MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2011
MICHAELA FRANCUSOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat
Průběh porodu a reprodukční ukazatele Anglického plnokrevníka v Hřebčíně Napajedla Diplomová práce
Vedoucí práce: Dr. Ing. Zdeněk Havlíček
Vypracoval: Bc. Michaela Francusová
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Průběh porodu a reprodukční ukazatele Anglického plnokrevníka v Hřebčíně Napajedla vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
3
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat MVDr. Jaromíru Šívarovi za podporu a pomoc při výběru tématu diplomové práce a že mi umožnil věnovat se tématu porodu koní.
Dále bych chtěla poděkovat Ing. Kateřině Sedláčkové a celému personálu Hřebčína Napajedla, že mi svojí ochotou pomohli ke zpracování mé diplomové práce.
4
Abstrakt Ve své diplomové práci se zabývám porody a reprodukčními ukazateli Anglického plnokrevníka sledované v Hřebčíně Napajedla. Provedla jsem sledování předporodních příprav klisny, průběhu porodu, kde jsem se zaměřila na délku jednotlivých fází porodu, a chování novorozeného hříběte. Zde byla stěžejním ukazatelem doba postavení se hříběte na nohy po narození a čas prvního napití se hříběte mleziva. Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit jednotlivé ukazatele a poukázat tak na individualitu koní přesto, že jsou stejného plemene. Zaměřila jsem se především na chování březích klisen před porodem, délku březosti klisen v závislosti na pohlaví narozeného hříběte, vyhodnocení denní rytmicky porodů, dále zhodnocení jednotlivých fází porodu a chování hříbat v prvních hodinách po porodu. Výsledky mého pozorování potvrzují již dříve zjištěné skutečnosti popsané jinými autory v odborných publikacích. Klíčová slova: klisna, říje, gravidita, plod, hříbě
Abstract My thesis is focused on the birth and reproductive indicators of thoroughbred horses, which I observed at the Napajedla stud farm. I watched prenatal preparations and the course of foaling, where I focused on the duration of individual phases of foaling and behaviours of new-born foals. The key indicators were the time the foal took to stand up after birth and latch onto the teat. The purpose of my thesis is to compare and evaluate the individual indicators of foaling and to demonstrate individuality of horses even when they are of the same breed. I focused mainly on mares´ behaviour before foaling, the length of gestation in dependence on the sex of the fetus, evaluation of the daily rhythm and individual phases of foaling and the behaviour of foals in the first postnatal hours. The results of my observations are in line with already discovered facts, published by others in specialized publications. Key words: mare, heat, gravidity, fetus, foal
5
OBSAH: 1 ÚVOD.......................................................................................................................................... 8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................................................... 9 2.1 Oplození a vývoj zárodku .................................................................................................... 9 2.2 Plodové obaly...................................................................................................................... 9 2.3.1 Placentace .................................................................................................................. 10 2.3.1.1 Prenatální výživa a funkce placenty .................................................................... 11 2.3.2 Vývoj plodu................................................................................................................. 11 2.3.2.1 Uložení plodu ...................................................................................................... 12 2.3.2.2 Zralý plod............................................................................................................. 13 2.3.3 Klisna v průběhu gravidity.......................................................................................... 13 2.3.3.1 Vnější změny během gravidity ............................................................................ 14 2.3.4 Diagnostika gravidity.................................................................................................. 15 2.3.5 Délka gravidity............................................................................................................ 16 2.3.5.1 Vliv pohlaví hříbat na délku gravidity.................................................................. 17 2.3.6 Poruchy v průběhu gravidity ...................................................................................... 17 2.3.6.1 Zmetání ............................................................................................................... 18 2.3.6.2 Předčasný porod ................................................................................................. 19 2.3.6.3 Prodloužení gravidity .......................................................................................... 19 2.3.6.4 Poruchy plodových obalů a placenty .................................................................. 19 2.3.6.5 Otoky mléčné žlázy ............................................................................................. 20 2.4 Reprodukční ukazatele...................................................................................................... 20 2.4.1 Pohlavní cykly............................................................................................................. 20 2.4.1.1 Ovariální cyklus ................................................................................................... 21 2.4.1.2 Děložní cyklus...................................................................................................... 21 2.4.1.3 Říjový cyklus ........................................................................................................ 21 2.4.1.4 Příznaky říje......................................................................................................... 22 6
2.5 Porod................................................................................................................................. 23 2.5.1 Mechanismy porodu .................................................................................................. 23 2.5.2 Přípravné stadium ...................................................................................................... 23 2.5.3 Průběh porodu ........................................................................................................... 23 2.5.4 Ošetření klisny po porodu.......................................................................................... 25 2.5.5 Ošetření hříběte po porodu ....................................................................................... 26 3 CÍL PRÁCE ................................................................................................................................. 27 4 MATERIÁL A METODIKA ........................................................................................................... 27 4.1 Anglický plnokrevník (A1/1) .............................................................................................. 28 4.1.1 Popis plemene............................................................................................................ 29 4.2 Hřebčín Napajedla a.s. ...................................................................................................... 29 5 VÝSLEDKY A DISKUSE................................................................................................................ 30 5.1 Délka gravidity................................................................................................................... 30 5.2 Denní rytmicita porodů..................................................................................................... 31 5.3 Porod................................................................................................................................. 32 5.3.1 Otevírací stadium ....................................................................................................... 32 5.3.2 Vypuzovací stadium ................................................................................................... 33 5.3.3 Stadium vypuzování plodových obalů........................................................................ 34 5.3.4 Celková délka porodu................................................................................................. 35 5.3.5 Vliv pohlaví na délku gravidity ................................................................................... 36 5.3.6 Hříbě po porodu......................................................................................................... 38 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 42 7 PŘÍLOHY.................................................................................................................................... 44 8 POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................................. 45
7
1 ÚVOD Průběžné zkvalitňování chovu zvířat, kde jsou zlepšovány produkční vlastnosti a záruka dobrého zdraví není možné řešit bez plánované a pravidelné reprodukce. Veškeré chovatelské metody si zakládají na principu vybrat z populace takové jedince, kteří mají nejvyšší předpoklady splnit zvýšené chovatelské cíle. Zvířata samčího či samičího pohlaví tak musí být přísně selektována pro různé reprodukční ukazatele. S postupným vývojem technologií chovů zvířat se začala velká pozornost věnovat také otázce účinného ovlivňování a řízení průběhu pohlavních funkcí. Cílem tohoto snažení je pak zefektivnění chovu, zvyšování populační výkonnosti a regulace rozmnožovacích funkcí. Tyto cíle však bývají ovlivňovány několika faktory. Mezi hlavní patří faktory ekonomické a faktory vnějšího prostředí. Např. faktory vnějšího prostředí ovlivňují průběh rozmnožování ve všech fázích a projevují se řadou pozitivních, ale i negativních účinků na plodnost. A to od oplození až do postnatálního období. Je tedy nezbytné, aby se rozmnožování zvířat věnovala velká pozornost, protože nestačí jen produkovat mláďata, ale je potřeba znát potřeby těchto zvířat a to tak, aby se nám jejich chov stal výnosným.
8
2 LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1 Oplození a vývoj zárodku Základem pro vývoj nového jedince se rozumí splynutí dvou pohlavních buněk, a to samčí a samičí. Toto spojení zajistí vznik nové buňky (zygoty). Nejčastěji k tomu dochází ve vejcovodech samic po uplynutí několika změn na vajíčku, tak i na spermiích. Celý proces oplození trvá přibližně 20-24 hodin (Doležel, Kudláč, 2000). Ihned po splynutí začíná vlastní vývoj embrya mitotickým dělením, nazývané rýhování (blastogeneze). Embryo se dál dělí do stadia 16-ti blastomer, které se potom spojí v kompaktní útvar vzhledu maliny, označovaném jako morula. U klisny se embryo v tomto stadiu nachází 5. den po oplození. 6. až 9. den v důsledku pomnožení blastomer a zvýšení vnitřního tlaku praská zona pellucida (Doležel, Kudláč, 2000). Zárodek migruje v děloze a získává živiny osmoticky z prostředí ve kterém žije, a to z děložního sekretu. Děložní mléko obsahuje leukocyty, sekret epitelu děložní sliznice, výměšky děložních žláz, nahromaděnou mateřskou krev a látky, které vznikly destrukcí dělohy (Frais, 1975). O tom, že samice zabřezla ji informují sekrety uvolňované rostoucí blastocystou (early pregnancy faktor, antiluteolyzin, trofoblastin) a ty také zabraňují regresi žlutého tělíska a stimulují sekreci děložního mléka. Blastocysta se rychle zvětšuje a začíná tvorba tří zárodečných listů (gastrulace). Zárodečné listy ektoderm, mezoderm a entoderm napomáhají vzniku jednotlivých orgánů a plodových obalů (chorion, amnion a alantois). Jako první se z entodermu vyvíjí prvostřevo a extraembryonální váček (saccus vitellinus), někdy také nazývaný žloutkový váček. V prvních stadiích vývoje je žloutkový váček jediným zdrojem výživy a u většiny druhů zvířat zaniká. Jen u koně perzistuje jako residuum až do konce březosti (Doležel, Kudláč, 2000).
2.2 Plodové obaly Jako přídatné embryonální orgány vznikají plodové obaly. Chorion (blána klková), amnion (blána ovčí), alantois (blána močová). Amnion tvoří okolo zárodku dutinu, která je z počátku malá a amnion přiléhá na zárodek. Postupně amniové tekutiny přibývá a dutina se zvětšuje. Amniová tekutina vytváří příznivé prostředí pro vývoj zárodku, chrání jej před nepříznivými mechanickými vlivy a umožňuje jeho pohyb. Chorion 9
slouží jako vnější obal k fixaci zárodku v děloze a umožňuje přívod živin a kyslíku z matky. Alantois vzniká vychlípením kaudálního úseku střeva embrya, který se rozšiřuje a zvětšuje ve vak (Frais, 1975). Alantoidový vak proniká tělním pupkem do extraembryonální dutiny a nahromaděním alantoidové tekutiny se zvětšuje, proniká mezi amnion a chorion, a intimně se s nimi spojuje. Zvláštností oproti přežvýkavcům je, že u koní alantoidový vak zcela obklopuje vak amniový. Alantoidový vak je spojen s močovým měchýřem plodu spojkou zvanou urachus. Ve 4. týdnu březosti také dochází k jeho spojení s chorionem (alantochorion). Alantochorion je s tělem zárodku spojen stopkou, která je součástí pupečního provazce a kterou prochází tepny a žíly tvořící alantoidový krevní oběh. Součástí pupečního provazce je vedle pupečních cév také urachus. Tímto spojením alantoisu a chorionu v alantochorion začíná období placentace (Frais, 1975).
