MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA TECHNICKÉ A INFORMAČNÍ VÝCHOVY

Využití didaktické techniky ve výuce na 1. stupni ZŠ Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí práce:

Autor práce:

Mgr. Alena Hyprová

Eva Buchníčková

Bibliografický záznam Buchníčková, Eva. Využití didaktické techniky ve výuce na 1. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, 2011. 75 s. Vedoucí práce Mgr. Alena Hyprová

─2─

Anotace Diplomová práce pojednává o využití didaktické techniky v rámci výuky na prvním stupni základní školy. Cílem této diplomové práce je zmapovat současné využívání moderní didaktické techniky na prvním stupni základní školy s důrazem na využití počítače a interaktivní tabule ve výuce. Součástí práce je také výzkum, jehož cílem je ověřit, jaké je využití interaktivních tabulí v rámci výuky na prvním stupni ZŠ.

Annotation Diploma thesis „Didactic technique and its usage at the Primary level of Basic Education“ deals with the use of didactical technique in teaching at primary school. The aim of this thesis is to map the current use of modern teaching technology at the Primary level of Basic Education with an emphasis on using computers and interactive whiteboard in teaching. The work also contains research whose aim is to determine the use of interactive whiteboards in the classroom at the Primary level of Basic Education.

Klíčová slova základní vzdělávání, první stupeň, didaktická technika, informační technologie, počítač, interaktivní tabule, výuka

Keywords Basic education, Primary school, didactic technology, information technology, computer, interactive whiteboard, teaching

─3─

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 10. dubna 2011

Eva Buchníčková

─4─

Poděkování Mé poděkování patří Mgr. Aleně Hyprové za její trpělivost, ochotu, odborné rady a konzultace v rámci této diplomové práce.

─5─

Obsah ÚVOD............................................................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................................... 10 1.

2.

DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY..................................................................................... 10 1.1.

NEMATERIÁLNÍ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY ............................................................... 10

1.2.

MATERIÁLNÍ DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY ................................................................... 11

1.2.1.

Školní potřeby ...................................................................................................... 13

1.2.2.

Učební pomůcky................................................................................................... 13

1.2.3.

Zařízení učeben.................................................................................................... 14

1.2.4.

Výukové prostory ................................................................................................. 14

1.2.5.

Didaktická technika ............................................................................................. 14

DIDAKTICKÁ TECHNIKA A JEJÍ VYUŽITÍ V PRAXI .......................................... 15 2.1.

3.

2.1.1.

Mechanická vizuální technika.............................................................................. 17

2.1.2.

Elektronická vizuální technika............................................................................. 18

2.2.

AUDIOTECHNIKA ....................................................................................................... 19

2.3.

AUDIOVIZUÁLNÍ TECHNIKA ....................................................................................... 22

2.4.

OSTATNÍ DIDAKTICKÁ TECHNIKA .............................................................................. 22

POČÍTAČ JAKO MODERNÍ DIDAKTICKÁ TECHNIKA....................................... 24 3.1.

BEZPEČNOST PRÁCE NA PC ....................................................................................... 25

3.2.

POČÍTAČ JAKO NÁSTROJ PRO PRÁCI UČITELE ............................................................. 26

3.2.1.

Počítačové dovednosti učitele.............................................................................. 26

3.2.2.

Práce s internetem ............................................................................................... 27

3.3. 4.

VIZUÁLNÍ TECHNIKA ................................................................................................. 16

POČÍTAČ JAKO NÁSTROJ PRO PRÁCI ŽÁKA.................................................................. 29

INTERAKTIVNÍ TABULE JAKO MODERNÍ DIDAKTICKÁ TECHNIKA.......... 31 4.1.

CO JE TO INTERAKTIVNÍ TABULE?.............................................................................. 33

4.2.

TYPY INTERAKTIVNÍCH TABULÍ ................................................................................. 33

4.3.

VÝHODY × NEVÝHODY VYUŽITÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ........................................... 35

4.4.

JAKOU INTERAKTIVNÍ TABULI VYBRAT?.................................................................... 36

4.5.

SMART BOARD ........................................................................................................ 37

4.5.1.

Software „SMART Notebook“ ............................................................................. 38

4.5.2.

SMART Response................................................................................................. 38

4.5.3.

SMART vizualizér ................................................................................................ 39

4.5.4.

Interaktivní tablet................................................................................................. 39

4.5.5.

Další SMART produkty ........................................................................................ 40

4.6.

ACTIV BOARD ......................................................................................................... 40

4.6.1.

Software „ActivInspite“....................................................................................... 41

4.6.2.

Activ Arena .......................................................................................................... 42

4.6.3.

ActiVote ............................................................................................................... 42

─6─

4.6.4.

ActivExpression ................................................................................................... 43

4.6.5.

Některé další ACTIV produkty ............................................................................. 43

4.7.

INTERWRITE DUAL BOARD ..................................................................................... 44

4.7.1.

Interwrite Workspace........................................................................................... 44

4.7.2.

Interaktivní pero .................................................................................................. 44

4.7.3.

InterWrite Student Response System (SRS).......................................................... 45

4.7.4.

Některé další produkty související s Interwrite Dual Board ................................ 45

4.8.

TIPY A ODKAZY PRO VYUŽITÍ V PRAXI ....................................................................... 46

EMPIRICKÁ ČÁST .................................................................................................................. 49 1.

ÚVOD DO PEDAGOGICKÉHO VÝZKUMU ............................................................. 49 1.1.

FORMULOVÁNÍ HYPOTÉZ ........................................................................................... 50

1.2.

VÝZKUMNÉ METODY A VÝZKUMNÝ VZOREK ............................................................. 50

2.

VYHODNOCENÍ VÝZKUMU....................................................................................... 51

3.

ZÁVĚR VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................ 61

ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 63 RESUMÉ .................................................................................................................................... 64 RESUMÉ .................................................................................................................................... 64 POUŽITÁ LITERATURA........................................................................................................ 65 SEZNAM CITACÍ ..................................................................................................................... 69 PŘÍLOHY................................................................................................................................... 73

─7─

Úvod Dnešní doba je dobou výrazného rozvoje moderních technologií, které nás doprovázejí téměř na každém kroku a postupně pronikají do všech oblastí lidské činnosti. Není tedy divu, že apriori očekáváme využití didaktické techniky už na prvním stupni základní školy. Názorným příkladem, že využívání didaktické techniky ve školách je stále velmi aktuální téma a je třeba mu věnovat patřičnou péči je článek z MF Dnes, který stručně popisuje aktuální situaci na základních školách. Zaměřuje se především na využití počítačů a jiných technických pomůcek v praxi. Opírá se o zprávu České školní inspekce a autorka píše: „Počítače s přístupem k internetu mají v 92 procentech ZŠ, ale jen v 55 procentech loni sledovaných hodin dokázali kantoři účelně využívat. Právě práce s informacemi je přitom velkou slabinou českých dětí, což ukázalo i mezinárodní srovnání PISA z roku 2009. Jen polovina učitelů absolvovala příslušné školení a měla by umět s počítači pracovat. Pět procent učitelů ze základních škol počítače nepoužívá vůbec.“1 I když lze předpokládat, že počítačová gramotnost potřebná pro výuku na základní škole bude na nízké úrovni, není tomu tak. Autorka dále krásně popisuje co takový učitel, pokud chce opravdu aktivně využívat techniku ve výuce, musí umět. Měl by umět základy hardwaru (stavba počítače, procesor, paměť, disk, základní deska, vstupně výstupní zařízení, ...), práci s operačním systémem (práce se soubory a složkami, kopírování, ovládání, přípony souborů, ...), práci s internetem (především vyhledávání, elektronickou poštu a jiné služby internetu). Dále pro přípravu na hodiny musí zvládnout práci s texty (formátování, druhy písma, úprava, technické normy pro psaní dokumentů, ...), práci s obrázky (formáty a konverze mezi nimi, vhodnost použití různých typů obrázků, jejich úprava a zpracování), práci se zvukem a videem a umět vytvořit prezentaci jak lokálně na počítači, tak i na internetu. Nelze ovšem ani zapomenout na všeobecný přehled o internetu a www stránkách (internetové encyklopedie, wikipedie, zdroje YouTube a stránky vztahující se k probírané látce, ...),

1

WALLEROVÁ, R. Používat při hodinách počítač zvládne jen polovina učitelů. MLADÁ FRONTA

DNES. 12.1.2011, str. A5

─8─

kde nelze opomenout dostatečnou znalost anglického jazyka, bez níž je učitel zcela ztracen v moři cizích slov. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část je následně rozdělena do několika kapitol. V první kapitole je uvedeno základní rozdělení didaktických prostředků. Pozornost je věnována zejména materiálním didaktickým prostředkům, kam řadíme i didaktickou techniku. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na oblast didaktické techniky, obsahuje přehled nejužívanějších přístrojů na školách, s možnostmi jejich využití. Třetí kapitola se zaobírá využitím počítačů jako moderního prostředku ve výuce. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku interaktivních tabulí, se srovnáním nejužívanějších typů interaktivních tabulí na školách a s uvedením jejich charakteristiky, kladů a záporů. Empirická část diplomové práce pojednává o výzkumných problémech v oblasti didaktické techniky, formuluje hypotézy, výzkumné metody, výzkumný vzorek a organizaci a průběh výzkumu. Součástí je také zpracování a vyhodnocení výzkumu (tabulky, grafy). Cílem práce je seznámit čtenáře s možnostmi využití moderních didaktických prostředků ve výuce na prvním stupni s důrazem na využití počítačů a interaktivních tabulí. V práci jsou též uvedeny odkazy na internetové stránky, kde je možné najít již zpracované přípravy do jednotlivých hodin, což mnohým, zejména začínajícím pedagogům, může přinést inspiraci v jejich práci s moderní didaktickou technikou ve škole.

─9─

Teoretická část 1. Didaktické prostředky Ve výuce zaujímají didaktické prostředky jedno z důležitých míst. Jako didaktické prostředky označujeme věci nebo jevy materiální či nemateriální povahy, napomáhající učiteli k úspěšnému dosažení výukového cíle. „Didaktické prostředky zahrnují všechny materiální předměty, které zajišťují, podmiňují a zefektivňují průběh vyučovacího procesu.“2 Právě pomocí vhodně zvolených didaktických prostředků lze ve výuce úspěšně realizovat jeden ze základních didaktických principů – princip názornosti. Jednotlivé didaktické prostředky může učitel využít ve všech fázích výuky (při motivaci, expozici, fixaci, diagnóze i aplikaci) s přihlédnutím k výchovně vzdělávacímu

cíli

hodiny,

k věku,

dosavadním

vědomostem

a

zkušenostem

vyučovaných žáků a s přihlédnutím k dostupné materiální vybavenosti třídy. Známí autoři, jako je například Josef Maňák, Otto Obst nebo Jarmila Skalková, rozdělují didaktické prostředky na nemateriální a materiální. Otto Obst navíc zdůrazňuje využití materiálních prostředků z hlediska smyslového vnímání, a to na „skutečnost, že člověk získává 80% informací zrakem, 12% informací sluchem, 5% informací hmatem a 3% informací jinými smysly.“3

1.1.

Nemateriální didaktické prostředky Mezi nemateriální didaktické prostředky řadíme výukové metody, vyučovací

formy, didaktické zásady, organizaci výuky – takové prostředky, pomocí nichž lze efektivně dosáhnout vytyčeného výchovně vzdělávacího cíle.

2

MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s.

ISBN 80-210-3123-9; s. 50 3

KALOUS, Zdeněk; OBST, Otto. Školní didaktika. vyd. 2. Praha : Portál, 2009. 447 s.

ISBN 978-80-7367-571-4; s.337

─ 10 ─

1.2.

Materiální didaktické prostředky V dnešní době si snad ani nelze představit učitele, který své žáky vyučuje

výhradně verbálně či nonverbálně bez využití nějaké učební pomůcky, ať je to učebnice, tabule či trojrozměrný model např. v podobě nerostu. Materiální prostředky nejsou prezentovány autory zabývajícími se klasifikací didaktických prostředků jednotným způsobem. Obst4 rozděluje materiální didaktické prostředky podle J. Malacha do pěti kategorií: − učební pomůcky − technické výukové prostředky − organizační a reprografická technika − výukové prostory a jejich vybavení − vybavení učitele a žáka Každá kategorie obsahuje podrobnější rozdělení dle povahy didaktických prostředků. Didaktickou techniku Obst rozděluje v rámci kategorie technické výukové prostředky následovně: − auditivní technika − vizuální technika − audiovizuální technika − technika řídící a hodnotící

Maňák5 uvádí didaktické prostředky jako materiální základnu i podmínku pro výuku ve vztahu k vývoji civilizace, kultury a techniky. Jako učební pomůcky označuje takové předměty materiální povahy, které jsou používány ve výchovně vzdělávacím procesu k hlubšímu osvojení vědomostí a dovedností.

4

KALOUS, Zdeněk; OBST, Otto. Školní didaktika. vyd. 2. Praha : Portál, 2009. 447 s.

ISBN 978-80-7367-571-4; s. 338-339 5

MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s.

