KULTURNÍ POLITIKA OBCE ČESKÁ TŘEBOVÁ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra operní režie a hudebního manažerství Studijní obor Hudební manažerství

KULTURNÍ POLITIKA OBCE ČESKÁ TŘEBOVÁ Bakalářská práce

Autorka práce: Barbora Štěpánková Vedoucí práce: Mgr. Josef Menšík Oponentka práce: Ing., MgA. Lucie Šilerová

Brno 2011

Bibliografický záznam ŠTĚPÁNKOVÁ, Barbora. Kulturní politika obce Česká Třebová [Cultural Policy of The town of Česká Třebová]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra operní režie a hudebního manažerství, 2011. 50 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Josef Menšík

Klíčová slova Kultura, politika, Česká Třebová, kulturní politika, regionální kulturní politika, kulturní politika obce

Keywords Culture, policy, Česká Třebová, cultural policy, regional cultural policy, cultural policy of a town

Anotace Bakalářská práce „Kulturní politika obce Česká Třebová“ pojednává o současném stavu kulturní politiky v obci Česká Třebová. První část se věnuje vymezení základních pojmů z oblasti kulturní politiky, současnému stavu kulturní politiky na území České republiky a nastínění legislativního rámce včetně základních státních koncepcí. Druhá část zahrnuje obecnou charakteristiku města Česká Třebová a její kulturní potenciál. Poslední část je věnovaná Městskému úřadu v České Třebové a Kulturnímu centru Česká Třebová jako hlavním aktérům kulturní politiky a také srovnává kulturní politiku

v obci

s obecnými

cíli

stanovenými

státním

a

krajskými

strategickými dokumenty v oblasti kulturní politiky a regionálního rozvoje.

Annotation The Bachelor thesis “Cultural Policy of The Town of Česká Třebová” deals with the contemporary state of cultural policy of the town of Česká Třebová. In the first part, there are definitions of basic terms from the area of cultural policy, contemporary state of cultural policy in The Czech Republic, and the outline of legislative scheme including fundamental state concepts. The second part includes general characterization of the town of Česká Třebová with cultural potential of the town. The last part is devoted to the municipal office of Česká Třebová and Cultural centre of Česká Třebová as the general participants of cultural policy. There is also a confrontation between the cultural policy of the town of Česká Třebová and general aims of cultural policy appointed by state and regional strategic documents in the area of cultural policy and regional development.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 30. dubna 2011

Barbora Štěpánková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Josefu Menšíkovi za odborné vedení bakalářské práce, za jeho cenné rady, připomínky, podněty a inspiraci.

OBSAH ÚVOD

1

1. ZHODNOCENÍ DOSAVADNÍ LITERATURY A ÚVOD DO PROBLEMATIKY

2

1.1. ZHODNOCENÍ DOSAVADNÍ LITERATURY A PRAMENŮ 2 1.1.1. LITERATURA O KULTURNÍ POLITICE 2 1.1.2. LITERATURA O OBCI ČESKÁ TŘEBOVÁ 3 1.1.3. LITERATURA A PRAMENY K PROBLEMATICE KULTURNÍ POLITIKY OBCE ČESKÁ TŘEBOVÁ 3 1.2. ÚVOD DO PROBLEMATIKY A DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ 3 1.2.1. KULTURA 3 1.2.2. POLITIKA 5 1.2.3. KULTURNÍ POLITIKA 6 1.2.4. REGIONÁLNÍ KULTURA A KULTURNÍ DĚDICTVÍ 8 2. SOUČASNÝ STAV KULTURNÍ POLITIKY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

10

2.1. VÝVOJOVÉ TENDENCE KULTURNÍ POLITIKY 2.2. LEGISLATIVNÍ RÁMEC KULTURNÍ POLITIKY 2.2.1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY 2.2.2. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 2.2.3. ZÁKON Č. 2/1969 SB. O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH

10 11 11 12

ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY 2.2.4. STÁTNÍ KULTURNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY 2009 – 2014 2.2.5. KONCEPCE ÚČINNĚJŠÍ PODPORY UMĚNÍ NA LÉTA 2007 – 2013 2.2.6. DALŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

12 14 16 17

3. MĚSTO ČESKÁ TŘEBOVÁ

18

3.1. OBECNÉ INFORMACE O MĚSTĚ 3.1.1. HISTORIE MĚSTA 3.2. KULTURA V ČESKÉ TŘEBOVÉ

18 18 19

4. KULTURNÍ POLITIKA A ČESKÁ TŘEBOVÁ

22

4.1. MĚSTSKÝ ÚŘAD 4.1.1. ODBOR ŠKOLSTVÍ, KULTURY A TĚLOVÝCHOVY 4.1.2. KULTURNÍ KOMISE 4.1.3. ODBOR ROZVOJE MĚSTA A INVESTIC 4.2. STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY 4.2.1. VÝCHODISKO STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 4.2.2. VYUŽITÍ KULTURNÍHO POTENCIÁLU 4.2.3. CÍLE STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

22 22 26 26 27 28 29 30

4.3. STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA ČESKÉ TŘEBOVÉ 4.3.1. K TÉMATU KVALITA ŽIVOTA 4.3.2. PLNĚNÍ CÍLŮ A HODNOCENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU 4.4. ROZPOČET MĚSTA ČESKÁ TŘEBOVÁ 4.4.1. ROK 2010 4.4.2. ROK 2011 4.5. KULTURNÍ CENTRUM ČESKÁ TŘEBOVÁ 4.5.1. PLÁNOVÁNÍ A FINANCE 4.5.2. MARKETING A PROPAGACE

30 31 32 34 34 36 37 37 37

5. POROVNÁNÍ KULTURNÍ POLITIKY OBCE ČESKÁ TŘEBOVÁ S VYBRANÝMI CÍLY NĚKTERÝCH STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ 38 5.1. CÍL 1 – PODPOROVAT SPOLUPRÁCI MEZI SOUKROMÝM A VEŘEJNÝM SEKTOREM VČETNĚ PODPORY SPONZORINGU, DONÁTORSTVÍ A MECENÁŠTSTVÍ 39 5.2. CÍL 2 – DŮRAZ NA PLÁNOVÁNÍ, URČOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ, VZNIK STRATEGICKÝCH KONCEPCÍ VE VŠECH ÚROVNÍCH A S TÍM SOUVISEJÍCÍ NÁSLEDNÁ EVALUACE: 39 5.3. CÍL 3 – ROZVOJ DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V OBLASTI KULTURY A S TÍM SOUVISEJÍCÍ ZLEPŠENÍ JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 40 5.4. CÍL 4 – PODPORA ROZVOJE MARKETINGOVÉHO ŘÍZENÍ KULTURNÍCH INSTITUCÍ 40 5.5. CÍL 5 – PODPORA VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ A WORKSHOPŮ Z OBLASTI KULTURY VE VŠECH TYPECH ŠKOL 41 5.6. CÍL 6 – PODPORA PROJEKTŮ USNADŇUJÍCÍCH PŘÍSTUP ZNEVÝHODNĚNÝCH OBČANŮ A MINORIT KE KULTURNÍM SLUŽBÁM (TZV. KULTURA VŠEM) 41 5.7. CÍL 7 – VYUŽITÍ KULTURNĚ-HISTORICKÉHO POTENCIÁLU Z HLEDISKA TURISMU A CESTOVNÍHO RUCHU 41 5.8. CÍL 8 – PÉČE O NEMATERIÁLNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ 41 5.9. CÍL 9 – PODPORA DOBROVOLNICTVÍ V OBLASTI KULTURY 42

6. ZÁVĚR, SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ

43

SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ

46

SEZNAM PŘÍLOH

50

ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá tématem kulturní politiky v obci Česká Třebová. Toto téma jsem si vybrala, protože z České Třebové pocházím, často se do města vracím a kultura v tomto městě mi není lhostejná. Práce se v první části bude zabývat vymezením základních pojmů z oblasti kulturní politiky. Dále popíši současný stav kulturní politiky na území České republiky a nastíním její legislativní rámec včetně základních státních koncepcí. Poté se budu věnovat obecné charakteristice města Česká Třebová a pokusím se co nejvíce přiblížit kulturní potenciál obce. Cílem této práce je zmapovat současný stav kulturní politiky v obci Česká Třebová. Protože téma kulturní politiky je velice obsáhlé a dalo by se jím zabývat na mnohých a mnohých stránkách, vybrala jsem si dvě základní oblasti, které budu v rámci města sledovat. Jednak to bude pohled na městský úřad a kulturní centrum jako na hlavní aktéry kulturní politiky v obci. Jednak se pokusím charakterizovat návaznost strategických koncepcí v oblasti kulturní politiky a regionálního rozvoje od mezinárodního rámce až po koncepce vydávené obcemi a kulturními institucemi. Protože Česká Třebová kromě strategického plánu žádnou takovou koncepci nemá, pokusím se také z koncepcí státní a krajské úrovně vytáhnout několik společných cílu, aplikovatelných pro obec a zhodnotit jejich plnění v České Třebové. Pro svou práci jsem si stanovila tuto hypotézu: „Česká Třebová nemá žádný aktuální koncepční dokument týkající se kulturní politiky, proto je zde kulturní politika koncipována pouze nahodile.“ K ověření či vyvrácení této hypotézy budu studovat všechny strategické materiály města a sledovat jeho záměry v oblasti kultury. Tyto záměry poté také porovnám s cíli kulturní politiky, jež si pomocí státních a krajských koncepcí stanovím. Práce bude zakončena vyhodnocením současného stavu a doporučujícími závěry.

-1-

1. ZHODNOCENÍ DOSAVADNÍ LITERATURY A ÚVOD DO PROBLEMATIKY

1.1. Zhodnocení dosavadní literatury a pramenů Toto zhodnocení jsem rozdělila do tří drobných podkapitol, a to zhodnocení dostupné literatury týkající se kulturní politiky všeobecně, literatury týkající se obecných fakt o městě Česká Třebová a literatury a dostupných pramenů, které se zabývají kulturou, kulturním životem a zejména kulturní politikou obce Česká Třebová, které se moje práce bude především týkat.

1.1.1. Literatura o kulturní politice Knih, které teoreticky zpracovávají přímo jen téma kulturní politiky, je neustále poměrně málo. Tento problém je většinou rozebírán spíše jako součást komplexnějšího tématu a v knihách tak můžeme nalézt pouze jednotlivé kapitoly věnující se kulturní politice. Lze však také pátrat v cizojazyčné literatuře. V našem prostředí, myšleno v České republice, jsou k dostání i knihy věnující se tomuto tématu například v anglickém jazyce. Téma kulturní politiky je zde opět většinou propojeno s nějakým dalším problémem a tvoří tak komplexnější podklad, stejně tak jako v české literatuře. Problémem se však může stát pohled na prostředí anglicky mluvících zemí, které se od toho českého může odlišovat. V jiné než anglické literatuře jsem již nepátrala. Nedostatek knižních materiálů můžeme kompenzovat různými statěmi vydávanými ministerstvy, kulturními organizacemi nebo instituty. Velké množství informací lze například čerpat ze statě vydané Ministerstvem kultury ČR Státní kulturní politika České republiky 2009 – 20141. Další materiály vydané Ministerstvem kultury vhodné pro tuto práci jsou například Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 20132 a další. Jiné

1Státní

kulturní politika České republiky 2009 - 2014. Ministerstvo kultury ČR[online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: 2 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2011-04-04]. Dostupný z WWW:

-2-

materiály můžeme také nalézt na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, Culturenet.cz nebo například na webovém prostoru Kulturního institutu. Na závěr musím zmínit, že velice mnoho podkladů pro kulturní politiku jsem nalezla z doby ČSSR, zejména z 60. let minulého století. Avšak tyto podklady jsou pro tuto práci zcela nevhodné, pokud se jedná o práci, která má mapovat současný stav kulturní politiky obce Česká Třebová.

