Aplikace DPH ve zdravotních pojiš ovnách v R

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finan nictví a ekonomických disciplín

Aplikace DPH ve zdravotních pojiš ovnách v R

Bakalá ská práce

Autor:

Jana Kulhavá Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Slavomíra Svátková, CSc.

erven, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci zpracovala samostatn a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tišt nou verzí, a jsem seznámena se skute ností, že se práce bude archivovat v knihovn BIVŠ a dále bude zp ístupn na t etím osobám prost ednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 24. 6. 2013

_______________________ Jana Kulhavá

Pod kování: Ráda bych p edevším pod kovala paní doc. Ing. Slavomí e Svátkové, CSc., za cenné ipomínky a doporu ení. Dále pak za konzultace pot ebné k vypracování mé bakalá ské práce.

Anotace Bakalá ská práce na téma „Aplikace DPH ve zdravotních pojiš ovnách v R“ analyzuje zné výše dan

z p idané hodnoty a pracuje s touto formou nep ímé dan

v sektoru

zdravotnictví v eské republice. Cílem práce je popsat problematiku aplikace dan z p idané hodnoty ve zdravotnictví u nás s ohledem na její dopad na hospoda ení zdravotních pojiš oven i ostatních zdravotnických subjekt . Dotkneme se i dopadu DPH na kone ného spot ebitele zdravotních služeb. Sou ástí práce je také vyvození d sledk nejen zvyšování sazby samotné, tak i její pln ní zda ovaná a osvobozená dle zákona o DPH, dle sm rnice a judikatury Evropského soudního dvora, rozdíly oproti nové úprav , prokazování, regula ní poplatky, láze ská pé e, služby související se zdravotními službami, zdravotní služby. Výsledkem práce je zhodnocení dan z p idané hodnoty a její dopad na zdravotnictví, tak i na poplatníky samotné.

Klí ová slova Zdravotní pé e a služby, zákon o dani z p idané hodnoty (ZDPH), pojistné na zdravotní pojišt ní, sazba dan , osvobozená pln ní, sm rnice EU

Annotation Thesis on "Application of VAT in health insurance companies in the Czech Republic" analyzes the different levels of value added tax and working with this form of indirect taxes in the health sector in the Czech Republic. The aim is to describe the problems of application of value added tax in health care in our country with regard to its impact on the performance of health insurers and other healthcare entities. It will also affect the impact of VAT on the final consumer health services. The work is to draw the consequences of not raising rates itself as well as its implementation taxation and exemption under the VAT Act, according to a directive of the European Court of Justice, the difference with the new regulation, demonstrating regulatory fees, spa treatments, services related to health services and health services. Result of this work is to evaluate the value-added tax and its impact on health, as well as the taxpayers themselves.

Key words Health care and services, the Law on Value Added Tax (VAT Act), health insurance, tax rate, exempt supplies, EU Directive

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 Metodologie práce ................................................................................................................. 7 1

Zdravotní pojiš ovny a vymezení jejich innosti ............................................................ 8 1.1

1.1.1

Zdravotní pojišt ní až do za átku socialistického eskoslovenska .................... 8

1.1.2

Nemocenské pojišt ní v socialistickém eskoslovensku ................................. 10

1.1.3

Zdravotní pojišt ní v sou asnosti .................................................................... 10

1.1.4

Shrnutí vývoje pojišt ní v R ......................................................................... 11

1.1.5

Hlavní innost zdravotních pojiš oven ............................................................ 12

1.1.6

Status pojiš oven z pohledu práva ................................................................... 12

1.2

2

Prvopo átky zdravotního pojišt ní ........................................................................... 8

Výb r pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní ..................................................... 15

1.2.1

Platba a vyú tování pojistného ........................................................................ 19

1.2.2

Dluh na pojistném a jeho vymáhání ................................................................ 21

1.2.3

Kontrola pojistného......................................................................................... 21

1.2.4

Proml ení dlužného pojistného a penále .......................................................... 22

1.2.5

Vymáhání pohledávek .................................................................................... 22

Analýza vybraných zdravotních služeb z pohledu DPH ................................................ 24 2.1

Mechanismus DPH aplikovaný na vstupu a výstupu............................................... 24

2.1.1

Osvobozená pln ní.......................................................................................... 24

2.1.2

Snížená sazba dan ......................................................................................... 26

2.1.3

Základní sazba dan , možnosti odpo tu i osvobození od dan ....................... 27

2.2

Pojem zdravotní služba a pé e v tuzemské legislativ ............................................ 28

2.2.1

Regula ní poplatky ......................................................................................... 28

2.2.2

Služby estetické chirurgie ............................................................................... 31

2.2.3

„Povinné“ zam stnanecké prohlídky ............................................................... 32

2.2.4

Služby jeslí a ostatní služby ............................................................................ 33

2.3

Láze ská za ízení a pé e ........................................................................................ 36

2.3.1 2.4

Vliv sm rnice EU na aplikaci DPH ve zdrav. pojiš ovnách .................................... 37

2.4.1

Oprávn né subjekty dle sm rnice EU .............................................................. 38

2.4.2

Ostatní subjekty .............................................................................................. 38

2.5 3

Podmínky pro osvobození láze ské pé e......................................................... 36

Judikatura ESD ...................................................................................................... 39

Vyhodnocení problém spojených s aplikací DPH u zdravotních pojiš oven ................ 42 3.1

Legislativní úprava ................................................................................................ 42

3.2

Problematika osvobození od DPH .......................................................................... 44

3.3

Snížená sazba DPH ................................................................................................ 45

3.4

Základní sazba dan ............................................................................................... 46

3.5

Pojem zdravotní služba a pé e v tuzemské legislativ ............................................ 47

3.6

Regula ní poplatky ................................................................................................ 48

3.7

Služby estetické chirurgie ...................................................................................... 49

3.8

Povinné zam stnanecké prohlídky ......................................................................... 50

3.9

Služby jeslí ............................................................................................................ 52

3.10 Ostatní služby ........................................................................................................ 54 3.11 Láze ská pé e a za ízení ........................................................................................ 55 Záv r ................................................................................................................................... 56 Literární zdroje ................................................................................................................ 59 Ostatní internetové zdroje................................................................................................. 62 Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 63 Seznam tabulek a graf .................................................................................................... 64 Seznam p íloh .................................................................................................................. 65

Úvod Téma mé bakalá ské práce týkající se dan z p idané hodnoty je ovlivn no mojí dlouholetou praxí v da ové oblasti. N kolik let jsem pracovala jako finan ní ú etní na živnostenský list, pozd ji jako hlavní ú etní v odborném vydavatelství Verlag Dashöfer, odborné nakladatelství, s. r. o. Momentáln pracuji ve Všeobecné zdravotní pojiš ovn

R na stejné pozici.

Hlavním cílem této práce je popsat problematiku aplikace dan na zdravotnictví

z p idané hodnoty

eské republiky. ást práce se bude v novat ovliv ování DPH

na hospoda ení zdravotní pojiš ovny i ostatních zdravotnických subjekt spolu s dopadem na kone ného spot ebitele zdravotních služeb. V úvodu práce se v nuji vymezení

innosti zdravotních pojiš oven, pojišt ní a jejich

historickému vývoji, na což navazuji tuzemskou legislativou zabývající se problematikou zdravotních služeb a výb ru pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní a jeho výší na jednoho pojišt nce konkrétní zdravotní pojiš ovny. P edm tem mého zájmu jsou také náklady vynaložené na zdravotní pé i, jejichž prost ednictvím se snažím zachytit výši náklad , které pojiš ovnu stojí jeden pojišt nec, spole

se seznámením s inností zdravotních pojiš oven,

jako je již výše zmi ovaný výb r pojistného, ale i jeho vymáhání a kontrola. Ve druhé

ásti bakalá ské práce se zabývám analýzou vybraných zdravotních služeb

z pohledu DPH, kdy se zmi uji o mechanismu osvobození i zdan ní zdravotních služeb a zboží od této dan , p ípadn jejich za azení do skupiny služeb a zboží podléhající snížené i základní sazb

dan

z p idané hodnoty. Podrobn ji se zabývám také problematikou

regula ních poplatk , které také významným zp sobem navyšují náklady na léka skou pé i a tím se dotýkají hospoda ení zdravotních pojiš oven, ale i povinnými zam stnaneckými prohlídkami a problematikou jeslí, estetické chirurgie, láze ské pé e apod. Samostatná kapitola je pak v nována vlivu sm rnice Evropské Unie na da

z p idané hodnoty

ve zdravotnictví v R. Takto vytvo ený základ posloužil ke zpracování záv re né kapitoly bakalá ské práce, jíž je vyhodnocení problém

spjatých s aplikací DPH u zdravotních pojiš oven, v rámci které

upozor uji na zásadní problémy jednotlivých zdravotních služeb ve vztahu k dani z p idané hodnoty, kdy zárove navrhuji doporu ení pro jejich vy ešení i zmírn ní. 6

Metodologie práce V p evážné ásti práce jsou aplikovány vlastní zkušenosti nabité mnohaletou praxí a prací s daní z p idané hodnoty ve Všeobecné zdravotní pojiš ovn

R. Nap

textem je použita

ve v tší i menší mí e metoda p ímého pozorování, také sb r dat z íselník materiál p ímo z VZP

R. Tyto podklady procházely v pr

drobn jšími i zásadn jšími, stati

jšími i dynami

a jiných

hu let n kolika zm nami,

jšími. Všechny zm ny ješt nejsou

u konce, n které jsou dlouhodobého charakteru, proto m la jejich aplikace (p ípadn jejich neaplikace u zm n p ipravovaných do budoucna) vliv i na mou bakalá skou práci. i rozboru celkových p íjm pojišt nce i náklad

zdravotních pojiš oven, p íjm

pojiš oven na jednoho

na tohoto pojišt nce jsem použila metodu komparace, kdy jsem

stanovovala jejich shodné a rozdílné prvky. Následn

je zde použita metoda analýzy

i rozboru DPH a jeho vlivu na finan ní zát ž zdravotních pojiš oven a za ízení, které poskytují zdravotní služby a pé i. Z praktického pozorování jednotlivých služeb a sazeb i léka ské služb jsem pomocí metody dedukce vyvodila d ležité záv ry, které shrnuji evážn v poslední kapitole. i vyhodnocování celkové situace ohledn dan z p idané hodnoty u VZP jsem vycházela z vlastních zjišt ní a názor , z rad odborník a z odborné literatury a stejn tak i z odborných zdroj jiného charakteru. Rovn ž pro m byly cenné i rady lidí, kterých se dan u VZP dotýkají tak jako m . Celkové shrnutí práce jsem pojala jako obraz o aplikaci dan na vybrané zdravotní služby (regula ní poplatky, služby estetické chirurgie, zam stnanecké prohlídky, služby jeslí, láze ská pé e). Rozlišovala jsem aplikaci snížené a základní sazby dan a z t chto obraz jsem pak navrhla doporu ení, která by vedla ze zmírn ní negativ.

7

1 Zdravotní pojiš ovny a vymezení jejich innosti V této kapitole se v nuji zdravotním pojiš ovnám a vymezení jejich innosti od vzniku zdravotního pojišt ní až do sou asné doby. Popisuji zde jak reálný vývoj pojišt ní, tak i vznikající zákony, které se vytvá ejí, upravují, rozši ují dle pot eb obyvatelstva.

1.1 Prvopo átky zdravotního pojišt ní Prvopo átky zdravotního, d íve nemocenského pojišt ní na evropském kontinent za ínají okolo 16. století, kdy se poprvé objevují bratrské hornické pokladny. Z etelnou zm nu systému zdravotní pé e p ináší zákon o povinném zdravotním pojišt ní d lnictva z roku 18881. Tato zm na je zanesena do zákonodárství za doby Rakousko-Uherska, které šlo po vzoru císa ského N mecka2. Zachovává stávající instituce (hornické pokladny) a rozši uje je o nové státní správou z izované okresní nemocenské poklady. Pojišt ní na tehdejší dobu lo z etelné demokratické rysy. Pokladny byly spravovány p edstavenstvem, v n mž byla jedna t etina zam stnavatel a dv t etiny tvo ili zástupci pojišt nc . Pro p ípad nemoci byli pojišt ni zam stnanci obchodu, živností a pr myslu. Zákon se nevztahoval na nezam stnané, zem

lce a lesní d lníky. V pr

hu nemoci bylo garantováno bezplatné ambulantní

i nemocni ní ošet ení i léky, a to po dobu dvaceti šesti týdn 3. Skoro po celé období nemocenské pokladny zápolily s nemalými finan ními problémy.

1.1.1 Zdravotní pojišt ní až do za átku socialistického eskoslovenska Po vzniku samostatné

eskoslovenské republiky v roce 1918 bylo ve zdravotnictví

postupováno dle tehdejšího zákona o nemocenském pojišt ní d lník 4. Bylo nutné vytvo it nové podmínky pro zdravotnictví, které se snažily odstranit stávající represivní systém zdravotní pé e z doby Rakousko–Uherské monarchie. Zdravotnictví v té dob

spadalo

pod Ministerstvo vnitra. Jeho zna ným problémem byl velmi špatný zdravotní stav obyvatelstva zap

in ný p edevším nedostate nými a špatnými hygienickými návyky.

Z tohoto d vodu bylo žádoucí urychlen hledat další možnosti systému zdravotní pé e. Vznikaly tak soukromá zdravotní za ízení a léka ské praxe. Samotné zdravotnictví bylo 1

erpáno z: Malý K., Sivák F., jiny státu a práva v eskoslovensku do r. 1918. I. Díl. Praha: Nakladatelství Panorama, 1988, 483s. 2 erpáno z: JANÁK, J. iny vzniku p edlitavské sociální správy. Tisk 1. Brno: Univerzita J.E. Purkyn , 1970. 3 erpáno z: PROCHÁZKA, F. Sociální léka ství. Svazek první. Praha: Mladé generace léka p i Úst ední jednot s. léka , 1925. 4 erpáno z: viz odkaz 1

8

za azeno pod ministerstvo zdravotnictví a t lesné výchovy, které vykonávalo dohled nad všemi zdravotnickými za ízeními a léka i. Objevuje se zde preventivní medicína, hygiena, epidemiologie, sociální léka ství, pé e o matku a dít , legislativní iniciativa a také zem

lské pojiš ovny5. Od roku 1919 mají pojiš ovny (d íve pokladny) povinnost se

sdružovat do svazu nemocenských pojiš oven. V zákon z roku 1924 dochází k rozší ení finan ních odvod

do nemocenských pojiš oven. Zam stnavatelé a zam stnanci odvád li

povinnou ástku pohybující se mezi 5 až 6 procenty pr

rné mzdy. Dle p íjmu pojišt nce

bylo pojišt ní rozd leno do deseti t íd. Pojišt nci i jeho rodinným p íslušník m tím vznikl nárok na bezplatné ambulantní ošet ení, ale i na léky a lé ivé p ípravky. Na bezplatné nemocni ní ošet ení rodinného p íslušníka byl nárok od t etí t ídy pojišt ní. V roce 1925 vstoupil v platnost nový zákon o nemocenském pojišt ní ve ejných zam stnanc 6. Týkal se pracovník pošt, státních drah, etník , zam stnanc samospráv, u itel ve ejných, obecných a ob anských škol a tabákových továren. Na rozdíl od d lnického pojišt ní (5 - 6 %, viz výše),

inilo pojistné tzv. „privilegovaných zam stnanc “ ze zákona o pojišt ní pouze

2 procenta z p íjmu, z nichž 1 % dobrovoln

hradil sám zam stnavatel; dále byli tito

privilegovaní zam stnanci zvýhodn ni p i ošet ení a pé i7. V roce 1926 vstoupila v platnost novela zákona o nemocenském pojišt ní8, která obsahovala pojišt ní všech pracujících v etn u

na území státu. Co se týkalo práv a povinností, byly

esn dané stanovami p íslušné nemocenské pojiš ovny. Celkem bylo šest typ pojiš oven: spolkové, okresní, závodní, spole enstevní a okresní. Všem nemocenským pojiš ovnám dozorovala Úst ední sociální pojiš ovna (ÚSP). Na tehdejší dobu byla legislativa do zákona velmi kvalitn implementována, v etn provázanosti zákon , na ízení a p edpis . Platila jednoduchost a srozumitelnost smluvních vztah s léka i a základní administrativní po ádek. Nejv tší pravomoc u nemocenských pojiš oven m la spole ná sch ze p edstavenstva a dozor ího výboru. Pro malý zájem zam stnavatel o d ní v pojiš ovnách m li p evažující vliv zástupci pojišt nc 9. V této dob bylo pojišt no zhruba sedm milion obyvatel.

5

erpáno z: ST ÍTESKÝ, J. K. Zdravotní a popula ní vývoj eskoslovenského obyvatelstva. Vydání 1. Praha: Avicenum, 1971. 6 erpáno z: Zákon . 221/1925 Sb. o nemocenském pojišt ní ve ejných zam stnanc ze dne 1. listopadu 1925. In: Sbírka zákon eské republiky. 1925, ástka 93. 7 erpáno z: JOHANOVSKÝ, K. Lé ebný fond ve ejných zam stnanc . In: Ro enka sociáln -pojiš ovacích a zdravotních ústav v Republice eskoslovenské, Praha 1928. 8 erpáno z: Zákon . 117/1926 Sb., o nemocenském pojišt ní ze dne 1. ervence 1926. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1926, ástka 56. 9 erpáno z: PELC, H.. Sociální léka ství. Svazek sedmý. Praha: Melantrich, 1937.

9

1.1.2 Nemocenské pojišt ní v socialistickém eskoslovensku kolik týdn po nástupu komunist k moci byl v b eznu 1948 schválen zákon o národním pojišt ní10. Sjednocoval r zné systémy pojišt ní d lník (v té dob již bylo 16 r zných t íd) a ostatních pracujících osob. Byla vytvo ena jediná centrální organizace – Úst ední národní pojiš ovna, která se stala právním nástupcem všech nemocenských, d chodových, penzijních pojiš oven a sociálního pojišt ní. Zde se poprvé setkáváme s pojišt ním všech osob ze zákona bez závislosti na p ihlášce i zaplacení pojistného11. V tomtéž roce došlo ke znárodn ní všech zdravotních ústav . Od roku 1950 bylo zdravotnictví financováno ze státního rozpo tu. V roce 1951 byl resort zdravotní pé e a služby p eveden pod Ministerstvo zdravotnictví. K 1. 1. 1953 bylo zákonem o dani ze mzdy12 upraveno pojistné na národní pojišt ní, které bylo zam stnanc m za len no do této dan ze mzdy.

1.1.3 Zdravotní pojišt ní v sou asnosti Zdravotní pojišt ní, tak jak ho známe v dnešní podob , vzniklo krátce po revoluci a to v tehdejší

eskoslovenské republice v roce 1991, kdy byla z ízena ze zákona Všeobecná

zdravotní pojiš ovna (dále VZP

R)13. V roce 1992, po novele zákona o resortních,

oborových, podnikových a dalších zdravotních pojiš ovnách14 vznikaly nové podnikové, resortní, odborové a další jiné soukromé zdravotní pojiš ovny, z ehož vyplývá, že se jedná o zákonné zdravotní pojišt ní, které je povinné pro každého ob ana trvale žijícího na území eské republiky a který musí být registrován u n které zdravotní pojiš ovny. V tomto období vzniká na t i desítky zdravotních pojiš oven. V tšina z nich je bohužel použita k vytunelování miliard korun ze zdravotního pojišt ní a po té zanikají. Poslední zanikající zdravotní pojiš ovnou byla pojiš ovna ZP Média, která ukon ila innost k 28. b eznu 2011. Oficiálním vodem bylo nespln ní zákonného závazku minimálního po tu pojišt nc

(100 000)

a po které z staly stomilionové dluhy (tyto dluhy se nyní hradí z prost edk VZP R). V n kterých p ípadech dochází ke slu ování n kolika pojiš oven, nap .: pojiš ovna Metal – Aliance s

eskou pr myslovou zdravotní pojiš ovnou, Zdravotní pojiš ovna

10

erpáno z: Zákon . 99/1948 Sb. o národním pojišt ní ze dne 15. dubna 1948. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1948, ástka 41. 11 erpáno z: Zákon . 99/1948 Sb. o národním pojišt ní ze dne 15. dubna 1948. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1948 12 erpáno z: Zákon . 76/1952 Sb. o dani ze mzdy ze dne 11. prosince 1952. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1952, ástka 37. 13 erpáno z: Zákon . 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojiš ovn R ze dne 30. prosince 1991. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1991, ástka 104. ISSN 1213-7235. 14 erpáno z: Zákon . 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojiš ovnách ze dne 28. dubna 1992. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1926, ástka 58. ISSN 1213-7235.

