Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu, podnikání a oceňování
Makroekonomický vývoj v ČR ve vybraném období Bakalářská práce
Autor:
Jiří Kynych
Obor:
Marketing a management malého a středního podnikání
Vedoucí práce:
PhDr. František Jirásek, CSc.
Praha
Duben 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30. dubna 2013 ……………………… Jiří Kynych
Poděkování: Děkuji panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za odborné vedení bakalářské práce, připomínky, náměty a množství konzultací, které mi poskytl ke zdárnému dokončení práce.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje makroekonomických ukazatelů inflace a nezaměstnanosti. Analyzuje změny uvedených ukazatelů v průběhu několika let. Vysvětluje vztah mezi nimi a působení vnitřních a vnějších vlivů na sledované faktory v české ekonomice. Malé a střední podniky jako nejpočetnější a významný segment české ekonomiky je analyzován v dopadu vývoje hlavních sledovaných makroekonomických faktorů.
Klíčová slovah hrubý domácí produkt, inflace, měnový kurz, nezaměstnanost, malé a střední podniky, trh, trh práce, zaměstnanost
Annotation The Bachelor
thesis deals with monitoring macroeconomic indicators, inflation and
unemployment. Analyses transformation of mentioned indicators during several years. Explains relation between them and influence of internal and external influence into monitoring factor in the field of Czech economy. Small and middle size company as the largest and significant segment of Czech economy is analysed in response with development of main monitored macroeconomic factors.
Key words employment, exchange rate, gross domestic product market, inflation, labour market, small and middle size company, unemployment
Obsah 1.
Úvod ................................................................................................................................... 6
2.
Teoretická část .................................................................................................................... 8
3.
4.
5.
2.1.
Pojem a rozsah makroekonomie ................................................................................. 8
2.2.
Světoví představitelé makroekonomie........................................................................ 9
2.3.
Makroekonomie a její ukazatele ............................................................................... 12
2.4.
Trh práce - zaměstnanost a nezaměstnanost ............................................................. 17
2.5.
Hrubý domácí produkt - HDP .................................................................................. 20
2.6.
Definice segmentu malých a středních podniků ....................................................... 23
Analýza inflace a nezaměstnanosti sledovaného období 2002-2012 ............................... 25 3.1.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2002 ...................................................................... 25
3.2.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2003 ...................................................................... 28
3.3.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2004 ...................................................................... 31
3.4.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2005 ...................................................................... 35
3.5.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2006 ...................................................................... 39
3.6.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2007 ...................................................................... 42
3.7.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2008 ...................................................................... 46
3.8.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2009 ...................................................................... 50
3.9.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2010 ...................................................................... 53
3.10.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2011 ...................................................................... 56
3.11.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2012 ...................................................................... 59
Inflace a nezaměstnanost v MSP ...................................................................................... 63 4.1.
Dopad inflace v MSP................................................................................................ 63
4.2.
Nezaměstnanost v MSP ............................................................................................ 65
Závěr ................................................................................................................................. 70 Seznam literatury .................................................................................................................. 73 Seznam použitých zkratek .................................................................................................... 75 Seznam grafů ........................................................................................................................ 75 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 77
1. Úvod Bakalářská práce se věnuje makroekonomickému vývoji ukazatelů inflace a nezaměstnanosti v České republice v období let 2002-2012. Téma práce jsem zvolil v souvislosti s volbou studijního oboru „Marketing a management malého a středního podnikání“ na BIVŠ, a.s., požadavku znalostí ekonomie tohoto oboru a profesní činnosti v malé firmě působící na českém trhu, jejímž hlavním předmětem činnosti je nákup zboží ze zemí EU za účelem dalšího prodeje na českém trhu. Hlavními zahraničními dodavatelskými firmami jsou převážně střední podniky s 10-200 zaměstnanci; tedy firmy spadající do kategorie malého a středního podnikání v EU. První kapitola představuje makroekonomii a její základní teoretická východiska, vybrané světové představitele a myšlenkové směry prezentující makroekonomické koncepty působící na ovlivnění hospodářského cyklu. V okamžiku, kdy jsme se seznámili s mentory makroekonomie a získali znalosti o tom, čím a jak se na poli makroekonomie bít, je vhodné analyzovat vývoj inflace a zaměstnanosti. V této části jsou data podrobena analýze, dána do souvislostí pro objasnění jejich vývoje. Analyzuji data a informace, která plynou z vývoje ekonomiky a data, která jsou výsledkem fiskální a monetární politiky. V analýze jednotlivých let je zachycen dopad na výrobní podniky, domácnosti, vztah trhu České republiky k zahraniční poptávce a dosahu monetární politiky České národní banky. Poslední kapitola navazuje na analyzovaný ekonomický vývoj uplynulých let a zaměřuje se na vývoj, postavení a význam subjektů malého a středního podnikání v české ekonomice. Cílem bakalářské
práce, je analýza vývoje makroekonomických ukazatelů inflace a
nezaměstnanosti ve sledovaném období. Jaké vlivy působily na růst a pokles inflace, a jak tato ovlivňovala rozhodnutí účastníků trhu. Vliv pohybu měnového kurzu na ceny výrobců a dovozových energetických zdrojů z hlediska zvyšujících se či klesajících nákladových položek. Postavení domácích výrobců v konkurenci se zahraničím na domácím trhu. Míra nezaměstnanosti je silné téma každé ekonomiky. Analyzuji proces tvorby nových pracovních míst v ekonomice v průběhu poklesu či růstu hospodářství. Strukturu nezaměstnanosti na trhu práce, restrukturalizaci české ekonomiky ve vztahu k
6
nezaměstnanosti. Nedostatek kvalifikované pracovní síly a její přesun v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky. Příčiny využití zahraniční pracovní síly v českých firmách. Malé a střední podniky na českém trhu, jejich postavení v ekonomice jako celku. Jak reaguje míra inflace a nezaměstnanosti na tento segment ekonomických subjektů. Existence MSP napříč cyklickým vývojem ekonomiky. Podíl na celkové zaměstnanosti a výkonu české ekonomiky. Praktická část práce je zpracovaná kvantitativním výzkumem, deduktivní metodou analýzy statistických dat ČNB a ČSÚ. Pro výzkum jsem stanovil následující hypotézu: Malé a střední podniky nejsou zanedbatelným segmentem tvorby nových pracovních míst v české ekonomice. Dopad inflace na tuto skupinu je srovnatelný jako u většiny subjektů trhu s ohledem na působení inflace a její zdroje. V první části kapitoly analyzuji jednotlivé zkoumané ukazatele, jejich vývoj v daných letech a reakci subjektů české ekonomiky. Další část se zaměřuje na segment MSP, která částěčně vychází z předchozí kapitoly. Potvrzují se zde nebo vyvracejí trendy vývoje MSP, reakce na výkyvy ekonomiky, míru inflace a nezaměstnanosti.
7
2. Teoretická část 2.1.
Pojem a rozsah makroekonomie
Obor makroekonomie za jehož otce je považován John Maynard Keynes, jak je uvedeno v dalším textu, se zabývá zkoumáním ekonomického prostředí jako celku a vlivů v průběhu hospodářského cyklu recese a expanze. Stabilizování průběhu vývoje hospodářství a omezení cyklických výkyvů v ekonomice. Na rozdíl od mikroekonomie, která sleduje chování mikrosubjektů trhu, nebo-li jednotlivých členů jako např. vývoj ceny produktu, chování spotřebitele, firmy atd., se makroekonomie soustředí na chování ekonomických subjektů jako celku a jednotlivých makroekonomických cílů, kterými jsou: -
Inflace
-
Nezaměstnanost
-
Hrubý domácí produkt (HDP)
Problémem sledování a zejména působením na makroekonomické cíle je fakt, že pokud příliš podpoříme jeden, druhý vykáže nežádoucí hodnotu a vývoj ekonomiky se obrátí opačným směrem. Např. často slýchané „pumpování peněz do ekonomiky“ bude mít za následek levně dostupné finanční prostředky pro subjekty na trhu, zvýšení množství peněz v ekonomice a jejich částečné znehodnocení odrážející se v růstu inflace, tj. v růstu cenové hladiny, a jejich omezenou vypovídající schopnost pro účastníky trhu. Pro efektivní ovlivňování makroekonomických cílů lze použít makroekonomické nástroje: Monetární politika v rukou centrální banky -
Množství peněz v ekonomice
-
Regulace úrokových sazeb
-
Regulace a dohled nad bankovním trhem
Fiskální politika v rukou vlády -
Vládní výdaje – spotřeba vlády
-
Daně
8
2.2.
Světoví představitelé makroekonomie
Tak jako v mnoha jiných vědních oborech je i v makroekonomii několik myšlenkových směrů a jejich představitelů, které rozdílně pohlíží na různé ekonomické otázky jako např. jak řešit a pohlížet na nedokonalosti a výkyvy trhu v podobě recese a vysoké nezaměstnanosti či míru zapojení státu do hospodářského cyklu. Je několik představitelů makroekonomických teorií. V této části chci uvést představitele a jejich myšlenky, které pokládám za důležité, které jsou v kontrastu jejich pohledu na ekonomii a ve vztahu k praktické části této bakalářské práce. John Maynard Keynes1 (1883 - 1946) Neopomenutelný anglický ekonom 20. století. Je představitelem keynesiánského pohledu agregátní nabídky a agregátní poptávky. V makroekonomické teorii zavedl model investičního multiplikátoru, sklonu ke spotřebě a model makroekonomické rovnováhy. Zejména se zasloužil o nový přístup k probíhajícím cyklům v ekonomice a funkci monetární a fiskální politiky. Přístup ke stabilnímu cenovému vývoji a nízké míře nezaměstnanosti. J. M. Keynes si získal uznání v ekonomii a dalších oborech; v matematice a literatuře. Přednášel na King´s College v Cambridge. Pracoval ve státních službách a byl poradcem britského ministra financí. Podílel se na řízení Bank of England a působil ve velké britské pojišťovně. Přispíval do ekonomických periodik. Je autorem několika odborných děl, mezi které patří nejvíce zmiňované dílo „Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz, (The General Theory of Employment Interest and Money), 1936. Myšlenkový směr, kterým je představitelem a zakladatelem je založen na pohledu vývoje makroekonomických ukazatelů nezaměstnanosti a inflace. Jak přistupovat k ekonomickým cyklům a jakým způsobem do těchto cyklů má zasahovat stát prostřednictvím fiskální a monetární politiky, potažmo podporou agregátní poptávky a následně multiplikací státních výdajů na investice a zvýšení hospodářského růstu. Na hospodářský cyklus pohlíží komplexně a oproti jiným směrům zvažuje více proměnných hodnot, které jej ovlivňují.
1
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 407. ISBN 978-80-205-0590-3.
9
Podle J. M. Keynese hraje v ekonomickém cyklu zásadní roli agregátní nabídka a agregátní poptávka, kterou se snaží ovlivnit zejména v krátkém období, neboť jak sám uvádí: V dlouhém období jsme všichni mrtví (In the long run we are all dead). Agregátní poptávku je v době recese či stagnace třeba podpořit. Úroveň mezd a cenová hladina je v krátkém období neměnná. V tomto bodě je Keynes v rozporu s klasickým přístupem, který mzdy, nezaměstnanost a cenovou hladinu charakterizuje jako pružné faktory, v krátkém období se přizpůsobující tržnímu prostřední. Milton Friedman (1912 - 2006) Americký ekonom a nositel Nobelovy ceny. Studoval matematiku na Rugers University a později ekonomii na univerzitě v Chicagu. Pracoval pro vládu USA na ministerstvu financí. V rámci svého směru „monetarismus“ se věnoval studiu monetární politiky
ve smyslu
hlavního nástroje stability ekonomie a růstu. Je autorem knihy Za vším hledej peníze (Money Mischief), 1992. Z jeho vědecké práce vychází pojetí ekonomické stability „monetarismus“. V tomto směru je monetární politika považovaná za hlavní makroekonomický cíl stability a růstu ekonomiky v pojetí „regulace“ či spíše plynulého zvyšování množství peněz v ekonomice a sledování rychlosti oběhu množství peněz v ekonomice. Jádro monetarismu tvoří:2 1. Růst nabídky peněz tvoří hlavní činitel systematicky ovlivňující nominální HDP. Podle monetarismu je nominální agregátní poptávka daná zejména množstvím peněz v ekonomice. 2. Ceny a mzdy jsou poměrně pružné. Monetaristé souhlasí s keynesiánci, že ceny a mzdy jsou nepružné, ale jejich nepružnost nehodnotí tak dramaticky. 3. Soukromý sektor je stabilní, má samo-stabilizační funkci a není jej třeba regulovat či zasahovat do jeho fungování. Na rozdíl od keynesiánců, monetaristé jsou přesvědčeni, že agregátní poptávka je daná a regulovatelná zejména množstvím peněz v ekonomice. Ceny a mzdy jsou podstatně pružnější. Fiskální politika státu a spotřeba subjektů trhu nemají vliv na produkci a ceny. Křivka agregátní nabídky je u monetaristů výrazně strmější. 2
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 697. ISBN 978-80-205-0590-3.
10
Výsledek experimentu3 v USA, kdy Federální rezervní systém stanovil monetární politiku jako hlavní politiku pro ovlivnění hospodářského vývoje, a v té době zejména v boji proti rostoucí inflaci. Bylo docíleno snížení inflace ovšem spolu s poklesem zaměstnanosti a růstu HDP4. Z nedostatku peněz v ekonomice finanční trhy reagovaly na monetární opatření růstem úroků na bankovních účtech určených pro běžný platební styk. Monetarismem předpokládaná regulace rychlosti oběhu peněz v ekonomice se ukázala jako nestabilní a po tomto experimentu se FED vrátil ke sledování makroekonomických ukazatelů inflace, nezaměstnanosti a HDP. Následně monetární politika neztratila na své důležitosti, ale již nebyla považovaná za hlavní a jediný možný nástroj ovlivňující makroekonomické cíle, stala se jedním z důležitých makroekonomických nástrojů pro ovlivnění, regulaci či podporu hospodářství.
3
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 699. ISBN 978-80-205-0590-3.
4
Snížení inflace přináší téměř vždy „oběť“ snížení růstu HDP a zvýšení míry nezaměstnanosti.
11
2.3.
Makroekonomie a její ukazatele
Tato část podrobněji objasňuje v textu již uvedené makroekonomické ukazatele: inflaci, nezaměstnanost a hrubý domácí produkt.
Inflace Inflace nastává v okamžiku, kdy roste cenová hladina, dochází k růstu cen výrobků a služeb v čase. Míra inflace se vyjadřuje v procentech pomocí položek spotřebitelského koše (dále jen CPI)5. Ceny položek CPI měřeného roku se porovnají s cenami CPI referenčního roku. Rozdíl mezi jednotlivými cenami udává zvýšení cenové hladiny, ke kterému může dojít např. vlivem zvýšení cen ropy, které se promítnou do cen vstupů výrobních podniků a zejména do služeb v dopravě. V takovém případě hovoříme o inflaci tažené náklady. Růst či pokles inflace má různé důvody. V České republice za posledních cca 10 let, těmito významnými důvody byly např. regulované ceny6, ceny ropy a potažmo ceny pohonných hmot. V období růstu HDP, kdy výkon ekonomiky převyšuje potenciální produkt jako např. v roce 2007 a 2008, dochází k růstu cenové hladiny vlivem zvýšené poptávky trhu. Výrobní podniky v krátkém období obvykle reagují na požadavek zvýšené produkce pouze omezeně. Firmy chtějí využít rostoucí poptávky a zvyšují ceny své produkce, tímto dochází k růstu cen (celkové cenové hladiny) neboli k růstu inflace taženou poptávkou. „S tím jak inflace pádí a hodnota peněz divoce kolísá, se ničí vztahy mezi věřiteli a dlužníky, které stojí v samotném základu tržní ekonomiky. Ztrácejí smysl a tvorba bohatství se stává hrou nebo loterií.“7 Dle hodnoty inflace hovoříme o nízké inflaci, pádivé inflaci a hyperinflaci.
Nízká inflace Za takovou inflaci lze považovat jednociferný růst cenové hladiny, který je zaznamenáván ve většině vyspělých ekonomik světa. Peníze mají svou hodnotu a splňují svou funkci 5
CPI - spotřebitelský index cen, který se používá k měření inflace.
6
Regulované nájemné, ceny zemního plynu, ceny elektrické energie, poplatky ve zdravotnictví, telekomunikační poplatky apod.
7
John Maynard Keynes
12
uchovatele hodnot, prostředek směny a účetní jednotky. Pokud se rozhodnete svou mzdu či plat utratit o měsíc později, zpravidla za ni obdržíte srovnatelný soubor zboží a služeb, jako v okamžiku, kdy jste ji obdrželi. Resp. míra inflace vás neovlivňuje v rozhodování, kdy své peníze utratíte.
Pádivá inflace Je vyjádřena dvoucifernými až třícifernými procentními hodnotami. Fungování hospodářství, které je postižené pádivou inflací, je značně narušeno. Peníze ztrácí svou hodnotu, lidé se snaží peněz zbavit a proměnit je v aktiva. Smlouvy mezi obchodními partnery obsahují ujednání o korekci ceny kontraktu k výši inflace. Subjekty takto postižené ekonomiky se uchylují k používání jiné, stabilnější měny jako např. dolaru historicky označovaného jako rezervní měna. Finanční trhy v ekonomice vůbec nefungují a peníze se nepůjčují za standardní úroky, jako v případě „zdravé“ ekonomiky z hlediska míry inflace.
Hyperinflace Ekonomika postižená tímto typem inflace, kde ceny rostou o miliony procent ročně, měna již neplní žádnou funkci. Ceny rostou každou hodinu a lidé se peněz snaží zbavit v okamžiku, kdy je obdrželi. Hyperinflací bylo postiženo Německo v letech 1922 a 1924, kdy cenová hladina vzrostla do astronomických výšin. Důvodem této inflace byli velké výdaje státního rozpočtu, který se vláda rozhodla krýt tiskem peněz, které se nutně musely dostat do oběhu.
