Na přípravě 10. čísla se podíleli: Vendula Dvořáková, Michal Blažek, Jan Mertlík, Vlaďka Junková, Nikola Ivanová, Ondřej Herčík, Martin Vlášek, Eva

Na přípravě 10. čísla se podíleli: Vendula Dvořáková, Michal Blažek, Jan Mertlík, Vlaďka Junková, Nikola Ivanová, Ondřej Herčík, Martin Vlášek, Eva Nýdrlová, Roman Skřehot, Martina Dvořáková. Sazba: Jan Pruška

E d i to r i a l

Tváře týdne

Milé čtenářky, milí čtenáři! Tak jsme se úspěšně probojovali k desátému číslu. My, jako redakce, jsme slavili. Byli jsme nadšení, že se nám vše daří a vše nám vychází podle našich představ. Ale jak se správně říká, neměli jsme chválit dne před večerem. Těsně po rozvrhnutím desátého čísla přišla rána. Některým profesorům se totiž nelíbí, jak náš časopis vedeme. Stěžují si na naše náklady. A já se ptám, jaké náklady? Vydáváme sto čísel a kolik je na škole studentů a profesorů? Nemyslím, že všichni čtou, co mi píšeme, ale řekla bych, že nás sleduje většina školy. Nebo jim snad vadí papír, který si nosíme z vlastních zásob? Nebo opravdu tolik vadí, že kopírujeme ve škole? Opravdu stojí barva tolik, že si to škola nemůže dovolit? Asi ano, protože nám byl předložen návrh, že by se časopis měl prodávat. Tak si říkám? Zbožňujete náš časopis natolik, abyste si ho koupili, ikdyž za symbolickou korunu? No, uvidíme. Tohle všechno budeme řešit se zástupci tříd. Takže pokud na nás máte nějaká přání, řekněte je svým zástupcům a my se budeme snažit vám vyhovět. A co se dozvíte v tomto jubilejním čísle? Náš rozhovor zachránila paní učitelka Haasová, vytrhla nám trn z paty neuvěřitelně rychle, proto jí chci touto cestou poděkovat. Dozvíte se, jak probíhal ples čtvrté es, všichni se bavili a velká pochvala patří studentkám tři es, které měly ples pod kontrolou. Našli jsme pro vás informace o historii naší školy. Chtěli jsme něco, co si nenajdete na internetu a v kanceláři jsme dostali školní almanach. Věděli jste o něm? Jsou tam zajímavé informace, tak si ho zkuste prohlédnout. Filmový kritik Honza se zaměřil na film, který je teď známý po celém světě a spolupracovala na něm Češka Markéta Irglová se svým přítelem z Irska. Soundtrackem z tohoto filmu se zabývá hudební stránka Vlaďky. Taky jsme vám chtěli sdělit naše názory a pocity na časopis. Nechceme odrazovat případné zájemce, ale chceme, abyste měli představu, co dělání časopisu obnáší. Zeptali jsme se i našich profesorů, co si myslí o našem čtrnáctidenníku. Nezapomněli jsme ani na vaše oblíbené hlášky učitelů. Člověku se nechce věřit, že se to opravdu stalo. Od Tomáše se dozvíte něco o rock´and´rollu. V anketě se vás ptáme na vaše oblíbené a méně oblíbené profesory. Ve sportu se kabinet tělocviku ohlédne za úspěchy studentů, kteří nás reprezentují v jiných městech. No a nakonec vás čekají rady od učitele autoškoly, jak jezdit správně na kole, abyste předešli nehodám.

Sudoku

Tak přeji příjemné čtení a držte nám palce, ať dokážeme dál bojovat za časopis. Vendula Dvořáková šéfredaktorka, [email protected]

Vtipy „Představ si, Heleno, že jsem nasypala manželovi do kafe omylem prášek na praní.“ „A co on na to?“ „Nic, ještě pění.“ Jaký je rozdíl mezi záchodem a hřbitovem? Žádný. Když musíš, tak musíš.