10

ministerstva vnitra s Vojenskou zdravotní pojiš ovnou R. K 1. íjnu 2012 tak na trhu p sobí pouze sedm pojiš oven. eská pr myslová zdravotní pojiš ovna Oborová zdravotní pojiš ovna zam stnanc bank, pojiš oven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojiš ovna Vojenská zdravotní pojiš ovna eské republiky Všeobecná zdravotní pojiš ovna eské republiky Zam stnanecká pojiš ovna Škoda Zdravotní pojiš ovna Ministerstva vnitra R Zdravotní pojiš ovny provád jí odbornou a specifickou

innost. Jsou to vlastn

složit

fungující instituce, p ebírající za osoby (ob any) finan ní riziko související s lé bou a garantující jim základní zdravotní pé i.

1.1.4 Shrnutí vývoje pojišt ní v R Zdravotní pojišt ní od doby svého vzniku až po sou asnou podobu prošlo mnohými zm nami. Zprvu po n kolik desítek let bylo nazýváno jako „nemocenské pojišt ní“, pozd ji bylo ejmenováno na zdravotní pojišt ní. Tehdejší název byl odvozen od pojišt ní pro nemocné. Z po átku byli pojišt ni jen n kte í ob ané. Avšak již od tohoto za átku bylo pro ob any, kte í byli vyjmenováni v zákon , nemocenské pojišt ní povinné. Zhruba o t i staletí pozd ji se pojišt ní rozši uje na veškeré d lnictvo, mimo nezam stnaných a též mimo zem

lských

a lesních d lník . T mto t em skupinám nebylo umožn no se pojistit. Po vzniku samostatné eské republiky dochází k pojišt ní všech osob na tomto území, ale ani zde nedochází i pojišt ní a p i lé

k rovnosti podmínek, tzv. privilegovaní zam stnanci (viz výše) mají

nižší sazbu a lepší podmínky zdravotní pé e. V období mezi dv ma sv tovými válkami odpovídalo pojišt ní základnímu trendu vývoje, který se prosazoval v ekonomicky vysp lých západoevropských zemích a spo íval p edevším v prevenci proti r zným chorobám. S koncem války a p íchodem socialismu dochází k v tší zm

v odvodech, kdy je

zam stnanci strženo pojistné z platu v rámci dan ze mzdy. Dle mého názoru zde poprvé projevuje tzv. solidarita v pojišt ní. Tato celospole enská solidárnost, jak ji známe v sou asné podob , se projevuje v rovnosti v odvodech a v pé i o pacienta.

11

1.1.5 Hlavní innost zdravotních pojiš oven Hlavní inností zdravotních pojiš oven je provozování všeobecného zdravotního pojišt ní. Pod pojmem provozování všeobecného zdravotního pojišt ní se rozumí zajišt ní nároku na zdravotní pé i hrazenou z ve ejného zdravotního pojišt ní za podmínek stanovených zákonem o ve ejném zdravotním pojišt ní, nap .: zdravotní pé e preventivní, diagnostická, lé ebná, láze ská lé ebn rehabilita ní, posudková, ošet ovatelská, zdravotní pé e o dárce krve, tkání a bun k nebo orgán související s jejich odb rem ur ených k transplantaci. Dále se jedná o poskytování lé ivých p ípravk , p epravu odebraných tkání, bun k a orgán , potravin pro zvláštní léka ské ú ely, zdravotnických prost edk a stomatologických výrobk , p epravu pojišt nc

a náhradu cestovních náklad , prohlídku zem elého pojišt nce a pitvu v etn

epravy, zdravotní pé e související s t hotenstvím a porodem dít te, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto pé i hradí zdravotní pojiš ovna, kterou na základ identifika ních údaj pojišt nce o úhradu požádá p íslušný poskytovatel15. Dále zákon o ve ejném ZP ustanovuje další innosti, které pojiš ovny vykonávají mimo všeobecné zdravotní pojišt ní, jako jsou nap .: výb ry odvod na ve ejné zdravotní pojišt ní a s tím související kontrola, vymáhání pohledávek za pojistné, stanovení výše penále, vytvá ení fond

pro zlepšení prevence a zdravotní pé e, cestovní pojišt ní a zajiš ování

mezinárodních smluv s cílem zajistit zdravotní pojišt ní v zahrani í.

1.1.6 Status pojiš oven z pohledu práva Všechny zdravotní pojiš ovny p sobící v

R musí mít sídlo na území

eské republiky

a nesmí zakládat další právnické osoby. Zdravotní pojiš ovny jsou ve ejnoprávní instituce, vystupující v právních vztazích svým jménem, mohou nabývat práva a povinnosti a nesou odpov dnost z t chto vyplývajících vztah . Mají tedy právní subjektivitu s platnou licencí k provozování ve ejného zdravotního pojišt ní a musí mít alespo

jedno platné povolení

k provozování zdravotního plánu. Licenci, neboli povolení k poskytování služeb, ud luje Ministerstvo zdravotnictví ve správním ízení po spln ní všech podmínek podle zákona o ve ejném zdravotním pojišt ní.

15

erpáno z: Zákon . 48/1997 Sb. o ve ejném zdravotním pojišt ní ze dne 7. b ezna 1997. In: Sbírka zákon eské republiky. 1997, ástka 16. ISSN 1213-7235.

12

S problematikou zdravotních pojiš oven se pojí ada nejasností16. Sou asná právní úprava má n kolik sporných bod . Jedná se nap . o vymezení pojiš oven na trhu, ve kterém figurují v naprosto specifickém postavení. Na stran druhé je jejich nejasná právní forma, kterou nezná ani eský právní ád. Tyto skute nosti vedou k mnoha nejasnostem, jako jsou nap .: Nestandardní právní forma zdravotních pojiš oven. S tím se pojí nejasná a netransparentní pravidla pro ustanovování a z izování orgán , nemožnost právní regulace u právních vztah

(a to mezi pojišt ncem, zdravotnickým za ízení

i plátcem pojišt ní). Jednozna ným dalším problémem je zvláštní ú etnictví, které se ídí nejen r znými vyhláškami, ale i r znými zákony. Tato nejednozna nost vede k nepln ní základní funkce ú etnictví, tj. neposkytuje spolehlivé a pravdivé zobrazení tok , stav a výsledk hospodá ské innosti. Nedostate né a nejasné vymezení podmínek pro vznik a zánik zam stnaneckých zdravotních pojiš oven. P i zániku zam stnanecké zdravotní pojiš ovny bez likvidace nebo s likvidací

i p i platební neschopnosti nejsou nijak

ešeny pohledávky

zdravotnických za ízení, pé e ani služby, tak i záruka nároku pojišt nce na zdravotní ošet ení i pé i. Nedostate

vymezené podmínky fungování zdravotních pojiš oven a nedostate

upravené povinnosti v i pojišt nc m. V sou asné dob není pln zaru ena efektivní dostupnost zdravotních služeb. Z

ehož vyplývá nedostate né ur ení jasných

povinností v i klient m, dále chyb jící z eteln

a p esn

vymezená

innost

zdravotních pojiš oven v . hospoda ení. V sou asné dob je posta ující podmínkou vyrovnaná finan ní bilance, která navazuje na sestavení vyrovnaného zdravotn pojistného plánu. Nevhodné vymezení rolí a zodpov dností orgán zdravotních pojiš oven. Na rozdíl od ostatních zdravotních pojiš oven je Všeobecná zdravotní pojiš ovna ízena správní radou, která zde není statutárním orgánem. V sou asné právní úprav je její postavení v roli rozhodovacího orgánu nedostate

stanoveno, p estože rozhoduje o d ležitých

cech. Dále správní rada a dozor í rada nenesou odpov dnost za finan ní výsledky pojiš ovny a není vymezen vztah mezi editelem pojiš ovny a správní radou.

16

erpáno z: MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ. Zákon o zdravotních pojiš ovnách: DRG aneb platba za diagnózu, 2011 s. 14.

13

Co se týká ostatních zdravotních pojiš oven ohledn správních a dozor ích rad, tak ty jsou tvo eny z jedné t etiny zástupci státu, z jedné t etiny zástupci pojišt nc a z poslední t etiny zástupci zam stnavatel jako plátc pojišt ní. I tento model má svá úskalí, která spo ívají v nezjistitelnosti kdo a za jakých podmínek je do t chto ad volen. Neod vodn né rozdíly v právní úprav postavení a innosti Všeobecné zdravotní pojiš ovny

R a zam stnaneckých zdravotních pojiš oven. Toto spo ívá v pov ení

Všeobecné zdravotní pojiš ovny R spravováním zvláštního ú tu pro ú ely evidence a p erozd lení, vedení registru všech pojišt nc na území

eské republiky a dále

vydávání tiskopis pro plátce pojistného. Nedostate

upravený a nejasn

vymezený dohled nad

inností zdravotních

pojiš oven. Nap íklad chyb jící kontrolní dohled, jako je stanoveno u bank nebo v pojiš ovnictví. Ani vyjád ení Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví nemusí být pro zdravotnictví závazné, ale jen doporu ující. Na druhou stranu se v návrhu zákona uvažuje o z ízení Ú adu pro dohled nad zdravotními pojiš ovnami. Od nové úpravy zákona o ve ejném zdravotním pojišt ní se o ekává, že budou nejen p esn ji ur ené, ale i lépe stanovené povinnosti zdravotních pojiš oven p i zabezpe ení dostupnosti ve ejné zdravotní pé e. Tím se navýší zodpov dnost a zárove se zv tší nároky na jejich innost. Na druhou stranu budou mít zdravotní pojiš ovny mnohem více možností a nástroj k ovliv ování náklad

na tuto pé i, též by se m la zvýšit a zlepšit zodpov dnost

i transparentnost. Vše je možné za p edpokladu, že v budoucí zm

zákona bude zakotvena

významn kvalitn jší právní úprava, než je ta sou asná. P itom se nejedná až o tolik zásadní zm nu právní formy a není zapot ebí podstatné zm ny systému všeobecného zdravotního pojišt ní, která umožní tvorbu regulovaného zisku (již se o tomto regulovaném zisku jednalo i vzniku Všeobecné zdravotní pojiš ovny na za átku 90. let 20. století.). Tím se zajistí v tší motivace a vyšší ú innost s nakládáním finan ních prost edk

na zabezpe ení ve ejné

zdravotní pé e. Je zapot ebí mít na v domí, že touto zm nou není v žádném p ípad dot ena Listina základních práv a svobod dle lánku 3117.

17

erpáno z: viz výše odkaz . 16.

14

1.2 Výb r pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní Jak již bylo výše zmín no, zdravotní pojišt ní na území

eské republiky je povinné

pro všechny osoby. Ú astníky na tomto pojišt ní jsou: osoby, které mají na území

eské republiky trvalý pobyt (bez ohledu na státní

ob anství); osoby, které sice nemají trvalý pobyt na našem území, ale jsou zam stnány u zam stnavatele se sídlem na území R; cizinci, kterým bylo ud leno oprávn ní k pobytu na území

R za ú elem poskytnutí

do asné ochrany; žadatelé o ud lení mezinárodní ochrany a jejich d ti narozené na našem území; cizinci, jimž bylo ud leno vízum k pobytu nad 90 dn za ú elem strp ní pobytu, a jejich d ti narozené na území R18. Výjimku tvo í osoby požívající diplomatických imunit a výhod v etn jejich rodinných íslušník , kte í jsou pojišt ni ve své zemi. Další výjimkou jsou osoby, které pobývají v zahrani í déle, jak šest m síc . V tomto p ípad mají povinnost se pojistit v zemi, kde do asn pobývají. Jedna osoba m že být na území

eské republiky vždy pojišt na jen u jedné zdravotní

pojiš ovny a vždy musí být v každém období pojišt ní u pojišt nce znám plátce pojistného19. Tím je zam stnavatel, stát nebo samoplátce (pojišt nec platí pojistné sám jako OSV jako osoba bez zdanitelných p íjm , p ípadn

se jedná o soub h plátc

nebo

pojistného).

Vym ovací základy pro stanovení výše pojistného ur uje zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní20, ve zn ní pozd jších p edpis . Výše pojistného

iní 13,5 %

z vym ovacího základu za rozhodné období a tuto výši je plátce povinen si sám vypo ítat nebo je vypo ítána zam stnavatelem. Pokud pojišt nec p íslušné zdravotní pojiš ovny odvádí pojistné jako zam stnanec a soub žn vykonává samostatnou výd le nou innost, odvede téže pojiš ovn pojistné i jako OSV . Pojišt nec odvádí pojistné i v p ípad , že je zam stnancem

18

erpáno z: Zákon . 48/1997 Sb. o ve ejném zdravotním pojišt ní ze dne 7. b ezna 1997. In: Sbírka zákon eské republiky. 1997, ástka 16. ISSN 1213-7235. 19 erpáno z: viz výše odkaz 18, Zákon . 48/1997 Sb. §4. 20 erpáno z: Zákon . 592/1992 Sb. eské národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní ze dne 20. listopadu 1992. In: Sbírka zákon eské republiky. 1992, ástka 119. ISSN 1213-7235.

15

nebo OSV a zárove osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát. Pojistné i penále se platí v eské m

, ástky pojistného a penále se zaokrouhlují na celé koruny sm rem nahoru.

Zam stnavatel je podle zákona o zdravotním pojišt ní21, plátcem ásti pojistného za své zam stnance s výjimkou zam stnanc , kte í postupují podle § 8 odst. 4 uvedeného zákona. Zam stnavatel je plátcem ásti pojistného také z p íjm ze závislé innosti a funk ních požitk podle zvláštního právního p edpisu zú tovaných bývalému zam stnanci po skon ení zam stnání. Zam stnanec hradí 1/3 pojistného (4,5 %) a vym ovacím základem je hrubá mzda. Zam stnavatel pak hradí zbývající 2/3 pojistného (9 %) ze zákona22. Zam stnavatel povinn odvádí stržené pojistné z platu zam stnance a sou asn odvádí i ást pojistného, které je povinen zaplatit za zam stnance23. Tabulka 1 - Výpo et odvodu na zdravotní pojišt ní I Zam stnanec pracující na hlavní pracovní pom r pobírá hrubou m sí ní mzdu ve výši 22 000 . Hrubý p íjem zam stnance = vym ovací základ pro výpo et pojistného

22 000 K

Zam stnavatel po zaokrouhlení odvede na pojistném (22 000 * 13,5 %)

2 970 K 990 K

Zam stnanci bude strženo z platu (2 970 : 3) Zam stnavatel bude hradit ze svých prost edk (2 970 – 990) Zdroj: vlastní výpo et.

1 980 K

Výše uvedený výpo et lze použít pouze u zam stnance dosahujícího alespo minimálního vym ovacího základu. Jestliže budeme po ítat

efektivní sazbu, zjistíme, že je

pro zam stnance stejn vysoká jako sazba daná zákonem (4,5 %). Zam stnanec, který má skute ný vym ovací základ nižší než je minimální vym ovací základ (8 000 K ), musí doplatit na zdravotním pojišt ní rozdíl mezi základem pojistného

21 22 23

erpáno z: viz výše odkaz . 18, Zákon . 48/1997 Sb. § 6. erpáno z: viz výše odkaz . 18, Zákon . 48/1997 Sb., § 9 odst. 2. erpáno z: viz výše odkaz . 20, Zákon . 592/1997 Sb., § 5 odst. 1.

16

do výše 13,5 % prost ednictvím svého zam stnavatele. Jeho efektivní sazba není rovná sazb 4,5 %. Tato efektivní sazba je vyšší, ím je nižší vym ovací základ24. Tabulka 2 - Výpo et odvodu na zdravotní pojišt ní II Zam stnanec má uzav en pracovní pom r na zkrácený úvazek s m sí ním hrubým výd lkem 5 000 K . Jeho p íjem nedosahuje výše minimální mzdy. Hrubý p íjem zam stnance

5 000 K

vym ovací základ pro výpo et pojistného

1 080 K

Zam stnavatel po zaokrouhlení odvede na pojistném (8 000 * 13,5 %) Zam stnanci bude strženo z platu (5 000 * 4,5 %)

225 K

Zam stnanci dále strhne doplatek pojistného (8 000 – 3 200) * 13,5%

405 K

Zam stnavatel bude hradit ze svých prost edk (1 080 – 630) Zdroj: vlastní výpo et.

450 K

Pojišt nec je plátcem pojistného, pokud je zam stnancem (prost ednictvím zam stnavatele) nebo pokud je osobou samostatn výd le

innou anebo pokud je osobou bez zdanitelných

íjm .25 Stát je plátcem pojistného za skupiny pojišt nc , kterými jsou nap .: d ti, ženy na mate ské a rodi ovské dovolené, d chodci, uchaze i o zam stnání, osoby konající službu v ozbrojených silách, studenti atd26. Tyto platby uhrazuje ze státního rozpo tu. Pro zajišt ní zdravotních služeb a pé e mají pojiš ovny k dispozici více než 211 249 milion , které pojiš ovny vybírají na základ

zákona ve form

odvod

od plátc

nebo

od státu jako plátce za pojišt nce státu. Ro ní p íjmy zdravotních pojiš oven v etn erozd lení za rok 2011 z ve ejného zdravotního pojišt ní byly ve výši: eská pr myslová zdravotní pojiš ovna Oborová zdravotní pojiš ovna (2009)

13 563 260 000 K 12 396 137 000 K

Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojiš ovna (2010) Vojenská zdravotní pojiš ovna eské republiky Všeobecná zdravotní pojiš ovna R

7 061 240 000 K 11 415 416 000 K 142 490 700 000 K

24

Efektivní sazbu zjistíme následným výpo tem: ((225 + 405) /5 000) * 100 = 12,6 %. erpáno z: viz výše § 5 písm. c) zákona . 48/1997 Sb., § 3b zákona . 592/1992 Sb. 26 erpáno z: viz výše § 5 písm. c) zákona . 48/1997 Sb., § 7 odst. 1. 25

17

Zam stnanecká pojiš ovna Škoda (2010)

2 716 000 000 K

Zdravotní pojiš ovna Ministerstva vnitra

21 606 776 000 K

27

Zdroj: zdravotní pojiš ovny

Charakter pojišt ní v

R je dán ú astí p evážné v tšiny ob an , a to platbou odvod

na ve ejné zdravotní pojišt ní. Výše plateb nezáleží na zdravotním stavu, ani na výši úhrady stanovených zdravotních služeb podle zdravotních pot eb pojišt nce. Systém je založen na tzv. solidárním financování zdravotnictví. Tabulka 3 - Pr

rný po et pojišt nc a pr

rná platba na jednoho pojišt nce po

erozd lení za rok 2011 Pr rná platba na 1 pojišt nce v K

Po et pojišt nc

Název pojiš ovny

eská pr myslová zdravotní pojiš ovna

727 847

18 635

Oborová zdravotní pojiš ovna (údaj z roku 2009) Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojiš ovna (údaj z roku 2010)

684 428

18 112

412 797

17 106

Vojenská zdravotní pojiš ovna R

587 112

19 443

6 942 550

20 524

134 868

20 138

1 157 355

18 669

10 646 957

19 841

Všeobecná zdravotní pojiš ovna R Zam stnanecká pojiš ovna Škoda (údaj z roku 2010) Zdravotní pojiš ovna Ministerstva vnitra R Celkem za všechny pojiš ovny Zdroj: vlastní výpo et. Pokud se podíváme u tabulky . 3 na pr

rnou platbu na jednoho pojišt nce zjistíme, že se

ástky liší, v n kterých p ípadech i v ádu tisíc korun. Je otázkou, nakolik se do t chto rozdíl

promítá efektivita hospoda ení pojiš oven a skladba pojišt nc

pojiš ovnách. Nicmén s pr

m žeme

íci, že pokud srovnáme toto

v jednotlivých

íslo z tabulky

. 3

rným nákladem na jednoho pojišt nce (viz tabulka . 4) zjistíme, že i p i vyšším

inkasu ástek od pojišt nc

nedochází ke zcela efektivnímu hospoda ení s pen zi, nebo

27

*Zdravotní pojiš ovny - OZP, ZPŠ a RBP nemají na svých stránkách aktuální údaje k dispozici. Návrhy Výro ních zpráv byly p edány Ministerstvu zdravotnictví R a Ministerstvu financí R v souladu s § 15 zákona . 280/1992 Sb. Nyní pojiš ovny ekají na schválení t chto Výro ních zpráv.