Dopady inflace do ekonomiky Inflace zkresluje vnímání ceny produkce a služeb na trhu. Vlivem zvyšování cenové hladiny, která není vyvolaná přímo nabídkou či poptávkou. Je pro účastníky trhu velmi obtížné, či nedosažitelné zjistit, z jakého důvodu dochází k růstu cen. Jedná se o inflaci rostoucí o desítky procent. Pokud se výrobce rozhodne snížit cenu automobilu, bude to signál pro spotřebitele, který bude zvažovat nákup nyní výhodnější nabídky. A nebo pokud dojde k růstu cen ropy na světových trzích z důvodu zvýšené poptávky po pohonných hmotách, bude to signál pro spotřebitele zvýšené vzácnosti ropných produktů zejména tedy PHM. V okamžiku, kdy ceny rostou vlivem inflace o uvedené desítky procent, účastníci trhu nejsou schopni identifikovat původ růstu cen, které pro ně mají velmi snižující vypovídající hodnotu.
13
Snížení hodnoty hotovosti. S růstem inflace vaše hotovost ukrytá doma v šuplíku, která nepřináší držiteli žádný úrok, ztrácí na své hodnotě. Pokud během určité doby stoupne inflace o 20 %, hodnota hotovosti uložená v šuplíku klesne o 20 %. K nákupu stejného objemu zboží, bude spotřebitel potřebovat o 20 % větší hotovost než uložil do šuplíku. Úspory v hotovosti se tak při rychle rostoucí inflaci znehodnotí a jejich reálná hodnota se razantně sníží. V případě růstu inflace, která svou rychlostí a výší nutí obchody, restaurace apod. často měnit své ceny, zvyšuje náklady na úpravu těchto cen. Jedná se o tzv. „náklady na menu“ 8. Firmám rostou náklady na tisk a vydávání nových ceníků.
Nulová inflace - stabilní cenová hladina Pokud zvyšování inflace působí negativně na chod ekonomiky, proč naše snažení nesměrovat ke stabilním a neměnným cenám. Jedním důvodem jsou mzdy, u kterých v dlouhodobém čase dochází k jejich růstu či stagnaci. I v obdobích recese dochází k jejich stagnaci, nebo i k růstu. Na vině je všeobecná snaha růstu mezd a neochota k jejich poklesu např. v době recese a síla odborových organizací, které vždy trvají na růstu mezd i v období hospodářského poklesu. Stagnace či nepružnost mezd, působí na přílišné a neefektivní snížení zaměstnanosti.9 Druhým důvodem udržování nízké úrovně inflace, který sdílí většina ekonomů9, je mírný růst cenové hladiny, který vytváří podhoubí pro růst HDP a rozvoj ekonomiky.
Vztah inflace a nezaměstnanosti Na rostoucí výkon ekonomiky a zvyšující se poptávku podniky reagují zvýšením výroby. Do bodu, ve kterém ekonomika dosáhne potenciálního produktu, tedy relativně efektivního využití výrobních faktorů, stoupá cena produkce pomalým tempem a firmy zvyšují poptávku po pracovní síle. Cenová úroveň mírně stoupá se zvýšenou poptávkou, kde podniky reagují zvýšením ceny produkce. V okamžiku, kdy ekonomika překročí potenciální produkt, podniky reagují na stále se zvyšující poptávku výrazným zvýšením cen své produkce. Z důvodu krátkodobě omezených výrobních kapacit nemohou zcela pružně reagovat na požadavky trhu. Nyní začíná výrazněji rychleji růst cenová hladina a současně, od počátku růstu produktu, podniky v průběhu zvyšujících se cen a výroby zaměstnávají více pracovní síly. 8
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 675. ISBN 978-80-205-0590-3.
14
V rostoucím hospodářství podniky krátkodobě realizují zvýšené výnosy, na které v delším období reaguje trh práce zvýšením své ceny v podobě mezd. V tomto období dochází ke zvýšení nominálních mezd zaměstnanců. Na zvýšenou poptávku podniky krátkodobě reagují zvýšením produkce v podobě přesčasů, více pracovních směn apod. Dříve nebo později se ale podniky dostanou do stavu, kdy již nebudou moci přijmou další zaměstnance. Další zaměstnanci by již neměli kde pracovat, protože výrobní linky budou zcela vytížené. V dlouhém období podniky budou na zvýšenou poptávku reagovat rozšířením výrobních kapacit v podobě „technologického pokroku“ neboli přistavěním další výrobní linky. Podobně na trhu budou reagovat i další podniky a v konkurenčním boji nakonec cena produkce opět poklesne. Rostoucí inflaci v krátkém období zachycuje graf s Phillipsovou křivkou. V dlouhém období v důsledku rostoucích mezd, dochází k téměř „cyklickému“ růstu cenové hladiny a zároveň k opětovnému návratu na původní míru nezaměstnanosti. Nebo-li růst mezd (a jejich neochota k poklesu) zapříčiní trvalé zvýšení cenové hladiny (růst mezd v české ekonomice str.63), jejíž pokles je možné realizovat bolestivými úkony monetární politiky na úkor snížení růstu HDP a zvýšené nezaměstnanosti. Na grafu Phillipsovy křivky dlouhého období, je patrná zvyšující se cenová hladina v ekonomice v reakci na zvýšení mezd. V 1. období. Nedochází ke zvýšení cenové hladiny, ekonomika nezaznamenává zvýšené poptávkové ani nabídkové šoky. Inflace se nachází v bodě A. V 2. období. Zvýšená poptávka nutí podniky k vyšší produkci, které odpovídají zvýšením cen produkce a zvýšenou poptávkou po pracovní síle, které v období růstu ekonomiky jsou ochotni zvýšit mzdy. V okamžiku překročení potenciálního výkonu ekonomiky podniky začnou zvyšovat ceny své produkce. V tomto období podniky realizují zvýšení marže své produkce. Inflační očekávání se nezmění a ekonomika zůstává na původní křivce. V 3. období. Pokud dojde v ekonomice k recesi, míra inflace zůstane v dosažené hodnotě a nezaměstnanost se vrátí na svou původní hodnotu, ze které vyšla počátkem prvního období. HDP a mzdy zaznamenávají rychlejší nominální růst oproti reálnému růstu ve srovnání se stejným reálným růstem HDP a mezd výchozího bodu prvního období. Výsledkem je zvýšená cenová úroveň a stejná míra nezaměstnanosti. Z hlediska míry nezaměstnanosti zde existuje souvislost mezi mírou inflace a nezaměstnanosti. Podpora
15
zaměstnanosti dříve či později vyvolá růst inflace. Na příliš rychlý růst inflace, bude reagovat centrální banka „zbrzděním“ ekonomiky v podobě zvýšením úrokových sazeb, které vyvolají pokles investic do rozvoje výrobní technologie podniků a nutně též snížení zaměstnanosti resp. zvýšení nezaměstnanosti. Závěrem lze uvést, že při nezvyšující se míře inflace, bude vždy existovat určitá „zdravá“ míra nezaměstnanosti v ekonomice, se kterou je možné se v ekonomické literatuře setkat pod pojmem: „koncept NAIRU“.9 Míra nezaměstnanosti nezvyšující inflaci (NAIRU) znamená nezaměstnanost, která odpovídá stálé úrovni inflace. Na úrovni NAIRU jsou tlaky na cenovou a mzdovou inflaci vyvážené, inflace proto nemá tendenci se měnit. NAIRU znamená zároveň nejnižší míru nezaměstnanosti, kterou lze udržet bez vzniku dodatečného tlaku na zvýšení inflace.10
Protiinflační politika V České republice se sledováním inflace jejího cílování a faktorů působících na její vývoj zabývá ČNB. V rámci své monetární politiky prostřednictvím stanovováním úrokových tržeb relativně udává směr vývoje hospodářství pro subjekty trhu. V rámci dohledu nad bankovním trhem lze také spatřovat úkony ovlivňující vývoj míry inflace. Inflační očekávání je očekávaný vývoj inflace subjekty trhu, které očekávaný vývoj inflace zapracovávají do svých finančních plánu, růstu mezd, cen produkce apod. Inflační očekávání, důvěryhodnost a kredibilita, jsou pojmy cílování či „regulace“ inflace ČNB, jimiž v povědomí veřejnosti a firem působí jako stabilizační prvek pro vývoj míry inflace. Nízká míra inflace a vysoká míra nezaměstnanosti, na úkor uspokojivého vývoje jednoho faktoru dochází k růstu faktoru druhého. Cílem je optimální úroveň NAIRU, která vždy nemusí znamenat vlivy na růst nezaměstnanosti. Možnost optimalizace pracovního trhu se skrývá v dostatečné informovanosti o volných pracovních místech. Rekvalifikaci osob, jejíž kvalifikace nenalézá na trhu uplatnění a konečně přílišná sociální podpora v nezaměstnanosti
9
Jedná se o ekonomickou teorii, nad jejíž pravděpodobností existují při aplikaci na historická data určité pochybnosti. Uvedení této teorie
umožňuje uchopit vzájemné interakce mezi inflací a nezaměstnaností. 10
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 680. ISBN 978-80-205-0590-3.
16
proti jejím negativním dopadům, může skrývat problém v podobě neochoty nezaměstnaných si hledat uplatnění na pracovním trhu.
2.4.
Trh práce - zaměstnanost a nezaměstnanost
Pokles poptávky vyvolává u výrobců pokles výroby. Na trhu zůstává produkt, který nikdo nechce koupit. Dříve nebo později tento stav na trhu vyvolá reakci u výrobců, kteří s poklesem poptávky po svých produktech a tím i snížení svých výnosů, budou muset snížit nákladové položky čili vstupy, z nichž ty nejnákladnější jsou mzdy. Firmy se v období recese zbavují nepotřebných zaměstnanců, kterým nemohou poskytnout práci. Pro udržení firmy na trhu je toto nejčastější postup pro snížení nákladů. I když je možné se setkat i s různými způsoby jak snížit mzdové náklady a přitom nepropouštět zaměstnance jako např. zkrácení pracovního týdne. V posledních letech je možné se s tímto postupem setkat i u českých firem, které se tímto způsobem chtějí udržet kvalifikovanou pracovní sílu, které je dlouhodobě na českém trhu práce nedostatek. Propuštěná pracovní síla se stává nevyužitou pracovní sílou a tyto osoby se stávají nezaměstnanými. Dle charakteru nezaměstnanosti, lze nezaměstnané osoby dělit do několika skupin neboli typů nezaměstnanosti.
Strukturální nezaměstnanost Jedná se o typ nezaměstnanosti, kdy v rámci jednoho odvětví je nedostatek pracovních míst. Např. v okamžiku zavření dolu, vzroste nezaměstnanost v řadách horníků, kteří se nemohou uplatnit na trhu práce. Nabídka volných míst v dolech je velmi omezená, nebo dokonce dochází k jejímu dlouhodobému poklesu. Jedná se o nejzávažnější a dlouhodobý typ nezaměstnanosti. Nezaměstnaný horník musí hledat pracovní uplatnění v jiných oborech na pracovním trhu, v tom mu může bránit nedostatečná kvalifikace, nebo v České republice velmi omezená ochota migrace za prací.
Cyklická nezaměstnanost Nezaměstnanost související s vývojem hospodářského cyklu. V období recese dochází k růstu nezaměstnanosti z důvodu poklesu poptávky firem po pracovní síle jako např. na přelomu let
17
2008 a 2009, kdy pokles zahraniční poptávky v průběhu roku 2008 donutil firmy k propouštění pracovní síly. Opakem je vývoj hospodářství v době konjuktury (2007), kdy firmy zaměstnávaly domácí i zahraniční pracovní sílu. Zvýšená domácí a zahraniční poptávka vyvolávala potřebu zvýšení produkce firem a tím následně i zvýšenou poptávku po pracovní síle.
Frikční nezaměstnanost V okamžiku, kdy se zaměstnanec rozhodne o změnu pracovního místa a dojde k jeho dočasnému statusu „nezaměstnaný“, po dobu než nastoupí do pracovního poměru u nového zaměstnavatele, je tato nezaměstnanost označována jako frikční. K této nezaměstnanosti dochází příchodem absolventů na pracovní trh, matek po mateřské dovolené, dále přesunem pracovní síly mezi regiony, opuštění pracovního místa z důvodu vyššího platu apod. Důvodů pro opuštění svého dosavadního zaměstnání může být více, v každém případě se nejedná a typ nezaměstnanosti, který má závažné ekonomické a společenské dopady.
Sezónní nezaměstnanost Nezaměstnanost, která se vyskytuje v průběhu roku a k jejíž poklesu dojde obvykle v jarních a letních měsících. V této době trh práce zaznamenává zvýšenou poptávku po sezónních pracích zejména v zemědělství a v dalších oborech u kterých je možné práci vykonávat za pěkného počasí např. lakýrníci, pokrývači a další.
Důsledky nezaměstnanosti Z ekonomického hlediska se jedná o nevyužitý výrobní faktor, při jehož využití by bylo možné dosáhnout větší produkce výroby a služeb. V ekonomickém cyklu obvykle v recesi, kdy je vysoká míra nezaměstnanosti, dochází ke značnému zatížení výdajů státního rozpočtu v podobě výplat podpory v nezaměstnanosti. Zároveň tato pracovní síla do rozpočtu nepřináší příjmy v podobě daní. Ze společenského hlediska dochází hlavně u dlouhodobě nezaměstnaných osob, ke zhoršení jejich života v podobě částečného poklesu životní úrovně, negativní vliv na pracovní návyky a dlouhodobě až k rezignaci k uplatnění na trhu práce. Za dlouhodobě nezaměstnanou osobu se považuje osoba, která je bez práce více než jeden rok. Pozice dlouhodobě nezaměstnaných osob na trhu práce se s každým dalším měsícem zhoršuje. Svým snažením o uplatnění a
18
několikanásobnými neúspěchy, dochází k pochybnostem o svých pracovních schopnostech, k depresi a poklesu sebevědomí. V rodinách potom k vyhroceným situacím pramenící z omezených příjmů domácnosti a obecné depresi.
Okunův zákon „Okunův zákon uvádí, že pokles HDP o dvě procenta potenciálního produktu znamená nárůst nezaměstnanosti průměrně o jeden procentní bod.“11 Na růstu či poklesu HDP lze vypočítat, jak se bude vyvíjet míra nezaměstnanosti, neboli o kolik je třeba zvýšit růst reálného HDP, aby se míra nezaměstnanosti snížila o 1 %. „Okunův zákon znamená pojítko mezi trhem zboží a služeb a trhem práce. Popisuje vztah mezi krátkodobými změnami reálného HDP12 a změnami nezaměstnanosti.“
Měření nezaměstnanosti Statistikou míry nezaměstnanosti se v ČR zabývá ČSÚ a MPSV. ČSÚ při měření nezaměstnanosti vychází z metodiky VŠPS13. Metodika byla harmonizována vstupem České republiky do EU 1. května 2004.14 MPSV do roku 2012 používalo rozdílnou metodiku pro míru nezaměstnanosti. Od roku 2013 vychází z metodiky, která vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku s názvem: Podíl nezaměstnaných osob.15 Jedním z důvodů změny výpočtu míry nezaměstnanosti MPSV jsou nepřesné údaje metodiky VŠPS na úrovni krajů, která je ČSÚ vedena z důvodu závazků vyplývajících z mezinárodních dohod.13 11
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 653. ISBN 978-80-205-0590-3.
12
Reálné HDP – růst ekonomiky očištěný o míru inflace.
13
Výběrové šetření pracovních sil.
14
Dle nové metodiky se mezi nezaměstnané uchazeče o zaměstnání považují osoby, které mohou po obdržení nabídky práce nastoupit do
zaměstnání. Jsou vyloučeny osoby ve vazbě, výkonu trestu, na mateřské dovolené atd. Nově jsou zahrnování případní uchazeči ze zemí EHP. Pracovní síla podle nové metodiky zahrnuje i cizince. 15
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti [online]. 2013-04-27
[cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky
19
Tabulka 2-1. Vybrané metodické popisy VŠPS Charakteristika šetření
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky.
Předmět šetření
Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře.
Obecná míra nezaměstnanosti
Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle (v procentech), kde v čitateli je počet nezaměstnaných jeden rok a déle a ve jmenovateli je celkový počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním plus celkový počet nezaměstnaných.
Počet nezaměstnaných osob
Ukazatel je odhadem získaným z výběrového šetření pracovních sil. Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky ILO: - nebyly zaměstnané, - byly připraveny k nástupu do práce, tj., během referenčního období byly k disposici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání, - v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využíváním inzerce, podnikáním kroků pro založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence nebo jiným způsobem). Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji již našly a jsou schopny ji nastoupit nejpozději do 14 dnů. Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Zařazení do této kategorie nesouvisí s kategorií registrovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a ani s faktem, zda tyto osoby pobírají či nepobírají příspěvek v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky nebo příspěvky. Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz
2.5.
Hrubý domácí produkt - HDP
Vyjadřuje měřítko pro měření výkonnosti hospodářství státu za konkrétní období obvykle jeden rok. Pomocí HDP lze zjistit o kolik ekonomika vyprodukovala více statků a služeb ve srovnání s referenčním rokem. HDP lze též porovnávat čtvrtletně s minulým období jako meziroční nárůst či pokles ekonomiky.
20
„Hrubý domácí produkt (HDP) je nejobsáhlejším měřítkem statků a služeb v zemi, je to součást korunové hodnoty spotřeby (C), hrubých investic (I), vládních nákupů statků a služeb (G) a čistých vývozů (X) vyprodukovaných v zemi v průběhu jedno roku.“16 HDP= C + I + G + X HDP lze měřit dvěma metodami metoda toku produktů a důchodová - nákladová metoda, přičemž každou z metod dosáhneme stejného výsledku HDP. Metoda toku produktu. Trh za rok spotřebuje určité množství finálních statků a služeb. Tyto finální statky a služby se započítávají do výkonu ekonomiky, tedy HDP. Pro správný výpočet je nezbytné započítávat pouze hodnotu finálních produktů, neboli přidanou hodnotu produktu, kterou další zpracovatelský subjekt v průběhu zpracování produktu přidá. Nezapočítávají se zde např. elektronické součástky, které si firmy prodávají mezi sebou jako komponenty pro další výroby. Pokud by ovšem taková součástka byla koupena spotřebitelem, bude tato hodnota započítaná do výpočtu HDP. Správná data pro výpočet a „evidenci“ toku produktu jsou použita z finančních výkazů, firem jako daňové přiznání, přiznání k DPH a různá další hlášení o pohybu zboží v rámci státu či produktu, který byl ze země vyvezen. Pro výpočet této metody se zahrnují následující skupiny: -
Spotřeba (C)
-
Hrubé soukromé domácí investice (I)
-
Vládní nákupy (G)
-
Čisté vývozy (X)
Důchodová - nákladová metoda. Firmy na výrobu mají náklady v podobě vyplacených mezd, rent, zisků apod. Tyto položky se započítávají do HDP při výpočtu důchodové – nákladové metody sumárně tedy:
16
-
Odměny za práci (mzdy, platy a další odměny)
-
Zisky
-
Důchody z vlastnictví
-
Opotřebení
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 424. ISBN 978-80-205-0590-3.
