DPH ve veřejné správě

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finanční a účetnictví

DPH ve veřejné správě Bakalářská práce

Autor:

Radka Králíková, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jaroslava Urbanová

červen 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Liberci, 15. 6. 2010

Radka Králíková

Poděkování: Chtěla bych poděkovat za pomoc při zpracování této bakalářské práce především vedoucí práce Ing. Jaroslavě Urbanové, odbornému konzultantovi Ing. Janě Štancíkové za všestrannou pomoc při odborných konzultacích problematiky daně z přidané hodnoty. Poděkování patří i Janu Dvořákovi za technickou podporu.

Anotace Bakalářská práce „DPH ve veřejné správě“ je zaměřena na výklad základních pravidel a postupů při aplikaci zákona o dani z přidané hodnoty u územně samosprávných celků, (tj. krajů, obcí) a jimi zřízených příspěvkových organizací. Účelem této práce je stručný výklad aplikace daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) u krajů a obcí a u jimi zřízených organizací, které jsou napojeny na jejich rozpočet. Výklad dané problematiky je popsán srozumitelným a přehledným způsobem tak, aby jí porozuměla široká veřejnost. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole se čtenář seznámí se základní charakteristikou DPH. Druhá kapitola je věnována DPH a jeho vlivu na územně samosprávní celky. Ve třetí kapitole se seznámíme s dopadem DPH na hospodaření krajů, obcí. Ve čtvrté kapitole je uveden vzorový případ na DPH a zpracováno daňové přiznání.

Annotation The bachelor thesis entitled "VAT in the Public Administration" focuses on the interpretation of the basic rules and procedures of the application of the law of value added tax in relation to local governments (regions, urban areas) and allowance organizations established by them. The purpose of this thesis is a brief explanation of the application of value added tax (hereinafter referred to as VAT) levied by regional and urban governments and with regard to the allowance organizations set up by these local authorities which are linked to their budget. The interpretation of the issue at hand is described in a clear and transparent manner so that it is understood by the general public. The thesis is divided into four chapters. In the first chapter, the reader introduces to the basic characteristics of VAT. The second chapter is concentrated on VAT and its impact on the local governments. In the third chapter is shown the impact of VAT on the economy of regions, urban areas. The fourth chapter is presented a model case of VAT and an example of a complete tax return procedure.

Obsah Úvod ..................................................................................................................................- 7 1. Základní charakteristika zákona o DPH ...................................................................- 8 1.1 Daňová soustava v České republice.........................................................................- 8 1.2 Základní pojmy ......................................................................................................- 10 1.3 Předmětem daně je: ................................................................................................- 11 1.4 Úplata .....................................................................................................................- 12 1.5 Ekonomická činnost ...............................................................................................- 12 1.6 Osoba povinná k dani ............................................................................................- 13 1.6.1 Osoba povinná k dani pro účely stanovení místa plnění .................................- 13 1.6.2 Osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku .................................................- 13 1.7 Plátce daně .............................................................................................................- 14 1.8 Nesplnění registrační povinnosti............................................................................- 15 1.9 Zákonná registrace .................................................................................................- 15 1.10 Dobrovolná registrace ..........................................................................................- 16 1.11 Zákaz registrace k DPH .......................................................................................- 16 1.12 Zrušení registrace .................................................................................................- 16 1.12.1 Zrušení registrace plátce na ţádost................................................................- 16 1.12.2 Zrušení registrace správcem daně .................................................................- 17 1.13 Osoby osvobozené od uplatňování daně ..............................................................- 18 1.14 Obrat ....................................................................................................................- 18 1.15 Vznik povinnosti přiznat DPH .............................................................................- 18 1.15.1 Úplaty přijaté plátcem daně přede dnem uskutečnění plnění ........................- 19 1.16 Sazby daně u zdanitelného plnění ........................................................................- 20 1.17 Základ daně ..........................................................................................................- 21 1.18 Výpočet daně .......................................................................................................- 23 1.18.1 Výpočet daně metodou „zdola“ ....................................................................- 24 1.18.2 Výpočet daně metodou „shora“ ....................................................................- 25 1.18.3 Zaokrouhlení daně .........................................................................................- 25 1.19 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně ....................................- 26 1.20 Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně .....................................- 27 1.21 Metoda za pouţití „poměrového koeficientu“ .....................................................- 28 -5-

1.22 Vracení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech .............- 30 1.22.1 Ţádost o vrácení daně....................................................................................- 30 1.22.2 Podmínky vrácení daně .................................................................................- 31 1.23 Daňové doklady ...................................................................................................- 31 1.23.1 Typy daňových dokladů a jejich náleţitosti ..................................................- 33 1.23.2 Lhůta a forma uchovávání daňových dokladů ..............................................- 35 1.24 Povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň ...................................................- 35 1.24.1 Daňové přiznání ............................................................................................- 36 1.24.2 Zdaňovací období ..........................................................................................- 36 1.24.3 Lhůty pro podání daňového přiznání ............................................................- 37 1.25 Pokuty a penále ....................................................................................................- 37 2. DPH a jeho vliv na územní samosprávné celky ......................................................- 38 2.1 Vymezení subjektů.................................................................................................- 38 2.2 Charakteristika ÚSC a PO ve vazbě na sledování obratu pro účely registrace .....- 39 2.3 Členění příjmů a výnosů ÚSC pro účely sledování obratu ....................................- 40 2.4 Příspěvkové organizace .........................................................................................- 43 3. Dopad DPH na hospodaření krajů, obcí .................................................................- 45 3.1 Hlavní změny, které se dotkly ÚSC:......................................................................- 46 4. Vzorový případ na DPH a zpracování daňového přiznání ....................................- 48 Závěr ...............................................................................................................................- 52 SEZNAM LITERATURY ............................................................................................- 53 SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................- 54 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................- 55 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................- 55 -

-6-

ÚVOD Daňová soustava je souhrn daní vybíraných na území určitého státu. Její základní myšlenkou je zajistit státu dostatek finančních prostředků pro veřejné rozpočty. Pomocí daňové soustavy lze nastavit i posoudit roli státu v ekonomice. Stát by měl hospodařit (jako domácnosti nebo podniky) tak, aby výdaje nečinily více neţ příjmy ve veřejných rozpočtech. Pokud příjmy nestačí pokrýt výdaje, je stát nucen daňové zatíţení zvyšovat. Pokud se daňové zatíţení dostane nad určitou mez, stane se daňová soustava kontraproduktivní a demotivující. Bakalářská práce je zaměřena na výklad aplikace jedné ze základních daní a to DPH u krajů a obcí a u jimi zřízených organizací, které jsou zaměřeny na správu majetku obce (např. technické sluţby, správa bytového fondu a další), organizaci kulturního charakteru (kulturní domy, divadla, muzea, hrady a zámky a další), sportovní oblast (zimní stadiony, hřiště, bazény a další), poskytování sociálních sluţeb (domovy pro seniory, stacionáře, azylové domy a další), poskytování zdravotní sluţby (nemocnice, záchranné sluţby a další), zoologické zahrady. Oblast problematiky je velmi blízká jak územně samosprávným celkům tak příspěvkovým organizacím, uplatňují obdobný postupu při aplikaci DPH, protoţe se jejich činnosti velkou měrou prolínají. V neposlední řadě je nutná odborná úroveň zřizovatele při aplikaci DPH v praxi příspěvkových organizací pro účely uplatnění správných rozhodovacích procesů, zejména k vymezení činnosti a rozpočtů organizací. Cílem této práce je seznámit čtenáře s dopadem zákona o DPH na hospodaření územně samosprávných celků. Informace pro svou bakalářskou práci jsem čerpala z odborných publikací zabývajících se problematikou DPH a DPH ve veřejné správě, zákona o DPH, webových stránek Ministerstva financí České republiky (dále jen MF ČR) a v neposlední řadě z rad a zkušeností, současných kolegů a konzultanta mé práce.

-7-

1. Základní charakteristika zákona o DPH 1.1 Daňová soustava v České republice Daňová soustava České republiky zahrnuje přímé daně a nepřímé daně. Přímé daně se vypočtou z předmětu daně poplatníka, který je zpravidla povinen také daň sám odvést. Nepřímé daně (aţ na výjimky) vybírá a odvádí jiná osoba neţ poplatník, z hlediska daňové techniky často není známa osoba, která daňové břemeno nese.

Funkce daňové soustavy: fiskální (pro zajištění plynulosti financování ze státního rozpočtu - obrana, zdravotnictví, politika, školství,...), alokační (prostřednictvím některých daní se stát můţe znevýhodňovat spotřebu nebo výrobu určitých statků - spotřební daň), stimulační (stát, aby nenarušil zájem podnikatelů podnikat, poskytuje např. různé formy daňových úspor), stabilizační- opatření ke zmírnění výkyvů ekonomického cyklu, redistribuční – funkce pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, ţe se ve větší míře daně vybírají od bohatších, coţ umoţňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudším.

Daňový systém České republiky Daňový systém = souhrn všech daní, které se na území určitého státu vybírají

-8-

Schéma č. 1 – PŘÍMÉ DANĚ

zdroj: Doc. Ing. VANČUROVÁ, Alena Ph.D.; Ing. LÁCHOVÁ, Lenka CSc. Daňový systém 2008 aneb učebnice daňového práva, strana 38.

Schéma č. 2 NEPŘÍMÉ DANĚ (daně ze spotřeby)

zdroj: Doc. Ing. VANČUROVÁ, Alena Ph.D.; Ing. LÁCHOVÁ, Lenka CSc. Daňový systém 2008 aneb učebnice daňového práva, strana 41.

-9-

OSTATNÍ DAŇOVÉ PŘÍJMY Ostatní daňové příjmy nelze vţdy jednoznačně přiřadit k přímým nebo nepřímým daním. Většina z nich má spíše doplňkový charakter. Jedná se o: 1.

pojistné na sociální zabezpečení (tvoří největší příjem státního rozpočtu),

2.

pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

1.2 Základní pojmy V současných daňových systémech v okolních státech se nejčastěji pouţívá daň z přidané hodnoty, která je nejen povinnou, ale také, jak z hlediska předmětu, tak i sazeb, harmonizovanou daní v Evropské unii (dále jen EU). DPH je nepřímou univerzální daní a je součástí ceny výrobků a sluţeb. Základní myšlenka fungování daně z přidané hodnoty je prostá. Daň je vybírána na kaţdém stupni zpracování, avšak nikoli z celého obratu, ale pouze z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni přidáno. Zdaňuje se tedy přidaná hodnota. Značným technickým problémem ovšem je zachycení toho, co nově vytvořenou hodnotu tvoří. Jistě si umíme představit, ţe jsou to především náklady spojené s pracovní silou a zisková přiráţka. Jednoznačné vymezení nově vytvořené hodnoty je však na úrovni jednotlivého daňového subjektu obtíţné a pochopitelně i velmi nákladné. Proto se zpravidla daňová povinnost u daně z přidané hodnoty stanovuje nepřímo. Kaţdý subjekt je povinen zdanit svou veškerou produkci, tj. v ekonomické oblasti lze nakupovat jen s daní. Daňovému subjektu však umoţníme, aby daň, kterou odvede státu, mohl sníţit o tu, jiţ sám zaplatil v cenách nákupů pro svoji produkci. Mechanismus uplatnění daně z přidané hodnoty v EU se značně liší od toho, který se pouţívá u spotřebních daní. Nákupy pro produkci se nazývají vstupy a daň v jejich ceně zaplacená je daní na vstupu. Naopak prodeje jsou v terminologii daně z přidané hodnoty nazývány výstupy. Daň z nich vybraná se nazývá daní na výstupu.

