Na přípravě 8. čísla se podíleli: Vendula Dvořáková, Michal Blažek, Jan Mertlík, Vlaďka Junková, Nikola Ivanová, Ondřej Herčík, Roman Skřehot. Sazba: Jan Pruška
E d i to r i a l
Tváře týdne
Milé studentky, milí studenti! A je to konečně za námi. Leden uplynul jako voda a my všichni máme za sebou další půlrok našeho usilovného snažení, za které jsme byli oceněni vysvědčením. Někdo byl na sebe patřičně hrdý, neboť jeho píle a snaha se odrazila na klasifikaci a někdo naopak odcházel domů s hlavou sklopenou a bez nálady, díky ne příliš povedeným známkám. Vy, kterým se vysvědčení příliš nevyvedlo, neklesejte na mysli. Máte přeci ještě druhou šanci v podobě druhého pololetí, kde opět začínáte s čistým štítem a máte tak jedinečnou možnost své nepovedené výkony či nedostatky vylepšit. Co dále říci? Snad už jen popřát vám všem mnoho zážitků a krásných chvil v, každým dnem přibližujících se, jarních prázdninách. Osmé vydání si prošlo menšími změnami a je obohaceno o některé novinky. Možná zklamu sportovní nadšence, protože byla zatím na dobu neurčitou vypuštěna sportovní příloha. Náš redakční tým se opět rozrostl o nového člena, který vás bude zasypávat recenzemi hudebních cd. Další novinkou je velmi poutavý příběh o dívce, premiantce, která si sáhla úplně na dno svých sil a stala se narkomankou. Nepřijdete ani o hlášky našich milých kantorů a stále vás prosíme, jestli nějaké máte doma a chcete-li se s námi o ně podělit, pošlete nám je. Tradiční učitelské interview bylo tentokrát provedeno s paní Klimentovou. Nepřipravili jsme vás ani o hudební a filmovou recenzi. Nechybí ani informace z autoškoly. No, určitě se máte na co těšit.
Sudoku
Tak už jen nezbývá než vám popřát příjemné čtení a nezapomenutelnou zábavu s našimi Gymplovinami. Stále čekáme na další a další zájemce, kteří si chtějí vyzkoušet roli redaktora a publikovat nějaký svůj článek. Nebojte! My nekoušeme. Mějte se krásně a užijte si prázdniny. Michal Blažek, redaktor
Vtipy
2
15
„Proč jsi tak smutnej, kamaráde?“ „Ale oplakávám svou ženu.“ „Ona ti umřela?“ „Ne, já ji vyměnil za dvě láhve whisky.“ „A teď se ti po ní stýská, viď?“ „To ne, ale mám zase žízeň.“
hospody a říká: „Dej mi 10 piv a 10 panáků než to přijde.“ Za chvíli zase: „Dej mi 10 piv a 10 panáků než to přijde.“ A po chvilce zase: „Dej mi 10 piv a 10 panáků než to přijde.“ Ale v tu chvíli barman řekne: „A co zaplatit?“
Přijde takhle chlap do
“A JE TO TADY.“
Chvilka poezie Sním si krásně ten svůj sen, hle-je tu zvláštní den. Dnes je datum dvacet jedna, měsíce tak krásného, měsíce března Všechno kolem jarem voní, petrklíče zase zvoní Nikomu už nevadí, že je ještě náledí Teplo už nám začíná, bude tu až do října.
Hlášky učitelů H
R o z h ovo r N
lášky v minulém čísle měly velký úspěch a díky Vlaďce Junkové vám přinášíme další várku sesbíranou během let.
sorka
fe paní pro hlabí na
To ve Vrc
ymplu….
g
emie)
ry.
atika, ch
ová (m Bubeník
Jaký jste jako malá měla sen? Splnila jste si ho? Chtěla jsem mít doma vlastního koně. Několik let jsem chodila do jezdeckého oddílu. Dnes už to vidím trochu s odstupem, je to hodně náročný koníček. Také jsem si vždycky moc přála věnovat se výrazovému tanci. Tenhle sen jsem si maličko splnila, ale slavná tanečnice ze mě už nebude. Ale někdy, když mě to popadne, pustím si doma hudbu „na plný pecky“, zapnu vysavač nebo chytnu do ruky prachovku a tancuji a uklízím a tancuji a uklízím …
ká
ky zakvá
vždyc lená husa
Postře
paní profe s
orka
To je m
i plat
ný, ja
k mrt
výmu
Runš
tukov
zimn
á (dě
jepis
)
ík.
