PROVOZOVATELÉ KULTURY V PRAZE

STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 130 02 Praha 3

PROVOZOVATELÉ KULTURY V PRAZE Závěrečná zpráva z výzkumu

pro Magistrát hl. m. Prahy Únor 2006

Obsah I. ÚVOD ………………………………………………………………………………… 3 II. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ………………………………………………………………... 4 III. ANALYTICKÁ ČÁST …………………………………………………………….. 7

1. Názory na systém řízení a financování kultury v Praze ................................ 7 1.1. Celkové hodnocení vývoje v kulturní oblasti .........................………............................... 7 1.2. Hodnocení vybraných orgánů a institucí ......................................…………..................... 8 1.3. Využívání a hodnocení významu jednotlivých zdrojů financování .........………........... 9 1.4. Představy o proporcích financování z různých zdrojů .........................………............. 12

2. Názory na transformaci příspěvkových organizací v oblasti kultury v Praze 2.1. Přijetí transformace ..........................................................................................………..... 14 2.2. Způsob a rychlost transformace .................................................................……….......... 18

3. Názory na grantový systém a hodnocení jeho změn v Praze ....................... 21 3.1. Vnímání grantového systému a jeho atributů ...............………....................................... 21 3.2. Očekávané přínosy změn grantového systému ...............………..................................... 24 3.3. Souhlas se stávajícími podmínkami poskytování grantů ......……….............................. 26 3.4. Důležitost kritérií při přidělování grantů .................................………............................ 28 3.5. Zkušenosti s žádostmi o granty ...................................................………........................... 30

4. Financování jednotlivých druhů kultury v Praze a jejich potenciál ......... 36 4.1. Úroveň zafinancování různých oblasti kultury .....................................………............... 36 4.2. Hodnocení možností vybraných oblastí .................................................………............... 44 4.3. Názory na možnosti šíření amatérského a pouličního umění ............………................. 48 4.4. Názory na postavení kultury v centru a okrajových částech měst ......……….............. 52

5. Sebereflexe provozovatelů kultury ................................................................ 53 5.1. Hodnocení podmínek provozovatelů v oblasti kultury a umění ................………........ 53 5.2. Hodnocení podmínek pro vlastní aktivity v oblasti kultury a umění .....………........... 54 5.3. Silné a slabé stránky provozování kulturních a uměleckých aktivit .............….…....... 57

IV. PŘÍLOHY Číselník Výpisy otevřených otázek Přepisy rozhovorů Zdroj: STEM pro Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

2

I. ÚVOD Závěrečná zpráva „Provozovatelé kultury v hlavním městě“ pro Odbor kultury památkové péče a cestovního ruchu MHMP navazuje obsahově na výzkumy provedené v minulých dvou letech, které byly věnované oblasti kultury. Jednalo se o šetření „Kulturní zájmy a potřeby obyvatel hlavního města Prahy“ (2004) a „Výdaje na kulturu v Praze“ (2005). Rozhovory s provozovateli proběhly v prosinci 2005 a první polovině ledna 2006. Dotazníkové šetření se zaměřilo na zjištění názorů a postojů provozovatelů kulturních zařízení v Praze na otázky financování a provozování kultury v hlavním městě. Významná pozornost je věnována otázkám grantového systému a transformace v oblasti kultury. Výzkumu se zúčastnilo 150 respondentů zastupujících provozovatele v různých oborech umělecké činnosti. Ve výběru jsou zahrnuty také jednotlivé hlavní formy financování jednotlivých subjektů (příspěvkové organizace, granty, spolupořadatelství). Šetření bylo doplněno pořízením krátkého rozhovoru s vybranými dvěma desítkami respondentů, které navazovalo na provedený rozhovor k dotazníku. Vedle upřesnění problematiky transformace a grantového systému se věnovalo kulturní politice a spolupráci provozovatelů s hlavním městem. Anonymizované přepisy rozhovorů jsou součástí přílohy, stejně jako dotazník s přehledem všech zjištěných údajů a výpisy otevřených otázek.

Zdroj: STEM pro Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

3

II. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ •

Polistopadový vývoj v kulturní sféře je v hlavním městě hodnocen pozitivně. Čistě negativní pocity má jen minimum provozovatelů. Do budoucna hledí lidé, kteří pečují o provozování kulturních aktivit v Praze, nejčastěji s optimismem. Polovina si myslí, že situace v oblasti kultury se zlepší, třetina si myslí, že zůstane stejná a jen necelá pětina očekává zhoršení.

•

Většina provozovatelů kultury v Praze pokládá transformaci divadelních příspěvkových organizací ve vlastnictví Prahy za systémově správné řešení. S jejich přeměnou na nové právní subjekty souhlasí dvě pětiny dotázaných, proti je jen čtvrtina. Více jak polovina provozovatelů v oblasti kultury vnímá transformaci divadel jako nutný předpoklad pro dosažení rovných podmínek všech divadelních provozovatelů v Praze (56% : 34%).

•

Hodnocení a očekávání spojená s transformací jsou rozmanitá. Podstatným zjištěním je, že většina provozovatelů se domnívá, že transformace divadelních příspěvkových organizací neohrožuje budoucnost divadelní kultury v Praze (65% : 27%). Většina provozovatelů současně očekává, že transformace příspěvkových organizací zprůhlední financování kultury v Praze (56% : 31%). Neexistuje však shoda na tom, zda by se transformace měla týkat jen divadel, nebo i dalších kulturních institucí, jako například muzea, galerie a hvězdárny (42% souhlasí a 49% nesouhlasí).

•

Za nejvhodnější formu pro transformaci divadelních příspěvkových organizací pokládají pražští provozovatelé kultury obecně prospěšnou společnost (53%). Ve hře je také forma společnosti s ručením omezeným (21%). Jako nevhodná se jeví forma akciové společnosti a téměř třetina nemá v této otázce jasno nebo transformaci divadelních organizací, které spravuje město, odmítá.

•

Podpora, resp. financování kulturní a umělecké činnosti, je vnímána jako složitý problém. Téměř všichni provozovatelé (83%) v této oblasti souhlasí s tím, že vytvoření modelu financování, který by vyhovoval všem zástupcům odborné kulturní veřejnosti v hlavním městě, se těžko podaří vytvořit. Rozdělování peněz pomocí grantů je přitom většinou (78%) považováno za relativně nejspravedlivější formu financování kulturní a umělecké činnosti, které má Praha k dispozici.

•

•

•

•


4

•

Ve vztahu ke klíčové otázce, kdo má udělování grantů určovat, převažuje většinou (63%) názor, že právo konečného rozhodnutí o udělení či neudělení grantu by měla mít přímo grantová komise bez možnosti změny Radou či Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Na druhou stranu téměř dvě pětiny provozovatelů se domnívají, že konečné právo a odpovědnost rozhodnutí leží na Radě či Zastupitelstvu.

•

Některé změny, ke kterým došlo v grantovém kole pro rok 2006, byly kladně hodnoceny, jiné svůj účel dle názoru provozovatelů nesplnily. Jednoznačný souhlas a přínos je patrný v souvislosti s větším zapojením odborníků do práce grantové komise. Za největší přednost provedených změn ho pokládá 85% dotázaných. Tři čtvrtiny provozovatelů v oblasti kultury také od změn očekává zprůhlednění výběrových kritérií při udělování grantů (75% souhlasí : 8% nesouhlasí) a více než polovina si myslí, že přinesou zvýšení důvěry v rozhodovací procesy grantových řízení (52% : 38%). Největší část (49%) respondentů se současně domnívá, že změny v grantovém systému zprůhlední financování kulturní a umělecké činnosti v Praze. Nesouhlasí čtvrtina a čtvrtina není zároveň schopna otázku posoudit.

•

Kritičtější postoj je vidět v posouzení rovných příležitostí pro žadatele o grant, kdy mírně převažují dotázaní, kteří se domnívají, že změny nepřinesly rovnou šanci všem kvalitním projektům bez ohledu na druh umění (47% : 41%). Navzdory řadě příznivých momentů je celkové hodnocení spíše kritické. Mezi provozovateli v Praze totiž převažuje názor, že dosavadní změny grantového systému jsou nedostatečné a je nutné připravit systém nový (56% : 31%).

•

Za důležitá kritéria pro správu a financování kultury pokládají provozovatelé druh umění (64%), formu pořádání z hlediska dělení na „živou a neživou“ produkci (57%) a statut provozovatele s ohledem na to, zda se jedná o profesionální či amatérskou činnost (54%). Za méně důležitý je považováno dělení na způsob prezentace, tj. zda se jedná o klasické, resp. tradiční či netradiční, popř. experimentální umění (45%). Nejmenší důležitost je přisuzována tomu, kde se kulturní aktivity provozují.

•

Pokud vezmeme přímo kritéria hodnocení, podle kterých rozhodují grantové komise o přidělení grantů, je u většiny na prvním místě jasně umělecká a kulturní hodnota obsahu projektu (80%). Ostatní nabídnutá kritéria jsou výrazně méně významná.

•

•

•

•


5

•

Postavení amatérského umění, resp. jeho možnosti, nejsou podle poloviny provozovatelů dostatečné. Druhá polovina si naopak myslí, že amatérští umělci mají v případě zájmu dostatek příležitostí v Praze vystupovat či vystavovat svoje díla.

•

Pouliční umění je mezi představiteli kulturní obce vnímáno kladně a osm z deseti se pokládá za zastánce různých druhů umění provozovaných na ulicích či veřejných prostranstvích. Podle naprosté většiny (88%) dotázaných by jeho provozování měly mít na starosti úřady jednotlivých městských částí.

•

V porovnání s tím, jaké byly podmínky pro realizaci kulturních akcí v Praze před pěti lety, došlo podle třetiny respondentů v současnosti ke zlepšení, nejvíce provozovatelů má za to, že podmínky zůstaly stejné a jen pětina si myslí, že se zhoršily. Podobně tomu je i v případě hodnocení vlastní situace, tedy předpokladů pro své aktivity v oblasti kultury.

•

Konkrétní aspekty, ve kterých došlo v posledních letech ke zlepšení, se týkají zájmu veřejnosti, kde zlepšení zaznamenalo 79%, a vybavení, technickém zázemí pro jejich činnost (58%). U většiny dalších hledisek je nejčastějším hodnocením, že konkrétní podmínky zůstaly stejné a pokud se změnily, tak spíše nastalo zlepšení. Nejbolavějším místem se jeví administrativa a byrokracie spojená s činností jejich organizace, kde 46% uvádí, že za posledních pět let došlo ke zhoršení. Jednoznačně není vnímána ani situace v souvislosti s finančním zajištěním činnosti, kde je poměr zlepšení versus zhoršení relativně těsný - 33% : 25%.

•

Jako své silné stránky nejčastěji uvádějí provozovatelé zaměření na specifickou cílovou skupinu, kvalitu, originalitu, mezinárodní charakter své činnosti.

•

V budoucnu svou příležitost shledávají provozovatelé kultury v Praze v náplni činnosti, kterou vykonávají, v programech, které nabízejí, v inovacích a schopnosti dalšího rozvoje i v originalitě nabízených aktivit. V blízkém horizontu si také uvědomují důležitost oslovení diváků, o které stojí.

•

Problémy s financováním a nedostatek prostředků pro svou činnost vnímá jako slabou stránku a ohrožení své činnosti jednoznačná většina zástupců provozovatelů kultury v Praze. Tyto potíže s finančním zajištěním uměleckých aktivit vidí respondenti v několika rovinách. Zásadním nedostatkem je neúspěšný fundraising, s čímž souvisí malá možnost oslovení vhodných sponzorů ze soukromé sféry.