2.3 Gravidita Gravidita (březost, pregnance, gestace) je období, kdy matka nosí své nenarozené mládě uvnitř těla. Březost začíná oplodněním vajíčka spermií, implantací oplodněného vajíčka, pokračuje vývinem takto vzniklého zárodku v děloze a končí porodem mláděte. Průběh březosti může být narušen různými vnějšími či vnitřními vlivy. Proto je velmi důležité věnovat velkou pozornost správné výživě matky během březosti, ale i jejímu celkovému zdravotnímu stavu. Vyvíjející se nový jedinec je ovlivňován celou řadou faktorů a je zde rozhodující, zda se narodí plně schopný života nebo uhyne hned po narození, nebo se dokonce už mrtvý narodí (Reece, 2003).
2.3.1 Placentace Placentací se rozumí vytvoření specificky odlišné placenty a tento děj navazuje na implantaci, nebo-li uhnízdění se zárodku v endometriu dělohy. Jedná se o definitivní spojení choriových klků (placenta fetalis) s endometriem (placenta maternalis). Toto spojení může být umožněno srůstem nebo jen těsným přiložením choria k děložní sliznici, a to buď v celém rozsahu, nebo jen malými okrsky. Chorion se do děložní sliznice vnořuje pomocí klků, které mohou být různě rozděleny a podle toho se rozlišují různé typy placenty (Doležel, Kudláč, 2000).
10
U klisny se chorion k epitelu děložní sliznice pouze přikládá a při porodu se poměrně snadno od sebe oddělí. Takový typ placenty se označuje jako semiplacenta (nepravá) a zvířata s tímto typem placenty se nazývají adeciduata nebo také semiplacentalia. Podle utváření klků na choriu a jejich průniku do endometria rozlišujeme 5 typů placent. Klisna má klky rozeseté po celém povrchu choria a ty se přikládají pouze k povrchu děložní sliznice a tím pádem nerozrušují epitel. Tato placenta je nazývána placenta diffusa (mikrocotyledonata seu disseminata) (Frais, 1975). Zvláštností na placentě klisny jsou endometriální kalíšky, které se začínají objevovat po 25. dni březosti a makroskopicky viditelné jsou od 40. dne. Mohou dosahovat velikosti několika mm až do 5cm a vyskytují se téměř v celém obřezlém děložním rohu. V místě těchto endometriálních kalíšků není placentární spojení (Doležel, Kudláč, 2000).
2.3.1.1 Prenatální výživa a funkce placenty Plod v průběhu březosti využívá 3 zdroje výživy, K prvnímu patří deutoplasmatické rezervy, které se nachází ve vajíčkách savců a jsou využity jen v určitých stadiích březosti. Druhým zdrojem je uterinní mléko, které je využíváno jen do konce implantace. Posledním z těchto zdrojů je krev matky, z níž jsou potřebné živiny získávány pomocí placenty (Doležel, Kudláč, 2000). Koncem březosti čerpá plod živiny z placenty nebo z amniové tekutiny. Přenos živin probíhá několika způsoby. Nejjednodušší je difúze, kdy jednotlivé molekuly přechází z místa vyšší koncentrace nebo aktivity do prostředí s nižší koncentrací nebo aktivitou. Dalším typem je fagocytóza a pinocytóza, kde je hlavním zdrojem děložní mléko s degenerovanými částmi buněk děložní sliznice. Nejdůležitějším typem je přechod z krve matky do krve plodu prostřednictvím placenty. Placenta umožňuje přenos cukrů, aminokyselin, vody, minerálních látek, některých vitaminů a kyslíku. Vysokomolekulární imunoglobuliny nepravou placentou neprocházejí (Doležel, Kudláč, 2000).
2.3.2 Vývoj plodu Ke konci první třetiny březosti se u plodu začínají zakládat orgány tzv. organogenezí. V tomto období také přechází ze stadia embryonálního do stadia fetálního. Takovýto vývoj je charakteristický jeho průběžným zvětšováním, zvyšováním hmotnosti a zdoko11
nalováním funkčních vlastností jednotlivých orgánů. V průběhu celé březosti je plod uložen v tekutině amniového vaku, ta ho chrání před vnějšími vlivy a umožňuje mu se do jisté míry pohybovat. Nejdůležitější pro vývoj a růst plodu je přívod živin, který zajišťuje placenta a oběhový systém (Doležel, Kudláč, 2000), (Frais, 1975). Jedním z prvních vyvíjejících se systémů je krevní oběh (kolem 20. dne březosti). Dýchací ústrojí je v průběhu březosti ve funkčním klidu a do činnosti se dostává až při prvním nadechnutí hříběte po porodu. Trávící ústrojí začíná svoji činnost už v raném stadiu březosti, kdy plod polyká amniovou tekutinu. Během pobytu plodu v děloze se v trávícím ústrojí, tlustém střevě, začíná hromadit mekonium nebo-li smolka. Celkové množství smolky u narozeného hříběte je okolo 1kg (Doležel, Kudláč, 2000). Brzy po tom se do činnosti dostávají játra a také močové orgány. Centrální nervový systém je v průběhu intrauterinního vývoje v nečinnosti. Pohlavní orgány jsou vyvinuty v raném stadiu březosti (Doležel, Kudláč, 2000). S vývojem svalové soustavy souvisí vývoj pohybových orgánů. Plod má díky uložení v tekutině amniového vaku a dlouhému pupečnímu provazci možnost spontánního pohybu, který je velmi důležitý pro symetrický vývoj svalstva (Doležel, Kudláč, 2000).
2.3.2.1 Uložení plodu Pro přesné určení uložení plodu se používají tyto 3 základní pojmy: Poloha (situs) vyjadřuje poměr podélné osy mláděte k podélné ose matky. Proto u velkých zvířat, jako jsou koně, je podélná osa dělohy a v ní uloženého plodu poměrně stejná, jako podélná osa matky. Přesnější určení polohy se dá posoudit podle toho, kterou částí těla plod směřuje k děložnímu krčku. Pak rozeznáváme polohu podélnou přední (plod směřuje ke krčku hlavou) a polohu podélnou zadní (plod směřuje ke krčku zádí). Dalším pojmem je postavení (positio), které vyjadřuje poměr hřbetu mláděte ke hřbetu matky. V průběhu březosti se nejčastěji setkáváme s postavením dolním (břišním), kdy je plod obrácen břichem ke hřbetu matky. Poslední pojem je držení (habitus) vyjadřující poměr koncových částí těla plodu (hlavička, končetiny a ocásek) k trupu plodu. Je nutné, aby plod zabíral co nejméně místa a proto je hřbet mírně obloukovitě ohnutý, hlavička skloněná k hrudníku a končetiny podloženy pod trupem.
12
V počátečných stadiích březosti a vývoje, kdy zárodek migruje v děloze se poloha často mění. V druhé polovině, a zejména v poslední třetině zůstává poloha konstantní. U klisny jsou velmi časté rotační pohyby plodu, tzv. hříběcí twist, kdy ještě v 6 a půl měsících březosti je 40% plodů v poloze podélné zadní. Až v průběhu 9. měsíce se poloha stabilizuje a nakonec se hříbě rodí z 99% v poloze podélné přední, postavení horním a v poloze podélné zadní nebo nepravidelně ve zbylém procentu (Doležel, Kudláč, 2000; Frais, 1975).
2.3.2.2 Zralý plod O tom, zda je plod dozrálý (donošený) rozhoduje stupeň vývoje umožňující život mimo dělohu. Pokaždé musíme brát ohledy na plemennou příslušnost a úroveň výživy matky v průběhu březosti. Za zralé donošené hříbě středních plemen je považováno 100-150cm dlouhé a s hmotností 30-60kg s hustou srstí výrazné barvy po celém těle. Ze zubů jsou v době porodu prořezány klíšťky a u hřebečků jsou varlata již sestouplá v šourku (Doležel, Kudláč, 2000).
2.3.3 Klisna v průběhu gravidity Obecně lze říct, že první měsíce prenatálního života a tím i březosti jsou mimořádně kritickým obdobím. U klisny je tímto obdobím šestý týden gravidity. Dochází k asymetrickému růstu dělohy, nejvíce patrném na velkém zakřivení dělohy. Od 5.8.měsíce je děloha uložena centrálně na dně dutiny břišní a její hmotnost ke konci březosti dosahuje 10-15kg (Doležel, Kudláč, 2000). V průběhu tohoto kritického období dochází na pohlavních orgánech a celém organismu klisny k závažným změnám, které mohou negativně ovlivnit vývoj plodu. Proto je na chovateli, aby zajistil veškeré nároky na výživu, které jsou pozměněny z důvodu přípravy mléčné žlázy k tvorbě mléka a celkového připravení se klisny na porod. I když je gravidita považována za fyziologický stav, přesto představuje zvýšenou zátěž a tím i větší nároky na péči. Avšak zdravý organismus tento stav překonává bez větších potíží (Doležel, Kudláč, 2000). Nejvíce závislá na kvalitě a množství krmiva je klisna v poslední čtvrtině březosti. Plod roste a také se rozvíjí mléčná žláza. Je proto zapotřebí předkládat klisně energeticky vyrovnané krmivo se správným obsahem bílkovin a dostatkem vitaminů a minerálů. 13
V neposlední řadě dostatečné množství pitné vody. V případě, že nesplníme tyto základní podmínky hrozí nám, že se narodí hříbata malá a slabá, ale hlavně nedojde k řádnému vývoji mateřského organismu (mléčné žláze), díky němuž nebude mít hříbě zajištěnou dostatečnou výživu po narození (Frais, 1975). Z hygienických důvodů březí klisny ustájíme v samostatných prostorných boxech s dostatkem světla, čerstvého vzduchu, přiměřeného tepla a čistoty. Zacházíme se zvířaty ohleduplně, dopřáváme jim dostatek pohybu a čerstvého vzduchu, jelikož při neustálém pobytu ve stáji může dojít k otokům končetin a ke konci březosti také k otokům mléčné žlázy (Frais, 1975; Dascanio, 2007). Správná péče v průběhu gravidity se projeví hladkým průběhem porodu, dobře vyvinutým hříbětem a dobrou užitkovostí klisny po porodu (Frais, 1975).
2.3.3.1 Vnější změny během gravidity Ke zřetelným změnám dochází zejména v druhé polovině březosti. Zvyšují se potřeby rostoucího plodu a endokrinní činnosti placenty, výrazně se mění látkový metabolismus a s tím související výživný stav březí klisny. Zpočátku klisna projevuje zvýšenou chuť k jídlu, tím se zvyšuje příjem potravy, zlepšuje se výživný stav a narůstá její hmotnost. Především dochází k ukládání tuku, bílkovin a k zadržování vody ve tkáních. Díky tomu se obrysy těla zaoblují a postupně se zvětšuje objem břicha. U klisny se břicho zvětšuje rovnoměrně a má sudovitý tvar. Ve vysokém stupni gravidity mohou vznikat otoky na pohlavním ústrojí, mléčné žláze, v podbřišku a na končetinách. V opačném případě při špatně sestaveném krmném plánu a nevhodné péči může dojít ke zhoršení výživného stavu. Snižuje se růst srsti, dochází k jejímu vypadávání. Co se povahy týče, stává se březí klisna klidnější, zklidňuje se její temperament, je opatrnější, ke konci březosti až těžkopádná (Doležel, Kudláč, 2000). K významným změnám v průběhu gravidity patří změny na mléčné žláze. V první fázi se zvětšují (narůstají) alveoly a kanálkový systém mléčné žlázy. V druhé fázi se tyto alveoly naplňují sekretem, který se ale ještě mléku nepodobá. Až těsně před porodem dochází ke zvýšení množství sekretu, který má hustší konzistenci a je podobný mléku (Doležel, Kudláč, 2000; Dascanio, 2007). U prvorodiček nemusí být nárůst mléčné žlázy příliš viditelný, k samotnému zbytnění může dojít až bezprostředně před porodem (Dascanio, 2007; Gallagher a Leech, 2008).
