Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav zakládání a pěstění lesů
Projekt zalesnění zemědělské půdy na území ŠLP ML Křtiny Bakalářská práce
2008/2009
Michal Osička
[1]
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Projekt zalesnění zemědělské půdy na území ŠLP ML Křtiny zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ podpis studenta
[2]
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Oldřichu Mauerovi, DrSc. za jeho vedení a hodnotné rady, které mi významně pomohly při zpracování této
[3]
bakalářské práce. Jméno: Michal Osička Name: Michal Osička Název bakalářské práce: Projekt zalesnění zemědělské půdy na ŠLP ML Křtiny The name of the bachelor work: Forestation project of the agriculture soil of ŠLP ML Křtiny Abstrakt: Tématem této bakalářské práce je „Projekt zalesnění zemědělské půdy na ŠLP Masarykův les Křtiny“. Hlavním cílem práce je vhodně zalesnit zadanou polnost, aby se zvýšila ekologická stabilita a tím se přispělo ke zlepšení stavu krajiny. Zároveň vytvořit vhodné místo k rekreaci lidí z okolí. Dále jsem požádal o dotaci ze SZIF (Státní zemědělský intervenční fond). Práci jsem zpracovával na základě informací uvedených ve sborníku „Zalesňování zemědělských půd – výzva pro lesnický sektor“ z roku 2006. Dále mi velmi pomohlo nařízení vlády číslo 239/2007 a energetický zákon číslo 458/2000.
Klíčová slova: Zalesnění, zemědělská půda, rekreace, dotace Abstract: The topic of this bachelor work is “Forestation project of the agriculture soil of ŠLP ML Křtiny”. Its main goal is to forest appropriately a certain field to increase the ecological stability and improve the state of the environment, as well as to create a suited place for recreation of nearby habitants. Further I obtained for a grant from SZIF (State Agriculture Intervention Fund). My sources were based on information provided in the magazine “Zalesňování zemědělských půd – výzva pro lesnický sektor” (Forestation of agriculture soils – appeal for foresters) from 2006. I found a considerable help in the Govern Regulation number 239/2007 and the Energetic Law number 458/2000.
[4]
Key words: forestation, agriculture soil, recreation, grant
OBSAH 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE ........................................................................7 1.1 POPIS ÚZEMÍ ......................................................................................................... 10 1.2 KLIMATICKÉ POMĚRY ............................................................................................. 11 1.3 HYDROLOGICKÉ POMĚRY ....................................................................................... 12 1.4 PEDOLOGICKÉ POMĚRY ......................................................................................... 12 2. ÚDAJE O POZEMKU ....................................................................13 2.1 ČÍSLO PARCELY ...................................................................................................... 14 2.2 BONITA PŮDY ......................................................................................................... 15 2.3 STANOVENÍ SLT .................................................................................................... 16 2.4 STANOVENÍ HS ...................................................................................................... 19 3. STANOVENÍ DŘEVINNÉ SKLADBY................................................20 3.1 ZASTOUPENÍ DŘEVIN............................................................................................. 21 3.2 PLOCHY DŘEVIN ................................................................................................... 22 3.3 HEKTAROVÉ POČTY DŘEVIN.................................................................................. 23 3.4 SMÍŠENÍ DŘEVIN ................................................................................................... 24 3.5 ROZČLENĚNÍ POZEMKU .......................................................................................... 25 4. SADEBNÍ MATERIÁL ...................................................................27 4.1 SPON ..................................................................................................................... 27 4.2 ÚDAJE O SADEBNÍM MATERIÁLU .......................................................................... 29 4.3 DODAVATEL CENA A SPOTŘEBA SADEBNÍHO MATERIÁLU ..................................... 30 5. PŘÍPRAVA STANOVIŠTĚ ..............................................................33 5.1 ZVOLENÁ METODA ZALESŇOVÁNÍ ........................................................................ 34 5.2 CENA A ZPROSTŘEDKOVATELÉ SADEBNÍCH PRACÍ ................................................ 35 6. OCHRANA KULTUR.....................................................................37 6.1 OCHRANA PROTI ZVĚŘI A MYŠOVITÝM .................................................................. 37 6.2 OCHRANA PROTI BUŘENI....................................................................................... 39 6.3 CENA A ZPROSTŘEDKOVATELÉ OCHRANNÝCH OPATŘENÍ ...................................... 40 7. REKREAČNÍ HLEDISKA ...............................................................41 7.1 REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO VEŘEJNOST .................................................................. 41 8. DOTACE MZE .............................................................................44 9. CELKOVÁ KALKULACE ..............................................................50 [5]
ČASOVÝ PLÁN PRACÍ A POTŘEBA FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ DLE JEDNOTLIVÝCH LET ............................................................................................................................... 50 9.2 SUMARIZAČNÍ TABULKY ....................................................................................... 52 9.1
10. ZÁVĚR ......................................................................................54 11. RESUME
...................................................................................55
12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................56 13. SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................58
[6]
1. Úvod a cíl práce Zalesňování zemědělských nebo původně nelesních pozemků není u nás problematika nijak nová. S šířením lidského osídlení přecházely lesy v krajinu políček a mezí a výměra lesů dlouhodobě klesala. První zaznamenané cílené zalesnění nelesní půdy se uskutečnilo v roce 1570 za starou pražskou oborou. Další byl roku 1589. G. F. Žďárský, majitel statku Červený Újezd, dal za oborou Hvězda založit nový les pomocí setby dubu a borovice. Umělá obnova se tehdy soustředila především na záměrné pěstování zvláště potřebných dřevin. Zalesňovací pokusy u nás mají tradici od roku 1755, kdy na valdštejnských panstvích zalesňoval třebíčský polesný František Barton. V 80. letech 18. století na panství Brandýs nad Labem, zkoušel novobydžovský lékař Jan Bernard Gregori, působící v Uhrách, vysévat borové a březové semeno s obilím, ale úspěch se dostavil až při použití sveřepu. Na počátku 18. století nebyly lesy schopny zajistit požadovanou produkci stavebního, ani palivového dříví. Většina lesů byla v neutěšeném stavu a jejich část byla postupně přeměňována na pole, louky, nebo pastviny, mnohdy se souhlasem vrchnosti. Až do poloviny 18. století ponechávalo Rakousko veškerou péči o lesy na jejich vlastnících. V této době vydalo Rakousko v jednotlivých zemích, mezi nimi i v Čechách, (1754 ,,Císařský a královský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající“), na Moravě (1754) a ve Slezsku (1756). Tyto patenty výrazně zasáhly do vlastnictví lesů. Zakazovaly ničení lesů, omezovaly svévolnou těžbu, stanovily povinnost obnovení lesa na vykácených plochách, zakázaly pastvu v mladých kulturách a zavedly oplocování kultur tam, kde vznikaly velké škody. Dozor byl svěřen krajským úřadům. Od vydání těchto patentů se výměra lesů postupně zvyšovala. První celorakouský zákon č. 250/1852 ř. z. byl vyhlášen 3. prosince 1852. Obsahoval zákaz pustošení lesů, přeměnu lesa na jiné kultury bez povolení, povinnost zalesnit nové holiny do 5 let a postupně zalesňovat holiny staré. Snižuje se podíl síjí a zvyšuje se sadba. Tento zákon byl platný až do roku 1960. Velká část zalesňování se prováděla jako půdoochranná činnost zvláště na základě vodního zákona č.117/1884 ř. z. o bezeškodném odvádění vod a zemských předpisů [7]
(Nejrozsáhlejší práce v povodí Zlatého potoka a Labe). Při zalesnění nelesních půd se v Čechách z jehličnanů používaly borovice lesní, smrk ztepilý, borovice černá, modřín, dále vejmutovka a douglaska (ukázala se odolná proti tlaku sněhu). Z listnáčů to byl akát, bříza, dub, habr, lípa a jilm. Zalesňování většinou navazovalo na technické úpravy (drnování strží…) a přípravu půdy. Zalesňovalo se převážně sadbou, při výsadbě se uplatňovaly starší školkované sazenice. Po první světové válce se zalesňovalo pouze v malém rozsahu. Maximálně 500-600 ha za rok. V rámci hrazení bystřin v letech 1919 až 1936 to bylo celkem 952 ha, 308 ha v Čechách, 481 ha na Moravě. Po druhé světové válce, ruku v ruce se zabíráním pozemků odsunutého německého obyvatelstva, přišlo po roce 1945 ke zvýšení objemu zalesňovaných pozemků. Zalesňování bylo zakotveno v zákoně č. 206/1948 Sb. „O zalesňování, zřizování ochranných pásů a zakládání (obnově) rybníků“. Na základě tohoto zákona byly k zalesnění určeny nejen velké plochy, ale i menší pozemky přidělené k LH z důvodů arondačních a nacházejících se uvnitř lesa. Zalesňovalo se síjí i sadbou, pomístně se využívalo porostů přípravných dřevin zvláště na velkých územích. Velkým problémem byl nedostatek pracovních sil ve většině oblastí s vyššími podíly zalesnění. V letech 1955 – 1959 byl vypracován „Generální plán zvelebení polního, lesního a vodního hospodářství“. Vedle delimitace zemědělského a lesního půdního fondu stanovoval vypracovat plány výsadby rychlerostoucích dřevin a ochranného zalesňování. Cílem výsadby rychle rostoucích dřevin bylo zajistit dostatek topolového dřeva hlavně pro papírenský průmysl. Výsadba se realizovala v letech 1956 – 1960, kdy byly vysázeny statisíce topolových a vrbových sazenic (tzv. topolová mánie). Generální plán delimitace byl schválen vládním usnesením č. 606/1961 Sb. (Zalesňování pozemků určených k zalesnění podle státního plánu rozvoje národního hospodářství bylo již zakotveno v novém lesním zákoně č. 166/1960 Sb.). Delimitace půdního fondu se snažila o maximálně účelné využití půd, vyčleňovala k zalesnění pozemky nevhodné pro zemědělské účely, ale v menší míře docházelo i k převodu zemědělsky využitelné lesní půdy do zemědělského půdního fondu. Ohledy měly být brány i na zlepšení klimatického, vodohospodářského a estetického rázu krajiny. Proběhly rozsáhlé zalesňovací práce v pohraničních oblastech, zejména v jihočeském a [8]
západočeském pohraničí, dále v některých lokalitách na severní Moravě a ve Slezsku.(Špulák 2006) V posledních desetiletích vystupuje v Evropských podmínkách do popředí další faktor, jde o nadprodukci zemědělských výrobků a nesnadnost uplatnit přebytky na světovém trhu. Navíc obhospodařování méně úrodných pozemků se stává nerentabilní. V budoucnosti půjde spíše o menší plochy, nikoliv o související soubory tak jak tomu bylo v čtyřicátých a padesátých letech minulého století (Šindelář, Frýdl 2006). V České republice je registrováno 3,5 mil. ha zemědělské půdy, z toho je 2,5 mil. ha orné půdy, což představuje cca 70 % podílu zemědělské půdy. V předcházejícím období (2004 – 2006), bylo z dotací v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova zalesněno přes 2 000 ha zemědělské půdy. Pro období 2007 – 2013 se počítá s podporou zalesňování v objemu zhruba 2000 ha za rok. Toto opatření má zabránit tomu, aby zemědělská půda zůstala nevyužívána. Pro ekologickou rovnováhu krajiny je plochu, kterou zemědělci neobdělávají, nebo je obtížné ji obdělat, výhodnější zalesnit, než ji nechat ladem (Chalupská 2007).