... de b to vý il, blbeče Sodom jimka k a Gom , tam , debil, b lbeče ora jsou k dva b lbečc . Akorát v zadu i ved le seb je Smrd e! To ne ělo to ní be jako zcele cikán r. To ský h je be račky zmrk . e v! Kecáš jak li J dovej ste vydla baný vypra jak c věč. ikáns ky ne Nech cky. si ty pohá dky s tarýh o zbr ojnoš e.
Berete svou práci jako rutinu nebo jako něco, co vás baví a děláte to ráda? Neučím ještě tak dlouho, abych mohla hovořit o rutině. Vlastně jsem kdysi ani učit nechtěla. Ale jak se říká: Nikdy neříkej nikdy! Nakonec mě tato práce docela baví. Jsou samozřejmě dny a chvíle, kdy bych tvrdila spíš opak. To je ale myslím zcela normální. Co je podle vás důležité ve vaší profesi? Tady bych asi měla vyrukovat s definicí ideálního učitele. Podílíme se kromě vzdělávání také na výchově vás žáků a měli bychom jít příkladem. Nikdo nejsme určitě stoprocentní, ale musíme se snažit ideálu přibližovat alespoň podle svých možností. Oni ani žáci nejsou vždy ideální a od toho se to také mnohdy odvíjí. Důležité tedy dle mého názoru je, aby si žák do života odnesl nejenom vědomosti z určitého předmětu, ale abychom ho také nějak pozitivně ovlivnili i v té mezilidské rovině. Každý v učitelském sboru jsme jiný, každý vám předáme něco jiného, a to je dobře.
ština) jchrt (če
sor Re
pan profe u ... Máš čárk
a víš že je
ebile)
ilé ... (d
To je nem
pátá??? otazy???
ké d Jsou něja
ašim redaktorům neutekla ani paní učitelka Zuzana Klimentová. Přečtěte si její názo-
(nejsou)
ýborně)
(v Reakce?
14
3
problémům ze žáky“? Zásadní problémy s chováním žáků jsem zatím neměla, ale demotivující pro mě bývají jejich „otrávené obličeje“ a pasivita. Co považujete za svůj největší životní úspěch? Nemám žádný NEJvětší životní úspěch. Mám spíše několik menších, pro mě ale významných dílčích úspěchů. Senzacechtivého čtenáře by ale určitě nenadchly … Jak se díváte na dnešní mládež? Jaká nebezpečí na ně číhají, před čím třeba chráníte svého syna? To není lehká otázka a neumím na ni stručně, vyčerpávajícím způsobem, odpovědět. Dnešní mládež to nemá vůbec jednoduché. Má mnoho možností a - trochu kostrbatě řečeno - „hodně svobody“. To ale také předpokládá umění zodpovědně zvolit správnou možnost a dobře se svou svobodou naložit. To je mnohdy obtížné i pro dospělého člověka. Svoboda neznamená, že „můžu všechno“. Znám ale hned několik mladých lidí, kteří jsou už ve svém věku osobnostmi a kterých si vážím. Byla bych tedy v tomto směru optimistkou. Trochu mě však někdy chybí obyčejná zdvořilost a slušnost – pozdravit, kývnout hlavou, usmát se, poděkovat, požádat o něco, omluvit se, zaklepat – možná se musíme zamyslet i my dospělí?! Svého syna se snažím uchránit například od dlouhého vysedávání u televize či počítače a zatím cenzuruji to, na co se dívá. Snažím se ho také nepřehlcovat hračkami a vybírat takové, které rozvíjejí fantazii a kreativitu. To víte, že jsem už koupila i nějaké ty zbytečnosti … Jaké jsou vaše mimoškolní aktivity? Kde vás můžeme potkat?
Přemýšlela jste někdy o tom, že byste přestala učit kvůli problémům se žáky? Že byste toho měla už dost?
Třeba na lyžích. Ráda také chodím na powerjógu. Hele, neptáte se náhodou proto, abyste věděli, kam nemáte jako moji žáci raději chodit?