- 10 -

Daňový subjekt samozřejmě nebude odvádět daň z kaţdého jednotlivého prodeje ani poţadovat daň zaplacenou z jednotlivého nákupu. Daň z přidané hodnoty se vybírá za určitý časový úsek, za zdaňovací období. Za toto období na jedné straně subjekt načítá daň na výstupu a na druhé straně daň na vstupu. Daňová povinnost je rozdílem mezi sumou daně na výstupu a tzv. odpočtem daně. Odpočet daně je upravená suma daně na vstupu. Odpočet daně za zdaňovací období je menší nebo roven souhrnu daně na vstupu za zdaňovací období, protoţe pro uplatnění daně na vstupu platí řada omezujících podmínek. Daňová povinnost jako rozdíl mezi sumou daně na výstupu a odpočtem daně můţe být číslo kladné i záporné. Je-li rozdíl kladný, potom se nazývá vlastní daňovou povinností. Tu je subjekt povinen odvést státu, tudíţ představuje dluh subjektu vůči státu. Kdyţ je rozdíl záporný, nazýváme ho nadměrným odpočtem, který vlastně představuje přeplatek na dani z přidané hodnoty, tj. pohledávku subjektu vůči státu.1

1.3 Předmětem daně je: dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

1

Doc. Ing. VANČUROVÁ, Alena, Ph.D.; Ing. LÁCHOVÁ, Lenka CSc. Daňový systém 2008 aneb učebnice daňového práva, Praha: nakladatelství 1 VOX a.s., Senováţné náměstí 978/ 23, 110 00 Praha 1, ISBN 97880-86324-72-2, strana 223.

- 11 -

Předmětem daně však není pořízení zboţí z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně. Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.

1.4 Úplata „Úplatou se rozumí částka v penězích nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněţního plnění.“2

1.5 Ekonomická činnost Za ekonomickou činnost se povaţují tyto činnosti, pokud se jedná o činnost soustavnou. Soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících sluţby, včetně důlní a zemědělské činnosti, soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, činnosti lékařů, právníků, inţenýrů, architektů, dentistů a účetních znalců a také soustavné vyuţívaní hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů. Z výše uvedeného vyplývá, ţe územně samosprávné celky (dále jen ÚSC) a příspěvkové organizace (dále jen PO) se dotýká zejména oblasti dodání zboţí, poskytování sluţeb, i oblast vyuţití majetku, a to zejména oblast poskytování nájmů. Do kategorie ekonomické činnosti nepatří: Činnost zaměstnanců a jiných osob realizované na základě pracovněprávních vztahů se zaměstnavatelem, příp. činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti nebo jako příjmy, z nichţ je uplatňována zvláštní sazba daně.

2

Zákon číslo 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, část první Základní ustanovení, § 4 Vymezení základních pojmů.

- 12 -

1.6 Osoba povinná k dani „Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti.“3 Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, tj. tzv. neziskový subjekt, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost. Do této kategorie neziskových subjektů patří nepochybně i územní samosprávné celky a příspěvkové organizace.

1.6.1 Osoba povinná k dani pro účely stanovení místa plnění Do této kategorie osob patří: a) osoba povinná k dani ve vztahu ke všem sluţbám, které jsou jí poskytnuty, i kdyţ jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně, b) osoba identifikovaná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě.

1.6.2 Osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku Do této kategorie osob patří: osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo plnění podnikání a provozovnu a zahraniční osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání ani provozovnu. Pokud zahraniční osoba povinná k dani nebo osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, má v tuzemsku provozovnu, povaţuje se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, ţe tato provozovna se neúčastní zdanitelného dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby. Definice osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku je důleţitá pro účely vyhodnocení skutečnosti, zda v případě přijetí sluţby s místem plnění v tuzemsku vznikne ÚSC nebo PO povinnost registrovat se k DPH, pokud ještě není plátcem daně. Do kategorie osob 3

Zákon číslo 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, část první Základní ustanovení, § 5 odst. 1, Osoby povinné k dani.

- 13 -

povinných k dani neusazených v tuzemsku nepatří osoby povinné k dani usazené v EU, které nemají v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání ani provozovnu, pokud nejsou registrovány k DPH v jiné členské zemi.

1.7 Plátce daně Plátce daně je osoba povinná k dani, která je registrována k dani z přidané hodnoty v České republice. Plátcem daně můţe být i osoba, která u nás nemá místo výkonu ekonomické činnosti. Plátcem se osoba v České republice stane, kdyţ její obrat překročí registrační limit. Registrační limit je 1 000 000 Kč obratu za 12 po sobě následujících kalendářních měsíců. Osoby povinné k dani, které tohoto limitu nedosáhnou, jsou osvobozeny od uplatnění daně. Při stanovení registračního limitu se vychází z obratu. Obratem se rozumí výnosy nebo příjmy za uskutečněná plnění mimo osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Plátce daně se musí registrovat u svého místně příslušného finančního úřadu a odvádět daň z přidané hodnoty ze zdanitelných plnění. Na druhé straně aţ na výjimky jen on má nárok, při splnění zákonem stanovených podmínek, na uplatnění nároku na odpočet daně obsaţené v cenách vstupů. Osobami povinnými k dani samozřejmě nejsou jen ty, které mají místo výkonu ekonomické činnosti v České republice. Povinnost registrovat se k dani z přidané hodnoty v České republice můţe vzniknout i osobě s místem podnikání v jiném členském státu EU anebo ve třetí zemi. Na straně druhé se můţe našemu plátci daně přihodit, ţe se bude muset registrovat i v jiném členském státu EU. Plátcem daně z přidané hodnoty se můţe stát i osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která nepřekročila registrační limit, a to z vlastní vůle. Musí však uskutečňovat plnění, která se zahrnují do obratu. Osoby, které dobrovolně podají přihlášku k registraci plátce daně z přidané hodnoty, se povaţují za plátce ode dne uvedeného na osvědčení o registraci, které ke kaţdému plátci daně vydá správce daně. Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty viz. Příloha č. 1.

- 14 -

Podmínkou skupinové registrace je, ţe všechny osoby zařazené do skupiny musí mít sídlo nebo místo podnikání v České republice. Skupinu mohou tvořit jen spojené osoby (např. mateřská společnost a její dceřiné společnosti).

1.8 Nesplnění registrační povinnosti Pokud osoba povinná k dani nesplní registrační povinnost, stává se plátcem daně ode dne účinnosti registrace uvedené na osvědčení o registraci. Z úpravy nevyplývá moţnost registrace ze zákona správcem daně, a proto i v případě, ţe vznik povinnosti registrovat se k určitému datu zjistí správce daně aţ po tomto datu, nevydá rozhodnutí o registraci z úřední povinnosti. Z dosavadní praxe vyplývá, ţe v těchto případech správce daně vyzve osobu povinnou k dani, u které bylo ověřeno překročení obratu, ke splnění registrační povinnosti. Pokud se ÚSC nebo PO překročí obrat, neprodleně podá přihlášku k registraci, bez ohledu na lhůtu, kterou správce daně ve výzvě stanovil. Důvodem je skutečnost, ţe správce daně v případě nesplnění registrační povinnosti je povinen uloţit osobě povinné k dani náhradu ve výši 10 % z celkového souhrnu úplat za zdanitelná plnění jako náhradu za daň ze zdanitelných plnění, která tato osoba uskutečnila bez daně. Náhrada se stanoví za období od data, ke kterému měla být osoba povinná k dani registrovaným plátcem do data, ke kterému se na základě rozhodnutí správce daně registrovaným plátcem skutečně stala. Úhrada takto stanovené částky se povaţuje za odvod daně.

1.9 Zákonná registrace ÚSC a PO se můţe stát plátcem daně, i kdyţ nepřekročí obrat 1 000 000 Kč, a to v těchto případech: 1. při pořízení zboží z jiného členského státu, pokud hodnota tohoto zboží přesáhne v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč, do této hodnoty se nezahrnuje hodnota pořízení nového dopravního prostředku a pořízení zboţí podléhající dani, 2. při pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží podléhající spotřební dani z jiného členského státu.

- 15 -

1.10 Dobrovolná registrace ÚSC a PO, které jsou vţdy osobou povinnou k dani, mohou podat přihlášku k registraci k DPH kdykoliv. Skutečnost, ţe tato osoba nepřesáhla zákonem stanovený limit obratu, není důleţitá. Pokud ÚSC nebo PO poţádá o registraci dobrovolně, stává se plátcem daně ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. V této souvislosti lze doporučit, aby přihláška k registraci byla podána vţdy v dostatečném předstihu, aby bylo včas ze strany správce daně doručeno rozhodnutí o registraci k poţadovanému datu. Tato právní jistota je velmi významná např. pro provedení fyzické inventarizace obchodního majetku ke dni registrace, u kterého můţe tato osoba na základě splnění zákonem stanovených podmínek uplatnit odpočet daně při změně reţimu, pro sdělení informace o registraci k DPH obchodním partnerům, přípravu softwaru pro reţim plátce atd. V praxi se však případy, kdy se ÚSC a PO rozhodne registrovat k DPH dobrovolně, vyskytují jen zcela výjimečně.

1.11 Zákaz registrace k DPH Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce, není oprávněna podat přihlášku k registraci.

1.12 Zrušení registrace Registraci k dani z přidané hodnoty lze zrušit buď na ţádost plátce anebo z „moci úřední.“ Oba způsoby zrušení registrace jsou podmíněny splněním zákonných podmínek. Zatímco v prvním případě je iniciativa při rušení registrace na plátci daně, ve druhém případě ruší registraci správce daně a plátce daně.

