Eifargotof ínlátigid
Martina Srbová
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
Eifargotof ínlátigid Bakalářská práce
Brno 2011
Autor práce: Martina Srbová
Vedoucí práce: PaedDr. Josef Strubl
Bibliografický záznam SRBOVÁ, Martina. Eifargotof ínlátigid : bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 2011. Počet znaků: 26619, počet normostran: 15, Vedoucí bakalářské práce PaedDr. Josef Strubl Anotace Bakalářská práce s názvem „Eifargotof ínlátigid“ pojednává o mém fotografickém experimentu zaměřeném na pokus naexponovat digitální fotografii na fotografický papír. V jednotlivých částech rozebírá jednotlivé fotografické pokusy. Bakalářská práce také pojednává o fotografických technikách, které lze považovat za experimentální, vytváří stručný přehled několika technik. Annotation
This bachelor thesis is focusing on my fotographic experiment mainly on my try to expose digital photography on photographic paper. In its different parts it examines the individual attempts. This thesis also deals with several technices that could be described as experimental and offers a brief list of number of these technices..
Klíčová slova Experimentální fotografie, digitální fotografie, temná komora, experiment, fotografický papír. Keywords Experimental photography, digital photography, darkroom, experiment, photo paper.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V Líbeznicích dne
Martina Srbová
Hlavní částí bakalářské práce je praktický umělecký výkon (cyklus experimentálních fotografií). Předložený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci.
Poděkování: Ráda bych poděkovala PaedDr. Josefu Strublovi za radu, pomoc a vstřícnost při vedení práce. Svému otci, za to, že mi ukázal cestu k fotografii a mému bratrovi za cenné rady. Také Své matce za skvělou podporu. Děkuji.
Obsah Úvod..............................................................................................................................................................4 1
Experimentální fotografické techniky v historii a dnes.................................................................5 1.1
Vznik fotografie ............................................................................................................................7
1.2
Fotogram........................................................................................................................................8
1.3
Negativ...........................................................................................................................................9
1.4
Fokalk a strukáž............................................................................................................................9
1.5
Sabattierův efekt .........................................................................................................................10
1.6
Reliéfové techniky – reliéf, pseudoreliéf a heteroreliéf.........................................................11
1.7
Izohélie.........................................................................................................................................12
1.8
Zrnitost.........................................................................................................................................12
1.9
Rastry ...........................................................................................................................................12
1.10 2
Luminografie ...........................................................................................................................13
Fotografický pokus - Eifargotof ínlátigid ......................................................................................14 2.1
Materiál a motivy fotografií......................................................................................................14
2.1.1
Příprava fotografického materiálu a chemikálií .............................................................16 1
2.2
První experimentální technika .................................................................................................17
2.2.1
Experiment I.........................................................................................................................17
2.2.2
Experiment II. ......................................................................................................................19
2.3
Druhá experimentální technika................................................................................................21
2.3.1
Experiment I.........................................................................................................................21
2.3.2
Experiment II. ......................................................................................................................22
2.4
Třetí experimentální technika...................................................................................................25
2.4.1
Experiment I.........................................................................................................................26
2.4.2
Experiment II. ......................................................................................................................27
3
Závěr ...................................................................................................................................................28
4
Obrazová příloha ..............................................................................................................................29
5
4.1
První experimentální technika – práce s LCD monitorem...................................................29
4.2
Druhá experimentální technika – práce s analogovým monitorem – „Ze snu“ ...............31
4.3
Třetí experimentální technika – Práce s projektorem – Digitalizace ..................................34
Použité zdroje ....................................................................................................................................39 5.1
Citovaná literatura v textu ........................................................................................................39 2
5.2
Použitá literatura ........................................................................................................................39
5.3
Internetové zdroje ......................................................................................................................40
3
Úvod V mé bakalářské práci se zabývám experimentálními fotografickými technikami a svým vlastním fotografickým experimentem.
