíce.
5.7.3 Provozní fáze projektu V této fázi během jednoho měsíce proběhnou opakované kontroly bezpečnosti a závěrečná revize. Dojde ke konečnému schválení, kolaudaci a k oficiálnímu předání. Následně budou hotel a restaurace opět zpřístupněny návštěvníkům.
5.8 Předběžná kalkulace projektu Vzhledem k tomu, že se jedná o projektový záměr, uvádím předběžnou kalkulaci projektu pouze s odhadovanými cenami materiálu, vybavení a prací. V tabulce č. 4 je uvedeno souhrnné vyčíslení provedených úkonů a konečná částka za celkovou revitalizaci. Provedené úkony Vypracování projektové dokumentace
Cena 56 000 Kč
Vybudování výtahu
987 600 Kč
Rekonstrukce koupelen
243 840 Kč
Zhotovení a umístění nájezdové rampy
13 608 Kč
Další úpravy
53 169 Kč 1 354 217 Kč
Cena celkem
Tabulka 4: Souhrnné vyčíslení provedených úkonů Zdroj: Vlastní zpracování
V dalších tabulkách jsou podrobně rozepsány ceny všech dílčích činností, použitého materiálu a vybavení. Všechny uvedené ceny jsou pouze orientační.
50
Vybudování výtahu
Cena
Konstrukce výtahu
788 000 Kč
Stavební a upevňovací práce
190 600 Kč
Cena celkem
987 600 Kč
Tabulka 5: Celková kalkulace vybudování výtahu Zdroj: Vlastní zpracování
Částka 987 600,- Kč je cena za celkovou dodávku hydraulického výtahu včetně montáže všech dílů konstrukce, kterými jsou strojovna, hydraulický píst, rám s kabinou a vodítka. Dále cena zahrnuje zkušební provoz a příslušné revize (revize zvlášť na mechanickou a zvlášť na elektrickou část). Informace jak ke kompletní dodávce hydraulického výtahu, tak i k ceně mi poskytl zástupce firmy Výtahy Mühlbacher, s.r.o.30. Rekonstrukce koupelen - Materiál Dlažba + obklady (143 m2)
Cena 40 538 Kč
Stavební materiál
7 700 Kč
Malířský materiál
1 060 Kč
Elektroinstalace
5 580 Kč
Vodoinstalace
7 840 Kč
Stavební práce
89 100 Kč
Odvoz suti a zaplacení skládky
15 300 Kč 167 118 Kč
Cena celkem
Tabulka 6: Vyčíslení materiálu užitého na rekonstrukci koupelen Zdroj: Vlastní zpracování
Na dlažbu a obklady budou použity stejné kachle za cenu 285,- Kč za m2. V šesti zmíněných pokojích bude potřeba zaokrouhleně celkem 143 m2. Ceny prací spojených s obložením koupelny a potřebného materiálu jsem konzultovala osobně s pracovníkem firmy Kestin, spol. s. r. o.31, se sídlem v Jablonném nad Orlicí.
