KRONIKA ME STA KOLINA """ DÍL 1"- usnesení č. 1. Schváleno radou MěstNV Kolín. dne f.. .. '

KRONIKA ,

"""

ME STA KOLINA

1985

DÍL 1"Schváleno radou Kolín dne 28.4.87 usnesení č. 1 MěstNV

.

f

..

'

L

15. o

PRUMYSL

Dne 2.ledne 1985 v 6 hodin ráno zahájily práci tohoto roku

prdmyslové závody našeho

všech~y

lo dobrou tradiéí,

slavnostně.

města,

Do Tatry

jek se už sta-

přišel

na slavnost-

ní zahájení nového pracovního roku vedoucí tajemník OV KSČ soudruhJose:ť

líha, který pozdravil Tatrováky na prahu nové-

ho roku projevem do ~ím~

z~vodního

rozhlasu.

slavnostním nástupem do práce byl zahájen posled-

ní rok sedmé

pětiletky,

který rozhodl o

letého plánu a stal se dOležitým

celého

splnění

přechodným

obdobím, v

pěti­

němž

se připravovaly a zajištovely kvalitativně nové a náročnější úkoly 8.

pětiletého

plánu.

rtkol prdmyslové výroby, plánovaný na rok 1985, byl na 102,5% a objem výroby, letos výše la

6 699 967 000,-

vyjádřený Kčs.

v

běžných

splněn

cenách, dosáhl

Výroba nad plán

představova­

161 miliÓnd korun a rov~~a se výrobě ve všech prňmyslo­

vých podnicích kolínského okresu za 6,4 pracovních dnfi.

Plány výroby letošního roku splnily všechny závody, kromě

závodu Elektrárna Kolín /97 % plnění, manko

Kčs/,

2 508 000,-

podniku Československá automobilová doprava /plnění

97,9 %, manko 470

000,-Kčs/

ní 98,3 %, manko

238

ooo,-

Proti srovnatelné

a závodu Cihelny Molitorov

/plně­

Kčs/.

skutečnosti

roku 1984 vzrostl letos

objem prftmyslové výroby v kolínském okrese o 5,3 %. Na vývoz dodaly závody a podniky zboží za Kčs, Kčs

z toho

činil

vývoz do socialistických zemí

a do nesocialistických zemí

případech

517 725

byl plán vývozu

překročen,

315 157 000,-

000,-Kčs.

212 568

ooo,-

V obou

v prvém o 2,7 %, ve dru-

hém o 2,9 %. Do socialistických zemí exportoval své výrobky nejvíce podnik Frigera Kolín /za 104,2 mili~nft korun/, podnik Tesla Kolín~ /za 51,9 miliÓnft korun/ a Karoorundum /za 69,5 miliÓnft korun/. Do nesocialistických zemí nejvíce vyvezly podniky Koramo Kolín /za 93,8 miliÓnft korun/ a závod Kara Starý Kolín /za 40,2 miliÓnů korun/. Proti minulému roku se zvýšil export z kolínských závodft a

podniků

do socialistic-

kých zemí o 6,3 %, do nesocialistických zemí o 8,9 %. Výsledků

průmyslové výrobě

v

kolínského okresu, která

jsem výše uvedl, bylo letos dosaženo s stavem než

15 006

pracovníků,

předpokládal

Průměrná měsíční

činila

2

pracovníků méně,

což bylo o 87

plán. Plánovaná produktivita práce na jed-

noho pracovníka byla Kčs.

prftměrným přepočteným

969,-Kčs,

splněna

na 102,5% a

činila

376 582,-

mzda jednoho pracovníka, která letos

byla proti plánu o

61,-Kčs

nižší a proti

•.

skutečnosti

roku 1984 o

44,-Kčs

vyšší.

P~užitelný

fond pra-

covní doby byl využit jen na 92,1 %) nejnižší využití vyká-

zal

z~vod

Pivovar Kolin /87,4 %/, nejvyšši podnik Cukrovary

Kolin /94,8 %/. Neodpracované dny pro nemoc nebo úraz

z

stavuji 5,5 % použitelného fondu pracovní doby. omluvené absence nebylo odpracováno 4 921

před­

d~vodu

ne-

což je 0,2 %

dn~,

z celkového použitelného fondu pracovni doby. Koeficient covaných

směnnosti,

dn~ dělni~

k

to je

počtu dn~

poměr

počtu

celkového

odpracovaných v prvni

odprasměně

/tj.od 6 do 14 hod./, dosáhl letos ukazatele 1,228 a je nepa~rně

vyšši než vloni, ale

je stále

ještě

daleko·od

hodně

optimálního stavu, který by měl být aspoň 1,5. Nejvyššiho koeficientu

směnnosti,

který vysoko

přesahoval

stav, dosáhl závod Lihovar Kolin, a to Plánovaný zisk byl

splněn celkově

i ten optimálni

1 1 922.

na 106,7 %a dosáhl ve

všech prómyslových závodech kolinského okresu výše

772 135 000,-

Kčs.

Pracovni úsili, iniciativa a socialistické

soutěženi

mohlo pracovnikdm kolínských prdmyslových závodd splnit ~koly

plánu na letošní rok i

plánu

před

~kol;

celého sedmého

stanoveným terminem. Tak mohl

na 1985 oznámit již

ředitel

například

po-

těžké

pětiletého

dne

4.říj­

závadu SOJA Kolin vedoucimu tajem-

nikovi OV KSČ Josefu Řihovi, že závod se vyrovnal se všemi ~koly

sedmé

pětiletky.

výroby, stanovený na Kolin splnilo

~koly

Obehodni tiskárny Kolín splnily plán

?.pětiletku,

1.

18.listopadu 1985, ve

pětiletého

výrobě

již

30.záři

1985. Koramo

plánu v hrubé

výrobě

dne

zboži 8.listopadu a ve výkonech

16.listopadu 1985; upravené vlastni výkony splnilo již na 1985 a úkol v zisku už dokonce v roce 1984.

1'.květ­

A nyní uvedu

několik

zpráv a poznámek k životu

některých

kolínských prdmyslových podnikO a závodd v letošním roce, jak se mi je

podařilo

kterých jiných

shromáždit ze zpráv

těchto

závodd i z

ně­

zdroj~:

KONCERNOvf PODNIK TESLA KOLfN V roce 1985 stáli v podnikový Jiří

ředitel

Hlubocký,

náměstek

Stanislav

SVoboda,csc, rozvojový

předseda

prá~i

celozávodního výboru

seda závodního výboru

Revolučního

Naxera

a

mládeže

Jiří

výroční

konferenci zvolen

předseda

KSČ

náměstek

Koděra, náměstek

technicko-racionalizační náměstek

pro kádrovou a personální

náměstek

bauer,

podniku tito vedoucí pracovníci:

ing. Milan FUr,ych, obchodní

Holub, ekonomický

náměstek ing.Jiří

čele

ing.

výrobní ing

Jindřich

ing.Petr Moravec,

v•clav SchlitzenPetr

Kořínek, před­

odborového hnutí Karel

celozávodního výboru Socialistického svazu

Halme. Dne ?.prosince 1985 byl na celozávodní předsedou

celozávodního výboru

KSČ Josef Olišar, dosavadní předseda Petr Kořínek byl zvolen

na městské konferenci Komunistické strany Československa v Kolíně

zvolen předgedou městského výboru KSČ v Kolíně. Dne

3t.prosince 1985 byl dosavadní podnikový jmenován

ředitelem

místo podnikového

ing.Fnrych

koncernového podniku Tesla Pardubice a na ředitele

Svoboda, dosavadní výrobní městka

ředitel

Tesly Kolín byl jmenován náměstek.

ing.Jiří

Do funkce výrobního ná-

byl jmenován ing.Václav Kupr, dosavadní vedoucí provo-

zu montáže.

J6o. V

průběhu

roku 1985 byly jednotlivé útvary podniku orien-

továny svými

dílčími

nu, ev obdobi

připravy

plány na

průběžné rovnoměrné plnění

plánu byly konkretizovány

plá-

potřeby odbě­

ratelů, zpřesňovány úkoly, probihalo zabezpečováni materiálu,

byl prohlouben

styk mezi zodpovídajicimi útvary pod-

v~ájemný

niku a koncernu Tesla. V podniku Tesla Kolin byl ný plán v upravených vlastnich výkonech a Celý pracovni kolektiv byl

včas

přijat vstřic­

produktivitě

informován o

náročných

plánu. Výsledkem aktivity celého kolektivu pak bylo závazku na

překročeni

rozhodujicích

úkolů,

např.

práce. úkolech

přijeti

závazek na

překročeni výroby zboží o 7,1 miliÓnů korun, a zahrnuti·zvýše-

ných

úkolů

1985. tivu

Závěr

do programu intenzifikace výroby a odbytu v roce za

přípravou

plánu na rok 1985 byl proveden na akza

technicko-hospodářských pracovniků

zástupcd

účasti

složek ne technicko-ekonomické konferenci v Českém Šternberku v dubnu 1985. V plněny

průběhu 1.čtvrtletí

byly všechny rozhodující úkoly

pravidelně

rytmicky a

i ve vzájemných vazbách. Od dub-

na bylo vlivem opožaováni subdodávek komponentů z Tesly - Vakuová technika pro speciálni úkol, který ovlivňuje cca 40 % produkce zboží , rytmické nepříznivé

plánu narušeno.

podmínky, jež nebylo možno

niku ukládány příznivé

plněni

mimořádné

Přes

předpokládat,

úkoly a nápravná

opatřeni,

tyto

byly v podaby ne-

dopady byly co nejnižši. V podniku byla provedena

náročná opatřeni .zabezpečení

v

přesunu pracovníků,

strojů,

materiálniho

atd. a byly hledány možnosti náhradní výroby zbo-

ži.ot Výsledkem tohoto úsili bylo

překročeni

výroby zboži kon-

cernovou metodou o 20 liliÓnů korun, což je ojedinělý výsledek

v oblasti

řídící

a organizátorské práce za dané situace za-

tím v celé historii podniku. ~činnost řízení p~ánovaných

kfi

se projevila

souborně

v

příznivém plnění

ukolfi. Všechny úkoly rozhodné pro hodnocení výsled-

hospodářské činnosti

za rok 1985 byly

anebo

splněny

přízni­

vě překročeny.

Kvalita hlavních běhu

představiteld

výrobních oborfi se v prfi-

roku 1985 zlepšila. Provozní spolehlivost hodnocení z u-

dajfi o poruchách u uživatelfi stoupla o 7 % v problematice zásob qyla v podniku

prdměru.

Také

velká pozornost.

věnována

Hlavních cílfi v této oblasti bylo dosaženo

splněním

doby obra-

tu regulovaných zásob na 96,6 %. Hlavní úkoly hospodářského plánu ovlivňující vývoj mzdových

prostředkfi

Překročení

v roce 1985 byly velmi

příznivě zajištěny.

plánu upravených vlastních výkonfi, dosažení lep-

ších výsledkfi v

rentabilitě

k výrobním fonddm a

překročení

exportních ukold do SSSR a nesocialistických zemí příznivé

podmínky v nadplánované

tvorbě

mzdových

vytvořily prostředka.

Rfist produktivity práce zaznamenal i po provedené objektivizaci výkonových norem zvýšení proti plánu o 4,5 %. V období uplatnění

II.etapy ZdD!IIJI:S

zm1Ms

/Zdokonalená ekonomická účin­

nost mzdových soustav/ byl v podniku

uplatněn

brigádní zpdsob

organizace práce a odměňování s velmi dobrým výsledkem. V rámci ozdravných v

přestavbě

hygienických

opatření

v podniku byly provedeny akce

zařízení,

opravy

střech,

odhlučnění

pracovních prostorfi a rekonstrukce podlah a byl sestaven plán na ochranu životního a pracovního je

součástí

jednotlivých

ročních

prostředí

na 8. 5LP, který

kolektivních smluv.

36l. V roce 1985 vyrobil podnik Tesla vou

částku

Kčs.

000,-Kčs

446 400

Kol:ťn zbož:ť

dosá~l

a

za

celko-

zisku za 152 700

ooo,-

Tím splnil plán výroby zboží na 103.9% a tvorbu zisku

na 106,8%.

Těchto

těmito opatřen:ťmi:

významných

Prvn:ťm opatřen:ťm

úkold na rok 1985, jejich činitelem

jd. Druhým plánovaných

výsledk~

prověrka

nou analýzou odchylek.

z hlediska možností a zdroměs:ťční

přiměřený

krokových výrobkO.. Podíl nových výrobkd Dalším

činitelem

byl

příznivý

podíl technicky po-

opatření

letos 48,3 %.

činil

pod:ťlu

zvláštní

zpř:ťsněných

výroby na kvalitu výroby, který vyplývá ze sledkem

součas­

byly trvale udržený

vliv zvýšeného

ních postupd a dodržování technologické

plnění

kontrola

a limit\\, spojená se

Třetím činitelem

vysoký podíl nových výrobkd a

zejména

doc:ťleno

bylo dOsledné stanovení

byla pravidelná

hospodářských úkol~

bylo

kázně

ve

kontrol-

výrobě.

Vý-

v oblasti kvality byl stále se snižující

trend ztrát ze zmetkd a reklamací. Proti rozepsanému limitu těchto

ztrát ve výši 0,37 % byla

činitelem

bylo uspokojováni

i náhradními díly. Zvláštní

skutečnost

jen 0,32 %. Pátým

potřeb odběratel\1

důraz

splněn

Ne nepodstatným vlivem byla realizace II.etapy prověrce

norem, což se

překročení

byl kladen na

vývozu do socialistických zemí, který byl

došlo k

jak výrotif tak

příznivě

na 108,7 %.

ZWMS,

kde

promítlo do zvýšené

produktivity práce a znamenalo další krok v intenzifikaci výbobního procesu. V sívní

?.pětiletém

rťist

niky, což sledků,

plánu byl stanoven cíl

výroby na

základě

mělo přiznivý

zabezpečit

realizace rozvoje

dopad na dosahování

vědy

progrea tech-

hospodářských

ale zároveň kladlo vysoké nároky na oblast řízení.

vý-

Inovační

proces b.yl

ných pro národní

směřován

do progresívních oborft významkteré byly podniku stanoveny

hospodářství,

jako státní cílové programy. Vysoký podíl technických pokrokových výrobkfi znamenal, že si podnik

cílevědomě vytvořil

podmínky k dalšímu dynamickému rozvoji v

S.pětiletce.

podmínky

technických a

vytvořil

využíváním a

zaváděbim

I~ovační

kých poznatkft do práKe.

některých případech

V ní a

jej

prOběhu ?.pětiletky

upřesnila

hospodářské

~i vstřícném

ností a

účasti

pomoci/ a

předstihla.

se dále prohloubilo

se pravidla vnitropodnikového

hmotné zainteresovanosti a

vědec­

frekvence v hlavních oborech

odpovídaly stavu RVHP /Rada vzájemné v

Tyto

hospodaření

plánování se úkoly

řešily

koncepční říze­

v oblasti

řízení

jednotlivých

středisek.

s vyšší zainteresova-

pracujících podniku.

~čest pracujících na tvorbě, realizaci a kontrole plnění

plánu byla vysoká. Sjednocujícími skupiny a pracovní kolektivy.

činiteli

byly organizované složkou byly

Nejpočetnější

čle­

nové Revolučního odborového hnutí, Komunistické strany Česko­ slovenska,

Československé vědecko-technické společnosti,

zlep-

šovatelé a vynálezci, Brigády socialistické práce a kolektivy zapojené do

soutěže

"dílna, provoz, odbor socialistické

práce". V roce 1985 bylo

uzavřeno

na

zabezpečení

plánu 374 závazkO kolektivd a 802 osobních cd.

Přínosy měly

spěly

realizace

závazků

jednotliv-

stoupa0ící tendenci a podstatným zpOsobem

ke zvyšování efektivnosti ekonomiky podniku. Při hodnocení . Vývojových tendencí ' .

jež pOsobí na

vytváření

iinnost, lze vysledovat

zejména kategorií t

podmínek pro budoucí skutečnost,

že

hospědářskou

hospodářský

výsledek

při­

J6lf. byl dosahován dftsledným eílevědomou :ťunkci

V

a

vytvářením

podmínek pro

výrobního organismu s potf>ebným

prftběhu 7.pětiletky

potřebou

bylo nutno

řef3it

předstihem.-

disprÓ:porce mezi

a dostupnými zdroji v pracovních silách. Až

pětiletého

závěrem

období se situace zlepšila natolik, že podnik

vyřešeny neožehavější

potřeb

řízením

měl

problémy výrobní sféry. Pro krytí svých

plánoval i rozvoj

Sťředního

odborného

učiliště

elektro-

technického. V sedmé

pětiletce přistoupil

podnik v oblasti nasazování

nových technologií k budování automatizovaných systémft výroby. V první

řadě přikročil

k modernizaci prvovýrobních etap a

tak byl v roce 1984 dán do provozu výrobní úsek pro oblast plošného kem

tváření

a

mezioperační

řízeným počítačem,

gresívní stroje a praven obdobný

dopravou a technologickým to-

ve kterém jsou nasazeny

pracoviště.

předvýrobní

V roce 1985 byl

některé

projekčně při­

úsek pro oblast s9ustružení a fré-

zování. Jeho uvedení do provozu je plánováno na 8.pětiletky.

Z prvovýrobní oblasti je dále ve

zkušebním provozu

připravována

elektroforézního nanášení ních prací se pro

pro-

výstavbě

rok a ve

lakovna s novou technologií

nátěrových

8.pětiletku

třetí

hmot. V oblasti montáž-

plánuje modernizace. provozu na

montáž desek pro NC systémy. ~ešení navrhuje nasazení nových osazovacích poloautomatft a testovacích

zařízení.

Ve

větším

rozsahu byla zavedena do výroby automatická ovíjecí pracoviště

pro Z

řídící

těchto

Kolín si

systémy a programované automaty.

údajft lze usoudit, že koncernový podnik Tesla

vytvořil příznivé předpoklady

pro další dalekosáhlý

dynamický a efektivní rozvoj celé organizace.

365. účast

Aktivní ní a

celopodnikov~ho

pracujících podniku se projevila ve zlepšézávazku a

vynálezeck~ hnu~í. V

přínosem

bylo i

roce 1985 podali

zlepšovatelsk~

zaměstnanci

podniku

194 zlepšovacích návrhó a vynálezfi. Za pracovní iniciativu a pracovní výsledky byla pracovníků

Ti tui

řada

v roce 1985 vyznamenána. 11

Ne jlepší pracovník Federálního ministerstva Bim~ dostal Jaroslav Ryšánek.

elektrotechnick~ho průmyslu"

Vyznamenání Federálního ministerstva "Za zásluhy o budování

spojů"

Nejlepšími pracovníky

Nařold

a Keral

Titulem "Vzorný mistr

medaili

dostal Václav Famf'ulík.

výrobně hospodářské

byli jmenováni Jaroslava Kubelková, Suchý, Karel

spojů,

Růžena

jednotky Tesla

Dejdová, Stanislav

Kolář. výrobně hospodářské

byli vyznamenáni Miroslav Novotný,

Zdeněk

jednotky Tesla"

Doležal a Karel

Sládek. Čestný odznak vlády ČSSR a ~střední rady odborů obdr-

želi

ing.Jiří

Holub, Václav Famfulík a ing.Jarmila Hradilová.

~estn~ uznání vlády ČSSR a ÚRO dostal kolektiv konstrukčního

rozvoje vedený ing.L.Doležalem,CSc, Brigáda socialistié-

ké práce /BSP/ diska

střediska č.

493, vedená s.Dejdovou a BSP

č.431

vedená s.Petrákem.

Titul

"Prťtkopník

socialistické práce" byl

udělen

stře­

ing.

Václavu Kuprovi. Státní vyznamenání "Za zásluhy o výstavbu" obdržela Eva Raková. Zápisem do knihy cti ÚRO byla poctěna BSP ing.Chlubny. Ing.Václav

Ptáček

byl vyznamenán

sovětským čestným

odzna-

kem ••11derník XI.pětiletky". Toto vyznamenání propůjčuje za

366. vynikající pracovní úspěchy Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského Ptáček

svazu, rada ministr~ SSSR a 6v Komsomolu. Ing~

je vedoucím vývojovým pracovníkem kolínské Tesly a

zastupuje podnik v mezinárodních jednáních v rámci RVHP v oblasti vývojových prací programovatelných V

soutěži

se umístil

o putovní prapor družebního okresu Voskresensk

~odnik

Tesla Kolín v !.pololetí 1985 na

ve 2. pololetí 1985 na prvním V

květnu

automat~.

).místě

a

místě.

1985 byl koncernový·podnik Tesla Kolín vyzname-

ná "Rudým praporem" ministra elektrotechnického prfunyslu a Ústředního výboru odborového svazu pracovní~ v kovoprdmyslu

za výsledky docílené v roce 1984. Rudý prapor níkům

pracov-

předali

podniku Tesla Kolín na slavnosti v KUlturním domu pracu-

jících v

Kolíně náměstek

ministra elektrotechnického prdmys-

lu ing. K.Horváth,CSc, a zástupce Ústředního výboru odborového svazu KOVO J.Brázda. Slavnostnímu

předání

Rudého praporu

byli·dále přítomní zástupce krajského výboru KSČ ing.Skokan, vedoucí tajemnik OV KSČ v Kolíně Josef' ~íha, generální ředi'-

tel

výrobně hospodářské

jednotky Tesla ing.Z.KRnšel a

členové

skupiny delegace ministerstva strojírenského prdmyslu SSSR v

čele

s A.S. Michajlovem. Za vysoké

kolínské Tesly

poděkoval

oceněni

jménem všech

práce kolektivu

pracovníků

podniku

ře­

ditel ing.M.Fftr.ych. Na mezinárodním strojirenském veletrhu v "Zlatou medaili" výrobek TOS je

řídíc:!

Kuřim,

Brně

byl

jehož podstatnou

systém NS 570, výrobek kolínské Tesly.

oceněn

částí

361.

KONCERNOvf PODNIK KORAMO KOLfN

Kencernový podnik KORAMO Kolín je zapsán v podnikovém rejstříku

u Obvodního soudu pro Prahu 1. jako podnik Chemo-

petrolu, koncernu pro chemický prdmysl a zpracování ropy Libeň,

v Praze 8-

V

podniku: podnikový

př~dstaviteli náměstek

Trojská 13.

odpovědnými

roce 1985 byli ředitel

ing.

pro ekonomiku a obchod ing. Jan Novák,

výrobu ing. Miroslav Pecka

a

náměstek

Herout,

Jiří

pro

náměstek

pro techniku

ing.Zdeněk

Kočí.

