Na přípravě 7. čísla se podíleli: Vendula Dvořáková, Michal Blažek, Jan Mertlík, Vlaďka Junková, Nikola Ivanová, Petr Sedláček, Roman Skřehot

Na přípravě 7. čísla se podíleli: Vendula Dvořáková, Michal Blažek, Jan Mertlík, Vlaďka Junková, Nikola Ivanová, Petr Sedláček, Roman Skřehot. Sazba: Jan Pruška

E d i to r i a l

Tváře týdne

Milé čtenářky, milí čtenáři! Tak máme po maturitním plese. Všichni jsme si ho užili a bylo nám tam společně moc fajn, ale pokud jsme čekali, že na náš ples přijdou také naši profesoři, mýlili jsme se. Pozvali jsme všechny. Jaké bylo ale naše překvapení, že naše pozvání přijalo víc těch učitelů, kteří nás vůbec neznají a nemají nás na žádný předmět. Minulý rok jsme organizovali ples my a musím říct, že loni se tam sešlo mnohem víc učitelů. Čím to? Jsme opravdu tak neoblíbená třída? Opravdu jsme tak hrozní? Vážně jsme tak strašní, že se s námi nedá vyjít? Tak se sama sebe ptám proč? Proč jsme všem trnem v oku? Proč všichni tak neradi chodí k nám na hodiny? Proč nás všichni tak neradi učí a prohlašují o nás, že jsme banda povalečů? Nevím. Asi jsme opravdu tak hrozní. Tak se chci všem profesorům omluvit a doufám, že se všem uleví až odejdeme. Jen doufám, že se tyhle vztahy neprojeví u maturity, ta by měla být objektivní, a že nám nikdo nebude házet zbytečné klacky pod nohy. Časopis jsme rozšířili o čtyři stránky, tak doufáme, že jsme je zaplnili informacemi, které vás budou zajímat nebo vás alespoň pobaví. Přidali jsme stránku, kde najdete hlášky našich profesorů, pokud máte něco takového doma v šuplíku, byli bychom moc rádi, kdyby jste nám to poslali a my to mohli publikovat. Ptali jsme se vás na vaše názory na školní rádio, popisujeme vám náš maturitní ples, pan učitel Sedláček napsal článek o tom, co ho baví a našemu rozhovoru tentokrát neunikl pan učitel Svatoň. Věnujeme se i německé olympiádě, která proběhla u nás na škole. Jako vždy nechybí hudební a filmová recenze, informace o projektu Bodies a informace z autoškoly. Samozřejmě vás neochudíme o novinky ve sportu.

Sudoku

Tak přeji příjemné čtení. Doufám, že se i pobavíte a budete nás číst i nadále. Pokud by někdo měl zájem psát s námi, ozvěte se, nebojte se a nestyďte se. Čekáme na vás. Přeji krásných a bez úhon prožitých čtrnáct dní.



Vendula Dvořáková, šéfredaktorka [email protected]

Vtipy

2

15

Srazí se motorkář na silnici s ptáčkem. Chudinka ptáček spadne na zem, cuká sebou, ale ještě není mrtvý. Motorkáři se ho zželí a opatrně ho odveze domů. Tam ho položí do klece, rozdrolí mu chleba, do misky nalije vodu a čeká, jestli se uzdraví. Ptáček se za několik dnů skutečně probere,

rozhlídne se kolem sebe a vidí mříže, chleba a vodu. V tom mu všechno dojde, a říká: „Ty vole, já ho zabil!“ Jakou dostanete odpověď od blondýnky, zeptáte-li se jí, zda vám svítí blinkry? Ano, ne, ano, ne, ano, ne, ano ......

Chvilka poezie Sním si krásně ten svůj sen, hle-je tu zvláštní den. Dnes je datum dvacet jedna, měsíce tak krásného, měsíce března Všechno kolem jarem voní, petrklíče zase zvoní Nikomu už nevadí, že je ještě náledí Teplo už nám začíná, bude tu až do října.

Hlášky učitelů

R o z h ovo r

V

ážení studenti! Říkali jsme si, že bychom vás mohli něčím pobavit. Proto jsme zašátrali v našich šuplících, kde jsme našli hlášky profesorů. Zveřejňujeme je, abychom si všichni uvědomili, že učitelé jsou taky jen lidé, kteří občas dokážou i něco jiného než pouštět hrůzu. vzrušení … zuje velké ty hory vzbu dině zeměpisu na ed hl Už po ránek při ho Mgr. Petr be

D

á. dolsk o P e půjd abuli dějepisu pak ve t m K a ! t 3 o ně a jak t neiro) 5 je 1 á při hodi , í a n e 7 č . isu e Ja oble 7.5 lkov nejsou evalu v Riuddině zeměp Dneska je vana Mědí é d i l , n I o o vedr (Popis karnek při h Mgr. Je tam rá e B r Pet Mgr. rnila: ě upozo mozek …“ n t k a Mám t ě t itř Mgr. M e tady pod l, abych je hlava a uvn chemie o v o d , ez arek R Drahý dí na krku, á při hodině aja př řelou odm se ov i il o t ž i hodi a o r c d , a ně ma cninu „To na Z tema Mgr. Iva tiky Prosím tě, otevři

adá. čer vyp

alší obětí našeho rozhovoru se stal pan učitel Petr Svatoň.