1.1.2. Literatura o obci Česká Třebová Informace o městě Česká Třebová nebyl problém získat. Existuje mnoho knih pojednávajících jak o historii, tak o současnosti města. Uvedu například trojdílnou publikaci Martina Šebely Zmizelá Česká Třebová nebo dvoudílnou knihu Milana Mikoleckého Česká Třebová: historie, osobnosti. K dispozici je také mnoho propagačních letáků města, kde jsou taktéž ve stručné formě základní informace o městě. Vše podstatné, materiály o grantech, rozpočet, investiční záměry a další, i mnoho zajímavostí o obci je také uvedeno na webových stránkách (www.ceska-trebova.cz).

1.1.3. Literatura a prameny k problematice kulturní politiky obce Česká Třebová K této problematice jsem získávala podklady zejména od Odboru školství, kultury a tělovýchovy Městského úřadu v České Třebové. Využívala jsem také dokumentů ke stažení online, zpřístupněných v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Jedná se například o rozpočet města, různé grantové žádosti, žádost o finanční příspěvek z rozpočtu města, přehledy usnesení z jednání rady města apod.

1.2. Úvod do problematiky a definice základních pojmů 1.2.1. Kultura Dnes již v češtině běžně používaný termín kultura má své kořeny v latině ve slově „colere“ (= vzdělávat, cítit, pěstovat) nebo „cultus“ (= vzdělaný, pěstovaný, ozdobený). Z významů těchto výrazů vyplývá, že kultura označuje něco, co člověka pěstí, kultivuje, či je nějak jinak spojeno se vzděláváním. Existuje nespočetně mnoho definic, které popisují význam tohoto slova. Rozsáhlý seznam definic nabídli v roce 1952 američtí antropologové A. L. Kroeber a C. Kluckhohn, kteří jich ve své knize Kultura: -3-

Kritická recenze pojetí a definice nabídli téměř 200. 3 Kultura je v současnosti předmětem studia zejména pro kulturní antropologii a kulturologii. Je také důležitým aspektem pro výzkumy v sociologii, filozofii, politologii, etnografii, psychologii a mnohých dalších oborech. Ve slovníku cizích slov je kultura definována jako: „Souhrn všech oborů lidské duševní činnosti; vzdělanost; souhrn výsledků hmotné, duševní a

umělecké

společenské

činnosti

člověka

v průběhu

společensko-

historického vývoje lidstva; péče o rozvoj jednotlivých životních oblastí (kultura bydlení, prostředí apod.).“4 Komise Evropských společenství ve svém dokumentu Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (Sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě) mluví o kultuře takto: „Obecně je „kultura“ velmi komplexním pojmem. Může se vztahovat k výtvarnému umění včetně různých druhů uměleckých děl, kulturních statků a služeb. „Kultura“ má také antropologický význam. Je to základ symbolického pojmu pro významy, přesvědčení, hodnoty a tradice, které jsou vyjádřeny jazykem, uměním, náboženstvím a mýty. Kultura jako taková hraje zásadní roli ve vývoji člověka a ve složité struktuře identit a zvyků jednotlivců i společnosti.“5 Poslední definice kultury je uvedena v souvislosti s tématem kulturní politiky, a proto je pro tuto práci nejzásadnější. Pochází z dokumentu organizace UNESCO, který byl přijat na Mezivládní konferenci o kulturních politikách ve Stockholmu roku 1998 s názvem Akční plán kulturních politik pro rozvoj. Ten schvaluje určité principy kulturní politiky „znovu potvrzujíc základní

principy

závěrečné

deklarace

přijaté

Světovou

konferencí

o kulturních politikách v Mexiku dne 6. srpna 1982 a nazvané Mexická deklarace o kulturních politikách, která zdůrazňuje, ‚že kultura může být dnes v nejširším smyslu slova chápána jako soubor distinktivních duchovních a materiálních, intelektuálních a emocionálních rysů, které charakterizují společnost nebo sociální skupinu. Zahrnuje nejen umění a literaturu, KROEBER, A.L., KLUCKHOHN, C. Kultura: Kritická recenze pojetí a definice. 1952 REJMAN, LADISLAV. Slovník cizích slov. Praha : SPN, 1966. 592 s. 5 Communication on a European Agenda for Culture in a Globalizing World [česká verze]. www.culturenet.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: 3 4

-4-

ale i způsoby života, základní práva lidské bytosti, hodnotové systémy, tradice a víry‘".6

1.2.2. Politika Označení politika vzniklo z původně řeckého slova „polis“, což znamená město. Právě v řeckých městech se o politice začalo prvně uvažovat, nejdříve pouze v rámci filosofie (Platón, Aristotelés), což ale později dalo základ politologii jako vědě o politice. Definic pro politiku je nepřeberné množství a liší se svým přístupem. Přesná definice snad ani není možná, protože jak uvádí Adolf Müller v knize Úvod do vědy o politice: „[...]politika, je generaci od generace nově nazírána a chápána. Říká se proto o politologii, že jejím nejcharakterističtějším rysem je

její

věčná

honba

za

upřesněním

předmětu

vlastního

zkoumání

(H.Naschold).“7 Jednotícím prvkem většiny definic jsou pojmy jako moc, řízení, prosazování zájmů nebo třídní boj. Politiku můžeme chápat dvojím způsobem. Jako politický program a jednání, nebo jako oblast střetů. Tomuto rozdělení jsou ekvivalentní anglická slova „policy“ a „politics“. „Policy“ je chápána jako program, koncepce jednání, nebo samo jednání jednotlivců, skupin nebo vlády. Politický program je chápán jako forma politických představ, které vycházejí z teoretického základu a zároveň reflektují momentální stav společnosti. „Politics“ znamená oblast, ve které se tyto programy střetávají. Zejména oblast střetů různých programů a protichůdných zájmů, jež ústí v konflikt, který politika dále řeší a následuje kompromis.8 Politiku také můžeme chápat v několika dimenzích: institucionální – tedy soubor institucí (úřady, parlamenty, soudy), vytvoření jakési organizační báze Kulturní politiky pro rozvoj – Akční plán přijatý na světové mezivládní konferenci ve Stockholmu v r. 1998. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: 7 MÜLLER, Adolf. Úvod do vědy o politice. Praha : Lunarion, 1991, 113 s. (str.6) 8 DAVID, Roman. Politologie : Základy společenských věd. Olomouc : Fin, 1996, 375 s. (str. 29 – 31) 6

-5-

formální – formální úprava, v oblasti státu a práva povaha obecně závazného státem sankcionovaného pravidla chování, tedy právní normy, upravují funkční stránku institucionalizace a strukturu vnitřních vztahů mezi jejími prvky organizační – zahrnující procesy a postupy9 Tyto aspekty se snaží zahrnout definice z politologického slovníku, kterou jsem si také vybrala pro svoji práci jako stěžejní: „Politika je specifickou oblastí života, ve které jednotlivci, sociální skupiny i celé společenské

systémy

vyjadřují,

konfrontují

a

prosazují

své

zájmy

a požadavky ve věci uspořádání, řízení a zprávy celé společnosti nebo určitých územně, oborově či jinak vymezených okruhů jejího fungování (například obcí, měst, okresů a krajů, ekonomické, sociální, kulturní aj. oblasti života společnosti, …)“10 Z této definice jasně vyplývá, že politika se zabývá všemi oblastmi společenského života, tudíž i kulturou, a proto je nutné ji upravovat. Touto fúzí kultury a politiky se pak zabývá obor kulturní politika.

1.2.3. Kulturní politika Vláda zasahuje do všech oblastí trhu a v dnešní moderní společnosti je volný trh pouze ideálem, ke kterému směřují určité ekonomické směry, proto všechny národní ekonomiky, i ty které jsou založeny zejména na privátním sektoru, mají základy na obrovském množství různých právních předpisů, upravujících oblasti konkurence, daní, smluvních závazků apod. Stejně tak se spoléhají na vládní dotování infrastruktur a kontrolu nad trhem. Všeobecně lze tedy říci, že tyto státní zásahy jsou součástí tržních mechanismů v moderní ekonomice. I kulturní průmysl potřebuje tyto zásahy a můžeme je rozdělit takto: Legislativní – to jsou právní předpisy upravující všeobecné otázky, jak už bylo zmíněno, a další speciální problémy týkající se kultury jako autorské právo, svoboda projevu, hromadné sdělovací prostředky, atd.

9

kolektiv autorů. Politologie. Brno : Masarykova universita, 1993, 272 s. (str. 25 – 26) ADAMOVÁ, Karolína a kol. Politologický slovník. Praha : C.H.Beck, 2001, 293 s. (str.199)

10

-6-

Regulativní – prostřednictvím výše zmíněných legislativních úprav, stát zřizuje různé instituce, které mají právo monitorovat dodržování těchto právních předpisů (v kultuře v ČR př. OSA, DILIA), a které sledují dění na trhu, konkurenční boj atd. Subsidiární (podpůrné) – v kultuře zejména formou grantů a dotací či jiné finanční i nefinanční podpory. Toto rozdělení státních zásahů do oblasti kulturního průmyslu jsem převzala z anglické knihy Davida Hesmondhalgha The Cultural Industries. Mapuje zejména britské prostředí, avšak velice obecným způsobem, proto je možné ho aplikovat i na české kulturní prostředí.11 Jinak můžeme kulturní politiku také definovat jako cílevědomé a organizované působení na utváření a změny kultury. Do této problematiky spadají také státní zásahy a regulace v oblasti kultury. Jedná se o regulace publikační činnosti, masmédií, výroby a prodeje uměleckých předmětů, nejrůznějších kulturních a osvětových akcí apod. Kulturní politika je programována a realizována s cílem ovlivnit kulturní život a kulturní vývoj společnosti. Základním záměrem by mělo být zvýšení úrovně kultury i kulturnosti, způsobu života, rozvoj duchovních potřeb a tvůrčích schopností člověka.12 Kulturní politika je prováděna na několika úrovních: mezinárodní úrovni (př. EU), státní (zejména Ministerstvo kultury), regionální (v ČR kraje), na úrovni měst a obcí a také na úrovni institucí. Cíle kulturní politiky v České republice definuje například usnesení vlády ČR ze dne 10. ledna 2001 č. 40 o aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politiky) a jsou jimi zejména tyto: „garantovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využívání této svobody vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů zejména na základě občanského sdružování (spolčování) vytvářet podmínky pro decentralizaci rozhodování v celém kulturním systému a pro přenášení rozhodovacích procesů mimo ingerenci HESMONDHALGH, David. The Cultural Industries. London : Sage publications, 2007. 346 s. ISBN 078-1-4129-0808-5. (str. 106) 12 ADAMOVÁ, Karolína a kol. Politologický slovník. Praha : C.H.Beck, 2001, 293 s. (str.109) 11

-7-

orgánů státní správy a jejich nezávislost i ekonomickou („umělci rozhodují sami o sobě“) garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, osoby se zdravotním postižením) garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat výměnu informací uvnitř systému kultury, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků brzdit negativní vlivy komercionalizace kultury“13

1.2.4. Regionální kultura a kulturní dědictví Regionální kulturu chápeme jako kulturu určitého regionu a její vymezení je velice složité. Nejen protože samotná problematika regionů (typů, vzniku, vymezování atd.) je velice obsáhlá, ale také protože pojem regionální kultura v sobě zahrnuje „prvky tradiční, lidové, populární, masové i jiné kultury, každý, jakkoli vymezený region v sobě obsahuje řadu kulturních vrstev, pozůstatků nejrůznějších kulturních vlivů a překryvů v důsledku proběhlých či probíhajících difúzních a inovačních procesů.“14 Regionální kulturu tak můžeme chápat jako „časoprostorový průsečík či průnik minulých a současných společenství a jejich kultur.“15 Významným faktorem pro vymezení regionální kultury je také určité kulturní dědictví, jež se v daném regionu nachází. Kulturní dědictví chápeme jako „souhrn hmotných a nehmotných hodnot, děl a kulturních vztahů, které vznikly v minulosti, ale svým vznikem a významem přispívají k vytváření soudobých kulturních a společenských hodnot.“16 Toto kulturní dědictví lidé

Kulturní politika. Ministerstvo kultury ČR[online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: 14 PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. Praha : ASPI, 2008. 200s. (str. 113) 15 tamtéž (str. 113) 16 tamtéž (str. 50) 13

-8-

v průběhu času vyhodnotili jako zásadní, a proto si ho dále uchovávají a předávají, na rozdíl od současné kultury, kdy některé kulturní počiny upadají v zapomnění. Pro svou práci jsem si vybrala region obce Česká Třebová. Ačkoliv se budu zabývat zejména analýzou současného stavu, nesmíme zapomenout ani na to, že i tato obec zapadá svým charakterem do určité tradiční lidové kultury, stejně tak má určitě kulturní dědictví, ať už hmotné či nehmotné, o které musí neustále pečovat a obnovovat jeho odkaz. Proto zde tyto dva termíny vymezuji.

