MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
Diplomová práce
BRNO 2011
Bc. LENKA HAMPLOVÁ
1
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Petra Oppeltová, Ph.D.
Bc. Lenka Hamplová
Brno 2011 2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Studie revitalizace toku Výpustek“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU.
Dne………………………………... Podpis……………………………...
3
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě chci poděkovat všem, kteří mi poskytli podklady, rady nebo mi jiným způsobem pomohli při vypracování diplomové práce. Jmenovitě chci poděkovat vedoucí práce Ing. Petře Opppeltové za odborný dohled, všestrannou pomoc, kterou mi během tvorby této práce poskytla. Dále děkuji rodičům, sourozencům a partnerovi za podporu během studia.
4
5
ABSTRAKT Hlavním cílem předkládané diplomové práce na téma „ Studie revitalizace toku Výpustek“ je vypracování studie možných revitalizačních opatření toku. Výpustek je v současnosti nedostatečně udržovaný, zanesený. V teoretické části je seznámení se s revitalizací obecně, možnostmi využití jednotlivých revitalizačních opatření. Část je věnována také legislativě, která se revitalizacemi toků zabývá. V praktické části je popsáno zhodnocení vlastních rozborů vody, terénní průzkum lokality, primární a sekundární krajinná struktura. V závěru je vlastní návrh revitalizačních opatření a volba vhodné zeleně.
Klíčová slova Revitalizace, Výpustek, zeleň, legislativa
6
ABSTRACT For my final work, I have chosen the theme “Studies of Revitalization of the Flow Výpustek. My work suggests possible revitalization steps of the flow. Výpustek is currently obstructed and is not kept in a good condition. Theoretical part deals with revitalization in general, and with the use of revitalization steps. This part is also engaged in legislation that deals with revitalization of the flow. Practical part describes evaluation of one’s own analysis of water, exploration of locality and primary and secondary landscape structure. In conclusion, I present my own suggestions how to deal with revitalization steps and the choice of suitable greenery.
Key words revitalization, Výpustek, greenery, legislation
7
OBSAH 1
Úvod ...................................................................................................................- 11 -
2
Cíl práce.............................................................................................................- 12 -
3
Literární rešerše................................................................................................- 13 3.1
Voda v krajině.............................................................................................- 13 -
Funkce vody v krajině.........................................................................................- 13 3.2 3.2.1 3.3
Oběh vody...................................................................................................- 14 Oběh vody v přírodě ...........................................................................- 14 Hydrografická síť........................................................................................- 15 -
3.3.1
Hydrografická síť ČR .........................................................................- 15 -
3.3.2
Charakteristika malých toků ...............................................................- 16 -
3.4
Významný krajinný prvek ..........................................................................- 17 -
3.5
Revitalizace.................................................................................................- 17 -
3.5.1
Historický nástin revitalizace..............................................................- 17 -
3.5.2
Obecně o revitalizaci ..........................................................................- 19 -
3.5.3
Vymezení revitalizací .........................................................................- 19 -
3.5.4
Cíle revitalizací vodních toků .............................................................- 21 -
3.5.5
Zásady při revitalizaci vodních toků...................................................- 24 -
3.5.6
Revitalizace jako součást protipovodňové ochrany............................- 24 -
3.6 3.6.1 3.7
Technická revitalizace – revitalizační objekty............................................- 25 Základní rozdělení objektů na vodních tocích ....................................- 26 Opevnění koryt a stabilizace břehů z hlediska revitalizace ........................- 27 -
3.7.1
Vegetační opevnění.............................................................................- 28 -
3.7.2
Nevegetační opevnění.........................................................................- 29 -
3.7.3
Kombinované opevnění ......................................................................- 29 -
3.8
Vegetační doprovod ....................................................................................- 30 -
3.8.1
Vegetační úpravy ................................................................................- 30 -
3.8.2
Základní funkce vegetačních doprovodů vodních toků a nádrží ........- 30 -
3.8.3
Volba vhodných dřevin.......................................................................- 31 -
3.8.4
Druhová skladba porostů ....................................................................- 32 -
3.8.5
Zakládání travinobylinných porostů ...................................................- 32 -
3.8.6
Údržba vegetace..................................................................................- 33 -
3.9
Jakost vody .................................................................................................- 34 -
8
3.10
Projektování revitalizace vodních toků.......................................................- 34 -
3.11
Legislativa...................................................................................................- 36 -
3.11.1
Vodní zákon - Zákon ze dne 28.června 2001 o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon) poslední novela: 150/2010 Sb. .......................- 36 3.11.2
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění zákona č. 100/2001
Sb.
- 41 -
3.11.3
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona
č.381/2009 Sb. ....................................................................................................- 42 -
4
3.11.4
Nitrátová směrnice..............................................................................- 42 -
3.11.5
Rámcová směrnice..............................................................................- 42 -
3.11.6
Program revitalizace říčních systémů .................................................- 42 -
Metodika zpracování ........................................................................................- 44 4.1
Terénní průzkum.........................................................................................- 44 -
4.2
Textová část ................................................................................................- 44 -
4.2.1 4.3 5
Chemická analýza toku Výpustku ..............................................................- 44 -
Terénní průzkum ..............................................................................................- 46 5.1
Charakteristika území .................................................................................- 46 -
5.2
Přírodní poměry ..........................................................................................- 46 -
5.2.1
Geomorfologie, geologická charakteristika ........................................- 46 -
5.2.2
Pedologie ............................................................................................- 46 -
5.2.3
Fytogeografie ......................................................................................- 46 -
5.2.4
Vegetační poměry ...............................................................................- 46 -
5.2.5
Biogeografie........................................................................................- 47 -
5.2.6
Klima ..................................................................................................- 47 -
5.2.7
Flóra ....................................................................................................- 48 -
5.2.8
Situace vodstva ve Skalici nad Svitavou ............................................- 48 -
5.2.9
Ekologická stabilita.............................................................................- 48 -
5.3
6
Výpočty...............................................................................................- 44 -
Sekundární krajinná struktura.....................................................................- 49 -
5.3.1
Obyvatelstvo .......................................................................................- 49 -
5.3.2
Stav území...........................................................................................- 49 -
5.3.3
Technická vybavenost.........................................................................- 50 -
5.3.4
Cestovní ruch ......................................................................................- 50 -
Výsledky.............................................................................................................- 51 9
6.1
7
8
Vyhodnocení rozborů .................................................................................- 51 -
6.1.1
BSK5...................................................................................................- 51 -
6.1.2
CHSKCr..............................................................................................- 51 -
6.1.3
P celk. ....................................................................................................- 51 -
6.1.4
pH........................................................................................................- 52 -
6.1.5
N-NH4 .................................................................................................- 52 -
6.1.6
N-NH3 .................................................................................................- 52 -
Návrh revitalizace .............................................................................................- 53 7.1
Identifikační údaje ......................................................................................- 53 -
7.2
Průvodní zpráva ..........................................................................................- 53 -
7.3
Technická zpráva ........................................................................................- 54 -
7.3.1
Důvod úpravy toku .............................................................................- 54 -
7.3.2
Cíl revitalizace Výpustku....................................................................- 54 -
7.3.3
Popis úpravy toku ...............................................................................- 54 -
7.3.4
Úprava toku.........................................................................................- 55 -
7.3.5
Návrh vegetačního doprovodu............................................................- 56 -
7.3.6
Návrh opevnění toku...........................................................................- 56 -
Možnosti financování........................................................................................- 57 8.1
Program revitalizace říčních systémů .........................................................- 57 -
8.2
Program péče o krajinu ...............................................................................- 57 -
8.3
Operační program životního prostředí ........................................................- 57 -
9
závěr ...................................................................................................................- 58 -
10
seznam použité literatury .................................................................................- 59 -
11
Seznam příloh....................................................................................................- 62 -
10
1 ÚVOD ,,Voda je život“. Každé malé dítě ví, že bez vody nelze být. Voda je nezbytnou podmínkou pro život, pro hospodářský a civilizační vývoj. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná. Nachází se v různých formách a skupenstvích na zemském povrchu, v půdě, v zemské kůře a také v atmosféře. Tento výskyt vymezuje hydrosféru naší planety. Voda je na zemském povrchu rozmístěna velmi nepravidelně, v prostoru i čase. V mnoha částech světa se vyskytují problémy s nedostatkem a kvalitou vody. Voda se stala základním faktorem ovlivňujícím existenci lidské populace. Necelé 3% z celkového množství vody tvoří voda sladká, je proto nutné si tyto zdroje nejen chránit, ale také se chovat podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Tyto zdroje slouží nejen nám, ale budou sloužit i generacím příštím. V mnoha odvětvích lidské činnosti dochází ke znehodnocování a také i trvalému poškození vodních zdrojů. Bezprostředně je snad největší dopad lidské činnosti na vodní toky. Od počátku průmyslové revoluce se z nich stávají nejen dopravní cesty, ale také odpadové kanály. Česká republika se považuje za střechu Evropy. Na našem území pramení řada významných toků, které patří ke třem hlavním evropským povodím. Jedná o povodí Labe – Severní moře, Dunaje – Černé moře, Odry – Baltské moře. Je proto nezbytné, aby voda z našeho území odtékala bez antropogeního znečištění a byla zajištěna její trvalá ochrana. Důležitými opatřeními jsou program revitalizace vodních toků, protipovodňová opatření. V minulosti, nejen u nás, se péče o vodní toky omezovala na vyrovnávání, vybetonování a vybagrování. Nevhodnými zásahy do krajiny a špatným hospodařením docházelo k rychlému odtoku vod z území. Z řek a potoků se stávaly mrtvé toky ochuzené o možnost tvorby různých biotopů. V této práci byla snaha poukázat na možnosti revitalizace potoka, která může zlepšit stav toku i okolí.
- 11 - - 11 -
2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce na téma „ Studie revitalizace toku Výpustek„ je • Vypracování literární rešerše •
Seznámení s přírodními, geologickými, klimatickými, pedologickými poměry a územním systémem ekologické stability
•
Provedení rekognoskace současného stavu koryta a bezprostředního okolí
•
Posouzení současné kvality vody potoka Výpustek
•
Na základě provedené rekognoskace terénu zhodnocení dosavadních úprav na potoce a navržení revitalizačních opatření
- 12 - - 12 -
3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Voda v krajině Význam vody v krajině je závislý nejen na jejím množství, ale také na její kvalitě. Voda je nejrozšířenější látkou na Zemi. Je nenahraditelnou složkou životního prostředí člověka, všech rostlinných i živočišných ekosystémů. Zajišťuje nejen transport živin, ale i jejich přijímání a vylučování. Voda se vyskytuje v omezeném množství, jež je časově i prostorově nerovnoměrně rozděleno. V redukčních procesech nedochází k fyzické spotřebě vody, ale mění se její vlastnosti jako je chemické složení, teplota, barva, chemické příměsi apod. Dochází také ke změnám skupenských forem vody ( pevná, kapalná, plynná) (15). Vodní prostředí zahrnující všechny přírodní vodní útvary ve kterých se voda pohybuje, jsou pevně provázaným, avšak velmi zranitelným ekosystémem. Vodní útvar představuje trvalé nebo dočasné soustředění vody na zemském povrchu, v zemské kůře. Množství vody ve vodních útvarech je předmětem hodnocení dynamiky vodního režimu v jednotlivých povodích. Voda v krajině je nenahraditelným bohatstvím přírody. Určuje její mnohotvárnost, druhovou rozmanitost i ekologickou stabilitu. Ve všech svých podobách je voda významným krajinotvorným a estetickým prvkem. Je důležité proto příznivě ovlivňovat vodní hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních i mokřadních ekosystémů. V podmínkách České republiky spadá značná část odpovědnosti na zemědělství a lesní hospodářství. Procesy ovlivňující vývoj vodního režimu v krajině se odehrávají na 90 % zemědělsky a lesnicky obhospodařovaných plochách (15). Funkce vody v krajině Nejvýznamnější funkce vody v přírodě jsou
Biologická
Hospodářská
Kulturní a estetická
Zdravotní a rekreační
Energetická a transportní
Krajinotvorná
Environmentální (15). - 13 - - 13 -
3.2 Oběh vody Země vyniká mezi planetami sluneční soustavy výskytem vody ve velkém množství a v mnoha podobách. Voda se vyskytuje v různých formách a skupenstvích na zemském povrchu, pod povrchem v půdě, v zemské kůře a také v atmosféře, především v troposférické vrstvě do průměrné výšky 11 km. I když je objem hydrosféry nepředstavitelný – 1 392 milionů km3 , přesto se na objemu zeměkoule podílí pouhou tisícinou. Množství vody na Zemi je rozděleno velmi nepravidelně, proto vznikají v mnoha regionech problémy s jejím nedostatkem. Celosvětově jde o velkou část Afriky, Blízkého a Středního východu, území Velké pánve na západě USA, oblast při pacifickém pobřeží Chile a Peru a o více než tři čtvrtiny plochy Austrálie (15). Zemi lze právem nazývat oceánskou planetou. Z celkové rozlohy jejího povrchu 510,1 milionů km2 zaujímá světový oceán 360,7 milionů km2 , tj. 71 %. Na celkovém objemu hydrosféry se podílí přibližně 97,7 %.Slaná mořská voda však nemá pro potřeby člověka velké využití. Zbylá necelá 3 % objemu hydrosféry jsou rozdělena mezi ostatní prostředí – ledovce, povrchovou vodu na souši, vodu v atmosféře (9). Převážná část sladké vody na pevnině je akumulovaná v ledovcích ( 74 % zásob hydrosféry vody, asi 1,7 % z celkových zásob hydrosféry), které dnes zaujímají 14 934 000 km2 zemského povrchu. Vlivem globálního oteplování dochází k pomalému tání ledovců a tím ke ztrátám sladké vody. Z tohoto důvodu jsou ledovce předmětem zájmu mnoha vědců (9).
