MZLU PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav podnikové ekonomiky
Zahájení podnikatelské činnosti Bakalářská práce
Jméno a příjmení bakaláře: Lenka Hradilová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jaroslava Zichová
BRNO 2007
PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Zahájení podnikatelské činnosti“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu literatury.
Podpis V Brně, dne 20. května 2007
…………………………
PODĚKOVÁNÍ:
Tímto děkuji Ing. Jaroslavě Zichové za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za konzultace, rady a připomínky, které mi byly poskytnuty v průběhu jejího zpracování.
Abstrakt: Hlavním cílem bakalářské práce je zpracovat postup při zahájeni podnikatelské činnosti a získání živnostenského oprávnění. Po úvodní teoretické části, ve které jsou definovány základní údaje o živnostenském podnikání, jsou popsány povinnosti podnikatele, které se založením živnosti souvisí. Důležitou součástí přípravných prací je také výpočet potřebného startovacího kapitálu a posouzení, zda podnikatelská činnost bude zisková a podnikatelský záměr bude možné realizovat.
Abstract:
The main goal of the Bachelor project is to compile a process of commencement of an entrepreneurial activity and obtaining a small-business license. The introductory part contains the basic data about small-business and describes an entrepreneur´s commitments, which relate to the establishment of a business. The important part of preparation is a calculation of necessary capital and also an evaluation whether the business will be profitable and the entrepreneur´s intention feasible.
Klíčová slova:
živnost,
živnostenský
zákon,
živnostenské
podnikání,
živnostenské
oprávnění,
živnostenský úřad, centrální registrační místa, živnostenský rejstřík, podnikatelský záměr, sociální pojištění, zdravotní pojištění, startovací kapitál, zakladatelský rozpočet.
Key words:
business, trade law, small-business, trading, small-business licence, trade office, central registration posts, trade register, entrepreneur´s intention, social insurance, health insurance, necessary capital, founder´s budget.
OBSAH: 1. ÚVOD..................................................................................................................8
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED .....................................................................................10 2.1. Rozdělení živností..........................................................................................10 2.1.1
Živnosti ohlašovací ...............................................................................10
2.1.2
Živnosti koncesované ...........................................................................11
2.2. Druhy živnosti podle předmětu podnikání.....................................................11 2.3. Živnosti provozované průmyslovým způsobem ............................................11 2.4. Podmínky získaní živnostenského oprávnění ................................................12 2.4.1
Všeobecné podmínky provozování živnosti .........................................12
2.4.2
Zvláštní podmínky provozování živnosti .............................................13
2.5. Subjekty oprávněné provozovat živnost ........................................................13 2.6. Praktický postup při získávání živnostenského oprávnění ............................13 2.6.1
Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost ..................................13
2.6.2
Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost ............................14
2.7. Zánik živnostenského oprávnění ...................................................................15 2.8. Centrální registrační místa .............................................................................16 2.8.1 2.9.
Funkce CMR.........................................................................................17
Živnostenský rejstřík....................................................................................18
2.10. Živnostenská kontrola..................................................................................19 2.11. Podnikatelský plán.......................................................................................20
3. CÍL A METODIKA PRÁCE...............................................................................21 3.1. Cíl práce.........................................................................................................21 3.2. Metodika práce ..............................................................................................21
4. VLASTNÍ PRÁCE ..............................................................................................22 4.1. Úvod do vlastní práce ....................................................................................22 4.1.1
Podnikatelské cíle a zaměření...............................................................22
4.1.2
Předmět podnikání, profesní a osobní údaje.........................................22
4.1.3
Charakteristika firmy a nabízených produktů.......................................23
4.2. Zahájení podnikatelské činnosti.....................................................................23 4.3. Registrace k finančnímu úřadu ......................................................................24 4.4. Registrace k ČSSZ a ZP.................................................................................25 4.4.1
Sociální pojištění...................................................................................25
4.4.2
Veřejné zdravotní pojištění...................................................................28
4.5. Založení personální agendy ...........................................................................30 4.6. Některé další povinnosti podnikatele.............................................................31 4.6.1
Podnikatelský účet ................................................................................31
4.6.2
Zákonné pojištění zaměstnavatele ........................................................32
4.7. Zdroje financování podnikatelské činnosti ....................................................33 4.7.1
Interní zdroje financování.....................................................................33
4.7.2
Externí zdroje financování....................................................................33
4.8. Zakladatelský rozpočet ..................................................................................35
5. ZÁVĚR ................................................................................................................41
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................43
7. SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................45
1. ÚVOD
Podnikání patří mezi významné lidské aktivity již od starověku a v současné době tvoří malé a střední podniky v České republice významnou součást ekonomiky. Mají mimořádný význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst, pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Podílejí se na zaměstnanosti, na celkové přidané hodnotě, pobízí konkurenční dynamiku ekonomiky a spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí. Konkurenceschopný
sektor
malých
a středních
podnikatelů
je
nevyhnutelným
předpokladem plnohodnotné integrace české ekonomiky do evropského ekonomického prostoru. Rozvoj malých a středních podniků je všeobecně považován za hlavní faktor ekonomického rozvoje. V České republice se počet vydaných živnostenských oprávnění rok od roku zvyšuje. K 31. 12. 2005 bylo vydáno 3 751 tis. živnostenských oprávnění, proti roku 2004 se celkový počet zvýšil o 3,13%, tj. 114 tis.
Živnostenské právo má v našich zemích téměř stopadesátiletou tradici. Jedná se o právní úpravu, jejímž prostřednictvím stát zajišťuje fyzickým i právnickým osobám rovné právo provozovat konkrétně vymezené činnosti při splnění předem definovaných podmínek. Toto právo je třeba chápat jako veřejnoprávní oprávnění fyzických a právnických osob podnikat za podmínek a v celém rozsahu uvedeném v zákoně 1. V našich podmínkách je živnostenské podnikání vymezeno zákonem č. 455/1991 Sb. ze dne 2.10.1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Účinnost tento zákon nabyl 1.1.1992. Uvedený základní zákon byl změněn a doplněn celou řadou novel. Živnostenský zákon vymezuje v § 2 živnostenské podnikání jako soustavnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. V živnostenském podnikání jde tedy o opakovanou činnost, která je vykonávaná třeba jen několikrát v roce. Důležitými znaky je samostatnost a vykonávání této činnosti na vlastní 8 1. Podle zdroje: JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 502 s. ISBN 80-7179-883-5
odpovědnost. Podstatným rysem živnostenského podnikání je i to, že se jedná o činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku. Živnostenský zákon definuje také aktivity, které přestože představují podnikatelské činnosti, nejsou považovány za živnosti a řídí se samostatnou právní úpravou. Do činností vyjmutých ze živnostenského podnikání patří převážně duševní tvůrčí činnosti, činnosti vyhrazené státu a řada činností, které mají specifický režim upravený zvláštními zákony, např. činnost lékařů, lékárníků, tlumočníků, advokátů, komerčních právníků, auditorů a další. Živnostenský zákon vymezuje také činnosti, které nemají charakter podnikání, a mohou je tedy provozovat fyzické i právnické osoby, aniž k tomu potřebují živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Je to zejména pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 2.
Podnikatelem může být fyzická nebo právnická osoba, která získala živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona. Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list nebo koncesní listina. Podnik je v obchodním zákoníku definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty náležející podnikateli a sloužící k provozu podniku.
Pojem podnikání již v našich zemích zcela zdomácněl, ale jeho interpretace se liší podle jednotlivého pojetí. Z hlediska práva je pojem podnikání definován v § 2 živnostenského zákona. Ekonomické pojetí definuje podnikání jako dynamický proces vytváření přidané hodnoty. Z pohledu psychologie je podnikání činnost motivovaná potřebou něco získat, něco splnit, dosáhnout seberealizace a postavit se na vlastní nohy. Sociologické pojetí vymezuje podnikání jako vytváření blahobytu, vytváření pracovních míst a hledání cesty k dokonalejšímu využití zdrojů. Ze všech různých hledisek však vyplývá podnikání jako cílevědomá, opakovaná činnost, požadující iniciativní přístupy, poskytující užitek a vyžadující také převzetí rizika neúspěchu. Jde o proces vytváření něčeho nového a hodnotného na základě vynakládání času a úsilí, jakož i převzetí finančního, psychického a společenského rizika s nárokem na výslednou odměnu v podobě peněžního a osobního uspokojení. 9 2. Podle zdroje: JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 502 s. ISBN 80-7179-883-5
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1.