-9-

2. SOUČASNÝ STAV KULTURNÍ POLITIKY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

2.1. Vývojové tendence kulturní politiky Neustále dochází ke konfrontaci dvou odlišných přístupů ke kultuře a umění. Jak uvádí Patočka ve své knize Lokální a regionální kultura v České republice, jeden přístup zastává požadavek volnosti, nezasahovaní do kultury, svobodné tvorby umělců, volné konkurence. Na druhé straně je stoletá tradice řízení kultury na základě historické kontinuity a politického konceptu. Tento druhý přístup politicky formulované koncepce rozvoje umění byl v České republice patrný v období po druhé světové válce, kdy tato koncepce, kromě obecné strategie pro rozvoj kultury, sjednocovala i politicko-ideová východiska. Oficiální kultura musela být poplatná režimu v tomto období. Rozpad této koncepce po roce 1989 znamenal nutnost nalezení nových způsobů a koncepcí pro kulturní politiku, protože myšlenka volnosti v kultuře není v moderní společnosti zcela udržitelná. Jak už bylo řečeno, v dnešní moderní společnosti je volný trh pouze ideálem a s tím souvisí nutnost státních zásahů a to i v oblasti kultury. Vzhledem k tomu, že po roce 1989 musely nově vzniknout veškeré právní předpisy a zákony včetně Ústavy České republiky, nebyla kulturní politika tím nejhlavnějším tématem a její koncepce vznikaly jen velice pozvolna. Jak uvádí publikace vydaná Ministerstvem kultury Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014, po roce 1989 byly sice koncipovány dokumenty kulturně politické povahy téměř každým ministrem, ale první nejdůslednější koncepce vzniká až v roce 1999, a to Strategie účinnější státní podpory kultury (Kulturní politika), která byla usnesením vlády v roce 2001 aktualizována do roku 2005. Tyto první ucelené podklady pro kulturní politiku vznikaly zejména v souvislosti se žádostí České republiky o vstup do Evropské unie. V dnešní době existuje těchto statí více a stát má stanovenou poměrně jasnou koncepci. Tomu se věnuje následující kapitola.

- 10 -

2.2. Legislativní rámec kulturní politiky V této kapitole bych ráda blíže rozebrala legislativní rámec kulturní politiky v České republice, ať už se jedná o zákony či jiná vládní usnesení nebo koncepce. Nejprve se budu věnovat Ústavě České republiky a Listině základních svobod, jako základním, určujícím legislativním dokumentům, po té také rozeberu další zákony, usnesení a koncepce, které považuji pro kulturní politiku za zásadní. Věnuji se tomu zejména proto, že i kraje a obce mají mimo své vlastní interní cíle v přenesené působnosti za úkol naplňovat také cíle stanovené na celostátní úrovni a celostátně formulovaný legislativní rámec kulturní politiky na ně má přímý dopad.

2.2.1. Ústava České republiky Ústava České republiky (dále jen Ústava ČR) je ústavním zákonem č. 1/1993 Sb. ze dne 16.12.1992. Byla schválena Českou národní radou a společně s Listinou základních práv a svobod je nejvyšším právním předpisem České republiky. Listinu základních práv a svobod ustanovuje jako součást ústavního pořádku ČR ve článku 3. Všechny ostatní zákony, vyhlášky, usnesení apod. nesmí být v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, […] odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, […] prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto ústavu České republiky.“17 Jak vyplývá z této citace pocházející z preambule Ústavy ČR, občané ČR se zavázali k podpoře umění a rozvoje kultury již přijetím Ústavy. Ústava se dále zabývá všeobecným právním rámcem, formuluje rozdělení moci ve státě atd. Pro tuto práci bych ještě zmínila hlavu sedmou, ve kterém Ústava ČR stanovuje obce jako základní územní samosprávní celky a na zastupitelstvo obce přenáší rozhodovaní ve věcech samosprávy.

Ústava České republiky. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [online]. 2006 [cit. 2011-04-12]. Dostupný z WWW: 17

- 11 -

2.2.2. Listina základních práv a svobod Listina základních práv a svobod je ústavním zákonem č. 2/1993 Sb. a určuje základní lidská práva a svobody. Ke kultuře se váže zejména Hlava čtvrtá, která se týká hospodářských, sociálních a kulturních práv (zejména článek 34 a 35) a zaručuje například ochranu práv k výsledkům tvůrčí duševní činnosti nebo právo přístupu ke kulturnímu bohatství. Článek 35 také stanovuje, že „při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.“18 Další části týkající se kulturní politiky jsou například článek 15 odstavec 2: „Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.“19 Článek 17 dále zaručuje právo na svobodu projevu a informace a podotýká, že cenzura je nepřípustná. Článek 20 zase zaručuje právo svobodně se sdružovat, což je základem pro vznik občanských sdružení, kterých se v oblasti kulturního průmyslu objevuje celá řada.

2.2.3. Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy je zákon zřizující ministerstva. Dle §8 tohoto zákona je Ministerstvo kultury: „ústředním orgánem státní správy pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církví a náboženských společností, pro věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, pro rozhlasové a televizní vysílání, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury.“20 Jak uvádí další citace z dokumentu Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014 Ministerstvo kultury dále:

Listina základních práv a svobod. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [online]. 2006 [cit. 2011-04-12]. Dostupný z WWW: 19 tamtéž 20 Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupný z WWW: 18

- 12 -

„plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné Ministerstvo zkoumá společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzuje dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovává kulturní politiku, kterou předkládá vládě České republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informuje veřejnost. Ministerstvo kultury předkládá podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky a pro přípravu jiných opatření širšího dosahu. Zaujímá stanovisko k návrhům, které předkládají vládě České republiky jiná ministerstva, pokud se týkají okruhu jeho působnosti. Ministerstvo kultury připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jeho působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu mu vláda uložila; dbá o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Ministerstvo

zabezpečuje

úkoly

související

se

sjednáváním

mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, a úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích. Ministerstvo kultury kromě výše uvedené činnosti podporuje umění, kulturní aktivity a péči o kulturní dědictví poskytováním dotací a příspěvků

z

kapitoly

334

státního

rozpočtu

a

zřizuje

34 příspěvkových organizací a 1 obecně prospěšnou společnost národního nebo mezinárodního významu.“21 Ministerstvo kultury tedy můžeme chápat jako hlavního aktéra kulturní politiky na úrovni České republiky. Státní kulturní politika České republiky 2009 - 2014. Ministerstvo kultury ČR[online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: (str.30) 21

- 13 -

2.2.4. Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014 Je určujícím dokumentem charakteru střednědobého plánu vydaným Ministerstvem kultury v roce 2009. Je rozdělen na dvě části. První část Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 se zabývá vizemi státní kulturní politiky, které pak převádí do konkrétnějších cílu. Cíle pak dále rozděluje do jednotlivých úkolů, u kterých je stanoveno kdo se jimi bude zabývat a stejně tak je stanoven kontrolní termín. Vize státní kulturní politiky vychází z nové tendence, která chápe kulturu jako součást kreativního průmyslu. „Kultura tak začíná být považována za významné odvětví národního a evropského hospodářství.“22 Kreativní průmysl je chápán jako syntéza kulturního a tvůrčího odvětví. Kulturní odvětví – zahrnuje veškeré kulturní subjekty a jimi nabízené služby a statky (výtvarné umění, scénické umění, opera, orchestry, divadlo, tanec, cirkus, muzea, knihovny, archívy, knihy, hudba, film, pamětihodnosti a památky atd.) Tvůrčí odvětví – „odvětví, v němž se kultura stává „tvůrčí“ investicí do produkce „nekulturního“ zboží.“23 Vize státní kulturní politiky tak mluví o tom, že „kultura je sektorem, který může v příštích letech sehrát zásadní roli v rozvoji české společnosti a o který lze do značné míry opřít ekonomický, enviromentální i sociální rozvoj státu,“24 dále, že „úkolem státu, krajů a obcí a jejich institucí není pouze podporovat kulturu jako takovou, ale propojit ji s jinými oblastmi společnosti, zejména zpřístupnit její hodnoty – kulturní dědictví stejně jako svobodu a kreativitu vlastní kulturní tvorbě – k využití v ostatních oblastech lidských aktivit“25 a další. Tyto stanovené vize jsou dále rozpracované do čtyř cílů. „Cíl 1 – Ekonomická a společenská dimenze: Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností Státní kulturní politika České republiky 2009 - 2014. Ministerstvo kultury ČR[online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: (str.41) 23 tamtéž (str.41) 24 tamtéž (str.11) 25 tamtéž (str. 11) 22

- 14 -

Cíl 2 – Občanská dimenze – rozvoj osobnosti: Zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty. Cíl 3 – Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot: Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových. Cíl 4 – Role státu při tvorbě pravidel: Vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí.“26 Tyto čtyři cíle, jak už bylo řečeno, jsou dále rozpracovány do podrobných úkolů. Stanovené cíle také považuji jako zásadní pro kulturní politiku České republiky, a protože usnesení vlády o Státní kulturní politice na léta 2009 – 2014 „žádá představitele krajů a obcí, aby spolupracovali s ministerstvem kultury při realizaci cílů Státní kulturní politiky,“ 27 budu plnění těchto cílů a jejich některých úkolů dále sledovat na úrovni obce Česká Třebová. Druhá část Státní kulturní politiky 2009 – 2014 nese název Podkladová studie ke Státní kulturní politice na léta 2009 – 2014. Podkladová studie se zabývá vyhodnocením dosavadního stavu, definuje přehled působnosti státu, regionů a obcí, které mají pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, podporují rozvoj kultury ze svých rozpočtů, zřizují některé kulturní instituce atd. Další část Podkladové studie se zabývá vyhodnocením vývojových tendencí a obsahuje SWOT analýzu v oblasti kultury. Dále zde můžeme nalézt vyhodnocení dosavadních programů a koncepcí. Také je zde část s názvem Dokumenty a předpisy, kde nalezneme jednak dokumenty mezinárodního charakteru, které jsou pro Českou republiku důležité jako pro člena Státní kulturní politika České republiky 2009 - 2014. Ministerstvo kultury ČR[online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: (str. 12) 27 tamtéž (str. 7) 26

- 15 -

mezinárodních uskupení, například dokumenty UNESCO, WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví), WTO (Světová obchodní organizace) nebo Evropské unie, jednak zde nalezneme právní předpisy České republiky vztahující se ke kultuře. Přehled těchto dokumentů je k nalezení v příloze č. 1. Další rozsáhlá část má název Finanční zdroje. Nalezneme zde zdroje z fondů Evropské unie, různé evropské programy (př. Kultura, Media) a také přehled státních fondů České republiky. Poslední částí jsou zejména přehledy, a to mezinárodních dokumentů, právních předpisů, podpory kultury v regionálních operačních programech, podkladů pro SWOT analýzu a dotačních programů Ministerstva kultury.

