MODERNÍ TRENDY VE VYTÁPĚNÍ RODINNÉHO DOMU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE

MODERNÍ TRENDY VE VYTÁPĚNÍ RODINNÉHO DOMU MODERN TRENDS OF HEATING OF FAMILY HOUSE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

ALEŠ LYČKA

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2014

Ing. MARTIN LISÝ, Ph.D.

MODERNÍ TRENDY VE VYTÁP NÍ RODINNÉHO DOMU

ALEŠ LY KA

ABSTRAKT Cílem této bakalá ské práce bylo shrnout poznatky o dnešních zp sobech vytáp ní rodinných dom s d razem na moderní technologie. Následn provést základní porovnání jednotlivých zp sob vytáp ní na modelovém dom .

KLÍ

OVÁ SLOVA

vytáp ní, kotel, tuhá paliva, plyn, elektrická energie, tepelná erpadla, solární systémy, biomasa

ABSTRACT The aim of the thesis was to summarize current knowledge of the ways of heating with an emphasis on modern technology. Then to perform a basic comparison of the various methods of heating on the model house.

KEYWORDS Heating, boiler, solid fuels, gas, electric power, heat pumps, solar systems, biomass

BRNO 2014


ALEŠ LY KA

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE LY KA, A. Moderní trendy ve vytáp ní rodinného domu. Brno: Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta strojního inženýrství, 2014. 45 s. Vedoucí bakalá ské práce Ing. Martin Lisý, Ph.D..

BRNO 2014


ALEŠ LY KA

ESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tato práce je mým p vodním dílem, zpracoval jsem ji samostatn pod vedením Ing. Martina Lisého, Ph.D. a s použitím literatury uvedené v seznamu.

V Brn dne 20. kv tna 2014

…….……..………………………………………….. Aleš Ly ka

BRNO 2014


ALEŠ LY KA

POD KOVÁNÍ Rád bych pod koval vedoucímu mé bakalá ské práce Ing. Martinu Lisému, Ph.D. za ú innou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc p i zpracování mé bakalá ské práce. Dále chci pod kovat své rodin za podporu b hem celého studia.

BRNO 2014


ALEŠ LY KA

OBSAH Úvod ......................................................................................................................................... 11 1

Historie .............................................................................................................................. 12

2

Sou asnost ......................................................................................................................... 13

3

Vytáp ní tuhými palivy ..................................................................................................... 15 3.1

Kotle na uhlí a koks ................................................................................................. 15 3.1.1 Automatický kotel ........................................................................................ 15

3.2

Biomasa.................................................................................................................... 16 3.2.1 Spalování ...................................................................................................... 16 3.2.2 Pelety ............................................................................................................ 17 3.2.3 Brikety .......................................................................................................... 17 3.2.4 D evní št pka ............................................................................................... 18 3.2.5 Kotle na kusové d evo .................................................................................. 19 3.2.6 Zply ovací kotle........................................................................................... 20 3.2.7 Krbové kamna .............................................................................................. 20

4

Vytáp ní plynem ............................................................................................................... 21 4.1

Atmosférické plynové kotle ..................................................................................... 21 4.1.1 Stacionární plynové kotle ............................................................................. 21 4.1.2 Záv sné plynové kotle.................................................................................. 22

4.2 5

Kondenza ní plynové kolte...................................................................................... 22

Vytáp ní elektrickou energií ............................................................................................. 23 5.1

Konvek ní vytáp ní ................................................................................................. 23

5.2

Infra a sálavé vytáp ní ............................................................................................. 24 5.2.1 Velkoplošné sálavé systémy ........................................................................ 25

6

Vytáp ní tepelnými erpadly............................................................................................. 26 6.1

Princip fungování tepelného erpadla ...................................................................... 26

6.2

Typy tepelných erpadel .......................................................................................... 27 6.2.1 Tepelné erpadlo typu vzduch/voda............................................................. 27 6.2.2 Tepelné erpadlo typu zem /voda ................................................................ 28 6.2.3 Tepelné erpadlo typu voda/voda ................................................................ 29

7

Solární systémy ................................................................................................................. 30 7.1

Fotovoltaika ............................................................................................................. 30 7.1.1 Budoucnost ................................................................................................... 30

7.2

Fototermika .............................................................................................................. 31 7.2.1 Ploché kolektory........................................................................................... 31 7.2.2 Vakuové kolektory ....................................................................................... 32

BRNO 2014

9


8

ALEŠ LY KA

Návrh vytáp ní pro modelový d m ................................................................................... 33 8.1

Popis modelového domu .......................................................................................... 33

8.2

Výpo et tepelných ztrát modelového domu............................................................. 34

8.3

Výpo et množství tepla pro vytáp ní a oh ev vody................................................. 34 8.3.1 Z pr m rné spot eby plynu .......................................................................... 34 8.3.2 Pomocí tabulky TZB info............................................................................. 35

8.4

Srovnání výsledk výpo t ...................................................................................... 35

8.5

Porovnání možných variant vým ny kotle............................................................... 36 8.5.1 Plynový kondenza ní kotel .......................................................................... 36 8.5.2 Automatický kotel na spalování uhlí............................................................ 37 8.5.3 Automatický kotel na biomasu..................................................................... 38 8.5.4 Záv re né porovnání .................................................................................... 38

Záv r ......................................................................................................................................... 39 Použité informa ní zdroje......................................................................................................... 40 Seznam obrázk ........................................................................................................................ 44 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 45 Seznam použitých zkratek a symbol ...................................................................................... 46

BRNO 2014

10


ALEŠ LY KA

ÚVOD V klimatických podmínkách, které panují v eské Republice, se obvykle vytápí nebo aspo p itápí 7-8 m síc ro n . P i vytáp ní dochází ke spot eb až 60 % veškeré spot ebované energie v domácnostech. [1], [2] P i postupném zvyšování cen paliv se pochopiteln množí snahy spot ebu co nejvíce snížit a zefektivnit využívání energií. Díky tomu se jedná o téma v dnešní dob velice aktuální. Snaha o zefektivn ní spalování a snížení spot eby energií postupem asu p ináší výsledky, dochází k modernizaci topných systém . T ch je na dnešním trhu velké množství. Jejich rozd lení a porovnání s d razem kladeným na moderní zp soby vytáp ní p ináší tato práce. Každý zp sob je n ím specifický, má své výhody i nevýhody a lze jej v jistých p ípadech doporu it více, v jiných zase mén . Nejd ležit jšími hledisky jsou bezesporu po izovací cena a taky následné náklady na provoz. Snem každého lov ka po izující si novou nebo rekonstruující starší nemovitost je její co nejnižší energetická náro nost. Vrcholem t chto snad jsou tzv. pasivní domy. Investice do takové nemovitosti se postupn vrací, protože se ušet í na nakupovaných energiích. Možnosti jak snížit spot ebu energií v rodinném dom je celá ada. Po ínaje snížením ztrát tepla p es zdi, okna, st echu, v tráním atd. Nutné je správn vybrat zdroj tepla dimenzovaný dle daných prostor. K efektivn jšímu využívání energie napomáhají také elektronicky ízené komponenty topné soustavy. V n kterých místnostech je velmi ú inné využít podlahového vytáp ní, které i p i relativn nízké teplot topných astí dokáží vytvo it dostate nou tepelnou pohodu.

BRNO 2014

11


ALEŠ LY KA

1 HISTORIE Pot eba vytáp t své obydlí provází lov ka již od nepam ti. V prvopo átku lidé využívali ohe ve dvou podobách – otev ený a uzav ený. Spalovalo se v tšinou d evo. V jedn ch z nejstarších dochovaných zmínek o vytáp ní se dozvídáme, že již v letech do 1. století p ed naším letopo tem na území ímské íše využívali k vytáp ní kou ové plyny. Ty byly vedeny v dutinách st n nebo v podlaze. Postupem asu tento mechanismus za ali používat i v ín . [3] Ve st edov ku se lidé vrátili k primitivn jším zp sob m vytáp ní. Jednalo se pouze o otev ená nebo jednoduše zakrytá ohništ , kde kou odcházel z místnosti pomocí díry ve strop . K dalšímu vývoji došlo po átkem 14. století, kdy se rozmohlo používání komín . Následn se staly oblíbené kachlová kamna a krby. V nich zatáp lo služebnictvo z prostor, které byly odd lené od obývacích. [3] Následná modernizace sm ovala k odstran ní hygienických nevýhod dosud využívaných systém . První teplovodní soustava se objevila na konci 18. století. Na po átku 19. století došlo k rozší ení spalování uhlí následovaného koksem. [3] B hem 20. století se v domácnostech rozší ily kotle na tuhá paliva a plyn. K zatím nejmodern jší zp sob m vytáp ní v dnešní dob pat i tepelná erpadla a využívání energie ze Slunce díky solárním panel m.