3.2.1
Oběh vody v přírodě Oběh vody v přírodě se rozdělují na dva okruhy – velký a malý oběh. Velký oběh
je oběh vláhy mezi pevninou a mořem, a malý oběh, což je oběh v rámci pevniny. Na malé části Země existují tzv. bezodtokové oblasti, ze kterých voda do světových oceánů neodtéká. Celkové množství vody v atmosféře činí 12 300 km3 (odpovídá to 25 mm vrstvě vody po povrchu zeměkoule). Oběh vody nad pevninou (tzv. malý oběh) má z hydrologického hlediska pro vodní hospodářství největší význam. Spolu s vodními parami, které přinášejí vzdušné proudy od moří, představují celkové množství srážek nad pevninou. Cílem vodohospodář-
- 14 - - 14 -
ských opatření je udržet co největší množství vody právě v tomto malém oběhu nad pevninou. K výparu nad pevninou nejvíce přispívají povrchové vody (18).
3.3 Hydrografická síť Soutokem vodních toků v jednotlivých povodích vznikají hydrografické sítě. Páteří jsou velké toky a doplňujícími články do nich jsou malé toky. Vlivem různých geomorfologických, geologických, půdních a vegetačních poměrů v těchto povodích se vytvářejí říční sítě různé velikosti, členění a vlastnostech. Pro posouzení jednotlivých sítí a pro jejich vzájemné porovnání se říční sítě klasifikují podle charakteristických znaků, kterými jsou jejich povodí (velikost, výšková členitost, geologická a půdní skladba, vegetační kryt), poměry vodních toků (velikost, vzájemné členění, průtokové poměry), zdroje napájecí vody (dešťové a sněhové odtoky, prameny, tající věčný sníh, ledovce), rozvětvení a hustota říční sítě (5). 3.3.1
Hydrografická síť ČR Hydrografická síť je tvořena vodními toky o celkové délce přibližně 76 000 km
přirozených vodních toků, 15 000 km toků umělých jako jsou náhony, odvodňovací kanály, přivaděče. Hydrografická síť České republiky tvoří hierarchický systém od pramenných zdrojnic po hlavní toky, které opouštějí naše území a v případě Labe a Odry ústí do světového oceánu (6). Při poměrně značné výškové členitosti území jsou výrazně zastoupeny všechny typy vodních toků, od malých horských bystřin po velké nížinné řeky, s charakteristickým stavem vodních koryt, průtokových režimů, rybích pásem a typů břehových porostů (13).
- 15 - - 15 -
Tab. 1 Základní údaje o hlavních vodních tocích (5) Vodní toky
Labe
Morava Odra
Plocha povodí (km2) po státní hranici
51 394
24 109
5 842
z toho na území ČR
48 487
20 690
5 209
celkem
144 055 26 843
118 600
357
258
126
1 122
352
861
Průměrný průtok (m3.s-1) po státní hranici 308
109
62
716
120
610
Délka toku (km) po státní hranici celkem
celkem 3.3.2
Charakteristika malých toků Malé vodní toky se vyznačují specifickými znaky a vlastnostmi, kterými se odlišu-
jí od velkých toků a musí být respektovány při jejich úpravě a využívání. Povodí malých toků je území, ze kterého přitéká srážková voda do koryta toku. Je vždy malé nebo menší velikosti. Má zaokrouhlený, protáhlý nebo prutovitý tvar. Z hlediska vegetačního krytu je zalesněné nebo zemědělsky obdělávané. Je ohraničeno rozvodnicí, což je čára, která pomyslně spojuje nejvyšší body v povodí (6). Správa vodních toků vychází ze zákona o vodách č. 254/2001 Sb., v platném znění, kdy vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a drobné vodní toky. Rozhodujícími správci toků jsou – státní podniky Povodí, Lesy ČR, s.p. v působnosti Ministerstva zemědělství (Mze). Tyto subjekty spravují cca 94 % délky vodních toků v ČR, ze 6 % se na správě podílejí obce, újezdní úřady vojenských újezdů a správy národních parků (6). Velmi důležitá je podrobná znalost charakteru povodí malých toků, rozhoduje o vzniku a průběhu srážkového odtoku. Velikostně malá povodí vytvářejí rychle probíhající a velké specifické odtoky, protože bývají zasažena na celé své ploše tzv. přívalovými dešti (6). Pro průtokový režim malých toků je typická velká rozkolísanost průtoků. Znalost průtokových poměrů je nezbytná především pro navrhování jejich úprav, také pro meliorační, odvodňovací, energetické, závlahové účely, pro zásobení vodou. Průtoky se na tocích zjišťují ve výskytu, trvání a množství. Tato pozorování zajišťují hydrologická oddělení hydrometeorologických ústavů (6).
- 16 - - 16 -
3.4 Významný krajinný prvek Významný krajinný prvek definuje § 3 zákona č. 114/1992 Sb., nově zákon 381/2009 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy (26). Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem (26).
3.5 Revitalizace 3.5.1
Historický nástin revitalizace Osídlování bylo vždy spojeno s vodou. Civilizace vznikaly převážně v blízkosti
velkých řek, které jim zajišťovaly závlahu pro zemědělskou výrobu, energii, dopravu (12). Lidé začali postupně osídlovat i vyšší polohy a začali ovlivňovat svou činností malá povodí. Člověk v údolních nivách působil na srážko-odtokový režim toku jen minimálně. Při osídlení horních částí povodí měl člověk na srážko-odtokový režim velký vliv. Zemědělská činnost v těchto oblastech byla převážně extenzivní, docházelo ke spásání a odlesňování (12). Od středověku probíhaly vodohospodářské zásahy v údolích potoků a řek, a to hlavně v souvislosti s budováním mlýnů, pil a hamrů. Doba největších technických zá-
- 17 - - 17 -
sahů do vodního prostředí nastala ke konci 19. století. S rostoucími nároky na ochranu staveb a zemědělských ploch před zaplavováním a zamokřením vycházely vstříc nové technické vymoženosti. Těžební a přepravovaní stroje umožňovaly provádět vodní stavby a práce ve větším měřítku než dříve (1). Katastrofální povodně v 90. letech 19. století významně přispěly k rozvoji protipovodňových úprav vodních toků. Tyto úpravy vycházely převážně ze souvislého zkapacitnění sítě vodních toků za účelem rychlého odvádění vody. Na protipovodňové regulace navázaly zemědělské úpravy drobných vodních toků, umožňující funkci plošných odvodňovacích soustav. Z krajiny se pomalu vytrácely potoky, říčky a jejich místo nahrazovaly upravené vodní toky, svodnice, kanály (1). Historie těchto zásahů do vodního prostředí je zaznamenána v několika vlnách zvláště silné aktivity. V 30. letech 20. století prováděli nezaměstnaní v rámci veřejně prospěšných prací. V 50. a 60. létech byla ovlivněna rozmachem kolektivní zemědělské výroby, vyvrcholením pak byla 70. a 80. léta. Tehdy se velkoplošné odvodňování setkalo s mohutnou chemizací zemědělství, docházelo k zhoršování kvality vody. Docházelo k zatrubnění a narovnávání toků, zvýšenému odvodňování a melioraci. Hluboké, celoplošné změny vodního prostředí v naší krajině přesáhly neúnosnou míru (1). Vznikající problémy vyvolávaly nutnost revitalizaci. Zemědělci, uživatelé ohrožených půd povodněmi, pokládali technické zásahy do vodního prostředí za nezbytné a oprávněné. Zásahy však přinášely spíše negativa. V 70. a 80 letech se do vodohospodářských akcí začalo vnášet také politicky motivované plánování a potřeba stále udržet velké projekční a dodavatelské odvětví (1). Vodohospodářská revitalizace se v pokročilých zemích rozvíjí zhruba od 70. let 20 století. Jako součást snah o rekonstrukci narušené krajiny a obnovení jejího přírodě blízkého stavu probíhají v Británii a v USA. Nám nejbližší a do našich podmínek nejlépe přenosné příklady nacházíme v Německu, Rakousku a Švýcarsku. V nám blízkém Bavorsku patří revitalizace koryt, niv potoků, říček i velkých řek, včetně podpory mokřadů, ke standardní činnosti Ministerstva pro otázky životního prostředí a územního rozvoje a jemu podřízených krajských vodohospodářských úřadů. Prolínají se s protipovodňovou ochranou, která zahrnuje diferenciované přístupy k vodním tokům a podporu tlumivého rozlivu povodní v nivách mimo zastavěná území (1).
- 18 - - 18 -
3.5.2
Obecně o revitalizaci Účelem revitalizačních úprav vodních toků je odstranit nebo zmírnit negativní dů-
sledky úprav toků, obnovit nebo zlepšit jejich ekologickou funkci v krajině se zohledněním účelových funkcí vodního toku(13). Revitalizace je proces znovuoživení, při němž dochází k návratu vybraného krajinného prvku do přirozeného či přírodě blízkého stavu. Tento proces probíhá přirozenou cestou nebo pomocí technických opatření (6). Revitalizační úpravou je vyvolán obnovný proces, tedy postupná obnova ekologické funkce vodního toku. Revitalizační opatření na vodním toku jsou jedním z článků revitalizačního procesu v povodí, procesu, který usměrňuje vývoj toku a jeho okolí ke stavu, který byl dosažen přirozeným vývojem (13). Pojem revitalizace vodních a mokřadních ekosystémů představuje znovuoživení těchto ekosystémů. Vlastní revitalizace se provádí úpravou některé z biotických složek ekosystémů doplněnou většinou úpravou fytosložky (výsadba makrovegetace). Těmito úpravami dochází v sukcesní řadě ke změnám v ostatních složkách ekosystémů s tím, že odezva jednotlivých složek je závislá na charakteru revitalizačního opatření, jakosti jeho provedení, charakteru ekosystému před revitalizací atp. Relativně rychle reagují na provedené revitalizace společenstva mikrovegetace (fytoplankton, fytobentos) a bezobratlých (zooplankton, zoobentos), středně rychle reagují společenstva makrovegetace, nejdelší dobu odezvy lze očekávat u půdně morfologických projevů revitalizací (13).