~:!Výrobky podniku Koramo Kolín patří především do o~u: pohonné látky, mazadla a ostatní výrobky z ropy a veškeré výroby

zbo~í

dělníci

dělníka.

za celý rok

30 675 hodin

V hlavní

výdělek

přes časových.

jednoho

vydělali prftměrně

pracovníui

V z~m,

3

pr~běhu

prdměru

činnosti

815 pracovníka,

podniku odpracovali

1 008 572 pracovní hodiny, z toho bylo Na mzdách bylo všem

podniku v roce 1985 vyplaceno ní

99,74 .%

v podniku.

v podniku pracovalo v roce 1985 v z toho bylo 523

tvoří

33 351

zaměstnance činil

3

310,-Kčs měsíčně,

000,-Kčs.

3

zaměstnancdm

Prftměrný měsíč­

393,-Kčs,

dělníci

si

technicko-hospdářští

841,-Kčs.

roku 1985 došlo v podniku k osmi pracovním úra-

z toho byl jeden

tě~ký.

Smrtelný ani hromadný úraz ani

nemoc z povolání nebyla v podniku zaznamenána. Proti roku 1984, kdy se stalo v podniku 19 pracovních úrazft, byla situace letos na tomto úseku mnohem

příznivější.

V roce 1985 podnik splnil a

výrazně překročil

rozhodující ukazatele státního plánu i

přes

všechny

zvýšení úkold ke

30.září

1985. K

naplnění

ciativa pracujících,

plánu

kteří

na

přispěla

počest

rozhodující

:ZVII.sjezdu

li svoje závazky i závazek celopodnikový. Ke pomáhala i

řada

to

soutěž

hlavně:

soutěží,

měrou

ini-

KSČ zpřesni­

splnění

plánu na=

organizovaných v rámci podniku. Byly

dílen a výrobních

vynálezcd a zlepšovatelO,

soutěž

oddělení,

soutěž

mistrd,

dílen a provozd socialistickd

práce, brigád socialistickd práce,

soutěž

řa=

o bezúrazovost a

da dalších. Zpřesněný

niku

na~

celopodnikový závazek

překročení

pracující pod-

uzavřeli

plánu výroby zboží v objemu 1,28 miliardy

Kčs o 12,5 miliÓnd korun,· překročení plánu upravených vlast-

ních výkonó v objemu 104,3 miliÓnd Kčs o 1 miliÓn korun a objem 39 miliÓnu zisku přeplnit o jeden miliÓn korun, překro­ čení

objemu exportu do nesocialistických zemí v objemu 77,3

miliÓnd korun ve franko cenách o 2 mimmÓny, splnění vývozních úkolO do 15.prosince 1985,

zajištění ověřovací

oleje OH-HV 46 v objemu 15 tun s cílem

výroby nového

zařazení

výrobku do

prvního stupně jakosti, což znamená přínos jednoho miliÓnu korun, a

konečně

na

předčasné splnění

celého

nu, a to upravených vlastních výkond do

7.pětiletého

1.května

plá-

1985, výroby

z·boží do 8.listopadu 1 985 a hrubé výroby do 18.prosince 1 985. Závazky byly

splněny

takto: výroba zboží byla

překročena

o 23,9 miliÓnd korun a závazek splněn na 191,6%, upravené vlastní výkony byly vyšší o 2,19 miliÓnd korun, závazek splněn na 218,7 %;

zisky byly vyšší o 3,8

mil.Kčs,

závazek

splněn

na 385,1 %a v exportu do nesocialistických zemí bylo vyvezeno zboží za 87,8 mili~nti korun a zavázek tak splněn na 526 %. Olej OH-HV 46 v objemu 15 tun byl vyroben podle jakostních

parametrd pro 1.stupeň jakosti v m~síci prosinci a vyexpedován. Spln~ní

celopodnikového závazku bylo

podmín~no spln~ním

závazkd jednotlivcd i kolektivd. Brigády socialistické práce /BSP/ a pracovní kolektivy mimo jiné ného oleje a

uspořily

1 960 tun top-

1 418 MWh elektrické energie •.Provozy socialistic-

ké práce prvního a -,. druhého provozu ztiodnotily

3 960 tun od-

padních splaškd. Hodnotné závazky jednotlivcd. Mezi ny,

tři

a splnilo 52 kolektivd a 653

uzavřelo

sout~žícími

kolektivy bylo 22 BSP se 372

"Provozy socialistické práce", kolektiv

sout~žící

čle­

o

titul "Dílna socialistické prácen a osm Komplexních racionalizačních

brigád s 85

členy.

Jednotlivci podle svých závazkd

odpracovali 685 brigádnických hodin tábora

provozu pionýrského

a 5220 brigádnických hodin na pomoc výrobě. Šestnáct

BSP se 271 pracovníky tody A.D.Basova a ti v podniku. K na 1985

při

sout~žilo

přisp~ly

podpoře

uskutečnil

o bezúrazový provoz podle me-

tak ke snížení pracovní neschopnos-

a dalšímu rozvoji hnutí BSP se

aktiv nejlepších pracovníkd,

člend

22.říj­

BSP a

KRB a zlepšovateld. K propagaci hnutí zlepšovateld byly uve.řejňovány články v závodním časopise a v.okresních novinách .

.. Kupředu", nejlepší zlepšovatelé byli

zveřejňováni

na tabuli

cti v areálu podniku. B~hem roku 1985 podali zlepšovatelé v podniku 79 zlepšovacích návrhd. Pracovník Korama soudruh Josef' Podnecký, podnikového výboru '6středního

KSČ, .•

byl ke dni

1.kv~tna

předseda

celo-

1985 na návrh

výboru KSČ, 6středního výboru Národní fron-ty, '\llá-

dy ČSSR a ~střední rady odbord jmenován presidentem republiky "Hrdinou socialistické práce" s právem nosit Zlatou

hvězdu

hrdiny socialistické práce. Vyznamenání mu odevzdal generální tajemník čer

6v

KSČ a president republiky Gustav Husák v ~ředve­

Prvního máje na slavnosti na Pražském Rok 1985 byl z hlediska komplexního

plánu

úšpěšný.

činnosti

P0 dnik Koramo v

v oblasti

pr~běhu

řízení opatření

telstvím Chemopetrolu, což

příznivě

hradě.

hospodaření

a

plnění

roku realizoval ve své ředi­

stanovená generálním ovlovnilo

rovnoměrné

i

celkově komplexní zajišÍování úkol~. Výrobní Ukazatele státní-

ho plánu byly od s

potřebami

počátku

národního

roku

rovnoměrně plněny.

hospodářství

byly

V souladu

prdběžně překračovány

ukazatelé hlavní výroby i výroby zboží. Jednalo se zejména o vyšší dodávky mazacích olejd pro tuzemsko i pro vývoz. Hlavní výroba i výroba zboží byly v prdběhu roku upřesňovány rozpisem plánu v jednotlivých ních

koordinačních

čtvrtletích

zabezpečil

porad. Celkový plán výroby

ném rozsahu sortiment

potřebný

v národním

ni proces probíhal bez vážných poruch i zařízení

závěry čtvrtlet­

v souladu se

je zastaralé a

Výrobní proces byl

morálně

hospodářství.

přes

i fyzicky

v plVýrob-

to, že výrobní

opotřebované.

negativně ovlivněn vyřazením

filtrd

FLUID na výrobním oddělení horkého ko~ktu, které byly dodány zahraničním

dodavatelem a pokazily se. Teprve po intenzivních

jednáních a reklamacích byly filtry koncem roku znova uvedeny do provozu. Výrobní sortiment byl zajištován podle potřeb odbytových organizací: koncernového podniku Benzine v ČSR a národného podniku Benzinol na Slovensku. Mimořádná

ce. Plán

pozornost byla

výrob~

věnována kvalitě

v prvém stupni jakosti byl

veškeré produk-

splněn.

Povinnému

hodnocení podléhalo osmnáct výrobkO, z toho

Kromě

výrobních

poruchy zařízení

o níž je zmínka výše, byl provoz

filtrů,

v podniku letos plynulý, nedošlo k závaž-

nějším

poruchám nebo havariím. Poruchy

statně

neovlivnily uelkový výsledek

a ve výrobních úsecích byly

všech

běžného

vytvořeny

důležitou

charakteru pod-

hospodaření.

odstavů.

funkci ochrany a

řádného

s národním majetkem. Inventarizacemi byl hospodářských prostředků.

inventarizační

rozdíly mezi

skutečným

a

účetním

generální

provádělo

stavem nebyly

ředitelství

stav

hlavní

komise. Zásadní zjištěny.

V roce 1985 probíhala v podniku periodická revize kterou

hospo-

ověřován

řídila

Inventarizaci

dílčí inventarizační

komise a

Při údržbě

takové podmínky, které

ke zkrácení plánovaných revizí a

Podnik plnil i daření

bylo

v prvním stupni jakosti.

zařazeno

přispěly

devět výrobků

hospodaření,

Chemopetrol. Výsledky

revize byly projednány ve vedení podniku a nedostatky byly odstraněny.

Překračování plnění

překračování

a

základové oleje některé

výrobních

řady

úkolů pozitivně

plánu exportu.

ovlivnilo

Převážně

rovněř

byly vyváženy

SAE, komponenta K, topný

těžký

olej a

další speciální výrobky. Na exportní dodávky nebyla

ze strany

zahraničních odběratelů uplatněna

V roce 1985

pokračoval

podnik v

ci továrního objektu a výrobních

žádná reklamace.

rozšiřování

prostředků.

a rekonstruk-

V souvislosti

s rekonstrukcí parního kotle, který vyrábí 50 tun páry za hodinu, bylo nutno

zbořit

stavit nový, 105

metrů

dosavadní padesátimetrový komín a povysoký. Stavbu nového komínu

podnik Teplotechna Praha.

~min

je betonový s

prováděl

vnitřní

vyzdívkou.

Ve

čtvrtek

14.listopadu 1985 dosáhli pracovníci Teplotechny

Praha plánované výšky komínu, 105 metrd. Základy komínu, které jsou 15m hluboké, provedl podnik Vodní stavby Praha. Dosažením stanovené výšky a však komín

ještě

zdaleka hotov. Monolitický železobetonový

skelet bude po celé zdívk~ou

komín v tě

vnitřní

ploše

opatřen

silnou

izolační

ze šamotových cihel a antikorozní ochranou.

!elezobetonového metrd od

prací není

ukončením betonářských

země

prdměru

je 4,2 m a

metry pod vrcholem. V

čtyři

7,39 m,

světlost

Součástí

budou dva ochozy, jeden ve výšce 49,7

dříku

a druhý

yy-

vnitřní prdměr

v

hlavě

patě měří

betonového pláš-

vrcholu komínu po vyzdívce bude 2 metry.

Kgmín je po elektrárenském komínu , který byl postaven v roce 1932, nejvyšší v

Kolíně.Po dokončení

nost leteckého provozu

červenobílými

bude

opatřen

pruhy a

pro

bezpeč­

červenými

světly.

%' loňského roku přešlo v rozestavěnosti do letošního ro-

ku šest staveb podnikové výstavby, z nichž ny a

předány

do užívání. V souladu s plánem

pracované stavby do

příštího

1986. Letos byla zahájena úprava

nik

ješt~

letos

předal

z nichž

byla rekonstrukce

několik speciální~h

z Rakouska

přístroj

tlouštkom~r

kuchyně

přístroj

DM z

dokonče­

přecházejí dvě

dokončeny

roz-

vlečky

v roce

rybníka, která by-

předána

řadu

do užívání. Pod-

sociálních investic,

rekreačního

střediska

Lab-

a jídelny. Z dovozu obdržel

strojd a

na stanovení

z Anglie diagnostický gitální

a

do užmvání v roce 1985 i

ská a rekonstrukce závodní letos i

slečového

kompletně dokončena

největší

byly

roku, a to rekonstrukce

a rekonstrukce budovy dopravy, které budou la

čtyři

přístrojd.

pěnivosti,

V lednu dovezl

v listopadu došel

KURTOSIS•METR a v prosinci di-

Německé

spolkové republiky. V posled-

nich dnech roku 1985 byl dodán ještš z Dánska. Všechny

frekvenčni

amalyzátor

byly ihned

zahranični přistroje

předány

do

uživáni.

KONCERNOVÝ PODNIK ČKD DUKLA - ZÁVOD TATRA KOLfN V roce 1985 splnil závod Tatra Kolin všechny rozhodujici sledované kvalitativni i objemové ukazatele. Vyrobil zboži v celkové

566 707

hodnotě

100,2%. Dosáhl zisku za

ooo,-

a plán tak splnil na

Kčs

78 984 000,-

Kčs

, což je 101,3%

plánu. V oblasti inovace výrobniho programu

zařadil

letos do

výroby nové kotle na výrobu 25 tun páry za hodinu s fluidnim spalovánim systému DUKLAFLUID, zauhlovaci a odstruskovaci prvky k

těmto

kotldm systému stejného názvu a kotel na výrobu

16 tun páry za hodinu s vratisuvným roštem. K dosaženi nových

výrobk~

úspěšných

do výroby

výsledkU ve přispěla

i

výrobě

socialistická

nikU závodu. V roce 1985 pracovalo v

závodě

65

gád socialistické práce /BSP/ a 7 komplexnich brigád /KRB/. Na

počest 40.výroči

skou armádou bylo v

zařazováni soutěž

pracovBri-

kolekti~

racionalizačnich

Sovět­

osvobozeni naši vlasti

závodě uzavřeno

967 závazkU

kolektiv~

i

jednotlivcO. Toto závazkové hnuti bylo podkladem pro vyhláše-

ni celozávodového závazku. Všechny ukazatele celozávodového závazku i závazky kolektivO a

jednotlivc~

byly

splněny.

Nadá-

le byla u sedmi precovnich kolektivti prohlubována progresivni

brigádní forma odměrtování a organizace práce, která se plně osvědčila.

I v roce 1985 závod

úspěšně pokračoval

v

soutěži

a

~ru­

žebních stycích se závodem'Mašinostrojitěl ve Voskresensku v Moskevské oblasti SSSR. Ve všech porovnávaných ukazatelích z·ávod Tetra Kolín

obstál.

plně

~silí a praavní výsledky zaměstnanc~ závodu byly v p~­ běhu

roku

oceněny ~adou

Titul

"Pr~kopník

vyznamenání.

socialistické práce" dostal František

Výborný. Státní vyznamenání "Za vynikající práci" bylo

prop~jčeno

Ji~ině Křížové.

Vyznamenání "Za pracovní Ocenění těži"

bylo Titul

ďostali

"Za

úspěchy

uděleno

"Vítěz

věrnost"

obdržel Josef Procházka.

v internacionální socialistické sou-

kolektivu

Jiřího

Kunara.

internacionálního socialistického

soutěžen~"

Vlastimil Černý, Ji~í Landa, Jiří Hrouda, Jiří Černý,

Jaroslav Červinka, Rudolf Kuběna, Václav Ben~, Vladimír Lodínský a Josef Beneš. Čestné uznání vlády "Vítěz socialistické soutěže" dostala

Brigáda socialistické práce vedená Václavem

Bělinou

a BSP

Václava ~íhy a BSP Antonína Loudy. Titul "Vzorný pracovník VHJ" nebo 1 Zasloužilý pracovník VHJ.. dostali Vladimír Vlachovský,

Jiří

Kubát, Karel Kácovský,

Josef Dragoun, Miloslav Bašta a Antonín Laube. Titul "Vzorný pracovník podniku.. nebo "Zasloužilý pracovník

podni~

obdrželi Miroslav Petrmánek, František Coubal, Ja-

roslav Dobiáš, Radomír Krpata, Miroslav Šanc, Josef Buldra,

Karel Psota, Josef' Koubek a Miloslav Beňo. Titul "Vzorný mistr podniku" byl

udělen

Miloslavu

Kučerovi

a Otto Herzogovi.

Titul "Vzorný kolektiv BSP podniku" dostaly Brigády socialistické práce vedené soudruhy Václavem

Bělinou,

Václavem

Krupkou, Ladislavem Staňkem, Františkem Coubalem, Miroslavem Laudátem a Josefem Vrkotou.

ST~EDOČESK~ ENERGETICKf ZÁVODY, ROZVODNf ZÍVOD KOLfN

Koncernový podnik

Středočeské

energetické závody, oblast-

ní rozvodný závod Kolín, má své sídlo v Dukelských

IV., ulice

Závod provádí montáže a údržbu

hrdin~ čp.583.

zařízení

elektrického rozvodného

Kolíně

na území

tří okres~:

Kolína,

Kutné Hor,y a N,ymburka, v celkovém objemu prací za 26 miliÓnů korun. Spravuje

zařízení

což

značné

představuje

hodnotě téměř

v

jedné miliardy

Kčs,

nároky na údržbu a provoz.

V roce 1985 provedl závod rekonstrukci vedení nízkého napětí

380/220

voltů včetně

výstavby nových vedení v délce

20 km v sedmnácti obcích. Vybudoval 23 nové nice, 5 km pětí.

kabelů

vysokého

napětí

a 20 km

transformační

kabelů

sta-

nízkého na-

V celé své oblasti rekonstruoval nebo vybudoval nové

linky vysokého

napětí

v délce 50

kilometrů.

V průběhu roku 1985 zjistil závod zajímavou skutečnost: značný nárůst odběru nočního

což se projevilo ustále stoupá

hlavně

počet

proudu pro

akumulační vytápění,

v mrazivém období na

obcí,

počátku

hlavně střediskových,

roku. Ne-

v nichž

noční.

odb~r

elektrického proudu

zpfisobuje odb~r

značné

několikanásobn~ převyšuje

denní a

problémy v rozvodných sítích závodu.

elektrického proudu je

značn~ lacinější

Noční

než denní.

STROJOBAL KOL:fN

Oborový podnik STROJOBAL, závod 09, má sídlo v ~engrova

línském

ulice závodě

IV,

82. V roce 1985 dosáhl objem výroby v ko-

čp.

výše

107 398

540,-Kčs

nu tak splnil na 100,2 %. Plán zisku 105,9 %. Svým

Kolíriě

odběratelfim

a úkol státního plápřekročil

dodal letos

dokonce na

150 730 004 hliníkových

tub. V lt

5ich

závodě

pracovalo letos v

prftměru

prl\měrný měsíční výdělek činil

423

2 831,-

pracovníků

a je-

Kčs.

V rámci plnění sociálního programu uvedl závod do provo-

zu nové

rekreační

Letos se

středisko

výrazně

zvýšil

se zapojili do socialistické v šestnácti brigádách

s kapacitou 35 míst ve Smržovce. počet

pracovníkffi závodu,

soutěže

soutěžilo

156

kteří

formou výrobních brigád. dělníků.

Za pracovní a výrobní výsledky získal závod "Rudý prapor generálního

ředitele

a krajského výboru odborového svazu".

Ve vedení podniku došlo koncem roku ke

ředitel

závodu

změnám.

Jiří Volene~~generální ředitelství

STROJOBAL v Hradci Králové do f"unkce obchodního

Dosavadní podniku

ředitele.

Ředitelem závodu v Kolíně byl do 1.ledna 1986 jmenován ýan

Soukup, dosavadní technický

náměstek ředitel$.

ŽELEZNIČNf OPRAVNY

A STROJfRNY

~elezniční opravny a strojírny Nymburk, závod Kolín se

v roce 1985

~adil

mezi ty závody kolínského okresu, které se

čestn~

vyrovnaly s úkoly státního plánu. Z rozhodujících uka-

zetelťi

splnily výrobu zboží na 101,3 %, upravené vlastní vý-

kony na 106,2 %, zisk na 108,1% a vozidlové výkony na 101,1 %. Za tyto výsledky se kolínský závod umístil v soutěži o

"Putovní standartu generálního ~editele a ~st~edního výboru odborového svazu ROH " na prvním

místě

a získal tak putovní

standartu již druhý rok za sebou. Standartu C'Í

závodu ne slavnostním

shromážděni

ve

převzali

st~edu

dne

pracuji-

22.května

1985. Slavnostnímu shromáždění byl p~itomen tajemník OV KSČ Josef Týle a

p~edseda

Okresní odborové rady v

Kolíně

Jan Cho-

bot. V

závodě

pracovalo letos 18 Brigád socialistické práce

/BSP/, z nich jedna jfdrži telkou zlatého odznaku BSP,

dvě st~í­

brných odznalru a deset brigád vlastni bronzové odznaky; ostatní ješt~ soutěžily o titul BSP. Široce rozvinutá iniciativa pracujících zaznamenala v socialistické

soutěži

dobrých vý-

sle.dkd. Celozávodní socialistický závazek, vyhlášený na

počest

XVII.sjezdu KSČ a 65.výročí založení strany byl splněn na 125 ~s celkovým společenským p~inosem p~es jeden miliÓn Kčs. V rámci tohoto závazku provedli pracující závodu jednu generální opravu motorové lokomotivy nad plán. V

rámci oslav "Dne

40.výročí

středu

dne

železničá~ft"

oslavil závod

dodatečně

svého založení. Pracovníci závodu se shromáždili ve 18.zá~í

1985 na slavnostním

shromáždění

ve velkém

sále Kulturního domu pracujících se svými hosty, zástupci veřejného

nesl

a politického života Kolína. Slavnostní projev

ředitel

před­

závodu Petr Steklý. Uvedl, že závod byl posta-

ven v letech 1941 - 1943 na zavezené

bažině,

mezi

tratěmi

na

Pardubice a Čáslav. Opravy parních lokomotiv byly v závodě zahájeny v listopadu 1943. Dne práce v

něm

9.června

1954 závod

byly zastaveny a pracovníci byli

vyhořel,

převedeni

do dí-

len~Nymburce a ve Velkém Oseku. Obnova závodu trvala až do ro-

ku 1960. V porovnání s rokem 1945 stoupla výroba v

závodě

v ro-

ce 1960 o 60% a v roce 1965 o 72 %. Závod se specializoval na generální opravy motorových lokomotiv. V jevu

ředitel

Steklý

poděkoval

závěru

v§em pracovníklim,

svého pro-

kteří

od za-

ložení dílen v nich pracovali a pracují, za jejich práci, kterou

přispěli

k dobrým výsledkfim závodu. Po vystoupení tajem-

níka OV KSČ Josefa Tyleho a dalších hostí byla udělena vyznamenání a

odměny některým

pracovníkdm závodu.

J.Sedláček

obdr-

žel Čestný odznak vlády ČSSR a ďstřední rady Odbord, B.Urbánková ti tul "Zasloužilý pracovník dopravyt', J .Dalešický a V. Vaněk

tituly "Zasloužilý pracovník VHJ

ství",

L.Vaněk,

M.Matyásko a

V.Mokráček

železničního

opraváren-

tituly "Nejlepší pra-

covnÍk VHJ" a F.RO.žička, J.Dašek, J.K()bián, L.P 0 tiiček, E.Fantová a F.Tyller tituly "Zasloužilý pracovník podniku 11 a konečně L.Dobřichovská,

l~ínková

J.Kratochvíl, Z.Lejnar, J.Kubín, L.Je-

a K. Veslař tituly "Ne jlepší pracovník podniku... Slav-

nost byla

ukončena

kulturním programem a tancem.