21
-
Daně z výroby
HDP neboli hrubý domácí produkt může být měřen dvěma způsoby: (1) jako tok finálních produktů nebo (2) jako tok nákladů nebo příjmů jednotlivých výrobních vstupů. Protože zisk je přizpůsobujícím se reziduem, oba postupy vedou k naprosto stejnému výsledku hodnoty HDP.17
Nominální a reálný hrubý domácí produkt Nominální HDP - výkon ekonomiky v současných cenách - je produkt, který je vypočítán za uplynulý rok. Jedná se o výkon ekonomiky produkce, násobená tržní cenou za jednotku produkce tedy Q x P. Tato hodnota ovšem zahrnuje i inflaci např. meziroční zvýšení cen PHM, energií a dalších položek ovlivňující výslednou cenu produkce – možno uvést cenová hladina zvyšovaná cenami nákladových položek (inflace tažená náklady). Může se ale také jednat o zvýšené ceny produkce, v důsledku překročení výkonu ekonomiky potenciálního produktu, kde ceny rostou rychlejším tempem z příčiny zvýšené poptávky. V tomto okamžiku se podniky pohybují na „hranici svých výrobních možností“. Reálný HDP - rozdíl mezi nominálním a reálným HDP je deflátor HDP, pomocí kterého vypočítáme růst reálného HDP sledovaného roku dle následujícího příkladu. rok 1 - produkce 10 tun obilí, 1000,-/tunu / deflátor HDP - P1 = 1 rok 2 - produkce 12 tun obilí, 2000,-/tunu / deflátor HDP - P2 = 2000/1000=2 Nominální HDP v roce 2 vzrostlo o 140 % proti roku 1. Reálné HDP je tedy v roce jedna 10 000,- a v roce dva 24 000/2=12000 tzn. že reálné HDP upravené o změnu cenové hladiny v roce dva vzrostlo o 20 %. Pro porovnání výkonu ekonomiky jednotlivých let, je třeba data let dostat na relativně stejnou úroveň po očištění zvýšených cen. Jinými slovy, prodej chleba za 100,-/kus nebude mít vliv na výši HDP v následujícím roce, jestli že prodáme stejné množství chleba za 140,-/kus. Pomocí deflátoru HDP lze porovnat výkon ekonomiky jednotlivých let, kde na první pohled je možné konstatovat výrazný pokles reálného HDP. V nominálním výkonu ekonomiky se ale 17
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 424. ISBN 978-80-205-0590-3.
22
může skrývat výrazný pokles cenové hladiny a naopak výrazný vzestup vstupů pro vytvoření i nižšího nominálního HDP. „Nominální HDP (P x Q) představuje celkovou peněžní hodnotu finálních statků a služeb vyrobených v daném roce, přičemž hodnoty jsou vyjádřeny v tržních cenách každého roku. Reálný HDP (Q) upravuje nominální HDP o změnu v cenách a udává tak HDP v množstevní hodnotě statků a služeb. Cenový index HDP (P) je „cenou HDP“ a stanoví se přibližně následovně“18: Q = reálný HDP =
=
HDP - HNP - NDP Hrubý domácí produkt jsem uvedl na začátku této kapitoly, jak již bylo uvedeno jedná se o C+I+G+X. Hrubý národní produkt (HNP) - alternativní měření výkonnosti ekonomiky. HNP vykazuje produkci vytvořenou výrobními faktory ve vlastnictví občanů státu, za který je vykazováno. Např. produkce firmy ŠKODA, a.s., která je vlastněna zahraničním vlastníkem se bude započítávat do HDP, nikoli do HNP. Naopak produkce výrobního závodu v Německu, který je ve vlastnictví českého subjektu, se bude započítávat do HNP. Čistý národní produkt (NDP) - hodnotu je možné získat následujícím výpočtem: HDP – opotřebení = NDP. Vyjádření v hodnotě NDP je výrazně složitější a méně přesné V praxi je složitější očistit hrubé investice od investic, které byly vynaloženy na opravy, tedy obnovu opotřebení.
2.6.
Definice segmentu malých a středních podniků
Definice malého a střední podniku je upravena Nařízením Komise (ES) č. 800/2008. V České republice je nařízení implementováno Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Úřadem pro
18
SAMUELSON. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007. s. 431. ISBN 978-80-205-0590-3.
23
ochranu hospodářské soutěže. Vymezení MSP ve znění uvedeného Nařízení Komise (ES), upravuje zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře MSP v ČR. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnik či podnikatel zaměstnávající: 250 zaměstnanců aktiva nepřesahují 43 mil. € nebo obrat 50 mil. €19 Podrobnější specifikace MSP je uvedena v následující tabulce.
Tabulka 2-2. Definice MSP.
Počet zaměstnanců
Obrat
Aktiva
Střední podnik
250
50 mil. €
43 mil. €
Malý podnik
50
10 mil. €
10 mil. €
Drobný podnik k
10
2 mil. €
2 mil. € Zdroj: OPPI20
19
V ČR ekvivalent v CZK.
20
Operační program podnikání a inovace.
24
3. Analýza inflace a nezaměstnanosti sledovaného období 2002-2012 V praktické části bakalářské práce analyzuji vývoj inflace, měnového kurzu a míry nezaměstnanosti v jednotlivých letech. Analýza jednotlivých let se orientuje na vývoj inflace, kurzu koruny k euru a americkému dolaru a nezaměstnanosti. Úvod do každé části má za cíl nastínit čtenáři rámcově ekonomický vývoj konkrétního roku, dále vývoj sledovaných ukazatelů inflace, kurzu a nezaměstnanosti. Závěrečná část každého roku rekapituluje ekonomický vývoj v daném roce a dává do souvislosti vzájemné působení inflace, kurz koruny a míru nezaměstnanosti.
3.1.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2002
Rok 2002 byl značně desinflačním obdobím. V průběhu 1. a 2. čtvrtletí míra inflace značně klesala z výchozí hodnoty 4,6 % a ve 3. a 4. čtvrtletí se pohybovala pod spodním inflačním cílem ČNB a v prosinci ukončila na průměrné hodnotě 1,8 %. Hlavním faktorem míry inflace byl pokles cen vnějších energetických zdrojů, které významně zasáhly do vývoje sledovaných položek CIP. Apreciace koruny k euru a dolaru byla dalším významným faktorem ovlivňující inflaci. Mírný pohyb regulovaných cen neměl výrazný vliv na míru inflace. Oslabení ekonomického vývoje bylo ovlivněno srpnovými povodněmi. Událost mírně oslabila kurz koruny, ale i přesto ČNB sáhla k nástrojům pro udržení kurzu. Nezaměstnanost se pohybovala okolo 9 % v průběhu celého roku 2002. Tradičně celkovou nezaměstnanost zvyšovali kraje Severní Čechy a Severní Morava.
25
Inflace
Graf: 3.1-1 Vývoj inflace v roce 2002 (meziroční změna CPI v %)
Předcházející období roku 2002 již zaznamenávají snižování inflace, která v tomto klesala.
roce
nadále
Souběh
silné
koruny a nízkých cen ropy a
zemního
světových
plynu
na
trzích
významnou mírou ovlivňovaly většinu položek CPI. V silném konkurenčním prostředí bylo vytvořeno protiinflační prostředí způsobené snížením cen dovozů a následně i udržením či snížením cen tuzemských výrobců na maloobchodním trhu. Ceny potravin odrážely vývoj cen většiny položek. K jejich klesající tendenci přispěly zmíněné vnější faktory, nižší ceny dovozů díky posilující koruně způsobovaly převis nabídky nad poptávkou a nedovolovaly tak domácím výrobcům zvyšování cen, které ovšem byli schopni udržet vlivem poklesu cen vstupních energií, které se ukazují jako hlavní složka působící na zvyšování cen. Mírné zvýšení cen zaznamenaly tabákové výrobky a alkohol administrativním zásahem, který změnil výpočet spotřební daně u těchto položek. Zvýšení položek regulovaných cen v polovině roku zaznamenalo regulované nájemné (o 9 %), regulované ceny ve zdravotnictví (o 2,4 %) a poplatek za zřízení pevné telefonní linky na polovinu, který se v druhé polovině roku vrátil na svoji původní hodnotu.
Kurz Rychlý vývoj posilující koruny
Graf: 3.1-2 Vývoj kurzu v roce 2002
k euru a dolaru, který je patrný na grafu po téměř celé období roku 2002 vyústil v intervenční opatření na devizovém trhu ČNB v druhé polovině roku i přes dočasné oslabení koruny
26
způsobené srpnovými povodněmi. Rizika spatřovaná radou ČNB byla zejména v rychlém posilování kurzu, který posílil v průměrných hodnotách s předchozím rokem CZK/EUR o 3,27 CZK. K oslabení koruny přispěla zmíněná intervenční opatření ČNB a snížení úrokových sazeb, kterými ČNB v průběhu celého roku reagovala na nízký nebo se snižující růst HDP.
Trh práce Vlivem nižšího růstu HDP, nízké
zahraniční
klíčových partnerů v EU a
Graf: 3.1-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2002 ( počty v tis.).
poptávky
1/02
obchodních zvýšené
konkurence schopnosti dovozů
1/01
3/02 6/02
12/02
1/99
díky silné koruně se míra nezaměstnanosti na trhu práce
1/00
postupně zhoršovala. Oproti předchozímu
roku
se
nezaměstnanost zvýšila v konečných hodnotách z 8,9 % v roce 2001 na 9,8 % v prosinci 2002. Růst nezaměstnanosti posiloval vyjednávací pozice zaměstnavatelů o výši nominální mzdy. Míra inflace reálnou mzdu ovlivňovala do jisté úrovně pozitivně a v porovnání s jinými obdobími reálnou mzdu zhodnocovala. Na zvyšující se míru nezaměstnanosti reagovaly osoby přechodem do podnikatelské sféry jako osoby samostatně výdělečně činné tedy podnikatelé, kteří zde hledali své uplatnění. V porovnání s rokem 2001 se jednalo o meziroční nárůst 8,5 %. Statistika ČSÚ ve 3. čtvrtletí vykázala pokles zaměstnanosti meziročně o 1,6 % v podnikatelské a o 1,9 % v nepodnikatelské sféře. Nejvýrazněji klesala zaměstnanost v odvětví dobývání nerostných surovin meziročně o 8,3 %, kde je znatelný dlouhodobý útlum. Snížení zaměstnanosti dále zaznamenalo stavebnictví o 5,8 %. Významné odvětví zpracovatelského průmyslu se ve 3. čtvrtletí podílelo na poklesu zaměstnanosti o 2,5 %. Vývoj zaměstnanosti je velmi rozdílný v jednotlivých krajích Čech a Moravy. Je tradičně spojen s nízkou ochotou nezaměstnaných osob v ČR migrovat za volnými pracovními místy.
27
Rekapitulace roku 2002 Značné snížení inflace v roce 2002, ve stínu vnějších vlivů ovlivňujících ceny konečných produktů na českém trhu, vede k potvrzení obecně známého faktu, zvyšování nezaměstnanosti spolu se snižováním růstu HDP. Silná koruna ztěžuje podmínky podnikům orientujících se na export, ceny jejich výrobků se v zahraničí zvyšují nebo dochází ke snížení marže výrobců v důsledku silné koruny. Na českém trhu dochází ke snížení cen dovážených výrobků a zvýšení
konkurence
s domácími
výrobci.
Na
uvedené
faktory
reaguje
zvýšení
nezaměstnanosti a poklesem výroby.
3.2.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2003
Trend nízké inflace počátkem roku 2003 vykázal záporné hodnoty meziroční inflace. Silná konkurence na maloobchodním trhu držela ceny na nízké úrovni a nadále nedovolovala jejich zvýšení. Důvody vývoje spočívají v nízké zahraniční poptávce v zemích EU a SRN tradičním silným obchodním partnerem a apreciace kurzu CZK/USD. Ekonomika je tažená domácí poptávkou a díky dokončené konsolidaci tuzemských bank se zde objevuje fenomén spotřebitelských úvěrů, který se odráží ve spotřebě domácností a tím napomáhají k udržování či růstu domácí ekonomiky. Podíl spotřebitelských úvěrů (28,8 %) na podílu spotřeby českých domácností (12 %) je v porovnání se zeměmi EU na nízké úrovni, kde je průměr spotřebitelských úvěrů (32 %) a podíl na spotřebě (až 80 %). Za významný prvek nutno považovat další krok k deregulaci cen, které zaznamenaly nejpomalejší růst. Řízení regulovaných cen, bylo předáno vládou ČR do rukou regulačních úřadů a jejich dalším změnám dojde dle skutečných doložených nákladů. Míra nezaměstnanosti pokračovala ve své vzrůstající tendenci v předchozího období a dosáhla až na hranici 10,2 %.
Inflace Inflace se v průběhu celého období pohybuje na nízkých hodnotách a konec roku uzavírá na meziroční hodnotě 1 %. Vývoj plyne z faktorů, jež ji podporovali po celý rok 2002. Dalším důvodem, který zřejmě nedovolil zůstat inflaci v kladných meziročních hodnotách, bylo ukončení regulace množství regulovaných cen rozhodnutím v předcházejícím roce. Ani v roce
28
Graf: 3.2-1 Vývoj inflace v roce 2003 (meziroční změna CPI v %)
2003 nedošlo k výrazným úpravám, které by měly proinflační
vliv.
Nadále
zůstává podíl regulovaných cen v CPI na jeho celkové úrovni téměř 20 %, ale přetrvává tendence podíl regulovaných cen nadále snižovat.
Ekonomika
se
nachází pod svým potenciálem, na trhu je stále zřejmý převis nabídky nad poptávkou. Nízká úroda zemědělských plodin a postupné zvyšování cen potravin a zvýšená poptávka potravin v zahraniční zapříčinily v druhé polovině roku 2003 zvýšení inflace. Např. ceny pečiva v listopadu meziročně stouply až o 31,3 % a zvýšení zaznamenávají také ceny v sektoru poskytování služeb. Protiinflačně nadále reagovaly ceny odívání, obuvi a bytových doplňků. Trvalé snižování úrokové sazby od roku 2002 vyhlašované ČNB se prozatím neodrážejí ve výkonu ekonomiky, která se nachází pod svým potenciálem. Značně a téměř okamžitě, reagoval na snižování úrokových sazeb sektor komerčních bank, snížením úrokové sazby zejména u krátkodobých a spotřebitelských úvěrů. Úrokové sazby dlouhodobých úvěrů na tuto změnu nereagují z důvodu nejasného dlouhodobého vývoje ekonomiky. Nízká inflace zvyšuje reálné příjmy domácností a zvyšuje jejich ochotu se zadlužovat. Vzrůstá podíl uzavřených hypotéčních úvěrů a obliba nákupů na splátky.
Kurz Vývoj koruny k euru se v prvním
Graf: 3.2-2 Vývoj kurzu v roce 2003
pololetí v porovnání s vývojem v roce 2002 stabilizoval a v meziroční srovnání oslabil o 4 %. V dalším pololetí došlo k dalším výkyvům v důsledku snahy o vyjádření nedůvěry vládě ČR. Posílení
zaznamenal
kurz
CZK/USD, na který mělo vliv posilování EUR/USD. Meziročně koruna k dolaru posílila až o 16,11 %, což mělo za následek
29
pokračující protiinflační tlaky na českém trhu. Silná pozice koruny k dolaru umožňovala ne zcela promítnout zvyšující se ceny ropy na světových trzích do cen pohonných hmot na tuzemském trhu. Stejný pozitivní efekt zaznamenali dovozci potravin, kteří i přes zvyšující se ceny potravin na světových trzích, mohli cenu dovezených potravin díky kurzu výrazně korigovat.
Trh práce Trh práce zaznamenává pokračující zvyšující tendence z roku 2002 z několika důvodů:
Ne
-
Restrukturalizace ekonomiky
-
Nízký růst ekonomik EU
-
Zvyšování OSVČ zcela
plynulý
přesun
Graf: 3.2-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2003 ( počty v tis.).
pracovní síly do terciálního sektoru
ekonomiky,
tedy
sektoru obchodu a služeb je
1/99
jedním z důvodů zvyšující se nezaměstnanosti.
Oproti
ekonomikám v EU jsou patrné rozdíly
mezi
jednotlivými
sektory. Pomalu rostoucí nebo stagnující ekonomika zemí EU snižuje podíl realizovaných obchodů výrobců orientujících se na export. Současně její ne zcela optimistický vývoj v blízké budoucnosti, nedovoluje tuzemských podnikům vytvářet nová pracovní místa. Tlakem trhu dochází ke zvyšování produktivity práce, snižování pracovních míst, realizaci mzdových úspor a následně zvýšení konkurence schopnosti v oblasti cen produkce. Reakce podniků na zrychlení růstu HDP v posledním čtvrtletí roku 2003 lze zřejmě očekávat až se zpožděním, důvodem je nejasná tendence pokračujícího růstu i v dalším období. Z hlediska struktury nezaměstnanosti se krátkodobá nezaměstnanost zvýšila o 6 % a dlouhodobá nezaměstnanost (nad 1 rok) o 4,1 %. K tomuto výsledku přispělo celkové zvýšení nezaměstnanosti, její dlouhodobé postupné zvyšování od roku 2002 a zmíněné důvody restrukturalizace ekonomiky. Trh práce nadále zaznamenává zvyšující počet registrovaných osob jako podnikatelé, které tímto řeší ztrátu pracovního místa v pozici zaměstnance. Míra
30
nezaměstnanosti se na konci období zvýšila na 10,2 % v meziročním srovnání o 0,5 %, na jedno pracovní místo připadalo 13,5 nezaměstnaných.
