Mgr. Tereza Beníšková PRVNÍ TØÍDOU BEZ PLÁÈE

��

��

��

Mgr. Tereza Beníšková PRVNÍ TØÍDOU BEZ PLÁÈE

Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3081. publikaci Odpovìdná redaktorka Dana Trojáková Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 168 Vydání 1., 2007 Vytiskla tiskárna PB tisk Prokopská 8, Pøíbram 6 © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo © isifa.com ISBN 978-80-247-1906-1

Mgr. Tereza Beníšková PRVNÍ TØÍDOU BEZ PLÁÈE

Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3081. publikaci Odpovìdná redaktorka Dana Trojáková Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 168 Vydání 1., 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo © isifa.com ISBN 978-80-247-1906-1

PRVNÍ TØÍDOU BEZ PLÁÈE

Obsah ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 PØED NÁSTUPEM DO ŠKOLY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Výbìr školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Zápis do školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Co má umìt budoucí prvòáèek (školní zralost). . . . . . . . . . . . . . . 17 Vyšetøení školní zralosti v pedagogicko-psychologické poradnì . . . 21 Odklad povinné školní docházky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Pøedèasné zaškolení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 ŠKOLA ZAÈÍNÁ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . První školní den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uèitel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spolužáci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Denní režim prvòáèka . . . . . . . . . . . . . . . . . . Domácí úkoly, domácí pøíprava do školy . . . . . . Postoj rodiny ke škole . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mimoškolní èinnost – kroužky, koníèky, volný èas. Tøídní schùzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Øešení kázeòských pøestupkù . . . . . . . . . . . . . Známky a vysvìdèení . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prázdniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . .

33 33 36 39 41 47 53 56 63 64 67 80

NETYPICKÉ SITUACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Když jdou do školy dvojèata èi trojèata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Intelektovì mimoøádnì nadané dítì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Handicapované dítì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

5

verze osvit 1, Tuesday, 18th September, 2007

edice PRO RODIÈE

KDYŽ NASTANOU PROBLÉMY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Potíže se ètením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Potíže se psaním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Píše levou rukou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Potíže s poèítáním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Øeè . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Nesoustøedìnost, èasté zapomínání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 Hyperaktivní dítì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Pomalé psychomotorické tempo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Agresivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Šikana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 JINÉ VARIANTY VZDÌLÁVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Alternativní školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Domácí vzdìlávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

6


Úvod Milí ètenáøi, následující øádky by vás mìly provést zaèátkem školní docházky a prvním školním rokem vašich dìtí. Vstup dítìte do školy je dùležité období. Z dítìte se stává školák, už je víc než døív zapojeno do institucí mimo rodinu. Nástup dítìte do školy se dotkne i všech ostatních èlenù rodiny. Pøeji vám, aby vstup dítìte do školy byl pro nì i pro vás vydaøený. Aby se dítìti ve škole líbilo a daøilo, z vás aby byli pyšní rodièe a aby se vám povedlo dobøe zvládnout drobné i vìtší problémy, které s sebou školní docházka pøináší. Tereza Beníšková

7


Pøed nástupem do školy Výbìr školy

1

Je dobøe, že je možné školu pro dítì vybírat. Nìkde sice pøipadá v úvahu prakticky jen jedna škola (napø. na vesnici), ale jinde se rozhodovat dá. Jedna škola – vìtšinou to je ta nejblíže bydlišti – je pro dítì tzv. spádová. Do této školy dítì pøijmout musí. V ostatních školách záleží na øediteli školy, zda dítì pøijme èi ne. Ale vìtšina škol bojuje o žáky, protože za každé dítì dostane od státu víc penìz, takže dítì nejspíš vezmou i do nespádové školy. Nìkteré školy, kterým by jinak hrozil zánik, mají dokonce „náborový pøíspìvek“ pro zapsané dìti. Jednotlivé školy se od sebe liší v mnoha vìcech – velikostí, rùznými vzdìlávacími programy, zamìøením, pøístupem k dìtem, složením uèitelského sboru… Pøi výbìru vhodné školy pro dítì by si mìli rodièe promyslet, co je pro nì nejdùležitìjší. Vìtšinou nejde mít všechno. Málokdo má za rohem školu snù, kde uèí jen uèitelé, kteøí to s dìtmi umí a jejich práce je baví, mají u dìtí autoritu, nebojí se experimentovat, ale na druhé stranì jsou na dìti nároèní a dìti se ve škole hodnì nauèí. Kde ve škole vládne pøátelská atmosféra, ve tøídách je malý poèet dìtí, škola je výbornì vybavená, má vlastní bazén a høištì, rozšíøenou výuku cizích jazykù, jež uèí rodilí mluvèí. Kde se klade dùraz na propojení školních vìdomostí s bìžným životem, škola poøádá zajímavé výlety a exkurze, nabízí mnoho lákavých zájmových kroužkù a neplatí se školné…