2.2.5. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 Koncepce

účinnější

podpory

umění

je

dalším

dokumentem

Ministerstva kultury. Na rozdíl od Státní kulturní politiky, která se zaobírá celkovou kulturou, se Koncepce účinnější podpory umění týká zejména živého umění, jeho provozováním a tvorbou. „Předmětem koncepce je podpora tvůrčí umělecké činnosti, získávání, zpracovávaní, uchovávání a prezentace umění a jeho zpřístupňování občanům v České republice i v zahraničí a mezinárodní spolupráce v oblasti umění.“28 Dokument se opět dělí na dvě části. První část se zabývá analýzou současného stavu. Zejména pak pojednává o vývoji kultury a umění a restrukturalizaci kulturních institucí po roce 1989. Dále obsahuje SWOT analýzu a vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů. Druhá část se již přímo zabývá koncepcí a jejími cíli. Jako hlavní cíle si vytyčuje tyto: posílení role umění ve společnosti posílení prezentace českého umění v zahraničí a mezinárodní spolupráce zachování a rozvoj umělecké různorodosti s důrazem na podporu kreativity a s ohledem na vyvažování vlivů konzumní společnosti Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2011-04-04]. Dostupný z WWW: (str. 51) 28

- 16 -

zajištění dostupnosti umění pro občana (rovný přístup) posilování infrastruktury včetně investiční podpory kulturních institucí K plnění těchto cílů si pak stanovuje nástroje a to institucionální, ekonomické, legislativní, řídící, metodické a společenské a v závěru těchto pět cílů dále dělí na dvacet devět podrobných úkolů k dosažení účinnější podpory umění.

2.2.6. Další právní předpisy Existuje ještě mnoho dalších právních předpisů upravujících oblast kultury ať již státního nebo mezinárodního charakteru. Protože pro jejich rozebírání není v této práci místo, uvedu v příloze alespoň jejich přehled, převzatý ze Státní kulturní politiky České republiky 2009 – 2014 (příloha č. 1). Některým předpisům či koncepcím se ještě budu více věnovat v dalších kapitolách práce.

- 17 -

3. MĚSTO ČESKÁ TŘEBOVÁ 3.1. Obecné informace o městě Město Česká Třebová se nachází na pomezí Čech a Moravy v Pardubickém kraji, v bývalém orlickoústeckém okrese. Má více než 16 000 obyvatel. Jedná se o obec s rozšířenou působností a do jejího správního obvodu dále patří tyto obce: Rybník, Semanín, Přívrat a Třebovice.

3.1.1. Historie města Historie obce sahá až do první poloviny 13. století, kdy se předpokládá osídlení pravého břehu řeky Třebovky. Tyto předpoklady dokládá rotunda Sv. Kateřiny, která vznikla právě v první polovině 13. století, a která je vůbec nejstarší památkou v České Třebové. Další zmínky o Třebové pochází z druhé poloviny 13. století z doby německé kolonizace. Z této doby pochází také první zmínka o názvu: Třebová vznikla ze staroslověnského slova „triebiti“, jež můžeme přeložit jako „káceti“ nebo „mýtiti“. Česká Třebová byla nejprve majetkem zbraslavského kláštera a během následujících staletí měla mnoho majitelů, jmenuji například: litomyšlské biskupství, rod Kostků z Postupovic, rod Pernštejnů a Lichtenštejnů. Česká Třebová byla po celou dobu malým městečkem, jehož obyvatelé se živili převážně zemědělstvím nebo řemesly. V 17. a 18. století navíc město postihly dva ničivé požáry, ze kterých se Třebová ještě dlouho vzpamatovávala. Zlom přichází v roce 1845, kdy Třebovou projel první vlak na nově postavené trati Olomouc – Praha. Pravidelná železniční doprava přinesla nová pracovní místa a do Třebové tak přivedla nové obyvatele. V roce 1849 byla také zprovozněna trať Česká Třebová – Brno, čímž se Třebová stala důležitým železničním uzlem a přiliv obyvatel do města opět vzrostl. Zatím co v roce 1845 měla Třebová okolo 3 000 obyvatel, již o půlstoletí později jich měla dvojnásobek, tedy 6 000. Město se i nadále rozvíjelo průmyslovým směrem. V tehdy samostatné obci Parník (dnes část města) se začal rozvíjet také textilní průmysl. V polovině 19. století zde byla založena pobočka vídeňské textilní firmy Hermann Pollack’s Söhne (HPS). Slibný vývoj města však pozastavila 1. světová válka. Po válce se obnovil trend růstu, avšak byl podruhé přerušen

- 18 -

světovou válkou. Za dob Protektorátu Čechy a Morava, byla Česká Třebová hraničním městem. Obce v okolí se staly součástí tzv. Sudet. Po 2. světové válce se již průmyslový rozvoj města nepodařilo obnovit v takové míře. V roce 1949 navíc prohrála boj o okresní město, kterým se stalo Ústí nad Orlicí. Avšak od roku 1993 ve městě zahájilo činnost dislokované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, a Česká Třebová se tak stala i městem univerzitním a neustále je jedním z nejlidnatějších měst Pardubického kraje.29

3.2. Kultura v České Třebové Turistické propagační letáky České Třebové uvádějí, že kulturní tradice v České Třebová je bohatá a dlouholetá. Impulsem pro zlepšení kvality kulturního života v České Třebové byla rekonstrukce Kulturního centra v roce 2002, rekonstrukce prostorů Malé scény, která také patří pod Kulturní centrum, v roce 2007, a dále otevření klubu Modrý trpaslík, jakožto prostoru pro alternativní kulturu a to v roce 2006. Mimo Kulturní centrum a klub Modrý Trpaslík můžeme za hlavní kulturní instituce města ještě považovat Městskou knihovnu a Městské muzeum. Kromě těchto institucí nalezneme ve Třebové také mnoho spolků, kapel či skupin ať už neprofesionálního nebo poloprofesionálního charakteru. Z divadelního prostředí uvedu zejména spolek Triarius, který mimo jiné spravuje klub Modrý trpaslík. Stodvacetiletou tradici má ve městě také divadelní spolek Hýbl a dlouholetou tradicí se stejně tak může pochlubit loutkový soubor Čtyřlístek. Hudbě se v České Třebové věnuje mnoho amatérských souborů, kapel či sborů napříč všemi žánry. Jako zástupce klasické hudby uvedu například pěvecký smíšený sbor Bendl nebo Komorní orchestr Jaroslava Kociána. Z rockového žánru zmíním například kapelu Nil, která úspěšně koncertuje po celé České republice, dokonce i mimo ni. Dále ve městě působí například folková kapela Madam, jazzový styl reprezentuje Velký swingový orchestr. zdroj: Z historie České Třebová. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: 29

- 19 -

Výtvarnému umění se věnuje výtvarný spolek Maxmilián. V České Třebové také probíhá poměrně mnoho kulturních akcí, reprezentující téměř všechny druhy umění. V hudební oblasti je to kromě velkého množství koncertů všech žánrů také několik pravidelných festivalů. V oblasti vážné hudby zmíním Hudební festival Antonína Benewitze nebo Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololánika. Rockovému žánru se věnuje podzimní Rock na trati. V létě také probíhají tradiční folk a country setkání ať už Letní večery v parku Javorka nebo celodenní akce jako je například Lhotecká bublanina. Ve městě se také pořádá několik divadelních festivalů: Mezinárodní festival české a slovenské dramatické tvorby, Národní setkání divadelních souborů Divadlo a hudba nebo soutěžní přehlídka Zlom vaz. Kromě těchto pravidelných akcí také vznikají představení divadelních spolků, či do města přijíždí se svými inscenacemi mnoho hostujících souborů. Současné literatuře se v České Třebové věnují Literáti na trati, což je jak celoroční cyklus autorských čtení, tak i podzimní třídenní festival. Literáty na

trati

pořádá

divadelní

spolek

Triarius.

Festival

přináší

vždy

to nejzajímavější ze současné literatury, často ve spojení s jinými druhy umění (hudba, divadlo, film,…). Výtvarnému umění se věnují výstavy pořádané ve výstavní síni Kulturního centra. S touto oblastí kultury se však můžeme také setkat při procházkách městským parkem Javorka, kde jsou instalovány různé moderní sochy. Nesmíme také zapomenout na umělecké školy. V České Třebové funguje Základní umělecká škola (dále jen ZUŠ), Taneční škola Šárky Prossové a Dům dětí a mládeže Kamarád (dále jen DDM Kamarád), který jednak pořádá ve městě mnoho kulturních akcí a mimo jiné se také věnuje výuce v oblasti umění.30 Závěrem této kapitoly bych chtěla zmínit památky a turistické zajímavosti v České Třebové. Kromě historického centra města, Starého náměstí s radnicí z roku 1547 a morovým sloupem z roku 1706, je to kostel Zdroj: Pár vět o kultuře. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: 30

- 20 -

Sv. Jakuba Většího z roku 1801 se souborem vrcholně barokních soch z let 1712 - 1719, již zmiňovaná rotunda Sv. Kateřiny, pocházející z 1. poloviny 13. století, budova městského Gymnázia, která vznikla podle plánů významného pražského architekta Aloise Dryáka, a která je příkladem modernistického slohu. Turisticky atraktivní je bezesporu i budova nádraží z konce 19. století, která byla v roce 2010 zrekonstruována do podoby víceúčelového dopravního terminálu, jehož součástí je nyní také moderní socha představující Jana Pernera (autor J. Gargulák) nebo městský park Javorka, který byl založen roku 1885 v anglickém stylu a ve kterém můžeme nalézt také zajímavé architektonické i sochařské prvky jako například Bosenský pavilon z roku 1904 nebo sochu Šárky z roku 1910 (autor Q. Kocián). Přehled památek města i okolí je možné nalézt v příloze č. 2 V okolí města je turisticky zajímavá oblast bývalých lázní Hory u České Třebové. Nachází se zde kaplička Panny Marie, turisté sem také chodí čerpat energii z léčivého pramene. Hory jsou známé také tím, že zde v lázních ráda pobývala Božena Němcová. Další zajímavostí je vesnička Kozlov, která je fakticky částí města. Tato vesnička je spojena hlavně se jménem Maxe Švabinského, který zde pobýval a tvořil. Vznikla zde zejména jeho raná díla. Ve vesničce se nachází chaloupka Maxe Švabinského, kde Švabinský žil a která je dnes hlavní turistickou atrakcí vesničky. Z turistických zajímavostí v okolí České Třebové ještě jmenuji údolí Třebovských stěn.31

Zdroje: Turistické zajímavosti. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: Městská památková zóna. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: 31

- 21 -

4. KULTURNÍ POLITIKA A ČESKÁ TŘEBOVÁ 4.1. Městský úřad Městský úřad je hlavní instituce pro kulturní politiku obce. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízení) odstavce 2 §2 „obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“32 Obec tedy nejen, že ve své samostatné působnosti spravuje své záležitosti, ale při výkonu svých práv a povinností by měla také přihlížet na státní střednědobé plány a koncepce. Dle přílohy zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností je Česká Třebová stanovena jako obec s pověřeným obecním úřadem a obec s rozšířenou působností. Česká Třebová tak ve svém správním obvodu zastupuje v některých oblastech také veřejnou státní správu. Městský úřad v České Třebové je strukturově rozdělen do 10 odborů, kanceláře tajemníka a útvaru vnitřního auditu. Pro tuto práci jsou důležité zejména informace z odboru školství, kultury a tělovýchovy, z odboru rozvoje města a investic, který mimo jiné vypracovává strategické plány rozvoje města a odboru finanční, který tvoří rozpočet města.