3.5.3
Vymezení revitalizací Pro obnovení přirozeného rázu vodního prostředí směřují tři typy procesů•
Dlouhodobá samovolná renaturace
Jedná se o zanášení upravených koryt splaveninami, zarůstání bylinami a dřevinami a postupném rozpadu umělých opevnění, příčných objektů a dalších technických prvků v korytech. K renaturaci dochází s ústupem intenzivního zemědělství, s dožíváním odvodňovacích zařízení a návratem přirozeného zamokření. Je však nutné předcházet jejich zbytečnému maření samoúčelně prováděnou údržbou vodohospodářských úprav. Zásahy člověkem by měly být omezeny pouze na opodstatněnou činnost jako je čištění koryt, likvidace usazenin a porostů (1).
- 19 - - 19 -
Postupná renaturace je velmi pomalý děj a v jednotlivých případech může být dosažení plně uspokojivého stavu velmi vzdálené. U koryt opevněných polovegetačními tvárnicemi může samovolná renaturace trvat více než dvacet let, ale i přesto koryto bude jen částečně zaneseným, zarostlým korytem s polovegetačními tvárnicemi. V úhrnu samovolné procesy dosahují velkého revitalizačního výkonu, záměrně prováděné technické revitalizace představují zatím jen ojedinělé akce, jejichž význam je především metodický. Ne ve všech situacích mohou přirozené procesy působit k obnovení přírodě blízkého stavu. Obzvlášť nepříznivé je zahloubení upravených koryt. Zahloubení a obecně velká kapacita koryta způsobují koncentraci proudění s velkými podélnými i příčnými rychlostmi. Koryto má tendenci samovolně se dál zahlubovat. Pak je nutný technický zásah (1). •
Renaturace povodněmi
Přirozená koryta a nivy může průběh povodní přetvářet, nemění však jejich podstatu. Upravená koryta a nivy však může ovlivnit zásadním způsobem. U částečně upravených koryt bez souvislého pevného opevnění může povodní vytvořená soustava nánosů a břehových nátrží do značné míry obnovit přírodě blízký průběh trasy, příčný i podélný profil koryta, a tím podstatě revitalizovat. Následná popovodňová opatření je třeba provádět diferencovaně. V zástavbě, v dosahu inženýrských staveb a podobných objektů, vyžadujících ochranu, je na prvním místě ochrana před škodami, a tedy obnova stabilního a kapacitního koryta. V úsecích toků a niv ve volné krajině je třeba podporovat obnovu přirozeného rázu. Příznivý je tlumivý rozliv povodňových průtoků v nivách. Proto by odstraňování povodňových nánosů a nátrží mělo být prováděno jen v nezbytné míře, pokud by například docházelo k narušení cizího majetku (1). •
Technická revitalizace
Revitalizace by neměly být vnímány jen v užším , biologickém smyslu jako znovuoživení, i když to je jejich významnou součástí. Revitalizacemi v širším smyslu se rozumějí takové zásahy, které se snaží posílit přírodní a krajinné hodnoty a současně příznivé vodohospodářské funkce vodního prostředí. Tato jednota přínosů se mimo jiné promítá v pevné přesvědčení, že v oblasti revitalizací mají biolog, krajinář, vodohospodář hledat společný postup (13). - 20 - - 20 -
Nejdůležitější efekty, které mohou přinášet revitalizaci –
Zadržování vody v krajině, kompenzace ochuzování malého vodního
oběhu.
Vyrovnávání odtokových poměrů. Nejdůležitější je zadržení vody ve
zvodnělém půdním prostředí, v nivách, v mokřadech, v korytech vodních toků. Tyto prvky zadržují vodu ze srážek a vytvářejí podmínky pro její pomalý odtok. Doplňkový význam má zadržení vody v nádržích, které představují z hlediska odtokových poměrů spíše pasivní zásobu.
Tlumení průběhu velkých vod, zejména podporou rozlivu v nivách, zpo-
malením postupu povodňových vln a využitím retenčních objemů.
Obnova a zkvalitňování vodních, mokřadních a na ně navazujících bioto-
pů s výskytem mnoha vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Zlepšování kvality vody – podpora samočisticích procesů (1).
Rybí přechody - součástí revitalizačních opatření je také obnovení obou-
stranné migrační prostupnosti koryta. Překážky pro pohyb ryb dalších vodních živočichů v toku představují zejména příčné stavby a vzdouvací objekty a dále místa s nedostatečnou hloubkou vodního sloupce (6).
U technických revitalizací vodního prostředí se jedná o tyto úlohy –
Obnova přirozenějšího charakteru koryt vodních toků a jejich niv, obnova tlumivého povodňového rozlivu v nivách.
Obnova či vytváření tůní a mokřadů.
Obnova starých říčních ramen a tůní, podpora přirozených forem povodňové retence.
Revitalizace nevhodně odvodněných ploch, opatření pro podporu vsakování vody a tvorby zásob podzemní vody, rehabilitace pramenišť.
Revitalizační obnova, rekonstrukce nebo výstavba malých vodních nádrží (6).
3.5.4
Cíle revitalizací vodních toků Podle Kupce není cílem revitalizace návrat k „přirozenému“ stavu, ale zajistit do-
statečnou diverzitu toku se zastoupením všech potřebných biotopů. Je nutné věnovat pozornost stanovení limitů pro dobrý potenciál silně ovlivněného toku. Cílem revitali- 21 - - 21 -
zací by mělo být dosažení co nejlepšího ekologického potenciálu. Ke snížení potřebných finančních prostředků pro revitalizaci je třeba při návrhu ponechat a využít všechny kladné prvky, které tok v současnosti má (13).
Obecné zásady revitalizace toků –
Zastavení všech znečišťujících přítoků
Zabezpečení heterogenity říčního koryta
Vyčlenění záplavového území
Umožnění meandrování toku
Opevnění břehů pouze v nejnutnějších místech
Obnovení vegetačního doprovodu
Vytvoření ochranných infiltračních pásů
Snižování rychlosti odtoku
Zabezpečení minimálních průtoků (13).
Přínosy revitalizací vodních toků jsou následující –
Zvětšení biologicky aktivního povrchu koryta
Posílení stability koryta
Prodloužení doby oběhu korytem
Zvětšení aktuální zásoby vody v korytě
Zvětšení zásoby vody v nivě
Tlumení průběhu velkých vod
Posílení členitosti koryta z hlediska oživení
Zlepšení migrační prostupnosti
Nahrazení degradovaných povrchů biologicky a krajinářsky hodnotnějšími povrchy
Zlepšení podmínek pro samočištění a dočišťování vody
Zlepšení vzhledu koryt a niv (13).
Revitalizace jsou jedním z nástrojů tzv. ekologie vodních toků, jejíž cíle jsou následující –
Zajištění tvarové členitosti koryta, morfologické různorodosti a členitosti koryta a břehů, střídání úseků s pomaleji a rychleji proudící vodou
Meandrující toky - 22 - - 22 -
Kvalitní vegetační doprovod
Zajištění komunikace vody břehovou infiltrací s podzemní vodou v přilehlé nivě
Využití vegetačních druhů opevnění
Umožnění periodického zaplavování okolních lužních lesů a lučních pozemků
Ochrana toku před bodovým znečištěním
Zvýšení samočisticí funkce toku
Zlepšení krajinotvorné funkce a rekreační hodnoty
Zachování minimálních průtoků
Zlepšení režimu odstavných ramen a litorálních zón (13).
Základní problémy revitalizační praxe jsou –
Obnova původního koryta, dochovaného ve zbytcích z doby před regulací
Vytvoření nového, přírodě blízkého koryta
Částečná revitalizace při nemožnosti měnit trasu a nutností respektovat drenážní výustí
Částečná revitalizace bez možnosti rozvolnění trasy
Velmi kapacitní, zahloubené nebo erodované koryto potoka
Upravené koryto s postranním valem starého výkopu
Koryto příměstského potoka s tvrdou úpravou na dešťové odlehčení
Geomorfologické řešení nepříznivých vlivů na koryto řeky způsobených změnami v povodí (13).
Revitalizace toku by neměla řešit pouze jeden nebo jen některé problémy, ale být komplexním řešením, vycházejícím z řady sledovaných charakteristik. Jedná se o komplex vodohospodářských efektů (doba průchodu vody revitalizovaným úsekem, objem vody v korytě, kontaktní povrch profilu koryta, zvýšení zásoby podzemní vody v údolní nivě, chování koryta za povodňových průtoků, průtok vody údolní nivou), efektů biologických a krajinářských (zvýšení biodiverzity, migrační prostupnosti, zvýšení zeleně v krajině), efektů užitkových (obnovení ryb v toku), společenských (estetický vzhled, pobytová hodnota prostředí), případně dalších. Některé z těchto charakteristik lze exaktně měřit, a tím určovat míru úspěšnosti realizované revitalizační akce.
- 23 - - 23 -
Revitalizace toků provedené čistě technicky při vynechání biologické složky nejsou skutečnými revitalizacemi, tok po nich nemá s přirozeností v žádném směru mnoho společného. Poněkud zavádějící je aplikace „estetických“ hledisek. Ideál krásy je uměle vytvořen a nemusí se shodovat se směry přirozeného vývoje (např. v intenzivní zemědělství krajině s přebytkem dusíku v systému je dominantním společenstvem kopřiva s bezem černým, které nepatří ke krásným podle současných měřítek) (24).
3.5.5
Zásady při revitalizaci vodních toků Vodní toky nejsou pouze komunikací odtoku vody, ale současně i základním a
nejdůležitějším zdrojem vody a tím je v rozhodující míře předurčena jejich vodohospodářská funkce (22). Charakter revitalizovaného toku by měl být volen tak, aby se co nejvíce blížil stavu charakteristickému pro daný tok. Měly by být použity materiály z míst, kde je revitalizace prováděna. Případnou výsadbu je nutné volit tak, aby kořenové systémy stromů v budoucnu zpevňovaly a stabilizovaly břehy toku a zároveň vytvářely potenciální úkryt pro živočichy jak na souši, tak i ve vodě. Pokud je to možné, je třeba při zvýšených průtocích umožnit rozliv vodotečí na okolní pozemky. Je potřebné akceptovat, že ukládání sedimentů v toku není nežádoucím jevem, ale nedílnou součástí jeho správné ekologické funkce. Břehy revitalizovaného toku by měly být co možná nejčlenitější, neopevněné. Před zahájením prací na realizační projektové dokumentaci je účelné zpracovat studii, řešící komplexně součinnost jednotlivých revitalizačních opatření. Tato studie jasně definuje revitalizační záměr a stanovit priority realizace jednotlivých opatření. Současně tento typ studie umožní „průchodnost“ akce z hlediska vlastnických vztahů a z hlediska finančních dotací (13).
3.5.6
Revitalizace jako součást protipovodňové ochrany Opatření, která posilují přirozený ráz koryt vodních toků a niv, mohou současně
přispívat k protipovodňové ochraně. Základní řešené úlohy mohou být tyto –
Zpomalení postupu povodňové vlny a snížení úrovně její kulminace zmenšením kapacity koryta a rozlivem v nivě.
- 24 - - 24 -
Podpora přirozených forem retence povodňových vod ve sníženinách, vyhloubených v nivě.
Revitalizačními způsoby provedené zvětšení průtočné kapacity koryta nebo nivy uvnitř zástavby nebo těsně pod ní.
Zadržení části povodňových vod ve vícefunkčních, polosuchých poldrech (1).