6

III. ANALYTICKÁ ČÁST 1. Názory na systém řízení a financování kultury v Praze 1.1 . Celkové hodnocení vývoje v kulturní oblasti Polistopadový vývoj v kulturní sféře je v hlavním městě hodnocen pozitivně. Čistě negativní pocity má jen minimum provozovatelů. Většina (61 %) vnímá vývoj se smíšenými pocity, více než třetina (35 %) pociťuje uspokojení. "Zamyslíte-li se nad vývojem v oblasti kultury v Praze v posledních patnácti letech, tj. od listopadu 1989, pociťujete Vy osobně:" 3

1

5 30

61

velmi výrazné uspokojení převažující nespokojenost

dostatečné uspokojení velmi výraznou nespokojenost

smíšené pocity, dobré i špatné

Pramen: STEM, 150 respondentů

Do budoucna hledí lidé, kteří se „starají“ o provozování kulturních aktivit v Praze nejčastěji s optimismem. Polovina si myslí, že situace v oblasti kultury se zlepší, třetina si myslí, že zůstane stejná a jen necelá pětina očekává zhoršení. "Jak vidíte situaci v oblasti kultury v Praze do budoucna? Myslíte si, že ve srovnání se současnou situací bude lepší, horší nebo zůstane stejná?" 18 48 34

lepší

zůstane stejná

horší


Jako ilustrativní je možno doložit autentický výrok: „Jsem naplněn//a optimismem, nechci říci, že naivním, ale myslím si, že jsme na stopě změny, která bude pozitivní, protože si myslím, že ten kreativní prostor je dneska téměř jediný prostor, který máme k dispozici.“ Zdroj: STEM pro Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

7

1.2 . Hodnocení vybraných orgánů a institucí Hodnocení jednotlivých institucí státní správy a samosprávy, se kterými se provozovatelé setkávají, vyznívá poměrně příznivě. Nejlepší „skóre“ mají městské části a příslušné odbory kultury (59% „velmi dobré + dobré“ zkušenosti : 21% „špatné + zcela špatné“ zkušenosti), dále Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP (50% : 22%), Ministerstvo kultury (52% 27%), Státní fond kultury, se kterým většina provozovatelů nemá zkušenosti (21% : 11%), a nakonec grantové komise MHMP (54% : 32%). I u nich ale výrazně převažují dobré zkušenosti, nad špatnými. "Jaké máte v posledním roce převažující zkušenosti s následujícími institucemi?" 0%

40%

24

Městské části Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

30

Grantové komise MHMP

17

37

Ministerstvo kultury

15

spíše dobré

spíše špatné

6

37

15

60%

35

20

Státní fond kultury

velmi dobré

20%

8 3

zcela špatné

80%

14

15

7

7

20

28

22

22

100%

12

5

12

21

68

nemá zkušenost, nedokáže posoudit


Analýza kvalitativní části ukázala, že zkušenosti s jednotlivými institucemi včetně Magistrátu HMP jsou velmi individuální. Poměrně často je zastoupen názor, že „ve srovnání se všemi dalšími institucemi poskytujícími podporu kultuře u nás, je Magistrát hlavního města Prahy ten nejlepší. To je bez diskuse.“

Praha je ve srovnání s ostatními centrálními orgány poměrně štědrá ve finančních dotacích a sami provozovatelé to reflektují a nabádají k jejich ekonomickému vynakládání: „Ty prostředky mohou být dostatečné, budou-li účelně vynakládány tak, jak bych si já představoval.“ Na druhou stranu se podle dotázaných dají najít ještě jiné způsoby, jak by Praha mohla zprostředkovat například informačním systémem lepší přístup pražským provozovatelům i k dalším finančním zdrojům. Zdroj: STEM pro Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

8

Kvalitativní část výzkumu se dotkla také problematiky kulturní politiky hlavního města. Jak z rozhovorů vyplývá, je zde zastoupeno několik postojů k této otázce. Jeden z nich se váže k absenci kulturní politiky města: „Kulturní politika jako všeobecně přijatý dokument, který by měl být osou při dalším rozhodování a směřování, v současné době v Praze neexistuje. V minulosti byly vytvořeny různé dokumenty, které ho v různé formě nahrazovaly, nebo se do jisté míry tomu podobaly.“ Další moment reflektuje probíhající změny, jehož součástí je právě proces jeho tvorby. Současně je patrné, že tzv. „ještě není vyhráno“. „V této chvíli je to takový stav, který je velmi složitý. Je to situace, která na jednu stranu je krizová, na druhou stranu ta krize vyplývá z kroků, které to město učinilo a které učinilo správným směrem. Takže jde vlastně o to, aby ten proces, který byl započat, nebyl tou současnou krizí znehodnocen a aby vývoj nešel někam jinam, než je potřeba.“ Provozovatelé vnímají jak otevřenost, tak strach z nového. Volají po vyváženosti kulturní politiky a projevují obavy, aby snaha po změně a volání po novém nepřešlo do nějakého extrému: „Mám trošku pocit, že tam je teď vůle podporovat spíš alternativní nebo jinou, než klasickou formu kultury. Myslím si, že Praha, pokud bude pokračovat v této tendenci, tak přijde o část kultury, za kterou sem jezdí lidé z celého světa a která naší metropoli vůbec nejlépe reprezentuje všude po světě.“


9

1.3 . Využívání a hodnocení významu jednotlivých zdrojů financování Z hlediska četnosti využívání většina oslovených provozovatelů v oblasti kultury využívá sponzorské dary, vlastní zdroje, zisky (čtyři pětiny z nich). Většina provozovatelů v kultuře také využívá granty. Nejčastěji granty hlavního města (dvě třetiny z nich), dále granty ministerstva kultury (polovina) ale i granty městských částí (dvě pětiny) a nejméně pak granty státního fondu kultury (pětina). Další zdroje financování již nevyužívá většina provozovatelů v této oblasti. Viz přehled v následující tabulce. Využívání jednotlivých zdrojů financování v umělecké činnosti sponzorské dary

80

20

vlastní zisk, zdroje

79

21

67

granty hl.m. Prahy

33

48

granty ministerstva

52

granty městských částí

39

61

členské příspěvky

37

63

nadace, fondy specializované na danou uměleckou oblast v ČR

36

64

zahraniční zastoupení a kulturní střediska

34

66

spolupořadatelství HMP

33

67

21

spolupořadatelství městských částí

79

19

granty státního fondu kultury

81

příspěvky hl.m. Prahy příspěvkovým organizacím

17

83

mezinárodní nadace a fondy

17

83

finanční prostředky EU

13

87

0%

20%

ano

ne

40%

60%

80%

100%

Pramen: STEM, 150 respondentů Zdroj: STEM pro Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

10

Pohled na to, jaký mají jednotlivé zdroje pro pražské provozovatele v oblasti kultury význam, ale přináší jiný obrázek. Jako zcela zásadní formu financování, bez které by jednotliví provozovatelé nemohli své aktivity v oblasti kultury vykonávat vůbec, jsou granty, a to především granty hlavního města Prahy (granty celkem uvádějí více jak dvě pětiny z nich). Za existenční zdroj pokládá pětina provozovatelů to, na co si sama vydělá, tj. vlastní zisk. Pro část provozovatelů jsou to dále vzhledem k jejich charakteru buď příspěvky Prahy či její spolupořadatelství. Zásadní - klíčová forma financování pro danou organizaci 0

20

40

60

28

granty hl.m. Prahy

19

vlastní zisk, zdroje granty ministerstva kultury

10

příspěvky hl.m. Prahy příspěvkovým organizacím

10

spolupořadatelství hl.m. Prahy

7

sponzorské dary

7

členské příspěvky, vklady

5

granty městských částí

5

nadace, fondy specializované na danou uměleckou oblast v ČR

1

finanční prostředky EU

1

zahraniční zastoupení a kulturní střediska

1

něco jiného

%

6


V této souvislosti se v rozhovorech opakovaně zmiňovaly „evropské peníze“, které zůstávají s ohledem na složitost jejich získání nevyužity: „Takže se dá dosáhnout na peníze, které jsou často poměrně veliké. Do jisté míry nemůžu obviňovat Evropskou unii z byrokratičnosti, protože nabízejí poměrně velký ekonomický potenciál, na druhé straně je pravda, že ty žádosti Evropské unie by se měly zjednodušit.“


11

1.4 . Představy o proporcích financování z různých zdrojů Provozovatelé kultury v hlavním městě se domnívají, že jejich oblast by měla být financována především ze zdrojů státu, města či městských částí. Dvě pětiny respondentů se domnívají, že stát by měl financovat více než polovinu, téměř polovina očekává nějaký příspěvek od státu, města či obce v rozsahu 25% - 50%. Ostatní zdroje, jako například vstupné a sponzorské dary, hrají obecně menší roli a dle většiny provozovatelů v hlavním městě by neměly přesáhnout 25% podíl. V případě výnosů z vlastního podnikání či peněz ze soukromých nadací či fondů se téměř třetina dotázaných domnívá, že by se tyto zdroje neměly podílet na financování kultury vůbec. Pokud se zaměříme detailně na veřejné zdroje, tak klíčovým „mecenášem“ je hlavní město Praha. Pětina provozovatelů míní, že na kulturu v Praze by mělo město přispívat více než 50%. Polovina respondentů se domnívá, že Praha by měla financovat 25 - 50 % kulturních aktivit v Praze. U ostatních veřejných zdrojů převažuje názor, že jejich příspěvek by měl být nižší než 25%. U Ministerstva kultury ČR takto soudí tři pětiny provozovatelů a u městských částí a Státního fondu kultury čtyři pětiny dotázaných.

Proporce financování z různých zdrojů Stát, město, městské 3 části

11

45

15

Vstupné

Soukromé nadace a fondy

15

77

68

31 0%

1

11

29

Výnosy z vlastního podnikání

9

68

11

Sponzorské dary

32

0

59

20%

40%

neměl by se podílet

do 25%

60%

26-50%

0

7 80%

51-75%

21 100%

76-100%



12

Proporce financování od státní správy a samosprávy

Hlavní město Praha 3

25

7

Miniterstvo kultury ČR

50

55

67

18

Státní fond kultury

0%

62

20%

neměl by se podílet

8

37

11

Městské části v Praze

14

40%

do 25%

60%

26-50%

80%

51-75%

01

22

0

19

01

100%

76-100%



13

2. Názory na transformaci příspěvkových organizací v oblasti kultury v Praze 2.1. Přijetí transformace Většina provozovatelů kultury v Praze pokládá transformaci divadelních příspěvkových organizací ve vlastnictví Prahy za systémově správné řešení. S jejich přeměnou na nové právní subjekty souhlasí dvě pětiny dotázaných, proti je jen čtvrtina (poměr 63% : 25%). Více jak polovina provozovatelů v oblasti kultury vnímá transformaci divadel jako nutný předpoklad pro dosažení rovných podmínek všech divadelních provozovatelů v Praze (56% : 34%). Provozovatelé se ale už neshodnou na tom, zda hlavním důvodem transformace v oblasti divadel je snaha hlavního města dosáhnout úspor ve výdajích na kulturu. Souhlas i nesouhlas vyjádřily stejně velké skupiny dotázaných (44% : 46%). Názory na přijetí transformace divadel 0%

20%

Transformace divadelních příspěvkových organizací ve vlastnictví Prahy na nové právní subjekty je systémově správné řešení.

