Na přípravě 11. čísla se podíleli: Vendula Dvořáková, Michal Blažek, Jan Mertlík, Vlaďka Junková, Nikola Ivanová, Martin Vlášek, Zuzana Klimentová, Roman Skřehot, Martina Dvořáková, Ondřej Herčík. Sazba: Jan Pruška
E d i to r i a l
Tváře týdne
Milé čtenářky, milí čtenáři! Vítám vás v jedenáctém čísle, které je jedním z posledních čísel, které máme na svědomí my, základní trojka časopisu, společně s našimi dobrovolníky. Zanedlouho budeme muset psaní nechat a předat mladším, stejně schopným studentům. Doufáme, že nás nezklamou a Gymploviny pod jejich vedením budou vycházet dál. Protože hledáme lidi, kteří by se tohoto projektu zúčastnili, chtěla bych poprosit zástupce všech tříd, aby se mi ozvali na mail. Chceme Gymplovinám dát novou tvář, kterou nám pomohli vymyslet někteří profesoři, kterým se náš časopis líbí a jsou rádi, že něco takového existuje. Společně jsme vymysleli, že někteří studenti jsou dobří a rádi by psali články, jen třeba nemají odvahu nám napsat nebo se sami nabídnout. Proto jsme se rozhodli, že vaše nejlepší práce, které se vám povedou v hodinách vyučování, otiskneme, aby si všichni studenti i profesoři uvědomili, že v nás také něco je a v něčem jsme dobří. Pokusíme se přemluvit ke spolupráci i ostatní učitele, aby nám věnovali trochu svého času a připravili pro vás do hodin takové práce, které by vás bavili a ve kterých můžete vyniknout. Tím chci povzbudit i ty, kteří píší doma do šuplíku, aby se nám ozvali, poslali nám svou tvorbu. Nestyďte se, když nebudete chtít, nemusíme otisknout vaše jméno, i když je to samozřejmě lepší, nikdo by se za svou tvorbu neměl stydět.
Sudoku
Nezáleží na tom, kolik je vám let, jsme studentský časopis a nikdo neočekává profesionalitu. Nikdo z nás vás neukousne a práce redaktora školního časopisu také není náročná, jen vám musí zůstat touha a odhodlání, jinak to můžete hned zabalit. Psaní do časopisu vás neomezí téměř ani časově. Chápeme, že každý z vás má své koníčky, ale napsat článek trvá deset minut a příprava článku probíhá většinou ve škole, kde sbíráte potřebné informace. Jednou za čtrnáct dní se celá redakce sejde a vymýšlí, co dá do nového čísla. Většinou se u toho skvěle bavíme a občas vymyslíme témata, o kterých si myslíme, že by vás mohla zaujmout. To je další důvod, proč se k nám přidat. Časopis se, alespoň částečně, přemění podle vašich představ. Takže nám pište a ozvěte se. Nestyďte se, ani nemusíte mít z ničeho obavy. Na ty nejlepší z vás se zeptáme profesorů a pak se budeme snažit, najít si vás a poprosit vás o ukázku toho, v čem jste dobří. Nenechejte náš časopis, za který jsme bojovali a bojujeme, odeznít.
Chvilka poezie Vtipy
V dnešním čísle si můžete přečíst rozhovor s paní profesorkou Nýdrlovou, recenzi na kreslenou pohádku Pan Včelka, hudební stránka se věnuje vystoupení zpěvačky Ewy Farné v Trutnově a poví nám i o královédvorském klubu Barakuda. Pan profesor Páchník nám nastínil problém dnešní architektury. Novinkou tohoto čísla je povídka, kterou najdete na dalších stranách. Čeká na vás další čtení, které si doufám užijete. Krásný den …
Vendula Dvořáková šéfredaktorka,
[email protected]
2
15
V nemocnici jsou tři pacienti. Přijde k nim doktor a ptá se prvního: „Prosím vás, co se vám stalo?“ „Já mám motorku Suzuki. A jednou si to takhle hasím 180 a najednou zatáčka, tu jsem nevybral a nabořil jsem do stromu.“ „A co se stalo vám?“ ptá se doktor druhého.