1.12.1 Zrušení registrace plátce na žádost Základní podmínkou pro zrušení registrace na ţádost je prokázání skutečnosti, ţe obrat ţadatele o zrušení registrace za nejbliţších 12 předcházejících kalendářních měsíců je niţší neţ hodnota 1 000 000 Kč a celková hodnota zboţí, pořízeného z jiného členského státu,

- 16 -

nepřekročila v běţném kalendářním roce částku 326 000 Kč, a tato hodnota nebyla překročena ani v minulém roce. V případě ukončení podnikání plátce (např. obchodní společnost) neplatí ţádná omezení, pokud se týče zrušení registrace k dani z přidané hodnoty. Správce daně vydává písemný souhlas na vyţádání daňového subjektu. Podnikatelský subjekt v souvislosti s ukončením podnikání činí další kroky vůči ţivnostenskému úřadu, obchodnímu rejstříku, které by bez tohoto písemného souhlasu nemohl učinit. Správce daně si můţe následným ověřením v registru obchodního rejstříku, popřípadě jiných evidencích podnikatelských subjektů ověřit, zda daňový subjekt skutečně podnikatelskou činnost ukončil. V tom případě není zákonný důvod evidovat takový subjekt jako plátce daně z přidané hodnoty. V případě, ţe jde o příspěvkovou organizaci, která nebyla zapsána do obchodního rejstříku, je důleţité si uvědomit, ţe se na tyto subjekty nevztahuje. Za této situace lze doporučit takovému subjektu, aby při zrušení registrace uvedenou skutečnost správci daně oznámil. ÚSC a PO, se do výše uvedené situace v praxi mohou dostat jen zcela výjimečně. Účinnost zrušení registrace je dnem účinnosti uvedeném na rozhodnutí o zrušení registrace.4

1.12.2 Zrušení registrace správcem daně plátce neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění, plátce neplní své povinnosti vyplývající ze zákona, plátce přestane být osobou povinnou k dani. Zrušení daně je podmíněno formou vydání rozhodnutí o zrušení registrace, proti kterému je přípustný opravný prostředek, tj. uplatnění odvolání v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

4

MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, 2. aktualizované vydání, Karviná: nakladatelství Paris, Ţiţkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov, ISBN 987-80-87173-10-7, strana 95.

- 17 -

1.13 Osoby osvobozené od uplatňování daně Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud tento zákon nestanoví jinak.

1.14 Obrat Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleţí za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboţí, převod nemovitosti a poskytnutí sluţby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za: 1. zdanitelné plnění, 2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo 3. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, jestliţe nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příleţitostně. Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem, o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci.

1.15 Vznik povinnosti přiznat DPH Vznik povinnosti přiznat daň patří mezi základní povinnosti plátce daně, tzn., ţe se týká i ÚSC a PO. Pokud si tedy ÚSC a PO správně vyhodnotily, ţe konkrétné plnění je předmětem daně a správně určily místo plnění, mohou se zabývat otázkou, kdy jim vznikne povinnost přiznat daň, pokud se jedná o plnění zdanitelné nebo povinnost přiznat plnění osvobozená od daně, u kterých povinnost přiznat daň sice nevzniká, ale hodnota těchto plnění můţe ovlivnit výši daňové povinnosti plátce. Odpověď na otázku, kdy u konkrétního uskutečněného plnění vznikne povinnost přiznat daň, popř. povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění.

- 18 -

Plátce, který vede účetnictví, má povinnost přiznat daň u veškerých úplat přijatých přede dnem uskutečněním zdanitelného plnění. Vznik povinnosti přiznat daň je vázán na dva okamţiky: datum přijetí úplaty určené na zdanitelné plnění, pokud datum přijetí platby předchází datu uskutečnění, a to pouze u zákonem vymezené skupiny plátců a datum uskutečnění zdanitelného plnění. K datu přijetí úplaty vzniká zákonem vymezenému okruhu plátců pouze povinnost přiznat daň, nedochází k uskutečnění zdanitelného plnění.

1.15.1 Úplaty přijaté plátcem daně přede dnem uskutečnění plnění (zálohové platby) Na pokladně a běţném účtu plátce daně jsou evidovány v průběhu zdaňovacího období zálohové platby, vztahující se ke zdanitelnému plnění, které se uskuteční někdy později. Veškeré úplaty přijaté plátcem, který vede účetnictví, před uskutečněním zdanitelného plnění, jsou spojené se vznikem povinnosti přiznat daň na výstupu. Povinnost přiznat daň při přijetí úplaty (zálohy), přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, se nevztahuje pouze na případy, které upravuje vznik povinnosti přiznat daň u plátců, kteří nevedou účetnictví. Povinnost přiznat daň na výstupu však není spojena s kaţdou přijatou úplatou. Povinnost přiznat daň na výstupu se nevztahuje na úplaty: které se nevztahují ke zdanitelnému plnění (jedná se o různá finanční plnění, např. ze strany pojišťovny, náhrady škod, kauce přijaté jako forma jištění budoucího závazku, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, částky zaplacené za vyvezené zboţí atd.), přijaté po uskutečnění zdanitelného plnění (úhrada dluţné faktury za zdanitelné plnění nebo jiné plnění uskutečněné před přijetím platby), neidentifikované (tj. plateb omylem poukázaných na účet příjemce).5

5

MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, strana 179.

- 19 -

1.16 Sazby daně u zdanitelného plnění U zdanitelného plnění se uplatňuje: 1. základní sazba daně, v současné době ve výši 20%, 2. snížená sazba daně, současné době ve výši 10%. U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty.

Základní sazba daně se uplatňuje u: zboží, služeb, převodu nemovitosti, pokud zákon nestanoví jinak, dodání zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží, jako souboru zboţí, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboţí ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena moţnost uplatnit u kaţdého druhu zboţí příslušnou sazbu daně samostatně, dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoloţek. Harmonizovaného systému, pokud alespoň jeden druh zboţí podléhá této sazbě daně.

Snížená sazba daně se uplatňuje: u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a staroţitností, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíţ část je určena pro bydlení, uplatní se sníţená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem, včetně jejího příslušenství, nebo - 20 -

v souvislosti s opravou této stavby. Sníţená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montáţních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům neţ k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení, u převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství, pokud tento zákon nestanoví jinak, u převodu bytového domu, rodinného domu a bytu, včetně nedokončeného bytového domu, rodinného domu a bytu, pokud zákon nestanoví jinak, u tepla, chladu a zboţí uvedeného v příloze č. 1 zákona o DPH (např. potraviny, zvířata, rostliny, knihy, palivové dřevo) u služeb uvedených v příloze č. 2 zákona o DPH (např. opravy zdravotnických prostředků, ubytovací sluţby, úklidové práce v domácnostech, domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postiţené, kulturní, umělecké a sportovní činnosti)

1.17 Základ daně Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby sníţená o daň.

Základ daně také zahrnuje: jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, spotřební daň, pokud zákon nestanoví jinak, daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní, dotace k ceně, vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění, při poskytnutí sluţby i materiál přímo související s poskytovanou sluţbou, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montáţními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. - 21 -

Za vedlejší výdaje se povaţují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. Základ daně se sníţí o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění na desetihaléře nebo na padesátihaléře. Základem daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, která je povaţována za cenu včetně daně, pokud jde: a) pořizovací cena zboţí nebo obdobného zboţí, pokud není pořizovací cena známa, celkové náklady vynaloţené k okamţiku jeho dodání, pokud jde o: 1. použití

hmotného

majetku

pro

účely

nesouvisející

s

uskutečňováním

ekonomických činností plátce, 2. použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně, 3. vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, 4. přemístění zboží z jiného členského státu nebo o přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu nebo 5. přestavbu motorového vozidla, b) výše celkových nákladů, pokud jde o: 1. poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle, 2. použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností nebo 3. vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku. Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboţí, převod nemovitosti nebo poskytnutí sluţby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se povaţuje za částku obsahující daň.

- 22 -

Pokud je při oceňování majetku vyţadován posudek více znalců, pouţije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němţ je cena nejvyšší, která se povaţuje za cenu obsahující daň. Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, neţ je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, neţ je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se povaţuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu niţší, neţ je jejich nominální hodnota, nebo za cenu niţší, neţ je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula.

1.18 Výpočet daně S výpočtem daně se plátce setkává tehdy, pokud uskuteční zdanitelné plnění nebo na toto plnění přijme hned před uskutečněním úplatu (zálohu). Při výpočtu daně u zdanitelných plnění se plátci daně mohou v praxi dostat v zásadě do dvou různých situací. Volba postupu při výpočtu DPH je závislá na tom, jakým způsobem je sjednána cena za zdanitelná plnění. Pokud částka, ze které má být daň vypočtena, daň jiţ obsahuje, postupuje se při výpočtu daně tzv. metodou „shora“. Zákon o DPH obsahuje úpravu, podle které lze daň vypočítat i druhým způsobem, tzv. metodou „zdola“, kdy ke stanovenému základu daně, který neobsahuje daň, se daň matematicky dopočítá. Způsob sjednání ceny za zdanitelné plnění je závislý pouze na dohodě obou smluvních stran, v tomto nevyplývá ze zákona o DPH pro plátce daně ţádné omezení. V případech, kdy je smluvní vztah uzavřen mezi plátci daně, je obvyklé sjednávat cenu za zdanitelné plnění, zpravidla v úrovni bez DPH s dovětkem, ţe k takto smluvně dohodnuté ceně bude připočtena DPH ve výši sazby daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je daň vypočtena metodou „zdola“, pak k základu daně je nutné vypočtenou daň zákonem stanoveným způsobem připočítat, aby bolo moţné zjistit cenu včetně daně. Daň vypočtenou jedním ze dvou výše uvedených způsobů plátce buď nezaokrouhluje, tj. uvádí na daňovém dokladu v haléřích, nebo můţe daň zaokrouhlit matematicky na nejbliţší měnovou jednotku v oběhu. - 23 -

V případě, ţe je daň vypočtena metodou „shora“, pak je plátce daně, v situaci, kdy zná celkovou částku včetně DPH a základ daně musí vypočítat tak, ţe celkovou částku včetně daně, tj. částku, ze které je daň vypočtena, sníţí o vypočtenou výši daně, která se buď uvede v haléřích, nebo se zaokrouhlí na korunu. Oba výše popsané způsoby výpočtu daně na výstupu se pouţijí nejen při výpočtu DPH v souvislosti s uskutečněním zdanitelného plnění, ale i v souvislosti s přijetím úplaty (zálohy), pokud platbu přijímá plátce, který je povinen k datu přijetí platby přiznat DPH na výstupu. Moţnost zvolit jeden z výše uvedených způsobů výpočtu DPH má plátce nejen při výpočtu DPH v souvislosti s uskutečněním zdanitelného plnění, ale i v souvislosti s přijetím úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Jinými slovy: i v případě úplaty přijaté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění je moţné upřesnit, kolik z celkové sjednané částky (zálohy) činí základ daně a jakou částku představuje příslušná DPH. Z uvedeného upřesnění bude zřejmé, jakým způsobem byla vypočtena příslušná DPH, která je v přijaté platbě obsaţena.6

1.18.1 Výpočet daně metodou „zdola“ Při pouţití výpočtu tzv. metodou „zdola“ je moţné postup při výpočtu znázornit následovně: Daň na výstupu = základ daně x koeficient (0,10 nebo 0,20)

Hodnota koeficientu, který se pro účely výpočtu pouţije, činí: k = 0,10 (pokud zdanitelné plnění podléhá sníţené sazbě DPH) k = 0,20 (pokud zdanitelné plnění podléhá základní sazbě DPH)7

6

MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, strana 203. 7 MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, strana 204.