Tyto přístupy se mohou vhodně doplňovat a kombinovat. V našich podmínkách se vodní hospodářství teprve propracovává od jednostranně hydrotechnického pojímání protipovodňové ochrany (kapacitní koryta, ochranné hráze, nádrže, suché poldry) k pochopení velmi výhodného propojení revitalizačních a protipovodňových opatření. V pokročilejším zahraničí však jsou komplexní přístupy tohoto druhu běžné. Například v Německu jsou uskutečňovány i v nivách větších řek poměrně velké úpravy, které za velkých vod posilují retenci nebo naopak průtočnou kapacitu území, kdežto v „dobách míru“ se uplatňují jako součást přírodního prostředí (1).
Toto pojetí vychází z těchto principů –
Diferencované přístupy k nivám a korytům vodních toků z hlediska převádění povodní –
-
V obcích a v územích, která vyžadují ochranu před zaplavením, je na prvním místě ochrana lidí a majetku. Proto tam jsou potřebná dostatečně kapacitní koryta vodních toků.
-
V územích mimo zastavěná území spíše podporujeme malou kapacitu koryt, a tedy tlumivé rozlévání povodní v nivách.
Víceúčelovost prostředí koryt a niv. Není racionální, aby určité části krajiny sloužily buď jenom tlumení povodní, nebo jenom byly přírodními územími, pokud lze tyto dvě funkce výhodně spojit (1).
3.6 Technická revitalizace – revitalizační objekty Objekty využívané při revitalizacích vodních toků se liší od objektů využívaných v praxi úprav vodních toků. Jedná se především o rozdíly v dimenzích, materiálech objektů i funkčním poslání objektů.
- 25 - - 25 -
Objekty revitalizační praxe mají charakter biologických, biotechnických prvků realizovaných často z materiálu z místních zdrojů (padlé kmeny, kameny v tocích). Mimo nezbytné hledisko hydraulické a hydrotechnické musí revitalizační objekty harmonizovat s nároky fauny a flóry, resp. splňovat hlediska estetická a krajinotvorná. Při vlastní realizaci objektů se umisťuje větší množství objektů menších rozměrů, nesmí však docházet k nadměrné semenci toku (13).
3.6.1
Základní rozdělení objektů na vodních tocích Příčné objekty – umisťují se tak, ze jejich podélná osa je kolmá na osu toku. • Prahy Slouží pro stabilizaci dna koryta. Jsou to nízké příčné stavby zapuštěné do dna ne-
bo mají charakter nízkých stupňů, jejich výška nepřesahuje 30 cm a přepadová hrana je v úrovni dna nad objektem. Prahy nepřerušují břehové linie a při vyšších průtocích jsou zaplaveny vodou. Těleso prahů je zavázáno do břehu a zabezpečeno proti podtékání vodou. Vhodným materiálem na prahy je kámen, beton, dřevo. Nejvíce rozšířenou konstrukcí jsou prahy z dřevěné kulatiny přibité k pilotám v patě svahu. Vhodný je poddajný materiál např. kamenný zához. Tento druh opevnění se používá především u malých vodních toků. Umožňuje zachovat v upraveném toku členitost dna, což má velký význam při zachování biologické hodnoty upraveného toku (6). • Stupně Stupně jsou předivné objekty vyšší než 0,3 m, jejichž koruna je v úrovni nivelety dna horního koryta. Nemají záchytný prostor a jejich funkcí je vytvářet vyrovnaný sklon dna. Stupeň má vytvořit ve dně náhlý skok, který zmenší podélný sklon nivelety dna. Při návrhu se přihlíží ke všem přírodním a technickým podmínkám dané lokality a celého toku jako jsou např. sklon údolí, splaveninový režim, charakter toku, zájmové území toku. Těleso stupně se buduje nejčastěji z kameninového zdiva, ze dřeva, drátokamenných matrací, betonu (6). • Skluzy Přes skluzy voda proudí po skluzové ploše a neodděluje se od jejího povrchu. Skluzy tvoří základy z betonu a skluzová plocha z kamenné dlažby na cementovou maltu. Pro snížení kinetické energie je vhodné, aby povrch skluzové plochy nebyl hladký, - 26 - - 26 -
ale byl opatřen výstupky a tím bylo dosaženo vysokého stupně drsnosti. Oba břehy skluzu musí být opevněny (6). • Jezy Jezy jsou budovány kolmo k jejich podélné ose tak, že odstupňují dno, avšak přepadovou hranou přečnívají jeho úroveň v horní trati, tak způsobí vzdutí hladiny horní vody. Toto vzdutí, jehož výška se mění podle velikosti průtoku, je buďto trvalá u tzv. pevných jezů, jejichž hradící stěna je pevná, anebo se může měnit u tzv. pohyblivých jezů, které nejsou na pevném prahu pohyblivé hradící konstrukce (6).
Podélné objekty – jejich podélná osa je rovnoběžná s osou toku. • Podélná opevnění břehů Slouží ke stabilizaci břehů, umisťují se v celém břehu, nebo pouze v patě břehů. • Podélná opevnění koryta Slouží ke stabilizaci dna. • Usměrňovací stavby Slouží k rozložení proudnice a vytváření vnitřní (vně koryta) meandrovitosti. - usměrňovací stavby z dřevního materiálu - usměrňovací stavby kamenné - zápletové plůtky - haloštěrkové válce (13).
3.7 Opevnění koryt a stabilizace břehů z hlediska revitalizace Opevňování koryt je v praxi revitalizací zcela nevhodné. Je však několik výjimek. Pokud se týká nížinných toků, pak zde mají určité typy opevnění oprávnění ve velmi namáhaných částech toků, případně v revitalizacích v místech, kde může mít vyšší korytotvorná činnost toku negativní následky z hlediska majetku, či lidských životů (13).
Zásady při návrhu druhů a typů opevnění: - brát na zřetel nejvíc namáhané místo příčného profilu (patu svahu) - na konkávní straně oblouků použít odolnější, vyšší a drsnější zpevnění svahů než na konvexní straně a v přímých úsecích.
- 27 - - 27 -
- při malých sklonech nivelety volit nízkou drsnost použitých prvků pro zpevnění a naopak, při vyšších sklonech drsnost zpevnění zvětšovat. - využití místního materiálu (13).
Při navrhování opevnění je nutné brát ohled na: - začlenění do okolního území (úpravy v intravilánu a extravilánu, hledisko ochrany a tvorby krajiny) - výšku podzemní vody na přilehlých pozemcích (zajistit, aby nedošlo k jejímu kritickému snížení) - způsob a druh zpevnění výše a níže položených úseků - biotu - přístupnost koryta - způsob hospodaření na přilehlých pozemcích - možnost použití mechanizace (6).
Druhy zpevnění koryta: - vegetační - nevegetační - kombinované (6).
3.7.1
Vegetační opevnění Vegetační opevnění koryt vodních toků je nejpřirozenější typ zpevnění a patří me-
zi nejstarší typy opevnění.Od poloviny 20. století, s rychlým nástupem techniky, se začal na úkor vegetačního zpevnění používat kámen a beton (6). • Zatravnění – patří mezi nejstarší způsoby zpevňování a používá se často i v současnosti. Účelem travních porostů je vytvářet ochranné pásy, které omezují smyvy do vodního toku a zároveň slouží k přirozenému opevnění koryta. Travní porosty vyžadují pravidelné sečení (6). • Vodní a břehové rostliny – často jsou jediným zpevňovacím materiálem v neupravených korytech. Význam rostlin, kromě uvedené zpevňovací funkce, je velmi velký.
- 28 - - 28 -
o Vrbové řízky – vysazují se v litorálním a sublitorálním pásmu. Osázení břehů vrbovými řízky patří mezi nejjednodušší, ale poměrně pracné způsoby zakládání ochranných porostů keřovitých vrb. o Palisády – na zhotovení palisád se používají 150-200 cm, dlouhé čerstvé vrbové kůly. Navrhují se na stabilizaci vysokých podemletých břehů. Zeminu ve svahu stabilizuje kořenový systém. o Zápletové plůtky – využívají se v tocích s malým průtokem splavenin. o Haťoštěrkové válce – tvoří obal z živých vrbových prutů, uvnitř vyplněné šterkem (6).
3.7.2
Nevegetační opevnění Nevegetační opevnění se používá všude tam, kde nevyhovuje vegetační, například
díky vysoké vymílací rychlosti, stísněním prostorovým poměrů v intravilánu, silné znečištění toku, nevhodné podmínky pro vegetaci z hlediska splaveninového režimu apod. • Kamenný a štěrkový pohoz dna – provádí se z lomového kamene, říčního tříděného štěrku nebo drceného betonu tak, že se kámen na zpevňovanou plochu vysype a rozhrne bez urovnání (13). • Kamenný zához – zhotovuje se z lomového kamene. Zához poskytuje bezpečné zajištění patky svahu a tvoří pevnou oporu dalšímu opevnění svahu (6). • Kamenná rovnanina – realizuje se z neopracovaných kamenů nebo betonových prvků, které se kladou na sucho těsně vedle sebe. Spáry se vyklínují menšími kameny. (13)
3.7.3
Kombinované opevnění • Oživený pohoz – do mezer kamenného pohozu se zasadí vrbové sazenice a za-
sypou se hlínou. • Oživený štěrkový koberec – pohoz se pokryje ornicí. • Oživený zához a rovnanina – oba typy opevnění se oživují nejčastěji vrbovými řízky (6).
- 29 - - 29 -
3.8 Vegetační doprovod Vegetační doprovod vodních toků a nádrží je jedním ze stavebních kamenů územních systémů ekologické stability (ÚSES). Je součástí ekologicky vyvážené krajiny, jednou z forem rozptýlené zeleně rostoucí mimo ucelené komplexy. Je tvořen dřevinami i bylinami rostoucími podél vodních toků. V souvislosti s úpravami vodních toků, budováním liniových staveb podél vodních toků aj. se začal negativně projevovat úbytek břehových i doprovodných porostů. Možno říci, že teprve s jeho úbytkem si začínáme více a více uvědomovat jeho nepostradatelnost v naší krajině (12). 3.8.1
Vegetační úpravy Vodní toky jsou důležitým prvkem krajiny, při správném vývoji a stavu projevují
velmi prospěšnými krajinotvornými účinky povahy ekologické, biologické, hydrologické, půdoochranné, estetické. Tyto jednotlivé funkce se nesmějí prováděnými úpravami toků porušit. Je nutné je naopak zachovat a podle potřeby v účinnosti ještě zvyšovat pro zlepšení krajinného a životního prostředí (8). Současný platný vodní zákon (Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách) rozdělujeme vegetační doprovody vodních toků do dvou skupin: •
Břehový doprovod – přímo v břehové hraně, případně v korytě toku - podléhá správně toku.
•
Doprovodný porost – za břehovou hranou směrem do volné krajiny, není ze zákona ve správě správce toků (13).
3.8.2
Základní funkce vegetačních doprovodů vodních toků a nádrží -
protierozní, protiabrazní (působení nadzemní i podzemní části, také ochrana proti vodě přitékají z okolních pozemků).
-
protideflační (ochrana proti zanášení říčního koryta, či nádrže větrem transportovaným materiálem).
-
ochranná (ochrana před zarůstáním nebo zanášením říčního koryta. Při nadměrném svitu na vodní hladinu dochází v součinnosti s nízkými vodními stavy k zvýšenému růstu vodní flóry. Důsledkem je kyslíkový deficit v nádrži a snížená schopnost koryta provést zvýšený průtok).
-
vliv na jakost vody (vliv na samočisticí schopnost vody).Předpokladem je dostatečně prokysličený vodní proud a přítomnost organismů ve vodě (je-
- 30 - - 30 -
jichž stanovištěm jsou nerovnosti ve dně, kořeny a části rostlin). Úplné zastínění hladiny je nežádoucí. S rostoucím zastíněním toku klesá jeho samočistící schopnost. -
estetická
-
produkční
-
tvorba přirozeného biokoridoru
-
rekreační
-
hygienická (13).
