MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY I. (MÚK)
Michal Radimský
ZÁKLADNÍ NORMY A PŘEDPISY • • • •
ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na pozemních komunikacích TP 135 – Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích VL 3 – Křižovatky
DEFINICE DLE ČSN 73 6100 •
křižovatka JE místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny
•
křižovatkou NENÍ úrovňové připojení účelové komunikace, která není veřejně přístupná, sousední nemovitosti, zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky apod.
!!!!!! opakování matka moudrosti !!!!!!
MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Definice •
mimoúrovňová křižovatka je křižovatka, na níž jsou vzájemně propojeny pozemní komunikace, křížící se v různých úrovních
MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Křižovatky na všech dálnicích a na silnicích s vn ≥ 100 km/h se navrhují jako mimoúrovňové (ČSN 73 6101). Na místních komunikacích se navrhují podle ČSN 73 6110. Jinak se MÚK navrhují jen tehdy, vyžaduje-li to význam mezinárodního silničního tahu v ní vedeného, nelze-li dosáhnout potřebné dopravní výkonnosti úrovňovou křižovatkou nebo je-li vyhovující a situačně proveditelné úrovňové řešení vzhledem k okolnímu terénu celkově (provozně i investičně) nákladnější než mimoúrovňové.
MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Vybrané pojmy • • • • • • •
větev křižovatky – jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti křižovatky křižný bod – střetný bod, v němž se jízdní směry vzájemně kříží průběžný pruh – jízdní pruhy, jejichž šířkové parametry jsou totožné s šířkami před křižovatkou, a to na hlavní i vedlejší komunikaci připojovací pruh – přídatný pruh určený pro zařazování vozidel do dopravního proudu odbočovací pruh – přídatný pruh určený pro odbočování vozidel z dopravního proudu průpletový úsek – úsek pozemní komunikace, na němž dochází k průpletu jízdních proudů v témže dopravním směru kolektorový pás – fyzicky oddělený přídatný jízdní pás pozemní komunikace, na němž dochází v oblasti křižovatky k odpojování, připojování nebo k průpletu dopravních proudů při změně jízdního směru; umožňuje zaústění více větví křižovatky a může umožnit i propojení blízkých křižovatek tak, že fungují jako jedna
MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Výhody • • • •
umožňují bezkolizně převést dopravní zatížení křižujících se komunikací zlepšují bezpečnost provozu návrhem levého odbočení bez křižných bodů umožňují plynulý průjezd vozidel křižovatkou, což je příznivé pro kapacitu křižovatky a neomezování kapacity mezikřižovatkových úseků umožňují návrh křižovatky se značnou šikmostí (α < 75°nebo α > 105°)
Nevýhody • • •
vysoké náklady na výstavbu a údržbu ve srovnání s ostatními druhy křižovatek vysoké náklady na zábor pozemků ztížená orientace, zejména na složitějších typech MÚK
TYPY A USMĚRNĚNÍ MÚK
NÁZVOSLOVÍ MÚK
MÚK S KŘIŽNÝMI BODY
MÚK S PRŮPLETOVÝMI ÚSEKY
MÚK S PRŮPLETOVÝMI ÚSEKY
MÚK BEZ PRŮPLETOVÝCH ÚSEKŮ
ÚTVAROVÉ MÚK
PŘÍKLADY MÚK Jednovětvová
• •
• • • •
méně používaný typ všesměrná pouze pro směrově nerozdělené komunikace (např. I.tř+II.tř) nejnižší stavební náklady ze všech typů MÚK (1 most) minimální zábor pozemků křižné body bez průpletových úseků
PŘÍKLADY MÚK Osmičková
•
• • • •
jeden z nejčastěji používaných typů pro křížení směrově rozdělené i nerozdělené komunikace (např. D(R)+II.tř) nízké stavební náklady (1 most) malý zábor pozemků křižné body bez průpletových úseků
PŘÍKLADY MÚK Deltovitá
•
• • • •
jeden z nejčastěji používaných typů pro křížení směrově rozdělené i nerozdělené komunikace (např. D(R)+II.tř) nízké stavební náklady (1 most) malý zábor pozemků křižné body bez průpletových úseků
PŘÍKLADY MÚK Kosodélná
•
• • • •
pro křížení směrově rozdělené i nerozdělené komunikace (např. D(R)+II.tř) nízké stavební náklady (1 most) malý zábor pozemků křižné body bez průpletových úseků
PŘÍKLADY MÚK Kosodélná
PŘÍKLADY MÚK Srdcovitá
•
• • • • •
pro stykové křížení směrově rozdělených i nerozdělených komunikací (např. D(R)+D(R)) nízké stavební náklady (1 most) malý zábor pozemků křižné body 1 průpletový úsek na obrázku srdcovitá MÚK s průběžným pruhem