14
Celý tento proces nárůstu mléčné žlázy a její sekrece je řízen hormony ze žláz s vnitřní sekrecí (estrogeny, progesteron) a z placenty (prolaktin, oxytocin) (Frais, 1975).
2.3.4 Diagnostika gravidity Pro chovatele je vždy důležité zjistit co nejdříve, zda klisna zabřezla. K diagnostice gravidity se využívá hned několik metod. Jednou z nich je to, že klisna 18.-21. den po připuštění nežádá hřebce, odbíjí ho a nedostaví se další říje (Doležel, Kudláč, 2000). Další možností je využití hormonální metody, kde se nejvíce uplatňuje metoda chemického průkazu estrogenů v moči klisny od 120. dne březosti (Cuboniho reakce) a metoda biologického průkazu séra březích klisen v krvi klisny od 40. do 120. dne březosti (Asheim-Zondekova reakce) (Frais, 1975). Jako hlavní diagnostická metoda je nejčastěji využíváno rektální vyšetření palpací, a to od 1. měsíce březosti. Je sice obtížnější než u krávy z důvodu větších obranných reakcí klisny při vyšetření, ale při dobré lubrikaci bývá nebolestivé, a proto ho většina klisen snáší dobře (Doležel, Kudláč, 2000). Provádí se podobným způsobem jako u krávy, zasunutím ruky do rekta. V blízkosti ledvin zatáhnutím prsty směrem dolů a zpět nahmatáme bifurkaci dělohy a potom by palpace vaječníků a dalších částí dělohy neměl být problém (Frais, 1975). Děloha březí klisny je dvojnásobně tonizovaná, strnulá a tuhá. Neobřezlá děloha je měkká a na dotek reaguje kontrakcí (Frais, 1975). Absolutně nejspolehlivější metodou diagnostiky gravidity je sonografické vyšetření, které lze využít od 11. dne po oplodnění. V této době můžeme diagnostikovat blastocystu o velikosti 3-5mm, a 15. den dosahuje až 15mm. Po 20. dni diagnostikujeme vlastní zárodek a od 23. dne jeho srdeční pulz. Sonografické vyšetření se provádí rektálním způsobem, sondou přiloženou na děloze klisny (Dušek, 2007). Pomocí fonografu lze také dobře diagnostikovat dvojčata. Ale vzhledem k tomu, že dvojčata jsou u klisny nefyziologickým jevem, gravidita ve většině případech končí abortem. Pokud se tak nestane, fonograf je schopný tento stav diagnostikovat ve velmi raném stadiu březosti. Nejlépe do 20. dne je možné přebytečný zárodek mechanicky zlikvidovat rozmáčknutím prsty přes rektum (Dušek, 2007).
15
Úplně odlišnou metodu jak diagnostikovat graviditu u klisny uvádí Hlaváček (1941), a to metodu palpace břicha. Lze ji provádět od 5. měsíce březosti tak, že se dá klisně před ranním krmením napít studené vody. Na to by mělo nenarozené hříbě reagovat pohybem, který chovatel zachytí, stoupne-li si na pravou stranu koně čelem k jeho zádi a levou ruku přiloží k břichu v oblasti pupku. Pohyb hříběte se projevuje prudkým úderem do dlaně. U klisen, které nejsou prvorodičky je to snazší rozeznat už od 4. měsíce březosti.
2.3.5 Délka gravidity Délka gravidity se zpravidla určuje ode dne posledního zapuštění klisny do porodu hříběte. Je-li březost ukončena z různých důvodů dříve než je dolní hranice normálu, mluvíme o tzv. zkrácené březosti, a tím pádem předčasném porodu. Dostaví-li se porod po uplynutí horní hranice normálu, mluvíme o prodloužené březosti nebo také opožděném porodu (Doležel, Kudláč, 2000). Délka březosti je jednou z nečastěji diskutovaných otázek v oblasti reprodukce koní. Ve většině případů převládá názor, podle kterého se délka gravidity určuje ode dne oplodnění vajíčka do termínu porodu. Vzhledem k tomu, že během říje se klisny připouštějí hned několikrát, můžou se v určování délky březosti vyskytovat rozdíly. Obecně se pro klisny uvádí 333-336 dnů, čili 11 měsíců plus 3 dny (Duruttya, 2005). Kudláč (2000) uvádí průměrnou délku 333 dnů s rozmezím 320-360 dnů. Podle Fraise (1975) je průměrná délka gravidity 333 dnů s fyziologickým rozmezím 310-360 dnů a extrémními hodnotami v rozmezí 307-412 dnů. Gallagher a Leech (2008) zmiňují jako normální délku březosti 340 dnů v rozmezí 315 až 365 dnů. Modlińska (1994) naopak uvádí průměrnou délku 332 dnů v případě narození klisničky a 334 dnů pokud se narodí hřebeček. Dále uvádí tří týdenní odchylku ode dne určeného k porodu za normální. Naproti tomu už Hlaváček (1941) v roce 1941 uváděl, že všeobecně rozšířený názor, že klisna nosí hřebečka déle než klisničku, neodpovídá pravdě. Z výše uvedeného vyplívá, že není nijak vzácný případ, kdy klisna porodí o 3 týdny předčasně nebo o 3 týdny přenáší. Duruttya (2005) uvádí jako extrémní dobu gravidity 301 dnů a méně od posledního připuštění, oproti tomu 412 dnů a více. Na délku gravidity působí celá řada jak vnějších, tak vnitřních faktorů. Z hlavních vlivů působících na březost je to zejména prostředí ve kterém se klisna nachází, kde
16
hlavní úlohu hraje výživa klisny, a genotyp plodu. Jedním z dalších faktorů ovlivňujících délku březosti je roční období. V tomto případě mají klisny zapuštěné v době od prosince do května delší graviditu v průměru o 10 dní oproti klisnám oplodněným v jiném období během roku (Rossdale, Short, 1967). Dalším neopomenutelným faktorem ovlivňujícím délku gravidity je pracovní využití klisen a jejich věk. Bílek (1927) zde uvádí, že se zvyšujícím se věkem klisen se rodí více hřebečků, a že u anglického plnokrevníka je průměrná délka březosti 337,8 dne.
2.3.5.1 Vliv pohlaví hříbat na délku gravidity Názory na to, že pohlaví hříbat může do určité míry ovlivnit délku gravidity jsou různé. Podle někoho je tento rozdíl minimální, ovšem v posledních letech se většina výsledků přiklání k názoru o možném vztahu těchto faktorů (Duruttya, 2005). U anglických plnokrevných klisen bylo zjištěno prodloužení březosti až o 5 dnů, kdy narozenými hříbaty byli hřebečkové (Duruttya, 2005). Vliv pohlaví hříběte na délku březosti byl zkoumán u anglických plnokrevníků v hřebčíně Napajedla už v letech 1888 až 1974. Z výsledků této studie vyplívá, že průměrná délka gravidity s porody klisniček byla od 333,8 dne do 339,8 dne. V případě narození hřebečka se délka březosti pohybovala od 335,2 dnů do 341,6 dnů (Brauner, Havelcová, 1982). Tedy rozdíl v průměrné délce březosti s porody klisniček a hřebečků ukazuje na delší březost klisen se samčím potomstvem.(Brauner, Havelcová, 1982; Rossdale, Short, 1967).
2.3.6 Poruchy v průběhu gravidity K poruchám v průběhu gravidity může docházet z rozdílných důvodů. Jednotlivé stavy se mohou lišit svojí závažností a týkají se jak procesu oplození, vývoje plodu, tak březí klisny (Doležel, Kudláč, 2000). Mezi vzácně se vyskytující poruchy řadíme tzv. abnormity oplození, jako např. přeplození (superfekundace), dodatečné oplození (superfetace), extrauterinní březost nebo mnohoplodost. U klisen nejčastěji slýcháme o výskytu dvojčat (1,5-2,5% případů), kdy ale ve většině případů dochází ke zmetání obou plodů (60-70%) nebo pouze toho přebytečného (Frais, 1975). Pokud k takovému ukončení nedojde samovolně či pomocí vete17
rináře, jsou narozená hříbata nedostatečně vyvinutá, slabá a většina z nich po porodu zemře. Z tohoto důvodu je březost dvojčat u klisen nežádoucí (Frais, 1975), (Doležel, Kudláč, 2000). Jako další a častější stavy narušující graviditu jsou poruchy embrya a plodu. K hlavním zde patří embryonální mortalita, u klisen dosahující až 10%. K odumření embrya nebo plodu může dojít v jakémkoliv stadiu gravidity a z různých důvodů (vliv genetický, infekční, hormonální toxický, nepříznivý vliv prostředí aj.). Pokud odumře plod, je jako cizí předmět vypuzen z dělohy (abortus) nebo v ní zůstane zadržen a dál podléhá postmortálním změnám uvnitř dělohy, jako jsou mumifikace, macerace nebo hnilobný rozklad (Frais, 1975).
2.3.6.1 Zmetání Zmetání je proces. Při kterém dochází k předčasnému ukončení gravidity a vypuzení plodu neschopného extrauterinního života. Většinou se jedná o spontánní (samovolný) abortus (Doležel, Kudláč, 2000). Ke zmetání u klisny může dojít v kterémkoliv stadiu gravidity. Pokud k tomu dojde v prvních třech měsících březosti, mluvíme o raném zmetání, a často se to stane bez povšimnutí. Proto je dobré, aby byla klisna pravidelně prohlížena veterinárním lékařem, zda je stále březí (Kelley, 2002). U klisen způsobuje aborty herpesvirus-1 (EHV 1). Skoro 95% potratů způsobených tímto virem se vyskytuje v poslední třetině gravidity, jen vyjímečně byly aborty pozorovány před 4. měsícem březosti. Nejčastější příčinou zmetání je infekce alantochoria a plodu. V případě, že se tato infekce objeví ke konci březosti, narodí se hříbě slabé a obvykle v průběhu sedmi dnů uhyne (Doležel, Kudláč, 2000). Jestliže dojde u klisny ke zmetání, je zapotřebí zjistit příčinu abortu nebo smrti hříběte, aby bylo možné se takové situaci pro příště vyhnout. Je nutné provést pitvu potraceného plodu nebo mrtvého hříběte a také musí být odebrán a prověřen výtěr z klisny. Následná péče o klisnu spočívá v omezení krmné dávky a věnování velké pozornosti její mléčné žláze, aby nedošlo k rozvinutí zánětu mléčné žlázy (mastitidě) (Kelley, 2002).