- 24 -

1.18.2 Výpočet daně metodou „shora“ Při pouţití výpočtu tzv. metodou „shora“ je moţné postup při výpočtu daně znázornit následovně: Daň na výstupu = úplata x koeficient (0,0909 nebo 0,1667)

Úplatu je nutné chápat jako částku, která obsahuje daň, pokud se jedná o úplatu za zdanitelné plnění, které podléhá základní nebo sníţené sazbě daně. Hodnota koeficientu se vypočte v případě, ţe se jedná o plnění podléhající sníţené sazbě daně takto: k = 10 : 110, po zaokrouhlení na čtyři desetinná místa činí hodnota koeficientu pro výpočet DPH u plnění, které podléhá sníţené sazbě daně, 0,0909. Hodnota koeficientu se vypočte v případě, ţe se jedná o plnění podléhající základní sazbě daně, takto: k = 20 : 120, po zaokrouhlení na čtyři desetinná místa činí hodnota koeficientu pro výpočet DPH u plnění, která podléhají základní sazbě daně, 0,1667.8

1.18.3 Zaokrouhlení daně Vypočtenou daň je moţné uvádět na daňových dokladech a v návaznosti na to i v daňové evidenci pro účely DPH buď v haléřích, nebo je moţné ji zaokrouhlit na nejbliţší platnou jednotku v oběhu, tj. na jednu korunu. Postup při uvádění vypočtené DPH a jejím případném zaokrouhlení je stejný při výpočtu daně způsobem shora i zdola. Předpokládejme, ţe daň na výstupu je vypočtena tzv. metodou „zdola“, tj. při výpočtu plátce vychází z úplaty neobsahující daň. Po vypočtení DPH je moţné zvolit jednu ze dvou moţností, kterou současně platná právní úprava nabízí, tj. vypočtenou daň na výstupu uvést v haléřích nebo zaokrouhlit matematicky na koruny.

8


- 25 -

Při výpočtu daně počítané tzv. metodou „zdola“ musí plátce daně, vycházet vţdy z ceny bez daně, tj. ze základu daně, který neobsahuje daň. V tomto případě můţe zvolit jednu ze dvou moţností, kterou současně platná právní úprava nabízí, tj. vypočtenou daň na výstupu uvede v haléřích nebo ji můţe zaokrouhlit matematicky na koruny. Pokud bude úhrada sjednané ceny realizována „bezhotovostně“, je moţné touto formou poţadovat i úhradu částky, která obsahuje haléře. Zaokrouhlování daně proto není v případě bezhotovostních plateb nutné. Bude-li základ daně sjednán v částce obsahující haléře, můţe se plátce dostat do situace, ţe ať pouţije kteroukoliv z výše uvedených moţností, po sečtení vypočtené daně a základu daně bude celková částka obsahovat haléře, tzn., ţe úhradu takové částky bez další úpravy není moţné realizovat v hotovosti. Případné zaokrouhlení je moţné provést pouze u vypočtené DPH, nikoli u celkové částky, která obsahuje daň. Nic však plátci nebrání v tom, aby ještě před samotným výpočtem daně z částky neobsahující daň, zaokrouhlil základ daně na celé koruny. Při výpočtu daně na výstupu za pouţití tzv. metody „shora“ bude ÚSC a PO při výpočtu vycházet vţdy z ceny, obsahující daň. I v tomto případě můţe zvolit jednu ze dvou moţností, kterou současně platná právní úprava nabízí, tj. vypočtenou daň na výstupu uvede v haléřích, popřípadě ji matematicky zaokrouhlí na koruny. Pro tyto případy je vhodnější zvolit moţnost nezaokrouhlovat daň a tuto moţnost automaticky nastavit do systému výpočtu DPH. Plátce se tak nemusí otázkou zaokrouhlení daně v těchto případech zabývat.9

1.19 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Při splnění stanovených podmínek jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: 1. poštovní sluţby, 2. rozhlasové a televizní vysílání, 3. finanční činnost, 4. pojišťovací činnosti, 5. převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení, 9


- 26 -

6. výchova a vzdělávání, 7. zdravotnické sluţby a zboţí, 8. sociální pomoc, 9. provozování loterií a jiných podobných her, 10. ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, 11. dodání zboţí, které bylo pouţito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboţí, u něhoţ nemá plátce nárok na odpočet daně. U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění.

1.20 Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění: 1. dodání zboţí do jiného členského státu, 2. pořízení zboţí z jiného členského státu, 3. vývoz zboţí, 4. poskytnutí sluţby do třetí země, 5. osvobození ve zvláštních případech, 6. přeprava a sluţby přímo vázané na dovoz a vývoz zboţí, 7. přeprava osob, 8. dovoz zboţí. U plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění.

- 27 -

1.21 Metoda za použití „poměrového koeficientu“ V praxi se jako nejjednodušší a zároveň průkazná jeví metoda výpočtu tzv. „poměrového koeficientu“, která je zaloţena na výpočtu podílu uskutečněných ekonomických činností z celkového objemu výkonu, který zahrnuje i činnosti, které nejsou ekonomické (např. výkony veřejné správy). MF ČR informaci s názvem „Uplatňování nároku na odpočet daně v poměrné výši u veřejnoprávních subjektů.“ Stanovení výpočtu „poměrového koeficientu“ pro účely výpočtu poměrné části odpočtu můţe vypadat např. takto: Poměrový koeficient - vypočtený koeficient lze zaokrouhlit na dvě platná desetinná místa. PřEČ Poměrový koeficient = ------------------------------PřEČ + PřVS (DPN) Použité zkratky: PřEČ – veškeré příjmy a výnosy za uskutečnění plnění PřVS - příjmy z výkonů veřejné správy ÚSC DPN – provozní dotace (příspěvky na provoz), které jsou určeny na činnost PO pro zřizovatele Plátce můţe stanovit „poměrový koeficient“ z předpokládaných údajů za příslušný kalendářní rok. Tento způsob se můţe u některých plátců značně odchylovat od skutečně vykazovaných hodnot na konci roku. Výhodou pouţití této metody je zaúčtování účetních případů (základu daně a daně) v okamţiku jejich vzniku. Pokud má plátce pravidelně se opakující činnosti a objem příspěvků od zřizovatele je znám, tj. v průběhu roku nebude docházet k výrazným změnám v hodnotách výnosů a příspěvků na oblast působnosti pro zřizovatele, je moţné tento způsob výpočtu poměrné části odpočtu zvolit. Na konci roku je však vhodné provést kontrolu skutečného stavu a vypočítat „poměrový koeficient“ za pouţití skutečně realizovaných příjmů, resp. Výnosů za činnost ekonomickou a objemu příspěvků od zřizovatele, určených na výkon veřejné správy. Pokud by bylo po skončení kalendářního roku zjištěno, ţe skutečný poměrový koeficient je výrazně niţší neţ plánovaný koeficient, je na posouzení plátce, zda by nebylo vhodné provést korekci skutečně uplatněného odpočtu daně v poměrné výši s cílem eliminovat zpochybnění odpočtu správcem daně. - 28 -

Pokud se plátce rozhodne, ţe uplatní nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která pouţil nejen pro činnosti ekonomické, ale i pro činnost oblasti výkonu veřejné správy nebo proti příspěvku zřizovatele, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období roku, vypočte „poměrový koeficient“ z hodnot údajů skutečně dosaţených v příslušném kalendářním roce. Tato metoda představuje minimální riziko při prokazování oprávněnosti uplatnění odpočtu DPH v poměrné výši, je však náročná na účetní evidenci. Plátce v průběhu roku u přijatých zdanitelných plnění neeviduje zvlášť základ daně a daň, ale účtuje tato plnění včetně daně do nákladů, popř. je ve výši včetně daně zahrnuje do pořizovací ceny obchodního majetku. Pro uplatnění odpočtu si eviduje mimoúčetní evidenci základu daně a daně, u kterého bude moci poměrný odpočet daně pouţít. Po skončení kalendářního roku pak provede výpočet poměrového koeficientu a provede opravu zaúčtování o uplatněný odpočet. Nevýhodou tohoto způsobu uplatnění poměrné části odpočtu je to, ţe plátce tímto postupem dobrovolně váţe určitý objem finančních prostředků, se kterými by mohl disponovat v průběhu roku, pokud by nárok na odpočet uplatnil v daňových přiznáních za jednotlivá zdaňovací období roku. Tento způsob uplatnění poměrné části odpočtu je moţné doporučit plátcům, u kterých je poměr ekonomických činností nízký a navíc významná část ekonomických činností je osvobozena od DPH. Tito plátci jsou nejen povinni uplatňovat nárok na odpočet daně v poměrné výši, ale s ohledem na existenci činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně jsou dále povinni nárok na odpočet daně zkracovat. U těchto plátců lze předpokládat jiţ na začátku roku, ţe celkový nárok na odpočet DPH, který mohou uplatnit, bude zanedbatelný. Plátce v tomto případě aţ po skončení kalendářního roku na základě výpočtu poměrné části odpočtu a zároveň konečné výše krátícího koeficientu přijme rozhodnutí, zda provede zpětnou úpravu jednotlivých účetních případů a odpočet DPH v poměrné a zkrácené výši uplatní buď u všech přijatých zdanitelných plnění, nebo jen u významných poloţek. Metoda uplatnění poměrné části nároku na odpočet daně ve vazbě na činnosti uskutečněné v konkrétním zdaňovacím období se jeví jako nejpřesnější. Jde o situaci, kdy je známa skutečná výše uskutečněných plnění v rámci ekonomické činnosti plátce a současně je známá i výše přijatých příspěvků, určených pro oblast výkonu veřejné správy. V tomto případě lze provést zaúčtování přijatých zdanitelných plnění u kaţdého plnění samostatně a současně uplatnit u těchto plnění nárok na odpočet daně v poměrné výši, aniţ by byl - 29 -

plátce nucen se k těmto případům z pohledu účetního znovu vracet po skončení kalendářního roku. Kromě postupu výpočtu poměrné části odpočtu daně na vstupu za pouţití „poměrového koeficientu“ lze v praxi aplikovat i jiné způsoby stanovení poměrné části odpočtu u konkrétních přijatých zdanitelných plnění ve vazbě na ekonomické činnosti plátce. V jednotlivých případech lze např. vycházet z poměru vyuţití konkrétního obchodního majetku pro ekonomickou činnost: u spotřeby pohonných hmot lze vycházet z poměru ujetých kilometrů pro ekonomickou činnost podle knihy jízd, u spotřeby energií a sluţeb k nemovitostem – z poměru vyuţití prostor pro ekonomickou činnost (vychází se z m2 podlahové plochy), u spotřeby energií a sluţeb k nemovitostem podle skutečného provozu na základě kalkulovaných nákladů.

1.22 Vracení daně osobám registrovaným k dani v jiných členských státech Plátce má nárok na vrácení daně, která mu je účtována osobou registrovanou k dani v jiném členském státě za zdanitelná plnění s místem plnění v tomto jiném členském státě, pokud nemá v tomto jiném členském státě v období pro vrácení daně sídlo, místo podnikání ani provozovnu. Pravidla pro vrácení daně stanovuje vţdy jiný členský stát. Pokud je plátce povinen v tuzemsku krátit odpočet daně, má tak nárok na vrácení daně pouze v poměrné výši.

1.22.1 Žádost o vrácení daně Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání ţádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného MF ČR. Přístup na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně na základě ţádosti o přidělení přístupu podané elektronicky ve struktuře zveřejněné Ministerstvem financí.