Břehové porosty jsou v přímé interakci s tokem, vodohospodářská a revitalizační praxe přímo využívá jejich funkcí k dosažení cílů úprav a revitalizací. Jsou zdrojem organické hmoty, mají samočisticí funkci. Jejich nadměrné množství však může zhoršit životní podmínky ryb rozkladem organické hmoty, odčerpávají kyslík, mění se pH. Hlavním cílem zakládání břehových a doprovodných porostů je vytvoření vegetačního společenstva, které svou druhovou skladbou nejlépe odpovídá stanovištním podmínkám, se zastoupením jednotlivých druhů dřevin blížících se porostům, jež by v těchto podmínkách vznikly přirozeným vývojem. Za břehovými hranami se navrhují doprovodné porosty, společenstva stromů a keřů, v pásu, jehož šířka je dána možnostmi dané lokality. Měl by být navržen prostorově i druhově členitý doprovodný porost, ve více řadách a patrech, které jsou z ekologického hlediska optimální. Doprovodný porost je z krajinářského hlediska multifunkčním porostem (22).
3.8.3
Volba vhodných dřevin Vhodnou druhovou skladbu nejlépe určíme na základě fytocenologických šetření.
Břehové a zejména plošné porosty mají charakter lesních porostů, je nezbytné při navrhování jejich druhové skladby využít poznatků lesnické typologie (13). Výběr druhové skladby vychází z podmínek dané lokality, z druhového složení původních dřevin. Při nových výsadbách vegetačního doprovodu by se měly vyloučit dřeviny neautochtonní, tedy introdukované, exoty, ovocné dřeviny a na středním a dolním toku jehličnany (24). Doprovodné porosty tvoří různá společenstva, nejčastěji charakteru tzv. měkkých a tvrdých luhů (13). - 31 - - 31 -
Vegetace by měla být kombinovaná ze stromů a keřů, což odpovídá přirozenému prostředí, a také jsou důležité pro život řady živočichů a navíc také pod sebou dusí bujný plevel. Výsadba by měla být realizovaná v horizontálním i vertikálním členění. Výsadba by měla probíhat v šíři několika metrů od břehové hrany než pravidelná linie podél břehové hrany. 30 – 40 % délky toku by měla být ponechána volná, bez výsadby. Z hlediska úspornosti je vhodné vysazování dlouhověkých, pomalu rostoucích dřevin a pionýrské dřeviny ponechat k šíření náletem či výsevem (24). 3.8.4
Druhová skladba porostů Hlavním cílem zakládání břehových a doprovodných porostů je vytvoření vege-
tačního společenstva, které svou druhovou skladbou nejlépe odpovídá stanovištním podmínkám, se zastoupením jednotlivých druhů dřevin blížících se porostům, jež by v těchto podmínkách vznikly přirozeným vývojem (21). Obecně lze říci, že v rámci břehových porostů jsou nejpoužívanějšími dřevinami olše (Alnus), vrby (Salix), jasan (Fraxinus), javor (Acer), jilm (Ulmus), topol (Populus) aj. Z keřů pak především keřové vrby (Salix), svída (Cornus), brslen (Euonymus), hloh (Crataegus), krušina (Frangula) aj. (21). Doprovodné porosty pak mohou tvořit dřeviny rodů jasan (Fraxinus), javor (Acer), jilm (Ulmus), lípa (Tilia), habr (Carpinus), dub letní (Quercus robur), vtroušeně pak bříza (Betula), třešeň ptačí (Cerasus avium), jeřáb (Sorbus), v podrostu se pak navrhují ptačí zob (Ligustrum, líska (Corylus), zimolez (Lonicera) aj.(21). Veškeré práce při obnově vegetačního doprovodu vodních toků by se minuly účinkem bez základní povýsadbové péče. V první řadě je to zálivka a ochrana proti buřeni, to hlavně v počáteční fázi růstu, dále ochrana proti okusu zvěří, proti nevhodnému antropogenímu zásahu. Péče o porosty je však nutná stále, ne jen během výsadby, či výchovných zásahů. Nutné jsou pravidelné prohlídky po zimních měsících, seřezávání dřevin aj.(12).
3.8.5
Zakládání travinobylinných porostů Během revitalizačních projektů vzniká potřeba ozelenění obnažené půdy travino-
bylinnou vegetací. Způsob řešení je třeba volit podle účelu, který může být však rozdílný.
- 32 - - 32 -
Obecně bývá osévání ploch při revitalizaci problémové. Na trhu je množství travních směsí. Toto osivo je však ve většině případů vytvořeno ze semen ze vzdálených populací, tudíž pro naše účely nevhodné. Užívají se speciální regionální směsi, tvořené jen základními druhy. Ty splňují technický účel, jsou relativně laciná, nekontaminují místní společenstva a naopak z nich vzniklé porosty budou postupně druhy z místních společenstev nejsnáze prostoupeny (1). Při využití travních a trávo-bylinných společenstev je vhodné preferovat traviny mající schopnost „vyprodukovat“ v co nejkratší době dostatečné množství nadzemní hmoty, odolné proti nepříznivým povětrnostním a klimatickým podmínkám. Dále je nutné, aby šlo o druhy s dostatečným kořenovým systémem a dostatečnou tvorbou oddenků, snášející déle trvající zaplavení. Obecně je možné za nejlepší směs o následujícím složení – - 30-60% lipnice luční - 10-20% kostřavy červené - 10-20% jílku vytrvalého (21).
Specifickým způsobem obnovy a zakládání travních porostů je přenášení drnů z druhově bohatých lučních porostů. Je nutné zvážit, zda luční porost nevyrostl z roku na rok a drn z této louky představuje hodnotný materiál, který by mohl být dobře využit. Drn po sejmutí se ukládá do nevysokých rovnanin a co nejdříve se aplikuje(1). Pokud se investuje značná energie do vytvoření druhově bohatých lučních porostů je nutné, aby byla zajištěna i jejich budoucí údržba v budoucnosti. Odborný návrh režimu údržby tedy musí být součástí projektu ozelenění (1).
3.8.6
Údržba vegetace V období sucha je nutné sazenice zalévat, v závislosti na vláhových podmínkách
stanoviště a typu sazenic minimálně 3 až 6x ročně. V sušším období po výsadbě je nutno zalévat i v několika denních intervalech. Dále je nezbytné sazenice alespoň 1 až 2x ročně ožínat, především u keřových výsadeb a každoročně opravovat ukotvení sazenic a ochranné pletivo proti okusu. Ve vysokobylinné vegetaci v nitrofilních porostech je nutné provádět ožínání alespoň 2x ročně (24). Po prvním roce je vhodné provést náhradní výsadby za odumřelé dřeviny. Dosadba středního a nízkého patra se předpokládá pouze při větším úhynu, při narušení poros- 33 - - 33 -
tu. Případně ojedinělá mezerovitost, vzniklá uhynutím několika jedinců, vzhledu ani funkčnosti porostu neuškodí. Po vzrůstu dřevin a jejich řádném zakořenění se odstraní pletivo, včetně dřevěných kůlů. Cílovým stavem je vytvoření kvalitního porostu dřevin s bohatou vnitřní strukturou a vertikálním členěním, který vytvoří významný prvek v okolní krajině a zajistí plnohodnotnou funkčnost prvků systému ekologické stability krajiny (24).
3.9 Jakost vody Při revitalizaci toku je vhodné sledovat jakost vody. Slouží k úspěšnému oživení toku. Je nezbytné sledovat bodové zdroje znečištění (ČOV, silážní jámy, hnojiště) a také plošné zdroje (eroze z polí, plachy hnojiv). Mnoho malých vodních toků má rozkolísané průtokové poměry během roku, v letních měsících jsou často bezvodné. Když takový tok protéká intraviánem, je v období průtokových minim recipientem splaškových vod. Vzhledem k poměru komunálního znečištění a vody toku, projeví se samočisticí schopnost toku až ve velké vzdálenosti pod zdrojem znečištění (24). Jakost vody je nezbytnou součástí úspěšné revitalizace. Tok zatížený organickým znečištěním nebo toxickými látkami nelze revitalizovat z důvodu popření základních požadavků revitalizace – přirozené oživení toku. U toku, který je jen silně zatížen živinami (eutrofizován) je situace sporná. Voda sice není opticky znečištěna, ale zvýšené množství živin umožní vznik polysaprobních společenstev. Před definitivním rozhodnutím o revitalizaci toku by proto měla předcházet jednak analýza kvality vody a jednak studie povodí, zahrnující i bodové a plošné zdroje znečištění (24).
3.10 Projektování revitalizace vodních toků Projektování revitalizace zahrnuje dva kroky – •
Přípravné práce – zajištění podkladů, realizace a zajištění výstupů z vlastních průzkumů
•
Vlastní projekt – revitalizační projekt je ve většině případů vícestupňový projekt vázaný na různé úrovně veřejného projednání (5). - 34 - - 34 -
Přípravné práce Jde o shromáždění maximálního množství podkladů o dané lokalitě.např. historie záplav, dotčené stavby, inženýrské sítě, komunikace, údaje o biologické skladbě krajiny aj. (5).
Terénní průzkum Terénním průzkumem dochází ke zjištění stavu toku, skladbu a stav doprovodné vegetace, rozsah a způsob potřebné vegetace, biologický a hydrobiologický průzkum toku a přilehlého okolí, rozbor jakosti vody. Značný vliv na odtok vody z povodí a na režim průtoků má vegetace. Rostlinná pokrývka povodí reguluje množství srážek zachycených na tělech rostlin, množství vody vsáklé, rychlost vody stékají po svazích, velikost ztrát výparem apod. Procentuální zastoupení a situování vegetačního pokryvu různého druhu zjišťujeme z topografických map (5).
Geodetické podklady Představuje zajištění základních mapových pokladů a vlastní zaměření polohových a výškových poměrů na toku.
Hydrologické podklady Zajištění základních podkladů pro hydrotechnické výpočty a dimenzování revitalizace jako plocha povodí, dlouhodobí průměrný roční úhrn srážek, dlouhodobí průměrný roční průtok, hydrologické výpočty aj.
Geologický a pedologický průzkum Při geologickém a pedologickém průzkumu se zjišťují fyzikální vlastnosti hornin, fyzikální a mechanické vlastnosti půd, zrnitost, zatřídění hornin pro kalkulaci objemu a ceny zemních prací. Geologické poměry mohou ovlivňovat vsakování a prosakování vody pod zemský povrch. Míra jejich účinku závisí na stupni propustnosti hornin. Důležitější než míra propustnosti matečných hornin mohou však být vlastnostmi zvětralinového pláště a zóna zvětrávání. Geologické podmínky se stanovují z podrobných geologických map. S geologickým podložím úzce souvisejí půdní poměry – ty rozhodují o velikosti a in-
- 35 - - 35 -
tenzitě vsaku vody a tím i o velikosti časového a plošného rozdělení odtoku. Představu o půdních poměrech získáme z podrobných pedologických map. (5).
Hydrogeologický průzkum Zjišťuje se výskyt a pohyb podzemních vod.
Projektová dokumentace Součástí projektové dokumentace je vytvoření směrového vedení osy koryta, niveleta dna, příčný profil, druh opevnění, návrh ozelenění, propočty a rozpočty revitalizace. Důležitou částí projektu je vyřešit vlastnické vztahy pozemků dotčených revitalizací. (24).
3.11 Legislativa Zákony jež podporují revitalizaci vodního prostředí – 3.11.1
Vodní zákon - Zákon ze dne 28.června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) poslední novela: 150/2010 Sb.
Hlava I § 1 Účel a předmět zákona (1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. (2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada
- 36 - - 36 -
návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.
§ 2 Vymezení pojmů (1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu, tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. (2) Pozemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních. (3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. (4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. (5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. (6) Umělý vodní útvar je vodní úvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. (7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech, kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. (8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely. (9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost. (10) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku. - 37 - - 37 -
(11) Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek). (12) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. § 2a (1) Stavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem podle toho, který je horší. (2) Stavem podzemních vod se rozumí vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho který je horší (3) Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. (4) Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. (5) Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý. (6) Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí ( § 23a ), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. (7) Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí ( 23a ), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. (8) Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí. (9) Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.