30
Kontakt na zástupce této firmy jsem získala na webových stránkách. Výtahy Mühlbacher. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.vytahy-muhlbacher.cz/ 31 Kestin, spol. s. r. o. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.kestin.cz
51
Mezi stavební materiál jsou řazeny cihly, malta a beton. Ceny stavebního a malířského materiálu a stavebních prací jsem vyčíslila po osobní konzultaci s panem Petrem Hejtmánkem, majitelem stavební firmy Griffin32. Do elektroinstalace patří nové potřebné elektrické rozvody, zapojení nového osvětlení, zásuvek a vypínačů v koupelnách. Vodoinstalací je míněno převážně rozšíření kanalizace a odpadů. Tyto dvě položky jsem konzultovala s elektrikářem Ondřejem Simonem33 a vodoinstalatérem Milanem Mrázkem34. Majitel hotelu s těmito pány spolupracuje již několik let, proto oba celý objekt podrobně znají a bez váhání mi poskytli všechny potřebné informace. Rekonstrukce koupelen - Vybavení
Cena
Záchodová mísa - 3 ks
2 550 Kč
Umyvadlo - 3 ks
5 700 Kč
Umyvadlová baterie - 3 ks
4 500 Kč
Sprchová baterie s termostatickou hlavicí - 6 ks
21 000 Kč
Prodloužená hadice (200 cm)35 - 6 ks
2 196 Kč
Kovové madlo (30 cm)36 - 6 ks
6 894 Kč
Kovové madlo (50 cm)37 - 6 ks
7 920 Kč
Sklopné sedátko38 - 6 ks
18 318 Kč
Protiskluzová rohož (68 x 55 cm)39 - 6 ks
1 194 Kč
Kompletace
6 450 Kč 76 722 Kč
Cena celkem
Tabulka 7: Vyčíslení veškerého vybavení užitého v koupelnách Zdroj: Vlastní zpracování 32
Firma Griffin se specializuje převážně na roubené stavby. Griffin - roubenky na klíč: Petr Hejtmánek. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.drevostavby-rychle.cz 33 Ondřej Simon: Elektroinstalace a opravy elektrických strojů. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz 34 Milan Mrázek: Vodoinstalatérské a topenářské práce. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/2359893-milan-mrazek-orlicky.html 35 Sprchová hadice: prodloužená. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.sikokoupelny.cz/sprchova-hadice-metaflex-c-200-cm/28264000/zbozi/ 36 Pomocné madlo: kovové, nerezové. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://pakovebaterie.cz/launch.php?s=product&IDproduct=1946 37 Pomocné madlo: kovové, nerezové. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://pakovebaterie.cz/launch.php?s=product&IDproduct=1948 38 Sedátko do sprchy: sklopné. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.koupelnyonline.cz/sedatko-do-sprchy-sklopne/d-71813/ 39 Protiskluzová rohož. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.sikokoupelny.cz/protiskluzova-podlozka-68x35-cm-oblazky/pred202/zbozi/
52
Cena záchodové mísy, umyvadla, baterií a následné kompletace byla opět konzultována ve firmě Kestin, spol. s. r. o.40. Zhotovení a umístění nájezdové rampy
Cena
Dubová deska (130 x 200 x 5 cm)
8 500 Kč
Olej
548 Kč
Protiskluzová samolepící páska (5 x 183 cm)41 760 Kč Práce
3 800 Kč
Cena celkem
13 608 Kč
Tabulka 8: Celkové vyčíslení zhotovení nájezdové rampy Zdroj: Vlastní zpracování
Zhotovení nájezdové rampy jsem projednávala s truhlářem Milanem Říhou, který mi pomohl odhadnout cenu dubové desky a oleje a vyčíslit hodnotu práce, kterou by bylo nutné na této desce provést. Další úpravy - Podlahy
Cena 42
2
Zátěžový koberec Cobalt (124 m ) Pokládka s celoplošným lepením
43
36 332 Kč 11 160 Kč 47 492 Kč
Cena celkem
Tabulka 9: Vyčíslení ceny koberce a jeho položení Zdroj: Vlastní zpracování
Celková výměra plochy v pokojích pro položení nového koberce je 124 m2. Z důvodu značné frekventovanosti pokojů, jsem pro kalkulaci zvolila vysoce zátěžový koberec, který má dlouhou životnost, hodí se do interiéru a je za příznivou cenu 293,- Kč za m2. Firma Kobercové centrum, z jejichž webových stránek jsem čerpala, zároveň nabízí i pokládku koberce 90,- Kč za m2.
40
Kestin, spol. s. r. o. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.kestin.cz Protiskluzová samolepící páska. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://shop.lepiky.cz/protiskluzove-pasky/extrahruba-protiskluzova-samolepici-paska-1000342/ 42 Kobercové centrum: Cobalt. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://kobercovecentrum.cz/koberce-v-metrazi/zatezovy-koberec-cobalt-42331-metraz.html 43 Kobercové centrum: pokládka koberců. [online]. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://kobercovecentrum.cz/pokladka-kobercu.html 41
53
Další úpravy - Vchody
Cena
Dveře - 1 ks
925 Kč
Samolepící kartáčová lišta44 - 16 ks
2 592 Kč
Práce
2 160 Kč
Cena celkem
5 677 Kč Tabulka 10: Vyčíslení dalších úprav Zdroj: Vlastní zpracování
Se stanovením ceny dveří mi pomohl opět pan Milan Říha, neboť se v tomto oboru jako truhlář pohybuje. Prací je v této kalkulaci míněno převážně odstranění všech dveřních prahů, následné začištění podlahy pod prahem a úprava dveří pomocí samolepících kartáčových lišt. Práce byla vyčíslena dle hodinové sazby, která činí 180,- Kč/hod., a tyto úpravy celkem zaberou okolo 12 hodin.