Rekapitulace roku 2003 Vnější faktory byly hlavním důvodem míry inflace 1,5 % pod inflačním cílem ČNB dle projekce z července 2002, které jsou víceméně mimo dosah monetární politiky. Byl jím dlouhodobější a neočekávaný nízký růst ekonomik EU a posilující vývoj koruny k euru a dolaru. Výsledkem je snižující se vývoz tuzemských výrobců a jejich zhoršená konkurenceschopnost na evropských trzích. Faktory, které po několik čtvrtletí působily dezinflačně, se nepodařilo dostatečně zmírnit ani snížením úrokových sazeb v průběhu let 2002 a 2003 až o 1,75 %. Na snížené komerční úrokové sazby odpověděla až v roce 2003 zvýšená spotřeba domácností v souvislosti se zvýšenou poptávkou po spotřebitelských úvěrech, ale i tak nebyla dostatečné silná, aby eliminovala protiinflační působení vnějších faktorů. Přírustek HDP oproti roku 2002 o 1,4 % na 3,4 % s sebou nepřinesl obecně očekávaný vzestup zaměstnanosti. Na vině je nejasný vývoj na tuzemském trhu a trhu evropských ekonomik. Nepřehlédnutelným důvodem je strukturální nezaměstnanost a zmiňovaný přesun pracovní síly mezi jednotlivými sektory ekonomiky. První střípky optimálního vývoje zaznamenává graf podílu na výši HDP jednotlivými sektory, kde na vedoucí pozici jsou právě služby, které dlouhodobě zaznamenávají zvyšování cenové hladiny.
3.3.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2004
Nízká sklizeň zemědělské produkce v roce 2003 posloužila jako odrazový proinflační můstek vývoje inflace počátkem roku 2004. Od 1. ledna 2004 došlo ke snížení základní sazby 22 % na 19 % a přesunu některých položek spotřebitelského koše do nové základní sazby 22 % DPH, dále ke zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků, alkoholu a pohonných hmot. Regulované ceny zaznamenaly zvýšení v oblasti bydlení, vody, energie a paliva. Promítnutí zvýšení nepřímých daní docházelo v 2. čtvrtletí roku až po vyčerpání zásob maloobchodních prodejců. Výrobci promítali zvýšení vstupů v roce 2004 do cen produkce pozvolna v průběhu počátku roku. Zvýšení vstupů nemělo plošný vliv a týkalo se pouze vybraných odvětví. Kurz CZK/USD posloužil jako stabilizační prvek v reakci na zvyšující se ceny ropy na světových
31
trzích a nedovolil tak plné promítnutí cen surové ropy do cen ropných produktů a zejména do zvýšení cen pohonných hmot. Vstup České republiky do Evropské unie 1. května 2004 neměl žádný vliv na vývoj makroekonomických ukazatelů. Pouze při harmonizaci metodik s metodikami EU pro statistické výpočty těchto ukazatelů, mohou některé opticky vykazovat příznivější vývoj. Růst nezaměstnanosti se od počátku roku zpomalila a její míra se v průběhu období pohybovala mírně nad 10 %. Firmy nadále zvyšovaly produktivitu práce a výrazným způsobem nevytvářely nová pracovní místa.
Inflace Příznivý obrat ve vývoji cen
Graf: 3.3-1 Vývoj inflace v roce 2004 (meziroční změna CPI v %)
potravin v průběhu roku, a to zejména zpomalení jejich růstu, bylo v důsledku dobré úrody
zemědělských
komodit. Zvýšení ceny je patrné
u
dovozových
potravin oslabením kurzu CZK/EUR. Hospodářský růst zrychloval, ale stále nedosahoval svého potenciálního produktu. Na maloobchodním trhu jsou udržovány nízké ceny konkurenčními tlaky a vstupem dalších subjektů na trh. Vliv ceny ropy na světových trzích na cenu pohonných hmot v ČR a vývoj inflace tkví v několika faktorech. -
Odlišný výpočet ceny uralské ropy, která je většinovým vstupem pro výrobu pohonných hmot v ČR, se vypočítává jiným způsobem než ropa typu Brent.
-
Posilování kurzu CZK/USD působilo proti zvyšování ceny ropy a zasloužilo se tak o srovnatelné ceny jako v roce 2000.
-
Snížení marže v oblasti výroby a distribuce v posledních letech v reakci na zvýšení ceny ropy na světových trzích.
32
-
A posledním důvodem relativně stabilních cen pohonných hmot je výpočet spotřební daně, která je stanovena absolutní částkou za litr pohonných hmot. V případě procentuální sazby spotřební daně by ceny zaznamenaly strmější vývoj.
Analýza ČNB uvádí, že zvýšení ceny pohonných hmot cca o 10 % má za následek zvýšení inflace o 0,2 %. Ve vývoji za poslední období cena pohonných hmot ve vztahu k inflaci měla kolísavý příspěvek a netvořila výrazně vlivnou položku.
Kurz Vývoj kurzu v roce 2004 se zdá
Graf: 3.3-2 Vývoj kurzu v roce 2004
býti stabilní, bez znatelných šoků na
devizovém
trhu.
Koruna
posiluje k dolaru a dlouhodobě si udržuje
posilující
pozici.
Meziroční posílení činí téměř 10 %. Příznivý stav a vývoj výrazně ovlivňuje a napomáhá k omezení cenových šoků pohonných hmot na
tuzemském
trhu
v důsledku
cenových výkyvů ceny ropy na světových trzích.
Graf: 3.3-3 Na vývoji cen pohonných hmot v ČR, rostoucích cen ropy se též podílel posilující kurz koruny vůči USD
Kurz CZK/EUR v první polovině roku oslabuje v reakci na odliv zisků společností se plným
zahraniční účastí či
zahraničním
vlastnictvím.
K dalšímu pohybu kurzu dochází vlivem
přílivu
zahraničního
kapitálu.
Zdroj: ČNB - Zpráva o inflaci 2005.
Trh práce Ještě stále vysoká nezaměstnanost čeká na svou reakci k rostoucímu HDP a oživující zahraniční poptávce. Od počátku roku dochází ke zpomalení růstu nezaměstnanosti. Firmy
33
nyní začínají pociťovat optimalizační opatření provedená v posledním období na poli zvýšení produktivity práce a úspory mzdových nákladů. Neuspokojivé výsledky stále přetrvávají strukturální
Graf: 3.3-4 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2004 ( počty v tis.).
v oblasti a
1/02
dlouhodobé
12/04
1/01 1/99
nezaměstnanosti. Charakteristické regiony v ČR vykazují
tradičně
vysokou
1/00
nezaměstnanost. Firmy pociťují mírné prozatím
oživení
trhu,
nevytváří
1/03
ale nová
pracovní místa z důvodu nejistého hospodářského růstu v tuzemsku a zahraničí.
Rekapitulace roku 2004 Z celoročního pohledu se inflace pohybovala ve středu cílového pásma ČNB. K vyšším hodnotám přispěly v menších mírách zvýšené regulované ceny, zvyšující se ceny pohonných hmot značně chráněné kurzovým valem, který nedovolil kopírovat zvýšení ceny ropy na světových trzích a konečně zvýšená sazba DPH u vybraných položek spotřebního koše. Zvýšené vstupy, výrobci prozatím nepromítají do ceny produkce, ke zvýšení dochází pouze v několika odvětvích a u zpracovatelů ropy. Příliv investic a jejich uvedení do provozu bylo v roce 2004 jmenovatelem ekonomického růstu. Byl zaznamenán rekord v přílivu investic od roku 1995, kdy dosáhl hodnoty 12,8 %. Oproti předchozímu roku bilance zahraničního obchodu zaznamenala velmi dobrý výsledek a přispěla tak k celkovému růstu HDP v roce 2004 na 3,4 %. Nové investice zastavují i zpomalený růst nezaměstnanosti a pozitivně působí na trh práce zvýšením nabídky volných pracovních míst v posledním čtvrtletí a v závěru roku. Zlepšující situací dochází k rychlejšímu pohybu nominálních mezd a koncem roku nezaměstnanost dosahuje úrovně 9,5 %, dle nové metodiky EU pro výpočet nezaměstnanosti s rozdílným zařazením osob. Zvyšující se počet podnikatelů zaznamenaný v minulých letech nabírá obráceného směru a dochází k jejich poklesu v posledních několika měsících. Ve stále silně
34
konkurenčním prostředí malé podniky a OSVČ, které přechodem do podnikatelské sféry řešily svou nezaměstnanost, nedokáží obstát a jsou nuceny podnikatelskou činnost ukončit. Uvedením části o skladbě cen pohonných hmot na českém trhu, chci upozornit na fakt, že ne vždy, musejí mít zvyšující se ceny ropy proinflační vliv. V kombinaci s posilujícím vývojem koruny k dolaru je zajímavé si uvědomit „ochrannou“ funkci kurzu k výkyvům cen ropy v reakci na politické, válečné nebo jen spekulativní události ve světě. Srovnáním s teorií Okunova zákona je patrný rozdíl reakce růstu či poklesu nezaměstnanosti v závislosti na růst HDP. Z uvedených důvodů, tržní subjekty prozatím nedůvěřují dlouhodobějšímu oživení poptávky a tak se pokles nezaměstnanosti s růstem HDP nekoná. Svůj podíl na vývoji nese i zvýšení ceny vstupů výroby.
3.4.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2005
Počátkem roku 2005 se míra inflace nacházela na spodní hranici inflačního cíle. Na vině byl pokles cen většiny položek spotřebního koše. V průběhu roku došlo k opačnému pohybu a v závěru roku se inflace pohybovala mírně nad spodní hranicí inflačního cíle ČNB. Analýza dopadu na míru inflace vstupem do EU se reálně ukázala jako neutrální. Úprava sazby DPH a vyšší zdanění některých položek nepřinesly celkové zvýšení cenové hladiny. Posilující vývoj koruny k euru a dolaru plnil funkci cenového regulátoru a případné zvýšení inflace z uvedeného důvodu nedovolil. Hrubý domácí produkt mírně rostl v první polovině roku a od konce 2. čtvrtletí zaznamenal výrazné zrychlení. Další měsíce vykazují rekordní hodnoty 5,1 %, což je hodnoceno jako nejrychlejší růst od roku 1996 (5,7 %). Ekonomika se nachází ještě stále pod svým potenciálním výkonem. Nezaměstnanost se pohybuje dlouhodobě na vysokých hodnotách až 9,7 %. Výrazným problémem z pohledu její struktury je dlouhodobá nezaměstnanost (osoby bez práce více jak 1 rok), která se podílí na celkové nezaměstnanosti v průběhu roku cca 50 %.
35
Inflace Světové trhy zaznamenávají v průběhu zvýšení
roku cen
Graf: 3.4-1 Vývoj inflace v roce 2005 (meziroční změna CPI v %)
2005
vstupních
energií ropy a zemního plynu. Elektrická energie je do jisté míry od světových cen
oddělená
velkého v ČR,
z důvodu
podílu ale
i
tak
výroby došlo
k jejímu zvýšení o 4,9 % s dopadem do inflace cca 0,2 %. Jmenovatelem míry inflace byly ceny pohonných hmot (PH). Růst cen ropy na světových trzích dosáhl takových hodnot, které již dlouhodobě posilující kurz CZK/USD neudržel a došlo k jejich zvýšení a dopadu do meziroční inflace 0,6 %. V měsíčním porovnání se jednalo o zvýšení cen PHM v červnu o 2,7 % a 21,6 % v září. Dalším proinflačním energetickým faktorem bylo zvýšení regulovaných cen zemního plynu, projevilo se zejména v cenách pro domácnosti, které nemohou výrazně tento výdaj omezit. V září dosáhl meziroční růst ceny zemního plynu 14,7 % s dopadem do inflace 0,4 % a k dalšímu zvýšení došlo od 1.10.2005 o 17,4 %. V důsledku tohoto zvýšení a následnému snížení disponibilního důchodu, došlo ke snížení celkové spotřeby domácností, resp. ke krátkodobému poklesu domácí poptávky. Nízké úrokové míry spotřebitelských úvěrů oslovují domácnosti, které svůj příjem zvyšují těmito úvěry. Výsledkem je vracení celkové spotřeby domácností na původní úroveň a snížení míry meziročních a celkových úspor. Ceny potravin v průběhu roku kolísají, avšak výrazně nerostou. Od 1.7.2005 dochází ke zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabákových výrobků. Zvýšení cen vlivem této úpravy přichází až koncem roku, po vyčerpání velkoobchodních a maloobchodních zásob.
36
Kurz Kurz
koruny
vůči
euru
Graf: 3.4-2 Vývoj kurzu v roce 2005
dosahoval hodnoty kolem 30,0 CZK/EUR, v prosinci ukončil na hodnotě 29,3 % a meziročně posílil o 5,8 %. Vývoj kurzu příznivě ovlivňuje hospodářský vývoj,
příliv
zahraničních
investorů a menší poptávka na devizových trzích z důvodu zvýšeného vývozu tuzemských výrobců. V průběhu roku dolar celosvětově oslabuje z důvodu výrazně záporné obchodní bilance USA. Na celosvětovou situaci reaguje i koruna posílením o cca 13 % na hodnotu 22,8 CZK/USD. V další části roku dochází k posílení dolaru a koruna tak ukončuje na hodnotě 24,6 % CZK/USD.
Trh práce Ve
srovnání
s předchozím
rokem je zaznamenán mírný pokles
registrované
nezaměstnanosti zahraničních
1/01
investic
a
1/99
nových míst
s velkým
1/03 1/00
podílem ve společnostech se zahraniční Zaměstnanost
12/05 1/02
přílivem
vytvořením pracovních
Graf: 3.4-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2005 ( počty v tis.).
účastí. se
zvyšuje
v kategorii zaměstnanců, kteří tvoří na celkové zaměstnanosti cca 84 %. V podnikatelské sféře dochází již několik čtvrtletí k poklesu a k přesunu pracovní síly do kategorie zaměstnanců z důvodu zvyšující se nabídky práce a předpokladu stálého příjmu. Koncem roku se míra nezaměstnanosti pohybovala na úrovni 9,7 %, kromě zvýšení zaměstnanosti se na tomto výsledku podílela i změna zákona o zaměstnanosti, která vyřadila
37
osoby z registrované nezaměstnanosti z důvodu nedodržování požadovaných podmínek, vyplývajících z registrace na úřadu práce.21
Rekapitulace roku 2005 Skutečná inflace se oproti prognóze pohybovala ve spodní části inflačního cíle. Původní odhady ČNB prognózovaly inflaci ve středu inflačního pásma. K opačnému vývoji napomohlo uklidnění cen ropy na světových trzích na ve 3. a 4. čtvrtletí. Meziroční růst PHM tak skončil na hodnotě 9 %. Proinflačně působily zvýšené ceny zemního plynu, koncesionářských televizních a rozhlasových poplatků, již několikáté čtvrtletí sektor zdravotnictví, rekreace, ubytování a stravování. V důsledku relativně krátkodobého výkyvu cen ropy na světových trzích, se zvýšené ceny PHM promítly do cen produkce výrobců jen nepatrně. Samotné potenciální zvýšení cen produkce zůstávalo v počátečních stupních výroby. Navýšení ovšem neopomenutelně zaznamenalo odvětví dopravy. Ceny potravin a vyšší spotřební daň na cigarety a tabákové výrobky se v závěru roku v plné míře nepromítla do spotřebitelských cen. Trh čerpá s dosavadních zásob a prodejci udržují prodejní ceny snížením svých obchodních marží. Zvýšení spotřební daně v tomto okamžiku nepřispělo k rychlému nárůstu příjmů do státního rozpočtu a dochází ke zpoždění téměř 6 měsíců. Výkon české ekonomiky je stále pod svým potenciálem. Růst HDP, který se koncem roku mírně snížil pod 5 % hranici, je tažen vývozem a oživeným růstem evropských ekonomik. Míra nezaměstnanosti již několik čtvrtletí zaznamenává příznivější vývoj. Stále vážným problémem se stávají dlouhodobě nezaměstnaní, kterých je více jak 50 % z celkového počtu nezaměstnaných. Z hlediska struktury nezaměstnanosti je hlavním problémem profesní, kvalifikační a regionální nezaměstnanost.
21
Z evidence nezaměstnaných jsou vyřazovány uchazeči, kteří nespolupracují s úřady práce.
38
3.5.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2006
Vývoj české ekonomiky je ovlivněn rokem 2005. Přírustek HDP se průměrně pohybuje přes 6 %, v jednotlivých čtvrtletích byly zaznamenány hodnoty i mírně přes 7 %. V posledním čtvrtletí a na přelomu roku 2005 ekonomika mírně překročila potenciální produkt, který je významně tažen zahraniční poptávkou a obchodními úspěchy vývozců. Výkon ekonomiky významně neovlivňuje růst cenové hladiny. Nezaměstnanost poklesla na roční průměrnou hodnotu 7,7 %. Na trhu práce se zvyšuje podíl mezi tuzemskou a zahraniční pracovní silou.
Inflace Míra inflace se v průběhu roku
2006
Graf: 3.5-1 Vývoj inflace v roce 2006 (meziroční změna CPI v %)
pohybovala
kolem bodového inflačního cíle.
Krátké
meziroční
zvýšení bylo zaznamenáno v květnu na 3,1 % vlivem zvýšení
telefonních
poplatků hmot,
což
a
pohonných se
odrazilo
v růstu cen za dopravu. Vzápětí došlo jejímu poklesu na 2,8 % a snížením cen ropy na světových trzích, koncem roku míra inflace zakončila na hodnotě 2,5 %. Hlavními činiteli inflace byly regulované ceny, které v první polovině roku tvořily až 80 % z celkové inflace. V průběhu roku se inflační tlaky vystřídali s mírným vzestupem a poklesem cen potravin, pekárenských výrobků v důsledku zvýšení cen energie. Domácnosti zaznamenali zvýšení cen zemního plynu, elektrické energie a pohonných hmot. Na trhu nejsou zaznamenávány proinflační tendence, tržní ceny výrazně nestoupají a významně neovlivňují míru inflace. Z hlediska růstu HDP je míra inflace v tomto období uspokojivá.