ISBN 80-210-3123-9; s. 50-51

─ 11 ─

Učební pomůcky pak třídí a rozděluje v rámci uplatnění různých hledisek a uvádí následující základní učební pomůcky: − skutečné předměty − modely − zobrazení: a) obrazy, symbolická zobrazení b) statická projekce (diaprojekce, epiprojekce, zpětná projekce) c) dynamická projekce (film, televize, video) − zvukové

pomůcky

(hudební

nástroje,

gramofonové

desky,

magnetofonové pásky) − dotykové pomůcky (reliéfové obrazy, slepecké písmo) − literární pomůcky (učebnice, příručky, atlasy, texty) − programy pro vyučovací automaty a pro počítače Tento autor však zároveň klade důraz na vhodnou volbu a výběr z velkého množství učebních pomůcek, které jsou učiteli dostupné. Toto platí zvláště v oblasti moderních a audiovizuálních pomůcek – pomůcky je nutné vybírat tak, aby byl učitel schopen základní obsluhy a manipulace, případně aby měl k dispozici metodicky zpracovaný materiál, který mu zejména v začátcích pomůže s efektivnějším využitím konkrétní pomůcky. Skalková6 ve své publikaci uvádí Maňákovo rozdělení didaktických prostředků. Zároveň klade důraz i na význam klasické tabule nebo ilustrace v učebnicích. Konupčík se ve své publikaci zabývá podrobněji didaktickými prostředky moderní techniky. Materiální didaktické prostředky dělí z hlediska vazby k obsahu, metodám a formám vyučování na: − školní potřeby − učební pomůcky

6

SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2. rozšířené a aktualizované vydání. vyd. 1. Praha : GRADA.

2007. 322 s. ISBN 978-80-247-1821-7; s. 249

─ 12 ─

− zařízení učeben − výukové prostory − didaktickou techniku

1.2.1. Školní potřeby Mezi školní potřeby řadíme takové věci materiální povahy, které jsou využívány samotnými žáky. Jedná se například o psací potřeby, rýsovací potřeby (kružítko, pravítka), kalkulátory apod.

1.2.2. Učební pomůcky Učební pomůckou nazýváme ty věci, které využíváme ve výuce pro jejich názornost, případně pro usnadnění pochopení probíraného učiva – modely, přírodniny, obrazy atd. Nejrozšířenější učební pomůckou mezi žáky jsou učebnice. Výběr učebnic závisí na konkrétní škole, a proto se jednotlivá nakladatelství snaží zaujmout mj. ucelenou nabídkou učebnicových řad do jednotlivých předmětů tak, aby byly pro učitele i žáky poučné, srozumitelné i čtivé. Zároveň společně s učebnicemi nabízejí další publikace a média. S učebnicemi souvisejí i pracovní sešity, které sice nejsou pro žáky nezbytně nutné, ale zároveň jim usnadňují orientaci v probíraném učivu a obsahují další úkoly pro práci ve vyučovací hodině. Žákům tak odpadá zapisování obsáhlých textů do poznámkových sešitů. Součástí učebnic a pracovních sešitů bývá většinou i metodická příručka ke konkrétní učebnici, která najde uplatnění zejména u začínajícího pedagoga. Zde najde kromě rozpracovaných jednotlivých témat i inspiraci k dalším aktivitám, které souvisejí s učivem uvedeným v učebnici. Zda-li a jakým způsobem učitel tuto metodiku využije už záleží jen na něm samém.

─ 13 ─

1.2.3. Zařízení učeben Do této kategorie řadíme materiální vybavení učeben využívané ve výuce. Patří sem tabule, nejrůznější laboratorní přístroje (jedná-li se o speciální učebny), nářadí, školní nábytek apod. Školy se snaží v rámci svých finančních možností modernizovat jednotlivé učebny například nábytkem (nastavitelná výška židlí, pracovní stoly pro jednotlivé žáky, vlastní skříňka pro žáky ve třídách apod.) ale i moderní technikou. Vybavenost školy je přitom jedním z kritérií rodičů pro výběr školy pro jejich dítě.

1.2.4. Výukové prostory Výukové prostory tvoří jednotlivé učebny, které označujeme jako všeobecné, případně odborné (speciální) učebny – například učebny výtvarné, jazykové, počítačové, fyzikální nebo chemické laboratoře atd.

1.2.5. Didaktická technika Konupčík7 se ve své publikaci věnuje podrobněji právě oblasti didaktické technicky. Didaktickou techniku rozděluje do pěti kategorií: − audiotechniku − prostředky vizuální paměti − projekční techniku − videotechniku − didaktickou techniku podporovanou počítačem Jako didaktickou techniku přitom označuje Konupčík takové „přístroje, které jsou používané k vyučovacím účelům; jsou to přístroje, jimiž při vyučování předvádíme

7

KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět

„Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedeno, s. 7

─ 14 ─

některé druhy pomůcek (předlohy pro promítané obrazy, nosiče se záznamy zvuku, …) počítače s příslušným softwarem“8. Didaktickou technikou se budeme podrobněji zabývat v samostatné kapitole.

2. Didaktická technika a její využití v praxi „Didaktická technika je souborné označení technických zařízení užívaných pro výukové účely. Didaktickou technikou se rozumí buď jen přístroje, nebo i jejich programy. Obvykle se rozlišuje didaktická technika tradiční (diaprojektor, zpětný projektor, filmový projektor aj.) a moderní (počítač s didaktickým programem, jazyková laboratoř, multimediální výukový systém aj.).“9 Masivní rozvoj moderních technologií ve světě způsobil pronikání těchto moderních trendů i do oblasti vzdělávání. Například výsledek výzkumu „Které tři věci by potřebovaly školy nejvíce?“10 realizovaný v březnu roku 2010 agenturami Data Collect a AMI Communications ukázal, že 36% respondentů na první místo staví potřebnost výpočetní a audiovizuální techniky, na druhé místo pak staví sportovní vybavení (34%) a na třetí místo stavební úpravy (33%). Pro úplnost dodejme, že se průzkumu zúčastnilo 500 rodičů a 697 ředitelů škol. Rozličnost a míra využití didaktické techniky ve vzdělávacím procesu nezáleží zdaleka pouze na tom, je-li škola finančně schopna zabezpečit nákup a následný provoz

8

KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět

„Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedeno, s. 9 9

PRŮCHA, Jan a kol. Pedagogický slovník – Nové, rozšířené a aktualizované vydání. 6. vyd. Praha :

Portál, 2009. 395 s. ISBN 80-7367-647-6.; s. 52 10

Výzkum: „Které tři věci by potřebovaly školy nejvíce?“ [online]. : Moderní vyučování – portál na

podporu

rozvoje

vzdělání

a

školství,

2010

[cit.

2011-04-01].

Dostupné

z

WWW:



─ 15 ─

jednotlivých přístrojů, ale také na tom, do jaké míry jsou její pedagogové uživatelsky zdatní aktivně a efektivně využívat jednotlivé funkce těchto přístrojů. Na základě fyziologického vnímání každého člověka můžeme didaktickou techniku rozdělit podle toho, na jaké smysly při jejím použití působíme. Kategorizace didaktické techniky se nám poté rozpadne do čtyř větších oblastí: 1. Vizuální technika – působí na zrak 2. Audiotechnika – působí na sluch 3. Audiovizuální technika – působí současně na zrak i sluch 4. Ostatní didaktická technika Podívejme se nyní na jednotlivé didaktické techniky podrobněji v samostatných kapitolách a uveďme jejich základní charakteristiku a příklady.

2.1.

Vizuální technika Není asi velkým tajemstvím, že nejběžnějším a nejúčinnějším způsobem

vnímání je zrak. Pro člověka je to dokonce smysl nejdůležitější, protože asi 80% všech informací vnímáme a vstřebáváme zrakem. Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary. Zrak je zaměřen především na vnímání kontrastu, proto dovoluje vidění kontur předmětů, jejich vzdálenost a významně se podílí na orientaci v prostoru. Vizuální technika má větší přínos než ostatní didaktické techniky v tom smyslu, že zrakem získáme za stejný čas nejvíce informací. To je patrné i z každodenního života, kdy drtivá většina lidí při vysvětlování složitějších problémů nebo postupů automaticky sáhne po tužce a papíru se slovy „pojďme si to nakreslit“. Použití psaní nebo nákresů je historicky první dochovaná vizuální didaktická technika, kdy lidé začali psát různé věci (texty, básně, vzorce, tabulky, …) na stěny v jeskyních, nebo tabulky papyrusu. Vzhledem k současnému stavu v této oblasti můžeme vizuální techniku rozdělit na dvě velké kategorie.

─ 16 ─

2.1.1. Mechanická vizuální technika Jak již bylo naznačeno mechanický způsob vizuální didaktické techniky lidstvo pronásleduje již tisíce let, tudíž nebude velkým překvapením, že tato oblast je velmi široká a rozmanitá. Z historických důvodů je tato oblast velmi známá a není třeba jí věnovat příliš velkou pozornost. Omezíme se tedy jen na výčet nejběžnějších technických prostředků a jejich stručnou charakteristiku. − tabule černé – v dnešní době proti nim hovoří především relativně „špinavá“ práce, kdy použitá křída práší a padá pod tabuli. Jistou nevýhodou je čas potřebný k plnému uschnutí, protože na mokré tabuli je text špatně čitelný. − tabule jiné barvy (např. zelené) – jsou většinou používány jako tabule s odlišnou významností, tj. tabule, jejichž obsah může být uchován pro další vyučovací hodiny. − magnetické tabule – našly nezastupitelné místo v didaktických technikách. Jejich největší výhodou je dynamika, kdy učitel může aktuálně podle potřeby výuky přesouvat magnetické objekty a ukázat tak žákům postup zpracování dané úlohy (např. matematický výpočet, geometrické úlohy, gramatická pravidla, …) − flipchart – velmi oblíbená didaktická pomůcka především ve firemním sektoru. Její hlavní přínos spočívá v tom, že myšlenky vzniklé z týmové diskuze a porady jsou zapsané na papír, který lze jednoduše utrhnout a uschovat k pozdějšímu přepracování. Důležité listy lze připevnit po obvodu učební místnosti a použít k další práci. Ve školství není toto příliš oblíbeno, z důvodu jisté finanční náročnosti. − informační tabule a listy – jedná se především o tištěné materiály, které slouží k upevnění, opakování a katalogizování informací, které jsou důležité z dlouhodobého hlediska pro další výuku (např. vyjmenovaná slova, násobilka, chemická tabulka prvků, atd.).

─ 17 ─

2.1.2. Elektronická vizuální technika K elektronickému rozvoji vizuální techniky dochází především na konci 20. století a v 21. století, kdy se elektronika stává finančně dostupnou a je možno ji ve velké míře pořídit i ve školství. Popišme si opět základní přístroje používané v této oblasti chronologicky s uvedením jejich stručné charakteristiky. − dia projektor – je jednou z nejstarších vizuálních didaktických pomůcek používaných ve školství, kdy učitel může promítnout žákům statické obrázky a doplnit tak výuku. V dnešní době je tato didaktická technika nahrazena modernějšími. − promítací zařízení – hlavní význam mělo především ve 20. století, kdy bylo možno žákům zprostředkovat filmový záznam, který vhodným způsobem doplnil výuku. Jednalo se především o fyzikální, chemické pokusy nebo přírodopisné naučné pořady. Nutno podotknout, že většina těchto zařízení byla bez zvukového záznamu, což značně omezilo jejich význam. Posléze toto zařízení bylo nahrazeno videem (viz dále). − zpětný projektor – optické zařízení, které umožňuje promítnout předem připravené podklady. Hlavní výhoda spočívá v úspoře času, kdy vyučující může ušetřit čas psaní a využít jej k doplňujícímu výkladu. Tato vizuální didaktická technika našla uplatnění především na vyšším stupni školství (střední a vysoké školy) a používá se v podstatě dodnes. Pro základní školství se tato technologie nehodí z důvodu nulové úspory času (žáci přepisují údaje příliš pomalu). − dataprojektor – jak již název sám napovídá, toto zařízení umožňuje promítat jakákoliv digitální data a tím připravit pro žáky velmi dynamickou formu výuky. Nezbytnou součástí tohoto zařízení je zdroj digitálních dat, který v dnešní době představuje především počítač (stolní nebo přenosný). V jistém ohledu může být dataprojektor náhradou interaktivních tabulí, kterým je věnována v této diplomové práci celá kapitola.

─ 18 ─

2.2.

Audiotechnika Jako audiotechniku označujeme takové přístroje, které přijímají, vysílají,

zpracovávají a přenáší zvukový signál. Audiotechnika zastává ve školách stále své důležité místo mezi moderní didaktickou technikou nejen v současné době, ale již od počátku moderního vyučování. Prvním historickým příkladem využití audiotechniky v praxi může být použití školního rozhlasu, kdy pedagog (ředitel) působí na žáky celé školy (pozvánky na společné akce, setkání rodičů, upozornění na nebezpečí nebo i veřejné pokárání za nevhodné chování). Uplatnění v současné výuce nachází zejména v předmětech výuky cizích jazyků, hudební výchovy, tělesné výchovy, ale můžeme ji efektivně uplatnit i ve výuce výtvarné výchovy a v neposlední řadě i v hodinách českého jazyka. Nespornou výhodou audiotechniky je možnost opakovat zvukový záznam tolikrát, kolikrát to považujeme za důležité. Konupčík ve své publikaci uvádí dvě hlavní funkce auditivní techniky ve výuce: 1) „Auditivní technika slouží k interpretaci tzv. zvukového názoru – jde o takové zvuky, které učitel není schopen do výuky zařadit sám – například zvukový

projev

zvířat

(v hodinách

prvouky,

později

přírodopisu),

cizojazyčnou konverzaci (pro žáky důležité z hlediska výslovnosti), zvuky charakterizující hudební nástroje (v hodinách hudební výchovy), zvuky – hluky jednotlivých strojů, dopravních prostředků apod. 2) Auditivní technika na sebe přebírá určitou část učitelovy aktivity, například umělecký přednes, poslech rozhlasových zpráv, poslech hudebního díla apod.“11, kdy audiotechnika umožňuje učiteli začlenit do výuky autentické, případně profesionální záznamy.