18
2.3.6.2 Předčasný porod Za předčasný považujeme porod, který proběhl před uplynutím normální délky březosti, u klisny 9,5 měsíce, kdy je porozený plod schopný extrauterinního života. K předčasnému porodu může dojít spontánně nebo uměle (tj. indukovaný nebo provokovaný porod). U spontánního předčasného porodu se tak stává z různých příčin, jako jsou např. patologické stavy placenty nebo plodu, nejrůznější vlivy vnějšího prostředí (intoxikace, chyby v dietě). Umělé vyvolání porodu je většinou indikováno z chovatelských a zdravotních důvodů. Nejčastěji při úporných zácpových kolikách nebo při zraněních. U klisny je vyvolání porodu poměrně snadné. Nejlépe aplikací oxytocinu, kdy celkem rychle dojde k děložním kontrakcím a hříbě je do 1 hodiny ve většině případů porozeno spontánně. Pro indukci porodu je možné aplikovat i PGF2α. Po indukovaném předčasném porodu se klisna obvykle zčistí samovolně (Doležel, Kudláč, 2000).
2.3.6.3 Prodloužení gravidity O prodloužené graviditě mluvíme tehdy, přesahuje-li délka březosti nad udávanou hranici fyziologického rozpětí. U klisny tak označujeme březost trvající déle jak 380 dní (Doležel, Kudláč, 2000). Gravidita klisny je ovlivňována jak geneticky, tak různými vlivy negenetické povahy. V důsledku prodlužování březosti dochází k růstu hříběte, a to má za následek zvyšování hmotnosti, což je pak příčinou ztíženého porodu. Proto se pro správné stanovení délky gravidity využívá doba posledního připuštění. Pak se dá zjistit stadium březosti. Pokud ale i přesto dojde k prodloužené březosti a přenášení, můžeme přistoupit k indukci porodu, případně císařskému řezu. Vzhledem k tomu, že prodloužení březosti bývá podmíněno dědičně, nedoporučuje se takto narozené jedince dál využívat k chovu (Doležel, Kudláč, 2000).
2.3.6.4 Poruchy plodových obalů a placenty V průběhu gravidity může docházet k poruchám jako jsou vodnatelnost plodových obalů, zánět placenty, nedostatek plodových vod nebo anomálie na pupečním provazci (Frais, 1975) (Doležel, Kudláč, 2000).
19
Nejčastěji se setkáváme se záněty, které velmi vážně ohrožují průběh březosti. Ovšem důvod jejich vzniku bývá možné zjistit až po vypuzení plodových obalů, buď v souvislosti s abortem nebo porodem (Doležel, Kudláč, 2000)
2.3.6.5 Otoky mléčné žlázy U koní se s otoky setkáváme vcelku často. U vysokobřezích klisen jsou to pak otoky mléčné žlázy, které mohou zasahovat až k hrudníku po celé spodní ploše břicha a někdy se šíří až na klouby končetin (Frais, 1975). Otoky se ve většině případů vytváří v posledních týdnech březosti, kdy se klisna stává těžkopádnější, hůř se pohybuje, špatně vstává a rychleji se unaví. V horších případech, při obzvlášť velkém edému mléčné žlázy, může dojít až k odtržení závěsného vazu vemene. Otoky zpravidla brzy po porodu zmizí (Doležel, Kudláč, 2000).
2.4 Reprodukční ukazatele
2.4.1 Pohlavní cykly Klisna patří mezi sezónně polyestrická zvířata. To znamená, že klisna přichází do říje určitou část roku, nejčastěji od konce jara, přes léto do začátku podzimu (Mottershead, 2001). Je možné zaznamenat vrcholy, kdy je klisna nejlépe připravena k rozmnožování a v tomto období je ochotná přijmout hřebce k páření (Dascanio, 2007). U klisen je reprodukční aktivita nejvýraznější od února do srpna (Frais, 1975). Na podzim většinou pohlavní cyklus klisen ustává a klisna se nachází ve stavu anestrie, nebo-li pohlavního klidu. Se začátkem jara se začíná znovu objevovat a v pravidelných intervalech opakovat pohlavní cyklus. Toto období pravidelně se opakujícího pohlavního cyklu nazýváme reprodukčním obdobím, kdy můžeme zaznamenat dobře pozorovatelné říje. Během jara a léta se říje zkracují a pohlavní cyklus se pravidelně opakuje v 21 denních intervalech (Dušek, 2007; Mottershead, 2001). Období anestru a reprodukčního období je ovlivněno individualitou klisny. Některé klisny mívají pohlavní cyklus pravidelný po celý rok, jiné pouze několik cyklů v roce (Dušek, 2007).
20
Mezi hlavní faktory ovlivňující pohlavní činnost patří světlo, jeho prodlužující se délka během dne, teplota a pak také úroveň výživy (Dascanio, 2007; Dušek, 2007; Mottershead, 2001).
2.4.1.1 Ovariální cyklus Jedná se o řadu na sebe navazujících strukturálních změn probíhajících na vaječnících. Jsou ovlivňovány gonadotropními hormony, ale také impulsy přicházejícími přímo z vaječníku nebo dělohy. K těmto změnám patří zrání folikulů, ovulace a tvorba žlutého tělíska, vývoj žlutého tělíska, a nakonec regrese žlutého tělíska a zrání nových folikulů (Frais, 1975).
2.4.1.2 Děložní cyklus Vlivem působení ovariálních hormonů dochází ke změnám na děložní sliznici. Díky těmto změnám je umožněno vytvořit příznivé prostředí pro průchod spermií a jejich kapacitaci, dál vyživovat oplodněné vajíčko a nakonec připravit dělohu na uhnízdění blastocysty (Frais, 1975).
2.4.1.3 Říjový cyklus Říjový cyklus se u klisen projevuje periodicky se opakujícími změnami. A to jak změnami na pohlavních orgánech, tak změnami v chování klisny projevující se svolností k páření (Reece, 2003). Jak už je uvedeno výše, klisna je polyestrické zvíře, u níž se říje opakuje v pářící sezóně (určitá část roku), a po které následuje perioda anestru (bezříjové období) až do další pářící sezóny (Reece, 2003). Nejdůležitější faktor ovlivňující sezónní páření je fotoperioda (délka světelného dne). U klisen právě v období zkracujícího se světelného dne, tj. na podzim, nastává anestrus. Až s prodlužujícím se dnem pozdě v zimě nebo na jaře opět začínají ovariální cykly (Mottershead, 2001; Reece, 2003). Pohlavně aktivní se klisna stává ve věku 12-24 měsíců a v této době se u ní poprvé objevuje říje. U klisen po porodu se říje dostavuje obvykle 6. až 9. den. Délka říje nejčastěji trvá 7 až 9 dnů v rozpětí 3 až 10 dnů. Ovulace se pravidelně opakuje za 18 až 24
21
dnů. Nejvýrazněji se říje projevuje s prvními teplými dny na jaře a pokračuje do léta (Duruttya, 2005).
2.4.1.4 Příznaky říje Projevy říje se mohou u každé klisny lišit. Říje klisen se projevuje dvěma způsoby, a to změnami na pohlavních orgánech a změnami v chování se říjící klisny. V prvním případě jde o zarudnutí zevních genitálií a o vytékání hlenu z pochvy. Další změny se například projevují změnou obličejové mimiky nebo širším postojem zadních končetin (Duruttya, 2005). Podle Hlaváčka (1941) se klisna stává tupou nebo zase podrážděnou, při doteku na slabiny kvičí, tlačí se zádí k hřebci nebo k jinému koni. Při styku s jiným koněm se staví rozkročmo, často močí, blýská se. Změny v chování projevuje říjící se klisna tím, že vyhledává druhá zvířata častěji než obvykle. Při přiblížení se k jiným klisnám močí a blýská se, častěji vykazuje komfortní chování, při močení vylučuje hlen, přizvedává ocas (Dascanio, 2007; Duruttya, 2005). S postupující říjí se výše uvedené příznaky zesilují. Přiblížení se klisny k hřebci vyvolává intenzivní přerušované močení, rozkročení pánevních končetin a typické postavení těla tak, že hlava s krkem tvoří pravý úhel, uši jsou sklopené dozadu, záď je mírně podsazená a ocas je odtažen na stranu (Duruttya, 2005). Ne všechny klisny dávají najevo stejné známky chování. Některé klisny projevují pouze jemné známky nebo se neprojevují vůbec. Nejčastěji to tak bývá, pokud jsou klisny na nižším stupni hierarchie ve stádě klisen nebo mají pod sebou hříbě (Dascanio, 2007). Mezi další vnější projevy říje patří vyšší frekvence řehtání, odmítání potravy a nespolehlivost v práci. V některých případech se klisna chová apaticky, je podrážděná, bije, kouše, odmítá práci (Pernička, 1958).
22
2.5 Porod Porod je fyziologický proces ukončení březosti, při němž je vyvinutý plod vypuzován porodními cestami z dělohy.
2.5.1 Mechanismy porodu Je známo, že nejdůležitějším spouštěčem blížícího se porodu je hormon oxytocin. Ten způsobuje zvyšování tlaku v děložní dutině a tímto tlakem dochází k roztahování děložního krčku, přes který vniká alantochoriový vak do pochvy (Dušek, 2007). Do jisté míry zde hraje roli i samotný plod, který svým aktivním pohybem dráždí dělohu k reflektorickým kontrakcím. Intervaly mezi jednotlivými stahy dělohy a břišního lisu se postupně zkracují a stávají se intenzivnější. Vzhledem k tomu, že při kontrakcích dělohy a svalstva dochází k napínání a stlačování nervů, je to pro klisnu bolestivé (Frais, 1975).
2.5.2 Přípravné stadium Charakteristickými znaky blížícího se porodu je uvolnění pánevních vazů, zvětšení mléčné žlázy, objevení se zaschlých krupiček na konci kanálků, případně mleziva, a pocení (Dascanio, 2007; Dušek, 2007) . Duruttya (2005), Gallagher a Leech (2008) uvádí jako příznaky blížícího se porodu změny na pánevních vazech, na mléčné žláze, prokrvení, otok a prodloužení vulvy. Jako další znak uvádí, že jeden až dva dny před porodem vytéká z pochvy čirý hlen uvolněný z hlenové zátky krčku děložního. Podle Duruttya (2005), Gallaghera a Leeche (2008) je už 14 dní před porodem patrné ochabování a prodlužování pánevních vazů, v důsledku čehož vystupuje kořen ocasu a rýsují se křížové a sedací kosti, břicho klesá a propadávají se boky. Frais (1975), Gallagher a Leech (2008) navíc uvádí, že může docházet už před porodem k odkapávání mleziva ze struků.