„No já mám Hondu a jednou jsem jel 230 a najednou zatáčka, tu jsem nevybral a nabořil jsem do stromu.“ „A co vy?“ ptá se třetího. „No já mám Babetu. Jel jsem asi 40 a najednou kolem mě projeli tihle dva, tak jsem si myslel, že stojím a sesedl jsem.“
Sedím takhle v lavici tužku držím v pravici nudím se, až mluvit hanba rozptýlení je jen tahle banda koukám z okna do dáli naši prý dnes vyhráli zajímá mě spousta věcí jen učení mě pořád děsí kdy už probůh zazvoní svačiny tu zavoní?!?! Martina Dvořáková
PERLY DUCHA Krása se
R o z h ovo r Proč učíte zrovna tělocvik? Jak hodnotíte tento předmět? Je pro vás důležitá fyzická zdatnost žáka?
duši. začíná v y Morle
Když
V naší rodině nejen rodiče, ale i prarodiče sportovali Jeden můj děda mě v šedesáti učil přemet. Druhý děda měl dřevěnou nohu a všem nám, sehnal kola, lyže, brusle na kličku, na dvorku jsme měli kladinu, kruhy a dodnes je funkční stůl na stolní tenis. Babička byla rozhodčí a maminka nám vždy připravovala občerstvení. Pro mě je tedy sport a pohyb součást života. Vím že TV nic nespasí, ale ani nazkazí. Mám radost, když se nám podaří nalákat děti a studenty na lyžák, cyklisťák, vodák a odjíždí s pocitem, že to bylo fajn. Fyzická zdatnost studentů je nízká. Ale je jich hodně, kteří se snaží s tím bojovat.
chcem
e roz um Franc ět mužům ouzsk , é příš studujme loví ženy.
ých í dráhu sv ky. it životn z áž a k k z ře p e c do ch šechny Když něk dstraní z cesty v o jim Oesch dětí, ať
le, o nepříte ičit svéh n z k . ja lé , přáte způsob me jeho Nejlepší se, že js je tvářit o lh Coe
Svědo mí jako jsou taky nábo ženst tak počet Strin ví a národ ná dberg y.
Jak jsou na tom vaše děti se sportem? Nutila jste je do něj? Moje děti vyrostly v prostředí lyží, kol, míčů, vody, asi jako já. Nikdy jsem je ke sportu nenutila. Naopak, jen nevím, jestli zvládnou ve své profesi, nechuť některých dětí ke sportu. Snažím se je přesvědčit, že je nesmí jeden lenoch trávit. Ale naopak oni musí přesvědčit lenocha.
Od vz neš je mn eného ke ohokr směš ném át Napo jen krůče u leon k. I.
od svých dce se čí Pravý vlá ze svých chyb. a nepřátel Thiess
Opra
vdová
, bez toho návidíme e n e ž ě , n z d a o zása to důk Když něc proč, je i v sobě m věděli že bycho návisti máme sam e příčinu n Hebbel
láska
nikdy ne Beke sčítá, ale
Jaký sport ráda provozujete ve svém volném čase? Kde vás mohou studenti potkat? Už netoužím být gymnastkou, ani krasobruslařkou. Po roce jsem běžela orienťák, takže se můžeme potkat v lese. A taky v tělocvičně, na lyžích, na vodě a taky jinde, ale to je tajné.
násob
í.
Jaká jste byla studentka? Měla jste někdy problémy se svými profesory? Byla jsem vzorná studentka a do školy jsem chodila ráda. V pubertě se mnou ale maminka měla problémy. Jaké to ale to neprozradím.
Lékaři si mys lí, že pomoh li nemocném když dali ne u, moci vhodný název Kant
Co pro vás znamená profese učitele? Přemýšlela jste nebo jste dělala někdy jiné povolání?
