Analýza problematiky úlohy DPH ve stavebnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza problematiky úlohy DPH ve stavebnictví Bakalářská práce

Autor:

Klára Vodrlindová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, Csc.

červen, 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdání elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze 16. června 2014

…………………………… Klára Vodrlindová

Poděkování

Chtěla bych poděkovat doc. Ing. Františkovi Pavelkovi, Csc. odborné vedení mé bakalářské práce a cenné rady, které mi pomohly zkompletovat tuto práci.

Anotace Tato práce je věnována problematice DPH a jejím změnám ve stavebnictví. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretická a praktická. Teoretická část popisuje problematiku daně z přidané hodnoty, vztah DPH k fyzické osobě a k osobě právnické a oblast uzemní působnosti. Praktická část se zabývá konkrétními změnami DPH ve stavebnictví u firmy LLENTAB spol. s.r.o. v roce 2011, po novele 1. 4. 2011 a také změnami spojené s odloženou účinností tohoto předpisu od 1. 1. 2012. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat vzniklé změny v konkrétních letech a zjistit dopad DPH způsobený těmito změnami. Klíčová slova: klasifikace daně, DPH, přidaná hodnota, novely, DPH ve stavebnictví

Annotation This bachelor thesis deals with the VAT and its changes in construction industry. The thesis is divided into two parts - theoretical and practical. The theoretical part describes the VAT, its relation to natural and legal person and the scope of territorial authority. The practical part includes the concrete changes to the VAT in the construction company LLENTAB Ltd. in 2011, after the amendment from 1 April 2011. It also deals with the changes associated with deferred effect of the amendment since 1 January 2012. The main aim of the thesis is to compare these changes during concrete years and define the impact of the VAT caused by these changes. Keywords: classification of taxes, VAT, value added, amendments, VAT in the construction industry

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

Charakteristika daně........................................................................................................ 8 1.1

Funkce daně ................................................................................................................. 8

1.2

Klasifikace daní ........................................................................................................... 9

Úvod do problematiky DPH .......................................................................................... 10 2.1

Princip daně z přidané hodnoty.................................................................................. 11

2.2

Předmět daně.............................................................................................................. 12

2.2.1 2.3

Co DPH nepodléhá, co je od DPH osvobozeno ......................................................... 13

2.4

Stanovení daně ........................................................................................................... 16

2.4.1

Základ daně ........................................................................................................ 16

2.4.2

Pojem uskutečnění zdanitelného plnění ............................................................. 17

2.5

Vztah DPH k FO a PO ............................................................................................... 18

2.5.1 2.6

3

4

Přidaná hodnota .................................................................................................. 13

Plátci a poplatníci DPH ...................................................................................... 18

Správa daně, daňové přiznání a odvod daně .............................................................. 19

2.6.1

Den uskutečnění zdanitelného plnění a podání daňového přiznání .................... 20

2.6.2

Typy daňových přiznání a placení daně ............................................................. 21

2.6.3

Odvod daně a daňové doklady............................................................................ 22

Daňová harmonizace ...................................................................................................... 26 3.1

Úprava DPH s EU ...................................................................................................... 26

3.1

Úprava DPH v tuzemsku ........................................................................................... 29

3.2

Úprava DPH se třetí zemí .......................................................................................... 29

Analýza problematiky změn DPH ve stavebnictví ...................................................... 30 4.1

DPH ve stavebnictví v roce 2011 .............................................................................. 30

5

4.2

DPH ve stavebnictví po novele 1. 4. 2011 ................................................................. 32

4.3

DPH ve stavebnictví po 1. 1. 2012 ............................................................................ 34

5

Profil firmy LLENTAB spol. s.r.o. ............................................................................... 37

6

Aplikace problematiky změny DPH ve stavebnictví na konkrétních příkladech

firmy LLENTAB .................................................................................................................... 40

7

8

6.1

Fakturace ve firmě LLENTAB před novelou 1. 4. 2011 ........................................... 40

6.2

Fakturace ve firmě LLENTAB po novele 1. 4. 2011 ................................................ 41

6.3

Faktury firmy LLENTAB po 1. 1. 2012 .................................................................... 43

6.4

Daňové přiznání firmy LLENTAB v roce 2012 ........................................................ 45

Podstatné změny ovlivňující DPH ve stavebnictví v roce 2013 .................................. 47 7.1

Změny vzniklé Sazbovou novelou ............................................................................. 47

7.2

Změny vzniklé technickou novelou ........................................................................... 48

Institut ručení za nezaplacenou daň a Institut nespolehlivého plátce ....................... 49 8.1

Institut ručení za nezaplacenou daň ........................................................................... 49

8.2

Institut nespolehlivého plátce .................................................................................... 50

Závěr ........................................................................................................................................ 51 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 52 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 54 Seznam příloh ......................................................................................................................... 54

6

Úvod Tématem mé práce je Problematika DPH a její změny v oblasti stavebnictví u firmy LLENTAB spol. s r. o. Cílem této práce je porovnat změny v roce 2011, po novele 1. 4. 2011, také změny spojené s odloženou účinnosti tohoto předpisu od 1. 1. 2012 a v neposlední řadě zjistit dopad DPH způsobený těmito změnami. Má práce je rozdělena do osmi kapitol. V první kapitole se věnuji samotnému principu daně z přidané hodnoty. Popisuji zde, co je předmětem daně, co dani nepodléhá a také co je od daně osvobozeno. Dále pak z čeho se skládá samotný základ daně, sazby DPH, a také se věnuji neméně podstatné přidané hodnotě. Ve druhé kapitole popisuju důležitý vztah DPH k fyzické osobě a k osobě právnické. Dále se věnuji pojmům plátce a poplatník DPH a v této kapitole také nechybí informace o zdaňovacím období a samotném odvodu daně. Posledním tématem v teoretické části mé práce je uzemní působnost, kde zmiňuji, jaká je úprava DPH v tuzemsku, jaká je úprava DPH ve vztahu k EU a také zde popisuji úpravu DPH ve vztazích se třetími zeměmi. Ve čtvrté kapitole popisuji profil firmy LLENTAB spol. s.r.o., díky které jsem získala podstatné informace pro svou absolventskou práci. Představuji společnost LLENTAB, krátce popisuji firemní organizační schéma a také představuji firemní strategii, vizi a misi. V páté kapitole představuji změny, které ovlivňují konkrétně firmu LLENTAB, popisuji změny mezi rokem 2011 a vzniklými novelami během roku 2011 a 2012. Konkrétně se věnuji stavům před novelou 1. 4. 2011 dále pak změnám DPH ve stavebnictví po novele 1. 4. 2011 a naposledy změnám po novele 1. 1. 2012. V šesté kapitole představuji všechny změny spojené s novelami na konkrétních fakturách firmy LLENTAB. V sedmé kapitole se věnuji podstatným změnám ovlivňujícím DPH firmy LLENTAB díky novele 1. 1. 2013 a v neposlední řadě se v osmé kapitole věnuji nově vzniklému Institutu ručení za nezaplacenou daň a Institutu nespolehlivého plátce.

7

1 Charakteristika daně „Finanční teorie definuje daň, jako povinou, zákonem předem sazbou stanovenou částku, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu bez poskytnutí ekvivalentního protiplnění. Daně v obecné rovině se většinou platí za určitá období, tedy v určitém, zákonem stanoveném cyklu, avšak některé daně jsou vyměřovány a placeny jednorázově, a to při vzniku určité finanční skutečnosti. Takovou skutečností může být např. smrt, darování či převod nemovitosti. Nenávratný a neekvivalentní princip odčerpávání potvrzuje charakteristiku daně Tomáše Akvinského, který považoval daň za dovolenou loupež, tedy nedobrovolnou platbu za nic, bez protiplnění příjemce daně. Tato neekvivalentnost daní však není absolutní, placení daní je příspěvkem k vytváření materiálního základu pro poskytování veřejných statků, z něhož mohou být na solidaristickém principu uspokojeny zájmy obyvatelstva.“1

1.1

Funkce daně

Daně a jejich funkce jsou spojeny s rolí samotné daně a určují její místo v hospodářství. Mezi funkce daní můžeme zahrnout funkci fiskální, alokační, dále funkci redistribuční a stabilizační. Fiskální funkce zabezpečuje dostatek zdrojů k úhradě veřejných výdajů. Tato funkce patřila z počátku k jedinému požadavku na daně, postupem času přibyly další funkce. V případech, kdy tržní mechanismy neumožňují zajištění efektivnosti v alokaci zdrojů, využíváme alokační funkci. Díky této funkci daní, mohou být nedostatky v oblasti efektivnosti korigovány. Redistribuční funkce je funkcí, která se snaží o zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů a to tím, že vyšší majetek nebo vyšší příjmy jsou zdaněny více.

1

RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, 23-24 s. ISBN: 978-80-210-4732-7.

8

Zajišťuje tedy solidárnost občanů daného státu. Součástí hospodářské politiky státu je stabilizační funkce daní. Tato funkce daní umožňuje zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice, využívá se například k dosažení cenové stability či zaměstnanosti. U daně z přidané hodnoty je rozhodující funkce fiskální. Jako spíše vedlejší účinek lze pozorovat jistý vliv i na alokaci a redistribuci, zvláště s existencí různé výše sazby DPH a problémem tzv. daňového přesunu.

1.2

Klasifikace daní

„Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více či méně praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad daně, vztah plátce a poplatníka, subjekt daně, objekt daně. Podle dopadu daně se daně tradičně dělí na daně přímé a nepřímé. Daně přímé jsou přímo vyměřeny každému poplatníkovi bezprostředně podle jeho důchodové či majetkové situace, většinou zohledňují majetkovou situaci poplatníka. Daně nepřímé jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb apod., nezohledňují osobní situaci poplatníka. Podle vztahu plátce a poplatníka se daně dělí na daně, u nichž je plátce shodný s poplatníkem, kde tedy nedochází k přesunutí daňového břemene na jinou osobu, a na daně, u nichž není poplatník totožný s plátcem. Podle subjektu se daně dělí do kategorií, kdy daňovým subjektem je například fyzická osoba, korporace, domácnost. Podle objektu daně se daně dělí například na daně důchodové, majetkové, spotřební daně. „2

2

RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, 36-38 s. ISBN: 978-80-210-4732-7.

9

2 Úvod do problematiky DPH „Daň z přidané hodnoty je historicky jednou z nejmladších daní. Poprvé byla zavedena ve Francii v roce 1954. Od té doby byla zavedena v mnoha dalších, především evropských zemích. Systém daně z přidané hodnoty se v ČR uplatňuje od roku 1993. Daň z přidané hodnoty je základem nejen nepřímého zdanění v ČR, ale zároveň i základem celé daňové soustavy.“3Podle statistických údajů o příjmech státních rozpočtů lze však říci, že patří mezi nejdůležitější příjem. Významná změna pro ČR nastala 1. května 2004, kdy se stala členem EU a tímto okamžikem měla povinnost harmonizovat některé zákony s ostatními členskými státy. Se vstupem ČR do Evropské unie došlo k zásadní změně v oblasti zákona daně z přidané hodnoty. Došlo k rozšíření pramenů práva, a to se dotklo pochopitelně i daňové oblasti. Česká republika byla vázaná na do té doby vlastní zákony a mezinárodními smlouvami. Tímto dnem však došlo k rozšíření vlivu mezinárodního práva a Česká republika se tak musí podle čl. 10 a čl. 10a Ústavy řídit nejenom nařízeními, rozhodnutími a směrnicemi EU, ale také rozhodnutími Evropského soudního dvora. V době vstupu České republiky do EU, bylo toto nadnárodní společenství z hlediska práva na počátku jeho vývoje. Je nutné tedy zdůraznit, že Česká republika nevstoupila 1. května 2004 do zaběhnutého právního pořádku, kde všechno funguje a všechno je jasné.4 Po vstupu České republiky do EU, hraje podstatnou roli v oblasti DPH také evropská legislativa, a to zejména směrnice 2006/112/ES5, která je účinná od ledna 2007 a nahradila tzv. Šestou směrnici EU.6

3

RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, 380 s. ISBN: 978-80-210-4732-7. 4 KOBÍK, J., ŠPERL J., RAMBOUSEK J., Daňové spory, jejich prevence a řešení. Praha: ASPI, a.s., 2006, 188-189 s. ISBN: 80-86395-17-0 5 Směrnice rady 2006/112/ES o společenském systému daně z přidané hodnoty a zákon o dani z přidané hodnoty, 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2008. ISBN: 978-80-7357-244-0 6 GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2012: výklad s příklady. 8. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., © 2012, 11-12 s. ISBN 978-80-247-4046-1.