9

edice PRO RODIÈE

Co by se mìlo brát pøi výbìru školy v úvahu? Pøedkládané body jsou jen nápady k zamyšlení. Rozhodnì není možné zohlednit najednou vše, co je zde vyjmenováno. Pro každého je navíc podstatné nìco jiného. n

Vzdálenost školy od místa bydlištì, zpùsob dopravy do školy U malého dítìte by škola nemìla být pøíliš daleko, cestování vyèerpává a zabírá dost èasu. Je lepší, když prvòáèek nebude muset do školy dojíždìt (ale pokud ostatní výhody školy pøeváží, tak je dojíždìní zvládnutelné), když nebude muset sám pøecházet hodnì frekventovanou silnici atp.

n

Budou do školy chodit nìjaké známé dìti, nìjací kamarádi? Pøítomnost známých dìtí a ještì lépe kamarádù ve tøídì je na zaèátku docházky do školy velmi užiteèná. Prvòáèek nebude sám èelit strachu z nového a neznámého. S kamarádem bude mnohem lépe zvládat zátìžové situace, které škola pøináší, má si s kým o pøestávce popovídat, pohrát, s kým zlobit… S ostatními dìtmi ve tøídì se urèitì také brzo seznámí, pøesto je pro zaèátek lepší, když už ve tøídì nìkdo blízký je.

n

Druh školy Je to bìžná škola, èi alternativní? Je státní, èi soukromá? Platí se školné? Je škola nìjak specializovaná, na nìco zamìøená? Jak se liší od ostatních škol?

n

Povìst školy Co se o škole a úrovni vzdìlávání v ní øíká? Jak je na tom ve srovnání s dalšími školami, které pøicházejí v úvahu?

n

Jaké má škola vybavení? Jak jsou vybaveny uèebny? Pùsobí spíš stroze, nebo spíš pøíjemnì? Jaké jsou ve tøídách lavice a židle? Mají ve tøídách pro nejmladší školáky koberec na hraní a relaxaci? Patøí ke škole høištì, zahrada, plavecký bazén? Je škola vybavena poèítaèi? Pracuje se s poèítaèi bìžnì? Mohou dìti chodit na poèítaèe i mimo vyuèování? Mají dìti pøístup k internetu, jsou nìjak zabezpeèené nevhodné stránky? Má škola nìjaké další zvláštní vybavení (napø. multimediální tabuli)? Jaká je úroveò školního stravování?

10


n

Uèitelský sbor Kdo uèí první tøídy? Jsou všichni uèitelé kvalifikovaní, èi uèí i nekvalifikovaní? Jaký je v uèitelském sboru pomìr muži/ženy? Kdo uèí jazyky (jaké má vzdìlání a praxi)? Mají ve škole také rodilého mluvèího, který bude s dìtmi konverzovat alespoò na nepovinném kroužku?

n

Jaké zájmové kroužky škola nabízí?

n

Zpùsob hodnocení dìtí v 1. tøídì (na 1. stupni) Jsou dìti hodnoceny známkami, slovním hodnocením, èi se využívá oboje?

n

Jak se škola stará o mimoøádnì nadané dìti?

n

Jak se škola staví k handicapovaným dìtem, je bezbariérová? Chodí do školy nìjaké handicapované dìti?

n

Jak škola peèuje o dìti se specifickými poruchami uèení?

n

Jak se ve škole øeší šikana a jiné sociálnì patologické jevy (záškoláctví, kouøení, drogy…)?

n

Je na škole speciální pedagog èi psycholog? S kým škola spolupracuje?

n

Do jakých soutìží se škola zapojuje? Úèastní se napø. olympiád a s jakými výsledky?

n

Má škola nìjakou partnerskou školu v cizinì? Kde? Probíhají výmìnné pobyty dìtí?

n

Kolik procent dìtí se dostává na víceletá gymnázia? Jaká je úspìšnost u pøijímacích zkoušek na SŠ?