- 30 -

Ţádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Přijetí ţádosti o vrácení daně bude ţadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu. Pokud po podání ţádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu, provede plátce opravu částky daně, o kterou poţádal nebo která jiţ byla vrácena. Opravu provede plátce v ţádosti o vrácení daně předloţené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně, nebo pokud v tomto kalendářním roce ţádost o vrácení daně nepodá, předloţí opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. Ţádost o vrácení daně nebude předána jinému členskému státu, pokud ţadatel v období pro vrácení daně uskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo byl osobou povinnou k dani podle § 6 odst. 1 anebo byl osobou nepovinnou k dani. Oznámení o nepředání ţádosti o vrácení daně bude sděleno prostřednictvím elektronického portálu. Okamţikem doručení se rozumí okamţik odeslání oznámení ve formě datové zprávy na elektronickou adresu uvedenou v ţádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu.

1.22.2 Podmínky vrácení daně Podmínkou pro vrácení daně je podat elektronicky: ţádost o přidělení přístupu do aplikace pro vracení DPH plátcům v jiných členských státech, a ţádost o vrácení daně.

1.23 Daňové doklady Daňové doklady patří z pohledu DPH mezi nejdůleţitější dokumenty. Daňový doklad je nutný nejen pro účely prokázání nároku na odpočet daně na vstupu, ale je důleţitý i pro plátce, který konkrétní plnění uskutečnil. Údaje, uvedené na daňových dokladech za přijatá i uskutečněná plnění, se uvádí v daňové evidenci pro účely DPH, která slouţí jako podklad pro sestavení daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Všichni - 31 -

plátci bez výjimky, tj. ÚSC a PO, jsou povinni uchovávat v zákonem stanovené lhůtě všechny daňové doklady (tj. vystavené i přijaté). V průběhu zdaňovacího období kaţdý plátce přijímá od jiných subjektů (plátců i neplátců) doklady na různá přijatá plnění a sám vystavuje pro jiné osoby (plátce, neplátce – podnikatele i nepodnikatele) různé typy dokladů. Ne všechny takto přijaté nebo vystavené doklady splňují poţadavky stanovené zákonem o DPH, tzn., ţe ne všechny tyto doklady patří do kategorie tzv. daňových dokladů. Daňový doklad vystavuje plátce pouze na tři typy plnění. Jedná se o daňové doklady týkající se: dodání zboţí, převodu nemovitosti (pozemku nebo stavby), poskytnutí sluţby. Pokud jako kritérium pro členění daňových dokladů zvolíme rozlišení mezi plátce, který některé z výše uvedených plnění přijal a plátcem, který takové plnění uskutečnil, můţeme daňové doklady dvou základních skupin podle toho, zda plátce takový doklad sám vystavuje nebo je jeho příjemcem: přijaté daňové doklady, vystavené daňové doklady. Obě skupiny, tj. přijaté a vystavené daňové doklady, znamenají pro příjemce a vystavitele daňového dokladu odlišné povinnosti z hlediska DPH. U vystavitele představuje částka, uvedená na dokladu, daň na výstupu, kterou musí přiznat a u příjemce téhoţ daňového dokladu představuje částka DPH nárok na odpočet daně na vstupu. Pokud plátce nevystaví daňový doklad, i kdyţ uskutečnil zdanitelné plnění nebo přijal platbu před jeho uskutečněním, nezbavuje se tím povinnosti uplatnit daň na výstupu. Naproti tomu plátce, který je příjemcem zdanitelného plnění, není schopen prokázat nárok na odpočet daně, jestliţe nemá k dispozici daňový doklad. Přitom pro plátce, který se rozhodl uplatnit své právo na odpočet daně, není rozhodující, ţe zdanitelné plnění se uskutečnilo nebo ţe jako příjemce zdanitelného plnění zaplatil zálohu před jeho uskutečněním, pokud není schopen nárok na odpočet daně na vstupu prokázat. Tento stav můţe vést u příjemce plnění i k neuznání nároku na odpočet, pokud si vystavení daňového dokladu nezajistí. - 32 -

Podle současné platné právní úpravy má plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, povinnost vystavit daňový doklad pro každou osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. Pouze plátce, který nevede účetnictví a který přijme úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění a k datu přijetí úplaty mu povinnost přiznat daň nevznikne, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. 10

1.23.1 Typy daňových dokladů a jejich náležitosti Zákon o DPH obsahuje výčet daňových dokladů, které se zejména povaţují za daňové doklady. Jednotlivé typy daňových dokladů jsou charakterizovány z hlediska povinných náleţitostí a jsou řazeny postupně podle toho, zda se obchodní případ týká tuzemského plnění nebo jedním z účastníků smluvního vztahu je tuzemský plátce a druhým osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, popřípadě osoba zahraniční povinná k dani. Mezi speciální typy dokladů patří v případě dovozu a vývozu zboţí rozhodnutí vydané celním orgánem. Po vstupu ČR do EU byly do výčtu daňových dokladů doplněny nové typy dokladů, které se týkají obchodních případů v rámci EU a ve vztahu k třetím zemím. Níţe uvedené schéma obsahuje jednotlivé typy daňových dokladů s uvedením odkazu na příslušné ustanovení ZDPH11, které pro daný typ dokladu stanoví konkrétní náleţitosti s poznámkou, za jakých podmínek se daný typ daňového dokladu v praxi pouţije. Daňové doklady, uvedené v přehledu, se pouţívají v souvislosti s různými obchodními případy, uskutečněnými v tuzemsku.12 Příjmový a výdajový pokladní doklad viz. Příloha č. 2.

10

MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, strana 211. 11 Zákon o dani z přidané hodnoty 12 MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, strana 216.

- 33 -

Tabulka č. 1: Typy daňových dokladů určených pro běžná plnění realizovaná mezi českými subjekty Typ daňového dokladu a ustanovení ZDPH upravující náležitosti daňového dokladu Souhrnný daňový doklad, § 26 odst. 2

Běţný daňový doklad, § 28 odst. 2 Zjednodušený daňový doklad, § 28 odst. 3 a 4 Splátkový kalendář, § 28 odst. 5

Doklad o zaplacení, § 28 odst. 6 Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo draţebníkem (při exekuci), § 28 odst. 7 Daňový doklad při přijetí úplaty před DUZP, § 28 odst. 2 a 8 Platební kalendář, § 28 odst. 9. Daňový doklad pro zvláštní reţim, § 28 odst. 10. Doklad o pouţití, § 29. Daňový dobropis vrubopis, § 43

a

Opravný daňový doklad na opravu výše daně, § 50 Daňový doklad při dodávání zlata, § 92a

Lhůta pro vystavení daňového dokladu

Charakteristika plnění, na které se použije určitý typ daňového dokladu

Do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první platba. Do 15 dnů od daňově uznatelného zdanitelného plnění (dále jen DUZP). Ihned při uskutečnění zdanitelného plnění (dále jen ZP) nebo přijetí platby Lhůta pro vystavení tohoto typu dokladu není zákonem speciálně stanovena.

Pouţije se pro případy, kdy plátce v jednom kalendářním měsíci uskuteční více zdanitelných plnění nebo přijme platbu, kterou je povinen zdanit.

Dnem zaplacení.

Nejpouţívanější typ daňového dokladu. Pouţívá se na plnění uskutečněné v jednom dni. Pouţije se na zdanitelná plnění v ceně nevýše do 10 000 Kč včetně DPH s výjimkou prodeje zboţí podléhající spotřební dani z lihu a tabákových výrobků. Pouţije se v případě zákonem vymezených nájemních smluv, pokud jsou na základě těchto smluv sjednána tzv. dílčí plnění podle § 21 odst. 10. S účinností od 1. 1. 2009 nelze pouţít tento typ daňového dokladu v případě smlouvy, na základě které je nájemci předána do uţívání věc s povinností nabýt věc (zboţí nebo nemovitost), která je předmětem takové smlouvy. Pouţije se při hromadné přepravě osob.

Dnem zaplacení

Pouţije se při draţbě zboţí nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení.

Do 15 dnů od data přijetí úplaty.

Pouţije se pro případy, kdy plátce přijme před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu a vznikne mu povinnost přiznat DPH k datu přijetí platby. Pouţije se pro rozpis plateb, které mají být placeny před uskutečněním zdanitelného plnění.

Lhůta pro vystavení tohoto typu dokladu není zákonem stanovena. Do 15 dnů od DUZP. Nejdříve k DUZP a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskuteční původní ZP. Nejpozději do tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskuteční původní ZP. Do 15 dnů DUZP.

Pouţije se u plátců, kteří uplatňují tzv. zvláštní reţim pro cestovní sluţbu, zvláštní reţim pro obchodníky s pouţitým zboţím nebo při dodání zlata. Pouţije se v případech, kdy plátce uskuteční plnění. Pouţívá se v souvislosti s opravou základu daně a výše daně. Tento typ daňového dokladu se v praxi pouţije nejen v souvislosti s opravou výše daně v případech, kdy na základě provedené opravy dojde ke zvýšení daňové povinnosti, ale i v případech, kdy na základě provedené opravy dojde ke sníţení daňové povinnost. Tento typ dokladu pouţije plátce, který dodává zlato s místem plnění v tuzemsku jinému plátci nebo zahraniční osobě s výjimkou vývozu nebo dodání zlata do jiného členského státu.

Zdroj: MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, strana 217.

- 34 -

Daňové doklady jsou vymezeny z hlediska zákonem stanovených náleţitostí a podle typu obchodní transakce (např. nákup za hotové do 10 000 Kč, zálohové platby zdaňované k datu přijetí, nájemní smlouvy), případně dalších skutečností důleţitých pro daný typ daňového dokladu (oprava základu daně a výše daně, oprava sazby daně atd.). Označení typu daňového dokladu (tj. doklad při přijetí úplaty, zjednodušený daňový doklad, splátkový kalendář atd.) nepatří mezi zákonem předepsané náleţitosti, a proto o tom, jaký typ daňového dokladu se v konkrétním případě jedná, nerozhoduje jeho označení, ale skutečnost, jaké konkrétní plnění a za jakých okolností bylo realizováno. Kaţdý daňový doklad obsahuje kromě zákonných náleţitostí další údaje, které nejsou povinné, ale jsou pro danou obchodní transakci nebo vystavitele dokladu důleţité (např. číslo účtu, datum splatnosti atd.). Rovněţ uspořádání předepsaných náleţitostí na daňovém dokladu není zákonem stanoveno, proto v tomto směru nejsou plátci zákonem o DPH omezováni. Je pouze na rozhodnutí vystavitele daňového dokladu jaký vzhled a uspořádání údajů, uvedených na dokladu zvolí.

1.23.2 Lhůta a forma uchovávání daňových dokladů Uchovávání dokladů představuje pro plátce další povinnost stanovenou zákonem o DPH. ÚSC a PO, plátci daně povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně.