Rozdělení živností
Pro základní rozdělení živností je rozhodující vznik živnostenského oprávnění. Živnosti je možno rozdělit dle § 9 živnostenského zákona na: -
živnosti ohlašovací,
-
živnosti koncesované.
2.1.1. Živnosti ohlašovací Oprávnění k provozování živnosti ohlašovací vzniká při splnění zákonem stanovených podmínek a na základě ohlášení živnosti příslušnému živnostenskému úřadu. Z hlediska požadavků na odbornou způsobilost se ohlašovací živnosti dělí na: -
řemeslné,
-
vázané,
-
volné.
Živnosti řemeslné jsou taxativně vymezeny v příloze č. 1 živnostenského zákona. K získání živnostenského oprávnění je třeba splnit všeobecné podmínky a zvláštní podmínky odborné způsobilosti. Ta se prokazuje dle § 21 živnostenského zákona výučním listem v příslušném oboru nebo dokladem o získání odborné způsobilosti v rekvalifikačním kurzu, případně dokladem o maturitní zkoušce vykonané na střední odborné škole v oboru nebo na gymnáziu z předmětu odborné výchovy v oboru a nebo diplomem či jiným dokladem o absolvování vysoké školy v příslušném oboru. Živnosti vázané jsou vyjmenovány v příloze č. 2 živnostenského zákona. U této skupiny živností musí být splněna podmínka odborné způsobilosti získané dle § 24 živnostenského zákona jinak než výučním listem.
Poslední skupinou ohlašovacích živností jsou živnosti volné, které vyžadují splnění pouze všeobecných podmínek pro provozování živností, nevyžadují prokazování odborné či jiné způsobilosti a nejsou ani v žádné z příloh zákona vyjmenovány.
10
2.1.2 Živnosti koncesované U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění na základě získání koncese - státního povolení. Tato skupina živností zahrnuje činnosti, které mohou ohrozit zdraví, bezpečnost a majetek zákazníků, a proto je nutné k jejich provozování nejdříve získat státní povolení, na jehož vydání však není právní nárok. Tyto živnosti uvádí příloha č. 3 živnostenského zákona a důvodem pro udílení koncesí je tedy především ochrana veřejného zájmu. Dle § 27 živnostenského zákona je v příloze rovněž uvedena požadovaná odborná a jiná způsobilost, případně další podmínky, jejichž splnění je vyžadováno.
2.2.
Druhy živností podle předmětu podnikání
Právní úprava dělí živnosti dále podle rozsahu živnostenského oprávnění a rozlišuje živnosti podle předmětu podnikání na: -
živnosti obchodní,
-
živnosti výrobní,
-
živnosti poskytující služby.
2.3.
Živnosti provozované průmyslovým způsobem
Podle způsobu provozování živnosti je lze dále členit na živnosti běžné a živnosti provozované průmyslovým způsobem. Podle § 7a živnostenského zákona je živnost provozována průmyslovým způsobem, jde-li o činnost: -
zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živností,
-
využívající organizační oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména od řídících a obchodních prací a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí.
11
Jde tedy o vykonávání několika činností v rámci jednoho pracovního procesu, který zahrnuje více takových činností, které by samy o sobě mohly být živnostmi. Jedná se o všechny aktivity, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo poskytnutí služby. Provozovat tuto živnost může podnikatel, který splňuje podmínky dané zákonem a který v návrhu na provozování živnosti doloží požadované náležitosti příslušnými doklady.
2.4.
Podmínky získání živnostenského oprávnění
Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění k provozování živnosti je splnění veřejnoprávních podmínek stanovených živnostenským zákonem, které zákon označuje jako ,,podmínky provozování živnosti“ 3. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, která tyto podmínky splňuje. Živnostenský zákon rozlišuje podmínky všeobecné a zvláštní. Všeobecné podmínky musí být splněny u všech živností, zvláštní podmínky jen u některých živností. Nesplnění podmínek tvoří tzv. absolutní překážky získání živnostenského oprávnění. Dále uvedené všeobecné a zvláštní podmínky musí splňovat fyzická osoba a u právnické osoby podnikajících na základě živnostenského oprávnění její odpovědný zástupce. I při splnění všeobecných a zvláštních podmínek pro získání živnostenského oprávnění mohou nastat okolnosti, které brání dotyčnému subjektu provozovat živnost. Dle § 8 živnostenského zákona nemůže živnost provozovat např. fyzická a právnická osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurz, a po dobu tří let od ukončení konkurzu. Je to z důvodu předchozí neúspěšnosti podniku vyvolávající nedůvěru v jeho schopnosti plnit přijaté závazky a jiné povinnosti spojené s jeho podnikáním. Další překážkou provozování živnosti je zákaz činnosti vyslovený v trestním nebo správním řízení, a to po dobu trvání zákazu.
2.4.1. Všeobecné podmínky provozování živnosti Dle § 6 živnostenského zákona mezi všeobecné podmínky patří: -
dosažení věku 18-ti let (předložení průkazu totožnosti),
-
plná způsobilost k právním úkonům,
12 3. Podle zdroje: HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/2007. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 375 s. Právo. ISBN 80-7263-348-1
-
bezúhonnost,
-
předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky.
U právnických osob musí tyto všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce.
2.4.2. Zvláštní podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky jsou dány tím, zda se jedná o živnost řemeslnou, vázanou či koncesovanou. Jde o splnění odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je živnostenský zákon nebo jiné předpisy vyžadují.
2.5.
Subjekty oprávněné provozovat živnost
Subjekty oprávněné provozovat živnost, vymezeny § 5 živnostenského zákona, jsou fyzické nebo právnické osoby, které splní podmínky stanovené tímto zákonem. Podnikatelem je každá fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k podnikatelské činnosti podle živnostenského zákona.
2.6.
Praktický postup při získávání živnostenského oprávnění
Živnostenský zákon rozlišuje živnosti řemeslné, vázané, volné a koncesované, které se liší podmínkami pro získání živnostenského oprávnění. Proto základním předpokladem pro získání oprávnění provozovat živnost je rozhodnutí, ve které oblasti chce fyzická či právnická osoba podnikat.
2.6.1. Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost Zájemce o získání oprávnění provozovat ohlašovací živnost musí bezpodmínečně splňovat uvedené všeobecné podmínky. Pokud tyto podmínky splňuje, ohlásí živnostenskému úřadu příslušnému podle místa podnikání (u fyzických osob) nebo podle sídla podniku (u právnických osob), že hodlá provozovat ohlašovací živnost.
13
Podle § 45 živnostenského zákona musí ohlášení obsahovat: a) u fyzických osob -
jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo a údaj, zda soud či správní orgán uložil zákaz činnosti a zda trvá jiná překážka pro provozování živnosti,
-
obchodní jméno, kterým se rozumí název, pod kterým podnikatel činí právní úkony. U fyzických osob je to jméno a příjmení a může obsahovat ještě dodatek odlišující osobu podnikatele a druh podnikání,
-
předmět a místo podnikání,
-
identifikační číslo (IČ), pokud bylo již přiděleno,
-
provozovnu, pokud je zřízena,
-
datum zahájení provozování živnosti,
-
dobu ukončení živnosti, pokud chce žadatel živnost provozovat pouze na dobu určitou,
-
údaj o tom, že hodlá provozovat živnost průmyslovým způsobem,
-
údaj o tom, zda pro provozování živnosti zaměstnává zaměstnance.
b) u právnických osob jsou uvedeny v ohlášení obdobné údaje jako u fyzických osob, pouze u obchodního jména je třeba uvést sídlo, právní formu, osobní údaje odpovědného zástupce, jméno a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem a způsob, jakým budou za právnickou osobu jednat.
Z údajů uvedených v ohlášení musí vyplývat: kdo ohlášení podává, kde bude živnost provozována
a
předmět
podnikání
musí
být
vymezen
s dostatečnou
určitostí
a jednoznačností. V průběhu podnikání je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu všechny změny týkající se údajů uvedených v ohlášení. Živnostenské oprávnění není převoditelné, jeho místní působnost není omezena a činnost tedy může být vykonávána na území celé České republiky.