29

Transformace divadelných příspěvkových organizací je nutným předpokladem pro dosažení rovných podmínek provozovatelů divadel v Praze.

Jediným důvodem transformace divadelních příspěvkových organizací je snaha hl.m. Prahy dosáhnout úspor ve výdajích na kulturu.

zcela souhlasím

spíše souhlasím

40%

34

27

16

60%

22

28

28

spíše nesouhlasím

80%

23

30

100%

3 12

11 11

16

zcela nesouhlasím

10

neví



14

Přes všeobecný souhlas s nezbytností transformace příspěvkových organizací v oblasti kultury je celá záležitost považována za velmi spletitý problém. Za klíčovou věc, kterou se dotazník nezabýval, je zasazení transformace do celkového kontextu politicko-ekonomické situace v České republice. Respondenti poukazují na to, že:

„Problémem je to, že prostě zatím máme obecně zastaralou legislativu upravující jejich činnost, a v tom Praha nemůže být ostrovem ve zbytku republiky.“ „Šíře aspektů transformace příspěvkových organizací je daleko větší, než bylo ve formuláři … Je to i princip stanovení správních rad a vstup města do toho a podílu jednotlivých veřejných a státních institucí.“ Provozovatelé, kteří mají o složitosti celé problematiky povědomí, si uvědomují, že tento proces není pro Prahu jednoduchý: „Kdyby Praha chtěla být nějakým iniciátorem, tak musí být iniciátorem poměrně radikálních zákonných změn, ale nejenom změn statutárních, také samozřejmě změn třeba daňových nebo změn, které můžou zasáhnout do zákoníku práce a řady dalších norem.“ Jak se ukázalo v rozhovorech s respondenty, není dosažení úspor alespoň v krátkodobém horizontu považováno za hlavní motiv transformace. Naopak je jasné, že se jedná svým způsobem o „investici“ do zprůhlednění stávajícího systému: „Ta transformace jako taková nemůže být provedena v rámci daného rozpočtu: ten rozpočet musí být navýšen právě o tu změnu, která stojí peníze.“

Výsledné zprůhlednění a nastavení rovných podmínek bude svým způsobem pro oblast kultury dalším zlomovým momentem: „Důsledkem může být opravdu transparentnost. Zcela jasná kritéria, kterými se bude hodnotit úspěšnost a neúspěšnost dané instituce. Tím nemusí být jenom finanční kritérium nebo počet diváků. Samozřejmě existuje cosi jako kulturní dědictví, které se musí držet. Ale myslím si, že rovnost příležitostí na poli kultury je věc neznámá. V tomto bude strašně fajn, když Praha bude první“.

Hodnocení a očekávání spojená s transformací jsou rozmanitá. Důležité je je, že většina provozovatelů se domnívá, že transformace divadelních příspěvkových organizací neohrožuje budoucnost divadelní kultury v Praze (65% : 27%). Jasná většina si také myslí, že je správné, že v první etapě transformace zůstal zachován přímý vliv města jako spoluzakladatele nových právních subjektů (65% : 25%). Většina provozovatelů současně očekává, že transformace příspěvkových organizací zprůhlední financování kultury v Praze. Neexistuje však shoda na tom, zda by se transformace měla týkat jen divadel či dalších kulturních institucí, jako například muzeí, galerií a hvězdáren (42 % souhlasí a 49 % nesouhlasí). Podobně není jisté, zda transformací divadelních příspěvkových organizací získají divadla nezávislost na hlavním městě (48 % souhlasí a 43 % nesouhlasí).


15

Provozovatelé také hodnotili dosud probíhající transformaci příspěvkových organizací ve vlastnictví města. Přestože asi pětina nedokázala posoudit, zda probíhá příliš pomalu či nikoliv, převážil kritický názor (48% : 34%).

Hodnocení průběhu a dopadů transformace 0%

20%

Je správné, že v první etapě transformace zůstal zachován přímý vliv města jako spoluzakladatele nových právních subjektů

25

Transformace příspěvkových organizací zprůhlední financování kultury v Praze

29

Transfromace příspěvkových organizací ve vlastnictví hl.m. Prahy probíhá příliš pomalu

21

Transformací divadelních příspěvkových organizací získají divadla nezávislost na hl.m. Praze

13

Transformace by se měla týkat nejen divadel, ale i dalších kulturních institucí (např. muzeí, galerií, hvězdáren)

Transformace divadelních příspěvkových organizací ohrožuje budoucnost divadelní kultury v Praze

zcela souhlasím

spíše souhlasím

60%

40

19

24

35


4 10

10

13

18

11 9

29

30

100%

12

32

26

20

80%

21

27

27

16

7

40%

20

35

zcela nesouhlasím

9

8

neví



16

Pro doplnění nejrůznějších pohledů na transformaci divadelních příspěvkových organizací byla položena pocitová otázka ve vztahu k této problematice. Dotázaní si měli vybrat, které z nabízených slovních spojení podle nich nejlépe vyjadřuje celkový dojem, který z transformace mají. Ze tří pozitivních a tří negativních asociací vybrali na prvních třech místech dvě kladné a jednu zápornou. Nejčastěji se jim transformace příspěvkových divadel spojuje se svobodou rozhodování a pravomocemi (třetina) a s rovnoprávnými podmínkami (pětina). Na druhou stranu pětina pociťuje problém nejistoty financování. "Které z uváděných slovních spojení Vám osobně nejlépe charakterizuje transformaci divadelních příspěvkových organizací v Praze?"

0

20

svoboda rozhodování a pravomocí

34 21

nejistota financování

19

rovnoprávné podmínky jistota financování na určité období

10

pokračující závislost na hl.m. Praze zásadní ohrožení neví

40

%

7 3 6 Pramen: STEM, 150 respondentů


17

2.2. Způsob a rychlost transformace Za nejvhodnější formu pro transformaci divadelních příspěvkových organizací pokládají pražští provozovatelé kultury obecně prospěšnou společnost (53%). Ve hře je také forma společnosti s ručením omezeným (21%). Jako nevhodná se jeví forma akciové společnosti. Téměř třetina nemá v této otázce jasno, nebo transformaci divadelních organizací, které spravuje město, odmítá.

"Kterou z právních forem transformace divadelních příspěvkových organizací považujete Vy osobně za nejvhodnější ?"

14

8 4

53 21

obecně prospěšnou společnost společnost s ručením omezeným akciovou společnost nechce transformaci neví Pramen: STEM, 150 respondentů

V obecné rovině lze říci, že pokud většinově není transformace mezi provozovateli kultury u jednotlivých subjektů odmítána, mělo k ní dojít co nejdříve. Výrazné odmítnutí transformace je patrné v případě Městské knihovny (proti 59% : pro 30%), Muzea hl. města Prahy (59% : 32 %) a NKP Vyšehradu (59 % : 30%). Pokud jde o Galerii hl. města Prahy (41% : 49%) a Hvězdárnu a planetárium HMP (43% : 47%), nepanuje mezi provozovateli shoda. Odpor proti transformaci dalších subjektů už není tak výrazný. Na pováženou je ovšem situace v případě Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK, Pražské informační služby a dvou divadel (Minor a divadlo na Vinohradech), kde se změnou vlastnictví nesouhlasí až třetina provozovatelů. U ostatních divadel velmi výrazně převažuje názor, že by měly být transformovány (v rozmezí 70% - 75%), a to většinou co nejdříve.


18

"Nyní Vám budu číst názvy příspěvkových organizací ve vlastnictví hlavního města Prahy a Vy mi, prosím, řekněte, zda vůbec a pokud ano, jak brzy, by měly podle Vašeho názoru být tyto organizace trasformovány v nové právní subjekty." 0%

20%

40%

Studio Ypsilon

60%

54

Hudební divadlo Karlín

52 48

80%

100%

21

14

11

24

14

10

15

11

20

15

11

55

18

16

11

Divadlo pod Palmovkou

52

21

16

11

Divadlo v Dlouhé

50

19

19

12

Městská divadla pražská, tj. divadlo ABC a divadlo Rokoko

51

19

19

11

Divadlo na Zábradlí

26 54

Divadlo Spejbla a Hurvínka Švandovo divadlo

45

Divadlo na Vinohradech

18

41

PIS (Pražská informační služba)

19

33

Minor (dětské divadlo)

23

21

Galerie hlavního města Prahy

24

17

Národní kulturní památka Vyšehrad

20

10

Muzeum hlavního města Prahy

18

14

Městská knihovna

16

ano, ale později

28

26

Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy

ano, co nejdříve

28

29

29

Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK

27

14

32

10 12 10 13

47 49 59

9 10 11

59 59

ne, vůbec netransformovat

9 11

neví



19

Proces transformace, který běží už řadu let, sleduje řada zainteresovaných kriticky jako jakýsi „pilotní projekt“, který se dostává do velmi obtížných situací, ale jeho nastartování bylo správné:

„Tak jsme byli zvědavi, jak s tím budou nakládat ta čtyři divadla, která se rozhodla, že do toho vstoupí. Tak je průběžně sledujeme, jak se to vyvíjí, a je to zatím takový podivný bastard. … Myslím si, že se dostala mnohokrát do krize (divadla) a myslím si, že to právě je ten neduh, který s sebou nese transformace, že se ostatní divadla obávala přejít na tuto nezávislou činnost. Mohla by být trochu suverénnější (divadla), na druhou stranu by ztratila finanční zdroj těch příspěvkových organizací. … Je to neduh politické akcelerace. Jakési rozhodnutí přišlo, a vlastně spíše to bylo formální, teoretické vyústění, ale v praxi vlastně nastala spousta nedorozumění. Což v tom inkubačním období je asi správně. Já jsem přesvědčen/a, že to tak má být.“ Zaznívají názory, že navzdory problematičnosti izolovanosti procesu transformace ve vztahu k celé ČR, má celá transformace mnohaleté zpoždění:

„Měla začít (transformace) někdy v roce 1993 – 1994. V zásadě zavedení změny obecně se vždy brání privilegovaná skupina řekněme ředitelů divadel, kteří se toho bojí, a nebyla politická síla, která by to za těch posledních let byla schopna změnit.“ Oproti tomu pokládá část provozovatelů transformace příspěvkových organizací v Praze bez významných kroků celostátních za neproveditelnou, popř. u některých organizací realizovatelnou jen ve velmi omezené míře:

„Protože jejich činnost (příspěvkových organizací), jejich odměňování atd. je upraveno tolika spletitými legislativními normami, které je potřeba nejdříve rozplést, všechny změnit, a až potom je ta transformace možná. Praha samozřejmě může, a také to učinila tam, kde se jedná třeba o autorské divadlo nebo divadlo, které je schopno takové transformace, tu transformaci provést a také již byla provedena. .... Ale instituce, jako třeba městská galerie nebo symfonický orchestr FOK, divadlo Na Vinohradech, to jsou tak velké subjekty a tak specifické, že tam buď ta transformace bude jenom omezená anebo se bude muset provést skutečně v celostátním rámci, protože třeba je nemyslitelné, abychom v Praze měli transformovaný symfonický orchestr FOK a netransformovanou Českou filharmonii, která je vlastně identickou hudební institucí, akorát ji provozuje ne město, ale Ministerstvo kultury. Že vezmeme prostě divadlo na Vinohradech nebo orchestr FOK, uděláme z nich akciovku, která o sebe se sama postará v dnešním legislativním a daňovém prostředí - to bychom ty organizace zavraždili.“


