Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze Soutěžní práce do Soutěže o cenu děkana Národohospodářské fakulty VŠE
Kategorie: Práce studenta bakalářského studia
Název práce:
Systém výchovy a vzdělávání firmy Baťa ve Zlíně ve 20. a 30. letech 20. století.
Autor:
Lenka Coufalíková
Praha 2011
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analýza systému výchovy a vzdělávání podniku Baťa ve Zlíně ve 20. a 30. letech 20. století. Práce vychází z hypotézy, že představiteli závodu vložené úsilí do vybudování systému podnikové výchovy bylo pro společnost Baťa ekonomicky výnosné a zvyšovalo jeho konkurenceschopnost na světovém trhu. Úvodem zkoumám, co vedlo zakladatele společnosti Baťa k vytvoření vlastního systému podnikové výchovy a vzdělávání svých zaměstnanců. Zde především zdůrazňuji trend výchovy a vzdělávání žáků v duchu Baťových závodů již od útlého mládí. V další části rozebírám podnikové školství v zahraničí. Zde jsem se zaměřila na dvě americké společnosti Ford Motor Company a Hershey Chocolate Company, které přímo inspirovaly pozdější podnikové školství firmy Baťa. Následně jsem se zabývala první podnikovou školou v Československu, Baťovou školou práce, která vychovala elitní kádry závodu. V poslední části jsem analyzovala, jak podnik zvyšoval kvalifikaci svých stávajících zaměstnanců a zda se i ve své zaměstnanecké politice inspiroval americkými podnikateli.
Abstract The aim of this work is analysis of the training and education system of the Bata Company during the 1920s and 1930s in Zlin. In the first part I investigate what led the founder of Bata to
create their
own system
of corporate education and training
of
their employees. Another part deals with the influence of Bata Company on the Reform Experimental Schools. Here, i want to denote the trend of education of pupils in the spirit of the Bata factories since early childhood. In the next part I examine corporate school abroad. Here I focus on two American firm Ford Motor Company and Hershey Chocolate Company, which directly inspired Bata Company in their training system. Then I looked at the
first corporate school in
Czechoslovakia, Bata School
of
Work. I
focused on
how the firm trained its employees, what benefits the company brought in the fight with the competition. The work is based on the hypothesis that the training and education system of the Bata Company was for the firm economically profitable and contributed its competitiveness in the global market.
Klíčová slova: Podniková výchova a vzdělávání, podnik Baťa, motivace zaměstnanců,
JEL klasifikace: B 200, D290, D600, D830
Obsah Úvod ...........................................................................................................................1 1
Podniková výchova a vzdělávání mládeže .............................................................3 1.1
2
Počátky podnikového vzdělávání ...................................................................3
Podniková výchova a vzdělávání dospělých ..........................................................6 2.1
Nový trend v podnikání – vzdělávání zaměstnanců ........................................6
2.2
Studijní ústav .................................................................................................8
Závěr ........................................................................................................................ 10 Zdroje ....................................................................................................................... 12
Úvod Podnik Baťa se sídlem ve Zlíně se stal v meziválečném období jedním z nejdůležitějších průmyslových podniků v naší zemi. Díky produkci levné, ale kvalitní obuvi si podnik vybudoval dobré jméno po celém světě. I když průmysl ve 30. letech 20. století trpěl oslabením v důsledku Velké hospodářské krize, Baťovy závody vyrobily v roce 1937 47,8 milionů párů obuvi, což tvořilo 86% celkové výroby v Československu.1 Zrychlující se tempo výrobního procesu si od zaměstnanců expandujících podniků, které ve svých továrnách zaváděly strojovou výrobu, žádalo odvedení kvalifikované práce. 2 Zde zaměstnavatelé naráželi na nedostatek odborníků na trhu práce. Školy byly postaveny pouze na teoretických základech bez doplnění poznatků z praxe.3 Ve své práci jsem si dala za cíl zjistit, jak představitelé firmy Baťa reagovali na nedostatek vzdělaných zaměstnanců pro své provozy a zda byli ovlivněni některými teoretickými směry, jako např. taylorismem. Má práce vychází z hypotézy, že podnikem podporované výchovné a vzdělávací instituce byly pro závod velmi ekonomicky přínosné a pomáhaly mu v boji s konkurencí. Firma svým pracovníkům nabízela různé výhody a tím získávala jejich oddanost a loajalitu, čímž docílila výrazného zefektivnění chodu celé továrny. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních celků a to na podnikovou výchovu a vzdělávání mládeže a na podnikovou výchovu a vzdělávání dospělých. Rozdělení na tyto dvě části je zvoleno tak, aby byl zdůrazněn vliv podnikové výchovy firmy Baťa jak na mládež, tedy své potenciální zaměstnance, tak na své stávající zaměstnance. V první kapitole komparuji baťovské školství s podnikovými školami v zahraničí, které založili Henry Ford4 a Milton S. Hershey5 v USA. Jako příklad jsem vybrala tyto dva zahraniční podniky, protože přímo ovlivnily a inspirovaly vedení firmy Baťa k vytvoření
1
KARNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938), díl II., Československo a České země v krizi a v ohrožení (1930-1935), Praha: Libri 2002, 577 s., ISBN: 80-7277-031-4 , s. 431 2 VACULÍK, Jaroslav. Obecné dějiny novověku IV : (1789-1918). 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 174 s. ISBN 80-210-3859-4, s. 135. 3 CEKOTA, Antonín. Geniální podnikatel Tomáš Baťa. Sixty – Eight Publishers, Corp., 1981, 371 s. ISBN: 088781-109-4. 4 GALLAGHER, Terry. University of Michigan - Dearborn, Henry Ford Trade School alul support Ford´s legacy, University of Michigan – Dearborn 2008, citace 2.11.2010, internetový přístup: http://www.umd.umich.edu/fullstory/article/henry-ford-trade-school-alums-support-fords-legacy/. 5 Hershey Community Archives, Milton Hershey nad the Derry Township Public Schools, Introduction, citováno dne 14. 11. 2010, přístup z internetu: http://www.hersheyarchives.org/exhibits/default.aspx?ExhibitId=19&ExhibitSectionId=35 .