14
3
Učitelů jsem si vždy vážila. Hlavně těch přís-
ných a zásadových. Ještě na vysoké škole jsem nebyla přesvědčená, že chci být učitelkou a dodnes vím, že nejsem ani přísná ani spravedlivá i když bych chtěla. Ono to totiž vždycky nejde. Ale společnost zapomíná na to, že rodiče by měli vychovávat a učitelé učit. Máte nějakého mazlíčka? Třeba ne zrovna zvíře, třeba nějakou věc, která pro vás hodně znamená? Budu mlžit, jak jsem řekla, mám své soukromí. Kdybych ale rozbila hrníček od maminky, bylo by mi to líto. Jak vypadá váš volný a pracovní den? Pracovní čas by měl mít řád. Ve volném čase je to trochu jiné, ale i tam určitý řád je. Já bych toho chtěla stihnout hrozně moc. Byl by to dlouhý seznam, ale nezlobte se, ten neprozradím. Ale přece jenom něco ano. O prázdninách se chystám na Olamp. Takže na závěr. Díky za každé nové ráno. Vendula Dvořáková
Cyklista je součástí provozu
E x ku r z e d o L i b e rc e S
tudenti naší školy prožili zajímavý den v Liberci. V úterý 11. března se zúčastnily třídy prima, tercie a několik žáků sekundy exkurze v libereckém iQ parku a botanické zahrady, za doprovodu profesorů Sedláčka, Kvášovského a Stránského. Prvním místem, které studenti navštívili, byl iQ park. Část prošli žáci s profesory, poté dostali hodinu a půl rozchod a záleželo na nich, kde stráví svůj čas. Tento park se nachází v libereckém centru Babylon a návštěvníci zde najdou více než stovku exponátů, na kterých si mohou v praxi vyzkoušet své školní znalosti o fyzikálních jevech. IQ park by se měl nadále rozrůstat, takže se je určitě na co těšit. No a co se v parku nachází? Podle mě mezi nejzajímavější exponáty patří zrcadlové bludiště, otočný buben se zabudovanou lávkou, kde návštěvník ztrácí pocit rovnováhy. Dále se můžete pobavit při roztočení chaotického kyvadla, vyvolání umělého zemětřesení či dotyku plazmové koule. Jsou tu různé medicínské modely, logické hry, rébusy, bublifuky… Hodina a půl však netrvá věčně a proto se studenti museli s iQ parkem rozloučit. Čekal je ještě jeden výlet. Druhou zastávkou byla botanická zahrada. Hned u vchodu oznámili profesoři žákům, že mají hodinu rozchod. Areál se skládá z devíti různě velkých expozičních pavilonů, v každém z nich je prezentováno třináct odlišných botanických témat. V zahradě můžete shlédnout nejrozšířenější sbírku orchidejí v České republice, ale i sbírku divokých růží z různých koutů světa. Pozoruhodností se stal největší leknín světa (Viktorie královská), který zde přes léto pravidelně rozkvétá od roku 1956, početné sbírky kaktusů či masožravých rostlin.
T
ak máme sváteční dny za sebou, a opět nám nastanou povinnosti všedního dne. Opět se vydáme do práce nebo do školy a asi bude záležet i na počasí, jaký druh přibližování si vybereme.
Výlet byl docela fajn. Lepší byl iQ park, protože jsme tam byli déle a bavilo nás se koukat na učitele, jak se tak krásně baví. Sice byli skoro jenom u hlavolamů, ale hlavně že se bavili. Potom (když se učitelé vyřádili), jsme jeli do botanické zahrady. Tam nebyla taková sranda, spíš nuda. Pak jsme jeli domů a nudili jsme se pro změnu v autobuse. Markéta Hronovská
Při hezkém počasí to jistě bude i kolo, ale při současné podobě jara to nejspíše bude pro nás, držitele řidičských průkazů, auto. Ať půjčené nebo vlastní, ale v obou případech to z nás nesnímá povinnost mít vše, co se týče tohoto vozidla, v pořádku. Teď bych si dovolil připomenout, jen ty základní věci.