§ 3 Práva k vodám a právní povaha vod (1) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
- 38 - - 38 -
Hlava IV § 23a Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen „ cíle ochrany vod“) jsou a) pro povrchové vody 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3, 3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4. snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypuštění a úniků prioritních nebezpečných látek
Hlava V § 43 Vodní toky (1) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. (2) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1. (3) Ustanovení zvláštního zákona25) týkající se hrazení bystřin nejsou dotčena.
§ 44 Koryta vodních toků (1) Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. (2) Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů nebo pro- 39 - - 39 -
vedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a které může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil. (3) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se jedná o přirozené koryto vodního toku, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad. §45 Změny koryta vodního toku (1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené korto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání s vodami, kteří jsou dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může žadatelům, kteří obdrží povolení, na obnovu koryta vodního toku po povodni přispět (§ 102). (2) Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo nového koryta vodního toku, jestliže mu tento pozemek vlastník dotčeného pozemku nabídne. Toto naplatí pro dotčené pozemky ve vlastnictví obcí. (3) Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada. (4) Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž došlo ke změně.
§46 Ochrana vodních toků a jejich koryt (1) Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. (2)Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.
Hlava IX § 63 Ochrana před povodněmi
- 40 - - 40 -
(1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. (2) Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů34). (3) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodńových orgánů. (4) pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.
§ 64 Povodně (1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň) (11).
3.11.2
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění zákona č. 100/2001 Sb.
Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů, vychází z principu trvale udržitelného rozvoje (26).
- 41 - - 41 -
3.11.3
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č.381/2009 Sb.
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry (26).
3.11.4
Nitrátová směrnice
Směrnice Rady 91/676/EHS, ze dne 12.12.1991, o ochraně vod před znečišťováním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů – tzv. Nitrátová směrnice. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 103/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv. Cílem je snižování znečištění vod, které je způsobené nebo jehož příčinou jsou dusičnany ze zemědělských zdrojů, předcházet dalšímu takovémuto znečištění (35).
3.11.5
Rámcová směrnice
Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady, ze dne 23.11.2000, ustanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky – tzv. Rámcová směrnice. Účelem směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, braktických vod, pobřežních vod a podzemních vod, který zabrání dalšímu zhoršování jejich kvality, podpoří trvale udržitelné užívání těchto vod, povede ke zvýšené ochraně a zlepšení vodního prostředí, zajistí cílené snižování znečišťování podzemních vod a přispěje ke zmírnění účinků povodní a období sucha (35).
3.11.6
Program revitalizace říčních systémů
Dne 20.5.1992 byl usnesením vlády ČR schválen č. 373 Program revitalizace říčních systémů jako jeden z krajinotvorných programů. Cílem Programu revitalizace říčních systémů je napravovat důsledky rozsáhlé devastace vodního režimu krajiny, přičemž nejde jen o problematiku znečištění toků, ale
- 42 - - 42 -
především o obnovu vodního režimu v povodí drobných vodotečí. Často v minulosti docházelo k napřimování toků na úkor někdejších přirozených meandrů, vybetonovaná koryta rychle odváděla vodu ze zemědělské krajiny, likvidovaly se přirozené zásobárny vody, kterými jsou např. mokřady, a byly zrušeny stovky drobných vodních nádrží. Pro zabezpečení úspěšné realizace tohoto programu je proto nutné především podporovat a zvyšovat retenční schopnost krajiny, systémově napravovat negativní důsledky nevhodně provedených pozemkových úprav a nevhodných způsobů obhospodařování půdy a obnovovat přirozené funkce vodních toků a jejich koryt, včetně doprovodných porostů a ochranných pásů (29).
- 43 - - 43 -
4 METODIKA ZPRACOVÁNÍ 4.1 Terénní průzkum Před započetím samotné práce bylo nutné shromáždit potřebné informace o lokalitě, posoudit současný stav lokality. Terénní průzkum probíhal během celého roku. Pořídila jsem fotodokumentaci ve všech ročních obdobích (Obr. 5 - 14 ) Při pozorování terénu jsem sepsala současný stav vegetace. Podrobnější informace jsem získala na úřadě ve Skalici nad Svitavou. Podklady k lokalitě byly poskytnuty od Zemědělské vodohospodářské správy ve Svitavách, od VH Ateliéru v Brně.
4.2 Textová část Textová část byla sepsána po shromáždění veškerých informací o dané lokalitě. Veškerá použitá literatura, internetové zdroje jsou uvedeny v seznamu. 4.2.1
Výpočty
Od firmy VH Ateliér, spol. s.r.o byly poskytnuty průtoky toku Výpustek. Díky těmto údajům jsem vypočítala další údaje.
Rychlostní součinitel byl vypočítán podle Agroskina
Průtok vody v otevřeném korytě vypočítán podle Chézyho rovnice
Výška průtoků byla určena z konzumční křivky pro dva příčné řezy
Výpočet drsnosti ze vzorce (Tab. 2).
4.3 Chemická analýza toku Výpustku Jedním z podkladů pro komplexní posouzení stavu toku jsou chemické analýzy vody. Provedla jsem série odběrů na určených místech. Rozbory jsem částečně prováděla ve školní laboratoři, částečně v laboratořích Vodárenské akciové společnosti a.s. v Boskovicích (Tab 4, 5, 6).
- 44 - - 44 -
Rozbory vody toku byly stanoveny na pH, CHSK dichromanem, BSK5, dusík amoniakální, dusík dusičnanový, dusík dusitanový, dusík anorganický, fosfor celkový. Porovnány byly dle standardů Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění (Tab. 3). Odběry vody jsem provedla na třech místech na toku a to I. odběrné místo – 1,025km, II odběrné místo – 0,850 km, III. odběrné místo – 0,200 km.
- 45 - - 45 -
5 TERÉNNÍ PRŮZKUM 5.1 Charakteristika území Zájmové území se nachází v okrese Blansko v nadmořské výšce od 305 m.n.m po 320 m.n.m., 17 km severně od Blanska, 4 km jihozápadně od Boskovic (Obr. 1 ) Celková katastrální výměra je 2,99 km2 (34).
5.2 Přírodní poměry 5.2.1
Geomorfologie, geologická charakteristika Dle Geomorfologické členění ČSR náleží tok Výpustek do podsoustavy Brněnská
vrchovina, celku Boskovická brázda, podcelku Malá Haná, celku Boskovická brázda, okrsku Lysická sníženina. Podle Demka jsou pro toto území typické permokarbonové sedimenty, překryté na velkých plochách neogenními a čtvrtohorními sedimenty (spraše, sprašové hlíny). 5.2.2
Pedologie Ve vymezeném území dle přiřazených BPEJ kódů jsou zastoupeny HPJ – -
56 –nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké půdy s příznivými vláhovými poměry
-
58 – nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé
-
61 – lužní půdy na nivních uloženinách – jílech, slínech, těžké až velmi těžké, obvykle se sklonem k převlhčení (7).
5.2.3
Fytogeografie Území je zařazeno do fytogeografické oblasti Mezofyly (Mesophyticum), obvodu
Českomoravského mezofytika (Mesophytycum Massivi bohemici), fytogeografického okresu Moravské podhůří Vysočiny (28). 5.2.4
Vegetační poměry Geobotanická rekonstrukční mapa zařazuje zájmové území do společenstev luhů
a olšin svazu Alno-Padio (14). Z Mapy potenciální přirozené vegetace ČR tok Výpustek náleží do asociace Pruno Fraxinetum - 46 - - 46 -
5.2.5
Biogeografie Culek rozděluje území České republiky na biogeografické podprovincie a bioregi-
ony. Oblast toku Výpustku se nachází v přechodné a nereprezentativní zóně bioregionu 1.52 Drahanský. Biota náleží do 3. dubo-bukovému vegetačnímu stupni. Potenciální vegetace je tvořena bikovými bučinami. Biodiverzitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s podprovicncií severopanonskou i karpatskou (2). 5.2.6
Klima Sledované území leží v pásu středoevropského atlanticko-kontinentálního podnebí
mírného pásu. Pro tento pás je typické mírně oceánsky laděné klima s přechodem do mírné kontinentality, tzn. mírné léto, na srážky vcelku bohaté, mírná zima s poměrně krátkým obdobím mrazu. Dle Klimatografického členění České republiky je území v okrsku T3 – teplé, mírně vlhké. Průměrná roční teplota je 8 - 90C (Tab. 7), (16).
Meteorologická stanice Boskovice
Nadmořská výška – 370 m.n.m Průměrný roční srážkový úhrn – 626 mm/rok
Tab. 8 Srážky v jednotlivých měsících (mm) Měsíc
I.
II.
III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.
H (mm) 31 30 31
45
64 77
90
79
54
49 41
Dlouhodobý průměr teplot (0C) – 7,5 Délka vegetační doby (dny) – 160 Průměrné roční srážky (mm) – 622 Střední délka lijáků – 15 – 20 min
Meteorologická stanice Kunštát
Nadmořská výška – 458 m.n.n Průměrná roční teplota vzduchu – 6,9 0C Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období – 13,1 0C (36).
- 47 - - 47 -
35
5.2.7
Flóra Okolí Skalice nad Svitavou je krajinou kulturní, formovanou vedle přírodních pro-
cesů též zásahy člověka, který zde působí již po tisíciletí. Před začátkem výraznějších lidských vlivů pokrývaly okolí listnaté a smíšené lesy (Quercus sp. Div.), (Fagus sylvatica), (Abies alba). Jen místy byl zastoupen smrk (Picea abies), který se však v posledních staletích stal hlavní dřevinou hospodářských lesů. Hojně jsou rozšířena sekundární nelesní společenstva jako důsledek obhospodařování krajiny, přírodovědecky nejcennější jsou z nich zřejmě některé typy luk. Břehové porosty v okolí toku v současnosti tvoří bylinné patro s druhy nitrofilních společenstev jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), dominantou jsou porosty rákosu obecného (Phragmintes communis). Dřevinné patro je tvořeno převážně jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrbami (Salix caprea, Salix fragilis), olší lepkavou (Alnus glutinosa) (19). 5.2.8
Situace vodstva ve Skalici nad Svitavou Obcí Skalice nad Svitavou protéká řeka Svitava, říčka Úmoří a potok Výpustek.
Převážnou část obce odvodňuje Úmoří a Výpustek. Rozhodujícím pro obec je převážně tok Výpustek, který protéká obcí v nejdelším úseku (cca. 1 km) a v nejnižším území. Průtočnost toku je ovlivněna jednak hladinami ve Svitavě přes úsek Úmoří, jednak průtočností četných mostů a zaklenutí, které byly provedeny v minulých letech a zmenšením průtočné plochy díky vegetaci a nánosům. V minulosti byly po obou stranách toku louky, které zachycovaly velkou část inundovaných vod Výpustku. Tyto louky byly upraveny na zahrady a sady. Výpustek se v intravilánu obce vlévá do Úmoří, ten za obcí do Svitavy. Jedná se o úmoří Svratky, Dyje, Moravy, Dunaje, Černého moře, Atlantského oceánu. 5.2.9
Ekologická stabilita Okolí Skalice nad Svitavou patří mezi běžně kultivované území. Vodní toky jsou
částečně upravené, v některých částech však zanášené a zarostlé. Břehové porosty jsou nepravidelné, někdy přestárlé, málo zastoupeno je keřové patro. Ke zvýšení ekologické stability území je nezbytné doplnit břehové porosty vhodnou druhovou skladbou včetně keřového patra.
- 48 - - 48 -
Tok Výpustek je významným krajinným prvkem ze zákona , § 3ods.b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako ekologicky hodnotná část krajiny. Při obnově břehového porostu je nezbytné respektovat podmínky správců jednotlivých vedení (36).