1
vlastního systému školství. 6 Svědčí o tom i zápisky z cest zaměstnanců podniku Baťa, které jsem i využila při své analýze. V tomto kontextu analyzuji vznik a chod podnikové školy, založené Tomášem Baťou v roce 1925, první svého druhu v Československu. Zabývám se zde tím, jakým způsobem byly školy vedeny, a pokouším se najít odpověď na otázku, zda přinášely podniku očekávané výsledky. V rámci druhé části jsem se zaměřila na další vzdělávání zaměstnanců podnikem Baťa. Jelikož se vedoucí představitelé závodu nechali inspirovat ve své zaměstnanecké politice americkou společností Ford Motor Company, jedna z kapitol pojednává o prvcích, které v této oblasti zaváděl majitel této automobilové výrobny Henry Ford. V poslední podkapitole se především zaměřím na tzv. Studijní ústav, který v roce 1935 založil Jan Antonín Baťa. Tato instituce pořádala pro pracovníky různé kurzy a přednášky z oboru jak obuvnického, tak obchodního, chemického atd. Ty přispívaly k profesionalizaci zaměstnanců. V práci se opírám o archivní výzkum provedený ve zlínském pracovišti Moravského zemského archivu v Brně, který sídlí přímo v bývalém baťovském průmyslovém areálu. Zde uložené archivní materiály se přímo specializují na firmu Baťa, respektive podnik Svit. Pro svou práci jsem využila zejména fond Y68 – BAŤA, II/5 – Osobní/školství. Nejpřínosnější se pro moji práci ukázaly zejména ročenky baťovských škol nebo korespondence mezi vedoucími podniku a řediteli vzdělávacích institucí. Také jsem čerpala z cestovních zpráv zaměstnanců Baťových závodů. Většina knih, které se zabývají tématy z historie firmy Baťa či hospodářskými dějinami města Zlín, obsahuje aspoň malou zmínku o vlivu firmy Baťa na výchovu a vzdělávání svých zaměstnanců i obyvatel žijících v okolí jejích továren. O tom, že výchova zaměstnanců hrála významnou roli v podnikové politice, svědčí i vyjádření samotných dobových aktérů v pramenech. Dosud ale bohužel neexistuje moderní monografické zpracování této problematiky, které by přímo mapovalo systém výchovy a vzdělání podniku Baťa. Svou studií k podnikovému školství ve 20. a 30. letech a jeho přínosu pro firmu Baťa bych proto chtěla přispět k částečnému zaplnění této mezery.
6
KLEGA, Vilém. Tomáš Baťa - doba a společnost: sborník příspěvků ze stejnojmenné zlínské konference, pořádané ve dnech 30. listopadu - 1. prosince 2006, Baťovské školství. Vyd. 1. Brno: Viribus Unitis, 2007. 364 s. ISBN 978-80-903948-0-3, s. 203.
2
1 Podniková výchova a vzdělávání mládeže 1.1 Počátky podnikového vzdělávání Po staletí ověřený způsob přípravy dorostu v cechu od učně až po mistra, byl do jisté míry funkční. 7 Ovšem, s příchodem industrializace se začala měnit struktura výroby a pracovní náplň dělníků. 8 Od pracovníka u stroje se očekávalo, že pouze vykoná úzké spektrum činností co nejrychleji. Do jeho kvalifikace se dále již neinvestovalo. Omyl, že do výroby stačí zručný, ale jinak ničeho neznalý jedinec, se ale postupně stával brzdou rozvoje továren. Dělník u mechanické práce malého rozsahu ztrácel po letech schopnost rozvoje, zájem o osobní růst a o dění v podniku. I zde lze podle některých autorů hledat počátky sociálních a politických bouří konce 19. a počátku 20. století. 9 Jak poznamenal Tomáš Baťa ve své knize Úvahy a projevy, žádná organizace nezaručí závodu budoucnost, jestliže jeho staří, zkušení lidé se nepodělí o své zkušenosti s mladými lidmi.10 Byl si vědom důležitosti vzdělání, nadchl se ideou nabídnout nové generaci lepší podmínky pro život.11 Historikové se shodují, že k Baťovým úspěchům v boji o místo na světovém trhu nepřispěly pouze výrobní a organizační novinky, které zavedl, ale také podnikem vyškolení zaměstnanci, kteří stáli u zrodu jeho bezkonkurenčních výrobků a služeb.12 Dle Aloise Glogara, autora knihy Inspirace tří Baťů k rozvoji vzdělávání a podnikání, lze v systému výchovy a vzdělávání pracujících podniku Baťa pozorovat prvky Taylorova vědeckého pojetí práce a její organizace.13 Frederick Winslow Taylor byl americký strojní inženýr, který usiloval o zlepšení efektivnosti v průmyslu. 14 Za jednu z jeho stěžejních publikací lze považovat The Principles 7