Jak by měl podle vás vypadat ideální student? Děláte rozdíly mezi studenty?

Jak jste se dostal k povolání učitele na střední škole?

„Student by se měl aktivně podílet na komunikativní výuce jazyka, kreativně a pohotově rozvíjet své schopnosti na rozmanité jazykové úrovni a plně využívat svým dovedností v mnoha oblastech. Pro další uplatnění by se měl naučit vlastním způsobem hodnotit určité vzory jednání a umět se orientovat v různých sociálně jazykových oblastech (sociálních vztazích, konvencích apod.), které mohou ovlivnit jeho životní styl a další školní práci. Proto nesmí chybět v hodinách cizího jazyka přiměřený prostor pro příležitost obhájit svoje názory, postoje a umět je přesvědčivě uplatnit a prezentovat v cizím jazyce.“

„Němčině se věnuji již od svého dětství, neboť pocházím z česko-německé bilingvistické rodiny. Ještě na gymnáziu jsem se ale chtěl zaměřit spíše na základy společenských věd a i při přijímacích zkouškách jsem německý jazyk a literaturu považoval nejprve jako druhý doplňující obor. Postupně mně byly zadávány práce v podobě překladů religionistických textů a do současné i historické němčiny jsem pronikal stále hlouběji. K učitelství na SŠ mě přivedla tradice, neboť pocházím z učitelské rodiny, proto jsem považoval za logické v této návaznosti pokračovat, ať již v jazyce nebo dalších oborech.“

vzadu okno, je zde něc o nezdravého. Mgr. Marek Raja při hod ině fyziky

Jste znám svou přípravou na hodiny. Kolik času věnujete přípravě mimo školu, ve svém volném čase? „Snažím se spolupracovat i s dalšími germanisty z různých institutů i v zahraničí, pro svoji jazykově-komunikativní koncepci čerpám materiály z řady dalších učebnic. Zajímám se o vytváření interaktivních databází a tvorbu dalších handoutů pro e-learning. Příprava do každého předmětu je časově náročná, v cizím jazyce k tomu patří zejména hledání významových souvislostí, jejich logické vyjádření na dané úrovni s přihlédnutím ke každodennímu životu.“ Jaký jste byl jako student? „Na tehdejším šestiletém gymnáziu mě zaujaly nejen humanitní, ale i přírodovědné předměty, účastnil jsem se s úspěchem i několika projektů, soutěží a olympiád. Konkrétněji jsem se v rámci jazyků profiloval až ve vyšších ročnících a velmi podnětné se pro mě staly časté cesty do Rakouska i pobyt na Univerzitě J.W. Goetha ve Frankfurtu a.M. Stále více času jsem věnoval studiu ve vědecké knihovně, poslechu hudby a návštěvě kulturních představení.“

14

3

Myslíte si, že máte velké požadavky na své studenty? „Požadavky na studenty koncepčně odpovídají v plném rozsahu běžné jazykové komunikaci po úroveň B1-B2. Student se naučí číst autentický i beletristický německý text, součástí je i seznámení s reáliemi dané jazykové oblasti. Aktivní znalost cizího jazyka je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka. Cílem výuky je vytvořit u žáků i předpoklady pro multikulturní komunikaci. “ Jaké jsou vaše mimoškolní aktivity? Kde vás může student potkat mimo školu? „V poslední době jsem se s kolegy podílel na nové prezentaci školy a tvorbě interaktivních výukových materiálů pro různé jazykové úrovně, jsem v neustálém kontaktu s kolegy z německy mluvících zemí. Velmi často se pohybuji v knihovně Goethe-Institutu v Praze a v univerzitních knihovnách. Nejraději čtu díla přelomu německého romantismu a realismu a 1. poloviny 20. století a zabývám se analýzou literárních děl a produktivními recepcemi.“

Vendula Dvořáková

A u to m o b i l n e n í t re z o r ! ! !

U n i k á t n í v ý s tava B o d i e s

N

edávno se mi svěřila známá, že ji někdo při návštěvě supermarketu odcizil peněženku. Celkem banální a všední událost, kterých se kolem nás denně stávají spousty, a kterým pokud se nás osobně netýkají, ani nevěnujeme pozornost.

K

onečně. Světoznámá výstava lidského těla dorazila i k nám do naší malé země. Tato nevídaná a nesmírně zajímavá exhibice se tak stala inspirací pro několik studentů a studentek našeho gymnázia, a pod vedením pana učitele Páchníka se rozhodli ji v rámci projektového dne navštívit. Výstava probíhala ve velkém sále pražské Lucerny, kde měli všichni jedinečnou příležitost shlédnout skutečné lidské exponáty a orgány, které jsou ošetřeny a stabilizovány speciální metodou (Polymerová ochrana). Tento proces se skládá z balzamování lidských těl, z jehož tkání je odstraněna voda a poté pomocí vakuové techniky je tělo ještě upravováno. Tyto složité procesy a speciální úpravy nám tak umožňují pohled na lidské tělo z anatomického hlediska v originále a to nedokáže žádná učebnice ani ta nejvěrohodnější umělá pomůcka. Vše je popisováno tak reálným a věrným způsobem. Výstava nám také umožňuje náhled na nespočet orgánů, napadených různými nemocemi, zejména orgány zničené kouřením. Mnozí z nás si určitě kladou otázku, odkud se vlastně vzala těla určená k expozici. Podle nejrůznějších médií kolovaly mezi lidmi fámy o tom, že se jedná o těla čínských politických vězňů. Hlavní provozovatel této výstavy však