39
Kurz Posilující trend kurzu koruny
Graf: 3.5-2 Vývoj kurzu v roce 2006
k euru byl zaznamenán téměř v průběhu celého roku. Jako již v minulých letech, přechodné oslabení v polovině roku bylo způsobeno nákupem deviz a převodem zahraniční.
dividend
do
Průměrná
roční
hodnota se vyšplhala na 28,34 CZK/EUR s průměrným meziročním posílení o 4,8 %. Závratnější hodnoty zaznamenává posílení koruny k dolaru, který od roku 2000 posílil o 50 % z původních 41,12 CZK/USD na průměrnou hodnotu roku 2006 22,6 CZK/USD. Závěr roku představoval hodnotu koruny k dolaru 20,75 CZK/USD. Je na místě uvést, že za takto razantním posílením koruny k dolaru není samotný výkon české ekonomiky, ale vztah eura k dolaru a dalších významných světových měn. Posílení koruny k dolaru se tak odehrávalo ve stínu posílení těchto měn v reakci na pokles a deficit zahraničního obchodu americké ekonomiky.
Trh práce Příliv zahraničních investic a růst
české
dopad
ekonomiky
má
na
vývoj
nezaměstnanosti.
V průběhu
Graf: 3.5-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2006 ( počty v tis.). 12/06 1/06
celého období v návaznosti na mírný pokles nezaměstnanosti
1/02 1/99
v průběhu minulých čtvrtletí, dochází
ke
zvýšení
zaměstnanosti. V průběhu roku není vývoj kontinuální, ale obecně lze hodnotit vývoj zaměstnanost za rostoucí.
40
1/05
S rostoucí zaměstnaností úřady práce neevidují poměrný nárůst nových pracovních míst a to z důvodu, že podniky volná pracovní místa nehlásí na úřady práce. K obsazení těchto pracovních míst dochází tak mimo úřady práce. Od 1. ledna 2006 došlo ke zpřísnění sankcí pro zaměstnavatele, kteří nehlásí volné pracovní místo na úřad práce a tím dochází mezi čtvrtletně k nárůstu nabídky volných pracovních míst na úřadech práce. Stálým problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, který převyšuje více než 50 % z celkově evidovaných osob na úřadu práce. Z hlediska kvalifikace, se jedná o pracovní sílu ve většině případech se základním vzděláním a ne zcela odpovědným přístupem k řešení své vlastní nezaměstnanosti. Tato pracovní síla není ochotná přijímat nabídky práce a tím dochází k většímu poměru zaměstnávání zahraniční pracovní síly, která v tomto období znače vzrostla zejména v oblasti manuální činnosti, v sekundárním a terciálním sektoru ekonomiky. Podíl nově registrovaných podnikatelů se v posledním čtvrtletí roku 2006 odrazil od svého dna a meziročně se zvýšil o 4,1 %. Ke zvyšování jejich počtu docházelo ve službách, odvětvích zpracovatelského průmyslu22. Nejednalo se o nově vzniklé OSVČ, tak jako v minulých obdobích, ale ke zvýšenému počtu podnikatelů se zaměstnanci. Podíl zaměstnanosti na sektorech ekonomiky činil 56,1 % pracovní síly v terciálním sektoru a téměř 40 % v sekundárním sektoru. Ve srovnání s EU-25 je podíl sekundárního sektoru nejvyšší.
Rekapitulace roku 2006 Vysoká míra konkurence nedovoluje zvyšování cenové hladiny i přes výkyv zvýšených cen energie, ropy a zemního plynu na světových trzích. Obecně výrobci promítají tyto zvýšené náklady do cen své produkce jen mírně, v některých odvětvích dochází i k poklesu cen. Úsporu nákladů výrobci realizují na úrovni pracovní síly, tlak na snížení mzdových nákladů přetrvává z minulých let a zaměstnávání levnější zahraniční pracovní síly, pomáhá výrobcům udržet ceny na relativně stejné úrovni. Růst české ekonomiky překročil potenciální produkt a trh významně nezaznamenává tlaky na zvýšení cen. V průběhu roku se snižoval podíl zahraničního obchodu na výši HDP a v posledním čtvrtletí byla domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, leaderem růstu české ekonomiky. 22
Ke zvýšení počtu podnikatelů došlo v odvětví nemovitostí a pronájmu a podnikatelských činností, v dopravě, skladování a spojích. Ve
zpracovatelském průmyslu se zvýšil počet podnikatelů ve výrobě nábytku.
41
Spotřeba domácností již několik čtvrtletí vykazuje zvyšující se trend. Zvýšenou spotřebu domácností ovlivňuje růst hrubého disponibilního důchodu23, nízké úrokové sazby a zvýšená spotřebitelská důvěra. Ve srovnání s předchozím obdobím rostla spotřeba domácností o 1,2 % rychleji než disponibilní příjmy. Tento stav domácnosti řešily snížením úspor a poptávkou po spotřebitelských úvěrech. Celkové zatížení úvěry k HDP v České republice je ve výši 40,7 %, z toho úvěrů na bydlení 23,9 %. Zvýšený zájem o hypotéční úvěry byl zaznamenán již od roku 2005 z důvodu přesunu stavebních prací do základní sazby DPH, zřejmě od roku 2008. Pro srovnání je zajímavé uvést, že průměr úvěrového zatížení v eurozóně je cca 127 % a lze předpokládat, že v rámci přibližování k EU se i tento poměr bude v České republice zvyšovat. Zvyšující se podíl podnikatelů se zaměstnanci lze hodnotit pozitivně a oproti přesunu pracovní síly do podnikatelského sektoru jako OSVČ do určité míry stabilněji. Vývoj této skupiny zaměstnavatelů hodnotím jako podstatně hodnotnější pro další vývoj ekonomiky, zaměstnanosti a zvýšení příjmů státního rozpočtu.
3.6.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2007
Až do třetího čtvrtletí roku 2007 ekonomika nezaznamenávala významné tendence pro zvyšování míry inflace. Změna nastává v posledním čtvrtletí, růstem inflace o 2,6 % na hodnotu 5 % cenové hladiny. Výkon ekonomiky je mírně nad potenciálním produktem již od čtvrtého čtvrtletí roku 2005 a růst HDP v roce 2007 se pohybuje nad úrovní 6 %, který pokračujícím trendem ovlivňuje domácí poptávka v popředí se spotřebou domácností. Růst HDP se odráží v míře nezaměstnanosti, která má v průběhu roku klesající tendenci a v závěru období ukončuje na hodnotě 6 %24.
23
Disponibilní důchod = běžné příjmy (mzdy a platy, důchody z vlastnictví, soc. dávky. Běžné výdaje (placené daně, úroky, sociální
příspěvky, placené pojistné na neživotní poj. aj.) 24
Míra nezaměstnanosti vypočtena podle nové metodiky platné od 1.7.2004.
42
Inflace Míra inflace se většinu roku
pohybovala
hodnotách Hlavními ovlivňujícími
pod
3
Graf: 3.6-1 Vývoj inflace v roce 2007 (meziroční změna CPI v %)
na %.
faktory cenovou
hladinu byly regulované ceny, ceny energií, ropy, zemního promítnutí
plynu
a
zvýšené
spotřební daně do cen tabákových výrobků. V oblasti regulovaných cen se jednalo o zvýšení regulovaného nájemného a zemního plynu. Vývoj cen ropy kompenzoval zvýšení cenové hladiny a působil protiinflačně. Protiinflačního působení cen ropy po boku posilujícího kurzu koruny k dolaru, využili výrobci v některých odvětvích průmyslu v kontrastu s rostoucími cenami domácí energie, surovin a dalších domácích i zahraničních vstupů. Zájem o hypotéky a vlastní bydlení zvyšuje poptávku po bytech a zvyšuje cenu stavebních prací ve stínu budoucího zvýšení snížené sazby DPH tomto odvětví. Poslední čtvrtletí se postaralo o rychlé zvýšení cenové hladiny. V popředí zvyšování cen byly potraviny, které se podílely na celkové inflaci více jak 1/3 v důsledku zvýšení cen na světových trzích a to zejména obilovin25. Částečně se do cen promítala zvýšená sazba DPH, platná od 1. ledna 2008, kterou maloobchodní řetězce sledovaly rozložení zvýšené DPH spolu se zvýšenými náklady a vysokou poptávkou. Meziroční posílení kurzu koruny nebylo dostatečně silné, aby dokázalo eliminovat velmi rychlý růst cen potravin v průběhu jednoho čtvrtletí. Podobně jako např. u cen ropy v roce 2005, kdy silná koruna zabránila plnému promítnutí vysokých cen ropy, do cen PHM na tuzemském trhu. Skokovému zvýšení inflace dále přispělo další zvýšení cen PHM a zemního plynu.
25
Špatná úroda ve většině zemí EU, Austrálii a Severní Americe.
43
Kurz Výkyvy ve vývoji kurzu koruny k euru
v průběhu
roku
způsobeny
několika
vývoj
finančních
na
Graf: 3.6-2 Vývoj kurzu v roce 2007
byly
faktory: trzích
středoevropského regionu, odliv finančních prostředků na nákup amerických celého
dluhopisů
regionu,
v rámci
každoroční
výplata dividend nerezidentům, umístění krátkodobých investic do méně rizikových oblastí ve středoevropském regionu a částečně na českých trzích. Celkově měl vývoj kurzu koruny k euru posilující tendenci a na konci období kurz ukončil na hodnotě cca 27,9 CZK/EUR z výchozí hodnoty 28,04 CZK/EUR. Dlouhodobě posilující kurz koruny k americkému dolaru je patrný i v průběhu tohoto roku. Dle jednotlivých čtvrtletí se jednalo o meziroční posílení o 10,1 % v prvním čtvrtletí, dále v následujících čtvrtletí o 7,2 %; 8,5 % a v závěru o 14,9 %. Na přelomu roku posílení koruny činilo rekordních více než 17 % na 17,7 CZK/USD. Posilující faktory: negativní výsledky ekonomiky USA vedly k odlivu investic zejména z amerických dluhopisů, obchodní spory USA a Číny, nepříznivé zprávy ze sektoru vývoje hypotéčního trhu, pokles úrokových sazeb Fedu26, očekávaný pokles vývoje hospodářství a nepříznivá obchodní bilance USA.
Trh práce Rostoucí vývoj české ekonomiky a pozitivně se vyvíjející domácí a zahraniční poptávka se odráží na vývoji trhu práce. K růstu zaměstnanosti dochází v sekundárním a terciálním sektoru ekonomiky, růstem v oblasti poskytování služeb jako např. odvětví nemovitostí, právní a účetní činnosti, daňové poradenství, průzkum trhu, dodávky a poradenství v oblastech softwaru, stavebnictví, průmyslu a další.
26
FED - Centrální banka USA.
44
Na podílu zaměstnaných osob se
podílí
i oblasti
správy,
státní
Graf: 3.6-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2007 ( počty v tis.).
sociálního
zabezpečení,
obrany
a
12/07
1/07
vzdělávání téměř více než 10 1/06
tis. nově zaměstnaných osob. Pozitivně zaměstnanost
se
1/02 1/99
vyvíjející
1/04
v jinak
stagnující skupině osob jako jsou absolventi středních a vysokých škol, u nichž se zvýšil počet zaměstnaných o více než 90 tis. Výkon ekonomiky postupně vyčerpává kvalifikovanou pracovní sílu a narůstá počet zaměstnaných osob cizinců, meziročním nárůstem o 26,6 %. Táhnoucím se problémem několika minulých let je dlouhodobá nezaměstnanost, která stále dosahuje úrovně více než 50 % z celkové nezaměstnanosti. Z tohoto počtu nezaměstnaných osob je cca 70 % osob se základním vzděláním. Z dlouhodobého hlediska se jedná a o stabilní část na celkovém počtu nezaměstnaných, kterou výrazným způsobem neovlivňuje míra hospodářského růstu a tím i zvýšená poptávka po pracovní síle, který poptává primárně kvalifikovanou pracovní sílu.
Rekapitulace roku 2007 Stabilní průběh inflace v průběhu prvních třech čtvrtletí v závěru roku zakončoval na hodnotě mírně převyšující 5 %. Významným faktorem byly ceny potravin a to zejména v důsledku vývoje na světových trzích, v reakci na tento vývoj došlo i ke zvýšení cen na českém trhu, i když příčiny nepramenily z prostředí české produkce potravin. V tomto případě se jedná o vnější inflační tlaky ovlivňující vývoj cen potravin na českém trhu. Vývoj cen energetických produktů, cen ropy a zemního plynu na konci roku zaznamenává zejména u cen ropy výrazný cenový růst o více než 50 %. Tak jako se tomu stalo i v minulosti, posilující koruna k dolaru zapříčinila jen částečné promítnutí zvýšených cen do cen PHM na českém trhu. V posledním období se setkávají zvyšující se ceny ropy a pokles cen ostatních surovin např. kovů a dalších surovinových produktů důležitých pro průmyslovou výrobu. Výsledkem protichůdného cenového pohybu obou složek dochází
45
k růstu cen výrobců, který se ovšem týká jen vybraných průmyslových odvětví a nedochází k plošnému zvyšování cen na úrovni výrobců. Ekonomický růst je již několikáté čtvrtletí na vzestupu s proměnlivými zpomalujícími nebo zrychlujícími tendencemi. Hlavním jmenovatelem růstu HDP je spotřeba domácností, která v některých obdobích dosahuje až 40 % ekonomického růstu. Důvěra domácností v prorůstový vývoj trhu se odráží v pořizování výrobků dlouhodobé spotřeby. Doplňujícím zdrojem příjmů ve jménu spotřeby jsou úvěry s nízkou úrokovou sazbou. K mírnému poklesu dochází v závěru roku ve stínu připravovaných vládních reforem, kdy podíl spotřeby je domácnostmi přesunut do úspor a tím dochází k jejich meziročnímu zvýšení o 0,3 % na celkových 4,4 %. Neopomenutelným zdrojem zvyšujících se reálných příjmů jsou příjmy na úrovni mzdy a platů cca o 5 %. Na konci období byl zaznamenán růst HDP více než 5 % a je nutné zdůraznit, že prorůstová tendence ekonomiky je již několik čtvrtletí za sebou. Ekonomické subjekty v pozici zaměstnavatelů, získávají důvěru v ekonomický vývoj, rozšiřují svou výrobu na základě zvýšené domácí a zahraniční poptávky, přijímají novou pracovní sílu na pozice zaměstnanců. Síla ekonomického růstu je znatelná průřezem většiny ekonomických odvětví, dochází ke zvýšení zaměstnanosti v terciálním sektoru, zejména v odvětví služeb pro uspokojení domácí a v nemalé míře i zahraniční poptávky. Fakt umisťování absolventů na nová pracovní místa, je signálem zaznamenaným jen velmi zřídka, a lze jej hodnotit jako pozitivní vývoj na pracovním trhu.
3.7.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2008
Výrazně proinflační faktory vnějšího i domácího původu ovlivňují oproti minulému období cenovou hladinu na českém trhu, kterou nejvýznamněji utrpěla domácí spotřeba svým poklesem v průběhu roku. Dramatický pohyb kurzů (u dolaru až o 5 CZK) zmírňuje ale ne neutralizuje, zvyšující se ceny dovážených energií do produkce tuzemských výrobců. I přes postupný pokles HDP je vývoj zaměstnanosti po většinu roku překvapivý a reakce na jeho postupný pokles či zpomalující se tendence přichází v posledním čtvrtletí s mírou nezaměstnanosti 5,8 %.
46
Inflace Na vývoj inflace měl vliv
Graf: 3.7-1 Vývoj inflace v roce 2008 (meziroční změna CPI v %)
souběh několika vnitřních i vnějších
faktorů,
jejichž
proinflační
působení
v některých
případech
přetrvávalo
z roku
2007.
V průběhu téměř celého roku 2008 podporovali míru inflace
na
vysokých
hodnotách. Nejsilnějšími vnějšími proinflačními faktory byly ceny energií, ropy a potravin obchodovaných na světových trzích. Na růstový vývoj cen v zahraničí reagovaly také ceny potravin na tuzemském trhu. Do zvýšených nákladů se u výrobců promítaly ceny energií a ropy v oblasti tržních cen a rostoucí tendenci zaznamenává i skupina regulovaných cen v oblasti nákladů pro domácnosti. Výraznými vnitřními proinflačními faktory bylo zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 %, částečně promítnuto i do cen v prvním čtvrtletí roku 2008. Dále regulované nájemné, zavedení poplatků ve zdravotnictví a ekologických daní od 1.1.2008. V průběhu roku měly domácí proinflační faktory výrazný vliv na míru inflace nezanedbatelným podílem až 60 %. Pod tlakem finanční a hospodářské krize přesouvající se z USA do Evropy dochází ve čtvrtém čtvrtletí ke snížení cen energií, ropy a potravin na světových trzích a ke zmírnění tlaku na nákladové položky výrobců. Z původní hodnoty 7,5 % míra inflace zakončuje v závěru čtvrtého čtvrtletí na 3,5 %.
Kurz Koruna pokračovala v posílení do poloviny roku 2008. Jejímu posílení k euru i dolaru přispěl neočekávaný vývoj americké ekonomiky, který vyvolal zájem o umístění investic v české měně v podobě nákupu korunových aktiv, které představovaly ve stínu vývoje globální ekonomiky nejbezpečnější a nejvýnosnější umístění investic. Koruna počátkem roku 2008 měla charakter nejrychleji posilující měny na celém světě.
47
Velký zájem o korunu vyvolalo reakci
ČNB
předběžného možném
Graf: 3.7-2 Vývoj kurzu v roce 2008
v podobě
prohlášení
o
snížení úrokových
sazeb, ke kterému v průběhu roku také došlo. Cílem mělo být zamezení
spekulativnímu
umístění investic v české měně. Nejsilnější
pozici
k dolaru
zaznamenala koruna v červenci 2008 a to kurzem 14,92 CZK/USD, koncem roku koruna oslabila na 19,77 CZK/USD. Ve vztahu k euru byly hodnoty v červenci 23,52 CZK/EUR a k 31. prosinci 26,93 CZK/EUR. Oslabení koruny k dolaru a euru od poloviny roku a výraznější obrysy světové hospodářské a finanční krize na světových trzích, pramenily z krize hypotéčního trhu a trhu s nemovitostmi v USA. Celosvětová krize přiměla investory ke stažení investic z korunových aktiv a umístění do dlouhodobě rezervních světových měn. Dalšími faktory bylo snížení úrokových sazeb ČNB o 1,75 procentního bodu v průběhu celého roku s výrazným snížením 1,25 % v posledním čtvrtletí.