5.9 Financování projektu Celková částka, potřebná na tuto revitalizaci, činí 1 354 217,- Kč. Projekt bude z 19 % financován ze soukromých zdrojů investorů. Těchto 19 % činí 254 217,- Kč. Na zbylých 81 % bude potřeba zažádat o hypotéku u banky. Na orientační vyčíslení hypotéky jsem použila online kalkulátor hypoték, díky kterému jsem dostala nabídku od několika bank. Mezi tyto banky patří Fio banka, která je na finančním trhu prakticky novinkou, dále Komerční banka a Česká spořitelna. Všechny nabídky jsou kalkulovány na celkovou částku 1 100 000,- Kč se splatností 8 let (96 měsíců) s fixací na 5 let a jsou i s měsíčními splátkami, dalšími poplatky s hypotékou spojenými a celkovou zaplacenou částkou i přeplatkem na úrocích znázorněny v následujících tabulkách. Co se týče měsíčních splátek, úrokové míry a celkové, na úrocích přeplacené částky za celé období, vychází nabídka od Fio banky jednoznačně nejvýhodněji. V případě uskutečnění tohoto projektového záměru bude nutné nabídky od všech bank znovu zaktualizovat, neboť v tomto oboru stále probíhají změny jak úroků, tak i podmínek spojených s přiznáním hypotéky.
44
Samolepící kartáčová lišta: tmavě hnědá barva. [online]. z: http://www.floorwood.cz/samolepici-kartacova-lista-hneda/
[cit.
2014-04-22].
Dostupné
54
Nabídka Fio banka Poplatek za poskytnutí
0,00 Kč
Poplatek za vedení
0,00 Kč 8 let (96 měsíců)
Splatnost Fixace
5 let
Orientační úroková sazba (v %) Měsíční splátka
2,59 % 12 698,70 Kč
RPSN (v %)
2,62 %
Splatná částka celkem
1 219 075,20 Kč
Tabulka 11: Nabídka úvěru od Fio banky Zdroj: Vlastní zpracování dle [19] Nabídka Komerční banka Poplatek za poskytnutí - jednorázový
2 900,00 Kč
Poplatek za vedení
0.00 Kč 8 let (96 měsíců)
Splatnost Fixace
5 let
Orientační úroková sazba (v %) Měsíční splátka
2,79 % 12 797,87 Kč
RPSN (v %)
2,93 %
Splatná částka celkem
1 231 495,52 Kč
Tabulka 12: Nabídka úvěru od Komerční banky Zdroj: Vlastní zpracování dle [19] Nabídka Česká spořitelna Poplatek za poskytnutí - jednorázový
0,00 Kč
Poplatek za vedení
0,00 Kč 8 let (96 měsíců)
Splatnost Fixace
5 let
Orientační úroková sazba (v %) Měsíční splátka
4,29 % 13 557,10 Kč
RPSN (v %)
4,38 %
Splatná částka celkem
1 301 481,60 Kč
Tabulka 13: Nabídka úvěru od České spořitelny Zdroj: Vlastní zpracování dle [19]
55
Další možností financování tohoto projektu by byly dotační prostředky z fondů EU. Vzhledem ke změně projektového období v tomto roce bude v okamžiku realizace projektu nutné nastudování nových operačních programů a fondů, do kterých by mohla revitalizace památky spadat. Tento projekt by byl pravděpodobně financován z „Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost z Prioritní osy č. 2 pro Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem.“ [21] Třetí možností financování jsou dotační prostředky z Památkového fondu Ministerstva kultury České republiky, kde by v případě uskutečnění projektu byla zpracována stejně jako u dotací z EU kompletní projektová žádost, která by musela být schválena Národním památkovým ústavem a odborem památkové péče Ministerstva kultury České republiky. Z tohoto fondu však pro soukromé subjekty, i když památky, bývá uvolňováno velice malé množství peněžních prostředků. Avšak vzhledem k nedostatečným informacím zveřejněným k novému projektovému období, a k náročnosti získání finančních prostředků z Památkového fondu Ministerstva kultury, přikláním se v této práci spíše ke způsobu financování pomocí hypotéky.