2

15

Dědečku, proč babička

běží k lesu a přitom kličkuje? Drž hubu a podávej náboje!! V narvaném autobuse povídá mladý muž slečně: “Tady máte volnou tyč, chyťte se jí.“ „Děkuji, ale já už se mám čeho držet.“ „Vím, ale já už vystupuji.“

Chvilka poezie Desáté je tohle číslo A má u vás první místo Ne všem se však zamlouváme My to ale nevzdáváme Budem pro vás stále psát Nebudem vám v ničem lhát Martina Dvořáková

Hlášky učitelů

R o z h ovo r Měla jste jako dítě nějaký sen, který jste si jako dospělá splnila?

mannová

lka Neu

e paní učit

eba.

ho tam tř

Středa, je

Tomá š

i, ten

pan u č

itel B

tvůj p

ovrch

Jako malá jsem měla hodně krásných i neobvyklých přání, ale splnilo se mi jich jen málo, například jsem se stala učitelkou. Doufám, že se přání plní i dospělým, protože já jako chronický snílek jich mám velkou zásobu.

eráne

k

Co se , to j e e hnu Odpo viduje v s. České věď: Počet repub í...? lice? No, V endu lo, lid i v Af rice u míraj a ty j V USA deš č se vy ůrat! skytu jí koz y růz ných veliko stí.

l Gaisler

e pan učit

Vždycky mě bavila biologie a vždycky jsem chtěla učit, chtělo jen najít předmět, který by se k biologii hodil a chemie s biologií ladila nejvíc. Chemie jsem se vlastně nejdřív bála (to jsem vlastně ani nevěděla, co to ta chemie vůbec je), pak jsem touhle vědou proplouvala bez větších problémů a zjistila jsem, že chemie (ani chemikářka) nekouše. A jednoho dne mě prostě chemie oslovila a okouzlila a i teď mě moc baví. Samozřejmě, že jsou oblasti, kterým věnuji více pozornosti, a oblasti, před kterými raději prchám.

man?

íšek a Ze

Kde je V

eli, hoši!“

me v prd

!

: Nejsou

Odpověď

Proč učíte zrovna chemii? Opravdu vás tento předmět baví? A bavil vždy?

„Tak to js

paní u Radn

čitelk a Zad

ražilo

o svin

íková

že hořká

te, věděli js Pánové, kci? re e a n rá dob koláda je

čo

Jaké jsou vaše mimoškolní aktivity? Hodně mých aktivit zabírá sport. Aktivně hraji fotbal a basketbal. Dřív u mě vítězil fotbal, dnes mám radši basket. V následujících letech bych se chtěl věnovat i práci trenéra. Navíc jsem pořadatelem různých sportovních a kulturních akcí především v Trutnově.

rly há

n lka Bube

e paní učit

vá

ím pe

zeti.

paní u Teď s i

připa

dám

čitelk a Jiří

jako

Je učitelství takové, jaké jste si ho představovala? Nebo je něco, co vás hodně překvapilo?

ková

v Jiří

kově

viděn

í.

14

3

Dřív jsem si myslela, že učit je trochu snazší, po roce učení jsem ale zjistila, že někdy je to opravdu dřina. Naštěstí se člověk vždycky nějak dobije novou energií. Jsem ráda, že i na naší škole existují studenti, kteří jsou schopni inteligentního humoru a kteří vám místo kyselého

pohledu věnují úsměv. To se hned učí jinak. Litujete někdy, že jste šla učit? Někdy si spíš postesknu, že to ještě není to pravé ořechové, ale zatím nelituji. Mým snem by bylo, aby jednou nelitovali ani mí studenti. Snažíte se ponaučit z chyb svých profesorů a nedělat věci, které se vám na nich nelíbili? Za které jste je třeba odsuzovala? Myslíte, že na vás žáci nějakou takovou vlastnost vidí? Chyby, které jsem jako studentka nesnášela, se snažím nepáchat a doufám, že jsem je ještě nespáchala. Neměla jsem ráda zesměšňování studentů, nebo když se někteří učitelé snažili spíš než respekt vyvolat ve svých žácích strach. Také jsem odsuzovala učitele, kteří si zaškatulkovali během prvních měsíců své studenty a svůj názor na ně už nezměnili. Bohužel, samozřejmě i já chyby mám, o některých vím a opravdu se je snažím minimalizovat (například vím, jak moc jsem roztržitá), na ostatní, kterých si člověk-učitel nevšimne, mě musíte jemně upozornit vy. Každý učitel se vyvíjí a já jako učitelské mimino se ještě musím hodně učit a to někdy i s pomocí svých studentů. Stalo se vám někdy, že některý váš pokus nevyšel a měl zlé následky? Pokus mi opravdu nevyšel. Bohužel ne jednou. Ten samý pokus mi nevyšel hned čtyřikrát. Byl sice bez následků ale taky bez výsledků. Mělo to bouchnout a nebouchlo. Je zajímavé, že před hodinou mi vyšel vždy - pokus je strašlivě škodolibý a nevypočitatelný děj. Utěšil mě až 1. Finaglův zákon, který praví: Jestliže pokus vyjde, stala se někde chyba. Myslíte si, že u vyučování zůstanete celý život? Nebo chcete zkusit i něco jiného? Ráda bych učila, pokud budu užitečná a pokud se mi povede alespoň pár duší nadchnout a dokázat, že i ta „strašlivá“ chemie má své kouzlo. Kdybych musela změnit svou práci, určitě bych chtěla zůstat u chemie a biologie, třeba je zkombinovanou i s prací v terénu. Vendula Dvořáková