11

edice PRO RODIÈE

Kde a jak se dají zjistit informace o školách, které vás zajímají? n

Osobní reference Osobní reference bývají bohatým zdrojem informací. Od lidí, kteøí už se školou mìli „co do èinìní“ (napø. dìti, co už onu školu navštìvují, jejich rodièe nebo zamìstnanci školy), se dají dozvìdìt nejen oficiální informace, ale i to, jak to ve škole skuteènì chodí. Mùžete tak získat rùzné poznatky ze zákulisí. Tøeba zjistíte i nìkteré vìci, které by škola ráda utajila. Mìli byste si ale dát pozor na to, èí názor budete akceptovat a èí ne. Nikdo se nezavdìèí všem. O vybraných školách i o konkrétních uèitelích urèitì uslyšíte pozitivní i negativní informace. Je dobré øídit se podle lidí, kteøí vám sedí, kteøí mají podobný postoj ke vzdìlání jako vy. Napø. pro jednoho rodièe je u paní uèitelky v první tøídì nejdùležitìjší, aby byla hlavnì hodná a aby ji dìti mìly rády. Druhý rodiè preferuje uèitelku radìji pøísnìjší, která toho ale hodnì nauèí. Hodná a mírná paní uèitelka bude pro prvního rodièe ta nejlepší a urèitì vám ji doporuèí. Druhý rodiè vás od stejné paní uèitelky bude nejspíš odrazovat.

n

Dny otevøených dveøí Vìtšina škol poøádá dny otevøených dveøí. Pokud vaše vybraná škola ne, dá se do školy zajít pøi zápisu. Je dobré budoucí školu vidìt i zevnitø, nasát atmosféru. Vezmìte s sebou i vašeho budoucího prvòáèka. Urèitì se nebojte vyptat se na vše, co vás zajímá. Pak se teprve rozhodnìte, zda dítì do školy zapsat èi ne.

n

Internet Dnes už má vìtšina škol své internetové stránky. Na nich se dají zjistit jednak oficiální informace o škole, jednak rùzné zajímavosti (napø. výsledky studentù, umístìní v rùzných soutìžích, školní akce). Nìkdy bývají na internetu i fotky ze školy a fotky pedagogù. Seznam škol a jejich internetové adresy bývají napø. na internetových stránkách mìsta nebo se dají najít ve vyhledávaèích.

n

Další zdroje informací – napø. místní tisk, kabelová TV…

12


Co když na vybrané škole pracuje nìkdo blízký? Je dobré zapsat dítì do školy, na které uèí jeho tatínek, øediteluje jeho maminka nebo kde ve školní jídelnì pracuje jeho babièka? Mìl by rodiè být tøídním uèitelem svého dítìte na prvním stupni? To, že ve škole pracují rodièe nebo jiní pøíbuzní, nevadí. Pøíbuzní by však nemìli prvòáèkovi ve škole pøíliš zasahovat do života a chtít mu ulehèovat situaci (napø. chodit za ním o pøestávce do tøídy, nosit mu svaèiny apod.). Tøídním uèitelem svého dítìte by ale rodiè být nemìl. Proè? Rodiè k dítìti pøistupuje jinak než uèitel. Role uèitele a rodièe, žáka a syna èi žákynì a dcery jsou hodnì odlišné, tìžko se v praxi oddìlují. Pøedstavte si paní uèitelku v první tøídì, kde jednou z žákyò je i její dcera Eliška. Jak by mìla Eliška matku oslovovat? „Mami“a tykat jí? Nebo „paní uèitelko“ a vykat jí? Žádná z variant se nezdá být vhodná. Když bude Eliška matce tykat a oslovovat ji jako vždycky „mami“, bude mezi spolužáky jediná. Když se Eliška bude ve škole snažit mamince vykat a doma jí bude zase tykat, bude z toho mít v hlavì zbyteènì zmatek. Ve škole se bude muset soustøedit na správné oslovování a vykání, což jí zabere èást mozkové kapacity, kterou by mohla využít na nìco jiného. Doma se Eliška bude muset pøeorientovat na to, že z paní uèitelky je zase maminka. Rodinné konflikty se budou Elišce promítat do školního života a školní konflikty budou zase narušovat rodinný život. Jak si má s maminkou doma v klidu, pohodì a souladu povídat a zpívat, když jí matka dopoledne ve škole coby paní uèitelka vynadala a Eliška je teï na ni naštvaná? Jak na ni ta hodná maminka mùže být ve škole taková? A jak má maminka pøistupovat k Elišce? Urèitì se k ní bude snažit chovat stejnì jako k ostatním dìtem, ale v praxi to nebude možné. Elišku zná od kolébky, zná její silné i slabé stránky, má k ní silný citový vztah. Když Elišce nìco nepùjde, mùže ji maminka hodnì omlouvat, protože bude vìdìt, proè jí to nejde. Bude s ní víc prožívat její úspìchy a neúspìchy. Možná bude maminka na Elišku naopak pøísnìjší než na ostatní, aby ji dìti neobviòovaly, že Elišce nadržuje. V každém pøípadì to Eliška ani maminka nebudou mít jednoduché.