10

2.1

Princip daně z přidané hodnoty

„Daň z přidané hodnoty tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Tato daň je vyměřována prakticky na celém světě a Česká republika pochopitelně není výjimkou. Princip DPH spočívá v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z realizovaného obchodu část jeho hodnoty státu, pokud je tento obchod předmětem daně. Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u plátce zvýší. Subjekt platí dodavatelům cenu včetně této daně a sám dostává zaplaceno za zboží rovněž včetně této daně. Do státního rozpočtu pak odvede rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní, případně mu může být daň vrácena.“7„Předností DPH je její výnosnost, neutralita a efektivnost. Pokud dochází v praxi k efektivnímu uplatňování DPH, pak by měla tato daň sloužit jako účinný nástroj v boji proti daňovým únikům a nutit jednotlivé subjekty k daňové disciplíně. Výsledky praxe se však mohou od teoretických předpokladů poměrně lišit, což úzce souvisí i s problematikou daňové kontroly. Při uplatnění DPH hraje významnou roli vystavený daňový doklad, který je rozhodný pro odvod nebo dopočet daně. DPH patří do systému nepřímých daní, které postihují spotřebu, a důsledkem toho je, že mají větší dopad na vrstvy obyvatelstva s nižšími příjmy. Jsou tedy vlastně regresivním zdaněním vzhledem k velikosti příjmů. Správná volba sazeb nepřímých daní má proto velký význam i z hlediska udržení sociální rovnováhy ve společnosti. Na tento problém většinou reaguje právní úprava zavedením dvou či více sazeb DPH jakožto univerzální spotřební daně. Nižší daňové sazby se uplatňují pro výrobky a služby, které jsou základními prvky spotřeby obyvatel s nižšími příjmy. Standardní daňová sazba se používá pro výrobky a služby ostatní, popř. pro výrobky a služby luxusnějšího charakteru. Při této diferenciaci daňových sazeb však dochází k narušení principu neutrality DPH, což vede mimo jiné i ke zvýšení nákladů na správu daní.“8

7

AHOJ! Česká republika [online]. Daň z přidané hodnoty (DPH) [cit. 2014-05-10]. Dostupné z http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Jak-to-tu-funguje/Justice,-pravni-prostredi/Dan-z-pridane-hodnoty-(DPH) 8 RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, 381 s. ISBN: 978-80-210-4732-7.

11

Z hlediska veřejných financí je DPH daní sdílenou, to znamená, že stát DPH vybere a tento výnos pak přerozděluje do jiných rozpočtů zejména krajů, obcí a měst. DPH se dále považuje za daň univerzální, obligatorní, sazbovou, ústřední a nepřímou. Ze strany daňového poplatníka je nepřímost DPH spatřena v nesplnění povinnosti nositele daňového břemene přímo vůči státnímu rozpočtu. Odvod a vybrání daní se uskutečňuje prostřednictvím registrovaných plátců daně. Dalším znakem DPH je univerzálnost, ta se projevuje tím, že tato daň se vztahuje na všechny podnikatelské aktivity, s výjimkou těch osvobozených, a také na všechny podnikatelské subjekty, kteří jsou registrovaní jako plátci. Tím jsou vytvořeny pro veškeré podnikatelské činnosti stejné daňové podmínky.

2.2

Předmět daně

Dani z přidané hodnoty, tedy nepřímé dani ze spotřeby, podléhá zboží, nemovitosti a služby. Podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, §2, odstavec (1) jsou tedy vyjmenována plnění, která jsou předmětem daně, a také podmínky, za kterých se vyjmenovaná plnění stávají předmětem daně. První podmínkou této právní úpravy je, že je uskutečňuje osoba, která je osobou povinnou k dani, to znamená, že uskutečňuje ekonomickou činnost, resp. podniká. Další podmínkou je, že tato plnění jsou uskutečňována za úplatu a poslední podmínkou je, že místem plnění je tuzemsko. Při splnění výše uvedených podmínek jsou zde vyjmenována plnění, která jsou předmětem daně. Jedná se o: Dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. Poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku.

12

Pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani. Dovoz zboží do tuzemska, tedy dovoz zboží, které je odesláno do tuzemska ze třetí země.9

2.2.1 Přidaná hodnota Dan z přidané hodnoty se vztahuje pouze tzv. na přidanou hodnotu. Přidaná hodnota je to, co se na určitém stupni výroby nebo prodeje přidá zpracováním k hodnotě nakoupených materiálů nebo polotovarů. Lze ji definovat jako rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Ve zjednodušené podobě nakoupíme za 100 Kč a prodáme za 150 Kč, přidaná hodnota je 50 Kč, z té bude odvedeno DPH.

2.3

Co DPH nepodléhá, co je od DPH osvobozeno

Plnění, která nemají charakter převodu nemovitosti, dodání zboží ani poskytnutí služby, DPH nepodléhá. Dále DPH nepodléhá pořízení zboží z jiného členského státu EU, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně. Např.: 1. Poskytnutí reklamních nebo propagačních předmětů, musí být však splněny tyto podmínky: Předmět musí být označen obchodní firmou nebo ochrannou známkou toho, kdo poskytuje tento předmět. Pořizovací cena 1 ks předmětu bez DPH nesmí přesahovat 500 Kč. Zboží tohoto typu není předmětem spotřební daně. Vždy musí být splněny současně všechny podmínky. Jakmile dojde k nesplnění kterékoliv podmínky, musí plátce při poskytnutí takového předmětu přiznat DPH na výstupu. 2. Finanční plnění, např.: Finanční bonus, pokuty a penále, náhrady škody.

9

GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2012: výklad s příklady. 8. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., © 2012, 11-12 s. ISBN 978-80-247-4046-1.

13

Osvobození od daně bez nároku na odpočet znamená, že daň na výstupu není uplatněna a na vstupu ztrácíme nárok na odpočet.„Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Při splnění takovýchto podmínek stanovených v ZDPH jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, pojišťovací činnosti, převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení, výchova a vzdělávání (osvobození od daně se nevztahuje na vzdělávací činnost, která není poskytována v rámci akreditovaného studijního programu, zejm. na přípravné kurzy k přijímacím zkouškám, kvalifikační kurzy nebo přípravné kurzy ke studiu), zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc, provozování loterií a jiných podobných her, ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, např. poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího, poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou atd., dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně.“10 Dále se pak můžeme setkat s osvobozením ve zvláštních případech, tato problematika se netýká České republiky, protože z hlediska geografické polohy jejich uplatnění nepřichází v úvahu. Osvobození ve zvláštních případech je upraveno zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, §68.

10

RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, 381 s. ISBN: 978-80-210-4732-7.

14

„Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení lodí Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem námořních lodí, včetně nájmu námořních lodí s posádkou, b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno. Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem letadel, včetně nájmu letadel s posádkou, které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno. Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení letadel uvedených v odstavci 3. Od daně s nárokem na odpočet je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, které přímo souvisejí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem. Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, které přímo souvisejí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem.“11 Určité druhy osvobození od DPH jsou zřejmě nutné, ale jen dočasně. Působí totiž proti harmonizaci i proti neutralitě DPH a ve svých důsledcích může volný pohyb zboží naopak brzdit.

11

GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2012: výklad s příklady. 8. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., © 2012, 11-12 s. ISBN 978-80-247-4046-1.

15

2.4

Stanovení daně

2.4.1 Základ daně „Základem daně je peněžní částka, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Základ daně také zahrnuje: a) jiné daně, cla, dávky nebo poplatky b) spotřební daň, pokud zákon nestanoví jinak c) daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní d) dotace k ceně e) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění f) při poskytování služby i materiál přímo související s poskytovanou službou g) při poskytování stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují“12 Základ daně je tedy částka, ze které se vypočítá daň a její podoba je: a) fakturovaná cena zboží a služeb při obchodech v tuzemsku b) fakturovaná cena v CZK vynásobená kurzem příslušné cizí měny c) celní hodnota + clo při obchodech se zeměmi, které nejsou v EU

12

GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2012: výklad s příklady. 8. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., © 2012, 11-12 s. ISBN 978-80-247-4046-1.

16

2.4.2 Pojem uskutečnění zdanitelného plnění „Den, kdy je plátce DPH, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen přiznat DPH na výstupu a naopak kdy je plátce, který zdanitelné plnění přijímá, oprávněn uplatnit odpočet daně. Zdanitelné plnění je definováno jako den dodání, popřípadě den přijetí platby. Uskutečnění zdanitelného plnění se stane ten den, který nastane dříve.“13 „Při výpočtu daně je třeba odlišovat dvě základní situace: ze základu daně jako částky bez daně se daň vypočte jako součin částky za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá podle vzorce sazba daně / 100. Koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Cenu vč. daně pak tvoří součet základu daně a daně, z částky vč. daně se daň vypočte jako součin částky vč. daně a koeficientu, který se stanoví podle vzorce: sazba daně / (sazba daně + 100). Také v tomto případě se koeficient zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Cena bez daně se dopočte jako rozdíl mezi částkou za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně.“14 V České republice máme dvě sazby: sazba snížená 15 % např. potraviny včetně nápojů vyjma alkoholických, dětské pleny, knihy, časopisy (kde reklama nepřesahuje 50% plochy), stromy, zdravotnické potřeby a antibiotika, dále pak služby jako například opravy zdravotnických prostředků, sběr a přeprava komunálního odpadu, ubytovací služby a domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany sazba základní 21 % Všechno zboží, které není uvedeno v příloze zákona o DPH.

13

TESTY z účetnictví [online]. Slovníček účetních pojmů [cit. 2014-05-10]. Dostupné z http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=uskutecneni-zdanitelneho-plneni 14 RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Vydala Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, 380 s. ISBN: 978-80-210-4732-7.

17

2.5

Vztah DPH k FO a PO

Osoby povinné k dani jsou FO a PO, které samostatně uskutečňují ekonomické činnosti. Osoby se buď stávají plátcem DPH anebo poplatníkem DPH.

2.5.1 Plátci a poplatníci DPH Osoba povinná k dani se stává plátcem DPH, pokud překročí zákonem stanovený obrat, také pokud pořizuje nové zboží v tuzemsku z jiného členského státu a v neposlední řadě pokud je mu dodáno zboží včetně montáže nebo instalace. Plátci DPH jsou: a) povinní Pokud obrat za posledních 12 měsíců přesáhne 1 mil. Kč. Obrat tedy musíme kontrolovat po ukončení každého měsíce za 12 měsíců zpětně. Do 15. dne následujícího měsíce musí dojít k registraci na FÚ a od 1. dne třetího měsíce následujícího po překročení obratu musí povinně zahrnovat DPH do cen svého zboží. Pokud FO nebo PO začne podnikat v jiném státě, musí se v tomto státě registrovat k DPH, k tomu je vhodné využít daňového zástupce, který podá za FO nebo PO daňové přiznání a vede evidenci pro daňové účely. Dále pokud pořizuje zboží v tuzemsku z jiného členského státu. Povinným plátcem se stává ve dne, kdy v běžném kalendářním období převýší cena pořizovaného zboží 326 000 Kč. Osoba povinná k dani se také stává plátcem daně, pokud je jí dodáno zboží včetně montáže nebo instalace od osoby, která nemá sídlo v tuzemsku. b) dobrovolní K DPH se plátce registruje dobrovolně, protože je to pro něho výhodné a to v případě když jsou mezi našimi zákazníky významnější firmy, které jsou plátci DPH. Důvodem bývá záporná daňová povinnost, tzn. FÚ peníze vrací do 30 dnů. Plátce musí zůstat registrován alespoň 1 rok.