V první části se pokouším zpracovat stručný přehled fotografických technik, které lze považovat za experimentální. Technik, které mne zaujaly svou kreativitou nebo i technik pokusu a omylu, které vedou k zajímavým výsledkům.
V druhé části se zabývám svým vlastním pokusem na fotografickém poli. A to pokusem v oblasti digitální, ale i analogové fotografie. Pokouším se digitální fotografii naexponovat na fotografický papír. Snažím se využít experimentálních metod k tomu, abych získala z digitální fotografie „analogový výsledek“. Tedy fotografii vyvolanou klasickou technikou, za užití chemikálií na vyvolání fotografie na fotografickém papíru. Protože se jedná o experimentální zpětnou fotografickou techniku, rozhodla jsem se pojmout experimentálně i název své bakalářské práce. „Eifargotof ínlátigid“. Neboli „Digitální fotografie“ pozpátku. 4
1
Experimentální fotografické techniky v historii a dnes
Mezi zvláštní, experimentální fotografické postupy se řadí ty, které se liší od běžných postupů při přípravě fotografií (1). Při zachycení motivu – fotografování a při způsobu zpracování. Experimentální technika vzniká použitím netradičních, nových technik nebo i technikou pokusu a omylu. Některé experimentální techniky vznikly na základě náhody. Jak je uvedeno v Dějinách fotografie, experimentální techniky se začaly objevovat až po zvládnutí fotografické techniky a využívaly i chyb a nedostatků ve fotografickém postupu k vyjádření výtvarného záměru. (2) Experimenty na fotografickém poli jsou hravé, akční, vyžadují velmi citlivý přístup autora a především dobře zvolený námět. Zaměřuji se zde především na experimentální techniky a efekty, se kterými se pracuje v temné komoře. V temné komoře je možné ze zcela běžných snímků vytvořit různými technikami, speciálními efekty iluzivní obrazy.
„Zcela běžné snímky mohou být v temné komoře různými technikami dramaticky proměněny, mohou získat novou barevnost i strukturu.“ (3) 5
Nemůžu opomenout možnost práce s počítačovou technikou, protože jí sama při své praktické práci využívám. Zároveň se zde, ale nechci příliš věnovat velmi jednoduché a přitom velmi rozsáhlé tématice moderní možnosti, jak docílit podobných výsledků jako u dále zmíněných fotografických technik. Jedná se o moderní počítačové programy, které nám jedním nebo dvěma kliknutími na myš vyrobí stejně kvalitní výsledek, jakého docílíme dlouhou prací v temné komoře nebo v ateliéru. Nejznámějším programem je Adobe Photoshop. Je to standardní prostředek pro vylepšování a úpravu digitálních fotografií. Tento program umožňuje z fotografií vyrobit úplně jiné fotografie, dokáže upravit kontrast fotografie, zrnitost, vyrobit napodobeninu sabattierova efektu - solarizace, pracuje s tonalitou barev, jasem, ostřením a disponuje funkcemi na mnoho dalších úprav.
1 Solarizace photoshop
6
1.1 Vznik fotografie Za vůbec první experimentální techniku, je možné považovat samotný vznik fotografie. Tedy pokusy francouzského vynálezce jménem Joseph Nicéphore Niépce, který v roce 1826 experimentoval s cínovou deskou potaženou petrolejovým roztokem. Tento pokus byl neúspěšný. Následovaly pokusy se sloučeninami stříbra, které byly úspěšnější a vedly k objevu fotografie.