13

edice PRO RODIÈE

Eliška by mìla složitìjší pozici i mezi spolužáky. Ti by mohli mít pocit, že se Elišce nadržuje, že je nìjaká jiná, zvláštní, uèitelské dítì. Elišce by se mezi dìti hùø zapadalo. Byla by vlastnì stále pod kontrolou své matky. Mohla by se tím cítit svázaná, chtít se poøád ovládat. Nemohla by se uvolnit, a proto by ostatním dìtem mohla pøipadat divná. Pøed Eliškou by se asi dìti nechtìly bavit o paní uèitelce. Nebo by o ní mluvily a Eliška by se opìt dostala do konfliktu: Má s dìtmi pomlouvat vlastní matku? Nebo být s matkou loajální a rozházet si to u spolužákù? Být dítì uèitele a zároveò být oblíbený mezi kamarády je nelehký úkol. Je lépe dítì takové zkoušce nevystavovat. Být uèitelem svého dítìte na druhém stupni základní školy èi na støední škole už tolik nevadí. Je to jen na nìkteré pøedmìty, dítì už si utvoøilo vztah ke škole a nauèilo se, jak jednat s uèiteli. Ale pokud pøedmìt ve tøídì vašeho dítìte mùže uèit i nìkdo jiný, pøece jen se zkuste domluvit s vedením školy, abyste ve tøídì vašeho dítìte radìji neuèili.

Zápis do školy Kdy bývá zápis? Zápis do školy bývá vyhlašován mezi 15. lednem a 15. únorem. Termín vyhlašuje mìsto nebo mìstská èást, bývá uveden na mìstských vývìskách. Vìtšinou jej vyvìšují i v mateøských školách. Zápis trvá dva dny. K zápisu se musí dostavit dìti, kterým bylo šest let od záøí do prosince minulého roku nebo jim bude šest let do konce srpna. Zápis je povinný i pro dìti, které mìly loni odklad povinné školní docházky.

Co s sebou k zápisu? S sebou si vezmìte svùj obèanský prùkaz, rodný list dítìte, oèkovací prùkaz dítìte a kartu zdravotní pojišťovny.

14


K èemu zápis slouží? K èemu ne? Zápis slouží k tomu, aby mìla škola evidenci budoucích prvòáèkù a abyste se vy i dítì seznámili s prostøedím školy. Pokud je škola pro vaše dítì spádová, pak vaše dítì musí pøijmout (když dítì nebude mít odklad povinné školní docházky). Zápis nejsou žádné pøijímací zkoušky. Na stanovení školní zralosti dítìte je zápis pøíliš krátký. U zápisu se nedá s urèitostí poznat, zda dítì je, èi není školsky zralé. Dítì mùže být nervózní, mùže reagovat jinak než obvykle. Pokud nastane nìjaká pochybnost ohlednì školní zralosti dítìte, nebojte se objednat na vyšetøení školní zralosti.

Co když ze školky odklad doporuèují, ale u zápisu vás pøesvìdèují, že je dítì školsky zralé? Pøi zápisu se nìkdy stává, že škola tlaèí na zaškolení dítìte. Paní uèitelky u zápisu pøemlouvají rodièe, že je dítì šikovné, že by do školy mìlo nastoupit. Podle školky je naopak dítì jasnì nezralé. Co s tím? Bohužel vše souvisí s penìzi. Škola dostává dotaci na každého žáka. Školka také, ale protože jsou nyní školky hodnì plné, tak mají odcházející školáky kým nahradit. Pokud si rodièe nejsou jisti školní zralostí svého dítìte (a zvlášť pokud jim odklad doporuèují i v mateøské školce), urèitì by se nemìli nechat u zápisu pøesvìdèit o školní zralosti dítìte. Mìli by s potomkem zajít na vyšetøení školní zralosti do pedagogicko-psychologické poradny nebo podobného zaøízení. Tam nestranný odborník (který není zaangažován ani na odkladu, ani na zaškolení) posoudí školní pøipravenost dítìte a rodièe se pak rozhodnou, zda budou žádat o odklad èi ne.