Říkáte si, kdyby si na ni dávala větší pozor, nemuselo se to stát. To máte zajisté pravdu, ale on opravdu stačí jen okamžik a vaše cennosti změní majitele.

tento výplod lidské fantazie vyvrátil argumentem, že se sice jedná o asiaty, ale pouze o ty, kteří dali souhlas k užití jejich těla pro vědecké účely. Vše dokonce bylo prozkoumáváno policií a celá výstava byla označena za zcela legální. Výstavu Bodies … The Exhibition shlédlo na několika málo místech na světě již přes 16 milionů lidí. Bodies, které máme v ČR jsou jen slabý odvárek oproti zahraničí! Současně s námi má výstavu ještě 5 dalších míst a na některých můžete spatřit i těhotnou ženu s otevřeným břichem, ve kterém je vidět plod. Praha se stala prvním místem v zemích bývalého východního bloku, kde je výstava instalována. I přes přísný zákaz fotografování a užívání mobilních telefonů si tuto výstavu naši studenti i studentky nesmírně užili a získali tak nevšední zážitek na který jen tak nezapomenou.

Určitě jste slyšeli od známých či kamarádů, jak jim někdo vykradl auto v době, kdy si vesele nakupovali a svého plechového miláčka nechali na chvíli bez dozoru.

Nikola Ivanová

4

13

Říkáte si, to se tady u nás nemůže stát. Tady jsme malé městečko, tady se všichni ale známe ... znáte přísloví: pří-

to vše tam najdete. A taky znám ty průpovídky typu: „mně se to nikdy nemůže stát“ a podobně. Věřte mi, že může. Mluvím z vlastní zkušenosti, a proto závěrem takové malé doporučení. I když jdete od auta na chvíli, nebo ho necháváte stát na ulici přes noc, nenechávejte v něm nic cenného. Uchráníte se nečekaných a nepříjemných překvapení.

ležitost dělá zloděje? Kolikrát jdete kolem zaparkovaných aut a vidíte ty neskutečné poklady, které tam řidiči či spolujezdci nechávají? Například mobilní telefony, přenosné počítače, tašky, kabelky a dokonce i peněženky. Ano,

Neexistuje auto, které nejde vykrást. Přeji vám všem hezký den. Roman Skřehot Autoškola Jindříšek

Konverzační soutěž z německého jazyka

Královéhradecký Macbeth P

rvní představení, které naši studenti mohli v Klicperově divadle shlédnout, byla hra Williama Shakespeara Macbeth, kterou královéhradečtí uvedli jako čtrnáctý příspěvek cyklu ‘‘Bůh ochraňuj Williama Shakespeara!“ Představení proběhlo v pondělí 14. ledna a zúčastnilo se jí mnoho našich žáků. Klicperovo divadlo je známo svoji originalitou a ani u Shakespeara nezklamalo. Ačkoliv je tato tragédie velmi těžký oříšek jak pro herce, tak pro diváky královéhradečtí dokázali diváka zaujmout a dokonce tuto hru humorně uchopit a použít v ní moderní prvky jako boj o moc mezi fastfoody MacDonald a KFC, kde krev a špínu představuje kečup a hořčice. Hlavním hrdinou hry je Macbeth (Dušan Hřebíček), kterému sudičky předpoví, že se stane králem. Ten potom z touhy po moci zabije krále a stane se tyranem. V Shakespearově hře je Macbeth skotský šlechtic, ale v Hradci se z něj stává bratranec šéfa Macdonaldu Duncana (František Staněk), který pracuje u kasy. Lady Macbeth (Zora Valchařová Poulová) utírá ve fastfoodu stoly a nechybí ani Seyton v podobě obřího hamburgru, který rozdává letáky. Ve hře nechybí ani veselý pokus o karaoke

H

ned na samém počátku roku 2008, 9. ledna, proběhla na naší škole soutěž v německém jazyce.

a doslova ’’korunu‘‘ tomu nasadí Macbeth, který si tu svoji vytvoří z plastových vidliček a izolepy. Místo brnění má plastový jídelní tác a čarodějnice nahradili tři klauni.

Tuto akci zorganizovala paní profesorka Klimentová a pan profesor Svatoň. Sraz všech zájemců o němčinu byl před společenskou místností. Oficiální zahájení soutěže bylo krátce po šesté vyučovací hodině. Soutěže se zúčastnilo celkem 14 studentů z ročníků kvinty až septimy.

Ačkoliv to není klasické zpracování, nápad je velmi originální a i v tak tragické hře se dokáže divák zasmát. Klicperovu divadlu se prostě zase něco velmi povedlo a já vám mohu tuto hru vřele doporučit.

Pro nejlepší umístění museli soutěžící uspět co nejlépe celkem ve třech úkolech: poslech, test a konverzace.