18

pr

rný náklad na jednoho pojišt nce je vyšší, než pr

rná platba na jednoho pojišt nce.

Tím dochází k deficitnímu hospoda ení a prohlubování schodku ve ejných financí ve zdravotnictví. Tabulka 4 – P ehled náklad jednotlivých zdravotních pojiš oven 2011

Název pojiš ovny

Po et pojišt nc

eská pr myslová zdravotní pojiš ovna

Celkové náklady Pr rný vynaložené na náklad na 1 zdrav. pé i (v K ) pojišt nce (v K )

727 847

13 773 000 000

18 923

Oborová zdravotní pojiš ovna Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojiš ovna

684 428

12 514 522 000

18 285

412 797

6 942 550 000

16 818

Vojenská zdravotní pojiš ovna R

587 112

11 578 035 000

19 720

6 942 550

143 178 804 000

20 623

134 868

2 655 292 000

19 688

1 157 355

21 378 817 000

18 472

10 646 957

212 021 020 000

19 913,77

Všeobecná zdravotní pojiš ovna R Zam stnanecká pojiš ovna Škoda ZP Ministerstva vnitra R Celkem za všechny pojiš ovny Zdroj: vlastní výpo et.

1.2.1 Platba a vyú tování pojistného Podle ustanovení zákona28 se pojistné platí v eské m

dv ma zp soby. První možností je

zaslání pojistného na ú et p íslušného územního pracovišt pojiš ovny i krajské pobo ky, který je veden u poskytovatele platebních služeb. Druhou možností je pak úhrada v hotovosti na p íslušném pracovišti, které je pov ené p ijímat pojistné. Za den platby pojistného i platb na ú et, se považuje den, kdy dojde k p ipsání pojistného na ú et u p íslušné zdravotní pojiš ovny. V p ípad placení v hotovosti je tímto dnem den, kdy p íslušný zam stnanec zdravotní pojiš ovny hotovost p ijme29. Zam stnavatelé jsou povinni nejpozd ji v den splatnosti pojistného (v platnosti od ledna 2010, že do 20. dne následujícího kalendá ního m síce) p edat každé zdravotní pojiš ovn , 28

erpáno z: Zákon . 592/1992 Sb. eské národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní ze dne 20. listopadu 1992, § 17 odst. 1. In: Sbírka zákon eské republiky. 1992, ástka 119. ISSN 1213-7235 29 erpáno z: viz odkaz . 28, §17 odst. 2 zákona . 592/1992 Sb.

19

u které jsou pojišt ni jejich zam stnanci, p ehled o platbách pojistného. P ehled pojistného obsahuje po et zam stnanc , úhrn vym ovacích základ zam stnanc a výši pojistného. Osoba samostatn

výd le

inná (OSV ) platí pojistné formou záloh na pojistné

a doplatku pojistného. Zálohy OSV

jsou splatné vždy od 1. dne kalendá ního m síce,

za který se pojistné platí, do 8. dne následujícího kalendá ního m síce. Doplatek pojistného je splatný do 8 dn od podání p ehledu. Osoba bez zdanitelného p íjmu uhrazuje pojistné vždy od 1. dne kalendá ního m síce, za který se pojistné platí, do 8. dne následujícího kalendá ního m síce. Stát, který má povinnost hradit pojistné za státní pojišt nce, uhrazuje pojistné do 20. dne následujícího kalendá ního m síce. Pojistné je poukazováno Ministerstvem financí R. Vyú tování pojistného a penále se provádí u všech plátc ve ejného zdravotního pojišt ní. Oba druhy vyú tování jsou analogické. Vyú tování se provádí v P íjmové

ásti

centralizovaného systému. Centralizovaný systém znamená, že se zde nacházejí všechny záznamy a evidence o pojišt nci. T mito záznamy jsou nejen osobní údaje pojišt ného, ale i adresa, jeho rodinný stav, rodné íslo pojišt nce, ale i výše pojistného, kdo je plátcem za pojistné, p ehled a vyú tování pojistného atd. Systém je neustále aktualizován a do tohoto systému mají p ístup pouze pracovníci dané pojiš ovny na všech pobo kách na celém území eské republiky, u které je klient pojišt n. Vyú tování obsahuje nejenom souhrnné zobrazení pr

hu plateb pojistného (zálohy,

doplatky, platební vým ry, atd.), ale také stav na ú tu plateb pojistného u zdravotní pojiš ovny k ur itému dni. V p ípad , kdy plátce platil nižší zálohy i pojistné nebo je platil pozd ji, než ukládá zákon, je vy íslováno penále. Vyú tování pojistného si klade za cíl za uvedené období informovat plátce pojistného o: posledním a též aktuálním finan ním stavu pojistného v etn penále závazcích, platbách a platebních vým rech (nedoplatcích na pojistném a penále) výpo tu penále z prodlení použití platby pojistného na úhradu penále zrušení závazku platby penále vym ení ro ního penále stornovaných položkách 20

Vyú tování plateb pojišt nce je nezbytné provést i v p ípadech, kdy nebylo možné získat pohledávky standardním zp sobem (p ehled, kontrola, pravd podobné pojistné atd.). M že se jednat o p ípad živelných pohrom (povode , požár) nebo v t ch p ípadech, kdy se zam stnavatel kontrole vyhýbá, to znamená, že ho nelze dostihnout, odmítá p edat doklady, ípadn

ztratil doklady, byly mu zcizeny apod. V t chto p ípadech nelze provést ani

kontrolu, je tedy možné stanovit pohledávku kvalifikovaným odhadem (pr ze známých pohledávek) nebo výpo tem dle údaj

rem

eské správy sociálního zabezpe ení,

finan ního ú adu, p ípadn jiným zp sobem, nap . dle potvrzení zam stnanc apod.

1.2.2 Dluh na pojistném a jeho vymáhání Dluh na pojistném je ástka rozdílná mezi stanoveným pojistným a jeho výb rem. Tehdy mluvíme o rozdílu ástky p edepsané a uhrazené. V eské republice se spravují dva druhy dluh : - dluhy vym ené, které byly plátci vym eny i p edepsány (platebními vým ry, výkazy nedoplatk ) a jsou p edm tem vykonatelných rozhodnutí, - dluhy dosud nevym ené, zjišt né vyú továním pojistného k ur itému datu. Ty jsou edm tem tzv. „m kkého vymáhání“. Tím je rozesílání vyú tování, výzev k úhrad

i systém

telefonického vymáhání. Neuhradí-li plátce vy íslené dlužné pojistné dobrovoln , p istupuje se k jejich vymáhání platebními vým ry, resp. p edepsáním výkaz nedoplatk . Pojiš ovny využívají sou innost s finan ními ú ady p ípadn s

eskou správou sociálního zabezpe ení. A to i v p ípad

rozdílu v da ovém p iznání pro finan ní ú ad nebo pro

eskou správu sociálního

zabezpe ení, kde je uveden jiný vym ovací základ než v P ehledu pro zdravotní pojiš ovnu.

1.2.3 Kontrola pojistného žné kontroly se provád jí na základ

plánu pololetních kontrol. Výjime

d íve

i hrubém porušování platební kázn , avízu z informa ního systému o anomálii v platbách, ukon ení innosti plátce, vstupu do likvidace, rušení organizace, zahájení insolven ního ízení, na žádost plátce, p i dlouhodobém nep edávání p ehled , atd. Jak jsem již výše uvedla, u každého pojišt nce se v systému eviduje, zda je plátcem pojistného stát, zam stnavatel nebo pojišt nec jako OSV nebo OBZP. Informace o za azení do kategorie, za kterou hradí pojistné stát, získává pojiš ovna z nejr zn jších zdroj , p evážn 21

z hlášení státních institucí (škol, ad , ú ad

eské správy sociálního zabezpe ení, pov ených obecních

práce, v znic, atd.), z hromadných oznámení zam stnavatel , z oznámení

pojišt nc atd. Na základ zadaných parametr jsou vyhledávány soub hy za azení, které jsou bu

zcela nemožné, nepravd podobné nebo jen velmi málo pravd podobné. Pojiš ovna je

povinna kontrolovat správnost údaj a na podklad jejího výsledku systematicky opravovat údaje v systému. D sledností p i kontrolách pojistného se dá p edejít dalším chybným ípad m, jako jsou podez elé (paralelní) soub hy i jiné nepovolené soub hy: zam stnání

x

uchaze o zam stnání

studium

x

uchaze o zam stnání

zam stnání

x

žena na mate ské

OSV

x

uchaze o zam stnání

OSV

x

p íjemce dávky pomoci

zam stnání

x

p íjemce dávky pomoci, atd.

Další p ípady podez elých údaj mohou nastat p i ukon ení povinné školní docházky nebo st ední školy, kdy dále není znám žádný plátce pojistného.

1.2.4 Proml ení dlužného pojistného a penále Proml ení dlužného pojistného a penále eší zákon o ZP30. Právo p edepsat dlužné pojistné se proml uje po p ti letech ode dne jeho splatnosti. Zárove s ú inností od 15. 2. 2011 platí, že lze u init pouze jeden kvalifikovaný úkon ke stejnému dluhu na pojistném/penále, od kterého za ne b žet nová p tiletá proml ecí lh ta. Tzn., že musí dojít k pravomocnému (vykonatelnému) vym ení dluhu na pojistném/penále nejpozd ji p ed uplynutím p tileté proml ení lh ty, která následuje po prvním úkonu. V opa ném p ípad dochází k proml ení dlužného pojistného a p íslušného penále. U penále se postupuje stejn jako u pojistného. Proml ení m že být z podn tu plátce, tzv. individuální proml ení na základ námitky plátce, stížnosti, podn tu ombudsmana, Ministerstva zdravotnictví apod.

1.2.5 Vymáhání pohledávek V eské republice jsou pro institut vymáhání pohledávek v drtivé v tšin p ípad využívány soudy, kde je postupováno dle zákona o ob anském soudním ádu, i p i výkonu soudního 30

erpáno z: Zákon . 592/1992 Sb. eské národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní ze dne 20. listopadu 1992, § 16 odst. 1 a § 19. In: Sbírka zákon eské republiky. 1992, ástka 119. ISSN 1213-7235.

22

rozhodnutí (exekuci) dle zákona o exeku ním ádu, p ípadn u da ové exekuce podle zákona o da ovém ádu. Konkrétní prost edky vymáhání jsou pak pro uvedené zp soby v zásad totožné: srážky ze mzdy nebo jiných p íjm (jiné odm ny ze závislé innosti nebo náhrady za pracovní p íjem, d chody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.) ikázání pohledávky (bankovní, nebankovní) prodej movitých a nemovitých v cí prodej podniku a z ízení soudcovského p íp. exekutorského zástavního práva k nemovitostem, p

emž tyto zp soby není možné provést v rámci da ové exekuce.

Soudní výkon rozhodnutí provádí soud, soudní exekuci pak soudní exekutor, tedy státní orgány. VZP

R má pravomoc vykonávat da ovou exekuci sama, nebo je v pozici tzv.

správce dan dle zákona o da ovém ádu31. V p ípad , že není dlužník schopen plnit své závazky a jsou-li spln ny zákonné podmínky, postupuje se podle zákona o úpadku a zp sobech jeho ešení insolven ním zákonem32, kdy soud rozhodne o tzv. úpadku dlužníka.

31

erpáno z: Zákon . 182/2006 Sb. o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon) ze dne 30. b ezna 2006. In: Sbírka zákon eské republiky. 2006, ástka 62. ISSN 1213-723. 32 erpáno z: Zákon . 280/2009 da ový ád ze dne 22. ervence 2009. In: Sbírka zákon eské republiky. 2009, ástka 87. ISSN 1213-723.

23

2 Analýza vybraných zdravotních služeb z pohledu DPH Ve druhé kapitole se zabývám aplikací dan na stran vstupu a výstupu. Sou asn zde popisuji osvobození od pln ní snížené a základní sazby dan , a taktéž zde analyzuji dan z pohledu zdravotních služeb, dan z pohledu regula ních poplatk a láze ských za ízení etn vlivu sm rnice EU na DPH.

2.1 Mechanismus DPH aplikovaný na vstupu a výstupu Da

z p idané hodnoty se je da

nep ímá, kdy v kone ném d sledku samotné da ové

emeno zaplatí kone ný spot ebitel a v n kterých p ípadech i zdravotní pojiš ovny. Da je zú tována p i dodání zboží a poskytování služeb, jak na našem území, tak i na území jiného lenského státu, p i p evodu pr myslových a jiných práv nebo p i p evodu nemovitostí. K nejv tším zm nám týkajících se DPH pro zdravotní pojiš ovny a zdravotní za ízení dochází po novele zákona o dani z p idané hodnoty33. Tato novelizace nabyla ú innosti dne 1. dubna 2012. Novelizací došlo ke zrušení paragrafu 48a, ke zm od dan bez nároku na odpo et dan a ke zm zdravotního zboží

34

paragrafu 51 Pln ní osvobozená

paragrafu 58 Zdravotní služby a dodání

. T mito zm nami byly dány do souladu nejen nové pojmy užívané

v zákon o zdravotních službách, ale i navazující p edpisy se sm rnicí Rady 2006/112/ES a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Dále je možné ve zdravotnictví u dodání zboží využít zákona o DPH 35. Jedná se o zboží, jehož pln ní je osvobozené od dan bez nároku na odpo et a o zboží, u n hož plátce nemá nárok na odpo et dan .

2.1.1 Osvobozená pln ní Sbližováním právních p edpis

na ur ité služby a zboží na území lenských stát

bylo

vzájemn dohodnuto osvobození od DPH. Což fakticky znamená, že tato pln ní mají výjimku z da ové povinnosti dle šesté sm rnice ES

33

l. 13 A. Kde rozlišujeme dv

možnosti

erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004 In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235/. 34 erpáno z: GENERÁLNÍ FINAN NÍ EDITELSTVÍ. Informace GF k uplatn ní DPH ve zdravotnictví od 1. 4. 2012, j. 11964 /12-3210-011695[online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/ xbcr/cds/Informace_zdravotnictvi_4_2012.pdf. 35 erpáno z: viz výše odkaz 33, § 62 Zákona . 235/2004 Sb.

24

osvobození – ve ve ejném zájmu ( l. 132) a ostatní osvobození ( l. 135 a násl.)36. Do sektoru osvobození ve ve ejném zájmu spadá i zdravotnictví. Hlavním argumentem bylo a je zajišt ní maximální dostupnosti léka ské a nemocni ní pé e. Cílem je tedy zredukování náklad na zdravotní pé i a ud lat ji dostupn jší. Na druhou stranu z stává v pravomoci jednotlivých lenských stát stanovení podmínek, za nichž je osvobození uplat ováno. „Osvobození se uplat ují ... za podmínek, které lenské státy stanoví k zajišt ní správného a jednoduchého uplat ování t chto osvobození a k zamezení veškerých da ových únik , vyhýbání se da ovým povinnostem i zneužití da ového režimu.“37. Osvobozená pln ní od dan bez nároku na odpo et prakticky znamená ztrátu nároku odpo tu dan na vstupu a neuplatn ní dan na výstupu u p ijatých zdanitelných pln ní vztahujících se k t mto osvobozeným pln ním. Jednodušeji

eno: „osvobozená pln ní od dan jsou pln ní,

ze kterých se da nevybírá“. Tato osvobození jsou vázána na spln ní ur itých podmínek38. Zdravotní služby a pé e jsou definovány v zákon o DPH. Aby zdravotnický subjekt mohl postupovat dle tohoto paragrafu, musí splnit zákonné podmínky, kterými jsou: 1. vždy se musí jednat o zdravotní službu, která je vymezená zákonem o zdravotních službách, viz výše 2. pokud poskytovatel má oprávn ní k poskytování t chto zdravotních služeb 3. zdravotní služby musí mít lé ebný charakter nebo ochranu lidského zdraví. V návaznosti na zdravotní pé i je osvobozeno i dodání zboží a poskytování úzce souvisejících služeb oprávn nými subjekty p i poskytování zdravotních výkon . Výjimkou, kdy se uplatní osvobození i bez poskytnutí zdravotnického výkonu je dodání protéz a jiných pom cek stomatologických laborato í v etn oprav tohoto zboží. Dále dodání lidské krve a jejich složek, tkání a dodání mate ského mléka. Od dan je též osvobozeno poskytování dopravních služeb nemocným i zran ným osobám oprávn nými osobami dle zákona o zdravotních službách. i bližším pohledu na osvobozená pln ní bez nároku na odpo et se domnívám, že není vždy pro nemocni ní za ízení a zdravotní subjekty výhodná. Zdravotnická za ízení mají mnoho 36

erpáno z: Evropská unie. Sm rnice Rady 2006/112 ES o spole ném systému dan z p idané hodnoty ze dne 28. listopadu 2006. In: Sm rnice Rady 2006/112 ES. 2006. ISSN 1213-7235. 37 erpáno z: viz výše odkaz 35, lánek 131, str.27. 38 erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004, § 52 - § 62. In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235/.

25

vstup ve zvýšené sazb , jako je nap . nákup pláš , léka ských p ístroj , po íta , nábytku, materiálu, zásob (zdravotní materiál), ale pat í sem i opravy budov, plot atd. A nemožnost nároku na vrácení DPH jim od erpává mnoho finan ních prost edk , které by se dali využít jinak.

2.1.2 Snížená sazba dan V p ípad nemožnosti osvobození zdravotních služeb podle zákona o DPH (protože nejsou poskytnuté oprávn ným za ízením), m že za ur itých podmínek zdravotní subjekt použít sníženou sazbu dan ve výši 15 %. Zde je zapot ebí u init správné za azení poskytnuté služby do klasifikace CZ-CPA, kde najdeme pod íselným kódem 86 služby podléhající snížené sazb . Nadále platí, že se musí jednat u služby s lé ebným cílem a chránící lidské zdraví. Klasifikace CZ-CPA zahrnuje i

innosti, které nemusí adekvátn

odpovídat

innostem

uvedené v zákon o zdravotních službách. Dalším zna ným problémem CZ-CPA 86 je ur ení jednotlivých položek v kódu, kdy pro správné „rozkódování“ pojm je mnohdy nezbytné použít vysv tlivky k íselníku, pop ípad i p evodník SKP na CZ-CPA, p

emž samotné

vysv tlivky nejsou právn relevantní. Uplat ování snížené sazby dan podle p ílohy . 3 zákona o DPH není dostate

jasn vázáno na skute nost, jestli se u dané služby jedná

o službu stanovenou zákonem o zdravotní služb . Kdyby nastal v praxi p ípad, že by služba byla za azena do kódu CZ-CPA 86 a nebyla tato služba uvedena v zákon o zdravotních službách, tak by poskytovatel zdravotní služby v daném p ípad uplatnil sníženou sazbu dan

39

.

