KRONIKA "
.,
MESTA KOLINA
1983
DfL ll.
D I V A D E L N
t
VLAK
DI VADL A
v
PRAZE
Naše
město
DO
N~RODNiHO
Kolin prožilo v letošnim roce
d~ležitou,
významnou a nezapomenutelnou kulturni událost, zájezd juoilejniho divadelniho vlaku do Národniho divadla v Praze v den stého
výroči
prvniho divadelniho vlaku z
Kolina do Prahy v roce 1883. Byla to událost opravdu historická, nebot tim.naše město přispělo ke slavnostem nového
otevřeni
Národniho divadla po rozsáhlé rekon-
strukci a opravách
p~vodni
historické divadelni budo-
vy a vybudováni nové moderni druhé scény
~rodniho
di-
vadla v Praze. Zájezd jubilejniho divadelniho vlaku byl v tomto roce, který byl na
počest znovuotevřeni
vadla nazván Rokem
českého
Národniho di-
divadla, jednim z
největ-
L3!L
kulturně-politických
ších
čejným
zájmem kolínských-obyvatel. Všichni se
jezdu divadelního vlaku nebot"'
podnikó a setkal se s neoby-
počet účastníků
zúčastnit,
byl dán
chtěli
zá-
což však nebylo možno,
počtem
vstupenek do divad-
la, jichž jsme dostali jen 9S7. sto lety, dne 28.listopadu 1883, vyjel z kolín-
Před
ského nádraží zvláštní vlak, který vezl 630 nadšených kolínských
příznivdi
Smetany Prodaná jinách kých
českého
měst,
divadla na
představení
opery
Bedřicha
Byl to první divadelní vlak v
nevěsta.
divadelnictví a Kolín byl první v
ředě čes
představení
která divadelní vlaky do Prahy na
několik
v Národním divadle vypravila. Proto již
dě
let
před
novým otevřením Národního divadla, které bylo plánováno přesně
sto let po prvním jeho
du 1983, jsme se rozhodli výročí
stého
tury
uspořádat
na den 18.listopa-
také
přesně
na den
prvního divadelního vlaku jubilejní divadel-
ní viak z Kolína. V službě
otevření
době,
kdy jsem byl
ještě
v aktivní
a vykonával funkci vedoucího odboru školství a kul-
Městského
národního výboru v
dne 25.dubna 1981 požádal aby pro kolínské v historické
občany
budově
a na
Kolíně
ředitelství
rezervovalo. pořad
j~em
dopisem ze
Národního divadla,
večerní představení
uvedlo operu
Bedřicha
Sme-
tany Prodanou nevěstu,s tím, že kolínští návštěvbici při jedou do Prahy zvláštním divadelním vlakem v den stého výročí
prvního divadelmiho vlaku dne 28.listopadu 1983.
Stal jsem se tak iniciátorem celé akce a propagoval jsem její
uskutečnění.
Samotná
příprava
a
organizační zajištění
divadelního
vleku si pak vyžádalo dobu delší než rok. Dne 1982 se sešel ne
M~stském
pravný výbor, který vá,
Havířová,
tvořili
Zrůstová,
vá, Serbusová a
národním výboru v
B.září
Kolín~ pří
soudružky a soudruzi:
Procházka,.Stránský, Domnosilo-
'
Horáček.
Na
schůzce
tohoto výboru již
byly v hrubých rysech navrženy program zájezdu a sob jeho
zajištění.
d1"vad1a.
návšt~vu
s ním zásadní okolnosti zájezdu. Na přípravného
výboru pro
zajišt~ní
a projednat jednání to-
jubilejního divadelního vlaku do Městského
pak na svém zasedání dne
liticko-organizační zajištění přípravu
bOr pro jeho
základ~
ře-
výboru byl vypracován návrh na složení
Národního divadla. Rada líně
způ
Bylo také rozhodnuto vykonat na
ditelství Národního 'VJ'iÝboru osobní
hoto
Tučko
národního výboru v Ko-
12.října
1982 schválila po-
této akce a schválila i vý-
v tomto složení:
předseda výboru: Václav Dařílek, předseda Měst.výb.KSČ,
tajemník výboru: členové:
Hana
Jiří
Procházka,
Tučková,
místopředsedkyně MěstNV
Marie·Havířová,
Hana
Zrůstová,
Kolín,
vedoucí odboru škol.a kult. pracovnice odboru škol.a kult.