Nikola Ivanová

Začalo se poslechem. Žáci si měli poslechnout zhruba sedmiminutový rozhovor a vybírat správné odpovědi. Hned poté následoval test. Zde studenti dostali několik otázek

12

5

a měli zvolit ze čtyř možností tu nejvhodnější. Jakmile odevzdali test, nastala krátká pauza, po které chodili jednotlivci zpět do společenské místnosti, vylosovali si jedno ze sedmi možných témat a hovořili o něm. Profesoři nechávali studenty mluvit hlavně samostatně, když bylo nejhůř, kladli otázky. Jak se kdo umístil, se všichni účastníci dověděli hned druhý den o velké přestávce, kdy se předávaly ceny. Na prvním místě se umístila Šárka Davidíková, ze septimy a druhý skončil Lukáš Bakeš, také ze septimy. Jako náhradnice byla vybrána Pavlína Tauchmanová z kvinty. Tito dva studenti postoupili do okresního kola, které se uskutečnilo v pondělí 21. ledna na našem gymnáziu. Nikola Ivanová

Filmová recenze

Jeden den v nahrávacím studiu

Já, legenda: Sci - fi nebo reálná budoucnoust?

J

menuji se Robert Neville. Přežil jsem epidemii a žiji v New York City. Nabízím vám jídlo. Nabízím vám přístřeší. Nabízím vám bezpečí. Každý den v poledne, kdy slunce stojí nejvýš, budu u South Street Seaport. Pokud mě někdo slyšíte ... Prosím. Nejste sami. Tuto zprávu vysílá každý den Robert do rádia. Robert Neville je bývalý voják a vědec. V roce 2009 byl svědkem rozšíření zdánlivého léku proti rakovině, který bez milosti z člověka udělá krvežíznivou bestii alergickou na světlo. Děj filmu je zasazen do zpustošeného New Yorku, kde Robert bydlí. To už se píše rok 2012. Každý den v jeho životě má svůj harmonogram. Ráno se nají, jde do laboratoře, kde zkouší různé kombinace vakcín na zvířatech a infikovaných lidech. Poté nasedne společně se svoji fenkou Samanthou do auta a vyráží do prázdných ulic města, ulovit si nějaké jídlo. Zastaví se v půjčovně pro film, který druhý den vrátí, načepuje benzín a přesně v poledne čeká v přístavu na přeživšího. Do svého příbytku se musí vrátit před setměním, protože jak nastane noc, lidští mutanti vylézají ze svých úkrytů a hledají potravu. Když se vrátí domů navečeří se, zatarasí okna a dveře, lehne si se Samanthou do vany a společně přečkají noc. Robert je trochu blázen. Nemá si s kým povídat, neustále myslí na rodinu a je pořádně zoufalý. Je vůči epidemii imunní, a to je jeho štěstí nebo prokletí. Jednoho dne se dostane do úkrytu infikovaných a jen o vlásek unikne jistému sežrání. Od té doby se jeho paranoia neustále prohlubuje. Vrcholem je, když musí zabít Samanthu, která byla infikována. Ztráta poslední bytosti, kterou měl rád, ho vyhnala v noci ven a měl opět na kahánku. Zachránila ho jakási žena, která slyší hlasy od Boha. Bůh ji řekl, že má jet do Vermontu, kde je poslední lidská kolonie. Robert s ní jet nechce, protože si myslí, že jeho úděl je zůstat v New Yorku. To už se blížíme k velké-

S

lyšíte písničku v rádiu. Líbí se vám její melodie, její text, ale pravděpodobně nevíte, jak vznikla její nahrávka. Za takovou jednou tříminutovou písní stojí hodiny práce ve studiu.

mu finále. Infikovaní podle krve najdou jejich úkryt a strhává se poslední bitva. Kdo přežije? Existuje vůbec lidská kolonie? Přesvědčte se v kině.

A jak taková práce vypadá? Nejprve jsou na řadě hudební nástroje. Jako základní podklad celé písně, se nahrávají bicí. Bicí souprava je ve studiu, v oddělené zvukotěsné místnosti. Bubeník hraje podle metronomu, díky kterému bude celá písnička ve stejném tempu. Hráč na bicí to má ale ve studiu těžké, protože pokud udělá nějakou chybu, musí hrát celou skladbu znovu od začátku. Jako další nástroj následuje basová kytara. Řídí se podle již nahraných bicí a doplní základní rytmus. Nahrávání kytar je poměrně zdlouhavé. Ke kytarám totiž existuje velké množství různých efektů. Kytaristé proto nahrávají mnoho zvukových stop, pokaždé s jiným zvukem kytary. Čím víc kytarových stop, tím píseň

Já, legenda je další z řady apokalyptických filmů. Akce byla chabá, ale atmosféra pořádně hutná. Pohled vylidněného a zarostlého New Yorku je frustrující. První dvacetiminutovka filmu je dokonalá. Nabízí nám pohled na zdecimované město a prázdnotu Robertova žití. Skvěle zachycené. Will Smith svoji postavu hraje nadmíru dokonale. Schizofrenické rozhovory s figurínami, dodržování pravidel společnosti a rozvrácená hrdinova duše, to všechno Will hraje bezchybně. Slušela by mu nominace na zlatou sošku. Bohužel to je vše co je na filmu dobré. Děj film skoro nemá. Podle mě byla veliká chyba, když se filmaři rozhodli nemocné udělat kompletně digitálně. V ostatních zombie filmech je hráli namaskovaní lidé a mělo to své kouzlo. Během filmu neustále čekáte na nějaké leknutí. Nic. Chyba je v tom, že režie se měl ujmout někdo, kdo by z toho udělal film nabušený akcí a pořádným dějem. Taková látka by měla být uchopena jako film, který bude dlouho plnit kinat. Místo toho je to one man show v dobrých kulisách bez děje a s tupým koncem. Já, legenda (I Am legend) 2007 Délka: 100 minut Premiéra: 10.1.2008 Režie: Francis Lawrence Scénář: Akiva Goldsman Hudba: James Newton Howard Hrají: Will Smith, Alice Braga, Salli Richardson, Darrell Foster Jan Mertlík