BRNO 2014

12


ALEŠ LY KA

2 SOU ASNOST V sou asné dob je na trhu velké množství kotl . Zp sob vytáp ní a výkon kotle je nutné p izp sobit rozm r m domu, úrovni jeho zateplení a velikosti tepelných ztrát. B žná je i situace, kde je d m vybaven více než jedním druhem kotle. Poté dle pot ebného výkonu, požadovaného pohodlí atd., se využívá v jeden okamžik pouze jeden. P íkladem m že být plynový kotel, který díky ídicímu systému udržuje v dom tepelnou pohodu p i maximálním uživatelském pohodlí. Tomu sekunduje kotel na tuhá paliva, využívaný v p ípadech, kdy je pot eba krátkodob zvýšit teplotu bu v celém dom , nebo pouze lokáln pomocí krbu. Dnes již existuje možnost snížit náklady na vytáp ní zm nou dodavatele a to nejenom u tuhých paliv, ale také u elekt iny nebo plynu. Topné systémy m žeme rozd lit na: • •

lokální – Nacházející se p ímo ve vytáp ných místnostech. Jsou to nap íklad kachlová kamna na d evo, plynová topidla nebo elektrické konvektory. úst ední – Kotel se v tšinou nachází v technické místnosti a teplo je po dom dále rozvád no médiem, nej ast ji vodou, nebo se využívá teplovzdušného vytáp ní. Úst ední topné systémy jsou vhodné do dom a byt kde je v tší po et místností.

Vytáp t je možné pomocí: • • • • • • • • •

elekt iny zemního plynu, propan-butanu topného oleje uhlí, koksu dálkového tepla polenového d eva nebo briket d ev ných peletek, jiné biomasy tepelného erpadla kogenera ní jednotky [6]

Obr. 1 Porovnání náklad na vytáp ní [4]

BRNO 2014

13


ALEŠ LY KA

„Výpo et náklad na vytáp ní vychází ze statistik cen paliv pro domácnosti Ministerstva pr myslu a obchodu, eského statistického ú adu, údaj CZ Biom a vlastního šet ení. V p ípad cen elekt iny a zemního plynu jsou použity nejvyužívan jší tarify a dodavatelé v eské republice (RWE a EZ). Ve výpo tu je uvažován modelový p ípad spot eby tepla 70 GJ za rok a nejb žn jší typy a ú innosti používaných kotl . Náklady na paliva jsou zpr m rovány z m sí ních cen paliv pro domácnosti v pr b hu celého roku.“ [4] Sou ástí diplomové práce Ing. Michaely Winterové, zabývající se chováním spot ebitel p i výb ru zdroje vytáp ní je taky dotazník s názvem: Jaký je Váš stávající druh vytáp ní? Výsledky odpov dí 67 respondent jsou následující:

Obr. 2 Jaký je Váš stávající druh vytáp ní? [5]

Z grafu je patrné, že p evážná v tšina dotázaných využívá k vytáp ní svého domu plynový kotel – 61,19%. Následovaný kotlem elektrickým se zastoupením 17,91 % a již s nižším procentuálním podílem kotel na d evo 4,48% a na uhlí 4,48%.

BRNO 2014

14


ALEŠ LY KA

3 VYTÁP NÍ TUHÝMI PALIVY Spalování tuhých paliv je jedním z nejstarších zp sob vytáp ní. Dodnes je ve velké mí e využíváno a stále dochází k jeho modernizaci díky novým nápad m v konstrukcích kotl . Mezi tuhá paliva adíme uhlí a biomasu.

3.1 KOTLE NA UHLÍ A KOKS HN

DÉ UHLÍ

Jedno z nejmén ekologických paliv v bec, p i ho ení se uvol ují karcinogenní látky. Hn dé uhlí bývá využíváno hlavn vzhledem k jeho nízké cen . Jeho tepelná výh evnost je relativn nízká. ERNÉ UHLÍ

P i spalování nevzniká tolik škodlivých látek jako u hn dého uhlí a jeho cena je vyšší. Sm r, kterým se kotle na uhlí a koks poslední dobou ubírají, souvisí p edevším se zvýšením pohodlí obsluhy a automatizace p ikládání paliva do kotle. 3.1.1

Automatický kotel

Jedná se o moderní konstrukci, kde uhlí je pomocí šnekového podava e p esouváno ze zásobníku do spalovací komory, tam odho ívá na talí i a vzniklý popel odpadává na okrajích. Výrobci udávají, že díky zásobníku na 0,4 m3 paliva a šnekovému podávacímu mechanismu, (který p isunuje palivo dle nastaveného programu do ho áku kotle), lze docílit komfortního provozu vyžadujícího pouze 10 minut pozornosti denn . Udávaná ú innost je až 85 % a rozsah výkonu u nejmenšího kotle z výrobní ady je 4 až 25 kW. [6]

Obr. 3 Automatický kotel Viadrus [7]

V automatickém kotli je pot eba zatopit podobn jako v pln manuálním, ale poté až dojde k dosažení teploty média na stanovenou hranici se kotel „utlumí“, podava p estane dodávat palivo a vypne ventilátor. Palivo se nedodává, dokud teplota média neklesne pod stanovenou mez. Pokud by však tato doba byla p íliš dlouhá, mohl by se ohe uhasit. Proto zde funguje mechanismus, který v pravidelném intervalu zapíná ventilátor a p ívod paliva, aby k tomu nedošlo. Výhody: komfort používání, vyšší ú innost

BRNO 2014

Nevýhody: vyšší cena oproti manuálnímu 15


ALEŠ LY KA

3.2 BIOMASA Definice popisuje biomasu, jako hmotu organického p vodu. Je to obnovitelný zdroj energie. Biomasa se d lí na suchou a mokrou. • •

Suchá - P edevším d evo, d evní odpad a sláma. Lze je spalovat p ímo nebo po mírném vysušení. Mokrá - Tekuté a pevné výkaly zví at promíchané s vodou. Nelze ji spalovat p ímo.

Základní technologie zpracování se d lí na suché procesy jako je spalování, zply ování a pyrolýza a procesy mokré, které zahrnují anaerobní vyhnívání, lihové kvašení a výrobu biovodíku. [20] 3.2.1

SPALOVÁNÍ

Ze suché biomasy se p sobením vysokých teplot uvol ují ho lavé plynné složky, tzv. d evoplyn. Jestliže je p ítomen vzduch, dojde k ho ení. Pokud jde o zah ívání bez p ístupu vzduchu, odvádí se vzniklý d evoplyn do spalovacího prostoru, kde se spaluje obdobn jako jiná plynná paliva. ást vzniklého tepla se používá na zply ování další biomasy. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise, vyšší ú innost. Za ízení se zply ováním biomasy se používají stále více. Na první pohled se neliší od b žných spalovacích za ízení. [20]

Obr. 4 Kotel na biomasu – peletky [21]

S biomasou si z pohledu ú innosti nejlépe dovedou poradit moderní kotle využívané jako sou ást systému úst edního topení. Trh nabízí kotle na d evo nebo na pelety a systém lze provozovat s použitím akumula ního zásobníku. Nejnov jší kotle pracují s principem tzv. pyrolytického spalování, p i kterém je využita energie všech ho lavých plyn , které p i spalování d eva vznikají. Výsledkem je vysoká ú innost i istota provozu.

BRNO 2014

16


3.2.2

ALEŠ LY KA

PELETY

Výlisky válcovitého tvaru stla ené za vysoké teploty. Využívají se jako náhrada fosilních paliv. Jejich délka bývá nej ast ji 5-40 mm a pr m r 6-10 mm. Vyráb ny bývají z d evních zbytk , tj. z pilin a hoblin. Na trhu se za ínají objevovat také pelety z rostlin, rašeliny a další biomasy. Kotle na pelety obsahují šnekový dopravník, který automaticky odebírá pelety ze zásobníku. Ten m že být vedle kotle, nebo ve vedlejší místnosti a m že mít libovolnou velikost. Pokud je nap íklad jako zásobník použita ást kotelny, pelety mohou vysta it na celou topnou sezónu. [42]

Obr. 6 Kotel na pelety Atmos D15P [42]

Obr. 5 D ev né pelety bez k ry [22]

3.2.3

BRIKETY

Vyráb jí se p evážn ve tvaru vále k s pr m rem v tším než 40 mm a menším než 100 a délkou od 100 do 300 mm nebo jako hranoly s podobnými rozm ry. Dle použitého materiálu a zp sobu ur ení se brikety d lí na brikety vhodné na zátop a na brikety pro stále vytáp ní. Vyráb jí se bez nebo s otvory, které slouží k jednoduššímu ho ení. Jsou ekologické. [16] Výh evnost briket je vyšší než 18 MJ/kg. Což je hodnota p evyšující dokonce nejkvalitn jší hn dé uhlí. [16] K spalování briket se používají p evážn zply ovací kotle. Obr. 7 Zply ovací kotel na brikety Atmos DC 24 RS [43]

Obr. 8 Brikety [23]

BRNO 2014

17


3.2.4

D

ALEŠ LY KA

EVNÍ ŠT PKA

Jedná se o odpad z provoz , kde se zpracovává d evo. Jsou to 2 mm až 50 mm velké kusy d eva. Její cena je nízká a výhodou je ekologi nost. Má nižší obsah uhlíku než fosilní paliva. D evní št pka se prakticky neupravuje, nelisuje atd. P ed samotným spalováním se nechá pouze vysušit na slunci a v tru, aby vlhkost klesla pod 30 %. Zárove se adí k nejkvalitn jším materiál m s vysokou výh evností. Ta dosahuje hodnot až 12 MJ/kg, je však siln závislá na obsahu vlhkosti (viz. Obr. 9). [25]