5.10 Projektový tým a řízení projektu 5.10.1 Investor Nejdůležitějším článkem projektu je jeho zadavatel neboli investor. Ten také dohlíží na celý průběh realizace projektu. Jak již bylo zmíněno v kapitole 5.4, zadavateli projektu budou Hana a Zdeněk Urbanovi.
5.10.2 Projektant a projektový tým Úkolem projektanta a jeho týmu je zpracování projektové dokumentace, zajištění odhadu budovy a zpracování odborného posudku. Dle časového harmonogramu proběhne tento úkon během přípravné fáze projektu.
5.10.3 Technický dozor Technický dozor bude investorovi nápomocen u výběrového řízení zhotovitele stavby. Bude dohlížet při realizaci projektu na správné dodržování technických podmínek a legislativy. Další jeho činností je kontrola zhotovitele odvádí-li kvalitní práci, zda ne56
dochází k nedodržování časového harmonogramu nebo plýtvání s finančními prostředky. V závěru dohlíží na kolaudaci stavby a následné předání.
5.10.4 Stavbyvedoucí Náplní práce stavbyvedoucího je dohled na kvalitní průběh vykonávaných stavebních prací a použití správných materiálů, organizace stavebních prací a zodpovědnost za dodržování bezpečnosti zaměstnanců. Stavební práce by vykonávalo přibližně pět lidí.
5.10.5 Zhotovitel stavby Zhotovitel neboli stavební firma bude vybrána ve výběrovém řízení. Výběrové řízení je blíže popsáno v kapitole 5.5 Zhotovitel.
5.11 Rizika spojená s realizací projektu Každá realizace projektu je bohužel také spojena s určitými riziky. Nutností je riziko včas odhalit a nejlépe ještě v zárodku ho zmírnit či úplně eliminovat. U tohoto projektu jsou možná rizika:
Chybně zpracovaná projektová dokumentace
Nedosažení stanoveného cíle
Nedodržení dohodnutého termínu
Nekvalitní provedení stavebních prací
Vadný materiál
Změny v legislativě
Eliminace těchto rizik:
Dodatečná kontrola vypracované projektové dokumentace další osobou a smluvní ošetření podepsané všemi zúčastněnými
Stanovený cíl a rozpočet předem schválit, vše potřebné uvést do smlouvy se zhotovitelem a předem stanovit výši penále při nedodržení podmínek smlouvy
Nutná je smlouva se zhotovitelem, kde budou vyčísleny sankce za nedodržení termínu, eventuálně je lepší počítat s časovou rezervou
57
Kvalifikovaní pracovníci a zodpovědný dozor, který na průběh stavebních prací bude dohlížet
Ve smlouvě se zhotovitelem důkladně uvést podmínky reklamací a jejich řešení
Důkladné prostudování legislativy již během zpracovávání projektové dokumentace a v případě, že dojde ke změnám v zákoně během realizace projektu, je nutné se poradit s právním poradcem či zástupcem o dalších krocích
5.12 Případná realizace projektu Myslím si, že pokud by se majitelé v budoucnu rozhodli tento projekt realizovat, bylo by to pro hotel i pro ně velkým přínosem. Zadavatelé projektu jsou stále v kontaktu s několika organizacemi na podporu duševně postižených, které pro tyto osoby zajišťují různé pobyty a výlety a pravidelně s nimi tento hotel navštěvují. Díky této revitalizaci by mohlo vedení navázat spolupráci i s organizacemi na podporu tělesně postižených. Navíc v případě, že bude návrh realizován, uvažují majitelé o uzavření smlouvy o poskytování rehabilitačních služeb s místním rehabilitačním centrem, do kterého by měli handicapované osoby jakožto zákazníci hotelu vstup zdarma, nebo alespoň za výhodnější cenu. Další výhodou revitalizace je, že výtah a bezbariérové pokoje s novými koupelnami uvítají i starší lidé či rodiny s malými dětmi, pro které budou tyto úpravy zajištěním většího pohodlí při pobytu v hotelu. Zároveň dojde k obnovení některých částí budovy a tím se objekt stane atraktivnějším. V tomto návrhu projektového záměru jsou i ceny, sice pouze orientačně, příznivé a dle mého názoru je tato revitalizace pro investory dosažitelná.