Audio zařízení existuje celá řada a většina z nich prošla velmi intenzivním vývojem a modernizací. Z audio přístrojů se v současné době ve školách prakticky nepoužívají gramofony nebo cívkové magnetofony a dá se říci, že i kazetové

11

KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět

„Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedeno; s. 7

─ 19 ─

magnetofony začínají být na ústupu. Uplatnění nacházejí cenově dostupné tzv. CD přehrávače, z nichž mnohé už umí přehrát mimo CD disků i zvukové záznamy jiných formátů (např. i známých MP3). Podívejme se na jednotlivé zástupce podrobněji: Gramofon – využívá mechanický záznam zvuku na vinylových discích, kdy se mechanická jehla pohybuje po spirále ve vyrytých drážkách a pomocí elektromagnetu se pohyb přetváří na elektrický signál. Ten se dále přenáší do zesilovače a do reproduktorů. Gramofon hrál velmi důležitou roli především ve 20. století, ale na jeho konci docházelo k ústupu této technologie. Gramofon je pro dnešní školství nevhodný z mnoha důvodů – křehkost desek, náchylnost k poškrábání, skladovací nároky, cena, kapacita, ale v jiných oblastech, jako například v hudebním průmyslu na diskotékách dochází opět k jeho oživení. Cívkový magnetofon – využívá magnetický záznam na pohybující se pásek. Magneticky orientované elementy jsou snímány pomocí čtecí hlavy a přetvářeny na elektrické impulzy a dále přenášeny do zesilovače reproduktorů. Celková kapacita je dána délkou použité pásky. Poměrně nešťastná je samotná manipulace s páskou, kdy často může dojít jejímu poškození (ohmatání nebo roztržení). Velkou nevýhodou tohoto typu záznamu je poměrně složitá cesta k nalezení požadovaného záznamu (pásek je třeba převinout na správnou pozici, což dlouho trvá a nalezení nebývá přesné). Kazetový magnetofon – představuje vývojový krok od cívkového magnetofonu, kdy se pásky uzavřely do pevných obalů a došlo ještě k navýšení kapacity. Princip čtení a záznamu zůstal stejný. Došlo rovněž k technologickému zlepšení ve výrobě pásků. V dnešní době stále hojně používán (spíše z historických důvodů) ale v budoucnosti tato technologie význam nemá (jak pro pedagogiku, tak i pro běžný život). CD přehrávač – jedná se další vývojový krok od gramofonu. Zásadní nevýhoda v mechanickém čtení gramofonových disků byla nahrazena optickým bezkontaktním čtením. Disk byl zmenšen, ztenčen a zvýšena jeho kapacita oproti gramofonové desce. Tím se zajistila dobrá přenositelnost a praktická použitelnost (lehké nalezení záznamu) a CD disk dodnes hraje nedílnou součást audio průmyslu. Nutno ještě zdůraznit, že CD přehrávač používá digitální záznam, čímž došlo k výraznému zkvalitnění zvukových nahrávek. To znamenalo velký skok ve vývoji audio záznamových zařízení. V dnešní době si CD přehrávač poradí nejen s audio CD, ale umí přečíst z disků i celou řadu dalších zvukových formátů (MP3, wma, …).

─ 20 ─

Audio přehrávač – s nástupem digitálních technologií se objevila na trhu celá řada přístrojů sloužících k přehrávání zvuku. Data jsou uložena v digitální podobě ve vnitřní paměti přístroje a mohou být kdykoliv reprodukována (MP3 přehrávač, MP4 přehrávač, mobilní telefon, …). Záznam je velmi kvalitní a stabilní, kapacita je dána velikostí vnitřní paměti a typem digitální komprese záznamu. Většinou se uvádí kapacita cca 15 hodin na 1 GB dat. Kapacita těchto zařízení stále roste, proto z pohledu učitele představuje tento typ zařízení zásadní pokrok (vše na jednom malém lehkém, skladném zařízení). Nutno zdůraznit, že zvukový výstup není pro pedagogické účely dostatečně hlasitý a je třeba použít nějaký zesilovač a reproduktory ke zvukovému pokrytí celé třídy. Rozhlasový přijímač – hrál roli především v polovině 20. století, kdy studenti mohli poslouchat naučné programy a celostátní sdělení studentům. Dnes jej lze využít jen v omezených případech jako doplnění (zvukový podkres) k některým pedagogickým činnostem – např. ve výtvarné výchově, v pracovních činnostech nebo v hodinách českého jazyka v rámci učitelem nahraného záznamu (např. v rámci povinné četby jsou na internetových stránkách http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal/ k dispozici audio záznamy knih, převážně českých autorů).

Porovnání a charakteristika jsou dobře vidět v následující tabulce: Přehled audiotechniky Audiotechnika

typ záznamu/reprodukce

kapacita [min]

gramofon

mechanický

5-30

cívkový magnetofon

magnetický

10-30

kazetový magnetofon

magnetický

30, 45, 60

CD přehrávač

optický

74, 80

audio přehrávač

digitální

900/1GB

rozhlasový přijímač

přímé vysílání

∞

Naprostou novinkou, která ještě nepronikla do výchovně vzdělávacího procesu, jsou moderní čtečky digitálních (elektronických) knih. Jedná se o zařízení, kdy psaný ─ 21 ─

text je přečtený pomocí počítačového hlasu studentům. Na jednu stranu to vypadá jako velmi zajímavé doplnění výuky (navíc lze přístroj nechat přečíst jakýkoliv text), ale vhledem k tomu že hlasová syntéza není pro český jazyk ještě dostatečně kvalitní (v anglickém jazyce je technologie mnohem dále) nepovažuji tuto didaktickou audio techniku jako vhodnou k pedagogickému působení (speciálně pak na prvním stupni ZŠ).

2.3.

Audiovizuální technika Jak již z vlastního názvu vyplývá audiovizuální technika vzniká kombinací dvou

předešlých technik. I když možností kombinací je spoustu, v praxi se ustálily pouze tyto nejčastější didaktické techniky: televize, video, dataprojektor se zvukovým výstupem, multimediální počítač stolní nebo přenosný, … Samostatnou kapitolu tvoří využívání audiovizuální techniky v podobě interaktivní tabule s reproduktory a bude jí věnována ucelená kapitola.

2.4.

Ostatní didaktická technika Mezi další moderní techniku, technologii a pomůcky, které učitelé využívají

v menší či větší míře ať už v rámci přípravy na vyučování nebo přímo ve výuce můžeme zařadit: − digitální fotoaparát − diktafon − DVD přehrávač − encyklopedie (na CD či DVD) − kopírka − MP3 přehrávač − skener − tiskárna − videokamera

─ 22 ─

− programy pro přípravu prezentací − výukové programy (na CD či DVD)

Význam, funkce a použití těchto didaktických technik je zřejmý a není mu nutno věnovat speciální pozornost.

Pedagog Milan Hausner, zabývající se využíváním moderních technologií uvádí, že k efektivnímu využívání moderních technologií zásadně přispívají 4 klíčové faktory: 1. Poučení uživatelé s odpovídající mírou sebedůvěry 2. Odpovídající motivace učitelů 3. Odhodlaný školský managament připravený na změny obecně ochotný řešit i změny v zaběhlém školském systému 4. Odpovídající technická podpora učitele „Není žádným řešením vybavit třídy klávesnicemi či technickými dovednosti, pokud učitelé nepochopí proč a k čemu bude ICT ve výuce užitečné,“ říká Milan Hausner. Je přesvědčen, že zásadní změnu ve výukovém procesu nepřinese obecné vylepšování ICT dovednosti učitelů, ale, jak říká: „Nejefektivnější cestou ke změně je inspirace a motivace učitelů s využitím efektu překvapení z efektivních příkladů využití moderní technologií a přístupem k inovativnímu digitálnímu obsahu. Právě ten může zcela zásadním způsobem změnit učení a vlastní učení se žáků.“12

12

Případová studie European Schoolnet – využívání interaktivních tabulí Česká republika [online]. Praha:

Dům

zahraničních

služeb,

2009

12

s.

[cit.

2011-04-01].

Dostupné

z



─ 23 ─

WWW:

3. Počítač jako moderní didaktická technika Během minulých kapitol jsme již mnohokráte narazili na slovo počítač. I když je tento pojem v dnešní době notoricky známý, nemůžeme si dovolit vynechat tento termín úplně bez povšimnutí. Podívejme se tedy na tento fenomén trochu podrobněji. Doba, kdy počítač zabíral celou jednu místnost, a byl využívaný výhradně pro armádní účely a vědeckotechnické výpočty, je minulostí. Počítače se staly součástí každodenního života takřka každého z nás a setkáváme se s nimi téměř ve všech oblastech lidské činnosti – jmenujme například zdravotnictví, státní správu, bankovnictví, školství samozřejmě nevyjímaje. Není tedy divu, že pozadu nezůstává ani využití počítačů v domácnosti, kde jejich hlavní přínos je z důvodu relaxace a zábavy. Z historického hlediska je nutno zmínit zásadní milník ve využití počítačů. První počítače byly samostatné stroje, které dostávaly pokyny od svých majitelů a vykonávaly úkoly jeden za druhým. Výsledky byly zobrazeny na obrazovce nebo vytištěny na tiskárnách. Zásadním milníkem pro další rozvoj počítačů bylo propojení počítačů do tzv. sítě. Tím se zajistilo další využití výpočetního výkonu strojů, ale především se otevřela cesta ke spolupráci více počítačů a sdílení stejných dat. Propojení jednotlivých počítačů bylo základem moderního internetu, tak jak jej známe dnes. Internet je dnes nazýván jako síť sítí. Technologie je tak chytře navržena, že podle teoretických studií by měla přežít i 3. světovou válku. Cenová dostupnost a snadný způsob technické možnosti realizace s sebou přinášejí i rostoucí počet jednotlivých domácností připojených do počítačové sítě, do internetu. Využití počítačů v rámci domácností je sledovanou položkou každého státu a svědčí o míře vzdělanosti a technické gramotnosti každého národa (viz sčítání obyvatelstva 2011). Ve školství tvoří počítač nezastupitelnou součást školního provozu a svou funkcí slouží jak učitelům, tak i žákům již na prvním stupni. V rámci tvorby jednotlivých Rámcových vzdělávacích programů většina škol zařadila do vzdělávacího programu oblast informačního vzdělávání a žáci se tak již na prvním stupni v počítačových učebnách seznamují s jinými možnostmi využití počítače, než je hraní počítačových her.

─ 24 ─

V oblasti školství můžeme využití počítače shrnout do čtyř oblastí činnosti: 1) „pro administrativní práce – plánování výuky, přípravu rozvrhů, rozpočet školy, personalistika a mzdy, evidenci učebních pomůcek, inventarizaci, evidenci ve školní jídelně včetně objednávání a vydávání obědů, výkazy, korespondenci, … 2) pro přípravu a prezentaci výuky, textové editory (Word), tabulkové procesory (Excel), prezentační programy (PowerPoint), … 3) pro podporu výuky, encyklopedické zdroje informací, diagnostické prostředky, testovací programy, výukové programy pro jednotlivé předměty, simulační programy, modelování jevů a školních pokusů, … 4) pro obecné zdroje informací, knihovnické služby, rejstříky knih, slovníky, Internet, elektronickou poštu (e-mail), …“13

V rámci zpracovávání jednotlivých příprav na výuku za pomoci počítače je efektivní zavést určitý systém, jak a kam bude pedagog své přípravy v počítači ukládat tak, aby je mohl v případě potřeby operativně vyhledat, využít, případně doplnit, obměnit či sdílet se svými kolegy. Vytvoření databáze příprav, ale i didaktických her využitých ve vyučování je v této elektronické podobě velmi cenným materiálem, a to zejména pro rychlost vyhledávání potřebných informací – na rozdíl od časově náročnějšího listování a hledání v literatuře.

3.1.

Bezpečnost práce na PC V souvislosti

s využíváním

počítačů

nelze

opomenout

seznámit

žáky

s bezpečností práce na počítači, a také s negativními hrozbami, které žákům hrozí. Nejedná se jen o ohrožení zdraví žáků (častým sledováním počítače, při nevhodném uspořádání – úhel monitoru, poloha židle, vzdálenost od monitoru, osvětlení

13

KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět

„Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedeno; s. 62

─ 25 ─

místnosti, atd.), ale v dnešní době je nutno žáky upozornit i na nebezpečí spojené se samotným využitím internetu (především zveřejňování fotografií, soukromých údajů, data narození, bydliště, atd.). Každý učitel by měl této problematice věnovat dostatečnou pozornost v rámci výchovně – vzdělávacího procesu, kdy žáky seznámí s pozadím celého internetu a jeho nedozírnou anonymitou (a s tím nevhodně spojené zveřejňování ne-anonymních informací – na sociálních sítích apod.).

3.2.

Počítač jako nástroj pro práci učitele Jak již bylo v úvodu naznačeno, tato kapitola by vydala na samostatnou práci.

Nejedná se jen o výčet jednotlivých oblastí, ale jde především o technické znalosti a dovednosti, které musí učitel zvládnout a znát k tomu, aby byl schopen efektivně počítač využít. Jedná se v první řadě především o znalost práce s operačním systémem, práce se soubory, dále o práci s texty (s textovými editory), práci s obrázky (typy grafických objektů, jejich parametry a jejich úpravy), se zvukovými soubory a daty, práci s videem a v neposlední poměrně o dovednost „pracovat“ na internetu a využívat služeb internetu (e-mail, www, html, atd.).