2.6.2. Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, požádá místně příslušný živnostenský úřad o vydání koncese. Náležitosti žádosti o koncesi jsou uvedeny v § 50 živnostenského zákona a jsou obdobné jako u živnosti ohlašovacích.
14
Je-li k provozování koncesované živnosti nutné vyjádření orgánů státní správy, zajišťuje stanovisko těchto orgánů živnostenský úřad. Před rozhodnutím o koncesi živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti, a zda netrvá překážka provozování živnosti. Pokud živnostenský úřad shledá vše v pořádku, vystaví koncesní listinu. Pro vydání koncesní listiny je živnostenským zákonem stanovena lhůta 60 dnů ode dne podání žádosti. Koncesní listinu živnostenský úřad vydá podnikateli do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.
Dle § 46 živnostenského zákona je třeba u fyzické osoby k žádosti o koncese přiložit: -
výpis z Rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců,
-
u ohlašovací, řemeslné nebo vázané živnosti doklad prokazující odbornou způsobilost, tzn. výuční list, vysvědčení o maturitní zkoušce, vysokoškolský diplom, doklad o úspěšném vykonání kvalifikační zkoušky před komisí, doklad o vykonání šestileté praxe v oboru apod.,
-
doklad o zaplacení správního poplatku,
-
doklad o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem.
K získání živnostenského listu, či koncesní listiny je také zapotřebí zaplatit správní poplatek. Za vydání živnostenského listu je to částka 1.000,- Kč, za vydání koncesní listiny částka 2.000,- Kč.
2.7.
Zánik živnostenského oprávnění
Podle platné právní úpravy zaniká živnostenského oprávnění buď ze zákona, nebo rozhodnutím živnostenského úřadu. Živnost a tedy i živnostenské oprávnění k jejímu provozování jsou zásadně vázány na osobu podnikatele a s tím souvisejí i důvody jeho zániku 4.
15 4. Podle zdroje: HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/2007. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 375 s. Právo. ISBN 80-7263-348-1
Dle § 57 živnostenského zákona živnostenské oprávnění obecně zaniká v případě fyzické osoby smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové nebo správce dědictví. V případě zániku právnické osoby zaniká i její živnostenské oprávnění, s výjimkou například přeměny společnosti nebo družstva v jinou formu. Dále zaniká živnostenské oprávnění po uplynutí doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly vydány na dobu určitou. Podnikatel však má právo před jejím uplynutím oznámit změnu data ukončení provozování živnosti nebo požádat o změnu koncesní listiny, a poté živnostenské oprávnění nezaniká. Dále může dojít k zániku v případě výmazu zahraniční osoby z obchodního rejstříku, stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo o zrušení živnostenského oprávnění rozhodne živnostenský úřad. Ve všech uvedených případech zaniká platnost živnostenského listu nebo koncesní listiny a živnostenský úřad je povinen oznámit tuto skutečnost příslušným orgánům a zaznamenat ji v živnostenském rejstříku.
2.8.
Centrální registrační místa
V průběhu roku 2006 došlo k rozsáhlé novele živnostenského zákona, která se týkala rozšíření pravomoci živnostenských úřadů jako centrálních registračních míst — CRM. Od 1.8.2006 mohou podnikatelé oznámit zahájení podnikatelské činnosti přímo na živnostenském úřadě, včetně změn a údajů pro všechny instituce, tj. registrace pro daňové účely, plnění oznamovací povinnosti a dalších povinností vůči České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce a zdravotním pojišťovnám. Hlavním principem CRM je větší efektivita při přijímaní jednotlivých oznámení od podnikatele v procesu jeho registrace a podstatné zjednodušení všech administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání. Prostřednictvím CRM předá podnikatel na jednotném formuláři vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu veškeré potřebné informace. Živnostenský úřad po shromáždění těchto údajů potom postoupí přihlášky k registraci a oznámení věcně příslušným orgánům veřejné správy.
16
2.8.1. Funkce CRM Registrační povinnosti fyzické a právnické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost, je možno splnit na centrálním registračním místě (CRM), kterým je obecní živnostenský úřad. Místně příslušný pro ohlášení živnosti je živnostenský úřad, v jehož územním obvodu má fyzická osoba bydliště, právnická osoba sídlo. Na tomto CRM je možné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) podat tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí:
FYZICKÁ OSOBA 1) Ve vztahu k živnostenskému úřadu: -
Ohlášení živnosti
-
Žádost o koncesi
2) Ve vztahu k finančnímu úřadu: -
Přihláška k daňové registraci pro fyzické osoby
-
Přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob
-
Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty
-
Přihláška k dani z nemovitosti
-
Přihláška k dani silniční
-
Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny
-
Přihláška k registraci — odštěpné závody a provozovny
-
Přihláška k dani z příjmů jako plátci o
daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
o
daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně
o
zajišťující daň
3) Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: -
Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ
-
Přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ
4) Ve vztahu k úřadu práce: -
Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazen
5) Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: -
Oznámení pojištěnce o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnost.
17
PRÁVNICKÁ OSOBA: 1) Ve vztahu k živnostenskému úřadu: -
Ohlášení živnosti
-
Žádost o koncesi
2) Ve vztahu k finančnímu úřadu: -
Přihláška k daňové registraci pro právnické osoby
-
Přihláška k registraci k dani z příjmů právnických osob
-
Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty
-
Přihláška k dani z nemovitosti
-
Přihláška k dani silniční
-
Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny
-
Přihláška k registraci — odštěpné závody a provozovny
-
Přihláška k dani z příjmů jako plátci: o
daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků
o
daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně
o
zajišťující daň
3) Ve vztahu k úřadu práce: -
Hlášení volného pracovního místa, resp. jeho obsazení 5.
Živnostenský úřad uvedená podání předává příslušným úřadům, které dále postupují podle zvláštních právních předpisů.
2.9.
Živnostenský rejstřík
Každý podnikatel, který získá oprávnění provozovat živnost, je zapsán do živnostenského rejstříku. Živnostenské úřady vedou evidenci podnikatelů podle sídla, bydliště, pobytu zahraniční osoby, místa podnikání nebo podle umístění organizační složky zahraniční osoby. Část rejstříku je veřejný seznam, který je živnostenským úřadem zveřejněn, a do kterého má každý právo nahlížet a pořizovat si z něj výpisy či opisy. Údaje uvedené ve 18 5. Podle zdroje: http://www.mpo.cz/dokument23036.html
veřejné části stanovuje živnostenský zákon v § 60. Druhou částí živnostenského rejstříku je neveřejný seznam, do kterého může nahlížet pouze ten, kdo prokáže právní zájem. Živnostenský rejstřík plní kontrolní a evidenční funkci a dle zákona musí být v případě vzniklých změn doplňován.
2.10. Živnostenská kontrola Živnostenskou kontrolu provádějí dle § 60 živnostenského zákona živnostenské úřady v rámci své působnosti. Živnostenská kontrola spočívá v kontrole dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem, v kontrole povinností vyplývajících pro podnikatele ze zvláštních právních předpisů a u koncesovaných živností též povinností vyplývajících z podmínek uložených v koncesní listině. V souvislosti s živnostenskou kontrolou pak může dojít k uložení sankcí, pozastavení provozování živnosti nebo zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenské úřady mají právo vyžadovat od podnikatele doklady o splnění povinností vyplývajících pro něho ze zvláštních předpisů. Jde o oprávnění úřadů vyžádat si tyto doklady pouze za účelem ověření jejich skutečné existence. Podnikatel je naopak oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly vykonávají zaměstnanci živnostenských úřadů a při této činnosti mohou být pořizovány i zvukové a obrazové záznamy. Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy (například Policie České republiky, Česká obchodní inspekce, pracovníci orgánů hygienické služby atd.). Při provádění kontroly může živnostenský úřad zjistit řadu nedostatků při provozování živnosti a k jejich odstranění určí přiměřenou lhůtu, která však zákonem není stanovena.