Trh práce Začátek
roku
2008
zaznamenává stále snižující se
Graf: 3.7-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2008 ( počty v tis.).
míru nezaměstnanosti, která svou
historicky
nejnižší
1/07
1/08
hodnotu od roku 1996, 4,3 % registrovaných
12/08
nezaměstnaných osob. Podíl
1/02
1/04
1/99
dlouhodobě nezaměstnaných se po několika čtvrtletích dostal pod 50 % celkově
nezaměstnaných osob. V ekonomice, i přes počínající klesající výkon, je poptávka po kvalifikované pracovní síle, jejíž nedostatek je kompenzován zahraniční pracovní silou, která
48
tvoří na celkové pracovní síle 5,3 %. Na trhu práce je poptávka po kvalifikované pracovní síle, absolventech učebních oborů a oborů s maturitou a osob se středoškolským vzděláním. I přes mimořádně úspěšný růst HDP za posledních několik čtvrtletí je dlouhodobá nezaměstnanost z řad osob se základním vzděláním krátkodobě neřešitelná a její podíl na celkové nezaměstnanosti je stále značný. Růst reálné mzdy je v podnikatelské sféře pod tlakem inflace snížen na hodnotu pod 2 %, v některých měsících zaznamenal pokles až na 1,1 %, nejnižší dosažený růst od roku 1998. Se snižujícím se tempem a poklesem HDP dochází na trhu práce od poloviny roku k úbytku volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti je k poslednímu dni roku 5,8 %.
Rekapitulace roku 2008 Inflace se výrazně podepsala na vývoji reálného disponibilního důchodu domácností i přes to, že jejich nominální růst byl na úrovni 6 - 9 % v podnikatelské sféře a zhruba polovinou přispíval v nepodnikatelské sféře ekonomiky. Pozitivně vývoj mezd ovlivnila reforma daně z příjmu fyzických osob počátkem roku na rovnou daň z přijmu 15 %. Na počátek roku většina zaměstnavatelů přesunula výplatu prémií a bonusů za rok 2007. Hrubý domácí produkt od počátku roku 2008 dle makroekonomických údajů zaznamenává zpomalující a klesající tendence a signalizuje sestupný vývoj ekonomiky. Byl to vývoj nezaměstnanosti, pokles domácí poptávky z důvodu působení inflace. I tak se ale domácí poptávka v průběhu roku podílela na HDP i přes posilující vývoj koruny k dolaru a euru, překvapivými exportními úspěchy domácích výrobců. Ceny výrobců byly ovlivněny rostoucími cenami energetických surovin na světových trzích, jejichž růst částečně kalkulovali v cenách produkce. Zejména se jednalo o primární sektor, kde vývoj ceny ovlivňovala cena ropy, jejíž růst v průběhu roku dosáhl více než 60 %. Ceny potravin a zemědělské produkce, které po dlouhé době od roku 2007 v některých čtvrtletích výrazně rostly, zaznamenaly v posledním čtvrtletí pokles z důvodu dobré úrody roku 2008 na většině kontinentech světa. V České republice ČSÚ zaznamenal druhou největší úrodu od roku 1990.27
27
Nejlepší úroda byla zaznamenaná v roce 2004.
49
3.8.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2009
Nízká míra inflace, která se po většinu roku pohybovala pod spodní hranicí inflačního cíle ČNB, částečně domácnostem kompenzovala pokles příjmů. Významný a rychlý pokles poptávky na českém i zahraničním trhu ovlivňoval zisky českých podniků, které na pokles poptávky reagovaly restrukturalizací mzdových nákladů. Míra nezaměstnanosti výrazně rostla na přelomu roku 2008 a v prvním čtvrtletí 2009, kdy činila 7,5 % a na konci roku se dále zvýšila na 8,7 % registrovaných nezaměstnaných osob.
Inflace Po odeznění vlivu změny
Graf: 3.8-1Vývoj inflace v roce 2009 (meziroční změna CPI v %)
sazby DPH v předchozím roce inflace začala klesat od posledního čtvrtletí 2008 a svůj pokles ukončila až na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí svým růstem. Do konce roku se ale udržovala okolo 1 % čemuž přispěli i klesající ceny pohonných hmot v důsledku poklesu cen na světových trzích ve stínu světové hospodářské a finanční krize. Hlavními proinflačními faktory v průběhu roku byly rostoucí regulované ceny a to zejména ceny nájemného o cca 22 %, elektřiny o 11 % a tepla o 3,2 %. Proti těmto domácím proinflačním faktorům působil pokles cen zemního plynu o 12 % a na konci roku a další 3 %. Pokles cen zemního plynu reaguje na pokles cen ropy na světových trzích, které je vždy se zpožděním cca 3 měsíce.
50
Kurz Oslabení koruny k euru i dolaru
Graf: 3.8-2 Vývoj kurzu v roce 2009
na přelomu prvního a druhého čtvrtletí
bylo
nedůvěrou
způsobeno
investorů
ke
středoevropskému regionu, z jeho budoucího vývoje. K opětovnému posilování
koruny
k oběma
měnám došlo koncem druhého čtvrtletí, kdy koruna zaznamenala „konkurenci“ vůči vývoji polského zlotého a výši úrokových sazeb na polském trhu. Výkyvy koruny k dolaru v závislosti k posilování dolaru na světových trzích a k většině světových měn a zpětnému oslabování, které jako i v minulosti mělo vliv na pozici koruny vůči dolaru.
Trh práce Míra nezaměstnanosti po ne zcela
zřetelné
Graf: 3.8-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2009 ( počty v tis.).
reakci
v předcházejícím roce ve vztahu
1/08
1/07
k poklesu HDP, v roce 2009 dramaticky V porovnání
s hodnotou
konci
2008
roku
1/09
vzrostla. se
12/09 1/04
na míra
nezaměstnanosti jen v prvním čtvrtletí zvýšila cca o 1,7 % na 7,5 %. Počet volných pracovních míst velmi rychle ubývá jak je patrné z grafu. V první vlně propouštěných je zahraniční pracovní síla. Uvedený podíl zahraniční pracovní síly na zvyšující se nezaměstnanosti není zcela zřetelný z důvodu dosažení rozdílných hodnot ve dvou různých statistických metodách28. Rychlý pokles zahraničních pracovníků je patrný
28
Statistika národních účtů vykázala ve čtvrtém čtvrtletí 2008 nižší růst zaměstnanosti (0,2 %) než VŠPS (1,3 %). Výraznější rozdíl
v uvedených statistikách může být způsoben metodickými rozdíly. Statistika VŠPS, která provádí šetření v bytech, jen obtížně zachycuje zaměstnanost cizích státních příslušníků (většina bydlí na ubytovnách) Cizinci jsou zpravidla v období recese propouštěni jako první, proto
51
v únoru 2009, kdy meziroční hodnota klesla na 6,7 % z předchozí hodnoty 22 % z února 2008. Další růst nezaměstnanosti následoval ve čtvrtém čtvrtletí na 8,7 % a v prosinci docílila 9,2 %. Nejznatelnější pokles zaměstnanosti je v sekundárním sektoru a to ve zpracovatelském průmyslu, kde podniky reagují na úbytek zakázek. Rozdílné hodnoty zaměstnanosti jsou zaznamenány v polovině roku v terciálním sektoru, kde vzrostl počet zaměstnaných osob o 50,1 tis. v odvětví služeb, nemovitostí, zdravotnictví, maloobchodu aj. mimo propouštění a jako „obrana“ proti zvýšení nákladů na odstupné a ztrátu kvalifikované síly, podniky přistupují k alternativnímu řešení poklesu zakázek. Řešením, je omezení přesčasových hodin, zkrácení pracovního týdne apod. Charakteristickým průvodním znakem recese je zvýšený počet nově registrovaných osob jako podnikatelé, OSVČ, které ztrátou pracovního místa takto řeší svou nezaměstnanost. Hodnota nominální mzdy měla v průběhu roku spíše klesající tendenci, i když její reálná hodnota zaznamenala v důsledku klesající inflace pozitivnější vývoj.
Rekapitulace roku 2009 Počátkem roku v důsledku oslabení koruny k euru i dolaru ekonomika zaznamenala zvýšení nákladů pro výrobce i domácnosti. Protiinflačně v dalších obdobích působily zejména ceny ropy, které poklesly o několik desítek procent. Snížení PHM se promítalo do výrobních cen produkce a výrobcům pomáhalo částečně kompenzovat mzdové náklady. Cena ropy, značná nákladová položka, svůj růst obnovila velmi skokově v posledním čtvrtletí roku, zvýšením své ceny cca o 50 %, meziročně asi o 22 %. Světová hospodářská krize se značně projevila ihned v prvním čtvrtletí roku 2009. Ekonomika zaznamenává pokračující a nyní silnější pokles domácí i zahraniční poptávky. Koruna, která v některých letech působila jako ochranný val české ekonomiky, relativně dlouhou dobu udržovala důsledky krize za jejími hranicemi, ale v okamžiku proniknutí, nechala projevy krize pocítit okamžitě. Z hlediska časového posunu, se domnívám, že je možné takovouto „funkci“ koruny analyzovat a v budoucnu se připravit na její důsledky nebo zcela neignorovat
pokles zaměstnanosti v metodice VŠPS nemusel být dobře zachycen. Zdroj: Zpráva o inflaci. Praha: Česká národní banka, duben 2009, sv. ISBN 1803-2400.
52
reakce na krizi evropských ekonomik. Dalším vysvětlením zpožděného dopadu krize na českou ekonomiku může být dokončení již započaté výroby a obchodních kontraktů, které umožnily pomalejší dopad krize. Na další období již podniky nezaznamenávají objednávky jejich produkce a tak jsou nuceni výrazněji reagovat na stav na trhu. Výkon ekonomiky v průběhu roku kolísal a na konci roku generoval 4,1 % HDP. Domácí i zahraniční poptávka od začátku roku rychle klesala. Hrubého domácího produktu se podařilo dosáhnout oživením vývozu v druhé polovině roku, který ukončil na kladných hodnotách. Důvěra domácností se v tomto roce dostala na minimální úroveně za posledních deset let. Náklady na spotřebu domácností byly realizovány na úkor snížení úspor spolu se zvýšenými příjmy ze sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. ČNB několikrát v průběhu roku přistoupila ke snížení úrokových sazeb pro opětovné nastartování výkonu ekonomiky.
3.9.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2010
Trend růstu inflace od třetího čtvrtletí 2009 pokračuje i v tomto roce. Její růst je způsoben zahraničními proinflačními tlaky a domácí vlivy jsou jen málo výrazné. Pokles výkonu ekonomiky ovlivňuje jednotlivé sektory rozdílně v souvislosti s cílováním produkce podniků. Oproti předchozímu roku je v ekonomice zaznamenáno mírné oživení a ukončení recese. Spotřeba a poptávka českých domácností, které v jiných letech působily prorůstově, výkon ekonomiky částečně tlumí. Míra nezaměstnanosti zaznamenává vysoké hodnoty, v prvním čtvrtletí v období největšího růstu dosáhla hodnoty až 10,1 %.
Inflace Z nízkých hodnot v počátku roku 2009 byla inflace tažena několika faktory současně, jejichž vliv na výši inflace byl v průběhu roku střídavý. Od 1. ledna 2010 došlo ke zvýšení obou sazeb DPH29 o jedno procento a zvýšení spotřební daně u lihovin a cigaret, u kterých se 29
Zvýšení obou sazeb DPH bylo uskutečněno z důvodu zvýšení příjmů do státního rozpočtu.
53
zvýšení ceny vlivem této úpravy tradičně projevilo až se zpožděním z důvodu velkoobchodních
a
maloobchodních
zásob.
Graf: 3.9-1 Vývoj inflace v roce 2010 (meziroční změna CPI v %)
Zvýšení DPH a spotřebních daní se na inflaci projevilo až v druhé polovině roku 2010.
Dalším
faktorem
inflace byly ceny PHM v závislosti na růstu cen ropy na světových trzích, kurz k dolaru toto zvýšení částečně korigoval, ale zcela jej eliminovat neumožnil. Vedoucí vliv na výši inflace měly ceny PHM v průběhu celého roku. Růst regulovaných cen a to zejména zvýšené nájemné v červnu o 18,8 %, zvýšení cen zemního plynu30, poplatky ve zdravotnictví o 8,6 %. Ceny potravin přispěly k růstu tržních cen jinak nízké poptávky v reakci na ceny zemědělských výrobců.
Kurz Vývoj koruny k euru v prvním čtvrtletí
byl
Graf: 3.9-2 Vývoj kurzu v roce 2010
poznamenán
fiskálními problémy Řecka a nejasným postojem eurozóny. Na krizi v Evropě okolo Řecka a zvýšení
rizikovosti
investic
reagoval
svým posílením dolar
k euru, potažmo i ke koruně a dalším
evropským
měnám.
V průběhu roku investoři začali rozlišovat rizikovost jednotlivých měn a ke svému opětovnému posílení dospěla i česká koruna ve stínu nepředvídatelného a neudržitelného vývoje amerického hospodářství. 30
Se zpožděním za cenami ropy došlo ke zvýšení v polovině roku o cca 4 %.
54
Trh práce Odvětví průmyslu bylo nejvíce zasaženo úbytkem pracovních míst v roce 2009 a jeho pokles nezaměstnanosti pokračoval i v roce 2010, i když mírnějším tempem. Sektor služeb prozatím výrazný pokles nezaměstnanosti nezaznamenává. V prvním čtvrtletí roku 2010 dochází i k růstu zaměstnanosti v tomto sektoru, ale ve značně menší míře. Mírné oživení hospodářského růstu neovlivňuje míru nezaměstnanosti ale i tak je zaznamenán historicky největší počet nezaměstnaných osob na jedno volné pracovní místo. Míra registrované nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí vzrostla na hodnotu 9,5 % a ve druhém a třetím čtvrtletí došlo ke zvolnění růstu nezaměstnaných osob, přesunem pracovní síly do sektoru MSP a působení těchto osob jako OSVČ. Zvýšení zahraniční poptávky v druhé polovině roku napomohlo k růstu zaměstnanosti v exportně orientovaném zpracovatelském průmyslu. regitrované
Skokové
zvýšení
nezaměstnanosti
Graf: 3.9-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2010 ( počty v tis.). 1/10
v posledním čtvrtletí roku bylo
9/10
12/10 3/10
v důsledku legislativní změny, zpřísnění
vyplácení
v nezaměstnanosti
od
podpory ledna
6/10
2011.
Rekapitulace roku 2010 Výrazný růst nezaměstnanosti a pokles růstu reálné mzdy, faktory, které domácnostem značně snižovaly disponibilní přijmy a měly zásadní vliv na domácí spotřebu. Dramatický pokles příjmů jen velmi mírně ovlivnila nízká inflace, která v jiných letech domácnostem značně napomohla v růstu jejich reálných příjmů. Pokles příjmů částečně vyrovnávaly sociální dávky. Nízká spotřeba domácností se negativně odrážela v poptávce a snižovala tržby podniků, které následně zvyšovaly tlak na snížování mzdových nákladů a zvýšení své ziskovosti. HDP, které od prvního čtvrtletí zaznamenávalo mírné oživení, bylo v průběhu roku ovlivněno mírným růstem vývozu českých výrobců a investicemi do zásob. Růstový trend ekonomiky působí na ostatní makroekonomické ukazatele se zpožděním a firmy, tak jako v předchozích
55
letech, nevytváří nová pracovní místa. Snížením poptávky, zaměstnanosti a tržeb v podnicích dochází ke zvýšení produktivity práce. U cen produkce výrobců dochází k oslabení a mírnému poklesu cen, způsobeno poklesem poptávky. Jediným faktorem působícím na jejich růst jsou rostoucí ceny ropy a energií na světových trzích, které vývoj cen ovlivňovaly v průběhu roku a v závěru roku svůj tlak zesilovaly.
K růstu
těchto
cen
docházelo
nejznatelněji
jen
v primírním
sektoru
zpracovatelského průmyslu. U zemědělské produkce dochází k růstu cen od poloviny roku 2009 v očekávání růstu světové ekonomiky.
3.10.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2011
V průběhu roku se na vývoji inflace střídavě podílelo několik faktorů, které v některých případech působily na růst inflace neutrálně. Většinu období se míra inflace pohybovala pod 2% inflačním cílem ČNB. Na vývoj ekonomiky se očekává vliv restrukturalizace veřejných financí, která bude snižovat celkový výkon ekonomiky a míru zaměstnanosti. V průběhu roku docházelo jen k pozvolnému oživení na trhu práce a k mírnějšímu růstu volných pracovních míst došlo až v druhé polovině roku. Míra registrované nezaměstnanosti31 dosáhla ve třetím čtvrtletí 8,7 % a obecná míra nezaměstnanosti32 dosáhla hodnoty 6,7 %.
Inflace Míra inflace v lednu 2011 klesá v důsledku odeznění proinflačních faktorů předchozího roku. Pohonné hmoty se na vývoji inflace podílely střídavě, pohybem cen ropy a posílením koruny k dolaru v polovině roku. Naopak v závěru roku oslabením koruny došlo opět k jejich růstu i přes zmírnění růstu cen ropy na světových trzích. Z regulovaných cen proinflačně působily ceny nájemného, zemního plynu, vodného, stočného. Částečný pokles některých
31
Míra registrovan nezaměstnanosti dle metodiky MPSV.
32
Míra obecné nezaměstnanosti dle metodiky VŠPS.
56
zemědělských
produktů
Graf: 3.10-1 Vývoj inflace v roce 2011 (meziroční změna CPI v %)
ovlivnil vývoj cen tohoto sektoru, ale ceny se do spotřebitelských promítly jen mírně. V důsledku úpravy snížené sazby DPH z 10 na 14 % od 1. ledna 2012 dochází v posledním čtvrtletí k růstu cen potravin. Podobně jako v minulých letech při změně sazby DPH reagují maloobchodní prodejci s předstihem. V posledním čtvrtletí roku 2011 se celkové zvýšení DPH promítlo 60 % podílem na růstu cen potravin. K růstu cen potravin nedochází skokově, ale postupně v několika měsících. Jak je patrné na pohybu křivky inflace, tato administrativní změna je dalším faktorem ovlivňujícím vývoj inflace v posledním čtvrtletí roku 2011.