4.1.1. Odbor školství, kultury a tělovýchovy „Odbor školství, kultury a tělovýchovy v oblasti samostatné působnosti na úseku kultury vykonává tyto činnosti: připravuje podklady pro udělování grantů a dotací v oblasti kultury zabezpečuje výkon práv a povinností vyplývajících ze zřizovatelské funkce ke Kulturnímu centru, Městskému muzeu a Městské knihovně v České Třebové eviduje konání kulturních akcí a odvod poplatků ze vstupného, zajišťuje úhrady služeb OIK TV s.r.o. Česká Třebová

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: 32

- 22 -

v souladu s usnesením RM č. 296/2000 koordinuje montáž a demontáž krytého jeviště Dále odbor školství, kultury a tělovýchovy vykonává státní správu v základním rozsahu přenesené působnosti obecního úřadu působnost orgánu obce v přenesené působnosti podle § 9a a § 10a zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. (výkon dohledu, ukládání pokut podle zákona pořadatelům

audiovizuálních

produkcí,

provozovatelům

prodejen

audiovizuálních děl a provozovatelům půjčoven audiovizuálních děl).“33 V oblasti kultury je možné zažádat o tyto granty či dotace: Dotace na modernizaci a opravy nemovitostí v oblasti kultury – je dotace na podporu modernizace a udržení stavu nemovitých objektů sloužících pro pořádání kulturních akcí. O tuto dotaci může žádat vlastník nemovitosti, tedy organizace která má charakter neziskové organizace a za předpokladu, že zajišťuje pořádání kulturních nebo vzdělávacích akcí na území obce, nesmí však žádat příspěvková organizace města. Nemovitost se musí nacházet v katastrálním území města, které je vymezené takto: Česká Třebová, Parník, Lhotka u České Třebové, Skuhrov u České Třebové, Svinná u České Třebové, Kozlov u České Třebové. Spoluúčast žadatele na financování akce musí být minimálně 30%. Město může poskytnout příspěvek v maximální výši 300 000 Kč na jednu akci.34 Dotace na odměny pro vedoucí zájmových kroužků pracujících s mládeží v oblasti kultury – je dotace, která má za cíl podpořit práci vedoucích zájmových kroužků pracujících s mládeží v oblasti kultury. Žádat o tuto dotaci může jak fyzická osoba, tak i právnická osoba, který má charakter neziskové organizace pro své zaměstnance (vedoucí zájmových kroužků) na území obce. O dotaci nesmí žádat příspěvkové organizace města. Působnost odboru školství, kultury a tělovýchovy MÚ Česká Třebová.Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: 34Zdroj: Zásady pro poskytování dotace na modernizaci a opravy nemovitostí v oblasti kultury. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: 33

- 23 -

Vedoucí zájmového kroužku se pro účely této dotace rozumí osoba starší 18 let pracující s mládeží v některém zájmovém kroužku v obci. Dotace lze účelově využít pouze na odměny, nelze je využít jinak (například na provoz kroužků). Výše poskytnuté dotace závisí na objemu finančních prostředků, který je na tuto oblast a pro daný rok vyčleněn v rozpočtu města.35 Dotace na podporu kulturních aktivit – je dotace určená na podporu kulturních aktivit ve městě Česká Třebová. Dotaci je možné žádat jak na činnost, tak i na jednorázovou kulturní akci. Žadatelem může být fyzická osoba nebo právnická osoba charakteru neziskové organizace za předpokladu, že vyvíjí kulturní činnost na území obce Česká Třebová nebo zajišťuje konání kulturních nebo vzdělávacích akcí na území obce. Příspěvkové organizace města nemají nárok o dotaci žádat. V oblasti akcí je tato dotace zejména určena na propagaci, mzdu vystupujících, nájem prostor, ceny nebo dopravu. U činnosti je dotace určena zejména na cestovní výlohy spojené s kulturní činností žadatele, náklady spojené s provozem kulturního zařízení, které žadatel užívá nebo vlastní (například údržba, energie, nájem) nebo materiální vybavení určené pro kulturní činnost. Dotace není určena na uhrazení stravného, pohoštění a mezd žadatelů. Spoluúčast žadatele na pokrytí výdajů za akci nebo činnost musí být minimálně 30%. Maximální možná výše dotace je 300 000 Kč na jednu akci. Celkový objem dotací je omezen výší financí vyhrazených z rozpočtu města, určených za tímto účelem. Pokud je žadateli poskytnuta dotace, je jeho povinností sjednaným způsobem reprezentovat město Česká Třebová. Pokud není stanoveno jinak, příjemce dotace musí vždy výslovně uvádět, že realizaci aktivity podpořilo město Česká Třebová. U žádostí o dotaci na akci přesahující částku 10 000 Kč je podmínkou přidělení dotace také podání žádosti o příspěvek u dalších institucí vypisujících granty v oblasti kultury (např. Pardubický kraj, Ministerstvo kultury ČR).36

Zásady pro poskytování dotace na odměny pro vedoucí zájmových kroužků pracujících s mládeží v oblasti kultury. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: 36Zásady pro poskytování dotace na podporu kulturních aktivit. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW:
- 24 -

O udělování dotací rozhoduje Rada města na doporučení Kulturní komise. Kulturní komise vyloučí žadatele ze schvalovacího procesu, pokud žádost není formálně správně a neobsahuje všechny přílohy. Dále pokud subjekt žádá poněkolikáté a nemá doložené vyúčtování z předešlého roku, pokud jde o kulturní akce, které nejsou konané na území obce Česká Třebová, nebo pokud má pochybnosti, zda jde o kulturní akci či činnost. Například v roce 2011 vyřadila žádost Sdružení dobrovolných hasičů, kteří žádali o příspěvek na nákup uniforem. Město Česká Třebová zřizuje v oblasti kultury tyto příspěvkové organizace: Kulturní centrum (viz. kapitola 4.5) Městská knihovna – poskytuje služby čtenářům v těchto odděleních: oddělení pro děti, pro dospělé, čítárna, pobočka Parník a místní knihovny v integrovaných obcích (Svinná, Kozlov, Skuhrov). Kromě toho knihovna ještě pořádá velké množství kulturních a vzdělávacích akcí, mezi něž například patří Noc s Andersenem, Léto s pohádkou nebo Pasování prvňáčků na čtenáře. Městské muzeum – Městské muzeum v České Třebové můžeme vzhledem k jeho stodvacetileté existenci počítat k nejstarším muzeím regionu. Jeho sbírkový fond čítá zhruba 30 000 sbírkových předmětů. Muzeum však prozatím nedisponuje vlastními výstavními prostorami, nemá tudíž stálou expozici. Své sbírky zveřejňuje pouze formou krátkodobých výstav. Muzeum dále provozuje expozici v chaloupce Maxe Švabinského v Kozlově a zajišťuje také prohlídky v rotundě Sv. Kateřiny.37 Stavba budovy muzea bude zahájena v roce 2011. Nově od 1.1.2011 zřizuje město také Základní uměleckou školu a Dům dětí a mládeže Kamarád. Tyto příspěvkové organizace města jsou založené zřizovací listinou a jejich hospodaření upravuje město Česká Třebová na základě usnesení rady poskytovani-financnich-prostredku-formou-dotace-na-podporu-kulturnich-aktivit/d2306/query=z%C3%A1sady+pro+poskytov%C3%A1n%C3%AD> 37 Zdroj: Městské muzeum Česká Třebová. Městské muzeum Česká Třebová [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW:

- 25 -

města č. 976 ze dne 21.10.2009, v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, v dokumentu s názvem Pravidla pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených Městem Česká Třebová (viz. příloha č. 5)

4.1.2. Kulturní komise Dle §122 odstavce 1 zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), jež zní: „Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise,“38 zřizuje Rada města České Třebové Kulturní komisi. Komise má sedm členů včetně předsedy. Působí zejména jako poradní orgán Rady města, například ve věcech udělování grantů apod.

4.1.3. Odbor rozvoje města a investic Odbor rozvoje města a investic má poměrně širokou působnost, pro potřeby této práce zmíním jenom působnost v těchto úsecích: „zabezpečuje plnění úkolů obce podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje […] spolupracuje při přípravě rozvojových projektů s předpokládanou spoluúčastí města zajišťuje vypracování strategického plánu města a průběžnou aktualizaci a odpovídá za jeho realizaci zajišťuje a organizuje generální opravy a rekonstrukce objektů města Odbor rozvoje města a investic vykonává také státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností […] podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění“39 Odbor by tedy měl zajišťovat plnění úkolů obce dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. V tomto zákoně jsou stanoveny oblasti podpory regionálního rozvoje. Z oblasti kultury jsou to tyto:

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: 39 Působnost odboru rozvoje města a investic MÚ Česká Třebová. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: 38

- 26 -

„rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa rozvoj občanské vybavenosti včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojovaní potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti […] vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji“40 Na základě §2 odstavce b) a c) tohoto zákona vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument charakteru střednědobého plánu pro podporu regionálního rozvoje s názvem Strategie regionálního rozvoje České republiky. Dokument je stanoven na léta 2007 – 2013 a ve svých strategických koncepcích a plánech by z něho měly ve své působnosti vycházet správní úřady, kraje i obce. Abych mohla ve své práci srovnat Strategický plán města České Třebové se Strategií regionálního rozvoje České republiky, musím nejprve následující kapitolu věnovat právě Strategii regionálního rozvoje České republiky.

4.2. Strategie regionálního rozvoje České republiky Strategie regionálního rozvoje České republiky je tedy dokument vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj, charakteru střednědobého plánu stanoveného na léta 2007 – 2013. Tento dokument obsahuje: „Analýzu stavu regionálního rozvoje Charakteristiku silných a slabých stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů Strategické cíle regionálního rozvoje v ČR Vymezení státem podporovaných regionů Doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti“41

Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: 40

- 27 -

Tato strategie zahrnuje úlohu ministerstev (státu), krajů i obcí. Státním cíle je „růst socioekonomického a enviromentálního potencionálu regionů, zvyšování jejich konkurenceschopnosti vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel, vyvážený rozvoj regionální struktury státu

a

snižování

nepřiměřených

rozdílů

v úrovni

hospodářského

a sociálního rozvoje a enviromentálních podmínek regionů.“42 Vedle těchto obecných cílů má dokument i cíle dílčí, z nichž jedním cílem je také podporovat kulturní různorodost v rámci regionů. Úlohou krajů je potom koncepční a výkonná činnost. Kraje dále spolupracují s centrálními úřady státní správy a koordinují zájmy obcí. Stejně tak by kraje měly vytvářet vnitřní regionální politiky dle svých vlastních potřeb a priorit, zpracovávat a aplikovat rozvojové programy a dbát o zachování krajinné a hospodářské pestrosti území. „Úlohou

obecní

úrovně

je

koncepční

a

výkonná

činnost

samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje, jejich iniciační činnost v oblasti řešení nadmístních problémů a definování nadmístních programů a jejich participace na realizaci regionálních programů.“43

4.2.1. Východisko Strategie regionálního rozvoje Východisko Srategie regionálního rozvoje znázorňuje níže uvedený vzorec, který ukazuje možnost využívání pozitivních rozmanitostí, jako podpůrných prostředků pro rozvoj jednotlivých regionů. Zaměřuje se na ty prvky, kterých je možno využít pro dynamický rozvoj jako regionálních specifik.

Diversita

Flexibilita

Prosperita

Stabilita a efektivita

Dynamická rovnováha

Obrázek č. 1, zdroj: Strategie regionálního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 6.10.2009 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: (str.9)

Strategie regionálního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 6.10.2009 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: (str. 4) 42 tamtéž (str. 6-7) 43 tamtéž (str. 7) 41

- 28 -

K zabezpečení takto pojaté strategie mají sloužit určité procesy, jichž je ve Strategii jmenováno celkem deset, kultury se týkají tyto: Mobilizace přírodního a kulturního potencionálu – jde o maximálně efektivní využití přírodního a kulturního potenciálu kraje a investic do něho. Je taktéž vhodné revitalizovat regionální tradice a jejich využívání jako zdrojů hospodářského růstu v rámci turismu nebo ekonomizace kulturního dědictví. Kvalita a otevřenost veřejné zprávy v regionech – jde o zlepšení kvality, efektivnosti a dostupnosti veřejné správy na regionální i lokální úrovni. Vhodné je taktéž podporovat rozvoje partnerství a komunikace mezi soukromým, veřejným a neziskovým sektorem.

4.2.2. Využití kulturního potenciálu „Kultura představuje významný potencionál regionálního rozvoje České

republiky“44.