19
2.11. Podnikatelský plán Nedílnou součástí přípravných prací spojených se založením firmy je zpracování podnikatelského plánu, který zvyšuje naději, že se podnik dostane tam, kam se chtěl dostat. Je to písemný materiál zpracovaný podnikatelem, který na základě provedených analýz popisuje všechny vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti. Podnikatelský plán konkretizuje budoucí záměry podnikatele a slouží k interním i externím účelům. Uvnitř firmy slouží jako plánovací a kontrolní nástroj a jako podklad pro rozhodovací proces. Externí subjekty zjišťují na základě podnikatelského plánu schopnost firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. Slouží jako prostředek pro přesvědčování potencionálních investorů o životaschopnosti a budoucí úspěšnosti podnikání, dále také jako nutný předpoklad k nabytí bankovního úvěru a jako nástroj k získání potřebného kapitálu a financování. Někdy se o něm mluví jako jakémsi ,,autoatlasu“, který odpovídá na otázky: kde jsme nyní, kam chceme jít a jak se tam chceme dostat. Při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Měl by být srozumitelný, logický, uváženě stručný, pravdivý a reálný a měl by respektovat případná budoucí rizika.
20
3. CÍL A METODIKA PRÁCE
3.1.
Cíl práce
Cílem bakalářské práce je objasnit postup zahájení podnikatelské činnosti a získání živnostenského oprávnění. Určit, jaké povinnosti vznikají podnikateli se založením podniku a jaké kroky musí nezbytně vykonat, aby svoji činnost provozoval v souladu s právními předpisy. Hlavní povinností je ohlášení živnosti na živnostenském úřadu, kde poté probíhá registrace k finančnímu úřadu a registrace pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Dále se této práci budu zabývat nejdůležitější ekonomickou otázkou, a tou je výpočet potřeby startovacího kapitálu a sestavení zakladatelského rozpočtu, který je nedílnou součástí podnikatelského plánu. Úkolem zakladatelského rozpočtu je specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání.
3.2.
Metodika práce
Zpracování bakalářské práce spočívalo ve sběru informací z různých zdrojů a studiu dostupné literatury týkající se dané problematiky. Důležitým zdrojem byl také internet, především internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu. Práci lze rozdělit na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou rozebrány právní předpisy a odborná literatura a popsány základní pojmy živnostenského podnikání. V části praktické je zpracován postup zahájení podnikatelské činnosti fyzické osoby. Ze shromážděné literatury a prostudovaných materiálů byly popsány povinnosti, které musí podnikatel v souvislosti se získáním živnostenského oprávnění splnit. Dále je v praktické práci zpracován zakladatelský rozpočet, který stanoví potřebnou výši finančních prostředků nutných k založení podniku a určí, zda je reálné zamýšlený záměr uskutečnit.
21
4. VLASTNÍ PRÁCE
4.1.
Úvod do vlastní práce
4.1.1. Podnikatelské cíle a zaměření Vypracovaný podnikatelský plán zahrnuje do budoucna orientovaný podnikatelský záměr k vedení firmy se zaměřením na prodej sportovního a outdoorového oblečení, bot a dalšího vybavení. Je také významným plánovacím nástrojem, nástrojem řízení a následné kontroly, zda vytyčených cílů bylo dosaženo. Mezi nejdůležitější a hlavní cíle podnikatelské činnosti patří v první řadě uspokojení poptávky, dosažení spokojenosti zákazníků a především také dosažení zisku.
4.1.2. Předmět podnikání, profesní a osobní údaje Předmětem podnikání Jany Novákové je založení a provozování firmy MAXI - SPORT, která se bude zabývat nabídkou sportovního zboží na základě živnostenského listu. Paní Nováková je absolventkou Sportovního gymnázia v Brně. Tři roky byla zaměstnaná jako prodavačka v obchodě se sportovním zbožím a vybavením ve Znojmě. Absolvovala mnohá školení o kvalitě outdooru, což je vybavení pro veškeré činnosti v přírodě od rekreace až po závodní sport, a začala se o podnikání s tímto druhem zboží velice zajímat. Každodenní dojíždění z Ivančic do Znojma ji však zabralo příliš mnoho času a vzhledem k tomu to pro ni bylo značně nevýhodné. Podala výpověď, po dobu dvou měsíců byla nezaměstnaná a neustále hledala práci. Důležitým zlomem bylo zdědění domu v centru města Ivančice, v jehož přízemí se nacházel obchod s potravinami. Jelikož však byl v blízkosti postaven nový supermarket s daleko větším sortimentem zboží, rozhodla se tuto malou prodejnu s potravinami uzavřít a změnit ji na obchod nabízející kvalitní moderní outdoorovou výbavu, a tak také využít dosažené zkušenosti z předešlého zaměstnání. Své podnikání se rozhodla financovat ze svých rodinných úspor a v případě potřeby si zbytek peněz půjčit od banky. Předpokládá velice rychlou návratnost těchto vynaložených počátečních investic, protože firmu prozatím neohrožuje omezení ze strany konkurence, dále také díky místu, kde se provozovna nachází, ale i díky příznivé situaci pro tento druh podnikání v Ivančicích. 22
4.1.3. Charakteristika firmy a nabízených produktů Firma MAXI - SPORT staví úspěšnost svého cíle zejména na výhodné pozici lokalizované v centru města Ivančice, konkrétně na Palackého náměstí. Jelikož tato oblast nedisponuje v dnešní době nabídkou podobných produktů, je jejím záměrem využít tuto „mezeru na trhu“ a nabídnout kvalitní moderní výrobky od celosvětově renomovaných výrobců místnímu obyvatelstvu. Sportovci, milovníci extrémních sportů, příznivci hor a lesů zde najdou to nejlepší a nejmodernější vybavení z outdoorové branže, jaké je v současné době ve světě nabízeno. Outdoorové oblečení se stává světovým trendem především díky svým kvalitám. Je tvořeno z několika vrstev oblečení pro dosažení maximální variability. Hlavním jmenovatelem je nízká hmotnost a univerzálnost použití. Firma MAXI - SPORT také zajistí nabídku výrobků na udržení kvality oblečení a obutí, dále nabídku produktů zdravé výživy včetně vitamínů a antioxidantů, iontových nápojů a proteinových koktejlů.
Majitelka obchodu, paní Nováková, věří, že vhodně zvolená nabídka velice kvalitních a moderních výrobků pomůže firmě vybudovat dobré postavení na trhu, odlišit se od konkurence a přilákat mnoho zákazníků a milovníků sportu.
4.2.
Zahájení podnikatelské činnosti
Paní Nováková musí nejdříve získat oprávnění k provozování živnosti v oboru specializovaný maloobchod. Jde o činnost spojenou s nákupem a prodejem užšího sortimentu zboží stejného nebo obdobného charakteru za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli a jeho prodej ve specializovaných prodejnách. Jedná se o ohlašovací živnost volnou, která je ustanovena podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Podle předmětu podnikání a rozsahu oprávnění se jde koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, tedy se jedná o živnost obchodní.
23
Paní Nováková musí tedy splnit pouze všeobecné podmínky pro provozování živnosti, zvláštní podmínky se u živností volných nevyžadují. Jako fyzická osoba, která zahajuje podnikatelskou činnost, splní svoji registrační povinnosti na centrálním registračním místě (CRM), kterým je obecní živnostenský úřad, v jehož územním obvodu má paní Nováková bydliště – tedy obecní živnostenský úřad na Městském úřadě v Ivančicích. Na tomto centrálním registračním místě ohlásí paní Nováková prostřednictvím Jednotného registračního formuláře zahájení ohlašovací živnosti volné a podá registrace ve vztahu k finančnímu úřadu, k České správě sociálního zabezpečení, ke zdravotní pojišťovně a k úřadu práce.
K formuláři dále musí přiložit například: -
výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíce),
-
občanský průkaz pro ověření totožnosti a plnoletosti,
-
doklady prokazující odbornou či jinou způsobilost,
-
doklady o právu užívání prostor uvedených jako místo podnikání,
-
potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích.
Pokud paní Nováková doloží všechny potřebné doklady, ohlášení je bez vady a pokud je zaplacen správní poplatek 1 000,- Kč za vydání živnostenského listu, vzniká dnem ohlášení živnosti živnostenskému úřadu právo provozovat živnost. Živnostenský list by měl být vydán, při splnění všech podmínek k provozování, do 15 dnů ode dne ohlášení. Pokud však nejsou doloženy všechny potřebné doklady a ohlášení živnosti je vadné, živnostenský úřad vyzve k doložení chybějící dokladů ve stanovené lhůtě. Pokud jsou vady odstraněny, oprávnění vzniká rovněž dnem ohlášení.