Cyklista je součástí provozu

Sl av ný d e n m at u ran te k T

ak se nám ta zima krátí, ať chceme nebo ne. Letos jsme si jí moc neužili, příznivci zimních sportů mají za sebou už druhou sezonu, kdy své zimní nářadíčko pouze jen tak provětrali a nic víc.

M

ěsíc březen je již tu a my si teď společně pojďme zavzpomínat, co zajímavého se v poslední únorový večer odehrálo. Někteří již správně tuší, že mám na mysli právě Maturitní ples čtvrté es, který měly ve své režii převážně o rok mladší kolegyně ze třetí es pod dozorem paní profesorky Doubravy Dřízhalové.

O to více se těší na hezké počasí příznivci jarních nebo letních aktivit. Především ti, kteří rádi jezdí na kole, ale samozřejmě nejen ti. Sportů, kterým se můžeme za pěkného počasí věnovat je celá řada, ale já bych se chtěl zmínit především o sportovních aktivitách, při kterých se kromě jiného pohybujeme i po cestách nejen ve městě ale i mimo něj.

Celý ples probíhal již tradičním způsobem v sále Národního domu města Hostinného. Tato sešlost maturantek ze Sošky byla zahájena ve 20 hodin předtančením děvčat z taneční školy Bonifác, pocházející ze Rtyně v Podkrkonoší, odkud také pochází kapela Geny, která provázela vu nezkazila, nýbrž jí ještě přidala tombola a její pestrost velmi zajímavých cen. Zkrátka můžu tento ples označit za velice zdařilý a povedený. A co na to jedna z řad našich maturantek? „Vše mi na plese vyhovovalo. Nemám co dodat, všichni byli hrozně fajn. Výzdoba se mi taky moc líbila. Kytičky a v nich naše fotečky … strašně dobrý nápad. Dokonce jsem poznala, že bylo něco použito z předešlých plesů. Byla jsem strašně spokojená.“

Jedná se především o jízdu na kole. Zde bych si dovolil

Michal Blažek celým večerem známými i méně známými hity nejrůznějších interpretů. Co se výzdoby sálu týče, dá se říci, že byla velmi zdařilá. Studentky třetí es si vzaly trošku inspirace z předešlých maturitních plesů a díky jejich kreativitě vše vypadalo opravdu nádherně. Nebyly slyšet žádné stížnosti, ba právě naopak byla na maturantkách vidět spokojenost a radost ve tvářích. Účast byla vskutku hojná a každý se bavil po svém. Někdo strávil večer u baru, kde o něj bylo velmi dobře postaráno díky obsluze naší milé a obětavé kuchyně. Zába-

4

13

opět použít pár řádků se Zákona o provozu na pozemních komunikacích, kde se mimo jiné píše: Cyklista mladší

ní řídítek, držet se jiného vozidla, vézt za jízdy druhé kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech a při jízdě za snížené viditelnosti je povinnen mít kolo řádně osvětleno. A nakonec jedno důležité připomenutí! Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou!!!

18 let je povinen za jízdy použít ochranou přilbu a mít ji řádně upevněnou na hlavě, na jednomístném kole není dovoleno jezdit ve dvou, cyklista nesmí jet bez drže-

Přeji Vám spousty krásných zážitků pří cyklotoulkách a těším se na další vydání Gymplovin Roman Skřehot Autoškola Jindříšek telefon: 603998578

His to r ie š ko ly

Studenti postoupili ve fotbale, florbalu kralovalo Vrchlabí K

valifikační skupinou B byly rozehrány středoškolské soutěže AŠSK. Studenti Gymnázia a SOŠ Hostinné se tradičně o postup do okresního finále střetli se soupeřem z Gymnázia Vrchlabí.