58
Závěr Cílem této bakalářské práce s názvem Návrh projektového záměru na revitalizaci hotelu v památkové zóně města bylo zpřístupnění hotelu U Černého Medvěda osobám se zdravotním postižením. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol. Tyto kapitoly se postupně zabývají obecně cestovním ruchem, ubytovacími zařízeními a hotelnictvím, památkovou péčí a čtvrtá kapitola pojednává o projektu a jeho náležitostech. Informace jsem vybrala tak, aby se co nejblíže vztahovaly k problematice řešené v praktické části. V praktické části jsem se věnovala bližšímu představení hotelu U Černého Medvěda, ke kterému se práce vztahuje a také města Jablonné nad Orlicí, ve kterém se objekt nachází. Kronikář pan Antonín Lindenthal mi umožnil nahlédnout do sedmi set stránkové kroniky Města Jablonné nad Orlicí a poskytl mi informace, které běžný občan, jako já, nikdy nevěděl. Byla jsem překvapena, jaké historické bohatství město má a jaké tajemství ukrývá dům s číslem popisným 24. Toto zjištění mě ještě více podpořilo v tom, že si objekt revitalizaci zaslouží a jeho historický nádech by měla pocítit i jeho klientela, která díky mému návrhu bude rozšířena o handicapované osoby. Zpřístupnění této památky zdravotně postiženým osobám zvýší atraktivitu hotelu a zájem o něj širším spektrem lidí. Sepsala jsem tedy samotný návrh projektového záměru. V tomto návrhu bylo nutné blíže rozepsat důvody, proč bych chtěla objekt revitalizovat a stanovila jsem cíl, kterým je zpřístupnění hotelu lidem na invalidním vozíku. Jmenované úpravy budou ale také vhodné i pro větší pohodlí zdravých lidí vyššího věku nebo například rodiny s malými dětmi. Díky provedení bezbariérových úprav, kterými je míněna převážně výstavba výtahu či rekonstrukce koupelen v hotelových pokojích, se mi tento stanovený cíl podařilo splnit. Důležitým aspektem je, aby byl projekt schválen Národním památkovým ústavem. Bez tohoto povolení nesmí být do budovy proveden žádný zásah. Projektový záměr jsem však navrhla tak, aby historický ráz budovy nijak neničil, proto si myslím, že s jeho schválením nebude problém. Následně bude potřebné ještě stavební povolení, bez kterého se stavební práce nebudou moci provádět. S pomocí pánů Zdeňka Urbana, Petra Hejtmánka, Milana Mrázka, Milana Říhy, Ondřeje Simona a konzultací se zástupci firem Kestin, spol. s. r. o. a Výtahy Mühlbacher, 59
s.r.o., jsem zpracovala kalkulaci tohoto projektového záměru, ve které jsou uvedeny konkrétní ceny všeho potřebného materiálu, vybavení a s tím spojených prací. Nejdůležitější částí v tomto projektovém záměru je jeho financování. Bez potřebných peněžních prostředků by se jakékoli úpravy nemohly vůbec uskutečnit. Vzhledem k náročnosti čerpání financí z památkového fondu a k nedostatečným zveřejněným informacím k dotacím z fondů EU v novém programovacím období, jsem zvolila financování pomocí hypotéky od banky, která bude reálně splatná po dobu osmi let a výše měsíčních splátek bude pro investory únosná a reálná. V projektovém záměru jsem také vzala v úvahu rizika, která mohou během realizace projektu nastat. Zároveň jsem sepsala návrhy na eliminaci těchto rizik. Všechna uvedená rizika jdou ovlivnit, potlačit či úplně odstranit ošetřením pomocí kvalitně sepsaných, oběma smluvními stranami podepsaných, smluv. Doufám, že tato bakalářská práce bude přínosem pro majitele objektu a může jim posloužit jako podklad v případě, že by se rozhodli tento projekt realizovat. Věřím, že se mi podařilo dosáhnout stanoveného cíle této bakalářské práce.