Strategie

regionálního

rozvoje

si

uvědomuje,

že v regionech se nachází obrovský nevyužitý kulturní potenciál, který je místně vázaný a měl by se rozvíjet. Zejména památkové objekty spolu s kulturními akcemi, které se v nich mohou pořádat, jsou velice významné a to i pro rozvoj cestovního ruchu. „V České republice je z více než 40 000 kulturních památek aktivně zapojeno do rozvoje cestovního ruchu asi jen 200.“45 Výhodou v oblasti kulturního potenciálu je, že: Česká republika má oproti jiným zemím poměrně rozsáhlou síť kulturních zařízení s dopadem i do nejnižších článků sídelní soustavy V oblastech společného zájmu postupně narůstá trend spolupráce mezi obcemi Nevýhodami potom jsou: Moderní i technologická zastaralost infrastruktury Nedostatečně vyjasněné vztahy v oblasti financování kultury mezi státem, regiony a obcemi Strategie regionálního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 6.9.2010 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: (str. 56) 45 tamtéž 44

- 29 -

Kultura je neustále chápána jako neproduktivní mandatorní výdaj, který může být v dobách krize omezen Strategie navrhuje jako žádoucí rozšířit infrastrukturu nabídek využití volného času zejména dětí a mládeže. Taktéž předložit obcím informační servis, vycházející z poznatků o úspěšně fungujících projektech u nás i v zahraničí. Cílem by mělo být dosažení takové kvality kulturní infrastruktury, která umožní poskytování služeb obyvatelům i návštěvníkům obcí na dostatečné technické, odborné i společenské úrovni. S čímž je spojená potřeba vynaložení dostatečných finančních prostředků od orgánů veřejné správy (stát, kraje i obce) na udržování či rekonstrukci nemovitostí využívaných ke kulturním službám.

4.2.3. Cíle Strategie regionálního rozvoje Jako hlavní cíl si Strategie klade: „vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.“46 Jde zejména o dosažení „ekonomické, sociální a kulturní úrovně regionů České republiky s vyspělými regiony Evropy.“47 Strategie si stanovuje 8 prioritních oblastí, ve kterých si určuje priority regionálního rozvoje. Prioritní oblast 7 – Kultura obsahuje tyto priority: Organizace a řízení kulturních aktivit Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb Zachování a využívání kulturních památek Vzdělávání a informovanost Tyto priority, jejich podporu a plnění budu dále rozebírat v kapitole 5.

4.3. Strategický plán města České Třebové Strategický plán města České Třebové je dokument z října roku 2002, který má charakter dlouhodobého plánu, naznačuje záměry města zhruba na 15 let dopředu. Hned v úvodu si stanovuje tyto hlavní zásady pro rozvoj města: Strategie regionálního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 6.10.2009 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: (str. 78) 47 tamtéž 46

- 30 -

„Aktivní a vstřícný přístup vedení města k ostatním subjektům Aktivní propagace města Aktivní přístup vůči investorům Aktivní přístup k okolním městům a regionům“48 Další částí strategického plánu je SWOT analýza města Česká Třebová (viz. příloha č. 6). SWOT analýza je poměrně rozsáhle a konkrétně zpracovaná, avšak pro použití v roce 2011 by potřebovala aktualizaci. Celá koncepce strategického plánu města má čtyři vize, které jsou rozděleny do čtyř hlavních témat, která se poté dělí na dílčí strategické cíle, aktivity, principy realizace těchto cílů a projekty. Témata: Místní ekonomika Kvalita života – zahrnuje kulturu Dopravní infrastruktura Řízení a správa města

4.3.1. K tématu kvalita života Dílčími strategickými cíli tohoto tématu jsou rozvoj bytové výstavby, rozšíření infrastruktury volného času a rozvoj aktivit obyvatel města, zlepšení podmínek ve školství, optimalizace zdravotní péče. Déle se budu věnovat zejména cíli rozšíření infrastruktury volného času a rozvoj aktivit obyvatel města. Strategie si uvědomuje, že volnočasové aktivity poskytované kulturními i sportovními středisky slouží jako velmi účinná prevence proti sociálně patologickým jevům. Vyjmenovává zde možnosti využití volného času, které již ve městě existují a navazuje s dalšími aktivitami, jež je potřeba dále podporovat. V oblasti kultury je to zejména potřeba podpory organizovanosti sportovních, kulturních a společenských aktivit. Zde je důležité rozšířit možnosti volnočasových aktivit pro mladistvé, stejně tak obohatit kulturní využití občanů všech věkových kategorií, a to zejména rozšířením stávajících městských objektů (zejména Městského muzea). Dále podporovat rozvoj Strategický plán města České Třebové. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 201104-24]. Dostupný z WWW: (str. 2) 48

- 31 -

a rozšíření cestovního ruchu ve městě prostřednictvím kulturních projektů a spolupracovat s nevládními a společenskými organizacemi města. Pro uskutečnění těchto návrhů v oblasti kultury je třeba zajistit: „Propagaci turistických cílů Přepracování koncepce Městského muzea Přístavbu

víceúčelového

sálu

k objektu

Kulturního

centra

propojeného s Městskou knihovnou Generální rekonstrukci Malé scény Vypracování koncepce využití letního kina a jeho následné dobudování K tomuto byly stanoveny tyto projekty z oblasti kultury: Dobudování kulturního centra přístavbou víceúčelového sálu k právě rekonstruovanému objektu (v přízemí budoucího víceúčelového sálu vybudovat prostory pro Městskou knihovnu) Generální rekonstrukce Malé scény (slouží k pořádání koncertů, ale i k využití volného času občanů, především loutkohereckého kroužku aj.) Dobudování a následné využití prostor letního kina pro letní kulturní aktivity“49

4.3.2. Plnění cílů a hodnocení strategického plánu Strategický plán města České Třebové v zásadě dodržuje struktury podobných vládních strategických plánů. Obsahuje zhodnocení dosavadní situace, SWOT analýzu, strategické vize rozpracované do dílčích cílů, plánů, úkolů a projektů. Avšak chybí zde konkrétnější časový plán, datum kontroly a pověření konkrétního odboru či instituce, která by měla dílčí projekt na starosti. Strategie se snaží vycházet a doplňovat cíle vyššího územního celku, jehož je součástí, tedy Pardubického kraje. Ten vydal roku 2000 Program rozvoje Pardubického kraje, který má opět charakter dlouhodobého plánu. V dnešní době však shledáváme trendem koncipování střednědobých plánů Strategický plán města České Třebové. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 201104-24]. Dostupný z WWW: (str. 21) 49

- 32 -

jako je například Strategie regionálního rozvoje, která je na léta 2007 – 2013. Strategický plán města České Třebové pochopitelně nemůže vycházet z této státní koncepce rozvoje, neboť jeho vznik je datován dříve. Avšak porovnáme-li tyto dvě strategie, Strategie regionálního rozvoje České republiky má v prioritní oblasti 7 – Kultura stanoveny čtyři priority a z těchto čtyř priorit se alespoň jedna shoduje s dílčími strategickými cíli Strategického plánu města České Třebové. Obě dvě strategie se shodují ve snaze rozvíjet kulturní infrastrukturu a služby. Stejně tak obě koncepce hovoří o podpoře propojování cestovního ruchu a turismu s kulturou a kulturními památkami. Strategický plán města si dává za cíl být „živým“ dokumentem, který je otevřený všem doplňujícím návrhům, na základě kterých mají vznikat aktualizace. Zpracovávány by také měly být roční zprávy o naplňování Strategického plánu. Od roku 2002 bohužel nevznikla jediná aktualizace, ani nebyla vydána žádná hodnotící zpráva. Proto zde nyní zhodnotím plnění cílů této strategie z kulturní oblasti: Projekt dobudování kulturního centra včetně vytvoření nových prostor pro Městskou knihovnu – Budova Kulturního centra byla naposledy rekonstruována v roce 2002. Dalším záměrem, o němž také mluví Strategický plán města, byl vybudování víceúčelového sálu vedle budovy Kulturního centra místo stávajícího parkoviště. Z tohoto záměru se ustoupilo. Po rekonstrukci budovy Malé scény a budovy Národního domu, nebylo již ani dalšího sálu ve městě třeba. Navíc zde vznikla nová priorita a velká investice do Dopravního terminálu. Společně s jeho výstavbou byla rekonstruována i ulice Nádražní, ve které se nachází Kulturní centrum. Byla zde vystavěna pěší zóna, kde vznikly také nové vývěsní plochy Kulturního centra. Rekonstruováno bylo i parkoviště, místo kterého se měl nacházet víceúčelový sál. O výstavbě se tedy v současnosti již neuvažuje. Projekt generální rekonstrukce Malé scény – Rekonstrukce budovy Malé scény byla kompletně dokončena v roce 2007. Rekonstrukce proběhla ve všech vnitřních prostorách Malé scény včetně vnitřního vybavení. Instalována zde byla mimo jiné také klimatizace. Rekonstrukce změnila také vnější podobu stavby i nejbližšího okolí. Fotografie Malé scény před a po rekonstrukci pro zajímavost uvádím v příloze č. 7.

- 33 -

Projekt dobudování a následného využití prostor letního kina – Tento projekt se také doposud neuskutečnil ani v nejbližší době není jeho realizace předpokládána. Stávající objekt letního kina je v havarijním stavu. Ve městě vznikly v nedávné době dva pokusy o letní kino. Jeden ve venkovních prostorách Relax centra u bazénu jako autokino. Druhým pokusem bylo promítání v městském parku Javorka. Některé cíle strategického plánu tedy zůstaly nenaplněny, mimo tento plán ale vznikají i další záměry v oblasti kultury. Například vybudování nových prostor pro expozice Městského muzea, bude se realizovat v roce 2011. Déle byl letos schválen investiční záměr digitalizace kina Svět.

4.4. Rozpočet města Česká Třebová V rámci rozpočtu města budu sledovat zejména výdaje týkající se kultury. Stěžejní pro tuto práci tedy bude rozpočet Odboru školství, kultury a tělovýchovy a Odboru rozvoje města a investic. Uvedu zde rozpočet za rok 2010 a nastíním také schválený rozpočet pro rok 2011 včetně srovnání těchto dvou let.

4.4.1. Rok 2010 Na rok 2010 byl schválen vyrovnaný rozpočet. Výdaje i příjmy byly rovny částce 387 900 tis. Kč. V rámci kapitoly 16 – Kultura a sport byly na rok 2010 schváleny výdaje ve výši 18 551 tis. Kč. Z čehož na kulturu připadlo 14 791 tis. Kč. V kapitole 11 – Investice, údržba a opravy bylo ještě na údržbu, opravy a investice kulturních zařízení či památek v České Třebové schváleno 4 980 tis. Kč. Nejvýznamnější investicí v tomto ohledu bylo zhotovení a usazení sochy Jana Pernera celkem za 2 100 tis. Kč. V roce 2010 město přispělo na provoz svých příspěvkových organizací v těchto výších: Kulturní centrum 5 690 tis. Kč, Městská knihovna 4 820 tis. Kč a Městské muzeum 2 960 tis. Kč. Výdaje ve výši 200 000 Kč byly schváleny na dotace, schvalované na základě doporučení Kulturní komise města. Další významný výdaj tvoří příspěvek na činnost pro občanské sdružení Triarius ve výši 150 000 Kč nebo

- 34 -

příspěvek ve stejné výši na školní akce pořádané ZUŠ v České Třebové v Kulturním centru. Ačkoliv město Česká Třebová nemá žádnou ucelenou koncepci kulturní politiky, funguje zde zásada, že většinovou kulturu město podporuje skrze zřízené příspěvkové organizace (Kulturní centrum, Městské muzeum a Městská knihovna). Kulturu alternativní ve městě podporuje skrze dotace a občanské sdružení Triarius, které ve městě zřizuje klub Modrý trpaslík. V roce 2010 Rada města schválila celkem 26 dotací. 23 z rozpočtu kapitoly 16 – Kultura a sport, celkem ve výši 200 000 Kč a 3 z kapitoly 41 – Všeobecná pokladní správa, ostatní příspěvky ve výši 20 000 Kč. Přehled všech schválených dotací na oblast kultury za rok 2010 je uveden v příloze č. 8. Zastupitelstvo města dále schválilo poskytnutí finančního příspěvku těmto subjektům: ZUŠ, a to ve výši 180 000 Kč, hrazeno z rozpočtové kapitoly 16 Kultura a sport, DDM Kamarád ve výši 250 000 Kč, hrazeno z rozpočtové kapitoly 14 – Školství a občanské sdružení Triarius ve výši 150 000 Kč, hrazeno z rozpočtové kapitoly 16 – Kultura a sport. Celková částka z různých kapitol rozpočtu města věnovaná kultuře na rok 2010 činila 20 041 tis. Kč, což je asi 5,2 % z celkových výdajů města. Pro srovnání uvádím město Ústí nad Orlicí, srovnatelné počtem obyvatel i infrastrukturou kulturních zařízení. To v roce 2010 schválilo v rozpočtu výdaje na kulturu ve výši 14 232 tis Kč, což činí asi 4,5 % z celkových výdajů (částka je přibližná, čerpáno z rozpočtových kapitol Investice, velké opravy a regionální rozvoj a Školství, kultura, mládež a tělovýchova, další drobné výdaje, charakteru ostatních příspěvků jsem nebrala v úvahu. Jedná se o téměř zanedbatelné částky). Server NIPOS.cz ve výzkumu z roku 2006 uvedl: „Problematickou skutečností zůstává, že výdaje na kulturu (včetně výdajů kapitálových, tj. výdajů „na majetek“) dosahují v průměru cca 2–3% z celkových výdajů rozpočtů ÚSC.“50 Protože je to údaj 6 let starý, přikláním se k názoru, že Česká Třebová se svými 5 % na kulturu zapadá do celorepublikového průměru, ačkoliv můžeme najít i města, která do Financování kultury z veřejných rozpočtů (1991 – 2006). Nipos-mk.cz [online]. 15.3.2009 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: 50

- 35 -

kultury investují i 8 % ze svého rozpočtu (například Plzeň, zdroj: Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2015). Města Česká Třebová a Plzeň jsou pochopitelně nesrovnatelná velikostně i co se týká infrastruktury kulturních institucí. Schválený rozpočet na rok 2010 byl v průběhu roku ještě upravován. Bohužel však zatím není známá uzávěrka skutečného plnění rozpočtu za rok 2010, nemohu tedy porovnat schválený rozpočet a jeho skutečné plnění.