Co se u zápisu dìje? Jedna paní uèitelka èi pan uèitel vypisuje s rodièi zápisový list a jiné administrativní náležitosti. Další pedagog si povídá s dítìtem. Co se u dítìte u zápisu vìtšinou sleduje? n n

Zda dítì dokáže øíct své jméno, adresu, vìk. Zda dítì umí poznat barvy (tøeba na pastelkách, na obrázku…).

15

edice PRO RODIÈE n n n n n n

n n

Zda dítì dokáže pojmenovat základní geometrické tvary – kruh, ètverec, trojúhelník, obdélník. Zda dítì už zná nìjaká písmena. Zda je umí napsat, jestli se umí tøeba podepsat. Ale není to nutné, od uèení písmen je tu škola. Úroveò øeèi. Jestli dítì umí povìdìt nìjakou básnièku èi zazpívat písnièku. Pøi celém rozhovoru s dítìtem se sleduje výslovnost. Poèetní pøedstavy. Jak dítì umí vyjmenovat èíselnou øadu, jestli napø. pozná, na které hromádce je víc kostek, jestli by je umìlo spoèítat (do 10). Orientace v prostoru a èase. Zda dítì dokáže urèit „nahoøe – dole“, „vepøedu – vzadu“, „vpravo – vlevo“, „vèera – dnes – zítra“… Úroveò kresby. Zda umí dítì nakreslit èlovìka, obkreslit nìjaké jednoduché tvary. Pedagog si všímá, jak dítì drží tužku, ve které ruce ji drží, jak kresba vypadá. Lateralita. Sleduje se, kterou rukou dítì kreslí, kterou bere vìci atp. Jak se dítì u zápisu chová. Jestli je úzkostné, nejisté (trochu úzkostné je však v neznámé situaci skoro každé dítì, ale nìkteré s cizími lidmi vùbec nemluví, nic nechce ukázat), jak pracuje pod vedením cizí osoby.

Na závìr dostane dítì nìjaký malý dárek, který vìtšinou vyrábìli jeho budoucí kolegové školáci.

Slavnostní den Zápis je pro vás i pro dítì významný den. Vaše ratolest zase udìlala další krùèek k dospìlosti a vzdìlanosti. Bylo by hezké, aby rodièe brali zápis potomka do školy jako slavnostní den. Udìlejte si na dítì èas. Je dobøe, když mohou pøijít k zápisu oba rodièe. „Zapsání do školy“ pak bìžte oslavit tøeba do cukrárny nebo do restaurace nebo do kina… Pokud to jde, neodbývejte zápis mezi nákupy, zaøizováním na úøadech a jinými pochùzkami. To zápisové odpoledne by vaše dítì mìlo být støedem pozornosti vaší rodiny, protože z nìj pøece už letos bude školák. Oslavou zápisu v dítìti také upevníte pocit, že chodit do školy je nìco významného, když i zápis do školy stojí za to slavit.

16


Co má umìt budoucí prvòáèek (školní zralost) Co to je školní zralost? Proè se vlastnì zjišťuje? Školní zralost znamená pøipravenost dítìte pro první tøídu. První tøída je pro školáka velmi dùležitá. Nauèí se tam nejen èíst, psát a poèítat, ale také si vytváøí vztah ke škole. Formuje se jeho postoj ke vzdìlávání. Pokud dítì ještì není školsky zralé, zažívá v první tøídì zbyteèná selhání, ke kterým by už za rok nemuselo dojít. Dítì nemá tak dobré výsledky, jaké by se vzhledem k jeho schopnostem daly oèekávat. Škola je pro nìj pøíliš zatìžující. Vhodným øešením pro školsky nezralé dítì je odklad povinné školní docházky. Proto by se u všech dìtí, kde se objevují nìjaké pochybnosti o pøipravenosti na školu, mìla zjišťovat školní zralost.