1.24 Povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň Mezi základné povinnosti plátce patří povinnost podávat v zákonem stanovené lhůtě daňové přiznání a v zákonem stanovené lhůtě zaplatit vlastní daňovou povinnost. Povinnost podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí vyplývá i v případě, ţe plátci nevznikla v příslušném zdaňovacím období daňová povinnost. Frekvence podávání daňových přiznání k DPH je závislá na zdaňovacím období plátce. Zatímco povinnost podat daňové přiznání má plátce i v případě, ţe mu nevznikla daňová povinnost, povinnost přiznat daň vzniká plátci pouze v zákonem vymezených případech, tj. pokud ke vzniku daňové povinnosti skutečně došlo. Taková situace můţe nastat i tehdy,

- 35 -

kdyţ plátce sice ţádné plnění neuskuteční, ale pořídí např. zboţí nebo sluţby spojené se vznikem povinnosti přiznat daň. Běţný plátce se můţe dostat do situace, kdy podává tzv. negativní daňové přiznání, ve kterém neuvádí ţádné údaje, protoţe neuskutečnil ţádné plnění podléhající dani a ani nemá v úmyslu uplatnit nárok na odpočet daně.

1.24.1 Daňové přiznání Pro účely splnění povinnosti podat v zákonem stanovené lhůtě daňové přiznání k DPH pouţije plátce tiskopis MF. 54 01, jedná se o univerzální tiskopis, který slouţí pro podání tří typů daňového přiznání, a to: 1. řádné daňové přiznání, které podává plátce do 25 dnů po uskutečnění zdaňovacího období, 2. opravné daňové přiznání, které podává plátce nejpozději ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, toto daňové přiznání podává plátce v případě, ţe po podání řádného daňového přiznání zjistí, ţe v tomto přiznání uvedl chybné údaje a přitom dosud neuplynula zákonná lhůta pro podání řádného daňového přiznání, 3. dodatečné daňové přiznání, toto daňové přiznání podává plátce v případě, ţe po podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání za příslušné zdaňovací období zjistí, ţe v tomto daňovém přiznání uvedl chybné údaje.13 Pro účely podání dodatečných přiznání se vždy použije tiskopis platný pro zdaňovací období, ke kterému se podávané dodatečné přiznání vztahuje.

1.24.2 Zdaňovací období Zdaňovací období se odvíjí od obratu plátce za předcházející kalendářní rok takto: přesahuje-li obrat 10 000 000 Kč – je zdaňovací období měsíční, nepřesahuje-li obrat 2 000 000 Kč – je zdaňovací období čtvrtletní, je-li obrat v limitu od 2 000 000 Kč do 10 000 000 Kč – má plátce možnost volby. 13


- 36 -

1.24.3 Lhůty pro podání daňového přiznání Základní povinností kaţdého plátce je podání daňového přiznání v zákonem stanovené lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Pokud termín podání připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, posouvá se na nejblíţe následující pracovní den. Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím podávají daňová přiznání za kalendářní měsíc, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají daňová přiznání za kalendářní čtvrtletí, a to ve lhůtě 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí.

1.25 Pokuty a penále Tomu, kdo nesplní ve stanovené lhůtě povinnost nepeněţité povahy vyplývající z tohoto nebo zvláštního daňového zákona nebo uloţenou rozhodnutím podle tohoto zákona, můţe správce daně opakovaně uloţit pokutu aţ do celkové výše 2 000 000 Kč. Opakovaně lze pokutu uloţit, nevedlo-li dosavadní uloţení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá. Při ukládání pokut se přihlíţí zejména k závaţnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání. Proti rozhodnutí o uloţení pokuty, které musí obsahovat odůvodnění, se lze odvolat do třiceti dnů od jeho doručení. Včas podané odvolání má odkladné účinky. Pokutu nelze uloţit, jestliţe uplynuly od konce roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uloţení pokuty, dva roky. Právo vyměřenou pokutu vymáhat se promlčuje po pěti letech od vykonatelnosti rozhodnutí. Nebylo-li daňové přiznání nebo hlášení, nebo dodatečné daňové přiznání nebo hlášení o dani podáno včas, můţe správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň aţ o 10 %. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky dodatečně vyměřené daně nebo daňové ztráty, popřípadě daně stanovené k přímému placení tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, ve výši: 20 %, je-li daň zvyšována, 20 %, je-li sniţován odpočet daně, nebo 5 %, je-li sniţována daňová ztráta.

- 37 -

Za dobu posečkání daně nebo splátek daně zaplatí daňový dluţník úrok z odloţené částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Správce daně úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku daňového dluţníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně neţ 50 Kč. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.

2. DPH a jeho vliv na územní samosprávné celky 2.1 Vymezení subjektů Samosprávné celky, tj. veřejnoprávní korporace, kterými se rozumí: kraje, obce, městysy, města, statutární města. Jde o osoby, které působí v oblasti veřejné správy. Územní samosprávné celky mohou zřizovat různé druhy organizací k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému vyuţití svého majetku a zabezpečování veřejně prospěšných činností. Druhy organizací: vlastní organizační sloţky jako svá zařízení bez právní subjektivity, příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, obecně prospěšné společnosti, školské právnické osoby podle školského zákona, veřejné výzkumné instituce, veřejné neziskové organizace.

- 38 -

2.2 Charakteristika ÚSC a PO ve vazbě na sledování obratu pro účely registrace Územně samosprávné celky, které vykonávají působnost v oblasti veřejné správy a jimi zřízené příspěvkové organizace, přijímají úplaty za plnění, která se ve většině případů zásadně odlišují od plnění realizovaných běţnými podnikatelskými subjekty. Územní samosprávné celky jsou vymezeny jako osoby, které se při splnění stanovených podmínek nepovaţují za osoby povinné k dani. Zároveň je stanoveno za jakých podmínek se tyto osoby stávají osobami povinnými k dani, tj. osobami, které mimo jiné sledují obrat pro účely registrace. Osobou povinnou k dani nejsou ÚSC: při výkonu působností v oblasti veřejné správy, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu. Územně samosprávné celky nejsou osobou povinnou k dani, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, kdy vystupují jako správní orgány, a to i v případě, kdy za takovou činnost vybírají úplatu ve formě místních, správních nebo jiných poplatků stanovených zvláštním právním předpisem. Jedná se o výkon působností v oblasti veřejné správy, kterou obec vykonává v rámci samostatné nebo přenesené působnosti. Osobou povinnou k dani se osoby ÚSC stávají: pokud uskutečňováním některých z výkonů v působnosti veřejné správy došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěţe, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí, vţdy, pokud uskutečňují činnosti uvedené v příloze č. 3 ZDPH. Tyto činnosti jsou vţdy povaţovány za ekonomickou činnost obce, bez ohledu na to, zda je ÚSC vykazuje v rámci hlavní činnosti, tj. nakládání s obecním majetkem. Pokud by však při uskutečňování těchto výkonů ÚSC výrazně narušil hospodářskou soutěţ a na základě zjištění příslušného orgánu bylo v uvedené věci vydáno rozhodnutí, povaţuje se ÚSC za osobu povinnou k dani, avšak pokud jde o výkon, na který se vztahuje zmíněné rozhodnutí. Za osobu povinnou k dani se ÚSC v případě vydání takového rozhodnutí stane - 39 -

ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Příslušným orgánem, oprávněným posuzovat případné výrazné narušení hospodářské soutěţe, je v současné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe a konečné rozhodnutí je na Nejvyšším správním soudu.14 Podmínky, které musí být při výkonu veřejné správy splněny, jsou zejména tyto: subjekt vykonávající příslušnou činnost vystupuje při výkonu této činnosti jako orgán veřejné správy, vykonávaná činnost podléhá zvláštnímu právnímu reţimu, který je odlišný od reţimu, za jakého by tato činnost byla vykonávána soukromoprávními subjekty. Pokud ÚSC splní výše uvedené podmínky pro posouzení výkonů veřejné správy, není úplata za tuto činnost ekonomickou činností a do obratu pro povinnou registraci nevstupuje. Příspěvkové organizace zřízené ÚSC jsou právnickou osobou, která je v pozici osoby povinné k dani, tzn., ţe mají rovněţ povinnost sledovat obrat pro účely registrace podle stejných pravidel jako podnikatelské subjekty. I tyto osoby vedou účetnictví, proto budou při sledování obratu za jednotlivé měsíce vycházet z výnosů účtové třídy 6 a v některých případech i třídy 3, na kterých se účtují předpisy za uskutečněné účetní případy, pokud se jedná z pohledu DPH o úplaty za uskutečněná plnění. Výjimku představují různé formy veřejné podpory, kterou tyto subjekty mají ve výnosech. Tyto příspěvky a dotace nevstupují do obratu pro povinnou registraci s výjimkou dotace k ceně.

2.3 Členění příjmů a výnosů ÚSC pro účely sledování obratu Zajištění správného postupu při sledování obratu pro účely registrace k DPH je podmíněno správným vyhodnocením veškerých příjmů, o kterých ÚSC ve sledovaném období účtuje. ÚSC hospodaří s finančními prostředky, které však nejsou úplatou za jimi uskutečněná plnění, ale slouţí výhradně pro výkon veřejné správy. Do obratu pro tyto úplaty u ÚSC 14


- 40 -

nevstupují. Jde např. o výnosy z daní, dotace, finanční transfery a případně další úplaty. Ne všechny příjmy, o kterých ÚSC účtuje, lze povaţovat za úplatu, která je předmětem daně a ne všechny úplaty, které jsou předmětem daně, se do obratu pro účely registrace zahrnují. Plnění, která nejsou předmětem daně, nevstupují do obratu pro povinnou registraci. Příjmy ÚSC, které nejsou předmětem DPH: daňové příjmy, přijaté dotace a transfery, přijaté finanční dary, finanční vypořádání, přijaté pojistné náhrady, úroky z běţných účtů, kauce a jistiny, výkony veřejné správy zpoplatněné podle zákona o místních poplatcích, zákona o svobodném přístupu k informacím, atd. Při testování obratu pro povinnou registraci vyhodnocuje ÚSC pouze úplaty za uskutečněná plnění, která jsou předmětem daně. Příjmy ÚSC, které jsou předmětem DPH: plnění osvobozená s nárokem na odpočet, plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, plnění zdanitelná v základní a sníţené sazbě daně.