3.2.1. Počítačové dovednosti učitele V rámci operačního systému (OS) je třeba zvládnout základní pojmy z oblasti výpočetní techniky (co je to bit, bajt a jejich násobky, přenosové rychlosti, záznamová média), dále ovládání OS a to nejen na základní úrovni, ale třeba i parametry grafických karet a možnosti zobrazování na dvě obrazovky, dále připojování různých vstupně výstupních zařízení a jejich nastavení. Nezbytně nutné je zvládnout práci se soubory (jejich kopírování, archivování, komprimace a posílání elektronickou poštou), dále je třeba mít přehled o příponách souborů, co které znamenají a jaká je možná konverze mezi nimi, který typ souboru se hodí pro jakou oblast práce apod. Práce s texty je založena především na úpravě a formátování textů s jistou formou automatizace (automatické číslování a generování obsahů nebo propojení více dokumentů v obsáhlých souborech je značnou výhodou), zároveň by učitel měl plně ovládat typografická pravidla pro správné psaní. V rámci tohoto je třeba zvládnout

─ 26 ─

adekvátní software – dnes dva nejčastěji používanější textové editory (MS Word a Open Office Writer), kdy jejich plná znalost není v mnoha případech triviální. Podíváme-li se na znalosti v oblasti zpracovávání obrázků, je třeba, aby učitel zvládnul pojmy rastrová a vektorová grafika (musí vědět pro co se jaký typ hodí, pojmy barevná hloubka, DPI), aby byl schopen obrázek vytvořit, modifikovat a správně použít. Dále je třeba, aby učitel uměl pracovat se skenerem, použít různé filtry) zesvětlení, ztmavení, zaostření, úpravy barev apod. Nelze ani opomenou absolutní znalost grafických souborů a pro co je vhodné který použít a jak je mezi sebou konvertovat (k čemu se hodí souboru *.jpg, *.gif, *.tif, *.png, *.bmp). Podíváme-li se na oblast hudebních souborů, měl by učitel zvládnout práci se soubory *.wav, *.mp3, měl by umět hudební soubory upravit i zkrátit, měl by umět pracovat s CD. Velmi zajímavou didaktickou pomůckou je vysvětlení a ukázka jak počítače přehrávají notový zápis a jak se pracuje s hudebními programy. Práce s videem je dle mého názoru v dnešní době použití televize, DVD a internetu spíše okrajová, ale určitě každého potěší, pokud je učitel schopný zpracovat nahrané video a připravit tak žákům přehledný zkrácený záznam jejich sportovního nebo kulturního vystoupení či připomínku školy v přírodě či jiné školní akce.

3.2.2. Práce s internetem Samostatnou kapitolu je v dnešní době práce s internetem. Můžeme říci, že na prvním stupni ZŠ, pomineme-li didaktické využití, je dominantní využití internetu především pro komunikaci mezi učitelem a rodiči. Nejedná se jen o posílání e-mailů nebo využívání elektronické žákovské knížky, ale jde především o využití www. Každá ZŠ má dnes již svoje www stránky, na kterých je většinou dán prostor každému vyučujícímu (pokud ne, není problém si tento www prostor zdarma rezervovat u nějakého poskytovatele). Na www stránkách učitele pak lze zveřejňovat spoustu informací, které podporují a napomáhají efektivní komunikaci mezi učitelem a rodiči. Nejedná se jen o informace ohledně úředních hodin učitele pro rodiče, nebo informace o třídních schůzkách, ale učitel zde může zobrazit i aktuální stav probírané látky (co bylo probráno v jakém předmětu), ale i informace o domácích úkolech, plánovaných třídních akcích a pomůckách nutných pro výuku na další dny. Tím dojde k velkému zlepšení komunikace mezi učitelem a rodiči, což má následný vliv i na zlepšení komunikace ─ 27 ─

mezi učitelem a žáky a zlepšení celkového pedagogického vlivu na žáka. Uveďme zde jeden konkrétní příklad www stránek (http://www.tichulata.estranky.cz/clanky/domaciukoly - viz obrázek), kdy vyučující takto podepřel svoji výuku a dle aktuálních zkušeností to mělo velký pozitivní dopad.

Obr. č. 1 Příklad www stránek vytvořených učitelem

V rámci práce s internetem, je třeba aby učitel zvládl i některé další služby internetu. Jedná se především o vyhledávání. Vyhledávání na internetu se v dnešní době zdá být jako relativně jednoduchou záležitostí, ale spousta lidí nevyužívá vyhledávající služby efektivním způsobem. Učitel by měl jít v tomto případě příkladem a podporovat správný způsob vyhledávání informací na internetu. Je efektivní využívat především kombinované dotazy (používání logických operátorů AND nebo OR, používání uvozovek, používání metody zpřesňování dotazu, použití vyhledávání v určité doméně, atd.). Není nutno zdůrazňovat, že v rámci vyhledávání na internetu je třeba zejména starším žákům zmínit rozdíl mezi katalogovým a fulltextovým vyhledáváním s ohledem na patřičné vyhledávače. Určitě je dobré mít zvládnutou technologii hledání nejen

─ 28 ─

v HTML dokumentech a hypertextových odkazech, ale i v obrázcích, videích nebo hudebních souborech. Z dalších služeb internetu určitě stojí za zmínku využití služby „Youtube.com“, kde může učitel předem najít požadovanou problematiku a poté sdílet s žáky videonahrávku tématicky zaměřenou k probírané látce. Nutno podotknout, že zdroje informací z „youtube“ je třeba důkladně ověřit před výukou, neboť není problém velmi lehce nalézt nepatřičný obsah, který zcela určitě není určen žákům prvního stupně (a mnohdy ani druhého). V rámci internetu může vyučující seznamovat žáky i s dalšími technologiemi, z nichž uveďme například „Google Earth“ nebo „Google Sky“ (první slouží k zobrazování celosvětových map a druhá k lepšímu poznání vesmíru).

3.3.

Počítač jako nástroj pro práci žáka Využití počítače učitelem je nám nyní zřejmé a vychází z didaktické podstaty

učitele. Podívejme se dále na využití počítačů v rámci výuky přímo samotnými žáky. Každého v první řadě napadne především herní využití počítačů. V dnešní době je to ostatně nejběžnější způsob zábavy dětí v době jejich volného času (s rodiči, ale hlavně bez nich v odpoledních hodinách nebo o víkendu). V rámci využívání počítačů samotnými žáky je třeba hned zpočátku nastavit učitelem takový režim, který hraní nevhodných počítačových her ve výuce v podstatě znemožní. Uveďme si některé příklady her, které mohou aktivně zapojit žáky k týmové spolupráci. - Představme se třídu rozdělenou do několika skupin. Tyto skupiny mezi sebou soutěží. Ke splnění různých úkolů mohou využít počítač (něco nalézt, nakreslit, spočítat, atd.). Zvolení zástupci skupiny pak mají oprávnění s počítačem pracovat a pomoci tak skupině k dalšímu úspěchu. - Využití různých programů k upevnění znalostí žáka. Například program na výpočty (sčítání, násobilka, ..) lze využít k soutěži, který žák spočítá nejvíce příkladů v daném časovém limitu nebo program na kontrolu gramatiky, který umožní žákům zvolit správnou odpověď (vyjmenovaná slova, měkká a tvrdá „i“, předložky „s“ a „z“, apod.).

─ 29 ─

- Dalším příkladem jsou úkoly časového charakteru. Čas přináší další rozměr do již dříve zmíněných úkolů, například kolik správných odpovědí v předem definovaném limitu žák odpoví, nebo žáci soutěží kdo dříve, kdo více. Další nedílnou součástí spolupráce žáka s počítačem v rámci výuky jsou speciální předměty a zájmové kroužky. Většinou se jedná o aktivitu, určenou převážně opravdovým zájemcům o danou oblast a o to více je možno procházet danou problematiku do detailů a trávit s žáky více času. Hlavní roli zde opět hraje pedagog, který by měl umět žáky pro tuto činnost nadchnout a nalézat pro ně vhodné oblasti jejich zájmu (například práce na internetu, seznámení se sociálními sítěmi, práce s obrázky a fotografiemi, práce se zvukem a videem, …). V souvislosti s vytvářením vlastních školních vzdělávacích programů je v současné době předmět Informatika a informační technologie zařazen do výuky v převážné většině škol již na první stupeň základní školy, a to ve čtvrtém a pátém ročníku.

─ 30 ─

4. Interaktivní tabule jako moderní didaktická technika Interaktivní tabule se zejména v posledních dvou letech stává finančně dostupnější moderní didaktickou technikou využívanou také v oblasti školství. Děje se tak především díky finančním dotacím čerpaných v rámci realizace Školních vzdělávacích

programů

v rámci

operačního

programu

Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost, který je v současné době realizován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. MŠMT zprovoznilo server www.eupenizeskolam.cz, který obsahuje přehledně uspořádané informace a šablony pro sestavení projektové žádosti konkrétní škole „na míru.“ Ředitel si z uvedených nabídek může vybrat předem připravené jednotlivé šablony v rámci jeho školou preferované oblasti.14 Přítomnost interaktivních tabulí na školách vítají s nadšením žáci, kteří jsou moderní technikou obklopeni jak doma, tak nyní i ve škole. Učitelé jsou tak postaveni před nelehký úkol: naučit se interaktivní tabule ovládat a zároveň i efektivně využívat. Interaktivní tabule totiž sama o sobě automaticky neznamená interaktivní výuku – tu žákům zprostředkovává jen kreativní učitel. S možností využívat interaktivní tabuli se učiteli dostává do rukou obrovský potenciál, prostřednictvím kterého může názorně, atraktivně a v optimálním případě i efektivně naplňovat výukové cíle.

Počet interaktivních tabulí na školách se každoročně zvyšuje. Dům zahraničních služeb na svých internetových stránkách zveřejnil českou (zkrácenou a upravenou) verzi Případové studie European Schoolnet – využívání interaktivních tabulí Česká republika, kde se uvádí, že se počet interaktivních tabulí na školách od roku 2005 zvýšil pětkrát – v roce 2009 tedy měla každá škola v průměru jednu tabuli (viz. následující dva grafy). Studie zároveň uvádí, že „v současnosti je nasazení interaktivních tabulí dáno především: − aktivitou školy − krajskými granty

14

Výzva EU peníze školám [online]. Praha: MŠMT, [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:



─ 31 ─

− lokálními granty zřizovatele bez soustavné podpory státu.“ 15

Následující graf ukazuje snižování počtu žáků na jednu interaktivní tabuli v závislosti na jednotlivých letech. Zatímco v roce 2005 bylo na jednu interaktivní tabuli 1756 žáků, o dva roky později jich bylo 307 a na přelomu let v roce 2008/2009 se počet žáků dále snížil na 260.

Graf č. 1: Počet žáků na jednu interaktivní tabuli

Další graf ukazuje vzrůstající počet interaktivních tabulí na školách v letech 2005 – 2009. Zatímco v roce 2005 bylo v přepočtu 0,2 interaktivních tabulí na školu, o necelých pět let později je to již 1,1 interaktivních tabulí na školu a lze předpokládat, že toto číslo i nadále poroste.

15

Případová studie European Schoolnet – využívání interaktivních tabulí Česká republika [online]. Praha:

Dům

zahraničních

služeb,

2009

12

s.

[cit.

2011-04-01].

Dostupné

z



─ 32 ─

WWW:

Graf č. 2: Počet interaktivních tabulí na školu

4.1.

Co je to interaktivní tabule? Jiří Dostál uvádí následující definici interaktivní tabule: Interaktivní tabule je

dotykově-senzitivní plocha, prostřednictvím které probíhá vzájemná aktivní komunikace mezi uživatelem a počítačem s cílem zajistit maximální možnou míru názornosti zobrazovaného obsahu.. 16 Interaktivní tabule ve výuce využíváme většinou ve spojení s počítačem a dataprojektorem. Interaktivní tabuli můžeme ovládat pomocí speciálního pera, popisovačem či přímým dotykem, podle typu jednotlivých interaktivních tabulí.

4.2.

Typy interaktivních tabulí Interaktivní tabule můžeme rozdělit na základě několika různých kritérií. Zdůrazňujeme-li způsob projekce, pak interaktivní tabule můžeme rozdělit na

tři typy, a to s přední projekcí, se zadní projekcí a s krátkou projekcí. Interaktivní tabule

16

DOSTÁL, Jiří. Interaktivní tabule ve výuce. In Časopis pro technickou a informační výchovu. [online].

2009,

č.3.

Univerzita

Palackého

Olomouc:

[cit.



─ 33 ─

2011-03-03].