Nejvíce se mi líbilo v iQ parku, protože jsme si tam mohli přístroje a další věci vyzkoušet. Hodně mě bavilo zrcadlové bludiště a tunel, který vypadal, že se točí a ztráceli jsme rovnováhu. V botanické zahradě se mi moc nelíbilo, protože jsme měli málo času a už nás tam většina byla. Michal Mikolášek V iQ parku mě nejvíce zaujala atrakce s bublinami. Také se mi líbila místnost se zrcadlovým bludištěm a tunel. Byl to skvělý optický klam! I disciplína s kolečkovým křeslem nebyla špatná. Bylo zajímavé si vyzkoušet, jaké je to být zdravotně postižený. V botanické zahradě mě zaujala akvária s různými druhy ryb a dalších mořských potvor! Celkový výlet byl zajímavý. Konečně jsme vyjeli ze školy a nemuseli se učit. Alena Tmelová
Auto má mít na zadní poznávací značce dvě nálepky, jednu zelenou a druhou červenou, to jistě všichni řidiči ví. Jsou na nich vyznačeny datumy příští technické kontroly a emisí. Doporučuji vždy, když si auto půjčujete, datumy zkontrolovat. Dále je samozřejmostí, mít v po-
Mě se tento výlet moc líbil. Nejspíš také proto, že to byl první výlet v tomto školním roce. Nejvíce se mi líbilo v botanický zahradě. Nebyli tam lidi. Mohli jsme si to v klidu projít. V iQ parku jsme sice dostali plno času na rozchod, ale my jsme to měli projitý asi za půl hodiny. Jenom naši učitelé se zdržovali u každýho několik minut. No jo, to by nebyli matikáři a fyzikáři, že jo? Míša Klampflová Nikola Ivanová
A jak se našim studentům exkurze líbila? Výlet se mi líbil. V IQ parku bylo hodně zajímavých věcí, ale stejně si myslím, že se nejvíce vyřádili učitelé. Potom v botanické zahradě mě mrzelo, že neprodávali kytky a možná tam mohl být delší rozchod. Jinak to bylo celkem fajn. Bára Bönschová
4
13
řádku povinnou výbavu. Tam patří náhradní kolo, hever, klíč na kolo, žárovky a pojistky od každého druhu jedna, výstražný trojúhelník a lékárnička. Na lékárničce je dobré si zkontrolovat dobu použitelnosti. Při silniční kontrole se vyhnete zbytečným problémům. A v neposlední řadě je třeba mít u sebe ty správné dokla-
dy. Platný průkaz totožnosti, řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla (malý techničák) a doklad o zaplacení zákonného pojištění. Závěrem vám všem přeji hodně šťastných kilometrů. Roman Skřehot Autoškola Jindříšek telefon: 603998578
n ě mecký jazyk - s o utěž
Fotbalisty dělila od semifinále minuta a půl
P
rojekt vznikl roce 2002 a od té doby probíhá v celém Německu. Chce rozvíjet osobnost mladých lidí, rozšiřovat a zlepšovat znalost němčiny, kvalifikovanou diskusí se učit mluvit a naslouchat a tak přispět k rozvoji demokracie.
V
elmi dobrým výkonem reprezentoval Gymnázium a SOŠ Hostinné školní výběr na okresním kole v halové kopané, které se uskutečnilo v hale trutnovského gymnázia.
V roce 2005 se debaty poprvé konaly v Polsku a České republice v rámci pilotního mezinárodního projektu na šesti školách. Po velkém úspěchu se zvýšil počet škol a projekt se dál rozšiřuje na Ukrajinu, Litvu, Lotyšsko a Estonsko.
Do finálového turnaje se naše družstvo probojovalo přes kvalifikační skupinu B, ve které zdolalo Gymnázium Vrchlabí 6:4. V konkurenci osmi nejlepších týmů okresu jsme výborně rozehráli základní skupinu.
Debaty zaštiťují Goethe-Institut a obecně prospěšná nadace Hertie ve Frankfurtu za podpory nadace Erinnerung, Verantwortung und Zukunft/ Připomínka, odpovědnost, budoucnost.
V zahajovacím utkání turnaje s Obchodní akademií Trutnov jsme dokázali otočit nepříznivý stav z 0:1 na 2:1.
Vlastním debatám předchází fáze školení učitelů, která němčinářům umožní debaty zahrnout do výuky, naučit žáky základní principy a připravit je na debaty.
O poznání těžší soupeř čekal na mužstvo z Hostinného ve druhém zápase. Tradičně silného soupeře ze SPŠ Trutnov jsme ale zaskočili velmi aktivní hrou a po parádních akcích Víška jsme dvě minuty před koncem měli postup na dosah – 2:1. Minutu a půl před koncem se ovšem příliš otevřela obrana a Trutnováci srovnali na konečných 2:2.
Soutěž probíhá v několika kolech, osm vítězů republikového kola má možnost účastnit se zvláštního semináře v Německu, kde se speciálně připravují na mezinárodní finále.
V posledním utkání nás převálcoval domácí výběr Gymnázia Trutnov 5:1 a šance na postup se po dalších výsledcích ve skupině rozplynula. Přesto jsme předvedli jeden z nejlepších výkonů v postupových soutěží AŠSK a byli vyrovnaným soupeřem i velkým favoritům. Výsledky Gymnázium a SOŠ Hostinné - OA Trutnov 2:1 (1:1). Branky: Zeman 2
Vítězové českého kola se účastní německého finále, se kterým se spojeno i přijetí u spolkového prezidenta Horsta Köhlera.