FOTBAL Úvodní duel ve vrchlabské hale poměřil síly fotbalových výběrů. Hráči naší školy byli lepším celkem a po zásluze se ujali rychlého vedení 2:0. Domácím se podařilo srovnat na 2:2, ale branky Víška a Doubravy vrátily na naší stranu dvougólový náskok. Ten jsme ovšem opět neudrželi a do poločasové přestávky odcházely celky za stavu 4:4. Druhá půle patřila jasně fotbalistům z Hostinného, kteří soupeři odskočili na 6:4 a náskok si do závěrečného hvizdu s přehledem ohlídali. Fakta: Gymnázium Vrchlabí – Gymnázium a SOŠ Hostinné 4:6 (4:4). Branky Hostinného: Doubrava 3, Víšek 2, Privara. Do okresního finále (12. března Trutnov) postoupilo mužstvo Gymnázia a SOŠ Hostinné.

FLORBAL Kvalifikace ve florbale se odehrála dvoukolově. První zápas ve Vrchlabí skončil jednoznačným vítězstvím domácího týmu, který naše hráče převyšoval především větší sehraností. Po poločase jsme už prohrávali 1:5 a o vítězi bylo rozhodnuto.

oslední únorový den se zúčastnila naše škola florbalováho turnaje o pohár Krkonoš ve Vrchlabí. Naši školu reprezentovali Víšek Jakub, Zeman Tomáš, Lánský Jakub, Blažek Michal, Herčík Tomáš, Jarolín Michael, Fiala Pavel, Doubrava Jakub, Nosek David. Turnaje se zúčastnilo šest týmů, včetně favori-

Fakta: Gymnázium Vrchlabí – Gymnázium a SOŠ Hostinné 9:3 (5:1). Branky Hostinného: Víšek 3.

všeobecně vzdělávací škola v Hostinném. Od té doby až do roku 1968 odmaturovalo na naší škole skoro dvěstěpadesát žáků.

Věděli jste, že naše Gymnázium povolil císař František Josef I. roku 1872? Byl povolen vznik reálného gymnázia s německým vyučovacím jazykem. Město Hostinné se k tomu zavázalo, že zajistí stavbu nové budovy, obstará zařízení a bude zajišťovat topivo po všechny roky existence školy.

Roku 1964 školu zrušili úplně. Přes dvacet let pak znovu sloužila základnímu školství. Konečně v roce 1990 povolilo Ministerstvo školství zřízení sedmiletého gymnázia. Roku 1992 byla škola uvedena do současné podoby, jako víceleté gymnázium. O dva roky později byla registrována v síti škol jako Gymnázium a Rodinná škola. Následující rok se název znovu změnil, tentokrát na Gymnázium a Střední odborná škola.

Až do roku 1878 mělo naše gymnázium charakter pouze nižšího gymnázia. Změnilo se to až tohoto roku, kdy byl škole přiznán statut úplného gymnázia. Od roku 1882 škola mohla zřídit další třídy a od té doby neslo gymnázium název C. k. státní vyšší gymnázium. Tak to zůstalo až do roku 1909, kdy bylo gymnázium změněno na osmitřídní reálné gymnázium, s tím, že se podle nového statutu bude učit jen v prvním ročníku. Tak měla být postupně celá škola změněna na reálné gymnázium ve školním roce 1916-1917.

Do odvety šli hráči Hostinného s šestigólovým mankem a sen o zdramatizování série se jim začal rozplývat po několika minutách hry, kdy Vrchlabáci kralovali i v naší tělocvičně. Nakonec nám uštědřili další vysokou porážku 12:6 a naprosto zaslouženě postoupili do okresního finále. Fakta: Gymnázium a SOŠ Hostinné - Gymnázium Vrchlabí 6:12 (2:9). Branky Hostinného: Víšek 4, Doubrava, Lánský. Martin Vlášek

ta turnaje gymnázia Vrchlabí. Naši hoši zaslouženě v tomto turnaji zvítězili a já jim touto cestou děkuji za vzornou reprezentaci nejen na hřišti, ale i v hledišti. Eva Nýdrlová

íkali jsme si, že asi málokdo ví něco o historii školy, a proto jsme hledali a našli zajímavé věci.

Gymnázium tak bylo otevřeno již 7. října 1873. Vyučovalo se však již roku 1872 a to v místnostech pronajatých ve františkánském klášteře.