Co má umìt budoucí prvòáèek? Jaké vlastnosti a dovednosti jsou dùležité? n

Myšlení a znalosti Budoucí školák by mìl být pøimìøenì orientován ve svìtì kolem sebe. Mìl by znát své jméno a pøíjmení, vìk, adresu, povolání rodièù. Mìl by poznat alespoò základní barvy, umìt pojmenovat základní geometrické tvary. Mìl by znát názvy bìžných zvíøat, rostlin, povolání, vìcí denní potøeby… Do myšlení a znalostí patøí i pøedèíselné i èíselné pøedstavy. Dítì by mìlo chápat pojmy vìtší – menší, lehèí – tìžší, první – poslední – prostøední, mìlo by umìt porovnávat množství vìcí, dokázat vyjmenovat èíselnou øadu aspoò do pìti. Budoucí prvòáèek by se mìl orientovat v prostoru a èase (rozumìt pojmùm nahoøe – dole, vepøedu – vzadu – uprostøed, nad – pod, vèera – dnes – zítra).

17

edice PRO RODIÈE n

Øeè Ø Výslovnost Dítì by už mìlo vyslovovat správnì. Pokud dítì nìjakou hlásku vyslovuje špatnì (netýká se r a ø), tak hrozí, že ji také bude špatnì psát a chybu samo nedokáže odhalit. Jestli váš budoucí prvòáèek vyslovuje nesprávnì, je nejvyšší èas na logopedickou nápravu. Ø Slovní zásoba Prvòáèek by mìl mít pøimìøenou aktivní i pasivní slovní zásobu. Mìl by umìt pojmenovat bìžné vìci a situace, dokázat vyjádøit své pøání, umìt o nìco požádat, vyjádøit svùj nesouhlas. Mìl by se umìt zeptat, když nìèemu nerozumí. Ø Porozumìní øeèi, vyjadøování, pøizpùsobení øeèi situaci a prostøedí Dítì by mìlo rozumìt, co mu paní uèitelka øíká, mìlo by chápat instrukce a požadavky. Mìlo by se umìt domluvit se spolužáky. Mìlo by umìt øíci to, co potøebuje. Školák by mìl ovládat rùzné zpùsoby øeèi. Jinak bude mluvit se svými spolužáky, jinak s paní uèitelkou. Mìl by vìdìt, že uèitelùm se vyká, že nìkterá slova se pøi mluvení s paní uèitelkou nehodí. Mìl by umìt poprosit, podìkovat.

n

Pøimìøený rozvoj hrubé i jemné motoriky Dítì by mìlo být pøimìøenì obratné. Hrubá motorika se pozná napø. pøi bìhání, házení míèem, pøi skákání pøes švihadlo. Pohyby dítìte by mìly být pøimìøenì koordinované. Jemná motorika se projevuje pøi držení tužky, zavazování tkanièek, zapínání knoflíkù, skládání z kostek, puzzle, pøi støíhání nùžkami, pøi navlékání korálkù… Zejména ovládání tužky je pro prvòáèka velmi dùležité. Drží tužku správnì? Poslouchá ho tužka, kreslí takové èáry, jaké dítì chce? Prvòáèek by mìl umìt nakreslit èlovìka, dokázat obkreslit jednoduché geometrické tvary (kruh, ètverec, trojúhelník). Mìlo by už být jasné, ve které ruce dítì drží tužku. Jestli ruce poøád støídá, bude výuka psaní složitìjší.

n

Pracovní zralost Dítì by mìlo umìt asi 10 minut vydržet i u èinnosti, která ho nebaví. Dokáže se dítì na neoblíbenou èinnost také soustøedit? Vydrží chvíli sedìt

18


a pracovat, nepøebíhá poøád od jedné èinnosti k druhé? Dokáže alespoò minimálnì odolávat rušivým vlivùm? Má pøimìøené pracovní tempo? Dokonèuje alespoò nìkteré vìci, které zaèalo? Umí se ovládat? Není pøíliš impulzivní (napø. i pøi malém nezdaru se naštve a rozhází všechny pastelky)? n