Určitě ano. Nevím, co je myšleno tím „kvůli
Vendula Dvořáková
předvídat nepředvídatelné
perly ducha sti řejno tí ve a l . p k ným člově imeč terou lí být výj k , ň da vo a je u do ift Kritik to, že m Sh a z
é er kt t. ě i n e en ím oř us vyk m ě í, tn úpln s ťa ti t t š os or bý obn amf e m os Ch ce své h c y yž nk Kd strá
T
ak máte to pololetní vysvědčení za sebou. Někomu přineslo radost, některé potěšilo méně, ale to tak prostě v životě bývá. Někdy jste nahoře, někdy dole a záleží jen na vás, kde budete častěji. Nic to ale nemění na tom, že se do té školy opět budete muset vydat, ať už s náladou dobrou nebo horší. A cestovat budete různě. Někdo pěšky, někdo vlakem nebo autem a někdo autobusem.
Ka ž sta dý čl jen rat p ověk zdo řed , od kon evš c ale ím o ísaře ní a seb své z ž po e d dok že b Ko á nfu vá b onale ráka ciu lah ní, , se o s vše prot má o m lid že em .
Svě
dom
í js náb ou tak ože é ta ns k Str tví a n počet ind n ber árody á jak . o g
U té poslední varianty bych se chtěl trošku pozastavit. Vím, že tady přijíždí autobus na autobusové nádraží, ale odpoledne, kdy jedete domů,
y lenk myš je. é t i ůlež chopil dré o u řit d yjád měl a p mít mo at v ž v í e u o č z n l a i o m or ího est těžš každý p fem, n natolik žil. í n e o e n jim al filos , al sledně Nic aby t ů kolu tak, člověk s aložit š le ní i d z d e i o s n p Aby lenky a t, aby reau Tho myš oudros m Žá d
žů
u ym ruh . d dva cizí en tní a j í líb vlas vá se o h ám jejic West n e Ž
-
ná ž ne ena n má e po můž cit e , ž být ev yp zcela a x dá c zdra o n vá ejl , po ép e. kud
4
13
tak vám autobus zastavuje na zastávkách blízko hlavní cesty ne-li přímo na cestě. A právě při vystupování z autobusu a
rychlém a zbrklém přebíhání před autobusem na druhou stranu silnice, se můžete vystavit velkému nebezpečí, že řidič, který právě kolem autobusu projíždí, vás včas neuvidí
a může vás srazit. Vím, že pro spoustu z vás je samozřejmostí počkat, až autobus odjede a pak teprve přejít, ale jsou i tací, hlavně mladší kamarádi či spolužáci, kterým to v té osudné chvíli nedochází. Stačí malá chvíle nepozornosti a určitě si dokážete představit, jaké má taková nehoda následky. Závěrem bych vám chtěl popřát mnoho úspěchů ve druhém pololetí školního roku a těším se na vás na stránkách Gymplovin. Roman Skřehot Autoškola Jindříšek
Perly Ducha
Z premiantky narkomankou S
Oljou jsme se dohodli na určitý čas. Omluvila se, že si ještě na pět minut odskočí. Vrátila se asi za hodinu. Táhl z ní alkohol. 34letá narkomanka Olja z Ukrajiny v pěti letech osiřela, rodiče jí zahynuli při autonehodě. Vzala si ji k sobě teta. Starala se o ni dobře, měla ji ráda. Základní školu ukončila Olja s výborným prospěchem, pak šla na průmyslovku. „Je to ironie osudu. V šestnácti letech se nejlepší studentka začala scházet s největším odpadlíkem třídy,“ melancholicky povídá vykouřeným hlasem Olja. „Odpadlík třídy“ začal fetovat. S jeho matkou se mu snažily pomáhat, donutily ho k přesunu do nemocnice. Jeho matka si myslela, že bude vše v pořádku, že se tím problém vyřešil a odjela do USA. Oljin přítel se vrátil k drogám. Omlouval se jí, že mu chybí vůle, že se od drog nemůže odpoutat. Patřil k těm, které přežívat nestálo tolik úsilí. Matka ho zásobovala americkými dolary. Olja nevěřila, že ho mohou drogy takhle ovládat: „Jednoho krásného dne mi nabídl opium, píchla jsem si. No a pak jsem to ještě několikrát zopakovala. Najednou jsem zapomněla na všechny problémy, vytěsnila je ze svého života.“ Nicméně, když si uvědomila, že nemůže bez drog fungovat, rozešla se s ním. Ve 22 letech šla na detox. Z nemocnice se vrátila k přísné a zásadové tetě. Ale tetě začalo všechno na Olji vadit, vyčítala jí každou nepatrnost. Olja zatím potřebovala psychickou podporu a ne neustálé shazování. „Jednou, abych se uklidnila, znovu jsem si nastřelila, a jela v tom zas.“ Neuplynul ani rok a ve svých 23 letech se ocitla znovu za mříží, opět za „upotrebleně narkotik“, na dva roky. Když ji pustili, neměla nic, peníze, majetek, bydlení. Obrátila se na tetu, neodmítla ji, ale kolotoč se začal opět roztáčet. Pohrdání, shazování. Abstinovat vydržela osm měsíců. Po pár letech se vrátila do vězení.