4.4.2. Rok 2011 Na rok 2011 by schválen opět vyrovnaný rozpočet, celkové výdaje i příjmy byly schváleny ve výši 290 600 tis. Kč, tedy o 97 300 Kč méně než v roce 2010. V rámci kapitoly 16 – Kultura a sport byly schváleny výdaje ve výši 18 159 tis. Kč, z čehož na kulturu připadlo 14 168 tis. Kč, zbytek financí připadlo na sport. Tedy výdaje jsou jen o něco nižší než v roce 2010. Z kapitoly 11 – Investice, údržba a opravy dále bylo na kulturu schváleno 15 272 tis. Kč. Tedy výdaje o více jak deset miliónů vyšší než v roce 2010. To je způsobeno investičním projektem na opravu a vybudování prostor pro expozice Městského muzea. Od roku 2011 také město nově zřizuje dvě příspěvkové organizace a to ZUŠ a DDM Kamarád. Na tyto organizace byly schváleny příspěvky ve výši 510 000 Kč z rozpočtové kapitoly 14 – Školství. Na dotace v oblasti kultury bylo letos schváleno o 50 000 více než v roce 2010 tedy celkem 250 000 Kč. Celkem byly doposud schváleny dotace ve výši 205 000 Kč. Jedná se o 20 dotací pro 17 subjektů. Jedna dotace byla také schválená z částky vyhrazené pro dotace na kulturní a sportovní projekty v rámci EU a Norska (v rozpočtu uvedeno u sportu). Ze všech kapitol rozpočtu byly na rok 2011 schváleny výdaje na kulturu ve výši 29 997 tis. Kč, což je v porovnání z celkovými výdaji 10,3 %. Příčina zvýšení o téměř 5 % oproti loňskému roku je opět ve vysoké investici na opravu a vybudování prostor pro expozice Městského muzea.

- 36 -

4.5. Kulturní centrum Česká Třebová Kulturní centrum je příspěvková organizace města, která má na starosti velkou část kulturního dění v České Třebové. V prostorách budovy Kulturního centra se pořádají jak hudební, tak i divadelní představení, výstavy výtvarného umění a je zde také provozováno kino Svět. (Pro své abonenty nabízí divadelní i hudební předplatné, př. Kruh přátel hudby.) Kromě toho provozuje také Malou scénu, kde se mimo jiné také často pořádají koncerty či představení ZUŠ nebo DDM. Není výjimkou, že kulturní centrum pořádá další akce mimo své prostory. Pod jeho záštitou je také pořádán Hudební festival Antonína Benewitze.

4.5.1. Plánování a finance Kulturní centrum nemá žádný strategický dokument charakteru krátkodobého, střednědobého ani dlouhodobého plánu a nevydává ani výroční zprávy. Každoročně však sestavuje alespoň dramaturgický plán. Rozpočet Kulturního centra se nezveřejňuje ani mi nebyl poskytnut pro potřeby této práce. Proto uvádím pouze výši příspěvku od města, který přispívá na provoz ve výši 5 690 tis. Kč v roce 2010 a ve výši 5 522 tis. Kč v roce 2011. Tento příspěvek tvoří hlavní zdroj příjmů. Další příjmy jsou z hlavní činnosti tedy ze vstupného a vedlejší činnosti například pronájem prostor. Na větší akce typu Hudební festival Antonína Benewitze Kulturní centrum dále žádá o granty, především Pardubický kraj.

4.5.2. Marketing a propagace Hlavní propagační kanál je pro Kulturní centrum Českotřebovský zpravodaj, dále používá vlastní web, kterému by neuškodila renovace, doplnění o některé informace a zajímavosti a častější aktualizace. Informace o akcích konaných v Kulturním centru jsou také na webových stránkách města Česká Třebová. Kulturní centrum dále používá jako propagační nástroj plakáty, má také vlastní vývěsné plochy. Propagace ani marketing nejsou nijak cílené. Většinou závisí od akce a zájmu o ni. Kulturní centrum také dále nepropaguje své akce mimo město Česká Třebová.

- 37 -

5. POROVNÁNÍ KULTURNÍ POLITIKY OBCE ČESKÁ TŘEBOVÁ S VYBRANÝMI CÍLY NĚKTERÝCH STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ K dosažení stanovených cílů a co nejlepších výsledků je nutné plánovat. Plánování je dnes samozřejmostí téměř ve všech odvětvích veřejného sektoru a jak uvádí Rektořík ve své knize Organizace neziskového sektoru: „Plánovací proces se jeví ze zkušenosti fungování neziskových organizací z řady západních zemí, jako klíčový faktor k úspěchu každé neziskové organizace.“51 Výjimkou by neměla být ani kultura, a proto již vznikají různé koncepce charakteru střednědobých plánů i v této oblasti. Vize je taková, že státní koncepce by měly vycházet z mezinárodních. V oblasti kulturní politiky tedy například European Agenda for Culture (dokument Komise Evropských společenství) nebo Akční plán kulturních politik pro rozvoj (dokument UNESCO) atd. Z těchto mezinárodních dokumentů se snaží vycházet státní koncepce České republiky, které aplikují cíle těchto mezinárodních dokumentů a dále se je snaží upravovat dle potřeb České republiky. V oblasti kulturní politiky a regionálního rozvoje jsou to například Státní kulturní politika České republiky na léta 2009 – 2014, Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013, Strategie regionálního rozvoje a další. Z těchto státních dokumentů by dále měly vycházet kraje jako vyšší územní samosprávné celky. Pardubický kraj nemá žádnou ucelenou koncepci kulturní politiky, nenavazuje tedy v tomto ohledu na státní dokumenty. Rozpracovává však dále alespoň Strategii regionálního rozvoje v dokumentu s názvem Program rozvoje Pardubického kraje (aktualizovaný na léta 2007 – 2010), zde jsou zpracovány alespoň některé záměry kraje v oblasti kultury. Z této koncepce by dále mělo vycházet město Česká Třebová, které se nachází v Pardubickém kraji. Jak už jsem zmiňovala, Strategický plán města České Třebové je z roku 2002, vychází tedy ještě z neaktualizovaného Programu rozvoje Pardubického kraje. Strategický plán města, který byl naplánován na cca 15 let je také poněkud zastaralý a neaktuální, alespoň co se oblasti kultury týče. Město stejně jako kraj nemá žádný strategický dokument v oblasti kulturní politiky. Z městských

REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. aktualizované vyd. Praha : Ekopress, 2010. 188 s. (str.73) 51

- 38 -

dokumentů by pak teoreticky měly vycházet také kulturní instituce zřizované městem, které by si dále zpracovávaly svoje koncepce s konkrétními cíli, aplikovanými na jejich činnost. Všechny tyto „vyšší“ koncepce, tedy koncepce na úrovni kraje a státu, které jsem v úvodu kapitoly zmiňovala, mají mnoho svých dílčích cílů a úkolů vedoucích ke zlepšení stavu kultury, v hlavních cílech se však shodují. Vybrala jsem ty, které se v dokumentech objevují nejčastěji a které je možno plnit i na úrovni obce a zkoumala jsem, jak jsou či nejsou v České Třebové plněny a zohledňovány.

5.1. Cíl 1 – Podporovat spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem včetně podpory sponzoringu, donátorství a mecenáštství Česká Třebová se drží celorepublikového standardu, kdy zájem soukromých

ziskových

subjektů

souvisí

se

snahou

zviditelnit

se,

společenskou zodpovědností firmy či s prestiží. Sponzoring určitě funguje, sponzoři však spíše podporují jednotlivé akce než instituce, neboť tak mají větší šanci se zviditelnit. V České Třebové je mnoho drobných podnikatelů, kteří

sponzorují

především na

úrovni

barterové

spolupráce

nebo

poskytováním nefinančních darů. Donátorství a mecenášství je trend převzatý z anglosasských zemí. V České republice se zatím neuchytil. I v České Třebové jsou to spíše výjimky.

5.2. Cíl 2 – Důraz na plánování, určování konkrétních cílů, vznik strategických koncepcí ve všech úrovních a s tím související následná evaluace: Důraz je kladen zejména na stanovení si konkrétních naplnitelných cílů na určité období, ideálně kolem 5 let. Vhodné je samozřejmě také roční plánování, které je následně zhodnoceno ve výroční zprávě za určitý rok. Město Česká Třebová nemá v oblasti kulturní politiky žádný strategický dokument. Cíle kulturní politiky jsou stanovovány více či méně nahodile. Pokud město cítí, že je v nějaké oblasti kultury potřeba větší investice, provede záměr a následně i investici. Neexistuje však žádný dokument s konkrétními, či alespoň výhledovými daty a cíli.

- 39 -

Stejně tak nemá žádný strategický dokument ani Kulturní centrum, které se většinově stará o kulturní život v obci. Neexistuje ani roční plán, dokonce ani nevydává výroční zprávu. Jediným plánem Kulturního centra je plán dramaturgický. To, že neexistují žádné rozpracované cíle, kterých je třeba výhledově dosáhnout (kromě Strategického plánu z roku 2002, jehož cíle již upadly v zapomnění), ani že neexistuje hodnocení dosavadního počínání, považuji v oblasti rozvoje za brzdící efekt.

5.3. Cíl 3 – Rozvoj dalšího profesního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury a s tím související zlepšení jejich odměňování Kultura, kulturní instituce a systém jejich vedení se dynamicky mění a s ohledem na to je nutné dbát na trvalou aktualizaci profesního vzdělání pracovníků v oblasti kultury. V České Třebové je zaměstnanců v kultuře poměrně málo, proto nemůžeme hovořit o vzdělávacích kurzech pro zaměstnance, avšak toto dovzdělávání by mohlo, a dle mého názoru by mělo, probíhat například účastí na různých seminářích či konferencích. Faktem je, že v okolí České Třebové je nabídka těchto akcí omezená. Nejbližší probíhají v krajském městě v Pardubicích, ale ani tam jich není mnoho. Poměrně široká nabídka je však v Praze čí Brně, kam je z České Třebové výborné spojení. Tuto oblast má v České Třebové dobře zvládnutou Městské muzeum.

5.4. Cíl 4 – Podpora rozvoje marketingového řízení kulturních institucí Tento cíl vyjadřuje snaha o lepší řízení kulturních institucí z hlediska marketingu a propagace. V České Třebové má tuto oblast nejlépe zpracovanou Městská knihovna a DDM Kamarád. V současnosti je na marketing kladen stále větší důraz, a proto si myslím, že je potřeba tuto oblast propracovat ve všech kulturních institucích ve městě. Například stále chybí propagace akcí obce do okolních měst, nehledí se příliš ani na mediální propagaci, atd.