Sociální zralost Dítì ve škole musí obstát v novém prostøedí bez rodiny. Umí potomek komunikovat s dìtmi i dospìlými? Dokáže navazovat vztahy s vrstevníky, zvládne si najít kamaráda? Dítì by se také mìlo umìt podøídit autoritì dospìlého. Mìlo by umìt dodržovat školní pravidla (napø. že pøi hodinì by nemìlo odcházet ze tøídy, jíst a pít, vykøikovat vše, co jej právì napadne…). Prvòáèek by mìl umìt chvíli poèkat. Mìl by se dokázat smíøit s tím, že ne vždy a ve všem bude první. Mìl by umìt i èestnì prohrávat. Mìl by dokázat spolupracovat s ostatními. Budoucí školák by mìl být samostatný. Mìl by se umìt sám obléknout, nauèit se orientovat ve školní budovì. Mìl by si ohlídat svoje vìci, sám si pøipravit na lavici vìci na další hodinu.

n

Budoucí školák by mìl mít pøimìøený zdravotní stav a odolnost vùèi zátìži.

Máte po pøeètení požadovaných vlastností pocit, že je toho moc? Že to vaše dítì v žádném pøípadì nemùže všechno zvládnout? Nebojte se. Vìtšinou mají obavu právì ti peèliví, úzkostní rodièe, jejichž dítì je na tom po všech stránkách velmi dobøe. Ve všech oblastech je dùležitý pøimìøený rozvoj. Dítì v dané vlastnosti nebo dovednosti rozhodnì nemusí být výborné, aby to na školu staèilo. Nemusí být dokonce ani prùmìrné. Staèí, aby splòovalo urèitou minimální hranici. Jestli je na tom váš potomek podobnì jako jeho stejnì staøí kamarádi, tak je vše v naprostém poøádku. Ale zbystøete, pokud je vaše dítì v nìjaké oblasti hodnì pozadu, výraznì v ní selhává.

19

-

edice PRO RODIÈE

Pak je na místì zaèít zvažovat, jestli je dítì pro školu zralé, jestli by nebyl vhodný odklad povinné školní docházky. Také se poraïte s paní uèitelkou v mateøské školce. Vidí dítì z jiného úhlu, má možnost ho srovnat s ostatními dìtmi. Pøipadá jí pro školu zralé? Pokud se vám cokoliv ohlednì školní zralosti vašeho pøedškoláka nezdá, mìli byste se objednat do pedagogicko-psychologické poradny na vyšetøení školní zralosti.

Dá se urèit školní zralost podle data narození? Jsou všechny dìti narozené v èervenci a srpnu nezralé? Rozdíl mezi právì šestiletým (v srpnu narozeným) dítìtem a témìø sedmiletým (o rok døíve v záøí narozeným) dítìtem je obrovský. V tomto vìku je znát každý mìsíc. Nervová soustava postupnì vyzrává. Mladší dítì se napø. nemusí dokázat soustøedit tak dlouho jak to starší, mùže být ménì pracovnì zralé, mùže mít ménì rozvinutou jemnou motoriku…Paní uèitelka pøi velkém poètu dìtí ve tøídì nedokáže zohledòovat, že Honzíkovi je teprve šest let a mìsíc, kdežto Ondrovi je už sedm let, a proto jde Ondrovi hodnì vìcí snáz. Nedá se zaøídit, aby uèitelé hodnotili každého prvòáèka i s pøihlédnutím k tomu, jak je starý. I samotným dìtem by pøipadalo nespravedlivé, proè za stejný výkon má jedno dítì jednièku, ale jiné dvojku. Ale neznamená to, že každé dítì narozené v srpnu není školsky zralé. Nìkteré ano, nìkteré ne. I nìkteré dítì narozené témìø o rok døív v záøí školsky zralé být nemusí. Ale rozhodnì je víc školsky nezralých dìtí mezi tìmi nejmladšími, kterým bude šest let až v èervnu, èervenci èi srpnu. Není však dobré žádat odklad jen proto, že je dítì èervencové èi srpnové. To by se pak mìla posunout vìková hranice k zápisu. Mladší vìk je jedním ze spolupùsobících faktorù, ale pro odklad by mìl být ještì nìjaký další dùvod.