ĎURĎOVÁ, Libuše. Tomáš Baťa - doba a společnost: sborník příspěvků ze stejnojmenné zlínské konference, pořádané ve dnech 30. listopadu - 1. prosince 2006, Tomáš Baťa a jeho lidé doma a ve světě. Vyd. 1. Brno: Viribus Unitis, 2007. 364 s. ISBN 978-80-90, s. 159. 8 VACULÍK, J, Obecné dějiny novověku IV : (1789-1918). 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 174 s. ISBN 80-210-3859-4, s. 135. 9 ĎURĎOVÁ, L., Tomáš Baťa - doba a společnost, s. 159 – 160. 10 Citace dle CEKOTA, A., Baťa- Myšlenky, činy, život a práce, Knihovna Baťovy služby veřejnosti, svazek IV., Průmyslová tiskárna v Praze 1929, s.67. 11 HAJNÝ, P. Batastory.net, Další pravda o Zlíně: tentokrát o jeho školství, 2005, citováno 14.11.2010, přístup z internetu: http://batastory.net/milniky/dalsi-pravda-o-zline-tentokrat-o-jeho-skolstvi. 12 KARNÍK, Z., České země v éře První republiky (1918-1938), Díl II., s. 432. 13 GLOGAR, A.; CHERNEL, A., Inspirace tří Baťů (Tomáše, Jana Antonína a Tomáše jun.) k rozvoji vzdělávání a podnikání : (česká a anglická studie k vybraným aktuálním problémům rozvoje vzdělání, znalostního managementu a humanitních principů,1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2009. 148 s. ISBN 978-80-7318-901-3, s. 65. 14 BODDEWYN, J., Frederick Winslow Taylor Revisited, The Journal of the Academy of Management, Vol. 4, No. 2 ( Aug., 1961), pp. 100 – 107, s. 100.
3
of Scientific Management, která poprvé byla vydána v roce 1911. Taylor ve své knize poukazuje na problém, který byl přítomný v USA na začátku 20. století, a tím byla nízká efektivita práce v průmyslu. Podle něj vedoucí podniků hledali způsobilé kvalifikované pracovníky, kteří již byli někým jiným před tím zaškoleni. Autor dochází k závěru, že jediný způsob, jak docílit vyšší efektivity, je přestat hledat zkušené a někým zaškolené pracovníky, a místo toho si začít systematicky zaučovat vlastní zaměstnance.
15
Tomáš Baťa čerpal často inspiraci pro řízení svého podniku v cizině. Jednou z jeho nejdůležitějších zahraničních cest byla návštěva Fordových závodů v USA. Domů si přivezl spoustu zkušeností, které aplikoval ve svém závodě. Nebyl to pouze princip pásové výroby, který Baťa ve Zlíně zavedl, ale přivezl si i poznatky z Fordovy obchodní školy. 16 Dalším vzorem byl pro Baťu Milton Hershey. Ten žil v letech 1857-1945 a během života se stal čokoládovým magnátem. Také ten považoval za velmi důležité vzdělávání rodin svých dělníků, a proto založil Hershey Industrial School. 17
1.3 Baťova škola práce Zájem o práci v podniku Baťa byl v první polovině 20. století opravdu enormní. Do Zlína se sjížděli lidé z celého okolí i ze všech koutů republiky, aby mohli pracovat v této obuvnické metropoli. 18 Jejich pozornost přitahovala zejména moderní, strojová, průmyslová výroba obuvi ve firmě Baťa a originální spolupráce se zaměstnanci. Už v té době vzbuzovala pozornost profesní příprava u firmy a na ni navazující průběžné profesní zdokonalování, nazývané současníky baťovské školství. 19 V roce 1925 založil Tomáš Baťa, jako vůbec první v celém státě, podnikovou školu. 20 Ta byla určena mladým chlapcům, které by si vychoval podle svých představ, jako budoucí kádry v továrně. V informačním listě pro „mladé muže“, tak hrdě nazýval tyto chlapce, je vyzval ke spolupráci v závodě. 21
15
TAYLOR, Frederick Winslow. The Principles of Scientific Management, Forgotten Books 2008, 116 s., s. vii. ČR-MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, II/4, 46/1, Výpis cestovní zprávy pana Buršíka po USA. 17 Hershey´s, Discover Hershey: Milton S. Hershey, Milton S. Hershey: The Man and His Legacy 1857 – 1945, citováno dne 14.11.2010, přístup z internetu: http://www.hersheys.com/discover/milton/milton.asp. 18 POKLUDA, Z., Sedm století zlínských dějin, s. 95. 19 KLEGA, V., Tomáš Baťa - doba a společnost. s. 199-200. 20 HAJNÝ, P. Batastory.net, Další pravda o Zlíně: tentokrát o jeho školství, 2005, přístup z internetu: http://batastory.net/milniky/dalsi-pravda-o-zline-tentokrat-o-jeho-skolstvi. 21 ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, II/5,1187/5, Informační list pro mladé muže. 16
4
Tomáš Baťa měl velké vize o své Baťově škole práce. Do nového prvního ročníku chtěl přijmout 600 žáků, bohužel přihlásilo se jich pouze 80.22 Ve druhém roce trvání Školy práce bylo přijato již 326 nováčků. V roce 1930 počet vzrostl na 604. Dále tato řada rychle rostla. Každý další rok se hlásilo přes 10.000 hochů, takže mohl být přijat sotva každý desátý. Početní stav ve škole se pohyboval ve 30. letech mezi 2.000 až 2.500 mladých mužů. 23 Baťova škola práce, stejně jako zlínské měšťanské školy, využívala moderní vyučovací metody.24 Škola měla právo školy veřejné a vysvědčení z ní bylo rovnocenné s vysvědčením škol státních. Vrchní dohled vykonávalo svými orgány Ministerstvo školství a národní osvěty. Péči o školu mělo na starosti kuratorium v čele se šéfem závodu firmy Baťa a se členy ředitelství závodu. 25 Představitelé podniku byli přesvědčeni, že snaha studentů získat vyšší životní standard bude nejlepší vzdělávací metodou k dosažení toho, aby absolventi za krátkou dobu dosáhli na zodpovědnější pozice v zaměstnání. 26 Studenti měli povinnost každý den chodit do továrny pracovat a po práci navštěvovat večerní školu. Každý týden dostávali mzdu podle výsledků odvedené práce.