„Chci normálně žít“
t,
Olja přemítá nad tragédií svého života. „Narkomanie je psychická nemoc.“ Dnes se snaží léčit. Ale snižující se dávky bupromorfinu nestačí, potřebuje buď peníze na lepší léky, nebo se posilovat alkoholem jako mnoho jiných. Odkud vůbec bere peníze, nechce říct. Sociální pracovníci si myslí, že si přivydělává prostitucí. Na první pohled jako narkomanka vůbec nevypadá, velmi o sebe pečuje a neustále se pomocí zrcátka a hřebenu upravuje. Že něco není v pořádku ovšem okamžitě poznáváme podle zvláštních, zpomalených pohybů a chůze.
Svě
tlo
h.
ac
á
„Chtěla bych normálně žít, bez drog. Mít přítele, děti, rodinu, bydleli bychom v domku, měli bychom pejska,“ plačtivě vykládá Olja a kouří asi pátou cigaretu během půlhodinového hovoru. „Nemám toho po krk, ale nad hlavu, už jsem unavená.“ Protože nevypadá zdravě a Oleh se bojí, že se živí prostitucí, přesvědčuje ji, aby šla na test HIV. Olja nechce, bojí se, snad něco tuší. Nicméně, když se dozvídá, že v Solidaritě provádějí testy zdarma a anonymně, zdá se nám, že se zamýšlí. Při loučení pak slibuje, že zítra přijde do Solidarity.
v rý sk y d vž lak se Pol u
str
bo
Za
zlo
.
rti
o Kd
se
e ís oj b r e , n ue ta nha o iv pe íž o oj Sch b e
m is
an
n
Cud co nost j e rytí řsk pro ž ost enu Hug pro m to, uže o .
losti minu . m ho žili abyc v ní oto, , kteří r p me než ti duje e y stu ěli lép ymazal n i j m V u Dě z poro
Mlč
ení
Oleh doufá, že si dá říct. Ptá se nás, jestli nevíme, jak by se daly sehnat peníze na Oljino léčení ze závislosti, zda se nedá uspořádat nějaká sbírka. Olja jako jedna z mála o léčení opravdu stojí, ale jaksi ty prostředky scházejí.
i, olic a p lu. n e d tan k jí dos že je o n hov yslet, man m ž se Ze Kdy čne si Miloš za
Několik dnů po příjezdu domů dostávám sms. Olja na test přišla, je pozitivní. Článek v Olomouci vznikl na podporu Oljina léčení a doprovázel ho benefiční koncert.