- 40 -

5.5. Cíl 5 – Podpora vzdělávacích programů a workshopů z oblasti kultury ve všech typech škol Typickými akcemi jsou v tomto oboru výchovné koncerty, které se v České Třebové pořádají. Taktéž školy chodí na různá představení, besedy či navštěvují kino. Nově také školy navazují spolupráci s klubem Modrý trpaslík, který se nebrání uspořádání divadelního představení v dopoledních hodinách právě pro školy. V nedávné době také na Gymnáziu v České Třebové proběhl workshop tvůrčího psaní a tato oblast se dále rozvíjí.

5.6. Cíl 6 – Podpora projektů usnadňujících přístup znevýhodněných občanů a minorit ke kulturním službám (tzv. kultura všem) V této oblasti bych ráda zmínila, že Kulturní centrum v České Třebové má bezbariérový přístup, stejně tak jako budova Malé scény. Kulturním akcím usnadňujícím přístup menšinám se věnuje například DDM Kamarád v rámci programu integrace rómské komunity.

5.7. Cíl 7 – Využití kulturně-historického potenciálu z hlediska turismu a cestovního ruchu Kulturní památky a kulturní akce, které se v nich mohou konat ve spojení s turistickými, historickými a přírodními zajímavostmi, jsou obrovským potenciálem pro rozvoj nejen cestovního ruchu ale i kulturního dění v regionu. V České Třebové tento trend zatím bohužel nefunguje. Jednak proto, že nedaleko České Třebové leží město Litomyšl, jehož historickokulturní potenciál je mnohem větší (zámek Litomyšl je jednou z památek UNESCO). Jednak také v České Třebové není dostatek ubytovacích kapacit, pro takovýto rozvoj.

5.8. Cíl 8 – Péče o nemateriální kulturní dědictví Hlavním potenciálem pro tento cíl bych v České Třebové viděla Jabkancovou pouť. Což je tradiční každoroční kulturní akce, spojená s ukázkou historických řemesel a především s pečením tzv. jabkanců (sladká bramborová placka plněná tvarohem), což je tradiční oblastní jídlo, známé pouze v obci. I pouť doprovázená kulturním programem a mší v románské rotundě sv. Kateřiny má ve Třebové dlouhodobou tradici.

- 41 -

5.9. Cíl 9 – Podpora dobrovolnictví v oblasti kultury Dobrovolnictví je zatím téma spojené především s ochranou přírody. V západních zemích však je dobrovolnictví v kultuře obvyklé, zejména pokud jde o ochranu či restauraci památek, ale není podmínkou. V České republice také vzniká snaha zavést tento trend. Zatím jsou tyto snahy pouze v zárodcích a nedostatek dobrovolníků je celorepublikový problém, ani ve Třebové není situace lepší.

- 42 -

6. ZÁVĚR, SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Cílem této práce bylo zmapovat současný stav kulturní politiky v obci Česká Třebová, což jsem prováděla sledováním dvou hlavních aktérů kulturní politiky v obci, a to Městského úřadu a Kulturního centra. V rámci Městského úřadu jsem sledovala systém financování kultury, grantové možnosti, investiční záměry v oblasti kultury a příspěvkové organizace města. Město Česká Třebová financuje kulturu převážně z rozpočtové kapitoly 16 – Kultura a sport. Výdaje na opravy a údržbu budov svých příspěvkových organizací a investiční projekty v oblasti kultury dále financuje z rozpočtové kapitoly 11 – Investice, údržba a opravy. Rada města má také možnost schválit příspěvky z kapitoly 41 – Všeobecná pokladní zpráva, položka ostatní příspěvky. V České Třebové jsou také dvě instituce na pomezí školství a kultury, a to Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže Kamarád. Tyto dvě příspěvkové organizace financuje město z rozpočtové kapitoly 14 – Školství. V rámci kapitoly 16 – Kultura a sport jsou vyčleněny prostředky na dotace v oblasti kultury. Lze celkem žádat o tři dotace: dotace na modernizaci a opravy nemovitostí v oblasti kultury, dotace na odměny vedoucích zájmových kroužků pracujících s mládeží v oblasti kultury a dotace na podporu kulturních aktivit. Přidělení dotací schvaluje Rada města Česká Třebová na doporučení kulturní komise. Investiční záměry město charakterizovalo ve Strategickém plánu města z roku 2002, k tomuto plánu se však příliš nepřihlíží a plány města jsou nahodilého charakteru. V roce 2011 se bude realizovat investiční plán na opravu Městského muzea včetně výstavby nových prostor pro expozice muzea. Také byl schválen investiční záměr na digitalizaci kina Svět. Příspěvkových organizací v oblasti kultury město zřizuje pět a to Kulturní centrum, Městské muzeum, Městskou knihovnu, ZUŠ a DDM Kamarád. Město Česká Třebová nemá žádný aktuální dokument vztahující se ke kulturní politice, jehož plnění bych mohla sledovat. Abych lépe zmapovala současný stav kulturní politiky v obci, srovnala jsem tedy stav kulturní politiky v obci s cíli základních strategických dokumentů v oblasti kulturní politiky a regionálního rozvoje. (kapitola 5.2).

- 43 -

Hypotéza „Česká Třebová nemá žádný aktuální koncepční dokument týkající se kulturní politiky, proto je zde kulturní politika koncipována pouze nahodile“ se výzkumem v této práci potvrdila, avšak i přesto si díky výsledkům této práce myslím, že město Česká Třebová svým charakterem kulturní politiky i svými 5 % „na kulturu“ zapadá do celorepublikového průměru. Řada věcí je zde velice dobře propracovaná, stav kulturních institucí je v dobrém stavu, téměř většina budov je po rekonstrukci, nebo se jejich rekonstrukce či inovace plánuje. Výjimkou je pouze Městská knihovna. Stále je zde však prostor pro zlepšení, a proto si v závěru dovolím uvést několik doporučení. Za úplně zásadní problém považuji absenci plánování a dokumentů charakteru střednědobých plánů a jejich následné zhodnocení. Pokud by si město Česká Třebová stanovilo cíle na několik let dopředu a následně by zhodnocovalo jejich plnění, kulturní politika by měla jasnou koncepci a její provádění by tak ztratilo nahodilý charakter. Jako příklad velice dobře zvládnuté koncepce kulturní politiky, kterým by se město mohlo inspirovat, uvádím Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 – 2019. Tento dokument má poměrně jasně stanovené cíle, každý cíl je konkretizován a časově určen. Města Česká Třebová a Plzeň samozřejmě nemůžeme srovnávat, ale jako inspirační zdroj je tento plzeňský program vynikající. Dalším problémem je oblast, která v České Třebové není vůbec podporována, a to je propojení historicko- kulturního potenciálu s turismem a cestovním ruchem. Propagační leták s názvem Město Česká Třebová, město kultury, sportu a turistiky však dokazuje, že o takovou syntézu by byl zájem a v České Třebové k tomu existuje potenciál: kulturní památky, turistické zajímavosti a velké množství sportovního vyžití. Zatím však bohužel ve městě není dostatek ubytovacích kapacit. Další slabé místo vidím v oblasti marketingu a propagace. Město Česká Třebová má koncepci svojí propagace celkem jasně danou, ale například Kulturní centrum jako hlavní kulturní instituce ve městě by se mělo snažit své aktivity více propagovat i mimo město Česká Třebová. Myslím si, že lidé z okolí by na některé akce v České Třebové rádi přijeli, kdyby se o nich dozvěděli, tak jako my jezdíme například na akce konané v Litomyšli, Ústí

- 44 -

nad Orlicí atd. S problémem marketingu a propagace souvisí i problém dovzdělávání zaměstnanců v oblasti kultury. Vzhledem k jejich malému počtu si nemyslím, že by bylo nutné pořádat pro ně semináře a přednášky, spíše si myslím, že by Odbor školství, kultury a tělovýchovy mohl vyhledávat tyto semináře, kongresy a přednášky v České republice a zaměstnancům v oblasti kultury je aktivně nabízet a účast na nich doporučovat.

- 45 -

SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ REJMAN, LADISLAV. Slovník cizích slov. Praha : SPN, 1966. 592 s. MÜLLER, Adolf. Úvod do vědy o politice. Praha : Lunarion, 1991, 113 s. DAVID, Roman. Politologie : Základy společenských věd. Olomouc : Fin, 1996, 375 s. HESMONDHALGH, David. The Cultural Industries. London : Sage publications, 2007. 346 s. ADAMOVÁ, Karolína a kol. Politologický slovník. Praha : C.H.Beck, 2001, 293 s. PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. Praha : ASPI, 2008. 200s. REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. aktualizované vyd. Praha : Ekopress, 2010. 188 s. Státní kulturní politika České republiky 2009 - 2014. Ministerstvo kultury ČR[online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2011-04-04]. Dostupný z WWW: Communication on a European Agenda for Culture in a Globalizing World [česká verze]. www.culturenet.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: Kulturní politiky pro rozvoj – Akční plán přijatý na světové mezivládní konferenci ve Stockholmu v r. 1998. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: Kulturní politika. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2011-04-05]. Dostupný z WWW: Strategie regionálního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 6.10.2009 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW:

- 46 -

Program rozvoje Pardubického kraje. Pardubický kraj [online]. 2008 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: Ústava České republiky. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [online]. 2006 [cit. 2011-04-12]. Dostupný z WWW: Listina základních práv a svobod. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [online]. 2006 [cit. 2011-04-12]. Dostupný z WWW: Zákon č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 201104-12]. Dostupný z WWW: Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Portál veřejné správy České republiky [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: Z historie České Třebová. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-0417]. Dostupné z WWW: Pár vět o kultuře. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: Turistické zajímavosti. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: Městská památková zóna. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-0417]. Dostupné z WWW:

- 47 -

Působnost odboru školství, kultury a tělovýchovy MÚ Česká Třebová.Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: Zásady pro poskytování dotace na modernizaci a opravy nemovitostí v oblasti kultury. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: Zásady pro poskytování dotace na odměny pro vedoucí zájmových kroužků pracujících s mládeží v oblasti kultury. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: Zásady pro poskytování dotace na podporu kulturních aktivit. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: Městské muzeum Česká Třebová. Městské muzeum Česká Třebová [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: Působnost odboru rozvoje města a investic MÚ Česká Třebová. Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: Strategický plán města České Třebové. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-24]. Dostupný z WWW: Schválený rozpočet 2010. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 201104-27]. Dostupný z WWW: Schválený rozpočet města na rok 2011. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: Usnesení Rady města rok 2010. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW:

- 48 -

Usnesení Rady města rok 2011. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: Usnesení Zastupitelstva města rok 2010. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: Usnesení Zastupitelstva města rok 2011. Město Česká Třebová [online]. 19.1.2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: Schválený rozpočet města Ústí nad Orlicí pro rok 2010. Ústí nad Orlicí [online]. 2011 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW: Financování kultury z veřejných rozpočtů (1991 – 2006). Nipos-mk.cz [online]. 15.3.2009 [cit. 2011-04-27]. Dostupný z WWW:

- 49 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přehled právních předpisů v kultuře v ČR Příloha č. 2: Kulturní památky obce Česká Třebová (tabulka) Příloha č. 3: Žádost o finanční dotaci na podporu kulturních aktivit Příloha č. 4: Žádost o poskytnutí dotace na modernizaci a opravy nemovitostí v oblasti kultury Příhola č. 5: Pravidla pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených městem Česká Třebová Příloha č. 6: SWOT analýza města Česká Třebová Příloha č. 7: Fotografie Malé scény před a po rekonstrukci (fotografie) Příloha č. 8: Usnesení Rady města Česká Třebová o poskytnutí dotací v roce 2010 Příloha č. 9: Usnesení Zastupitelstva města Česká Třebová o poskytnutí finančních příspěvků z rozpočtu města v roce 2010 Příloha č. 10: Usnesení Rady města Česká Třebová o poskytnutí dotací v roce 2011 Příloha č. 11: Část rozpočtu města Česká Třebová s označením prostředků na kulturu - rok 2010 Příloha č. 12: Část rozpočtu města Česká Třebová s označením prostředků na kulturu - rok 2011

- 50 -