5.3 Sekundární krajinná struktura 5.3.1
Obyvatelstvo V současnosti ve Skalici nad Svitavou trvale žije 652 obyvatel. Dochází k poma-
lému nárůstu obyvatel. Je to dáno nejen možností nové výstavby v obci, ale také dobrou polohou obce a její dostupností jak do Boskovic, tak Brna, Letovic, Svitav. V obci je veškerá občanská vybavenost jako je pošta, obchod, pohostinství, bufet, knihovna, mateřská škola, základní škola 1.-5. ročník, lékař, hřiště na fotbal, dětské hřiště. Výhodou je také dostatečné autobusové i vlakové spojení. Skalice nad Svitavou má napojení na silnici I/43 Brno – Svitavy. Vlakové spojení je součástí koridoru Břeclav-Brno-Praha-Děčín. Za prací lidé dojíždějí do okolních obcí, převážně pak do Boskovic, Blanska a Brna.
5.3.2
Stav území Území je historicky dlouhodobě osídleno. Docházelo k postupným změnám ve
vegetačním krytu. Zalesněné plochy se přeměnily na zemědělskou plochu a louky. O zemědělskou produkci se stará Agropodnik, a.s. a soukromí zemědělci. Pěstují se především obilniny a řepka. Souffet Agro, a.s uskladňuje obilí a dále s ním obchoduje. Průmysl má v obci velké zastoupení. Baumuller, spol. s.r.o. vyrábí elektromotory. Argona, a.s. je velkoobchod s okenním a dveřním příslušenstvím. Jedná se o výrobu PVC profilů. Další firmou v obci je Bambas elektroodpady – zpracování elektrošrotu, Stolařství Vašíček, PURUS – výroba potravinových doplňků, ZAPA BETON - betonárna, Autoopravna (36).
- 49 - - 49 -
5.3.3
Technická vybavenost Zdrojem pro pitnou vodu jsou dva vlastní jímací zdroje v katastru obce. Vodovod
je ve vlastnictví obce, která jej pronajímá VAS Boskovice, a.s. Jednotná kanalizace v obci je nedostatečná a nesplňuje podmínky pro rozvoj obce. Občané mají vlastní domovní septiky s přepadem do Výpustku a Úmoří. Občané však v některých případech septiky pravidelně nevyvážejí a nestarají se o jejich údržbu. Což vede k znečištění vody v tocích a jejímu častému zápachu. V současnosti obec řeší vybudování nové kanalizační sítě a výstavbu vlastní ČOV. S uvedením do provozu se počítá v letech 2016 – 2017. Obec je plynofikovaná, elektrifikovaná. Obcí prochází železniční trať, což vede ke zvýšené hlučnosti. Cca 1 km od obce je napojení na hlavní tah silnice I/43 Brno – Svitavy. Z tohoto důvodu je v obci zvýšené množství projíždějících osobních a nákladních aut. Dochází ke zvýšení exhalací, hlučnosti a prachu. Dochází k negativnímu ovlivňování životního prostředí (36).
5.3.4
Cestovní ruch V obci můžeme zhlédnout několik historických památek: Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1926, Stavba vodárny na nádraží Českých drah z roku 1843, Válcový mlýn z roku 1893.
U vlakového nádraží vycházejí turistické trasy do okolí a to po červené nebo zelené trase. Označník tras je u vlakového nádraží. Přes obec vedou také dvě cyklotrasy č. 5201, 5202 (34).
- 50 - - 50 -
6 VÝSLEDKY 6.1 Vyhodnocení rozborů 6.1.1
BSK5 Biologická spotřeba kyslíku je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuště-
ného kyslíku v roztoku, která je spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. BSK má nejčastější využití při stanovení organického znečištění vody. Využívá se v odpadovém hospodářství, vodárenství, obecně při analýze vod (27). Přípustné znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění je 6 mg/l. U odebraných vzorků byly zjištěny zvýšené hodnoty BSK5 Nejvyšší naměřená hodnota byla z 21.9.2010 a to 103 mg/l. Zvýšené hodnoty jsou dány organickým znečištěním, které může být způsobeno vypouštěním vod z domácích septiků do Výpustku (Tab. 4, 5, 6).
6.1.2
CHSKCr U všech rozborů ze dne 20.7.2010 a 21.9.2010 byly limity překročeny. Přípustné znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je 35
mg/l. (Tab. 4, 5, 6). 6.1.3
P celk. Fosfor je významným biogenním prvkem, který se může podílet na eutrofizaci
vod. Sloučeniny fosforu se ve velkém množství používají jako průmyslová hnojiva. Fosfor a jeho sloučeniny se využívají také k výrobě pracích prášků, k změkčování vody, využití v hutnictví atd (27). Zvýšené hodnoty P celk. byly zjištěny při odběrech vody z II. odběrného místa. Je to dáno organickým znečištěním z odpadních vod. Přípustné znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění je 0,15 mg/l (Tab. 4, 5, 6).
- 51 - - 51 -
6.1.4
pH Dle rozborů se jedná o vody alkalické. Přípustné znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb v platném
znění. je pH 6 – 8 (Tab. 4, 5, 6). 6.1.5
N-NH4 Amoniakální dusík je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých lá-
tek živočišného i rostlinného původu. Antropogenním zdrojem amoniakálního dusíku organického původu jsou především splaškové odpadní vody a odpady ze zemědělské výroby. Antropogenním zdrojem amoniakálního dusíku anorganického původu jsou dusíkatá hnojiva, která se infiltrací a splachem ze zemědělských půd dostávají do podzemních a povrchových vod (17). Překročení hodnoty bylo zjištěno u vzorků z II. odběrného místa. Přípustné znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2002 Sb. v platném znění je 0,5 mg/l (Tab. 4, 5, 6). 6.1.6
N-NH3 Významným zdrojem organických i anorganických sloučenin dusíku jsou splaš-
kové odpadní vody. Dalším významným zdrojem znečištění jsou odpady ze zemědělské činnosti a potravinářského průmyslu. Přirozeným zdrojem dusíku je rozklad organických dusíkatých látek rostlinného i živočišného původu. Zvýšená koncentrace sloučenin dusíku může vést k eutrofizaci vod. Celkový dusík je souhrnným parametrem, který má dopad na kvalitu vod. (17). Všechny odebrané vzorky splňovaly limity. Přípustné znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění je 7 mg/l (Tab. 4, 5, 6).
- 52 - - 52 -
7 NÁVRH REVITALIZACE V této kapitole je popsán návrh revitalizace toku Výpustku. Při posouzení současného stavu území revitalizace kladně ovlivní nejen vývoj, ale i funkci krajiny jako je ekologická, estetická, protipovodňová.
7.1 Identifikační údaje Název
Revitalizace toku Výpustek
Lokalizace
Skalice nad Svitavou, Jihomoravský kraj
Katastrální území
Skalice nad Svitavou
Tok
Výpustek
Hydrologické číslo povodí
4-15-02-045
Plocha povodí
6,35 km2
Charakter stavby
Revitalizace toku
Stupeň řešení
Studie
Zpracovatel
Bc. Lenka Hamplová, obor: Agroekologie
Správce toku
Povodí Moravy
7.2 Průvodní zpráva Výpustek je levostranným přítokem říčky Úmoří, do které je zaústěn v intravilánu obce Skalice nad Svitavou. V obci je tok v km 0,010 – 0,130 a km 0,460 – 0,572 zatrubněn. Mimo zatrubnění jde o otevřený lichoběžníkový profil, v současnosti silně zanesený. V obci se tok kříží se státní silnicí III. třídy, místní komunikací a cestami k soukromým pozemkům. V úseku km 0,300 – 0,800 se na pravém břehu vyskytují zamokřené pozemky. Od okraje intravilánu obce km 1,025 po hráz nádrže km 1,450 koryto tvoří otevřený lichoběžníkový profil. Břehový porost je tvořen přestárlými a neudržovanými topoly. Nad obcí se nachází na toku Výpustku vodní nádrž vybudovaná v roce 1985. Původním záměrem bylo využití jako nádrž závlahová, dále ke zlepšení odtokových poměrů. Rybník je napájen Výpustkem a jeho pravostranným přítokem od Voděrad.V současnosti je nádrž zanesená, zarostlá a málo udržovaná. Výpustek je veden nad zaústěním do nádrže k náspu tzv. Německé dálnice, tím podchází zatrubněním DN 1800. Nad náspem jsou zamokřené plochy s mokřadními
- 53 - - 53 -
rostlinami a vzrostlými dřevinami. V úseku od nádrže po násep se nachází porosty rákosu. Tok Výpustku pokračuje ke státní silnici I/43, kterou kříží rámovou propustí. Nad trasou státní silnice je tok veden ve vytvořeném lichoběžníkovém profilu mezi zemědělsky využívanými pozemky bez doprovodné břehové vegetace. Koryto toku pokračuje v přímé trati k trase silnice spojující obce Sebranice a Voděrady (37). Údaje o toku a hydrologické údaje byly poskytnuty od Zemědělské vodohospodářské správy ve Svitavách, od VH Ateliéru v Brně.
7.3 Technická zpráva 7.3.1
Důvod úpravy toku Na problémy s průtokem velkých vod upozornila velká voda, která protekla obcí
v roce 1997. Problémy vznikly minulou výstavbou, změnou hospodaření a novými vlastnickými vztahy. Byly omezeny možnosti rozliv vod do okolních luk. Průtok velkých vod je omezen také výstavbou málo kapacitních mostních objektů, zatrubněním a zanedbanou údržbou. V období před I. světovou válkou byla na toku postavena řada objektů pro manipulaci s vodou, počítalo se s inundacemi do okolních luk, tyto objekty byly pravidelně udržovány. V období socializmu po dnešek byly realizovány stavby, které v oblasti průtoku velkých vod nerespektovaly přirozené a dlouhodobě utvářené odtokové poměry. Změnou vlastnických poměrů je zanedbávána pravidelná údržba veškerého zařízení na toku. 7.3.2
Cíl revitalizace Výpustku Důvodem revitalizace Výpustku je redukovat povodňové průtoky z povodí, aby
nedocházelo k povodňovým škodám v obci. Důležité je zpomalení povrchových vod a jejich bezpečné odvedení z území. Nezbytné je také zmenšení erozní činnosti. 7.3.3
Popis úpravy toku Úprava toku je navržena v úseku km 0,000 – km 1,450 (Obr. 2).Pro tok Výpustek
je stanoven Q100 15 m3/s. Počítá se zachycením části vod ve vodní nádrží nad obcí, proto by z nádrže odtékalo 3,9 m3/s. U řezu číslo I. (km 0,140) je sklon dna 0,27 %, součinitel drsnosti stanoven na 0,027. U řezu číslo II. (1,100) je sklon dna 1,1 %, součinitel drsnosti stanoven na 0,027. - 54 - - 54 -
Úseky jsou uspořádány a popsány od km 0,000 proti směru toku a ukončeny km 1,450 (38). Hodnoty jsem získala z konzumční křivky (Graf. 1 – 4). V programu AUTO CAD jsem vykreslila stav současného toku a toku po úpravě v km 0,140 Příčný profil č. I., km 1,100 Příčný profil č. II.