Dostupný

z

WWW:

s přední projekcí má dataprojektor umístěn před tabulí, což má za následek nevýhodu v podobě vrhání stínu během jejího užívání. Tuto nevýhodu kompenzuje nižší pořizovací cena. Interaktivní tabule se zadní projekcí má, jak již označení napovídá, dataprojektor umístěn za tabulí. To eliminuje problémy s vrháním stínu, ale nastává jiný problém, kterým je vyšší pořizovací cena a širší plocha, kterou interaktivní tabule se zadní projekcí zabírá. U tabulí, kde je „datový projektor mnohem blíže povrchu tabule, promítá obraz směrem dolů pod úhlem 45 stupňů, hovoříme o interaktivních tabulí s krátkou projekcí.“ 17 Dalším kritériem je možnost případné manipulace s interaktivní tabulí. Toto nám tabule vydělí do dvou skupin, a to interaktivní tabule bez pojezdu (namontovaná tzv. napevno) a s pojezdem - tato skupina se následně rozlišuje dle toho, je-li možné s tabulí pohybovat vertikálně či horizontálně. Pro první stupeň se jeví jako nejvhodnější použití interaktivní tabule s vertikálním posunem. Interaktivní tabule můžeme též rozdělit dle druhu snímání pohybu na šest základních druhů: 1. „snímající elektrický odpor – technologie povoluje jak užití stylusu, tak i prstu; technologie obvykle umožňuje využití stejných funkcí jako má běžná počítačová myš, tedy pravý, levý klik, pohyb a rolování; 2. elektromagnetické a kapacitní – technologie umožňuje uživateli přímý kontakt s plochou interaktivní tabule a obvykle umožňuje využití všech funkcí běžných pro počítačovou myš; 3. infračervené – u této technologie tedy není zapotřebí žádný speciální stylus a veškerá elektronika je ukryta za tabulí; 4. laserové – u této technologie je tvrdý (obvykle keramický nebo ocelový) povrch, který má nejdelší životnost a nejsnáze se čistí; stylus je pasivní, ale musí být reflexní, tato technologie není citlivá na dotek; 5. ultrazvukové – technologie umožňuje použití jakéhokoli povrchu tabule, ale není citlivá na tlak;

17

SOFTIR, a.s. Interaktivní tabule [online]. Přerov: SOFTIR, a.s., [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW:



─ 34 ─

6. kamerové – technologie umožňuje použití libovolného povrchu a není třeba speciálního stylusu“ 17 Nejpříznačnější rozdělení pro učitele je pak podle názvů interaktivních tabulí. Takto jsou v jejich povědomí „zapsány“ tři typy tabulí nejrozšířenější na školách, označené jejich výrobci jako SMART Board, ACTIV Board, INTERWRITE Board a další. Hlavní rozdíly mezi jednotlivými typy tabulí dle výrobců nalezneme v použité technologii, v principu práce s tabulí, v rozlišovacích schopnostech, rychlosti snímání dotyku a odolnosti proti poškození. Všechny společnosti se snaží držet krok s dobou a k jednotlivým tabulím vyvíjí celou řadu prvků. „Tradiční spojení interaktivní „tabule + dataprojektor + počítač“ je tak stále více doplňováno o další prvky a vznikají tak interaktivní výukové systémy.“18

4.3.

Výhody × nevýhody využití interaktivní tabule Z didaktického hlediska spatřujeme nejvýraznější výhody v tom, že využívání

moderní techniky a technologie ve výuce je pro žáky atraktivní, je to styl výuky, který je baví. Informační technologie většinu dětí obklopuje nejen ve škole, ale i doma. Logicky pak počítač ve třídě a učení s využitím interaktivní tabule upoutá jejich pozornost a zároveň umožňuje rychlé a snadno dostupné propojení různých činností a zdrojů. Velkým přínosem je tato forma práce pro děti se speciálními vzdělávacími poruchami. To, že mohou zažít při práci s interaktivní tabulí úspěch je pro ně motivací a povzbuzením do dalších činností. V nevýhodu se mohou proměnit nedostatečné didaktické a technologické kompetence jednotlivých učitelů. Někteří z učitelů, kteří nedovedou aktivně využívat software dodaný k interaktivní tabuli, tak využívají interaktivní tabuli primárně jako dražší televizor, kdy žákům spustí výukový program na CD či DVD a využití interaktivní tabule začíná a končí s produkcí výukového programu. Učitel, který chce své žáky vhodně motivovat, v dnešní době a priori moderní techniku neodmítá, ale snaží

18

DOSTÁL, Jiří: Interaktivní tabule - významný přínos pro vzdělávání. Česká škola [online]. 2009

[cit. 2011-02-26].

Dostupné

z WWW:


tabule.html>

─ 35 ─

se do ní proniknout a učí se ji efektivně využívat. Další nevýhodou je pořizovací cena, což lze alespoň částečně změnit v rámci zde již zmíněných projektů MŠMT.

4.4.

Jakou interaktivní tabuli vybrat? V současné době jsou školy zavaleny reklamními materiály nejrůznějších firem

zabývajících se distribucí a montáží levnějších interaktivních tabulí i celých kompletů (Clasus, 3M, eBeam, apod). Školy však využívají převážně nabídek renomovaných firem, které se soustředí nejen na distribuci jednotlivých produktů, hardwaru a softwaru, ale poskytují také další doplňkové služby – školení uživatelů, sdílení výukových materiálů, podpora a následný servis atd. Proto zaujímají dominantní postavení na trhu tři typy interaktivních tabulí – SMART Boardy, ACTIV Boardy, INTERWRITE Dual Boardy. Základním kritériem k výběru jednoho typu interaktivní tabulí do školy by neměla být v optimálním případě cena, ale měli bychom hledat a zjišťovat technické parametry a především didaktické využití. Zároveň bychom neměli podcenit ani poskytování záručního i pozáručního servisu. Jedním z pomocníků by nám mohl být článek Petry Vaňkové, publikovaný na www.spomocnik.cz nazvaný „Chytře, aktivně nebo jinak? Už víte jak?“19, kde jeho autorka vzájemně porovnává jednotlivé ovládací prvky, kalibraci, způsoby psaní na interaktivní plochu (pomocí pera či dotykem), pozornost věnuje také softwaru či možností využití již dostupných materiálů. I když jsou v úvodu uvedeny čtyři typy interaktivních tabulí, nadále jsou v příspěvku porovnávány dva typy interaktivních tabulí, a to SMARTBoard a ACTIVBoard. Sama autorka uvádí, že „i když v tomto článku na body vyhrála tabule SMART Board (5:4), neznamená to, že by byla za všech okolností nejlepší. Je důležité znát vlastnosti různých zařízení a vědět tak, do čeho v dané situaci, s danými žáky, učitelským sborem a možnostmi využití oněch zařízení investovat.“20

19

VAŇKOVÁ, Petra: Chytře, aktivně nebo jinak? Už víte jak? Učitelský spomocnk [online]. 2010

[cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW:

─ 36 ─

Určitou inspiraci by mohla přinést i příručka „Jak nejlépe využít interaktivní tabuli“20, kterou vydal Dům zahraničních služeb. Tato příručka je zkrácenou verzí anglické publikace obsahující devět případových studií pracovní skupiny IWB WG, které se zabývají využíváním interaktivních tabulí v několika evropských zemích.

4.5.

SMART Board Rozhodneme-li se vybavit naši školu interaktivními tabulemi SMART Board,

zajásáme především nad přirozeným, jednoduchým ovládáním. K ovládání interaktivní plochy nám postačí dotyk prstu, pěsti, dlaně. Jednou z mála nevýhod (pomineme-li vyšší cenu) je povrch tabule citlivější k mechanickému poškození. Smart Technologies však vyvinuli novou „generaci“ interaktivních tabulí, které se vyznačují zcela převratnou technologií doteku. Tato technologie je způsobena čtyřmi speciálními kamerami v rozích tabule, které samotný dotyk přenášejí. Základní předností je tak přesnost a okamžitost dotyku, bezchybnost a jednoduchost ovládání a zároveň funkce „multitouch“ – na interaktivní tabuli mohou pracovat dva žáci současně.21 Tabule může být samozřejmě využita i jako klasická bílá tabule, na niž píšeme popisovači různých barev. Novinkou v ovládání SMART Boardů je funkce tzv. „Chytrý dotyk“ – popisovačem píšeme, prst na tabuli funguje jako myš u počítače (ovládáme objekty, přesunujeme, pohybujeme jimi atd.) a dlaní objekty mažeme. V současné době najdeme kompletní nabídku těchto tabulí na internetových stránkách firmy AVMEDIA, která je jedničkou na trhu v oblasti prezentační a audiovizuální techniky a poskytuje profesionální služby „od A do Z“ – od primárního návrhu až po prodlouženou záruku či „přítele na telefonu“ v podobě telefonické podpory uživatelům poskytované 7 dní v týdnu. V rámci školství neopomínají také oblast podpory uživatelů a pořádají nejrůznější aktivity – SMART kluby, kde se

20

BANNISTEROVÁ, Diana a Learning Technologies Team: Jak nejlépe využít interaktivní tabuli. Dům

zahraničních

služeb

[online].

2010

[cit. 2011-03-04].

Dostupné

z WWW:

21

HUBATKA, Miloslav: Smart Technologies přišli s novou generací interaktivních tabulí – Smart Board

800.

Chytré

tabule

[online].

2010

[cit. 2011-03-10].

Dostupné



─ 37 ─

z WWW:

setkávají uživatelé interaktivních tabulí v rámci přednášek a workshopů, rozdělených tématicky do několika částí s možností několika bloků náslechů přímo v učebnách s probíhající výukou.

4.5.1. Software „SMART Notebook“ Pro efektivní využití interaktivní tabule je nezbytně nutné využití speciálního software. Pomocí speciálního software SMART NOTEBOOK můžeme jednak vytvářet svoje vlastní přípravy do hodin s využitím celé škály nabízených funkcí (barevné škály, přenášení objektů, zvýrazňování, uváděním přímých odkazů na internetové stránky), jednak můžeme čerpat z již připravených materiálů, které máme k dispozici na internetu nebo zakoupené například v rámci využití elektronických učebnic nebo dalších doplňkových materiálech, např. z nakladatelství Fraus, Nová škola atd. Materiály, které se vztahují k interaktivním tabulím SMART Board nesou příponu „*.NOTEBOOK“.

4.5.2. SMART Response Mezi další SMART zařízení, které rozhodně najdou efektivní uplatnění ve výuce, patří hlasovací systém SMART Response, který přináší žákům atraktivitu v oblasti testování – každý žák má k dispozici svoje hlasovací zařízení, kam vkládá jednotlivé odpovědi na učitelem připravené otázky. Nespornou výhodou tohoto hlasovacího systému je takřka okamžitá zpětná vazba o zvládnutí učiva a zároveň nenáročnost na přípravu učitele (výrobce uvádí, že k vytváření otázek je možné využívat i běžně užívaný program Power Point).

Obr. 2 SMART response

─ 38 ─

4.5.3. SMART vizualizér Dalším pomocníkem ve výuce se může stát SMART vizualizér. Tato pomůcka, cenově se pohybující v řádu několika tisíců korun, umožňuje vložit snímaný obrázek či předmět přímo do probírané hodiny. Součástí je i kamera, kterou lze zdokumentovat a následně pracovat se snímkem např. třídy, což je pro některé žáky atraktivní. Vizualizér je propojen se softwarem SMART Notebook, což je výhoda pro uživatele v tom, že není zapotřebí instalace speciálních ovladačů.

Obr. 3 SMART vizualizér

Učitel tedy může ve výuce pomocí vizualizéru zprostředkovat žákům i nevšední zážitky – v rámci přírodovědných předmětů na prvním stupni například v podobě pohybujících se malých živočichů (brouci, mravenci apod. ).

4.5.4. Interaktivní tablet Tablet je dalším zajímavým doplňkem interaktivní tabule SMART Board. Jedná se o využití ovládání pomocí přenosného ovládacího zařízení, které učitel může využívat v rámci pohybu po třídě – nemusí tedy nutně stát u tabule nebo u počítače a lze tak interaktivně zapojit do vyučovacího procesu žáky přímo z lavice.

Obr. 4 Interaktivní tablet SMART Slate ─ 39 ─

4.5.5. Další SMART produkty Mimo zde již zmíněné doplňky k interaktivním tabulím SMART Board může najít ve školství uplatnění i celá řada dalších „SMART“ produktů, jako je například: − SMART

ozvučení

–

využitelné

v souvislostí

s audio

ukázkami,

nejrůznějšími zvukovými efekty apod. − SMART Notebook Software SE – verze SMART Notebooku pro studenty − SMART Notebook Math – umožňující práci s grafy, rovnicemi apod. s možností vyzkoušení zdarma v podobě stažení 30ti denní verze softwaru − SMART Sync software – „nástroj“ pro ovládání žákovských notebooků z interaktivní tabule SMART Board − SMART Table – interaktivní stůl ideální zejména pro mateřské školy a 1. stupeň − USB náramky – v rámci neustálého zdokonalování přišel výrobce SMART Boardů s novinkou, která spočívá v podobě USB náramku. Jedná se o to, že studenti mohou mít na zápěstí připnutý náramek v podobě USB flash disku, na kterém mají uloženy zadané úkoly. Předností těchto USB náramků je jejich snadná obsluha (bez instalace dalšího software na jakémkoliv počítači).

4.6.

ACTIV Board Na rozdíl od SMART Boardů byly interaktivní tabule ACTIV Board vyvinuty

přímo pro potřeby školství. V rámci školního prostředí byly tedy zpočátku odolnější vůči mechanickému poškození (mají melaminový povrch). Pro psaní na tento typ interaktivní tabule je nutné využívat speciální pero, s nímž se musí učitel i žáci naučit pracovat – respektive nacvičit používání. Firma Promethean, jež je výrobcem interaktivních tabulí ACTIV Board získala v roce 2011 v Londýně ocenění „Bett Awards 2011“ – ocenění nezávislých učitelů a

─ 40 ─

odborníků za „inovaci, využití ICT (information and communication technologies) technologií a podporu vzdělávání, konkrétně pak za: − ucelený systém ActivClassroom včetně nové řady interaktivních tabulí ActivBoard podporujících standard multi-touch. − odpovědní systémy (ActiVote, ActivExpression, ActivEngage) − mezinárodní portál pro podporu učitelů a pro sdílení výukových digitálních výukových pomůcek, fórum, aj. www.prometheanplanet.com“22

4.6.1. Software „ActivInspite“ Pro plné a efektivní využití interaktivní tabule ActivBoard byl vyvinut software ActivInspite, připravený pro všechny dostupné operační systémy. V rámci zakoupení software může učitel využívat celou řadu již zpracovaných a vytvořených materiálů, a to nejen v rámci portálu Promethean Planet, ale i dalších zdrojů na internetu. „Práce s ActivInspite je jednoduchá, ovládání je přehledné a využití univerzální. Umožňuje využívat různorodá média – videa, animace, simulace, zvuky, obrázky, odkazy a vytváří tak prostředí motivující každého učitele.“ 23 Materiály, které jsou vytvořeny pomocí software k interaktivní tabuli ACTIV Board poznáme podle přípony „*.FLIPCHART“.