Pod ěkov á n í f lo r balistům P

Ř

12

5

Tento název škole zůstal škole až do roku 1938, kdy změnu zapříčinil Hitler, který zabral české pohraničí a tím i Hostinné. Proto se gymnázium jmenovalo až do roku 1945 Státní vyšší škola pro mládež. Po válce bylo gymnázium znovu obnoveno až v roce 1955 jako jedenáctiletá střední škola. Díky tomu mohli studenti maturovat v roce 1959 znova v naší známé budově. Ta byla do té doby využívána pro účely základní školy. V roce 1960 pojmenovali naši školu jako Střední

Na naší škole byla mimo výuky gymnázia a střední školy povolen obor výroby celulózy a papíru a sociální péče-pečovatelská

služba. Pro celulózu studenti ztratili zájem, za to o sociální péči zájem narůstal, proto jsou dnes už dvě třídy. Tak jen doufám, že se naše škola bude i nadále tak krásně rozvíjet a dál půjde s dobou nejen ve vybavení, ale i ve způsobech vyučování. Kdo by chtěl vědět o naší škole víc, zajděte si buď na internet nebo do kanceláře školy a tam vám paní sekretářka vydá školní almanach. Jsou tam velice zajímavé věci, nejen o historii školy. Vendula Dvořáková

Jaký je váš nejoblíbenější učitel? který se vám moc nezamlouvá?

Filmová recenze Once aneb Česko - irská spolupráce

O

filmu Once se už dlouho dobu píše a mluví. V tuzemsku hlavně proto, že jednu z hlavních rolí hraje Češka, Markéta Krylová, pocházející z Valašského Meziříčí. Filmový svět zase obdivuje film kvůli vynikající hudbě a upřímnosti. A jaká že je ta upřímná filmová výpověď? Nacházíme se v neznámém městě v Irsku, kde žijí dva lidé. Muž, pouliční zpěvák a opravář vysavačů, jehož hlavním cílem je natočit desku a být aspoň trochu úspěšným zpěvákem. Žena, česká imigrantka s matkou a dcerou, která se snaží schovat před nepovedeným manželstvím. Ani jednou ve filmu nepadnou jejich jména. Once má pak dost jednoduchou šablonu. Oba se setkají na ulici. Střetnou se jejich pohledy a hudební duše. Oba se obeznamují se svými autorskými pracemi. Hlavně Muž je velice plodným autorem. Dostanou se do jednoho hudebního obchodu, kde nám tvůrci nastínili jak vznikl Oscarový hit Falling Slowly. Jejich společným cílem je natočit „demáče“, aby jejich skladby nezůstaly světu utajeny. Na ulici najdou bandu muzikantů, pronajmou si studio a natočí „demáče“. Co nám chybí? Řešit milostný vztah. Muž i Žena mají svých problému dost. Muž má přítelkyni, která ho podvedla, ale chtějí se k sobě vrátit, a proto se chce za ní vydat do Londýna. Žena má muže se kterým to sice neklape, ale také to chtějí zkusit spolu znovu. Oba stojí před životní volbou. Začít úplně nový vztah nebo pokračovat v těch zaběhnutých? Nevím, jestli to je tak převratný film, jak se píše, ale je určitě vyjímečný svoji hudbou. Což je paradox, protože hudby ve filmu je hodně málo. Pro někoho může být nepříjemný obraz filmu. Once je natočen handcamerou a někomu se nemusí líbit nečistost obrazu a neustále třepetání kamerou a absence širokého záběru. Musím určitě vyvrátit tvrzení, že je to muzikál nebo dokument. Plno lidí si totiž myslí, že je to biografie Hansarda jak začal se zpíváním a jak se dal dohromady s Irglovou. Není to tak. Film měl scénář, režiséra a produkci. Podle mě film nechce lidem předkládat nějaké hluboké a tíživé společenské myšlenky, ale chce ukázat prosté lidí v prostém městě s pro-

Mám ráda pana Hučíka, protože hraje na kytaru a učí můj oblíbený předmět a tím je HV. Nezamlouvá se mi moc paní Klimentová. Je mi nesympatická. Nemám ráda celou školu … Jen ten humor a hádky u nás ve třídě zbožňuju. Paní Prokopová je docela fajn, i když jsou její hodiny poněkud nudné, ale jako jedna z mála je spravedlivá a mám ji ráda. Kdežto paní Kholová je mi nesympatická. Nemám ji moc ráda a nejspíš to bude tím, že jsem byla zvyklá na paní Lebedinskou.

stým cílem. Bez problému nám jsou ukázány možná všední osudy lidí, kteří vedou každodenní život a musí se vyrovnávat se svým osudem a ještě k tomu musí řešit své city. Once nám chce říct: „dělejte si co chcete, ale běžte si za tím“.