Průběh debaty a její hodnocení Debata má tři části
Gymnázium a SOŠ Hostinné - SPŠ Trutnov 2:2 (1:1). Branky: Víšek 2
- dvě minuty úvod, ve kterém každý řečník vyjádří své stanovisko
Gymnázium a SOŠ Hostinné - Gymnázium Trutnov 1:5 (0:3). Branka: Víšek
- následuje dvanáct minut diskuse všech debatujících
Sestava
- jednu minutu pro závěrečné shrnutí stanoviska, které se na základě vyslechnutých argumentů v průběhu debaty může i změnit
Blažek - Herčík, Pešta, Zeman, Lánský, Jarolín, Müksch - Víšek, Doubrava, Roštejnský, Privara, Nossek. Martin Vlášek
12
5
Debatují čtyři studenti – dva jsou PRO a dva jsou PROTI. To, kterou stranu budou zastupovat, se studenti dozvědí až maximálně
hodinu před začátkem soutěže. Téma je zadáno předem (min. 14 dní), aby student mohl vyhledat a zpracovat informace a připravit si argumenty i slovní zásobu – činí tak ovšem pro pozici PRO i PROTI.
Hodnotící kritéria - znalost problematiky (ví řečník, o co jde?) - schopnost vyjádření se (jak vyjádřil to, co si myslí?) - schopnost rozhovoru (vnímá řečník ostatní?) - schopnost přesvědčit (zdůvodnil řečník to, co říká?) Nejčastějšími tématy pro debaty jsou otázky obecného charakteru jako např.: „Má být v České republice dovolena euthanasie?“ apod. „Tento projekt mě jako vyučující německého jazyka doslova nadchl. Jedná se o zcela nový přístup k výuce cizího jazyka, který plně odpovídá součastným požadavkům a kritériím pro komunikaci v cizím jazyce. Při debatách se nehodnotí gramatika cizího jazyka, ale schopnost žáků vyjádřit srozumitelně svoji myšlenku a prezentovat svůj názor v cizím jazyce!!! Tedy pryč s drilem a memorováním, tady vítězí inteligence, schopnost vyhledat, zpracovat a použít informace a v neposlední řadě i „kouzlo osobnosti“. A co je nejdůležitější – projekt mezinárodních debat zaujal nejen učitele, ale i žáky! O tom, že studenty debaty baví, jsem se přesvědčila na vlastní kůži. Naše škola se této soutěže loni také účastnila a probojovala se do republikové kvalifikace, prostřednictvím povedené reprezentace Zdeňky Šimanovské.“ Zuzana Klimentová
Filmová recenze
cestování časem
Pan Včelka žaluje svět
P
epa seděl ve svém pokoji u psacího stolu nad otevřenými učebnicemi biologie a snažil se nacpat do hlavy tepny velkého oběhu. Učit se musel, protože maturita byla za dveřmi. Když si na obrázku ukazoval hrudní aortu popadla ho myšlenka, jak by bylo učení jednoduší kdyby věděl, jaké otázky si vytáhne. Neměl čas, proto si řekl, že o nahlédnutí do budoucnosti bude snít až zítra, kdy pojede na maturitní ples svého kamaráda.