Příčný profil č. I - km 0,140 (zdroj vlastní) Staničení (km)
0,140
Stanovený průtok (m3/s)
3,9
Drsnost
0,027
Sklon dna (%)
0,27
Rychlost vody (m/s)
1,441
Výška hladiny (m)
0,850
Příčný profil č. II. - km 1,100 (zdroj vlastní) Staničení (km)
1,100
Stanovený průtok (m3/s)
3,9
Drsnost
0,027
Sklon dna (%)
1,1
Rychlost vody (m/s)
2,780
Výška hladiny (m)
0,785
7.3.4
Úprava toku Cílem úpravy toku Výpustku je jeho vyčištění, zlepšení průtočné kapacity toku,
stabilizace břehů a obnova vegetačního doprovodu. Úprava Výpustku by se prováděla v současné trase toku, jednalo by se o koryto s otevřeným lichoběžníkovým profilem. Stavbou by však došlo v některých místech k dotčení sousedních pozemků. Je tedy nutné jednání s vlastníky parcel. Vytěžená zemina by se mohla odvést na skládku v Boskovicích. Materiál potřebný ke zpevnění koryta by měl být použit z okolí, např. z lomu v Doubravici nad Svitavou. V rámci revitalizace by neměly být káceny současné porosty, dojde jen k výchovným prořezávkám současných porostů a výsadbě nových stromů, keřů. Odvoz vytěženého materiálu by byl prováděn po místních komunikacích s možností uskladnění na skládce v Boskovicích. - 55 - - 55 -
7.3.5
Návrh vegetačního doprovodu V celém úseku toku je nutná obnova porostu. Při obnově je nutné zachování stáva-
jících porostů, které tvoří základní kostru budoucího porostu. Cílem je vytvoření vegetačního společenstva odpovídající stanovištním podmínkám. Mezi nejlepší variantu výsadby patří kombinovaná a skupinová Mezi vhodné břehové porosty patří olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba křehká (Salix fragilis) Keřové patro by mohl tvořit brslen evropský (Eonymus europaeus), střemcha hroznovitá Primus padus), vrba ušatá(Salix aurita), vrba popelavá (Salix cinerea), krušina olšová (Frangula alnus), svída krvavá (Corpus sanguinea), kalina obecná (Viburnum opulus). 7.3.6
Návrh opevnění toku. Opevňování koryt je v praxi revitalizací málo vhodné. Pokud je to možné, je
vhodné ponechat vývoj přirozeným procesům. Tvar koryt se mění, vyvíjí. Pokud je použití nevegetačního opevnění nezbytné je vhodná kombinace s opevněním vegetačním. Oživená kamenná rovnanina je nahrubo urovnaný kámen do sklonu max 1:1,5 a mezery mezi kameny se vyplňují hlínou a živým vrbovým proutím. Oživená rovnanina se používá nad vrbovým plůtkem nebo nad kameným záhozem, ale i při zabezpečování břehových výmolů (Obr. 3), (6) Oživený kamenný zához se zhotovuje z lomového kamene velkých rozměrů, které se nahrubo urovnají do předepsaného sklonu max. 1:1,25. Do dutin mezi jednotlivé kameny se uloží vrbové pruty a nasype se štěrk a hlína (Obr. 4), (6). Zatravnění Účelem travních porostů podél vodních toků je vytvářet ochranné pásy, které omezují smyvy do vodního toku a zároveň slouží jako přirozené opevnění koryta. Tam, kde dochází ke styku s proudící vodou , je možné oseté plochy chránit různými síťovinami a rohožemi.. Travní porosty vyžadují pravidelné sečení (6).
- 56 - - 56 -
8 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ 8.1 Program revitalizace říčních systémů Program revitalizace říčních systémů je vládní program, který by měl vést ke zlepšení přírodních vodních cest. Tento program je jedním z tzv. krajinotvorných programů (další Program rozvoje venkova, USES), byl navržen MŽP a 20.5.1992 vyhlášen vládou ČR jako usnesení č.373. Spolufinancování z programu je až do výše 100 % (29).
8.2 Program péče o krajinu Dotační program vyhlášený Ministerstvem životního prostředí poskytuje neinvestiční prostředky až do výše 100 % vynaložených nákladů na vlastní realizaci opatření, přičemž se předpokládá postupné naplňování a realizaci opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti. Cílem podpory je zajištění péče o krajinu. Žadatelem mohou být fyzické i právnické osoby (30).
8.3 Operační program životního prostředí Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007 - 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard euro. Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost (32).
- 57 - - 57 -
9 ZÁVĚR V této diplomové práci jsem se zabývala studiem revitalizace vybraného toku Výpustku. Jedná se o úsek v celkové délce 1 430 metrů. Po terénním průzkumu, seznámení se s lokalitou, vyhodnocení vlastních rozborů jakosti vody jsem navrhla možná revitalizační opatření, která mohou být realizována. Cílem revitalizace Výpustku by mělo být vyčištění koryta, zlepšení průtočné kapacity toku a stabilizace břehů. Obnova vegetačního doprovodu, výsadba nových porostů a doplnění keřového patra by měla vést k posílení krajinné hodnoty. Literární rešerše nás seznamuje s funkcí vody v krajině, obecnými informacemi o revitalizacemi, možnostmi opevňování koryt a vhodným vegetačním doprovodem. Rešerše je doplněna o legislativu, která se týká revitalizace vodního prostředí. Při terénním průzkumu jsem zjistila, že tok je současnosti silně zanesený, neudržovaný, v několika místech jsou v blízkosti černé skládky. Velkým problémem je chování občanů, kteří do toku vysypávají zbytky z domácností a zahrad. V letních měsících tok silně zapáchá. Největším znečišťovatelem, jak prokázaly laboratorní rozbory, jsou odpadní vody, které ústí do toku z domácích septiků a firem (Obr. 14). Tento problém by mělo vyřešit vybudování vlastní čistírny odpadních vod a nové kanalizace, na kterou by se připojili všichni obyvatelé. V nedostatečné míře je také v okolí toku zastoupena zeleň. Je důležitá obnova současných porostů a výsadba nových, vhodných druhů, která by přispěla ke zlepšení současného stavu krajiny. Důležitý je také přístup ze strany obce, která by měla dbát na udržování pořádku v blízkosti Výpustku. V případě černých skládek udělovat občanům pokuty a žádat o odstranění. Za významné navrhované opatření považuji odstranění nečistot v korytě, stabilizaci břehů, výsadbu vhodné zeleně a doplnění keřového patra. Pokud by se zástupci obce a správce toku Povodí Moravy dohodli na možné revitalizaci toku, je nezbytné vypracování podrobnější studie. Do budoucna bylo by vhodné v km 0,010 – 0,130, km 0,460 – 0,572 odstranit zatrubnění a vytvořit otevřené koryto s lichoběžníkovým profilem. Úprava toku Výpustku, výsadba nové zeleně by měla k přispět k posílení hodnoty krajiny.
- 58 - - 58 -
10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Revitalizace vodního prostředí. 2002. ISBN 80-8064-72-7
2. Culek,M. Biogeografické členění ČR. Praha:Enigma,1995.347s. ISBN 80-8536880-3
3. Ehrlich,E. Revitalizace vodních toků s malým povodím. České Budějovice, 1995
4. Gergel,J.,Benešová,J.,Březina,K.,Ehrlich,P. Revitalizace drobných vodních tokůmetodická pomůcka, 1vyd. Praha:Výzkumný ústav meliorací a ochrana půdy, 1999. ISBN 1210-1672
5. Hubačíková, V.Hydrologie, 1vyd. MZLU v Brně, 2002. ISBN 80-7157-638-7
6. Hubačíková,V., Oppeltová,P. Úpravy vodních toků a ochrana vodních zdrojů. 1vyd. MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-243-9
7. Jandák,J.,Pokorný,E.,Prax,A. Půdoznalství. 3vyd. Brno:MZLU v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-445-7
8. Jůva,K., Hrabal,A., Tlapák,V. Malé vodní toky. 1vyd.Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984. 256 s.
9. Kender, J., Voda v krajině. Konsult Praha, 2004. 207 s. ISBN 80-902132-7-8
10. Kliková,A. Vodní zákon a vodoprávní řízení,rozsáhlá novela. TSM,spol.s.r.o, 2011
11. Králová,H. Řeky pro život:revitalizace řek a péče o nivní biotopy, Brno:Veronica, 2001. 439 s. ISBN 80-238-8939-7
12. Kravka,M. Úpravy malých vodních toků v krajině a lesnická meliorace, 1vyd. MZLU v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-337-5
- 59 - - 59 -
13. Kupec,P.,Schneider,J.,Šlezingr,M.
Revitalizace
v krajině.
1vyd.
Brno:MZLU
v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-356-6
14. Miluška,R. Geobotanická mapa ČSSR 1. České země, 1vyd. Academia, 1968. ISBN509-21-875
15. Neruda, M. Vodní režimy v krajině.Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem,1vyd., 2004. ISBN 80-7044-559-9
16. Quitt,E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Studie Geographica, 16, Brno: Geograický ústav ČSAV, 80 s.
17. Pitter,Pavel. Hydrochemie. 3vyd. Praha:Vysoká škola chemicko-technoloická Praha,1999. 568 s. ISBN 80-7080-340-1
18. Říha,J. Jakost vody v povodí. 1vyd. VUT v Brně, 2004. ISBN 80-214-2815-5
19. Skořepa,H.(ed). Přírodní poměry Boskovicka. Muzeum Boskovicka, 2008. ISBN 978-80-904089-0-6
20. Šlesinger,M. Stabilizace říčních systémů. 1vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. 353s. ISBN 80-7204-403-6
21. Šlesinger,M. a Úřadníček,L. Vegetační doprovod vodních toků a nádrží.2.dopl.vyd.Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002. 130s. ISBN 80-7204-2696
22. Tlapák,V. a Herynek,J. Úpravy vodních toků a hrazení bystřin. 1vyd. Brno: MZLU v Brně, 2001. ISBN 80-7157-635-2
23. Tlapák,V. a Herynek,J. Malé vodní nádrže. 1vyd. Brno: MZLU v Brně, 2002. ISBN 80-7157-635-2
- 60 - - 60 -
24. Vrána,K.(ed.). Revitalizace malých vodních toků – součást péče o krajinu. 1.vyd. Praha: Konsult,2004. 60 s. s. ISBN 80-902132-9-4.
25. Výbora,P. Úpravy toků. 3vyd. VUT v Brně, 1985. 117 s. s. ISBN 55-622-85
26. Zákony VI/2010 sborník úplných znění zákonů z oblasti ochrany životního prostředí a hospodaření energií k 1.1.2010
27. http://www.enviwiki.cz/wiki/bsk [online]. [cit. leden 2011]
28. http://www.is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10.html [online]. [cit. leden 2011]
29. http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=57 [online]. [březen 2011]
30. http://www.dotace.nature.cz/ppk-programy.html [online]. [prosinec 2010]
31. http://www.nadacepartnerstvi.cz/o-nadaci [online]. [cit. prosinec 2010]
32. http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-op-zivotni- / prostredi/ [online]. [cit. leden 2011]
33. http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@sa=s@st=s@ssq=skalice%20nad%20Svitavou @sss=1@ssp=124574828_127692492_146005100_145878732@x=138119546@y=133 828543@z=13 [online]. [cit. březen 2011]
34. http://skalice.svazeksvitava.cz/ [online]. [cit. listopad 2010]
35. http://mzp.cz/legislativa-eu.cz/ [online]. [cit. březen 2011]
36. informace z OÚ Skalice nad Svitavou
37. informace z VH Ateliéru Brno
38. informace od Zemědělské vodohospodářské správy ve Svitavách - 61 - - 61 -
11 SEZNAM PŘÍLOH Tab.2 Vzorce pro hydrotechnické výpočty (5) Tab.3 Imisní standardy: ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod Tab. 4 Odběrní místo č.1, km 1,025 Tab. 5 Odběrní místo č.2 ,km 0,850 Tab. 6 Odběrní místo č.3 ,km 0,200 Tab. 7 Charakteristika T3 (11)
Obr. 1 Lokalizace Skalice nad Svitavou (33) Obr. 2 Vybraný úsek toku (33) Obr. 3 Kamenná rovnanina (10) Obr. 5 -14 Foto lokality – (zdroj -vlastní)
Graf. 1 Konzumční křivka (km 1,100) (zdroj -vlastní) Graf. 2 Konzumční křivka (km 1,100) (zdroj -vlastní) Graf. 3 Konzumční křivka (km 0,140) (zdroj -vlastní) Graf. 4 Konzumční křivka (km 0,140) (zdroj -vlastní)
Příčný profil č.I – km 0,140 (zdroj vlastní) Příčný profil č. II. – km 1,100 (zdroj vlastní)
- 62 - - 62 -