- 41 -

Tabulka č. 2 - členění syntetických účtů tř. 6 (výnosy) podle skupin ve vazbě na sledování obratu pro povinnou registraci, dle platné účtové osnovy pro ÚSC a PO Účet (skupina 60)

Účtovaná úplata se zahrnuje do obratu ANO/NE

60 – Výnosy z vlastních výkonů a zboží 601-Výnosy z vlastních výrobků (poloţka 2111**)

ANO

602-Výnosy z prodeje sluţeb (poloţka 2111)

ANO*

603-Výnosy z pronájmu (poloţka213x)

ANO

604-Výnosy z prodaného zboţí (poloţka 2112,

ANO

2111) 605-Výnosy ze správních poplatků

NE

606-Výnosy z místních poplatků

NE

607-Výnosy ze soudních poplatků

NE

609-Jiné výnosy z vlastních výkonů (poloţka

ANO

2119) Skupina 64 – Ostatní výnosy: 641-Smluvní pokuty a úroky z prodlení

NE

642-Jiné pokuty a penále

NE

643-Výnosy z odepsaných pohledávek

NE

644-Výnosy z prodeje materiálu

ANO*

645-Výnosy z prodeje DNHM

NE

646-Výnosy z prodeje DHM (kromě pozemků)

NE

647-Výnosy z prodeje pozemků

NE

648-Čerpání fondů

NE

649-Ostatní výnosy z činností

NE*

Skupina 66 – Finanční výnosy: 661-Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů

ANO*

662-Úroky

ANO*

663-Kursové zisky

NE

664-Výnosy z přecenění reálnou hodnotou

NE

665-Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

ANO*

669-Ostatní výnosy

NE*


*V případě účtu 602 – Výnosy z prodeje sluţeb mohou být v rámci tohoto účtu účtovány i výnosy z činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně a do obratu pro povinnou registraci se nezahrnují. Například se můţe jednat o výnosy z kulturních - 42 -

nebo sportovních činností osvobozených. V daném případě je proto vhodné pouţít analytické členění účtu, aby výnosy, které se do obratu nezahrnují, byly jednoznačně identifikovatelné. Navíc mohou být na tomto účtu i výnosy, které nesplňují podmínky, tj. výnosy charakteru výkonu veřejné správy (např. hřbitovní poplatky), které se rovněţ do obratu pro povinnou registraci nezahrnují. V případě syntetického účtu 644 – Výnosy z prodeje materiálu, je nutno pro zařazení do konkrétní účtované úplaty do obratu pro účely registrace rozlišovat, zda se jedná z hlediska DPH o prodej zboţí, které bylo určeno a vyuţito výhradně v rámci výkonu veřejné správy nebo i částečně pro ekonomickou činnost obce. Pokud předmětem prodeje není tentýţ majetek, který byl výhradně pouţíván pro účely výkonu v působnosti veřejné správy, je nutné tyto úplaty do obratu pro účely registrace zahrnout (aktivace – vytěţené dřevo z městského parku, staré dlaţební kostky, druhotné suroviny získané z vyřazeného a likvidovaného majetku atd.). V případě účtu 649 – nelze vyloučit úplaty za nějaká plnění, která do obratu mohou patřit, i kdyţ hlavní náplní účtu jsou různé formy finančních náhrad (náhrada škody, pojistné náhrady apod.) a opravy nevýznamných chyb minulých období. V případě úplat za finanční činnosti (skupina 66), které jsou osvobozeny od daně, se tyto úplaty nezahrnují do obratu pouze v případě, ţe se jedná o doplňkovou činnost uskutečněnou příleţitostně. Pokud není zákonem stanovená podmínka splněna, je nutné předmětnou úplatu do obratu pro účely registrace zahrnout. Rovněţ v případě účtu 699 nelze vyloučit úplaty za nějaká plnění, která do obratu mohou patřit.15 ** poloţky 21xx – poloţky dle rozpočtové skladby

2.4 Příspěvkové organizace ÚSC zřizují příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, jejichţ rozsah, struktura a sloţitost vyţadují samostatnou právní subjektivitu. Jde zpravidla o neziskové subjekty, které územní samosprávné celky zřizují nejen k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému vyuţití svého majetku, ale i zabezpečení veřejně prospěšných činností. Vznik příspěvkové organizace je vázán na vydání zřizovací listiny, která má přesně vymezené náleţitosti. Zřizovací listina příspěvkové organizace rovněţ vymezuje okruhy 15


- 43 -

doplňkové činnosti, která navazuje na hlavní činnost a je povolena zřizovatelem k lepšímu vyuţití potenciálu organizace. Příspěvkové organizace hospodaří zejména s peněţními prostředky z rozpočtu zřizovatele, peněţními fondy organizace, dále s různými formami dotací, finančních příspěvků a v neposlední řadě i s prostředky, získanými vlastní činností. Příspěvkové organizace nepatří mezi osoby vykonávající působnost v oblasti veřejné správy. Ze specifického postavení PO však vyplývá, ţe zřizovatel na ně přenesl vykonávání činností, ke kterým je povinen podle zvláštních právních předpisů (např. péče o veřejné prostranství, zeleň, osvětlení, údrţba chodníků apod.). Pokud PO vykonávají pro svého zřizovatele výkon činnosti, který je v působnosti územního samosprávného celku, tato činnost se nepovažuje za ekonomickou činnost a příspěvek zřizovatele není úplatou za takto uskutečněné činnosti. Pro účely DPH jsou příspěvkové organizace osobou povinnou k dani a jsou proto povinny rovněţ

sledovat

obrat

pro

registraci

z titulu

překročení

obratu,

který

je

s účinností od 1. 1. 2009 vymezen pro všechny osoby povinné k dani shodně. Do obratu budou PO stejně jako ostatní subjekty zahrnovat veškeré úplaty bez daně, včetně dotace k ceně, pokud se jedná o úplaty, které náleţí osobě povinné k dani za uskutečněné dodání zboţí, převod nemovitosti a poskytnutí sluţby s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za: zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně nebo plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, jestliţe nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příleţitostně.

- 44 -

3. Dopad DPH na hospodaření krajů, obcí Uplatňování DPH u územních samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací, které mají charakter neziskových organizací. Zákon o DPH platný od vstupu ČR do EU, přinesl významnou změnu v pohledu na uplatnění daně u subjektů, které sice nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání, ale uskutečňují ekonomické činnosti, a tím se dostávají do pozice osoby povinné k dani. S účinností od 1. 5. 2004 platí pro oblast uplatňování DPH zákon č. 235/2004 Sb., který byl v období od 1. 1. 2005 několikrát novelizován. Novela ZDPH, účinná od 1. 1. 2009, významným způsobem zasáhla do obratu pro povinnou registraci zejména ve vazbě na subjekty vykonávající veřejnou správu, tj. územní samosprávné celky. U řady těchto subjektů došlo k překročení limitní částky obratu pro účely registrace jiţ za měsíc leden 2009, coţ vedlo k registraci těchto ÚSC k dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 4. 2009. Další ÚSC se registrovaly k DPH postupně v průběhu roku 2009 a je pravděpodobné, ţe registrace k DPH postihne v roce 2010 i další subjekty. Pro rok 2010 došlo nejen k významným změnám v souvislosti s novelou č. 489/2009 Sb. s účinnou od 1. 1. 2010 a změnou sazeb DPH, ale i v oblasti vedení účetnictví územních samosprávných celků, které mají rovněţ dopad na sledování obratu pro povinnou registraci a způsob vedení evidence pro daňové účely. Územní samosprávné celky a příspěvkové organizace jsou zaměřeny na poskytování ekonomické činnosti v tuzemsku, a proto se s obchodními případy z oblasti unijních obchodů a obchodních transakcí, vztahujících se k třetím zemím tyto subjekty setkávají spíše výjimečně. I tyto výjimečné případy však mohou mít u těchto subjektů, pokud nejsou plátci daně, zásadní dopady, tj. mohou vést k registraci k DPH, aniţ by došlo k překročení limitu obratu. U jiţ registrovaných plátců daně můţe neznalost pravidel pro uplatňování DPH v rámci EU a ve vztahu k třetím zemím vést k porušení povinností stanovených zákonem o DPH a v konečném důsledku k dodatečnému vyměření daně včetně s tím souvisejících sankcí.

- 45 -

Za zatím nejvýznamnější změny lze povaţovat ty, které byly provedeny v rámci zákona č. 302/2008 Sb., kterým se od 1. 1. 2009 mění zákon o DPH č. 235/2004 Sb. na organizace ve veřejné správě. Postihly totiţ zejména územní samosprávné celky, tj. osoby povinné k dani, které měly výjimečné postavení v oblasti sledování obratu pro povinnou registraci.

3.1 Hlavní změny, které se dotkly ÚSC: V důsledku výše uvedených změn: a) narostl počet subjektů, které se staly plátcem zejména z důvodu rozšíření

okruhu případů, které se zahrnují do obratu pro účely povinné registrace,

Do obratu ve veřejných rozpočtech se zahrnují: úplaty za zdanitelná plnění, tj. za dodání zboţí nebo poskytnutí sluţby, s místem plnění v tuzemsku, uskutečněné v rámci ekonomické činnosti, nájem movitých věcí, věcná břemena, nájmy z honiteb dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, krátkodobý pronájem staveb, bytů a nebytových prostor včetně vybavení do 48 hodin, úplaty za nikoli příleţitostný nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, pronájem části nemovitosti – kantýny, pronájem nemocnice, pronájem pozemku. Osoby povinné k dani se mimo důvodu překročení zákonné výše obratu musí od roku 2009 povinně registrovat v případech: uzavření smlouvy o sdruţení dle § 829 Občanského zákona s plátcem za účelem společného

uskutečňování zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených

s nárokem na odpočet daně - § 94 odst. 2,

- 46 -

nabytí majetku pro uskutečněné ekonomické činnosti v privatizaci nebo nabytí majetku od plátce na základě prodeje nebo vkladu podniku - § 94 odst. 3, přechodu jmění ze zanikající společnosti, která byla plátcem - § 94/4, pořízení zboţí z jiného členského státu v kalendářním roce v ceně nad 326 000 Kč § 94 odst. 6, pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně z jiného členského státu - § 94 odst. 7, přijetí sluţby od zahraniční osoby nebo osoby registrované k dani v jiném členském státě podle § 15 odst. 1 - § 94 odst. 8, přijetí sluţby nebo zboţí od zahraniční osoby nebo osoby registrované k dani v jiném členském státě podle § 15 odst. 2 - § 94 odst. 9 DPH a dopad zákona č. 302/2008 Sb., kterým se od 1. 1. 2009 změnil zákon o DPH č. 235/2004 Sb. na organizace ve veřejné správě. Úřad sleduje obrat rozhodný pro povinnou registraci, plátcem se stává osoba povinná k dani (§ 94, odst. 1): 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy byl překročen obrat 1 000 000 Kč, pokud není splněna registrační povinnost, dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, přihláška k registraci se musí podat do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen obrat (§ 95 odst. 1). PŘÍKLAD: Obrat překročen v lednu 2009: povinnost podat přihlášku do 15. února 2009, FÚ plátce zaregistruje od 1. dubna 2009, pokud by přihláška nebyla podána a FÚ by překročení obratu za leden 2009 zjistil např. aţ v roce 2010, provede se registrace v roce 2010 - za období, kdy osoba měla být, ale nebyla plátcem, se uloţí náhrada dle § 98 ZDPH ve výši 10 % z úplat za zdanitelná plnění uskutečněná bez daně.

- 47 -

b) jsou kladeny větší nároky na administrativu, tj. sledování evidence a agendy DPH, c) ÚSC ve své činnosti převážně uskutečňuje činnosti spojené s veřejnou správou. U většiny činností, které podléhají DPH, ÚSC neuplatňuje nárok na odpočet DPH na vstupu. Ale je uplatňována povinnost odvodu DPH na výstupu. Celkově tak došlo k zatížení příslušných rozpočtů.