22

PROFIMEDIA, s.r.o. ICT společnost roku 2011 [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10].

Dostupné z WWW: 23

PROFIMEDIA, s.r.o. Interaktivní autorský software [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10].

Dostupné z WWW:

─ 41 ─

4.6.2. Activ Arena Activ Arena je označení pro dvě studentská pera, které lze využít v rámci interaktivní tabule ACTIV Board současně – učitel může ze svého pera (de)aktivovat pera žáků a tím pádem má situaci „pod kontrolou.“ Práce s perem nevyžaduje žádnou zvláštní dovednost, jedná se jen o přivyknutí způsobu manipulace - držení, psaní.

Obr. 5 Activ arena – pero

4.6.3. ActiVote ActiVote představuje snadno ovladatelný odpovědní systém, který dostávají do svých rukou přímo žáci a ovládají ho pouhým stisknutím tlačítka s možností volby ze šesti variant případných odpovědí. Toto učiteli umožňuje zapojovat všechny žáky ve třídě takřka s okamžitou zpětnou vazbou. Využití při opakování či závěrečných písemkách se přímo nabízí.

Obr. 6 ActiVote ─ 42 ─

4.6.4. ActivExpression ActivExpression představuje odpovědní systém obohacený o plnou podporu textu, čísel či symbolů. „Volba otázek tak může být značně široká, od klasického ano či ne až k delšímu vyjádření složité logické úvahy.“24 Přes všechny své nové a modernější doplňkové funkce se domnívám, že na prvním stupni je dostačující odpovědní systém ActiVote.

Obr. 7 ActivExpression

4.6.5. Některé další ACTIV produkty − ACTIView 322 – vizualizér − ACTIVPanel – interaktivní dotykový displej − ACTIVLearning – podpora vzdělávání učitelů − Promethean planet – výukový portál nejen ke sdílení materiálů − ActivSlate – bezdrátový tablet umožňující využití tabuli ActivBoard z jakéhokoliv místa učebny – ideální pro zapojení integrovaného žáka − ActivWand – ukazovátko, které se může stát i myší − ActivRemote

–

dálkové

ovládání

k interaktivní

tabuli

s možností

přednastavení sedmi různých variant

24

PROFIMEDIA, s.r.o. ICT společnost roku 2011 [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10].

Dostupné z WWW:

─ 43 ─

4.7.

InterWRITE Dual Board InterWrite Dual Board představuje nejmladší z trojice zde uvedených tabulí. Její

výhodou je ve srovnání s ACTIV Boardem nebo SMART Boardem relativně dobrá cenová dostupnost. K těmto interaktivním tabulím není dosud publikováno na internetu takové množství výukových materiálů, jaké je dostupné v rámci konkurenčních SMART Boardů a ACTIV Boardů, což neusnadňuje učitelům zejména v počátku využívání této moderní didaktické techniky práci .

4.7.1. Interwrite Workspace „InterWrite Workspace® je budoucí generace výukového programu pro digitální učebnu. Workspace obsahuje přes 4000 digitálních výukových zdrojů uspořádaných od seriózních po zábavné, od umění po vědu, od základního až po vysoké školství. Workspace může být použit s jakýmkoliv programem, obsahem nebo učivem, ať už s tím, co používáte teď nebo s tím, co si vyberete v budoucnu. S Workspace můžete zapojit a zkoušet vaše studenty cestou, kterou nikdy nepovažovali za možnou. A to nejlepší ze všeho, to vše je snadno zvládnutelné a použitelné. A vše vykonáte tahem IW interaktivního pera.“ 25 Materiály, které vytvoříme pomocí software Interwrite Workspace nesou příponu „*.GWB“.

4.7.2. Interaktivní pero Využití interaktivního pera je jasné – primárně je určeno pro psaní a kreslení v interaktivním modu. Lze jej také využívat jako myš.

25

Firma Ing. Jindřich Bím, CSc. – Multimedia . INTERWRITE Workspace Deliver a word of learning

[online] : [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

─ 44 ─

Interaktivní pero je dobíjecí, v případě, že není pero používáno, je vhodné zasunout jej do nabíjecího adaptéru. Při nevyužití pera v intervalu delším než dvě minuty se pero přepíná do úsporného režimu. V rámci využívání elektronického pera může dojít k potížím, spočívajícím například v nerozsvícení „nabíjecí“ kontrolky po zasunutí do nabíjecího adaptéru apod. Je třeba, aby na to byl učitel připravený a aby ho problémy neodradily od další práce s interaktivní tabulí.

4.7.3. InterWrite Student Response System (SRS) InterWrite Student Response Systém představuje několik typů hlasovacích zařízení (viz. obr. 6), které se liší (pomineme-li cenu) v možnosti hlasování – číselné, numerické i textové.

Obr. 6 CPS IR

Spark

Pulse

Cricket

4.7.4. Některé další produkty související s Interwrite Dual Board Vzhledem k tomu, že některé produkty se opakují a jejich využití je v podstatě jasné, uvádíme zde výčet produktů využitelných v rámci 1. stupně základní školy: − bezdrátový tablet InterWrite RF (učitelský, žákovský) − Interwrite Panel – multimediální pult přednášejícího − projektory − vizualizéry − ozvučení

─ 45 ─

4.8.

Tipy a odkazy pro využití v praxi V rámci usnadnění orientace a hledání nejrůznějších materiálů na internetových

stránkách uvádí již samotní výrobci některé „užitečné odkazy“ na materiály s možností jejich stažení a využívání ve školní praxi. Na následující straně uvádím přehled stránek, které by neměl učitel opomenout pro jejich přehlednost, obsah i význam z hlediska přínosu pro jeho pedagogickou profesi.

www.avmedia.cz Internetové stránky firmy AV MEDIA, a.s. zabývající se Interaktivní výukou ve školství již více než 16 let. Stránky jsou přehledně uspořádané, uživatel tak najde v kategorii svého oboru přehledné a zajímavé informace o jednotlivých produktech a o způsobech jejich využití. V sekci pro školy přehledně uvádí mimo produktů také informace o možnostech školení, technické podpory apod.

www.promethean.cz Internetová prezentace vytvořená v souvislosti s využíváním ACTIV Boardů. Rovněž je zde přehledně uveden systém uspořádání produktů, novinek, diskusního fóra, podpory i školení s možností přihlášení do uživatelské oblasti.

www.interaktivni.cz Na těchto internetových stránkách si můžeme prostudovat dostupné informace firmy Multimedia o interaktivních tabulích Interwrite Dual Board. Je zde uvedeno pět základních sekcí home, produkty, řešení, zdroje a podpora. Dozvíme se podrobnější informace o využití software, interaktivních tabletů, možnostech testování žáků atd. Mimo informací v pěti sekcích najdeme na pravé straně v boční liště v odkazu ke stažení manuály, prospekty, možnosti software a v neposlední řadě i ceníky.

─ 46 ─

www.veskole.cz Portál na podporu interaktivní výuky je přehledně rozdělen do několika sekcí. Najdeme zde inspirace a nápady pro rozvoj v oblasti informačních technologií, nejrůznější podklady a materiály potřebné k úspěšnému čerpání peněz v rámci EU peníze školám. V sekci „zdroje“ najdeme více než tři tisíce nejrůznějších výukových materiálů nejen pro interaktivní tabule (především SMART Board a Activ Board), také zde najdeme odkazy na další partnerské portály s mnoha zajímavými a inspirativními informacemi.

http://www.activucitel.cz/ Tento portál byl vytvořen s cílem poskytnout základním a středním školám databázi materiálů vztahujících se k interaktivním tabulím ACTIV Board, informace a výukové materiály jsou určeny primárně učitelům, ale stahovat a využívat je může zdarma kdokoliv.

http://www.pripravy.estranky.cz/ Tato stránka umožňuje stahování přehledným způsobem zpracovaných digitálních příprav na výuku na základní škole rozdělených podle předmětů do jednotlivých „aktovek“.

http://www.activboard.cz Na těchto www stránkách uvádí výrobce ACTIV Boardů několik tipů přímo do výuky s uvedením návodu, jak si jej učitelé mohou sami vytvořit. Najdeme zde i předváděcí stránky přímo určené pro první stupeň základního vzdělávání, řazeny podle jednotlivých předmětů, včetně anglického a německého jazyka. Tyto stránky nám zobrazí přehled interaktivních učebnic několika nakladatelství – FRAUS, Terasoft, Prométheus, Conti SW a Polyglot. Jedná se o učebnice určené pro práci s interaktivní tabulí – obsahují nejrůznější interaktivní cvičení, animace, videa apod.

─ 47 ─

http://www.interaktivnivyuka.com/downloads/category/1-vyukove-materialy Zajímavé výukové materiály vytvořené Mgr. Ivanou Eliášovou, lektorkou vzdělávání dospělých v oblasti ICT. Výukové materiály jsou primárně určeny pro SMART Boardy ke stažení.

http://www.ucimeinteraktivne.cz/ Tyto stránky jsou realizované prostřednictvím projektu EU Operační programy 2007 – 2013 a jsou cíleně určeny pro rozvoj interaktivní výuky na základních školách Královéhradeckého kraje. Učitelé mohou jednak vkládat své materiály k dispozici a zároveň využívat materiály učitelů – kolegů ve své výuce. Materiály jsou přehledně rozděleny podle názvů jednotlivých předmětů. Portál představuje mimo učitelských prací i práce žákovské, které jsou rovněž rozděleny podle jednotlivých předmětů.

─ 48 ─

Empirická část 1. Úvod do pedagogického výzkumu Ke stanovení výzkumného problému mě inspirovalo moje působení v rámci pedagogické praxe, kdy jsem měla tu možnost a byla přítomna přímo ve vyučovací hodině, kdy měl učitel k dispozici interaktivní tabuli. Zajímalo mě, jakým způsobem interaktivní tabuli využívají učitelé, kterým je moderní technika blízká, ovládání počítače jim nedělá problémy a interaktivní tabuli využívají ve svých hodinách běžně také proto, že mají to štěstí a interaktivní tabuli mají nainstalovanou ve své kmenové třídě, ale i učitelé, kteří se v ovládání moderní techniky řadí spíše k začátečníkům. Seznámila jsem se jak s nadšeným pedagogem, zapáleným pro využívání této moderní didaktické techniky včetně dalších produktů vztahujícím se k interaktivní tabuli, tak i s pedagogem, který využívá interaktivní tabuli při své výuce s daleko menší frekvencí. Snažila jsem se zjistit, čím by to mohlo být a po rozhovoru s pedagogem vyšlo najevo, že důvody jsou spíše organizační, jedním z argumentů učitele např. bylo, že přesun v rámci školy trvá dlouho. Po absolvování webináře na téma „Efektivní využití interaktivní tabule při vyučování“, kdy Mgr. Ivana Eliášová uvedla, že ne všichni učitelé využívají při tvorbě podpůrných materiálů či vlastních příprav speciální software, dodávaný přímo k interaktivním tabulím, mě také zajímalo, jaké procento učitelů v mém okolí tento software aktivně využívá. Zajímalo mě, jakou didaktickou techniku (a jakým způsobem) učitelé využívají při výuce. Z hlediska moderní didaktické techniky mě zaujalo využívání interaktivních tabulí v jednotlivých hodinách. Výzkumný problém jsem tedy formulovala takto: Využití interaktivní tabule

ve výuce na prvním stupni základní školy

─ 49 ─

1.1.

Formulování hypotéz Na základě stanovení výzkumného problému jsou hypotézy pro tento výzkum

formulovány následovně: H1: Využití interaktivní tabule na 1. stupni ZŠ je závislé na stupni počítačových uživatelských dovedností učitelů. H2: Časová náročnost přípravy učitele na výuku s použitím interaktivní tabule se snižuje v závislosti na délce praxe s interaktivní tabulí. H3: Přímá činnost učitele 1. stupně ZŠ na interaktivní tabuli je vyšší než přímá činnost žáka.

1.2.

Výzkumné metody a výzkumný vzorek Kvantitativně orientovaný výzkum byl realizován formou anonymního

dotazníku, který se sestával z deseti otázek. Dotazník obsahoval v úvodu tři zjišťující identifikační údaje – počet žáků na škole, počet interaktivních tabulí na škole a délku učitele v rámci využívání interaktivní tabule v praxi (v měsících). Dále pak obsahoval deset otázek s možností zaškrtnutí jedné i více variant odpovědí a zároveň s možností vlastního vyjádření. Vzhledem k tomu, že výzkumné hypotézy jsou formulované z pohledu učitele, bylo rozhodnutí o vzorku v populaci jasné. Respondenty se stali učitelé, kteří byli o spolupráci požádáni náhodným výběrem. Jednalo se jak o aprobované učitele v praxi, tak i o neaprobované učitele působící v praxi a zároveň studující obor Učitelství pro 1. stupeň základní školy na Masarykově universitě v Brně. Osloveno bylo celkem šedesát učitelů. Dotazníky jsem rozeslala emailem nebo předala osobně. Do předem určeného data bylo doručeno zpět 76,6% vyplněných dotazníků, což je čtyřicet šest dotazníků.