20

3. Názory na grantový systém a hodnocení jeho změn v Praze 3.1. Vnímání grantového systému a jeho atributů Podpora, resp. financování kulturní a umělecké činnosti, je vnímána jako složitý problém. Téměř všichni provozovatelé (83%) v této oblasti souhlasí s tím, že vytvoření modelu financování, který by vyhovoval všem zástupcům odborné kulturní veřejnosti v hlavním městě, se těžko podaří vytvořit. Rozdělování peněz pomocí grantů je přitom většinou (78%) považováno za relativně nejspravedlivější formu financování kulturní a umělecké činnosti, které má Praha k dispozici. (Viz graf na následující stránce.) Mnozí provozovatelé si uvědomují vzájemnou provázanost řešení grantového systému a procesu transformace:

„Já si myslím, že základem bude vytvoření tak širokého podpůrného a grantového systému, který umožní žadatelům se v průběhu jistých cyklů se svými projekty ucházet o adekvátní dotace, s tím, že si tyto projekty budou muset obhajovat. Tento systém vnitřní konkurence, která musí nastat, se musí nastavit. To lze nastavit až tehdy, když se zruší ty posttotalitní systémy patronace typu příspěvkových organizací.“ Stávající situace je pojímána provozovateli jako přechodné období:

„Ta definitivní podoba bude zase fungovat jenom určitou dobu, protože zejména transformace příspěvkových organizací zřejmě povede k nějakým radikálním změnám platového systému. Zejména dojde k vytvoření nějakého grantového systému, ve kterém se budou ucházet o grant velké příspěvkové organizace.“ Stejně jako v případě transformace příspěvkových organizací je patrné, že grantový systém v Praze není provázaný na vyšší úroveň, ale jeho rozsah a autonomie je vnímána kladně: „Je velmi obtížné vytvářet ten grantový systém mimo kontext, a to především mimo kontext kultury hl.m. Prahy a celé republiky, to znamená mimo kontext vazby grantového systému hl. m. Prahy na grantový systém ministerstva kultury. Tam je zatím obrovská hluboká propast, kde ten grantový systém, aspoň co se týče rozsahu a finančních zdrojů v případě hl. m. Prahy, je mnohem dál, než ten grantový systém Ministerstva kultury. A samozřejmě pak ta disproporce je velká, protože spousta národních institucí, které podporuje Ministerstvo kultury, sídlí zároveň v hl. městě. …Komunikace mezi hl. městem a Ministerstvem kultury prakticky neexistuje, nebo je minimální a nemá stanovena žádná pravidla … Nejsou vzájemně propojeny. ... Je obtížné jiný formulář s jinými kritérii vyplňovat na ministerstvu a jiný formulář s jinými kritérii na jednotlivých krajských úřadech.“


21

Ve vztahu ke klíčové otázce, kdo má udělování grantů určovat, převažuje názor (63%), že právo konečného rozhodnutí o udělení či neudělení grantu by měla mít přímo grantová komise bez možnosti změny Radou či Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Na druhou stranu téměř dvě pětiny provozovatelů se domnívají, že konečné právo a odpovědnost rozhodnutí leží na radě či zastupitelstvu.

Vnímání grantového systému a jeho atributů Model finanční podpory kulturní a umělecké činnosti, který by vyhovoval všem zástupcům odborné kulturní veřejnosti v Praze, se těžko podaří vytvořit

48

Právo konečného rozhodnutí o udělení či neudělení grantu by měla mít přímo grantová komise bez možnosti změny rozhodnutí Radou či Zastupitelstvem hl.m. Prahy

35

Grantový systém je relativně nejspravedlivější forma financování kulturní a umělecké činnosti z prostředků hl.m. Prahy

29

0% zcela souhlasím

spíše souhlasím

20%

35

28

13 4

24

49

40%


13

20

60%

80%

2

100%

zcela nesouhlasím


Zdaleka ne všichni provozovatelé jsou přesvědčení, že „nepolitická“ komise složená z odborníků je správné řešení:

„Myslím si, že ta komise by v žádném případě neměla rozhodovat o těch penězích. Mělo by to být vzato jako doporučující s tím, že to rozhodnutí schvalovat, komu ano a komu ne, budou mít politici, kteří nesou plnou odpovědnost. Na nás potom bude, jestli je zvolíme nebo nezvolíme... Myslím si, že je strašně těžké (nalézt) v té umělecké obci, která je trošku naivní, ... vyloženě nezávislé odborníky, ať už je to z kterékoliv oblasti nebo žánr. Tady je to, ať už ČR natož Praha, tady je to všechno strašně prorostlé. Všechno, myslím vztahy, vazby: netroufám si říci, že je někdo vyloženě nezávislý.“ Objevují se návrhy na větší transparentnost, např.:

„Zveřejnění buď bodového hodnocení jednotlivých projektů nebo verbální hodnocení grantové komise ke každému projektu, který je aspoň nad výši padesáti procent.“ Zaznívají hlasy, že by neměla být podceňována práce magistrátu:

„Vidím problém v kvalifikaci posuzování žádostí. Vidím velké rezervy v kontrolním systému udělení grantů, pokud mluvíme o grantovém systému magistrátu. Tam bych se přimlouval/a k tomu, aby magistrát kladl větší důraz na kontrolní mechanismy čerpání.“


22

V návaznosti na předchozí otázku, se respondenti vyjadřovali ke kompetentnosti odborníků ve vztahu k jednotlivým oborům. Něco přes polovinu se domnívá, že je správné, aby žádosti v grantové komisi posuzovaly osoby výlučně se zkušeností v příslušném oboru. Výsledek 57% : 43% podle našeho soudu zdaleka není jednoznačný.

"Považujete za správné, aby žádosti v grantové komisi posuzovali odborníci, osoby výlučně se zkušeností v příslušném oboru, tj. žádosti o divadelní granty pouze divadelníci, žádosti o hudební granty pouze hudebníci a podobně?"

43

57

ano

ne



23

3.2. Očekávané přínosy změn grantového systému

Cíle některých změn, ke kterým došlo v grantovém kole pro rok 2006, byly hodnoceny kladně, jiné svůj účel dle názoru provozovatelů nesplnily. Jednoznačný souhlas a přínos je patrný v souvislosti s větším zapojením odborníků do práce grantové komise. Za největší přednost provedených změn ho pokládá 85% dotázaných. Tři čtvrtiny provozovatelů v oblasti kultury také od změn očekává zprůhlednění výběrových kritérií při udělování grantů (75% souhlasí : 8% nesouhlasí) a více než polovina si myslí, že přinesou zvýšení důvěry v rozhodovací procesy grantových řízení (52% : 38%). Největší část (49%) respondentů se současně domnívá, že změny v grantovém systému zprůhlední financování kulturní a umělecké činnosti v Praze. Nesouhlasí čtvrtina a čtvrtina není schopna otázku posoudit. Kritičtější postoj je vidět v posouzení rovných příležitostí, kdy mírně převažují dotázaní, kteří se domnívají, že změny nepřinesly rovnou šanci všem kvalitním projektům bez ohledu na druh umění (47% : 41%). Navzdory řadě příznivých momentů je celkové hodnocení spíše kritické. Mezi provozovateli v Praze totiž převažuje názor, že dosavadní změny grantového systému jsou nedostatečné a je nutné připravit nový (56% : 31%). Tuto nespokojenost je však třeba brát v souvislosti se souhlasem s výrokem v předchozí podkapitole, že je v podstatě nemožné vytvořit systém, který by vyhovoval všem.

Vrátíme-li se k otázce na působení odborníků v nové grantové komisi, je třeba si všimnout, že nejvíce provozovatelů (50%) očekává, že jejich vliv bude přiměřený. Část dotázaných si však myslí, že jejich vliv by měl být větší a část naopak, že by měl být menší. Vždy tak soudí necelá pětina. (Viz grafy na následující stránce.)


24

Očekávané přínosy změn grantového systému Největší předností změn v grantovém systému je větší zapojení odborníků do práce grantové komise

45

Změny grantového systému v průběhu r. 2005 by měly vyjasnit výběrová kritéria udělování grantů

Změny v grantovém systému v průběhu r. 2005 zprůhlední financování kulturní a umělecké činnosti v Praze

22

43

10

39

10

0% zcela souhlasím

spíše souhlasím

36

9

Změny grantového systému přinesly rovnou šanci všem kvalitním projektům bez ohledu na druh umění

9 15

41

34

Dosavadní změny grantového systému jsou nedostatečné, je nutné připravit nový grantový systém Změny grantového systému v průběhu r. 2005 přinesou zvýšení důvěry v rozhodovací procesy grantových řízení

40

24

17

7 11

32

20

31

20%

53

6 10

25

6

30

40%


60%

17

12

80%

zcela nesouhlasím

100% neví


"Předpokládáte, že vliv odborníků na rozhodování v nové grantové komisi bude:"

15

17

18 50

větší než by měl být

přiměřený

menší než by měl být

neví, nedokáže posoudit



25

3.3 Souhlas se stávajícími podmínkami poskytování grantů Další otázky směřovaly k podmínkám poskytování grantů, a to jak těch obecných, které platí po řadu let, tak i těch nově zavedených. Respondenti měli možnost se vyjádřit k tomu, zda tyto podmínky mají či nemají být zachovány. Všeobecný souhlas se týká předpokladu, že granty nesmějí sloužit k vytváření zisku. Ten by zachovalo devět z deseti provozovatelů. Mezi přijatelné podmínky patří také to, že mohou být poskytovány pouze hlavním pořadatelům, kteří ve vlastní produkci nebo koprodukci za projekt odpovídají, což by zachovalo 86%. Osm z deseti provozovatelů v Praze nic nenamítá proti tomu, aby u projektů, kde je vybíráno návštěvnické vstupné, bylo krytí nákladů projektu z grantů maximálně 70% a tam, kde není vybíráno, aby se grantem pokrylo 90%. Dále provozovatelé souhlasí s tím, aby víceleté granty byly jen pro ty, kteří čerpali v předchozích dvou letech na celoroční činnost či jiným způsobem prokázali požadovanou kontinuitu svého provozu. Tři čtvrtiny doporučují zachovat předkládání výročních zpráv žadatele u žádostí nad půl milionu a sedm z deseti prokázání odpovídající činnosti i pro celoroční granty. Nejméně přijatelné je opatření, které má zpoplatnit provoz grantového systému složením nevratné finanční jistiny. Souhlasí jen třetina provozovatelů. Otázkou je, do jaké míry jsou provozovatelům známy konkrétní informace o její výši a spodním limitu. Hlubší šetření ukázalo, že z nových podmínek upraveného grantového systému, vyvolalo pozornost zavedení nevratných jistin. Část provozovatelů, hlavně menších, se cítí diskriminována, někteří toto opatření naopak schvalují: „Jsme jako občanské sdružení více méně odstřihnutí od žádostí na víc peněz než třicet tisíc, vzhledem k nutnosti složení nevratných jistin. Nejsme jako občanské sdružení výdělečně činní a nemohu před vlastními členy obhájit složení peněz z jejich členských příspěvků, zvláště, když procento úspěšnosti těchto grantů je velice mizivé.“ „Překvapilo mě skládání jistiny a přijde mi to docela jako logický krok a nepřipadá mi nijak diskriminující.“


26

Souhlas se stávajícími podmínkami poskytování grantů

67

Granty nesmějí sloužit k vytváření zisku

Granty mohou být poskytovány pouze hlavním pořadatelům, kteří ve vlastní produkci nebo koprodukci za projekt odpovídají

57

Granty je možné krýt maximálně 70% nákladů projektu, kde bude vybíráno návštěvnické vstupné

13

0% spíše zachovat

30

22

20%

15 6

27

39

Při žádosti o grant je podmínkou převedení nevratné finanční jistiny jako příspěvku na zajištění grantového systému

9 11

41

48

Granty na celoroční činnost pro ty, kteří získali v minulých dvou letech granty na jednotlivé projekty, nebo prokáží kontinuální činnost

16 1

32

38

U žádostí o granty nad 500 000,- Kč je nezbytné přiložit Výroční zprávu žadatele

9 5

40

49

Granty je možné krýt maximálně 90% nákladů projektu, kde nebude vybíráno návštěvnické vstupné

83

29

43

Víceleté granty pro ty, kteří buď po dva předchozí roky čerpali grant na celoroční činnost, nebo prokáží kontinuální uměleckou činnost během předchozích dvou let

rozhodně zachovat

22

14

27

40%

spíše zrušit

15

10

17

38

60%

80%

100%

rozhodně zrušit



27

3.4. Důležitost kritérií při přidělování grantů Za důležitá kritéria pro správu a financování kultury pokládají provozovatelé druh umění (64%), formu pořádání z hlediska dělení na „živou a neživou“ produkci (57%) a statut provozovatele s ohledem na to, zda se jedná o profesionální či amatérskou činnost (54%). Za méně důležitý je považováno dělení na způsob prezentace, tj. zda se jedná o klasické, resp. tradiční či netradiční, popř. experimentální umění (45%). Nejmenší důležitost je přisuzována tomu, kde se kulturní aktivity provozují.