KONCERNOvf PODNIK KOLfNSK~ CUKROVARY Koncernový podnik Kolínské cukrovary mají sídlo svého ředitelství

v

Kolíně

IV., U

křižovatky čp.

608. Rok 1985 byl

pro podnik, jehož závody jsou rozloženy na území úspěšný.

ním normovaných ztrát a ky bylo dosaženo

niku

naplněny

úspěšným

překročení

V celém podniku

plánu hrubé výroby, výroby zboží

plánovaného zisku o

soutěžilo

počtu zaměstnanc~.

plánu. Sníže-

zhodnocením vykoupené cukrov-

činnosti

pod-

11 827 000,-

Kčs.

všechny ukazatelé pro hodnocení

včetně překročení

celkového

než stanovil plán, i je-

přesahovala nepatrně předpoklady

jí cukernatost

a byly

řepy,

Bylo zpracováno více

čtyř okres~,

1 822

pracovní~,t.j.

94,75 %

Ve všech závodech podniku praco-

valo 59 Brigád socialistické práce a dalších 16 kolektivd o titul BSP soutěžilo. Závod v Českém Brodě byl vyhodnocen jako nejlepší v rámci koncernového podniku a v celooborové

soutěži

obhájil titul "Závod mistrovské práce", získaný v roce 1984. Ze závodfi v okrese Kolín

dobře

pracoval závod v Cerhenicích,

který snížil vfrobní ztráty cukru a mu zpracování

kapacitní nor-

řepy.

V rámci inovace karamel.

překročil

vyráběl

podnik kostky Moka,

homoličky

a

310. STňEDOČESK~

PIVOVARY ZÍVOD KOLfN

Koncernový podnik měl

Středočeské

pivovary, závod Kolin

letos velké problémy s odbytem piva. Vlivem zvýšeni malo-

obchodnich cen piva a nealkoholických nápojd, ke kterému doŠlo koncem roku 1984, a vlivem špatného zÓně

počasi

v letni se-

v letošním roce klesla poptávka po pivu i nealkoholic-

kých nápojich. V roce 1985 se akci,

investičnich

dařilo

zajistit,

i

podařilo

inovačnich,

napřiklad

závodu provést

řad~

které se po mnoho let ne-

renovaci povrchd kvasných kádi na

spilce, kde byly staré a havarované gebitové povrchy nahrazeny novými laminátovými, nebo rekonstrukce technologických

potrubnich rozvodd v celém ležáckém skleněné

potrubi nahrazeno z

provedené akce

měly

sklepě,

nerezavějiciho

vliv na kvalitu

kde bylo staré kovu. Všechny

konečného

výrobku, kolin-

ského piva. V roce 1985 dosáhl závod ve kd: výstav piva celkem

dvanácti

lahvového piva

stupňového

nápojd

těchto

6 179 hl a sudového 9 498 hl a sudového

lahvového piva

095 hl, deseti 8 ~72 hl,

11 829 hl a sudového

11 315 hl. Výstav nealkoholických nápojd byl celkem hektolitrO, z toho

výsled-

48 336 hektolitrd, z toho osmi pro-

centniho lahvového piva stupňového

výrobě

18 252 hl sodové vody.

49 226

lJf. FRIGERA KOL:fN V

pondělí 6.května

1985 se konalo slavnostní

pracovníka národního podniku Frigera Kolín, na

shromáždění

němž

bylo pod-

niku předáno Čestné uznání federální vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborfi za významné pracovní

úspěchy.

SOJA KOL:fN

V rámci oslav 40.výročí osvobození Československa Sovět­ skou armádou propi'ijčil prezident ČSSR závodu Soja Kolín státní vyznamenání "Za zásluhy o výstavbu". K dobrým

výsledkům

práce tohoto závodu

přispívají přede­

vším mladí pracovníci, jimž bylo uděleno vyznamenání Ústřed­ niho výboru Socialistického svazu mládeže "Zlatý festivalový květu

a byli

poctěni

"Zápisem do knihy

příkladných činfi

mladé

generace~

OBCHODNf TISKÁRNY KOLfN Dne

17.května

1985 se sešli na slavnostním

ve velkém sále Kulturního domu pracujících ho podniku Obchodní tiskárny Kolín, aby

shromáždění

zaměstnaci

převzali

národní-

další /bfihví

J3.t kolikátý/ Rudý prapor ministerstva průmyslu a Českého výboru odborového svazu ského

předal

chemického,

sklářského,

papíren-

a tisku, za výsledky dosažené v roce 1984. Rudý

průmyslu

prapor

pracovníků

do rukou podnikového

ředitele

OTK dr.Miroslava

Doskočila náměstek ministra průmyslu ČSR docent ing.Jiří Mar-

cín,CSc, Vedoucí tajemník OV KSČ Josef Říha předal nejlepším pracovníkům

podniku

"Pamětní

medaile ke

40.výročí

osvobození

Československa Sovětskou armádou"

Kolektiv nejen

úspěšně

pracovníků

splnil

produkci v celkové materiálu.

Přispěla

Obchodních tiskáren Kolín v roce 1984

celoroční

hodnotě

plán, ale

3 300

000,-Kčs

překročil

žádoucí

bez zvýšení

k tomu iniciativa a socialistická

spotřeby soutěž

pracovníků. V podniku pů~obilo 39 Brigád socialistické práce

a 14 Komplexních

racionalizačních

brigád.

LUČEBNf ZÁVODY KOLfN

V

červenci

roku 1985 schválilo generální

výrobně hospodářské

ředitelství

jednotky Lachema Brno úvodní projekt

stavby kolínské Draslovky.· cech národního podniku

Oficiálně

Lučební

pře­

se Draslovka nazývá II.

závody Kolín. Celá investice

má stát 570 mili~nů korun. Draslovka je jediným podnikem v ŠSSR, který produkuje vý.' robky těžké kyanové chemie. Největší část výroby tvoří acetonkyanhydrin /AKR/, který je základem výroby plexisklaQ a dalších

umělých

hmot, dále kyanid sodný, užívaný na chemicko te-

palnou povrchovou úpravu v textilnim a

bavlnářském

kov~,

dále syntrony, zpracovávané

prfimyslu, do pracich práškft a pro

úpravu vody v kotlich elektráren. Celá výstavba nových modernich provozó je

rozdělena

do

dvou etap. V prvé budou vybudovány nové výrobny kyanovodiku, A~~,

kyanidO a aditiva do olejO, ve druhé

řeny

výrobny syntronó a aditiv na dvojnásobek. Nová výstavba

nejen

prostředi

mit

výrobu, ale

rozšiři

přispěje

etapě

budou rozši-

i ke zlepšeni pracovniho

v závodě a životniho prostředi ve městě, nebot bude

nejnovějši

výrobni

zařizeni

bez škodlivých emisi do ovzdu-

ši. Výstavba nového závodu bude probihat za plného· dosavadni-

ho provozu v

závodě.

o

r s

!H "

T

S T A V E B N I C T V I"'

Jt6. něk

Novotný, předseda základni organizace KSČ Vlastimil Pete-

ra,

předseda

závodniho výboru

Josef Toška a

předseda

Revolučniho

odborového hnuti

základni organizace Socialistického

svazu mládeže ing. Libor Štástka. Ke dni 31.prosince 1985 pr~měrný měsični výdělek

měl

podnik 549 částky

dosáhl

zaměstnánc~,

2 908,--

Kčs.

Všechny výrobni úkoly za rok 1985 podnik splnil a čil:

překro­

výkony na 102,53 %, opravy bytového fondu na 105,45 %,

produktivitu práce na 102,66 %a zisk na 103,7 %. niho roku provedl stavebni práce v úhrnu za z toho vlastnimi pracovniky za vého fondu za 1 O 028

6 854

du a

000,-Kčs.

65

předal

Kčs,

opravy byto-

Podnik vyprodukoval zisk za

podnik v modernizaci ·bytového fon-

pokračoval

do uživáni za letošni rok 51 modernizovaných

dernizoval celkem 146 městě Kolině

do konce

do konce

řijna

ce roku

bytů,

~~tna

v

?.pětiletku

byt~,

Kolině

v,

ulici U borku,

mo-

bytů

pět bytů

bytů

do kon-

v ulici U Borku.

, Vedle oprav a modernmzace bytového fondu důležité

.a to 13

na Zálabi v ulici Podskalské a 13

dodělal

bytů,

o osm vice, než ukládal plán. Ve

podnik letos modernizoval 31

dokončil

Kolině:

stavby v

ulici pro okresni

rekanstrukci domu

prováděl

čp.48/I

i jiné

v Huso-

podniku Geodézie, která dosud

úřadovnu

v

lina,

letoš-

70 494 000,-

150,000,-Kčs 1

to je o dva vic, než ukládal plán. Za celou

měle.

Během

000,-Kčs.

V roce 1985

vě

jejich

.

sidlo v"'.CSeském Brodě a mohla se nyni přestěhovat do Ko.. rozestavěl

velkou akci

rekonstrukc~~~,úJ:>ravny

vody na Vi-

nici v Kolině V, rozestavěl patnácti třidni školni pavilÓn 3.Zák1adni školy v

K~lině

IV s

výměnikovou

stanici a parovod-

ním kanálem, v srpnu zahájil v kolínské nemocnici výstavbu pavilÓnu pro umístění umělé ledviny a zahájil rekonstrukci objektu školní jídelny 1.Základní školy v čova

ulice. V

gymnázia, dnes

červnu dokončil

Střední

Kolíně

opravu fasády na

ekonomické školy v

II,Bezru-

budově

Kolíně

starého

IV, Kutno-

horská ulice. Tato stará budova, postavená v klasicistním sloopět zaslNěla

B::u v roce 1860, se tak

ní zas ozdobou stavbu skladu stavěl

Pro vlastní

města.

hořlavin,

Kolíně

podnik letos

potřebu ukončil

podnikovou dopravu a roze-

studně.pro

novou maltárnu v

v celé své kráse a je ny-

Háníně,

V, Na

protže dosavadní

výrobnu malty v Tovární ulici musí opustit v souvislosti s výstavbou nového

mos~;

občané

stěžovali,

z okolí

na tuto maltárnu si zejména pro

už

ostatně

víření

let

řadu

prachového vápna

do ovzduší. Ve svém vozovém parku středky:

2

měl

23 nákladních aut, 2

autojeřáby,

podnik letos tyto dopravní prona dopravu cementu,

domíchávače

2 bagry, 1 'buldozér, 2 autocisterny, 7 dodávko-

vých aut, 3 autobusy a 14 osobních aut. K dosaženým dobrým pětiletky přispěla

letošního roku a celé sedmé

výsled~m

socialistická

soutěž pracovník~

podniku.

V roce 1985 uzavřeli 82 kolektivních socialistických závazků,

jeden sdružený a jeden cel.opodnikový. Do konce roku splnili soutěžící

Do

soutěže

72

závazků

s ekonomickým

1 521 000,-

přínosem

Kčs.

o bezúrazový provoz bylo zapojeno 22 výrobních

stře­

disek s 298 pracovníky. V podniku pracovalo letos 14 kolektiv~

Brigád socialistické práce /BSP/ se 110

7 kolektivft s 88

členy

o titul BSP

v podniku organizováno 10

kolekti~

členy

squtěžilo.

s 98

učni

a dalších

Vedle toho je jako zálohy BSP.

V podniku pracuje 87

nositelů

bronzového odznaku BSP, 38

stří­

brného e. 11 no si telli zlatého odznaku BSP. Rekreaci

pracovníků

OSP sloužily letos

rekreační

podniko-

vé chaty v Orlických horá.ch a v Českém Šternberku Podnik spravoval také letos

Střední

učiliště

ního stavitelství,

umístěné

vávali se tam

v profesích: zedník, instalatér,

montér,

malíř

učni

interiéru a

v

Kolíně

odborné

dělník

míst-

II,Pražská ulice. Vycho-

stavební výroby. V

el~ktro­

internátě

učiliště bylo ubytováno 133 učňů. Starali se o ně 8 vychovatelů

s jedním vedoucím. Ředitelem učiliště byl Zdeněk Svoboda.

Učiliště

má 15

učeben,

kabinety, klubovny a jídelnu, kam pod-

nik dováží hotová jídla z

kuchyně

v

ústředí

podniku v

Kolíně

V.

O učilišti podrobněji píši v kapitole "Školství".

?

OKRESNf VÝSTAVBOVf BYTOVf DRUŽSTVO V KOLfNĚ Okresní výstavbové bytové družstvo má své sídlo v Kolíně

IV, Mostní ulice

čp.??.

Jeho

1984 Miloslav Rejholec. Družstvo

ředitelem

je od

zabezpečuje

tovou výstavbu v celém kolínském okrese pro nizace, jednotná vinářské

zemědělská

1.července

družstevní byzemědělské

orga-

družstva, státní statky a potra-

podniky. V letošním roce zahájilo výstavbu deseti

domll typu Okál, které v rozmontovaném stavu dodává podnik Rudné doly Šumperk, a jeden dlim pro zaměstnance družstva ve Štítarech.

17.

ZEMĚDĚLSTVf.

Při

bě

bilancováni výsledkd,

v roce 1984, mohli být

dosa~ených

zemědělci

v

zemědělské

výro-

kolínského okresu spoko-

jeni, nebot v mnohých úsecích dosáhli dosud rekordních výsledkd. v

~edevšim

dějinách

to bylo v rostlinné

výrobě, kdy~

dosáhli

okresudosud nejvy§šího hektarového v.fbosu obilo-

vin - 5,44 tun a stanuli tak na prvním Středočeského

kraje. V dodávkách ze

místě

mezi okresy

~ivočišné

čili

všude stanovené plány a úkoly. Dodali

váhy

jatečných zviřat včetně drdbe~e,

co~

výroby

překro­

19 378 tun

~ivé

je o 223 tun více

než v roce 1983J plán dodávek tak splnili na 103 1 3 %. Mléka dodali i

přes

snížený stav dojnic dosud nejvíce,

litrd, což je o

2 046 000 litrft vice než v roce 1983 a o

7 736 000 litrd více než na Prftměrná

62 689 000

začátku pětilet~

denn:í dojivost dosáhla

v roce 1980.

9,4 litrd mléka, zatímco

v roce 1980 to bylo jen 8,5 litru. Plán nákupu mléka splnili kol:ínští

zemědělci

na 106,8 %. Plán nákupu vajec

překonali

dokonce o 16,1 %a do nákupu dodali

29 221 000 vajec, to je o

2 268 000 kusd více ne~ v roce 1983.

V Kulturním

pracujících v

domě

letošního roku aktiv

Za výsledky v rostlinné dělská dru~stva

vené

Pečky

a

se sešel v lednu

z kolínského okresu, na

zemědělcd

byla vyhodnocena socialitická

Kolíně

soutě~

výrobě

v

zemědělství

něm!

za rok 1984.

byla vyhodnocena jednotná

země­

Malotice, Tuchoraz, Horní Kruty, Bečváry, Čer­

Křečhoř,

za výsledky v

~ivočišné výrobě

Státní

~

statek Český Brod-a JZD Křečhoř, Tismice, Be~áry, OVčár.y, Velim a Malotice. Dále byly vyhodnoceny závody za své dobré výsledky v

pé~i

o mechanizaci,

za zlepšovatelské hnutí, nění racionalizačních

jedinci za brambor,

příkladnou

při výrobě

Po ofieiální

při

sni!ování

spotřeby

dokončování investičních

programd.

Ocenění převzali

práci ve !ních' .,

při

energie,

prací a plkolektivy i

sklizni cukrovky,

mléka, odchovu telat a výkrmu prasat.

části

aktivu zdstali

turního domu pracujících

při přátelské

zemědělci

a dru!né

v sále Kulzábavě

s decho-

vou hudbou Polabanka.

vhočNf ~LENsrd SCHUZE JEDNOTNfCH zEdnhsrlCH DRUŽSTEV

V únoru se konaly na všech jednotných stvech

výroční členské

své výsledky 1985 a

dosa~ené

přijímali

závazky.

ke

schdze, na nich!

zemědělských dru~­

dru~stevníci

hodnotili

v roce 1984" schvalovali plány na rok

splnění

plánovaných úkold socialistické

592.. V kolínském Kulturním přes

Konstatovali, že ku splnili hrubou

eož je v

pracujících se sešli ne své

schdzi družstevníci JZD Mír Dolní Chvatliny.

výroění členské

v obilninách

dom~

špatné klimatické podmínky

zemědělskou

prdměrného

dějinách

loňského

ro-

produkci na 103,7 %a dosáhli

výborného výnosu 6 tun zrní po hektaru,

družstva dosud nejvyšší výnos. Velmi dobr,ých

výsledkd dosáhli téf ve sklizni luskovin a krmných plodin, pouze plán vfroby cukrovky se jim

nepodařilo

nejlepší výsledky ve

čišné výrobě měli

vý úkol splnili na 108,1

%, a ve

splnit. V živo-

výrobě

mléka, dodávko-

masa, kde splnili do-

výrobě

dávky na 101,-%. JZD Rudý prapor podařilo

horších

OVčáry,

v roce 1984 také písčitých

úspěšnl.

mělo

zemědělské

i ve

městem

Kolínem, hos-

V obilovinách dosáhlo ne

pddáeh Zálabska v

taru, dobré výsledky ny. Plán hrubé

sousedící s

prdměru

sena,

výrobě

produkce v

4,7 tuny po heka zeleni-

kukuřice

živočišné výrobě

splnilo

družstvo ne 111 %.

Ještě

se zmíním o

ších jednotných od

výročních členských

zemědělských

družstev,

sehdzích

dal-

tří

třeba vzdálenějších

města

Kolína.

Někdo

mdže namítnout, že to do kroniky

nepatří,

ale jde

přece

o nejlepší družtva kolínského okresu

a také okresní Prvním ve

město

výrobě

mdže být na

ně

města

hrdo.

pšenice na kolínském okrese i v širokém

dalekém okolí bylo JZD Československo-sovětského přátelství v Tuchorazi. Na ploše 1005 hektard docílilo

prdměrného

hekta-

rováho výnosu

6,73 tuny, a to byl rekordni a vO.be.c v

nách družstva i kolínského

zemědělství

d~ji­

nejvyšší výnos. U ostat-

ních plodin, kromě cukrovky," p~ekročilo družstvo všude plánovanou produkci, ale problémy splnilo výrobu mléka a

mělo

prdměrnou

nici za rok zastalo na posledním JZD Svoboda

Bečvá~

v

živočišné výrobě,

dojivosti místě

3 060 litrd na doj-

v okrese.

splnilo úkoly v rostlinné

108% a v obilních žních dosáhlo

kde ne-

výnosu

prftměrného

na

výrobě

6,14 tun

zrní po hektaru, což je také v historii družstva nejvyšší výnos. V

také

živočišné výrobě mělo

nilo na

107,3 %a 96,6 %dodaného

jakostní

t~idy.

Družstvo dosáhlo

Nejvzdálenějš'i

robě. P~esto

robě,

ml~ka

věnuje

se nemusi

bylo

patřící

za~azeno

se družstvo

do I.

Kčs čistého

ještě

zisku.

do kolínské-

Skalice. Jak je

St~ibrná

stydět

Dodávky mléka spl-

14 056 000

od Kalina, ale

ho okresu, je JZD Chovatel z názvu družstva,

úspěchy.

zřejmé

p~evážně živočišné

vý-

ani za výsledky v rostlinné vý-

kde u obilovin v kopcovitém Posázavi dosáhlo vloni prd-

měrného

stvo v

hektarového výnosu členitém

terénu o

4,71 tun zrni, a to byl pro druž-

nadmo~ské

výšce

čty~

set metrO

úspěch

a také nejvyšší výnos v jeho historii. Ve své specializaci, chovu skotu, dosáhlo lo v

prftměru

neobyčejně

od každé dojnice

dobrých výsledka, vyprodukova4 792 litrd mléka za rok.

Družstevnici kolínského okresu pracovali v loňském roce poctivě

a

úspěšně, měli

tedy plné právo se radovat z výsledkd

své práce. Proto také všechny

výroční členské

schdze byly do-

kulturními

pln~ny

a

a

pořady

zakončeny

veselicemi

při

dechové

taneční hudbě.

JARNf POLNf PRÁCE

Jarní polní práce byly letos vlivem d~ny. Ješt~ před

koncem

března

namohli

nepřízn~ počasí

zem~dělci

opož-

prakticky do

polí, a tak se soustřeaovali na kontrolu ozimd a zjištovali, jak jim

nepříznivý prdb~h

lezošní zimy poznamenal podzimní

polní práce pro letošní úrodu. K0 ntrola ozimd ukázala, že ozimY jsou letos dokonce lepší, než byly v roce 1984.

Protože klimatické podmínky stále nedovolovaly plné zahájení jarních polních prací,

připravovali

se

zemědělci

na to,

aby až počasí dovolí, mohli začít naplno: zpřesňovali organistav e

zační zabezpečení

jarních prací a

venost

techniky, aby ji mohli hned od

zem~d~lské

prověřovali

připra­

začátku

inten-

využít.

sivn~

Počasí

v

březnu

pdsobilo

zemědělcdm

lhůty

tože nabíhaly afrotechnické

velké starosti, pro-

pro jednotlivé jarní práce

v polích a oni stále do polí namohli. Teprve na samém konci března

se

počasí umoudřilo

. ré jim poskytlo a pracovali dařilo

a

zeměd~lci pilně

využili možností, kte-

i v sobotu i v

ned~li.

Po-

se jim plným využitím pozemní i letecké techniky do

1.dubna 1985 na let pícniny.

polovině

celkové

vým~ry přibnojit

ozimy a uvá-

se

Rozb~hlo

jařiny

ne

plochy

jařin

ji~

také jarní setí. Do 1.dubne 1985 zaseli co~

2 650 hektarech,

je jen 40 % celkové plánované

pro leto§ní rok, a ne 215 hektarech luskoviny.