4.3.
Registrace k finančnímu úřadu
Po získání oprávnění k podnikatelské činnosti je podnikatel povinen podat do třiceti dnů přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně jako poplatník daně z příjmů a jiných daní. Tato lhůta začne běžet následující den po dni právní účinnosti povolení nebo 24
oprávnění k podnikatelské činnosti. Podnikatelka paní Nováková, která podniká na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost již při oznámení na živnostenském úřadu (CRM). V přihlášce k registraci se kromě základních povinných údajů uvádí druhy daní, vůči kterým podnikateli pravděpodobně vznikne při jeho činnosti daňová povinnost. Rozsah registrovaných daní lze v průběhu podnikání měnit na základě oznámení a je nutno je oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastaly. Další povinností paní Novákové jako daňového subjektu je podávání daňových přiznání k jednotlivým druhům daní ve stanovených lhůtách. Zákon rozlišuje tři varianty daňových přiznání: řádné, opravné a dodatečné. S podáním daňového přiznání dále souvisí povinnost platit zjištěnou daň, která by měla být uhrazena ve lhůtě platné pro podání daňového přiznání.
4.4.
Registrace k ČSSZ a ZP
Dalším důležitým krokem při zahájení podnikatelské činnosti je registrace k České správě sociálního zabezpečení a ke zdravotní pojišťovně. Povinné platby pojistného na veřejné zdravotní pojišťění, pojistné sociálního zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jsou v podstatě další přímá daň snižující zisk.
4.4.1. Sociální pojištění Sociální pojištění vymezuje zákon č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění.
Sociální pojištění zahrnuje: -
pojistné na důchodové pojištění,
-
pojistné na nemocenské pojištění,
-
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
25
Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Získané prostředky představují dávky sociálního zabezpečení, které by měly zajistit hmotné zabezpečení občanů, kteří se v důsledky určité sociální události nemohou účastnit pracovní činnosti nebo se jí účastní pouze v omezeném rozsahu a příjem z této činnosti jim nestačí na krytí mimořádných výdajů s takovou sociální událostí spojených.
Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jsou: - organizace, (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců), - malé organizace (tj. právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají 1 až 25 zaměstnanců), - zaměstnanci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění, - osoby samostatně výdělečně činné, které jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastné důchodového pojištění. Pojistné na nemocenské pojištění jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit, pokud se dobrovolně k tomuto pojištění přihlásí. - osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.
Pro výpočet pojistného je rozhodující: - sazba pojistného, - vyměřovací základ = 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, - rozhodné období, za které se pojistné počítá - roční = OSVČ, - měsíční = ostatní poplatníci. Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí: a) u organizace a malé organizace 26 % z toho: - 3,3 % na nemocenské pojištění, - 21,5 % na důchodovém pojištění, - 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti b) u zaměstnanců 8 % z toho - 1,1 % na nemocenské pojištění, 26
- 6,5 % na důchodovém pojištění, - 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, c) u osob samostatně výdělečně činných 29,6 %, z toho: - 28 % na důchodové pojištění, - 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, - pokud jsou dobrovolně účastné nemocenského pojištění 4,4 % na nemocenské pojištění, d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění -
28 % na důchodové pojištění.
Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.
OSVČ jsou povinny platit buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které se vždy za kalendářní rok vyúčtují.
Paní Nováková nebude přihlášena k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění. Bude platit sazbu pojistného 29,6 % z vyměřovacího základu, kterým bude 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pojistné se bude počítat za rozhodné období, kterým bude kalendářní rok. Paní Nováková bude platit pojistné formou záloh a doplatků pojistného. Na konci kalendářního roku provede vyúčtování celkového pojistného a porovná ho se zálohami, které za daný rok zaplatila. Pro kontrolu správného placení pojistného je dále povinna předkládat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích, a to do 30 dnů od podání daňového přiznání. Pokud výše pojistného neodpovídá souhrnu zaplacených záloh vzniká přeplatek na pojistném či nedoplatek pojistného, který je splatný do 8 dnů od podání Přehledu. K tomuto dni si paní Nováková také stanoví novou výši záloh, která bude splatná od 1. dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán přehled, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
27
4.4.2. Veřejné zdravotní pojištění Oznamovací povinnost a úhradu pojistného upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Veřejné zdravotního pojištění je druh pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav.
Zdravotní pojištění zahrnuje: - léčebnou péči ambulantní a ústavní, včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné, - pohotovostní a záchranou službu, - preventivní péči, - poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky, - dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů, - lázeňskou péči poskytovanou na doporučení lékaře jako nezbytnou součást léčebného procesu, - a jiné. Správní institucí veřejného zdravotního pojištění je zdravotní pojišťovna dle výběru pojištěnce.
Plátci pojistného jsou ze zákona: - zaměstnavatelé – fyzická nebo právnická osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky a zaměstnává alespoň jednoho občana v pracovním nebo obdobném poměru, - pojištěnci – každá osoba s trvalým pobytem na území České republiky, - stát. Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: - nezaopatřené děti, - poživatele důchodu, - příjemce rodičovského příspěvku, - ženy na mateřské dovolené, 28
- uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce, - osoby konající základní i náhradní službu v ozbrojených silách, - osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti, - osoby bezmocné i osoby o ně pečující, - osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, - osoby celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně dvě děti do 15 let věku.
Osoby provozující živnost jsou pro účely zdravotního pojištění považovány za osoby samostatně výdělečně činné a jsou zahrnuty do kategorie pojištěnci. Pojištěnec (OSVČ) je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Paní Nováková, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost při podání oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Za zahájení podnikatelské činnosti se nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti, ale například okamžik, kdy došlo k prvnímu pohybu na bankovním účtu.
Pro výpočet pojistného je rozhodující: - sazbu pojistného = 13,5 % (zaměstnanec platí 4,5 %, zaměstnavatel platí 9 %), - vyměřovací základ = 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, - rozhodné období, za které se pojistné počítá - roční = OSVČ, - měsíční = ostatní poplatníci. Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.
Paní Nováková bude platit sazbu pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým bude 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pojistné se bude počítat za rozhodné období, kterým bude kalendářní rok. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem zahájení samostatně výdělečné činnosti a platí je formou měsíčních záloh a doplatků pojistného. Zálohy jsou splatné vždy do 8.dne následujícího kalendářního 29
měsíce a ze zaplacených záloh může vůči zdravotní pojišťovně vzniknout přeplatek na pojistném či nedoplatek pojistného, který je splatný do 8 dnů od podání daňového přiznání. K tomuto dni je OSVČ povinna odevzdat Přehled o příjmech a výdejích a také případně stanovit novou výši záloh.
Živnostenské úřady předávají zdravotní pojišťovně potřebné údaje a na vyžádání pojišťovny také kopie dokladů pojištěnce a sdělují nejpozději do 5 pracovních dnů příslušné pojišťovně vznik prvního nebo zánik posledního oprávnění provozovat živnost a pozastavení výkonu živnosti. Živnostenské úřady a zdravotní pojišťovny si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění osob samostatně výdělečně činných, které podnikají na základě živnostenského oprávnění.
4.5.
Založení personální agendy
Každý podnikatel se v průběhu realizace svého podnikatelského záměru musí rozhodnout, zda bude schopen předpokládanou činnost zajistit sám nebo musí přijmout zaměstnance. Paní Nováková se rozhodla přijmout kvalifikovaného pracovníku, který bude zabezpečovat chod podniku a bude uspokojovat přání všech zákazníků. Po přijetí zaměstnance se podnikatelka stává zaměstnavatelem a musí plnit řadu povinností, vztahuje se ni něho řada pracovněprávních předpisů, zejména zákoník práce (dále např. zákon o zaměstnanosti, zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku a jiné). Nejdříve je třeba vybrat formu zaměstnání pracovníka: - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohoda o provedení práce, - dohoda o pracovní činnosti, - zařazení pracovníka do pracovního poměru jako zaměstnance, a to buď na dobu určitou nebo neurčitou, - provedení určitého úkolu na smluvním základě pracovníkem – živnostníkem.