2.5.3 Průběh porodu Díky anatomické stavbě pánve klisny je průchod plodu porodními cestami lehký, porod proto probíhá poměrně snadno (Dušek, 2007).
23
Vlastní porod se skládá ze tří fází. Fáze otevírací, vypuzovací a poporodní. 1. fáze porodu, nebo-li fáze otevírací (otevírání porodních cest) začíná pravidelnými kontrakcemi dělohy, plod zaujímá porodní polohu a postupně je natlačován do porodních cest (Dascanio, 2007; Doležel, Kudláč, 2000; Mottershead, 2001; Williams, 2007; Gallagher, Leech, 2008). Děložní krček se otevírá tlakem způsobeným jak kontrakcemi dělohy, tak posunováním plodu. Krček děložní se vlivem pronikání plodového vaku stále rozšiřuje, až zcela vymizí a děloha přechází v pochvu bez známek přerušení. S postupem plodových vaků jako první praská vak choriový na úrovni vnitřní branky děložní a do porodních cest jsou dál vtlačovány alantoidový a amniový vak. Ty pak vystupují z pochvy a rozšiřují ji (Frais, 1975). Jako první vystoupí alantochoriový vak, je červený, má sametový vzhled a je naplněný řídkou tekutinou. Po prasknutí alantochoria vystupuje z porodních cest amniový vak šedo-bílé barvy a z části průsvitný. Amniový vak praská ve druhé fázi porodu (Dascanio, 2007; Doležel, Kudláč, 2000). Otevírací stadium porodu je tedy ukončeno prasknutím alantochorionu a odtokem plodových vod (Dascanio, 2007; Dušek, 2007). První fáze porodu obvykle trvá 12-24 hodin a je provázena bolestí způsobovanou přemisťováním plodu, neklidem, pocením, klisna často lehá a zase vstává, přešlapuje, hrabe přední končetinou, chodí v boxu dokola (Duruttya, 2005; Williams, 2007). Druhou fází porodu je fáze vypuzování plodu. Vypuzovací stadium je zahájeno momentem, kdy plodové obaly přejdou do pochvy, alantochoriový vak praskne a odteče plodová voda (Duruttya, 2005). Přibližně po 5-10 minutách se mezi stydkými pysky objeví modro-bílý amnion s tekutinou a nožkami hříběte. Hříbata se ve většině případů rodí v poloze podélné přední, postavení horním, uložené v amniovém vaku. Při průchodu porodními cestami má plod natažené hrudní končetiny s jednou mírně pozadu (1015cm) tak, aby se zmenšil obvod a byl tím usnadněn průchod porodními cestami. V době kdy plod vstupuje do porodních cest dochází k napínání měkkých tkání v pánevní dutině, což iniciuje k silným kontrakcím. Kontrakce přichází ve skupinách a střídají se s pauzami klidu. K nejsilnějším kontrakcím dochází jakmile přes pánev prochází hlava a ramena plodu. Tlačení ustává když pochvou projde záď hříběte (Doležel, Kudláč, 2000; Mottershead, 2001; Williams, 2007). V druhé fázi porodu je klisna obvykle v poloze ležení, proto když unavená klisna odpočívá, může se nechat hříbě se zadníma končetinami v pochvě matky (Doležel, Kudláč, 2000). Také v případě, že nedojde k přerušení pupeční šňůry v průběhu porodu, trhá 24
se až za několik minut. Hříbě tak může přijmout až 2 litry krve z fetální placenty při kontrakcích již prázdné dělohy (Dušek, 2007). Mezi zahájením vypuzovacího stadia a jeho ukončením obvykle uběhne 15-30 minut (Duruttya, 2005; Gallagher, Leech, 2008). U anglických plnokrevníků 10-15 minut (Barbor, Šulc, 1925). Narozením hříběte však porod nekončí, ale vstupuje do své poslední fáze, a to do fáze vypuzování plodových obalů. Lůžko je vypuzováno od hrotu děložních rohů a za pupeční šňůru obráceno naruby. Takže takto vyloučené lůžko je bílé. Zatímco při zadržení lůžka je vybavené lůžko sametově červené s mikroklky. Průměrná hmotnost plodových obalů plnokrevných klisen je 5,7kg (Doležel, Kudláč, 2000). Pro snazší odchod plodových obalů je dobré zauzlit tu část, která visí z porodních cest, jednak z důvodu, aby váha uzlu napomáhala vypuzení a jednak proto, že klisna která je po porodu rozrušená a pobíhá po boxu, by mohla na provazec plodových obalů stoupnout a přetrhnout jej. Pak by část lůžka mohla zůstat v děloze a bylo by tím ztíženo jeho vylučování nebo by k němu nedošlo vůbec. Proto je vhodné se vždy po vyloučení lůžka přesvědčit, zda je celé, a tím předejít případným komplikacím (Frais, 1975; Williams, 2007). Odchodem plodových obalů (vypuzení lůžka) je ukončena poslední fáze porodu a tím celý porod (Duruttya, 2005).
2.5.4 Ošetření klisny po porodu Po porodu, i v případě, že byl jeho průběh hladký a bez komplikací, bývá klisna značně vyčerpána a vyžaduje zvláštní péči (Frais, 1975). .Je důležité zjistit, zda při průchodu plodu nedošlo k poranění porodních cest. To se projevuje krvácením z pochvy. Je-li toto poranění mírné, objevují se na pochvě kapky krve, které se rychle sráží. Pak klisna nevyžaduje žádné ošetření. Pokud ovšem vytéká z porodních cest krev proudem, jde pak o porušení některé velké cévy a je nutná veterinární pomoc. Až je klisna klidná, omyjeme záď a okolí vulvy teplou vodou (Frais, 1975; Mottershead, 2001).
25
2.5.5 Ošetření hříběte po porodu Novorozené hříbě měří zpravidla 100-150cm na délku, váží 30-60kg (10% váhy matky před graviditou) a má hustou srst po celém těle (Doležel, Kudláč, 2000). Péče o novorozené mládě začíná přetržením pupečního provazce. Po přetržení je důležité zbylý pahýl dezinfikovat nejlépe ponořením pahýlu do dezinfekčního roztoku (1/2% chlorhexidin). Dezinfekci je vhodné jednou za 6-12 hodin opakovat, jelikož pupek je po porodu otevřenou ránou, která je náchylná k infekcím (Doležel, Kudláč, 2000; Mottershead, 2001). Dalším důležitým krokem po vypuzení hříběte je usnadnit mu dýchání tím, že odstraníme zbytky plodových obalů a vod z ústní dutiny (Andrews, 2005; Doležel, Kudláč, 2000). Termoregulace je u novorozených hříbat dostatečně vyvinuta, a proto nejsou choulostivá na nižší teplotu stáje v době porodu. I přesto je ale zapotřebí zajistit vysušení mláděte buď věchtem slámy, suchou utěrkou nebo olízáním matkou (Doležel, Kudláč, 2000). Posledním nezbytným krokem je včasné a dostatečné napojení mlezivem. To je důležité jak z důvodu získání lehce stravitelné potravy, tak proto, že mlezivo obsahuje vyšší koncentraci hořčíku a ten napomáhá ke snazšímu vyloučení smolky (Andrews, 2005; Frais, 1975). V neposlední řadě je mlezivo zdrojem protilátek, které zabezpečují pasivní imunitu hříběte (Andrews, 2005; Doležel, Kudláč, 2000).
26
3 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce bylo pozorování průběhu porodu Anglického plnokrevníka v Hřebčíně Napajedla. Zaměřila jsem se především na chování březích klisen před porodem, délku březosti klisen v závislosti na pohlaví narozeného hříběte a vyhodnocení denní rytmicity porodů. Dále jsem se zaměřila na zhodnocení délky jednotlivých fází porodu jako je délka vypuzovacího stadia, délka vypuzování plodových obalů a celková délka porodu od odtoku plodové vody po vypuzení plodových obalů. Součástí mého pozorování bylo chování hříbat v prvních hodinách po porodu. Zde jsem se zaměřila na délku časového úseku mezi porodem hříběte a jeho postavením se na nohy, jako další jsem hodnotila délku časového úseku mezi porodem hříběte a jeho prvním napitím se mleziva. Posledním hodnoceným kriteriem v mé práci byla délka časového úseku mezi postavením se hříběte a jeho prvním napitím se mleziva. Vzhledem k tomu, že v období mého pozorování v Hřebčíně Napajedla došlo k porodu u 10-ti klisen, tím k narození 10-ti hříbat, je výsledek mé práce výběrem vzorku těchto porodů. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit a následně porovnat s již prozkoumanými studiemi týkajícími se porodů koní jednotlivé ukazatele, a poukázat tak na individualitu koní přesto, že jsou stejného plemene.
4 MATERIÁL A METODIKA V mé práci jsem se věnovala sledování reprodukčních ukazatelů a porodu u anglického plnokrevníka v Hřebčíně Napajedla. Veškerý materiál pro zhotovení práce jsem získávala přímo v Hřebčíně Napajedla na klisnách zde chovaných. Sledování bylo prováděno v letech 2010 a 2011. Nejvhodnější termín pro mé pozorování byl únor až březen. V tomto období byla největší frekvence porodů a tím pádem i začátek dalších reprodukčních pochodů, jako je říje a následné připouštění. K pozorování průběhu porodu mi byly poskytnuty tyto březí klisny: Cathy Dancer, Letní Duha, Vinny Risk, Woodland Lodge, Markota, Katrina Bee, Vacaria, Waiküla, Letní Bouře a Vočko. Všechny tyto klisny byly několik dní před plánovaným porodem přemístěny do budovy porodny s prostornými porodními boxy, kde byly 24 hodin denně pod dohledem ošetřovatele (porodníka).
27
Ke svému pozorování jsem používala digitální kameru Sony, digitální fotoaparát Olympus a mobilní telefon Nokia s digitálním fotoaparátem a videokamerou. Veškerý takto získaný materiál jsem dál zpracovávala na notebooku. Přímo ve stáji jsem si průběžně zapisovala na papír jednotlivé časy porodních fází. Prvním zapsaným údajem byl vždy odtok plodových vod, po něm následovala doba ohřebení, následně čas, kdy se hříbě postavilo nebo klisně odešly plodové obaly, a jako poslední údaj je čas, kdy se hříbě poprvé napilo mleziva. Vzhledem k tomu, že jsem se věnovala pozorování anglického plnokrevníka chovaného v Hřebčíně Napajedla, zmíním se zde o tomto plemeni a podniku.