60
Sezam použitých zdrojů Tištěné zdroje 1) BARTOŠOVÁ, BARTOŠ. Projektový management: studijní opora [online]. Praha, 2011 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://files.vsrr.webnode.cz/2000000205b25a5c1fc/Projektov%C3%BD%20management_OPPA_2012_Barto%C5%A1ov %C3%A1%20a%20kol.pdf. Studijní opora. Vysoká škola regionálního rozvoje. 2) DOLEŽAL, J.; MÁCHAL, P.; LACKO, B. A KOL. Projektový management podle IPMA. Praha: Grada Publishing, 2009. [cit. 2014-04-13]. ISBN: 978-80-247-2848-3 3) GÚČIK, Marian. Cestovný ruch pre hotelové a obchodné akadémie. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2001. ISBN 80-08-03071-2. 4) GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: Úvod do štúdia. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2010. ISBN 978-80-89090-80-8. 5) HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. 1. vydání. Ostrovní 30, 110 00 Praha 1: FORTUNA, 2006. ISBN 80-7168-948-3. 6) KASPAR, Claude. Cestovný ruch: Základy cestovného ruchu. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 1995. ISBN 80-901166-5-5. 7) KEPRTA, Jaroslav, František MUSIL a Vladimír NOŽKA. Jablonné nad Orlicí: Výročí 100 let povýšení Jablonného nad Orlicí na město. 1. vydání. Jablonné nad Orlicí: Město Jablonné nad Orlicí, 2006. ISBN 80-2139-7122-0. 8) KEPRTA, Jaroslav, František PAUK, Jan ČŽAMMER, František ŠEJVL, Josef LUKESLE, Rudolf ŠRAIB, Václav SOKOL a Antonín LINDENTHAL. Kronika města Jablonné nad Orlicí. 1. vydání. Jablonné nad Orlicí, 1836, 750 s. 9) KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. 61
10) LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: Základy a právní úprava. 1. vydání. Tolstého 16, Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. 11) MILANOVIČ, Martin. Doprava v městské památkové rezervaci [online]. Pardubice, 2010 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: https://dspace.upce.cz/bitstream/10195/37437/1/MilanovicM_DopravaMestske_JF_ 2010.pdf, Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta Ekonomicko-správní. 12) NĚMEC, Vladimír. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 182 s. ISBN 80-247-0392-0. 13) ROSENAU, Milton D. Řízení projektů. Vyd. 3. Brno: Computer Press, 2007, 344 s. Business books. ISBN 978-80-251-1506-0. 14) RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. 15) STEINEROVÁ, Simona. Návrh projektového záměru „Revitalizace bytového domu s využitím dotačních prostředků" [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/28614/thema/2457. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava 16) SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management: Systémový přístup k řízení projektù. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2011 [cit. 2014-0413]. ISBN 978-80-247-3611-2.
62
Internetové zdroje 17) Hotelstars Union: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/ 18) Hydraulický výtah. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.garaventalift.cz/hydraulicke-vytahy/ 19) Hypotéky - Finparáda: Online kalkulátor hypoték. [online]. [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/Pujcky-Kalkulacka-Hypotek.aspx 20) Národní památkový ústav: souhrnné informace a historie. [online]. [cit. 2014-0412]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovyustav/souhrnne-informace-a-historie/ 21) Nové dotační období: 2014 - 2020. [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.eufc.cz/dotacni-obdobi-2014-2020.html 22) Projekt. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/projekt 23) Projekt. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/P/Projekt 24) Projektový management [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.ovacloud.net/projektovy-management 25) Projektový záměr. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/P/Projektovy-zamer 26) Vývoj památkové péče. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/odbor-pamatkovepece/pamatkova-pece-v-cr-18035/
63
Další zdroje Konzultace s kronikářem Města Jablonné nad Orlicí, Antonínem Lindenthalem Konzultace s majiteli objektu, Zdeňkem a Hanou Urbanovými Konzultace s majitelem stavební firmy Griffin, s. r. o., Petrem Hejtmánkem Konzultace s elektrikářem Ondřejem Simonem Konzultace s vodoinstalatérem Milanem Mrázkem Konzultace s truhlářem Milanem Říhou Konzultace se zástupem firmy Výtahy Mühlbacher, s.r.o. Konzultace se zástupcem firmy Kestin, spol. s. r. o.