─ 50 ─

2. Vyhodnocení výzkumu Zásadní byla odpověď na první otázku – zdali škola disponuje interaktivními tabulemi a zdali je učitel, odpovídající na jednotlivé otázky využívá ve výuce. Odpověď uvádí následující graf, ze kterého je zřejmé, že drtivá většina (83%) učitelů interaktivní tabule na škole má k dispozici a ve výuce je využívá, což bylo pro mě velmi povzbudivé zjištění, které mě stimulovalo k dalšímu vyhodnocování. 15% učitelů v odpovědi na první otázku uvedlo možnost c), tedy že zatím na škole interaktivní tabule nemají. Zároveň ale uvedli, že školy, kde působí, mají v současné

době

podané

žádosti

v rámci

již

zmíněného

projektu

www.eupenizeskolam.cz s optimistickým výhledem – interaktivní tabule by měly mít k dispozici ještě tento školní rok. Tito učitelé již dotazník dále nevyplňovali. Dvě procenta učitelů interaktivní tabuli sice na školách mají, ale ve výuce ji nevyužívají.

1. Na naší škole interaktivní tabule a) máme a ve výuce ji využívám b) máme a ve výuce ji nevyužívám c) nemáme d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

otázka č. 1

0%

15% 2%

počet "a" počet "b" počet "c" počet "d"

83%

Graf 2.1. Interaktivní tabule na škole

─ 51 ─

Druhá otázka měla za cíl zjistit, jaké interaktivní tabule jsou na školách nainstalovány a používány. Z tohoto „klání“ vyšla jako vítěz tabule SMART Board. Relativně vyrovnané je na školách zastoupení interaktivních tabulí ACTIV Board a INTERWRITE Board. V této souvislosti lze jen spekulovat, do jaké míry toto zastoupení souvisí s (ne)dostatkem finančních prostředků potřebných k nákupu jednotlivých typů interaktivních tabulí a do jaké míry to souvisí s marketingovými strategiemi jednotlivých firem zabývajících se distribucí interaktivních tabulí do škol.

2. Na naší škole máme interaktivní tabule a) SMART BoardTM b) ACTIV BoardTM c) INTERWRITE DualBoardTM d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

otázka č. 2

0%

41%

31%

počet "a" počet "b" počet "c" počet "d"

28%

Graf 2.2. Typy interaktivních tabulí na školách

─ 52 ─

V rámci otázky věnované využití počítače v souvislosti s pedagogickou činností respondenta jsem byla do jisté míry překvapena, neboť jsem očekávala v dnešní přetechnizované době denní využívání počítače pedagogem. V grafu 2.3. však vidíme, že poměr mezi učiteli využívajícím počítač k pedagogické činnosti denně a mezi učiteli využívajícím počítač v rámci své profese nepravidelně je téměř vyrovnaný. Tři procenta učitelů uvedla, že ve své praxi počítač nevyužívají vůbec.

3. Počítač v souvislosti s pedagogickou činností využívám a) denně b) nepravidelně c) nepoužívám d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

3%

otázka č. 3

0%

počet "a" počet "b" 51%

46%

počet "c" počet "d"

Graf 2.3. Využití počítače v souvislosti s pedagogickou činností

─ 53 ─

Graf 2.4. zobrazuje vlastní hodnocení učitelů svých uživatelských dovedností v oblasti výpočetní techniky. Učitelé se subjektivně převážně ohodnotili jako uživatelé středně pokročilí – tedy takoví, kteří zvládají jednak oblast základních uživatelských dovedností, mezi které jsem zařadila a přímo v dotazníku uvedla napsání textu, poslání emailu, vyhledání potřebných informací na internetu, a mimo to dovedou napsat náročněji zpracovaný text (aktivně využívají styly a formátování písma apod.), vytvoří a vloží do textu grafy a tabulky, připraví prezentaci např. v MS Power Point. Pět procent učitelů se zařadilo mezi uživatele pokročilé – zajímavou souvislostí je v těchto případech i zodpovězení otázky č. 7 – tito učitelé využívají ke zpracovávání příprav nejen prezentace či textové editory, ale také software dodaný k interaktivní tabuli. Zároveň interaktivní tabuli využívají jak k vysvětlení nového učiva, tak i k názornému doplnění výkladu, v rámci opakování, oživení hodiny i k prezentaci žákovských prací (případně projektů).

4. Moje uživatelské dovednosti v oblasti výpočetní techniky jsou na úrovni a) základní (napíšu text, pošlu email, vyhledám potřebné informace na internetu) b) středně pokročilé (mimo základní dovednosti zvládám napsat náročněji zpracovaný text, vytvořím a vložím do textu graf, tabulku, vytvářím prezentace v MS Power Point)

c) pokročilé (mimo již uvedených dovedností vytvořím webovou stránku, pracuji a upravuji audio a video záznam)

d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

otázka č. 4

0% 5%

33% počet "a" počet "b" počet "c" počet "d" 62%

Graf 2.4. Uživatelské dovednosti v oblasti výpočetní techniky ─ 54 ─

V rámci zodpovězení otázky číslo 5 – frekvence využití interaktivní tabule ve výuce 48% respondentů uvedlo, že interaktivní tabuli ve výuce využívá týdně. Denně interaktivní tabuli využívá ve výuce 18% respondentů a v této souvislosti se nabízí další otázka, která se týká umístění interaktivní tabule. Lze předpokládat, že učitelé, kteří uvedli, že interaktivní tabuli využívají denně, mají tuto interaktivní tabuli nainstalovanou ve své kmenové třídě. 31% respondentů uvedlo, že interaktivní tabuli využívají k výuce měsíčně, 3% respondentů uvedla, že interaktivní tabuli ve své výuce nevyužívá.

5. Při své výuce používám interaktivní tabuli a) denně b) týdně c) měsíčně d) nepoužívám e) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

otázka č. 5

3%

0%

18%

31%

počet "a" počet "b" počet "c" počet "d" počet "e" 48%

Graf 2.5. Frekvence využití interaktivní tabule ve výuce

─ 55 ─

V rámci vytváření příprav s využitím interaktivní tabule ve výuce více než polovina respondentů (51%) uvedla, že přípravy k interaktivní tabuli stahuje z internetových stránek, 30% respondentů uvedlo, že si přípravy vytváří vlastní a 19% uvedlo, že přípravy do hodiny nevytváří vůbec. Možnost uvést jinou odpověď neuvedl žádný z respondentů. Řada respondentů označila více možností, nečastěji v kombinaci první a druhé varianty odpovědi. Respondenti, kteří v odpovědi na tuto otázku uvedli možnost b) nebo c), byli odkázáni na otázku č. 8.

6. Přípravy do hodiny s využitím interaktivní tabule a) si vytvářím vlastní b) stahuji z internetu (přejděte k otázce č. 8) c) nevytvářím vůbec (přejděte k otázce č. 8) d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

0%

otázka č. 6

19% 30% počet "a" počet "b" počet "c" počet "d"

51%

Graf 2.6. Přípravy do hodiny s využitím interaktivní tabule

─ 56 ─

Na sedmou otázku odpovídalo 30% respondentů, a to právě ti, kteří v odpovědi na předešlou otázku uvedli, že si vytváří přípravy do hodiny s využitím interaktivní tabule vlastní. Z odpovědí vyplynulo, že 45% respondentů využívá k vytváření příprav prezentace formou MS Power Point, 34% využívá textový editor a jen 19% využívá software dodaný přímo k interaktivní tabuli. Někteří učitelé kombinují všechny tři uvedené možnosti.

7. Uveďte, pomocí jakého programu vytváříte vlastní přípravy do hodiny a) prezentace (MS Power point aj.) b) textový editor (např. MS Word, Open Office apod.) c) využívám software dodaný přímo k interaktivní tabuli d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

0%

otázka č. 7

21%

45%

počet "a" počet "b" počet "c" počet "d"

34%

Graf 2.7. Využití software v rámci vlastní přípravy do hodiny

─ 57 ─

Časové náročnosti v rámci přípravy na hodinu s využitím interaktivní tabule byla věnovaná osmá otázka. Respondenti ve 44% uváděli, že potřebují k vytvoření přípravy 1 – 2 hodiny, ve 43% potřebují více času než jsou dvě hodiny. V 10% pak uváděli, že jim příprava nezabere více než jednu hodinu. V rámci možnosti uvést jinou odpověď 3% respondentů napsala, že se na výuku s využitím interaktivní tabule nepřipravuje vůbec.

8. Na jednu hodinu výuky s využitím interaktivní tabule se připravuji a) méně než 1 hodinu b) 1 – 2 hodiny c) více d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

3%

otázka č. 8

10%

počet "a"

43%

počet "b" 44%

Graf 2.8. Doba potřebná k přípravě s využitím interaktivní tabule

─ 58 ─

počet "c" počet "d"

15% respondentů označilo v deváté otázce více než jednu možnost odpovědi. Nejčastější využití interaktivních tabulí je v souvislosti s opakováním učiva – 39%. Další nejčastější možností využití je využití interaktivních tabulí v rámci „oživení“ hodiny – tuto variantu uvedlo 29% respondentů. V souvislosti s vysvětlením nového učiva využívá interaktivní tabuli 13% respondentů a 15% respondentů využívá interaktivní tabuli k názornému doplnění výkladu. 4% respondentů využívá interaktivní tabuli v souvislosti s hodnocením hodiny, prezentací žákovských prací nebo projektů.

9. Interaktivní tabuli využívám k a) vysvětlení nového učiva b) názornému doplnění výkladu, demonstrace (např. příklady na procvičování, vyhledávání informací) c) opakování d) oživení hodiny (online hry, písničky apod.) e) hodnocení hodiny (projekty, prezentace žákovských prací, projektů apod.) f) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

otázka č. 9

4%

0%

13%

29%

15%

počet "a" počet "b" počet "c" počet "d" počet "e" počet "f"

39%

Graf 2.9. Využití interaktivní tabule ve vyučovacím procesu

─ 59 ─

Na poslední otázku odpověděla převážná část (65%) respondentů, že interaktivní tabuli využívají z větší části žáci. 32% respondentů uvedlo, že interaktivní tabuli využívají z větší části oni sami. Žádný z respondentů neuvedl možnost a) tedy že s interaktivní tabulí pracuje výhradně učitel, ani možnost d) že by s interaktivní tabulí pracoval výhradně žák. V rámci možnosti uvedení jiné odpovědi tři procenta respondentů uvedla, že nad touto problematikou neuvažovala, ale že se domnívají, že je to „půl na půl“.

10. S interaktivní tabulí přímo pracuje a) výhradně učitel b) z větší části učitel c) z větší části žák/žáci d) výhradně žák/žáci e) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

otázka č. 10

0%

3%

0%

32% počet "a" počet "b" počet "c" počet "d" počet "e" 65%

Graf 2.10. Využití interaktivní tabule ve vyučovacím procesu

─ 60 ─

3. Závěr výzkumného šetření

Hypotéza 1: Využití interaktivní tabule na 1. stupni ZŠ je závislé na stupni počítačových uživatelských dovedností učitelů. Tato hypotéza se potvrdila. Šedesát dva procent učitelů se v rámci uživatelských dovedností zařadilo mezi středně pokročilé uživatele a tito učitelé využívají interaktivní tabuli nejen v rámci opakování učiva, ale i v jiných fázích vyučovacího procesu. Pět procent učitelů se zařadilo mezi uživatele pokročilé a interaktivní tabuli využívají plně s využitím dodaného software přímo k interaktivní tabuli. Zároveň interaktivní tabuli využívají jak k vysvětlení nového učiva, tak i k názornému doplnění výkladu, v rámci opakování, oživení hodiny i k prezentaci žákovských prací (případně projektů). Třicet tři procent učitelů se základními uživatelskými dovednostmi v oblasti výpočetní techniky využívají interaktivní tabuli převážně v rámci opakování převážně s využitím odkazů na internetové stránky (opakování formou on-line her).

Hypotéza 2: Časová náročnost přípravy učitele na výuku s použitím interaktivní tabule se snižuje v závislosti na délce praxe s interaktivní tabulí. Tato hypotéza se nepotvrdila. Časová náročnost přípravy učitele na výuku s využitím interaktivní tabule je dána nejen délkou praxe práce s interaktivní tabulí, ale souvisí zejména s výchovně vzdělávacím cílem hodiny, s tématem hodiny. Zároveň také úzce souvisí s uživatelskými dovednostmi učitele.

─ 61 ─

Hypotéza 3: Přímá činnost učitele 1. stupně ZŠ na interaktivní tabuli je vyšší než přímá činnost žáka. Tato hypotéza se nepotvrdila. 65% respondentů uvedlo, že interaktivní tabuli využívají z větší části žáci. Učitelé vytvářejí či stahují z internetu prezentace, které využívají převážně v rámci opakování a oživení hodiny, kdy lze předpokládat, že učitel žákům názorně předvede v rámci příkladu, co po nich bude vyžadovat a následně dává prostor žákům k vyřešení jednotlivých zadaných úkolů.

─ 62 ─

Závěr Využití didaktické techniky na prvním stupni základní školy je dáno dvěma základními faktory. Jednak je to samotná vybavenost školy a její technické zázemí a dále je to samotný učitel a odpovědný přístup k výuce. Míra využití různých didaktických technik není striktně stanovena. Lze tedy říci, že je to především učitelová dobrá vůle a jeho snaha zatraktivnit vyučovací proces, co ho „nutí“ využívat různé didaktické techniky. V současné době si mnoho rodičů vybírá školu pro své dítě nejen na základě dopravní dostupnosti, ale také s ohledem na technickou vybavenost školy a svým způsobem i na atraktivitu výuky. Nelze ovšem říci, že použití různých moderních didaktických technik je samozřejmostí, ba naopak. Jsme teprve na pomyslném začátku dlouhé cesty, po níž je třeba se vydat vstříc k efektivnímu využívání moderní didaktické techniky tak, aby to bylo samozřejmou součástí vyučovacího procesu. Lze předpokládat, že až budou interaktivní tabule instalovány v každé třídě, pak nastane optimální situace jejich možného efektivního využití v tom smyslu, že to bude učitel, který určí, v kterých předmětech a s jakou časovou dotací z hodiny bude interaktivní tabule využívat na rozdíl od situace, kdy jsou v rámci podání dokumentace k projektům „nuceni“ učitelé využívat interaktivní tabulí určitý počet hodin měsíčně. V současné době je použití moderních didaktických technik především k oživení výuky a zvýšení pozornosti žáků. Je to spíše tedy doplňkem výuky, než jeho aktivní a pravidelnou součástí. Je ovšem nutné si uvědomit, že ani sebelepší didaktická technika nenahradí samostatnou práci učitele – didaktická technika je pouze pomůckou, nástrojem a záleží na schopnostech a dovednostech jednotlivého učitele, do jaké míry tuto „nabídku“ v jistém slova smyslu k usnadnění práce kreativně uchopí a využije ve vlastním vyučovacím procesu tak, aby pro žáky bylo učivo záživnější, efektivnější a využitelné pro jejich další vzdělávací vývoj.