Cíl práce Má práce se zabývá zalesněním zemědělské půdy s rekreačním zaměřením. Lokalita se nachází v sousedství chemického závodu Plíva Lachema v Brně-Řečkovicích. Cílem je vytvořit lokalitu vhodnou ke každodenním návštěvám a odpočinku obyvatel z blízkého i dalekého okolí a zároveň vytvořit odolný lesní porost jak po stránce ekologické, která spočívá ve zlepšení stavu krajiny, tak i po stránce životního prostředí a zejména ekologické stability. Dále, aby ekonomické prostředky do něj vloženy, byly účelně využity a projekt nebyl zbytečně drahý. Také se zabývám poskytnutím dotací na tuto plochu ze SZIF (Státní zemědělský intervenční fond).
[9]
1.1 Popis území Pole ”U Lachemy” se nachází v blízkosti nádraží Českých drah Brno Řečkovice, za chemickou továrnou Plíva-Lachema. Jeho velikost je 6,37 ha, leží ve výšce 240 m.n.m. a patří do PLO 30 Drahanská vrchovina a je majetkem ŠLP Masarykův les Křtiny. Jedná se o souvislou rovinatou plochu bez výrazných terénních nerovností, nebo překážek, která je vhodná pro použití zalesňovacího stroje. V minulosti (18. století) se na tomto stanovišti nacházely rybníky určené pro chov ryb. V minulém století již pozemek sloužil účelům zemědělským. Dnes se již řadu let k zemědělským nepoužívá a je zde pouze jednou ročně provedena orba. Na tomto pozemku je vzhledem k jeho minulosti a protékajícím potokům Kubelín a Ponávka vysoká hladina spodní vody. Výrazněji podmáčená je především v jihovýchodní části, kde se nachází porost vyšších travin (Phragmites, Calamagrostis), které slouží jako kryt pro drobnou zvěř. Bude potřeba ho dočasně odstranit, aby neohrožoval zalesnění. Na jižní hranici pozemku protéká potok Kubelín po celé jeho délce a vlévá se do Ponávky. Po celé jeho délce je potok lemován porostem olše lepkavé (Alnus glutinosa) a keři rodu prunus. Porost je netvárný, částečně poškozený (zřejmě mechanizací). Netvárnost je způsobena tím, že jedinci rostli od mládí v rozvolněném zápoji. Porost bude třeba odstranit, aby neohrožoval následné zalesnění. Dle dřevin lze usuzovat, že se taktéž jedná o místo s dostatkem až přebytkem vody (podmáčené). Keře hlavně rodu prunus se vyskytují i podél Ponávky, na některých místech vytváří porosty. Severní část sousedící s parkovištěm pro zaměstnance Lachemy je sušší. Nachází se na ní také porost vyšších travin (Phragmites, Calamagrostis) pomístně s trsnatými travami. Na západní hranici se u Ponávky nachází keřový porost s olší, topolem bílým (Populus alba) a vrbou jívou (Salix caprea). Na největší části pozemku, která nebyla jmenována, rostou nízké trsnaté trávy, ale současně se pomístně vyskytují i traviny vysoké, vlhkomilné. Keře se vyskytují pomístně podél Ponávky, ale i u cesty na severu. Lokalita je takřka denně hojně navštěvována jak zaměstnanci Lachemy, tak i lidmi z blízké městské části Brno-Řečkovice a jinými návštěvníky z okolí. Je to oblíbené místo pejskařů, ale nejen jich, kvůli blízkosti lesa, který s lokalitou přímo sousedí, kam tito lidé chodí trávit svůj volný čas.
[10]
1.2 Klimatické poměry Oblast tohoto území spadá do brněnské městské části Brno-Řečkovice, leží v nadmořské výšce 240 m. n. m. a spadá do teplé klimatické oblasti T2. Klimatologická stanice v Brně udává následující teploty: Průměrná teplota vzduchu za období 1961-1990 měsíc o
C
I
II
III IV
V
VI VII VIII IX
X
XI XII
Ø
-2,5 -0,3 3,8 9,0 13,9 17,0 18,5 18,1 14,3 9,1 3,5 -0,6 8,7
Zdroj: ČHMÚ
Podle klimatického členění se území nachází v klimatické oblasti T2: Charakteristiky Počet letních dnů
T2 50 - 60
Počet dnů nad 10°C
160 - 170
Počet mrazových dnů
100 - 110
Počet ledových dnů
30 - 40
Průměrná teplota v lednu
-2 - -3
Průměrná teplota v červenci
18 - 19
Průměrná teplota v dubnu
8-9
Průměrná teplota v říjnu
7-9
Průměrných dnů srážek nad 1 mm
90 - 100
Úhrn srážek ve vegetační době
350 - 400
Úhrn srážek v zimě
200 - 300
Srážky celkem
550 - 700
Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných
40 - 50 120 - 140 40 - 50
Zdroj: Quitt, E. (1971)
[11]
1.3 Hydrologické poměry Velikost srážek v této lokalitě znázorňuje tabulka níže, dále zde protéká potok Kubelín a Ponávka. V lokalitě je vysoká hladina spodní vody, pomístně můžeme najít místa, kde tato voda i stagnuje. Klimatologická stanice v Brně udává tyto hodnoty srážek: Průměrný úhrn srážek za období 1961 – 1990: měsíc mm
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII IX
X
XI
XII
Ø
24,6 23,8 24,1 31,5 61 72,2 63,4 56,7 37,6 30,7 37,4 27,1 490,1
Zdroj: ČHMÚ
1.4 Pedologické poměry Lokalita leží: Provincie
Subprovincie
Oblast
Celek
Podcelek
Česká
Českomoravská Brněnská Bobravská Řečkovicko
vysočina
subprovincie
Okrsek - Řečkovický
vrchovina vrchovina kuřimský prolom prolom
Řečkovický prolom je úzká protáhlá sníženina na severu Brna, vzniklá ve vyvřelých horninách, vyplněna třetihorními sedimenty a spraší. Polnost leží na podkladě ze sedimentů kvartérních fluviálních, na kterém se nachází půdní typ fluvizem modální.
[12]
2. Údaje o pozemku Nadmořská výška: 240 metrů nad mořem Plocha: 6,37 ha Klimatická oblast: T2 Průměrný úhrn srážek: 490,1 mm Půdní typ: fluvizem modální Významnou podmínkou pro možnost zalesnění je uskutečnění převodu pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF) na jiné využití, tedy na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Rozhodnutí o změně využití patří do kompetence příslušného stavebního úřadu, který tak může učinit pouze se souhlasem orgánu ochrany ZPF a orgánu ochrany přírody a krajiny. Rozhodnutí o prohlášení pozemku za lesní má pak v kompetenci odbor státní správy lesů (odbor životního prostředí). Může jít nejen o tvorbu lesních porostů, ale i remízků, krajinářsky či ekologicky opodstatněných skupin vysoké či nízké zeleně, zakládání lignikultur, větrolamů apod. (Vacek, Mikeska, Podrazský, Malík). Žádost podám jako vlastník pozemku na stavební úřad městské části Brno - Řečkovice a Mokrá Hora - návrhem na vydání rozhodnutí o využití území (viz přílohy č. 12 a 13). Toto musí být doloženo dokladem o vlastnictví pozemku, soupisem dotčených pozemků a jejich výměr, výpisem z katastru nemovitostí (viz 2.1.). A také seznamem a adresami známých účastníků řízení (hlavně vlastníků sousedních pozemků), popř. jejich stanoviskem. Stavební úřad zahájí územní řízení a ústní jednání spojené s místním šetřením. Je nutné, aby se dotčené orgány státní správy, tedy orgán ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přírody a státní správy lesního hospodářství, zúčastnily místního šetření a mohly tak svůj postup koordinovat a vydat zásadní stanovisko. Správní řízení o prohlášení pozemků za lesní zahájí orgán státní správy lesního hospodářství z vlastního podnětu.
[13]
2.1 Číslo parcely Dle katastru nemovitostí České republiky, katastrální pracoviště Brno-město, je katastrální číslo této polní parcely
.
Níže je zkrácený výpis z katastru nemovitostí ČR, katastrální mapu přikládám v příloze č. 2. Informace o parcele: Parcelní číslo:
3475/1
Výměra[m2]:
63705
Katastrální území: Řečkovice 611646 číslo LV:
3473
Typ parcely:
Parcela katastru nemovitostí
Mapový list:
STEP1000,V.S21
Určení výměry:
Graficky nebo v digitalizované mapě
druh pozemku:
orná půda
Vlastník, jiný oprávněný: Jméno:
Adresa:
Podíl:
Mendelova zemědělská a lesnická Zemědělská 1665/1, Brno, ⁄ univerzita v Brně
Černá pole, 613 00
Způsob ochrany nemovitosti: Zemědělský půdní fond
[14]
Seznam BPEJ: BPEJ:
Výměra:
25800
63705
Omezení vlastnického práva: Nejsou evidována žádná omezení Jiné zápisy: Nejsou evidovány žádné jiné zápisy
2.2 Bonita půdy Od roku 2002 stát ve své dotační politice přistoupil k diferenciaci pozemků pro zalesňování, a to podle míry jejich vhodnosti pro zemědělskou výrobu. Bonita půdy je v zásadě ukazatelem hodnoty zemědělské půdy a tvoří základ pro ocenění zemědělského pozemku. Ke každému pětimístnému kódu BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) je přiřazena cena, pohybující se od několika haléřů do zhruba 15 Kč za 1 m2. Od roku 1998 je kód BPEJ evidován k zemědělským pozemkům v katastru nemovitostí a je tak součástí výpisu (Vacek, Mikeska, Podrazský, Malík 2006). Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice kódu značí příslušnost k jednomu z deseti klimatických regionů (0 až 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k jedné ze 78 hlavních půdních jednotek (1 až 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti pozemku od 00 do 250 a jeho expozici pozemku ke světovým stranám S-J-Z-V a pátá číslice vyjadřuje devět kombinací hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Na tomto polním pozemku, který spadá do územního obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město je určena BPEJ číslo 25800. To znamená, že je to pozemek, který je teplý, mírně suchý (2). Leží na Fluvizemých, glejových na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 metru, vláhové poměry po odvodnění příznivé (58). Je to rovina se všesměrnou expozicí (0) a že je
[15]
bezskeletovitá s max. podílem skeletu do 10% a půdu hlubokou nad 60 cm mocnosti (0). (327/1998 Sb. Příloha 1-4). Cenu BPEJ pozemku ve srovnání s nejdražší jednotkou BPEJ udává tabulka níže: BPEJ 25800
Kč/m2
BPEJ
7,7
30300
Kč/m2 14,81
(Příloha 19 k vyhlášce MF č. 452/2003 Sb.) Ve srovnání s cenou BPEJ 30300 je náš pozemek průměrný. Cena celého pozemku dle BPEJ by byla při rozloze 6,37 ha, 490490 Kč. 6,37 * 10000 = 63700 m2 63000 * 7,7 = 490490,-
2.3 Stanovení SLT O zařazení pozemků do typologické jednotky rozhoduje místně příslušné pracoviště ÚHÚL Brandýs nad Labem, jakékoliv jiné stanovení lesního typu než typologem ÚHÚL je problematické, protože pouze ÚHÚL je pověřen jednotnou údržbou typologického systému. Lesní typ pozemku je také třeba dostat do aktuální jednotné digitální typologické mapy a po čase do katastru, což také zajistí typolog ÚHÚL. Nelesní půdy taky vyžadují větší znalost pro stanovení LT než lesní- často mívají jiný charakter než okolí (Vacek, Mikeska, Podrazský, Malík). Lze obecně říct, že pro zařazení do souboru lesních typů (SLT) jsou na těchto pozemcích rozhodující míra ovlivnění vodou a nadmořská výška. V praxi se zpravidla tyto pozemky začleňují do SLT dle odhadu z typologického zařazení okolních lesních porostů bez průzkumu stanoviště. Pro svou práci jsem z cvičného důvodu vypsal žádost o typologické zařazení pozemku na místně příslušnou pobočku ÚHÚL (tedy v Brně). Přesto jsem se rozhodl pro odhad LT. V okolních lesních porostech jsou tyto tři lesní typy: 1K7, 1C2 a 3D7.
