MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA V PREGRADUÁLNÍ PŘÍPRAVĚ BUDOUCÍCH PEDAGOGŮ* Jakub Hladík Abstrakt: Autor se v příspěvku zabývá koncepcí multikulturní výchovy v přípravě budoucích pedagogů. Jsou zde popsány multikulturní kompetence absolventa pedagogického oboru, jejichž osvojení je cílem multikulturní výchovy. V článku také autor nastiňuje determinující faktory, které působí při utváření koncepce multikulturní výchovy na vysoké škole. Klíčová slova: multikulturní výchova, multikulturní kompetence, vzdělávání pedagogů Abstract: In this paper the author is engaged in conception of multicultural education in preparation of educators. The author describes multicultural qualification of graduate educators as a goal of multicultural education. The author refers to factors that determine conception of multicultural education at university. Key words: multicultural education, multicultural qualification, education of educators
Multikulturní výchova je oblast pedagogiky (Průcha /2006/ ji chápe jako jednu z pedagogických teorií a nepřisuzuje jí status autonomní pedagogické disciplíny, avšak vývoj multikulturní výchovy k tomuto autonomnímu statusu směřuje nebo alespoň by směřovat měl), která zaznamenává v posledních deseti letech poměrně dynamický vývoj. Nejlépe je rozpracovaná oblast středoškolské multikulturní výchovy (interkulturního vzdělávání) a to především zásluhou odborníků soustředěných kolem projektu Varianty (blíže na www.varianty.cz). Také základnímu vzdělávání začíná být s ohledem na multikulturní výchovu věnována pozornost. Dokladem toho je zahrnutí multikulturní výchovy do průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V tomto příspěvku se pokusíme nahlédnout do terciární sféry vzdělávání, ve které by měla multikulturní výchova hrát také určitou nezanedbatelnou roli. Zaměříme se na multikulturní kompetence jakožto výstup multikulturní výchovy ve vzdělávání budoucích pedagogů (tento
zastřešující termín v sobě pro účely tohoto příspěvku implicitně obsahuje učitele, vychovatele a další pedagogické pracovníky, kteří se přímo podílejí na edukační činnosti) a na koncepci multikulturní výchovy. Budoucí pedagogové vystupují v jakési dvojroli. Měli by ovládnout multikulturní kompetence na té úrovni, že se sami dokáží orientovat v multikulturní realitě společnosti, ale také oni sami mají dopomáhat žákům k osvojování těchto kompetencí. Multikulturní kompetence Je třeba ujasnit si význam pojmu multikulturní kompetence. Multikulturní kompetence představují souhrn znalostí, vědomostí, dovedností, schopností a postojů, které žáci či studenti nabývají v procesu multikulturní výchovy. Základním cílem multikulturní výchovy je osvojení si těchto kompetencí žáky nebo studenty (Hladík, 2006). Pokud hovoříme o osvojování multikulturních kompetencí studenty pedagogických oborů, je třeba mít na paměti, že tento proces musí navazovat na již osvojené multikulturní kompetence na základní a střední škole. Proto by zde bylo dobré hovořit o požadavku na kontinuální multikulturní vzdělávání. Výše bylo zmíněno, že pedagog vystupuje v souvislosti s ovládnutím multikulturních kompetencí ve dvojí roli. Můžeme zde hovořit o dvou fázích. V první fázi je budoucí pedagog v roli objektu, kdy je sám vzděláván. Zde si osvojuje takové znalosti a dovednosti, které mu umožní nejen orientaci v multikulturní společnosti, ale také si osvojí didaktické postupy, jež využije v praxi pro „výuku“ multikulturní výchovy. V druhé fázi už pedagog vystupuje v roli subjektu, který řídí proces osvojování multikulturních kompetencí žáky a studenty. Uvádíme nástin multikulturních kompetencí, které by si měl budoucí pedagog osvojit v pregraduální přípravě. Tab. č. 1 Multikulturní kompetence pedagogů po skončení vysokoškolské přípravy Znalosti
Dovednosti
Postoje
Studenti po absolvování studia: - orientují se v oblasti
- orientují se v multikulturní
- respektují sociokulturní
dodržování lidských práv
realitě ČR
odlišnosti lidí
- znají sociokulturní specifika
- dokáží didakticky zpracovat
národnostních a etnických
témata související s životem
menšin v ČR
v multikulturní společnosti
- orientují se v metodách
- dokáží pracovat s žákem
- uvědomují si potřebu aktivního
a formách výuky, které je
(vychovávaným) z odlišného
vystupování proti projevům
vhodné využívat ve „výuce“
sociokulturního prostředí
intolerance a rasismu
- uvědomují si potřebu dodržování lidských práv