4.1 Anglický plnokrevník (A1/1) Historickou tradici v chovu koní měly britské ostrovy už v době keltů. Zachovaly se i Caesarovy zápisky o závodech malých britských koní s koňmi římských legionářů z roku 55 př.n.l. (Dušek, 2007). A kromě toho, že je plnokrevník nejlepším závodním koněm světa, sehrál rozhodující roli při vylepšování chovu řady starých plemen koní a ponyů, a při vytváření nových plemen (Draperová, 2003). Import koní do Anglie byl zaznamenán už za vlády Alfreda v 9. století. V dalších letech se postupně dováželi koně arabští, španělští nebo koně z germánských zemí. S tímto procesem importu se začalo rozšiřovat konání dostihových závodů, které podporovali především panovníci. Dostihy dosáhly rozmachu za vlády Jindřicha II., Jakuba I. a Karla I. Za vlády Karla II. byly na britské ostrovy dováženy tzv. Royals mares (královské klisny), byly založeny nové dostihové dráhy a začaly se konat pravidelné dostihy v Newmarketu, Chesteru nebo Lincolnu (Draperová, 2003). V těchto dobách řada panovníků vysílala své zástupce do zámoří pro kvalitní chovné hřebce. Na přelomu 17. a 18. století byli doveženi Byrley Turk, ukořistěný při obléhání Vídně, Darley Arabien, zakoupený v Sýrii a Godolphin Barb z Jemenu, věnován francouzskému dvoru a později prodán anglickému majiteli. Tito plemeníci byli zakladateli prvních chovných linií dostihových koní. Mezi ně patří Eclipse (Darley Arabien), Herod (Byrley Turk) a Matchem (Godolphin Barb). Postupem času se systematicky a jednostranně rozvíjel trénink zaměřený pouze na rychlost a tím se výrazně zaměnily vlastnosti původně orientálních koní. Na základě těchto změn se potomstvo stalo rych-
28
lejší, ranější, konstitučně tvrdé a v porovnání s předchůdci odlišné v exterieru (Draperová, 2003). 4.1.1 Popis plemene Anglický plnokrevník je velmi ušlechtilý a harmonický kůň středního obdélníkového rámce. Stavba těla může být různorodá. Má ušlechtilou, suchou, rovnou hlavu, dlouhý, štíhlý ale svalnatý, nízko nasazený krk, výrazný, dlouhý kohoutek, delší, rovnou, dobře vázanou horní linii a dlouhou, svalnatou skloněnou záď. Dál je charakteristický dlouhou širokou hrudí a štíhlým, suchým, kostnatým fundamentem. Je to nejrychlejší dostihový kůň s vynikajícím cvalem (Dušek, 2007).
4.2 Hřebčín Napajedla a.s. Hřebčín Napajedla byl založen v roce 1886 Aristidem Baltazzim. Ten zrekonstruoval tehdejší stáje skotu na moderní boxové stáje a založil plnokrevný hřebčín. Baltazzi k tomu aby dosáhl úspěchu využil svých předchozích zkušeností z Maďarska a Anglie a postupně aby rozšířil chov, nechal dovézt koně z britských ostrovů, Maďarska i Ruska. Jako první nejcennější plemeník byl dovezen hřebec Kisbér. V roce 1914 smrtí Aristideho Baltazzi toto „zlaté období“ skončilo. Na krachu hřebčína se podepsala jak první světová válka, hospodářská krize, tak i Baltazziho vdova Marie, která hřebčín zdědila. Byla v roce 1930 donucena prodat všechny plnokrevné koně a celý hřebčín bez budov a pastvin. Nakonec díky ministerstvu zemědělství přešli napajedelští koně do majetku státu. Pozemky, budovy a zámek odkoupily Baťovy továrny. Až v roce 1937 se podařilo ing. Tichotovi a ing. Dr. Michalovi od továrny získat areál hřebčína s pastvinami a stájemi výměnou za jiné pozemky. Období druhé světové války přečkal hřebčín pod vedením Dr. Ludvíka Ambrože. Nová éra pro hřebčín začala 1. 5. 1992, kdy došlo k privatizaci do akciové společnosti s názvem Hřebčín Napajedla a.s. Ke stejné revoluční změně došlo v roce 2005. Tehdy poprvé od éry Marie Baltazzi se Hřebčín Napajedla stal opět soukromým subjektem, kde vlastník rozhoduje o chodu a strategii podniku. V roce 2008 nastala další fáze rozvoje hřebčína, a to postupná rekonstrukce infrastruktury hřebčína, zejména v jeho nejkritičtější části týkající se nevyhovujícího ohrazení pastvin. 29
V současné době patří Hřebčín Napajedla k největším chovatelským zařízením anglického plnokrevníka v České republice (www.napajedlastud.cz, 2008).
5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Délka gravidity Z tabulky č. 1 je patrná variabilita délky gravidity u jednotlivých klisen. Podle autorů uváděných v literárním přehledu se obecně délka gravidity počítá ode dne oplodnění klisny do porodu hříběte. Duruttya (2005), Kudláč (2000) i Frais (1975) uvádí průměrnou délku březosti 333 dnů. Gallagher a Leech (2008) naopak uvádí jako normální délku březosti 340 dnů s fyziologickým rozpětím od 315 do 365 dnů. V mém sledování jsem dospěla vyhodnocením 10-ti porodů k hodnotě 336,3 dnů, s rozmezím hodnot od 323 dnů do 346 dnů.
Tab.č. 1 Délka gravidity klisna
termín porodu
porod
délka gravidity(dny)
1. Cathy Dancer
17.2.2010
16.2.2010
332
2. Letní Duha
18.2.2010
16.2.2010
331
3. Vinny Risk
13.2.2010
16.2.2010
336
4. Woodland Lodge
11.2.2010
21.2.2010
343
5. Markota
2.3.2010
21.2.2010
323
6. Katrina Bee
17.3.2010
24.3.2010
341
7. Vacaria
23.3.2010
27.3.2010
337
8. Waiküla
16.3.2010
29.3.2010
346
9. Letní Bouře
6.2.2011
9.2.2011
336
10. Vočko
7.2.2011
12.2.2011
338
průměr
336,3
Sx
6,23
Vx
1,85
30
5.2 Denní rytmicita porodů Podle některých autorů patří mezi spouštěče (indikátory) porodu intenzita světla, lépe řečeno její změna, která je podmíněna soumrakem nebo tmou. Takový signál je pak skrz oko klisny veden do hypofýzy a tím vyvolává spuštění mechanismus porodu. Kromě změn intenzity osvětlení se na vyvolání porodu také podílí celkový klid jak klisny, tak klid ve stáji, který je obvyklý v nočních hodinách. Hřebící se klisna se pak cítí být v bezpečí. Podobně jako uvádí Duruttya (2005), nejvyšší frekvence porodů v zimním ohřebovacím období v průběhu mého sledování byla mezi 21. hodinou a půlnocí, s maximem v době od 21.30 do 22.30 hodin. Frekvence porodů po půlnoci byla nižší, s pouze dvěma porody, kdy jeden z nich proběhl v 0.55 a druhý v brzkých ranních hodinách. Rossdale a Short (1967) ve své studii z let 1960 až 1966 prováděné na plnokrevných klisnách v Newmarketu uvádí, že převážná většina porodů probíhala v noci, kdy 86% se uskutečnilo mezi 19. hodinou a 7. hodinou ranní a maxima dosáhla mezi 22. a 23. hodinou. Tyto klisny byly stejně jako klisny z Napajedelského Hřebčína chovány přes den na pastvině a v noci ve stáji. Jak je uvedeno v tabulce č. 2, při svém sledování jsem se setkala i s porody v podvečerních hodinách, před 20. hodinou večerní (30%) a to v době od 17.30 do 19.55 hodin. V průběhu mého pozorování nedošlo ani k jednomu porodu v denním období od 5. hodiny ranní do 17. hodiny odpolední. Stejně tak jako nedošlo k žádnému porodu mezi 1. a 4. hodinou ranní. Podle výsledků získaných mým pozorováním (tab.č. 2) se domnívám, že porody byly do jisté míry ovlivněny denním režimem ve stáji. Zejména pokud se zaměřím na dobu, kdy personál přichází do práce (5 hodin ráno) a zase odchází (16 hodin odpoledne). V tomto případě je patrné načasování si porodu klisny na dobu, kdy je ve stájích a celém areálu hřebčína klid.
31
Tab.č. 2 Denní rytmicita porodu klisna
doba porodu (hod)
1. Cathy Dancer
21.45
2. Letní Duha
22.25
3. Vinny Risk 4. Woodland Lodge
23.40
5. Markota
19.55
6. Katrina Bee
18.55
7. Vacaria
0.55
8. Waiküla
22.30
9. Letní Bouře
21.30
10. Vočko
4.45
17.35
5.3 Porod 5.3.1 Otevírací stadium Otevírací stadium trvá obvykle 12-24 hodin. Ovšem začátek prvního stadia porodu bývá obtížné zachytit, jelikož na klisně nejsou viditelné žádné známky počínající myometriální aktivity. V průběhu mého pozorování jsem si všímala především chování klisny. U většiny sledovaných klisen se přibližně 2-3 hodiny před vypuzením plodu objevovaly změny v chování. Klisny chodily po boxu sem a tam, lehaly si a zase vstávaly, hrabaly přední končetinou, očichávaly podestýlku, stavěly se jakoby k močení, častěji kálely. U některých chvíli před porodem bylo viditelné pocení na plecích a na krku. Chvátal (2000) uvádí, že pokud pozorujeme u klisny v době očekávaného porodu pocení, už od ní neodcházíme. V té době vyplavený oxytocin způsobuje růst tlaku v děloze a otevírání děložního krčku. Já jsem se v hřebčíně setkala s klisnami, které přesto, že se potily, porodily téměř za 14 dní. Pokaždé když se zpotily za několik minut opět zchladly, a tak se to opakovalo celou noc, třeba že k porodu vůbec nedošlo. 32
Další pozorovatelnou změnou je sekrece mleziva. Kdy při mém sledování docházelo k sekreci u 5-ti klisen, ale odlišně. Letní Duha měla těsně před porodem i v době porodu pouze zaschlé krystalky mleziva na strucích. Vočku naopak odkapávalo mlezivo celou noc před porodem, s občasnými přestávkami, kdy struky byly suché. Vinny Risk odkapávalo mlezivo po odtoku plodových vod stejně jako Letní Bouři. Nejintenzivnější odkapávání mleziva se vyskytovalo u Katriny Bee, trvalo téměř 5 minut v kuse až do samotného vypuzení hříběte, kdy ustalo.
5.3.2 Vypuzovací stadium Vypuzovací stadium je zahájeno momentem, kdy přejdou plodové obaly porodními cestami a odteče plodová voda. V tabulce č. 3 se zabývám zhodnocením délky tohoto stadia.
