Role kultury v revitalizaci starých průmyslových oblastí Mgr. Blanka Marková, Ostravská univerzita a Institut udržitelného rozvoje sídel Seminář ReDevelopment, 1. března 2012
Kultura jako významný rozvojový faktor • V období globalizace a sílící konkurence mezi městy nabývá na významu atraktivní kulturní nabídka měst jako významný měkký faktor, který přitahuje a stabilizuje příslušníky tzv. “kreativní třídy”, což se odráží v teorii Richarda Floridy. Tato teorie byla přijímána praktiky z oblasti plánování měst po roce 2002, zejména v severní Americe a západní Evropě a kriticky analyzována akademiky z oblasti rozvoje měst a regionů v rámci výzkumných projektů. Stávající kulturní nabídka zásadním způsobem odlišuje jednotlivá města či regiony a zároveň může být kultura příležitostí a jedním z faktorů a východisek dalšího rozvoje měst.
Kulturní obrat • Kultura dlouhou dobu nepatřila mezi faktory, které by byly náležitě zohledňovány v praxi územního rozvoje. Až v 70. letech 20. století byl rozpoznán úzký vztah mezi kulturou a urbánní regenerací (Tretter, 2009; Garcia, 2004), přičemž nové využití kultury ve strategiích urbánní regenerace post-industriálních měst je označováno za „kulturní obrat“ (cultural turn, Miles, 2005; Amin, Thrift, 2007). Kultura může, dle Kunzmanna (2002), vytvářet regionální identitu, image a nová pracovní místa.
Kulturní/kreativní průmysly • Kulturní průmysly zahrnují všechny aktivity, které mají bezprostřední souvislost s inicializací, tvorbou, zachováním, šířením a zajištěním umění a kultury (Behr, Gnad, Kunzmann, 1990; In Salmen, 2007, s. 34). Umění a kultura mohou být významnými ekonomickými činiteli a lze je využít jako účinné nástroje regenerace deprivovaných městských částí či celých region, jak exaktně dokázal Myerscough (1988). Rozvoj kulturního potenciálu regionu je především prostředkem k diverzifikaci místní ekonomické struktury.
• Podle Floridy (2002, s. 7) se lidé nekoncentrují tam, kde existují pracovní místa, ale jsou přitahováni kreativními centry s vyšší kvalitou života, ke které kultura nepochybně příspívá. Floridova teorie kreativní třídy se stala ve Spojených státech součástí rozvojových strategií řady měst a regionů, ačkoliv je často podrobována kritice (viz např. Peck, 2005). V Evropě se kreativním průmyslům věnuje několik významných vědců jako např. Charles Landry (2000), John Howkins (2001), Klaus Kunzmann (2002), David Hesmondhalgh a Andy C. Pratt (2005). Podpora kulturních a kreativních průmyslů je součástí politické agendy řady evropských zemí.
• V post-transformačních zemích střední a východní Evropy diskuze o využitelnosti dosud není mainstreamovým tématem a problematikou role kultury v rozvoji měst se zabývá pouze úzká skupina profesionálů primárně z oblasti kultury. Akademické příspěvky v českém jazyce, týkající se kreativních průmyslů, se zabývají obecnými aspekty kreativních průmyslů (Cikánek, 2009), kreativní ekonomikou a indexem kreativity (Kloudová, 2010), prostorovou organizací kreativních odvětví (Rumpel et al, 2010), využití konceptu kreativní třídy v územním rozvoji (Slach, Rumpel, Koutský, 2009).
Industriální (kulturní) CR jako new combination • Obnovení a zužitkování bývalých industriálních oblastí může být výbornou reakcí na poptávku po volnočasových aktivitách nejen pro místní obyvatele. Specifická industriální atmosféra netvoří v tomto případě bariéry, naopak se stává dalším turistickým produktem. • „New ideas must use old buildings“ (Jane Jacobs, 1961)
Využití industriálních komplexů • Např. v Nizozemí (Amsterdam) a Německu (Essen, Saarbrücken) byly industriální komplexy sanovány a přestavěny a nyní zde pracují podnikatelé a vědci, kteří se věnují moderním technologiím (multimedia, vývoj software, nanotechnologie). V jiných postižených městech (Sheffield, Oberhausen) byly bývalé industriální zóny přetransformovány do obrovských obchodních center, které mají nalákat kupní sílu z okolních regionů. • Nové využití industriálního dědictví není omezeno pouze pro potřeby umělců, podnikatelů, vědců a obchodníků. Mohou zde být vybudována call centra, konferenční místnosti aj. Hlavní překážky ve využití těchto budov tvoří jejich památková ochrana, znečištění a technický stav.