M
áme tu jaro a animák Pan Včelka se nese v krásných žluto černých barvách. Kytičky v New Yorku kvetou a včelky pracují na plné obrátky, aby se mohly vyčvachtat v tolik milovaném medu. Ale nebude nás muset včela během filmu bodnout, abychom neusnuli? Určitě ne. Barry je mladá včela žijící v úlu v Central Parku. Právě ukončil vysokou školu. Cílem každé včely v tomto úlu je získat jakékoliv místo v továrně na med jménem Honex. Společně s kamarádem Adamem si jdou vybrat práci, kterou budou dělat do konce svého života. Adam je natěšený, ale Barry je znechucený. Nechce dělat stále jedno a to samé. Chce poznat jaké je to venku, mimo úl. A tak se Barry přidá k letce včel, která každý den létá ven a opiluje květiny a přináší nektar. Nešťastnou náhodou se přilepí na tenisový míček a absolvuje šílenou jízdu New Yorkem. Skončí doma právě u lidí, kteří hráli tenis. Barry poruší pravidlo nemluvit s lidmi a seznámí se s květinářkou Vanessou. Začnou spolu koketovat a zrodí se utopický vztah mezi včelou a člověkem. Při vzájemných rozmluvách a procházkách. Barry zjistí, že lidé využívají pracně vyrobený med ke všemu. Otročí včely na velkých farmách a pak je zabíjejí. Rozhodne se, že zažaluje lidstvo za plýtvání medem. Rozjede se velký soudní proces, který je sledovaný všemi médii světa. Opět proti sobě stojí včela a člověk. Konkrétně včelařské firmy a Barry, bojující za práva včel. Lidský soud dá za pravdu včelám. Všechen med si včely nechají. Mají ho tolik, že ho nemusí vyrábět. Tudíž nikdo neopilovává květiny a vše na světě vadne. Barry si uvědomí, že včely jsou pro koloběh světa důležité a s Vanessou ukradnou poslední květiny na světě a chtějí je letadlem přivést do New Yorku, aby včelky mohly vzít pil a nechat zase rozkvést všechno zelené na světe. Je to pohádka takže jak myslíte, že to dopadne? Animák Pan Včelka vykradl co mohl. Okopíroval Mravence Z, Život brouka a ještě si půj-
čil kulisy z Flinstonů. Celou dobu si říkáte, že tohle jste už někde viděli. Ale to je asi tak všechno, co bych vytknul. Pan Včelka se na začátku rozjede ve zběsilém tempu a zastaví v naprosto absurdním, čili pohádkovém, finále v podobě letky včel, která nese jméno Boeing 747. Hodina a půl trvající jízda vám nedá vydechnout. O vtip tu není nouze. Skvělé hlášky. Komár básnící o krvi jako o trávě vám dráždí bránice. A korunu tomu nasadí, když vlétne do auta, které převáží krev, pozdraví všechny kámoše a zeptá se jich, jestli mají brčko. Nebo tykadla fungující jako mobil či testování včel, jaký náraz vydrží. Dvacet stránek je dobrých, ale sedmdesát pět stránek se rovná smrt. A vrchol vtipnosti je, když Adam bodne obhájce lidstva. Má jako včela umřít, ale dostane medové kapačky a místo žihadla má napichovátko na jednohubky v podobě šavle. Animace není tolik dokonalá jako třeba v Ratatoullovi, ale je to dnešní standart. Divil jsem se, jak dokázali tvůrci nacpat tolik děje do tak krátkého času. Určitě si Pana Včelku nenechte ujít. Nebudete se v žádném případě nudit.
Čtvrtek ve škole se vlekl. Moc se těšil na odpoledne až nasedne do vlaku a vyrazí na dlouho očekávanou akci. Poslední hodina ve škole skončila. Pepa se domů zaběhnul převléknout do kvádra, vzal si batoh s dalšími věcmi a vyrazil na nádraží. Tam si u přepážky koupil lístek a vyšlápnul si to rovnou na nástupiště.
Název: Pan Včelka (Bee Movie) 2007 Délka: 90 minut Premiéra: 6.12.2007 Na DVD od: 14.4.2008 Režie: Simon J. Smith, Steve Hickner Scénář: Jerry Seinfeld, Spike Feresten Hudba: Rupert Gregson-Williams V českém znění: Petr Rychlý, Hana Ševčíková Jan Mertlík
6
11
Na zemi ležel odrbaný a na dálku páchnoucí bezdomovec. Když kolem něj Pepa šel, bezdomovec ho popadnul za nohu. Pepa se rozplácnul na zem jak široký tak dlouhý. „Co blbneš ty čuně?“ zaburácel Pepa. Vstal a rukama si očišťoval čisté kvádro. „Tvůj chtíč pokořit čas je tak silný jako moje chuť na lahváče.“ řekl bezdomovec a zhluboka si odříhnul. Pepa zůstal stát a zíral na něj. „No nečum cucáku, jestli se chceš podívat do budoucnosti, tak ti pomůžu.“ Bezdomovec se vypotácel na nohy a povalil na zem několik prázdných lahví od piva. „To není možný.“ řekl nevěřícně Pepa a chystal se odejít. Bezdomovec ho chytil za ruku a nasadil vážný tón. „Zbabělče, ty mi nevěříš? Tak pojď, ukážu ti, jak se to dělá.“ a prudce vyrazil. Táhnul Pepu za sebou. „Co to děláte? Nechte mě! Pomóóc.“ křičel Pepa, ale nikoho z kolemjdoucích nevytrhnul ze spěchu.