Dohoda o provedení práce je určena ke splnění jednorázového úkolu, uzavírá se s fyzickou osobou a předpokládaný rozsah práce nesmí být vyšší než 100 hodin za rok u jednoho 30
zaměstnavatele. Zaměstnavatel v tomto případě má povinnost srážet daň z příjmů. Z odměny za práci provedenou dle dohody o provedení práce se neodvádí zdravotní a sociální pojištění ani příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena s pracovníkem za podmínky, že rozsah výkonu jeho práce nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby. Odměna za vykonanou práci podléhá zdanění příjmů, zdravotnímu i sociálnímu pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dohoda musí být sjednána písemně. Pracovní poměr může být uzavřen jako hlavní, vedlejší nebo souběžný na základě písemné pracovní smlouvy.
Paní Nováková se rozhodla přijmout zaměstnance na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, se kterým je uzavřena písemná pracovní smlouva, jejíž náležitosti vymezuje zákoník práce. Pracovní smlouva musí být podepsaná zaměstnavatelem i zaměstnancem a musí vždy obsahovat: - druh práce, na kterou je pracovník přijímán (= určitá profese), - místo výkonu práce, - den nástupu do práce (= den vzniku pracovního poměru). V pracovní smlouvě může být sjednána i zkušební doba, v jejímž průběhu si paní Nováková jako zaměstnavatel může ověřit způsobilost zaměstnance pro určenou práci a zaměstnanec může posoudit pracovní podmínky. Tato doba nesmí být delší než 3 měsíce. Dále může pracovní smlouva obsahovat dobu trvání pracovního poměru, dohoda o mzdě, termín výplaty, rozsah týdenní pracovní doby a její rozvržení a údaje o výpovědních dobách.
4.6.
Některé další povinnosti podnikatele
4.6.1. Podnikatelský účet Z hlediska platebního styku s obchodními partnery i s příslušnými státními orgány je pro podnikatelku paní Novákovou vhodnější založení podnikatelského účtu, i když se to nepovažuje za podmínku nutnou pro existenci podnikatelské činnosti. Z praktického 31
hlediska je to užitečné například z důvodu přehlednosti ve finančních záležitostech pro případnou kontrolu ze strany finančních úřadů, pro účely případných žádostí o bankovní úvěry nebo z důvodu oddělení finančních transakcí týkajících se podnikání od finančních pohybů spojených se soukromými záležitostmi podnikatelky či její rodiny. Vedení podnikatelského účtu nabízí většina bank a k jeho založení zpravidla u fyzické osoby (mající oprávnění k provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání) banky vyžadují: - předložení průkazu totožnosti, - předložení živnostenského listu nebo koncesní listiny, - předložení dokladu opravňujícího k podnikatelské činnosti (v případě koncesní listiny musí obsahovat doložku o nabytí právní moci), - pokud je fyzická osoba - podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, předkládá také výpis z obchodního rejstříku. Běžnou součástí služeb spojených s podnikatelským účtem je i poskytnutí platební karty.
4.6.2. Zákonné pojištění zaměstnavatele Celý název tohoto pojištění zní ,,zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“, jehož účelem je zajistit zaměstnanci náhradu škody vzniklou při plnění pracovních úkolů. Povinnosti platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance (mimo zaměstnanců pracující na základě dohody o provedení práce). Paní Nováková bude zaměstnávat kvalifikovaného prodejce na hlavní pracovní poměr. Jako zaměstnavatel je povinna
přihlásit se písemně u obvodní organizační jednotky
pojišťovny příslušné podle jeho bydliště či sídla a pravidelně a správně odvádět pojistné. Pojistné se vypočítá jako součin základu a sazby pojistného, která se liší podle výše rizika pracovních úrazů v dané činnosti. Základ pro výpočet pojistného se stanoví stejně jako vyměřovací základ pro pojistné sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné se platí čtvrtletně, vždy do konce prvního měsíce daného čtvrtletí.
32
4.7.
Zdroje financování podnikatelské činnosti
K financování podnikatelské činnosti může paní Nováková použít dva druhy zdrojů peněžních prostředků, a to interní (vnitřní) a externí (vnější) zdroje.
4.7.1. Interní zdroje financování Interní zdroje financování získává podnik na základě vlastní vnitřní činnosti a patří k nim: - Zisk po zdanění – důležitá část interních zdrojů, není použit na výplatu podílů na zisku či na tvorbu fondů ze zisku, zůstává v podniku a je možno ho použít na financování potřeb podniku. Při použití zisku jako zdroje financování hovoříme o samofinancování. Výhodou použití zisku je to, že nevznikají náklady na cizí zdroje, nezvyšuje se objem závazků a snižuje se podstupované riziko podniku plynoucí ze zadlužení. Nevýhodou je naopak to, že zisk není zcela stabilním zdrojem. - Odpisy – jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení dlouhodobého majetku v průběhu příslušného období, za které se zúčtovávají do nákladů, jež jsou plně daňově uznatelné. Z hlediska zdrojového jsou tedy pro podnik výhodnější než zisk, protože nepodléhají zdanění. Jejich hlavní funkcí je zabezpečit proces postupného přenosu ceny tohoto majetku do nákladů, tím postupně snižovat jeho výši a zajistit jeho obnovu. Jako položka plně započitatelná do nákladu tedy vstupují do ceny výrobků a služeb a v inkasovaných službách se vracejí. Z hlediska finančního hospodaření podniku jsou odpisy stabilním interním finančním zdrojem. Velikost odpisů závisí na rozsahu investičního majetku, jeho ocenění, odpisových sazbách a použité metodě odpisování. V praxi existují odpisy daňové a účetní a podniky se je určují samostatně. Daňové odpisy vymezuje zákon o dani z příjmů, který vymezuje rovnoměrné a zrychlené odpisování. Účetní odpisy by měly co nejvěrněji zachytit opotřebení majetku. - Ostatní interní zdroje – např. prodej nevyužitého majetku a jiné.
4.7.2. Externí zdroje financování Externí financování umožňuje rychlejší a rozsáhlejší tvorbu podnikového kapitálu, ale na druhé straně zapojení těchto zdrojů financování s sebou přináší i jisté problémy. Externí zdroje jsou všechny, které přichází do podniku zvenčí a patří k nim například: 33
- Úvěry – velmi frekventované zdroje cizího kapitálu, které lze je dělit na úvěry finanční a obchodní.
Finanční
úvěry
spočívající
v poskytnutí
určité
peněžní
částky
na financování podnikových potřeb a dělí se na úvěry krátkodobé (s dobou splatnosti do 1 roku), střednědobé (s dobou splatnosti do 5 let) a dlouhodobé (s dobou splatnosti nad 5 let). Obchodní úvěry si poskytují účastníci obchodních vztahů (odběratelé nebo dodavatelé). Běžnější je úvěr dodavatelský, který spočívá v prodloužení lhůty splatnosti, a u kterého hraje velkou roli vzájemná důvěra obchodních partnerů. Úvěr odběratelský, což je vlastně přijímání zálohy od odběratelů, se využívá především v odvětví s velmi dlouhou průběžnou dobou výroby (např. ve stavebnictví). - Bankovní úvěry – poskytnutý kapitál je ve formě úvěru a jako takový vyžaduje hmotnou garanci nebo záruku – nějaké hmotné aktivum. Jako záruka může sloužit obchodní majetek podniku, osobní majetek vlastníků nebo aktiva ručitele, který ručí za splacení úvěru. Cenou za poskytnutí bankovních úvěrů je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním. Cenu bankovních úvěrů ovlivňuje zejména bonita klienta a doba splatnosti kapitálu. Bankovní úvěr poskytují banky na základě žádosti, ke které je nutné doložit podnikatelský plán, na jehož základě podnikatel hodlá přesvědčit banku o realizovatelnosti svých myšlenek a z toho vyplývající schopnosti splácet bankou poskytnutý úvěr. - Leasing – alternativní forma jak nakoupit dlouhodobý majetek bez výrazného dlouhodobého zadlužení. Firma tak získává určitý majetek, aniž by za něj musela ihned zaplatit plnou cenu. Leasing se v poslední době stále více rozšiřuje a je využívána hlavně z důvodu úspory hotovosti a možnosti daňových úspor. Na základě této obchodní dohody má nájemce právo užívat určitý majetek po předem dohodnutou dobu za určitou finanční úhradu = nájemné. Rozlišuje se leasing operativní a finanční. Operativní leasing je krátkodobý nebo střednědobý zrušitelný pronájem, po jehož ukončení zůstává majetek ve vlastnictví leasingové společnosti. Jeho součástí je servis pronajatých věcí, smlouva je uzavřena na kratší dobu, než je životnost pronajatého majetku, nemusí uhradit cenu majetku a lze ji ukončit před sjednanou dobou. Finanční leasing je dlouhodobý nezrušitelný pronájem, při němž pronajímatel převádí na nájemce veškerá rizika a prospěch plynoucí z užívání předmětu pronájmu. Nájemní smlouva se sjednává na dobu minimálně 3 let, nesmí být vypovězena a během ní musí 34
nájemce formou splátek uhradit pořizovací cenu majetku, úrok, zisk pronajímatele, případně další náklady. Zpětný leasing podnik prodá svůj majetek leasingové společnosti a pronajme si ho do ní. Používá se v případě potřeby zajištění likvidity podniku. - Vklad tichého společníka – podnikatel od konkrétní osoby (FO nebo PO) získává vklad, který může použít pro své podnikání. Je uzavřena písemná smlouva o tichém společenství a přijetím vkladu nabývá podnik tichého společenství. - a jiné.