2 Joseph Nicéphore Niépce – první fotografie
7
1.2 Fotogram Další zajímavou technikou jsou fotogramy - „tzv. fotografie bez kamery" – tato technika je pozoruhodná tím, že na ni není zapotřebí přístroj. Jedná se o jednu z nejstarších fotografických technik. Na světlo-citlivý materiál se položí předměty a vše se osvítí. Vznikne stínový obraz předmětů. (1) Fotogramy lze pořídit jak na negativním materiálu tak přímo na fotografickém papíru. Velmi často vznikají fotogramy přírodních materiálů (listů, květů, písku,ptačího peří a hmyzu) a dále fotogramy předmětů denní potřeby (nůžky, hřebeny,
3 Dave Eva – fotogram
šperky,… ). Jedním z předních fotografů, kteří se zabývali technikou fotogramu je Man Ray (Emmanuel Rudzitsky). Proto se také této technice dříve říkalo „rayogramy“. Z českých tvůrců se touto
8
technikou
hojně
zabývá
Jaroslav
Rössler.
Fotogramu
předcházela zajímavá technika používaná J. H. Schulzem v první polovině 18. století zvaná schulzegrafie.1
1.3 Negativ Jedná se o fotografie zanechané úmyslně v jejich negativní formě. Tato technika je hojně využívaná fotografem Man Rayem (Emmanuel Rudzitsky).
1.4 Fokalk a strukáž
4 Koreček Miloš - fokalk
Jedná se o velmi hravou nevlastní fotografickou techniku, která spočívá v roztírání různě koncentrované vývojky (štětcem, prsty, špejlí apod.) na citlivý fotografický materiál. Proces většinou probíhá při rozsvíceném světle. Výsledek částečně závisí na aktuálním naladění autora a na velmi těžko předvídatelných reakcích použitých chemikálií, tento proces jde jen velmi těžko identicky zopakovat. (4) Technika strukáže a fokalku pochází z dob rozkvětu surrealismu
1
„Na povrch kaše, získané ze směsi křídy a dusičnanu stříbrného rozpuštěných ve studniční vodě, pokládal šablony písma a vše vystavil účinkům světla. Po sejmutí šablon zůstala na jejich místě bílá písmena na šedofialovém pozadí.“ (1)
9
ve 30. letech. Tato technika je tvůrčím výtvarným procesem, který vede ke vzniku výtvarné a emocionální fotografie. Touto cestou často vznikají abstraktní fotografie. (5) V případě použití negativního filmu jako fotografického materiálu se technice říká fokalk, pokud je jako citlivý materiál použitý citlivý pozitivní fotografický papír, jedná se o struktáž.
1.5
Sabattierův efekt
Tento velmi zajímavý efekt vynalezl G. Sabattier, který si všiml, že fotografický materiál, který náhodně osvítil bílým světlem během vyvolávání, sice vyvoláním zčerná, ale na rozhraní zůstane bílá linie. Tohoto efektu využívalo mnoho umělců, byl oblíbený v portrétové fotografii, ve fotografii aktu a v technické fotografii. Tato technika má více metod provedení.
5 B. Šťastný - Sabattierův efekt
10
1.6 Reliéfové techniky – reliéf, pseudoreliéf a heteroreliéf. Reliéfní fotografie budí dojem reprodukce bočně nasvětlené plastiky. Pozitivní a negativní obraz spojíme a posuneme jen v jednom směru. Pseudoreliéfu - „ tzv. sendviče“ dosáhneme tak, že spojíme kontrastní pozitivní a negativní obraz s částečným posuvem (jak vertikálním tak horizontálním). Výsledný obraz je téměř šedý na okrajích přechodů mezi tmavou a světlou oblastí vzniknou obrysy, které působí plastickým dojmem. Heteroreliéf získáme tehdy, když kresba pozitivu s negativem nejsou v poměru 1:1. (1)
6 Reliéf (1)
7 Heteroreliéf (1)
11
1.7 Izohélie Jedná se o fotografickou techniku, při níž dojde ke zredukování černobílé škály do několika tónů (maximálně pěti). Výsledek působí dojmem černobíle grafiky.