18

Poplatníkem DPH jsou všichni, kdo nakupují zboží a služby s DPH. Dále se můžeme setkat s pojmem osoba identifikovaná k dani. Osobou identifikovanou k dani jsou osoby nepovinné k dani, pokud pořídí v zemi EU zboží za více než 326 000 Kč za rok, musí se pak registrovat u našeho finančního úřadu, zboží ji z EU bude fakturováno bez daně a ona odvede DPH našemu FÚ podle našich sazeb. Jedná se například o neziskové organizace, jako jsou školy nebo nemocnice. Pokud se firma registruje u FÚ, dostane daňové identifikační číslo (DIČ). Toto číslo dostávají všichni podnikatelé v rámci EU. Zde existuje jednotný registr v rámci EU, systém VIES. U osoby samostatně výdělečně činné, se DIČ skládá z CZ + rodné číslo, u PO je to CZ + identifikační číslo. Přerušení či ukončení podnikání se také musí hlásit FÚ. Registrace k DPH znamená pro plátce poměrně náročnou administrativu a zpravidla zvyšuje konečnou cenu pro jeho zákazníky z řad neplátců. Proto je snahou některých plátců zrušit registraci k DPH.

2.6

Správa daně, daňové přiznání a odvod daně

„Správa DPH je vykonávána místně příslušnými správci daně, tzn. místně příslušnými finančními úřady příslušnými buď dle bydliště (u fyzické osoby) nebo dle sídla (u právnické osoby). Při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právního předpisu upravujícího správu cel, tj. podle celního kodexu, jinak se postupuje dle ZSDP.“ Zdaňovacím obdobím je: a) kalendářní měsíc Tímto zdaňovacím obdobím se řídil plátce, jehož obrat převýšil za rok 10 milionů Kč. b) kalendářní čtvrtletní Pokud plátce měl obrat menší nebo roven 2 000 000 Kč, pak jeho zdaňovacím obdobím bylo kalendářní čtvrtletí.

19

Pokud měl plátce obrat od 2 do 10 milionů Kč, mohl si vybrat měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období. Jeho povinností bylo toto rozhodnutí oznámit správci daně nejpozději do 31. ledna příslušeného kalendářního roku. Pokud u plátce docházelo ke změně zdaňovacího období, je oprávněn tento krok provést nejdříve až od počátku kalendářního roku. Podle novely zákona o DPH od roku 2013 se stávají, všichni noví plátci, měsíčními plátci, i když je jejich obrat minimální.

2.6.1 Den uskutečnění zdanitelného plnění a podání daňového přiznání Den uskutečnění zdanitelného plnění určujeme proto, abychom mohli danou operaci zařadit do daného zdaňovacího období. Rozlišujeme tři základní okamžiky: 1) den dodání, respektive převzetí zboží nebo den kdy byla poskytnuta služba 2) den zaplacení, když nastane dříve než dodání zboží či poskytnutí služby 3) den vystavení daňového dokladu, pokud jde o pořízení zboží z EU Daňové přiznání se podává do 25. dne následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období a současně s tím se platí daň. Pokud FO nebo PO obchoduje s EU, je plátce povinen vést soupisky daňových dokladů, které se vztahují k DPH. Dále musí podávat souhrnné hlášení, v něm uvádí všechny odběratele, kterým v EU dodal zboží a hodnotu tohoto zboží. Souhrnné hlášení se podává měsíčně ve stejných termínech jako měsíční daňové přiznání. Jeho cílem je kontrola placení DPH při obchodech s EU. Poslední povinností plátce je vést hlášení Intrastat. Cílem je statistika obchodu s EU. Musí ho podávat pouze plátce, který dodal do EU zboží za více než 4 000 000 Kč ročně nebo pořizuje z EU zboží za více než 2 000 000 Kč ročně. Toto hlášení se podává měsíčně.

20

2.6.2 Typy daňových přiznání a placení daně Existují tyto typy daňových přiznání: a) řádné přiznání Řádné daňové přiznání se podává v termínu, který uvádí zákon. U daně z přidané hodnoty se jde o 25. den následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období. b) opravné přiznání Toto daňové přiznání ruší řádné přiznání. Podává se tehdy, jestliže jsme v řádném přiznání udělali chyby a ještě neuplynul termín podání řádného přiznání. c) dodatečné přiznání Dodatečné daňové přiznání lze udělat kdykoli po uplynutí zákonem stanoveného termínu, pokud ovšem nebyla nahlášena kontrola od FÚ. Pokud podnikateli vzniká dluh na dani vůči státu, je nutno tento dluh doplatit hned při podání dodatečného daňového přiznání. FÚ potom doměří penále, které však mají nižší sazbu, než kdyby tyto chyby byly zjištěny až při daňové kontrole. Tento systém dává možnost nápravy případných chyb a přiblížení daňového systému realitě. Daňovou kontrolu provádí FÚ a je předem ohlášena. Stanovený základ a výpočet daně může FÚ kontrolovat až 5 let zpátky. Kontrola může být úplná nebo částečná. Při úplné kontrole se FÚ zaměřuje na všechny daně, ke kterým má FO či PO povinnost. Při částečné kontrole je jeho objektem zájmu jen vybraná daň a to právě například DPH za poslední rok. Výsledkem daňové kontroly může být, že FÚ nezjistil chyby v určeném základu ani ve výpočtu daně a vše je v pořádku. Další možností může být, že FO nebo PO může chybně určit základ daně a zaplatit státu méně, v tomto případě FÚ doměří daň a určí penále z dlužné částky. Jako poslední může nastat situace kdy FO nebo PO zaplatila na daních více, než byla daná povinnost, v tomto případě FÚ tyto přeplatky nevrací.

21

Daň musí být zaplacena ve stejné lhůtě, jako je podání daňového přiznání. Daňové přiznání můžeme zaplatit osobně na pokladně FÚ nebo převodem na příslušný účet FÚ. Platba musí přijít na účet FÚ do konce dané lhůty pro daňové přiznání.

2.6.3 Odvod daně a daňové doklady U odvodu daně plátce musí sledovat DPH zaplacené na vstupech a DPH fakturované odběratelům na výstupech. Pokud odečteme daně zaplacené odběrateli na výstupech, od daní zaplacených dodavatelům na vstupech dostaneme výsledek daňové povinnosti. Pokud nám vyjde kladný výsledek, vzniká daňová povinnost, plátce musí odvést DPH finančnímu úřadu. Pokud vyjde výsledek záporný, vzniká nadměrný odpočet a s tím záporná daňová povinnost, finanční úřad nám tuto částku musí vrátit do 30 dnů. Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daňový doklad existuje ve dvou základních podobách a to v podobě listinné a elektronické. Elektronický daňový doklad má tuto podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené výši, je zodpovědná osoba, která plnění uskutečňuje. Vystavení daňových dokladů při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění nebo pravidlům členského státu, ve kterém má osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu. Daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění. Osoba povinná k dani, může písemně zmocnit osobu, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo třetí osobu k tomu, aby sama mohla vystavit daňový doklad. Pokud je toto zmocnění uděleno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem.15

15

Komora daňových poradců ČR. Daňové zákony a účetnictví. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a. s., © 2013, s. 407-408. ISBN 978-80-7357-198-6.

22

„Daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení osoby, která uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) den vystavení daňového dokladu, h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sazbu daně l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně.16 Existují dva základní daňové doklady: 1) zjednodušený daňový doklad Používá se při platbách v hotovosti do 10 000 Kč. Musí mít tyto náležitosti: název dokladu, naše jméno a příjmení, sídlo či místo podnikání, DIČ firmy, číslo dokladu, předmět zdanitelného plnění a rozsah, částka včetně DPH, sazba DPH v procentech, podpis prodávajícího, datum vystavení a datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, pokud toto datum není stejné jako datum vystavení. Jedná se například o paragon.

16

Komora daňových poradců ČR. Daňové zákony a účetnictví. Praha 3: WoltersKluwer ČR, a. s., © 2013, s. 407-408. ISBN 978-80-7357-198-6.

23

2) daňový doklad Dříve běžný daňový doklad, od roku 2013 už pouze doklad daňový. Tento daňový doklad se používá u bezhotovostních plateb a při platbách v hotovosti nad 10 000 Kč. Musí mít tyto předepsané náležitosti: název dokladu, název a adresa prodávajícího a kupujícího, číslo dokladu, DIČ prodávajícího a kupujícího, datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby, datum vystavení, množství, druh zboží, cena za jednotku bez DPH, DPH v % i v Kč, cena celkem bez DPH, DPH celkem, cena včetně DPH, případnou slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně a podpis prodávajícího. Zvláštní daňové doklady: 1) Splátkový kalendář Dokument, který stanový, po jakých splátkách a kdy bude dlužník splácet úvěr nebo jiný dluh. Splátkový kalendář nebo také amortizační plán tedy určuje data splatnosti a přesné částky daného dluhu. Splátkový kalendář je daňovým dokladem tehdy, pokud obsahuje všechny náležitosti daňového dokladu a pokud tvoří součást nájemní smlouvy, nebo smlouvy o nájmu podniku. Může na něj být v těchto smlouvách také pouze výslovně odkázáno. 2) Platební kalendář Specifický daňový doklad, na kterém je zapsán rozpis plateb na předem stanovené zúčtovací období. Platební kalendář je daňovým dokladem, pokud obsahuje veškeré náležitosti daňového dokladu. Dále pokud osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, poskytuje úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění. Na platebním kalendáři nemusí být uvedeno datum uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty.17

17

Komora daňových poradců ČR. Daňové zákony a účetnictví. Praha 3: WoltersKluwer ČR, a. s., © 2013, s. 407-408. ISBN 978-80-7357-198-6.

24

3) Souhrnný daňový doklad Daňový doklad, který je vystaven plátcem DPH na několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění, které je osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu. Souhrnný daňový doklad, pokud se pro jeho vystavení plátce rozhodne, musí být vystaven nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém je uskutečněno první zdanitelné plnění. Údaje, které jsou společná pro všechna zdanitelná plnění, nebo pro plnění, osvobozená od daně s nárokem na odpočet, mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedena pouze jednou. Další údaje, musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné daňové plnění. 4) Doklad o použití Specifický doklad, který se vystavuje např. v případě použití pro účely, které nesouvisejí s ekonomickou činností, v případě darování nebo při osobní spotřebě plátce. „Doklad o použití je odvozen od běžného daňového dokladu s tím, že některé náležitosti oproti běžnému daňovému dokladu se uvádějí v jiné formě. Základní odlišností, je že místo identifikace osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, se na dokladu použití uvádí účel použití.„18

18

Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. Daňový poradce [cit. 2014-05-11]. Dostupné z http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=74&typ=r&levelid=da_129.htm

25

3 Daňová harmonizace „Daňová harmonizace představuje proces sbližování daňových soustav státu na základě společných pravidel. V rámci harmonizačního procesu lze identifikovat tři základní fáze: výběr daně, kterou je nutno harmonizovat harmonizace daňového základu harmonizace daňové sazby“19 Daň z přidané hodnoty se stala prozatím jediná objektem daňové harmonizace v rámci Evropského společenství. Pro fungování společného trhu je nezbytné zajištění harmonizace DPH. Díky této harmonizaci je možné využívat veškeré výhody spojené s podnikáním na jednotném vnitřním trhu. Harmonizace přináší samozřejmě výhody z hlediska podpory mezinárodního pohybu zboží. Na druhé straně omezuje možnosti reakce na národní specifika, neboť ta stále ještě přežívají.