Od 1. 4. 2012 došlo k úprav p ílohy . 3 zákona o DPH týkající se seznamu zboží pat ící do snížené sazby. Po novelizaci zákona došlo u n kterého zboží k p

azení ze snížené sazby

do základní sazby. Do této snížené sazby dan pat í takové zboží, které odpovídá výslovn danému slovnímu popisu a sou asn odpovídá íselnému kódu Harmonizovaného systému. Další d ležitou podmínkou pro použití snížené sazby u zdravotnického prost edku je spln ní technických požadavk a povinnost ozna ení CE, který musí mít prohlášení o shod . Tento technický slovní popis u stanovených zdravotnických prost edk vychází z právních edpis upravující zdravotnické prost edky. 39

erpáno z: K ÍŽOVÁ, Barbora. DPH ve zdravotnictví – aktuální informace. Dane-krizova.cz [online]. © 2013 Da ový poradce ing. Barbora K ížová [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://danekrizova.cz/index.php/cz/aktuality/8-bude-vice-lekaru-odvadet-dph.html

26

2.1.3 Základní sazba dan , možnosti odpo tu i osvobození od dan U zdravotních služeb poskytovaných poskytovateli, u kterých nebude možné uplatn ní snížené dan

za podmínek uvedených zákonem nebo osvobození dle zákona o DPH,

poskytovatel uplatní základní sazbu dan . P edevším se jedná o služby zahrnuté do kódu CZ-CPA 85.59. Pat í sem nap . poskytované kurzy v oblasti první pomoci, p edporodní kurzy a další kurzy podobného typu. Všechny tyto zm ny v legislativ se promítly do oblasti uplat ování odpo tu dan na vstupu. Plátci tak vznikla, za spln ní daných podmínek40 u p ijatých pln ní vztahující se ke zdravotním službám, možnost nároku na odpo et dan na vstupu. Nárok odpo tu dan musí být uplatn n dle stanovených podmínek uvedených v zákon

41

. Zdravotní služby,

u kterých není možná aplikace osvobození dan , budou ve smyslu ze zákona o DPH zdanitelnými pln ními42. To znamená, že tato zdanitelná pln ní budou vstupovat do sledovaného obratu dle a p i p ekro ení hranice stanovené zákonem se stanou plátci této dan . Výdej nebo prodej lé iv již od DPH osvobozen není Stejn tak se to týká i potravin pro zvláštní výživu a zdravotnických prost edk a už na léka ský p edpis i bez léka ského edpisu. Výjimkou pro osvobození od dan ovšem je, pokud je toto zboží upot ebeno v rámci zdravotnické služby. Nejednozna nou položkou ohledn

DPH jsou poplatky

za nadstandardní pokoj, který souvisí se službou zdravotní pé e. Nikde není vymezeno, zda se jedná o poplatek osvobozený od dan

i nikoliv. I u prevence je nutné rozlišovat, zda bude

tato služba osvobozená od dan . Pokud je prevence ur ená konkrétní osob , tak se jedná o osvobozené pln ní. O zdanitelné pln ní jde tehdy, pokud byla prevence využita anonymn , nap . použití sanitky u hromadných akcí. Podobné rozlišení je použito u služeb klinického psychologa a logopeda. Tato pé e je osvobozena, jestliže je poskytnuta s hlavní službou jako dopl ková služba k nemocni ní a léka ské pé i.

40

erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004, § 72. In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235/. 41 erpáno z: viz výše odkaz 40, § 73 Zákon . 235/2004 Sb. 42 erpáno z: viz výše odkaz 40, § 73 Zákon . 235/2004 Sb.

27

2.2 Pojem zdravotní služba a pé e v tuzemské legislativ Zcela nový pojem zdravotní služba se objevuje po novele zákona o zdravotních službách, a to k 1. 4. 2012. Tento pojem v sob

zahrnuje nejen poskytované zdravotní služby

poskytovatelem, ale i oprávn ní k poskytování zdravotních služeb, týkající se

innosti

s lé ebným cílem, chránící lidské zdraví i další innosti jako jsou43: konzulta ní služby, zdravotnická záchranná a dopravní služba, nakládání s t lem zem elého, innosti odb rových za ízení nebo tká ových za ízení, transfuzní služby nebo krevní banky atd. Tyto služby a s nimi spojená zdravotní pé e jsou definované v zákon o zdravotních službách44, ve kterém jsou zahrnuty lé ebné, lé ebn rehabilita ní, diagnostické, preventivní, ošet ovatelské a další zdravotní výkony, které jsou provád ny zdravotnickými pracovníky. Zdravotní služby a pé e osvobozené od dan z p idané hodnoty i nadále z stávají, ale dochází k zúžení rozsahu t chto zdravotních služeb. Pro osvobození od dan podmínky uvedené v zákon , p

musí být spln ny

emž zp sob platby respektive hrazení daného výkonu nemá

rozhodující vliv. Rozhodujícím faktorem pro osvobození od dan je ú el a cíl poskytnutých služeb, z ehož plyne, že veškeré služby osvobodit nelze. Tyto podmínky od osvobození od dan dle zákona o DPH45 nespl ují: odb ry krve a laboratorní rozbory požadované Policií R

i soudy, rozbory pro ur ení otcovství, léka ské posudky pro ú ely soudu nebo

v souvislosti s poskytnutím pojistného pln ní, výpis z dokumentace, vydávání n kterých potvrzení a jiné administrativní úkony.

2.2.1 Regula ní poplatky V naší legislativ máme hned n kolik druh regula ních poplatk s r znou finan ní výší. Nejnižší je t icetikorunový, s tím se setkáváme nejvíce, nap .: u léka e, v lékárn , atd. S druhým regula ním poplatkem ve výši devadesát korun se setkáme p edevším za ošet ení na pohotovosti. Tento poplatek nehradí d tští pacienti do osmnácti let. A poslední „nejmladší poplatek“, který byl u nás zaveden, je ve výši sto korun. S tímto poplatkem se setkáme v lé ebnách, v nemocnicích, v lé ebných ústavech a v tzv. lázních na k ížek. Tento poplatek se vztahuje na všechny pacienty, a to i na d ti. Pouze novorozenci jsou od tohoto poplatku osvobozeni. Vybraný poplatek z stává v rozpo tu za ízení, které jej 43

erpáno z: viz výše odkaz 39. erpáno z: Zákon . 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojiš ovn R ze dne 30. prosince 1991. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1991, ástka 104. ISSN 1213-7235. 45 erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004 In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235. 44

28

vybralo. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo ochranný ro ní limit, p i jehož p ekro ení se tyto poplatky vrací zp t pacientovi. Do tohoto limitu se zapo ítávají i doplatky na léky. Pro d ti do osmnácti let a pro dosp lé starší šedesáti p ti let je limit 2 500 K . Pro ostatní je tímto limitem 5 000 K . Pacient musí nadále tyto poplatky zdravotnickým za ízení hradit i po p ekro ení ochranného limitu a zp t zaplacené peníze za regula ní poplatky dostane až po skon ení kalendá ního

tvrtletí. Potvrzení o zaplaceném regula ním poplatku musí

obsahovat nejen samotnou výši regula ního poplatku, ale také datum zaplacení,

íslo

pojišt nce, razítko zdravotnického za ízení, podpis léka e i lékárníka (který doklad vydal), název léku a výši jeho doplatku, který se zapo ítává do limitu. Z pohledu dan z p idané hodnoty u regula ních poplatk platí, že z stávají osvobozeny od dan , pokud se jedná o poskytnutou zdravotní službu a zboží, které jsou osvobozeny od DPH 46. V ostatních p ípadech se použije p íslušná sazba na výstupu ve výši 15 % nebo 21 %. Tento poplatek je stanoven jako kone ná ástka pro pacienta. Výpo et dan provede zdravotnické za ízení, které poplatek vybralo dle zákona o DPH47. Vzhledem k tomu, že poplatek souvisí s poskytnutím zboží nebo zdravotní služby a je sou ástí jejich úplaty, bude z n ho vypo tená da

z p idané hodnoty sou ástí výpo tu DPH z hodnoty úplaty

za poskytnutou zdravotní službu i zboží. Snížená sazba se použije pro položky dle zákona o ve ejném zdravotním pojišt ní p ílohy . 348. Tabulka 5 - Výpo et dan u regula ního poplatku p i základní sazb nap .: u léku na recept Výše poplatku = základ dan v . dan

30 K

90 K

100 K

Použitá da (0,1304 koef.)

15 %

15 %

15 %

15 % DPH po zaokrouhlení Zdroj: vlastní výpo et.

3,91 K

11,74 K

13,04 K

Základní sazba u regula ního poplatku se použije u zboží i ostatních výrobk , které jsou obvykle ozna ené jako dopln k nebo náhražka potravin, dále p ístrojové a diagnostické

46

erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004, §58 In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235. 47 erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004, §37odst. 2. In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235. 48 erpáno z: Zákon . 48/1997 Sb. o ve ejném zdravotním pojišt ní ze dne 7. b ezna 1997, §37 odst. 2. In: Sbírka zákon eské republiky. 1997, ástka 16. ISSN 1213-7235.

29

techniky (p ístroje a systémy pro snímání elektrických signál

a neelektrických veli in

z organismu - EKG, EEG, atd.). Tabulka 6 - Výpo et dan u regula ního poplatku p i základní sazb nap .: u zboží Výše poplatku = základ dan v . dan

30 K

90 K

100 K

Použitá da (0,1736 koef.)

21 %

21 %

21 %

21 % DPH po zaokrouhlení Zdroj: vlastní výpo et.

5,21 K

15,62 K

17,36 K

Na první pohled se jedná pouze o korunové položky a malé korunové rozdíly mezi sazbami, ale když si uv domíme, že se ro

vybere okolo 5 miliard na poplatcích, tak se jedná o dost

velkou ástku, p estože n které poplatky jsou od dan osvobozeny. Tabulka 7 - Celková vybraná ástka na poplatcích a pravd podobný výpo et vybrané DPH z t chto poplatk

Pravd podobn vybraná ástka na poplatku DPH

etn

Pravd podobn vybraná ástka DPH

snížená sazba DPH vK

základní sazba DPH vK

1,7 miliardy

0,8 miliarda

221 680 000

138 880 000

Zdroj: vlastní výpo et. Za absurdní situaci lze považovat, že zdravotnické za ízení, lékárna nebo léka vybere poplatek od pojišt nce a p i p ekro ení nadlimitní ástky tyto peníze vracejí zdravotní pojiš ovny a ne za ízení, která poplatek vybrala. Dalším paradoxem je, že z regula ních poplatk

se odvede DPH do státního rozpo tu, které se ale v p ípad p eplatk

nevrací

a nadále z stává v rozpo tu státu. ehled po tu pojišt nc , kte í p ekro ili v roce 2011 limit 49: eská pr myslová zdravotní pojiš ovna Rok 2009: limit p ekro ilo 13 271 pojišt nc , vyplacená ástka 10,5 milionu korun

49

erpáno z: BU ÍNSKÁ, Barbora. Rok 2012. Poplatky ve zdravotnictví: kolik za co a kdy už nemusíte platit. Peníze.cz [online]. © 2000 – 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zdravotnictvi/ 232090-poplatky-ve-zdravotnictvi-kolik-za-co-a-kdy-uz-nemusite-platit.

30

Rok 2010: limit p ekro ilo 27 413 pojišt nc , vyplacená ástka 22,08 milionu korun Rok 2011: limit p ekro ilo 31 098 pojišt nc , vyplacená ástka 25,64 milionu korun Zdravotní pojiš ovna Metal-Aliance Rok 2009: limit p ekro ilo 5 770, vyplacená ástka 6,64 milionu korun Rok 2011: limit p ekro ilo 9 889 pojišt nc , vyplacená ástka 14,13 milionu korun Revírní bratrská pokladna Rok 2009: limit p ekro ilo 5 644 pojišt nc , vyplacená ástka 6,16 milionu korun Rok 2011: limit p ekro ilo 9 149 pojišt nc , vyplacená ástka 7,34 milionu korun VZP R Rok 2011: limit p ekro ilo 431 tisíc pojišt nc , vyplacená ástka 385 milion korun Zdravotní pojiš ovna ministerstva vnitra R Rok 2011: limit p ekro ilo 57 443 pojišt nc , vyplacená ástka 47,82 milionu korun Zam stnanecká pojiš ovna Škoda Rok 2011: limit p ekro ilo 4 667 pojišt nc , vyplacená ástka 6,95 milionu korun Vojenská zdravotní pojiš ovna R Rok 2010: limit p ekro ilo 31 207 pojišt nc , vyplacená ástka 26,124 milionu korun Rok 2011: limit p ekro ilo 34 032 pojišt nc , vyplacená ástka 29,015 milionu korun Zdroj: zdravotní pojiš ovny

Celková p ekro ená nadlimitní ástka vrácená pojišt nc m pro rok 2011 iní 487 050 000 K . V této ástce jsou zahrnuty i doplatky za léky zhruba ve výši 32 %50. Z toho vyplývá, že samotné regula ní poplatky jsou ve výši 331 194 000 K . Na první pohled je patrné, že se jedná o nemalou ástku DPH v ádech n kolika stovek milion , která z stane státu.

2.2.2 Služby estetické chirurgie Estetická chirurgie se adí mezi moderní obor medicíny, p estože „první doložená zmínka pochází již ze sedmého století p ed naším letopo tem. Jedná se o operaci nosu a byla provedena v Indii51.“ V roce 1932 dochází k uznání plastické chirurgie pod vedením prof. Františka Buriana jako samostatného oboru52.

50

erpáno z: informací intranetu VZP erpáno z: TOUŠLOVÁ, Iveta. Rub a líc: Plastická chirurgie. iVysílání.cz [online]. © eská televize 1996– 2013 | 9 [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10399366967-rub-alic/212563231900001-rub-a-lic-plasticke-chirurgie/titulky/. 52 erpáno: viz výše odkaz 51. 51

31

Z hlediska dan z p idané hodnoty jsou úkony estetické chirurgie zna

nejednozna nou

položkou. I zde mohou nastat p ípady osvobozené od dan , kdy se bude jednat o zákroky, které budou mít lé ebný cíl, ú el nebo ochranu lidského zdraví, nap . po operacích i úrazech, prod lané nemoci. P edevším se jedná o operace kožních nádor , úpravy jizev (nap .: po popálení, po hnisající rán ), operace horních ví ek, nosu, vrozeného rozšt pu, ale i liposukce. P evážná ást t chto výkon však již nebude osvobozena od dan , p edevším pokud bude estetická služba provád na pouze na žádost samotného pacienta. Vše ovšem závisí na rozhodnutí a posouzení samotného léka e i zdravotního za ízení. Dle Ministerstva zdravotnictví R není možné, aby do osobních složek, resp. do dokumentace pacienta (jedná se ochranu osobních údaj ) nahlížel jiný léka , který pacienta nelé í, natož pak správce dan ! Pro správce dan musí být dosta ující rozhodnutí léka e nebo se m že obrátit na pojiš ovnu, kde je tento lé ebný zákrok vykázán. V sou asné dob se v

eské republice provede

na padesát tisíc operací p esahující jednu miliardu korun53, z ehož jasn plyne, že se jedná o velký byznys, kde nezanedbatelnou ástku tvo í DPH.

2.2.3 „Povinné“ zam stnanecké prohlídky Dalším výrazným p íjmem do státní pokladny ohledn

dan

z p idané hodnoty jsou

zam stnanecké prohlídky, které jsou na tom velmi podobn jako estetická chirurgie. Novelou zákona o specifických zdravotních službách54 a p edevším § 59 odst. 1b, který byl v platnosti od 1. dubna 2012 do 1. 4. 2013 m l povinnost každý zam stnanec se podrobit vstupní léka ské prohlídce a to i tehdy, jestliže uzav el n kterou z dohod vykonávaných mimo pracovní pom r (dohody o provedení práce i dohody o pracovní innosti). Po následné novelizaci daného paragrafu, která nabyla platnost od 1. 4. 2013, došlo k úprav u dohod o provedení práce nebo u dohod o pracovní innosti. Zde je na posouzení zam stnavatele, zda vstupní prohlídku na ídí. Povinnost má pouze tehdy, jedná-li se o rizikovou práci nebo pracovní innost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní zp sobilosti stanoveny jinými právními p edpisy. Z výše uvedeného vyplývá, že n které prohlídky budou mít nárok na osvobození z d vodu ochrany zdraví v souvislosti s nemocemi z povolání nebo ochrany zdraví. Na p evážnou ást

53

erpáno z: viz výše 51. erpáno z: Zákon . 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011, § 59. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 2011, ástka 131. ISSN 1213-7235. 54

32

prohlídek se již osvobození od dan nevztahuje, a proto se použije p íslušná sazba ve výši dan . Ve snížené sazb se nachází vstupní léka ská prohlídka do zam stnání a výstupní prohlídka ze zam stnání, vyšet ení pro zdravotní pr kaz, vyšet ení pro idi ský a zbrojní pr kaz, vyšet ení a potvrzení o trvání schopnosti k držení idi ského pr kazu, preventivní prohlídka zam stnanc atd. Základní sazba se použije p i vystavení posudku nebo potvrzení (nap . k preventivní prohlídce, zdravotní zp sobilosti), vypracování posudku o bolestném p i pracovním úrazu, vypracování posudku pro pojiš ovnu p i úraze, výpis z dokumentace pro vlastní pot ebu atd.

2.2.4 Služby jeslí a ostatní služby Do novelizace zákona o zdravotních službách pat ily jesle mezi zvláštní zdravotnická za ízení55 dle zákona o pé i o zdraví lidu. D vodem bylo pe ování o všestranný rozvoj dít te do t í let v ku. S platností od 1. 4. 2013 po novele zákona o zdravotních službách56 již jesle nepat í mezi zdravotnická za ízení, protože nepe ují o nemocné d ti. V sou asné dob fungují jako vázané živnosti. S tím vzniká mnoho nejasností z pohledu jejich fungování, ale i z pohledu zákona o dani z p idané hodnoty. Zde jsou výklady zákona nejednozna né. Jedni se p iklán jí k názoru „že vy azením jeslí ze systému zdravotnictví“ a po novelizaci zákona o dani z p idané hodnoty57 v návaznosti na §124 zákona o zdravotních službách dochází k jejich vyjmutí z osvobozených pln ní, což bude mít za následek navýšení služby pro rodi e o n kolik sto korun m sí

. Vzhledem k tomu, že v dnešní dob stojí státní jesle okolo 1 700

na p t dní v m síci a jejich celom sí ní provoz v rozmezí 3 000 – 5 000 K v etn jídla, jedná se o pom rn zásadní navýšení, které se výrazným zp sobem promítne do rodinného rozpo tu. Ovšem soukromé jesle jsou dražší a není zde problém zaplatit ástku ve výši 10 000 za m síc. Pokud vezmeme v potaz, že DPH pro rok 2013 je 21 %, tak na p t dní zdraží jesle zhruba o 360 K (1 700 K x 21 %) a m sí

v ádu o 630 až 1 736 K .

Podle názoru dalších odborník , jako nap . Olgy Holubové i Pavla erného, se i nadále dají tyto služby osvobodit od dan , a to podle Evropské sm rnice a rozhodnutí soudního dvora 55

erpáno z: Zákon . 20/1966 Sb. o pé i o zdraví lidu ze dne 17. b ezna 1966. In: Sbírka zákon eské republiky. 1966, ástka 7. ISSN 1213-7235. 56 erpáno z: Zákon . 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011, § 38. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 2011, ástka 131. ISSN 1213-7235. 57 erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004, § 58. In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235.