[16]
Tabulka LT 1K7, 1C2, 3D7: Symb
Název
ol
lesního typu
AVB (bonit a)
Půd
půdní
ní
typ
druh
přiroze Substr
reliéf
át
sklon
expozic ná e
Hloubka, konzisten
druhová
ce
Nadmořs ká výška
skladba KYSELÁ DOUBRAV A-biková na 1K7
slunných
Kmm DB 16 o
- hp š-k
BO 18 Kmy
svahových
G,Kjb
hřbíte
DB
9
k
BR
1
se
o
m.sv. slun.
skal.
JR HB BO
mělká
–
stř. hlub., sypká
asi 300
hřbetech chudých půd SUCHÁ HABROVÁ 1C2
DB
Kmm
DOUBRAV
16-18
o
A
BO
Kmm š
lipnicová na 18-20
- hp
b
m.sv.
Kd, Kjb,
svah
G,R
pr.sv
slun.
HB
1
LP
1
mělká
–
středně
200
hluboká,
400
–
sypká
BO
OBOHACE
LHC
NÁ DUBOVÁ
BK 26
BUČINA
SM
kapradinová
26-30
v
8
BRK
.
svazích
3D7
DB
m.sv. h, jh,
HMm
š
H, S
zářez
pr.sv
Račice stin.
.
terénních
BK
3 Hluboká,
LP 1 JV kyprá
300
-
450
4 HB 2 KL
zářezech
Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem – pobočka Brno
Protože ani jeden LT dost dobře dle popisu ani místní situace, kterou znám, nevyhovuje, rozhodl jsem se je pozměnit. LT 3D7 nevyhovuje hlavně z důvodu vysoké hladiny spodní vody, zvláště v jižní části. Daleko lépe než on se zde dá uplatnit LT 2P2: Symb
Název
AVB
ol
lesního typu (bonit a)
půdn Půdn Substr í typ
í
reliéf
sklon
át
expozic přirozen Hloubka,
Nadmořs
e
ká výška
druh
á
konzisten
druhová ce skladba
2P2
KYSELÁ
DB 20 Pgm h-jh
H,
JEDLOVÁ
JD 20-
Kjb
J, prohy Vm.s b
v.
ruz..
DB
6 Hluboká,
300 –
BK
1 slehlá
450
3
DOUBRAV 22
na
JD
A
ploš.
OS
konvalinkov á na hlínách
Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem – pobočka Brno
[17]
LT 1C2 a 1K7 zase nevyhovují z pohledu reliéfu, hloubky a konzistence půdy. Lépe se sem hodí LT 1H2, který se nachází také v blízkosti tohoto pozemku, jen o něco výše (viz výřez mapy LT příloha č. 3). Symbo Název
AVB
l
(bonita typ
í
)
druh
lesního typu
půdní Půdn Substr át
relié sklo
expozic přirozen Hloubka,
f
e
n
á
Nadmořsk
konzistenc á výška
druhová e skladba
1H2
SPRAŠOV
DB 22
HMm h
H,S
ploš
pl.-
slun.
DB
8 Hluboká,
300-
2 kyprá
400
Á
-
.
m.sv
HB
HABROVÁ
HMl
Sva
.
LP
DOUBRAV
h
A s
lipnicí
úzkolistou na hnědozemi
Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem – pobočka Brno
Vysvětlivky: Půdní typ: HMm - hnědozem typická, HMl - hnědozem luvická, KMmo - kambizem typická, oligotrofní, KMmb - kambizem typická, mezotrofní, KMyo - kambizem rankrová, oligotrofní, PGm - pseudoglej typický. půdní druh: hp - hlinitopísčitá, h - hlinitá, jh - jílovitohlinitá, š - štěrkovitá, k – kamenitá. substrát: G - granodiorit, granit, diorit, H - hlíny sprašové, svahové, deluviální, J-jíly, Kd - kulmská droba, Kjb - kulmská jílovitá břidlice, R - rula, S - spraš, V – vápenec. sklon: pl. - plošina (0-5°), vm.sv. - velmi mírný svah (5-10°), m. sv. - mírný svah (1020°), pr.sv. - příkrý svah (20-30°), sr.sv. - srázný svah (30-45°), vm.sr.sv. - velmi srázný svah (45-60°), sr. - sráz (nad 60°). expozice: slun. - slunná, stin. - stinná, ruz. – různá Na tomto základě jsem se rozhodl pozemek zařadit do SLT 1H a 2P. To znamená do 1H – Sprašová habrová doubrava a 2P – Kyselá jedlová doubrava. Rozložení je vidět v příloze č. 6.
[18]
2.4 Stanovení HS Na pozemku jsem určil soubory lesních typů 1H a 2P. Dle rámcových směrnic hospodaření pro LHC ŠLP Masarykův les Křtiny 2003 – 2012 patří SLT 1H do cílového hospodářství 24 – účelové hospodářství živných stanovišť nižších poloh a tedy do hospodářského souboru 247. Dále SLT 2P se dle rámcových směrnic na ŠLP Křtiny nevyskytuje, zařadil jsem ho proto do cílového hospodářského souboru 27(Oglejená stanoviště nižších poloh).
[19]
3. Stanovení dřevinné skladby Mnou stanovená dřevinná skladba je: LP 3, JVK 2, JS 2, OL 2, BO 1. Ačkoliv se příliš nepodobá cílové druhové skladbě v SLT hlavně pak olše, která je vedena dle vyhlášky č.83/1996 Sb., jako přimíšená dřevina (HS 24) nebo není obsažena vůbec (HS 27). Je potřeba při prvním zalesnění vysázet dřeviny pionýrské povahy a kvůli vlhkosti na tomto pozemku se sem hodí. Zalesňovaná plocha bude 6,37 ha bez místa k posezení, jehož plocha činí 0,05 ha, bez rybníčku, jehož plocha bude 0,09 a bez hřiště na volejbal, jehož plocha je 0,015 ha a ochranného pásma elektrovodů, jehož plocha je 1,38 ha. Celková zalesňovaná plocha bude 4,835 ha pro lesní dřeviny a 1,38 ha pro keře celkově 6,215 ha. V ochranném pásmu elektrovodů musíme dbát na energetický zákon číslo 458/2000 Sb. § 46 - Ochranná pásma, říká, že: • Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. • Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany. a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně:
b)
1.
pro vodiče bez izolace
7 m,
2.
pro vodiče s izolací základní
2 m,
3.
pro závěsná kabelová vedení
1 m,
u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1.
pro vodiče bez izolace
12 m,
2.
pro vodiče s izolací základní
5 m,
c)
u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
15 m,
d)
u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m,
[20]
e)
u napětí nad 400 kV
f)
u závěsného kabelového vedení 110 kV
2 m,
g)
u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
1 m.
30 m,
• V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. •
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
• V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
V ochranném pásmu elektrovodů budou vysázeny keře v poměru: zlatice prostřední 4, zimolez lesklý 3, dřišťál Thunbergův 3. Dřeviny nesmí překročit 3 m výšky, proto jsem volil keře, které by svým přirozeným růstem tuto hranici neměly překročit.