3.1

Úprava DPH s EU

„Okamžikem zavedení vnitřního jednotného trhu vstoupila v účinnost nařízení Rady č. 218/92, na jehož základě a základě dalších aktů byly pro usnadnění vzájemného obchodu a kontroly v EU povinně zavedeny: -

daňové identifikační číslo

-

datový systém VIES

-

kontrolní statistický systém Intrastat

19

NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. vydání. Praha: ASPI, 2008, 15 s. ISBN: 807-35-7142-0.

26

Původně doporučené používání daňového identifikačního čísla bylo změněno na povinné a členským státům byl přidělen dvoumístný alfabetický kód, který je uváděn před samotným kódem daňového subjektu, čímž lze ihned poznat zemi, kde je subjekt registrován k dani. Důkazem o přidělení daňového identifikačního čísla je písemné osvědčení o daňové registraci.“20 „Pro přesnější kontrolu daňových úniků byla zavedena kontrola uplatňování nároku na osvobození od DPH při dodání zboží do jiného státu EU. K tomuto účelu byl vyvinut elektronický systém pro výměnu informací v oblasti DPH „VIES“ (VAT Information Exchange System) umožňující správcům daně států EU ověřit, zda prodávající měl právo osvobodit zdanitelné plnění a naopak v zemi určení zkontrolovat, zda kupující nabyté zboží řádně přiznal a zdanil. Systém VIES tedy slouží k zabezpečení výměny informací o pravdivém dodání zboží do jiného členského státu a identifikačních údajů o osobách registrovaných k DPH v rámci EU.“21 Při pohybu zboží v rámci EU se pro statistické účely vyhotovuje výkaz INTRASTAT. „Intrastat je systém sběru a zpracování dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy, zahrnující i sběr údajů o pohybu zboží, které přímo předmětem obchodu mezi obchodními partnery z různých členských států není. Do Intrastatu se vykazují údaje o pohybu zboží mezi ČR a ostatními členskými státy. Jde o zboží, které skutečně přestupuje státní hranici ČR, s výjimkou případů, kdy se zboží zdržuje na území ČR jen dočasně z důvodů dopraveních nebo jedná-li se o některé zvláštní druhy a pohyby zboží. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy EU, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů.“22

20

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2010, 140 s. ISBN: 97880-7201-881-9 21

finance.cz [online]. Systém VIES [cit. 2014-05-11]. Dostupné z http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-aspotrebni-dane/dph/system-vies/ 22

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. Intrastat – Příručky [cit. 2014-05-11]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_prirucky

27

V praxi se jedná o situaci, kdy jeden z účastníků obchodní transakce má sídlo v členské zemi EU. Daň z přidané hodnoty se vybírá podle principu reverse charge, tzn. opačné uplatnění daně. Zdaňuje se v místě spotřeby. Obchod s EU se nepovažuje za vývoz a dovoz, clo se neplatí, zboží podléhá zvláštnímu režimu DPH. Pokud pořizujeme zboží z EU, uplatňujeme zde samovyměření DPH, pro které se vžil termín Reverse charge. Ten kdo pořizuje zboží, má povinnost daň uvést do daňového přiznání. Pokud jde o dodání zboží ze členské země EU, jedná se o tak zvané plnění osvobozené. Nemusíme tedy odvádět DPH na výstupu, ale stále máme nárok na odpočet. Při dodání zboží i u většiny služeb do EU sestavujeme také tak zvané souhrnné hlášení, které se tvoří pouze v elektronické podobě. Zde uvádíme DIČ subjektu, kterému jsme zboží nebo služby dodali a jeho hodnotu. Existují dva základní zdaňovací mechanismy DPH: 1. Plátce dodává plátci Povinností plátce je ověřit si, zda dodává zboží skutečně plátci a na daňový doklad uvést jeho i svoje DIČ. Dále musí prokázat, že zboží bylo skutečně vyvezeno. Zboží je fakturováno do zahraničí za cenu bez DPH a DPH se odvádí podle místních sazeb v dané zemi u zahraničního odběratele. Odběratel samovyměřuje DPH v rámci svého daňového přiznání a uplatní ji na vstupech i na výstupech, takže daňová povinnost je 0. Při pozdějším prodeji pak vzniká nárok státu na DPH, v tomto případě se DPH objeví na výstupu. Pro představu si uvedeme příklad. Firma LLENTAB spol. s. r. o. je plátcem DPH, nakupuje stoly od plátce DPH a to v ceně 258 000 Kč a 20% DPH. Toto zboží dále prodává montážní firmě za 280 000 Kč a 20% DPH. DPH na vstupu bude tedy 51 600 Kč a DPH na výstupu bude 56 000 Kč. Firmě LLENTAB vznikne vlastní daňová povinnost 4 400 Kč. 2. Plátce dodává neplátci Tento případ vzniká, když kupující v jiné členské zemi EU není registrován u svého finančního úřadu k placení DPH, proto musí český prodávající vypočítat a odvést DPH. Fakturovaná cena je včetně DPH, prodávající zahrne operaci do svého daňového přiznání a odvede daň našemu finančnímu úřadu.

28

Tento mechanismus minimalizuje ztráty při výběru DPH při mezinárodním pohybu zboží a také umožňuje překonávat nedostatečnou daňovou harmonizaci. Oba mechanismy platí i obráceně, když česká firma odebírá zboží ze země EU.

3.1 Úprava DPH v tuzemsku V tomto případě musí mít dodavatel i odběratel sídlo na území ČR. Ten kdo prodává, ten uskutečňuje zdanitelné plnění a také účtuje daň na výstupu. Možnost uplatnit DPH na vstupu má osoba, která nakupuje od plátce DPH a to až v tu chvíli, kdy obdrží daňový doklad.

3.2

Úprava DPH se třetí zemí

Jedná se o státy mimo EU a při uplatňování DPH vůči třetím zemím se už používají běžné termíny dovozu a vývozu. Do základu pro DPH vstoupí navíc clo, které vyměří celnice. Správcem daně při dovozu je celní úřad. V případě vývozu se jedná o plnění osvobozené s nárokem na odpočet. Z pohledu DPH při dovozu uplatňujeme princip samovyměření, ale do základu pro DPH nám ještě vstoupí clo a případné dopravní náklady.

29

4 Analýza problematiky změn DPH ve stavebnictví Úkolem této práce bude zjistit rozdíl a dopad změn DPH ve stavebnictví v roce 2011 a v roce 2012. Jedná se o změny, které jsou uvedené v novele, platné od 1. 4. 2011 a také o změny spojené s odloženou účinností tohoto předpisu platné od 1. 1. 2012.

4.1

DPH ve stavebnictví v roce 2011

V roce 2011 vztah mezi dodavatelem a odběratelem v oboru stavebnictví probíhal jako u každé jiné přijaté či vydané faktury. V této kapitole budeme probírat pouze případ, kdy plátce DPH dodává předmět zdanitelného plnění plátci DPH. Vztah mezi dodavatelem a odběratelem je započat posláním faktury od dodavatele, který je plátce DPH, pro svého odběratele, který je také plátcem DPH. Na každé faktuře je uvedeno datum zdanitelného plnění, v tomto případě se jedná o poslední den v měsíci, kdy faktura byla vystavena. Dodavatel poté, co vystaví fakturu, je ke dni zdanitelného plnění povinen odvést daň, avšak zaplacení samotné faktury od odběratele nemusí proběhnout ve stejném měsíci. Může tedy nastat situace, kdy odběratel přijatou fakturu zaplatí například až o dva měsíce později. Tudíž má v tomto případě podstatnou výhodu. Odběratel obdrží fakturu přijatou k určitému datu, tuto fakturu může zaplatit až k datu splatnosti, ale daň už může nárokovat od státu k datu zdanitelného plnění dodavatele. Dostane tedy na konci měsíce zpět daň od státu za fakturu, kterou ještě zatím nezaplatil. Tato praxe byla z hlediska DPH v oboru stavebnictví velmi těžká i pro malé firmy. Malí dodavatelé měli nízké finanční krytí a díky tomu nemuseli dokázat přejít období mezi zaplacením DPH státu a čekáním na platbu od odběratele, mohlo to pro ně mít až likvidační dopad. Největším problémem, který vznikal v roce 2011 pro stát, byl ten, že stát nikde neměl záruku, že dodavatel při vydání faktury pro odběratele danou sazbu DPH odvede státu.

30

Pokud máme fakturu, která má datum doručení 7. 1. 2011, datum vydání bylo 1. 1. 2011, DUZP bylo 31. 12. 2011 a splatnost 15. 1. 2011 znamená to pro dodavatele, že odvádí daň k 31. 12. 2011. Odběratel však nárokuje daň také k 31. 12. 2011, i když svou fakturu může splatit až v měsíci lednu. Tudíž se dostává do výhodné situace, kdy nárokuje daň od státu, avšak svou fakturu ještě nezaplatil, jeho CF je tedy z hlediska toku peněz v plusu. Naopak dodavatel je znevýhodněn, protože musí odvést státu DPH, ale za svou fakturu ještě nedostal zaplaceno, jeho CF je tedy z hlediska toku peněz v mínusu. Oba případy týkající se zvýhodnění odběratele a naopak znevýhodnění dodavatele v problematice DPH ve stavebnictví v roce 2011 si ještě představíme v účetních téčkách. Využijeme předešlá data a to datum vydání 1. 1. 2011, DUZP 31. 12. 2011 a splatnost 15. 1. 2011. V účetních téčkách figurují dodavatelé, odběratelé a stát. Dodavatel vydává fakturu pro svého odběratele v hodnotě 100 + 20% DPH. Pro dodavatele vzniká povinnost odvést DPH státu a to v hodnotě 20. Stát by tedy v ideálním případě měl získat od dodavatele 20 a po té by měl k datu zdanitelného plnění, což je 31. 12. 2011 odevzdat DPH odběrateli, který jí k tomuto datu nárokuje. Odběratel se dostává již do zmíněné výhody, kdy získá nárokované DPH v hodnotě 20, ale svou přijatou fakturu v hodnotě 120 může splatit až k datu 15. 1. 2011.

Splatnost k 15. 1. 2011

Odběratel 100

Dodavatel FAV – 1. 1. 2011

100

20

20 k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2011

- nárokuje daň

– odvádí DPH

20

Stát 20

k 31. 12. 2011

k 31.

– přijímá DPH

nárokovanou DPH odběrateli

31

12.

2011

–

odevzdává

Splatnost k 15. 1. 2011

Odběratel 100

Dodavatel Svou fakturu

20

FAV – 1. 1. 2011

v účetnictví nezavádí

k 31. 12. 2011 k 31. 12. 2011 – neodvede dodavatel DPH

- nárokuje daň

Stát 20 k 31.

12.

2011

–

odevzdává

nárokovanou DPH odběrateli

V situaci kdy dodavatel neodvede státu daň v hodnotě 20 k 31. 12. 2011 a také svou fakturu nezavede do účetnictví, se stát dostává do nevýhodného stavu. Je stále povinen odevzdat nárokovanou DPH od odběratele v hodnotě 20, ale sám DPH od dodavatele nedostává. Toto je případ, který je největším problémem pro stát, protože zde nikdy nemá jistotu, že dodavatel odvede DPH a že se nedostane do nevýhodné situace.