33

Evropské unie58. Dalším rozhodujícím principem dle judikatury SDEU (C-216/97) je, aby se zabránilo a následn

nedocházelo k rozdílnému zacházení s podnikateli nabízející stejné

služby pokud jde o aplikaci DPH. Z rozhodnutí SDEU C-498/03 Kingscrest vyplývá, že pojem jiné subjekty, které doty ný lenský stát uznává za subjekty sociální povahy ve smyslu l. 132 odst. 1 písm. h) Sm rnice, nevylu uje z osvobození od dan soukromé ziskové organizace. A jak se nato dívá zákon o DPH59 dle naší úpravy? Po bližším prozkoumání zákona se dozvíme, že do osvobozených služeb pat í poskytnuté služby související s ochranou a výchovou d tí a mládeže, a to pouze p i zabezpe ení jejich sociáln -právní ochrany. Dle zákona se jedná o orgány sociáln -právní ochrany, kterými jsou obecní a krajské ú ady, obce a kraje. Tímto je pouze vymezená množina osob, na n ž se osvobozené pln ní vztahuje. Cílem zákona je p sobení sm ující k obnovení funkcí narušených rodin, ochrana práv, zdraví, zájm dít te na p íznivý vývoj a ádnou výchovu. Co se týká d tí v jeslích, tak tam pot eba právní ochrany nevzniká. Úkolem je po dobu zam stnání rodi

dít ti zajistit spíše

fyzickou ochranu s výchovou a pé í, které d ti do t ech let pot ebují. Tento zákon se rozchází ze sm rnicí a judikaturou SDEU, která íká, že mají být osvobozeny služby sociální povahy a ne sociáln -právní. Dle § 57 odst. 1 písm. g) jsou od dan osvobozeny výchovné aktivity poskytované d tem ísp vkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi d tí a mládeže. Z toho vyplývá, že zákon nep ipouští odlišnost výkladu a opravdu se musí jednat o neziskovou organizaci s hlavní inností zabývající se aktivitami pro d ti a mládež. Tento paragraf osvobozuje výchovu, nikoliv ochranu malých d tí do t ech let v ku a tudíž pé e v jeslích podmínky pro osvobození nespl ují. A uzákon ný § 59 o sociální pomoci podle zvláštního právního p edpisu, bohužel aplikovat na jesle nelze.60 Podle názoru Generálního finan ního editelství (dále GF ) je u jeslí akceptovatelná aplikace osvobození od DPH u ve ejnoprávních subjekt 58

v širším pojetí, jak je definováno

erpáno z: bod 20 rozhodnutí SDEU C-415/04 Stichting Kinderopvang Enschede ve sporu pé e denních pe ovatel o p edškolní (i školní) d ti. 59 erpáno z: eská republika. Zákon . 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty, § 61 písm. b). In: 235/2004 Sb. 23.4.2004, 78. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=4&t=496 60 erpáno z: ING. HOLUBOVÁ, Olga. 12 Uplat ování DPH p i provozování d tských jesl. In: Da i online: portál da ových poradc a profesionál [online]. 2012 [cit. 11.7.2012]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d41352v52163-376-11-07-12-uplatnovani-dph-priprovozovani-detskych-jesli/

34

ve sm rnici. Dále GF

tvrdí, že je sporné za azení služby v jeslích pod paragrafem 61 b)

ZDPH, z d vodu definice ochrany a ne nebezpe í. Nicmén dle GF

lze pro osvobození

ohledn pé e o d ti v jeslích použít paragrafu 51 ZDPH. Jedna z mála v cí, která z stala stejná jako p ed novelou, je služba

ních optik . Mezi jejich

služby pat í nap .: zjišt ní polohy zornic, zhotovení, opravy a prodej o ních pom cek, ale i poskytování odborných informací o zp sobu údržb používaných pom cek. Jejich pln ní nadále jsou vy atá z pln ní osvobozených od dan podle ZDPH. Ke zdravotním službám pat í zdravotnická dopravní služba. Novelou byla vy ata z osvobozených pln ní. Nicmén i pro tuto službu platí výjimky dané zákonem o DPH61, podle kterého bude možné osvobodit od dan osvobodit od dan n které sou ásti této služby. Mezi osvobozená pln ní nepat í nakládání s t lem zem elého, i když je v zákon uvedeno, že se jedná o zdravotní službu. Zákon vymezuje i tzv. „služba úzce související se zdravotní službou“. Tato služba je vždy úzce spojena se službou hlavní, a to se zdravotní pé í. P edevším jde o služby spojené s hospitalizací pacienta, jako jsou stravovací služby, ubytovací služby, nutný doprovodný pobyt. Jestliže hlavní zdravotní služba neboli pé e bude spl ovat podmínky pro osvobození, bude i tato doprovodná služba osvobozená od dan . V ostatních p ípadech se použije sazba hlavní služby. Kdyby byla tato služba poskytnuta v kontextu pouze s léka skou pé í, která by nem la lé ebný nebo zdraví chránící charakter, jako je estetická chirurgie, osvobození by nebylo možné uplatnit. To samé m že nastat s doprovodem mladšího i staršího sourozence s rodi em nebo ú ast otce p i porodu. Jinou situací je poskytnutí nadstandardních materiál pacientovi v pr

hu zdravotní pé e

i nezbytném ošet ení, kdy bude použit kvalitn jší materiál. Tato spot eba materiálu i poskytnutí zdravotní pé e se bude ídit ZDPH62. A to z d vodu, že platba za nadstandardní službu je jenom p íplatkem a není úplatou za samostatné pln ní osvobozené od dan . i posouzení n kterých t chto sporných služeb, mimo služby o ních optik , si nedovedu edstavit, jak se budou složit prokazovat jednotlivá pln ní. Myslím, že bude velmi záležet na postoji nemocnic a jejich vedení, která ur í jednotlivé postupy v návaznosti na zákon. 61

erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004, § 58 odst.1. In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235. 62 erpáno z: viz výše odkaz 58, § 36 odst. 3 písm. f), Zákona . 235/2004 Sb.

35

Zdravotnické za ízení – plátce, bude muset u každé služby zkoumat, zda spl uje podmínky pro osvobození. Ovšem p i nespln ní všech t ech podmínek uvedených v zákon nebude možné uplatnit osvobození. Pro nemocnice to znamená zvýšení náklad na administrativu edevším z hlediska posuzování DPH a stejn tak i pro zdravotní pojiš ovny, které jednotlivé náklady musí posoudit z r zných hledisek. Nehled na to, že zdražení n kterých služeb o DPH znamená, a nadále i bude pro zdravotní pojiš ovny znamenat více náklad v ádu milion až miliard korun na zdravotní pé i.

2.3 Láze ská za ízení a pé e Láze ská pé e pat í mezi zdravotní služby podle zákona o ZS. Pacient se zde m že nacházet za ú elem rekreace nebo ze zdravotních d vod . Nejlépe tuto v tu vystihla paní Jandová ve své knize: „Láze skou pé í se rozumí soubor zdravotnických inností a postup , v etn lé ebné rehabilitace a výchovy ke zdravému zp sobu života, vedoucích k prevenci onemocn ní, navrácení a upevn ní zdraví nebo stabilizaci nemoci s cílem maximálního zmírn ní jejích d sledk , prodloužení a zlepšení kvality života. Je poskytována v p írodních lé ebných lázních formou l žkové nebo ambulantní pé e. Pro láze skou pé i je charakteristické využívání p írodních lé ivých zdroj a p íznivých klimatických podmínek vhodných pro lé ení63.“ Z pohledu platby m žeme láze skou pé i rozd lit do n kolika skupin dle typu pacient , pro které se p izp sobují r zné láze ské procedury, balí ky služeb a ú ely pobytu. ísp vkoví pacienti komplexní pacienti samoplátci cizinci ambulantní pacienti.

2.3.1 Podmínky pro osvobození láze ské pé e Jak jsem se již výše zmínila, láze ská pé e je za azena mezi zdravotní služby. Jestliže službu poskytuje poskytovatel zdravotních služeb na základ oprávn ní k poskytování zdravotních služeb a bude spln na podmínka lé ebného cíle nebo ochrana zdraví, p jde o službu

63

erpáno z: JANDOVÁ, D. BALNEOLOGIE. 1. Vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2009. ISBN 97880-247-2820-9. s. 8, 440 s.

36

osvobozenou od dan dle § 58 zákona o DPH. Nejd ležit jším kritériem pro posouzení spln ní podmínky osvobození u poskytování láze ské pé e je, zda byla provedena zdravotní prohlídka pacienta, pop ípad jiným zp sobem posouzen zdravotní stav léka em a na základ chto skute ností byl sestaven, upraven a schválen lé ebný program. Délka pobytu nemá na osvobození vliv. O osvobozené služby se vždy jedná, jestliže láze ský lé ebný pobyt je poskytovaný oprávn ným poskytovatelem: a služba je poskytnuta v rámci komplexní i p ísp vkové láze ské pé e. Na základ vyšet ení a posouzení dle zdravotního stavu pacienta je sestaven léka em lé ebný plán; pacient – klient si pln hradí lé bu sám. Léka em je sestaven lé ebný plán na základ vyšet ení i posouzení zdravotního stavu klienta. M žeme sem zahrnout i ty pobyty, kdy lé ebný program je p edem stanoven, ale následn upraven na zdravotní stav pacienta nebo je konkrétní lé ebný program schválen, p íp. zm

n, léka em.

Pé i nelze osvobodit v t chto p ípadech: estože je láze ský pobyt poskytovaný oprávn ným poskytovatelem a pln hrazený klientem lázní. V programu je sice zahrnuta konzultace láze ského léka e, ale program je sestaven dop edu a bez p ihlédnutí ke zdravotnímu stavu pacienta, p íp. p edem sestavená procedura není upravena ani schválena v návaznosti na jednotlivé posouzení zdravotního stavu klienta po konzultaci s léka em. Láze ský pobyt je poskytovaný oprávn ným poskytovatelem a též je pln hrazený klientem lázní. Pobyt nezahrnuje konzultaci léka e a ani není sestaven i upraven na základ posouzení zdravotního stavu konkrétního pacienta. Ostatní pobyty láze ského typu poskytované neoprávn ným subjektem. Zde nezáleží na sestavení i nesestavení lé ebného programu léka em nebo na p ímé i nep ímé vazb mezi lé ebným programem a zdravotním stavem klienta64.

2.4 Vliv sm rnice EU na aplikaci DPH ve zdrav. pojiš ovnách V sou asné dob je úkolem da ové harmonizace v Evropské unii umožn ní volného pohybu lidí, kapitálu, zboží a služeb mezi lenskými státy. Jedním z d sledk této filozofie bylo vydání sm rnice EU, týkající se DPH lenských stát . Jelikož je ale otázka daní velice 64

erpáno z: GENERÁLNÍ FINAN NÍ EDITELSTVÍ. Informace GF k uplatn ní DPH ve zdravotnictví od 1. 4. 2012, j. 11964 /12-3210-011695[online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/ rde/xbcr/cds/Informace_zdravotnictvi_4_2012.pdf.

37

citlivou záležitostí v jednotlivých státech, je primární právo pro v tšinu ponecháno v kompetenci vnitrostátní regulace a nalezneme mnoho p íklad

lenských stát vyjednaných

výjimek u lenských stát . Jedná se nap . o Velkou Británii a Irsko. Tyto státy používají nulovou sazbu DPH na d tské oble ení, na léky, dále na potraviny, zdravotnické prost edky atd. Dalším státem je Francie, která má sníženou sazbu DPH nižší než je povolená (2,1%). Nižší sazbu než je limit, se dá najít také v jiném stát , nap . Lucembursko má da ve výši 3 % a používá ji kompletn na všechno, co podléhá snížené sazb DPH. Poj me se tedy podívat na sm rnici a problematiku DPH v EU trochu podrobn ji.

2.4.1 Oprávn né subjekty dle sm rnice EU Ve sm rnici v lánku 132 odst. 1 b) je formulováno, že pokud je léka ská pé e poskytována ve ejnoprávními subjekty, je bez výjimek vždy osvobozena. Od této normy se lenské státy nesmí odchýlit. Ve ejnoprávními subjekty jsou dle sm rnice rozum ny „ve ejnoprávní subjekty“ nebo „nemocnice, lé ebná nebo diagnostická centra a jiná ádn uznaná za ízení podobné povahy, pokud poskytují léka skou pé i za sociálních podmínek srovnatelných s podmínkami ve ejnoprávních subjekt “. Z toho plyne, že platí pouze pro ústavní léka skou pé i. Léka ská pé e dle

. 132 odst. 1 c), která je poskytovaná léka i a zdravotníky

v ambulancích bez ohledu na právní formu, je vždy osvobozena65. Na druhou stranu musíme rozlišovat ambulantní pé i a ústavní ambulantní pé i dle rozhodnutí ESD z d vod pohledu osvobození zboží od dan .

2.4.2 Ostatní subjekty Co se týká ostatních subjekt poskytující léka skou pé i, tak o vymezení a rozsahu pravomocí rozhodl Evropský soudní dv r (dále jen ESD). D ležitým požadavkem sm rnice je vytvo ení stejných nebo obdobných podmínek pro všechny subjekty provozující stejné aktivity jako ve ejnoprávní subjekty. To znamená, že subjekty mohou využít práva osvobození, které je ud leno ústavní pé i ( lánek 13 A) bez ohledu na právní formu.

lánek 133 Recastu uvádí

souhrn všech ostatních podmínek, p i jejichž spln ní m že být osvobozen i jiný než ve ejnoprávní subjekt. Nad rámec tohoto ustanovení nemohou

lenské zem klást další

podmínky. Jak plyne z judikatury, je jejich pravomoc v daném ohledu zna Argumentem je napln ní základních požadavk

65

zúžena.

spole ného systému DPH, který je dán

erpáno z: Sm rnice Rady 2006/112 ES o spole ném systému dan z p idané hodnoty ze dne 28. listopadu 2006. In: Sm rnice Rady 2006/112 ES. 2006. ISSN 1213-7235.

38

jednotným základem dan , jednotností v oblasti výjimek a p edevším v zachování hospodá ské sout že v nejvyšší možné mí e 66. Tuto problematiku eší soudní precedenty ESD se nacházejí v p ípadech rozhodnutí Case C-141/00 Kugler [2002] ECR I-6833 a Case C-45/01 Dornier [2003] ECR I-12911.

2.5 Judikatura ESD Dle judikatury ESD je nemocni ní a léka ská pé e definována jako zdravotní pé e, která má za cíl diagnostikovat, lé it a v co nejširším možném rozsahu uzdravovat nemoci nebo zdravotní potíže. Tato zdravotní pé e je v šesté sm rnici 77/388 o harmonizaci právních edpis

lenských zemích v lánku 13 A odst. písm. b) osvobozena od dan v etn „úzce

související služby“. Dále lze dle rozhodnutí ESD za úzce související služby považovat takové služby, které jsou nezbytné pro dosažení lé ebních cíl , protože pat í do souhrnu léka ské a nemocni ní pé e. Jestliže je ú elem získání dodate ných p íjm poskytovatele, jsou tyto služby zda ovaným pln ním. Proto není možné osvobodit od dan telefonní služby, pronájem televizor hospitalizovaným osobám, tak i poskytování l žek a stravy osobám, které tyto osoby doprovázejí67. Jiné nemén

d ležité soudní rozhodnutí ESD, kde p edm tem sporu byla nejasnost

v možnosti osvobození od dan , se týkala pé e v rámci psychoterapeutické lé by v ambulantním za ízení zam stnávajícím kvalifikované psychology, kte í nejsou léka i. Zdravotní pé e byla zabezpe ena jenom zdravotním personálem a lé ba nebyla kontrolována i zabezpe ována léka em. ESD rozhodl v neprosp ch N mecka, protože p ekro ilo své pravomoci, když stanovilo k osvobození podmínku, která není ve sm rnici uložena68. V roce 1988 stanula p ed ESD Komise a Velká Británie, kdy bylo v ZDPH rozší eno osvobození o dodání zboží léka skými nebo zdravotnickými profesemi ve sfé e ambulantní pé e. Tudíž bylo od DPH osvobozeno i dodání brýlí o ními optiky. ESD potvrdil, že tato ambulantní pé e není osvobozena od dan . A tudíž je nutné rozlišovat mezi poskytnutou

66

erpáno z: HOLUBOVÁ, Olga. Da z p idané hodnoty ve zdravotnictví. Da i online: portál da ových poradc a profesionál .cz [online]. © 2013 Wolters Kluwer R, a. s. [cit. 2012-11-7]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-10042v12942-dan-z-pridane-hodnoty-ve-zdravotnictvi/?search _query=$issue=17I33&search_result_page=1. 67 erpáno z: Diagnostiko & Therapeftiko Kentro Athinon-Ygeia AE proti Ypourgos Oikonomikon, Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. prosince 2005, spojené v ci C-394/04 a C-395/04. 68 erpáno z: Christoph-Dornier-Stiftung für klinische Psychologie a Finanzamt Gießen, Rozsudek Evropského soudního dvora 2003 s. I-12911 ze dne 6. listopadu 2003, ve v ci C-45/01.

39

léka skou ústavní pé í, kam lze za adit i dodání zboží p i lé

(nap . léky, obvazy, speciální

ní zboží po operacích), a mezi ambulantní léka skou pé í, kde je poskytnuta výlu služba, která není použita na ochranu lidského zdraví. Dále tyto služby jsou provád ny mimo nemocnice a konají pé i v rámci d

rného vztahu mezi pacientem a osobou provád jící

pé i69. Další službou, kde nelze použít osvobození, jsou odb ry krve pro ur ení otcovství. ESD v kauze D. versus W. rozhodl, že nelze tuto službu osvobodit, p estože odb r byl na ízen soudem a pé e byla poskytnuta p i výkonu v rámci léka ského zdravotnického za ízení. V rozhodnutí je od vodn ní, že se nejednalo o službu s terapeutickým cílem ani o lé ení70. V rozhodnutí ESD v kauze Skatteverket (švédská da ová správa) proti švédské firm PFC Clinic AB (dále jen PFC), která poskytuje léka ské služby v oblasti jak chirurgie, tak i pro estetické ú ely. PCF požádala o vrácení zaplacené DPH na vstupu. Skatteverket zamítl žádost s tím, že se jedná o pln ní osvobozená od dan , a tudíž nelze uplatnit odpo et dan . Firma PFC provádí zákroky na pacientech, kte í v d sledku nemoci, vrozené vady i zran ní pot ebují služby estetické chirurgie, tak i zákroky na p ání samotného pacienta. Tyto služby jsou poskytovány stejným léka ským personálem. PFC se domnívá, že m že využít lánku 173 sm rnice o DPH, kdy osoba povinná k dani uskute ující osvobozená i neosvobozená pln ní má nárok na vrácení

ásti DPH náležející k hodnot

neosvobozeného pln ní.

Odpo itatelný podíl PFC hodlá stanovit v souladu s lánky 174 a 175 dle šesté sm rnice. Skateverket také namítá, že zjiš ování ú elu dané služby nebo pé e je pro da ové orgány hodn zat žující a poukazuje na vážné problémy p i používání v etn vymezování dan . ESD rozhodl, že chirurgická estetická služba, která je poskytována odborným personálem spadá do pojmu „léka ská pé e“ a není možné na vstupu nárokovat DPH71. edm tem ízení u ESD v procesu Komise versus Francie byl poplatek za p evoz vzork z jedné laborato e do druhé. D vodem bylo, že b žná laborato neum la provést obtížný rozbor t lesného vzorku a proto ho odeslala do specializované laborato e. Výsledky provedené analýzy od této specializované laborato e je fakturována p ímo pacientovi, tzn., 69

erpáno z: Komise versus United Kingdom, Rozsudek Evropského soudního dvora 1988/ECR 817 ze dne 23. února 1988, ve v ci C-353/85. 70 erpáno z: D. versus W., Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 14. zá í 2000 strana I-6795, ve v ci C-384/98. 71 erpáno z: Skatteverket versus PFC Clinic AB., Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 21. b ezna 2013, ve v ci C-91/12.

40

že veškeré náklady provedené na analýzu hradí sám pacient. K této analýze je p ipo ítán poplatek za jeho p epravu dle francouzských p edpis a platí se laborato i, která vzorek odebrala. Ob faktury, jak za odb r, tak i za analýzu, jsou fakturovány pacientovi bez DPH. Francouzská da ová správa považovala poplatek za p evoz vzorku za zdanitelnou službu. Komise tento její postup napadla a na rozdíl od francouzské správy klasifikovala jako službu úzce související se službou hlavní. ESD v rozhodnutí dalo za pravdu Komisi, že transfer vzorku je osvobozenou službou, protože je sou ástí hlavního pln ní s jeho da ovým režimem a není cílem samo o sob , tudíž slouží cíli hlavnímu. A to, i když není služba provád na pro jinou laborato , ale rovnou pro pacienta72.

72

erpáno z: Komise versus Francie, Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 14. prosince 2001/ECR I-249, ve v ci C-76/99.