Dorazili na pánské toalety. Bezdomovec otevřel dveře kabinky a ukázal na záchodovou mísu. „Musíš si do hrstě nabrat vodu ze záchoda, vypít, sednout na mísu, řekneš kam a do jakýho času chceš a zatáhneš za splachovadlo, to je celý.“ dořekl bezdomovec. „To je odporný, v žádným případě.“ odfrknul Pepa a dal se ke dveřím. „Ty nechceš vědět jakou budeš mít kariéru? Může ti to změnit život.“ zamrkal na Pepu bezdomovec. Pepa se zastavil, myšlenka na maturitu ho přemohla a vydal se ke kabince. „Nu což, při nejhorším budu mít nějakou infekci, ale za to, abych věděl jak dopadne maturita, mi to stojí.“ prohlásil rozhodně. Nabral si vodu z mísy a udělal vše, jak mu bezdomovec řekl. „Hodně zdaru mladej.“ řekl bezdomovec a odešel.
Pepa zatáhnul za splachovadlo. Zavřel oči a zmocnil se ho šílený pocit na zvracení. Když oči otevřel ... anonym Co Pepa viděl, když otevřel oči? Dozvíte se v příštím čísle, ale zkuste napsat na email
[email protected], vaší verzi. Co Pepa uvidí?
Barakuda končí
Aprílové žertíky Jednou jsem nachytala své rodiče vtípkem, že jsem těhotná. Nesli to celkem těžce, ale když jsem jim prozradila, že je to jen aprílový vtípek, začali se smát. Jednoho aprílového rána jsem vzbudila své děti s tím, že zaspali, ale ony dostali spíše mne jejich reakcí. Začaly totiž brečet, že chtějí do školy.
K
rálovédvorský hudební klub Barakuda se rozhodl ukončit své fungování. Majitelka Radka Radová uvedla jako důvod nedostatek peněz. Zorganizování koncertů známých kapel je finančně náročné, a když přijde málo lidí, klub na akci prodělá. Budova teplárny, ve kte-
vě se dostala až v březnu 2002.
ré se klub nachází, je navíc ve špatném stavu a je nutná rekonstrukce.
Úplně poslední koncert se koná 4.4. Vystoupí zde romská skupina Romano Zorba hrající styl s názvem funk´n´latin gipsy music. Spolu s koncertem je také pořádán večírek na rozloučenou s klubem. Určitě dorazte, je to vaše poslední možnost.
Mezi největší hvězdy, které zde dosud vystoupily, patří např. Peha, Blue effect, Bratři Orffové nebo Wohnout.
Vzal jsem si inspiraci ze svého oblíbeného seriálu a přelepil jsem oči mému bratrovi kobercovou páskou. Když se probudil, nemohl je otevřít a myslel si, že je slepý. Po chvíli jsem mu pásku sundal se slovy APRÍL. Jednou jsem přilepil sousedům na zvonek špendlík. Vypadalo to celkem nenápadně a tak kdo k nim šel na návštěvu tak se při zazvonění píchnul do prstu. Shodou okolností jsem dělal 1. dubna přijímací zkoušky na školu, na kterou jsem se chtěl dostat. Po příchodu domů jsem nasadil vážnou a kamennou tvář s tím, že jsem to prostě neudělal. Doma mi to uvěřili. Do dvou dnů mi však přišel dopis s oznámením, že jsem byl přijat. Dělala jsem si srandu s tím, že mi umřel brácha.
Barakudu založila Radka spolu se svým manželem Jiřím v dubnu roku 1993. Tenkrát ještě sídlila v Pivním baru Huntířov. Do Dvora Králo-
Tátu srazil vlak.
Ewa Farna v Trutnově
Naše babička má šílenou fobii z pavouků, a tak jsem ji dali na ruku plyšového pavouka, který vypadal opravdu věrohodně. Chudák babička.
Č
trnáctiletá zpěvačka Ewa Farna vyráží na své první velké turné. V pátek 16. května se objeví v Národním domě Trutnov.
No, abych byla upřímná, tak mě nikdo ani já nikoho nenachytávala:-) prostě jsme to vždycky jen tak přešli:-).