Proti roku 1983 mají

i proti roku

zem~d~lci značné zpo~dění,

1984, nebot vloni v tuhle dobu u~ měli v zemi tři čtvrtiny jarřepy

ního osiva. Semenem cukrové

oseli zatím jen 5,5

.J pláno-

vané plochy, 365 hektard. Ranné brembony mají k 1.dubnu 1985 zasázeny na 138 hektarech. a

ředkvičky Počasí

piln~

a vyseli ne

setí ranné zeleniny, mrkve

také na 110 hektarech semeno cibule.

ji~

začátku

Skončili

dubna

ji~ přálo zeměd~lcdm,

pracovalo v polích i o sobotách a

1985 se

podařilo

sobené špatným

ji~

vyrovnat v

počasím

dobře přezimovaly,

ploch byly zasety

byly

zpo~dění

březnu. ošetřeny

j~řiny,

nedělích

a tak se

a do B.dubna

v jarních pracech, zpd-

Ozimy, které jak se ukázalo na 93 % všech ploch, na. 92 %

z 85 % luskoviny a z 80 % zasázeny

ranné brambory. Cukrovka byla k 8.dubnu zaseta ne 47 % plánovaných ploch, to je na

~měře

3 120 hektard. Ke stejnému da-

tu bylo oseto 50 % ploch viceletých pícnin a 70 % ploch ných k V

pěstování

polovině

urče­

máku. dubna

měli pěstitelé

ranných brambor v JZD

Ovčáry, Čeryené Pečky a Krakoveny ji~ polovinu sa~y v zemi,

se sadbou

neklíčených

odrdd Reza a Glorie

v K0 nárovicích a ve Starém

započali

Kolíně ji~ 22.březne,

li na suších zálabských pddách poprvé do polí. pětiřádkovými sazeči u~ívali

osázejí

denně pět

i mechanický automatický

sazeč

na polích-

hned jak moh-

Dvěma ručními

hektard. Vedle toho pobrambor. Se sadbou ran-

ných brambor byli ve všech třech zálabských dru~stvech, hl~ích pětitelích

renných brambor, do 20.dubna 1985 hotovi.

V

15.dubna 1985 byli

ponděli

ji~ zemědělci

okresu hotovi s jarní setbou obilovin a

kolínského

přihnojovánim

ozimd.

Setí cukrovky bylo provedeno na 90 % ploch a zbývalo osít jen asi 640 hektard.

Začali

u~

ji! také se sázením pozdnich bram-

bor, zatím jen na 80 hektarech. Víceleté pícniny zaseli k pondělku

15.dubna na 61 % ploch, to je asi na 2300 hektarech,

v zemi

měli

začali

sít

osivo krmné

řepy

kukuřici. Současně

na

polovině

také

plánované

ošetřovali

ploc~

a

osázené plochy

proti pleveldm pomocí herbicidd. Počasí

polím

v

polovině

potřebnou

V

pondělí

okrese v

dubne bylo opravdu aprílové,

vláhu, ale

sluníčka

přineslo

bylo stále málo.

22.dubna 1985 byly již jarní práce v kolínském hotovy. Na celé plánované ploše byla zaseta

podstatě

cukrovka a luskoviny a zasázeny ranné brambory. Zbývalo dosít 10 hektard krmné

řepy,

540 hektard víceletých pícnin a zasázet

pozdní brambory na 86 hektarech. na 1000 hektard a dosívala se chystali již na

plečkováni

Pěkné počasí

1985

sečení

zemědělci

v

květnu

a

Kukuřice

kukuřice

na siláž byly zasety

na zrno.

přihnojování

Zemědělci

cukrovky.

umožnilo zahájit v pátek

víceletých pícnin. Do

se

pondělí 27.května

24.května

pokosili

700 hektarO víceletých pícnin a 160 hektard luk. Do

pondělí 27.května

bylo také již provedeno na 80 %ploch osetých a na 30 % ploch jednocení cukrovky. Po-

cukrovkou

plečkováni

kračovalo

také přihnojováni obilí a zvlášt pozorně se sledo-

valy porosty ozimd a cukrovky, zda nejsou napadeny škddci. 31.května

celookresní

1985 vyhlásil Okresní národní výbor v

soutěž

ke

v množství 1880 tun z

splnění

Kolíně

úkolu sklidit v okrese seno

nezemědělských

a sklízecí mechanizaci

nepřístupnýeh ploch,příkopd, příkrých

a malých

zatravněných

V první

pozemkd.

výměře

a v této

přihnojování

probíhalo také i druhé

dekádě

se

době

bylo hlavním úkolem

příznivé

zemědělcd

sklízení krmných

1 620 hektard luk 56 %.

sušení sena, a tak závody

době

v té

Zemědělci

tři

polovině června

se

počasí

ještě

práci v polích.

června

Ovčáry

měli

větraných ~

tisíce kusd skotu.

deště ztě~ovaly zeměděledm

1985

operativ-

přecházely

také pásli dobytek na zelených plochách,

se páslo na

V druhé

viak

Počasí

na senážování, to je skladování zelené píce ve

senících.

červnová

6 500 hektard bylo ke konci první

dekády sklizeno 61 % a z ně

ozimd a

přihnojování

třetí.

pícnin. Z plochy nebylo

této plodiny.

6 500 hektard provedli ochranu obilí proti padlí

připravovalo

V té

kolín-

dekádě měsíce června dokončovali zemědělci

ského okresu jednocení cukrovky a Na

strání, rdzných cípd

již v JZD

a v JZD

zhoršilo a

časté

ke dni 24.

Přesto

Červené Pečky

vyo-

ráno 50 hektard ranných brambor, v Červených pečkách sklízeli karotku a ve Velimi

svazečkovou

cibuli. A už také

se

začali

sklizní ovoce, v Červených Pečkách trhali ji~ třešně, v Maloticích a na Státním statku v v

Kolíně

sbírali již jahody•

zemědělc'i

z odborných Počasí

u~ívalo

•

Při

angrešt a v Tismicích a

této sklizni se neobešli

bez brigádníkd, a tak nastoupili rok od roku ubý-

vající starš:!

.

Kolíně

tiesfiči

a s nimi studenti

středních

škol a

učiliši.

stále nedovolovalo sušit seno, a tak se

senážování. V moderních velkokapacitních a

větrávaných

učni

senících, které jsou dnes

téměř

dál~ dobře

v každém

vy-

pro-

zeměděl-

ském závodu, je píce

uložena, musí se však

dob~e

pravidelně

kontrolovat její vlhkost a teplota. Do

24.června

1985 vzrostlo množství sena, sklizeného bri-

příkopd

u silnic a z ploch, kde se nemdže sekat dnes

gádníky z běžnými

sekacími agregáty, ale jen kosou, na

A už také vrcholily v žně.

Do

30.června

sklizňové

1985 se

zemědělských

prováděla

1 092 tun.

závodech

kontrola

přípravy

na

připravenosti

techniky a dne 5.července 1985 zahájila činnost

okresní žňová komise, která se ujala řízení žňových prací.

Na dělcd

začátku července

na

žně.

vrcholily

Zkontrolovali

žňové

v okrese letos sklidit zrno z ozimou pšenici z

plány, podle nichž

prdměrný

hektarový výnos zahájením

před

zuje, že výnos by mohl být vyšší a mohl z každého hektaru. Starosti nepříznivého počasí

dělaly

včak

uka-

pit tun

zemědělcdm

vlivem

se vyskytující houbové choroby porostd, také vzhledem k

měli zemědělci

prováděním postřikd

počasí

bylo dosti obtížné.

kolínského okresu ke žním

no 210 vlastních kombajnd a s 99 stroji jim kooperačních

4,93 tuny.

sklizně,

přesáhnout

letos

proti nimž bojovali zvýšenou ochranou,

v rámci

měli

25 891 hektard, z toho

výměry

Odhad podle stavu porostd, nyní

Letos

země­

16 179 hektard. Plánovaný úkol, sklidit

127 691 tun zrna, znamená

z letadel, což

kolínských

přípravy

dohod

kombajnéři

přijdou

připrave­

pomáhat

z jiných okresd. Pro

přepravu

zrna z poli do skladfi

dopravnich

prostředkfi

měli

zabezpečen potřebný počet

jak vlastnich, tak ze závodu /ČSAD/,

venská automobilová doprava

Českoslo­

z prómyslových podnikd

z Kalina a z obvodu Praha 10. Skladováni sklizeného obili protože skladovaci podnik

dělalo

ku a jeho volná kapacita pro šena. To znamenalo provizorni a

uskladněni

připravit

zásoby zrna z

loňského

v okrese náhradni prostory pro

22 000 tun obili. Muselo se tady využit

všechny možné skladovaci prostory nejen

kých závodfi, ale i v obcich stva i státni statky

ro-

nové urody tim byla zmen-

přijem

zabezpečit

zemědělcům sta~osti,

zásobováni a nákup /ZZN/

Zemědělské

má dosud ve svých skladech vysoké

také

včetně

zeměděls­

sálfi v hostincich. Družsvé suširny obili k do-

měly připraveny

soušeni zrna a v pohotovosti byla i technika pro sklizeň slámy a pro

prováděni

podmitky.

Také letos probihala současně se sklizni obili i sklizeň letniho ovoce a zeleniny, což ky na

zemědělské

samozřejmě

závody, které

měly

kladlo zvýšené náro-

velké plochy sadfi a ze-

leniny. O tom všem jednala okresni v pátek

5.července

žňová

komise, která se seš1a

1985 ke svému prvnimu zasedáni za

přitom­

nesti tajemnika OV KSČ Vlastimila Kmocha, ředitele Okresni zemědělské

správy ing.Jana Jebavého a zástupce Krajské

ské správy v Pneze ing.Dandy. Zkontrolovala stav

zeměděl­

připrav

na

žně a mohla konstatovat, že l$~ahájen~sklizně ozimých ječme­

na na zálabské a

~

zahájeni

pokládat až v

straně

sklizně měsici

se bude moci

začit

kolem

15.července

ostatnich druhfi obilovin se

může před­

srpnu. Vzhledem ke dlouhodobým

předpově-

itOO . dím počasí doporučila žňová komise zemědělským závoddm v okrese, aby

počítaly

n~ ~ připravily

Na

sv~

s tak zvanou "mokrou variantou"

žňových

plá-

se na ni.

druhé

sch~zi

dne

12.července

1985 se zabývala

vá komise již konkrétním zahájením žní. Projednala a zemědělcfi zeměděl#cdm

vila pomoc kolínských

žňo­

připra­

družebního okre-

su Rimavská Sobota, kam odjelo 20 kombajnérfi se svými stroji v se

polovině července

na

tradiční

soudružskou výpomoc a odkud

srpna vrátí do Kolína a spolu s nimi

začátkem

kombajnéři zemědělských

přijedou

závodfi z okresu Rimavská Sobota, aby

se svými stroji oplatili poskytnutou jim pomoc v jejich

Xmtix~

žních na polích Kolínska. V

zelinářských

družstvech probíhala v druhé

dekádě čer­

vence sklizeň ranných brambor, letního ovoce a zeleniny. 2.srpna 1985 mohla žňová komise konstatovat, že sklizeň ozimých kolem

ječmenfi

pěti

skončena.

byla

tun, v JZD

sklizni ozimých

Bečváry

ječmenfi

Hektarové výnosy se pohybovaly dosáhly 6,1 tuny. Sláma po

byla uklizena na 79 % posekaných ploch

a na 30 % byla již i provedena podmítka. Nejlépe si ni ozimého prapor

Ovčáry.

l~nském

Čtyři

ječmene,

při

skliz-

úklidu slámy a podmítce vedlo JZD Rudý

V tomto družstvu také zahájili jako první v ko-

okrese ve t!tvrtek

25.července

1985

žně

ozimé pšenice.

kombajny vjely do sedmačtyřiceti hektarového lánu ve

Veltrubech, kde družstvo

vypěstovalo

odrfidu pšenice, zvanou

"Košutka", nepoléhavou vousku, vynikající vysokou tvrdostí zrna s vysokým obsahem lepku. Sklezeň Pečky.

se také začala rozbíhat v JZD Velím

§

Červen~

Ke dni 2.srpna 1985 už bylo celkem sklizeno 207 hek-

tard pšenic a jarních

ječmend. Kombajné~i,

kte~í

odjeli pomá-

hat zemědělcfun okresu Rimav.sk~ Sobota, také již k tomuto dni sklidili úrodu na 467 hektarech. Ke dni 2.srpna 1985 vykoupil závod ZZN Kolín již 920 vag~nd ozimého ječmene v dobré kvalitě

a 120 vag~nd pšenice také v dobré pekafiské hodnotě. V dd-

sledku ne

pr~vě p~íznivého počasi

se muselo sklizené zrno do-

soušet. Na Hornokrutsku, ve vyšších zah~jili

letošní

ječmene,

který

čali čovat

o

pěstuje

něco později

kolínského okresu,

než v Polabí. Do ozimého

JZD Bbrni Kruty na 101 hektaru, vjeli

22.července

s kombajny až měrným

žně

poloh~ch

1985 a za

pět

dni ho sklidili s prd-

výnosem 4t87 tun po hektaru. Se sklizní pšenice tu za-

5.srpna 1985, ale pro mohli až 12.srpna.

...

deště

P~áhalo

henice, které jim tak vracelo

ji museli jim

dříve

pěti

p~erušit

a pokra-

kombajny JZD Cer-

poskytnutou pomoc.

Dne 9.srpna 1985 jednala opět žňová komise, která musela konstatovat, že pro deštivé

počasí,

kdy od

pondělí

do

středy

spadlo 50 až 60 mm vodních srážek, musely být žňové práce silně

omezeny a

někdy

i zastaveny. K pátku 9.srpna 1985 bylo

v okrese sklizeno .17, 6 % celkové plochy obilovin, to je hektard. Ozimý

ječmen

4 437

je skl,,zen všechen, ozimá pšenice na

1 659 hektarech,tj. z 10,3 %. Sláma je uklizena na 60 % posečených někde

ploch a se již

1 785 hektard strništ bylo již podmítnuto a

začalo

i se setím

směsek.

Z Rimavské Soboty se

vrátily domd kombajny, když tam splnily svou povinnost, a 12. srpna 1985 přijely i kombajny z družstev rimavsko-soboteckého okresu, aby pomoc oplatily.

Pravé žňové tempo nabrala sklizeň obilovin až od 12.srpna 1985. Za s denním

~tyři

prdměrem

dni bylo sklizeno obili ze

7 126 hektard

1 780 hektar-a a v pátek 16.srpna 1985 už

bylo na okrese sklizeno

téměř

60 % všech ploch. Ozimá pšenice závěrečné

byla k tomuto dni sklizena na 40% a do

fáze vstoupi-

la sklizeň ozimého je~mene a žita. Zároveň s intensivnimi žňo­ vými pracemi probíhala i sklizeň hrachu, rybízu a ostatních druh~

letního ovoce a

sklizeň

A už tu byla chvíle, kdy vo!" Jakc první v okrese družstevnici JZD

zeleniny i úklid slámy a poqmitka. některá

ukončili žně

družstva hlásila "hotov pátek 16.srpna 1985

Ovčáry.

V týdnu po 18.srpnu deštivé počasí opět zpomalilo žňové tempo. 234

byly

Přesto

kombajn~

žně

již ve finiši. Na polích pracovalo

a do pátku 2).srpna 1985 bylo sklizeno již 80%

obilovin a po JZD Ovčáry ukončil$ sklizeň i JZD Červené Pečky a JZD Velim. Na sklizených plochách stejným tempem

pokračoval

úklid slámy, hnojeni, setová orba a seti strniskových směsek. V

pondělí

2.záři

1985

skončily žně

na kolínském okrese

již ve všech zemědělských závodech. Přes nepřizeň počasí byly letos

skončeny

čen"i žňových dělskými

ve stejném terminu jako vloni. K

praci pomohla zejména vzájemná pomoc mezi

ukon-

země­

závody v okrese, kdy kombajny z družstev, která již

sklizeň skončila, přejižděly ~e

včasnému

na pole tam, kde

ještě

nebyli

sklizni hotovi. ~lid

skončeno

slámy z polí byl do 2.záři 1985 proveden z 80% a

byla také seti strniskových

směsek.

JZD Vitice, které bylo nejvíce postiženo krupobitím dne 29.července 1985, dokončilo sečeni obili na všech 890 hektarech

přes velk~

a dbsáhlo

vyššího výnosu, než

poškození porostd živelní katastrofou předpokládal

plán.

V Jrn Tuehoraz letos sklízeli pšenici na Klučova

a na honech u rých druhd Dne běhu

8

přes

12.září

~un

Česk~ho

a

1 189 hektarech

Brodu dosáhli výnosu u

někte­

po hektaru.

1985 bylo provedeno

hodnocení prd-

závěrečn~

letošních žní a letošních výsledkd ve sklizni obilovin.

Plán výroby obilovin byl zemědělských

na 109,1 %. V jedenadvaceti

splněn

závodech okresu /to je 19 JZD a 2 státní statky/

bylo z plochy

25 181 hektard sklizeno

představuje prdměrný

hektarový výnos

136 870 tun zrní,což 5,44 tuny, tedy stejný ~spěch

jako v roce 1984. Zatímco vloni znamenal tento místo ve Větších

Středočesk~m

kraji, letos

stačil

jen na

první

třetí

místo.

výnosd dosáhl okres Praha-západ - 5,75 tuny a Praha-

východ - 5 62 tuny. Z

celkov~

plochy obilovin bylo

vání pšenice, která dala

prdměrný

33 % pěstování

prdměrným

ječmene

s

pětován

výnosem 3,9 tun a žito s

prdměrem

zemědělské

objemy výroby obilovin. liny, rov~ho

Bečváry,

výnosu

sedm závodd

přes

6 tun,

místě

mezi

prdměrným

překročily

Křečhoit"

prdměrného

JZD.Křečhoř

závody

v kraji.

Dolní Chvatpřes

hekta-

5 tun a

hektarového

a umístilo se na dru-

Středočeského

Dolnf Chvetliny s výnosem 6,21 tun po hektaru čtvrtém místě

plánované

prdměrného

dalších podnikd

4 tuny. Nejvyššího

zemědělskými

hektarovým

3,98 tun hektarového výhosu.

závodd: JZD

devět

výnosu- 6,51 tun- dosáhlo hém

oves s

Tuchoraz a Cerhenice dosáhlo přes

pěsto­

výnosem 5,05 tuny po hekta-

podniky v okrese Pět

65 % věnováno

hektarový výnos 5,68 tuny,

ru a na zbytku ploch byl Všechny

téměř

kraje; JZD

skončilo

na

Okresní žňová komise konstatovala na svá schůzi dne 28. září

1985, že okres Kolín splnil pět~letý plán ve výrobě zr-

nin na 102,5 %.

PODZIMNf POLN:f PMCE

28.září

Dne

1985

měli

zemědělci splněnu

kolínxští

vou orbu na 60 % a ozimy zaset)' na ploše tensivně

v

probíhala.

průměru

zemědělská

Dne

ve

pokračovali

11.října

závody už

helttarů.

In-

na siláž, která dávala

35 tun po hektaru. Brambory

na 60 % ploch a která

sklizeň kukuřice

2 306

seto-

měli zemědělci

třetí seči

sklizeny

luk a pastvin.

Ně­

se sklizní cukrovky.

začaly

1985 už všechny

závody kolínské-

zemědělské

ho okresu stály v plná sklizni cukrovky, která byla k tomuto dni již z 20 % hotova, zatímco vloni v tuto dobu bylo sklizeno na celám okrese jen 210 řepou

hé

cukrovkou je plynulé.

Počasí

pť'J.da zvláště ztěžovala

ce na siláž byla

skončena.

Zásobování

sklizni

přálo,

cukrovarů

ale na dru-

vláhu tam, kde to bylo

straně nepřinášelo potřebnou

Vysehtff

tí

hektarů.

podzimní orbu.

třeba.

Sklizeň kukuři­

Do druhé poloviny postoupilo i se-

ozimů.

V JZD Tuchoraz a Vitice byla v té sklizeň

mohli

podzimního ovoce,

česání

vesměs

době

v plném proudu

jablek. Samotní

zemědělci

ne-

zvládnout vlastními silami, a proto v sadech pra-

covalo velké množství

brigádníkť'J., převážně vysokoškoláků.

Ke dni 18.října 1985 byl úkol setové orby splněn již na

ltoS. 95 % a mohl být už

spelněn

docela, kdyby byly v tu dobu volné

všechny plochy po sklizni cukrovky. Ta trvajiciho

přiznivého

pro ni

počasí

ještě pokračovala

za

denně

rychlým tempem,

se

sklízela eukrovka na 195 hektarech a v každém týdnu bylo sklizeno 21 % úkolu, což je o jedno procento vice, než ukládal plán.

v

prvnim listopadovém týdnu skončilo česáni jablek. ~ro­

de byla letos dobrá, z JZD Tuchoraz dodávali v

řijnu

dft Agropodniku Kutná Hora až patnáct vagóna jablek V

polovině

listopadu byla

Ani letos se však Nebyl

splněn

nepodařilo

ukončena sklizeň

hektarový výnos, cukernatost

plánu výroby cukrové

Ozimou pšenici zaseli letos větši,

cukrovky.

řepy

řepy.

však byla vy-

splněn

i

při

nespl-

řepy.

Osev ozimých obilovin byl

rft

denně.

splnit plán výroby cukrové

soká, 16 %, takže plán výroby cukru bude něni

do skla-

skončen

zemědělci

v

závěru měsice

na ploše o

října.

1 200 hekta-

než ukládal plán.

STlTNf STATEK KOLfN V letošnim roce dosáhl Státni statek Kolin rých výsledkO. Plánovanou výrobu obilovin

poměrně

překročil

dob-

o 1,02 %,

to je o 137 tun zrní. Dosud nejvyšší hektarový výnos 5,31 tuny zlepšil

ještě

o 50 kg a tento letošni výnos 5,35 tun je

nejlepšim výsledkem v historii statku. /Jenom pro malé srovnáni uvádím, že v roce 1942 byly na pozemcich, na nichž nyni z&~ii

/.to6. FI.ospodař:!

stá tni statek, tyto hektarové výnosy: u pšenice

1,82 tuny, u

ječmene

1,67 tuny, u ovsa

1,78 tuny a u žita

1 ,65 tuny zrn:!./ Stanovený objem výroby krmiv v množstv:! 50 063 tuny statek

o

překročil

111,33 %. Hlavn:ím

5 672 tun a dosáhl tak

činitelem při překročen:!

plněni

plánu na

úkolu bylo

pře­

plánu ve sklizni suché pice a siláže.

kročeni

V nákupu mléka zaznamenal statek proti 1oňskému roku pokles. Plánovanou výrobu splnil jen na 97,4 % při výpadku 139 tis:!e litrfi. Plánovaný nákup cukrovky nesplnil statek o

4 784 tun, to je

nu jen na 85,01 %.

o 15 %, což

téměř

Meplnění

plá-

představuje plněni

zapříčiněno zčásti

cukrovky bylo

tím, že statek musel pro zapleveleni zaorat 15 hektarfi setby, zčásti

škodami zpdsobenými

nepř:ízn:! počasi

a živelními pohro-

mami. Plán hrubé

zemědělské

produkce splnil jen na 96,69 %,

to znamená, že nevyprodukoval plánovanou výrobu za Kčs.