Seznam obrázků Obrázek 1: Cestovní ruch jako systém ........................................................................... 16 Obrázek 2: Subjekt cestovního ruchu ............................................................................. 17 Obrázek 3 Management projektu a projektový management ......................................... 33 Obrázek 4: Historický pohled na dům č. p. 24 ............................................................... 36 Obrázek 5: Dřevěná deska z roku 1785 z podloubí budovy ........................................... 37 Obrázek 6: Současný pohled na dům č. p. 24 ................................................................. 39 Obrázek 7: Porovnání klasického kladkového a hydraulického výtahu ......................... 45
Seznam grafů Graf 1: Označení klasifikačních tříd pomocí hvězdiček ................................................. 25
Seznam tabulek Tabulka 1: Kategorie projektů ........................................................................................ 31 Tabulka 2: Druhy projektů .............................................................................................. 31 Tabulka 3: Fáze projektu ................................................................................................ 48 Tabulka 4: Souhrnné vyčíslení provedených úkonů ....................................................... 50 Tabulka 5: Celková kalkulace vybudování výtahu ......................................................... 51 64
Tabulka 6: Vyčíslení materiálu užitého na rekonstrukci koupelen................................. 51 Tabulka 7: Vyčíslení veškerého vybavení užitého v koupelnách ................................... 52 Tabulka 8: Celkové vyčíslení zhotovení nájezdové rampy ............................................ 53 Tabulka 9: Vyčíslení ceny koberce a jeho položení ....................................................... 53 Tabulka 10: Vyčíslení dalších úprav .............................................................................. 54 Tabulka 11: Nabídka úvěru od Fio banky ...................................................................... 55 Tabulka 12: Nabídka úvěru od Komerční banky ............................................................ 55 Tabulka 13: Nabídka úvěru od České spořitelny ............................................................ 55
Seznam příloh Příloha 1: Historické fotografie ...................................................................................... 66 Příloha 2: Žádost o upuštění památkové ochrany, rok 1966........................................... 69 Příloha 3: Posudek o památkové ochraně, rok 1966 ....................................................... 70 Příloha 4: Půdorysy jednotlivých podlaží hotelu ............................................................ 71
65
Příloha 1: Historické fotografie
Zdroj: Historické fotografie z archivu Města Jablonné nad Orlicí
66
Zdroj: Historické fotografie z archivu Města Jablonné nad Orlicí
67
Zdroj: Dřevěná pohlednice z informačnho centra
Zdroj: Papírová pohlednice z informačního centra
68
Příloha 2: Žádost o upuštění památkové ochrany, rok 1966
Zdroj: Originální dokument z archivu Města Jablonné nad Orlicí
69
Příloha 3: Posudek o památkové ochraně, rok 1966
Zdroj: Originální dokument z archivu Města Jablonné nad Orlicí
70
Příloha 4: Půdorysy jednotlivých podlaží hotelu
Zdroj: Nákres půdorysu suterénu hlavní části budovy, č. 12 označení umístění výtahu
Zdroj: Nákres půdorysu přízemí hlavní části budovy, č. 4 označení umístění výtahu
71
Zdroj: Nákres půdorysu prvního poschodí hlavní části budovy, č. 2 označení umístění výtahu
Zdroj: Nákres půdorysu druhého poschodí hlavní části budovy, č. 2 označení umístění výtahu
72
Zdroj: Nákres půdorysu třetího poschodí hlavní části budovy, č. 2 označení umístění výtahu
73