4.2

DPH ve stavebnictví po novele 1. 4. 2011

Díky novele zákona o DPH, paragraf 47/2011 Sb. se od 1. 4. 2011 setkáváme v běžné obchodní a účetní praxi se změnami, které ovlivňují sledované DPH ve stavebnictví. Zákon č. 47/2011 Sb. mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, tato změna by měla zákon o DPH harmonizovat s předpisy v oblasti DPH v rámci jednotlivých státu EU. V novele DPH, která je také nazývána Velká novela zákona o DPH, byl vztah mezi dodavatelem a odběratelem od předchozího období změněn. Podstatnou změnou mezi dodavatelem a odběratelem byl způsob uplatňování nároku na odpočet DPH. Vztah mezi dodavatelem a odběratelem vznikne zasláním faktury od dodavatele svému odběrateli. Pro dodavatele zůstává stále datum zdanitelného plnění poslední den v měsíci, změna nastává u odběratele. Pro něj je rozhodným datem pro odpočet daně na vstupu, datum doručení faktury, nikoli datum zdanitelného plnění, které je uvedené na faktuře od dodavatele. To je důvodem, proč doklad vstoupí do přiznání k DPH až za to období, ve kterém byl doručen. Pro odběratele to tedy znamená, že již od nabytí platnosti novely od 1. 4. 2011, nemá právo nárokovat DPH k datu zdanitelného plnění dodavatele, ale má právo ji nárokovat až v tu chvíli, kdy mu faktura opravdu dojde, tj. k datu doručení.

32

Pro lepší představu si ukážeme tuto novelu na konkrétních datech. Dodavatel vydá fakturu pro odběratele, která má datum doručení 5. 5. 2011, datum vydání bylo 1. 5. 2011, DUZP bylo 30. 4. 2011 a splatnost 15. 5. 2011. Pro dodavatele tedy zůstává stále datum zdanitelného plnění, které je uvedené na vydaném dokladu. V tomto případě se jedná o datum 30. 4. 2011, pro odběratele zde ale vzniká změna. Odběratel sleduje datum doručení faktury, v tomto případě se jedná o datum 5. 5. 2011, již se ho netýká datum zdanitelného plnění, které je uvedené na faktuře dodavatele. Tímto se stát snaží dostat do situace, kdy odběratel nárokuje DPH místo k 30. 4. 2011 až k 5. 5. 2011, tudíž když stát ideálně dostane zaplacené DPH od dodavatele, tyto peníze mu zůstanou o měsíc déle a může s nimi disponovat. Záruka zaplacení DPH od dodavatele však se zavedením novely 1. 4. 2011 nevyplývá. Změny spojené s novelou, které ovlivňují DPH ve stavebnictví, si představíme v účetních téčkách. Opět pracujeme s příkladem, kdy dodavatel vydává fakturu pro svého odběratele a to v hodnotě 100 + 20% DPH. Využijeme předešlá data a to datum vydání, které bylo 1. 5. 2011, DZUP, které spadalo k datu 30. 4. 2011, datum doručení 5. 5. 2011 a splatnost ke dni 15. 5. 2011. Dodavatel v ideálním případě odvede DPH státu k 30. 4. 2011, odběratel však nárokuje svou DPH až k datu 5. 5. 2011 a stát se tím dostává do výhodné situace, kdy peníze drží o měsíc déle, než v předešlém roce.

Splatnost k 15. 5. 2011

Dodavatel 100

FAV – 1. 5. 2011

20

Odběratel 100 20 k 5. 5. 2011 -

k 30. 4. 2011 – odvádí DPH

20

nárokuje daň

Stát 20

k 30. 4. 2011 –

k 5. 5. 2011 – odevzdává

přijímá DPH

nárokovanou DPH odběrateli - respektive k 31. 5. 2011 -

33

4.3

DPH ve stavebnictví po 1. 1. 2012

Velká novela zákona o DPH, která nabyla účinnosti od dubna 2011, nezahrnovala pouze změny mezi dodavatelem a odběratelem při uplatňování nároku na odpočet DPH, ale také na základě tohoto předpisu se s odloženou účinností od 1. 1. 2012 začíná uplatňovat samovyměření daně, tzv. tuzemský reverse charge u stavebních a montážních prací, bez ohledu na to, zda jde o službu nebo dodání zboží s montáží. Režim přenesení daňové povinnosti je upraven § 92a zákona o DPH, konkrétně od 1. 1. 2012 se jedná o nové ustanovení § 92e zákona o DPH tzv. tuzemský reverse-charge u stavebně montážních prací. Režim upravený § 92a se vztahuje na dodání zlata, obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a také při dodání zboží, které je uvedené v příloze č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. Od ledna 2012 se do režimu přenesení daňové povinnosti také zahrnují stavební a montážní práce, týkající se právě i firmy LLENTAB, které podle sdělení Českého statistického úřadu jsou zavedeny do Klasifikace produkce, známe jako CZ-CPA, uvedené ve Sbírce zákonů odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43. Samovyměření neboli režim reverse-charge, znamená přenesení daňové povinnosti plátce, tedy dodavatele, na příjemce, tedy na odběratele. Pro stát je největší výhodou při reversecharge, že nemůže dojít k nezaplacení daně dodavatelem, při současném nároku na odpočet od odběratele. Celá tato povinnost je přenesena právě na odběratele, ten dělá samovyměření, takže jeho daň se objeví jak na vstupu, tak na výstupu. Mimo jiné má reverse-charge velmi pozitivní dopad na vztah mezi malými a velkými firmami, dochází k jejich zrovnoprávnění. Malí dodavatelé už se nedostávají do situace, kdy nemusejí dostat zaplaceno od odběratele, ale oni sami přitom odvedli DPH, tato možnost pro ně měla až likvidační dopad. Nyní díky přenesení povinnosti na odběratele je situace vyřešena a dochází k zrovnoprávnění těchto dvou stran.

34

Tuto problematiku můžeme řešit ve dvou základních rovinách: 1. Plátce dodává plátci, plnění je využito pro ekonomickou činnost Podle úpravy přenesení daňové povinnosti na odběratele, tento režim použije plátce, který poskytuje dané stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci, který je příjemcem plnění a ta jsou použita pro jeho ekonomickou činnost. A jak bude samovyměření daně fungovat v praxi u firmy LLENTAB? Firma LLENTAB jako dodavatel vystaví fakturu se všemi náležitostmi běžného daňového dokladu. Tento doklad vystaví do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění, avšak bez vyčíslení výše daně. Naopak vzniká povinnost uvést, že výši daně je povinen doplnit a přiznat právě příjemce plnění, tedy odběratel. Otázka ohledně data, ke kterému má odběratel možnost nárokovat DPH, už je také zodpovězena. Výkladově i v praxi se uvádí a používá, že odběratel má nárok na odpočet daně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, to znamená, že si ke stejnému datu DPH nárokuje i odvádí. Může nastat situace, že faktura odběrateli nepřijde v daném měsíci. Přijde mu až po odevzdání daňového přiznání a on tudíž neodvede DPH, tak jak by měl. Otázkou zůstávalo, co v tuto chvíli odběratel má udělat. Oficiálním vyjádřením Ministerstva financí je, že odběratel je povinen udělat dodatečné daňové přiznání. Odběratel nemůže žádat o uplatnění nároku na odpočet další měsíc ani nemůže u samovyměření daň uvést do dalšího měsíce, i přesto, že z pohledu státu se jedná o výši DPH v hodnotě nula. Je tomu tak proto, protože FÚ je povinen vytvářet nově od 1. 1. 2012 křížovou kontrolu. Odběratel je tedy povinen udělat dodatečné daňové přiznání. V praxi tyto situace, kdy faktura nepřijde v daném měsíci, nastávají velmi často, pro odběratele je to tedy veliká zátěž. Další povinností, která vyplývá z poslední novely o DPH jak pro odběratele, tak pro dodavatele, je vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve kterém musí uvést DIČ druhé strany, datum uskutečnění, rozsah plnění a základ daně. Dále pak je stanoveno oběma plátcům, aby předložili správci daně tento výpis evidence a to ve formě a struktuře, kterou má zveřejněnou správce daně. Tyto informace slouží právě pro již zmíněnou křížovou kontrolu FÚ, který díky tomu hlídá, zda odběratel i dodavatel odvedl správnou výši DPH.

35

Změny spojené s režimem reverse-charge, které ovlivňují DPH ve stavebnictví, si představíme v účetních téčkách. Opět pracujeme s příkladem, kdy dodavatel vydává fakturu pro svého odběratele a to v hodnotě 100 + 20% DPH. Faktura má datum doručení 5. 2. 2012, datum vydání 1. 2. 2012, DUZP 31. 1. 2012 a splatnost 15. 2. 2011. Dodavatel vydá fakturu se všemi náležitostmi, a však na tomto dokladu nebude uvádět výši daně, pouze sazbu. Na faktuře je uvedeno, že odběratel je povinen výši daně doplnit a také její výši přiznat. Dále musí být na faktuře uvedeno, že způsob tohoto plnění je uskutečněno v režimu přenesení daňové povinnosti dle §92a Zákona o DPH. Odběratel má povinnost vytvořit samovyměření, DPH tedy uvádí na výstupu a zároveň má však možnost požádat o DPH na vstupu. Dodavatel 100 0

20

Odběratel 20

2. Plnění je využito pro soukromou činnost, nebo plátce dodává neplátci Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije v případě, kdy dodavatel, jako plátce DPH, poskytuje stavební nebo montážní práce odběrateli, který není plátcem DPH. V tomto případě nadále přizná daň poskytovatel plnění. Tento režim se také nepoužije v případě, kdy neplátce poskytuje stavební nebo montážní práce plátci. Jestliže nastane situace, kdy odběratel pořizuje stavební nebo montážní práce pouze pro soukromou potřebu, nemá nárok na odpočet, nemůže se tedy zde uplatnit režim přenesení daňové povinnosti. Pro dodavatele to znamená, jako v předchozích případech, že bude postupovat podle běžného mechanismu. Uplatní tedy daň na výstupu, daň přizná a zaplatí. Pokud nastane situace, kdy je plnění přijímáno z části na soukromou potřebu plátce a z části na ekonomickou potřebu plátce, plnění podléhá celkově režimu přenesení daňové povinnosti.

36

5 Profil firmy LLENTAB spol. s.r.o. V roce 2011 vstoupila firma LLENTAB, spol. s r. o. do patnáctého roku působení v České republice. Mateřská firma LLENTAB AB začala s podnikáním na českém trhu již v roce 1993 a to uzavřením dohody o zastoupení s firmou Tower Trading s.r.o. Tato firma také zprostředkovala v České republice první stavby systémem LLENTAB a odstartovala tak dnešní působení firmy LLENTAB, spol. s.r.o. v České republice. Mateřská společnost LLENTAB AB sídlí ve Švédsku. Jedná se stále o ryze rodinnou firmu, kdy zakládající rodina, Lindbladovi, vlastní 88 procent akcií a 12 zbývajících procent patří lidem z vedení společnosti. Tato struktura vlastnictví garantuje skutečnou zodpovědnost za rozvoj společnosti a silný závazek. Společnost LLENTAB je dnes jedničkou na švédském trhu v oblasti hotových ocelových staveb. Za celou svou působnost společnost postavila již řadu projektů od jednodušších, menších až po složitější a větší. Za dobu svého fungování na trhu postavila přes 490 hal od administrativních budov po skladové, výrobní haly, sportovní haly, letecké objekty, zemědělské stavby, jízdárny a řadu dalších projektů. Skupina LLENTAB navrhuje, vyrábí a prodává mnohoúčelové ocelové budovy pro velmi široké odvětví průmyslu. Kromě České republiky a domácího Švédska má ještě pobočky v dalších šesti evropských zemích, a sice v Dánsku, Norsku, Polsku, Německu, Slovensku a na Ukrajině. Například na Slovensku vznikla samostatná sesterská společnost LLENTAB, spol. s.r.o., která má sídlo v Bratislavě, na podzim roku 2008. V ČR je LLENTAB malou až střední firmou, která zaměstnává v současnosti 40 lidí. Největší podíl pracovníků tvoří projektanti. Firma LLENTAB nemá ve svém personálu pracovníky, kteří by se věnovali montážním pracím. Podle konkrétní zakázky jsou na tyto práce najímány externí firmy. Samostatné controllingové oddělení firma LLENTAB, vzhledem ke své velikosti, nemá. Ve firmě se o finance starají čtyři pracovníci. Ačkoli neexistuje samostatný controlling, jsou jednotlivé controllingové nástroje ve firmě používány, ne však v celé jejich šíři.