"Jak důležitá jsou podle vás následující kritéria členění kultury a umění pro potřeby její správy a financování?"

Druh umění, tj. scénické, taneční, hudební, výtvarné umění, literatura a film

28

Forma pořádání, tj. "živá" představení s herci, hudebníky, zpěváky versus "neživá" produkce jako filmy, nahrávky, výstavy

22

Statut provozovatelů, tj. profesionální versus amatérské subjekty

14

Místo provozování, tj. kamenné scény, versus šapitó, ulice, přírodní scény apod.

10

0%

velice důležité kritérium

26

35

20

Způsob prezentace, tj. klasický, tradiční versus netradiční, experimentální umění

zcela zásadní kritérium

36

30

34

13

32

31

14

32

26

20%

10

35

40%

60%

málo důležité kritérium

23

29

80%

100%

nedůležité kritérium



28

Pokud vezmeme přímo kritéria hodnocení, podle kterých rozhodují grantové komise o přidělení grantů, je u většiny na prvním místě jasně umělecká a kulturní hodnota obsahu projektu (80%). Ostatní nabídnutá kritéria jsou výrazně méně významná. Přesto je lze seřadit podle důležitosti. Druhým kritériem je postavení obsahu projektu v kontextu a konkurenci pražské kultury, dále v kontextu evropské, popř. mezinárodní kultury. Následuje hledisko potřebnosti finančních prostředků pro realizaci projektu a nakonec účelovost požadovaných prostředků.

Pořadí důležitosti kritérií hodnocení grantových žádostí

80

Umělecká, kulturní hodnota obsahu projektu

Postavení obsahu projektu v kontextu a konkurenci pražské kultury

5

Postavení obsahu projektu v kontextu a konkurenci národní, evropské (mezinárodní) kultury

7

Potřebnost veřejných finančních prostředků pro realizaci projektu

6

2.

22

21

0%

1. nejdůležitější

23

23

3 15

Účelovost použití požadovaných prostředků

34

18

27

15

27

11

33

27

28

20%

3.

7 10 30

40%

4.

19

36

60%

80%

100%

5. nejméně důležité


Dotázaní měli možnost uvést i další kritéria, která by bylo vhodné pro posuzování žádostí zavést. Ve většině případů jen zpřesňovali předchozí široce vymezená kritéria, především postavení obsahu projektu v kontextu a konkurenci pražské kultury. V této souvislosti by se mělo hlavně hledět na cílovou skupinu, kterou projekt oslovuje, či na jeho návštěvnost. Vedle posuzovaných kritérií stojí ještě kontinuita provozování aktivit a hlavně zhodnocení profilu žadatele.


29

3.5 Zkušenosti s žádostmi o granty Většina (69%) má pocit, že s problematikou přidělování grantů v oblasti kultury a umění v Praze má hodně zkušeností a v uplynulých letech žádali o přidělení grantu (86%). Většinou se jednalo o žádosti na jednotlivé projekty. Naprostá většina dotázaných žadatelů (87%) také v těchto případech již někdy uspěla a obvykle opakovaně. "Řekl(a) byste, že s problematikou přidělování grantů v oblasti kultury a umění v Praze máte vy osobně:"

18

8 23

51

hodně zkušeností

poměrně dost zkušeností

poměrně málo zkušeností

prakticky žádné zkušenosti


"Žádali jste v letech 1996 až 2004, tj. včetně žádostí na činnost pro letošní rok, o grant či granty hl.m. Prahy v oblasti kultury a umění?

14

86

ano

ne



30

"O které z následujících typů grantů hl.m. Prahy jste v letech 1996 až 2004 žádal(a)?" 0%

20%

40%

Grant na jednotlivé projekty

60%

12

75

Grant města Prahy na projekt v městských částech

19

10

71

Grant na prezentaci v zahraničí

21

6

73

Čtyřletý grant na činnost

12 5

83

Dvouletý grant na činnost

9 6

85

7 5

88

Grant na vydání publikace

Grant na dokončení filmu 01

ano, několikrát

80%

100%

13

99

ano, jednou

ne, nežádal


Grant na jednotlivé projekty "Byl Vám požadovaný grant přidělen?"

13 15 72

Ano, několikrát

Ano, jednou

Ne


31

Následující grafy dokumentují rozložení zájmu respondentů o poslední kolo grantů na rok 2006. Ze dvou pětin dotázaných, kteří si žádost podali, se jednalo nejčastěji o granty na jednotlivé projekty se vstupným a granty na celoroční činnost. Dotázaní provozovatelé obvykle žádali jen o jeden grant. Necelá polovina aspirovala na částku do 200 000 Kč a třetina naopak požadovala více než milión korun.

"Podal(a) jste letos žádost o poskytnutí dotace - grantu hl.m. Prahy v oblasti kultury a umění na rok 2006?

37 63

ano

ne



32

"Uveďte, prosím, o který typ grantů z rozpočtu města Prahy jste na rok 2006 žádal(a)?" Grant na jednotlivé projekty se vstupným

41

59

Grant na celoroční činnost

39

61

Grant na jednotlivé projekty bez vstupného

21

79

Víceletý grant na kontinuální činnost

20

80

Grant na projekt oživující kulturní život v městských částech

17

83

Grant na podporu prezentace a propagace pražské kultury v zahraničí

16

84

Grant na projekty mezinárodní spolupráce konané v Praze

8 0%

92 20%

40%

60%

ano

80%

100%

ne


"O kolik grantů z rozpočtu hl.m. Prahy na rok 2006 jste celkem požádal(a)?

9

6

19

66

o jeden grant

o dva granty

o tři granty

o více grantů



33

"Jaká je celková výše dotací, o které prostřednictvím grantů hl. města Prahy na rok 2006 žádáte?"

18

27

15 8

5000 - 100 000 Kč 300 001 - 400 000 Kč

12

20

100 001 - 200 000 Kč 400 001 - 1 000 000 Kč

200 001 - 300 000 Kč 1 000 001 Kč a více


Mezi provozovateli, kteří mají s žádostmi o granty zkušenosti, existují nejrůznější představy, jak upravit, resp. obvykle zjednodušit a zefektivnit podávání žádostí o grant: „Pokud bych něco změnil/a, tak bych se zamyslel/a nad tím, zda je nutno pokaždé granty dávat v pěti vyhotoveních. Aby např. stanovy sdružení nebyly na magistrátu za 15 let již 150krát - zda není možné použít jedny stanovy nebo k určitému grantu doložit určité věci pouze jednou, abychom my, pracovníci občanských sdružení, neobíhali notáře a neobtěžovali Ministerstvo vnitra pravidelně dvakrát do roka vystavováním dokladů o tom, že existujeme. Případně, když se zpracovávají dotazníky, aby nebyly každý rok jiné, tak člověk to louská pravidelně řádek od řádku. A nevím, zda se to dá rozdělit na profesionální a amatérskou oblast, tak, aby ta amatérská to měla zjednodušené a mohla se spíš věnovat doopravdy práci s dětmi a kluby a ne aby datlovala dotazníky, obíhala úřady a instituce…“

Dalším častěji zmíněným požadavkem je zjednodušení pro žadatele o menší částky: „Při určitých limitech, to znamená právě ty žádosti do padesáti tisíc, což je většina neprofesionálních umění, tam by nemusely být tak složité tabulky a ekonomické parametry.“

Prospěšný by byl i větší „servis pro začátečníky“: „Já si myslím, že pokud někdo podává grant poprvé a něco nesplní, tak je dobré mu dát lhůtu čtrnácti dnů na doplnění a pak teprve uvažovat o jeho vyřazení.“

Další možnost zpřístupnění grantů vidí někteří provozovatelé v možnostech jakési formy dvoustupňového přidělování finančních prostředků v rámci grantu: „Aby třeba našli nějaké partnery, kteří by jim pomohli třeba jednoduchý projekt realizovat, aby se s nimi seznámili, a pak by dál mohli jejich projekt doporučit, postavit se za něj. Prostě nějaký takový předstupeň před tou komisí, aby tito lidé měli možnost získat nějaké dobrozdání od těch, kteří ty granty už čerpají, nebo nějak takhle to vyřešit.“ Zdroj: STEM pro Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

34

Objevily se také připomínky k nedostatkům v systému kontroly: „Naprosto chybí systém evaluace, vyhodnocování. My se sice dozvíme, co děláme dobře a co děláme špatně jako organizace, jestli zúčtováváme položky napravo na správný účet, …ale nikdo nehodnotí tu samotnou naši činnost, my nemáme zpětnou vazbu a není vytvořen systém hodnocení toho podstatného, co je naší činností. Tam potom samozřejmě dochází k různým dohadům. A každý na tu naši činnost nahlíží ze svého vlastního hlediska. A myslím si, že ten princip evaluace by měl být jedním z principů té kulturní politiky a zároveň s tím by člověk měl vědět, jakým způsobem bude ta jeho činnost hodnocena a jaká budou kritéria úspěchu. Nejsou vlastně stanovena vůbec kritéria úspěchu pro ty jednotlivé organizace.“

Za ne zcela dořešené je vnímáno roční období leden až prosinec, na které jsou granty určeny: „Když se podíváš na kalendář kulturních akcí, tak vidíš, že je ten začátek roku poměrně chudý, ale to souvisí právě s tím legislativním rámcem – začátek a konec roku – a vyúčtovávání těch akcí ke konci roku, že je to tento problém … Říkám na to, že je dobré, že jsou zde ty dvouleté granty. Ale možná by to bylo dobré nějak udělat …, aby tam byla možnost nějakého přesahu účetního roku, protože jinak je tam ten leden, únor velice chudý.“