3.1 Zastoupení dřevin Vzhledem k dřevinné skladbě LP 3, JVK 2, JS 2, OL 2, BO 1 bude zastoupení dřevin na jejich ploše 4,835 ha: LP 30% JVK 20% JS 20% [21]
OL 20% BO 10% Celkem 100% Zastoupení keřů v ochranném pásmu elektrovodů na ploše 1,38 ha bude: Zlatice prostřední – 40% Zimolez lesklý – 30% Dřišťál Thunbergův - 30% Celkem 100% Zastoupení dřevin na celé zalesňované ploše tzn. 4,835 + 1,38 = 6,215 bude přibližně: LP 23,5% JS 15,5% JVK 15,5% OL 15,5% BO 7,5% Zlatice prostřední – 9% Zimolez lesklý – 7% Dřišťál Thunbergův – 7% Celkem 100%
3.2 Plochy dřevin Plochy dřevin vypočítám plochou celkovou / 10 * zastoupením dřeviny u stromových dřevin z plochy 4,835 ha: LP 3 = 4,835 / 10 * 3 = 1,4505 ha JVK 2 = 4,835 / 10 * 2 = 0,9670 ha [22]
JS 2 = 4,835 / 10 * 2 = 0,9670 ha OL 2 = 4,835 / 10 * 2 = 0,9670 ha BO1 = 4,835 / 10 * 1 = 0,4835 ha Celkem = 4,835 ha U ploch keřů postupuji stejně jen s plochou 1,38 ha: Zlatice prostřední – 4 = 1,38 / 10 *4 = 0,552 ha Zimolez lesklý – 3 = 1,38 / 10 * 3 = 0,414 ha Dřišťál Thunbergův – 3 = 1,38 / 10 * 3 = 0,414 ha Celkem = 1,38 ha Při výpočtu plochy na celé zalesňované ploše budu počítat s plochou 6,215 ha, výsledky jsou zaokrouhleny na 3 desetinná čísla: LP 23,5% = 6,215 / 100 * 23,5 = 1,461 ha JVK 15,5% = 6,215 / 100 * 15,5 = 0,953 ha JS 15,5% = 6,215 / 100 * 15,5 = 0,953 ha OL 15,5% = 6,215 / 100 * 15,5 = 0,953 ha BO 7,5% = 6,215 / 100 * 7,5 = 0,466 ha Zlatice prostřední – 9% = 6,215 / 100 *9 = 0,559ha Zimolez lesklý - 7% = 6,215 / 100 *7 = 0,435 ha Dřišťál Thunbergův - 7% = 6,215 / 100 *7 = 0,435 ha Celkem = 6,215 ha
3.3 Hektarové počty dřevin Dle přílohy č. 8 k vyhlášce č.82/1996 Sb. Jsou hektarové počty tyto: LP – 6000 ks/ha [23]
JVK – 6000 ks/ha JS – 6000 ks/ha OL – 4000 ks/ha BO – 9000 ks/ha Přepočteno na plochu dřevin: LP - 6000 * 1,4505 = 8703 ks JVK – 6000 * 0,967 = 5802 ks JS – 6000 * 0,967 = 5802ks OL – 4000 * 0,967 = 3868 ks BO – 9000 * 0,4835 = 4352 ks Celkem ks sazenic: 28527 ks/4,835 Počty keřů nejsou legislativně stanoveny, nicméně jsem celkový počet keřů vypočetl na 5920 ks/1,38/ha. Jak jsem, dospěl k tomuto počtu, bude popsáno v kapitole spon. 5920/1,38 to znamená, že: Zlatice prostřední - 2368 ks Zimolez lesklý – 1776 ks Dřišťál Thunbergův – 1776 ks Celkem se jedná o 34447 ks
3.4 Smíšení dřevin Smíšení dřevin je zakresleno v příloze č. 4. Znázorňuje řadové smíšení borovice lesní a lípy velkolisté v nejsevernější části pozemku. Jižněji se už dřeviny nemísí, navazuje na úsek s lípou velkolistou, dále s javorem klenem, který navazuje na hranici s olší lepkavou, jež kopíruje místa s největším zamokřením na pozemku okolo potoka Kubelín, částečně Ponávky, a zasahuje až k cestě. Obklopen olší lepkavou je jasan ztepilý, který zabírá poslední část pozemku. [24]
Po celé délce od jihu k severu pozemku vede ochranné pásmo elektrovodů o šířce 31 m, na kterém se budou vyskytovat odděleně od jihu k severu keře zlatice prostřední, zimolezu lesklého a dřišťálu Thunbergova.
3.5 Rozčlenění pozemku Při zakládání pozemku není potřeba díky dobré dostupnosti nijak rozčleňovat. Síť stezek pro veřejnost, jejíž schéma je součástí příloh, se bude budovat až při zajištění budoucího lesního porostu. Sít stezek bude dlouhá 1684 metrů o šířce 2 metry, tzn., že si z plochy vezme 0,34ha. Stezku vytvoříme z mechanicky zpevněného kameniva o mocnosti 15 cm. Stezka nebude příliš zatížena, protože je určena pro pěší. Mechanicky zpevněné kamenivo si necháme přivézt z firmy stappa mix v Brně Heršpicích vzdálené od výstavby 10 km. Cena za m³ mechanicky zpevněného kameniva je 715 Kč/ m³ bez DPH 19%, s DPH celkem 851 Kč/ m³. Doprava stojí 160 Kč/ m³ bez DPH 19 %, s DPH celkem 191 Kč. Náklady na 1 m³ mechanicky zpevněného kameniva jsou celkem 1042 Kč. Spotřeba materiálu: délka 1684 metrů, šířka 2 metry, mocnost 15cm. 1684 * 2 * 0,15 = 506 m³. Cena materiálu: 506 m³, cena 1042 Kč. 506 * 1042 = 572252 Kč. Na ŠLP Křtiny funguje středisko údržby, které má k dispozici vlastní stavební četu a zemní stroje jako je dozer a vibrační válec, které potřebujeme k stavbě. Cena motohodiny dozeru je 1300 Kč(www.interdoos.cz/cenik/). Cena motohodiny vibračního válce je 1000 Kč (www.interdoos.cz/cenik/). Cena 4 pomocných pracovníků je 400 Kč/hod. Předpokládaná doba realizace 30 dnů pracovní doba 8 hodin. Cena práce: [25]
• Dozer – 1300 * 30 * 8 = 312000 Kč • Vibrační válec – 1000 * 30 * 8 = 240000 Kč • Pomocní pracovníci - 400 * 30 * 8 = 96000Kč Cena práce celkem: 648000 Kč. Cena stavby a materiálu: 1220252 Kč. Cena za 1 m2: celkem m2 = 3368, celková cena 1220252 Kč. 1220252 / 3368 = 363 Kč/m2. Jeden m2 stezky stojí 363 Kč.
[26]
4. Sadební materiál Sadební materiál pro výsadbu jsem zvolil standardní sazenice s rozpětím výšky nadzemní části 26-35cm, které jsou vedeny pod číselným znakem 6 (viz ČSN 482115). Musí splňovat podmínky (tabulka 1A ČSN 482115): LP – tloušťka kořenového krčku 7 mm(min.), maximální věk 3 roky JVK - tloušťka kořenového krčku 5 mm(min.), maximální věk 4 roky JS - tloušťka kořenového krčku 5 mm(min.), maximální věk 4 roky OL - tloušťka kořenového krčku 4 mm(min.), maximální věk 2 roky BO - tloušťka kořenového krčku 5 mm(min.), maximální věk 3 roky K těmto dřevinám zohlednit parametry kořenového systému (tabulka 2 ČSN 482115):
Dřevina
Sadební materiál
Výška nadzemní části v cm
BO LP JS JV OL
Sazenice Sazenice Sazenice Sazenice Sazenice
15 - 35 15 - 35 15 - 35 15 - 35 15 - 35
Minimální podíl Minimální objemu poměr objemu jemných Rozpětí kořenového kořenů v délky systému k objemu kořene v objemu celého cm nadzemní části kořenového (KS:NČ) systému v % 1:3 40 12 - 20 2:1 30 15 -20 2:1 30 15 -20 2:1 30 15 -20 2:1 30 15 -20
4.1 Spon Na plochu jsem si zvolil čtvercový spon, takže ho budu počítat dle vzorce: M =
P
a
2
Znám počet sazenic i plochu k zalesnění, takže vypočítám vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi,
[27]
Pro LP je počet sazenic 8703 a plocha 14505 m2. 8703 = 14505/
,
= 14505/8703, a= √1,666666667 a= 1,3 m Pro JVK je počet sazenic 5802 a plocha 9670 m2. 5802 = 9670/
,
= 9670/5802, a= √1,666666667 a= 1,3 m Pro JS je počet sazenic 5802 a plocha 9670 m2. 5802 = 9670/
,
= 9670/5802, a= √1,666666667 a= 1,3 m Pro OL je počet sazenic 3868 a plocha 9670 m2. 3868 = 9670/
,
= 9670/3868, a= √2,5 a= 1,6 m Pro OL je počet sazenic 4352 a plocha 4835 m2. 4352 = 4835/
, [28]
= 4835/4352 a= √1,11 a= 1,05 m Shrnutí: LP – a = 1,3 m JVK – a = 1,3 m JS – a = 1,3 m OL – a = 1,6 m BO – a = 1,05 m Spon keřů: Keře je potřeba od sebe sázet ve větším sponu, aby se vzájemně neutlačovali, proto jsem se rozhodl, že budou všechny tři druhy růst ve čtvercovém sponu 1,5m x 1,5m. První jedinci budou vysazeny 1,25 m od kraje ochranného pásma elektrovodu o šířce 31 metrů. To znamená, že se do jedné řady vejde 20 ks a při délce pásma 444 metrů / 1,5 metru vyjde 296 řad. Z toho plyne, že na ochranné pásmo elektrovodu potřebujeme 296 řad, vynásobíme je dvaceti kusy na řadu a vyjde nám celkem 5920 jedinců.
4.2 Údaje o sadebním materiálu Sazenice je rostlina vypěstovaná ze semenáčku nebo vegetativním množením, u níž byl kořenový systém upravován (školkování, podřezávání…) s nadzemní částí do 70 cm. Standardní sadební materiál, není-li uvedeno jinak, se vztahuje na prostokořenný i krytokořenný, generativní i vegetativní, školkovaný nebo náletový. Za standardní soubor sadebního materiálu je považován ten, který neobsahuje více než 5% nestandardních jedinců. K parametrům hodnocení patří: -
tloušťka kořenového krčku,
-
výška nadzemní části, [29]
-
maximální věk,
-
nepřípustné deformace kořenových systému,
-
poměr objemu kořenů k nadzemním částem (KS/NČ).
Sadební materiál, musí splňovat podmínky přenosu pro Přírodní lesní oblast 30 a lesní vegetační stupeň 2, nebo musí, přímo z této PLO a LVS pocházet. Povolený přenos sadebního materiálu v rámci PLO 30 (Drahanská vrchovina):
Dřevina
PLO
LP
1-29, 31-35
JVK
1-29, 31-35
JS
1-29, 31-35
OL
1-29, 31-35
BO
16, 31, 33, 34
Sadební materiál dřevin LP, JVK, JS, OL, BO lze v PLO 30 přenášet mezi prvním až čtvrtým lesním vegetačním stupněm bez omezení.
4.3 Dodavatel cena a spotřeba sadebního materiálu Sazenice budu odebírat od Lesů města Brna, z lesní školky Svinošice, U Lavek, Svinošice, PSČ 679 22 (viz Ceník Jaro 2009).
Cena Lípy velkolisté od 1000 ks výše je 7,50 Kč, u Javoru klene ve stejných podmínkách je to 5 Kč/ks, Jasanu ztepilého a Olše lepkavé 4,90 Kč/ks a borovice lesní 3,90 Kč/ks. Protože počítám s určitým procentem ztrát, zaokrouhlím při nákupu na desítky nahoru.
[30]
Ceny celkové jsou uvedeny v tabulce: Dřevina
Počet ks
Cena Kč/ks
Cena celkem Kč
LP
8.710
7,5
65.325
JVK
5.810
5,0
29.050
JS
5.810
4,9
28.469
OL
3.870
4,9
18.963
BO
4.360
3,9
17.004 158.811
Cena celková za všechny dřeviny:
Za nákup sazenic 25 - 36 cm vysokých utratím 158 811 Kč bez DPH 9%, s DPH zaplatím celkem 173104 Kč. Ze Svinošic objednám i keře- Zlatici prostřední v počtu 2370 ks v ceně 22 Kč/ks s DPH, to je celkem 52140 Kč, Zimolez lesklý v počtu 1776 ks v ceně 38 Kč/ks s DPH, celkem za 67488 Kč a Dřišťál Thunbergův v počtu 1776 ks za 33 Kč/ks s DPH za 58608 Kč. Celkem za keře utratím 178236 Kč s DPH.