37

Z hlediska organizace je firma rozdělena do 4 oddělení, a to oddělení stavby, obchodu, administrativy a projekce. Do oddělení stavby patří čtyři stavbyvedoucí, ti dozorují stavby, správa budovy, čtyři vlastní montážníci, nákup a asistentka nákupu. V obchodě je zaměstnáno pět obchodníků, kteří mají na starost péči o zákazníky a obstarání kontraktů. V oddělení projekce pracuje jedenáct projektantů, kteří dávají podstatnou podobu prodávaným halám. A v neposlední řadě oddělení administrativy, které také můžeme nazvat finančním nebo ekonomickým oddělením. Zde najdeme čtyři pracovníky, kteří mají různá zaměření, jako například účetní, personalistka, fakturantka a vedoucí kanceláře, která se zabývá účetními závěrkami, závazky a pohledávkami, reportingem, vyhodnocováním projektů a dalším. Obrázek č. 1: Organizační schéma LLENTAB spol. s.r.o.

Llentab AB

Technický ředitel

Jednatel

Vedoucí obchodu

Vedoucí kanceláře

Obchodníci

Fakturantka

Asistentka obchodu, recepce

Personalistka

Vedoucí projekce

Projektanti

Vedoucí stavby

Výroba lemovacích profilů

Stavbyvedoucí

Montážníci

Účetní

38

Správa budovy

Nákupčí

Asistentka stavby

Z organizačního schématu lze vidět, že firma nemá dostatek vlastních pracovníků pro montáž hal. Pro konkrétní projekty jsou najatí externí pracovníci, kteří provádějí samotnou montáž. Tento způsob jistě přináší veliké úspory fixních nákladů, protože pracovní síly jsou placeny jen ve chvíli, kdy jsou skutečně třeba. Může však dojít i k omezení, neboť ne vždy jsou k dispozici dobří a kvalitní pracovníci v době, kdy jsou zrovna potřeba. Můžeme zde mluvit a spekulovat také nad motivací těchto pracovníků a to z důvodu, že nejsou součástí firmy. Tuto problematiku však firma vidí úplně opačně, jedná se o dlouhodobé partnery, kteří bývají, ve většině případů, více motivovaní než by byli samotní pracovníci firmy. A to proto, jelikož se bojí, že by budoucí spolupráce mohla být při dalším projektu ukončena a proto odvádí co nejlepší práci Strategií firmy LLENTAB je, že míří vysoko a jejich velkou hybnou silou je skromnost. „Pokud jste se s námi setkali, víte, že stojíme nohama pevně na zemi. Soustředíme se na dobře odvedenou práci. Naše strategie je jasná stejně tak, jako naše denní práce efektivní. Chceme se stát jedničkou na trhu a víme, že toho můžeme dosáhnout díky silnému výrobnímu konceptu, trvání na kvalitě, flexibilitě a službám. Vize vyjadřuje to, čeho chce firma dosáhnout, definuje její cíle. Jedná se o abstraktní cíl, který by měl být inspirací a základním prvkem v rozhodování. „LLENTAB se stane vedoucí značkou pro rozvoj, výrobu a prodej ocelových staveb.“ Mise vyjadřuje pravý důvod, proč podnik existuje, co dělá, proč to dělá a jak, charakterizuje samotný důvod existence firmy, její poslání. „LLENTAB dodává dokončené ocelové stavby a vazníky stavebním dodavatelům a koncovým uživatelům.Díky našemu jedinečnému procesu od návrhu přes výrobu k montáži jsme schopni – malým i velkým stavebním projektům – nabídnout vysokou úroveň služeb a řešení dle potřeb zákazníka a kvalitu za konkurenční ceny.“23

23

LLENTAB [online]. skupina/strategie

Strategie

[cit.

2012-11-21].

39

Dostupné

z

http://www.llentab.cz/o-nas/llentab-

6 Aplikace problematiky změny DPH ve stavebnictví na konkrétních příkladech firmy LLENTAB 6.1

Fakturace ve firmě LLENTAB před novelou 1. 4. 2011

Firma LLENTAB je v pozici dodavatele a vystavuje fakturu pro svého odběratele. Vystavená faktura je vydána dne 31. 5. 2010, datum zdanitelného plnění je 31. 5. 2010, datum splatnosti 14. 6. 2010, faktura bude hrazena bankovním převodem. Částka, na kterou je faktura vystavena je 108 880,00 Kč bez DPH (viz příloha 1). Tabulka 1: Účtování vystavené faktury firmy LLENTAB 1.

31. 5. 2010

Vystavena faktura – vícepráce

108 880,00 Kč

311/601

2.

31. 5. 2010

DPH – 20%

21 776,00 Kč

311/343

3.

14. 6. 2010

Splatnost faktury

130 656,00 Kč

221/311

Zdroje: vlastní tvorba Firma LLENTAB k datu 31. 5. 2010 vystaví fakturu a účtuje na účet odběratelů na straně MD a k tomu výnos na straně D. K tomuto datu také odvede státu daň, o kterou navyšuje pohledávku vůči odběrateli, daň mu vzniká na výstupu. V ideálním případě mu odběratel zaplatí do splatnosti faktury, na MD navyšujeme BÚ a straně D zaniká pohledávka. Může nastat situace, kdy odběratel přijatou fakturu zaplatí například o dva měsíce později. Pro firmu LLENTAB to znamená, že odvede DPH k 31. 5. 2010, faktura však bude splacená až k 14. 8. 2010, tudíž účet pohledávek bude srovnán až k tomuto datu. Dopad na CF firmy LLENTAB je tedy z hlediska toku peněz záporný, peníze firmě ubývají, protože odvádí DPH, ale faktura jí není zaplacena, nevzniká jí tedy plusový tok peněz.

40

Odběratel se nachází ve výhodné situaci, daň může nárokovat od státu k datu 31. 5. 2010 a fakturu bude splácet až k 14. 8. 2010. Dopad na CF odběratele je tedy z hlediska toku peněz k datu 31. 5. 2010 kladný, peníze odběrateli přibývají, protože nárokuje DPH, nevzniká záporný tok peněz, protože faktura ještě nebyla zaplacena. Pokud se firma LLENTAB stane odběratelem a přijme fakturu, která je vystavená dne 31. 5. 2010, datum zdanitelného plnění je 31. 5. 2010, datum splatnosti je 14. 6. 2010 a datum doručení je 12. 4. 2010. Částka, na kterou je faktura vystavena, je 34 755,00 Kč bez DPH (viz příloha 2). Faktura bude hrazena bankovním převodem. Firma LLENTAB jako odběratel účtuje o přijaté faktuře, na straně MD vzniká náklad a na straně D vzniká závazek. Daň firmě vzniká na vstupu a navyšuje na straně D závazek o 20 %. Tabulka 2: Účtování přijaté faktury firmy LLENTAB 1.

31. 5. 2010

Přijatá faktura – vícepráce

34 755,00 Kč

518/321

2.

31. 5. 2010

DPH – 20%

6 951,00 Kč

343/321

3.

14. 6. 2010

Splatnost faktury

41 706,00 Kč

321/221

Zdroje: vlastní tvorba Pro firmu LLENTAB tedy vzniká DPH na vstupu a to ve výši 6 951,00 Kč a na výstupu ve výši 21 776,00 Kč. Znamená to tedy, že je povinna odvést 21 776,00 Kč státu a nárokuje si od něj 6 951,00 Kč, celkově tedy odvede státu v měsíci květnu 14 825,00 Kč.

6.2

Fakturace ve firmě LLENTAB po novele 1. 4. 2011

Firma LLENTAB je v pozici dodavatele a vystavuje fakturu pro svého odběratele. Vystavená faktura je vydána dne 30. 6. 2011, datum zdanitelného plnění je 30. 6. 2011, datum splatnosti 14. 7. 2011, faktura bude hrazena bankovním převodem. Částka, na kterou je faktura vystavena, je 108 880,00 Kč bez DPH.

41

Tabulka 3: Účtování vystavené faktury firmy LLENTAB po novele 1. 4. 2011 1.

30. 6. 2011

Vystavena faktura - vícepráce

108 880,00 Kč

311/601

2.

30. 6. 2011

DPH – 20%

21 776,00 Kč

311/343

3.

14. 7. 2011

Splatnost faktury

130 656,00 Kč

221/311

Zdroje: vlastní tvorba Díky novele zákona o DPH, která nabyla platnosti 1. 4. 2011, se mění možnost uplatňovaní nároku na odpočet, tudíž tato změna firmu LLENTAB jako dodavatele neovlivňuje. Firma LLENTAB vystaví fakturu a to k datu 30. 6. 2011, o této faktuře účtuje na stranu MD na účet odběratelů a souvztažně s tímto účtem, účtuje na straně D o výnosech. K tomuto datu také odvádí daň na výstupu a na straně MD navyšuje o částku náležící DPH, pohledávku vůči odběrateli. V případě, že mu odběratel zaplatí fakturu do 14. 7. 2011, účtuje o navýšení BÚ na straně MD, souvztažně na D zaniká pohledávka. Pokud firma LLENTAB vystupuje jako odběratel, změnou se pro ni stává datum možnosti uplatnění nároku na odpočet daně. Rozhodným datem pro odpočet daně není již datum zdanitelného plnění uvedené na faktuře od dodavatele, ale jedná se o datum doručení faktury. Firma LLENTAB je v pozici odběratele a přijímá fakturu od svého dodavatele. Přijatá faktura je vystavená dne 30. 6. 2011, datum zdanitelného plnění je 30. 6. 2011, datum splatnosti 14. 7. 2011 a datum doručení je 12. 7. 2011, faktura bude hrazena bankovním převodem. Částka, na kterou je faktura vystavena, je 34 755,00 Kč bez DPH. Firma LLENTAB jako odběratel účtuje o přijaté faktuře, na straně MD vzniká náklad a na straně D vzniká závazek. Daň firmě vzniká na vstupu a navyšuje na straně D závazek o 20 %. O daň může firma LLENTAB žádat až k datu 17. 9. 2011, DPH tedy vstoupí do přiznání až v měsíci červnu. Tabulka 4: Účtování přijaté faktury firmy LLENTAB po novele 1. 4. 2011 1.

30. 6. 2011

Přijatá faktura – vícepráce

34 755,00 Kč

518/321

2.

12. 7. 2011

DPH – 20%

6 951,00 Kč

343/321

3.

14. 7. 2011

Splatnost faktury

41 706,00 Kč

321/221

Zdroje: vlastní tvorba

42

Dopad této změny na firmu LLENTAB při odvodu DPH je takový, že na výstupu firmě vzniká DPH ve výši 21 776,00 Kč, avšak tento měsíc nemůže uplatnit DPH na vstupu ve výši 6 951,00 Kč. Tudíž je firma LLENTAB povinna odvést v měsíci červnu DPH ve výši 21 776,00 Kč. Částku 6 951,00 Kč nárokuje až v červenci roku 2011.

6.3

Faktury firmy LLENTAB po 1. 1. 2012

Firma LLENTAB jako dodavatel vystavuje fakturu pro svého odběratele. Datum vystavení faktury je 2. 9. 2012, datum uskutečnění plnění je 1. 9. 2012 a datum splatnosti je 23. 9. 2012, faktura bude hrazena bankovním převodem. Částka, na kterou je faktura vystavena, je 108 880,00 Kč. Protože firma LLENTAB vystupuje jako dodavatel, týká se jí režim přenesení daňové povinnost na odběratele. Vystaví tedy fakturu se všemi náležitostmi, avšak bez vyčíslení výše daně. Pro firmu LLENTAB vzniká povinnost uvést na faktuře, že právě odběratel je povinen doplnit a přiznat výši daně. Dále je na faktuře uvedeno, že se jedná o plnění uskutečněné v režimu přenesení daňové povinnosti dle §92a Zákona o DPH a je zde také uvedena sazba daně, v tomto roce stále ještě 20 % (viz příloha 3). Tabulka 5: Účtování vystavené faktury firmy LLENTAB po novele 1. 1. 2012 1.