─ 63 ─

Resumé Diplomová práce se zaměřuje na využití didaktické techniky v rámci výuky na prvním stupni základní školy a skládá se ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část je následně rozdělena do několika kapitol, které jsou věnovány různým oblastem didaktické techniky. Je zde uvedeno základní rozdělení didaktických prostředků ve výuce s důrazem na didaktické prostředky materiální. Dále popisuji využití didaktické techniky z hlediska působení na naše smysly. Podrobněji se zabývám využitím počítačů a interaktivních tabulí jako moderních didaktických prostředků ve výuce. Empirická část diplomové práce je zaměřena na využívání interaktivní tabule ve výuce na prvním stupni základní školy a pomocí anonymních dotazníků zjišťuje, do jaké míry je využití interaktivní tabule závislé na stupni počítačových dovedností učitele, dále zjišťuje časovou náročnost učitele na přípravu s využitím interaktivní tabule a poměr mezi využitím interaktivní tabule učitelem a žákem.

Resumé This thesis focuses on the use of educational technique in teaching at primary school and it consists of two parts: theoretical and empirical one. The theoretical part is divided into several chapters which are devoted to different areas of educational technique. There is shown the basic division of teaching resources in education with an emphasis on teaching material resources. The description of the didactical techniques is used from the viewpoint of our senses. The detailed usage of the computers and interactive whiteboards is explained in the content of modern educational techniques. The empirical part of the thesis is focused on the use of interactive whiteboards in teaching at primary schools. The anonymous questionnaire is used to explore to what extent the use of interactive whiteboard depend on the level of computer skills of teachers. The additional research is done on the teacher’s time needed for education preparation using an interactive whiteboard and the ratio between usage of interactive whiteboard by teacher or students. ─ 64 ─

Použitá literatura AV MEDIA, a.s. Co je interaktivní tabule [online]. Praha: AV MEDIA, a.s., 1 s. [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW:


interaktivni-tabule.html>

BANNISTEROVÁ, Diana a Learning Technologies Team: Jak nejlépe využít interaktivní tabuli. Dům zahraničních služeb [online]. 2010 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW:

BRDIČKA, Bořivoj. Role internetu ve vzdělávání : studijní materiál pro učitele snažící se uplatnit moderní technologie ve vzdělávání. 1. vydání. Kladno : AISIS, 2003. 122 stran. ISBN 80-2390-106-0.

BRDIČKA, Bořivoj. Učení s počítačem [online]. 1995 [cit. 18. února 2008]. Dostupný z WWW: .

ČERNOCHOVÁ, Petra. Využití počítače při vyučování : Náměty pro práci dětí s počítačem. 1. Vydání. Portál : Praha, 1998. 165 stran. ISBN 80 - 7178 -272 - 6.

DOSTÁL, Jiří: Interaktivní tabule - významný přínos pro vzdělávání. Česká škola [online].

2009

[cit. 2011-02-26].

Dostupné

z WWW:



DOSTÁL, Jiří. Interaktivní tabule ve výuce. In Časopis pro technickou a informační výchovu. [online]. 2009, č.3. Univerzita Palackého Olomouc: [cit. 2011-03-03]. Dostupný z WWW:

─ 65 ─

EDU.CZ : Školský vzdělávací a informační portál [online]. MŠMT ČR, c2005 [cit. 18. prosince 2007]. Dostupný z WWW: .

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 207s. ISBN 80–859317–96.

HAWIGER, David. Učebnice a cvičebnice informatiky pro ZŠ. Práce s PC. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2001. 71 stran. ISBN 80-7226-523-7.

HLAVENKA, Jiří. Jak na počítač. Poprvé u počítače I. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1999. 116 stran. ISBN 80-7226-255-6.

HLAVENKA, Jiří. Jak na počítač. Poprvé u počítače II. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1999. 115 stran. ISBN 80-7226-256-4.

HUBATKA, Miloslav: Smart Technologies přišli s novou generací interaktivních tabulí – Smart Board 800. Chytré tabule [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

KALOUS, Zdeněk; OBST, Otto. Školní didaktika. vyd. 2. Praha : Portál, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4

KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět „Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s.

KUBEŠ, Josef. Počítače ve vyučování přírodovědných předmětů. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2005. 120 stran. ISBN 80-7238-333-7.

─ 66 ─

MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s. ISBN 80-210-3123-9

NAVRÁTIL, Pavel. S počítačem na základní škole. 2. vydání. Bedihošť: Computer Media, 2002. 160 stran. ISBN 80-902815-6-7.

PETTY, Geofrey. Moderní vyučování. 2. Vydání. Portál : Praha, 2002. 380 stran. ISBN 80 - 7178 - 681 -0.

PROFIMEDIA, s.r.o. ICT společnost roku 2011 [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

PROFIMEDIA, s.r.o. Interaktivní autorský software [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

PROFIMEDIA, s.r.o. ICT společnost roku 2011 [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

PRŮCHA, Jan a kol. Pedagogický slovník – Nové, rozšířené a aktualizované vydání. 6. vyd. Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 80-7367-647-6.

Případová studie European Schoolnet – využívání interaktivních tabulí Česká republika [online]. Praha: Dům zahraničních služeb, 2009 12 s. [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:

─ 67 ─

SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2. rozšířené a aktualizované vydání. vyd. 1. Praha : GRADA. 2007. 322 s. ISBN 978-80-247-1821-7

SLAVÍK, Jan. NOVÁK Jaroslav. Počítač jako pomocník učitele. 1. vydání. Praha : Portál, 1997. 119 stran. ISBN 80-7178-149-5.

SOFTIR, a.s. Interaktivní tabule [online]. Přerov: SOFTIR, a.s., [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW:

VANÍČEK, Jiří. Informatika pro základní školy 1. 1. Vydání. Computer Press: Praha, 2004. 88 stran. ISBN 80 - 251-0196-7.

VAŇKOVÁ, Petra: Chytře, aktivně nebo jinak? Už víte jak? Učitelský spomocník [online].

2010

[cit. 2011-02-27].

Dostupné

z WWW:



Výzkum: „Které tři věci by potřebovaly školy nejvíce?“ [online]. : Moderní vyučování – portál na podporu rozvoje vzdělání a školství, 2010 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:


qktere-ti-vci-by-potebovaly-koly-nejviceq.html>

Výzva EU peníze školám [online]. Praha: MŠMT, [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:

WALLEROVÁ, R. Používat při hodinách počítač zvládne jen polovina učitelů. MLADÁ FRONTA DNES. 12.1.2011, str. A5

ZOUNEK, Jiří, ŠEĎOVÁ, Klára. Učitelé a technologie. Mezi tradičním a moderním pojetím.. 1. vyd. Brno : Paido, 2009. 172 s. ISBN 978-80-7315-187-4.

─ 68 ─

Seznam citací [1] WALLEROVÁ, R. Používat při hodinách počítač zvládne jen polovina učitelů. MLADÁ FRONTA DNES. 12.1.2011, str. A5

[2] MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s. ISBN 80-210-3123-9; s. 50

[3] KALOUS, Zdeněk; OBST, Otto. Školní didaktika. vyd. 2. Praha : Portál, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4; s. 337

[4] KALOUS, Zdeněk; OBST, Otto. Školní didaktika. vyd. 2. Praha : Portál, 2009. 447 s. ISBN 978-80-7367-571-4; s. 338 – 339

[5] MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2003. 104 s. ISBN 80-210-3123-9; s. 50 – 51

[6] SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2. rozšířené a aktualizované vydání. vyd. 1. Praha : GRADA. 2007. 322 s. ISBN 978-80-247-1821-7; s. 249

[7] KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět „Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedeno; s. 7

[8] KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět „Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedno; s. 9

─ 69 ─

[9] PRŮCHA, Jan a kol. Pedagogický slovník – Nové, rozšířené a aktualizované vydání. 6. vyd. Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 80-7367-647-6; s.52

[10] Výzkum: „Které tři věci by potřebovaly školy nejvíce?“ [online]. : Moderní vyučování – portál na podporu rozvoje vzdělání a školství, 2010 [cit. 2011-04-01]. Dostupné

z

WWW:


vyuky/509-vyzkum-qktere-ti-vci-by-potebovaly-koly-nejviceq.html>

[11] KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět „Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedeno; s. 7

[12] Případová studie European Schoolnet – využívání interaktivních tabulí Česká republika [online]. Praha: Dům zahraničních služeb, 2009 12 s. [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:

[13] KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky: Učební text pro předmět „Didaktické technologie“. vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. 2002. 101 s. ISBN neuvedeno; s.52

[14] Výzva EU peníze školám [online]. Praha: MŠMT, [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:

[15] Případová studie European Schoolnet – využívání interaktivních tabulí Česká republika [online]. Praha: Dům zahraničních služeb, 2009 12 s. [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW:

─ 70 ─

[16] DOSTÁL, Jiří. Interaktivní tabule ve výuce. In Časopis pro technickou a informační výchovu. [online]. 2009, č.3. Univerzita Palackého Olomouc: [cit. 201103-03]. Dostupný z WWW:

[17] SOFTIR, a.s. Interaktivní tabule [online]. Přerov: SOFTIR, a.s., [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW:

[18] DOSTÁL, Jiří: Interaktivní tabule - významný přínos pro vzdělávání. Česká škola [online].

2009

[cit. 2011-02-26].

Dostupné

z WWW:



[19] VAŇKOVÁ, Petra: Chytře, aktivně nebo jinak? Už víte jak? Učitelský spomocnk [online].

2010

[cit. 2011-02-27].

Dostupné

z WWW:



[20] BANNISTEROVÁ, Diana a Learning Technologies Team: Jak nejlépe využít interaktivní tabuli. Dům zahraničních služeb [online]. 2010 [cit. 2011-03-04]. Dostupné

z WWW:


folder&project_folder_id=423&>

[21] HUBATKA, Miloslav: Smart Technologies přišli s novou generací interaktivních tabulí – Smart Board 800. Chytré tabule [online]. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:


smard-board-800.a74.html>

[22] PROFIMEDIA, s.r.o. ICT společnost roku 2011 [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

─ 71 ─

[23] PROFIMEDIA, s.r.o. Interaktivní autorský software [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

[24] PROFIMEDIA, s.r.o. ICT společnost roku 2011 [online] : PROFIMEDIA, s.r.o., [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW:

[25] Firma Ing. Jindřich Bím, CSc. – Multimedia . INTERWRITE Workspace Deliver a word

of

learning

[online]

:

[cit.

2011-03-10].



─ 72 ─

Dostupné

z WWW:

Přílohy Příloha č. 1:

Dotazník pro učitele

Počet žáků školy: Počet interaktivních tabulí na škole: Praxe učitele (v letech):

1. Na naší škole interaktivní tabule a) máme a ve výuce ji využívám b) máme a ve výuce ji nevyužívám c) nemáme d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

2.Na naší škole máme interaktivní tabule a) SMART BoardTM b) ACTIV BoardTM c) INTERWRITE DualBoardTM d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

3.Počítač v souvislosti s pedagogickou činností využívám a) denně b) nepravidelně c) nepoužívám d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

4.Moje uživatelské dovednosti v oblasti výpočetní techniky jsou na úrovni a) základní (napíšu text, pošlu email, vyhledám potřebné informace na internetu) b) středně pokročilé (mimo základní dovednosti zvládám napsat náročněji zpracovaný text, vytvořím a vložím do textu graf, tabulku, vytvářím prezentace v MS Power Point) ─ 73 ─

c) pokročilé (mimo již uvedených dovedností vytvořím webovou stránku, pracuji a upravuji audio a video záznam) d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

5.Při své výuce používám interaktivní tabuli a) denně b) týdně c) měsíčně d) nepoužívám e) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

6.Přípravy do hodiny s využitím interaktivní tabule a) si vytvářím vlastní b) stahuji z internetu (přejděte k otázce č. 8) c) nevytvářím vůbec (přejděte k otázce č. 8) d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

7.Uveďte, pomocí jakého programu vytváříte vlastní přípravy do hodiny a) prezentace (MS Power point aj.) b) textový editor (např. MS Word, Open Office apod.) c) využívám software dodaný přímo k interaktivní tabuli d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

8.Na jednu hodinu výuky s využitím interaktivní tabule se připravuji a) méně než 1 hodinu b) 1 – 2 hodiny c) více d) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

9.Interaktivní tabuli využívám k a) vysvětlení nového učiva

─ 74 ─

b) názornému doplnění výkladu, demonstrace (např. příklady na procvičování, vyhledávání informací) c) opakování d) oživení hodiny (online hry, písničky apod.) e) hodnocení hodiny (projekty, prezentace žákovských prací, projektů apod.) f) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

10. S interaktivní tabulí přímo pracuje a) výhradně učitel b) z větší části učitel c) z větší části žák/žáci d) výhradně žák/žáci e) jiná odpověď - uveďte: ____________________________________________

─ 75 ─