Za nakládku neplatím, je obsažena v ceně sazenic, ale za dopravu ze školky až na místo výsadby, které jsou od sebe vzdáleny přibližně 13 km, již ano, to vypočtu dle platného ceníku prací v nákladní autodopravě a manipulace se zbožím lesů města Brna. Všech 30.930 prostokořenných sazenic si nechám naložit do kontejneru, jehož cena je 42 Kč/km v rozmezí 1 – 50 km. Cesta je 13 km dlouhá, = 13*42 = 546 Kč. Za dopravu zaplatíme 546 Kč bez DPH 19%, s DPH 650 Kč.
Celkem zaplatíme za sazenice stromů, keřů a dopravu 351.990 Kč.
K vylepšování budu počítat s 20% ztrátou od všech dřevin včetně keřů. K vylepšování použijeme vyspělejší sazenice 36 – 50 cm.
[31]
Celkové ceny za vylepšení dřevin: Dřevina
Počet ks
Cena Kč/ks
Cena celkem Kč
LP
1742
7,9
13762
JVK
1162
5,5
6391
JS
1162
5,5
6391
OL
774
6,9
5341
BO
872
4,6
4012 35897
Celková cena za všechny dřeviny:
Cena 35897 Kč je uvedena bez DPH 9%, s DPH je cena 39128 Kč. Celkové ceny za vylepšení keřů: Cena celkem Kč
Dřevina
Počet ks
Cena Kč/ks
Zlatice prostřední
474
22
10428
Zimolez lesklý
356
38
13528
356
33
11748
Dřišťál Thunbergův
vč. DPH 9%
35704
Celková cena za všechny keře:
Cena keřů je 35704 Kč. Cena za dopravu bude také 605 Kč včetně DPH. Celková cena za sazenice určené k vylepšování je 75437 Kč.
[32]
5. Příprava stanoviště Z plochy je potřeba kvůli zalesnění vyřezat náletové stromy a keře, které se vyskytují v jižním, západním a částečně i východním okraji pozemku. Bude se jednat o vyřezání a vytahání materiálu na okraj pozemku a spálení. Protože neexistuje norma, dle které bych vypočítal spotřebu času (na ploše se nevyskytuje 1000 jedinců na ha odhadem celkem na plochu 100- 150 jedinců), rozhodl jsem se dát za hodinu práce dvěma dělníkům ve standardní pracovní době 100 Kč s tím, že práce by neměla trvat déle jak dva dny. To znamená, že budou-li pracovat dva dny po osmi hodinách, celkem 32 hodin za 100 Kč/h, bude to stát 3.200 Kč. Na stanovišti provedeme celoplošnou přípravu stanoviště orbou pluhem a bránami, při výpočtu vycházím z norem číslo 103/08 a 404. Cena se může při realizaci lišit z důvodu použití jiné mechanizace, nebo změny cen nafty. Příprava pluhem: Příprava půdy UKT s Waldmeisterem – naorávání v obou směrech Plocha 6,37 ha Číslo normy 103/08 = 8,31 Nh/ha Celkem 6,37 * 8,31 = 52,93. Zaokrouhleno na 53 Nh. Snižující úprava času č. 84 – naorávání na nelesních půdách -20% = 53 / 10 * 8 = 42,40 Zaokrouhleno celkem na 42,50 Nh. Příprava bránami: Norma pro přípravu půdy SLKT s TTS Forstegge ve spirále Plocha 6,37 ha Číslo normy 404 – 2,52 Nh/ha Celkem 6,37 * 2,52 = 16,05. Zaokrouhleno na 16 Nh. Doba provozu 42,5 + 16 = 58,5 Nh
[33]
Cena provozu: • 1 řidič* 120 Kč/h = 58,5 * 120 = 7020 Kč • Cena provozu – průměrná spotřeba traktoru se pohybuje mezi 6 – 10 l/ha. Pro můj výpočet budu počítat s největší hodnotou tedy 10 l. 6,37 * 10 = 63.7 l paliva na celou plochu. Průměrná cena nafty v České republice k 30. 4. 2009 byla 25,26 Kč, to znamená 63,7 * 25,26 = 1.609,062 Kč, zaokrouhleno na 1.610 Kč na 6,37 ha. Celkem za celou plochu: 7020 + 1610 = 8.630 Kč. Cena za normohodinu práce – 8.630 / 58,5 = 148 Kč/Nh.
5.1 Zvolená metoda zalesňování Pozemek je sice ideální pro zalesňovací stroj, ale vzhledem k nepravidelnému rozmístění dřevin a pásu keřů v ochranném pásmu elektrovodů jsem se rozhodl pro sadbu jamkovou s jamkami 35 x 35 cm. Stejným způsobem budou vysázeny i keře. Stupeň zabuřenění: • Nyní – 1 až 2 • Po přípravě půdy – 0 Stupeň rozpojitelnosti: • Nyní 2 až 3 • Po přípravě půdy – 2 Číslo normy: 308/2 Tarif: 50 Kč/Nh Nh/10 sazenic: 0,32 Počty sazenic celkem: 34.447 Počty sazenic pro výpočet 34.447/10 = 3.444,7
[34]
Výpočet: 3.444,7 * 0,32 = 1.102,304, zaokrouhleno na 1.103 Nh. Zvyšující procentní úprava času – č. 13 – bude nutné donášet sazenice na větší vzdálenost než 50 m + 5%. 1.103 / 20 * 21 = 1158,15. Zaokrouhleno na 1.159 Nh. 1.159Nh / 8h = Přibližně 145 pracovních dní na 1 pracovníka. Tzn., že 145 / 2 = přibližně 73 lidí bude pozemek zalesňovat dva dny. Náklady na zalesňovací práce jsou 1.159 * 50 = 57.950 Kč. Vylepšování bude realizováno další rok na jaře: Číslo normy: 308/2 Tarif: 50 Kč/Nh Nh/10 sazenic: 0,32 Počty sazenic celkem: 6.898 Počty sazenic pro výpočet: 6898 / 10 = 689,8 Výpočet: 689,8 * 0,32 = 220,74, zaokrouhleno na 221 Nh. Zvyšující procentní úprava času – č. 11 bude se přecházet na větší vzdálenost než 5 m a to 6 až deset (č. 111) + 5% a č. 13 – bude nutné donášet sazenice na větší vzdálenost než 50 m + 5%. Celkem 10%. 221 / 10 * 11 = 243,10. Zaokrouhleno na 243 Nh. Náklady na vylepšování jsou 243 * 50 = 12.150 Kč.
5.2 Cena a zprostředkovatelé sadebních prací Výřez a pálení náletových dřevin, celoplošnou přípravu půdy i zalesňování si ŠLP Křtiny provede ve vlastní režii. Výřez, pálení a celoplošná příprava půdy bude situována na podzim, před zalesňováním. Samotné zalesňování bude provedeno na jaře a bude provedeno studenty LDF Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity. Celkové náklady: • Výřez a pálení – 3200 Kč [35]
• Celoplošná příprava stanoviště – 8630 Kč • Zalesňování (jamka) – 57.950 Kč • Vylepšování (jamka) – 12.150 Kč Celkem: 3200 + 8630 + 57950 + 12150 = 81.930 Kč Zalesňovací práce tedy budou stát celkem 81.930 Kč.
[36]
6. Ochrana kultur Protože má každý vlastník lesa povinnost provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, je potřeba se zamyslet, co by na tomto stanovišti mohlo budoucímu porostu uškodit. Na stanovišti se zdržuje zejména drobná zvěř, ale lze zde potkat i zvěř spárkatou (usuzuji ze stop). Mohou škodit okusem, ohryzem, vytloukáním. Také tu lze uvažovat o případném přemnožení hlodavců, kteří škodí okusováním kmínků a kořenů mladých rostlin. Buřeň zde bude také problém, jedná se totiž o živné stanoviště s přebytkem vody. Hlavně podél potoků kde traviny dosahují velice vysoko (nad 1 m). První opatření, které je utlumí minimálně na 1 rok, provedeme už celoplošnou přípravou stanoviště, ale další rok je potřeba alespoň 2 krát ročně vyžínat. Hmyzu se zde nemusíme bát z důvodu toho, že na stanovišti zřejmě žádný druh, který dané dřeviny napadá, nežije a v okolí není odmýcený SM ani BO porost, kde by se mohl vyskytovat Klikoroh borový, který by byl možnou hrozbou pro borovici lesní.
6.1 Ochrana proti zvěři a myšovitým Novou kulturu musíme ochránit proti škodám zvěří (zejména okus a vytloukání), abychom zajistili její zdárný vývoj. Pro ochránění kultur můžeme použít různé způsoby, např. nátěry, repelenty, oplocování pomocí plastových tubusů, zradidla apod. Na tomto pozemku jsem se rozhodl pro oplocenku z drátěného pletiva o délce pole 4 metry a výšky 1,5 metrů s dvěma ráhny. Kvůli vysokému pohybu lidí uděláme schody ke vcházení do kultury ve všech čtyřech rozích, abychom co možná nejvíce předešli poškození oplocenky. Obvod pozemku je 1.272 metrů. Kůlů potřeba: 1.272 / 4 = 318 + 20 (schody do rohů) = 338. Cena normohodiny výroby kůlů bude 120 Kč, výrobu zajistí 1 pracovník.
[37]
Výroba kůlů do 2,5 m délky včetně kácení a odvětvování (norma č. 501) 1ks/Nh – 0,07, zahrocení kůlů (norma č. 503) 1ks/Nh – 0,02, dohromady 0,09 na 1ks/Nh. Potřebujeme 338 kůlů – 338 * 0,09 = 30,42, zaokrouhleno na 30 Nh. Cena 30 * 120 = 3.600 Kč. Rozměření trasy a přenesení kůlů do 50 m (norma č. 505). Přenášení a rozměření bude stát 50 Kč/h. Čas na přenesení je 0,022 na 1ks/Nh. 338 * 0,022 = 7.436, zaokrouhleno na 8 hodin. Cena 8 * 50 = 400 Kč. Prosté zatlučení kůlu s malou soudržností (norma č. 508). Zatlučení bude stát 50 Kč/Nh. Čas zatlučení na 1ks/Nh je 0,025. Zatlučeno bude z 338 kůlů pouze 322, zbylých 16 kůlů je připraveno na stavbu schodů v každém rohu oplocenky.. 322 * 0,025 = 8,05, zaokrouhleno na 8 hodin. Cena 8 * 50 = 400 Kč. Vyhloubení rýhy mezi jednotlivými kůly, hloubka rýhy cca 10 cm (norma č. 510). Vyhloubení rýhy bude stát 50 Kč/Nh čas hloubení na 1 bm je 0,020 Nh. Obvod 1.272 metrů. 1.272 * 0,020 = 25,44, zaokrouhleno na 26 hodin. Cena 26 * 50 = 1.300 Kč. Rozvinutí a napnutí pletiva, zapuštění jeho spodní části do rýhy a jeho přibití na kůly (norma č. 511). Natahování pletiva bude stát 50 Kč/Nh, čas na 1 bm je 0,120 Nh. Obvod 1.272 metrů. 1272 * 0,120 = 152,64, zaokrouhleno na 153 hodin. Cena 153 * 50 = 7.650.