35

4. Financování jednotlivých druhů kultury v Praze a jejich potenciál 4.1. Úroveň zafinancování různých oblastí kultury Posouzení dlouhého seznamu rozmanitých oblastí kultury z hlediska množství peněz, které mají k dispozici, zvažovali provozovatelé na sedmibodové škále od –3 do +3. Záporné hodnoty vyjadřovaly nedostatek prostředků, kladné jejich dostatek a nulová hodnota znamenala, že objem peněz je v dotyčné oblasti přiměřený. Analýza ukázala, že co do počtu převažují oblasti, kde je peněz nedostatek, nad těmi, kde není pociťován problém. Za zcela bezproblémové lze podle provozovatelů označit populární hudbu, muzikály, svým způsobem i filmové festivaly a operety. Za víceméně bezproblémové lze považovat ty oblasti kultury, kde podíl názorů, že se jedná o oblasti podfinancované, je menší než podíl odpovědí, že je v těchto oblastech peněz hodně. Sem lze zařadit následující oblasti: operu, činoherní divadlo, klasický tanec i balet, ale i design či fotografii. " V odborných kruzích se někdy hovoří o tzv. podfinancovaných a nadfinancovaných oblastech kultury nezávisle na původu finančních zdrojů, které mají k dispozici" Oblasti kultury bez zásadního finančního deficitu 0

20

Populární hudba Velké koncerty populární hudby Muzikálová představení

5 5

40

60

18

66

18

66

9

19

80

100

61

Opereta

15

39

31

Design

21

Filmové festivaly

23

Opera

24

Klasický tanec

25

38

19

Balet

26

34

25

40

20

29

34

33

29

Činoherní divadla

29

30

Fotografie

28

33 podfinancované

31 22 akorát

nadfinancované


36

Počet oblastí, signalizujících určitý nedostatek peněz není až tak malý. Jde o různé hudební festivaly či přehlídky, ať klasické či moderní hudby či jazzu, divadla i tance. Dále sem spadá celkově oblast klasické hudby, výtvarného umění, sochařství, výstavnictví a obecně hostování zahraničních souborů. Z těch specifičtějších jsou to klubová hudební vystoupení, folklór, autorská čtení či celovečerní filmová tvorba. K doplnění výčtu nutno přidat různá audiovizuální díla, multimediální představení a oblast site specific projects. Přijatelně zafinancované oblasti kultury 0 Multimediální představení

20

40

30

60 34

80 21

Hudební festivaly, přehlídky klasické hudby

32

32

24

Klasická hudba

33

32

23

Hudební festivaly, přehlídky moderní hudby

33

24

29

Divadelní festivaly, přehlídky

34

Hudební festivaly, přehlídky jazzové hudby

35

Audiovizuální díla

34

33

16

Hostování zahraničních souborů

35

29

21

Výstavní aktivity

35

29

Site spec. project

34

26

28 34

17

18

39

6

Klubová hudební vystoupení

38

Festivaly, přehlídky tance

39

28

Výtvarné umění

37

30

Folklór

38

37

8

Autorská čtění

38

37

6

Sochařství

37

Celovečerní filmová tvorba

35

14 20 14

31

41

podfinancované

100

23

akorát

10 22

nadfinancované



37

Třetí skupinu kulturních oblastí tvoří ty, kde podíly odpovědí odkazující na nedostatek peněz převažují. Sem spadají různá amatérská či experimentální představení, ať jsou v oblasti hudby, divadla či tance, dále různá pouliční hudební či divadelní představení. Nedostatek peněz pociťují provozovatelé i pokud jde o představení pro děti, dokumentární či krátký film, výrazový scénický či improvizační tanec. Za neuspokojivou je z hlediska peněz považována vydavatelská činnost a hostování v zahraničí.

Podfinancované oblasti kultury Amatérská hudební představení

58

24

61

Představení pro děti

2

25

3

Experimentální/alternativní hudba

56

23

4

Krátký film

56

24

4

Dokumentární filmy

56

24

5

Pouliční divadla

55

28

3

Amatérská divadelní představení

53

30

3

Výrazový/scénický tanec

51

Amatérská taneční představení

50

Improvizační divadla

51

Experimentální/alternativní divadla

51

20 30 23

Vydavatelská činnost (literatura)

27

42 0

20

10 7

26

44

Pouliční hudební představení

12

29

48

Improvizační tanec

3

26

48

Hostování v zahraničí

12

40

podfinancované

akorát

15 11

37

3

60

80

100

nadfinancované


38

Trochu modifikovaný pohled nabízí výběr trojice oblastí, které dle názoru provozovatelů preferuje či opomíjí město Praha. Zcela jasnou dominantu tu tvoří činoherní divadla, která jsou vnímána jako nejvíc favorizovaná skupina. I v tomto ohledu se potvrzuje představa o tom, že dostatek financí se nachází v oblasti populární hudby a muzikálů. Přízeň od města mají také různé hudební festivaly a přehlídky klasické hudby.

Městem tři nejvíce preferované oblasti umění a kultury v Praze*

28

Činoherní divadla

7

17

Muzikálová představení Velké koncerty populární hudby

11

Populární hudba

5

Hudební festivaly, přehlídky klasické hudby

4

3

9 10 9

Opera 2 4 Divadelní festivaly,přehlídky

11

5 11

10 8

6

5 5 2

3 2 5

Filmové festivaly

Výstavní aktivity 1 Opereta 1 4

5

4 5

0 1. preferovaná

25 2. preferovaná

%

50

3. preferovaná

Pramen: STEM, 150 respondentů *V grafu jsou uvedeny pouze ty, které na prvních třech místech uvedlo alespoň 10% respondentů. Úplný přehled poskytuje tabulka na následující stránce.


39

Městem tři nejvíce preferované oblasti umění a kultury v Praze 3. nejvíce Nejvíce 1. nejvíce 2. nejvíce preferované oblasti preferovaná preferovaná preferovaná oblast 1.-3. místo oblast oblast Činoherní divadla 40 28 7 5 Muzikálová představení 39 17 11 11 Velké koncerty populární hudby 30 11 9 10 Populární hudba 23 5 10 8 Hudební festivaly, přehlídky klasické hudby 19 4 9 6 Opera 11 2 4 5 Divadelní festivaly,přehlídky 10 3 5 2 Filmové festivaly 10 3 2 5 Výstavní aktivity 10 1 5 4 Opereta 10 1 4 5 Klasická hudba 8 3 3 2 Hudební festivaly, přehlídky moderní hudby 8 1 3 4 Fotografie 7 1 2 4 Audiovizuální díla 6 0 1 5 Festivaly, přehlídky tance 5 1 1 3 Balet 5 0 3 2 Multimediální představení 5 0 2 3 Výrazový, scénický tanec 4 1 2 1 Hostování zahraničních souborů 4 1 1 2 Klubová hudební vystoupení 4 1 1 2 Experimentální, alternativní divadla 4 0 4 0 Improvizační divadla 3 3 0 0 Výtvarné umění 3 1 1 1 Celovečerní filmová tvorba 3 1 0 2 Design 3 1 0 2 Představení pro děti 3 1 0 2 Hudební festivaly, přehlídky jazzové hudby 3 0 1 2 Klasický tanec 3 0 1 2 Folklór 2 1 1 0 Experimentální,alternativní hudba 2 0 2 0 Sochařství 2 0 1 1 Vydavatelská činnost,literatura 2 0 1 1 Amatérská taneční představení 1 0 1 0 Amatérská divadelní představení 1 0 1 0 Dokumentární filmy 1 0 0 1 Jiná oblast 1 0 0 1 Pouliční divadla 0 0 0 0 Autorská čtení 0 0 0 0 Improvizační tanec 0 0 0 0 Amatérská hudební představení 0 0 0 0 Pouliční hudební představení 0 0 0 0 Hostování v zahraniční 0 0 0 0 Krátký film 0 0 0 0 Site specific project 0 0 0 0 Neví 9 9 0 0 Pramen: STEM, 150 respondentů


40

Zatímco v tom, kdo se těší největší přízni města v oblasti kultury, mají pražští provozovatelé poměrně jasno, odpovědi na to, ke komu se chová hlavní město nejvíce „macešsky“, už nejsou tak jednoznačné. Lze za ně dle respondentů označit různé formy amatérského umění a úplně nejčastěji bylo označeno experimentální, alternativní divadlo.

Městem tři nejvíce opomíjené oblasti umění a kultury v Praze*

11

Experimentální, alternativní divadla

2 4

Amatérská hudební představení

4 5 4

Krátký film

4 4 5

Vydavatelská činnost, literatura

5 3 4

Amatérská divadelní představení

3

6 3

3 4 4

Představení pro děti

Dokumentární filmy 2 2 7 Hostování v zahraniční 1 4 6 5 32

Klubová hudební vystoupení 0

1. opomíjená

25 % 2. opomíjená

50 3. opomíjená

Pramen: STEM, 150 respondentů *V grafu jsou uvedeny pouze ty, které na prvních třech místech uvedlo alespoň 10% respondentů. Úplný přehled poskytuje tabulka na následující stránce.


41

Městem tři nejvíce opomíjené oblasti umění a kultury v Praze Nejvíce 1. nejvíce opomíjené oblasti opomíjená 1.-3. místo oblast Experimentální, alternativní divadla 17 11 Amatérská hudební představení 13 4 Krátký film 13 4 Vydavatelská činnost, literatura 12 5 Amatérská divadelní představení 12 3 Představení pro děti 11 3 Dokumentární filmy 11 2 Hostování v zahraniční 11 1 Klubová hudební vystoupení 10 5 Výrazový, scénický tanec 9 3 Folklór 8 5 Pouliční divadla 8 3 Sochařství 8 3 Amatérská taneční představení 8 1 Hudební festivaly, přehlídky klasické hudby 7 3 Improvizační divadla 7 3 Klasická hudba 7 1 Hostování zahraničních souborů 7 1 Festivaly, přehlídky tance 7 1 Jiná oblast 6 3 Výtvarné umění 6 2 Autorská čtení 6 2 Site specific project 6 2 Klasický tanec 6 1 Hudební festivaly, přehlídky moderní hudby 6 0 Činoherní divadla 5 3 Celovečerní filmová tvorba 5 2 Improvizační tanec 5 2 Design 5 1 Pouliční hudební představení 5 1 Experimentální,alternativní hudba 4 3 Multimediální představení 4 2 Výstavní aktivity 4 1 Opera 4 1 Audiovizuální díla 3 1 Hudební festivaly, přehlídky jazzové hudby 3 1 Divadelní festivaly,přehlídky 3 0 Fotografie 2 2 Opereta 2 1 Balet 2 0 Muzikálová představení 2 0 Filmové festivaly 2 0 Velké koncerty populární hudby 1 1 Populární hudba 1 0 Neví 9 9


2. nejvíce opomíjená oblast 2 5 4 3 6 4 2 4 3 3 1 4 1 5 3 2 3 3 2 1 3 3 2 4 5 0 2 2 2 1 0 1 2 1 0 1 1 0 1 1 1 1 0 1 0

3. nejvíce opomíjená oblast 4 4 5 4 3 4 7 6 2 3 2 1 4 2 1 2 3 3 4 2 1 1 2 1 1 2 1 1 2 3 1 1 1 2 2 1 2 0 0 1 1 1 0 0 0

42

Rozhovory s provozovateli připomněly obtíže spojené s nejasnostmi v terminologii používané různými lidmi v oblasti kultury v souvislost s neustálým vývojem: „Ta terminologie je velmi zavádějící, protože ta, kterou používáte, to jsou sedmdesátá léta, opravdu to je hrozně zastaralé a vývoj umění je neustále posouván někam dopředu a jsou úplně nové směry, které v tom výčtu nejsou vůbec začleněny.“