2. 9. 2012

Vystavena faktura – vícepráce

108 880,00 Kč

311/601

2.

23. 9. 2012

Splatnost faktury

108 880,00 Kč

221/311

Zdroje: vlastní tvorba Díky novele, která nabyla platnosti 1. 1. 2012, vstupuje na scénu režim přenesení daňové povinnosti na odběratele, tudíž firma LLENTAB, jako dodavatel bude účtovat o vystavení faktury, kdy na straně MD vznikne pohledávka a na straně D výnos, nebude však účtovat o DPH na výstupu, pouze přenese daňovou povinnost na odběratele a to tím, že na faktuře není vyčíslena částka DPH, pouze je zde sazba a slovní výzva pro odběratele, že je povinen doplnit a přiznat výši daně. Dalším účetním případem pro firmu LLENTAB bude splatnost faktury a to na straně D ubýváním pohledávky a na straně MD přibýváním peněz na bankovním účtu.

43

V případě, kdy firma LLENTAB vystupuje jako odběratel, je díky režimu přenesení daňové povinnosti povinna samovyměřit DPH. Firma LLENTAB přijímá fakturu od svého dodavatele ve výši 34 755,00 Kč, datum vystavení faktury je 13. 9. 2012, datum uskutečnění plnění je 13. 9. 2012, datum splatnosti je 27. 9. 2012 a datum doručení je 17. 9. 2012, faktura bude placena bankovním převodem. Firma jako odběratel je povinna doplnit, přiznat a samovyměřit výši daně. Tabulka 6: Účtování přijaté faktury firmy LLENTAB po 1. 1. 2012 1.

17. 9. 2012

Faktura přijatá – vícepráce

34 755,00 Kč

518/321

2.

13. 9. 2012

DPH – samovyměření

6 951,00 Kč

349/343

3.

13. 9. 2011

Nárok na odpočet

6 951,00 Kč

343/349

4.

27. 9. 2012

Splacení faktury

34 755,00 Kč

321/221

Zdroje: vlastní tvorba Firma LLENTAB tedy přijme fakturu, vzniká pro ni na straně MD náklad a na straně D závazek. Po té má povinnost, ke dni zdanitelnému plnění samovyměřit DPH ve výši 20 % z přijaté faktury, na straně MD účtuje o aktivním účtu 349, jedná se o tzv. účet vyrovnávací a na výstupu účtuje o účtu 343 DPH. K datu zdanitelného plnění má také možnost nárokovat odpočet DPH a to ve stejné výši tzn. 20 % z přijaté faktury. Účtuje na straně MD účet 343, DPH se tedy objevuje na vstupu a na straně D účet 349. Dochází tedy k vyrovnání účtu 349 i 343. Firma po té ke dni splatnosti zaplatí fakturu ve výši 34 755,00 Kč a tím se jí zruší závazek na straně MD a ubudou jí peníze na straně D. Dopad této změny na firmu LLENTAB při odvodu DPH je takový, že při vystavené faktuře nevzniká daň na výstupu a při přijaté vzniká daň na vstupu 6 951,00 Kč i na výstupu 6 951,00 Kč. Firma LLENTAB k datu zdanitelného plnění, což je v tomto případě 13. 9. 2012, musí odvést DPH ve výši 6 951,00 Kč a zároveň k témuž datu může nárokovat DPH také ve výši 6 951,00 Kč. Tedy pro firmu LLENTAB vzniká v měsíci září nulová daňová povinnost.

44

6.4

Daňové přiznání firmy LLENTAB v roce 2012

V roce 2012, vzniklo s již zmíněnou novelou 1. 4. 2011, několik podstatných změn, které se dotýkají i tvorby daňového přiznání firmy LLENTAB (viz příloha 4). U daňového přiznání firmy LLENTAB oddíl A a oddíl B zůstává stejný a nemění se. Na začátku daňového přiznání vyplní firma LLENTAB k jakému finančnímu úřadu je přihlášena, také vyplní daňové identifikační číslo, o jaký typ daňového přiznání se jedná, v našem případě řešíme řádné daňové přiznání. Určíme daňové období, kterým je měsíc leden roku 2012. Podstatnějším oddílem obsahující několik změn, je oddíl C. Ve zdanitelném plnění, jsou pro firmu LLENTAB při změnách podstatné řádky 3 až 13, které obecně představují možnost firmy, uplatnit DPH na vstupu i na výstupu, tudíž vytvořit samovyměření DPH. Řádek 3 se vztahuje k pořízení zboží z jiného členského státu, firma LLENTAB pořizuje zboží v hodnotě 1 000 000 Kč, z toho mu vzniká 200 000 Kč DPH. Řádek 5 pak představuje přijetí služby z jiného členského státu, v lednu roku 2012 u firmy LLENTAB se jedná o hodnotu 350 000 Kč, z toho vzniká 70 000 Kč DPH. V neposlední řadě je třeba se zmínit o řádcích 10 a 11, které právě představují promítnutí změn na základě předpisu s odloženou účinností 1. 1. 2012, do daňového přiznání. Na těchto řádcích se uvádí režim přenesení daňové povinnosti, kdy odběratel přijímá zboží nebo službu a je povinen udělat samovyměření, u firmy LLENTAB se jedná o částku 450 000 Kč, které odpovídá daň na výstupu 90 000 Kč. Dříve by tuto částku měl povinnost odvést dodavatel. Částky na řádcích 3 až 13 se promítnou i na řádcích 43 a 44 v odstavci IV., kde se zobrazuje nárok na odpočet. Základ daně je tedy 1 800 000 Kč a z toho vzniká daň 360 000 Kč. Dříve by tuto částku zahrnoval řádek 40, od vzniklých změn, se řádek 40 rozdělil ještě na řádek 43 a 44, kde se zobrazuje zvlášť, od normálního nároku na odpočet, samovyměření. V odstavci II. jsou pro firmu LLENTAB podstatné dva řádky a to řádek 21 a řádek 25. Na řádku 21 se promítne částka 90 000 Kč, což je u firmy LLENTAB hodnota poskytnutých služeb do jiného členského státu EU. EU má tedy povinnost z této částky vyměřit DPH. Na řádku 25 se promítne částka 3 250 000 Kč, což je hodnota vystavených faktur firmy LLENTAB, u kterých přenáší povinnost odvést DPH na odběratele. Tyto částky jsou velmi podstatné pro FÚ, také k nim ale firma LLENTAB musí přidat, u řádku 21 souhrnné hlášení a u řádku 25 výpis z evidence.

45

Protože každá firma vystupuje i jako odběratel i jako dodavatel a oba mají povinnost podat výpis z evidence, podává dodavatel i odběratel tyto výpisy dva, jednou z pozice odběratele a jednou z pozice dodavatele a to každý měsíc. V tomto výpisu musí být uveden datum zdanitelného plnění, DIČ daného obchodního partnera a také základ daně. Díky tomu, že tyto informace má FÚ od obou stran, může tak křížově dohledávat zda všechny platby na DPH proběhli tak jak měly, konkrétně jestli odběratel odvedl DPH při režimu přenesení daňové povinnosti. Vzniká tak veliká výhoda v podobě předcházení daňovým unikům, ale také vzniká obrovské zahlcení FÚ. Jejich povinnost je tuto křížovou kontrolu vytvářet každý čtvrt rok, není výjimkou, že křížová kontrola nesedí a po té finanční úřad volá do firem a prosí o dohledání faktur. Protože firma LLENTAB poskytuje služby do jiného členského státu EU je povinna podat souhrnné hlášení FÚ, které obsahuje kód země, DIČ pořizovatele zboží, kód plnění, počet plnění a celkovou hodnotu plnění v Kč.

46

7 Podstatné změny ovlivňující DPH ve stavebnictví v roce 2013 Od 1. 1. 2013 nabyla platnosti novela, která ovlivňuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Konkrétně se jedná o tak zvanou technickou novelu, která obsahuje hlavně technické změny v oblasti DPH a dále se pak jedná o změny daňových zákonů související se snížením schodků veřejného rozpočtu, zde jde především o zvýšení sazeb DPH na 15 % a 21 %.

7.1

Změny vzniklé Sazbovou novelou

Nejpodstatnější změnou, ke které došlo díky novele 1. 1. 2013, je změna sazeb DPH. Ke zveřejnění této změny došlo 27. 12. 2012 ve Sbírce zákonů, účinná je však až od 1. 1. 2013 a k tomuto datu platí, že výše snížené sazby daně je 15 %, výše základní sazby daně je pak 21 %. Se změnou sazby pro firmu LLENTAB vzniká samozřejmě řada problémů při její aplikaci na přelomu roku 2012 a 2013. Firma LLENTAB objednala od svého stálého dodavatele železné palety, a tato objednávka byla potvrzena ještě v prosinci 2012. Cena tedy byla sjednaná na 150 000 Kč + 20 % DPH. Tyto palety však byly dodány až v lednu v roce 2013. Tedy DUZP se stává až leden v roce 2013, ve kterém však nastala změna sazby DPH z 20 % na 21 %. Konečnou cenou se stává 150 000 Kč + 21 % DPH, tedy cena vroste o 1 %. Dalším problémem vzniklým aplikací změny sazby DPH, je poskytnutí plnění v režimu přenesení daně v tuzemsku. V tomto případě se postupuje při uplatnění sazby daně stejně jako v předešlém příkladu. Firma LLENTAB vystupuje jako dodavatel a provádí montáž ocelové haly pro svého odběratele. Tato montáž je dokončena v prosinci roku 2012, protože se jedná o přenesení daňové povinnost, DUZP je den převzetí a předání montážních prací, tudíž prosinec 2012. Odběratel tedy při přenesení daňové povinnosti uplatní 20% sazbu daně, i když faktura na montáž ocelové haly bude vystavena až v lednu 2013 (viz příloha 5). Ovšem v případě, že firma LLENTAB montáž ocelové haly začne v prosinci 2012 a tato montáž bude dokončena v lednu 2013, DUZP je v tomto případě dokončení a předaní této montáže, tedy až leden 2013. Proto odběratel bude povinen při přenesení daňové povinnosti uplatnit novou sazbu daně 21 %.

47

Firma LLENTAB se také potýká s problémem nově vzniklým díky změně sazeb DPH, který se týká vyúčtování záloh. Pokud firma LLENTAB dohodne v měsíci listopadu poskytnutí víceprácí pro svého odběratele za 59 875 Kč + 20 % DPH a bude ji předem zaplacena záloha ve výši 10 000 + 20 % DPH, avšak tato služba je poskytnuta až v lednu 2013, vyúčtování záloh nebude probíhat s 20% sazbou, tudíž nebude dluh pro odběratele celkem 59 850 Kč, ale bude počítán se sazbou 21 %, dluh tedy vzroste na 60 349 Kč. Pokud firma LLENTAB bude vystavovat dobropis, který bude mít DUZP například v březnu 2013, ale bude patřit k faktuře s DUZP z listopadu 2012 bude se automaticky počítat se starou sazbou 20 % DPH. Pokud bude mít faktura DUZP z ledna 2013, budeme klasicky používat navýšenou sazbu daně a to je 21 %.