27
V prvním
ročníku se průměrná týdenní mzda učňů pohybovala okolo 145 Kč, v druhém 166 Kč a ve třetím 187 Kč. 28 Přitom průměrná nominální měsíční mzda dělníků v ČSR v roce 1925 činila 553,41 Kč a v roce 1930 to bylo 586,58 Kč. 29 Z uvedených mezd lze usoudit, že i když byli absolventi Baťovy školy práce považování za levnou pracovní sílu, dostávali někteří učni od podniku vyšší plat, než jaký tvořil průměr v ČSR. V případě, že studentovi zůstal z vydělaných peněz nějaký přebytek, uložil si ho na svůj osobní účet v Baťově podpůrném fondu, kde mu je firma úročila 10% úrokovou sazbou.30 Tomáš Baťa měl velkou nedůvěru v bankovní sektor,31 proto tyto úspory mladých můžeme považovat za jakousi malou část kapitálu, kterou měla firma k dispozici pro své další investice. 22
HAJNÝ,P. Batastory.net, Další pravda o Zlíně: tentokrát o jeho školství, 2005, citováno 14.11.2010, přístup z internetu: http://batastory.net/milniky/dalsi-pravda-o-zline-tentokrat-o-jeho-skolstvi. 23 HRADIL, J., Výroční zpráva průmyslové školy ve Zlíně za školní rok 1938 – 1939, s. 6. 24 BAŤA, T., BAŤA, J. A., Zlínské školství: Z názorů Tomáše Bati a J.A. Bati na výchovu, Zlín 1934, s. 70. 25 ROSA, A., Výroční zpráva průmyslové školy ve Zlíně za školní rok 1938 – 1939, s. 11. 26 ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV,II/5,1187/5, Informační list pro mladé muže Bata institute for young men. 27 ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, II/5,1187/5, Mladý muži. 28 KUDZBEL, Marek. Baťa hospodársky zázrak, 1. vydání, Bratislava, Marada Capital Service, 2001, 195 s., ISBN 80-968458-1-0, s. 152. 29 KARNÍK, Z., České země v éře První republiky (1918-1938), s. 513. 30 Baťova škola práce, O Baťově škole práce a Klubu ABŠ, Klub ABŠ ve Zlíně 2005 , citováno 14. 11. 2010 , přístup z internetu: http://batastory.net/abs/test-abs. 31 BARVÍŘ, M., Odborná konference Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České Republiky, Je možno využít k zdokonalení veřejné správy přístupy Tomáše Bati? Brno 2006, citováno dne 14.11.2010, přístup z internetu: http://barvir.miroslav.sweb.cz/Je%20mozne%20vyuzit.htm .
5
Závěrečná zkouška, kterou učni museli na konci studia složit, se rovnala maturitě a studentovi dávala možnost se zapsat na vysokou školu. 32 Technické školy zahrnovaly opět jak složku teoretického školení, tak učební praxi v továrních dílnách.33 Mladí muži, kteří vydrželi na této škole i přes vysoké nároky, ji opouštěli s praktickým vzděláním a se slušnými úsporami. Většina absolventů se úspěšně uplatnila v životě a mnozí z nich zastávali významné funkce v Baťových závodech, ale i v jiných oblastech hospodářského života.34 Studenti ze Zlína jezdili studovat i do zahraničí a naopak do Zlína přijížděli cizí studenti zaučit se v Baťově škole práce. Této skutečnosti se věnovaly i mnohé novinové články. Například slovenské noviny Juh. N. Zámky (28.8.1937) č. 201 informovaly v článku Šest absolventů Baťovy školy na studium do Anglie: „ Koncem srpna odejde do Anglie na studia do Pitman´s College šest absolventů Baťovy školy, kteří ve Zlíně absolvovali obchodní školu. V Anglii zůstanou 10 měsíců, tedy právě jeden celý rok. Cestovné a školné hradí šéf závodu p. J. A. Baťa; pobyt v Anglii, kde se jednak doučí perfektně anglicky a získají cenné zkušenosti, budou si platit ze svojich úspor.“35 Úspěchy Baťovy školy práce také dokládá počet zájemců ze zahraničí, kteří studovali ve Zlíně, a to z: Jugoslávie 136, Německa 36, Francie, Anglie 14, Indie 12, Holandska 9, Rumunska 8, Švýcarska 6, Egypta 5, Rakouska 3, Ameriky 2 a jeden z Bulharska. 36 Baťovský systém podnikové výchovy a vzdělávání se stal pro závod užitečnou zbraní v boji o přežití v době oslabení lehkého průmyslu a vysoké nezaměstnanosti během Velké hospodářské krize. 37 Jak Zdeněk Kárník uvádí, nešlo o nahodilost. „Firma mohla stavit na lidech, které si vychovala.“38 .