41

3 Vyhodnocení problém spojených s aplikací DPH u zdravotních pojiš oven Následující kapitoly se v nují problém m spjatých s aplikací DPH u zdravotních pojiš oven, ale i u zdravotnických za ízení, které jsou nejen významnými p íjemci finan ních prost edk plynoucí od zdravotních pojiš oven, ale také významnými spolutv rci náklad , které jsou mito prost edky hrazeny. Jedná se o analýzu (syntézu) problém , které byly uvedeny v p edchozích kapitolách. V etn analýzy uvádím i sv j pohled na danou problematiku a zárove k n kterým z problému navrhuji jejich zlepšení.

3.1 Legislativní úprava Hlavním problém legislativní úpravy je její nep ehlednost a nesrozumitelnost. Legislativní text lze vykládat n kolika zp soby, jak ostatn dokazují soudní procesy Soudního evropského dvora, ale i nedostate né vymezení postavení zdravotních pojiš oven na trhu a jejich právní úpravy. Konkrétn se jedná o nestandardní právní formu zdravotních pojiš oven, které jsou právnickými osobami dotovanými z ve ejných prost edk , jako by se jednalo o státní subjekt, a jejichž ú etnictví je upravováno vyhláškou Ministerstva financí

R . 418/2003 Sb., tedy

jiným legislativním p edpisem než je tomu u podnikatelských právnických osob. Není tedy zcela jasné, jakou právní formu subjektu na trhu zdravotní pojiš ovna p edstavuje. Vzhledem k charakteru zdravotních pojiš oven vyvstává s jejich legislativní úpravou n kolik otázek, které by m ly být zodpov zeny, aby se mohl také sjednotit pohled na aplikaci dan z p idané hodnoty v rámci jejich innosti. Mezi tyto otázky pat í: Jedná se o právnickou osobu neziskového charakteru, jejímž hospodá ským cílem je ale vytvá et dostatek finan ních prost edk

na pokrytí zdravotních služeb? A m že tato forma právnické osoby v bec

existovat? Jak m že stát dotovat

innost podnikatelského subjektu, který musí vytvá et

dostate né finan ní zdroje (zisk), ale chová se jako ve ejný subjekt? A pokud se na zdravotní pojiš ovnu nahlíží jako na ve ejný subjekt, m la by jeho innost podléhat dani z p idané hodnoty, když innost ostatních ve ejných subjekt (nap . vzd lávací za ízení, státní správa, justice) je z platby této dan vylou ena? Vzhledem k samostatné legislativní úprav vzniku, innosti a zániku zdravotní pojiš ovny, zdroj m p íjm a jejího ú etnictví, kdy je z velké ásti totožný s ú etnictvím neziskových organizací, se lze domnívat, že zdravotní pojiš ovny svojí právní formou p ipomínají 42

neziskovou organizaci, jejíž rozpo et (zdravotn pojistný plán) by m l být p ebytkový. Na druhou stranu, pokud pojiš ovn z stanou peníze, které neutratí za lé bu pacient , tak v rámci tzv. “solidarity“ dojde k p erozd lení t chto pen z do ostatních více nákladových pojiš oven. Myslím, že tato skute nost nenutí pojiš ovny k v tší hospodárnosti a ke zlepšení situace. Dalším problémem je „nad azenost“ Všeobecné zdravotní pojiš ovny oproti zam stnaneckým pojiš ovnám, které vykonávají stejnou innost jako VZP, ale i legislativní úprava jejich innosti, která se od sebe liší – VZP je upravována zákonem . 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojiš ovn

R zatímco zam stnanecké pojiš ovny zákonem

. 280/1992 Sb.,

o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojiš ovnách. Pokud všechny zdravotní pojiš ovny p sobící na území eské republiky vykonávají tutéž innost, nem ly by být upravovány stejným legislativním p edpisem místo dvou rozdílných? Rovn ž vyvstává otázka ohledn dohledu nad

inností zdravotních pojiš oven, který je

zajiš ován Ministerstvem zdravotnictví, kterému jsou zdravotní pojiš ovny povinny každé tvrtletí zasílat zprávu o svém hospoda ení, a jehož návrhy nejsou závazné, ale pouze doporu ující. Otázka dohledu ministerstva zdravotnictví je sporná. Jedná se o to, že na hospoda ení dohlíží instituce politická, nikoliv odborná (p íkladem kvalitního odborného dohledu je

eská národní banka a její regulace nad finan ním sektorem u nás. V tomto

ípad jako hypotetický politický dohled bychom nemohli uvažovat o ministerstvu financí). Dosazování do politických institucí je asto záležitostí klientelismu a politických nominací, což m že mít za následek nekompetentní dohled a regulaci. Není proto vhodn jší z ídit nepolitický (nezávislý) dozor í orgán, jako je tomu v rámci finan ních trh ? Dle mého názoru, pokud by kontrolní ú ad fungoval dob e a byl stejn nezávislý na vlád jako

eská

národní banka, mohlo by dojít k zefektivn ní hospoda ení ve zdravotním sektoru. Dalším problémem je vzájemný nesoulad legislativních dokument , nap íklad u zákona o DPH, kdy § 61 písm. b) osvobozuje služby spojené s ochranou a výchovou d tí a mládeže poskytovaných orgány sociáln -právní ochrany d tí, zatímco Sm rnice a judikatura SDEU od této dan osvobozuje služby sociální povahy a ne povahy sociáln -právní. Tento problém je spjatý s inností jeslí, které do roku 2013 spadaly mezi zdravotnická za ízení, a tím byly od dan z p idané hodnoty osvobozeny.

43

Jedno z hlavních úskalí v efektivnosti hospoda ení zdravotního sektoru je každoro ní r st ceny zbo í a služeb, rostoucí sazby dan z p ipadané hodnoty (což je politickým rozhodnutím vlády) a p esun n kterých služeb a zboží do vyšší da ové sazby, které tyto náklady ješt více navyšují, což pro dané zdravotní pojiš ovny p edstavuje nadm rné finan ní zatížení, ale i snížení finan ních prost edk ur ených pro zkvalitn ní léka ské pé e obyvatel. Dalším legislativním problémem je skute nost, že zdravotní pojiš ovny proplácejí zdravotnickým za ízením i léka m faktury navýšené o DPH, to znamená navyšování náklad na zdravotní pé i, nebo zdravotní pojiš ovny nemají možnost nárokovat da zp t. Tím se náklady na zdravotní pé i nep im en navyšují a zdravotní pojiš ovny se tak v d sledku charakteru dan z p idané hodnoty (nep ímá da ) stávají subjektem povinným k úhrad této dan , p estože slouží pouze jako p erozd lovací subjekt ve ejných zdroj p i poskytování zdravotní pé e. To, že si samy nemohou nárokovat da z p idané hodnoty v rámci své provozní innosti, až tak jako problém nevidím. Problémem je, že nejvíce finan ních zdroj „utíká“ práv p i úhradách závazk spojených se zdravotní pé í a prodejc m zdravotního za ízení, materiálu a pom cek, kte í jsou plátci DPH. Rovn ž vyvstává otázka, zda práv výrobci zdravotnického materiálu, pom cek a za ízení nezneužívají své pozice jakožto dodavatel

produkt

nutných k zajišt ní zdravotní pé e

a nep im en nenavyšují i nenadhodnocují jejich prodejní cenu.

3.2 Problematika osvobození od DPH Jak už jsem se zmi ovala v kapitole 2.1.2, zdravotnictví spadá do osvobozených pln ní od dan z p idané hodnoty na základ

lánku 13 A sm rnice ES, která toto vyn tí zd vod uje

zajišt ním maximální dostupnosti léka ské a nemocni ní pé e prost ednictvím zredukování náklad na zdravotní pé i, ímž by se daná služba stala zárove i dostupn jší. Nicmén stanovení podmínek, na základ kterých bude dané osvobození uplat ováno, je v pravomoci lenských stát , ehož využila i

eská republika, která na základ § 58 zákona o DPH

osvobozuje zdravotnický subjekt, který poskytuje zdravotní službu vymezenou zákonem o zdravotních službách s cílem lé it a chránit lidské zdraví, a to na základ získaného oprávn ní. P

emž se osvobození vztahuje také na dodávání zdravotnického materiálu

a poskytování dopravních služeb nemocným i zran ným osobám. Vzhledem k tomu, že t mto podmínkám prakticky vyhovují všechna zdravotnická za ízení, která jsou navíc asto plátci dan z p idané hodnoty, a zárove se jedná o osvobození bez 44

nároku na odpo et, vyvstává pro n problém v podob vysokých vstupních náklad , které se ve výsledku promítají do jimi vyfakturovaných služeb. Navíc ada vstup podléhá zvýšené sazb dan (nap . zdravotnický materiál, za ízení, p ístroje i opravy budov), což daný problém ješt zvyšuje. Zde bych navrhovala p esunout zdravotní služby a dodání zdravotního zboží z paragrafu 58 do paragrafu 63 Pln ní osvobozená od dan s nárokem na odpo et dan , což by daný problém vy ešilo, jak ke spokojenosti zdravotnických za ízení a léka , tak i zdravotních pojiš oven z hlediska proplácení zdravotní pé e. Ve výsledku by pak mohlo dojít ke zlevn ní zdravotní pé e, k její v tší dostupnosti, ale i k jejímu zkvalitn ní, jelikož by vzniklo dostate né množství volných pen žních prost edk

na nákup moderních léka ských p ístroj ,

kvalitn jších lé iv i k zajišt ní moderních lé ebných postup . P ípadn by se mohlo upustit i od kontroverzního p iplácení za nadstandardní zdravotní pé i.

3.3 Snížená sazba DPH Nicmén

problém s daní z p idané hodnoty mají i taková zdravotnická za ízení, která

nevyhovují podmínkám stanoveným v paragrafu 58 a na základ jejich služby podléhají snížené sazb dan . Je pro n sice výhoda, jelikož jejich vstupy zpravidla spadají do základní sazby,

ímž vzniká zna ný prostor pro vysokou vratku dan , avšak problém spo ívá

edevším v právní a administrativní rovin . Jak už jsem se zmínila v ásti 2.1.3, musí dané za ízení tyto služby správn za adit podle klasifikace CZ-CPA 86 a na základ toho jim p adit správný kód, jehož popis odpovídá textu v p íloze . 2 zákona o DPH. Problém spo ívá p edevším ve složitém procesu stanovení a následn

p azení správného kódu poskytované služb , k emuž je pot eba pracovat

s vysv tlivkami daného íselníku, p ípadn s p evodníkem SKP na CZ-CPA, p

emž výklad

samotných vysv tlivek podléhá subjektivnímu porozum ní konkrétního zam stnance. Tím však problém s klasifikací nekon í, jelikož zdravotní služby v ní uvedené nemusejí být službami uvedenými v zákon o zdravotních službách, na základ n hož podléhají osvobození od dan z p idané hodnoty. Celý proces za azování služeb dle klasifikace CZ-CPA 86 a ur ení osvobození i neosvobození zdravotní služby tak vyžaduje notnou asovou rezervu a p ehled o právních normách vztahujících se k dané problematice, ale i sledování jejich astých zm n (zejména u zákona o DPH). Se sníženou sazbou pak vyvstává další právní a administrativní problém, 45

kterým je hlídání a ov ování, zda konkrétní zdravotnický prost edek spl uje technické požadavky a disponuje ozna ením CE v etn prohlášení o shod , aby u n ho mohla být použita snížená sazba dan z p idané hodnoty. Další problém s daní z p idané hodnoty nastal u nás v roce 2012 po novele zákona o DPH, kdy došlo k úprav

seznamu zboží spadajícího do p ílohy

. 1 daného zákona, tedy

k p esunutí zboží ze snížené sazby do základní, ímž došlo k navýšení jejich ceny. Konkrétn se jedná nap íklad o bílé hole pro nevidomé a áste

vidící osoby, manipula ní stroje

a za ízení pro p epravu t žce zdravotn postižených osob upoutaných na vozíku, tedy o zboží každodenní pot eby, ímž vzniká otázka, zda je etické navyšovat cenu tohoto zboží, pokud víme, že ho nelze nahradit jiným levn jším produktem. Navíc je nutné brát v potaz nízké íjmy postižených osob, jejichž uplatn ní na trhu práce je velmi nízké. V rámci snížené sazby dan z p idané hodnoty je zda ován nap íklad zdravotní materiál (nap . gázy, obvazy, zdravotnické prost edky pro pacienty s inkontinencí, glukometry, inhalátory, kanyly, sluchadla) i rehabilita ní a lé ebné pom cky, u nichž se domnívám, že by ly podléhat osvobození od DPH, jelikož primárn

slouží k zajišt ní léka ské pé e,

k ochran zdraví pacienta nebo ke každodennímu zabezpe ení jeho plnohodnotného života. Z tohoto titulu tedy považuji zdan ní zdravotních pom cek za neetické. Ke zdan ní zdravotnického materiálu bych pak uvedla, že je sou ástí poskytované zdravotnické služby, v d sledku ehož by m l být (stejn jako daná služba) od dan z p idané hodnoty osvobozen.

3.4 Základní sazba dan V p ípad

zdan ní na výstupu základní sazbou dan

z p idané hodnoty administrativní

problém dodavatel m nebo výrobc m nevzniká. Za problém nepovažuji na výstupu zdan ní ani sníženou sazbou i osvobození zdravotních služeb a zboží u dodavatel , jelikož jim tak vzniká možnost uplatnit si da z p idané hodnoty na vstupu, což lze považovat za jejich kompenzaci v této da ové problematice. Myslím si, že zahrnutí n kterého zdravotnického zboží do základní sazby dan , respektive jeho zdan ní, lze považovat za „neš astné“, a to z d vodu p evážn denní pot eby nemocných osob. V ásti 2.1.4 jsem uvedla, že základní sazba dan z p idané hodnoty je použita u poskytování kurz

první pomoci, p edporodních kurz

a jiných obdobných kurz , což považuji

za p ijatelné, jelikož tyto služby nepovažuji za „nezbytn nutné“ k primární ochran

i pé i

lidského života. S ím však nelze souhlasit, je zda ování výdeje a prodeje lé iv, potravin 46

pro zvláštní výživu (nap . kojenecká výživa a výživa malých d tí) a zdravotnických prost edk , jelikož DPH už tak (ve v tšin p ípad ) jejich cenu navyšuje a v podstat se zda uje zboží nezbytn nutné k ochran zdraví (bez léku se lov k neuzdraví, lidé vyžadující speciální stravu ji nemohou nahradit b žnou, bez zdravotnických prost edk „normální“ plnohodnotný život). Stejn

nelze vést

je tomu tak i u použití základní sazby dan

u p ístrojové a diagnostické techniky, která slouží k identifikaci zdravotních komplikací, a tím i k ochran lidského zdraví. Ty by sice nemusely být od dan z p idané hodnoty osvobozeny, avšak mohly by být alespo zdan ny sníženou sazbou. Otázku zda osvobodit i neosvobodit poplatky za poskytnutí nadstandardního pokoje, který zákon o DPH i jiný právní p edpis neupravuje, bych vy ešila jejich zdan ním, jelikož nezdravotnické vybavení pokoje nerozhoduje o kvalit

zdravotní pé e a nemá vliv

na uzdravení pacienta (p i zachování hygienických podmínek). Jeho ú elem je pouze zajistit pacientovi komfort a pohodlí, p

emž jeho nadstandard by si pacient m l zaplatit a p íslušná

instituce také zdanit. Co se týká problému osvobození od dan z p idané hodnoty i zdan ní p i použití sanitního vozu na hromadných akcích i poskytnutí služeb klinického psychologa a logopeda považuji z hlediska sou asné právní úpravy zdan ní za p ijatelné. Jelikož využití t chto služeb na vlastní žádost by m lo být p edm tem dan , protože se na danou v c dá nahlížet jako na „objednávku“ jako u jakékoliv jiné (nezdravotnické) služby. V podstat jako na ur itou modifikaci nadstandardu.

3.5 Pojem zdravotní služba a pé e v tuzemské legislativ Jak už jsem se zmínila v ásti 2.2, prošel zákon o zdravotní služb v roce 2012 novelizací, v rámci které byly n které zdravotní služby vylou eny z osvobození od dan

z p idané

hodnoty, jelikož nespl ovaly definici zdravotní služby jakožto služby poskytované s lé ebným cílem i chránící lidské zdraví. Mezi takovéto služby pat í nap íklad odb ry krve a laboratorní rozbory na žádost policie i soudu, rozbory pro ur ení otcovství, léka ské posudky pro soudní ú ely nebo pro vyplacení pojistného pln ní

i výpis ze zdravotní

dokumentace, vydání n kterých zdravotních potvrzení atd. V tomto p ípad se domnívám, že jejich vylou ení z osvobození je správné, jelikož dané služby nejsou poskytovány za ú elem lé by, ochrany zdraví ani k zajišt ní preventivní zdravotní pé e. Tudíž není d vod je nezda ovat. Také jejich zdan ní základní sazbou je dle 47

mého názoru správné – jedná se o nadstandardní službu, jejíž uskute

ní i neuskute

ní

neovlivní zdravotní stav žadatele.

3.6 Regula ní poplatky Další problém, se kterým se potýkají zdravotní pojiš ovny, je proplácení regula ních poplatk , jejichž výše p ekro ila ochranný ro ní limit stanovený Ministerstvem zdravotnictví. Z pohledu dan z p idané hodnoty jsou regula ní poplatky spojené s výkonem zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách osvobozeny, zatímco ty ostatní již podléhají snížené i základní da ové sazb . Tak jako tak se vypo tená da z p idané hodnoty promítá do ceny poskytované zdravotní služby, ímž dochází k navyšování náklad na zdravotní pé i, kterou následn proplácí zdravotní pojiš ovna. Avšak hlavní problém spo ívá práv v navrácení ásti zaplacené ástky regula ních poplatk i p ekro ení stanoveného ochranného limitu, který (a koliv regula ní poplatek vybere zdravotnické za ízení, lékárna i léka ) je vyplácen ze zdroj zdravotní pojiš ovny, do jejichž íjm se vybrané regula ní poplatky ani nedostanou. P

emž se jedná o ástky ve výši

od 6,95 mil. K (Zam stnanecká pojiš ovna Škoda) do 385 mil. K (Všeobecná zdravotní pojiš ovna) ro

, v pr

ru se tedy jedná o sumu 73,70 mil. K za rok (rok 2011), p

emž

se jejich výše rok od roku zvyšuje. Pokud danou sumu porovnám s ro ní výší vybraných regula ních poplatk (5 mld. K ), pak se pacient m vrací zp t zhruba 1,5 % vybrané ástky. Jedná se sice o pom rn nízkou ástku ve srovnání s výší p íjm , které v d sledku jejich výb ru plynou danému zdravotnickému za ízení, i tak se jedná o nezanedbatelnou sumu. Nesoulad a problém dle mého názoru vzniká, že tuto ástku nazp t nevyplácí zdravotnické za ízení, léka nebo lékárna, ale zdravotní pojiš ovny, která by prost edky mohla použít na zkvalitn ní léka ské pé e. že být sice vznesena námitka, že 5 mld. K , které vyberou daná za ízení, p edstavuje kolikanásobn v tší finan ní možnosti pro její zlepšení, avšak z stává otázkou, jakým zp sobem jsou dané finan ní prost edky jednotlivými zdravotnickými za ízeními využívány, jelikož není právn ani jakkoliv jiným zp sobem stanoveno, k emu budou peníze plynoucí z regula ních poplatk

využívány. Regula ní poplatky sice byly zavedeny s cílem,

že poslouží k navýšení zdroj pro zkvalitn ní a zlepšení dostupnosti léka ské pé e, ale jsou za tímto ú elem erpány nebo slouží pouze pro obohacení jednotlivc ? To nikdo neví, protože jejich erpání nikdo nekontroluje a ani z legislativního hlediska nem že. Na druhou stranu 48

poplatky m žou pomáhat zdravotnickým za ízením p i investování do nových moderních za ízení. Ovšem to nelze íci obecn . Jsou i léka i, kte í neinvestují, a pak je regula ní poplatek spíše jejím osobním p ilepšením. Tím však problém s regula ními poplatky nekon í. P estože jsou regula ní poplatky související se zdravotní službou i zbožím osvobozených od DPH také osvobozeny, stále edstavuje vybraná suma neosvobozených poplatk pom rn vysoký základ pro zdan ní sníženou i základní sazbou dan , z ehož plyne i pom rn vysoký p íjem do státního rozpo tu. Jelikož u regula ního poplatku ve výši 30 K

iní da 4 – 5 K , u 90 K 12 – 16 K

a u 100 K poplatku dokonce 13 – 17 K , je zcela patrné, že se nejedná o nízké ástky, pokud vezmeme v úvahu pouze po et pacient , kte í žádali o vrácení regula ních poplatk i p ekro ení ochranného limitu v roce 2011 (577 278 pacient ) a jejich každoro ní r st, který se ve výsledku odráží i na sum vybraných regula ních poplatk . Pokud se tedy zamyslím nad problematikou regula ních poplatk , docházím k záv ru, že dle mého názoru se jedná o neoprávn ný zásah do osobních práv a svobod lov ka, jelikož výkon zdravotních služeb by m l být hrazen z ve ejného zdravotního pojišt ní, které bylo pro tyto ely vytvo eno a do n hož p ispívají všichni obyvatelé

R, a ne legislativn vymáháno

zp sobem „pokud chcete léka skou pé i, tak nejd íve uhra te administrativní poplatek“. Tudíž nepovažuji za správné, aby si pacienti p ipláceli za n co, co již mají zaplacené, a navíc bez zjevného zefektivní služby a s nejasným využití takto vybraných finan ních prost edk . Na druhou stranu to ešil ústavní soud, který souhlasí s výb rem regula ních poplatk a nepovažuje regula ní poplatek za neoprávn ný zásah do osobních práv a svobod lov ka.