zní mohutněji a působí pestřeji a barvitěji. Teprve jako poslední přichází na řadu zpěv. Je také nahráván ve zvukotěsné místnosti. Existuje pro něj dvojení (přeložení dvou i více hlasů přes sebe) nebo různá zkreslení hlasu. Zpěvák nahrává celkem dvě stopy. Nejprve nazpívá všechny sloky a potom všechny refrény písně. Zpěv je velice náročný. V hlasové stopě je sice možné hodně stříhat anebo dozpívávat nepovedené části, ale pokud zpěvák zpívat neumí, nenahraje písničku nikdy. Základy jsou tedy nahrané. Teď už jenom zbývá doladit hlasitosti, přidat doplňující zvuky a písnička je hotová. Takováto jedna nahrávka může muzikantům trvat i několik měsíců. Teprve ve studiu se totiž prokáže, jak dobře se muzikanti na nahrávání připravili a jakou mají trpělivost. Pak už následuje jenom veliká propagace, nasazení písničky do rádia a pak už záleží jen na posluchačích a fanoušcích, jaký bude mít úspěch. Až příště uslyšíte hrát nějakou píseň, zamyslete se, kolik úsilí to stálo třeba právě vaši oblíbenou skupinu.

Zveme vás na koncerty Opět tu máme pár tipů, kam si jít o víkendu poslechnout muziku. Barakuda ve Dvoře Králové pořádá 25. ledna koncert kapel KRUCIPÜSK a INSIDE OUT. Krucipüsk pocházející z Liberce, kombinují styl thrash metal a hard core. Jsou poměrně známí už jenom díky námořnickým oblečkům, které mají na sobě na každém svém koncertu.

6

11

Skupina Inside Out je z Hradce Králové a hraje cross-rock.

Trutnovský klub New End opustil organizátor koncertů Vojtěch Lábus, a proto teď jejich program není moc zaplněný. V sobotu 26. ledna se zde objeví TEREZA KRADLA, BENJAMING BAND, NEŘESTI a KCHT. Tereza Kradla je ryze amatérská kapela přirovnávající se k bigbítovému orchestru. Benjaming Band pocházejí z Petříkovic. Jejich hudba je kombinací drsného punkrocku se skotskými prvky a vy ji jistě dobře znáte z koncertů v Hostinném. Stránku připravila Vlaďka Junková

Gymploviny - příloha Sport turnaj Super six

T e l egr a f i c ky Alexander Ovečkin prodloužil smlouvu ve Washington Capitals

O

večkin podepsal smlouvu na třináct let a na rekordní sumu v dějinách NHL. Plat Ovečkina bude činit 124 milionů dolarů. Vedení doufá, že ho peníze nezkazí, a že bude předvádět kvalitní výkony. Ovšem Ovečkin není žádná třída v NHL. Poslední dobou nemá formu a Washington je na tom také bídně. O účast v play off bude muset ještě bojovat.

H

okejová Sparta Praha odehrála na začátku ledna v ruském Petrohradě turnaj, zvaný Super Six. Je to turnaj šesti hokejových mistrů z Evropy. Letošní ročník si zahrály kluby Sparta Praha, Slovan Bratislava, HC Davos, Metallurg Magnitogorsk, Karpat Oulu a MODO. Letos se odehrál poslední ročník, protože příští rok se bude hrát hokejová liga mistrů. Sparta si chtěla po minulém ročníku napravit reputaci, skončila totiž poslední. V případě úspěchu by si připsali zajímavé finanční prémie.

Lehmannovi taškařice

N

ěmecký reprezentační brankář, Jens Lehmann, udivil fotbalovou veřejnost, když prohlásil, že v Arsenalu končí a přestupuje do mateřského Dortmundu, protože už ho nebaví se prát o pozici jedničky právě v Arsenalu. O dva dny později prohlásil, že do Dortmundu nepřestoupí, že ho vlastně Dortmund nezajímá a že dál zůstane v Arsenalu. Aby mohl Lehmann chytat jako jednička nesmí pouštět vlastní góly a tvrdě pracovat.

Jsou hokejoví sudí objektivní?

L

etošní hokejová sezóna je pošramocena nepřesnými výroky hlavních arbitrů. Problém je v tom, že každý rozhodčí má úplně jiný metr na posuzování faulů a šarvátek. Jeden, malý háček pískne a krvavý faul ne, druhý zase radši nevidí nic. Pak jsou tu ještě rozhodčí, kteří takříkajíc pískají pro někoho. To je pak zajímavá statistika, když třeba sudí Turčan odpíská 65% zápasů proti Třinci a vždy Třinec prohraje? Nebo když sudí Homola záměrně přehlíží brutální fauly, aby následně písknul drobný háček. Situace dospěla až tak daleko, že po skončení třetiny musejí být rozhodčí odváděni policejními těžkooděnci, protože fanoušci jsou