Mám ráda pana Šimka je totiž celkem fajn a hlavně je to silnej pohodář. No a lehce mi nesedl pan učitel Hučík.

Hansard je skvělý svoji mimikou a charakterem potulného muzikanta. Markéta Irglová vnáší do filmu češtinu. To je úžasné. Až si Japonec pustí tento film tak vedle angličtiny uslyší nefalšovanou češtinu. Irglová hovoří se svojí matkou a dcerou v mateřském jazyce. Čeština má také ve filmu jednu zásadní roly, protože Irglová Hansardovi skrz ní vyzná city a on ji nerozumí. Krása.

„ Nejradši mám kabinet tělesné výchovy, protože proti němu nemám jedinou výtku. Jsou tam v pohodě učitelé. Což se nedá říct o panu profesoru Svatoňovi, který má až moc přehnané nároky na studenty. Nejlepší profesorkou na naší škole je bezpochyby paní Prokopová. Jako jediná je spravedlivá, má na každého stejný metr a její výklad vyhovuje většině z nás. Což se nedá třeba říci o panu Sedláčkovi. Při jeho výkladu doslova usínám. Myslím si, že by byl dobrým uspávačem hadů.

A ještě jedna perla. Hansard a Irglová jsou ve skutečnosti pár. On ji poznal na hudebním festivalu, když ji bylo třináct a jemu třicet dva. V patnácti se rozhodla odejít koncertovat s jeho skupinou The Frames a od té doby spolu žijí. Once s rozpočtem sto padesát tisíc dolarů už vydělal skoro sedmnáct milionů. A jako třešnička na dortu byl Oscar pro nejlepší píseň. To je monstrózní úspěch. I když ve filmu jsou nudné pasáže, tak celkově Once působí hodně dobře a pointa byla pro mě šokující až smutná. Minimálně hudebním milovníkům a romantikům by film neměl ujít.

Ten učitel už dávno odešel. Byl jím pan Svoboda. Při jeho hodinách totiž nikdy nikdo neusínal a byla s ním sranda. A koho nemusím je pan Svatoň. Je nesympatický a jeho výklad mi nevyhovuje. Mám hrozně ráda pana Šimka, protože si umí zjednat respekt a je s ním zábava. No a nesympatickými mi jsou pan učitel Beránek a Sedláček, ale možná je to jen tím, že mě neučí.

Název: Once Délka: 85 minut Premiéra: 25. 10. 2007 Režie: John Carney Scénář: John Carney Hudba: The Frames, Glen Hansard, Markéta Irglová Hrají: Glen Hansard, Markéta Irglová Jan Mertlík

6

11

Nejlepším učitelem byl rozhodně pan Gaisler, ale ten už tu bohužel není. No a neoblíbených by bylo trochu víc. :-)

Soundtrack z filmu Once

Hudební koutek V

Rock and Roll

R

ock and roll je historické označení pro první etapu vývoje rockové hudby, hudební žánr, který se objevil v 50. letech v USA a rychle se rozšířil po celém světě. Od 60. let, kdy bylo možno sledovat jednotnost vývojové linie a kdy se začaly objevovat další vývojové etapy, se používá pro tuto hudbu termín rock. Od poloviny 50. let se rock ‚n‘ roll stal jedním z nejoblíbenějších hudebních stylů a tento stav trvá dodnes.

Historie V roce 1954 začali interpreti v oblasti country and western i v oblasti hlavního proudu tehdejší populární hudby objevovat rhythm and blues. Ten byl do té doby určen téměř výhradně pro černošské městské obyvatelstvo USA. Prvním významným představitelem této ten-

šichni již určitě víte, že skladba Falling Slowly byla oceněna Oscarem za nejlepší filmovou píseň. Kdo by tuto zprávu mohl přeslechnout, když skladateli jsou dívka české národnosti Markéta Irglová a její irský přítel Glen Hansard. Tato píseň však není zdaleka jediná, která se objevila v nízkorozpočtovém filmu Once. Na soundtracku z tohoto filmu najdeme celkem třináct originálních písní právě od této dvojice. A když se spojí dobře napsané písně s dobrými interprety, nemůže z toho vyjít nic jiného než výborná hudba.

je. V některých ovšem zpívá sólo a teprve tehdy se projevuje i její velký talent. Například v písni The Hill zní její hlas velice romanticky a citlivé povahy mají při jejím poslechu slzu na krajíčku.