2 Podniková výchova a vzdělávání dospělých 2.1
Nový trend v podnikání – vzdělávání zaměstnanců V prvních dekádách 20. století docházelo v podstatě ve všech průmyslově vyspělých
zemích k prvním soustavnějším pokusům o zavádění nového modelu výrobního procesu. 32
BRIŠ, Petr a NEISCHL Pavel. Tomáš Baťa - doba a společnost: sborník příspěvků ze stejnojmenné zlínské konference, pořádané ve dnech 30. listopadu - 1. prosince 2006, Sociální aspekty řízení u firmy Baťa. Vyd. 1. Brno: Viribus Unitis, 2007. 364 s. ISBN 978-80-903948-0-3, s. 143. 33 HRADIL, J., Výroční zpráva průmyslové školy ve Zlíně za školní rok 1938 – 1939, s. 9. 34 KUDZBEL, M., Baťa hospodársky zázrak, s. 154. 35 ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV,II/8, i.č. 215. 36 BRIŠ, P.; NEISCHL, P., Tomáš Baťa - doba a společnost, s. 143. 37 POKLUDA, Z., Ze Zlína do světa - příběh Tomáše Bati, s. 53. 38 KARNÍK, Z., České země v éře První republiky (1918-1938), s. 432.
6
Charakteristickým rysem tohoto procesu byla rychle postupující profesionalizace veškerých činností spojených s rozvojem sociální péče o zaměstnance. 39 V meziválečné době si podnikatelé začínali uvědomovat důležitost lidského faktoru ve výrobním procesu. Majitelé podniků přicházeli na to, že pokud jejich dělníci budou spokojeni, prosperovat bude celá jejich společnost. Součástí strategií některých velkopodnikatelů se začaly stávat sociální programy. Ty měly sloužit dělníkům jako určité další formy odměny za odvedenou práci. Těmito průkopníky byli v USA průmyslníci Henry Ford, Milton Hershey nebo Endicott Johnson.
40
Právě jimi se nechal inspirovat ve své zaměstnanecké politice Tomáš Baťa a
později i jeho nevlastní bratr Jana Antonín Baťa. Velkou inspirací Baťovi byl americký obuvnický závod Endicott Johnson Corporation, který v první třetině 20. století vešel do povědomí lidí tím, že měl jeden z nejkomplexněji propracovaných podnikových sociálních systémů. Již v roce 1890 společnost zavedla systém účasti na zisku, zřídila zdravotní oddělení, vystavila nízkonákladové domy pro své zaměstnance a nabízela svým pracovníkům bezpočet dalších služeb a bonusů. E.J. Corporation byla svými vedoucími představiteli řízena v duchu tzv. Welfare capitalism (kapitalismus blahobytu) – tedy byla zde dohoda postavená na loajalitě mezi managementem a zaměstnanci. 41 Ford vytvořil unikátní program pro amerikanizaci cizinců v Detroitu, kde sídlil jeho závod. Program měl napomoci integraci cizinců v Americe.42 Byla vytvořena škola pro imigranty pracující v továrně, kteří neuměli anglicky.43 Tato škola byla založena v roce 1914 a nesla název Ford English School. V roce 1916 z 518 zaměstnanců navštěvujících Fordovu anglickou školu bylo 163 Poláků, 134 Rusů, 46 Rakušanů, ale také 11 Čechů. Ostatní byli příslušníci dalších nejméně 30 různých národností. 44
39
ŠEVEČEK, O., Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně v letech 1900-1938, s. 54. 40 Tamtéž, s. 57 41 ZAHAVI, Gerald. Negotiated Loyalty: Welfare Capitalism and the Shoeworkers of Endicott Johnson, 19201940. The Journal of American History, Vol. 70, No. 3, 12/1983, s. 605. 42 MEYER, S., Adapting the Immingrant to the Line: Americanization in the Ford Factory, 1914-1921, s. 16. 43 University of Michigan – Dearborn and Benson Ford Research Centrer, Ford English School, Automobile in American Life and Society 2004 – 2010, citováno dne 14.11.2010, přístup z internetu: http://www.autolife.umd.umich.edu/Labor/L_Overview/FordEnglishSchool.htm . 44 HOOKER, Clarence. Life in the shadows of the Crystal Palace, 1910-1927: Ford workers in the Model T era, Bowling Green State University Poluar Press, 1997, s. 210, ISBN 0879727373, s. 116.