1.8 Zrnitost Zrnitost byla v minulosti pokládána za technickou vadu snímku. V 60. letech se objevovala u reportážní fotografie. Později začala být využívána i jako umělecký záměr. Zrnitosti můžeme dosáhnout pomocí chemického procesu, zvětšováním materiálu nebo rastry. 2
1.9 Rastry 8 Rastr popraskané malby (1)
Jeví se jako tmavší nebo světlejší dezény různého tvaru v pozitivním obrazu. Používá se rastr plátna, rastr popraskané olejové malby, rastr protrženého plátna… Byly používány především ve fotografice a plakátové technice. (1)
2
Pozn. Rastry jsou samostatné negativy různých dezénů, vzorů a s různou hustotou krytí. (1)
12
1.10 Luminografie Luminografie je v překladu psaní světlem. Mezi luminografické techniky se řadí takový druh fotografie, který vznikl působením úzkého světelného toku na citlivou vrstvu. Těmi to zdroji může být světlo ze svíčky, pochodně, baterky, světlometu auta, laserové pera a ukazovátka.
Tyto světelné body jsou většinou v pohybu a zachycujeme jejich trajektorii. Jako luminogram se označuje obraz vzniklý exponováním fotocitlivého materiálu pouze světlem bez použití dalších objektů. Jedná se o techniku, která nabízí velkou možnost výtvarného vyžití.
9 Jurgiewicz luminografie
13
„Fotografický aparát je klíč k věčnosti. Je to past na neukázněné vteřiny času, které se jinak nezastaví, ať je prosíme sebenaléhavěji. Pasti je třeba klást s dovedností a láskou.“ (6)
2
Fotografický pokus - Eifargotof ínlátigid
Zde bych ráda představila můj vlastní pokus na fotografickém poli nazvaný Eifargotof ínlátigid. Jedná se o využití experimentální metody k tomu, abych z digitální fotografie získala analogový výsledek. Tedy fotografii vyvolanou klasickou technikou, za využití chemikálií na vyvolávání fotografie na fotografický papír. Chci se zaměřit na vysvětlení této techniky a zvýraznění detailů, které vzniknou při této experimentální technice, také vyzdvihnout chyby, nečekané momenty tvorby (neostrost, zrnění, přenos digitalizace atd.) a využít je k uměleckému sdělení. Rozhodla jsem se zpracovat tři experimentální techniky. Při práci jsem se rozhodla použít LCD monitor osobního počítače, CRT analogový monitor a projektor.
2.1 Materiál a motivy fotografií Velmi důležitá je příprava materiálu před samotným experimentem, zvolení formátu, motivu fotografií a materiálu, se kterým se bude pracovat. 14
Pracuji s černobílou fotografií. Fotografie jsem nafotila v černobílém programu digitálního fotoaparátu EOS 450D a nebo používala program Photoshop, ve kterém jsem upravovala své barevně nafocené fotografie. Po několika pokusech jsem se rozhodla pracovat s portrétní fotografií, převážně s autoportréty. Portrétní fotografie je mi velmi blízká, umožňuje hry se světlem, kontrastem, nahlíží do lidských duší a velmi hezky předvádí možnosti jednotlivých experimentálních technik. Autoportréty získané experimentálními technikami, mi umožnily podívat se sama na sebe z velmi neobvyklých úhlů pohledu. Při přípravě materiálu na experiment jsem nafotila řadu fotografií, s velkou plochou tmavých tónů a velmi kontrastních přechodů mezi světlem a stínem. Tyto převážně tmavé fotografie, bohužel nebyly vhodné pro všechny mé experimentální techniky (například při naexponování na CRT monitoru byl snímek většinou celý černý). Úplně nejvhodnější se ukázaly dostatečně nasvícené a také kontrastní snímky celých obličejů. Já jsem nejraději pracovala s přirozeným světlem, i když jsem používala i umělého osvětlení.