Tab.č. 3. Délka vypuzovacího stadia klisna
odtok plodové vody
porod
čas (min)
1. Cathy Dancer
21.33
21.45
12
2. Letní Duha
22.08
22.25
17
3. Vinny Risk 4. Woodland Lodge
23.31
23.40
9
17.24
17.35
11
5. Markota
19.48
19.55
7
6. Katrina Bee
18.35
18.55
20
7. Vacaria
0.45
0.55
10
8. Waiküla
22.15
22.30
15
9. Letní Bouře
21.10
21.30
20
10. Vočko
4.32
4.45
13
průměr
13,4
Sx
4,27
Vx
46,49
33
Všech 10 pozorovaných klisen v době vypuzování plodu leželo na boku. Některé klisny ležely s hlavou položenou na zemi a oddychovaly, jiné zase ležely na boku s hlavou zvednutou, otáčely se k břichu. Až ve chvíli, kdy docházelo k průchodu plodu poševním otvorem si klisna lehla s hlavou na zem. Po celou dobu porodu byl ve stáji přítomen porodník, který napomáhal klisně k vypuzení plodu tím, že tahal nenarozené hříbě za přední končetinu a byl připraven v případě komplikací pomoci klisně, případně zavolat veterináře. Vypuzovací fáze zpravidla probíhala tak, že po odtoku plodových vod, jakmile si klisna lehla, přistoupil porodník a zkontroloval polohu hříběte. Po vypuzení přední končetiny z pochvy ji porodník uchopil za spěnkový kloub a při každém zatlačení klisnou napomohl zatažením. Takto s pomocí porodníka probíhaly všechny porody. Duruttya (2005) uvádí, že u anglických plnokrevníků uběhne mezi zahájením vypuzovacího stadia a jeho ukončením 10 až 15 minut. V mém sledování jsem došla k hodnotě 13,4 minut, s nejnižší hodnotou 7 minut a nejvyšší 20 minut. V tomto případě se domnívám, že délku vypuzovacího stadia do jisté míry ovlivňuje velikost plodu, která může být ovlivněna délkou březosti klisny nebo věkem klisny, kdy v případě prvorodičky se setkáme s úzkými porodními cestami (viz. tab.č. 3 - Katrina Bee).
5.3.3 Stadium vypuzování plodových obalů Vypuzením plodových obalů končí poslední stadium porodu a tím i samotný porod. Chvátal (2000) uvádí, že odchod plodových obalů má proběhnout od 0,5 do 1,5 hodiny po porodu. Pokud k vyloučení dojde po 3 hodinách je to považováno za abnormální, 8 hodin po ohřebení už to klisně škodí. Vyhodnocení sledování zčištění klisny uvádímv tabulce č. 4. K vypuzení plodových obalů během mého sledování došlo v průměru za 52 minut od vypuzení hříběte, v rozmezí 20 a 125 minut. Nejčastěji docházelo k vylučování plodových obalů v časech 20 a 35 minut a pouze jednou došlo k překročení výše uvedené hranice 1,5 hodiny na 125 minut (2 hodiny 5 minut). U všech klisen byly po vypuzení hříběte plodové obaly svázány do uzlu, který svojí vahou napomohl k vyloučení obalů a také zabránil případnému přišlápnutí nebo jinému poškození provazce.
34
Tab.č. 4 Délka vypuzování plodových obalů klisna
ohřebená
zčištěná
čas (min)
1. Cathy Dancer
21.45
22.20
35
2. Letní Duha
22.25
22.45
20
3. Vinny Risk 4. Woodland Lodge
23.40
0.15
35
17.35
18.25
50
5. Markota
19.55
21.10
75
6. Katrina Bee
18.55
21.00
125
7. Vacaria
0.55
1.25
30
8. Waiküla
22.30
23.40
70
9. Letní Bouře
21.30
22.30
60
10. Vočko
4.45
5.05
20 52
průměr Sx
30,59
Vx
11,98
5.3.4 Celková délka porodu Celkovou délku porodu jsem se rozhodla zhodnotit z toho důvodu, že jsem nenašla odbornou literaturu, která by tyto hodnoty uváděla. Po zpracování výsledků pozorování jednotlivých fází porodu, zahrnující vypuzovací stadium a stadium vypuzování plodových obalů (tab.č. 5), jsem dospěla k průměrnému výsledku celkové délky porodu 64,5 minut. Nejnižší hodnotou je zde 33 minut a nejvyšší 145 minut (2 hodiny 25 minut) trvající porod.
35
Tab.č. 5 Celková délka porodu klisna
odtok plodové vody
porod
zčištěná
čas (min)
1. Cathy Dancer
21.33
21.45
22.20
47
2. Letní Duha
22.08
22.25
22.45
37
3. Vinny Risk
23.31
23.40
0.15
44
4. Woodland Lodge
17.24
17.35
18.25
61
5. Markota
19.48
19.55
21.10
82
6. Katrina Bee
18.35
18.55
21.00
145
7. Vacaria
0.45
0.55
1.25
40
8. Waiküla
22.15
22.30
23.40
85
9. Letní Bouře
21.10
21.30
22.30
80
10. Vočko
4.32
4.45
5.05
33
průměr
65,4
Sx
32,44
Vx
9,53
5.3.5 Vliv pohlaví na délku gravidity Faktorů působících na délku gravidity je mnoho a názory na vliv pohlaví hříbat a délku gravidity jsou různé. Vliv pohlaví plodu na délku březosti byl zkoumán v hřebčíně Napajedla už v letech 1888 až 1974. Z výsledků této studie vyplývá, že průměrná délka březosti s porody klisniček se pohybovala v rozpětí od 333,8 do 339,8 dnů. Průměrná délka březosti klisen s porody hřebečků se pohybovala od 335,2 do 341,6 dnů. Duruttya (2005) uvádí u anglického plnokrevníka prodloužení gravidity až o 5 dnů, kdy narozenými hříbaty byli hřebečkové. V průběhu mého sledování jsem došla k výsledkům znázorněným v tabulce č. 6, které v počtu 10-ti ohřebených klisen nelze považovat za zcela průkazné. Z celkového počtu 10-ti porodů, z toho narozených 7 klisniček a 3 hřebečků jsem dospěla 36
k výsledku, kde při porodu klisniček byla průměrná délka březosti 335,1 dne, v rozpětí od 323 do 346 dní, při porodech hřebečků byla průměrná dělka 339 dnů, s rozpětím od 336 do 343 dnů. Z dosažených hodnot lze usuzovat na prodloužení gravidity u klisen s narozenými hřebečky v průměru o 4 dny, s rozpětím jednotlivých hodnot délky gravidity o 3 až 10 dnů. V případě narozených klisniček jde o 2,1 dne.
Tab.č. 6 Délka gravidity v závislosti na pohlaví narozeného hříběte délka gravidity(dny)
klisna
klisničky hřebečci 1. Cathy Dancer
332
2. Letní Duha
331
3. Vinny Risk
336
4. Woodland Lodge
343
5. Markota
323
6. Katrina Bee
341
7. Vacaria
337
8. Waiküla
346
9. Letní Bouře
336
10. Vočko
338
průměr
335,1
339
Sx
6,87
2,94
Vx
1,86
1,84
37
5.3.6 Hříbě po porodu Bezprostředně po porodu je zapotřebí hříběti usnadnit nástup dýchání. Z ústní dutiny se odstraní zbytky plodových vod a obalů. Během mého sledování nedošlo k žádným komplikacím vztahujících se na dýchání hříbat. Porodník pokaždé provedl masáž nozder přejetím ruky od očí po nozdry a tím napomohl k uvolnění nosních dutin a odtoku zbytku plodových vod. Po přetržení pupečního provazce bylo hříbě přetaženo k hlavě klisny, která jej olizovala, touto formou masáže hříbě očistila a osušila, a především podpořila dýchání a krevní oběh. Klisny žijící ve volnosti se obvykle ke stádu přidávají v době, kdy je hříbě schopné svoji matku následovat. Podle výzkumu, který uvádí Duruttya (2005) se ohřebené klisny ke stádu připojují po uplynutí jedné hodiny. Tabulka č. 7 znázorňuje výsledky mého pozorování doby mezi porodem a postavením se hříběte. Hříbě se prakticky ihned po porodu pokouší postavit se na nohy. Po pár neúspěšných pokusech se to nakonec podaří. Podle Duruttya (2005) dochází u Anglických plnokrevníků k úspěšnému postavení po 30 až 50 minutách. V mém sledování došlo k prvnímu postavení se hříběte v průměru za 54,5 minut. Nejkratším časovým úsekem po porodu, kdy se hříbě postavilo bylo 30 minut. Naopak nejdéle to trvalo 105 minut od porodu. Toto období bezprostředně po porodu bývá často ovlivněno průběhem vlastního porodu, tedy vypuzování plodu. V případě, že byl průběh porodu bez obtíží a rychlý, hříbě je pak živější, čilejší a má víc sil. Pokud má porod těžší průběh (prvorodička, velké hříbě aj.), bývá většinou hříbě unavenější, delší dobu po porodu leží, je slabší. K tomuto případu došlo u hříběte klisny Woodland Lodge, kdy bylo hříbě větších rozměrů, a potom u klisny Letní Bouře (prvnička), u níž muselo být provedeno nastřižení v důsledku úzkých porodních cest.
38
Tab.č. 7 Délka časového úseku mezi porodem a postavením se hříběte klisna
doba porodu (hod)
hříbě vstalo (hod)
čas (min)
1. Cathy Dancer
21.45
22.40
55
2. Letní Duha
22.25
23.30
65
3. Vinny Risk
23.40
0.25
45
4. Woodland Lodge
17.35
19.20
105
5. Markota
19.55
20.25
30
6. Katrina Bee
18.55
19.30
35
7. Vacaria
0.55
1.35
40
8. Waiküla
22.30
23.15
45
9. Letní Bouře
21.30
22.50
80
10. Vočko
4.45
5.30
45
průměr
54,5
Sx
21,85
Vx
11,43
V tabulce č. 8 se zabývám zhodnocením časového úseku mezi porodem hříběte a jeho prvním napitím se mleziva. Doležel (2000) uvádí jako optimální dobu pro přijmutí mleziva do 2 hodin po porodu. Takto získané mlezivo je zdrojem živin, energie, minerálních látek, vitamínů a zejména protilátek k zajištění pasivní imunity hříběte. Z výsledků uvedených v tabulce č. 8 je patrné průměrné vyhodnocení časového úseku na 109,9 minut, které potvrzuje hodnoty uváděné již zmíněným autorem. Jedinou výjimkou je zde hříbě klisny Katrina Bee, u kterého byla doba mezi porodem a prvním napitím se mleziva 185 minut (3 hodiny 5 minut). V tomto případě byl přítomen veterinární lékař, který z důvodu podezření na neonatální adaptační syndrom aplikoval hříběti sedativa a následně steroidy. Hříbě pak dostalo poprvé napít náhradního mleziva z lahve ve 22.00 hodin, dál každých 30-40 minut, naposledy dostalo napít z lahve ve 3.10, pak pilo samo od matky. 39
Dalším případem, kdy hříbě nedostalo poprvé napít od matky, ale z lahve, bylo hříbě klisny Markota. Zde šlo o podezření na novorozeneckou žloutenku (neonatální izoerytrolýza). Hříběti byl nasazen náhubek aby nemohlo pít od matky a poprvé dostalo napít z lahve 1 hodinu 35 minut po porodu, což je hodnota v rozmezí do 2 hodin po porodu.