[38]
Roznášení a příprava žerdí do 50 m a jejich přibíjení na kůly (norma č. 514). Počet polí – 318, žerdí potřeba 318 * 2 = 636, plus alespoň 3 na jedny schody, ty jsou celkem 4, to znamená 12 kusů. Celkem je potřeba 648 žerdí. Roznášení a přibíjení žerdí bude stát 50 Kč/Nh, čas na 1 ks je 0,012 Nh. 636 * 0,012 = 7,632, zaokrouhleno na 8 hodin. Cena 8 * 50 = 400 Kč. Schody budeme vyrábět celkem 4 a budou placeny formou paušálního příplatku 200 Kč za 1 ks. To znamená, že schody nás budou stát 800 Kč. Celkem normohodin za stavbu oplocenky bez výroby kůlů – 203. Stavební práce bude vykonávat 13 pracovníků a měli by je zvládnout do 2 dnů. Celkem cena stavby oplocenky bez výroby kůlů – 10.950 Kč. Celkem normohodin: 233 Celkem cena stavby oplocenky: 14.550 Kč Cena pletiva: k stavbě použiju pletivo 4hrané typu - ZN 150/50/2,24 BNDO ceně 50 Kč/m bez DPH (cena Silvaco). Potřebujeme 1.272 metrů, jako rezervu zaokrouhlíme na 1.280 metrů. 1.280 * 51 = 65.331 Kč bez DPH a s DPH 19 % - 77.744 Kč. Dohromady s cenou pletiva nás cena oplocenky vyjde na 92.294 Kč. Ochrana proti hlodavcům: Pokud by se přemnožili hlodavci, použijeme přípravek Liquid mix 7.700g o ceně 1.199 Kč na plochu 0,3 ha, na 6,37 potřebujeme 22 balení. Tzn. 26.378 Kč. Proti hlodavcům budeme bojovat až v případě zvýšeného výskytu, tyto náklady nebudu počítat do celkových nákladů.
6.2 Ochrana proti buřeni Buřeň je pomístně velmi vysoká a urputná, sice ji omezíme první rok celoplošnou [39]
přípravou stanoviště, ale již další rok bude jistě znovu při síle. Proto jsem se rozhodl chránit proti buřeni celoplošným vyžínáním křovinořezem 2 krát do roka. Případně dle rozhodnutí OLH budu ještě v prvním roce vyžínat na podzim po výsadbě. Tento zásah však nepočítám do nákladů, protože si myslím, že první rok s buření nebude problém. Plocha pozemku ožínaná se rovná plochám dřevin a keřů, tedy 4,835 + 1,38 = 6,215 ha. Při výpočtu počítám s výškou buřeně do 30 cm a střední hustotě a vycházím z normy č. K001. Tento výpočet se může v čase měnit, počítám ho výhradně orientačně podle mého předpokladu budoucí situace a na tři roky dopředu. Cena práce 100 Kč/Nh Výška buřeně do 30 cm, její hustota střední dle normy 22,10Nh/ha. 6,215 * 22,10 = 137,3515, zaokrouhleno na 137 hodin. Jeden pracovník práci vykoná za 17 dní Cena 137 * 100 = 13.700 Kč Práce se vykoná dvakrát do roka - 2 * 13.700 = 27.400 Kč. Vykonáváno po tři roky – 3 * 27.400 = 82.200 Kč. Jako vhodnou dobu k vyžínání doporučuji konec března a srpna.
6.3 Cena a zprostředkovatelé ochranných opatření Všechny ochranné práce proti škodlivým činitelům si bude ŠLP Křtiny provádět ve vlastní režii. Výrobu kůlů a vyžínaní povede zaměstnanec ŠLP Křtiny, popřípadě jimi zaměstnaný živnostník. Samotnou stavbu oplocenky postaví studenti LDF MZLU při jarních praxích ještě před samotným zalesňováním. Celkové náklady na stavbu oplocenky včetně materiálu – 92.294 Kč. Celkové náklady na vyžínání po dobu tří let – 82.200 Kč. Celkové náklady na ochranné práce – 174.494 Kč.
[40]
7. Rekreační hlediska Pozemek patří do městské části Brno Řečkovice, s tím souvisí i vysoký pohyb lidí v okolí, či přímo na pozemku. Často zde lidé chodí venčit své psy, či na procházku do vedlejšího lesa. Zároveň je zde však nehezký pohled na komplex chemického závodu Plíva Lachema, nebo na severní straně na parkoviště, tento dojem umocňuje neudržovaný stav tohoto zvolna zarůstajícího se pozemku. Jsem přesvědčen, že zalesnění tomuto pozemku prospěje jak po stránce estetické, tak i biologické, protože zalesnění orné půdy je zpravidla vždy ekologicky přínosné, především na intenzivně obdělávaných polích (Hlaváč, Hofhanzl, Červenka, Beran 2006), což sice již není, ale i tak bude hodnocení z hlediska ochrany přírody kladné a zalesnění přínosné jako ve většině jiných případů.
7.1 Rekreační zařízení pro veřejnost Pro rekreační potřebu lidí jsem navrhl tato zařízení: Místo k odpočinku (příloha č. 8) o velikosti 0,05 ha s největší šířkou 20 metrů a šířkou 30 metrů elipsovitého tvaru, kterou vybavíme 4 dvoulavicemi, které vyrobíme z dřevěných kuláčů a půlkuláčů, jejichž výrobní cenu odhaduji na 1.000 Kč/ks, celkem 4.000 Kč. Dále zde vyrobíme okrasné ohraničení z místního kamene (např. z protějšího svahu), které usadíme do kruhu o poloměru 2,5 metru. Cena přenesení a uložení činí 5.000 Kč. Dále zde umístíme 4 dřevěné odpadkové koše typu „PROBST“. Cena 1 koše je 1.370 Kč, celkově tedy 5.480 Kč (Lesy města Brna). Dále zde vysadíme 4 druhy keřů, do středu ohraničení vysázíme 1 kus Kaliny obecné a na okraje 6 kusů Růže šípkové. Do prostoru vysázíme 2 kusy Dřínu obecného a 4 kusy Zimostráze vždyzeleného. Tyto keře objednáme v ceně 820 Kč (Čtyřlístek zahradnické služby). Vysázíme je ve stejnou dobu, jako budeme zalesňovat. Ještě předtím, než všechno zařízení (lavice, koše…) dáme na své místo, vytyčíme si umístění keřů a středového kruhu. Na zbytku plochy strhneme radlicí traktoru svrchní část půdy o cca 5 cm, přebytečnou půdu rozhrneme do okolí. Poté zde navrstvíme štěpku o objemu 30 m³, kterou traktorem rovnoměrně rozprostřeme po ploše. Tím [41]
dosáhneme pevného podkladu vhodného k chození i příjemného vzhledu v tomto zákoutí. Cena štěpky 350 Kč/prm. Celkem 30 * 350 = 10.500 bez DPH 9%, s DPH celkem 11.445 Kč. Cena dopravy 13 km * 42 Kč/km/auto s kontejnerem + 200 Kč za nakládku = 746 Kč bez DPH s DPH 19% = 888 Kč. Celkové náklady odpočívadla: 27.633 Kč. Dále vytvoříme rybníček (Příloha č. 9) v jihozápadním rohu o ploše 0,09 ha s šířkou i délkou 30 metrů. Vyhloubíme plochu na hloubku na 1,5 metru, ve spádu 60 stupňů od kraje. Přítok potoka Kubelín přivedeme umělým šikmým korytem o délce přibližně 12 metrů a o hloubce 15 centimetrů a šířce 20cm, vodu odvedeme umělým korytem o délce přibližně 15 metrů, hloubce a šířce 20 centimetrů. Tím pádem nejvyšší hloubka rybníčku bude 1,3 metru. Abychom zamezily hlubšímu zařezávání do terénu v nových korytech, vyztužíme je dubovými deskami - cena práce cca 1.000 Kč. Dále nakoupíme sazenice orobince obecného, blatouchu bahenního, orobince širokolistého a pryskyřníku plamének. Vysazovat budeme ve dvou řadách v čtvercovém sponu 50 centimetrů od sebe. První řada vysázena v korytě. Blatouch bahenní a pryskyřník plamének se oba táhnou okolo rybníčku 14 metrů. To znamená 14 (metrů) * 0,5 (spon) * 2 (řady) = 56 (jedinců jednoho druhu). Proto potřebujeme 56 kusů od každého druhu, celkem za oba druhy 112 kusů. Orobinec širokolistý a puškvorec obecný zaujímají délku 38,5 metrů, při stejném postupu vypočteme potřebu 154 kusů od každého druhu, za oba druhy celkem 308 kusů. Cena – puškvorec obecný 50 Kč/ks, blatouch bahenní 60 Kč/ks, orobinec širokolistý 50 Kč/ks a pryskyřník plamének 50Kč/ks (ceník AGAU TRADE, s.r.o. Kladno). Celkem za sazenice – 364 * 50 = 18.200, 56 * 60 = 3.360. Dohromady bez DPH 21.560, s DPH 25.657 Kč. Cena výsadby na 1 pracovníka 1.000 Kč. Celkem za rybníček bez výkopových prací: 27.657 Kč. V severní části postavíme hříště na volejbal (příloha č. 10) o ploše 0,015 ha a rozměrech 10 x 15 metrů. Plochu vyhloubíme o 20 cm a zasadíme zde půl metru do země čtyři kůly vysoké tří metry. Kůly zasadíme jak je vidět v příloze č. 10, a to v rozmezí 1, 6,5, 8,5 a 14 metrů od kraje kratší strany a budou ve středu. To znamená, že každý kůl bude 5 metrů od kraje delší strany. Tím vzniknou 2 kurty o šířce 5,5 metru. Okraje zpevníme dubovými deskami a zajistíme je dřevěnými kolíky. Cena práce a materiálu by neměla [42]
přesáhnout 10.000 Kč. Vyhloubením nám vznikne místo, které vyplníme pískem v množství 30 m³. Písek si necháme přivézt z pískovny Černovice, spol. s r.o. v Brně ve frakci 0 – 4 mm (kopaný tříděný). Písek se ale prodává na tuny, což znamená, že při objemové hmotnosti písku 1,7 t/ m³ je pro získání 1 m³ písku třeba objednat 1,7 tuny. To znamená (30 * 1,7 = 51), že musíme objednat 51 tun. Cena 1 tuny písku je 110 Kč s DPH. To znamená, že potřebné množství vyjde na 5.610 Kč. Přivezený písek se rozhrne traktorem s radlicí. Celkem hřiště na volejbal bez výkopových prací: 15.610 Kč. Dobu výkopových prací odhaduji maximálně na dva dny. Zemní práce na jezírku a volejbalovém hřišti provede stavební firma. Cena za hodinu provozu bagru je 1.100 Kč bez DPH 19%, s DPH 1.309 Kč (převzato z ceníku Roman Straka, zemní práce). Odvoz zeminy si zajistí ŠLP Křtiny vlastními prostředky. Cena zemních prací 20.944 Kč. Celkem za rekreační zařízení 91.844 Kč. Zároveň bude na každý rok vyčleněno 10000 Kč na kontrolu, údržbu a případnou opravu těchto zařízení a také kontrolu oplocenky od roku 2011 až do roku 2017.