První soupeř byl finský mistr Karpat Oulu. Sparta hodně spoléhala na svého kanonýra Petra Tona. Zápas měl i zajímavý náboj, protože v dresu finského mistra hrají dva exsparťané. Zápas byl vcelku jednoznačný. Český mistr nedal protějšku z Finska žádnou šanci a dominoval na ledě od prvních minut. Využil čtyři přesilové hry a ještě jeden gól vstřelil a vyhrál 5:3. Náš mistr, povzbuzen úspěchem, vyrazil bojovat o finále proti HC Davos. Byla to divoká přestřelka. Hattrickem se blýsknul Tomáš Netík a finále bylo doma. Švýcarský mistr padl 4:6. Sparta se mohla ra-

tak rozhořčeni, že by jim to ve skoku nejradši vysvětlili ručně, stručně a jasně. Nejen fanoušci si stěžují, ale už i samotní hráči na to nemají nervy. Liberecký bek Valdemar Jiruš si nezahraje tři utkání, protože vulgárně napadl rozhodčího. Znojemský útočník Radim Bičánek zase dostal pokutu deset tisíc korun za vyjadřování se k rozhodčímu bezprostředně po utkání. Bičánek nazval trojici sudích pruhovanými šašky. Nejhorší rozhodčí Smeták letos ukončil kariéru, protože stížnosti z řad fanoušků a dokonce i výboru pro rozhodčí dosáhl obludného rozměru, a tak se sám rozhodl pískání pověsit na hřebík. Jediní dva profesionální rozhodčí, kteří pískají i v zahraničí jsou Milan Minář a Vladimír Šindler. Přílohu připravil Jan Mertlík

dovat z historicky prvního postupu do finále pro Českou republiku. Ve finále je čekal velice silný soupeř. Ruský mistr Metallurg Magnitogorsk. V Metallurgu hraje dlouholetý sparťan Jan Marek. Bezmála deset tisíc diváků sledovala výborný, rychlý a útočný hokej. První třetina skončila nerozhodně 1:1. Zajímavé na tom bylo, že oba góly vstřelili sparťani, Marek a Podlešák. I ve druhé třetině bylo na co koukat, ale Sparta prohrávala 2:3. Třetí třetinu se hrál vabank. Sparta musela otevřít hru a bohužel z toho pak dostala další dva góly a prohrála 2:5. Ve finále se blýsknul Jan Marek, který svého bývalého zaměstnavatele zničil dvěma brankami a asistencemi. I když český mistr neuspěl, nemusí se rozhodně stydět, protože je druhý nejlepší celek Evropy a hru, kterou předváděl by mu mohl závidět kdejaký klub. Kasička Sparty se rozrostla o 2,7 milionu korun. Přejme hodně úspěchů českým mistrům v nadcházející Lize mistrů.

D

A

M i st rov st v í sv ě ta jun iorů

nejvýznamnější akce roku 2008

N

R

a přelomu minulého roku hostil Liberec a Pardubice Mistrovství světa hokejistů do dvaceti let. Tato soutěž o šampióna planety vynesla na vrchol kariéry mnoho hráčů, např. Jaromíra Jágra nebo Petera Forsbergra. Na letošním ročníku měli čeští mladící zazářit více jak na minulém, protože ten skončil fias-

kem. Hlavní tahouni týmu byli Jakub Voráček, Michael Frolík a Michal Neuvirth. Díky tomu, že se šampionát hraje v domácím prostředí, byli fanoušci hodně natěšení a očekával se medailový úspěch. Reprezentanti měli skupinu hranou v Pardubicích. První zapas Čechy čekal na 2. svátek vánoční proti Kanadě. Kanada byl nejsilnější soupeř na turnaji, protože už tři roky za sebou dokázala toto mistrovství vyhrát. Deset tisíc nadšených diváků sledovalo v první třetině vyrovnanou hru s minimem šancí. Druhá třetina přinesla zklamání. Češi přestali bruslit a pouštěli Kanaďany do přečíslení a z toho také pramenil gól pro Kanadu. Od té doby hráči javorového listu na ledě dominovali a utkání nakonec vyhráli 3:0. O den později na český výběr čekali hokejisté z Dánska, jasně slabší soupeř. Pouhých tři tisíce diváků sledovalo rychlý nástup domácích a tři góly v síti Dánska. Druhá třetina přinesla drama, když se Dánové dotáhli na rozdíl jednoho gólu. Ale Češi si už vítězství nenechali proklouznout a Dánsko porazili 5:2. Hattrickem zazářil Michael Frolík. O další den později na Čechy čekal tradiční

rival ze Slovenska. Vyprodaná pardubická aréna shlédla jasné vítězství Čechů 5:2. Tímto vítězstvím si získali postup do čtvrtfinále. Na Silvestra na českou dvacítku čekali Švédové. Čechům nedali šanci a vyhráli 4:2. Výkon naší reprezentace byl špatný, a tak mnoho fanoušků bylo na pochybách, jestli doma zůstane nějaký cenný kov. Soupeřem ve čtvrtfinále bylo Rusko. Natěšení diváci se těšili na krásné hokejové představení. Místo toho se dostavil rybníkářský hokej ze strany Čechů a Rusové prokázali svoji ohromnou dravost a převálcovali naši reprezentaci 4:1. A tak zklamaný výběr trenéra Hořavy musel hrát až o páté místo. Ostudných 483 diváků sledovalo vítězství nad Finskem 5:1. Češi se tedy celkově umístili na pátém místě.