3.7 Služby estetické chirurgie Osvobození služeb estetické chirurgie od dan z p idané hodnoty v p ípad , že se jedná o zákrok uskute

ný po operaci, úrazu nebo v d sledky nápravy vrozené vady (nap .

vrozený rozšt p, r zné formy deformace kon etin apod.), považuji za správné. Z mého hlediska v tomto p ípad figuruje estetická chirurgie jako zdravotní služba, jejímž cílem je lé ebný proces a ochrana zdraví. P

emž v d sledku nep edvídaného poškození zdraví na ni

nelze nahlížet jako na nadstandard. Na druhou stranu bych z osvobození vylou ila liposukci, by by nadváha v ad p ípad byla, respektive je, geneticky daná. Lidé, kte í jí trpí, mají stále velký prostor pro ovlivn ní své váhy i za p edpokladu, že jejich rodi e trp li nadváhou (t eba i extrémní). Sta í pouze zm nit 49

životní styl a stravovací návyky. Proto se nedomnívám, že by tento zákrok m l být osvobozen od dan z p idané hodnoty i dokonce dotován z ve ejných p íjm zdravotní pojiš ovny. M lo by se tedy na n ho nahlížet jako na jakýkoliv jiný estetický zákrok požadovaný samotným pacientem na základ v d sledku nadváhy), p

jeho rozhodnutí (by

by léka upozornil na hrozící riziko smrti

emž by m l být zda ován základní sazbou dan z p idané hodnoty,

protože se jedná o „nadstandardní“ léka skou pé i. Dalším d vodem je také zvyšující se po et obyvatel s nadváhou. Není možné, aby zdravotní pojiš ovny dotovaly zhubnutí každého nadm rného jedince, který si za sv j špatný zdravotní stav m že v podstat sám v d sledku svého špatného životního stylu a stravovacích návyk . Tito lidé by si m li p edevším uv domit, že nelze vynakládat miliony ve ejných prost edk ur ených na zkvalitn ní léka ské pé e a její lepší dostupnosti, na korekci následk jejich zpohodln lého života. Nehled na zvyšující se sazby dan z p idané hodnoty, které náklady na estetickou chirurgii, už tak drahou, navyšují. V ásti 2.2.2 jsem se také zmi ovala o skute nosti, že Ministerstvo zdravotnictví

eské

republiky nepovažuje za akceptovatelné, pokud do osobní zdravotní dokumentace pacienta nahlíží jiný než jeho vlastní ošet ující léka , a to z d vodu ochrany osobních údaj . Myslím, že je p edevším v zájmu pacienta, který se podrobuje významnému zákroku zasahujícího do jeho zdravotního stavu, by by se jednalo o „pouze“ o estetický zákrok, aby o jeho kompletním zdravotním stavu daný léka v

l a mohl tak lépe stanovit opera ní i poopera ní

podmínky. Navíc problém ochrany osobních dat pacient

je spíš problém kontroverzního

projektu sKaret než nahlížení do zdravotní dokumentace jiným než ošet ujících léka em ed opera ním zákrokem.

3.8 Povinné zam stnanecké prohlídky Uzákon ní povinného podstoupení zam stnaneckých prohlídek je dle mého názoru neústavní, jelikož zdravotní zp sobilost k výkonu ady profesí není relevantní a tudíž se jedná o zásah do soukromí jedince. Dle mého názoru nemá zam stnavatel právo na informace o zdravotním stavu svého zam stnance, a už z pohledu zákona na ochranu osobních dat, tak i z pohledu toho, že tento akt nijak nesouvisí s ochranou lidského zdraví a pé i o n j. Rovn ž není možné, aby jiný léka než ošet ující léka zam stnance nahlížel do jeho zdravotnické karty bez následného zdravotního úkonu i lé by.

50

Samoz ejm výjimkou jsou takové profese, p i jejichž výkonu m že dojít k ohrožení zdraví daného zam stnance (nap . v p ípad d lnických pozic v t žkém pr myslu) nebo jiných osob (nap .

idi i z povolání,

idi i m stské hromadné dopravy, policisté, vojáci apod.)

i k vyskytnutí nemoci z povolání. V takovémto p ípad by daní zam stnanci m li léka skou prohlídku podstoupit povinn u svého léka e pop . na jeho doporu ení u specialisty, který jejich zdravotní stav posoudí nejlépe, p

emž by tyto zdravotní služby m ly být osvobozeny

od dan z p idané hodnoty a propláceny zam stnavateli. Tudíž dnešní zákonem ustanovenou povinnost léka ských prohlídek u podnikového léka e nepovažuji za správný. Každý zam stnanec by se m l dle svého nejlepšího v domí a sv domí rozhodnout, zda jeho zdravotní stav sta í k vykonávání dané profese a na základ toho se rozhodnout o p ijetí jejího výkonu, p ípadn si na své náklady zaplatit „vstupní“ léka skou prohlídku. Není možné, aby stát rozhodoval a p ebíral rizika za jedince. Lidé se musí nau it evzít za svá rozhodnutí zodpov dnost a nenechat za sebe rozhodovat jiný subjekt. Vznik špatného zdravotního stavu zam stnance p i výkonu zam stnání, ke kterému se rozhodl dobrovoln

bez p ihlédnutí ke zdravotnímu stavu, by pak pln

ležel na jeho bedrech

a v p ípad „posv cení“ nástupu do zam stnání (p i absolvování vstupní léka ské prohlídky na žádost pacienta) jeho osobním léka em i na n m. Zam stnavatel by se m l p edevším zam it na dodržování zákonných podmínek ochrany a bezpe nosti práce p i výkonu práce svých zam stnanc . Pop ípad vyzvat svého budoucího zam stnance, aby podstoupil vstupní prohlídku u p íslušného léka e, a tu také zaplatil. Op t by zde p ípadné zdravotní komplikace z výkonu práce ležely na bedrech ošet ujícího léka e zam stnance a v tomto p ípad i na zam stnavateli, který byl informován o zdravotním stavu zam stnance p ed p ijetím na danou pracovní pozici. Od toho by se pak odvíjely také preventivní prohlídky zam stnanc , jejichž vykonání by op t záleželo na rozhodnutí zam stnance i zam stnavatele, ale i proplácení vstupních léka ských prohlídek ze strany zam stnavatele. Pokud by se nejednalo o zákonem stanovenou vstupní prohlídku (viz výše riziková povolání a povolání ohrožující životy jiných lidí), pak by celý úkon proplácel bu

zam stnanec, nebo

zam stnavatel. V tomto p ípad by pak prohlídka podléhala dani z p idané hodnoty, kdy by byla zdan na základní sazbou. Naopak vstupní prohlídky dané ze zákona by byly propláceny zdravotní pojiš ovnou a zárove osvobozeny od této dan . Základní sazbou dan z p idané hodnoty by pak byly zda ovány také ostatní léka ské prohlídky, jako je nap íklad vystavení 51

posudku nebo potvrzení o zdravotní zp sobilosti nebo o bolestném p i pracovním úrazu, ípadn

posudku pro výplatu pojistného pln ní pojiš ovnou

i výpis z dokumentace

pro vlastní pot ebu jako je tomu nyní. Zárove bych sem však za adila také takové léka ské služby související s léka skou prohlídkou, které v sou asné dob podléhají snížené sazb dan . Tj. již výše zmi ované vstupní a výstupní prohlídky pro pot eby výkonu zam stnání (na žádost zam stnavatele i zam stnance), vyšet ení pro vydání zdravotního i idi ského nebo zbrojního pr kazu, p ípadn

vyšet ení a potvrzení o trvání schopnosti k držení

idi ského pr kazu. Tím by došlo k ur ité kompenzaci ve vybrané sum dan z p idané hodnoty, která by byla snížena o rozší ení osvobození pro n které zdravotní služby a zdravotnický materiál, o emž jsem se zmi ovala v p edchozích kapitolách. Zárove

by zdravotní pojiš ovny ušet ily

zna nou ást finan ních prost edk na proplácení t chto úkon v d sledku jejich proplacení zam stnancem i zam stnavatelem, ímž by mohly být využity pro zkvalitn ní léka ské pé e.

3.9 Služby jeslí Po novelizaci zákona o zdravotních službách v roce 2013 byla z t chto služeb vylou ena služba jeslí, jelikož nespl uje definici zdravotní služby, jíž je služba zajiš ující ochranu a pé i o zdraví jedince. Z tohoto d vodu se jesle staly subjektem vykonávajícím svoji innost na základ živnostenského oprávn ní pro vázané živnosti. Tím, že jesle byly ze zákona o pé i a zdraví lidu vylou eny ze zvláštních zdravotnických za ízení, došlo také k jejich vylou ení z financování ze strany zdravotní pojiš ovny, která tak ušet í za financování jejich provozu. Pro zdravotní pojiš ovny proplácení t chto náklad p edstavovalo vysokou finan ní zát ž, jelikož také jesle jakožto zdravotnické za ízení spadaly do osvobozených pln ní od DPH bez nároku na odpo et, ímž se „vratka“ dan p enášela na zdravotní pojiš ovnu. Z pohledu zdravotních pojiš oven tedy toto vylou ení m lo pozitivní vliv na jejich hospoda ení, avšak v p ípad jeslí je tomu naopak. Tím, že jsou jesle provozovány jako vázané živnosti, staly se v podstat plátci dan z p idané hodnoty, i když z hlediska legislativy to není tak jednozna né, jelikož dle zákona o dani z p idané hodnoty pat í do osvobozených služeb také takové služby, které souvisejí s ochranou a výchovou d tí a mládeže, avšak pouze za p edpokladu, že se jedná o jejich zabezpe ení z hlediska sociáln -právní ochrany. To však podle vládních

initel

jesle

nespl ují, jelikož nespl ují právní ochranu, která spo ívá v obnovení funkce narušených 52

rodin, v ochran práv, zdraví a zájm dít te na p íznivý vývoj a jeho ádnou výchovu. Z tohoto d vodu jsou tedy jesle vylou eny z osvobození od DPH. Avšak sm rnice a judikatura SDEU naopak poukazuje na skute nost, že od dan z p idané hodnoty mají být osvobozeny služby sociální povahy a ne sociáln -právní, což dané jesle spl ují a tedy by m ly být od p íslušné dan osvobozeny. Rozhodnutí SDEU C-498/03 také íká, že sm rnice EU umož uje od DPH osvobodit také soukromé ziskové organizace, jejichž p edm t podnikání je sociální povahy. Tím tedy dochází k rozcházení dvou legislativních dokument , které danou problematiku uplat ují, na druhou stranu záleží pouze na

lenských státech, za jakých

podmínek evropskou legislativu uplatní. Avšak tím, že se jesle staly plátci dan z p idané hodnoty, došlo k enormnímu zatížení jejich rozpo tu a k ohrožení jejich existence, p ípadn zajišt ní takových podmínek, aby mohly danou

innost vykonávat. Domnívám se, že i když mají jesle možnost uplatnit si da

na vstupu, tak to není až tak výhodné jak by se na první pohled zdálo. Nejv tší položkou jsou zam stnanci a strava pro d ti. Do odpo tu na vstupu se tak dostanou náklady p i zahájení provozu jeslí, opravy a energie. Jak už jsem se zmínila v ásti 2.2.4, m sí ní provozní náklady jeslí na jedno dít se pohybují mezi 3 000 – 5 000 K , u soukromých školek dokonce 10 000 K , p

emž po jejich zdan ní

daní z p idané hodnoty základní sazbou se jedná o navýšení o 630 – 1 736 K na jedno dít . Jedná se tedy o ástky, které nebudou pro dané školky dlouhodob udržitelné, a to ani za p edpokladu, že navýšení provozních náklad se projeví v cen „školného“, které zatíží rodinný rozpo et pom rn výrazným zp sobem. Na druhou stranu zákon o dani z p idané hodnoty od dan osvobozuje výchovné aktivity73, které jsou d tem poskytovány p ísp vkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi d tí a mládeže. Avšak zákon o sociální pomoci innost jeslí takto nedefinuje, tudíž

innost jeslí nem že být od této dan

osvobozena. Nicmén

když se zamyslím

nad inností jeslí, tak se nejedná pouze o místo, kam „uložíte“ své dít jako balík, abyste si ho po práci zase vzali dom . Dáváte ho tam s tím, že o vaše dít bude jednak postaráno, ale také, že si ve spole nosti stejn

starých d tí osvojí

i zlepší své komunika ní dovednosti

a schopnosti a prost ednictvím kvalifikovaného personálu rozší í svoji motoriku, vyjad ování,

73

erpáno z: Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004, § 57 odst. 1 písm. g). In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235.

53

koordinaci a nau í se nové hry, písni ky, íkadla a samoz ejm , že bude mít i n jakou pohybovou aktivitu. Jesle tedy považuji za výchovný institut stejn , jako jsou školky i školy, na základ

ehož by

se k nim takto také m lo p istupovat. Pokud tedy byly jesle vylou eny ze zdravotních služeb, mohou být za len ny mezi výchovné a vzd lávací služby a na základ toho p etransformovat na p ísp vkové organizace, ímž by podléhaly osvobození od dan z p idané hodnoty. Tím by se snížilo finan ní zatížení zdravotních pojiš oven, ale i samotných jeslí a rodi , kte í jejich služeb využívají. Na druhou stranu dojde k zatížení rozpo tu Ministerstva školství, nicmén za len ní jeslí mezi vzd lávací instituce je vhodnou reformní zm nou p i zkvalit ování vzd lávací úrovn

eské republiky.

3.10 Ostatní služby Pokud se zam ím na ostatní zdravotní služby, tak nap íklad innost o ních optik

není

osvobozena od dan z p idané hodnoty, což považuji za správné. Jejich cílem je sice ochrana a pé e o zrak pacienta, které jsou hlavní podmínkou pro osvobozené pln ní. Na druhou stranu zhotovení, opravy a prodej o ních pom cek a poskytování informací o jejich údržb bych nechala ve stejném režimu dan . To z toho d vodu, že jedná se o zboží, které má kolikaletou dobu spot eby (pokud nebudu brát v potaz zm nu skel p i zm ípadné navýšení ceny o da

dioptrií), tudíž

z p idané hodnoty z dlouhodobého hlediska nezasáhne

výrazným zp sobem do rodinného rozpo tu a zdravotnické za ízení si tak bude moci uplatnit da ový odpo et, který se ve výsledku pozitivním zp sobem promítne do jeho rozpo tu, ale i do rozpo tu zdravotních pojiš oven. V p ípad zdravotnické dopravní služby, která je z osvobozených pln ní od dan z p idané hodnoty po novele vylou ena, bych rozlišovala, zda se dle zákona o zdravotních službách74 nejedná o poskytnutí služby v rámci neodkladné i akutní pé e, kdy je nutné pacienta co nejrychleji dopravit do zdravotnického za ízení, nebo zda se jedná pouze o p evoz pacienta k vyšet ení za p edpokladu, že se nep edpokládá ohrožení jeho zdraví (nap . p evoz staršího ob ana k vyšet ení léka i, p evoz pacienta na vyšet ení do jiného zdravotnického za ízení apod.). V prvním p ípad bych zdravotnickou dopravní službu od dan z p idané hodnoty osvobodila, zatímco ve druhém p ípad nikoliv a zdanila ji sníženou sazbou dan . 74

erpáno z: Zákon . 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011, § 5 odst. 1 písm. a) a b). In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 2011, ástka 131. ISSN 1213-7235.

54

Co se tý e nakládání s t lem zem elého a neosvobození této innosti od dan z p idané hodnoty, je pot eba sjednotit tento zákon se zákonem o zdravotních službách, který tuto innost za zdravotní službu považuje, a tudíž by od DPH m la být osvobozena. Na druhou stranu však nevede k ochran za správné, p

ani k pé i o zdraví jedince, tudíž její zdan ní považuji

emž by m la spadat do snížené da ové sazby jako nyní a ne do základní.

V rámci ásti 2.2.4 jsem se také zmi ovala o problematice služeb úzce souvisejících se zdravotní službou, které, pokud jsou vykonávány p i služb hlavní, jsou od dan z p idané hodnoty osvobozeny, v opa ném p ípad zdan ny. Hlavní problém spo ívá v administrativní náro nosti i nákladovosti posouzení, zda se jedná o službu úzce související se zdravotní službou i nikoliv, kdy zdravotnické za ízení bude muset u každé takto poskytnuté služby podrobn zkoumat, zda se jedná o službu chránící lidské zdraví nebo má lé ebný cíl, a pokud ano, tak zda se jedná o zdravotní službu dle zákona o zdravotních službách a následn , zda má (zdravotnické za ízení) oprávn ní k poskytování takovéto služby dle paragrafu 16 zákona o zdravotních službách. Zdravotnické za ízení tak vynaloží zna nou ást finan ních prost edk administrativní náklad

na zajišt ní této

innosti, a to na úkor zlepšení zdravotnické pé e. Zárove

se navýšení

projeví také v rozpo tu zdravotních pojiš oven, ze kterého bude dané nevýšení

hrazeno. Je tedy nutné, jak už jsem se n kolikrát výše zmi ovala, sjednotit legislativní podmínky pro vykonávání zdravotnických služeb a poskytování zdravotního zboží spole s evropskou legislativou, avšak zejména se zákonem o dani z p idané hodnoty s ohledem na co nejmenší administrativní zatížení jejich uživatel .

3.11 Láze ská pé e a za ízení Oproti p edchozím zdravotním službám, a

už sou asným

i p ed novelizací zákona

o zdravotních službách, legislativní pojetí láze ských za ízení a láze ské pé e je pom rn dob e zpracovaná a p ehledná, jak z hlediska provázanosti p íslušných zákon , tak i z hlediska osvobození i neosvobození daných služeb. Nicmén i zde platí, že nemožnost láze ských za ízení (stejn jako jiných zdravotních za ízení) nárokovat si odpo et dan z p idané hodnoty zat žuje rozpo et zdravotních pojiš oven, jelikož neuplatn ná da

je

enášena na zdravotní pojiš ovny, které v daném p ípad figurují jako finan ní ú ad, který láze skému za ízení p íslušnou da z p idané hodnoty „vrátí“.