7
2.2 Studijní ústav Jan Antonín Baťa, který řídil podnik po smrti svého bratra Tomáše Bati, si dal za cíl dále zvyšovat produktivitu práce, k čemuž mu mělo pomoci vybudování a podpora vlastních výzkumných ústavů.45 V novinových článcích vyzýval spoluobčany, aby se zapsali do vzdělávacích kurzů, které pořádal od roku 1935 podnikový vzdělávací institut nazvaný Studijní ústav.46 Projekt Studijního ústavu byl ve velmi krátké době připraven a již v říjnu 1935 byly zahájeny první přednášky a semináře.47 Studijní ústav měl dát zejména zlínským pracovníkům bez rozdílu stáří a dalšího předchozího školení příležitost k dalšímu rozšiřování vzdělání a to především v technických oborech. 48 Úkolem Studijního ústavu v jeho počátcích bylo zastupovat odborné školství jak technické, tak obchodní. Díky rozvoji zlínských odborných škol koncem 30. let 20. století přešla část jeho osnov na školy odborné a ústav se zcela orientoval na vzdělávací činnost, která nebyla pokryta žádnými školami odborného zaměření. 49 Tzv. ideový plán Studijního ústavu pokryl všechny základní vědy, od matematiky po filosofii a s nimi korespondující vědy aplikované od techniky až po světové hospodářství.50 K prvnímu ústavu z roku 1935 tzv. Studijnímu ústavu I. byl v roce 1938 zřízen tzv. Studijní ústav II.51 V budově tzv. Studijního ústavu II. byla umístěna škola umění. 52 V obou těchto institucích byl kladen důraz na samostudium. Ekonom Alois Glogar ve své knize napsal: „Pracovníci ústavu usilovali jeho organizací o rozvoj iniciativy a tvořivého zájmu, který by vedl k vynalézavosti a k umění využívat strojů a zařízení, jimž jsou závody naplněny, aby zlínský průmysl stál v čele světového pokroku.“ Studijní ústav sloužil mimo jiné také jako instituce, která školila mistry dílenského provozu pro svého zřizovatele - společnost Baťa. 53 Je možné souhlasit s hodnocením Aloise Glogara, podle kterého byl Studijní ústav klíčovým dokladem toho, že vedení podniku Baťa cítilo potřebu zajistit systematické vzdělávání pracujících dříve, než se stalo naprosto samozřejmou součástí podnikové kultury a hospodářské strategie v naší zemi. Již ve 30. letech ve Zlíně tak byla vybudována vzdělávací a kulturní instituce, která neměla v té době obdoby. Studijní ústav byl vzorem, přitahoval 45
ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, I/1, 29/78, Poznámky ke knize o T. Bati od pana Hodače, s. 13. BARVÍŘ, M., Odborná konference Zdokonalování veřejné správy a samosprávy České Republiky, přístup z internetu 29.3.2011:,http://barvir.miroslav.sweb.cz/Je%20mozne%20vyuzit.htm. 47 KURAŠ, M. a kol., Studijní ústav ve Zlíně (založen 1935), Tisk Zlín 1940, s. 2. 48 ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, II/5, 1191/37, B 477, Úkol Studijního ústavu zlínského, s. 1. 49 Tamtéž, s. 1. 50 GRÁC, Antonín. Zpráva o činnosti pedagogického oddělení studijního ústavu ve Zlíně v prvém tříletí (1935 – 1938), Knihtiskárna B. Siegel a spol. ve Zlíně 1938, 17 s., s. 3. 51 KURAŠ, M. a kol., Studijní ústav ve Zlíně (založen 1935), s. 3. 52 HORŇÁKOVÁ, Ladislava. Jan Antonín Baťa - život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati, s. 53-54. 53 GLOGAR, A.; CHERNEL, A., Inspirace tří Baťů, s. 66, 68. 46
8
návštěvníky, zvedal prestiž závodu, byl reklamou, ale především řešil výzkumné, vzdělávací a kulturní úkoly, pro které byl vybudován. 54 Stejně jako se každý zájemce mohl přijít podívat do Ford Motor Company, tak i ve Studijním ústavu měl každý návštěvník dveře otevřené. 55 Studijní ústav se stal jednou z nedílných složek Baťovského systému výchovy a vzdělávání zaměstnanců. Svým širokým spektrem nabízených kurzů a přednášek dával zaměstnancům podniku Baťa možnost k rozvíjení dovedností, které následně uplatnili ve výrobní praxi. Podnik tak disponoval pracovníky, kteří se stávali kvalifikovanými odborníky ve svém oboru. Firma Baťa se také snažila své zaměstnance vést k osvojení si základních principů finanční gramotnosti. K tomu mělo napomoci zavedení systému účasti zaměstnanců na zisku a ztrátách podniku a samospráva dílen. Tyto mzdové systémy byly účelně sestaveny na co nejjednodušší bázi, aby si každý dělník byl schopen sám spočítat, kolik si při jakém pracovních nasazení vydělá peněz. Zavedení těchto metod se ukázalo pro podnik velmi přínosné, protože dělníci byli motivování vidinou vyššího platu k vysoké produktivitě. 56
54
GLOGAR, A.; CHERNEL, A., Inspirace tří Baťů, s. 75. ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, II/5, 1191/37, B 477, Úkol Studijního ústavu zlínského, s. 4. 56 KUDZBEL, M., Baťa hospodársky zázrak, s. 81. 55
9