Kurz Graf: 3.10-2 Vývoj kurzu v roce 2011
Počátkem roku a v první čtvrtletí 2011 byla Česká koruna třetí nejrychleji posilující měnou, kdy dosáhla hodnoty 24,0 CZK/EUR. K oslabení koruny o 8 % došlo až v závěru roku. Na vývoj kurzu koruny k euru se zcela zásadně podílel negativní vývoj předlužených států EU a domácí ekonomika neměla na vývoj koruny k euru žádný vliv. Nedůvěra investorů vedla k poklesu umístění investic v rámci EU a výrazně poklesl i zájem o nákup dluhopisů Ministrestva financí ČR, které je v průběhu roku přestalo nabízet na zahraničních finančních trzích. Kurz koruny vůči dolaru v druhém čtvrtletí výrazně posílil meziročně o 16,2 %. V důsledku neuspokojivých informací k finančním trhům a řešení finanční krize v eurozóně postupně od poloviny roku sílil zájem investorů o americký dolar, což mělo za následek oslabení koruny meziročně o 2,9 % a současně i oslabení dalších evropských měn.
57
Trh práce Oživení na trhu práce zejména díky exportně orientovaným podnikům pokračuje i v prvním čtvrtletí roku 2011, kdy došlo ke zvýšení nových pracovních míst téměř o 78,6 tis. Zároveň je zaznamenán fakt, že zahraniční potávka
v podnicích
nevytváří
nová pracovní místa a podniky se
Graf: 3.10-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2011 ( počty v tis.). 6/11
výrobu snaží pokrýt dosavadními zaměstnanci. Tržní služby, které
12/11 11/11
reagují na sílu domácí poptávky
3/11 1/11
vlivem její stagnace až poklesu, zaznamenávají jen velmi mírný nárůst
pracovních
míst.
V odvětvích netržních služeb jako např. ve veřejné správě, zdravotní a sociální péči a obrany dochází k poklesu zaměstnanosti vlivem úsporných opatření vlády. Stavebnictví zaznamenává meziroční pokles zaměstnanosti až o 9,3 %, což lze také částečně přičíst úsporným opatřením vlády a celkovému vývoji domácí poptávky. Jako již v minulých letech, je i v roce 2011 zaznamenán přesun pracovní síly do segmentu MSP ve větší míře registrace osob jako OSVČ.
Rekapitulace roku 2011 Analýza ČNB potvrzuje vliv zvýšení DPH na růstu cen potravin v posledním čtvrtletí. Porovnáním cen potravin v okolních evropských ekonomikách, ceny v rámci regionu nerostly a nemohly tak ovlivnit vývoj cen na domácím trhu. Potvrzuje se i minimální vliv oslabení koruny v posledním čtvrtlení, která by teoreticky mohla mít vliv na růst dovozových potravin a zboží obecně. Průměrný růst HDP za rok 2011 dosáhl hodnoty 1,7 %. Na jeho hodnotě se podílel zmiňovaný pokles domácí spotřeby. U hospodaření domácností je zaznamenaná tendence přesunu disponibilních příjmů ze spotřeby do úspor, což je důsledkem celkového vývoje ekonomiky, nedůvěry v její růst a v případě domácností je zásadním faktorem neuspokojivý vývoj na trhu práce. Již uvedený vliv úsporných opatření vlády je dalším faktorem působícím na faktory HDP a míry nezaměstnanosti. V průběhu roku byl zaznamenán trvalý pokles investic a spotřeby vlády.
58
Oproti předchozímu vývoji cen výrobců dochází k růstu cen i v dalších sektorech ekonomiky a růst energetických nákladových položek přesahuje primární zpracovatelský sektor. Zvyšující
se
ceny
vstupních
nákladových
položek
pronikly
do
dalších
stupňů
zpracovatelského průmyslu. Počátkem roku byl zaznamenán růst cenové hladiny produkce výrobců o 6,3 %, v dalších čtvrtletí docházelo k jen k mírnějšímu poklesu. Důvodem ke zvyšování cen produkce byly rostoucí ceny energetických vstupů, které podniky již nedokázaly kompenzovat snižováním mzdových nákladových položek, a musely tak nutně přistoupit k růstu cen své produkce.
3.11.
Inflace a nezaměstnanost v roce 2012
Zásadní vliv na míru inflace v roce 2012 měly administrativní vlivy v podobě úpravy sazby DPH s dopadem na ceny potravin a regulovaných cen a úpravu spotřební daně u cigaret zvýšením o 1% bod. V součtu tak měly administrativní vlivy dopad do inflace ve výši 1,3 %. Nadále slabá domácí poptávka, která výrazně ve srovnáním s minulými roky, působí na celkový stav domácí ekonomiky. Neopomenutelným fakorem, působícím i z předchozího roku, je pokračující konsolidace veřejných financí v podobě vládních úsporných opatření, která na celkový vývoj ekonomiky působí neprorůstově. Vývoj na trhu práce významně ovlivnily nezaměstnané osoby, které se registrovaly jako podnikatelé bez zaměstnanců. Jejich počet v roce 2012 byl značný. Obecná míra nezaměstnanosti v druhé polovině roku činila 7 % a míra registrované nezaměstnanosti 8,6 %.
Inflace Proinflačně v od počátku roku působilo několik faktorů. Zvýšená snížená sazba DPH, která ovlivnila potraviny a regulované ceny a nadále oslabující koruna od posledního čtvrtletí 2011. Opačný vliv na růst inflace měly mzdy, které zaznamenály jen mírný nebo stagnující růst. Vliv regulovaných cen v kombinaci zvýšené sazby DPH a jejich samotného zvýšení výrazně ovlivňoval míru inflace v průběhu celého roku. Největší nárůst cen byl zaznamenám počátkem roku až o 9,7 % a ke konci roku měl oslabující tendenci na hodnotu 6,2 %. Zvýšené regulované ceny měly dopad na domácnosti, kde došlo k růstu cen nájemního, elektřiny, tepla a zemního plynu.
59
Graf: 3.11-1 Vývoj inflace v roce 2012 (meziroční změna CPI v %)
Ceny PHM působily na míru
inflace
nestejnoměrně. bylo
Důvodem
oslabení
koruny
k dolaru v polovině roku a střídavý vývoj cen ropy na světových trzích. Ke konci roku
se
poněkud
jejich
vývoj
stabilizoval
opětovným posílením koruny k dolaru.
Kurz Pozice koruny k euru a dolaru byla
ovlivňována
vnějšími
vlivy,
dluhová
zásadně
kterými
krize
byla
v Evropě.
Nedůvěra
finančích
trhů
schopnost
ekonomik
Itálie
Řecka
financovat
Graf: 3.11-2 Vývoj kurzu v roce 2012
své
ve a
vládní
dluhy. Vzrůstajícím rizikem je stav
španělského
bankovního
sektoru. Střídavě tyto infomace ovlivňovaly v rozhodování finanční trhy a následně i pohyb kurzu koruny k euru a k dolaru, který reagoval především na celoevropskou situaci. Uklidnění přineslo několik zásahů ECB v podobě dodání likvidity evropským bankám a celkovému pozitivnímu vnímání její politiky. Z hlediska možných zásahů ČNB reagoval kurz na informaci o možných devizových intervencích guvernéra ČNB oslabením o 1% bod. Kurz koruny k euru se dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 25 CZK/EUR a představuje ± 4% výkyvy v obou směrech. Vývoj koruny k dolaru kopíruje informace o vývoji finanční krize v rámci eurozóny.
60
Trh práce Při pohledu na detailní graf je
Graf: 3.11-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2012 ( počty v tis.).
znatelný růst volných pracovních
5/12
míst při relativní stagnaci počtu nezaměstnaných
osob.
10/12 7/12
Vývoj 3/12
nezaměstnanosti kopíruje vývoj domácí
ekonomiky.
zaměstnanosti
se
Oproti
12/12
1/12
v segmentu
9/12
mikro podniků výrazně zrychlilo tempo růstu podnikatelů OSVČ na rekordní počet 900 tis. V podnicích mírně roste počet volných pracovních míst, ale pouze na úrovni částečných pracovních úvazků, nebo obecně dochází k omezení pracovní doby. V návaznosti na tyto opatření dochází i ke snížení produktivity práce. Výrazněji je zaznamenán úbytek pracovních míst v průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Tyto odvětví reagují na nízkou nebo klesající poptávku. Spolu s klesajícími tržbami podniků v kontrastu s předchozím rokem dochází ke zvýšení mzdové náročnosti produktu. V netržních službách dochází k růstu zaměstnanosti v odvětví vzdělávání. Segment tržních služeb zaznamenává pokles zaměstnanosti v oborech skladování, ubytování a stravování.
Rekapitulace roku 2012 HDP za rok 2012 dosáhl záporné hodnoty -1,3% bodu. Důsledky výkonu ekonomiky pramení z restriktivních opatření vlády, na které reaguje především spotřeba domácností. Zvýšené přijmy domácností přesahují mírně 1 %. Zdrojem nárůstu je vývoj na trhu práce, kde dochází k částečným pracovním úvazkům a zvýšenému počtu podnikatelů v řadách OSVČ. Další pokles příjmů zaznamenává malobchod a příjmy z vlastnictví. Naopak stabilním zdrojem příjmů jsou sociální dávky. Indikátor spotřebitelské důvěry má klesající tendenci po celý rok. Domácnosti omezují nákupy statků dlouhodobé spotřeby, např. statistika ČSÚ uvádí pokles nákupů automobilů.
61
Nedůvěra domácností je ovlivněna vývojem ekonomiky a restriktivních opatření vlády. Z uvedených příčin domácnosti omezují spotřebu a zvyšují své úspory. Ve vývoji ekonomiky se odráží i meziroční pokles investic vlády zaznamenaný ve třetím čtvrtletí o 0,5 %. Dále negativně vládní výdaje ovlivňují problémy s čerpáním finančních zdrojů z evropských fondů. V porovnání s druhým čtvrtletím, kdy ceny produkce výrobců meziročně rostly o 1,5 %, v druhé polovině roku zaznamenaly meziroční růst o 1,7 % a jejich opětovný pokles v závěru roku na 1,2% bodu. Vývoj cen byl ovlivněn výkyvy cen ropy na světových trzích a oslabením koruny. V okamžiku, kdy cena ropy rostla a zároveň došlo k oslabení koruny se ceny PHM a energií rychleji promítly do struktury zpracovatelského průmyslu a nebylo možno je udržet na úrovni zpracovatelů ropy jako v minulosti. Ceny potravin v první polovině roku mírně klesaly ve stínu dobré úrody zemědělských komodit. Růst v živočišné produkci byl nepřehlédnutelně zaznamenán u vajec v důsledku zpřísněných podmínek vyplývajících ze směrnice EU. V druhé polovině roku byly ceny potravin ovlivněny zprávami o celosvětové nepříznivé úrodě. Meziroční nárůst cen potravin by zaznamenán až na úrovni 10,3% bodu.
62
4. Inflace a nezaměstnanost v MSP Analýza subjektů malého a středního podnikání v reakci na vývoj nezaměstnanosti a inflace se orientuje na dostupná data ČSÚ z let 2002-2010.
4.1.
Dopad inflace v MSP
Při hodnocení dopadu míry inflace na segment malých a středních podniků se nelze omezit pouze na její hodnotu. Při posuzování vlivu inflace na malé a střední podniky je třeba pohlížet na
dopady
inflace
v souvislostech
s dalšími
makroekonomickými
faktory;
výši
nezaměstnanosti a růst HDP.
Nákladová inflace Růst inflace z hlediska zvyšujících se cen energetických vstupů jako např. ropných šoků může působit jako rizikový faktor pro malé a střední podniky. Velké podniky mohou na úkor snížení své marže hradit tyto zvýšené náklady zejména v případech více či méně monopolního postavení a na vrub svých zvýšených zisků z rozsahu. Toto se může stát u subjektů MSP problémem, kdy zvýšené náklady budou muset nutně promítnou do cen své produkce. Je třeba ale uvést, že od roku 2002 se na míře inflace významně podílely zejména regulované ceny, které měly zásadnější dopad na disponibilní příjmy domácností. Zvýšení cen ropy na světových trzích se promítlo v několika případech pouze ve zpracovatelském průmyslu, odkud se dopad zvýšených nákladů projevil jen nepatrně (kromě sektoru dopravy), z důvodu vysokého konkurenčního prostřední a vlivu zahraničních cen výrobců, které byly na českém trhu dále podpořeny posilujícím vývojem kurzu koruny. Posilující koruna naopak negativně ovlivňovala úspěšnost subjektů MSP na evropských trzích. V každém případě cenový šok rostoucích cen ropy přetrvával vždy jen několik měsíců a dá se proto odhadovat, že případnou existenci malých a středních podniků ohrozil jen částečně a dočasně. Je potom otázkou stability podniku, zda se mu podaří období překonat; v každém případě, statistiky případný zánik firem výrazně nezaznamenávají. Kombinace poklesu tržní poptávky a rostoucí ceny ropy by v konečném důsledku mohli vést k dramatičtějšímu vlivu na sektor MSP.
63
Růst mezd Jako jeden z proinflačních faktorů je růst mezd. V letech hospodářské expanze 2006 - 2008 ekonomické subjekty MSP zaznamenávají růst mezd o 8,7 % v porovnání s průměrným růstem mezd 7,7 % v celé ekonomice. Po celé období je zaznamenán kopírující vývoj mezd, i když v nižší úrovni, ve srovnání s růstem mezd ve velkých podnicích. Zajímavý je podíl růstu mezd MSP ve vztahu k celé ekonomice viz graf. Rostoucí vývoj mezd v tomto Graf: 4.1-1 Mzdy v ekonomice a subjektů malých a středních firem
sektoru podniků
byl
zaznamenán
exportně
zejména
orientovaných
u na
evropské trhy. V krizovém
roce
2009
je
v MSP
zaznamenán pokles objemu vyplacených mez o 2,4 %.
Sektoru vykazuje mírně
výraznější pokles než pokles mezd za celou ekonomiku, který činil 2,1 %. Lze se domnívat, že malé a střední podniky výrazněji a rychleji reagují na pokles
Zdroj: 1ČSÚ - Analýza MSP ekonomie ČR v letech 2003-2010.
tržeb, který se také odráží ve změně mezd. V průběhu pokrizového vývoje ekonomiky v roce 2010 sektor MSP zaznamenává mírný růst mezd zejména v oborech mimo průmysl a činností v obchodu s nemovitostmi. Průměrná měsíční mzda v letech 2003 - 2010 nejrychleji rostla v období hospodářského růstu v MSP i v celé ekonomice. V MSP byla potom mzda menší než průměrná mzda v celé ekonomice. V roce 2010 dosáhla průměrná mzda v MSP 20 746, v celém firemním sektoru to bylo 22 770 a v celé ekonomice 23 864. Pro srovnání průměrné údaje roku 2003: MSP 14 283; firemní sektor 15 492 a průměr za celou ekonomiku 16 430 korun. Uvedené průměry potvrzují větší dynamiku růstu mezd ve větších firmách, kam se v době ekonomické expanze přesouvá část pracovní síly ze sektoru MSP. Tabulka 4-1. Meziroční tempa růstu průměrné mzdy v jednotlivých skupinách malých a středních firem.
2004 2005
Celkem 7,2 % 4,3 %
1-9 6,2 % 1,9 %
10 - 19 6,7 % 6,1 %
64
20 - 49 7,7 % 4,3 %
50 - 99 100 - 249 6,7 % 7,2 % 5,0 % 4,6 %
2006 2007 2008 2009 2010
Celkem 6,2 % 7,4 % 8,0 % 2,3 % 3,1 %
1-9 6,7 % 6,1 % 1,4 % 0,7 % 9,0 %
10 - 19 4,8 % 5,3 % 6,3 % 1,2 % 5,4 %
20 - 49 5,6 % 8,4 % 8,3 % 3,5 % 0,4 %
50 - 99 100 - 249 5,2 % 8,0 % 8,6 % 7,4 % 11,2 % 9,5 % 2,9 % 5,7 % 2,0 % 2,4 %
Zdroj: Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010. Český statistický úřad, ©2013 [online]. ČSÚ.Dostupné z: http://www.czso.cz/
Vývoj tržeb v malých a středních firmách Malé a střední podniky v roce 2010 vykázaly celkové tržby ve výši 6 271,8 mld.33 korun, celkově se MSP podílely na tržbách firemního sektoru 59,4 %. Nejvyšší úrovně tento segment dosáhl v roce 2003, a to ve výši 61,3 %, nejnižší pak v roce 2006 podílem 59 %. Nejvíce se na průměrných hodnotách podílely roky s expanzivním hospodářským vývojem, kde MSP realizovaly největší podíl na tržbách v rámci firemního sektoru. V krizovém roce 2009 tržby klesly o 9,9 % za firemní sektor. Vetší propady tržeb zaznamenaly firmy se skupinou od 20 zaměstnanců, kde pokles tržeb zaznamenával až dvouciferné hodnoty. Z hlediska přidané hodnoty největší podíl realizují mikro podniky do 9 zaměstnanců, převážně se orientující na prodej služeb.
4.2.
Nezaměstnanost v MSP
Ekonomický segment MSP se podílí ve sledovaných letech na celkovém počtu ekonomických subjektů 99,9 %. Zcela opačně tato skupina podniků reaguje svým růstem na vývoj ekonomiky v letech hospodářské recese a poklesu poptávky, kdy se počet subjektů zvyšuje významně zejména v řadách OSVČ, jak je patrné z předchozích částí sledovaného vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých letech 2002 - 2012. Naopak v období hospodářského růstu dochází k opětovnému přesunu pracovní síly do podniků s více než 250 zaměstnanci mimo jiné i z důvodu vyššího příjmu a rychlejšího vývoje růstu reálné průměrné mzdy, než je v podmínkách MSP.