Tento výpadek je odrazem vysokého

dkold ve

výrobě

cukrovky a

hověz:ího

naplnění

přesto,

že v

podstatě

plánovaného objemu hrubé přiznivl.

v

hodnotě

naplnění

plánu v rostlinné

plnění

1 473 000,-

Kčs

plány všech druhd rostlinné výborby

splnil až na cukrovku, jejiž výsledek

plánovaných

masa. Plánovaný objem

hrubé produkce rostlinné výroby nesplnil o i

2 813 000,-

ovlivnilo tak celkový

výrobě

jako celku.

živočišné výb~by

Plnění

se také nevyvíjelo

dkol byl splněn na 96,72% a výpadek nesplněný byl 1 340

000,-Kčs. Přičinou naplněn:!

byly nižš:! sta-

vy skotu o 72 kusd a nižš:! užitkovost. Vyjádřeno

v absolutn:!ch

číslech,

dosáhl Státn:í statek

Kolín v roce 1985

těchto

skou výrobu ve výši výši

42 702

výrobních výsledkd: hrubou

82 274

000,-Kčs

živočišnou

a

V roce 1985 vyrobil cukrovky,

000,-Kčs,

zeměděl­

z toho rostlinnou ve

ve výši

39 572

000,-Kčs.

13 497 tun obilovin, 27 117 tun

1 375 tun suché píce,

37 488 tun senáže a siláže,

16 872 tun zelené píce,

1 240 tun masa a

5 171 000 lit-

rd mléka. Dodávkové úkoly splnil v tomto roce takto:

5 100 tun

obilovin /100 %/,

27 117 tun cukrovky /85,01 %/,

masa /101,23 %/a

4 927 000 litra mléka /98,55%/.

1 606 tun

Ve výnosech jednotlivých plodin dosáhl letos sledkd:

5,35 tun v obilninách,

8 1 35 tun v suché píci, V vost

živočišné výrobě

pPOměru

35,73 tun v cukrovce,

výim!j

35,73 tun zelené píce. dosáhl

3 133 litrd mléka v

odchov v

těchto

těchto výsledků:

prdměru

roční

doji-

od jedné dojnice za rok,

82,14 telat na sto krav, denního

přírustku

0,62 kg ve výkrmu skotu a 0,55 kg ve výkrmu prasat.

KOLtNSKf CUKROVARY Cukrovarnická kampaň, zahájená v cukrovarech koncernového podniku Kolínské cukrovary na podzim loňského roku, se protáhla až· do ledna 1985. Bylo

během

této

kampaně

vodech kolínského koncernového podniku vyrobeno cukru.

Během kampaně

musela být

přerušena

ve všech zá73 829 tun

výroba v cukrovaru

Retbof a

V

nez~racovaná řepa přemístěna

ratbořském

do jiných cukrovard.

cukrovaru je již staré výrobní zafízení a

pnovozu tam popraskalo vzduchové potrubí. Havarie byla tohoto roku

a

odstraněna

opět připraven

na novou

15.září

při během

1985 byl ratbofský cukrovar

kampaň.

V závodech koncernového podniku Kolínské cukrovary zaváděli

v posledních letech výroby nových druhO cukru.

dávali do maloobchodní

sítě

kr,ystal, krupici i

moučku

gramových baleních a od roku 1982 také krystal v obalech. V roce 1984 dodaly do obchodní v objemu na

sítě

do-

Bě~ně

v kilo-

pětikilových

tyto výrobky

14 484 tun, na letošní rok plánovali zyýšení dodávek

17 300 tun. Závody podniku Kolínské cukrovar,y

kostkový cukr, na tuto výrobu se podniku Pražské cukrovary a nocení poptávky byl v

závěru

závody sousedního

zaměřily

Východočeské

nevyráběly

cukrovary. Po vyhod-

roku 1983 zahájen v Kolínských

cukrovarech zkušební provoz linky na výrobu tak zvaných "moka kostek". V roce 1984 se tato výroba chodd bylo dodáno ce 1984 byl dále

ji~

rozběhla

naplno a do ob-

1 900tun tohoto žádaného výrobku. V ro-

rozšířen

sortiment výrobkd Kolínských cukro-

vard o další inovované výrobky: bílé i barevné karamel.

Těchto

homoličky

a

výrobkd dodaly závody Kolínských cukrovard

v roce 1984 již 29 a pdl tuny. Letos

připravili

vaného cukru a

v Kolínských cukrovarech výrobu

moučkového

cukru s

příchutí

vanilky v

dra~o­ ob~leeh

ve tvaru sypátka. Závody Kolínských cukrovar\'1. tak plní usnesení vlády o obohacení V

vnitřního

závěru připomínám,

že

trhu novými výrobky.

součástí

koncernového podniku Ko-

línské cukrovary 1e dvanáct cukrovard na území okresd Kolín, Kutná Hora, Nymburk a Mladá Boleslav.

4o~

SVAZ DRU~STEVN1CH ROLNfKfi Začátkem ~íjna

1985 projednávalo úkoly a stav

zemědělství

na kolínském okrese plenární zasedání okresního výboru Svazu družstevních rolníka /SDR/ v

Kolíně,

rozšířené

o

účast před­

sedd jednotných zemědělských ~užstev. Jednání byl p~ítomen tajemník OV KSČ Vlastimil Kmoch, členka Českého výboru SDR Květa

Kroutilová a

ing.Jan Jebavý. Zasedání V jednání bylo

Okresní

ředitel

řídil předseda

vech kolínského okresu se

daří

cena oblast komplexní měrně

splněny

?.pětiletku.

o družstevníky.

péče

zemědělských dru~­

plnit státní plán a že mimo

výrobu cukrovky, ovoce a zeleniny byly tele tržní produkce za celou

270 družstevníka vysíláno na

všechny ukazabyla hodno-

Podrobně

Každoročně

lázeňskou léčbu,

ních družstevních jídelnách se stravuje 45 % trvale praeovníkd v jednotných turních a sociálních kdm na pravidelných Kčs.

zemědělských

potřeb

péči

připlácí

k ddchoddm

ve vlastčinnýeh

_ročně

družstevní1 102

ooo,-

1 457 družstevníka poukazy na tuzem-

skou rekreaci a 167 na rekreaci v je také dosahováno v

je prd-

dru!stvech, z fondu kul-

družstev se

p~íspěvcích

V roce 1984 dostalo

Kolíně

OV SDR Josef Procházka.

že v jednotných

zddrazněno,

správy v

zemědělské

o

děti

matefských školách. V jednotných

zahraničí.

Dobrých výsledkd

družstevníkd v družstevních zemědělských

družstvech ko-

línského okresu je ustaveno 127 kolektivd Brigád socialistické práce.

'tlO. o

KONTROLA ZEĎDĚLSKfHO PUDNfHO FONDU

Při

soupisu ploch osetých

zemědělskými

plodinami a

při­

pravených pro letošní sklizeň, kterou tvoří nejen orná p~da, ale i

část

sedll, zahrad a

provedeném koncem

května

mají v kolínském okrese

dočasně

rozorané louky a patviny,

1985, bylo

zjištěno,

že tyto plochy

50 858 hektard. Z

výměru

obil-

t~bylo

ninami oseto 50,3 %, luskovinami 1,3 O, cukrovkou 13 %, pícninami 30,4 %, bramborami osázeno 1,5% a zeleninou oseto 1,3 V kolínském okrese, jako

ubývá

zemědělské

pddy, kterou

ostatně

~.

v celé naší zemi, stále

zemědělskému hospodaření odčer­

pávají stavby prfunyslových závodil, komunikací, sidlišt i samotné

zemědělské

závody výstavbou

zařízení

pro

živočišnou

vý-

robu, skladišt, silážních jam atd. V letošnim roce má země­ dělská

pdda v okrese celkovou

výměru

71,4% celkové rozlohy okresu, která Z celkové

výměry zemědělské

pfidy

Za~

81 890 heltarfi.

činí

připadá

hektarft, na zahrady a ovocné sady a pastviny

58 493 hektarft, to je na ornou plldu 50 612

4 838 hektarft a na louky

3 043 hektarll.

posledních

pět

let od roku 1980 se

výměra zemědělské

pftdy v okrese snížila o 250 hektarft, orné pftdy ubylo dokonce 456 hektarft a luk a pastvin 113 hektarft. Naopak se zvýšila - - -

plocha zahrad a sadll o 319 hektarft.

CELKOri VÝSLEDKY V ZEM.ĚDhSTvt

Celkový objem hrubé se dosáhl v roce 1985 notná s:tatky

155 500

né výroby v

000,-Kčs

Kolíně

dukce v celku byl zemědělské

že

a

61 341 splněn

produkce má

zemědělské

1 103 125

částky

družstva dosáhla

zemědělská

produkce v kolínském okre-

zemědělské

000,-Kčs,

886 284 000,-

Společný zemědělský 000,-Kčs.

podíl

značný

Kčs

, státni

podnik

živočiš­

zemědělské

Plán hrubé

na 101,3 %. Na

z toho jed-

úspěšném plnění

především

ta

pro-

plánu

skutečnost,

závody kolínského okresu zopakovaly rekordái

hektarový výnos obilnin z roku 1984 - 5,44 tun. Podíl rostlinné produkce na celkovém objemu

46,6 %,

živočišné

53,4 %; v roce 1984 byl

45,3 % ~ 54,7 %. Letošní posun ve znamená další snížení nou a tím i další rostlinná produkce

prospěch

přiblížení

obou složek před

ro•tlin-

se k ideálnímu stavu, kdy bude

převažovat.

93 034 tun pšenice a

138 535 tun zrní, z toho

42 520 tun

ječmene.

Cukrovky bylo skli-

239 304 tun, což znamenalo

pr-Oměrně

36,22 tun po hekta-

ru, brambor tun,

letos

rostlinné výroby

výroby

předstihu živočišné

V okrese byla letos vyrobeno z.eno

poměr

činil

13 926 tun s

1 494 tun luskovin,

prtlměrn;ým

hektarovým výnosem 17,97

182 167 tun

kukuřice

na siláž a

269 tun olejnin. V stájích

živočišné výrobě měli zemědělci

48 192 kustl skotu,ztoho

vepřového dobytk~,

z toho

kolínského okresu ve

18 778 krav,

72 366 kusd

5 483 prasnic. Vyrobili celkem

67 449 000 litrtl mléka, od jedné 3 580,4 litru mléka za rok, což

dojni~e

nadojili v

přepočteno

na denní

prdměru prdměr

pf>edstavuje 9,8 litru mléka od jedné dojnice za den. z: celkového objemu výroby mléka dodali do

státn:ťho

litrfi mléka. Slepice jim snesly

50 803 000 vajec,

snáška na jednu nosnici dodali

dělala

nákupu

62 906 000 prfiměrná

243,5 vajec,za rok? do nákupu

27 549 000 vajec. Drt\beže

měli

ke konci roku

277 971

kusfi. V

zemědělstv:ť

ho v jednotných statc:ťch čišné

pracovalo letos

zemědělských

1 129

a 198 ve

prt\měrně

družstvech

8 350 osob, z to-

7 023, na

Společném zemědělském

výroby. Závod Agrostav Kolín

měl

státn:ťch

podniku živo-

297 pracovníkt\. Pracov\

níei ve m~a:ťčnl,

letos že u

státn:ťch

statcích si

v Agrostavu

odměnu

~ihan-a

v

prftměru

vydělali prt\měrně

2 969,-

Kčs

2 960,-Kčs. Členové družstev dostali 2

družstev jde o

610,-Kčs.

čistou

K tomu je tf>eba podotknout,

tiók

částku odměny,

u pra-

covn:ťkfi státn:ťch

statkfi a Agrostavu o hrubou mzdu, z niž se

ještě sráž:ť daň

ze mzdy. Ve srovnáni s rokem 1984 byly letos

prt\měrné odměny

družstevníka o

n:ťkfi státn:ťeh

statkft o

33,-Kčs

31,-Kčs

vyšší.

a

prfiměrné

mzdy pracov-

18.

OBCHOD

A

SLUŽBY

Obchodu a službám se pozornost. V posledních leccos zlepšilo, kde se zkrátily

několika

rlozšířil

lhťlty

ještě po~tování

v

věnlilje

se

současné době

stále velká

letech se na tomto úseku už služeb,

počet druhťl rťlzných

ně­

a snad i zvýšila kvalita, ale stále

služeb jak v

obchodě

tak i v rozných opra-

várenských, servisních a jiných organizacích majících poskytovat služby obyvatelstvu, není na do množství tak i kvality. chodem padá na stvu

odpovědný

Městský

Největší

dostatečné

úrovni jak co.

starost se službami a ob-

národní výbor, protože je obyvatel-

za jejich stav a

úroveň

e. má být garantem

obyvatelstvu za zajištování a uspokojování jejich tomto úseku, i když

samozřejmě

potřeb

sám tyto služby neposkytuje

a jsou zde speciální podniky obchodní a podniky služeb. ský národní výbor tyto podniky

nařídí,

žeb a drobných provozovan, ale

usměrňuje

směru

na

co možná nejširšího uspokojováni

kromě

Technických slu-

jejich

potřeb

Měst­

činnost

ve

obyvatelstva,

kontroluje je, jak své úkoly plni, a zejména dislokuje je§ich provozovny na ú•émi

města

tak, aby co nejlépe vyhovovaly po-

třebám

obyvatelstva. Z toho ddvodu, jak jsem již

nice v

předešlých

lině

letech,objednal

Městský

uváděl

v kro-

národni výbor v Ko-

u Státniho projektového ústavu obchodniho /SPÓO/ v Brně timto ústavem zpracované studie obchodu a služeb

přepracováni

pro město Kolin s výhledem do roku 1995. ~olem studie je najit

nejoptimálnějši

obchodu a služeb ve v plné

miře

na výstavbu

dislokaci i sortimentn:C městě.

provozoven

Studie tohoto odborného ústavu

potvrdila požadavek

Městského

dostatečně sortimentně

obchodni domu v

náplň

i

národniho výboru

kapacitně

dimensovaného

Kolině.

OBCHOD Ddkladnou né

prověrkou

všech.objektd, sloužicich v

obchodu v konfrontaci s uvažovanou budouc:C

době

zjistnstátni projektový ústav obchodni v 1995 bude nutno zaci ve

městě

než polovina že studie Současný

o plochu připadne

počitá

bo prostoru v

rozšiřit

potřebou

že do roku

provozn:C prostor obchodních organi4 831

čtverečnich

potravinářské

s modernizaci

Kolině

stav i

na

Brně,

součas­

většiny

metrd a z toho vice

prodejny.

Samozřejmě

dosavadniho obehodni-

a s výstavbou nových modernieh kapacit.

předpokládanou potřebu

o·bchodniho prostoru

do roku 1995 v jednotlivých oborech podle úvahy Státniho projektového ústavu obchodniho ukazuje tabulka na následujic:C stránce.

'116.

·Bruh obchodu

stav . prod.ploeh v m2 Skutečný

prod. ploch v r.1995

Potřeba

RQZd~l

vm

potraviny

5 548

8 001

2 453

textil

1

546

1 928

382

oděvy

622

849

227

erbuv

668

971

303

1 243

2 219

976

drobné zboží

281

611

330

[drogerie

584

744

160

domácí

potřeby

Neproti tomu podle této dvahy

t

prodejny nábytku ve městě svou dnešní rozlohou prodejní plochy 740 m2 potřebu v roce 1995 o 107m2 a prodejny podniku Klenoty plochou 215m2 mají už dnes o 31 m2 více, než budou potřebovat v roce 1995. ~ávěr,y

obchodního v v

Kolíně

Městský

přesahují

zpracované studie Státního projektového dstavu Brně

potvrzují nutnost výstavby obchodního domu

o prodejní ploše

nejméně

2 500

čtverečních

metrO.

národní výbor jednal o možnosti výstavby obchodního

domu s generálním

ředitelstvím

tislavě

a zde se

středky

na výstavby obchodních domd

dověděl,

že

obchodních domd PRIOR v Bra-

investiční

limit a

přiděluje

finanční

pro-

ministerstvo

obchodu ČSB a PRIOR pouze zajiš{uje jejich realizaci. Další jednání proto vedl MěstNV s ministerstvem obchodu a Českou plánovací komisí v Praze. V současné době líně

v plánu

je zapsána výstavba obchodního domu v Ko-

8.pětiletky

se zahájením v roce 1988 a

investiě­

ními náklady 38 miliÓnd Kčs. Proti pOvodnímu předpokladu však byl jako hlavní investor

určen

nikoli podnik PRIOR, ale

Trust podnika - Obchod prfimyslovým zbožím Praha. Takto je obchodní ddm v dočeského

V rálním

Kolíně

zapsán i ve volefbním programu

knejského národního výboru v Praze.

říjnu

letošního roku se

ředitelství

časti náměstka

ního výboru v

Obchodu

uskutečnilo

pr~myslovým

Kolíně

žadavku použít

dřívější

ního domu na rohu

Kolíně

umístění

místopředsedy Měst­ Sklenáře.

ing.Tomáše

pr~myslovým

projektový dkol na

Kovářské

a

v roce 1967. Bylo rozhodnuto

~ažské

obchod-

prověřovat

nadále pouze

mož-

dvě

straně náměstí

zahradě

za kostelem

nyní Okresnímu bytovému podniku. Investor

Obchod prfimyslovým zbožím po

prověření předpokládaných

dO výstavby v obou lokalitách a s ohledem na vídajících tržeb v budoucím obchodním umístění

zbožím od po-

umístění

obchodního domu, a to na jižní

patřící

Po zvá-

ulice, zpracovaný již

Rudé armády nebo v Kutnohorské ulici na

jem o

za~­

zbožím v Praze

s.Jdzy a ing.Sojky a

žení všech okolností upustil Obchod

sv.Víta,

jednání na gene-

dr. Šplíchala~ místopředsedy Okresního národ-

ského národního výboru v

nosti

Stře­

obchodního domu na

náměstí

předpoklad

má

domě

náklaodpo-

jednoznačně

zá-

Rudé armády.

Druhým projednávaným problémem byla otázka sortimentu zboží, který by

měl

být v budoucím obchodním

domě

prodáván.

Obchod prdmyslovým zbožím upozornil na to, že kdyby tam být také prodejna potravin, že by to

značně

prodražilo celou

stavbu nutností instalací mrazicích boxd a samostatného jmu zboží, kde jsou zvlášt

náročné

ké služby. Za výše uvedený limit

měla

pří­

požadavky Okresní hygienic-

finančních prostředkO

na

stavbu určený ve výši 38 mili6nd korun nebude také možné postavit obchodní

d~m

o ploše

2 500

čtverečních

metrO, jak by-

418. lo

ale podle

p~vodně po~adováno,

za tuto

·mo~né

§e

2 200

částku

realizovat obchodní

čtverečních

cenové d~

se k názoru investora

o maximální plo-

záva~né,

že zástupci ONV i

přiklonili.

Podle prozatímního návrhp by v obchodním umístěny

prodejny Drobné zboží, Domácí /občerstvení/.

a jen menší bistro

je

úrovně

metrd prodejní plochy.

Tyto argumenty byly natolik MěstNV

současné

být

domě měly

potřeby,

Textil,

Celá záležitost však

Oděvy

ještě

nebyla uzavřena, náplň obchodního domu bude ještě zpřesňována. Obchodní dftm chodní síti v sítě

v celém

nesporně přispěje

Kolíně,

městě

"I nadále bude

ke zlepšení situace v ob-

ale celá problematika rozvoje obchodní

však výstavbou obchodního domu

třeba

nekončí.

zajiš{ovat výstavbu nových obchodních ke-

paci t,. ze jména velkoprode jen potravin a nákupních

středisek

v rámci komplexní bytové výstavby a realizovkt

přestavby

modernizaci dosavadní obchodní

vnitřním městě.

Hlavním

rozvoje maloobchodní

směrem

soustře~ování

na jednom

sítě zvláště sítě

ve

a

je její koncentrace,

do vybraných míst, kde bude mo~no uskutečnit

místě

nabídku

.

r~zného

sortimentu zboží, což

je k racionalizaci prodeje i za cenu toho, že de mít do takových prodejen

větší

přispě-

spotřebitel

bu-

docházkovou vzdálenost, než

má nyní do mnohých malých jednoobslužných prodejen, které již nevyhovují ani

kultuře

V jednotlivých tento stav obchodní

prodeje ani hygyenickým požadavkftm.

částech města

je v

současné době

sítě:

Základem obchodního života v centru městí

zhruba

města

Obráncd míru ulice Kutnohorská, Pražská,

sova, Rubešova a Zámecká. Pro historické jádro

jsou mimo náKouřimská, města

Hu-

je zpra-

eována

studie, která s ohledem na stavební stav

dislokační

domd a podmínky a požadavky státní památkové

a obnovením podloubí celé jižní a západní strany

tevřením

náměstí

s o-

péče počítá

přízení

a s využitím

účele.

domd pro obchodní

všechny potíže už byly provedeny rekonstrukce a

Přes

z části i modernizace prodejen: hračky v Kouřimské ulici, Soluna v

Kouřimské

ulici,

železářství

v Zámecké ulici, elektronáměstí

zboží v Kutnohorské ulici, lahddky na

Rudé armády a po

navrácení prodejny textilu do jejích pftvodních prostor, také nově

vě

upravených, v

budovy hotelu Savoy po jeho opra-

přízemí

byla vybudována nová prodejna dámské obuvi v

a v

prodejně

lení pánské a V

náměstí

obuvi na

Kolíně

dětské

jen u prodejen

předměstí,

města,

je z

potravinářského

mentních samoobslužných Barborka v

Dělnické

mír~dstalo

jen

ulici oddě­

obuvi.

II, Pražské

vina obyvatel celého

Obráncft

Husově

kd& dnes žije již polo-

větší části

situace

vyřešena

charakteru. Sít širokosorti-

potravinářškých

prodejen Centrum,

ulici, prodejna v ulici Budovateld, pro-

dejna v ulici Na magistrále, prodejna Bezovka v Žižkově ulici, ležící na okraji tohoto obvodu době

již

potřebám

potravinářské

ace horší. Chybí zde prodejna chybějí

hedostatkft by

nostmi

při dostavbě

mělo

dětského

tak, jak

současné

textilu, švadlenka odstranění

~investičními

předpokládá

územni

města.

Koncem

8.pětiletky

zbo-

prodejny je však situ-

dojít v souladu

sídliště

v

potravinářským

zde také provozovny služeb. K

těchto

plán

postačuje

zásobování této oblasti

žím. V sortimentu mimo a jiné a

města,

plánuje n.p.Potraviny v prostoru

mož-

42.0. dosavadní stavební ohrady Okresního stavebního podniku

při

Pražské ulici výstavbu velké širokosortimentní prodejny náhradou za úbytek prodejen s rekonstrukcí

pr~tahu

zp~sobený

silnice I/38

demolicemi v souvislosti městem

a jejím

rozšíře­

ním na

čtyři

úroveň

prodeje ve staré zástavbě Pražského předměstí.