,k mů teré o že jin svítí ém ně ja u He vrhn kého bb el out s filoz tín ofa . ,
a ovov ě vyh n l p mú ěru. í lide i pov enstv hrnovat ž o b á za má n erg obě Když musí v s Lichtenb
12
5
je v
elk ý um m kon ění ver zač Haz m. ním litt
Filmová recenze
JAZZINEC 2008
Východní přísliby: Příručka pro začínající mafii
R
uská mafie ovládá Londýn. Východní přísliby je film aspirující na Oscara a proto jsem si ho vybral. Jednoho deštivého dne se objeví v zapadlé lékárně v Chelsea těhotná krvácející dívka, která hledá pomoc. Záchranka dívku odveze do nemocnice. Tam se jí ujme porodní asistentka Anna. Dívka při porodu zemře, ale porodí zdravou holčičku. Dívka u sebe neměla žádné doklady, jediné co u sebe měla byl rusky psaný deníček. Anna ač má předky v Rusku tak azbuku neovládá a prosí o pomoc svého strýce Stepana. Anna chce miminko předat příbuzným. Strýc překlad odmítne, a tak se Anna vydává do ruské restaurace, zda by ji někdo pomohl s překladem. Mezitím se strýc deník rozhodne přeložit a zjistí strašné věci. Dívka se jmenovala Taťána, bylo jí čtrnáct let, do Londýna byla násilím dopravena a pracovala jako prostitutka. Stala se feťačkou a nakonec ji majitelé nevěstince znásilnili. Annu přijme majitel restaurace a slíbí, že deník přeloží. Venku potká tajemného řidiče Nikolaje, poskoka mafiána Kirila. To se objevuje druhá dějová linka. Kiril je totiž syn majitele restaurace a oba jsou ruští mafiáni, obchodující s drogami a bílým masem. Nikolaj je ambiciózní řidič, který má tendence se dostat do vyšších sfér mafiánů. Kiril kvůli pomluvě nechá zabít jednoho Čečence a rozpoutá válku gangů. To se obě dějové linky začínají proplétat. Anna zjistí, že Kiril a jeho otec znásilnili Taťánu a chce je dostat do vězení. Nikolaj je pověřen zamést stopy, ale s Annou se do sebe zamilují. Nikolaj šéfovi zalže o svém činu a stane se z něj jeden ze šéfů
L
etos se již podesáté uskuteční Jazzinec, mezinárodní jazz & blues & funky festival v Trutnově. Bude se konat od 27. února do 24. dubna v Koncertní síni Bohuslava Martinů, Národním domě a ve vinárně Pod Hradem.
mafie. Kdo je vlastně Nikolaj? Podaří se Anně dostat dítě do správných rukou? Budou Kiril a jeho otec potrestáni za svoje činy? Neváhejte a přesvědčte se. Konečně jsem si po dlouhé době vybral film, který mě nezklamal. Na začátku tvůrci předloží dvě linie, které se postupně proplétají a vyústí v zajímavé rozuzlení. Příběh z ruského podsvětí je hodně poutavý. Máme možnost nahlédnout do nekalých praktik mafie a způsobů, jak vše chodí. Například když zabiješ nepřítele, jak se máš zbavit těla.
Tentokrát je věnován světovému jazzmanovi Joe Zawinulovi. Dlouholetý pořadatel festivalu Tomáš Katschner, který je mimo jiné i učitelem sové kytary v městské ní škole, si totiž přál, Joe Zawinul na jubilejní akci letos vystoupil. Legendární hudebník však loni zemřel a tak je mu letošní ročník alespoň věnován.
Po stránce dějové je film skvělý. Herecké obsazení se také povedlo. Viggo Mortensen jako tajemný Nikolaj a Naomi Wats jako Anna a Vincent Caviesel jako Kiril je zajímavá mozaika hvězd. Obzvlášť film doporučuji všem milovnicím Vigga, protože při jednom souboji v sauně Vám nezůstane nic zakryto. Herci odvedli svoji práci velmi dobře a film na nich hodně staví.
Program ještě není definitivně sestaven, ale pravděpodobně by se zde měli objevit takoví umělci jako jsou třeba Marta Töpferová, hrající latinsko-americké rytmy, skupina Psí vojáci, která měla vystoupit už loni, ale kvůli dlouhodobé nemoci zpěváka Filipa Topola zrušila všechny
Sice si myslím, že Východní přísliby Oscara nezískají, protože mají velkého konkurenta ve filmu Pokání, ale i tak jim nominace moc sluší. Zaslouží si ji. Východní přísliby (Eastern promises) Délka: 100 minut Premiéra: 10.1.2008 Režie: David Cronenberg Scénář: Steven Knight Hudba: Howard Shore Hrají: Naomi Watts, Viggo Mortensen, Vincent Cassel, Armin Mueller-Stahl, Sinéad Cusack Jan Mertlík
bahudeba b y
6
11
své koncerty, anebo třeba Štěpán Markovič s romskou skupinou Gulo čar. Jazzinec je velice uznávanou hudební akcí. Od roku 2005 se dokonce spolu s festivalem rozjelo i stejnojmenné internetové rádio. Mezi největší hvězdy, které vystoupily v předchozích ročnících, patří například pianista Ondřej Pivec, oceněný v roce 2006 cenou Anděl v kategorii Jazz&Blues, sdružení hráčů na bicí nástroje Slet bubeníků, včele s Pavlem Fajtem, skupina Stan The Man a mnoho dalších. V loňském roce jsem trutnovský Jazzinec poprvé navštívila a velice mě nadchl. Rozhodně jeho návštěvu doporučuji i vám, protože dokáže svou hudbou zvednout ze židle i leckterého rockového fanouška. Vlaďka Junková
průlet hudebních desek
Co byste uvítali v příštích číslech?