55

Záv r V bakalá ské práci jsem se zabývala problematikou aplikace dan ve zdravotních pojiš ovnách

z p idané hodnoty

eské republiky. Snažila jsem se vymezit systém zdravotních

pojiš oven u nás, dále popsat výb r pojistného na zdravotní pé i a pro analýzu bylo nutné pracovat i s vymezením služeb ve zdravotnictví tak, jak je definují normy u nás. Dále jsem se také pokusila zasadit problematiku zdravotního sektoru do v tší ší e z pohledu EU. Jako st žejní bylo ve t etí kapitole nutné poukázat na konkrétní faktory, které se jeví jako problematické v rámci aplikace dan faktor

z p idané hodnoty. Zasazením problematiky t chto

do kontextu DPH spolu s uv dom ním si složitosti efektivního dohledu

nad zdravotním sektorem jsem se pokusila objasnit a poukázat na finan ní zát ž (nákladovost), kterou tato da

p edstavuje pro zdravotnická za ízení, ale zejména

pro zdravotní pojiš ovny. Jak už bylo zmín no, první kapitola se v novala innosti zdravotních pojiš oven, které jsou pro laika z pohledu legislativy obtížn uchopitelné. Proto jsem v novala úvodní ást práce jejímu seznámení z praktického hlediska, tak jak ji znám jako ú etní pracující ve Všeobecné zdravotní pojiš ovn . V novala jsem se také historii zdravotnictví v R a vlivu sm rnice EU na aplikaci dan z p idané hodnoty ve zdravotních pojiš ovnách. Ve vztahu ke zdravotním pojiš ovnám jsem se pak zabývala také problematikou ízení innosti zdravotní pojiš ovny z pohledu výb ru, kontroly a vymáhání pohledávek, ale i nákladovosti na zdravotní pé i a službu na jednoho pacienta. St žejní ást bakalá ské práce jsem však v novala problematice aplikace dan z p idané hodnoty u vybraných zdravotních služeb a zboží, kdy jsem zmínila jejich osvobození i neosvobození od této dan a jejich za azení do služeb i zboží podléhajících snížené nebo základní sazb dan . P edm tem mého zájmu pak byly zejména regula ní poplatky, služby estetické chirurgie, povinné zam stnanecké prohlídky i služby jeslí a láze ská pé e. Pokud bych m la shrnout problematiku DPH u zdravotních pojiš oven, pak musím konstatovat, že legislativní pojetí samotného vzniku, ízení a zda ování innosti zdravotních pojiš oven je velmi nevhodn pojato, jelikož bez svých praktických zkušeností bych danou problematiku jen velmi st ží pochopila. V legislativ mi chybí p edevším jednozna né ur ení hospodá ského typu subjektu pojiš ovny a v p ípad jejího ízení mi pak vadí velké množství vzájemn

propojených legislativních dokument , které v mnoha p ípadech spole 56

nekorespondují. Také p edstavují administrativní i

asovou náro nost pro zpracování

problematiky jak z hlediska fungování zdravotních pojiš oven a jejich hospoda ení, tak i z hlediska zda ování jejich innosti, zejména pak co se tý e dan z p idané hodnoty. Hlavní problém dan z p idané hodnoty ve vztahu ke zdravotním službám a pé i spo ívá v osvobození zdravotních služeb a zdravotnického zboží od této dan bez nároku na odpo et, ímž se zvyšují náklady daného zdravotnického za ízení, které ve výsledku zaplatí práv zdravotní pojiš ovny, p estože by si zdravotnická za ízení v etn léka

a lékáren mohli

jakožto plátci dan z p idané hodnoty tuto da uplatnit na vstupu za p edpokladu, že by jejich innost byla p esunuta do paragrafu 63 Pln ní osvobozená od dan s nárokem na odpo et dan . Tímto p esunem by bylo vyhov no požadavku na osvobození zdravotních služeb a zdravotnického zboží a zárove by došlo ke snížení náklad na poskytování ochrany a pé e lidského zdraví, jak na stran zdravotnických za ízení, ale zejména na stran zdravotních pojiš oven, kdy by takto ušet ené finan ní prost edky posloužily ke zkvalitn ní léka ské pé e. U poskytování zdravotních služeb a dodávání zdravotnického materiálu existuje ada výjimek, které nejsou od dan z p idané hodnoty osvobozeny a tak podléhají snížené i základní sazb dan . Myslím, že posouzení, která zdravotní služba i materiál, pop ípad zboží, by m la podléhat dani z p idané hodnoty, by m lo probíhat s ohledem na jejich p ínos pro zkvalitn ní i ochranu lidského zdraví, ale i s ohledem na finan ní možnosti zdravotních pojiš oven. Nem lo by tedy docházet k politickému zasahování do skladby dan jenom z d vodu pot eby státu (potažmo vlády jako nositele hospodá ské politiky) navýšit p íjmy ve ejných rozpo Tím se dostávám ke zda ování zdravotních pom cek každodenní pot eby, které považuji za nelidské, jelikož dochází ke zneužívání špatného zdravotního stavu jedince k obohacení státu. Takových p ípad je však v eské legislativ zakotveno hned n kolik, jak jsem se zmi ovala v p edchozích kapitolách. Navyšování sazeb dan z p idané hodnoty a vy le ování zdravotních služeb a zdravotnického zboží z osvobozených pln ní díky politickému rozhodnutí není efektivním ešením. Toto rozhodnutí vede pouze ke zdražování léka ské pé e, které zdravotní pojiš ovny z dlouhodobého hlediska nemohou finan

unést. Jedná se

o neefektivní krok, který v d sledku vede pouze k plýtvání pen zi a deficitnímu hospoda ení ve zdravotnictví. Zárove

je nutné si uv domit, že pokud budou muset zdravotní pojiš ovny stále více

vynakládat finan ní prost edky na zdražující se léka skou pé i, m ly by mít také v tší p ísun 57

finan ních prost edk . Nicmén se zde zase setkáváme s problémem p ípadného navýšení sazeb zdravotního pojišt ní, které nelze donekone na navyšovat a které již v této dob významným zp sobem snižují disponibilní p íjmy jak obyvatel, tak i firem. Také ekonomická innost, kterou zdravotní pojiš ovny vykonávají v rámci své innosti a která podléhá jak dani z p idané hodnoty, tak i dani z p íjm právnických osob, nesta í a ani sta it nebude k pokrytí chto náklad . D vodem je zna ná omezenost zdroj t chto p íjm , jelikož asto plynou z pronájmu nemovitostí i movitých v cí (nap . pronájem byt zam stnanc , konferen ních místností, aut, budov i míst), které však nelze nakupovat z ve ejných prost edk . Tím se dostáváme do patové situace, kterou bez navyšování daní nelze vy ešit, avšak které je ekonomicky nep ípustné jak pro zdravotní pojiš ovny, tak i pro ostatní ekonomické i soukromé subjekty státu. Proto by bylo výhodné dát se cestou da ových osvobození nebo da ových pln ní s nárokem na odpo et dan , které v sou asnosti p edstavují jedinou sch dnou cestu. Prosp lo by to celému zdravotnictví, které by p ineslo velké úspory. Z pohledu státu by to bylo opa

, velmi nevýhodné.

58

Literární zdroje Skripta a monografie 1. JANÁK, J. iny vzniku p edlitavské sociální správy. Tisk 1. Brno: Univerzita J. E. Purkyn , 1970, 231 s. ISBN (Brož) 2. Malý K., Sivák F., jiny státu a práva v eskoslovensku do r. 1918. I. Díl. Praha: Nakladatelství Panorama, 1988, 422 s. ISSN 11-104-88 02/25 3. PROCHÁZKA, F. Sociální léka ství. Svazek první. Praha: Mladé generace léka i Úst ední jednot s. léka , 1925, 203 s. 4. ST ÍTESKÝ, J. K. Zdravotní a popula ní vývoj eskoslovenského obyvatelstva. Vydání 1. Praha: Avicenum, 1971, 285 s. 5. JOHANOVSKÝ, K. Lé ebný fond ve ejných zam stnanc . In: Ro enka sociáln pojiš ovacích a zdravotních ústav v Republice eskoslovenské, Praha 1928. 6. PELC, Hynek. Sociální léka ství. Svazek sedmý. Praha: Melantrich, 1937. 7. JANDOVÁ, D. BALNEOLOGIE. 1. Vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2820-9. s. 8, 440 s.

Zákony a jiná legislativní úprava 1. Republika eskoslovenská. Zákon . 99/1948 Sb. o národním pojišt ní ze dne 15. dubna 1948. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1948, ástka 41. 2. Republika eskoslovenská. Zákon . 221/1925 Sb. o nemocenském pojišt ní ve ejných zam stnanc ze dne 1. listopadu 1925. In: Sbírka zákon eské republiky. 1925, ástka 93. 3. Republika eskoslovenská. Zákon . 117/1926 Sb., o nemocenském pojišt ní ze dne 1. ervence 1926. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1926, ástka 56. 4.

ESKO. Zákon . 76/1952 Sb. o dani ze mzdy ze dne 11. prosince 1952. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1952, ástka 37.

5.

ESKO. Zákon . 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojiš ovnách ze dne 28. dubna 1992. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1992, ástka 58. ISSN 1213-7235

6.

ESKO. Zákon . 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ze dne 6. listopadu 2011. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 2011, ástka 131. ISSN 1213-7235

59

7.

ESKO. Zákon . 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 2011, ástka 131. ISSN 1213-7235

8.

ESKO. Zákon . 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojiš ovn R ze dne 30. prosince 1991. In: Sbírka zákon eské republiky. Praha, 1991, ástka 104. ISSN 1213-7235

9.

ESKO. Zákon . 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ze dne 1. dubna 2004. In: Sbírka zákon eské republiky. 2004, ástka 78. ISSN 1213-7235

10. ESKO. Zákon . 48/1997 Sb. o ve ejném zdravotním pojišt ní ze dne 7. b ezna 1997. In: Sbírka zákon eské republiky. 1997, ástka 16. ISSN 1213-7235 11. ESKO. Zákon . 592/1992 Sb. eské národní rady o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní ze dne 20. listopadu 1992. In: Sbírka zákon eské republiky. 1992, ástka 119. ISSN 1213-7235 12. ESKO. Zákon . 20/1966 Sb. o pé i o zdraví lidu ze dne 17. b ezna 1966. In: Sbírka zákon eské republiky. 1966, ástka 7. ISSN 1213-7235 13. Evropská unie. Sm rnice Rady 2006/112 ES o spole ném systému dan z p idané hodnoty ze dne 28. listopadu 2006. In: Sm rnice Rady 2006/112 ES. 2006. ISSN 12137235 14. ESKO. Zákon . 182/2006 Sb. o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon) ze dne 30. b ezna 2006. In: Sbírka zákon eské republiky. 2006, ástka 62. ISSN 1213723 15. ESKO. Zákon . 280/2009 da ový ád ze dne 22. ervence 2009. In: Sbírka zákon eské republiky. 2006, ástka 87. ISSN 1213-723 Soudní rozhodnutí ESD 1. Diagnostiko & Therapeftiko Kentro Athinon-Ygeia AE proti Ypourgos Oikonomikon, Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. prosince 2005, spojené v ci C-394/04 a C-395/04 2. C-415/04 Stichting Kinderopvang Enschede ve sporu pé e denních pe ovatel o p edškolní (i školní) d ti, bod 20 3. Christoph-Dornier-Stiftung für klinische Psychologie a Finanzamt Gießen, Rozsudek Evropského soudního dvora 2003 s. I-12911 ze dne 6. listopadu 2003, ve v ci C-45/01 4. Komise versus United Kingdom, Rozsudek Evropského soudního dvora 1988/ECR 817 ze dne 23. února 1988, ve v ci C-353/85 5. D. versus W., Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 14. zá í 2000 strana I-6795, ve v ci C-384/98

60

6. Skatteverket versus PFC Clinic AB., Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 21. b ezna 2013, ve v ci C-91/12 7. Komise versus Francie, Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 14. prosince 2001, 2001/ECR I-249, ve v ci C-76/99.

Internetové zdroje 1. BU ÍNSKÁ, Barbora. Rok 2012. Poplatky ve zdravotnictví: kolik za co a kdy už nemusíte platit. Peníze.cz [online]. © 2000 – 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zdravotnictvi/232090-poplatky-ve-zdravotnictvi-kolik-za-co-a-kdyuz-nemusite-platit 2. TOUŠLOVÁ, Iveta. Rub a líc: Plastická chirurgie. iVysílání.cz [online]. © eská televize 1996–2013 | 9 [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ ivysilani/10399366967\-rub-a-lic/212563231900001-rub-a-lic-plasticke-chirurgie/titulky/ 3. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ. Zákon o zdravotních pojiš ovnách: DRG aneb platba za diagnózu. MZ R: Ministerstvo zdravotnictví R [online]. MZ R © 2010 MZ R [cit. 2011-04-07]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?soubor ID=12059&typ=application/pdf&nazev=MZCR_DRG.pdf 4. GENERÁLNÍ FINAN NÍ EDITELSTVÍ. Informace GF k uplatn ní DPH ve zdravotnictví od 1. 4. 2012, j. 11964 /12-3210-011695[online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/Informace_zdravotnictvi_4_2012.pdf 5. HOLUBOVÁ, Olga. Uplat ování DPH p i provozování d tských jeslí. Da i online: portál da ových poradc a profesionál .cz [online]. © 2013 Wolters Kluwer R, a. s. [cit. 2012-11-7]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd41352v52163-376-11-07-12-uplatnovani-dph-pri-provozovani-detskych-jesli/ 6. HOLUBOVÁ, Olga. Da z p idané hodnoty ve zdravotnictví. Da i online: portál da ových poradc a profesionál .cz [online]. © 2013 Wolters Kluwer R, a. s. [cit. 2012-11-7]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-10042v12942dan-z-pridane-hodnoty-ve-zdravotnictvi/?search_query=$issue=17I33&search_result_ page=1 7.

ÍŽOVÁ, Barbora. DPH ve zdravotnictví – aktuální informace. Dane-krizova.cz [online]. © 2013 Da ový poradce ing. Barbora Krížová [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://dane-krizova.cz/index.php/cz/aktuality/8-bude-vice-lekaru-odvadet-dph.html

61

Ostatní internetové zdroje 1. ZAM STNANECKÁ POJIŠ OVNA ŠKODA. Informace k výro ní zpráv za rok 2010. zpskoda.cz [online]. © 2013 ZPŠ [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.zpskoda.cz/oas/vyrocni-zpravy 2. OBOROVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNA. Informace k výro ní zpráv za rok 2009. ozp.cz [online]. © 2013 Oborová zdravotní pojiš ovna zam stnanc bank, pojiš oven a stavebnictví [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ozp.cz/index.php?vyrocni_zpravy 3. REVÍRNÍ BRATRSKÁ POKLADNA, ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNA. Informace k výro ní zpráv za rok 2011. rbp-zp.cz [online]. © Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojiš ovna [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.rbp-zp.cz/o-nas/vyrocni-zpravy/ 4. VŠEOBECNÝ ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNA R. Informace k výro ní zpráv za rok 2011. vzp.cz [online]. © 2013 VZP R [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/vyrocni-zpravy 5.

ESKÁ PR MYSLOVÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNA. Informace k výro ní zpráv za rok 2011. zpmvcr.cz [online]. © 2012 ZP MV R [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/pojistovna-211/vyrocni-zpravy/

6. VOJENSKÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNA R. Informace k výro ní zpráv za rok 2011. vozp.cz [online]. © 1993 - 2013 Vojenská zdravotní pojiš ovna eské republiky [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.vozp.cz/cs/o-pojistovne/tiskovy-servis/vyrocnizpravy/ Firemní zdroj 1. Intranet VZP R.

62

Seznam použitých zkratek DPH

Da z p idané hodnoty

ES

Evropská spole enství

EU

Evropská unie

Komise

Evropská komise

ZS

Zákon . 372/2011 Sb., o zdravotních službách

ESD

Soudní dv r Evropské unie

Unie

Evropská unie

VIES

VAT Information Exchange Service

ZDPH

Zákon . 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty

63

Seznam tabulek a graf

Tabulka 1 - Výpo et odvodu na zdravotní pojišt ní I .......................................................... 16 Tabulka 2 - Výpo et odvodu na zdravotní pojišt ní II ......................................................... 17 Tabulka 3 - Pr

rný po et pojišt nc a pr

rná platba na jednoho pojišt nce

po p erozd lení za rok 2011 ................................................................................................. 18 Tabulka 4 – P ehled náklad jednotlivých zdravotních pojiš oven 2011 ............................. 19 Tabulka 5 - Výpo et dan u regula ního poplatku p i základní sazb nap .: u léku na recept ......................................................................................................... 29 Tabulka 6 - Výpo et dan u regula ního poplatku p i základní sazb nap .: u zboží ............ 30 Tabulka 7 - Celková vybraná ástka na poplatcích a pravd podobný výpo et vybrané DPH z t chto poplatk ......................................................................................................... 30

64

Seznam p íloh íloha . 1 Zdravotn pojistný plán (ZPP) íloha . 2 Po et pojišt nc v R dle kraj k 31. 12. 2011

65

íloha . 1 Zdravotn pojistný plán (ZPP) Zdravotn pojistný plán zdravotní pojiš ovny je zpracován dle metodiky, která byla zadána Ministerstvem zdravotnictví jako soubor základních zdravotn pojistných a ekonomických ukazatel o

innosti zdravotní pojiš ovny. V souladu s Metodikou zpracování zdravotn

pojistných plán zdravotních pojiš oven na letošní rok (dále jen metodika) jsou zohledn ny všechny platné právní p edpisy upravující oblast ve ejného zdravotního pojišt ní a je zapracován odhad jejich dopad jak na o ekávanou skute nost minulého roku, tak na plán nacházejícího roku. V p edloženém zdravotn pojistném plánu jsou o ekávané výsledky hospoda ení zdravotní pojiš ovny za minulý rok plánovány se zohledn ním skute ných výsledk hospoda ení.

Základní charakteristika zdravotn pojistného plánu Zdravotn pojistný plán zdravotní pojiš ovny na aktuální rok je základní vnit ní normou, která vymezuje hlavní cíle

innosti pojiš ovny a podmínky a formy jejich v cného,

odborného a organiza ního zajišt ní. Zdravotn pojistný plán je zpracován v souladu se zákonem . 280/1992 Sb., zákonem . 48/1997 Sb., zákonem . 592/1992 Sb., vyhláškami . 418/2003 Sb., . 644/2004 Sb. a vyhláškou MZ

. 134/1998 Sb. Dle doporu ení Ministerstva zdravotnictví v metodice

akceptuje plán úpravu výše uvedených právních p edpis platnou v dob jeho zpracování etn návrhu zákona o zm snižováním schodk

da ových, pojistných a dalších zákon

ve ejných rozpo

(sn movní tisk

v souvislosti se

. 695) a novely vyhlášky

. 418/2003 Sb. vyhláškou . 302/2012 Sb. íselné údaje jsou zpracovány v tabulkové form . Tabulky vycházejí z p íloh k vyhlášce . 362/2010 Sb. dopln ných metodikou pro zpracování zdravotn pojistných plán . Základní charakteristiky zdravotn pojistného plánu na aktuální rok vycházejí z povinnosti pojiš ovny zajistit pojišt nc m u ní registrovaným místn a asov dostupné zdravotní služby. Pojiš ovny se snaží o vyrovnaný rozpo et, tzn. rozpo et je sestaven a realizován tak, aby výdaje nep evýšily p íjmy za rok (pokud p evýší, pak rozdíl je zú tován v i rezervnímu fondu).

66

ZPP obsahuje plán p íjm a plán výdaj , konkrétn : edpoklad vývoje struktury pojišt nc plán provozních náklad soustavu ZZ, se kterými pojiš ovna uzavírá smlouvu o úhrad ZP údaje o rozsahu ZP hrazené z prost edk Pojiš ovny zp sob zajišt ní dostupnosti služeb Pozn.: Výnosy z pokut, p irážek a penále m že pojiš ovna p id lit do fondu prevence. Po kontrole Ministerstva Financí a Ministerstva Zdravotnictví p edloží tento návrh ZPP vlád .

67

íloha . 2 Po et pojišt nc v R dle kraj k 31. 12. 2011

Zdroj: uzis.cz

68