V

jízdní pruhy. Tato nová prodejna má také zlepšit

Kolíně

III, na

Kouřimském předměstí

je širokosorti-

mentní prodejnou Bezovkou, která je na rozhraní Kolína II a KÓlína III v Žižkově ulici a samoobsluhou Jednoty v ulici Prokopa Velikého sadě

potřeba

prodeje

potravinářského

uspokojena. S výstavbou prodejen

v této oblasti zatím vzdálenosti do liště,

napočítá

středu města.

pr~myslového

zboží se

vzhledem ke krátké docházkové

V souvislosti s výstavbou síd-

nazývaného nyní "U Jána", která se plánuje již v

ru této

pětiletky,

se

Kolín IV, Kutnohorské

předměstí,

Jateční

ulici.

je prdmyslovou oblastí

kde se koncentruje více než polovina pracovních

ležitostí celého

města

myslových závodech ttéto

a

záv~­

že v roce 1990 se za!ne s vý-

počítá,

stavbou širokosortimentní prodejny potravin v

města,

zboží v zá-

převážná většina čtvrti

do

pří­

pracujících v prd-

zaměstnání

dojíždí z ven-

kova. To má své dOsledky i v obchodní síti této oblasti, největší

frekvence nákupd se soustřea:uje do mezidobí střídání

pracovních že

současná

obchodní

směn

v závodech a v odpoledních hodinách. Zdá se,

obchodní sít v této oblasti vyhovuje, zejména

středisko

jUje poptávku po

Jednoty ve výškovém

potravinářském

domě

družstva uspoko-

i prdmyslovém zboží.

V excentricky položené části tohoto předměstí, na ralce, jsou základní životní

potřeby

šiá-

obyvatel uspokojovány

místní

potravinářskou

prodejnou Jednoty, kterou si

před něko­

lika lety obyvatelé Štáralky sami postavili v akci "Z". V

Kolíně

potrevint

V, na Zálabí, je

vyřešena

v prodeji

současná potřeba

velkými prodejnami v ulici Na louži,

v Tetra domech v Okružní ulici, v

ulici. a v ulici

Třídvorské

U Borku. V souvislosti s další bytovou výstavbou v této města,

která

j~letos

byla zahájena, se

s výstavbou jednopatrového obchodního

počítá

části

do roku 1990

střediska

v prostoru

severní strany Jiráskova náměstí nákladem 7,6 mili~nu korun. V

přízemí

v

patře

potravinářská

prodejna drobného zboží. Pro obchodní

využity i V

tohoto objektu má být

které se zde budou

přízemí domň,

Kolíně

po jedné malé

prodejna a účely

budou

stavět.

VI, Na vejfuku a ve Štítarech, je v obou prodejně

potravin, které svým technickým sta-

vem a nemožností dalšího bám nevyhovují. Z toho

částech

rozšíření

naprosto

současným potře­

d~vodu zařadil MěstNV

Kolín do svého

volebního programu výstavbu nové prodejny potravin ve Štítarech v akci "Z" se zahájením v druhé V nové dvě

součásti města,

polovině S.pětiletky.

v Sendražicích

tvoří

obchodní síl

širokosortimentní samoobslužné prodejny potravin a jedna

prodejna masa. Tato obchodní sít obyvatelftm obce zcela vyhovuje, zboží prfimyslového charakteru nakupují ve Ke zlepšování celkového zásobování vinářskými ~

a

druhy zboží

výpěst~

drobných

přispívá

družstev na trzích konaných na oblibě

se

které jsou

těší nedělní navštěvovány

trhy

občan~ města

v nemalé

pěstitel~

míře

a jednotných

náměstí

městě.

prodej

přebyt­

zemědělských

Obráncfi míru.

členfi Českého

potra-

svazu

~načné

chovatel~,

zájemci z širokého okolí. Ke zvýšení

kultury prodeje trhovc~ i člend Českého svazu chovatel při­ spěje

v krátké

dokončeni

době

vybudování stálé tržnice v

a

Císařovsi

areálu českého svazu chovateld ve Štítarech, kam

budou přeneseny trhy z dosavadních nevyhovujících stanovišt. Dojde-li k realizaci plánovaných objektd, o nichž jsem to je: obchodního domu na

hovořil,

kosortimentní samoobslužné prodejny v ního v

střediska

přízemních

na

Jiráskově náměstí

prostorách

nově

Rudé armády, širo-

náměstí

Jateční

ulici, obchod-

na Zálabí a prodejen

stavěných dom~

na zálabském

před~

mostí, širokosortimentní samoobslužné prodejny v Pražské ulipotravinářské

ci,

a areálu

Českého

prodejny ve Štítarech, tržnice v Cisařovsi svazu

ty obchodních prodejen i za

předpokladu,

chovatel~ potřebám

ve Štítarech, budou kapacikolínského obyvatelstva

že do roku 1990

obyvatel

počet

města

úměrné

Kolína

dále vzroste.

NlRODNf PODNIK POTRAVINY Zásobování kolínského obyvatelstva potravinami zajištuje

převážně

národni podnik Potraviny,

Kolín, který má sídlo svého ská ulice

čp.2

na tomto úseku Potraviny provozovny okresu,

odštěpný

ředitelství

v

/v zámku/. V daleko menší spcrtřební

/dříve

kromě

závod 01-04

Kolíně

II.,Sokol-

míře p~sobí

ve

městě

družstvo Jednota. Kolínský závod

se tento podnik nazával "Pramen"/ má své Kolina

ještě

např.V Českém Brodě,

v ale

některých větších

většinu

místech

venkova okresu zá•

sobuje

spotřební

družstvo Jednota. Závod Potraviny Kolín

splnil v celém okrese plán maloobchodního obratu na 99,79% eelkovou tržbou

370 203

dosáhl tržeb za

11 082

000,-Kčs.

Jenom z výroby lahddek

000,-Kčs. Třebaže

nenaplnil na sto procent, úkoly celé V

Kolíně

závod letošní plán

?.pětiletky

splnil.

letos neuvedl do provozu žádnou novou provozovnu

ani žádnou neuzavřel, takže sít prod-jen závodu Pramen ve městě Kolíně

zftstala letos ve stejném rozsahu jako vloni.

Zajímavé jsou

některé

údaje o tom, co a kolik nakoupili

obyvatelé kolínského okresu ve stovce prodejen závodu Potraviny Kolín

během

jednoho roku. Podotýkám, že se nejedná o

celkový prodej v okrese, protože vedle prodejen Potraviny zde pdsobily i prodejny spotřebního družstva Jednota. ~daje, které chci dále uvést, se týkají, jek znovu zddrazňuji jen prodeje v

~m%RaiimáRkxxáYB._

prodejnách závodu Potraviny

Kolín. Tak tedy prodejny závodu Potraviny Kolín prodaly v roce 1984 kupujícím kolínského okresu chleba, 17 042

7 354 q mouky, 000,-Kčs;

kuřáci

5 555 q cukru,

3 061 OOOf-

Kčs

69 226 kg kávy za

utratili v prodejnách závodu Potra-

viny Kolín za celý rok 1984 celkem o

24 296 metrických centd

28 439

více než v roce 1983,

000,-Kčs,

pivaři

což je

nakoupili

17 883 hektolitrd piva a milovníci tzv.tvrdého alkoholu koupili v prodejnách závodu Potraviny Kolín hovin za

18 890

000,-Kčs.

Podotýkám

1 692 hektolitrd li-

ještě

jednou, že tyto

údaje se týkaly jen prodeje v provozovnách závodu Potraviny Kolín, lech

skutečná spot:řeba

samozřejmě

vyšší.

v okrese 'bJtla ve všech

těchto

artik-

Obchodní služby byly

občandm

poskytovány

krom~

ve stá-

lých prodejnách také na pravidelných trzích, které se letos ještě

stále

odbývaly na

pátek, sobotu a

ned~li.

nám~stí

Obráncd míru každou

květiny

zeleninu, rané brambory, sazenice i trhovci nejen z blízkého okolí venska sem přebytky

výpěstky,

Prodávali tu své

města,

některá

jednotná

hlavně pěstitelé,

ale i z daleka, za SloProdávala zde své

někte~í pravidelně dojížděli.

také

drobní

st~edu,

zemědělská

hlavně

družstva,

zeleninu a rané brambory. Ve~le

pravidelných týdenních trhd organizoval

národní výbor i b~ezna

trhy. Letos byly

1985 od 8 do 16 hod. se konal na

"Velikonoční

nické

výroční

náčiní,

trh". Podle plánu tam hračky,

mělo

t~i.

Městský

V sobotu 30.

náměstí

Obráncd míru

být prodáváno zahrad-

papír, drogistické zboží, cukrovinky,

dárkové balíčky, tabák, pletené zboží, mÓdní doplňky a ovoce. velikou propagaci a informování

Přes

v

Kolíně

ani v

ale i v okolních obcích,

účasti

prodávajících ani

občand

neměl

návštěvou

plakáty nejen

trh valného

úspěchu

kupujících.

Letošní posvícenský jarmark se konal v

poqdělí

dne 26.

srpna 1985. Už dlouho se nestalo, aby na kolínský posvícenský jarmark pršelo, letos

nejd~íve

ráno lilo, dopoledne pršelo a

až teprve po druhé hodina odpolední asi proto dost málo navštíven.

Město

p~estalo.

jej

zajistilo, dalo vytisknout plakáty a na

Jarmark byl

dob~e p~ipravilo

náměstí p~edem

a

posta-

vit prodejní stánky. Ale nakonec ani všechny nebyly obsazeny a v

těch,

kde se prodávající usadili, velmi brzy své zboží

lfl5. vyprodali a další stánky zely prázdnotou. Prodávalo se nejvíce pletené zboží, cukroví a ne dost lákavé upomínkové nebo také zvané a knihy.

"umělecké" předměty, vesměs

Celkově

se dá

říci,

však bezcenné

že se letošní kolínský posvícen-

ský jarmark, kdysi tak slavný,

příliš nevydařil.

Po nedobrých zkušenostech z minulých let s "Vánočního noční

k;fěa,.

trhu" pod širým nebem na

náměstí,

pořádáním

byl letos "Vá-

trh" naplánován na dny 3.až 5.prosince 1985 do velkého

sálu Kulturního domu pracujících.

RESTAURACE A JfDELNY

Další z obchodních organizaci pfisobícich v

Kolíně,

je

podnik Restaurace a jídelny, které mají své sídlo a své podnikové

ředitelství

v

8/IV v

domě čp.

Rorejcově

ulici.

Svůj

maloobchodní plán podnik splnil na 104,5 %a dosáhl tržeb za 88 069

000,-Kčs.

K tomuto

svou socialistickou

úspěchu přispěli

soutěži,

jednak

jednak sám podnik

zaměstnanci

pořádáním

rózných speciálních gastronomických akcí, na které zval své hosty. Tak

například uspořádal

"Týden slovenské

v hotelu Savoy, na který si pozval

kuchaře

kuchyně"

z družebního pod-

niku pohostinství z Rimavské Soboty a na oplátku pak provoz'oval svým personálem "Týden Dále

uspořádal

"Dny ruské

české kuchyně"

kuchyně",

nebo nabízel svým hostOm speciality řádal zvěřinové

hody,

vepřové

v Rimavské

Sobotě.

"Týden správné výživy", staročeské kuchyně,

hody a pod.

po-

4!6. V socialistické v se

Kol'íně

soutěži

bylo letos zapojeno 431 pracovníkd a i

zúčastnili

provozovně

"Labe" v

v

Pavlištík,

soutěži

čestný

služby

kuchař

nvítěz

V roce 1985 ně

číšník

šéfkuchař

v oboru

odznak

například

Kolíně,

že odbornosti v oboru Jiří

odborných

několika

ci celé republiky. Tak v

podniku Restaurace a jídelny

zvítězil

zvětšil

v rám-

v krajském kole

soutě­

a postoupil do národního kola,

provozovny "Stará pošta" se umístil

na druhém

místě.

byl

Oběma

propdjčen

soutěžen.

podnik Restaurace a jídelny v Kolí-

spotřebiteldm otevřením

vých lupínkd a

pořádaných

z nich

Boris Kenardziev, pracovník

socialistické

rozšířil

soutěží,

někteří

výrobny smažených bramboro-

také rozsah závodního stravování pro

pracující kolínských závodd a organizací, které nemají vlastní závodní jídelny. V roce 1985 uzavřel smlouvy o zajištování závodního stravování s 83 takovými organizacemi ve denácti svých 895 porcí

restauračních zařízení

obědd

podával

městě

denně

v

a v je-

prdměru

pracujícím.

MALOOBCHODNf OBRAT

Situace na zejména na trhu

vnitřním

trhu se dále zkonzolidovala, a to

potravinářského

zboží. Maloobchodní obrat

hlavních obchodních systémd v kolínském okrese byl v roce 1985

splněn

na 100,7% a proti roku 1984 vzrostl o 3,3 %,

což je nejvyšší

meziroční

zvýšení v celé sedmé

Vcelku lze konstatovat, že nabídka

pětiletce.

potravinářského

zboží

v na!em okrese byla po celý rok na dobré drovni, zásobení vánočního

Určité

trhu dokonce je

třeba

některými

Celoroční

maloobchodní obrat dosáhl v roce 1985

Ovoce a zelenina

29 504

u podniku Textil 000,-Kčs,

000,-Kčs,

84 076

69 624

32 303

550 402

000,-Kčs.

obrat v

těchto

a u

Dohromady

činil

000,-Kčs,

000,-Kčs,

u pod-

u podniku Uhelné

000,-Kčs,

družstva Jednota

v roce 1985 maloobchodní

vyjmenovaných podnicích

1 469 193 000,-

000,-Kčs

vyšší a za celou

Proti roku 1984 byl o

46 416

letku, to je od roku 1981 vzrostl o řeno

31 613 000,-

Oděvy

u podniku Nábytek

30 813

spotřebního

u podniku

115 985

potřeby

000,-Kčs,

88 069

těchto

u podniku Obuv

000,-Kčs,

u podniku Klenoty

000,-Kčs

000,-Kčs,

u podniku

000,-Kčs,

niku Restaurace a jídelny sklady

370 203

u podniku Domácí

u podniku Drobné zboží 30 601

letošním roce v zá-

druhy prOmyslového zboži.

hodnot: u podniku Potraviny

36 000

ješt~.v

dlouhodobé problémy trvaly

sobování

Kčs,

hodnotit jako velmi dobré.

143 431

000,-Kčs,

Kčs.

p~ti­

vyjád-

v procentech, o 10,8 %.

KONTROLA OBCHODNfCH ORGANIZACf Obchod slouží

spotřebitelftm,

občanům,

ale

někdy

je také

šidí. V roce 1985 prováděla Česká obchodní inspekce kontroly poctivosti prodeje v obchodní síti kolínského okresu v prodejnách podniku Potraviny. Provedla 45 kontrolních nákupft v celkové

částce

2 837,40

Kčs

a z toho bylo v patnácti

pří-

padech zboží

blokových pokut za nepoctivý prodej a

místě prodavačdm pět

v dalších

Kontrolní pracovnici uložili na

předraženo.

případech

byli

finančně

jen až do výše pokuty 1500

Kontrolní pracovnici zjisti-

Kčs.

li v prodejnách na pultech i

postiženi vedoucí prode-

značnl

množství zboží s prošlou

prováděla

i vlastni podniková pod-

záruční lhťitou.

v obchodech

K~ntrolu

niková kontrola. Ta provedla v prodejnách potravin v okrese 128 kontrolních nákupft, z toho zjistila ve 37 né

a ve 23

účtováni

byla

případech povědným

uplatněna

kárná

zboží. I v

špat-

těchto

proti vinikdm a zod-

opatřeni

vedoucím.

Česká

obchodní inspekce zjistila

v prodejnách vykonala 30

spotřebního

a

prověrek

2 327,35

hodnotě

případech předraženi

případech

Kčs

nákupd, v patnácti

nepořádky

v prodeji i

družstva Jednota. V roce 1985 v nich

při

kontrolních nákupech v celkové

zjiistila v celé

polovině

případech předraženi.

kontrolních

Uložila na

místě

6 blokových pokut po sto korunách a vedoucím prodejen byly uloženy

peněžité

tresty v celkové

Vlastni podniková kontrola

částce

7·

spotřebního

000,-Kčs.

družstva Jednota

Kolín provedla 176 kontrolních nákupd a zjistila špatné váni v 83

případech

a

předraženi

Ne lepši situace byla

ve 47

zjištěna při

účto­

případech.

kontrolách v prodej-

nách podniku Zelenina. Orgány České obchodní inspekce prova~ dli zda sice jen sedm kontrolních nákupd, ale ve vice než v

polovině

z nich, ve

čtyřech případech

zjistily

předraženi.

Vlastni podniková kontrola podniku Zelenina pak zjistila osm

předraženi při

49 kontrolních nákupech.

ještě

Při

kontrole nebyly pominuty ani provozovny podniku

Resturace a jídelny Kolín. Zde provedli pracovnici chodní inspekce 15 kontrolních nákupO, z nmch u předražené

ceny. Vlastni podniková kontrola se naředí

zda pracovnici pohostinství

České

ob-

tři ~jištěny zaměřila

na to,

lihové nápoje, podávají

kávu podle norem, dodržuji zákon o boji proti alkoholismu aj. Při těchto

kontrolách za

trestala 52 pracovnikO

nedostatky a

zjištěné

udělením

ddtky a 69

prohřešky

finančním

po-

postihem

na platu. Z uvedeného je spotřebitelftm ně

neni

že poctivost v našem

vidět,

ještě

samozřejmosti.

zdaleka

je to potvrzením, že naše spcialistická

spokojuje s tímto stavem a že kteří spotřebitele

šidí a

přísně

chtějí

obchodě vděi

Na druhé strase ne-

společnost

trestá

zjištěné

viníky,

rychle zbohatnout.

SLUŽBY S r.ostoucí životní úrovní obyvatelstva roste i větší

pdfeba služeb poskytovaných

sortiment i kvalita a

občandm,

včasnost. Mění

stálě

jejich rozsah,

se i jejich struktura

podle toho, jak roste zájem o jednotlivé jejich druhy. V domácnostech totiž a elektronických i

při

svém volném

přibývá

přístrojd, čase

rdzných složitých eketriekýeh člověk

stále více

a programovatelných strojd, jako

používá k domácím pracem

nejrdznějších

praček,

automatických

chladniček,

nebo i elektrofonických hudebních nástrojd a

topidel,

přístrojd

repro-

dukčních

prostředkd

i záznamových, vlastních dopravních

i

jiných předm~t~ n~kdy složité konstrukce, které mu umožňují

..,

splnovat jeho záliby, lák

říká

"hobby". Je

samozřejmé, míře

stroje, navíc ve velké nároky na odbornost

nebo jak se nyní "hezky

"koníčky"

pří­

že složité stroje a

větší

používané, kladou stále

opravářských

česky"

a servisních služeb a na

rychlost poskytování takových služeb, nebot kdo si koupí poměrně

přístroj,

drahý

ho chce mít rychle opravený. tě

p!ípadě

ehee ho používat a v Těmto požadav~m

porucht

však stále ješ-

služby v našem městě neodpovídají a nesplňují je. Proto

rada

Městského

la dne

národního výboru v

a schváli-

1985 "Návrh programu dalšího rozvoje služeb

28.května

do roku 1995 ve

Kolíně přijala

městě Kolíně".

současné

Vychází ze

kdy podniky místního prftmyslu a místního

situace,

hospodářství

/MH/,

drobná provozovna /DP/, výrobní družstva /VD/ a jednotliví občané,

jimž bylo vydáno povolení poskytovat

osobně některé

slu~by, zajištují ~odstatě tyto druhy služeb: holišství a kadeřnictví

ní - 15

- 8

podnikťi

podnikťi

MH;

čištění

prádla k

- 1 podnik MH; fotoslužba - 1 podnik DP,

2 podniky VD; služby

fotoamatér~

tin - 3 MH, 1 JZD; zakázkové sedlářství

a

- 1 MH, 1 DP; prodej

krejčovství

brašnářství

malířství pokoj~

kvě­

- 2 MH, 1 VD, 12

- 1 DP, 2 VD;

nictví - 1 DP; autoopravny - 2 MH, 1 DP, 1 VD; 1 MH;

a mandlová-

MH; opravy obuvi - 2 podniky VD; opravna

elektrospotřebič~

jednotlivcó;

sběr

čalou­

sklenářství

- 1 MH, 1 DP· stavební údržba - 1 MH, .

'

1 DP; sběrné suroviny - 4 MH, stěhovací služba - 1 ČSAD; opravna pneumatik - 1 MH; deratizace - 1 MH; zboží - 1 MH; opravna plynových

spotřebič~

pdjčovna prům.

- 1 MH;

truhlářství

1 MH, 1 DP; kosmetika - 1 MH; pedikura - 1 MH; prádelny - 2 MH; rychloprádelna - 1 MH; kominietvi - 1 MH; lázeňské služby 2 Mff;

služba - 1 MH; kožešnictvi, opravy - 1 MH, 1

nábo~ová

jednotlivec; opravy

oděvO

- 1 MR;

střihová

služba - 1 MH, 1 DP,

1 jednotlivec; zakázkové pleteni - 1 MH; opravy hudebnich nástrojd - 2 jednotlivci;

kartáčnictvi

- 1 jednotlivec; stro-

jové vyšiváni - 1 jednotlivec; potahováni knoflikd - 1 jednotlivec; kamenické práce - 1 MH;

čištěni peři

zámečnické

kovorytectvi - 1 DP; broušeni pil - 1 DP; 1 MH, 1 DP;

klempiřstvi

- 1 MH, 1 DP; práce -

- 1 DP.

Stále platným a mobilizujicim

podnětem

pro organizováni

podnikd, družstev a provozoven, poskytujich služby je a st.ále zdstává usneseni 6. plenárniho zasedáni ústředniho výboru KSČ

z roku 1982, které uložilo zejména národnim výbordm za-

jištovat zkvalitňováni všech druhd služeb a podstatně v nich zvýšit podil práce pro obyvatelstvo. Národni výbory jsou také oprávněny

vydávat povoleni k poskytováni služeb ve

připadech

jednotlivým osobám, které tyto práce a služby vyko-

návaji

osobně

že nejsou v pracovnim většině připadd kteři

poměru

k žádnému

jsou v pracovnim

čase

po

zaměstnavateli;

poměru zaměstnáni

skončeni

u

připadě

nosti mimo pracovni dobu. Je to

ve

občanftm,

některého zaměst­

prováději

pracovni doby u svého

který jim však musi v takovém ně

to znamená,

jsou však taková povoleni vydávána

navatele a osobni poskytováni služeb ném

~innost,

jako svou hlavni pracovni

vyjimečnýeh

ve svém vol-

zaměstnavatele,

dát svdj souhlas k I

čin-

opatřeni, která~ jedné stra-

rozmnožit druhy poskytovaných služeb obyvatelstvu, zvýšit

jejich kapacitu a urychlit je. na druhé

straně

má zabránit

melouehařen:!

se vší nekontrolavaností a daňovými úniky.