Glen je členem skupiny The Frames a hudebními kritiky je považován za jednoho z nejlepších interpretů světa. „Považuji ho za jednoho z nejlepších zpěváků posledních deseti let ve světovém rocku,“ prohlásil o něm kritik Jiří Černý. Svůj velký talent Glen nejvíce prokazuje v písni Say It to Me. Z jemného hlasového rejstříku dokáže náhle přejít v drsný chraplák. Markéta ve většině písní Glena pouze doplňu-

Kdybych měla za každou cenu najít nějakou vadu na kráse této desky, pak snad jen to, že všechny písně až na jednu zní velice smutně. Naštěstí je tu Fallen From the Sky, ze které srší optimismus. Pokud tedy budete mít někdy depresi, poslech tohoto CD bych příliš nedoporučovala. Jinak je ovšem tato hudba určena pro velkou škálu příznivců muziky, protože obsahuje prvky z různých hudebních stylů.

Co se týče hudebního podkladu jsou více méně ve všech písních použity akustické nástroje. Nejčastěji samozřejmě kytara a klavír, protože je obsluhují právě Markéta a Glen. Objevuje se zde však i smyčcový orchestr nebo bicí nástroje.

Zveme vás na koncerty

dence byl Bill Haley, který adaptoval původní černošskou nahrávku Rock Around The Clock a která se stala v roce 1955 světovým hitem. Rychle se objevili další následovníci. Elvis Presley se v roce 1956 prosadil se svým hitem Heartbreak Hotel a téměř okamžitě se stal idolem mladé generace. Právě Elvis Presley znamenal velký mezník v prudkém růstu kultu hvězd.

V

trutnovském New Endu se 14. a 15. března uskuteční již třetí ročník metalového festivalu Monster of Metal and Hardcore. Tato akce existuje od roku 2006. V loňském roce se dokonce organizátoři rozhodli celý průběh festivalu natáčet na video a následně vydat na DVD. Na letošním ročníku vystoupí například skupiny Na3to!, Exorcizphobia, Ganka, Sabathory, Prokion a mnoho dalších. Jako pozornost obdrží každý 25. návštěvník nové CD skupiny Ganka.

Začátkem 60. let už určuje rock and roll převládající charakter moderní populární hudby. Začíná se označovat jako rock. V roce 1964 přichází světový nástup a dominance britských rockových skupin.

Následující týden 22. března zde zahraje Štěpán Markovič se skupinou Gulo čar. Kapela, hrající romský funksoul, již byla mnohokrát oceněna například cenou Anděl nebo Akropolis Live Music Awards. Ve Dvoře Králové v Barakudě se v pátek 14. března můžete zastavit na kapely Ganka, Desolated a Lento Marota.

Ondřej Herčík

10

7

Velký pátek 21. března patří příznivcům reggae, protože zde vystoupí formace Švihadlo z Mladé Boleslavi.

Stránku připravili Vlaďka Junková

o s o b ní ná z o r y re d ak torů

pohled pedagogů na gymploviny

Vendula Dvořáková Hodnotím je jedině kladně. Jsem zásadně PRO a vždy za nimi budu stát. Nevidím důvod proč by měly v budoucnu skončit nebo podobné návrhy … Jen tak dál. :) Eva Nýdrlová

Když jsme se, přibližně před půl rokem, s Michalem Blažkem rozhodli, že budeme vydávat časopis, vůbec jsme netušili, že to bude takové práce a stresů. První číslo jsme se báli ohlasu studentů toho, že nám někteří nevěřili, z řad studentů i profesorů. Další čísla už jsme věděli, že se vám časopis líbí a chcete ho dál. Teď, když vydáváme jubilejní desáté číslo, objevují se problémy znova. Přesto všechno jsem ráda, že se nám náš sen splnil. Tu dřinu a nervy mi vynahrazuje pocit, že nás čtete a jste rádi, že jsme. Jen mě mrzí, že téměř nikdo nenapsal svůj názor, popřípadě co by se dalo změnit. Tak nám držte pěsti, abychom vydrželi a měli komu předat naše dítě.