Závěr Průmyslníci Tomáš Baťa a jeho bratr Jan Antonín Baťa se svou strategií vedení podniku zapsali mezi klíčové osobnosti československých hospodářských dějin. Kromě toho firma se svým zavedeným systémem poskytovala svým zaměstnancům další výhody, které nepatřily v dané době rozhodně ke standardní nabídce zaměstnavatelů. Jednalo se především o sociální výhody, zdravotní péči, ubytování, motivační způsob odměňování. Právě tato opatření jsou považována za jednu ze základních součástí úspěšné hospodářské strategie firmy. V práci jsem se snažila dokázat svou hypotézu, že jednou z klíčových součástí tohoto systému, a tím i ekonomického úspěchu, bylo vzdělávání zaměstnanců – současných i budoucích. Tomáš Baťa i jeho bratr Jan Antonín měli velký zájem na tom, aby ve svém podniku zaměstnávali jen ty nejlepší zaměstnance. Díky léta budovanému systému výchovy a vzdělávání zaměstnanců, který se zdaleka neomezoval na stávající zaměstnance, se jejich pracovníci stávali nejlepšími odborníky ve svém oboru a mohli dále přispívat k rozvoji firmy. Jedním z klíčových kroků, které Tomáš Baťa učinil v rámci výchovy mládeže, bylo založení Baťovy školy práce v roce 1925. Inspirací pro její vznik mu byly podnikové školy v zahraničí, a to především v USA. Firma Baťa vyslala své zástupce do Ford Motor Company a Hershey Chocolate Company, kde získali cenné zkušenost. Ty byly posléze uplatňovány v podnikových školách společnosti Baťa. Baťova škola práce měla status školy veřejné a vysvědčení z ní bylo rovnocenné vysvědčení státních škol. 57 Studenti své teoretické zkušenosti, nabyté ve škole, prakticky uplatňovali v továrních dílnách. Za odvedenou práci dostávali každý týden mzdu, se kterou se museli naučit hospodařit. Právě snaha vychovávat budoucí i současné zaměstnance podniku k ekonomickému myšlení a chování, které bychom mohli označit pojmem „finanční gramotnost“, představuje podle mého názoru další pilíř baťovského vzdělávacího systému. Baťovský systém podnikové výchovy a vzdělávání se stal pro závod významnou zbraní v konkurenčním boji a to i během Velké hospodářské krize. Díky požadavkům odpovědnosti, které byly kladeny na učně, disponoval závod uvědomělými, loajálními a vysoce profesionálními pracovníky. 58 Právě jejich vysoká kvalifikace jim byla výhodou při zavádění výrobních inovací či nových technologií, které podnik zaváděl v době krize, aby si udržel své vybudované postavení na trhu. Mladí muži, absolventi Baťovy školy práce, byli vysílání do ciziny zakládat zahraniční pobočky firmy Baťa a šířit dál své vědomosti. Od mládí 57 58
ROSA, A., Výroční zpráva průmyslové školy ve Zlíně za školní rok 1938 – 1939, s. 11. KARNÍK, Z., České země v éře První republiky (1918-1938), s. 432.
10
vštěpovaná píle, neúnavnost, poctivost a profesionalita byly prezentovány jako základy úspěchu podniku. Stěžejní část systematického vzdělávání zaměstnanců představoval tzv. Studijní ústav. Ústav měl zejména zlínským pracovníkům bez rozdílu věku a předchozího školního vzdělání dát příležitost k dalšímu prohlubování svých zkušeností a znalostí. 59 Studijní ústav etabloval propracovaný systém vzdělávání pracujících, který odpovídal vysokým nárokům na kvalifikaci a byl schopen nabídnout vzdělání na odpovídající úrovni, které jinde nebylo dostupné. Zaměstnanci se stali odborníky ve svém oboru, což se projevovalo na kvalitě jimi odvedené práce, a tím následně i na kvalitě Baťových výrobků. 60
59
ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, II/5, 1191/37, B 477, Úkol Studijního ústavu zlínského, s. 1. ČR -MZA - Brně, SOkA Zlín, OÚ ONV, II/5, 1190/29, Kniha novinových výstřižků o činnosti Studijního ústavu a pořádaných kurzech. 60
11
Zdroje Prameny nevydané: 1. ČR-Moravský zemský archiv v Brně (ČR-MZA – Brno), pracoviště Zlín – fond Baťa, a. s. Zlín 1894-1945 (FB), -
I/3, 18/29, Poznámky ke knize o T. Bati od pana Hodače.
-
I/4, 207/899, Výpis cestovní zprávy pana Buršíka po USA
-
II/5, 1187/2, Bata institute for young men
-
II/5,1187/2,Mladý muži
-
II/5,1187/2, Informační list pro mladé muže
-
II/5, 1190/29, Kniha novinových výstřižků o činnosti Studijního ústavu a pořádaných kurzech
-
II/5, 1191/37, B 477, Úkol Studijního ústavu zlínského
-
II/8, i.č. 215
Prameny vydané: 1. BAŤA, Tomáš a BAŤA, Jan Antonín. Zlínské školství: Z názorů Tomáše Bati a J.A. Bati na výchovu, Zlín 1934. 2. CEKOTA, Antonín. Geniální podnikatel Tomáš Baťa. Sixty – Eight Publishers, Corp., 1981, 371 s. ISBN: 0-88781-109-4. 3. GALLAGHER, Terry. University of Michigan - Dearborn, Henry Ford Trade School alul support Ford´s legacy, University of Michigan – Dearborn 2008, citace 2.11.2010, internetový
přístup:
http://www.umd.umich.edu/fullstory/article/henry-ford-trade-
school-alums-support-fords-legacy/. 4. HAJNÝ, Pavel. Batastory.net, Další pravda o Zlíně: tentokrát o jeho školství, 2005, citováno 14.11.2010, přístup z internetu: http://batastory.net/milniky/dalsi-pravda-ozline-tentokrat-o-jeho-skolstvi. 5. Hershey´s, Discover Hershey: Milton S. Hershey, Milton S. Hershey: The Man and His Legacy 1857 – 1945, citováno dne 14.11.2010, přístup z internetu: http://www.hersheys.com/discover/milton/milton.asp. 6. HRADIL, Jaromír. Výroční zpráva průmyslové školy ve Zlíně za školní rok 1938 – 1939, Vývoj Baťovy školy práce, Zlín, Průmyslová škola, 1939. 26 s.