Obr. 9 Graf závislosti výh evnosti na vlhkosti [51]

Kotle na št pku jsou ve v tšin p ípad pln automatizovaná za ízení s dobrými spalovacími vlastnostmi a s nízkými emisemi díky ízenému systému dávkování paliva a spalného vzduchu a umož ují ekologicky spalovat i mén kvalitní palivo, kterým je d evní št pka s vyšším obsahem vlhkosti. Tepelný výkon je ízen plynule regulovaným p ívodem paliva a vzduchu v závislosti na venkovní teplot a požadované vnit ní teplot . Pr m rná ú innost spalování t chto kotl se pohybuje mezi 80% a 90 %. [44]

Obr. 10 D evní št pka [24]

Obr. 11 Kotel d ev nou št pku [44]

Výhody: ekologické, vysoká ú innost

BRNO 2014

Nevýhody: prostor pro skladování biomasy

18


3.2.5

KOTLE NA KUSOVÉ D

ALEŠ LY KA

EVO

asto se kotle na uhlí a d evo nerozlišují, ve v tšin p ípad lze v jednom kotli topit obojím. PROHO

ÍVACÍ KOTEL

Kotle tohoto typu jsou ur ené ke spalování d evní hmoty. Kde spalování probíhá p irozeným zp sobem za nenuceného nasávání vzduchu bez pomoci ventilátoru. Vyráb jí se ve dvou provedeních - s ru ním p ikládáním d eva do topeništ , nebo u dokonalejších typ opat eny zásobníkem d eva s násypkou, která ovšem u topení d evem v p írodní form m že snižovat spolehlivost. Podle materiálu a konstrukce mohou dosahovat ú innosti 50 až 83 %. [33] Výhody: Jednoduchá obsluha, možnost spalování velkých kus d eva, jednoduché išt ní, malé rozm ry, vysoká spolehlivost a dlouhá životnost. [33] Palivo se p ikládá do spalovací komory na již ho ící vrstvu, která leží na roštu. Spaliny procházejí p es Obr. 12 Proho ívací kotel [33] celou vrstvu nov p iloženého paliva. Palivo po p iložení prochází fází oh evu, sušení, zplyn ní a ho ení odplyn ného zbytku paliva. Jedná se o nejstarší typ kotl . Jde o jeden z nejpoužívan jších spalovacích za ízení (v R cca 50 % zastoupení). Což je dáno jeho p íznivou cenou a životností. [34] ODHO

ÍVACÍ KOTEL

U odho ívacího kotle palivo odho ívá postupn ve spodní ásti násypky, takže je možné regulovat p ísunu paliva (je dosti závislá na roštování – uvol ování popela z roštu). Navíc prchavá ho lavina uvoln ná z paliva v násypce prochází zónou vysokých teplot ve spalovací komo e, takže využití ho laviny je o n co vyšší než u proho ívacích kotl . [35] D evo se p ikládá do zásobníku paliva (palivová šachta), který je umíst n nad ohništ m. Ve spalovací komo e ho í palivo na roštech (oto né, posuvné), ale spaliny neprocházejí celou vrstvou p iloženého paliva. B hem provozu dochází k postupné doprav (sesouvání) paliv z palivové šachty do prostoru Obr. 13 Odho ívací zp sob spalování [34] spalovací komory. [34] Výhody: nižší cena proho ívacích a odho ívacích kotl

BRNO 2014

Nevýhody: nižší ú innost, u levn jších variant zápach

19


3.2.6

ZPLY

ALEŠ LY KA

OVACÍ KOTLE

P íkladem m že být kotel spole nosti VIGAS. Ke spalování paliva dochází zp sobem zply ování d eva. Podstata zply ování spo ívá v tepelném rozkladu organických a anorganických látek v uzav ené komo e kotle za mírného p etlaku primárního vzduchu vytvá eného vzduchovým ventilátorem. V první fázi dochází k vysušení prchavých složek z paliva. Ve druhé fázi se uvoln né plyny smísí v prostoru trysky s p edeh átým sekundárním vzduchem a vytvo í ho ící sm s plyn . Ve t etí fázi dochází ke sho ení plyn ve spalovacím prostoru kotle a odvedení spalin p es trubkový vým ník tepla do komína. Tento zp sob ho ení je velmi efektivní, což má za následek výrazné snížení spot eby paliva oproti kotl m s klasickým spalováním. [8]

Obr. 14 Zply ovací kotel Vigas [8]

Výhody: vysoká ú innost 3.2.7

Nevýhody: vyšší cena kotle

KRBOVÉ KAMNA

V souvislosti s vytáp ním d evem jsou stále velice oblíbené krbové kamna. Zde se snoubí estetická hodnota s užite ností. P i dívání se do ohn se projevuje uklid ující efekt a lov k má pocit, že je v místnosti tepleji, než je ve skute nosti. Topením v krbu lze dosáhnout úspor náklad na vytáp ní v obytných prostorech. Nejedná se ale o efektivní zp sob vytáp ní celého domu. Je vhodný pouze jako dopl kový zdroj tepla. D evo je nutné p ikládat v relativn krátkých asových intervalech, což ubírá na pohodlnosti vytáp ní tímto zp sobem.

Obr. 15 Krbová kamna [9]

Výhody: výrazný designový prvek interiéru BRNO 2014

Nevýhody: nízká míra pohodlí 20


ALEŠ LY KA

4 VYTÁP NÍ PLYNEM Tento druh vytáp ní se adí mezi ekologické, p i jeho spalování se uvol uje pouze malé množství škodlivých zplodin. Má vysokou výh evnost a pat í mezi jedno z nejkomfortn jších druh vytáp ní. Umož uje jednoduché nastavení teploty, která má byt v dom udržována a vše se již poté d je pln automaticky. Cenu plynu je ovlivn na také tím, jaká je spot eba domácnosti. P i vyšší spot eb cena za kWh klesá. Z tohoto d vodu je výhodné p i plynovém vytáp ní s pomocí plynu také va it.

4.1 ATMOSFÉRICKÉ PLYNOVÉ KOTLE Klasické plynové kotle, spalující zemní plyn. P ivádí se vzduch a spalování probírá za b žného atmosférického tlaku. 4.1.1

STACIONÁRNÍ PLYNOVÉ KOTLE

Stacionární kotel bývá umíst n na podlaze. Ve v tšin p ípad v samostatné technické místnosti. Odtah spalin stacionárního kotle se realizuje prost ednictvím jejich odvodu do komína. Na trhu jsou také stacionární plynové kotle se zabudovaným zásobníkem k p íprav teplé vody.

Obr. 16 Stacionární plynový kotel Viadrus [10]

Výhody: robustnost a dlouhá životnost

BRNO 2014

Nevýhody: velké rozm ry, horší možnost regulace

21


4.1.2

ZÁV

ALEŠ LY KA

SNÉ PLYNOVÉ KOTLE

Záv sný plynový kotel se krom technické místnosti umis uje také do obývaných prostor. Nap íklad do kuchyn , koupelny nebo chodby. U plynového záv sného kotle se využívá nuceného odvodu spalin, st nou nebo st echou. Na rozdíl od stacionárního plynového kotle je zde jednodušší a plynulejší regulace výkonu. D ležitým aspektem je nižší cena oproti stacionárnímu kotli. N které záv sné kotle je možno díky speciálnímu za ízení propojit k solárním panel m a díky toho využít ekologickou solární energii. [37]

Obr. 17 Záv sný plynový kotel VU turboTEC exclusiv [36]

Výhody: nižší spot eba plynu, malé rozm ry, design

4.2 KONDENZA

Nevýhody: nižší výkony

NÍ PLYNOVÉ KOLTE

P i spalování plynu v b žném plynovém kotli dochází k vzniku vodní páry, která bez užitku odchází komínem pry i s tepelnou energií v ní obsaženou. Kondenza ní kotel tuto energii vodní páry odebere pomocí jejího ochlazení a vysrážení. Díky tomu se dosáhne vyšší ú innosti. Bývají ale až dvakrát dražší oproti atmosférickým plynovým kotl m. [11] Plynové kotle m žeme d lit taky podle odvodu spalin: • •

S odvodem spalin do komína – Spaliny odchází ven z objektu p es komín, který musí být vyvložkován. S nuceným odvodem spalin – Tento druh kotl se instaluje v p ípadech, kdy není možné použít b žný odvod do komína. Principem je vytvo ení um lého tahu ventilátorem. Spaliny poté nucen putují odtahovým systémem z domu ven.