V celém kolínském okrese bylo ke dni 1.prosince 1985 vydáno 306 takových povolení v padesáti obcích okresu; nejde tedy naprosto o

nějaký

masový jev,

směřující

kání, i když se také najdou lidé,

kteří

k soukromému podnitéto

příležitosti

dokáží využít ke svému rychlému obohacováni. Nejvice povoleni bylo vydáno domácím švadlenám, což jsou máenosti, a necelá

třetina těch,

ženy v do-

většinou

jimž bylo toto povoleni vy-

dáno, jsou dftchodci. Rozhodující podíl na celkovém objemu poskytovaných služeb mají podniky místního žeb a výrobní družstva .•

hospodářství,

Skutečná

místní výroby a slu-

hodnota jimi poskytnutých

služeb, výkond, v roce 1985 v kolínském okrese dosáhla výše 248 402

ooo,-Kčs,

byla však proti roku 1984 o

nižší. Redukované výkony, to znamená výkony po teriálních nákladu, tedy vlastní práce

při

268

ooo,-Kčs

odečteni

ma-

poskytováni služeb,

se naproti tomu ve srovnáni s rokem 1984 letos zvýšily o 1,4% a jejich Kčs.

skutečná

hodnota dosáhla výše

136 078 ooo,-

Znamená to, že bylo dosaženo zvýšení podílu práce na

poskytovaných službách, což odpovídá

vytýěenému záměru.

Dal-

ším pozitivním rysem v letošním roce je zvýšeni podílu tržeb od obyvatelstva na celkovém objemu tržeb za služby, a to proti roku 1984 o 3,1 %. Pracovníci v hospodářství měsíčně

a služeb si letos

odvětví

vydělali

v

podnikd místního pr~ěru

a to je také vice než vloni, o 1,1 %.

2

595 1 -Kčs

DROBNÁ PROVGZOVNA DSTSKÉO NÁRODidHO vfBORU Drobná provozovna

Městského

národního výboru v

Kolíně

poskytovala letos 29 rfizných služeb. Podle stavu ke dni 31. prosince 1985 pracovalo v drobné

14 stálých pra-

provozovně

covníkfi bud v hlavn~nebo ve vedlejším pracovním poměru a 101

na dohodu o pracovní

pracovníků

to je

činnosti,

občasných

pracovníků.

Drobná provozovna 1985

klempíř,

elektrikář,

tér,

zedník,

čalouník,

pokrývač,

autolakýrník, kursy šití,

v

lešenář,

zámečník,

topenář,

pletařka,

střihová

lakýrník,

kopáč,

svařování

parkoviště

dání

a

dvě třetiny

profesích:

tesař,

malíř

truhlář,

pokojd, instala-

fotograf, rytec,

autoklempíř,

švadlena, šití prádla, oprava prádla,

služba, o.·pravy kožešnických výrobldl,

PVC, bToušeni pil, prováděla

kterém nakonec dosáhla než

těchto

obkladač,

malováni kapesníldl, oprava deštníkd, ne urny,

poskytovala v roce

Kolíně

tyto služby) resp. služby v

jmenovitě

sedlář,

MěstNV

téměř

!f!těni peří,

pfijčování

malování

vozíkd, hlí-

i prodej partiového zboží, ve

polovinu všech svých tržeb, více

celkového objemu tržeb od obyvatelstva.

Drobná provozovna zpracovala výhledový materiál "Koncepei drobné provozovny

Městského

národního výboru v

roku 1990", kterou projednala a schválila rada 28.prosince 1985. čp.

Současně přidělila

drobné

16/II v Pražské ulici, kde má provozovna

dovat

truhlářskou

a

zámečnickou

dílnu a

Kolíně

MěstNV

provozovně postupně

skladiště

do

dne objekt vybu-

a garáže.

TECHNIC:d SL~Y ĎSTA KOLfNA

Najvětší T

Kolíně,

organizací,

řízenou Městským

národním výborem

poskytující placené i naplacené služby obyvatelstvu,

jsou Technické služby

města

Kolína /TSMK/. Tak4 ony vypraco-

valy letos svdj perspektivní plán rozvoje, nazvaný "Koncepce rozvoje veřejně prospěšných služeb, zajištovaných TSMK, do roku 1990"Rada

MěstNV

ji projednala a schválila 30.dubna 1985.

Hlavním cílem této koncepce je dosažení

větší čistoty města

a rozšiřování řádné údržby veřejné zeleně ve městě. Činnost

TSMK však bude i v

příštím

období determinována nedostatkem

potřebných

prostord pro svdj dvOr, nabot ani v

napočítá

přidělením

s

se

stavebních investic pro TSMK; tím nabu-

de moci zahájit v dohledné

době

již dlouho plánovanou a

pravovanou výstavbu nového areálu na při Třídvorské

s.pětiletce

vyčleněných

při­

pozemcích

ulici na Zálabí. Dosavadní objekt TSMK v

čp.

2/III na rohu Kmochovy a Václavské ulice je už pro TSMK dávno malý. Jak je známo, spravuje TSMK tzv. místní komunikace, to je viechny ulice ve ré

patří

níky a

městě,

kromě

prdtahovýeh komunikací, kte-

do správy Okresní správy silnic, dále všechny chod-

veřejná

prostranství. V roce 1985 zajistily TSMK do-

davatelským zpdsobem vybudování chodníku z Kolína do Štítar, u hotelu Savoy, rekonstrukci ulic Ha

parkoviště kopečkách

Petříně,

Na

a opravy povrchu vozovek po zimním období. Pro

nedostatek kapacity dodavatele namohly letos strukci druhé etapy Chelčického

ulice.

Čelakovského

dokončit

rekon-

ulice a zahájit rekonstrukci

K dosaženi vznikání

větší čistoty

tzv.černých

TSMK na místo

ve

městě

a k zamezeni

města

skládek v okolí

dřívějšího přistavování

zavedly

stál~ho

před časem

valníkfi na rftzných mís-

tech města um.istováni velkoobjemových-kontejn~rd 1 tzv."van" o obsahu sedmi kubiekých metrd, do nichž občané skládají vět­ ší odpady z domáCnosti. Na jejich odvoz mají speciální vozidlo s hydraulickým zvedákem, který "vanu" naloží a na skládce vyprázdní. TSMK

rozšiřil1

letos

počet těchto kontejn~rd,

ob-

sluhovaly jich 65, z toho 39 vlastních; ostatní byly majetkem prdmyslových závodd, jimž TSMK za úplatu tímto zpdsobem odvážely odpadky. Vozily je na skládku v Radimi. Z vlastních 29 van

rozmístěných

,

na rdzných místech ve

městě,

6 na

měly

hřbito-

vě.

Odvoz odpadkd z domácností obstarávaly TSMK nejen v Kolí-

ně,

ale i v

pravidelně

a

řadě

dalších obcí v okrese. Celkem vyvážely letos

každý týden 391

kontejnérťi

o obsahu

1 100 litrd

10 620 normálních popelnic. Kontejnéry v sídlišti odvážely

dvakrát

týdně.

V letošním roce vysázely TSMK ve ských

výborťi

2 135

keřových

stromkd, 94 jehličňand a

rdži,

městě

za pomocí

1 265 okr,esných

občan­

keřd

a

16 200 kusd letniček.

TSMK zajištovaly ve městě provoz pěti veřejných záchodkň. Letos dostaly TSMK za úkol za garanta stavby vlastni stavební

tělocvičny dělníky

mimořádnou

akci, byly

určeny

v akci "Z'lProtože TSMK nemaji

ani zedníky,

prováděla

stavbu pod

jejich dozorem pracovní skupina JZD Červené Pečky. V souvislosti se

sloučením

Kolína a Sendražic

TSMK do své správy i místní komunikace a

veřejná

v Sendražicích. Jde o 19 km vozovek, 4,5 hektaru

převzaly

prostranství zeleně,

85

světelných

bodO

TSMK budou

napříště

veřejného osvětlení

také

provádět

kO z domácností, který si dosud

hřbitov.

v Sendražicích odvoz odpad-

sendražičtí občané

li sami odvozem na místní skládku

Kromě

a sendražický

při

silnici do

zajištova-

Ovčár.

drobných provozoven a Technických služeb

lína se zabývají v kolínském okrese a tím i ve

města

Ko-

městě Kolíně

poskytováním služeb obyvatelstvu další podniky! Okresní podnik služeb v

Kolíně

/OPS/, Okresní podnik místního prOmyslu

xix

v Českém Brodě /OPMP/, Dřevozpracující městnával

družstvo v

družstvo Kolínská nástrojárna a Českém Brodě.

OPS 691, OPMP 567 a

obě

V letošním roce za-

družstva dohromady 677 pra-

covníkd.

OKRESNf PODNIK SLUŽEB V KOLfNI

Sídlo ČP•

46. Letos stálo v

podniku ing. Tolma, nomický

-

náměstek

~dnik

kem v

OPS je

ředitelství

čele

~Kolíně

III, Zahradní ulice

podniku toto vedení:

provozně

obchodní

ing.Beneš, technický

ředitel

náměstek Kučera, náměstek

eko-

ing. Vavrouch.

splnil letos všechny ukazatele plánu: výkony eel-

hodnotě

64 485 000,-

Kčs,

redukované výkony v

hodnotě

\

35 783

000,-Kčs,

sáhl v

přepočtu

produktivitu práce splnil na 100,2% na jednoho pracovníka produktivitu v

ad~-

hodnotě

54

877',-Kčs.

Podnik le'f.os vypral 697 tun prádla, to je o 63

tuny vice než vloni, a

a obarvil 270 tun šatstva,

vyčistil

a to je o 25 tun vice než v roce 1984. Zavedl letos také

ně­

které nové ·služby, jako napf>'. střihovou službu, br~eni ozubených

řetězO

motorových pil,

čistění čalouněného

nábytku a

stánkový prodej textilii, který však pro ztrátovost v roku zrušil. Inovoval také dal na

vnitřní

některé

trh výrobky za

Podnik provedl

během

výrobky. V roce 1985 do-

15 897

000,-Kčs.

roku také, i když nevelké, opravy

a modernizace svých provozoven, lázní, vybudováni nové

závěru

např. částečnou

školkařské

rekonstrukci

provozovny a modernizaci

strojního vybaveni prdmyslové prádelny. Podnik se staral též o výchovu svého pracovního dorostu. Ve třech ročnícÍch učňovského střediska se učilo 34 učňO a učnic

kadeřnice,

v oborech:

dámská

krejčová,

pánská

chemička,

zahradnice,

krejčová,

instalatér,

sklenář,

truhlář,

lakýr-

ník a automechanik • . ~spěšné splněni plánu v roce 1985 třeba přičíst iniciativě

a rozvinuté socialistické

Do vyšších všech

socialistické

:ťorem

soutěži

pracovníkO v podniku.

soutěže

bylo zapojeno 79 %

zaměstnacO, kteří uzavřeli

V letošním roce

soutěžilo

73 kolektivních závazkd.

10 kolektivO o titul Brigáda sociamělo;

303 jejich

stříbrný

a 15 zlatý

listické práce, 26 kolktivO již tento titul členO

již vlastnilo bronzový odznak, 108

odznak BSP. 27 provozoven získalo titul "Provozovna vzorných služeb" a 13 dalších o tento titul usilovalo. Na výročí

osvobozeni

Československa Sovětskou

počest

40.

armádou vyhlásil

podnik celopodnikový socialistický závazek, který byl na po-

čest

slavných májových

tvořeny tři K~mplexní racionalizační v~decko

cích

V podniku byly vy-

dn~ ješt~ zpevn~n.

technického rozvoje.

brigády na

Zam~stnanci

řešení

úkolO

podali 23 zlepšova-

návrh~.

o

OKRESNf PODNIK MiSTNfHO PRUMYSLU průmyslu

Okresní podnik místního

/OPMP/ má sice své síd-

lo v Českém Brod~, ale převážnou část služeb vykonává v Kolíně. V

nO

roce 1985 nesplnil plán výkonO, dosáhl hodnoty výko-

104 499

000,-Kčs,

vloni. Naproti tomu svědčí opět

o

ale to bylo o

překročil

3 206

ooo,-Kčs mén~

plán redukovaných

výkon~,

než což

podílu práce na celkovém objemu výkonO.

větším

Také v tržbách od obyvatelstva dosáhl letos lepších výsledk~

než v roce 1984, a to je

opět

pozitivní jev. Tržby od oby-

vatelstva dosáhly absolutní hodnoty

4 232

000,-Kčs,

zvýšení

proti loňskému roku činí 3,4 %. Od obyvatelstva utržil podnik

např.

za zakázkové výrobky

hlasovýchm televizních a jiných 1 714 bičO.

000,-Kčs,

za opravy

pro domácnost

vfROBNf

1 595

158

000,-Kčs,

za opravy roz-

reprodukčních přístrojO

elektrospotřebičO

a plynových

spotře­

000,-Kčs.

DRUŽSTVA

Výrobní družstva, z nichž

opět v~tšina

pracuje v

Kolíně,

nesplnila letos plán notě konů

79 418

000,-Kčs,

produkcí za

dosáhla celkových

výkonů,

ale

47 898

překročila

u jiných organizací, poskytujících služby, na celkovém objemu

obdobně

jako

podíl práce

větší

družstev. Také tržby od obyvatelstva

výkonů

byly letos vyšší než vloni a dosáhly výše Kromě výkonů

v hod-

plán redukovaných vý-

což znamená

000,-Kčs,

výkonů

36 791

000,-Kčs.

ve službách dodala družstva kolínského okresu

na trh výrobky za 28 926

ooo,-Kčs,

což je o

410

ooo,-

Kčs

více než v roce 1984. Pracovníci ve výrobních družstvech si vydělali

v roce 1985 v

průměru

2

692,-Kčs měsíčně.

Výrobní družstvo Kolínská nástrojárna, která má své sídlo a své

ředitelství

vila letos

40.výročí

v

IV., Mostní ulice

Kolíně

čp.?O~osla­

svého vzniku a 120 let kolínského druž-

stevnictví. Slavnostní

družstva k této

schůze

konala dne 22.listopadu 1985 v

příležitosti

se

Českém Brodě.

OKRESNf BYTOvf PODNIK Okresní bytový podnik v ve

správě

bytů

Kolíně měl

v kolínském okrese

4 265

ke konci roku 1985

bytů,

z toho bylo 51,4%

první kategorie, 26,4%druhé, 5,4 % třetí a 16,8 % čtvrté

kategorie. Z celkového větší část

v

počtu

KOlíně. Během

spravovaných

bytů

13 340

pracovníky. 2

538,-Kčs.

000,-Kčs

Měl

a 52%

jich 201 s

opět

nej-

roku 1985 modernizoval a rekon-

struoval podnik 53 byty. Na opravy a údržbu letos

byla

těchto

bytů

vynaložil

oprav provedl vlastními

průměrným měsíčním výdělkem

SPOJE Součástí

služeb, poskytovaných obyvatelstvu, jsou také

služby spojové, poštovní, telefonní a telegrafní služby a také prodej novin a zační

časopisO,

kterf obstarává jedna organi-

složka_ spojd, nazývaná "Poštovní novinová služba". Pro

distribuci

děního

tisku a

časopisfi

má tato

slož~

spojd v ko-

línském okrese k dispozici 70 novinových stánkfi a prodejen, 80 kolportérfi, 130 poštovních přepážek

a 87

35 poštovních

doručovateld,

předplatitelskýeh středisek.

Ročně

vyexpeduje

odběratelfim v kolínském okrese 15,5 mili~nfi výtiskd novin a časopisfi. Kromě ústředních

ho okresu

262 rfizných

zahraničního

deníkd odebírají

titu]lčasopisd

občané

kolínské-

a 150 rdzných titulfi

tisku.

Z dalších služeb spojfi se rozvíjí stále telefonní službp. V roce 1985 bylo v

Kol:íně

téměř

deset tisíc

účastnických

tele-

fonních stanic, umožňujících automatické meziměstské i mezinárodn:í spojení každému

účastn:íkovi,

40 lety, v roce 1945

před

jich bylo v

Kolíně

valy

V celém okrese je na telefonní

téměř

ručně.

dvacet tisíc

meziměstské

600 a všechny účastnických

v

Kolíně,

v nové

městě

budově

každý

23.června

telefonní

ústředna

včetně

třetí.

v Jaselské

matická, ve venkovských obcích se zuji. Dne

ústředny

napojeno

telefonních stanic, to zname-

ná, že každý pátý obyvatel okresu lidí má telefon; ve

hovory se spojo-

kojencd a starých

Telefonní

třídě

je

ústředna

samozřejmě

ústředny postupně

auto-

automati-

1985 byla uvedena do provozu automatická v Týnci nad Labem.

Na konci roku 1985 bylo v kolínském okrese v provozu 9 727 hlavních telefonních stanic, z nichž bylo jeno na automatickou

Za letošní rok

ústřednu.

9 329 zapo-

510

přibylo

telefonních stanic. Vedlejších telefonních stanic bylo letos v provozu

8 171.

Počet majitel~

ho roku zvýšil o 319 na a

počet

28 989.

rozhlasových Televizor~

pr~běhu

povoleni televize se v konečný

stav

koncesionářó

i rozhlasových

letošní-

29 770 na konci roku

vzrostl za rok o 208 na je v okrese v pro-

přijimačft

vozu daleko vice, nebot dnes už neni zdaleka výjimkou, že v domácnosti jsou dva televizory, jeden stálý a druhý tě

nebo v

chalupě

přenosný,

nebo jeden v

a rozhlasových

lik. Na jedno povoleni dnes

m~že

přijímač~,

zorft a rozhlasových

a barevný, nebo

černobílý

přijimačft

bytě

a druhý v cha-

je v

rodině

mít majitel

dříve

několik

i

něko­

televi-

musel mit na každý

při­

stroj zvláštní povolení. Roste také stále podíl barevných televizorů

drahé. ně

v

Počet

na celkovém

Ještě

počtu,

jé tu rozhlas po

kancelářích,

rozhlasft po

i když jsou stále drátě,

dílnách nebo jiných drátě

ještě

který se využívá veřejných

v okrese byl letos

dost převáž­

objektech.

5 408 stanic se

12 167 reproduktory.

SBĚR

DRUHOTNfCH SUROVIN

Ke službám se vatelstva tak i od

řadi

i

sběr

průmyslových

druhotných surovin jak od obya jiných podnikft.

Sběr

dru-

hotných surovin provádí podnik

suroviny

Sběrné

Středočeského

krajského národního výboru v Praze, který má v sběrny.

ské ulici, v

odpadu provádí

Sběr pr~slového potřebám občanft

Bezručově

ulici a na

slouží

starého papíru,

v Plynáren-

sběrna

v

sběrny

Kolíně

sebráno

877 459 kg

1

1 541 395 kg železného šrotu,

starého textilu a mentech byl plán

187 875 kg barevných sběru

ulici,

Jateční

Jiráskově náměstí.

roce 1984 bylo v celém

V

Kolíně čtyři

vysoko

konce na 187,7 %, jen ve

kov~.

u

překročen,

sběru

112 964 kg

Ve

sběru

železného šrotu

třech

sorti-

textilu do-

splněn

nebyl

a bylo dosaženo jen 90,6 % plánu.

V roce 1985 byla situace v surovin

ještě

horši, i když bylo

množství odpadu. Plán byl bylo letos sebráno

jen ve

sběru

2 065 754 kg papíru,

začalo

se

druhotných

sběru

sebráno

relativně

splněn

ného šrotu, 95 415 kg textilu a Navic se letos

plánu

plněni

větší

papíru. Celkem

1 527 535 kg želez-

156 046 kg barevných

sběrem skleněných střep~,

městě

je

umístěno

sebráno

37 930 kg. Ve

většinou

u prodejen potravin, dvanáct

na

r~zných

kontejnér~

na

ko~.

jichž bylo místech, sběr

skla.

CESTOVNf RUCH

v

roce 1985 bylo v kolínském okrese v provozu 19 celo-

ročních

tovacích

a

tři

sezonní ubytovací

zařízeních

zařízeni.

bylo 623 lfižek

a

V

během

celoročních

uby-

roku byla tato

ubytovací kapacita využita na 54,3 %, co~ je o něco méně než

;

v roce 1984, kdy procento city dosáhlo výše 58,2. den

činila

37,20

celoroční

ldžkové kapa-

cena za ubytování na jeden

hostd, ubytovaných v

se letos proti

vloni zde bylo ubytováno z toho bylo

Prdměrná

Kčs. Počet

ročních zařízeních

vyu~ití

loňskému

těchto

celo-

roku také snížilf

51 669 hostd, letos jen 41 063,

6 139 eizincd, což však bylo více o 802 než v ro-

ce 1984. Ve

třech

sezonních ubytovacích

zařízeních

které byly využity na 29,0 %, vloni byl stejný využit na 32,8 %. Sezonních ubytovacích žilo

bylo 205 ldžek, počet

zařízení

3 597 hostd, vloni v nich bylo ubytováno

ldžek

letos vyu4 749 hostd.

19.

ŽIVOTNÍ

'6ROVEŇ

Životní úroveň obyvatelstva, pokud ji posuzujeme jen podle

peněžních ukazatelťl,

příjmft

podle výše celkových

dajft obyvatel, podle výše vkladft ve

spořitelnách,

a vý-

se bezespo-

ru let!os opět zvýšila proti loňskému roku, i když nebylo na všech úsecích dosaženo plánovaných cílft. Výše životní dář'skýeh

pracujících byla závislá na hospo-

výsledcích roku a ty byly letos v kolínském okrese

pozitivní i začátku

úrovně

přes nepříznivé

roku, kdy mrazivé

klimatické podmínky zejména na

počasí způsobilo značné

výpadky

v práci závodil. Priimyslová výroba splnila a v celku čila

plánem stanovené úkoly a také

zemědělství

překro­

se se svými

úkoly vyrovnalo. Materiální základna pro zvýšení životní úrovně

obyvatelstva byla tedy v okrese

vytvořena.