Jako podstatnější otázka se v souvislosti s rozvojem kultury jeví spíše problematika nové generace a reflexe jejích potřeb. Za poměrně omezené jsou označovány možnosti vzniku „něčeho nového“: „Tady ten systém je pořád nastavený na výkon, to znamená, na produkt, na výsledek, který je hodnocen především návštěvností …, To umělecké dílo, než se dostane k divákovi, ale musí někde vzniknout. Vlastně neustále je proto umělecká tvorba vázána na instituce a nezávislé soubory, které přirozeně vznikají a přirozeně zanikají, které nemají prostor, kde zkoušet. To znamená, že při tvorbě představení, koncertu apod. potřebují několik týdnů na to, aby jej vytvořili a vlastně veškeré ty zkušební prostory jsou vázány k těm domům, divadlům.… Neexistuje podpora, aby mohly vzniknout nezávislé zkušebny, které by si umělci mohli pronajmout, které by mohli mít jako své sídlo, aniž by tam potřebovali vybudovat hlediště pro diváky. Pozornost si podle provozovatelů mladá generace určitě zaslouží, i když přináší řadu problémů s tím, že klade větší nároky svou „živostí a hlučností“:

„Prostě se opomnělo, co dělat s mládeží. Jestli se ptáte na generační problém, tak to se vlastně vytěsnilo zpátky do těch kulturáků v Řepích nebo kam, vlastně by se umístily ty rokové klubíky. Ale tím pádem se na to navazuje spousta dalších jevů, třeba kriminalita …. Jak aktivovat mladého člověka? Nemyslím jenom určitou dramaturgií klubů, ale dostat ho do hry, aby se stal součástí té kultury. Tak se tady vytváří hip-hopová scéna, různí sprejeři s graffiti, které jsou součástí určitého projevu - nemyslím agrese - prostě uměleckého a společenského projevu té mladé generace. ... Nejsou rezidence, nejsou ateliéry pro mladé lidi, nejsou zkušebny pro mladé lidi nebo spolky. … Očekávalo se tady, že vzniknou takovéto základny ze starých továren. Ne proto, aby se tam prostě mladí zkouřili, ale prostě, aby zde vznikala záchytná místa. … Chybí tam community art, ta komunitní kultura. Vlastně se stále bavíme o nějakých výsledcích, tvarech. a vlastně ta … Důležitá je sociálně kulturní aktivita budoucí divácké veřejnosti, kterou my právě vychováváme.“


43

4.2. Hodnocení možností vybraných oblastí Některé z výše posuzovaných kulturních oblastí byly podrobeny dalšímu hodnocení. Sledovali jsme představy, zda se jedná o oblast s uměleckou hodnotou, s perspektivou diváckého či návštěvnického zájmu a zda je tato oblast schopna alespoň částečného sebefinancování. Grafy na následujících stránkách ilustrují pořadí jednotlivých hledisek. Nabízí se ale i možnost souhrnného vyhodnocení, které odkazuje na zařazení vybraných oblastí do tří typů. První z nich je naprostou většinou vnímána jako typ oblastí s uměleckou hodnotou, návštěvnickou perspektivou a schopností částečného sebefinancování. Sem spadají činoherní divadla (umělecká hodnota 90%, návštěvnická perspektiva 91%, schopnost částečného sebefinancování 84%), dále divadelní přehlídky (90%/88%/71%), hudební přehlídky (88%/88%/69%) a klasická hudba (90%/84%/69%). Druhým typem jsou oblasti, které stejně jako v předchozím případě většina pokládá za umělecky hodnotné a vyhlídky z hlediska návštěvnického zájmu a sebefinancování jsou o něco méně výrazné. Zařadily se sem různé výstavní aktivity (97%/75%/55%), hostování zahraničních souborů (90%/84%/59%) a oblast výtvarného umění (90%/74%52%), fotografie (87%/72%/55%) a klubová vystoupení (78%/81%56%). Ostatní oblasti spadají do třetí nejméně sourodé skupiny. Společné je pro ně nízká schopnost, resp. neschopnost byť částečného sebefinancování a nižší míra diváckého zájmu. Část z nich je přitom pokládána opět velmi výraznou většinou za umělecky hodnotné oblasti. Mezi ty, které jsou uvnitř tohoto rámce častěji vnímané jako umělecky hodnotné, patří výrazový či scénický tanec (88%/65%/41%) experimentální či alternativní divadla (86%/65%/42%) a hudba (82%55%/29%). Druhá podskupina s nižším hodnocením kvality zahrnuje pouliční hudbu (60%/61%/36%) a pouliční divadlo (70%/65%31%) a site specific projects (69%/59%/40%).


44

Oblasti kultury z hlediska umělecké hodnoty

činoherní divadla

90

5 5

divadelní festivaly, přehlídky

90

5 5

hostování zahraničních souborů

90

5 5

výtvarné umění

90

5 5

klasická hudba

90

5 5

výrazový/scénický tanec

88

7

5

hudební festivaly, přehlídky

88

6

6

fotografie

87

7

6

výstavní aktivity

87

7

6

experimentální/alternativní divadla

86

9

5

experimentální/alternativní hudba

82 78

klubová hudební vystoupení

pouliční divadla

70

site specific project

69

pouliční hudební představení

0%

12 16

6

23 18 33

60 20%

6

40%

60%

ano

80%

ne

7 13 7 100%

neví



45

Oblasti kultury z hlediska perspektivy diváckého, návštěvnického zájmu 91

činoherní divadla

4 5

divadelní festivaly, přehlídky

88

7

5


88

7

5

klasická hudba

84

11

5


84

11

5

81


13

6

výtvarné umění

74

19

7

výstavní aktivity

75

19

6

72

fotografie

21

7

pouliční divadla

65

30

5


65

30

5


65

29

6

pouliční hudební představení

61

site specific project

59

experimentální/alternativní hudba

0%

33 28

20%

13

39

55 40%

60% ano

ne

6

6 80%

100%

neví



46

Oblasti kultury z hlediska schopnosti sebefinancování

84

činoherní divadla divadelní festivaly, přehlídky

11

5

71

23

6


69

25

6

klasická hudba

69

25

6


59

35

6


56

37

7

fotografie

55

37

8

výstavní aktivity

55

39

6

52

výtvarné umění

41

7


42

53

5


41

53

6

site specific project pouliční hudební představení pouliční divadla experimentální/alternativní hudba

0%

40

44

36

57

31 29 20%

16

40%

7

62

7

64

7

60%

ano

80%

ne

100%

neví



47

4.3 Názory na možnosti šíření amatérského a pouličního umění Postavení amatérského umění, resp. jeho možnosti, nejsou podle poloviny provozovatelů dostatečné. Druhá polovina si naopak myslí, že amatérští umělci mají v případě zájmu dostatek příležitostí v Praze vystupovat či vystavovat svoje díla.

"Souhlasíte s názorem, že amatérští umělci mají v případě zájmu dostatek příležitostí v Praze vystupovat, vystavovat svoje díla?"

14

36

zcela souhlasím

spíše souhlasím

18

32


vůbec nesouhlasím


Na tomto místě je třeba podotknout, že pro část kulturní reprezentace je už samotné dělení na amatérskou a profesionální kulturu citlivé téma: „Jak celorepublikově, tak i v pražském kontextu velmi diskriminující a pro nás nesmírně tísnivé je rozdělování kultury na amatérskou a profesionální. Domnívám se, že rozdíly se do té míry stírají, že často já osobně se v oblasti kultury cítím být profesionálem a to, že nemám placené zaměstnance mne diskriminuje. To, že málo utrácím, mne diskriminuje a já nemohu dostat víc peněz. To považuji za ne úplně pochopitelné hledisko. Připadá mi to úplně chybné.“


48

Ve vztahu k pouličnímu umění se ukázalo, že většina respondentů neočekává, že by mělo být buď doménou jen amatérských či jen profesionálních umělců. I když příklon k provozování právě amatérskými umělci je patrný, většina si myslí, že je jedno, kdo v něm bude převažovat. Pouliční umění je mezi představiteli kulturní obce vnímáno kladně a osm z deseti se pokládá za zastánce provozování různých druhů umění provozovaných na ulicích či veřejných prostranstvích. Podle naprosté většiny dotázaných by jeho provozování měly mít na starosti úřady jednotlivých městských částí. K okolnostem, které by měly úřady samosprávných orgánů určovat, patří přesné určení místa provozování, což považuje za správné 73% provozovatelů, vydávání povolení k produkci (69%) a časové vymezení, kdy lze tyto aktivity vykonávat (64%). Shoda již nepanuje v tom, zda mají příslušné úřady určovat, co přesně se smí na kterých místech provozovat, což za správné považuje 49%. Malý souhlas, resp. nesouhlas již panuje s požadavkem výběru daňových poplatků a vyžadování dokladu o umělecké způsobilosti (za správně považuje v obou případech jen 33%) .

"Myslíte si, že pouliční umění by mělo být doménou amatérských umělců, profesionálů nebo je to jedno?"

18 5 77

amatérských umělců

profesionálních umělců

je to jedno



49

"Jaký je Váš názor na pouliční umění, tj. výtvarné, hudební, divadelní nebo jiné umění provozované na ulicích a veřejných prostranstvích v Praze? Považujete se Vy osobně za jeho zastánce nebo odpůrce?

18

1 34

47

jednoznačně zastánce

spíše zastánce

spíše odpůrce

jednoznačně odpůrce


Pouliční umění, navzdory na první pohled nelichotivému slovnímu spojení, je mezi provozovateli opravdu přijímáno pozitivně a jsou do něj vkládány naděje. Oceňována je především síla jeho působení, přičemž jeho možnosti v Praze jsou pokládány za nedostatečné: „Já si myslím, že velký význam pouličního umění je právě v tom, že pouliční umění v dobrém slova smyslu přepadá lidi, kteří by jinak třeba ani do divadla nešli. To znamená obecně pomáhá zvyšovat nějaké kulturní povědomí obyvatel – lidí. V tomhle je jeho velký význam. V řadě velkých evropských měst probíhají obrovské festivaly pouličního umění, několikaměsíční, několikatýdenní nebo několikadenní a vždycky to znamená, že do toho města přijede spousta turistů, spousta lidí se jde podívat přímo na toto. Speciálně Praha, která je velmi krásná, tak může opravdu přinést nádherné zážitky v konfrontaci pouličního umění se statikou krásné historické architektury. Tohle je věc, která se podle mě děje v Praze velmi málo. To je dejme tomu něco jako velké pouliční umění. Malé pouliční umění znamená přímou konfrontaci jedince s jedincem na té ulici. To je bohužel věc, která Praze chybí. Mně přijde, že je až trapné, že lidi, kteří zkoušejí někde si zažonglovat s ohněm nebo dělat živé sochy, jsou prostě z centra Prahy vyváděni strážníky.


50

"Které úřady by podle Vašeho názoru měly mít provozování pouličního umění ve své kompetenci?"