BRNO 2014

22


ALEŠ LY KA

5 VYTÁP NÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Vytáp ní elektrickou energií má oproti jiným zp sob m vytáp ní ádu výhod. Má 100 % ú innost p em ny elektrické energie na tepelnou. Tak jak se postupem asu zvedá cena elektrické energii, tak rostou i náklady na vytáp ní tímto zp sobem. Z tohoto d vodu již není tolik využíváno, ale stále se najdou p ípady, kdy je využití tohoto druhu vytáp ní velmi výhodné. Nap íklad v nízkoenergetických domech. Zda hrají hlavní roli nízké po izovací náklady oproti nap íklad plynovému kotli. [38] Pokud domácnost využívá elektrické energie jako hlavní zdroj vytáp ní, je využití tzv. p ímotopného tarifu s vypínáním vysokého tarifu HDO – hromadného dálkového ovládání. Celá domácnost s veškerými elektrickými spot ebi i tak díky tomuto tarifu spot ebovává elekt inu za nižší ceny p ímotopným tarifem umožn né. Tato úspora m že v ro ním bilancování zcela vyrovnat relativn vyšší ceny elektrické energie v porovnání s jinými typy vytáp ní. [38]

5.1 KONVEK

NÍ VYTÁP NÍ

Klasické p ímotopy, n kdy také nazývané p ímotopné konvektory jsou nej ast ji nást nná, pevn instalovaná topidla pracující na jednoduchém principu vým ny vzduchu o r zných teplotách. P ímotop nasává dolní ástí topidla chladný vzduch, který po oh átí topným médiem samovoln vystupuje m ížkou v horní ásti konvektoru. U p enosného p ímotopu bývá obsažen asto ješt p ídavný ventilátor, podporující vým nu vzduchu. [39] Nevýhodou konven ních elektrických topidel oproti sálavým je spojena s faktem, že p ímotopy oh ívají pouze vzduch, ne p edm ty, st ny a osoby jako infratopidla, pro dosažení rozumné tepelné pohody musí konvektor zah át vzduch v místnosti na pom rn vysokou teplotu, aby se následn oh ály také povrchy nábytku, st n apod. Následkem je pom rn vysoká spot eba elektrické energie. [39]

Obr. 18 Konven ní elektrické topidlo [40]

Výhody: nízká cena, manipulovatelnost, ú innost

BRNO 2014

Nevýhody: vysoká cena el. energie

23


5.2 INFRA A SÁLAVÉ VYTÁP

ALEŠ LY KA

NÍ

Infra ervené vytáp ní využívá odporového topného prvku v topidle, který se vlivem pr chodu elektrického proudu zah ívá a zárove nah ívá i p ední desku. P es tento povrch se tvo í požadovaná vlnová délka infra ervené energie. Tato energie se po dopadu na jakákoliv pevná t lesa m ní v teplo – oh ívá všechny p edm ty, které jsou této energii vystavené. Pro vytáp ní jsou zásadní materiály ve vytáp ném prostoru, které mají schopnost akumulace (st ny, podlahy, stropy apod.). Tato stavební konstrukce si dokáže teplo nahromadit a poté jej vracet do vytáp ného prostoru a ur ovat svou teplotou tepelnou pohodu ve vytáp ném prostoru. Práv ve schopnosti stavebních materiál akumulovat „infrateplo“, spo ívá princip nízkoteplotního infra erveného vytáp ní. [41] Obr. 19 Rozložení teplot v místnosti s infrapanelem [41]

Nejnov jším módním trendem jsou tzv. topné obrazy. Využívají principu infra erveného topení. Existuje široký výb r ráme k i obrazových motiv .

Obr. 20 Infra panel - topný obraz [41]

Výhody: designový dopln k interiéru

BRNO 2014

Nevýhody: vyšší cena oproti el. p ímotop m

24


ALEŠ LY KA

Nap íklad výrobce Heatstrip nabízí technologii, kde: „Elektrická sálavá topidla p edstavují unikátní koncept vytáp ní, kdy se oh ívají p ímo lidé nebo objekty a ne vzduch mezi nimi. Vyza ují okamžité a p ímé teplo a to okamžit bez pot eby p edeh ívání.“ [12]

Obr. 21 Sálavé vytáp ní Heatstrip [13]

Výrobce slibuje, že je možné ušet it až 80 % energie na vytáp ní v porovnání s jinými druhy topení. Jedním z d vod úspory používání sálavých topidel je i možnost snížení prostorové teploty o 2 až 4 °C p i sou asném dosažení v tší tepelné pohody, stejn jako zvýšení teploty st n. [12] 5.2.1

VELKOPLOŠNÉ SÁLAVÉ SYSTÉMY

Do pop edí se v dnešní dob dostávají tzv. velkoplošné sálavé systémy. Systém je navržen s co nejv tším topným povrchem, který umož uje rovnom rné rozložení tepla, kde sta í nízká povrchová teplota topidla. Ty bývají nej ast ji uloženy pod podlahou, ve st n nebo strop , tudíž nezabírají místo v interiéru. Další moderní technologií je akumulace u elektrických topných systém . P i niž dochází k tomu, že p ímotop ihned po vypnutí nevychladne, ale z stává ješt po dobu nap íklad 20 minut stále teplý. Což p eklene ást doby, než se p ímotop znova zapne a udržuje déle tepelnou pohodu.

BRNO 2014

25


ALEŠ LY KA

6 VYTÁP NÍ TEPELNÝMI ERPADLY Tepelné erpadlo je za ízení, které umož uje p enášet teplo z jednoho místa na druhé, p i emž se mu musí dodávat práce z jeho okolí. Nej ast ji p enášíme teplo z chladn jšího prost edí do prost edí teplejšího. Ale cyklus je v tšinou možné obrátit a tepelné erpadlo využít jako klimatizaci. Tepelná erpadla fungují na principu obráceného Carnotova cyklu. Existuje více druh tepelných erpadel, které jsou rozlišovány podle média, ze kterého odebírají teplo a kterému teplo odevzdávají. Používá se ozna ování stylem: zdroj tepla/teplotní médium.

6.1 PRINCIP FUNGOVÁNÍ TEPELNÉHO

ERPADLA

Nemrznoucí sm s oh átá „p írodním teplem“ se odvádí do výparníku tepelného erpadla, kde se nízko potenciální teplo p edá chladivu kolujícím uvnit za ízení. Chladivo se tím ve výparníku vypa í a vzniklý plyn je nasán kompresorem. [14] Kompresor oh áté plynné chladivo prudce stla í a díky fyzikálnímu principu komprese, kdy p i vyšším tlaku stoupá teplota, jako teplotní výtah „vynese“ ono nízko potenciální teplo na vyšší teplotní hladinu cca 80 °C. [14] Kompresorem zah áté chladivo putuje do kondenzátoru, teplo se zde p edá do topné vody pro vytáp ní celého domu, oh evu vody a plynné chladivo zm ní svoje skupenství na kapalné. [14] Z kondenzátoru putuje kapalné chladivo p es expanzní ventil, kde se prudce ochladí, zp t do výparníku, kde se op t oh eje. Tento cyklus se stále opakuje, takže tepelné erpadlo skute n p e erpává teplo z vn jšího prost edí do vytáp ného domu. [14]

Obr. 22 Princip tepelného erpadla [15]

BRNO 2014

26


6.2 TYPY TEPELNÝCH •

Zem /voda

•

Voda/voda

•

Vzduch/voda

•

Vzduch/vzduch

•

Odpadní vzduch/voda

ALEŠ LY KA

ERPADEL

Krom výše uvedených existují také absorp ní tepelná erpadla. Jsou to vzduchová tepelná erpadla, nejsou pohán na elekt inou, ale zdrojem tepla je nej ast ji zemní plyn, dále také propan, solární teplá voda nebo geotermální teplá voda. Tento druh erpadel se používá p edevším v pr myslových nebo obchodních prostorách, absorp ní chladi e jsou b žn dostupné a bývají instalovány p edevším do velkých obytných dom . [52] 6.2.1

TEPELNÉ

ERPADLO TYPU VZDUCH/VODA

Varianta vzduch/voda se volí, pokud nejde na pozemku provézt hlubinný vrt nebo budovat zemní kolektory. K vytáp ní vnit ních místností se využívá teplo venkovního vzduchu. Tento typ tepelného erpadla není schopen dodávat pot ebné množství tepla po celý rok, i p esto ale p ináší úspory. Nej ast ji se užívá kombinace tepelného erpadla s elektrickými topnými systémy. Ty nap íklad p i velkých mrazech pomáhají erpadlu dosáhnout požadované vnit ní teploty v dom .