CentrO Oberhausen
Event – led regeneration strategy • Atraktivní strategií pro rozvoj měst i regionů představují velké kulturní akce/projekty (event – led regeneration strategy; Richards, Wilson 2004), které zároveň fungují jako nová forma organizace plánovacích procesů prostřednictvím projektů (Ibert, 2007, s. 50). Důvodem pro pořádání velkých kulturních events je především vzrůstající konkurence mezi jednotlivými regiony a tedy potřeba se odlišit (Ibert, 2007, str. 60). Hlavním cílem realizace těchto events je zlepšení image města nebo regionu, atrakce talentů, návštěvníků, případně investorů a vyšší kvalita života (Paiola, 2008).
Governance • Frey (2003) tvrdí, že město (stát, region), které chce být v dnešní globální konkurenci úspěšné, musí umět přizpůsobit své organizační a rozhodovací struktury novým externím rámcovým podmínkám, jako jsou vliv globalizace či strukturální politika a programy Evropské Unie apod. Tradiční hierarchický systém veřejné správy však často není schopen plně čelit těmto výzvám, a proto bývá tento hierarchický model vládnutí (government) postupně nahrazován sítěmi široké škály aktérů (stakeholderů), kteří se na rozhodovacím procesu podílejí (governance) (Ossenbrügge, 2003, s. 169).
Kulturní governance • Základní ideou konceptu governance je partnerství a proces utváření sítí aktérů pro realizaci určité společné akce či projektu. Tento koncept zahrnuje jak formální rozměr politiky tj. veřejná správa a politika, tak i neformální pravidla a neinstitucionalizované formy vládnutí (Stoker, 1998). S ohledem na prostorovou perspektivu nebo tematickou náplň projektů rozlišujeme řadu konceptů governance jako např. urbánní, regionální, globální, kulturní, korporátní aj.
Regenerace starých průmyslových měst/regionů prostřednictvím kultury • • • • • • •
Glasgow Liverpool Linc Manchester Porúří Ostravsko Košice…
Porúří • Německo, 5,3 mio obyvatel, heterogenní OIA • Industriální kultura v Porúří je nezaměnitelná a odlišuje region od ostatních. Díky ní se Porúří pomocí regionálního marketingu vyprofilovalo a získalo „Unique Selling Proposition“ (tedy autentickou a nezaměnitelnou pozici) v oblastech turismu a kultury. Vzájemné působení kultury a změny se stalo mottem Evropského hlavního města kultury RUHR.2010 („Wandel durch Kultur, Kultur durch Wandel“)
Marseille
Manchester – Gay village • Město Manchester ležící v severozápadní Anglii patří mezi tzv. staré průmyslové regiony, což jsou problémové regiony se silnou průmyslovou tradicí a ekonomickým růstem v minulosti. Manchester vsadil na regeneraci prostřednictvím kultury a rozvoje cestovního ruchu a v roce 2008 (bohužel neúspěšně) kandidoval na titul Evropské hlavní město kultury. Součástí rozvojové strategie byla i kampaň, která odstartovala v roce 1999 a jejímž cílem bylo vytvořit image Manchesteru jako gay friendly destinace. Tato iniciativa měla hladký průběh, v Manchesteru vždy žila početná skupina gayů, kteří se lokalizovali v oblasti Canal Street a kteří zde provozovali vlastní kavárny, bary, restaurace a knihkupectví. Ve městě panovala kosmopolitní atmosféra, tudíž ani „straight“ obyvatelé neměli zábrany do gay village vstoupit.
Manchester Gay Village • Marketingová kampaň byla zacílená především na USA, jelikož mezi Manchesterem a USA létala přímá letecká linka. Město Manchester se stalo členem International Gay and Lesbian Association, organizace BTA Gay and Lesbian Travel Exchange, organizovalo press tripy pro novináře, prezentace pro cestovní kanceláře, vydalo brožury obsahující seznamy gay friendly hotelů, restaurací, obchodů, divadel, založilo organizaci Village Bussines Association, která se rozšířila i do dalších anglických měst (Londýn, Brighton, Newcastle, celé Skotsko). Nejviditelnějším úspěchem queer strategie bylo natáčení seriálu Queer as Folk. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že místní se začali stávat atrakcí cestovního ruchu, genius loci se postupně vytrácí a zakladatelé gay village se stěhují do klidnějších lokalit, kde není tak přeexponovaný cestovní ruch.
Manchester Gay Village
Stěžejní předpoklady pro revitalizaci • Aktéři, governance, networks, silné kreativní osobnosti • Majetkové poměry • Entrepreneurial turn • City marketing
• Ostrava ???