33
Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010. Český statistický úřad, ©2013 [online]. ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/
65
Jak je patrné z vývoje mikro podniků Graf: 4.2-2 Počty malých a středních firem v průběhu
let
i
s jinak
výrazným
hospodářským poklesem, nemá tento na množství
podniků
s počtem
1-9
zaměstnanců závažnější vliv, vzhledem k velkému
počtu
těchto
subjektů
v ekonomice. V roce 2007 již v průběhu růstu ekonomiky, byl podíl mikro podniků 95,6 % zatímco v roce 2009, kdy HDP dramaticky poklesl a zaměstnanost klesla o 3,5 %, byl podíl tohoto segmentu 95,9
Graf: 4.2-2 Dynamika vývoje malých a středních firem
%. Velký
význam
mikro
podniků
v ekonomice dále umocňuje podíl malých a středních podniků, kterých z celkového počtu bylo 0,7 %.34 V souvislosti se vstupem České republiky do EU, byla v letech 2004 a 2005 zaznamenaná
výraznější
dynamika
rozvoje větších firem z důvodu zvýšeného
Zdroj: Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010. Český statistický úřad, ©2013 [online]. ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/.
počtu obchodních příležitostí v zahraničí. Lze předpokládat, že nejmenší podniky nedisponují dostatečným vybavením pro realizaci těchto obchodů a své obchody realizují především na tuzemském trhu.
34
Údaj roku 2010.
66
Graf: 4.2-3 Počty malých a středních firem
Zdroj: ČSÚ - Analýza MSP ekonomie ČR v letech 2003-2010.
Průměrná velikost firmy v sektoru MSP Průměrný počet zaměstnaných osob v tomto segmentu firem je 2,4 osob. U mikro podniků je tato hodnota 1,2 osoby a v průběhu let se tato hodnota významněji neodchylovala35. Podniky s počtem zaměstnanců 100-249 osob v průměru zaměstnávají 15036 osob a ve sledovaného období si zaměstnanost udržovala uvedený vývoj. Podíl na zaměstnanosti Malé a střední firmy se podílejí průměrnou roční zaměstnaností ve výši 69,2 % na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR. Své uplatnění zde mají zaměstnanci i OSVČ. Jedná se o segment, který v celku pružně reaguje na vývoj ekonomiky v řadách mikro podniků a OSVČ, i když jak bylo již uvedeno, opačným vývojem než je vývoj ekonomiky. Tedy na vzestupu jsou v době recese OSVČ, tedy osoby, které po ztrátě zaměstnání hledají své uplatnění v této části ekonomiky. Nejvíce pracovní síly bylo zaměstnáno v malých a středních podnicích v roce 2003 (2672 tis. osob). V porovnání s rokem 2010 (2593 tis.). V procentuálním vyjádření v roce 2003 bylo zde zaměstnáno o 3 % více osob než v roce 2010. V roce 2009, kdy pracovní trh reagoval na pokračující poptávku v průběhu roku 2008, a kdy na přelomu let došlo k masivnímu poklesu zaměstnanosti, v segmentu malých a středních podnicích nalezlo zaměstnaní necelých 50 tis. osob.
35
V roce 2010 byl průměr 1,2 osoby dále 2004-2006 1,3 a v roce 2003 1,4 zaměstnaných osob.
36
152,2 v roce 2010.
67
Rozdílná míra zaměstnanosti je zaznamenaná napříč jednotlivými subjekty MSP z hlediska počtu zaměstnanců. Jednotlivé firmy rozdílně reagují na vývoj trhu. Tabulka 4-2. Meziroční změny zaměstnaných osob v malých a středních podnicích. Roky
Celkem
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Průměr
-0,9 % -2,6 % 0,2 % 2,1 % 0,7 % -2,2 % -0,2 % -0,4 %
Subjekty MSP z hlediska počtu zaměstnanců 1-9 10 - 19 20 - 49 50 - 99 100 - 249 -3,3 % -2,2 % -0,8 % 4,5 % 3,8 % -7,8 % 1,0 % 2,4 % 0,5 % 3,4 % -0,7 % -1,5 % -0,4 % 2,0 % 3,1 % 1,9 % 0,2 % 1,7 % 1,9 % 4,4 % -0,4 % 0,6 % 3,3 % 5,0 % -2,2 % 1,7 % -0,6 % -5,6 % -6,7 % -6,8 % 2,3 % -2,9 % -1,3 % -3,9 % -1,0 % -0,9 % -0,8 % -0,1 % 0,5 % 0,7 %
Zdroj: Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010. Český statistický úřad, ©2013 [online]. ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/
Tabulka 4-3. Počty zaměstnanců malých a středních firem Roky
Celkem 1-9
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
1 781 1 792 1 833 1 861 1 901 1 911 1 823 1 799
Subjekty MSP z hlediska počtu zaměstnanců 10 - 19 20 - 49 50 - 99 100 - 249 463 287 370 277 385 460 281 366 288 398 470 286 376 290 410 485 283 375 296 422 492 285 382 301 441 476 288 394 316 437 470 284 372 295 403 480 276 364 281 397
Zdroj: Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010. Český statistický úřad, ©2013 [online]. ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/
Z tabulky plyne, že významný pokles celkové zaměstnanosti v roce 2009 nebyl zaznamenán v mikro podnicích, které nalézají své uplatnění především na domácím trhu a propad zahraniční poptávky se na jejich úspěšnosti může projevit až sekundárně. Oproti podnikům se 100-249 zaměstnanci, které reagovali od roku 2008 na propad zahraniční poptávky poklesem zaměstnaných osob. Tabulka 4-4. Podíl skupiny OSVČ na celkovém počtu zaměstnaných osob v MSP37 Roky Celkem
37
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 33,3 % 32,3 % 28,9 % 28,0 % 27,9 % 28,0 % 29,8 % 30,6 %
Do skupiny jsou dále zahrnuty: pracující majitelé obchodních společností, spolupracující členové domácností, zaměstnanci na dohodu o
provedení práce a pracovní činnosti.
68
Zdroj: Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010. Český statistický úřad, ©2013 [online]. ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/
69
5. Závěr Vývoj inflace ve sledovaném období byl ovlivněn přeshraničními inflačními tlaky v podobě pohybu cen energetických zdrojů, cen ropy a zemního plynu. V nepříznivých letech špatné úrody zemědělských komodit se i ceny potravin podílely na zvyšování inflace. Změny cen potravin na světových trzích vyvolaly reakci také u domácích producentů. Nemalý podíl na míře inflace měly i faktory domácího původu. Regulované ceny v podobě postupného zvyšování cen nájemného, poplatky ve zdravotnictví apod. Zvyšování spotřební daně a DPH se v konečných cenách projevilo z důvodu velkoobchodních zásob a jen částečného přenosu zvýšení na domácnosti postupně nebo se značným až půlročním zpožděním. Vývoj kurzu koruny k euru a dolaru ve sledovaném období na českou ekonomiku hodnotím spíše pozitivně. Českou korunu označuji za virtuální ochranný val české ekonomiky, která v kombinaci silné pozice a cenových šoků cen ropy a zemního plynu ochránila českou ekonomiku před šokovým růstem cen a nedovolila prudký růst inflace. Rychlost reakce české ekonomiky na změny cen energií na světových trzích, se odrážela v posilování či oslabování kurzu. Nejvážnějším problémem českého trhu práce je dlouhodobá nezaměstnanost v kombinaci se základním vzděláním většiny osob, které byly registrovány jako nezaměstnané více než jeden rok. V době hospodářského růstu je ekonomika schopná částečně tuto skupinu osob zaměstnat, ale i tak jejich podíl na nezaměstnanosti v některých letech zpravidla překročil hodnotu 50 % z celkového počtu nezaměstnaných. Z uvedeného plyne, že česká ekonomika má nedostatek kvalifikované pracovní síly, kterou v době konjuktury firmy čerpají ze zahraničí i při několika procentní míře nezaměstnanosti. Tím dochází ke zvyšování podílu zaměstnání zahraniční pracovní síly, jež je ale i první skupinou osob, která je v době poklesu ekonomiky propuštěna. Z pohledu hospodářského vývoje firmy pružně nereagují na růst ekonomiky v podobě tvorby nových pracovních míst, což bylo patrné v letech 2002 - 2004. V tomto období spíše optimalizovaly svou činnost a zvyšovaly produktivitu práce na úrovni stejného počtu zaměstnanců. V okamžiku, kdy získají důvěru v růst domácí ekonomiky v souvislosti i se zahraničním vývojem, jsou ochotny vytvářet nová pracovní místa a může se zdát, že jejich obezřetnost z hlediska produktivity a regulace mzdových nákladových položek je poněkud umírněnější. Pozitivní zprávou z posledních let je fakt, že v okamžiku poklesu ekonomiky
70
firmy kvalifikovanou pracovní sílu nepropouští
a vytváří podmínky pro její udržení
v pracovní poměru v podobě např. zkrácení pracovního týdne. Segment malých a středních podniků nebyl v průběhu let 2002-2012 vysokou mírou inflace významně zasažen. Vlivy, které by mohly ovlivnit jejich existenci v ekonomice, a to zejména cenové šoky vnějších energetických zdrojů, byly korigovány silnou korunou, popř. růst jejich cen zůstal na úrovni zpracovatelů. Z hlediska cenového vývoje tohoto segmentu firem a mezd, které jsou zde vypláceny, je proinflační působení podstatně umírněnější. Naopak výrazně proinflační působení je zaznamenáno ve firmách mimo segment MSP, které v době hospodářského růstu zvyšují úroveň mezd a působí na přesun pracovní síly ze segmentu MSP. Malé a střední podniky tvoří největší skupinu působící na snižování míry nezaměstnanosti. Zcela opačně reagují na vývoj ekonomiky, kdy v době recese v tomto segmentu nalézá uplatnění pracovní síla přesunem z firem mimo MSP. Dochází k zaměstnání v tomto segmentu firem a ze statistik je i patrný vzestup OSVČ, které zde hledají své uplatnění. Z celkového počtu firemního sektoru tvoří MSP 99 % a v ekonomice zaměstnává až 70 % pracovní síly. Jsem přesvědčen, že tento výrazný fakt, je opodstatněním pro podporu tohoto segmentu, který není oproti firmám se zahraniční účastí ještě stále srovnatelný. Rozdílů je možné si všimnou např. v přístupu komerčních bank při poskytování investičních úvěrů, kde je znatelný několika procentní a nezanedbatelný rozdíl mezi úvěry poskytnutými firmám s českým versus zahraničním vlastníkem. Domnívám se, že v této problematice hraje nemalou roli kvalifikace, ve více případech chybějící nebo nedostatečná strategie podniku, know-how apod. Dle mého názoru jsou malé a střední podniky dostatečně nedoceněnou páteří české ekonomiky. MSP jsou značným zaměstnavatelem výrazného podílu pracovní síly a za současného stavu záchranným člunem v době recese. Jsem přesvědčen, že jejich podpora a rozvoj má a bude mít v budoucnu nevyčíslitelnou hodnotu pro českou ekonomiku v podobě spotřeby a nabídky českých firem. Oproti umístění investic v podobě výroby televizorů, má podpora segmentu MSP nepoměrně vyšší ekonomickou a společenskou hodnotu. Hypotézu uvedenou v úvodu mé bakalářké práce potvrzuji a v rámci této práce stanovuji definici ve významu přínosu MSP pro českou ekonomiku následovně:
71
Malé a střední podniky jsou významným segmentem české ekonomiky, podílí se na celkovém firemním segmentu 99 % a zaměstnávají necelé ¾ pracovní síly. Jejich proinflační tlak do ekonomiky z hlediska mezd je značně umírněnější. Dopad inflace na tuto skupinu je srovnatelný, jako u většiny subjektů trhu s ohledem na působení inflace a její zdroje. V každém případě se ve sledovaném období nepotvrdily destruktivní vlivy výrazně ovlivňující tento segment české ekonomiky. V důsledku vstupu České republiky do EU, dne 1. května 2004 se mohou některé ukazatele lišit oproti ukazatelům zpracovaných ČNB a ČSÚ před tímto datem. V dalším období došlo k přistoupení ČNB a ČSÚ na metodiky výpočtu makroekonomických ukazatelů a v průběhu let dále docházelo i k průběžnému zpětnému přepočítání těchto ukazatelů dle metodik EU. Pro příklad se jedná o výpočet míry nezaměstnanosti, pro kterou Evropská unie používá rozdílnou metodiku výpočtu. Dle nutné spolupráce mezi ČNB, ČSÚ a MPSV je a na základě dohody těchto institucíprováděna revize dat, za účelem sloučení metodik či poskytování přesnějších dat. Z uvedeného důvodu se data získaná z různých zdrojů mohou lišit.
72
Seznam literatury Tištěná monografie 1. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 372 s. ISBN 978-80-246-1966-8. 2. FRANCÍREK, František. Bakalářská práce: bakalářská práce. Co, jak a proč připravit, zpracovat, napsat a zhodnotit (obhájit). Vyd. 1. Praha: Ingenio et Arti, 2012, 61, 51 s. ISBN 978-8-09052-871-0. 3. MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 8. aktualiz. vyd. Slaný: Melandrium, 2003, 275 s. ISBN 80-861-7538-3. 4. RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Praha: Melandrium, 2002, 166 s. ISBN 80-861-7524-3. 5. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. Internetové zdroje a články 1. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Inflace - druhy, definice, tabulky. [online]. © 2013. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace/ 2. EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ. Aplikační výklad pro vymezení MSP. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008. Příloha Páteřního manuálu OPPI. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/definice-msp 3. MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V EKONOMICE ČR V LETECH 2003-2010. Český statistický úřad, ©2013 [online]. ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1161-11 4. NOVINKY. Lidi bez práce zachraňují v krizi malé firmy. Novinky.cz [online]. ©201303-06. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/295160-lidi-bez-pracezachranuji-v-krizi-male-firmy.html
73
Sborníky 1. Zpráva o inflaci. Praha: Česká národní banka, 2002 - 2012, sv. ISBN 1803-2400.
74
Seznam použitých zkratek CPI
index spotřebitelských cen (customer price index)
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ECB
Evropská centrální banka
EHP
evropský hospodářský prostor
EU
Evropská unie
EUR
evropská měna euro
FED
centrální banka USA
HDP
hrubý domácí produkt
HNP
hrubý národní produkt
IOL
Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization)
MSP
malé a střední podniky
OPPI
Operační program podnikání a inovace
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PHM
pohonné hmoty
USA
Spojené státy americké
USD
americká měna dolar
VŠPS
výběrové šetření pracovní sil
Seznam grafů Graf: 3.1-1 Vývoj inflace v roce 2002 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 26 Graf: 3.1-2 Vývoj kurzu v roce 2002 ....................................................................................... 26 Graf: 3.1-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2002 ( počty v tis.). ... 27 Graf: 3.2-1 Vývoj inflace v roce 2003 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 29 Graf: 3.2-2 Vývoj kurzu v roce 2003 ....................................................................................... 29 Graf: 3.2-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2003 ( počty v tis.). ... 30 Graf: 3.3-1 Vývoj inflace v roce 2004 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 32
75
Graf: 3.3-2 Vývoj kurzu v roce 2004 ....................................................................................... 33 Graf: 3.3-3 Na vývoji cen pohonných hmot v ČR, rostoucích cen ropy se též podílel posilující kurz koruny vůči USD .............................................................................................................. 33 Graf: 3.3-4 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2004 ( počty v tis.). ... 34 Graf: 3.4-1 Vývoj inflace v roce 2005 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 36 Graf: 3.4-2 Vývoj kurzu v roce 2005 ....................................................................................... 37 Graf: 3.4-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2005 ( počty v tis.). ... 37 Graf: 3.5-1 Vývoj inflace v roce 2006 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 39 Graf: 3.5-2 Vývoj kurzu v roce 2006 ....................................................................................... 40 Graf: 3.5-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2006 ( počty v tis.). ... 40 Graf: 3.6-1 Vývoj inflace v roce 2007 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 43 Graf: 3.6-2 Vývoj kurzu v roce 2007 ....................................................................................... 44 Graf: 3.6-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2007 ( počty v tis.). ... 45 Graf: 3.7-1 Vývoj inflace v roce 2008 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 47 Graf: 3.7-2 Vývoj kurzu v roce 2008 ....................................................................................... 48 Graf: 3.7-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2008 ( počty v tis.). ... 48 Graf: 3.8-1Vývoj inflace v roce 2009 (meziroční změna CPI v %) ........................................ 50 Graf: 3.8-2 Vývoj kurzu v roce 2009 ....................................................................................... 51 Graf: 3.8-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2009 ( počty v tis.). ... 51 Graf: 3.9-1 Vývoj inflace v roce 2010 (meziroční změna CPI v %) ....................................... 54 Graf: 3.9-2 Vývoj kurzu v roce 2010 ...................................................................................... 54 Graf: 3.9-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2010 ( počty v tis.). ... 55 Graf: 3.10-1 Vývoj inflace v roce 2011 (meziroční změna CPI v %) ..................................... 57 Graf: 3.10-2 Vývoj kurzu v roce 2011 .................................................................................... 57 Graf: 3.10-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2011 ( počty v tis.). . 58 Graf: 3.11-1 Vývoj inflace v roce 2012 (meziroční změna CPI v %) ..................................... 60 Graf: 3.11-2 Vývoj kurzu v roce 2012 .................................................................................... 60 Graf: 3.11-3 Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst v roce 2012 ( počty v tis.). . 61 Graf: 4.1-1 Mzdy v ekonomice a subjektů malých a středních firem ...................................... 64 Graf: 4.2-2 Počty malých a středních firem ............................................................................. 66
76
Graf: 4.2-2 Dynamika vývoje malých a středních firem .......................................................... 66 Graf: 4.2-3 Počty malých a středních firem ............................................................................. 67
Seznam tabulek Tabulka 2-1. Vybrané metodické popisy VŠPS ....................................................................... 20 Tabulka 2-2. Definice MSP. ..................................................................................................... 24 Tabulka4-1. Meziroční tempa růstu průměrné mzdy v jednotlivých skupinách malých a středních firem. ......................................................................................................................... 64 Tabulka 4-2. Meziroční změny zaměstnaných osob v malých a středních podnicích. ............ 68 Tabulka 4-3. Počty zaměstnanců malých a středních firem ..................................................... 68 Tabulka 4-4. Podíl skupiny OSVČ na celkovém počtu zaměstnaných osob v MSP................ 68
77