Obr. 23 Princip funkce tepelného erpadla vzduch / voda [16]

Výhody: nižší po izovací cena, relativn rychlá návratnost investice, snadná montáž Nevýhody: topný výkon závisí na venkovní teplot , hlu nost, namrzání

BRNO 2014

27


6.2.2

TEPELNÉ

ERPADLO TYPU ZEM

ALEŠ LY KA

/VODA

Teplo obsažené v zemské k e je získáváno pomocí kolektoru, ze kterého je pomocí teplonosné nemrznoucí kapaliny p enášeno do systému tepelného erpadla. Odb r tepla ze zem pomocí vrtu je výkonnostn výhodn jší než ešení s využitím plošného kolektoru. Vrt je b hem roku teplotn stabiln jší, nebo sondy tepelného erpadla lze pomoci vrtných za ízení umístit do hloubky až n kolika desítek metr . Obvyklá hloubka se pohybuje v rozmezí od 70 do 140 m. Výkon tepelného erpadla zem /voda je závislý na složení p dy, v praxi proto bývá instalace podmín na n kolika zkušebními vrty. [17]

Obr. 24 T zem /voda, hloubkový vrt [18]

Obr. 25 T zem /voda, plošný kolektor [18]

Výhody: stálejší výkon, bezhlu nost, nenarušuje okolí domu Nevýhody: vysoké po izovací náklady, v p ípad plošného kolektoru m že docházet k negativnímu p sobení na rostliny na povrchu, velké nároky na pozemek

BRNO 2014

28


6.2.3

TEPELNÉ

ALEŠ LY KA

ERPADLO TYPU VODA/VODA

Tento druh tepelných erpadel využívá energie vody nacházející se pod povrchem. Bu jsou pot eba dv nezávislé studny, kde se p e erpává voda z jedné do druhé, p i emž se odebírá vod teplo. Nebo lze využít povrchovou vodu – nap íklad rybník. V tomto p ípad se kolektory umís ují do hloubky minimáln dvou metr pod hladinu.

Obr. 26 T voda/voda, studna [19]

Obr. 27 T voda/voda, rybník [19]

Výhody: stálý výkon, bezhlu nost Nevýhody: technicky složit jší realizace, pot eba dostate né množství podzemní vody, riziko vysušení studny, náro n jší údržba, vysoké nároky na kvalitu vody

BRNO 2014

29


ALEŠ LY KA

7 SOLÁRNÍ SYSTÉMY Solární systémy se d lí na fotovoltaické a fototermické.

7.1 FOTOVOLTAIKA Ve fotovoltaických panelech dochází pomocí fotoelektrického jevu k p em n slune ního zá ení na elektrickou energii. P esn ji stejnosm rný proud. Dochází k tomu na polovodi ových fotodiodách. Stejnosm rný proud se následn pomocí st ída e p evede na st ídavé nap tí, které bude mít stejné vlastnosti jako proud odebíraný z elektrické rozvodné sít . Pomocí fotovoltaiky se p ímo nevytápí, ale v p ípad použití elektrického vytáp ní m že uspo it ást náklad na energie. Ú innost fotovoltaických panel se pohybuje od 5 % u tenkovrstvých až po tém 20 % u monokrystalických panel . V závislosti na teplot se ú innost snižuje o 0,2 až 0,5 % p i zvýšení teploty panelu o jeden stupe Celsia. [53] 7.1.1

BUDOUCNOST

V sou asné dob se vyvíjí takzvaná t etí generace fotovoltaiky, kde hlavní myšlenkou je zvýšení ú innosti za použití tenkovrstvých technologií. Zvýšení ú innosti lze dosáhnout obejitím Shockleyova-Queisserova limitu pro fotovoltaický lánek s jedním polovodi ovým p echodem použitím struktur s v tším po tem P-N p echod . Shockley v-Queisser v limit definuje maximální ú innost fotovoltaického lánku s jedním P-N p echodem. Další možností, jak zvýšit ú innost fotovoltaického lánku je modifikace spektra zá ení dopadajícího na P-N p echod konverzí vysokoenergetických foton nebo nízko-energetických foton na fotony o energii, která nejlépe odpovídá fyzikálním vlastnostem P-N p echodu. [26]

Obr. 28 Fotovoltaický kolektor [27]

Výhody: b hem výroby energie nedochází ke zne iš ování p írody, minimální údržba, státní podpora, možnost prodeje p ebyte né el. energie do sít Nevýhody: vysoká po izovací cena, negeneruje elektrickou energii v noci, p i pokrytí sn hem se snižuje výkon, ztráty p i p evodu ze stejnosm rného na st ídavý proud

BRNO 2014

30


ALEŠ LY KA

7.2 FOTOTERMIKA Ú innost fototermického systému je vyšší než ú innost systému fotovoltaického. Podmínkou pro možnost použít solární systém k vytáp ní budovy je užití nízkoteplotního topná soustava. Ideáln se využívá nap íklad podlahové vytáp ní nebo velkoplošné radiátory. Princip fungování je založený na erných matných kolektorech umíst ných v exteriéru, ty získané teplo ze slunce p edávají vod . K vytáp ní pouze solární kolektor nesta í. Z d vodu zamezení ztrát tepelné energie je t eba využít celý solární systém. Ten se skládá ze solárních kolektor , zásobníku, tepelného vým níku, ob hového erpadla, expanzní nádoby potrubí a regula ních prvk . [28] D lení termických solárních kolektor : •

ploché slune ní kolektory

•

vakuové slune ní kolektory

7.2.1

PLOCHÉ KOLEKTORY

Slune ní zá ení je zachyceno absorbérem. V n mž dochází k p em n na tepelnou energii. Ta je následn pomocí teplonosného média odvedena do vým níku. Kde je teplo využito k oh átí užitkové vody nebo pro vytáp ní. Zkušenosti ukazují, že pomocí termických plochých kolektor lze v podmínkách R ušet it až 75 % ro ních náklad na oh ev teplé vody. Tyto systémy dokáží pracovat s ú inností až 80 %, p i emž životnost základních komponent se pohybuje okolo 30 let. [29]

Obr. 29 ez kolektorem TS300 [30]

Výhody: nízká po izovací cena Nevýhody: negeneruje tepelnou energii v noci, p i pokrytí sn hem se snižuje výkon

BRNO 2014

31


7.2.2

ALEŠ LY KA

VAKUOVÉ KOLEKTORY

Jedná se o vylepšený kapalinový slune ní kolektor. Ve srovnání s plochými kolektory má vyšší výkon, nižší tepelné ztráty. Zvlášt když je rozdíl teploty vzduchu a kolektoru výrazný nebo p i menším zá ení. Ztráty se ve vakuových kolektorech minimalizují odstran ním vzduchu z kolektoru. Solární kolektory prost ednictvím vakuované trubice zachycují slune ní zá ení a p em ují jej na tepelnou energii. Vlivem p sobení této energie dochází k vypa ování teplonosného média (nej ast ji voda p i sníženém tlaku, nebo alkohol), ta p echází jako pára do kondenzátoru, kde p edá teplo topné vod . Poté se ochladí, zkapalní a vrací se zp t do kolektoru. [31]

Obr. 30 Vakuový kolektor [32]

Energetické zisky: • Kapalinové kolektory bez selektivního povrstvení 250 – 400 kWh/m2 za rok • Kapalinové kolektory se selektivním povrstvením 320 – 530 kWh/m2 za rok • Vakuové trubicové kolektory 400 – 890 kWh/m2 za rok [31] Výhody: vysoká ú innost Nevýhody: vysoká po izovací cena, nevhodné pro oh ívání vody v bazénu

BRNO 2014

32


ALEŠ LY KA

8 NÁVRH VYTÁP NÍ PRO MODELOVÝ D M V praktické ást této práce je mým cílem zjistit úrove zateplení a z n j tepelné ztráty modelového domu. V dom je instalován jistý topný systém. Dle tepelných ztrát dojde k posouzení vhodnosti dimenzování daného topného systému.

8.1 POPIS MODELOVÉHO DOMU Dvougenera ní rodinný d m se nachází na Severní Morav , v obci Pet vald. V nadmo ské výšce 233 m. V tší ást domu je zateplena a je také vybavena jen pár let starými plastovými okny. Vytáp ní je zajiš ováno kombinací stacionárního plynového kotle Viadrus G27 ECO s výkonem 15 kW a kotlem na tuhá paliva. Oh ev teplé vody (dále jen TV) je zajišt n pomocí plynového kotle John Wood JW 302 S NA. Plyn se využívá také pro va ení. Otopný systém obsahuje litinové radiátory, podlahové vytáp ní není využito. D m trvale obývají 4 dosp lé osoby.

Obr. 31 Modelový d m

Obr. 33 John Wood JW 302 S NA, Viadrus G27 ECO

BRNO 2014

Obr. 32 Kotel na tuhá paliva

33


ALEŠ LY KA

ídicí systém plynového kotle je nastaven na danou vnit ní teplotu, kterou se snaží udržovat. M ení teploty probíhá pouze v jedné vnit ní místnosti, podle které se systém ídí. Díky tomu teplota v celém dom nemusí p esn dosahovat nastavené hodnoty.

8.2 VÝPO

ET TEPELNÝCH ZTRÁT MODELOVÉHO DOMU

K p ibližnému výpo tu tepelných ztrát domu jsem využil kalkula ky Zelená úsporám. Ta se nachází na webové stránce http://www.tzb-info.cz/. Výpo tový systém byl sestrojen spole ností Energy Consulting service pro odhad možné výše dotace z programu Zelená úsporám. Pr m rnou teplotu v interiéru jsem zadal 19 °C. Obytné místnosti se vytápí na teplotu 20°, ale na chodbách, verand atd. jsem po ítal s teplotou 18 °C. Tepelné ztráty jednotlivých domovních ástí jsou spo ítány v tabulce . 1 a na obr. 33 jsou hodnoty zobrazeny graficky. Nejv tší podíl na tepelných ztrátách mají obvodový pláš a také st echa.