Tři sestry – Mydlovary
T
ři sestry hrají od roku 1985 a za tu dobu vydali 18 desek. Mydlovary jsou jejich devatenáctým přírůstkem. Je poslední a podle mě i nejhorší.
z punku. Málo rychlých písniček je tomu důkazem. Jejich už skoro legendární harmonika není skoro slyšet. Nějaké písničky se jim však povedli např. Mydlovary, Koukej nebo Dráty.
Sestry se odtrhli od svého původního stylu hraní a dali se na poněkud horší styl, který je vyřazuje „Více vtipů a rozhovorů!“
„Ještě jsem nenalezla žádnou rubriku o sexu.“
„Něco víc o muzice …“
„Více učitelských hlášek.“
„Nic bych neměnila! Líbí se mi tak, jak jsou.“
„Méně sportu.“
„Psát méně o gymplu a více o socce … “
„Nechal bych je jak jsou. Takhle mi to vyhovuje.“
„Uvítal bych alespoň dvoje sudoku. :)“ „Více filmových recenzí.“ „Názory studentů o zavedení školních uniforem na naší škole.“ „Příběhy o AIDS nebo životní příběhy lidí s rakovinou apod.“
Někomu se bude toto album líbit, avšak mě Tři sestry tímto albem velice zklamali.
Demarche – Fucking Hangover
D
emarche je raw punková kapela hrající od roku 1999. Kapela za svou existenci hodně promíchala své členy, ale hrají dále i po dvou rokách pauzy. Na albu jsou tři písničky: Fucking Hangover, Systém paranoi, Válka a Holy tragedy.
„Recenze na CD.“
Rychlé tempo, syrový řev a drsné kytary – tím přesně oplývá celé album, takže v nějakých pasážích máte pocit, že vám reproduktory vypovědí službu. Pro mě je to skvělé album, které se mně trefilo do noty. Určitě doporučuji všem, kteří si chtějí poslechnout pořádnou hudbu.
„Hlášky studentů + hlášky a přebrebty z písemek.“ „Vtipy o blondýnkách.“ Připravil Michal Blažek
Spínací Špendlík – Báječný svět
K
apela Spínací Špendlík hraje od roku 2002. Tato kapela pochází z Mostu a hraje punkrock. V roce 2002 vydali svoji první desku Vítej do Mostu. V roce 2004 vydali své druhé CD Báječný svět. Jejich texty, ve kterých nadávají na všechno co můžou, zná snad každý, kdo poslouchá punk. Nejvíce mě zaujal song Cíle, který má text o vojácích, dobrou kytaru a bicí, jinak ostatní písničky mě nějak nezaujaly. I přes to doporučuji desku Báječný svět pro všechny lidi holdujícím punku.
10
7
Připravil Ondřej Herčík
O k r e s n í k o l o K o n v e r z a č n í s o u t ě ž e v n ě m e c k é m j a z yc e V
pondělí 21. ledna se stalo naše gymnázium místem, kde se konalo okresní kolo konverzační soutěže v německém jazyce. Zúčastnilo se jí jedenáct studentů okolních škol (Trutnov, Úpice, Vrchlabí, Dvůr Králové nad Labem, Hostinné). Prezentace byla mezi půl devátou a devátou hodinou. Poté se začalo soutěžit. Naši školu reprezentoval jediný student, Lukáš Bakeš (septima). Ze zdravotních důvodů se soutěže nemohla zúčastnit výherkyně školního kola, Šárka Davidíková (septima).
nevyhovovala, snažil jsem se však zabojovat a „poprat“ se s nimi, v dobrém slova smyslu.