multikulturní výchovy - dokáží řešit problémy soužití odlišných sociokulturních skupin nekonfliktní, pokojnou cestou - aktivně vystupují proti projevům intolerance a rasismu - propojují poznatky z multikulturní výchovy s poznatky z ostatních předmětů
Ve chvíli, kdy se ze studenta pedagogického oboru stane pedagog, musí osvojené multikulturní kompetence „prodat“ v procesu edukace. K tomu, aby jeho působení bylo úspěšné a efektivní, mu nepostačí pouze osvojené a zvládnuté kompetence multikulturní, ale musí také ovládat pedagogicko-psychologické a didaktické dovednosti. S. Haapanenová (1999, s. 208) uvádí, že stát se a být multikulturně uvědomělým učitelem je komplikovaný proces. Multikulturně uvědomělý a kompetentní učitel by se měl ve skutečnosti zabývat třemi úrovněmi „multikulturnosti“. Za prvé by se měl v multikulturnosti najít a najít multikulturnost v sobě. Jedná se o snahu o otevřenost jinakosti a její apriorní neodmítání. Jako druhou úroveň „multikulturnosti“, kterou by měl pedagog v sobě hledat, Haapanenová uvádí schopnost analyzovat všeobecný stav a vzájemnou závislost světa. Jde o požadavek na pochopení multikulturní reality, ve které se pedagog pohybuje a také o požadavek na pochopení základních principů a hodnot kulturně diverzifikované společnosti, kterými jsou například princip rovnosti, demokratičnosti aj. Být ochotný profesionálně, multikulturně se vyvíjet, je třetí úroveň „multikulturnosti“, kterou Haapanenová zmiňuje. Tuto úroveň můžeme chápat jako požadavek na celoživotní odborný růst pedagoga v oblasti multikulturních kompetencí. Koncepce multikulturní výchovy v pregraduální přípravě pedagogů Jak už bylo řečeno, osvojování multikulturních kompetencí by mělo probíhat v rámci multikulturní výchovy. Zaměřme se teď na koncepci multikulturní výchovy v pregraduálním vzdělávání pedagogů. Význam výchovy k toleranci, lidským právům, k protirasistickým postojům, k dodržování demokratických principů, je natolik značný, že zasluhuje samostatný předmět. Například Miková (2004, s. 84-85) přinesla přehled kateder pedagogiky, které realizují multikulturní výchovu. Z přehledu (samozřejmě, že by pro hlubší analýzu současné situace
byla nutná jeho aktualizace) je patrné, že samostatný předmět Multikulturní výchova (či jakákoliv jeho varianta) se nevyučuje zdaleka na všech katedrách pedagogiky u nás. Vzhledem k významu, který společnost dává zmíněným hodnotám tolerance, protirasistickým projevům, nediskriminaci aj., je tento stav nedostačující. Shodneme-li se na oprávněnosti zařazení předmětu Multikulturní výchova do vzdělávacího obsahu pedagogických oborů, musíme se dále zabývat samotnou jeho koncepcí. Inspirující ukázku modelu vzdělávacího programu sociální pedagogika – specializace multikulturní výchova uvedla Gulová (2004, s. 79-80). Ukázka, kterou Gulová uvedla, jde ještě dál. S multikulturní výchovou se zde nepracuje jako s jedním z předmětů v rámci komplexního kurikula pedagogického oboru, ale počítá se s ní přímo jako se specializací pedagogického oboru. Výsledkem je, že tato specializace v sobě obsahuje dokonce několik „multikulturních výchov“. Koncepce multikulturní výchovy je determinována několika faktory, které jsou navzájem propojené. Zmiňme ty nejdůležitější, tedy ty, které při utváření koncepce multikulturní výchovy v souvislosti s pedagogickými obory musíme určitě brát v úvahu.
Dosavadní poznatky z teorie multikulturní výchovy – pokud hovoříme o ambicích implementovat multikulturní výchovu do edukační praxe na všech úrovních vzdělávání, je k tomu potřebná propracovaná teorie, která se opírá o potřebný vědecko výzkumný základ. První kroky byly učiněny J. Průchou (2001) v publikaci Multikulturní výchova: teorie - praxe – výzkum, která přináší základní informace o multikulturní výchově. Za významnou publikaci, kterou autoři předkládají jako metodickou příručku pro středoškolské učitele, považujeme Interkulturní vzdělávání (2002) od autorského kolektivu soustředěného kolem projektu Varianty. Tato publikace je cenná především proto, že se zabývá metodami, etapami a cíli multikulturní výchovy. Přináší tak komplexní pohled na teorii multikulturní výchovy. Navíc je publikace opatřena mnohými aktivitami, které mohou učitelé využívat v intencích multikulturní výchovy. Vyšlo také několik sborníků, které se věnují tématu vzdělávání a výchovy v multikulturní společnosti. Podnětné příspěvky jsou uvedeny např. ve sborníku Multikulturní výchova v teorii a praxi (Gulová – Štěpařová, 2004). Vypracování kvalitních teoretických základů disciplíny, bez nichž je fungování edukační praxe nemožné, je pro zpracování koncepce multikulturní výchovy stěžejní.