[43]
8. Dotace Mze Dotace na zalesňování zemědělské půdy se poskytuje na založení lesního porostu v souladu s projektem zalesnění, výsadbou na pozemku evidovaném v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) na žadatele a následné pečování o takto vzniklý lesní porost, a to ve třech formách: • Na založení lesního porostu (dotace na „zalesnění“). • Na péči o lesní porost po dobu 5 let počínaje rokem následujícím po roce zalesnění (dotace na „péči“). • Náhrada za ukončení zemědělské výroby na zalesněném zemědělském pozemku, a to po dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po roce zalesnění („náhrada“). Dotaci na péči a náhradu lze na příslušný zalesněný zemědělský pozemek poskytnout pouze v případě, že: • Na tento pozemek byla poskytnuta dotace na zalesnění. • Dotace na péči a náhrada se poskytne nejvýše na výměru, na kterou byla poskytnuta dotace na zalesnění. • Náhrada se poskytne, pokud tento pozemek byl nejméně po dobu 12 měsíců předcházejících datu podání žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění zemědělsky obhospodařován, což žadatel prokazuje tím, že tento pozemek byl po dobu nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu podání žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění evidován v LPIS, a to buď na žadatele, nebo jiného uživatele. • Dotace na zalesňování zemědělské půdy se neposkytne na výsadbu vánočních stromků. Sazby dotace na zalesňování zemědělské půdy: a) Výše dotace na zalesnění: 1. listnatými dřevinami činí 2 590 €/ha; v LFA 2 961 €/ha, 2. jehličnatými dřevinami činí 1 954 €/ha; v LFA 2 233 €/ha, Výše dotace na smíšené porosty se stanoví výpočtem z redukovaných ploch pro skupiny dřevin podle bodů 1 a 2 (redukovanou plochou se rozumí plocha dřeviny vypočítaná z minimálního počtu jedinců na ha, který je stanoven pro konkrétní dřevinu vyhláškou č. 139/2004 Sb.). Pro dotaci na zalesnění listnatými nebo jehličnatými dřevinami se použije vyšší sazba [44]
uvedená pro LFA, pokud se více než 50 % výměry zalesněného půdního bloku/dílu nachází v této oblasti. Z výměry, na kterou se poskytuje dotace na zalesnění, se neodečítají neosázené plochy do šířky 4 metrů včetně, sloužící zejména jako rozčleňovací průseky nebo nezpevněné lesní cesty. b) Výše dotace na péči činí 437 €/ha za kalendářní rok, c) Výše náhrady u pozemku, který byl před jeho zalesněním v LPIS evidován s kulturou 1. travní porost nebo jiná kultura (jiná kultura definovaná dle zákona o zemědělství) činí 149 €/ha za kalendářní rok, 2. orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, školka nebo zelinářská zahrada činí pro žadatele, který byl v době zalesnění zemědělským podnikatelem, 294 €/ha za kalendářní rok, 3. orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, školka nebo zelinářská zahrada činí pro žadatele, který nebyl v době zalesnění zemědělským podnikatelem, 149 €/ha za kalendářní rok. • Dotace na zalesňování zemědělské půdy se poskytuje na výměru zalesňovaného pozemku vedenou v LPIS, tzn., nerozhoduje výměra pozemku dle katastru nemovitostí, ale výměra v evidenci půdy. Pokud tedy nebyla část katastrálního pozemku zařazena do půdního bloku/dílu v evidenci půdy, žadatel žádá o dotace pouze na tu část pozemku, která se v půdním bloku/dílu nachází. Pokud je výměra v katastru nižší než v LPIS, uvede se do žádosti výměra z katastru. • V žádosti o poskytnutí dotace na zalesnění se uvádí výměra jednotlivých dřevin v rámci jednoho půdního bloku/dílu, uvedená na 4 desetinná místa. Celkově výměra zalesňovaného pozemku uvedená v žádosti nesmí překročit výměru bloku/dílu, který je veden v LPIS na 2 desetinná místa. • Výši dotace na zalesnění, dotace na péči a náhrady vypočte SZIF jako součin výměry, na kterou je poskytována. • Platbu žadatel obdrží v korunách českých, a to podle kurzu uveřejněného v 1. vydání Úředního věstníku EU kalendářního roku, za který se platba poskytuje, uvedeného k datu, které je nejblíže k začátku tohoto kalendářního roku (pro rok 2009 je směnný kurz stanoven na 26,825 CZK/€).
[45]
Podávání žádostí: V rámci dotačního titulu zalesňování zemědělské půdy se podávají 3 druhy žádostí na dvou formulářích: 1. Žádost o poskytnutí dotace na zalesnění zemědělské půdy 2. Žádost o poskytnutí dotace na péči, popřípadě náhradu Žádost o dotace na zalesnění se podává nejpozději do 30.11 příslušného kalendářního roku. Na péči a náhradu žádáme každý rok nejpozději do 15 května příslušného kalendářního roku, a to rok po zalesnění. Na péči žádáme po dobu maximálně pěti let a náhradu maximálně patnácti let. Kdo může podat žádost o dotaci na zalesnění: • Vlastník pozemku určeného k zalesnění. • Sdružení vlastníků pozemku určeného k zalesnění, jde-li o sdružení s právní subjektivitou. • Spoluvlastník pozemku určeného k zalesnění, a to za podmínky písemného souhlasu většiny spoluvlastníků (většinou spoluvlastníků se rozumí, podle občanského zákoníku, většina podle podílu, nikoli podle počtu spoluvlastníků). • Nájemce pozemku určený k zalesnění, a to za podmínky písemného souhlasu vlastníka, popřípadě většiny spoluvlastníků k využití pozemku pro zalesnění a nájemní smlouvy, která umožňuje dodržení 15letého závazku. • Sdružení nájemců pozemků určených k zalesnění, jde-li o sdružení s právní subjektivitou, a to za podmínky písemného souhlasu vlastníků, popřípadě většiny spoluvlastníků k využití pozemků pro zalesnění a nájemních smluv, které umožňují dodržení 15letého závazku.
Kdo může podat žádost o dotaci na péči a náhradu: Žadatel nesmí požádat o dotaci na tentýž účel z jiných veřejných zdrojů, přičemž za porušení této podmínky se nepovažuje poskytnutí náhrady na odstraňování následků škod způsobených živelnými událostmi z veřejných zdrojů. Dotace na péči a náhradu lze na příslušný zalesněný zemědělský pozemek poskytnout žadateli, kterému byla: • Na tento pozemek poskytnuta dotace na zalesnění. • Dotace na péči a náhrada se poskytne nejvýše na výměru, na kterou byla poskytnuta dotace na zalesnění. [46]
O dotaci na péči a náhradu nemůže žádat: • Obec. • Sdružení obcí. • Kraj. • Sdružení krajů. • Sdružení obcí a krajů. • Stát. • Státní podnik. • Příspěvková organizace a organizační složka zřízená státem, krajem, obcí nebo jejich sdruženími. • Veřejné výzkumné instituce. • Právnická osoba, v níž mají osoby uvedené v odrážkách výše alespoň 50 % majetkovou účast. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita je státní škola, tudíž nemůže žádat o dotace na péči a náhradu. Po vyřízení převodu pozemku (viz 2.), provedu na příslušném ZA – PÚ zápis pozemku do LPIS (pro poskytnutí dotace se bere výměra z LPIS může se lišit od výměry v katastrální mapě). Je nutné předložit projekt zalesnění vypracovaný OLH. Po zalesnění pak doložit: • Potvrzení OLH, že zalesnění je v souladu s projektem a s vyjádřením ÚHÚL • Potvrzení o změně druhu pozemku na lesní pozemek od příslušného KÚ V Zemědělské agentuře a pozemkovém úřadě (ZA - PÚ) se provede změna kultury v LPIS nejpozději do 29.11. Potom vyplním žádost o poskytnutí dotace na zalesňování zemědělské půdy, která se skládá ze tří stran a jedné přílohy. Příloha č. 1 se vyplňuje na základě půdních bloků (pořadové číslo si volí žadatel sám), projektu zalesnění a katastrální mapy. Vyplněnou žádost přikládám v příloze č. 14. Pokud nebudou zjištěny závažné nedostatky, bude dotace vyplacena. Co je to LPIS a důvody jeho vzniku: Český LPIS je geografický systém sloužící pro evidenci využití zemědělské půdy. Zřizovatel je MZe/ČR. Základním smyslem je [47]
poskytovat kvalitní data o užívané zemědělské půdě v České republice. Účelem je bez problémů zvládnout administrativu a kontrolu žádostí o zemědělské dotace. Český LPIS je nezávislým referenčním registrem, který neslouží jen státu k ověřování údajů v žádostech o dotace, ale také jako služba samotným farmářům, kteří v roce 2004 byli vyzváni, aby na příslušných zemědělských agenturách zakreslily do map umístění svých obhospodařovaných pozemků. Pokud by tak neučinili, nárok na dotace by jim zanikl. Základním cílem LPIS je umožnit farmářům získat v krátkém čase z LPIS kvalitní a srozumitelné údaje o jimi užívaných blocích. Kromě pomoci při zpracování žádostí o dotace na zemědělskou půdu, poskytuje LPIS farmářům informace o omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice na blocích nebo o provedeném agrochemickém zkoušení půd (Stoklásková 2008). Abych mohl o dotaci žádat, musím mít pozemek zařazený do LPIS. Proto jsem pozemek zařadil do čtverce 4252 – 200 a v něm nacházejícím se bloku 0001, na který dotaci žádám. Tato čísla jsou smyšlená. Graficky znázorněno v příloze č. 7. Výpočet dotace na naši plochu dle kurzové sazby za EURO pro rok 2009 (26,825 CZK/€): Plocha v
Dotace v Kč/ha pro rok
Přepočet na plochu v
ha
2009
Kč
LP
1,4610
69.476,75
101.505,5
JVK
0,9530
69.476,75
66.211,3
JS
0,9530
69.476,75
66.211,3
OL
0,9530
69.476,75
66.211,3
BO
0,4660
52.416,05
24.425,9
Zlatice prostřední
0,5590
69.476,75
38.837,5
Zimolez lesklý
0,4350
69.476,75
30.222,4
0,4350
69.476,75
30.222,4
Dřevina
Dřišťál Thunbergův Celkem
6,2150
423.847,6
Celková výše dotace na námi zalesněnou plochu 6,215 ha bude 423.848 Kč.