ok 2008 bude rokem sportovním. Odehraje se mnoho akcí, které určitě vstoupí do dějin sportu. Hlavní a stěžejní akcí pro všechny sportovce jsou 29. Letní olympijské hry, které letos hostí čínský Peking. 8. srpna na stadionu „Ptačí hnízdo“ bude zažehnut olympijský oheň a stovky sportovců zahájí snažení o 302 nejcennějších sad medailí ve 28 sportech. Mottem olympiády je One world, one dream. Jeden svět, jeden sen ... Číňané vymysleli pět maskotů, pojmenovaných Fuwa. Ryba Pei- Pei představuje prosperitu, panda Ťing-Ťing symbolizuje harmonii člověka s přírodou, oheň Chuan-Chuan ukazuje vášeň ke sportu, antilopa Jing-Jing představuje sílu a Ni-Ni znázorňuje rychlost. Zajímavostí je, že když spojíte první slabiky maskotů, tak vám v češtině vznikne věta, Vítejte v Pekingu. Čína se na pořádání her mnoho let připravuje a troufám si říct, že to budou nejzajímavější hry, které svět zažije. Poprvé v historii fotbalu budou dvě země hostit evropský šampionát ve fotbale. Čtyři

rakouská a čtyři švýcarská města budou mít tuto čest. Nejsledovanější a nejoblíbenější sport na světě bude mít první výkop 7. června na stadionu Svatého Jakoba, ve švýcarské Basileji. První zápas obstará Česká republika proti domácím Švýcarům. Čtrnáct týmů prošlo náročnou kvalifikací a v červnu budou moci bojovat o druhou nejcennější fotbalovou trofej světa na mezinárodní úrovni. Česká reprezentace má i letos kvalitní kádr a všichni Češi budou napjatě sledovat jejich zápasy. Desítky tisíc fanoušků určitě pojedou nejen hlasivkami podpořit své miláčky na stadiony, a my budeme fandit doma nebo v hospodách u televize. V únoru budou čeští tenisté dál bojovat o salátovou mísu v Davis cupu. V cestě budou stát Belgičané. Los nám opět přisoudil domácí halu, a tak neváhejte a jeďte povzbudit naše borce přímo do Prahy. Vypadá to opět na Sazka arénu. Ani o Formuli 1 nebudeme letos ošizeni. Seriál velkých cen startuje 16. března v Austrálii. Jak na tom bude McLaren po odchodu Alonsa? Bude i letos triumfovat Ferrari? To se nechme překvapit. Květen bude také významným měsícem. Bude se hrát Mistrovství světa v hokeji, tentokrát v Kanadě. Je tu veliká naděje, že naše hvězdy z NHL by mohli naskočit na šampionát a pomoci k úspěchu.

Do finále se dostalo Švédsko a Kanada. Dramatický zápas za stavu 2:2 se musel prodlužovat. O čtvrtém titulu mistrů světa rozhodnul Halischuk a Kanada je tak prvním týmem roku 2008, který získal cennou trofej. Čeští hráči nepředvedli nějak oslnivý výkon a proto doufejme, že příští ročník bude šťastnější.

To Moskva bude mít tu čest přivítat finále fotbalové Ligy mistrů, a Manchester zase finále poháru UEFA. Paříž již tradičně zaplní tenisoví fanoušci, protože se bude hrát French open. Wimbledon a jeho jahody se smetanou bude následovat o měsíc později. V srpnu bude další tenisová akce zvaná US open.

B

C

Podzim a zima bude ve znamení nového ročníku hokejové extraligy, NHL, házené, tenisu mistrů, formuli a mistrovství světa ve florbale, konané v Praze a Ostravě.

Klub stolních her představuje

Co říkáte na naše školní rádio? „V poho … :-)“ „Já si myslím, že je O.K. Jen by mohlo být ve vícero dnech a ne pouze čtvrtky.“ „Je v pohodě a mohlo by být častěji … zpříjemní den …“ „Je fakt okey =) … pohodička, občas to docela rozjasní den …“ „Je to příjemná změna za nudných dnů … ale zase na druhou stranu jednou týdně to bohatě stačí.“ „Celkem dobrý, ale mohlo by se hrát trošičku lépe a častěji.“ „Nic, moc … !!!“ „Hrůza … prostě no coment.“ „Celkem to ujde, ale uvítala bych ho častěji a bez těch punk, metal a podobných songů.“

BANG: autentická atmosféra Divokého západu

„Poslední dobou nic moc. Špatná kvalita, technika a hrají to, co mnohým z nás třeba ani nelíbí. Raději pustí do éteru písničky, odpovídající jejich oblíbeným stylům a navíc je moc hlasité, takže kolikrát není ani rozumět textům.“

dvou karet z balíčku. Dál může střílet pomocí karty „BANG“, poslat indiány, vyložit dinamit, použít zbraň nebo barel. Na konci svého tahu musí mít hráč v ruce pouze tolik karet kolik má životů. Pak pošle hru dál.

„Za: A) velmi úspěšné B) velmi hlasité C) vůbec ho nevnímám“

Hra končí jeli zabit šerif nebo když šerif se svými pomocníky zabije bandity a odpadlíka. Při čtyřech hráčích trvá hra asi 20 minut. Při sedmi hráčích kolem 30 až 40 minut. Je to zábavná hra výborná na cesty, do stanu nebo k posezení s přáteli.