Z čeho se skládali jednotlivé části? Co by si označil jako nejlehčí a naopak jako nejobtížnější v soutěži?
Kolik času si strávil nad přípravou?
Jako první přišla na řadu poslechová část, dále následoval test, v kterém byla zahrnuta jak německá gramatika, tak i obecné vědomosti o německé zemi. Po delší pauze přišla na řadu ústní část, ve které jsme si vylosovali 2 témata, o kterých jsme měli hovořit, dostali jsme však určitý čas na přípravu našich vylosovaných témat. Netroufám si tvrdit, která část mi dělal největší problém, abych byl upřímný, tak jsem si nebyl jistý ani v jedné části této soutěže. Pokud bych měl ale vybrat nejobtížnější část, byla by to část poslechová, v které jsem si byl jistý nejméně. Jaká část byla nejjednodušší, si netroufám tvrdit.
Nad přípravou jsem bohužel nestrávil žádný čas. V pondělí, v den kdy se konala tato soutěž, jsem měl mnoho zkoušení ve škole a navíc jsem psal nějaké písemky. Tyto známky byly pro mě velmi důležité a musel jsem si vybrat, čemu budu věnovat intenzivnější
Jaká byla porota? Snažila se vám pomoci při plnění úkolů? Porota byla velmi příjemná a snažila se studentům napomáhat různými způsoby, což bylo od ní velmi šlechetné. Mně samotnému jejich nápovědy pomohli chytit se další problematiky daného tématu.
Byl si jediným reprezentantem našeho gymnázia. Jaké byly tvé pocity před začátkem a po skončení soutěže?
studium. Byl jsem si ale dobře vědom toho, že vstupuji do neprozkoumaného území zcela nepřipraven.
Pocity byly hodně smíšené. Byl jsem na jednu stranu rád, že mohu reprezentovat naší školu v této soutěži, ale na druhou stranu jsem si příliš nevěřil. Myslím, že i ostatní dávali větší šance na lepší umístění Šárce Davidíkové, mé spolužačce, která byla bohužel v tu dobu nemocná. Neměl jsem vůbec co ztratit a snažil jsem se prodat to co ve mně je a neudělat ostudu. Po ukončení soutěže jsem neměl příliš dobrý pocit, věděl jsem moc dobře, že se mi nepovedla ústní část, na kterou jsem si poměrně věřil. Vylosovaná témata mi bohužel
Jací byli soutěžící z ostatních škol? Probírali jste spolu jednotlivé části soutěže? Soutěžící byli velmi příjemní a diskutovali jsme o mnoha jiných věcech, nejen o částech této soutěže. Častým terčem kritiky však byla poslechová část této soutěže, na kterou si studenti stěžovali. Sdělili mi také své pocity ze soutěže, názory na její průběh a spoustu dalších věcí. Názorově nejblíže mi byl student z trutnovského gymnázia, s kterým jsem si rozuměl.
8
9
Jak si spokojený se svým umístěním? Se svým umístěním spokojený nejsem, pokud by mě uspokojilo 3. místo od konce, nebylo by to příliš dobré pro mé sebevědomí. Uznávám, že jsem na lepší umístění neměl a musím před vítězi této soutěže smeknout klobouk, vše nasvědčuje tomu, že jejich nabyté vědomosti jsou velmi bohaté. Mým hlavním cílem však bylo neskončit poslední, což se mi také podařilo. Co si o této soutěži myslíš? Myslím si, že tato soutěž byla pro mě osobně velmi prospěšná. Je to určitá forma přípravy na to, jak to bude vypadat při maturitě. Mrzí mě, že jsem přípravě nevěnoval prakticky žádný čas, moje umístění mohlo být o nějakou tu příčku lepší. Organizace této soutěže byla dle mého názoru na vysoké úrovní, objevili se však určité nedostatky. Jedním z příkladů je dlouhé čekání studentů na chodbě na výsledky soutěže. Jako první chodili na řadu při ústní části ti, kterým jel dříve autobus. Následně však čekali na chodbě stejně dlouho jako ostatní, co šli na řadu jako úplně poslední. Nikola Ivanová