PŘÍKLADY MÚK Čtyřlístková
•
• • • • •
velmi často používaný typ pro křížení směrově rozdělených komunikací (D(R)+D(R)) nízké stavební náklady (1 most) relativně malý zábor pozemků bez křižných bodů 4 průpletové úseky na obrázku s kolektory
PŘÍKLADY MÚK Čtyřlístková
• •
4 průpletové úseky souběžné kolektory na obou křižujících se komunikacích
PŘÍKLADY MÚK Čtyřlístková - Srdcovitá
• •
etapovitá výstavba – velmi častý způsob stavby na obrázku dočasná srdcovitá MÚK; příprava pro dostavbu na čtyřlístkovou MÚK a pokračování směrově rozdělené komunikace
PŘÍKLADY MÚK Dvojlístková
• •
• • •
pro křížení směrově rozdělených komunikací (D(R)+D(R)) pokud kapacitně nevyhovují vratné rampy, nahradí se ve směrech s vyšší intenzitou rampami polopřímými vyšší stavební náklady (6 mostů) bez křižných bodů 1 průpletový úsek
PŘÍKLADY MÚK Prstencovitá
• •
• • •
hlavní výhodou je možnost napojení více větví na okruhu pro křížení směrově nerozdělených i rozdělených komunikací (na obr. D(R)+I.tř+II.tř) komfortní při relativně malých stavebních nákladech (2 mosty) bez křižných bodů 1 průpletový úsek pro každý směr na okruhu (na obr. 5 průpl. úseků)
PŘÍKLADY MÚK Trubkovitá
•
• • •
velmi častý typ MÚK pro stykové křížení směrově rozdělených i nerozdělených komunikací (např. D(R)+I.tř) nízké stavební náklady (1 most) bez křižných bodů bez průpletových úseků
PŘÍKLADY MÚK Rozštěpová
•
• • •
pro stykové křížení směrově rozdělených komunikací křížících se pod ostrým úhlem (D(R)+D(R)) nízké stavební náklady (1 most) bez křižných bodů bez průpletových úseků
PŘÍKLADY MÚK Třípaprsková
•
• • • •
nejkomfortnější stykové křížení směrově rozdělených komunikací (D(R)+D(R)) vyšší stavební náklady (3 mosty) větší zábor pozemků bez křižných bodů bez průpletových úseků
PŘÍKLADY MÚK Kombinace typů MÚK
PŘÍKLADY MÚK Kombinace typů MÚK
PŘÍKLADY MÚK Kombinace typů MÚK
PODKLADY PRO NÁVRH MÚK • • • •
• • •
dopravní význam křižujících se pozemních komunikací kategorie křižujících se PK výhledové intenzity dopravy a skladby dopravních proudů vzájemná vzdálenost křižovatek (viz. tabulka); tyto vzdálenosti lze v blízkosti větších sídelních útvarů, průmyslových aglomerací a při rekonstrukcích zmenšit na 50% tvar území, umístění křižovatek na trase a homogenita trasy katastr, CHKO, lesy atd.
Návrh • • •
umístění MÚK typu MÚK schématu MÚK
NÁVRH VĚTVÍ MÚK Doporučené nejmenší vzdálenosti mezi větvemi MÚK
NÁVRH MÚK Volby typů MÚK pro zajištění plynulého průjezdu po nadřazené komunikaci
NÁVRH MÚK • • •
•
při návrhu mimoúrovňových křižovatek se uvažuje základní počet jízdních pruhů a vážený počet jízdních pruhů základní počet jízdních pruhů je roven jejich počtu na mezikřižovatkových úsecích vážený počet jízdních pruhů je rozvržení jejich počtu na křižovatce, tj. v místech odpojení a připojení větví a mezi těmito místy nejmenší počet jízdních pruhů na větvích křižovatky závisí na návrhové intenzitě a požadované kvalitě silniční dopravy
Vážený počet jízdních pruhů se řídí těmito doporučeními: • v místě odpojení křižovatkové větve počet jízdních pruhů před odpojením má být stejný jako počet jízdních pruhů za odpojením nebo menší o jeden jízdní pruh • počet jízdních pruhů na křižující se komunikaci se před a za křižovatkou nemá lišit o více než jeden jízdní pruh
NÁVRH MÚK Příklady vážených počtů jízdních pruhů na MÚK
NÁVRH VĚTVÍ MÚK Větve MÚK lze navrhovat jako: • •
•
•
obousměrně pojížděné nejméně dvoupruhové jednosměrně pojížděné – jednopruhové – dvoupruhové, – příp. třípruhové základní šířka jízdních pruhů na větvích křižovatky odpovídá šířce přídatných pruhů, ale nesmí být užší než 3,0 m min. šířka jednopruhové větve MÚK je 5,50 m plus rozšíření v oblouku z důvodu umožnění objetí odstaveného vozidla!!!!
(direktní)
(semidirektní)
(indirektní)
NÁVRH VĚTVÍ MÚK Doporučené nejmenší vzdálenosti mezi větvemi MÚK
PŘÍKLADY NÁVRHU MÚK
PŘÍKLADY NÁVRHU MÚK
PŘÍKLADY NÁVRHU MÚK
PŘÍKLADY NÁVRHU MÚK
PŘÍKLADY NÁVRHU MÚK
PŘÍKLADY NÁVRHU MÚK
PŘÍKLADY NÁVRHU MÚK
Děkuji za pozornost