Tab. 1 Rozložení tepelných ztrát [45]

8.3 VÝPO

Obr. 34 Graf rozložení tepelných ztrát [45]

ET MNOŽSTVÍ TEPLA PRO VYTÁP NÍ A OH EV VODY

Množství tepla pot ebného pro vytáp ní modelového domu a oh ev TV budou získány pro lepší p esnost ze dvou zdroj . První je z faktur za spot ebovaný plyn za posledních 5 let. Druhý zp sob bude pomocí online kalkula ky. 8.3.1

Z PR

M RNÉ SPOT EBY PLYNU

Spot eba plynu b hem období 2007-2013 Období

2008-2009

2009-2010

2010-2011

2011-2012

2012-2013

Spot eba [MWh]

24,71

25,69

25,97

25,40

29,05

Tab. 2 Spot eba zemního plynu b hem období 2007-2013

Pr m rná hodnota spot eby zemního plynu v období 2007-20013 byla 26,16 MWh.

BRNO 2014

34


8.3.2

ALEŠ LY KA

POMOCÍ TABULKY TZB INFO

P epo et z p ibližn ur ených tepelných ztrát domu jsem provedl pomocí tabulky s názvem: Pot eba tepla pro vytáp ní a oh ev teplé vody, na stránkách TZB info. Zde jsem vybral lokalitu, kde se d m nachází a další informace o topném období a ur il opravné sou initele. Jejich p evážná ást se nastavila sama podle dané lokality.

Obr. 35 Spot eba tepla pro vytáp ní a oh ev TV [46]

Dle tabulky tvo í oh ev TV 24,5 % náklad na zemní plyn. Výpo et je platný pro ty i dosp lé osoby obývající d m.

8.4 SROVNÁNÍ VÝSLEDK

VÝPO T

P i srovnání tabulky s hodnotami odebraného plynu a výsledk získaných pomocí výpo tové tabulky TZB info, je z ejmá vyšší hodnota spot eby vypo tená tabulkou, kde je hodnota vyšší o 15,1 %. Vysv tlit to lze ob asným využíváním kotle na tuhá paliva. Díky n hož dochází ke snížení spot eby plynu. K oh evu TV je pot eba p ibližn 27 GJ/rok=7,6MWh/rok a na vytopení modelového domu 84 GJ/rok=23 MWh/rok. Celková ro ní spot eba energie na vytáp ní a oh ev TV je potom p ibližn 111 GJ/rok. Pro vypo tené tepelné ztráty domu – 14,237 kW je využívaný plynový kotel vhodn dimenzovaný.

BRNO 2014

35


8.5 POROVNÁNÍ MOŽNÝCH VARIANT VÝM

ALEŠ LY KA

NY KOTLE

V této ásti práce se bude vycházet z vypo ítané hodnoty pot ebné energie pouze pro vytáp ní. Tj. 23 MWh za rok. P i dnešní cen zemního plynu je ro ní platba p i této spot eb p ibližn Npuv=32 000 K [47]. K oh evu TV je v modelovém dom používán samostatný plynový boiler, jehož vým na se nebude v této práci uvažovat. Pro danou hodnotu spot eby budou navrženy t i odlišné zp soby vytáp ní. Následn budou porovnány jejich po izovací ceny, ceny za jednotku vyrobené tepelné energie pro každý zp sob a dobu návratnosti investice. Pro porovnání byly zvoleny následující zp soby vytáp ní: kondenza ní plynový kotel, automatický kotel na uhlí a kotel na pelety. 8.5.1

PLYNOVÝ KONDENZA

NÍ KOTEL

Vzhledem k vyšší ú innosti a dokonalejší regulaci kondenza ních kotl dosahují úspory p ibližn 15 %. Pro výpo et byl vybrán kondenza ní plynový kotel Junkers CerapurSmart ZSB 14-3 C s výkonem 14 kW. Jeho normovaný stupe využití je 109 %. Po izovací cena je 26 933 K . Cena instalace 10 000 K . Vyniká výhodným pom rem cena/výkon. Má tichý provoz, nízké emise a je kompatibilní se solárním systémem. Tento kotel spl uje jednu z podmínek SN 73 4201 - výkon do 14 kW, a proto m že být odtah spalin ešen p es ze . [48] Obr. 36 Plynový kotel Junkers [48]

Nplyn

Ro ní náklady na vytáp ní modelového domu plynem [K ]

Q1

Množství energie pot ebné na vytopení modelového domu [MWh]

Cplyn

Cena plynu za jednotku [K /MWh]

plyn

Ú innost kotle [-]

Dplyn

Doba návratnosti [rok]

Iplyn

Investice do plynového kotle s instalací [K ]

Zvolil jsem kotel s mírn nižším výkonem, než jsou vypo tené tepelné ztráty. Nyn jší kotel na tuhá paliva by v dom z stal zachován a v dob nejnižších teplot by bylo možné jej využít. Nebo by vnit ní teplota nepatrn klesla pod požadovanou hodnotu. Maximální výkon nyní používaného plynového kotle se využívá minimáln , tudíž by mírné snížení výkonu mohlo p inést efektivn jší spalování v teplotn pr m rných dnech.

BRNO 2014

36


8.5.2

ALEŠ LY KA

AUTOMATICKÝ KOTEL NA SPALOVÁNÍ UHLÍ

Další možností obm ny topné soustavy byl zvolen automatický kotel na uhlí – typ uhlí spalovaný v tomto kotli je tzv. ekohrášek. Konkrétní typ kotle je GOLEM OE 15 kW. Výrobcem udávaná ú innost je 92 %. Prodává se za cenu 57 800 K , k niž je p ipo tena ástka 10 000 K za instalaci. Palivová nádrž s automatickým šnekovým podáva em, zajiš ující p ívod paliva po dobu n kolika dn . Je navíc vybaven ovlada i s nejnov jším softwarem pro ovládání erpadel topného systému a podlahového vytáp ní. Kotel tedy zajiš uje dostate nou míru pohodlí p i jeho užívání. [49]

!

#$

$

" "

Obr. 37 Kotel GOLEM OE 15 kW [49]

# %

"

!

"

"

$

#

$

"

#&

#

" " "

$

#

Suhl

Ro ní spot eba uhlí [kg]

Q

Teplo pot ené pro vytopení modelového domu [MJ]

uhl

Ú innost automatického kotle na uhlí [-]

Quhl

Výh evnost uhlí [MJ/kg]

Nuhl

Ro ní náklady na vytáp ní modelového domu erným uhlím – eko hráškem [K ]

Cuhl

Cena uhlí – eko hrášku [K /tuna]

Duhl

Doba návratnosti kotle na uhlí [rok]

Iuhl

Investice do automatického kotle na uhlí s instalací [K ]

Ve výpo tu je použitá ú innost snížena na 90 % aby lépe odpovídala skute nosti.

BRNO 2014

37


8.5.3

ALEŠ LY KA

AUTOMATICKÝ KOTEL NA BIOMASU

Jako t etí pro porovnání byl zvolen automatický kotel Atmos D 14 P, uzp sobený pro spalování d ev ných pelet. Jeho výkon se pohybuje v rozmezí 4-14 kW. Ú innost udávaná výrobcem dosahuje hodnot 90,3 %. Cena kotle je 24 015 K , je však nutné dokoupit ho ák za 19 953 K a šnekový dopravník za 11 326K , do výpo tu je zahrnuta ástka 10 000 K za montáž. [50] #$

!'() '()

$

!'()

'()

#

#

'()

%

#

&

'()

Obr. 38 Atmos D 14 P [50]

$

'() '() '()

Sbio

Ro ní spot eba pelet [kg]

Q

Teplo pot ené pro vytopení modelového domu [MJ]

bio

Ú innost automatického kotle na biomasu [-]

Qbio

Výh evnost pelet [MJ/kg]

Nbio

Ro ní náklady na vytáp ní modelového domu peletami

Cbio

Cena pelet [K /tuna]

Dbio

Doba návratnosti kotle na biomasu [rok]

Ibio

Investice do automatického kotle na biomasu, šnekového dopravníku a ho áku [K ]

Ve výpo tu je použitá ú innost snížena na 90 % aby lépe odpovídala skute nosti. 8.5.4

ZÁV

RE NÉ POROVNÁNÍ

Cena kotle + p íslušenství + instalace [K ]

Název kotle

Junkers CerapurSmart

36 933

GOLEM OE 15kW

67 800

Atmos D 14 P

65 294

Cena paliva na rok [K ]

Návratnost [let]

*+ $

#

,+.