Explicitně vyjádřené multikulturní kompetence – při úvahách o koncepci multikulturní výchovy musíme jasně pojmenovat výstupy, kterých má být v procesu multikulturní edukace dosaženo. Přehled základních kompetencí v oblasti znalostí, dovedností
a postojů, které by si měl budoucí pedagog osvojit během vysokoškolské přípravy, jsme uvedli výše. Bez konkrétně vyjádřených výstupů se koncepce multikulturní výchovy dá dělat jen stěží. Explicitní vyjádření multikulturních kompetencí společně s reflexí dosavadních poznatků z teorie multikulturní výchovy se stávají klíčovými kategoriemi při utváření efektivní koncepce multikulturní výchovy.
Obsah předmětu – jedná se vlastně o vhodný výběr témat, která jsou v rámci multikulturní výchovy diskutována. Témata by měla být volena tak, aby umožňovala osvojování multikulturních kompetencí studenty. Obsah předmětu musí reflektovat multikulturní realitu země či regionu. Můžeme uvést několik témat, která určitě do koncepce multikulturní výchovy zapadají a mají zde místo: Migrace a uprchlictví a jejich vliv na život v ČR, Azylová politika ČR, Historie a současnost Romů, Specifika národnostních menšin v ČR (Slováci, Vietnamci, Ukrajinci), Integrace menšin do české společnosti, Učitel v multikulturním prostředí… Témata by neměla být příliš široká. Diskutovat by se mělo především o problémech, které mají přímou souvislost s prací pedagoga.
Na koncepci multikulturní výchovy mají vliv ještě další činitelé. Je to velikost skupiny studentů, metody výuky, snaha o propojenost s ostatními předměty aj. Důležité je však už samotné uvědomění si významu zařazení multikulturní výchovy do kurikula pregraduálního vzdělávání pedagogů. Jestliže chceme, aby život ve společnosti, ve které se vyskytují různé kulturní, rasové, náboženské… skupiny, se nesl v duchu spolupráce, tolerance, respektu a snášenlivosti, musíme se zaměřit na cílenou výchovu k těmto hodnotám. „Ve školách pomáhá multikulturní výchova efektivnějšímu rozvoji schopností studentů. Pomáhá jim překračovat vlastní kulturní omezení, potlačuje předsudky a uvolňuje skryté zábrany.“ (Mistrík, 1999, s. 122) Celkem logicky s touto výchovou začínáme už na základní škole (avšak prvky multikulturní výchovy by se měly objevovat již v předškolní výchově) a pokračujeme na škole střední. Ovšem tak, aby se kruh uzavřel, měli bychom s podobnou výchovou pokračovat na škole vysoké, která vybaví studenty takovými dovednostmi, že budou moci působit zpětně na škole základní potažmo střední. Na závěr můžeme použít slova R. Räsänenové (1999, s. 218), která říká, že „multikulturní škola a multikulturní společnost potřebují takové učitele, kteří jsou natolik autonomní a odvážní, že se dokáží vypořádat s problémy vždy, když se střetnou s nepravostí a diskriminací“. Nezbývá než se snažit k tomuto ideálu co nejvíce přibližovat.
Literatura: GULOVÁ, L. Krátké zamyšlení nad smyslem multikulturní výchovy ve vzdělávání pedagogů. In GULOVÁ, L. – ŠTĚPAŘOVÁ, E. (eds.) Multikulturní výchova v teorie a praxi. Brno : MU, 2004. ISBN 80-86633-14-4. HAAPANENOVÁ, S. Kontexty a dimenzie multikultúrnosti. In MISTRÍK, E., a kol. Kultúra a multikultúrna výchova. Bratislava : IRIS, 1999. ISBN 80-88787-81-6. HLADÍK, J. Multikulturní výchova: Socializace a integrace menšin. Zlín : UTB, 2006. ISBN 80-7318-424-9. (v tisku). Kol. autorů. Interkulturní vzdělávání: příručka nejen pro středoškolské pedagogy. Praha : Člověk v tísni, 2002. ISBN 80-7106-614-1. MIKOVÁ, M. Příprava budoucího učitele pro práci s dětmi z národnostních menšin. In GULOVÁ, L. – ŠTĚPAŘOVÁ, E. (eds.) Multikulturní výchova v teorie a praxi. Brno : MU, 2004. ISBN 80-86633-14-4. MISTRÍK, E. Čo je multikultúrna výchova. In MISTRÍK, E., a kol. Kultúra a multikultúrna výchova. Bratislava : IRIS, 1999. ISBN 80-88787-81-6. PRŮCHA, J. Multikulturní výchova: teorie, praxe, výzkum. Praha : ISV, 2001. ISBN 80-85866-72-2. RÄSAÄNENOVÁ, R. Kompetencia učiteľa pre multikultúrnu výchovu. In MISTRÍK, E., a kol. Kultúra a multikultúrna výchova. Bratislava : IRIS, 1999. ISBN 80-88787-81-6. Mgr. Jakub Hladík Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univerzitní institut Ústav pedagogických věd Mostní 5139 760 01 Zlín e-mail:
[email protected]