Jsem rád, že vůbec něco vychází z řad studentů. Jen tak dál. Jen doufám, že budete mít následovníky. Petr Beránek

Michal Blažek Nemůžu přímo říci, že mi něco vzaly. No určitě se všichni shodneme, že to zabírá poněkud více času, ale s tím se dalo tak nějak počítat již na začátku, při zrodu prvních myšlenek o založení časopisu. Šli jsme do toho všichni dobrovolně a s odhodláním, a tak si myslím, že je celkem zbytečné mluvit o tom, že nám Gymploviny něco berou. Ba právě naopak mohou být přínosné. A to právě tím nejcennějším, čímž mám na mysli zkušenosti. Ty jsou drazí přátelé k nezaplacení. Pro budoucí studenty žurnalistiky nebo podobného oboru je tato tvorba řekl bych, příjemným začátkem, neboť se publikacemi a tvorbou článků zlepšuje především písemný projev. Při sestavování anket a interview lze dosáhnout stále lepších a lepších komunikačních schopností … a mnoho dalšího. Ale nejhezčí na tom všem je, když se vás vaši přátelé či kolegové zeptají, kdy už konečně vyjde další číslo. Je to takový ten pocit, že to, co děláte je někomu prospěšné a ostatní o to jeví zájem. Sice se u nás najdou i záporné ohlasy, ale co je pár nesouhlasících lidí proti zbytku celé školy.

No, podívejte se, já Gymploviny moc nečtu, protože se k nám moc nedostanou. Četla jsem dohromady asi dvě čísla a to když je má kolegyně zastihla a přinesla k nám do kabinetu. Ale jinak mohu říci, že oceňuji práci studentů, podílejících se na tvorbě, a jsem ráda, že se snaží být naší škole nějak prospěšní. Zuzana Klimentová

Je dobré, že z řad studentů vyšel takovýto nápad. Jsou to dobré školní noviny, které se věnují mnoha oborům. Lucie Jiříková

Nikola Ivanová Nevím, jestli vám bude můj názor nějakým způsobem prospěšný. Četl jsem totiž zhruba polovinu vašich čísel a tak to moc nemůžu posuzovat. Ale tak z toho ,co jsem si přečetl, usuzuji, že myšlenka je to vskutku dobrá. A je velmi dobré, že se něco od projektového dne uchytilo a stále se to drží. Možná mi přijde trochu zbytečné psát o sportu, na který se můžu podívat v televizi. Dále by možná bylo dobré si pohrát trochu s grafickým designem a dalšími úpravami, ale na druhou stránku chápu, že na to nejsou moc prostředky. Jinak nejsem proti Gymplovinám a nápad se mi určitě líbí. Bylo by dobré kdyby měly vzestupnou tendenci. Marian Páchník

Hlavním důvodem, proč jsem začala psát do Gymplovin, byla zvědavost. Je to něco jiného, než jsem doposud dělala ve svém volnu. Baví mě to, přesto že psaní a shánění informací zabírá někdy poněkud dost času. Pak ale vidím, že snaha, kterou vynaložíme, není tak marná a studenti si časopis berou, listují jim, občas ho i pochválí. Doufám, že i po odchodu maturantů budou Gymploviny pokračovat, protože by byla škoda zrušit něco, co nás baví.

Jan Mertlík Nejdřív musím určitě poděkovat šéfredaktorce, že má se mnou obrovskou trpělivost a ocelové nervy. Gymploviny mi ukázaly, jak náročné je tvořit takovýto projekt. Určitě jsem se setkal s falešnými rekcemi a neustálou nedůvěrou, ale to vše zastíní pocit spokojenosti, když vidím vás čtenáře, jak naše dílo hltáte. Takže mám obrovskou radost z moji práce a jsem rád, že se mohu na Gymplovinách podílet.

Myslím, že je dobré, že tady něco takového je, protože studenti by měli mít platformu, kde by se mohli vyjadřovat. Říct co se jim líbí a nelíbí… Mohlo by se objevit více článku ze školního prostředí. Pokud by měli studenti zájem tak by mohli vycházet nějaké jejich články a nebo jejich autorské práce. Jolana Fišarová

Vlaďka Junková Psaní článků mě opravdu baví. Navíc v nich můžu prezentovat svoje názory. Sice to zabere spoustu času, ale je to skvělý pocit, když víte, že si vaši práci přečte celá škola.

8

9