Tab.č. 8 Délka časového úseku mezi porodem a prvním pitím hříběte klisna
doba porodu (hod)
hříbě pilo (hod)
čas (min)
1. Cathy Dancer
21.45
23.05
80
2. Letní Duha
22.25
0.10
105
3. Vinny Risk
23.40
1.20
100
4. Woodland Lodge
17.35
20.05
150
5. Markota
19.55
21.30
95
6. Katrina Bee
18.55
22.00
185
7. Vacaria
0.55
1.55
60
8. Waiküla
22.30
23.45
75
9. Letní Bouře
21.30
23.14
104
10. Vočko
4.45
7.10
145
průměr
109,9
Sx
36,69
Vx
5,67
V tabulce č. 9 se zabývám vyhodnocením sledování časového úseku mezi postavením se hříběte a prvním napitím se mleziva. Z tabulky vyplývá, že doba mezi postavením a napitím se mleziva v průměru trvá 55,4 minut. Nejkratší doba, kterou bylo toto období trvala 20 minut, nejdéle pak 150 minut. Tuto výjimku zde tvoří hříbě klisny Katrina Bee, kde šlo o hyperaktivní hříbě, které neustále chodilo okolo klisny, ale nebylo schopné zastavit se na správném místě u klisny, aby mu napomohla k vyhledání struku.
40
Po zásahu veterináře (sedativa, steroidy) se hříbě zklidnilo a pak bylo možné ho za pomoci porodníka nasměrovat ke struku. Zhodnocení tohoto časového úseku jsem neměla možnost porovnat s jinými výsledky z toho důvodu, že je ostatní autoři ve svých publikacích neuvádějí. Další sledované poznatky období mezi postavením se a prvním napitím se mleziva nejsou u mnou pozorovaných hříbat nijak rozdílné. Jde především o chování hříbat, kdy po postavení se je hříbě nejisté v chůzi, jeví se být vratké, klátivé nebo houpavé. Snaží se vyhledávat vemínko své matky, občas také zabloudí ke zdi. Zpočátku se klisna snaží hříběti napomáhat k vyhledání vemínka postrkováním ho hlavou do zádě. Po krátké době si ale hříbě dokáže najít zdroj potravy samo.
Tab.č. 9 Délka časového úseku mezi postavením se hříběte a prvním pitím mleziva klisna
hříbě vstalo (hod)
hříbě pilo (hod)
čas (min)
1. Cathy Dancer
22.40
23.05
25
2. Letní Duha
23.30
0.10
40
3. Vinny Risk
0.25
1.20
55
4. Woodland Lodge
19.20
20.05
45
5. Markota
20.25
21.30
65
6. Katrina Bee
19.30
22.00
150
7. Vacaria
1.35
1.55
20
8. Waiküla
23.15
23.45
30
9. Letní Bouře
22.50
23.14
24
10. Vočko
5.30
7.10
100
průměr
55,4
Sx
38,97
Vx
11,25
41
6 ZÁVĚR Výsledky výzkumu porodů klisen Anglického plnokrevníka, který jsem prováděla v Hřebčíně Napajedla na 10 plemenných klisnách v období únor až březen 2010 a únor 2011 jsou obsaženy v tabulkách 1 až 9. Zhodnocením délky gravidity v závislosti na pohlaví narozeného hříběte (tab.č. 6) lze usoudit, že délka březosti je v případě narození hříběte samčího pohlaví (hřebečků) delší v průměru o 4 dny oproti narození hříbat samičího pohlaví (klisniček). Z výsledků výzkumu denní rytmicity porodů (tab.č. 2) mohu konstatovat, že v průběhu denního 12-ti hodinového intervalu se při mém pozorování nenarodilo žádné hříbě, v nočním období byl výskyt porodů podstatně vyšší a tvořil z celkového počtu ohřebení 100%. Hlavním časovým úsekem porodů hříbat je doba mezi 20. hodinou a půlnocí (50%). Po půlnoci proběhly 2 porody (20%), z toho jeden necelou hodinu po půlnoci (0.55h) a druhý v brzkých ranních hodinách (4.45h). Mezi 17. a 20. hodinou došlo ke 3 porodům (30%). Tyto výsledky potvrzují již známou skutečnost, podle které k ohřebení dochází až za tmy. Toto zjištění je v souladu s předpokladem o vrozené obavě domestikovaných klisen o svá novorozená mláďata. Další částí mého výzkumu byly jednotlivá stadia porodu. V průběhu pozorování otevíracího stadia porodu jsem si všímala především chování klisny, které převážně spočívalo ve změnách v chování oproti normálu. Tyto změny se projevovaly nervozitou klisny, celkovým neklidem, klisna chodila po boxu dokola, válela se, pokopávala se zadní končetinou po břiše, hrabala přední končetinou, ohlížela se po břiše (chování podobné kolikovým bolestem). Dál klisna častěji močila, kálela a potila se na krku a na plecích. Podle mého sledování nelze považovat pocení za jasný předpoklad začínajícího porodu. Sledováním vypuzovacího stadia porodu (tab.č. 3) jsem došla k průměrnému výsledku 13,4 minut, což lze považovat za skutečně průměrnou hodnotu v porovnání s uvedeným výsledkem délky vypuzování plodu 10 až 15 minut. Stadium vypuzování plodových obalů (tab.č. 4) je delší, trvá v průměru 52 minut. Pouze jedenkrát došlo k překročení uváděné průměrné doby 1,5 hodiny, a to 125 minut (2 hodiny 5 minut). Dalším sledovaným kriteriem průběhu porodu byla jeho celková délka (tab.č. 5), která trvala v průměru 65,4 minut od odtoku plodových vod po vypuzení plodových obalů. Posledním vyhodnocovaným kriteriem mé práce je chování hříbat v průběhu prvních hodin po porodu. Po zhodnocení jednotlivých časových období mezi porodem, postavením se hříběte a jeho prvním sáním (tab.č. 7-9), jsem dospěla k hodnotám ne 42
vždy srovnatelným s odbornou literaturou. Souhrnným výsledkem pozorování jsou následující poznatky. Dominantním životním projevem novorozených hříbat je spánek, odpočinek. Druhou nejfrekventovanější
aktivitou hříbat je sání mateřského mléka.
Vzhledem k tomu, že většina hříbat se rodí kolem půlnoci, jejich biorytmus je prvních 24 hodin nastaven tak, že po uplynutí prvních 12-ti hodin života dochází k přirozenému útlumu základních životních projevů a novorozené hříbě dlouhodobě odpočívá, i když je den. K přestavění těchto „vnitřních hodin“ dochází až ke konci prvního týdne (ne dříve než po 48 hodinách). Tyto projevy však mohou být ovlivněny individuálními schopnostmi hříbat nebo i způsobem ustájení. Na základě svého získaného materiálu jsem vytvořila DVD demonstrující průběh porodu včetně ošetření hříběte po porodu a jeho následném chování. Závěrem lze říci, že moje studie zahrnuje pouze krátké časové období v jednom konkrétním zařízení. Pro komplexní studii by bylo zajímavé porovnání většího vzorku porodů, k čemuž je potřeba delší časový interval, a to i v závislosti na různém vnějším prostředí, jako např. různé formy ustájení, různá plemena a stáří klisen. Přes to všechno, však výsledky mého pozorování navazují na již dříve zjištěné skutečnosti popsané v odborných publikacích.
43
7 PŘÍLOHY Jako přílohu přikládám k diplomové práci zpracované DVD s průběhem porodu zahrnujícím chování klisny před porodem, vypuzovacím stadiem porodu, vypuzováním plodových obalů a chováním novorozeného hříběte bezprostředně po porodu.
44
8 POUŽITÁ LITERATURA ANDREWS M., 2005: How to care for your new foal. Databáze on-line [cit. 2011-0420]. Dostupné na: www.horse-genetics.com/foal-care/
BARBOR J., ŠULC K., 1925: Rolnický chov koní a prostředky k jeho provozu a zvelebení v Československé republice. Nákladem autorů, Praha.
BÍLEK F., 1927: O vlivech působících variace délky gravidity u koně. In: Sborník výuk. Ústavů zem. sv., Praha.
BRAUNER P., HAVELCOVÁ E., 1982: Vliv pohlaví hříbat na délku gravidity anglických plnokrevných klisen. Turf, Praha.
DASCANIO J., 2007: The pregnant mare. Databáze on-line [cit. 2011-04-20]. Dostupné na: www.horserepro.com/
DASCANIO J., 2007: Seasonal estrous cycle. Databáze on-line [cit. 2011-04-20]. Dostupné na: www.horserepro.com/
DOLEŽEL R., KUDLÁČ E., 2000: Vetrinární porodnictví. Ediční středisko VFU Brno, Brno, 193s.
DRAPEROVÁ J., 2003: Kůň a péče o něj. Svojtka a co., Praha, 256s.
DURUTTYA M., 2005: Velká etologie koní. Hipo-Dur, Košice-Praha, 583s.
DUŠEK J., 2007: Chov koní. Brázda, Praha, 432s.
FRAIS Z., 1975: Porodnictví hospodářských zvířat. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 209s.
45
GALLAGHER K. & LEECH J. F., 2008: The foaling mare management guidelines. Databáze on-line [cit. 2011-04-21]. Dostupné na: www.foxtrotters.tripod.com/foaling/
HLAVÁČEK B., 1941: Chov koní, péče o březí klisny a narozená hříbata. Výzkumný ústav zemědělský, Praha, 29s.
Hřebčín Napajedla a.s., 2008: Historie. Databáze online [cit. 2011-04-04]. Dostupné na: www.napajedlastud.cz
KELLEY B., 2002: Koňský doktor na návštěvě. Pragma, Praha, 389s.
MODLIŃSKA D., 1994: Koně a hříbata. Slovart, Praha, 93s.
MOTTERSHEAD J., 2001: The mares estrous cycle. Databáze on-line [cit. 2011-0421]. Dostupné na: www.equine-reproduction.com/
MOTTERSHEAD J., 2001: A sequential pictorial essay of foaling. Databáze on-line [cit. 2011-04-21]. Dostupné na: www.equine-reproduction.com/
PERNIČKA J., 1958: Speciální zootechnika. SZN, Praha.
REECE W.O., 2003: Fyziologie domácích zvířat. Grada Publishing, Praha, 364s.
ROSSDALE P. D. & SHORT R. V., 2008: The time of foaling of thoroughbred mares. Databáze on-line [cit. 2011-04-24]. Dostupné na: www.reproduction-online.org/
WILLIAMS J., 2007: Understand normal mare and foal behavior. Databáze on-line [cit. 2011-04-24]. Dostupné na: www.equisearch.com/horses_care/health/breeding/
46