„Světlo je pro fotografa nejcennějším nástrojem, protože právě je využívá a upravuje tak, aby vytvořil úžasné a zajímavé snímky.“ (7)
15
2.1.1
Příprava fotografického materiálu a chemikálií
Díky možnostem práce s počítače a programem Adobe Photoshop, jsem své snímky přeměnila na negativy, abych předešla nedokonalostem, které by mohly vzniknout při přeměně negativního materiálu na pozitivní, chemickou cestou. Takto vzniklé chyby by byly pro můj pokus nežádoucí a mohly by zakrýt právě zajímavé prvky vzniklé mnou zkoumanou technikou.
10 Adobe Photoshop - úprava formátu fotografie a přeměna na negativ
16
Pracovala jsem s papíry české firmy Foma. Převážně s lesklým povrchem s normální a měkkou gradací. Při vyvolávání fotografií jsem používala roztok pozitivní vývojky s destilovanou vodou (ředění 1:7), přerušovací lázeň (vodu) a roztok rychlo-ustalovače s destilovanou vodou (ředění 1:5). Pracovala jsem se standardním vybavením temné komory. Dále
jsem
pracovala
s notebookem,
CRT
analogovým
monitorem
a
projektorem
Sharp PG-F200X.
2.2 První experimentální technika Jako první techniku, jsem se rozhodla prozkoumat práci s osobním počítačem – notebookem s LCD monitorem. Na svém notebooku zobrazím svou fotografii, zachycenou digitálním fotoaparátem a v temné komoře provedu osvit fotografického materiálu – fotopapíru, který přiložím na monitor. Osvícený fotopapír vyvolám klasickou technikou pomocí chemikálií na vyvolání černobílé fotografie. 2.2.1
Experiment I.
Nejprve jsem se setkala s problémem zobrazení fotografie na celé ploše monitoru, toto jsem vyřešila pomoci programu Picasa 3, který umí vytvořit prezentaci fotografií zobrazovanou 17
na celý monitor. Zamýšlela jsem vytvořit prezentaci z černých polí a mého negativního snímku, položit fotopapír na monitor a nechat ho osvítit. Po několika pokusech na zkouškových pruzích papíru, jsem zjistila, že jas monitoru je i při zobrazení černé barvy příliš vysoký a fotopapír reagoval jako by byl celý osvícený bílým světlem, tedy zkušební papíry zčernaly. Touto cestou jsem tedy nedosáhla žádného výsledku.
11 Picasa - úprava fotografie
18
2.2.2
Experiment II.
Přešla jsem k pokusům s rozsvěcením a zhasínáním monitoru, na kterém byl položený fotopapír. Pomocí funkce na klávesových zkratkách jsem zhasla a rozsvítila monitor, na kterém byla zobrazená fotografie (otevřená v programu Picasa 3). Pokusy jsem zjistila, že doba osvitu papíru musí být velmi krátká. Přibližně 2s. Naexponovaný papír jsem poté vyvolala. Výsledky tohoto fotografického pokusu jsou velmi kvalitní a ostré v detailech. Nejvhodnějším motivem jsou kontrastní fotografie portrétu a aktu, ale i méně kontrastní snímky přírody jsou kvalitní a v detailu plně vykreslené. Jen přiložení papíru na monitor způsobuje rozostření v rozích papíru, které lze eliminovat zatížením fotopapíru tak, aby doléhal i v rozích.
12 Neostrosti v rozích
19
Hravým momentem této techniky je, že v některých případech došlo k exponování fotografie současně se zobrazením lišty hlavního panelu, nabídky Start nebo kurzoru myši na monitoru. Zjistila jsem také, že touto technikou lze vytvářet reliéfní fotografie. Pokud v průběhu osvitu promítnu na monitoru negativní i pozitivní variantu snímku.
13 Sejmutí panelu a nabídky Start
20
Touto technikou vznikají velmi kvalitní fotografie, stejných fotografií by bylo možné dosáhnout klasickým zvětšováním fotografie z negativu nebo tiskem na tiskárně. Rozhodla jsem se od této techniky odstoupit, protože nepřinášela, žádný nový zajímavý tvůrčí efekt (kromě samotné techniky).