4.8.
Zakladatelský rozpočet
Důležitou součástí přípravných prací spojených se zahájením podnikatelské činnosti je rozbor ekonomických podmínek a zpracování zakladatelského rozpočtu, jehož úkolem je specifikovat a kvantifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání. Zakladatelský rozpočet má čtyři části: 1. sestavení rozpočtu nákladů, 2. sestavení přehledu celkové potřeby investičního a provozního kapitálu, 3. výpočet potřeby cizího kapitálu (úvěru), 4. sestavení rozpočtu výnosů a zisku.
Paní Nováková si v průběhu svých přípravných prací zpracuje zakladatelský rozpočet a určí si množství prostředků nezbytných k zahájení činnosti podniku. Nesmí zapomenout na vypočítání finančních prostředků potřebných na založení firmy (např. poplatky za vydání živnostenského listu, poplatky za výpis z rejstříku trestů, tisk reklamních materiálů, výdaje na zpracování podnikatelského plánu) a na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Dále si také určí výši finančních prostředků vložených do nákupu zásob zboží (oběžný majetek) a dále sumu finančních prostředků, které budou sloužit k financování provozní činnosti do doby, než bude zabezpečeno financování z tržeb. Díky tomuto provoznímu kapitálu podnik operativně funguje ze dne na den a kryje po celý rok 35
pravidelně placené položky, jako jsou platby za materiál, náklady za energie, vodu, dopravu, mzdy pracovníků apod. Po zahájení podnikatelské činnosti potrvá určitou dobu, než podnik začne prodávat své výrobky a získávat příjmy, proto je nutné zahrnout provozní kapitál do peněžních prostředků pro vybudování a rozběh podniku.
Zahájení podnikání má mnoho úskalí a jedním z nich je fakt, že při zahájení podnikatelské činnosti náklady podstatně převyšují výnosy. Vykazování ztráty pak není nic neobvyklého, ale je potřeba ztrátu financovat a při sestavování zakladatelského rozpočtu tuto skutečnost respektovat.
Založení podniku a nezbytné výdaje spojené se zahájením podnikání je paní Nováková připravena financovat převážně ze svých vlastních zdrojů – z bankovního účtu, na kterém má k dispozici své úspory a finanční prostředky získané z prodeje zděděného majetku ve výši 200 000 Kč, a dále v případě nutnosti požádá o bankovní úvěr. Kromě zjištění potřeb startovacího kapitálu nutného na zahájení podnikatelské činnosti by měla začínající podnikatelka paní Nováková mít také přehled o tom, jakých ekonomických výsledků bude dosahováno v prvních obdobích po zahájení podnikatelské činnosti. Na základě takto sestaveného zakladatelského rozpočtu má paní Nováková možnost posoudit, zda její podnikatelská činnost bude produktivní a zisková, a zda má cenu tento podnikatelský záměr realizovat.
Velkou výhodou paní Novákové je to, že má k dispozici vlastní provozovnu a nemusí žádné nebytové prostory kupovat nebo najímat. Postačí ji pouze pořídit dlouhodobý hmotný majetek na vybavení prodejny a skladu, jako například počítač, telefon, kancelářské potřeby a různý nábytek. Dále chce koupit osobní automobil v ceně 150 000 Kč (investiční kapitál). Podnikatelka se rozhodla pro nákup počáteční zásoby zboží v hodnotě 70 000 Kč. V prodejně bude zaměstnávat prodavače, kterému bude vyplácena pravidelná měsíční mzda. Výdaje na pracovní sílu budou činit 14 000 Kč. Paní Nováková ve svých výpočtech nesmí také zapomenout na výdaje na služby, které jsou nutné k provozu. Patří k nim hlavně výdaje za topení a vodu. Prodejna bude vytápěna elektrickým topením. Podstatná část ročních nákladů na elektřinu bude tvořena spotřebou 36
v zimních měsících, přičemž prodejna bude vytápěna asi na 21 stupňů Celsia. Zhruba od května do října pak prodejna nebude vytápěna vůbec. Celkové průměrné měsíční náklady budou činit 2 000 Kč. Spotřeba vody na prodejně bude minimální. Celková částka za měsíc bude činit 200 Kč. Nezanedbatelnou položkou jsou také ostatní náklady, které zahrnují především náklady na telefon, bankovní poplatky, toaletní potřeby, čistící prostředky, pojištění osobního automobilu a spotřebu nafty. Celkově to činí 2 300 Kč měsíčně.
Založení firmy = režijní náklady Správní poplatek za vydání živnostenského listu Poplatek za výpis z rejstříku trestů
1 000 Kč 50 Kč
Výdaje na zpracování podnik. plánu
1 200 Kč
Informační materiály na propagaci
1 150 Kč
CELKEM
3 400 Kč
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku (investiční majetek) Počítač
23 500 Kč
Telefon
2 000 Kč
Kancelářské potřeby
2 200 Kč
Nábytek
11 000 Kč
Zrcadla
800 Kč
Stůl
900 Kč
Židle
1 400 Kč
Osobní automobil
150 000 Kč
CELKEM
191 800 Kč
Paní Nováková si koupila osobní automobil v hodnotě 150 000 Kč (rovnoměrné odpisování, 1.odpisová skupina). Do svých nákladů zahrne odpisy z něj. V prvním roce budou činit 21 300 Kč.
37
Tab. č. 1: Odpisový plán – osobní automobil Rok
Vstupní cena
Koeficient
Odpis
Zůstatková cena
2008
150 000 Kč
14,2
21 300 Kč
128 700 Kč
2009
150 000 Kč
28,6
42 900 Kč
85 800 Kč
2010
150 000 Kč
28,6
42 900 Kč
42 900 Kč
2011
150 000 Kč
28,6
42 900 Kč
0 Kč
Zdroj: vlastní práce
1. Sestavení rozpočtu výdajů:
Položka a propočet
Celkem Kč za měsíc
Počáteční zásoba zboží
70 000 Kč
Inkaso
2 200 Kč
Ostatní náklady
2 300 Kč
Součet materiálních nákladů
74 500 Kč
Výdaje na mzdu
14 000 Kč
Zdravotní pojištění (9%)
1 260 Kč
Sociální pojištění (26%)
3 640 Kč
Součet výdajů na pracovní sílu
18 900 Kč
Odpisy osobního automobilu (21 300 : 12 měsíců)
1 775 Kč
Režijní náklady
3 400 Kč
Součet výdajů
98 575 Kč
2. Sestavení přehledu celkové potřeby investičního a provozního kapitálu:
Položka a propočet
Celkem Kč za měsíc
Investiční kapitál
191 800 Kč
Provozní kapitál
96 800 Kč
Nákup počáteční zásoby zboží
70 000 Kč
Propagace
1 150 Kč
Součet potřeby kapitálu
359 750 Kč 38
3. Výpočet potřeby provozního kapitálu: Provozní kapitál vypočítáme tak, že od celkových výdajů odečteme odpisy a vynásobíme dvěma, protože je nutné mít k dispozici provozní kapitál minimálně na dva měsíce (obrátí se nám 6krát za rok). 98 575 – 1 775 = 96 800 Kč
4. Sestavení rozpočtu příjmů a zisku: Tržby z prodeje zboží předpokládáme 110 000 Kč (podle sezónních akcí by mohly být tržby i vyšší, ale z hlediska opatrnosti stanovíme tuto částku nižší).