[48]
Žádost o dotaci na zalesnění zemědělské půdy podáme roku 2010 po zalesnění, nejpozději však do 30.11. O dotaci na péči a náhradu nežádáme, jak jsem popsal výše.
[49]
9. Celková kalkulace Výdaje: • Sadební materiál k výsadbě – 351.990 Kč. • Sadební materiál k vylepšování – 75.437 Kč. • Výřez náletových dřevin – 3200 Kč. • Celoplošná příprava stanoviště pluhem a bránami – 8630 Kč. • Zalesňování (jamka) – 57.950 Kč. • Vylepšování (jamka) – 12.150 Kč. • Stavba oplocenky (včetně materiálu) – 92.294 Kč. • Vyžínání (výhledově na tři roky) – 82.200 Kč. • Odpočívadlo – 27.633 Kč. • Rybníček – 27.657 Kč. • Stavba hřiště na volejbal – 15.610 Kč. • Výkopové práce – 20.944 Kč. • Stavba stezek – 1.220.252 Kč. • Kontrola, údržba, opravy – 70.000 Kč. Celkem: 2.065.947 Kč. Příjmy: • Dotace na zalesňování zemědělské půdy – 423.848 Kč. Celkem: 423.848 Kč. Výdaje-příjmy: 2.065.947 – 423.848 = 1.642.099 Kč. Celkové výdaje jsou 2.065.947 Kč a příjmy 423.848 Kč, jejich rozdíl je 1.642.099 Kč.
9.1 Časový plán prací a potřeba finančních prostředků dle jednotlivých let Počítám s rozložením prací na dva roky rok 2009 a 2010. V roce 2009 budou práce situovány do 4 čtvrtletí a v roce 2010 do 2 čtvrtletí. Vylepšování bude provedeno v roce 2011. Vyžínání bude výhledově od roku 2011 do
[50]
roku 2013 prováděno dvakrát ročně. Údržba bude vykonávána od roku 2011 až do roku 2017. Roku 2009 provedeme v pořadí: • Výřez náletových dřevin – 3200 Kč • Celoplošná příprava stanoviště – 8630 Kč Na rok 2009, tedy potřebujeme 11.830 Kč Roku 2010 provedeme v pořadí: • Stavba oplocenky – 92.294 Kč. • Odpočívadlo – 27.633 Kč. • Rybníček – 27.657 Kč. • Stavba hřiště na volejbal – 15.610 Kč. • Nákup sadebního materiálu – 351.990 Kč. • Zalesňování (jamka) – 57.950 Kč. K tomu přímo souvisí výkopové práce o ceně 20.944 Kč. Na rok 2010, budeme potřebovat celkem 594.078 Kč. Všechny práce proběhnou v čase jarních praxí studentů MZLU. Počítám s ideálním počasím. Roku 2011 budeme vylepšovat. Celková suma za sadební materiál a práci je 87.587 Kč. Výhledově na roky 2011 – 2017 bude každoročně prováděna údržba o celkové částce 70.000 Kč. Výhledově na roky 2011 – 13 počítám s celoplošným vyžínáním dvakrát do roka po dobu tří let o celkové částce 82.200 Kč. Roku 2018 po zajištění vybuduji síť stezek v ceně 1.220.252 Kč. Rozpočet: • Na rok 2009 – 11.830 Kč. • Na rok 2010 – 594.078 Kč. • Na rok 2011 – 124.987 Kč. • Na rok 2012 – 37.400 Kč.
[51]
• Na rok 2013 – 37.400 Kč. • Na rok 2014 – 10.000 Kč. • Na rok 2015 – 10.000 Kč. • Na rok 2016 – 10.000 Kč. • Na rok 2017 – 10.000 Kč. • Na rok 2018 – 1.220.252 Kč. Celkem: 2.065.947 Kč.
9.2 Sumarizační tabulky
Čtvrté čtvrtletí roku 2009 Druh práce nebo činnosti
Nh,h
Dny
Peníze v Kč
32
2
3200
Celoplošná příprava stanoviště 58,5
7
8630
Celkem
9
11830
Výřez a pálení náletových dřevin
90,5
[52]
Druhé čtvrtletí roku 2010 Druh práce nebo činnosti Nh,h
Dny
Peníze v Kč
Zalesňování
1159
2
57950
Stavba oplocenky
233
2
92294
Realizace odpočívadlo
1
27633
Realizace rybníčku
1
27657
Stavba hřiště na volejbal
1
15610
Výkopové práce
2
20944
Cena sadebního materiálu Celkem
351990 1392
9
594078
Výhledová tabulka do let 2011 - 13 Druh práce nebo činnosti
Nh,h
dny
Peníze v Kč
Vylepšování 2011 - celkem
243
1
87587
Vyžínání 2011 - 2013
822
102
82200
7
70000
Údržba 2011 - 2017 Stavba stezek
274
30
1220252
Celkem
1339
140
1460039
[53]
10. Závěr Ve své práci jsem se snažil o vytvoření kvalitního lesního porostu, a zároveň o vytvoření příjemného prostředí pro návštěvníky lesa z blízkého i vzdáleného okolí, vhodného ke každodenním návštěvám. Vysázené keře za svůj život neporostou nad tři metry, proto se nedostaneme do konfrontace s dodavateli elektrické energie. Keře jsou půdokryvné a vytvoří hezké zátiší. Projekt také obsahuje elipsovitý prostor pro posezení, které svým umístěním bude brzy návštěvníkům poskytovat stín v parných dnech. Dále hřiště na volejbal, které se dá využít zároveň jako dětské pískoviště a jezírko, které jistě po vzrůstu stromů a bažiných rostlin, bude lákat k prohlížení. Projekt má čtyři východy a vchody v rozích pozemku. Snažil jsem se o založení kvalitního porostu z hlediska ekologické stability, která se jistě se stářím porostu bude zvyšovat. Dále doufám v nadprůměrnou produkční schopnost, která se u těchto pozemků očekává. Celkové náklady na tento projekt jsou 2.065.947 Kč, celkové příjmy z dotací MZe/ČR 423.848 Kč, rozdíl je tedy 1.642.099 Kč. Při přepočtu jsou naše celkové náklady na 1 ha 257.786 Kč.
[54]
11. Resume In my paper I aimed at the creating a high-quality forest vert and a pleasant environment in the woods for the visitors at the same time. I was trying to make the woods a good place for everyday visits. The planted bushes would not grow more than three metres and that is why we would not eliminate conflicts with power supply companies. The bushes will make up a beautiful scenery. My project includes an elliptical place for sitting, as well. The place will be good for visitors for sitting in the shadows during warm days. Then, there is a small lake and a voleyball court. This court could be used as a playgroud for childrens, too. This project has four entries and exits in the corners of the ground. I wanted to start a good-quality vert in terms of ecological stability. I assume an aboveaverage productivity of these grounds. The final costs for this project are 2,065,947 CZK. The total receipts from subventions from the Ministry of Agriculture of the Czech Republic are 423,848 CZK. The difference is 1,642,099 CZK. After all, the total costs per 1 hectare reach 257.786 CZK.
[55]
12. Seznam použité literatury A) Literatura Hlaváč, V., Hofhanzl, A., Červenka, M., Beran, V.:Zalesňování zemědělské půdy z pohledu ochrany přírody. In: Zalesňování zemědělských půd, výzva pro lesnický sektor. Kostelec nad Černými lesy, 17. 1. 2006, KPL ČZU v Praze a VS Opočno VÚLHM Jíloviště-Strnady Stoklásková, P.: Problematika podávání žádosti o dotace na zalesňování zemědělské půdy. Bakalářská práce. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, LDF MZLU v Brně, 2008. str. 16 Šindelář, J., Frýdl, J.: Hlavní směry a cíle aktivit spojených se zalesňováním nelesních půd v České republice. In: Zalesňování zemědělských půd, výzva pro lesnický sektor. Kostelec nad Černými lesy, 17. 1. 2006, KPL ČZU v Praze a VS Opočno VÚLHM Jíloviště-Strnady Špulák, O.: Příspěvek k historii zalesňování zemědělských půd v České republice. In: Zalesňování zemědělských půd, výzva pro lesnický sektor. Kostelec nad Černými lesy, 17. 1. 2006, KPL ČZU v Praze a VS Opočno VÚLHM Jíloviště-Strnady Vacek, S., Mikeska, M., Podrazský, V., Malík, V.: Strategie zalesňování pozemků určených k plnění funkcí lesa. In: Zalesňování zemědělských půd, výzva pro lesnický sektor. Kostelec nad Černými lesy, 17. 1. 2006, KPL ČZU v Praze a VS Opočno VÚLHM Jíloviště-Strnady B)Internetové zdroje Chalupská, I.: Vláda schválila podmínky pro dotace na zalesňování zemědělské půdy. Citováno dne 29. 8. 2007. Dostupné na:
Ceníky: Dostupné na: < http://www.lesymb.cz/uvod.html?id=136>
[56]
Charakteristiky klimatických oblastí dle Quitta:Dostupné na: Dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961 – 1990: Dostupné na: Mapové podklady: Dostupné na: Nahlížení do katastru nemovitostí: Dostupné na: Taxonomický, typologický klasifikační systém a SLT v PLO 30: Dostupné na: Tiskopisy: dostupné na: <www.szif.cz> C) Normy Katalog odvětvových norem spotřeby práce – lesní hospodářství, LDF MZLU v Brně Jurásek, A., Lokvenc, T., Mauer, O., Štejfová, E.: Sadební materiál lesních dřevin, VÚLHM Jíloviště – Strnady, Ústav zakládání lesů MZLU v Brně, D) Právní předpisy Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesnění zemědělské půdy Zákon č. 289/95 Sb., lesní zákon Zákon č. 458/2000 Sb., § 46., energetický zákon § 46 Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů Vyhláška MF č. 452/2003 Sb., příloha 19 - základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek Předpis č. 327/1998 Sb., charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek Předpis č. 139/2004 Sb., podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin [57]
13. Seznam příloh Příloha č. 1: Obrysová mapa Příloha č. 2: Katastrální mapa Příloha č. 3: Výřez z typologické mapy Příloha č. 4: Schéma rozmístění dřevin na ploše Příloha č. 5: Schéma rozmístění stezek a rekreačních zařízení Příloha č. 6: Schéma typologie lokality Příloha č. 7: Schéma půdního bloku Příloha č. 8: Schéma odpočívadla Příloha č. 9: Schéma rybníčku Příloha č. 10: Schéma hřiště na volejbal Příloha č. 11: Žádost o typologické zařazení pozemku Příloha č. 12: Návrh na vydání územního rozhodnutí o využití území Příloha č. 13: Faktory životního prostředí Příloha č. 14: Žádost o poskytnutí dotace na zalesňování zemědělské půdy Příloha č. 15: Fotografie Příloha č. 16: Seznam zkratek
[58]