2.3 Druhá experimentální technika Jako druhou techniku jsem se rozhodla vyzkoušet práci s CRT analogovým monitorem. Tedy se skleněným monitorem s vypouklou obrazovkou. Svůj notebook jsem připojila k externímu CRT monitoru. A počítač přepnula klávesou do režimu zobrazení na externí obrazovce. Očekávala jsem, že tato technika přinese nějaký zajímavý jev, výsledky jsem byla přesto překvapena. 2.3.1
Experiment I.
Při prvních pokusech s CRT monitorem, jsem postupovala stejně jako u „První reverzní techniky“ – Experiment II.“ Pokoušela jsem se o rozsvícení a zhasnutí monitoru pomocí klávesové funkce. Bohužel doba od nastartování lampy (rozsvícení monitoru) a zobrazení promítané fotografie byla příliš dlouhá, a proto tento postup v případě CRT monitoru nefungoval.
21
2.3.2
Experiment II.
Rozhodla jsem se vyzkoušet techniku, kterou jsem použila u „První reverzní techniky – Experiment I.“. Tedy jsem si v počítači v programu Picasa 3 připravila prezentaci složenou z černých polí a negativního snímku. Opět jsem nejprve zkoušela dobu expozice - osvitu na zkušebních proužcích papíru. Zkouškové výsledky byly velmi zvláštní. Byly to jen černobílé šmouhy. Poměrně dlouhou dobu jsem si myslela, že tato technika nefunguje a že je můj experiment na konci.
14 Zkouškový papír
22
Poté jsem se, ale rozhodla vyvolat jednu celou fotografii a výsledek se objevil. Na snímku byly také černobílé šmouhy, ale tentokrát se objevil obraz. Fotografie byla velmi pozměněná a vypadala jakoby snově. Proto jsem také sérii fotografií vyvolanou touto technikou pojmenovala „Ze snu“. Tato technika zobrazení a sejmutí fotografie z CRT monitoru přeměnila objekty na fotografii v pouhé „stínové duchy“. Místo kde bylo na digitální fotografii tmavé pole (oko, vlasy apod.), se po vyvolání jeví jako černá šmouha. Z portrétů tedy vznikají „duchové“. Tato technika pozměňuje atmosféru fotografie. Působí velmi emotivně. Tento jev způsobuje tloušťka skla spolu s vypouklým tvarem obrazovky monitoru, který způsobuje rozptyl světla. Doba osvitu fotopapíru se pohybuje od 2s do 10s podle jasu a kontrastu fotografie (fotografie v pouze šedých nebo načernalých tóninách potřebuje delší expozici).
23
15 autoportrét, "Hledíc ze snu"
24
2.4 Třetí experimentální technika Ve své třetí reverzní technice jsem se rozhodla použít projektor Sharp PG-F200X. Propojila jsem notebook s projektorem, na notebooku jsem měla zobrazenou fotografii a následně jsem promítala obraz na zeď ve fotokomoře. Vždy jsem si při rozsvíceném monitoru na fotografii vybrala výřez, který jsem chtěla exponovat a označila si místo na zdi lepicí páskou (abych věděla kam přiložit fotografický papír). Poté jsem přistoupila k osvitu fotografie promítané projektorem na zeď.
Postupovala jsem několika způsoby, ale jen jeden se ukázal funkčním. Například techniku zhasínání a rozsvěcení projektoru jsem musela okamžitě vypustit. Vzhledem k tomu, že projektor nelze zhasnout ani rychle znovu aktivovat. Pokusy jsem také došla k tomu, že jsem musela upravit snímky v programu Picasa. Fotografie jsem upravila tak, že jsem jim snížila jas a také jsem jejich teplotu barev upravila do hnědých tónin. Aby byly fotografie co nejméně jasné a světlé a bylo možné je naexponovat a vyvolat.
25
16 Picasa - úprava fotografií
2.4.1
Experiment I.