„Je to děs. Když si chci nechat zahrát písničku, tak mi ji stejně nezahrají. Bylo to už po několikáté.“ „Na můj vkus poměrně stereotypní …“ „Radši ho vůbec nevnímám. Nikdy jsem ho moc nevnímal a ani v tom nehodlám pokračovat. Čtvrtky si pravidelně nosím svou milovanou MP3, která mne nikdy nezklame. =)“ Michal Blažek

Herní čas: každou středu od 14:00 – 17:00 Petr Sedláček

B

ang je karetní hra, která hráče zavede na divoký západ. Cíl je jednoduchý – přežít při přestřelkách s indiány a v tvrdých duelech jeden na jednoho. Hra se vyznačuje jednoduchými a rychle pochopitelnými pravidly. V základní verzi je určena pro 4 až 7 hráčů, kde si každý vylosuje svoji roli (šerif, bandita, odpadlík, pomocník šerifa) a podle své role hraje. Bandité chtějí zabít šerifa, odpadlík chce zůstat poslední ve hře a šerif se svými pomocníky musí zabít bandity i s odpadlíkem. Dále si každý hráč vylosuje postavu. Každá postava má nějaké speciální schopnosti, kterých hráč může při hře využívat.

10

7

Hru zahájí šerif tím, že prozradí svou roli (ostatní hráči svou roli neprozrazují) a rozdá karty. Svůj tah zahájí líznutím

MAturitní ples M

aturitní ples Gymnázia a SOŠ Hostinné proběhl 11. ledna 2008 v Národním domě v Hostinném. Přípravu měli na starost septimáni a nutno říct, že se jim to povedlo. Nápad na výzdobu se mě osobně zpočátku příliš nezamlouval, ale když jsem pak naše karikatury viděla pověšené na zdech Národního domu, byla jsem příjemně překvapena. Fotky našich tváří s dokresleným tělem, nevypadali zase tak špatně, jak jsem si myslela. Celým večerem provázeli Denisa Štuláková a Tomáš Roštejnský. Malinké přebrebty se nedají počítat, byly milé a stanou se každému, jen jména naší třídní profesorky a paní ředitelky si možná mohli pamatovat. Všechen ten zmatek a hemžení hlídala paní učitelka Prokopová, která byla na plese skoro neviditelná a zároveň byla vždycky tam, kde byla potřeba. Musím uznat, že domluva mezi septimou a oktávou byla nakonec taky dobrá. Děkujeme, že nám na plese vyšli vstříc a snažili se nám usnadnit naše problémy. Ples začal ve 20:00, předtančením mažoretek z taneční školy Bonifác. Poté následoval nástup maturantů, šerpování, odzpívali jsme gaudeamus, připili si na úspěšné složení maturity a na zdraví, a nezapomněli jsme sesbírat peníze, které nám rodiče a příbuzní házeli při šerpování pro štěstí. No nevím, jestli nám zrovna peníze dopomohou k úspěšnému složení zkoušky dospělosti. Po našem přípitku se opět předvedli mažoretky se svým vystoupením. Nesmím zapomenout na tanec maturantů. Rozhodli jsme se pro valčík. Někteří z nás se ho učili nebo si ho oprašovali ještě doma, před plesem, ale myslím, že nakonec jsme ho všichni úspěšně zvládli. Zatancovali jsme si s příslušníky našich rodin i s profesory. Této části plesu jsme se děsili asi nejvíc, ale nebylo to tak strašné. Celý ples pokračoval v duchu dobré nálady. Měli jsme velkou radost, když se nakonec objevil i pan učitel Šimek, u kterého maturuje, nebo by chtěla, skoro půlka naší třídy. Děkujeme všem profesorům, kteří se ukázali a chvíli se s námi pobavili. Netušila jsem, jak

může pár hodin sblížit lidi natolik, že jsou z nich přátelé, je z nich kolektiv. Všichni jsme se třásli, když jsme si šli pro šerpu, tak co budeme dělat při maturitě? Ale ta myšlenka, že tam jsme všichni a že jsme na tom všichni stejně, nám držela úsměv na tváři. Když tam tak člověk stál a díval se kolem sebe, viděl lidi, se kterými strávil několik let svého života. Až tam nám pomalu všem docházelo, že za pár dní už spolu nebudeme, nebudeme se handrkovat, hádat pomlouvat, ale také slavit a bavit se. Až tam na tom místě, když se četl patolízalský proslov, nám všem došlo, že něco končí. Tak jako jsme se museli rozloučit s lidmi, kteří s nám prošli základní školu, budeme se muset za chvíli rozloučit i s těmito. Prožili jsme různé chvíle. Chvíle přátelství i nepřátelství. Mohu jen doufat, že se zase někdy někde sejdeme, ale zároveň doufám, že se nesejdeme v září, v lavicích gymnázia, že tam nikdo nebude muset znovu, že všichni úspěšně dokončíme gymnázium v květnu, tak jak to má být a jak to od nás asi všichni čekají. Čeká nás další život a kéž bychom si vzpomínku na ples odnesli s sebou do svého života, jako vzpomínku dobrou, aby tahle vzpomínka zastínila všechny ty špatné. Maturitní ples byl skvělý. Užili jsme si ho a děkujeme všem, kteří nám umožnili, užít si ten ples, užít si jednu z nejdůležitějších chvil našeho života. Vendula Dvořáková

8

9