12

88

Úřady městských částí

Magistrát hl. města Prahy


"Považujete za správné, aby příslušné úřady města, městských částí při rozhodování ohledně tzv. pouličního umění v Praze:" Přesně určily místa v Praze, kde bude tzv. pouliční umění povoleno provozovat

41

Vystavovaly umělcům, provozovatelům tzv. pouličního umění povolení k produkci

36

Přesně určily hodiny, ve kterých bude povoleno tzv. pouliční umění provozovat

38

22

Požadovaly od provozovatelů tzv. pouličního umění zaplacení daňového poplatku

13

Požadovaly po provozovatelích tzv. pouličního umění doklad o umělecké způsobilosti

14

0%

spíše ano

33

26

Přesně určily, co se na kterých místech Prahy smí jako tzv. pouliční umění provozovat

určitě ano

32

27

20%

7

25

6

22

14

30

20

34

19

20

33

23

40%

spíše ne

21

44

60%

80%

100%

určitě ne


51

4.4. Názory na postavení kultury v centru a okrajových částech města Všeobecná závislost rozvoje kultury na různých formách dotací se projevuje i v názorech na podporu kultury v okrajových částech Prahy. Provozovatelé se jednoznačně shodují v tom, že bez dotací a grantů jednotlivých městských částí nelze v periferních částech hlavního města rozvíjet kulturu (89%). Soulad nepanuje zejména v tom, zda je třeba podmínkám provozování kulturních zařízení v okrajových částech nutné věnovat více pozornosti než v centru Prahy. Polovina provozovatelů si myslí, že ano, polovina, že ne. To, že provozovatelé jako celek „nenadržují“ kultuře ani v centru, ani na okrajích, ukazují i odpovědi na další otázky. Respondenti rozhodně nesouhlasí s tím, že by zajímavá kulturní představní bylo možné navštívit jen v centrální části Prahy (78%) a nedomnívají se ani, že za dobrou a zároveň cenově přijatelnou kulturou bude třeba jezdit do okrajových částí města (67%). V souladu s tím odmítají i myšlenku, že kulturní zařízení v okrajových částech budou mít vždy pouze doplňkový charakter v kulturní nabídce města, protože to hlavní se bude odehrávat jen v centru. Zároveň však u poloviny provozovatelů v Praze vzniká obava, že kultura v centru města nebude časem pro Pražany, neboť hlavní návštěvnickou skupinou kulturních zařízení se postupně stanou turisté a cizinci. Kultura v centrálních a okrajových oblastech Prahy

Bez dotací a grantů městských částí nelze rozvíjet kulturu a umění v okrajových částech Prahy

49

Podmínkám provozování kulturních zařízení v okrajových částech je nutné věnovat více pozornosti než podmínkám provozování kultury v centru Prahy

21

Hlavní návštěvnickou skupinou kulturních zařízení v centrální části Prahy se postupně stávají turisté a cizinci

15

Kulturní zařízení v okrajových částech budou mít vždy pouze doplňkový charakter v kulturní nabídce města, to hlavní se bude odehrávat jen v centru

6

Za dobrou kulturou za rozumné peníze budou muset obyvatelé Prahy jednou jezdit do okrajových částí města

4

Zajímavá kulturní představení lze navštívit jen v centrální části Prahy

31

spíše souhlasím

27

40%


18

42

25

46

23

36


10

34

27

20%

8 3

38

33

2 20

0% zcela souhlasím

40

42

60%

80%

100%

vůbec nesouhlasím

52


5. Sebereflexe provozovatelů kultury 5.1. Hodnocení podmínek provozovatelů v oblasti kultury a umění V porovnání s tím, jaké byly podmínky pro realizaci kulturních akcí v Praze před pěti lety, došlo podle třetiny respondentů ke zlepšení. Nejvíce provozovatelů má za to, že podmínky zůstaly stejné a jen pětina si myslí, že se zhoršily. Podobně tomu je i v případě hodnocení vlastní situace, tedy předpokladů pro své aktivity v oblasti kultury. Vlastní zkušenost je v tomto případě dokonce ještě o něco pozitivnější.

"Řekl(a) byste, že podmínky pro realizaci kulturních akcí v Praze ve srovnání s podmínkami před pěti lety se celkově :"

3

3

18

6 28

42

výrazně zlepšily částečně zlepšily zůstaly stejné částečně zhoršily výrazně zhoršily nemá zkušenost


"Řekl(a) byste, že celkové podmínky pro činnost Vaší organizace v oblasti umění a kultury v Praze se ve srovnání se situací před pěti lety:"

3

8

14

7 33

35

výrazně zlepšily částečně zlepšily jsou stejné částečně zhoršily výrazně zhoršily nemůže posoudit



53

5.2. Hodnocení podmínek pro vlastní aktivity v oblasti kultury a umění Konkrétní aspekty, ve kterých došlo v posledních letech ke zlepšení, se týkají zájmu veřejnosti, kde zlepšení zaznamenalo 79%, a vybavení či technického zázemí pro vlastní činnost provozovatele (58%). U většiny dalších hledisek je nejčastějším hodnocením, že konkrétní podmínky zůstaly stejné - pokud se změnily, tak většinou nastalo zlepšení. Nejbolavějším místem se jeví administrativa a byrokracie spojená s činností organizace, kde 46% uvádí, že za posledních pět let došlo ke zhoršení. Jednoznačně není vnímána ani situace v souvislosti s finančním zajištěním činnosti, kde je poměr zlepšení versus zhoršení relativně těsný - 33% ku 25%. "Které konkrétní podmínky realizace kulturních akcí pořádanných Vaší organizací se ve srovnání se situací před pěti lety změnily? Pokud ano, jakým směrem?" Zájem, poptávka o činnost organizace mezi veřejností

31

Vybavení, technické zázemí a možnosti pro činnost

48

16

Objekt(y), prostory, kde kulturní akce pořádáte

18

42

20

36

25

3 0

4

45

2

8 2

Kvalita nabídky tvůrčích a uměleckých osobností v Praze

13

32

50

5 0

Kvalita ostatního personálu zajišťujícího činnosti organizace

13

32

50

5 0

Podpora činnosti ze strany městské části

12

Podpora činnosti ze strany hlavního města Prahy Peníze, finanční zajištění činnosti

9

4

Administrativa a byrokracie nutná pro činnost organizace

52

26

12

42

2 14

21

38

20%

částečně zlepšily

5 4

51

29

0% výrazně zlepšily

27

31

40%

zůstaly stejné

60% částečně zhoršily

2

4

15

80%

100%

výrazně zhoršily


54

Tři pětiny provozovatelů kultury v Praze jsou s podmínkami, které má jejich organizace pro činnost v oblasti kultury a umění, spokojeny (61%). Pokud jde o posouzení vlastní činnosti, vyjadřuje se svým působením v oblasti kultury většina (95%) respondentů uspokojení.

"Jak jste celkově spokojen(a) s podmínkami, které má Vaše organizace pro činnost v oblasti kultury a umění v Praze?"

3

10

36 51

velmi spokojen(a)

spíše spokojen(a)

spíše nespokojen(a)

velmi nespokojen(a)


"A jak jste celkově spokojen(a) s tím, jak Vaše organizace pracuje, jakých výsledků ve své činnosti v oblasti kultury a umění v Praze dosahuje?"

5

29

66

velmi spokojen(a)

spíše spokojen(a)

spíše nespokojen(a)

velmi nespokojen(a)



55

Z čeho pramení tak vysoký podíl uspokojení, je patrné z následujících odpovědí. Osm z deseti pociťuje v porovnání se situací před pěti lety zlepšení v kvalitě svých kulturních a uměleckých akcí, sedm z deseti zaznamenalo zlepšení návštěvnosti svých představení či akcí. Méně optimistický je pohled na vývoj hospodaření. Přesto se téměř dvě pětiny domnívají, že jejich hospodářské výsledky se zlepšily, popř. ekonomická situace jejich organizace zůstala stejná.

Hodnocení výsledků činnosti organizace ve srovnání s výsledky před pěti lety

Kvalita kulturních a uměleckých akcí, které pořádáte

40

Návštěvnost akcí, představení, které pořádáte

27

Hospodářské výsledky, ekonomika činnosti organizace

18

42

9

0%

výrazně zlepšily

41

25

29

20%

částečně zlepšily

46

40%

zůstaly stejné

60%

6

13

80%

částečně zhoršily

1

3

100%

výrazně zhoršily



56

5.3. Silné a slabé stránky provozování kulturních a uměleckých aktivit V rámci reflexe vlastního postavení na poli kulturních a uměleckých aktivit byli představitelé uměleckých organizací dotázáni na silné a slabé stránky své činnosti a též na potenciální příležitost či ohrožení svých aktivit v budoucnu. Přehled jednotlivých výpovědí přináší úplný výpis v příloze. Jako své silné stránky respondenti nejčastěji uvádějí zaměření na specifickou cílovou skupinu, kvalitu, originalitu, mezinárodní charakter své činnosti, o něco méně osvětu, informování veřejnosti a udržení kulturních tradic, a také schopnost inovace, podporu začínajícím umělcům či návštěvnost. Naopak nejméně jsou jako silné stránky vnímány položky jako neexistence konkurence, zkušenost, dostupnost pro diváky, odbornost, různorodost nabídky a financování. V budoucnu svou příležitost shledávají provozovatelé kultury v Praze v náplni činnosti, kterou vykonávají, v programech, které nabízejí, a podobně jako u silných stránek v inovacích a schopnosti dalšího rozvoje i v originalitě nabízených aktivit. V blízkém horizontu si také uvědomují důležitost oslovení diváků, na které se zaměřují – může to být specifická skupina lidí nebo široká veřejnost – a i na základě přesvědčení o kvalitě svých aktivit vidí svou šanci právě ve větším cíleném podchycení diváka, o kterého stojí. Problémy s financováním a nedostatek prostředků pro svou činnost vnímá jako slabou stránku své činnosti jednoznačná většina zástupců provozovatelů kultury v Praze. Tyto potíže s finančním zajištěním uměleckých aktivit vidí respondenti v několika rovinách. Zásadním nedostatkem je neúspěšný fundraising, s čímž souvisí malá možnost oslovení vhodných sponzorů ze soukromé sféry. Nedostatkem financí tak trpí zejména prostory a objekty, ve kterých jsou umělecké aktivity provozovány, vybavení uměleckých souborů (např. staré kostýmy, nedostupnost moderní techniky) a odměňování organizátorů a zaměstnanců. Respondenti vnímají jako svou poměrně výraznou slabinu i propagaci a následný zájem médií o jejich činnost. V mnohem méně případech jmenují nezájem či pohodlnost diváků, špatnou spolupráci s úředníky, či nezájem institucí o svou činnost. Menšinově jsou rovněž zmiňovány obtíže s byrokracií a administrativou, špatné legislativní prostředí, či vyloženě problémy s magistrátem nebo s městskou částí. Nepřekvapí asi, že největším ohrožením umělecké činnosti do budoucna je podle provozovatelů kultury v Praze nedostatek financí. Podobně jako je tato oblast problematická v současné době, je tak vnímána i do budoucna. Méně odpovědí se dotýká ostatních oblastí. Jako ohrožení své činnosti vnímají respondenti v jisté míře ještě byrokracii, administrativu a nekompetentnost úředníků, ostatní překážky, např. vlastní nedostatky, nezájem diváků, staré praktiky, neuvážená transformace či lobbying a korupce jsou respondenty uváděny podstatně méně. Zdroj: STEM pro Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP

57

Na závěr je uveďme optimistický pohled pražských provozovatelů do budoucna. Až na nepatrné jedno procento dotázaných je většina přesvědčena, že mají jako provozovatelé kulturních akcí v hlavním městě sami dobrou perspektivu a šanci obstát v konkurenci ostatních.

"Jste přesvědčen(a) o tom, že Vaše organizace má jako provozovatel kulturních akcí dobrou prepektivu a šanci obstát v konkurenci nabídky umění a kultury v Praze?"

1 37

62

určitě ano

spíše ano

určitě ne

spíše ne



58

PROVOZOVATELÉ KULTURY V PRAZE

Recommend Documents