12
7. HORŇÁKOVÁ, Ladislava. Jan Antonín Baťa - život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati: mezinárodní konference: sborník: Zlín 2.-3. května 2007. Vyd. 1. Zlín: Statutární město Zlín, 2007. 127 s. ISBN 978-80-239-9247-2. 8. GRÁC, Antonín. Zpráva o činnosti pedagogického oddělení studijního ústavu ve Zlíně v prvém tříletí (1935 – 1938), Tisk B. Siegel a spol. ve Zlíně 1938, 17 s. 9. KURAŠ, M. a kol. Studijní ústav ve Zlíně (založen 1935), Tisk Zlín 1940. 10. ROSA, A. Výroční zpráva průmyslové školy ve Zlíně za školní rok 1938 – 1939, Dnešní organisace průmyslových škol ve Zlíně a v Baťově, Zlín, Průmyslová škola, 1939. 26 s. 11. TAYLOR, Frederick Winslow. The Principles of Scientific Management, Forgotten Books
2008,
116
s.,
citováno
dne
20.1.2011,
přístup
z internetu:
http://books.google.com/books/p/pub4297897631756504?id=4qM7yJKC_nkC&printsec=frontcover&dq=taylor&ei=ZIQ6 TYWgA4SiUMr_2IoF&cd=1#v=onepage&q&f=false. 12. University of Michigan – Dearborn and Benson Ford Research Centrer, Ford English School, Automobile in American Life and Society 2004 – 2010, citováno dne 14.11.2010,
přístup
z internetu:
http://www.autolife.umd.umich.edu/Labor/L_Overview/FordEnglishSchool.htm.
Literatura: 1. BODDEWYN, J. Frederick Winslow Taylor Revisited, The Journal of the Academy of Management, Vol. 4, No. 2 ( Aug., 1961), pp. 100 – 107. 2. BRIŠ, Petr a NEISCHL Pavel. Tomáš Baťa - doba a společnost: sborník příspěvků ze stejnojmenné zlínské konference, pořádané ve dnech 30. listopadu 1-. prosince 2006, Sociální aspekty řízení u firmy Baťa. Vyd. 1. Brno: Viribus Unitis, 2007. 364 s. ISBN 978-80-903948-0-3. 3. ĎURĎOVÁ, Libuše. Baťa Tomáš - doba a společnost: sborník příspěvků ze stejnojmenné zlínské konference, pořádané ve dnech 30. listopadu - 1. prosince 2006, Tomáš Baťa a jeho lidé doma a ve světě. Vyd. 1. Brno: Viribus Unitis, 2007. 364 s. ISBN 978-80-903948-0-3. 4. GLOGAR, Alois; CHERNEL, Andras. Inspirace tří Baťů (Tomáše, Jana Antonína a Tomáše jun.) k rozvoji vzdělávání a podnikání : (česká a anglická studie k vybraným aktuálním problémům rozvoje vzdělání, znalostního managementu a humanitních
13
principů, 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2009. 148 s. ISBN 978-80-7318-901-3. 5. HOOKER, Clarence. Life in the shadows of the Crystal Palace, 1910-1927: Ford workers in the Model T era, Bowling Green State University Poluar Press, 1997, 210 s., ISBN 0879727373. 6. KARNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938), díl II., Československo a České země v krizi a v ohrožení (1930-1935), Praha: Libri 2002, 577 s., ISBN: 80-7277-031-4. 7. KLEGA, Vilém. Tomáš Baťa - doba a společnost: sborník příspěvků ze stejnojmenné zlínské konference, pořádané ve dnech 30. listopadu - 1. prosince 2006, Baťovské školství. Vyd. 1. Brno: Viribus Unitis, 2007. 364 s. ISBN 978-80-903948-0-3. 8. KUDZBEL, Marek. Baťa hospodársky zázrak, 1. vydání, Bratislava, Marada Capital Service, 2001, 195 s., ISBN 80-968458-1-0. 9. POCHYLÝ, Jaroslav. Baťova průmyslová demokracie. Vyd. 1. Praha: UTRIN, 1990. 134 s. 10. POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. Zlín: Klub novinářů, 1991. 137 s. 11. ŠEVEČEK, Ondřej. Zrození Baťovy průmyslové metropole: továrna, městský prostor a společnost ve Zlíně v letech 1900-1938. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2009. 412 s. ISBN 978-80-86829-42-5. 12. VACULÍK, Jaroslav. Obecné dějiny novověku IV : (1789-1918). 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 174 s. ISBN 80-210-3859-4. 13. ZAHAVI, Gerald. Negotiated Loyalty: Welfare Capitalism and the Shoeworkers of Endicott Johnson, 1920-1940. The Journal of American History, Vol. 70, No. 3, 12/1983, s. 605
14