Součástí koncertu je i pěvecká soutěž. Každý soutěžící nazpívá jakoukoliv písničku od Ewy a poté její nahrávku zveřejní na zpěvaččině webu. Ten, který získá nejvíce bodů od hlasujících fanoušků, má možnost si zazpívat s Ewou Farnou na jejím koncertu.
Jaj, tak to nevím. Asi to nebylo nic významného, na základce se hrálo tak na pavouky, a pak už se to asi ani moc nedrželo, ten apríl. Ještě na základní škole nás paní učitelka nachytala tím, že se budou všude psát pouze tvrdá Y. Nic moc zajímavého. Většinou to byly takové ty klasické nachytávky typu … něco po tobě leze, tady máš flek nebo máš rozeplej poklopec apod. Připravil Michal Blažek
Lístky jsou již v prodeji v infocentrech v Hostinném i Trutnově.
10
7
Stránku připravila Vlaďka Junková
Cou n t r y st y l
prezentace nástěnky P
růletem těmi nejzajímavějšími památkami Čech, jsme chtěli ukázat hlavně studentům, co všechno naše architektura nabízí. Spojitosti s jinými odvětvími umění než je stavitelství a to například krásné nástěnné malby, sgrafita na fasádách domů nebo sochařská výzdoba. Dále pak působení světových umělců tady na našem území, vlivy cizích kultur, čehož jsou důkazem nádherné synagogy nebo modernější stavba hotelu Internacionál v Praze, na kterém se podepsal vliv sovětského stavitelství.
Country (anglicky: Country music) je americký hudební styl, jehož počátky sahají do konce 18. století. Byl výrazně ovlivněn hudbou black metalismů ze Španělska, Irska a Francie. Country je známo svým prudkým tempem, nepředvídatelnými změnami ve struktuře, a extrémně rychlými a komplikovanými kytarami a bicími, i když se některé kapely zaměřují spíš na rychlost a surovost než na techniku hraní. Kapely tohoto stylu často využívají hluboce podladěné kytary, baskytary a také dvojkopákové bicí. Toto je sice standard, ale některé kapely používají i jiné nástroje, např. klávesy a saxofón. Country je neobyčejně fyzicky náročné na muzikanty, především ve své nejkomplikovanější formě.
Nejen naše hlavní město, nabízí unikátní díla světově známých architektů jako je J.B. Santini nebo Gočár. Mnozí čeští obyvatelé ani netuší, kde a jaké památky se na našem území nacházejí. Že se na ně jezdí s nadšením dívat nespočet turistů z celého světa. Poukazujeme na to, co v oné dávné době vzbudilo obrovský zájem a bylo také, jako dnes, spojeno s kritikou odpůrců, ale i nadšením obdivovatelů.
Country texty se většinou zaobírají nihilistickými tématy více než ostatní formy hudby, využívají „zvrácenosti“, aby poukázaly na hlubší souvislosti. Žánr, původem odnož decho- metalu, vznikl, aby vzdával hold temným, principiálním ideím, které zůstávaly v hudbě nevyužity. Zaměření se na smrt a extrémy dalo podnět na pojmenování žánru.
Dnes je asi nejznámější spor o Kaplického knihovnu.
Významné skupiny: Cannibal Corpse, Six Feet Under, nebo Morbid Angel.
Už rok trvá tahanice o zrealizování vítězného
Je to doslova ostuda a zároveň zklamání v očích moderního tvůrce. Nejde totiž už jen o podstatu knihovny, ale o ryze politickou záležitost. Měla to být nejmodernější knihovna v Evropě a právě Česká republika mohla být jejím vlastníkem, ale jak je vidět, na něco takového tu nejsme připraveni. Kdyby všechna moderní díla byla přijata tak, jako Kaplického knihovna, mnozí architekti a tvůrci, ať už čeští nebo zahraniční, si realizaci svého návrhu v Čechách dobře promyslí. Pokud nedáme šanci moderním tvůrcům a dovolíme stavbu dalších monster jako jsou obchodní domy nebo obrovské králíkárny pro lidi, které nemají s estetičností vůbec nic společného, bude velice zajímavé, kam úroveň české architektury dospěje.
Ondřej Herčík
V á ž n ě ?
projektu Kaplického knihovny na Letné a pražským vedením, ministerstvem kultury a dalšími, kteří jeho projektu nechtějí dát zelenou.
A tak bychom měli dát tvůrčí svobodu těm, kteří mají zájem obohatit českou architekturu o něco nového a fascinujícího.
8
9
Michal Blažek