7.2

Změny vzniklé technickou novelou

Technické změny, které nastaly od platnosti novely 1. 1. 2013, s odloženou účinností od 1. 4. 2013, ovlivňují DPH ve stavebnictví tedy samozřejmě i firmu LLENTAB. První významnou změnou v technické novele je vznik povinnosti zveřejňování bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost, dále pak vznik institutu nespolehlivého plátce a v neposlední řade doplnění §109 o další případy, kdy je vůči plátci uplatněna povinnost ručení za nezaplacenou daň. Tato témata mám blíže rozvedené v kapitole č. 9. Další významnou změnou je novela zákona §26 až §35a, týkající se daňových dokladů. Firma LLENTAB má tedy nově povinnost u všech daňových dokladů zachovat jejich věrohodnost původu, neměnnost obsahu a čitelnost po dobu 10 let. Dále vzniká pro firmu povinnost využít jednotné terminologie na daňových dokladech v režimu přenesení daně na odběratele. Na faktuře místo výzvy pro odběratele, že je povinen doplnit a přiznat výši daně, bude pouze informace, že daň odvede zákazník. Firma LLENTAB jako dodavatel stále nebude vyčíslovat výši daně, pouze tuto částku povede v daňové evidenci. Změna probíhá i u zdanění uplatněného při převodu nemovitosti po stanovené lhůtě, která je daná zákonem. Dříve stanovená lhůta byla 3 roky, nyní je prodloužena na 5 let. Novela zákona říká, že převod staveb, nebytových prostor a bytů je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Další povinností vyplývající z novely 1. 1. 2013 se pro firmu LLENTAB také stává, pokud je v pozici plátce DPH, uskutečňovat veškerá podání v elektronické podobě, jedná se například o daňové přiznání a přihlášku k registraci. Tato povinnost se stane účinnou k 1. 1. 2014.

48

8 Institut ručení za nezaplacenou nespolehlivého plátce 8.1

daň

a

Institut

Institut ručení za nezaplacenou daň

Novela zákona o DPH č. 47/2011 Sb., která nabyla účinnosti od 1. 4. 2011, zavádí zcela nový institut ručení za nezaplacenou daň. Cílem zavedení institutu ručení za nezaplacenou daň je podpora činnosti správců daně v boji proti daňovým únikům. Zavedení institutu ručení za nezaplacenou daň ovlivňuje každou firmu, která přijala zdanitelné plnění v tuzemsku od jiného plátce, jenž záměrně neuhradil DPH z tohoto zdanitelného plnění. Nejčastější příčinnou kdy se firma LLENTAB může dostat do situace, kdy se jí týká institut za nezaplacenou daň, je pouze, když částka je zaplacena převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko. Dále pak od novely, která nabyla účinnosti 1. 4. 2013, používaná pod pojmem technická novela, dochází k dalším změnám, které mohou ovlivnit pohled firmy LLENTAB na problematiku institutu ručení za nezaplacenou daň. První změnou ovlivňující všechny daňové subjekty, tedy i firmu LLENTAB, je povinnost uvádět v přihlášce k registraci, čísla svých bankovních účtů, které daný daňový subjekt používá pro svou ekonomickou činnost. Nejpozději 2 měsíce od nabytí účinnosti zákona, takže k 28. 2. 2013 tedy musí každá firma, jako plátce daně, která provozuje ekonomickou činnost, zveřejnit svoje číslo účtu. Po té správce daně nově zveřejní čísla účtů, která byla uvedena právě v přihlášce k registraci a jsou určena ke zveřejnění. Tato čísla účtů budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by firma LLENTAB nesplnila tuto povinnost, správce daně má za to, že může zveřejnit veškeré účty, které správce daně vede na základě registrační povinnosti. Informace o bankovních účtech budou zveřejněny k 1. dubnu 2013 a to v informačních systémech o plátcích DPH. Další změnou ovlivňující firmu LLENTAB po lednové technické novele, je rozšíření možnosti stát se ručitele u institutu za nezaplacenou daň a to o případy, které jsou zároveň spojené s povinností uveřejnění firemního bankovního účtu, při podání přihlášky k registraci placení DPH. Jde o případy, kdy by firma LLENTAB, jako odběratel, uhradil zdanitelné plnění úplně nebo z části bankovních převodem na jiný účet dodavatele, než který je uveřejněn v registru plátců DPH.

49

Firma LLENTAB, jako každá firma se ocitá v pozici potencionálního ručitele v okamžik, kdy se stává příjemcem zdanitelného plnění, které je uskutečněno v tuzemsku. Pokud se firma obává, že plátce DPH neodvede svou DPH, tak jak by měl, má tu možnost zaplatit rovnou FÚ na jejich účet. Z pohledu státu se tedy jedná o předcházení daňovým únikům, kdy u oboru stavebnictví se stát chrání přenesením daňové povinnosti na odběratele a u ostatních případů právě institutem za nezaplacenou daň.

8.2

Institut nespolehlivého plátce

Významnou změnou, která proběhla po nabytí technické novely 1. 4. 2013, je vznik institutu nespolehlivého plátce. Opět se jedná, jako u institutu za nezaplacenou daň o zefektivnění boje proti daňovým únikům. Pokud plátci daně podstatným způsobem porušují povinnost placení DPH, tento institut umožňuje identifikovat tohoto plátce. Ve většině případů se jedná o plátce, kteří obvykle splňují základní podmínku pro plátce DPH, což je překročení stanoveného obratu a tudíž jím nemůže být zrušena úřední registrace. Správce daně u neplátců DPH může, díky zveřejněným údajům při registraci a díky dálkovému přístupu k těmto informacím uveřejnit, že plátce se stal nespolehlivým. Na žádost plátce, který se stal nespolehlivým, vzniká možnost podle zákonem stanovených podmínek rozhodnout o tom, že plátce bude z toho registru vyřazen. Takto klasifikovaný plátce může tuto žádost podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od vydání tohoto rozhodnutí a také za podmínek, že po dobu dalšího roku svou daň zaplatí. Firmy LLENTAB se institut nespolehlivého plátce netýká i když malou měrou ho ovlivňuje. Pokud bude spolupracovat s dodavatelem, který se stane nespolehlivým plátcem daně, je na firmě zda se rozhodne s touto firmou spolupracovat, pokud ano sám nese zodpovědnost při nezaplacení daně a stává se ručitelem za nezaplacenou daň.

50

Závěr Úkolem mé absolventské práce bylo zjistit změny a identifikovat dopady na firmu LLENTAB, které vznikly na základě novely 1. 4. 2011 Zákona o DPH a také změny, které vznikly na základě tohoto předpisu s odloženou účinností od 1. 1. 2012. Podrobněji jsem se zabývala konkrétními změnami v roce 2011, po té změnami, které nastaly po novele 1. 4. 2011 a naposledy změnami, které vstoupily v platnost vzniklých 1. 1. 2012 i 1. 1. 2013. Zjištěním v mé práci bylo, že dopad na firmu LLENTAB díky změnám je veliký. V roce 2011 stát není chráněn před daňovými úniky v žádném z oborů podnikání. Dopad na firmu LLENTAB z hlediska DPH nevykazuje žádné změny. Postupuje se klasickým způsobem, kdy vydané faktury znamenají povinnost odvést DPH a přijaté faktury možnost nárokovat daň zpět. Po novele platné od 1. 4. 2011 se stát dostává do výhodnější situace, kdy posunuje nárok dále než odvod, má tedy větší manipulační prostor pro včasný odvod DPH a tím i nárok na odpočet. V tomto případě dopad vzniklých změn spojených s DPH na firmu LLENTAB je takový, že firmě vzniká vyšší povinnost při odvádění DPH s porovnáním výše možnosti nárokovat DPH v jednom daném měsíci. Od 1. 1. 2012 nabývá na účinnosti předpis, díky kterému vzniká přenesení daňové povinnosti na odběratele, pro stát to znamená řešení problému daňových úniků v oboru stavebnictví. Pro firmu LLENTAB to znamená, že daňová povinnost je nulová, protože z pohledu dodavatele přenáší daňovou povinnost na odběratele a pokud je firma LLENTAB odběratel, dělá samovyměření a tudíž je daň také rovna nule. S rokem 2012 a 2013 přichází v oblasti DPH hodně změn, pro firmu LLENTAB tím vznikají nové povinnosti, také přibývá spousta práce a starostí finančním úřadům. Myslím si, že cíl mé práce jsem splnila. Teoreticky i na konkrétních příkladech u firmy LLENTAB jsem popsala a vysvětlila změny v oblasti DPH i jejich dopady pro firmu a stát. Podle mého názoru by změny vzniklé novelou DPH, které nabyla účinnosti od dubna 2011, konkrétně změny vzniklé předpisem v této novele, který měl odloženou platnost od 1. 1. 2012, mohly splnit cíl státu a vést ke zmenšení daňových úniků. Otázkou však zůstává, zda všechny firmy budou plnit nově vzniklé povinnosti, jako například vedení evidence pro daňové účely. Také vzniká otázka, zda státní zaměstnanci ve službách finančních úřadů zvládnou obrovské zahlcení, vzniklé povinností vytvářet, pomocí evidence od firem, křížovou kontrolu.

51

Seznam použité literatury Bibliografické zdroje [1] GALOČÍK, Svatopluk a Oto PAIKERT. DPH 2012: výklad s příklady. 8. vydání. Praha 7: GRADA Publishing, a.s., © 2012, 11-12 s. ISBN 978-80-247-4046-1. [2] KOBÍK, J., ŠPERL J., RAMBOUSEK J., Daňové spory, jejich prevence a řešení. Praha: ASPI, a.s., 2006, 188-189 s. ISBN 80-86395-17-0. [3] Komora daňových poradců ČR. Daňové zákony a účetnictví. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., © 2013, 407-408 s. ISBN 978-80-7357-198-6. [4] NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2. vydání. Praha: ASPI, 2008, 15 s. ISBN: 807-35-7142-0. [5] RADVAN, M. a kol. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2008, 23-24 s. ISBN 978-80-210-4732-7. [6] Směrnice rady 2006/112/ES o společenském systému daně z přidané hodnoty a zákon o dani z přidané hodnoty, 2. aktualizace vydání. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-244-0. [7] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2010, 140 s. ISBN 978-80-7201-881-9. Webové zdroje [8] AHOJ! Česká republika [online]. Daň z přidané hodnoty (DPH) [cit. 2014-05-10]. Dostupné

z

http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Jak-to-tu-funguje/Justice,-pravni-prostředí/

Dan-z-pridane-hodnoty-(DPH) [9] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. Intrastat – Příručky [cit. 2014-05-11]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_prirucky.

52

[10] finance.cz [online]. Systém VIES [cit. 2014-05-11]. Dostupné z http://www.finance.cz /dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/dph/system-vies/ [11] LLENTAB [online]. Strategie [cit. 2012-11-21]. Dostupné z http://www.llentab.cz/onas/llentab-skupina/strategie [12] Sagit nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. Daňový poradce [cit. 2014-05-11]. Dostupné z http://www.sagit.cz/pages/lexikonhesla.txt.asp?cd=74&typ=r& levelid=da_129.htm [13] TESTY z účetnictví [online]. Slovníček účetních pojmů [cit. 2014-05-10]. Dostupné z http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=uskutecnenizdanitelneho-plneni

53

Seznam tabulek Tabulka 1: Účtování vystavené faktury firmy LLENTAB ....................................................... 40 Tabulka 2: Účtování přijaté faktury firmy LLENTAB ............................................................ 41 Tabulka 3: Účtování vystavené faktury firmy LLENTAB po novele 1. 4. 2011 ..................... 42 Tabulka 4: Účtování přijaté faktury firmy LLENTAB po novele 1. 4. 2011 ........................... 42 Tabulka 5: Účtování vystavené faktury firmy LLENTAB po novele 1. 1. 2012 ..................... 43 Tabulka 6: Účtování přijaté faktury firmy LLENTAB po 1. 1. 2012 ...................................... 44

Seznam příloh Příloha 1 – Faktura vydaná rok 2010 ....................................................................................... 55 Příloha 2 – Faktura přijatá rok 2010 ......................................................................................... 56 Příloha 3 – Faktura vydaná rok 2012 ....................................................................................... 57 Příloha 4– Daňové přiznání za měsíc leden, rok 2012 ............................................................. 58 Příloha 5 – Faktura přijatá rok 2013 ......................................................................................... 60

54

Příloha 1 – Faktura vydaná rok 2010

55

Příloha 2 – Faktura přijatá rok 2010

56

Příloha 3 – Faktura vydaná rok 2012

57

Příloha 4 – Daňové přiznání za měsíc leden, rok 2012

58

59

Příloha 5 – Faktura přijatá rok 2013

60