Tab. 3 Porovnání cen kotl , ceny paliv a návratnosti

BRNO 2014

38


ALEŠ LY KA

ZÁV R lov k ke svému správnému fungování pot ebuje p ebývat v tzv. tepelné pohod . Ta je stará jako lov k sám. B hem historie se ale vyvíjely formy, jakými si teplo obstarával. V sou asné dob je na trhu velké množství kotl , liší se svými výkony, ú innostmi, používaným palivem, šetrností k životnímu prost edí, hlu ností, velikostí atd. Jejich ucelený p ehled p ináší tato práce. S nejv tším d razem kladeným na ty nejmodern jší zp soby vytáp ní. Kotle jsou rozd leny dle typu spalovaného paliva, ilustrovány obrázkem a popisem jeho základního principu fungování. Dále jsou popsány jejich výhody, nevýhody a další aspekty týkající se jednotlivých kotl , nap íklad jejich ekologi nost. Zahrnutý je nejstarší zp sob vytáp ní, tj. tuhými palivy, kam pat í uhlí, koks a dnes velmi moderní biomasa. Následováno vytáp ním plynem, zde je nejzásadn jší d lení na atmosférické a kondenza ní kotle, lišícími se podmínkami spalování. Dále vytáp ní elektrickou energií, kde se pozornost zam uje na infra a sálavé vytáp ní. Vhodné je kombinace elektrického vytáp ní s fotovoltaickým systémem. Jednou z nejd ležit jší rozebíranou technologií je vytáp ní pomocí tepelných erpadel, již existuje celá ada. Stejn tak, jako se téma vytáp ní prolíná minulostí, bude hrát minimáln stejn d ležitou roli i v budoucnosti. Lidstvo bude stále hledat dokonalejší zp soby spalování, budou se množit snahy produkovat co nejlevn jší palivo z obnovitelných zdroj , protože cena paliv získávaných z neobnovitelných zdroj musí z dlouhodobého hlediska s asem zákonit r st. Druhá ást této práce se zabývá popisem modelového domu, výpo tem jeho tepelných ztrát a energie pot ebné k jeho vytopení a oh evu TV. Je popsán nyn jší otopný systém, skládající se z kotle na plyn a na tuhá paliva, kde se využívá po v tšinu asu pouze kotel na plyn. Následn jsou navrhnuty možné zp soby zm ny systému vytáp ní a vypo tena doba návratnosti této investice. Je navrhnuta vým na starého plynového kotle za moderní kondenza ní plynový kotel Junkers CerapurSmart ZSB 14-3 C s výkonem 14 kW. Jeho výhodou je relativn nízká cena (26 933 K ), nevýhodou jsou vyšší náklady na provoz (26 523 K /rok), díky kterým je doba návratnosti p ibližn 6,7 let. Další možnou variantou je automatický kotel na uhlí GOLEM OE 15 kW. Jeho po áte ní investice byla nejvyšší (57 800 K ), ale jeho náklady na provoz naopak nejnižší (14 568 K /rok). Návratnost v p ípad kotle na uhlí byla vypo tena na 3,9 let. Poslední zkoumanou variantou byl kotel na pelety Atmos D 14 P s výkonem 15 kW. Jeho po izovací cena byla díky nutnosti dokoupit šnekový dopravník a ho ák pouze mírn nižší (55 294 K ) než nejdražší kotel z tohoto porovnání. Provozní náklady daného kotle zaujímaly st ední p í ku (23 333 K /rok). Doba návratnosti vložených finan ních prost edk byla u této poslední varianty nejdelší – 7,5 let. Otopný systém používaný v modelovém dom nepat í k t m nejmodern jším, ale je vhodn dimenzován, tudíž pracuje s relativn dobrou efektivitou. V p ípad jeho vým ny lze z hlediska doby návratnosti nejvíce doporu it automatický kotel na uhlí, jehož návratnost je ze t í zkoumaných nejrychlejší. Zbývající dva kotle mají podobnou návratnost, která je v porovnání s kotlem na uhlí výrazn delší, ale z pohledu šetrnosti k životnímu prost edí jsou na tom naopak lépe.

BRNO 2014

39


ALEŠ LY KA

POUŽITÉ INFORMA NÍ ZDROJE [1] WIND: DÉLKA TOPNÉ SEZÓNY OD R. 2000 [online]. 2009 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://wind-mar.cz/display.php?id=171&mode=1 [2] Chytré elektro: Pro chytré lidi [online]. 2010 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.chytreelektro.cz/chytreelektro/5-VITE-ZE/11-VYTAPENI-TVORI-60NAKLADU [3] POLED ÁKOVÁ, Dagmar. Historie úst edního vytáp ní [Online]. 2010 [cit. 27.2.2014]. Dostupné z: http://dumy.cz/stahnout/54123 [4] eská peleta: Zdravé komfortní palivo. Pelety a brikety – základní p ehled [online]. 2013 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.ceska-peleta.cz/pelety-brikety-drevo-zakladniprehled/ [5] WINTEROVÁ, Michaela. Vypl to.cz [online]. [cit. 22.2.2014]. Dostupný na WWW: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/chovani-spotrebitelu-pri-vyb/ [6] Zdroje tepla pro vytáp ní: Kotle s automatickým p ikládáním. In: Hestia [online]. 2008 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/6.htm#6 [7] Automatické kotle. Viadrus [online]. 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné http://www.viadrus.cz/automaticke-kotle/automaticky-kotel-ekoret-29-cz7.html [8] Kotle na d evoplyn. http://www.vigas.cz/

Vigas

[online]. 2012

[cit.

2014-03-01].

z:

Dostupné z:

[9] Klasická krbová kamna. Krby a kamna Šime ek [online]. 2012 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.eshop-simecek.cz/krbova-kamna-nordica-isotta/6044 [10] Topení a oh ev vody. Viadrus kolte [online]. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.akoupelnyatopeni.cz/topeni/kotle/plynove-kotle-stacionarni/viadrus-kotle-kotelviadrus-claudius-k2l53 [11] Princip kondenza ního kotle a jeho výhody. Thermona [online]. 2010 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.thermona.cz/princip-kondenzacniho-kotle-jeho-vyhody [12] Sálavé vytáp ní: Jak pracují sálavá topidla?. HEATSTRIP. Sálavá topidla [online]. 2013 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.salava-topidla.cz/salave-vytapeni/ [13] Systectherm.ch [online]. 2011 [cit. 2014-03-02]. Dostupné http://www.systectherm.ch/medias/elektrowarme/infrarotstrahler/heatstrip-2.jpg

z:

[14] Princip tepelného erpadla. In: Abeceda erpadel: Základní pojmy a princip [online]. 2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.abeceda-cerpadel.cz/cz/princip-tepelneho-cerpadla [15] Úspora energie: Tepelná erpadla. Energetický poradce [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.energetickyporadce.cz/cs/uspory-energie/vytapeni/tepelna-cerpadla/

BRNO 2014

40


ALEŠ LY KA

[16] Tepelná erpadla: Vzduch-voda [online]. 2010 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.energetickyporadce.cz/cs/uspory-energie/vytapeni/tepelna-cerpadla/vzduch-voda/ [17] Energetický poradce PRE: Úspory energie [online]. 2012 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.energetickyporadce.cz/cs/uspory-energie/vytapeni/tepelna-cerpadla/zeme-voda/ [18] Tepelná erpadla: Zem -voda. Energetický poradce PRE [online]. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.energetickyporadce.cz/cs/uspory-energie/vytapeni/tepelnacerpadla/zeme-voda/ [19] Tepelná erpadla: Voda-voda. Energetický poradce [online]. 2012 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.energetickyporadce.cz/cs/uspory-energie/vytapeni/tepelnacerpadla/voda-voda/ [20] Výroba energie z biomasy. Alternativní zdroje [online]. 2012 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.alternativni-zdroje.cz/vyroba-energie-biomasa.htm [21] D m a byt: Využití pelet [online]. 2008 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/obrazek/clanek19713/vyuziti_pelet1.21.jpg [22] D EV NÉ PELETY BEZ K RY. Biom [online]. 2010 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/obrazek/drevene-pelety-bez-kury [23] Brikety. In: eská peleta: Zdravé komfortní palivo [online]. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.ceska-peleta.cz/pelety-brikety-drevo/brikety/ [24] VELKOBCHOD D EVEM A PALETAMI [online]. 2009 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://beranvelkoobchod.cz/ [25] D evní šp pka. D evní šp pka [online]. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.drevnistepka.cz/ [26] Fotovoltaika. In: Wikipedia: Otev ená encyklopedie [online]. 2014, 10. 2. 2014 [cit. 201402-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltaika [27] Fotovoltaika pro každého. Czrea.org [online]. 2008 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika [28] Ušet ete díky Slunci!. Wolf-heiztechnik.de [online]. 2011 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.wolf-heiztechnik.de/cz/pkp/produkty/solarnitechnika.html [29] Termické solární kolektory (panely): 2. Ploché solární kolektory. In: Solarni-energie.info [online]. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.solarni-energie.info/termicke-solarnipanely-kolektory.php [30] Solarenvi [online]. 2009 [cit. 2014-03-01]. http://www.solarenvi.cz/assets/img-content/img_sk_rez-kolektorem.jpg

Dostupné

z:

[31] Termické solární kolektory (panely): 3. Vakuové solární kolektory. In: Solarnienergie.info [online]. 2012 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.solarnienergie.info/termicke-solarni-panely-kolektory.php

BRNO 2014

41


[32] Csepro [online]. 2009 [cit. 2014-03-01]. http://www.csepro.cz/userfiles/60/images/IMG_3228orez.jpg