4. Vzorový případ na DPH a zpracování daňového přiznání Příklad na DPH a zpracování daňového přiznání u Krajského úřadu Libereckého kraje. Stručný popis krajského úřadu Libereckého kraje: Liberecký kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Krajský úřad skýtá celkem šestnáct odborů a dvě oddělení spadající přímo pod ředitele úřadu. Odbory se dělí ještě na další oddělení. Ne všechny odbory fungují přímo pro veřejnost. Například ekonomický odbor, odbor kontroly nebo kancelář ředitele jsou specifické v tom, ţe dohlíţí na správný chod úřadu po stránce hospodářské, personální a starají se o to, aby bylo veškeré počínání ostatních odborů v naprostém pořádku. Dohlíţí na dodrţování veškerých předpisů a náleţitostí tak, jak je ukládá zákon. Krajský úřad funguje v tzv. přenesené působnosti, coţ znamená, ţe vykonává úkony přenesené ze státu na kraje nebo v tzv. samostatné působnosti, coţ znamená, ţe vykonává úkony svěřené mu zákonem o krajích.

- 48 -

Příklad (data jsou upravena dle potřeb ilustračního příkladu): 1) V měsíci dubnu roku 2010 byly uzavřeny smlouvy o zřízení věcného břemene, tzn. DUZP je den vkladu do katastru nemovitostí a to 8. 4., 10. 4., 15. 4., 16. 4. 2010. Úhrada byla provedena do pěti dnů od vkladu do katastru nemovitostí a to 13. 4., 15. 4., 20. 4., 21. 4. 2010. Sazba daně je základní 20%. Daňové doklady byly vystaveny do patnácti dnů. Základ + DPH 20% = částka včetně DPH, základ daně a daň na výstupu se zapisuje do řádku č. 1 daňového přiznání. 1, 1000 + 200 = 1 200 Kč (8. 4. 2010, ČEZ Distribuce a.s.) 2, 15 500 + 3 100 = 18 600 Kč (10. 4. 2010 ČEZ Distribuce a.s.) 3, 10 000 + 2 000 = 12 000 Kč (15. 4. 2010, Telefónica O2 ČR) 4, 8 000 + 1 600 = 9 600 Kč (16. 4. 2010, RWE GasNet s.r.o.) 2) Krajský úřad uskutečnil pronájem sálu na uspořádání konference dne 11. 4. 2010 pro Severočeskou vodárenskou společnost, úhrada byla stanovena ve výši 8 400 Kč, DUZP je den konání pronájmu, částka byla uhrazena v hotovosti. Jedná se o krátkodobý pronájem nebytových prostor, proto je sazba daně základní 20%. Základ daně je 7 000 Kč, daň 1 400 Kč, částky se zapisují do řádku č. 1 daňového přiznání. 3) Krajský úřad byl pořadatelem sportovních her, kterých se účastnily zástupci ostatních krajů. Účastnický poplatek byl stanoven na 300 Kč, celkově se přihlásilo 8 účastníků. Úhrady poplatků byly provedeny bezhotovostně 12. 4., 13. 4., 14. 4. 2010. Zde se jedná o plnění osvobozené, proto sazba daně bude 0%. Jedná se o úplatu, tj. DUZP nastane později, neţ přijde úplata, proto je tento úplatek uveden v daňovém přiznání. 300 x 3 = 2 400 Kč, částka bude uvedena v řádku 50 v daňovém přiznání 4) Krajský úřad poskytuje ubytovací sluţby, v měsíci dubnu roku 2010 se ubytovalo 6 osob na 5 nocí z Plzeňské krajské nemocnice, v termínu 7. – 12. 4. 2010. Cena

- 49 -

za ubytování byla 550 Kč za osobu a den. Dle zákona je na tyto sluţby uplatňována sníţená sazba 10%. Úhrada byla provedena v hotovosti dne 12. 4. 2010. 550 Kč x 5 nocí x 6 osob = 16 500 Kč, základ daně je 15 000 Kč, daň 1 500 Kč, základ daně a daň na výstupu budou uvedeny v řádku č. 2 v daňovém přiznání. 5) Krajský úřad dlouhodobě pronajímá nebytové prostory společnosti EuroNet s.r.o., kde bylo stanoveno nájemné na rok 2010 ve výši 120 000 Kč. Fakturace bude provedena vţdy v prvním měsíci daného čtvrtletí se splatností 30. dní. DUZP je 15. 4. 2010, splatnost 15. 5. 2010. Dle zákona bylo zvoleno, ţe se obě strany dohodly o uplatnění DPH, základní sazby 20%. Faktura na druhé čtvrtletí je 30 000 Kč včetně DPH, základ daně 25 000 Kč, daň 5 000 Kč, základ daně a daň na výstupu se zapisuje do řádku č. 1 daňového přiznání. Tabulka č. 3 - vystavené faktury (podklad pro DPH) – duben 2010 Po ř.č.

Odběratel

Předmět

základ

1.

ČEZ Distribuce a.s.

2.

ČEZ Distribuce a.s.

3.

Telefónica O2 ČR

4.

RWE GasNet s.r.o.

5.

Severočeská vodárenská a.s.

6.

Plzeňský kraj

7.

Jihomoravský kraj

8. 9.

Moravskoslezský kraj Ústecký kraj

10.

Středočeský kraj

11.

Jihočeský kraj

12.

Karlovarský kraj

13.

Pardubický kraj

14.

Plzeňská krajská nemocnice EuroNet s.r.o.

zřízení věcného břemene zřízení věcného břemene zřízení věcného břemene zřízení věcného břemene Krátkodobý pronájem nebyt. prostor poplatek sportovní hry poplatek sportovní hry poplatek sportovní hry poplatek sportovní hry poplatek sportovní hry poplatek sportovní hry poplatek sportovní hry poplatek sportovní hry ubytovací sluţby Dlouhodobý pronájem nebyt. prostor

15.

daň

1 000

Sazba Daně 20%

DUZP

200

Celkem s daní 1 200

8.4.2010

Datum úhrady 13.4.2010

15 500

20%

3 100

18 600

10.4.2010

15.4.2010

10 000

20%

2 000

12 000

15.4.2010

20.4.2010

8 000

20%

1 600

9 600

16.4.2010

21.4.2010

7 000

20%

1 400

8 400

11.4.2010

11.4.2010

300

0%

300

12.4.2010

300

0%

300

12.4.2010

300

0%

300

13.4.2010

300

0%

300

13.4.2010

300

0%

300

13.4.2010

300

0%

300

13.4.2010

300

0%

300

14.4.2010

300

0%

300

14.4.2010

15 000

10%

1 500

16 500

12.4.2010

12.4.2010

25 000

20%

5 000

30 000

15.4.2010

15.5.2010

zdroj: data územně samosprávního celku, upravena dle příkladu

- 50 -

Výpočet Sazba daně

Základ daně

Daň na výstupu

Základní – zřízení věcného břemene, nájemné Sníţená – ubytovací sluţby

66 500 Kč

13 300 Kč

15 500 Kč

1 500 Kč

Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet – poplatek za sportovní hry

2 400 Kč

_

Krajský úřad Libereckého kraje je měsíční plátce DPH a neuplatňuje nárok na odpočet DPH na vstupu. Krajský úřad podal daňové přiznání 22. 4. 2010, úhrada byla provedena v den podání daňového přiznání. Termín byl splněn, neboť zákon stanovuje přiznat a zaplatit daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Příloha č. 3 Přiznání k dani z přidané hodnoty

- 51 -

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo podat přehledným a srozumitelným způsobem výklad problematiky DPH a DPH ve veřejné správě tak, aby jí porozuměla široká veřejnost. Uvést základní informace týkající se uplatňování DPH se zaměřením na ÚSC a PO. Seznámit s dopadem zákona o DPH na hospodaření územně samosprávných celků. V první kapitole své práce vysvětluji jednoduše a názorně základní pojmy DPH. Seznamuji s daňovou soustavou v České republice, se základní charakteristikou DPH a popsala jsem základní pojmy týkající se DPH. Vliv DPH na územní samosprávné celky byl popsán v kapitole číslo dvě, která se zabývá vymezením subjektů ÚSC, sledováním obratu ÚSC a PO pro účely registrace a zřizováním PO. V této kapitole je také uveden ucelený přehled syntetických účtů tř. 6 ve vazbě na sledování obratu pro povinnou registraci. Uplatňování DPH u ÚSC a PO přineslo významnou změnu v pohledu na uplatnění daně u subjektů, které sice nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání, ale uskutečňují ekonomické činnosti, a tím se dostávají do pozice osoby povinné k dani, narostl počet subjektů, které se staly plátcem, celkově tak došlo k zatíţení příslušných rozpočtů. Dopad daně na hospodaření ÚSC a PO je popsán ve třetí kapitole. V poslední kapitole uvádím stručný popis Krajského úřadu Libereckého kraje a vzorový příklady na vypočítání daňové povinnosti, na základě uvedeného příkladu je vyplněno přiznání k dani z přidané hodnoty. Jelikoţ je problematika DPH velice široká, nebylo moţné v této práci postihnout všechny oblasti. Základem je naučit se porozumět zákonu a umět v něm spolu s odbornou literaturou nalézt odpovědi na konkrétní otázky z oblasti DPH v praxi. Cíl práce byl splněn.

- 52 -

SEZNAM LITERATURY Knihy: 1. MUSILOVÁ, Lydie; FITŘÍKOVÁ, Dagmar. DPH u územně samosprávných celků a jimi zřízených příspěvkových organizací od roku 2010, Karviná: nakladatelství Paris, Ţiţkova 2379,734 01 Karviná – Mizerov, ISBN 978-80-87173-10-7. 2. Doc. Ing. VANČUROVÁ, Alena, Ph.D.; Ing. LÁCHOVÁ, Lenka CSc. Daňový systém 2008 aneb učebnice daňového práva, Praha: nakladatelství 1 VOX a.s., Senováţné náměstí 978/ 23, 110 00 Praha 1, ISBN 978-80-86324-72-2.

Zákony: 3. Zákon číslo 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

Webové stránky: 4. www.mfcr.cz 5. www.businessinfo.cz 6. www.podnikatel.cz 7. www.business.center.cz

8. www.finance.cz

- 53 -

SEZNAM ZKRATEK apod.

a podobně

atd.

a tak dále

ČR

Česká republika

č.

číslo

DPH

daň z přidané hodnoty

DUZP

datum uskutečnění zdanitelného plnění

EU

Evropská unie

FÚ

Finanční úřad

Kč

koruna česká

MF

Ministerstvo financí

např.

například

obch. zák.

Obchodní zákoník

odst.

odstavec

PO

příspěvková organizace

příp.

případně

resp.

respektive

Sb.

sbírka

tj.

to jest

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvaný

ÚSC

územní samosprávní celky

ZDPH

Zákon o dani z přidané hodnoty

ZP

zdanitelné plnění

- 54 -

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Typy daňových dokladů určených pro běţná plnění realizovaná mezi českými subjekty Tabulka č. 2 – Členění syntetických účtů tř. 6 (výnosy) podle skupin ve vazbě na sledování obratu pro povinnou registraci, dle platné účtové osnovy pro ÚSC a PO Tabulka č. 3 – Vystavené faktury (podklad pro DPH) – duben 2010

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty Příloha č. 2 – Příjmový a výdajový pokladní doklad Příloha č. 3 – Přiznání k dani z přidané hodnoty

- 55 -

DPH ve veřejné správě

Recommend Documents