V prvním experimentu jsem se pokusila o sejmutí fotografie ze zdi, při běžícím projektoru, na počítači jsem měla spuštěnou prezentaci z černých polí. Okamžitě jsem si všimla, že projektor i přes zobrazení černé příliš svítí. Tedy by okamžitě po přiložení bílého papíru došlo k jeho úplnému osvícení a následnému zčernání při vyvolání. Proto jsem od této metody ustoupila.
26
2.4.2
Experiment II.
Vzhledem k tomu, že projektor není možné vypnout a okamžitě zhasnout, aby nedošlo k poškození a startovací doba je příliš dlouhá, musela jsem přistoupit k manuálnímu zakrývání lampy projektoru. Vyrobila jsem si tedy dostatečně velkou zákrytu z kartonu. Mnoha pokusy jsem se trénovala v rychlém odkrytí a zakrytí lampy projektoru. Zjistila jsem, že optimální doba je přibližně 2 až 5s. Fotografie po exponování a vyvolání ukázaly krásu této techniky. Ta se skrývá v zobrazení pixelů.3
Čím větší byla vzdálenost projektoru od místa projekce, tím větší byly pixely
zobrazené na fotografii. Tento jev očividně dokázal přenos digitalizace z digitální fotografie na klasickou fotografii.
17 Digitalizace
3
Pozn. Pixel (zkrácení anglických slov picture element, obrazový prvek; někdy též pel) je nejmenší jednotka digitální rastrové gra fiky. Představuje jeden svítící bod na monitoru. (8)
27
3
Závěr
Ve své bakalářské práci jsem se pokoušela prozkoumat 3 experimentální techniky. Mým hlavním cílem bylo využít experimentálních metod k tomu, abych získala z digitální fotografie „analogový výsledek“ a využít těchto experimentálních technik k vyjádření svého uměleckého záměru.
V případě první experimentální techniky jsem zjistila, že i fotografie snímaná z LCD monitoru je plně kvalitní a ostrá. Nepřináší žádné nové zajímavé prvky. Druhá experimentální technika mne velmi překvapila a byla jsem nadšená výsledky. Tato technika pozměňovala mé portrétové fotografie na snové, duchům podobné "obličeje“. Velmi mě upoutalo, jak pozměňovala atmosféru fotografií. I třetí experimentální technika ukázala další zajímavý jev a to přenos digitalizace. Bylo jedním z mých cílů v některé z technik objevit zobrazení pixelů. Na projektorem zvětšených fotografiích byl obraz rozdělen na obrazové body a tyto body byly i na vyvolané fotografii. Tento jev působí jako graficky upravená fotografie nebo jako pop-artová plakátová tvorba.
Splnila jsem svůj záměr prozkoumání a vyzkoušení několika experimentálních technik, docílila jsem získání analogového výsledku z digitální fotografie netradiční cestou. Také se mi podařilo vyzdvihnout a zachytit zajímavé momenty technik.
28
4
Obrazová příloha
4.1 První experimentální technika – práce s LCD monitorem
29
30
4.2 Druhá experimentální technika – práce s analogovým monitorem – „Ze snu“
31
32
33
4.3 Třetí experimentální technika – Práce s projektorem – Digitalizace
34
35
36
37
38
5
Použité zdroje
5.1 Citovaná literatura v textu 1. Šimek, Jaroslav. Zvláštní fotografické potupy. Praha : Práce, 1980. ISBN 24-046-80. 2. Dějiny fotografie. Martin : Osveta, 1987. 70-020-87. 3. Langfort Michael, Kindersley Dorling. Tvůrčí fotografie. Praha : SLOVART, 2000. ISBN 807209-216-2. 4. http://www.impulshk.cz. Středisko amatérské kultury IMPULS . [Online] [Citace: 5. 4 2011.] http://www.impulshk.cz/vzdlvn-foto-64/421-struk. 5. Milan Šusta. www.fotoaparat.cz. Fotoaparát. [Online] 12. 7 2010. [Citace: 6. 4 2011.] http://www.fotoaparat.cz/article/10934/2. 6. Neff, Ondřej. Černobílé hodinky. Praha : Práce, 1991. ISBN 80-208-0175-8. 7. Siegel, Eliot. Naučte se fotografovat kreativně. Brno : Zoner press, 2009. ISBN:978-80-7413-031-1. 8. Wikipedie. [Online] 2. 8 2011. [Citace: 3. 3 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Pixel.