Peněžní příjmy obyvatelstva vzrostly letos

skému roku o 2,8 %, výdaje o 2,9 %. Vykázaly však pomalejší tempo

růstu,

dosaženo plánovaného

než

předpokládal

proti loň­ podstatně

plán, zejména nabylo

předstihu výdajů před příjmy

o 1,3 bodu,

neoot tento předstih činil jen opět

ke zvyšováni

Vkladový

vklad~

přirftstek

o,1

bodu a tato situace vedla

uložených obyvatelstvem ve

spořitelně.

je letos o 9% vyšší proti roku 1984.

pfifJMY

OBYVATELSTVA

Příjmy

obyvatel kolínského okresu dosáhly letos výše

1 884 800 000 jících

Kčs,

telstva

17'8 300

493 300

v~ příjmy

2,8 %,

ooo,-

1 020 000

ských družstev

činily příjmy

Kčs,

z

000,-Kčs,

plat~

a mezd pracu-

jednotných

ze sociálních

zeměděl­

přijmťl

obyva-

Proti roku 1984 byly letos celko-

000,-Kčs.

počítal

plán

z

odměn člen~

obyvatel okresu vyšší o

ačkoliv

kategorie

z toho

51 800

000,-Kčs,

to je o

se zvýšením o 3,9 %. Rozhodující

platy a mzdy, se vyvíjely v souladu s plá-

příjm~,

nem, zvýšeni proti roku 1984 zde

činí

ny

družstev vzrostly letos o

členň

jednotných

4 300 ooo,-

Kčs

zemědělských

r~stu

Odmě­

proti roku 1984. zabezpečeni

Dávky sociálního ho

000,-Kčs.

22 100

vykázaly letos nejrychlejší-

ze-všech rozhodujících položek

přijmd

obyvatel, i když

také nedosáhly tempa uvažovaného plánem; proti roku 1984 byly vcelku o

21 700

000,-Kčs

tomto vzestupu podílely

vyšší, to je o 4,5 %. Ddchody se na

částkou

13 400

000,-Kčs,

že proti roku 1984 vzrostly o 3,8 %. Vedle pr'funěrných výdělldl

rý je pak

jako základu pro

samozřejmě

ním ddchod\

všeobecně

vyšších

vyměřováni dťlchodu,

vyšší, byl jejich vývoj

počtu příjemců dťlchodů

to znamená,

ovlivněn

i

kte~stem

a realizovanými letos úpravami, zvýše-

přiznaných před

1.lednem 1971 ,a zvýšením hraniee

minimálního dftchodu, který je jediným zdrojem

Na ddCho-

příjmft.

dech bylo v roce 1985 vyplaceno v kolínském okrese celkem Kčs.

392 259 ooo,-

Z ostatních dávek sociálního

dostali

pojištění

občané

ko1ínského okresu za rok 1985 vyplaceno na nemocenských dávkách

28 525

000,-Kčs,

na podpo-rách v 5 519

1 546

000,-Kčs

2 651

000,-Kčs.

při

na

nemocného

přídavku

pos~tovaných při

rozených

mateřských příspěv­

člena

dítěte

domácnosti

Na zvýšení jednotlivých dávek, u nemocenských na

od 1.ledna 1985 ve

vání nemocného

000,-Kčs,

56 255

narození

děti

o 4,8 %, u

o 21,8% proti roku 1984 se projevila

tečněná

podpor

děti

na

000,-Kčs,

na podporách

při ošetřování

a

dávek o 6,8 %, u spěvku

přídavcích

6 545

mateřství

ooo,-Kčs,

cích

na

člena

směru

zvýšení

narození

dítěte

mateřského pří­ opatření

těchto

usku-

dávek. Pokles

a podpor

pří ošetřo­

domácnosti je zpftsoben nižším

počtem

na-

dětí.

vfnAJE OBYVATELSTVA Celkové výdaje obyvatelstva kolínského okresu za rok 1985 dosáhly

částky

1 903 600

000 1 -Kčs,

to je o

více než v roce 1984. Z této celkové za nákupy v 213 400

maloobchodě

1 511 900

částky

000,-Kčs

53 600 vydali

000,-Kčs

občané

a za služby

000,-Kčs.

Hlavní položka ve výdajích obyvatelstva, nákupy v maloobchodě,

se proti roku 1984 zvýšily o

44 600 ooo,-

Kčs.

Na

tomto zvýšení se podílely všechny druhy ho i

průmyslového

zboží

kromě nákupů

nákupů potravinářské­

v prodejnách

oděvů,

kte-

ré ani nedosáijly úrovně loňského roku. Nabídka potravinářské­ ho zboží byla po celý rok na dobré úrovni. Velmi dobré bylo zásobení

vánočního

trhu,byl dostatek

vánočních

kolekcí, ryb

i vánočních stromkU. Proti loňsku se podstatně zlepšily dodávky

pomerančd,

mandarinek a banán'll.

Problémy v mi druhy

maloobchodě přetrvávaly

průmyslového

v zásobování

zboží, které jsou

dlouhodobě

některý­

nedostatko-

vé. V textilu byl nedostatek teplákó a teplákových souprav větších

zejména ského

bavlněného

velikostí,

vlněných

prádla, pyžam. některé

zimní textilní obuv a

niček,

ah~lačních

ledniček,

barevných

obuvi

gerlachky,

chyběly

druhy sportovní obuvi. V sorti-

mentu drobného zboží a domácích kých sporákó,

V

ponožek, dámského i pán-

potřeb

nebyl dostatek elektric-

kamen, elektrických televizorů

ohřívačů,

mraz-

a také toaletního papí-

ru. Prodejny stavebnin byly vcelku po celý rok

dobře

zásobeny

stavebním materiálem, nedostatek byl pouze typisovaných oken

a

dveří.

U tržeb za služby byl po kles proti

předešlému

většinu

roku zaznamenáván po-

roku 1 až ve druhém pololetí se situace

poněkud zlepšila, takže nakonec přece jen převýšily loňskou skutečnost aspoň Poměrně

o 0,5 %.

vysoký

nárůst

tak zvaných osobních výdajd obyva-

telstva o 4,9% ovlivnil zejména nákup valut u banky

československé

talistických

států.

v

Kolíně

na

zahraniční

pobočky

Státní

zájezdy do kapi-

V roce 1985 zde nakoupili obyvatelé kolín-

ského okresu západní valuty za

10 815

000,-Kčs,

zatímco v ro-

ce 1984 na tento

-

VKLADY A

účel

o PUJČKY

vydali jen

7 689 000,-

Kčs.

OBYVATELSTVA

Celkový objemvkladil obyvatel kolinského okresu v pobo~.:: kách státni o

Kčs

občané

a aosáhl výše

spořitelny

uložili u státni

11 417 000,-

Kčs

195

000,-Kčs

ooo,-

1 562 780

vyšši než v roce 1984.

835,-Kčs

činil Během

Kčs.

PrilKčs

16 271,-

roku 1985 si

244 997 000,-

Kčs,

to je

vice než v roce 1984. Ze svých vkladnich

knižek a sporožirových 311

se v roce 1985 proti roku 1984 zvýšil

vklad na jednoho obyvatele okresu

a byl o

o

ooo,-

43 900

měrný

spořitelny

účtil

a to je o

si

roku 1985 vybrali celkem

během

21 953

000,-Kčs

vice než za celý

rok 1984. Objem

půjček

poskytnutých státni

spořitelnou občanftm

kolinského okresu se ve srovnáni s rokem 1984 letos zvýšil o

1 400

201 111 93 579 ky

000,-Kčs 000,-Kčs.

000,-Kčs,

24 407

a ke dni 31.prosince 1985 dosáhl výše Z toho

činily půjčky

na nákup zboži

000,-Kčs

a novomanželské

Na jednoho obyvatele okresu tak piljček.

23 850

na bytovou výstavbu 000,-Kčs,

půjčky

osobni

000,-Kčs.

57 497

připadá průměrně

piljě­

2

094,-Kčs

'150.

ZDRAVOTNICTV:f Životní úroveň obyvatelstva zvyšuji u nás výhoQy socialistického zdravotnictvi.Nemusím

zvláště připomínat,

že veš-

kerá zdravotnická péče, at lékařská ve zdravotnických středis­ cích

či

nemocnicich a klinikách, nebo

ošetřovatelská

v láz-

ních a ozdravovnách je u nás v Československu poskytována všemu obyvatelstvu zcela

aezplatně. Lékařská péče

úrovni odborné i materiální, zejména péče

péče

je na vysoké

o matku a

dítě

a

o starou generaci. Základním

zdravotnické soustavy jsou územní zdra-

článkem

votnické obvody, kde se

léčí

80 až 90 % nemocných. K0 ncem

roku 1985 bylo v kolínském okrese 12 územních obvodních zdra-

k ordinacím zemních v

5

středisek,

votnických

dojížděli,

středisek

jsou

lékařských

a 23 poraden pro ještě

úřadech.

děti.

těchto

Vedle

ambulantní zdravotnická

závodech a v

některých pr~myslových

lékaři

stanic, do nichž

některých

ú-

zařízeni

ústavech a

V roce 1985 tvořilo sít závodních zařízení 11 zdra-

votnických

středisek

lékařských

a 6

stanic. V kolínském okre-

se jsou dále dvě nemocnice s poliklinikami, v Kolíně a v Čes­ kém

Brodě.

oddělení;

Kolínská nemocnice má 707 vedle toho je v

dlouhodobě

v

~olinském

Kolíně

l~žek,

ještě

poliklinika 19

samostatná

nemocné, která má 90 lllžek. K0 ncem roku okrese 263

lékař~.

Na jednoho

léčebna

pro

pťlsobilo

lékaře připadalo

v roce 1985 jen 361 obyvatel, zatímco v roce 1984 to bylo ještě

372 obyvatel. Zajímavý je údaj, jak lidé v roce 1985 stonali. V kolín-

ském okrese bylo letos

38 887

pojištěncťl

a ti

onemocněli bě-

29 779 krát a

hem roku li za rok

565 950

utrpěli

2 697

úrazů.

Celkem prostona-

kalendářních dnů.

SOCIÁLNf FiČE Naše socialistická

organizuje rozsáhlou

společnost

o všechny skupiny obyvatelstva. O

péči

o

rodinu,děti

péči

a mládež

jsem psal v kapitole "Školství" a některé údaje jsou i v kapitole

o výdajích na sociální

"Veřejný pořádek",

péči

jsem se

zmínil v této kalitole v oddíle "Výdaje obyvatelstva". Nyní o

ještě několik údajů

péči

o staré, invalidní a trvale ne-

schopné žít normálním životem nyní

tři

sociální ústavy pro

a to ústav Buda u Zásmuk pro

občany.

občany

Na našem okrese jsou

vyžadující trvalou

dospělé,

péči,

který má 54 míst, a

ústavy pro mládež v Bylanech a v Červeném Hrádku, oba s kapacitou 110 míst dohromady. 6stav sociální péče pro mládež v Čer­ veném Hrádku byl

otevřen 1.září

dosavadního domova

důchodců.

1985 v adaptovaných prostorách

Po této

v okrese

změně zůstalo

pět domovů důchodců,

v nichž je dohromady 375 míst; z nich je

jeden domov

v

důchodců

Městský

zvaný "Soubor nictví ve pcSěi

národní výbor· v opatření

městě Kolíně"

okolínské

občany

II, v ulici Nad zastávkou.

Kolíně

v

Kolíně

péči

o staré

, podle vyššího

má zpracovaný dokument na-

něhož

věku

občany včetně

zdravot-

organizuje starost a

a pravidelnými kontrolami

zjištuje stav této péče ve městě. V kronikách za minulá léta a také v této kronfce jsem již psal o tom, jak si

Městský

ná-

rodní výbor v

Kolíně

životní jubilea a tostem

váží starších

přichází

spoluobčanů,

sleduje jejich

těmto příleži­

jim svými orgány k

blahopřát.

Stále se a nemocným

rozšiřuje pečovatelská služb~

občanům města

z obstarávání

nákupů

poskytovaná starým

v jejich bytech, která se skládá

v obchodech, donášení

úklidu a

obědů,

péče o o~ní hygienu starých lidí. Přechází se na vyšší formu poskytování

služby budováním

pečovatelské

skou službou. V

Kolíně

byl na

dům

s

dům čp.

ulici, ve kterém je

16 malých

ny vyžadující v

Kolíně

pečovatelskou

a také proto, že

ze svých dosavadních stává tento

dům

fUnkci neplní. že

staří

a proto

bytů

bytů

lidé se už

do jiných,

Přesto Městský

pro staré

dům čp.

přebuduje

Okresní stavební podnik v vádět,

již

několik roků

ptace.

Dům

byl

ostatně

na

dům

obča­ bytů

stěhovat

třeba pohodlnějších,

vlastně

Kolíně

pečovatelskou

další takové domy ve

městě.

pře­

Havlíčkově

nechtějí

národní výbor v

lidé pochopí výhody domu s

kou s tím, že jej

službou

službu, ale pro nedostatek

staří

lety koupil od soukromníka

vině

538/IV v

obsazen dosavadními uživateli a

připravuje

pečovatel­

pečovatelskou

'budován a modernizován nájemní připraveno

s

domů

z~­

svoji

doufá,

službou,

Před několika

113/II v ulici Nad zastávs

pečovatelskou

Kolíně, ~terý

službou.

má adaptaci domu pro-

odkládá samo zpracování projektu adadosud obydlen a teprve ve druhé polo-

letošního roku byl pro adaptování

uvolněn.

Předpokládá

se, že adaptace nákladem dvou miliÓnů korun.bude hotova asi za dva roky a potom bude v Dále se mu s

počítá

domě

osm samostatných malých

bytů.

asi v roce 1988 se zahájením nové výstavby do-

pečovatelskou

službou, na

nějž

je již zpracován projekto-

vý ukol, náklad má činit pět miliÓnů korun, dům má být tří-

podlažní s výtahem a má mít 14

byt~

pro jednu osobu a 2 byty

pro manželské páry, byt pro domovníka, jídelnu a

společenskou

skou službou

pokračuje

lékařskou

místnost. Budování v

Kolíně

domů

už

jednom z

v roce 1 966, tedy nesčetných

před

jednání o

dvac.eti lety. Sám jsem

výstavbě

lasti zvané "U Jána" navrhoval asi vé

výstavbě

podala

Kolíně

národního výboru soudružka Marie Urbanová

radě Městského někdy

pečovatel­

trochu pomalu. Pamatuji se,

že první návrh na vybudování takového domu v v

s

ordinaci,

s

d~chodce

v ob-

deseti lety, aby v no-

v rámei komplexní vybavenosti

ven samostatný pension pro

sídliště

nového

před

při

sídliště

byl posta-

pečovatelskou

službou,

návrh však byl architektem odmítnut s tím, že v normách vybavenosti

sídliště

takový objekt není.

Od loňského roku je v provozu v Kolíně V v budově na Jiráskově náměstí

osobní hygieny, kam docházejí nebo

středisko

jsou autem Okresního ústavu sociální

péče

dováženi nemocní a

a je jim tam poskytována kompletní osobní

staří občané města

hygiena, vanová koupel, pedikura, vyprání osobního i ho prádla atd.

Středisko

O kulturní a n~

se ve

městě

zařízení. Pořádá

plně osvědčilo.

se

společenské

stará pro

Městský

ně

lůžkové­

vyžití starých kolínských národní výbor v

Kolíně

zdarma koncerty, filmová

obča­

a jeho

představení,

plesy, zájezdy a zajištuje jim slevu na vstupném do divadla. Ve

městě

udržuje v provozu

4.listopadu líně

otevřen

tři

Kluby

v tak zvaném

důchodců,

jeden byl letos

"Agitačním středisku"

v Ko-

II v ulici Rimavské Soboty. Někteří důchodci,

pokud jim to zdravotní stav dovoluje,

dále pracují a póbírají pak

d~chod

i

výdělek

ze svého

zaměst-

dělnických

nání. Pokud pracují v částku

jakkoli vysokou pracují dále v rok

22

ců,

v

částky

důchod

kulturním

provozovně

5

vydělat

si

přiměřeně

Kolíně

středisku

pozve své bývalé

města

23, v

du se

zaměstnance

současnými funkcionáři města,

je i dárek na

důkaz

kin 13

správě

zaměstnanci, před

kteří

koncem roku,

na radnici na bese-

pohostí je a každému

věnu­

toho, že je stále považuje za své a váží

si jich. Tak tomu bylo i letos. průmyslové

důchod­

národní výbor v Ko-

Jednou za rok, zpravidla a

Kolína 49

Městské

důchode~. Městský

funkcionáře

krátí. V apará-

pracovali v roce 1985

udržuje stále styk se svými bývalými důchodu.

nejvýše za

dostávají dóchod nezkrácený,

se jim

národního výboru v

Městském

jsou už v

ské

smějí

se jim nekrátí:, pokud

dóchodci, v Technických službách

a v Drobné líně

do této

si více,

tě Městského

čtyři

administrativě,

000,-Kčs,

vydělají-li

d~chod

za rok,

vydělat

povoláních, mohou si

závody, ústavy,

Podobně úřady

to tak

dělají

i kolín-

a jiné organizace.

DEMOGRAFICKÉ lfuAJE O MĚSTU A OKRESU

Počet Během

obyvatel kolínského okresu rok od roku stále klesá.

roku 1984 ubylo 547 obyvatel. Ke dni 31 .prosince 1984

žilo na území kolínského okresu

95 190 obyvatel,z toho bylo

49 205 žen. V okrese se v roce 1984 narodilo o 72 počet

dětí méně

1 126

dětí,

což bylo

než v roce 1983. Ve srovnání s rokem 1974, kdy

narozených

dětí

dosáhl zatím nejvyššího

čísla,

to bylo

lt55. dokonce o 618 děti méně. V loňském roce zemřelo na území okresu dy

1 406 osob. činil

Přirozený

280 osob. O

něco méně činil

obyvatelstva, 267 osob. valo

1 423 osob, ale

vystěhovalo

úbytek obyvatelstva za rok 1984 te-

Během

současně

úbytek,

způsobený

roku 1984 se do okresu se za stejnou dobu

migraci

přistěho­

1 690 osob

z okresu.

V roce 1984 byl proti roku 1983 i úbytek v počtu sňatků uzavřených před

bylo

uzavřeno

národnimi výbory kolinského okresu. Dm.nt jieh

685, o 24

než v roce 1983.

méně

Počet rozvodů

však stoupl: v roce 1983 připadalo na sto uzavřených sňatků 32,3

rozvodů,

v roce 1984 již 39,3

povolených

umělých potratů:

narozených

děti

68,3

rozvodů.

Zvýšil se i

v roce 1983 bylo povoleno na sto

přerušeni těhotenstvi,

v roce 1984 již

78,3. V roce 1984 se tedy mohlo narodit o 882 ~e

jich

skutečně

Kolin

Město

naFodilo, kdyby mělo

obyvatel, z toho ~ytek

počet

umělé

děti

vice, než

potraty nebyly povoleny.

ke dni 31.prosince 1984 celkem

30 87"9

16 014 žen.

obyvatelstva kolinského okresu pokračoval i v roce

1985. V prvnim pololeti letošniho roku se narodilo v okrese 584

děti,

Zemřelo

což je o

tři

vice, než ve stejném obdobi roku 1984.

776 osob, takže

loletí roku 1985

činil

přirozený

úbytek obyvatel za prvni po-

192 osob. Byl

ještě

zvýšen o 36 osob

migraci obyvatelstva, nebot do okresu se v prvních šesti sicích roku Celkově

dni

přistěhovalo

tedy ubylo za první pololetí 1985

30.června

ho bylo zavřeno

661 osob a 697 jiných se

1985

měl

kolínský okres

mě­

vystěhovalo.

228 obyvatel. Ke

94 962 obyvatel a z to-

49 096 žen. V prvním pololetí 1985 bylo v okrese u320

sňatků

a 135 manželstvi bylo rozvedeno; rozvodový

'156.

index, to je počet rozvod~ na sto sňatk~, se tak hrozivě zvýšil z 37,6 v prvnim pololeti roku 1984 na 42,2 v prvním polovině

letošního roku. Město

Kolín

mělo 30.června

1985 celkem

30 941 obyvatel,

z toho bylo 16 051 žen. Ke dni

30.září

vatel, z toho

1985 žilo v kolínském okrese

49 052 žen. Za

tři

čtvrtletí

94 868 oby-

letošního roku

ztratil okres 322 obyvatel. Město

Kolín

ke dni

mělo

vatel a z toho bylo

30.září

16 036 žen. Od

1985 celkem začátku

roku v

30 910 obyněm při­

bylo 31 obyvatel. Ke dni 31.prosince 1985 žilo v kolínském okrese obyvatel, z toho Během

94 727

48 999 žen.

roku 1985 se narodilo

1 099

dětí,

to je o 27

méně

než v roce 1984 a proti roku 1974, kdy se jich narodilo nejvíce, o 645

dětí méně.

Za rok 1985 než v roce 1984.

v okrese

zemřelo

Přirozený

okresu za rok 1985 dosáhl větši

úbytek obyvatelstva kolínského počtu

373 osob, to je o 93 lidí

úbytek než v roce 1984. Do okresu se letos

jich

1 427 osob, o 21 lidí více

vystěhovalo,

přistěhovalo

1 458 osob a

1 548 se

takže i v migraci obyvatelstva zaznamenal

letos kolinský okres pasivum, úbytek 90 osob. Celkem tedy v roce 1985 ubylo na území kolinského okresu 463 obyvatel; ve srovnání s rokem 1984 byl letošní úbytek obyvatelstva vcelku o 84 osob menší. V roce 1985 bylo v kolínském okrese uzavřeno 70J sňatkň a jejich

počet

...

tedy proti lonsku vzrostl o 18. Na sto

uzavře-

ných sňatkO připadlo 35,6 rozvod~, což znamená, že na úseku rozvodovosti bylo zaznaménáno malé zlepšení proti roku 1984, kdy index rozvodovosti dosáhl výše 39,3, a také v druhé polovin~

roku bylo

rozvádění

manželstí trochu

přibrzděno,

že na konci prvního pololetí se index rozvodovosti číslo

až na hrozivé lení k

42,2. Naproti tomu dále rostl

umělým přeruš·ení těhotenství,

potratti na sto narozených 78,3. Vedle dalších 800 Město

1 099 dětí,

Kolín

d~tí

města

loletí

~šplhal počet

povo-

letos dosáhl 80 povolených

zatímco vloni to bylo !jenu

dětí,

narozených v roce 1985 to bylo

vlastně

kterým nebulo dovoleno, aby se narodily. mělo

v poslední den v roce 1985 celkem

30 905 obyvatel, z toho stva

proto-

16 048 žen.

V~oj

v

počtu

obyvatel-

Kolína byl v letošním roce zvláštní: v prvním po-

přibylo

a v posledním

62 obyvatel, ve čtvrtletí

rok 1.985 zaznamenalo

ještě

m~sto

třetím čtvrtletí

jich 31 ubylo

ubylo 5 obyvatel, takže za celý

Kolín

přírůstek

26, slovy: šesta-

dvaceti obyvatel. Tento údaj se týká jen Kolína bez koncem roku

připojených

Sendražic.