Položka a propočet
Celkem Kč za měsíc
Tržby
110 000 Kč
Výdaje
(-) 98 575 Kč
ZISK
= 11 425 Kč
Zaokrouhlena na celé stovky dolů
11 400 Kč
Daň z příjmů = (11 400 – 10 100) * 0,19 + 1 212
(-) 1 459 Kč
Zisk po zdanění
= 9 941 Kč
Odpisy osobního automobilu
+ 1 775 Kč
Podnikový efekt
= 11 716 Kč
Po sestavení zakladatelského rozpočtu a určení předpokládaných výdajů a příjmů si paní Nováková vypočítala hospodářský výsledek a zjistila, že její podnikatelská činnosti bude již v prvním roce podnikání zisková.
Zaměstnanci bude přiznána měsíční mzda ve výši 14 000,- Kč, ze které je povinen odvádět zálohu na daň z příjmů. Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (prodavač) dle §6 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů Poplatník podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. (§35ba odst. 1 písm.a) a §35c odst.1 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů). 39
Měsíční mzda
14 000 Kč
Zdravotní pojištění (4,5%)
630 Kč
Sociální pojištění (8%)
1 120 Kč
DZD§6
12 250 Kč
Základ daně
12 200 Kč
Záloha na daň = (12 200 – 10 100) * 19% + 1 212
1 611 Kč
Sleva na dani na poplatníka
- 600 Kč
Záloha na daň snížená o měsíční slevy na dani
1 011 Kč
Daňové zvýhodnění na 1 dítě formou slevy na dani Skutečně sražená záloha na daň
-500,00 Kč 511 Kč
Zaměstnanec bude měsíčně odvádět zálohu na daň z příjmu ve výši 511,- Kč.
40
5. ZÁVĚR Každá fyzická či právnická osoba, která chce založit živnost a začít podnikat, musí nejdříve získat živnostenské oprávnění. Paní Nováková se rozhodla podnikat v oboru specializovaný maloobchod a založit obchod se zaměřením na prodej kvalitního sportovního oblečení, bot a jiného vybavení. Dle živnostenského zákona se jedná o ohlašovací živnost volnou, dle předmětu podnikání a rozsahu oprávnění o živnost obchodní.
Po splnění všeobecných podmínek pro provozování živnosti splní paní Nováková svoji registrační povinnost na centrálním registračním místě, kterým je živnostenský úřad příslušný podle jejího bydliště, tedy na obecním živnostenském úřadu v Ivančicích. Zde prostřednictvím Jednotného registračního formuláře ohlásí zahájení podnikatelské činnosti a podá registrace k finančnímu úřadu, k České správě sociálního zabezpečení, ke zdravotní pojišťovně a k úřadu práce. Pokud jsou splněny všechny podmínky k provozování živnosti, doloženy potřebné doklady a zaplacen správní poplatek 1 000,- Kč, vzniká dnem ohlášení živnosti živnostenskému úřadu právo provozovat živnost a do 15 dnů by měl být vydán živnostenský list.
Ve vztahu k finančnímu úřadu má podnikatelka povinnost uvést druhy daní, vůči kterým vznikne daňová povinnost, a také podávat daňová přiznání k jednotlivým druhům daní ve stanovených lhůtách. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení vzniká povinnost platit sociální pojištění, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na nemocenské pojištění jsou však osoby samostatně výdělečně činné povinny platit jen tehdy, pokud se k němu dobrovolně přihlásí. Výše pojistného se stanoví jako součin sazby a vyměřovacího základu za rozhodné období. Paní Nováková bude povinna platit sazbu pojistného 29,6 % z vyměřovacího základu, kterým bude 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Nebude přihlášena k nemocenskému pojištění. Pojistné se bude 41
počítat za kalendářní rok a bude je platit formou záloh a doplatků pojistného. Další povinností je podat ČSSZ Přehled o příjmech a výdajích a to nejpozději do 30 dnů od podání daňového přiznání. Na jehož základě pak lze určit souhrn zaplacených záloh a vyčíslit přeplatek či nedoplatek na pojistného, který je splatný do 8 dnů.
Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně vzniká paní Novákové povinnost platit pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zahrnuje zdravotní péči na udržení nebo zlepšení zdravotního stavu. Pojistné se opět stanoví jakou součin sazby a vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým opět bude kalendářní rok. Podnikatelka bude platit sazbu pojistného 13,5% z vyměřovacího základu, kterým bude 50 % z příjmů po odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatků pojistného. Na konci kalendářního roku provedou vyúčtování celkového pojistného a porovná ho se zálohami, který za daný rok zaplatila. Vyčíslí tak přeplatek či nedoplatek pojistného. Nedoplatek pojistného za daný rok musí OSVČ uhradit spolu s odevzdáním Přehledu o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů od podání daňového přiznání.
Paní Nováková se rozhodla zaměstnat pracovníka na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou, který projde školením a bude schopen poradit zákazníkům a uspokojit každé jejich přání. Mezi její další povinnost patří uzavření zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Při zahájení podnikatelské činnosti by ni bylo také vhodné založení podnikatelského účtu, který bude užitečný pro případy platebního styku s obchodními partnery a různými státními orgány.
Při zahájení podnikání je dále důležité vypracovat podnikatelský plán a sestavit zakladatelský rozpočet, podle kterého lze rozhodnout, jestli zahájit podnikatelskou činnost. Tento zakladatelský rozpočet si sestavila i paní Nováková a na základě určení očekávaných příjmů, předpokládaných výdajů a zjištěných výsledků zjistila, že její podnikání i přes vysoké počáteční výdaje bude produktivní. Výsledek hospodaření již v prvním roce vykazuje zisk a je tedy možné zamýšlený podnikatelský záměr realizovat.
42
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vydání. Praha: VICTORIA PUBLISHING, a. s., 1996. 502 s. ISBN 80-8586507-6
[2]
JANKŮ, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 502 s. ISBN 80-7179-883-5
[3]
KORÁB, V., MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti. 1. vydání. Brno: Computer Press a.s. , 2005. 249 s. ISBN 80-251-0592-X
[4]
Nehybová, M. Zakladatelský rozpočet a následné zřízení firmy. 3. vydání. Brno: SETTRONIC, 1999. 102 s. ISBN 80-902645 2-2
[4]
SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006. 475 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4
[5]
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2
[6]
ŽIVĚLOVÁ, I. Aby firma prosperovala. 1. vydání. Brno: CATHY, v.o.s., 1996. 152 s.
[7]
ŽIVĚLOVÁ, I., ZICHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vydání – dotisk. Brno: B.I.B.S., a.s., 2004. 78 s. ISBN 80-86575-15-2
[8]
Centrální registrační místa [online]. 2005 [cit. 2007-03-22]. Dostupný z WWW:
43
[9]
Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2002 [cit. 2007-03-30]. Dostupný z WWW:
[10]
Úplné znění zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) [online].
2000-2007
[cit.
2007-04-01].
Dostupný
z
WWW:
[11]
Úplné znění živnostenského zákona: Zákon č. 455 / 1991 Sb. o živnostenské podnikání v platném znění [online]. 2007 [cit. 2007-03-03]. Dostupný z WWW:
[11]
Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
44
7. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:
Souhrnné informace o firmě MAXI - SPORT
Příloha č. 2:
Jednotný registrační formulář
Příloha č. 3:
Ohlášení živnosti / žádosti o koncesi
Příloha č. 4:
Přihláška k daňové registraci
Příloha č. 5:
Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění
Příloha č. 6:
Hlášení volného pracovního místa nebo jeho obsazení
Příloha č. 7:
Oznámení pojištěnce o zahájení (ukončení) samostatné výdělečné činnosti
Příloha č. 8:
Ohlášení živnosti
Příloha č. 9:
Žádost o koncesi
Příloha č. 10: Příloha k ohlášení živnosti volné Příloha č. 11: Žádost – živnostenský rejstřík Příloha č. 12: Žádost o zrušení živnostenského oprávnění
45