ALEŠ LY KA

Dostupné

z:

[33] Kotle na d evo - ekonomické topení d evem: Proho ívací kotle na d evo. Instalatérské práce | Instalatér voda -kanalizace - plyn - topení [online]. 2008 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.topeni-topenari.eu/topeni/topidla-klasicka/kotle-na-tuha-paliva/drevo.php [34] HORÁK, Ji í, Petr KUBESA, František HOPAN, Kamil KRPEC a Zden k KYSU AN. Co nejvíce ovlivní Tv j kou ?. TZB info: Kotle, kamna, krby [online]. 2008 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/9475-co-nejvice-ovlivni-tvuj-kour [35] LY KA, Zden k. Jak vybírat nový kotel na pevná paliva (1). TZB info: Kotle, kamna, krby [online]. 2013 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamnakrby/9798-jak-vybirat-novy-kotel-na-pevna-paliva-1 [36] Záv sné plynové kotle pro vytáp ní: Záv sný plynový kotel VU turboTEC exclusiv. Vaillant: Výrobky [online]. 2012 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.vaillant.cz/zavesny-plynovy-kotel-vu-turbotec-exclusiv-p225.html [37] Záv sné plynové kotle. Plynové kotle [online]. 2008 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.plynove-kotle.com/zavesne-plynove-kotle/ [38] Primotopy [online]. 2009 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.primotopy.eu/ [39] P ímotopy: Princip funkce. Primotopy [online]. 2008 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.primotopy.eu/primotopy-teorie-a88 [40] Encora: Vytáp ní [online]. 2010 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://files.encofa.cz/200000329-b4d6cb5d08/topeni_1.jpg [41] Princip vytáp ní infratopením - infrapanely: Princip infratopení. Infratopení: ...kone n vytáp ní 21. století! [online]. 2008 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.infratopeniinfrapanely.cz/teorie_infratopeni.php [42] Kotle na pelety: Ekologické a pln automatické kotle na pelety ATMOS. Atmos [online]. 2010 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.atmos.cz/czech/kotle-004 [43] Zplynovací kotle na d ev né brikety a d evo. Atmos [online]. 2010 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.atmos.cz/czech/kotle-007-zplynovaci-kotle-na-drevene-brikety [44] Kotel na d evní št pku. BIOM: biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití [online]. 2010, 24.3.2010 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/kotel-na-drevni-stepku [45] Tabulky a výpo ty: On-line kalkula ka úspor a dotací Zelená úsporám. Tzb info [online]. 2011 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/128-on-linekalkulacka-uspor-a-dotaci-zelena-usporam

BRNO 2014

42


ALEŠ LY KA

[46] Tabulky a výpo ty: Pot eba tepla pro vytáp ní a oh ev teplé vody. Tzb info [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/47potreba-tepla-pro-vytapeni-a-ohrev-teple-vody [47] Nezávislá kalkula ka cen plynu a elekt iny. Energie.m šec [online]. 2009 [cit. 2014-0328]. Dostupné z: http://energie.mesec.cz/?r=1&k=1&l=1&u3=4&u1=12&u=30%2C8&c=2#result [48] Obchod-tzb.cz. Topeni-prodej [online]. 2008 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.topeni-prodej.cz/obchod-tzb/eshop/1-1-Plynove-kotle-plynova-topidla/107-3kotle-pro-topeni/5/333-Junkers-CerapurSmart-ZSB-14-3-C [49] GOLEM OE 15kW. Kotle Golem [online]. 2010 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.kotlegolem.cz/automaticke-kotle/2_-na-cerne-uhli-a-uhelny-prach/golem-oe15kw [50] Atmos D 14 P - Automatický kotel na pelety. Centrum vytáp ní [online]. 2011 [cit. 201403-30]. Dostupné z: http://www.centrumvytapeni.cz/produkt/atmos-d-14-p-automatickykotel-na-pelety [51] GRAF ZÁVISLOSTI VÝH EVNOSTI BIOMASY NA VLHKOSTI. BIOM: biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití [online]. 2009 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z:http://biom.cz/cz/obrazek/graf-zavislosti-vyhrevnosti-biomasy-na-vlhkosti [52] VINŠ, Michal. eské Nápady [online]. 2010 [cit. 2014-05-10]. z:http://www.ceskenapady.cz/absorpcni-tepelna-cerpadla-cnp-1038-6935.html

Dostupné

[53] Fotovoltaika a solární tepelné kolektory – porovnání I. Czech RE Agency [online]. 2011 [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/fotovoltaikasolarni-tepelne-1

BRNO 2014

43


ALEŠ LY KA

SEZNAM OBRÁZK Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr. Obr.

1 Porovnání náklad na vytáp ní [4]............................................................................... 13 2 Jaký je Váš stávající druh vytáp ní? [5]....................................................................... 14 3 Automatický kotel Viadrus [7] ..................................................................................... 15 4 Kotel na biomasu – peletky [21] .................................................................................. 16 5 D ev né pelety bez k ry [22] ....................................................................................... 17 6 Kotel na pelety Atmos D15P [42] ................................................................................ 17 7 Zply ovací kotel na brikety Atmos DC 24 RS [43] ..................................................... 17 8 Brikety [23] .................................................................................................................. 17 9 Graf závislosti výh evnosti na vlhkosti [51] ................................................................ 18 10 D evní št pka [24] ...................................................................................................... 18 11 Kotel d ev nou št pku [44] ........................................................................................ 18 12 Proho ívací kotel [33]................................................................................................. 19 13 Odho ívací zp sob spalování [34].............................................................................. 19 14 Zply ovací kotel Vigas [8] ......................................................................................... 20 15 Krbová kamna [9]....................................................................................................... 20 16 Stacionární plynový kotel Viadrus [10] ..................................................................... 21 17 Záv sný plynový kotel VU turboTEC exclusiv [36] ................................................. 22 18 Konven ní elektrické topidlo [40].............................................................................. 23 19 Rozložení teplot v místnosti s infrapanelem [41]....................................................... 24 20 Infra panel - topný obraz [41] .................................................................................... 24 21 Sálavé vytáp ní Heatstrip [13] ................................................................................... 25 22 Princip tepelného erpadla [15].................................................................................. 26 23 Princip funkce tepelného erpadla vzduch / voda [16] .............................................. 27 24 T zem /voda, hloubkový vrt [18], Obr. 25 T zem /voda, plošný kolektor [18] .. 28 26 T voda/voda, studna [19] ......................................................................................... 29 27 T voda/voda, rybník [19] ......................................................................................... 29 28 Fotovoltaický kolektor [27] ........................................................................................ 30 29 ez kolektorem TS300 [30] ....................................................................................... 31 30 Vakuový kolektor [32] ............................................................................................... 32 31 Modelový d m ........................................................................................................... 33 32 Kotel na tuhá paliva.................................................................................................... 33 33 John Wood JW 302 S NA, Viadrus G27 ECO ........................................................... 33 34 Graf rozložení tepelných ztrát [45] ............................................................................ 34 35 Spot eba tepla pro vytáp ní a oh ev TV [46] ............................................................. 35 36 Plynový kotel Junkers [48] ......................................................................................... 36 37 Kotel GOLEM OE 15 kW [49] .................................................................................. 37 38 Atmos D 14 P [50]...................................................................................................... 38

BRNO 2014

44


ALEŠ LY KA

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Rozložení tepelných ztrát [45] ...................................................................................... 34 Tab. 2 Spot eba zemního plynu b hem období 2007-2013 ...................................................... 34 Tab. 3 Porovnání cen kotl , ceny paliv a návratnosti............................................................... 38

BRNO 2014

45


ALEŠ LY KA

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL [-] [-] [-]

Ú innost automatického kotle na biomasu Ú innost kotle Ú innost automatického kotle na uhlí

[K /MWh]

Cena plynu za jednotku

[K /t] [K /t] [rok]

Cena pelet Cena uhlí Doba návratnosti

[rok]

Doba návratnosti kotle na biomasu

[rok] [K ] [K ]

Doba návratnosti kotle na uhlí Investice do automatického kotle na biomasu, šnekového dopravníku a ho áku Investice do plynového kotle s instalací

[K ] [K ]

Investice do automatického kotle na uhlí s instalací Ro ní náklady na vytáp ní modelového domu peletami

[K ] [K ]

Ro ní náklady na vytáp ní modelového domu plynem Ro ní náklady na vytáp ní modelového domu erným uhlím

Suhl

[kg] [kg]

Ro ní spot eba pelet Ro ní spot eba uhlí

Q Q1 Qbio

[MJ] [MWh] [MJ/kg]

Teplo pot ené pro vytopení modelového domu Množství energie pot ebné na vytopení modelového domu Výh evnost pelet

Quhl

[MJ/kg]

Výh evnost uhlí Teplá užitková voda

bio plyn uhl

C Cbio Cuhl Dplyn Dbio Duhl Ibio Iplyn Iuhl Nbio Nplyn Nuhl Sbio

TUV

BRNO 2014

46

MODERNÍ TRENDY VE VYTÁPĚNÍ RODINNÉHO DOMU

Recommend Documents