20


Co prvòáèek umìt nemusí? Mìli byste uèit pøedškoláka èíst a psát? Nemusíte dítì na školu nìjak speciálnì pøipravovat. Rozhodnì ho neuète dopøedu látku první tøídy (ètení, psaní, poèítání) jen proto, aby nebylo pozadu proti ostatním dìtem. Pokud se dítì napø. o písmenka samo nezajímá, je zbyteèné snažit se ho uèit èíst. Na to bude dost èasu v první tøídì. Zatím byste jen potomka otrávili. Výuka v první tøídì poèítá s dítìtem, které neumí èíst a psát. Jestli se dítì samo o písmenka zajímá, pak mu ale nebraòte. Vyhovte jeho pøání a písmenka pojmenovávejte, ukazujte skládání písmen do slabik a do slov. Hnací motor této aktivity by ale mìl vycházet od dítìte. I kdybyste dítìti bránili, nejspíš si ètení nìjakým zpùsobem osvojí samo. Nemìjte strach z toho, že se pak dítì bude v první tøídì nudit. Dobrý uèitel by si s tím mìl poradit. Pokud dítì umí pøi nástupu do školy èíst, øeknìte to vyuèujícímu. Ať má paní uèitelka pøíležitost pøipravit si pro dítì náhradní program na dobu, kdy spolužáci budou èíst „Ema má maso“.

Vyšetøení školní zralosti v pedagogicko-psychologické poradnì Kdy uvažovat o vyšetøení školní zralosti? Kdykoliv, když si nejste jistí, že je vaše dítì školsky zralé. Pokud pro svého potomka chcete odklad povinné školní docházky, je vyšetøení školní zralosti na školském poradenském pracovišti (tj. v pedagogicko-psychologické poradnì nebo ve speciálnì pedagogickém centru) nezbytné. Vyšetøení školní zralosti je však užiteèné i ve chvíli, kdy jen váháte a pochybujete, zda škola ano èi ne. Pracovníci v poradnì (psycholog èi speciální pedagog) vidí vaše dítì z jiného úhlu než vy. Mají lepší odhad, která vìc by zahájení školní docházky komplikovala, co dítì ještì dokáže dotáhnout a co je jen nepodstatná drobnost, která ve škole vadit nebude. Mají také k dispozici rùzné testy, které byly za21

edice PRO RODIÈE

dány stovkám dìtí pøedškolního vìku. Tak mohou porovnat, jak je na tom váš budoucí prvòáèek vzhledem k ostatním stejnì starým dìtem. Takové srovnání s mnoha dìtmi rodièùm chybí. Nìkdy se stane, že dítì má šikovného staršího sourozence nebo hodnì bystrého a snaživého kamaráda a celé rodinì pøipadá, že je dítì nìjak pozadu. Pøitom mùže být ve srovnání se svými bìžnými vrstevníky nadprùmìrné. Psycholog èi pedagog by vám také mìl ukázat, co by bylo vhodné právì s vaším dítìtem doma procvièovat. Jakým zpùsobem byste mìli s dítìtem pracovat, aby bylo na školu co nejlépe pøipravené. Vyšetøení školní zralosti je vhodné ještì v pøípadì, pokud uvažujete o pøedèasném zaškolení dítìte.

Jak se objednat na vyšetøení? Je nutná nìjaká pøíprava? Do poradny není potøeba žádné doporuèení. Rodièe se buï objednají sami, nebo je objedná základní èi mateøská škola. Objednací lhùty ale vìtšinou bývají dlouhé. Záleží na konkrétní poradnì, ale radìji poèítejte s nìkolikatýdenním až nìkolikamìsíèním èekáním. Vyšetøení školní zralosti bývá v dopoledních hodinách, aby se dítì dobøe soustøedilo. Trvá tak hodinu až hodinu a pùl. K vyšetøení by mìl dítì doprovodit jeden z rodièù nebo oba rodièe (pøíp. zákonný zástupce dítìte). Rodièe dítì nejvíc znají, jim nejvíc záleží na tom, zda dítì pùjde do školy èi ne. Rodièe musí také podepsat administrativní náležitosti (napø. souhlas s vyšetøením), bez kterých by vyšetøení nebylo možné. Dítì na vyšetøení není potøeba nìjak speciálnì pøipravovat (ani to není žádoucí). Nemusíte ho nic uèit, nic s ním speciálnì trénovat. Rozhodnì byste však nemìli potomka vyšetøením strašit. Pøipravte dítì na to, že si v poradnì bude chvíli s nìkým povídat, hrát a kreslit. Nemusí mít obavu, že se mu bude dìlat nìco bolestivého nebo nepøíjemného.

22

Mgr. Tereza Beníšková PRVNÍ TØÍDOU BEZ PLÁÈE

Recommend Documents