5.2
Použitá literatura 1. 1987. Dějiny fotografie. Martin : Osveta, 1987. 70-020-87. 2. Eliot, Siegel. 2009. Naučte se fotografovat kreativně. Brno : Zoner press, 2009. ISBN 978-80-7413031-1.
39
3. Langfort Michael, Kindersley Dorling. 2000. Tvůrčí fotografie. Praha : SLOVART, 2000. ISBN 80-7209-216-2. 4. Neff, Ondřej. 1991. Černobílé hodinky. Praha : Práce, 1991. ISBN 80-208-0175-8. 5. Šimek, Jaroslav. 1980. Zvláštní fotografické potupy. Praha : Práce, 1980. ISBN 24-046-80. 6. Zaoral, Zdenek. 1999. Fotografujeme. Praha : Pěnkava Intermedia k.s., 1999. ISBN 80-85522-152. 7. Siegel, Eliot. Naučte se fotografovat kreativně. Brno : Zoner press, 2009. ISBN:978-80-7413-031-1.
5.3 Internetové zdroje 1. 2011. Wikipedie. [Online] 2. 8 2011. [Citace: 3. 3 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Pixel. 2. 2011. http://cs.wikipedia.org/. Wikipedie. [Online] 17. 1 2011. [Citace: 20. 2 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotogram. 3. 2009. http://www.digifotomag.cz. Digifotomag. [Online] 4. 8 2009. [Citace: 1. 3 2011.] http://www.digifotomag.cz/cz/view.php?cisloclanku=2009080009&menu=6 . 4. 2009. http://www.shaunbelcher.com/writing/. http://www.shaunbelcher.com/. [Online] 12. 8 2009. [Citace: 1. 23 2011.] http://www.shaunbelcher.com/writing/. 5. 2010. http://www.sypka.cz/fokalk-1988-89/a47/d10684/. Aukční dům Sýpka. [Online] 2010. [Citace: 20. 2 2011.] 40
6. Jan Hubicka. 2009. http://sechtl-vosecek.ucw.cz/. Muzeum fotografie Šechtl a Voseček. [Online] 16. 4 2009. [Citace: 15. 12 2010.] http://sechtl-vosecek.ucw.cz/expozice2.html. 7. Lucie Černá. 2008. http://www.pragueout.cz/articles/bohumil-stastny-fotografie. Pragueout.cz. [Online] 20. 10 2008. [Citace: 13. 1 2011.] http://www.pragueout.cz/articles/bohumil-stastny-fotografie. 8. 2008. www.artmuseum.cz. Artmuseum. [Online] 17. 7 2008. [Citace: 15. 12 2010.] http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=129. 9. 2011.
http://cs.wikipedia.org.
wikipedia.
[Online]
3.
4
2011.
[Citace:
6.
4
2011.]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_R%C3%B6ssler. 10. 2011.
http://cs.wikipedia.org/. wikipedia. [Online] 5. 3 2011. [Citace: 6. 4 2011.]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotogram. 11. Milan Šusta. 2010. www.fotoaparat.cz. Fotoaparát. [Online] 12. 7 2010. [Citace: 6. 4 2011.] http://www.fotoaparat.cz/article/10934/2. 12. http://www.impulshk.cz. Středisko amatérské kultury IMPULS . [Online] [Citace: 6. 4 2011.] http://www.impulshk.cz/vzdlvn-foto-64/421-struk.
41