Ludmila Krchová, s.Stránský za ~SD, s.Domnokulturní
středisko,
s.Ser-
busová za Okresní kulturní
středisko,
s.Horá-
silová za
ček
Městské
za Okresní odborovou radu a s.Synek za
Krajské divadlo v Osobní
návštěvu
na
Kolíně.
ředitelství
jsme vykonali dne .1 O.listopadu 1982. jí se soudružkou Marií
Havířovou.
Národního divadla Zúčastnil
Byli jsme
jsem se
přijati
ná-
m~stskem ředitele řichem Plecháčem
Národního divadla. soudruhem ing. Beda za Národní divadlo byli jednání dále
přítomní dramaturgyně
docentka Libuše Čechová, ing. Vít
Ryšánek a Rudolf Fiala. Dohodli jsme se na zásadních bodech programu zájezdu divadleního vlaku z Kolína a zástupéÍ Národního divadla nám přislíbili plnou podporu a po-
moc
při
jeho organizaci. Téhož dne jsme navštívili
Národní výbor Hlavního o
přípravě
Prahy, informovali jsme jej
divadelního vlaku a požádali o souhlas s po-
řádáním průvodu
Prahou z Hlavního nádraží k Národnímu
divadlu; povolení Organizační Městského
města
ještě
průvodu
nám bylo
přislíbeno.
výbor, schválený dne
12.října
národního výboru, se pak celý rok
1982 radou
pravidelně
scházel a postupně zajištoval všechny podmínky zájezdu. Zajistil vypravení zvláštního vlaku z Kolína do Prahy a zpět,
vytištění
mimořádném
učastníků
zvláštních jízdenek, platných jen v tomto
vlaku, zajistil povolení a organizaci
divadleního vlaku Prahou z Hlavního nádraží
k Národnímu divadlu, zajistil pro
průvodu
učastníky
vytištění
zvláštní brožury
vytištění plakátů
zájezdu i
a
letáků
s pro-
gramem zájezdu. V
průběhu příprav.
divadelního vlaku se obrátilo
ditelství Národního divadla na nás se
i
žádost~,
abychom
pomohli zajistit v Obchodních tiskárnách Kolín ní zvláštních vstupenek do Národního divadla hradně
jen pro
učastníky
divadelních
zájezdů,
ře-
vytiště
u~čených
vý-
.které po
prvním divadelním vlaku z Kolína pak byly orgehizovány ze všech
okresů
a okresních
měst.
Obchodní tiskárny ochot-
ně převzaly
objednávku na ně
nek, i když to pro
vytištěni
znamenalo
slavnostních vstupe-
vyjímečnou
a velmi obtížnou
a pracnou zakázku. organizační
Nakonec musel účastníkó
výbor vybrat a
divadleního vlaku. To byla snad
nevděčnější
práce, protože
než jich mohlo pojmout ná jedna souprava
zájemc~
hlediště
mimořádného
bylo
určit
nejtěžší
několikrát
i okruh a nejvíce,
Národního divadla a samot-·
vlaku. Bylo rozhodnuto, že
vs,tupenky do Národního di vadla a jízdenky do di vadleního vlaku se nabídnou
především
Městského
národního výboru,
zástupcům
okresních
průmyslových podniků
pomáhají
orgánů,
a
nejbližším
spolupracovníkům
poslancům,
občanským výborům,
organizací Národní fronty a
závod~,
které úzce spolupracují a
městu.
Všichni
účastnici
divadleního vlaku si museli zapla-
-
ti t vstupné do di vadla a jí.zdenku do zvláštního vlaku. Každý
účastník
také dostal publikaci, vydanou k tomuto
divadelnímu vlaku a program opery Prodaná
nevěsta,
vyda-
ný Národním divadlem. Nebyla to tedy záležitost nijak laciná.
Měl
stála 50,set
jsem vstupenku na Kčs,
Kčs,
účastníka téměř
byl
balkon
uprostřed
Kčs
jízdenka zvláštním vlakem 20,-
haléřó sčítací
žura 17,-
p~rvní
lístek,,program divadla
4,-Kčs
a
a dea pro-
dohromady tedy stál zájezd pro jednoho sto korun. Pro každého
připraven balíček,
v
němž
účastníka
byly všechny tyto
vstupenka, jízdenka, program, brožura a
ještě
zájezdu věci,
lístek s
čfslem vag6nu divadelního vlaku, v němž je pro něho re-
zervováno místo, a
l~táček
s
přesným
programem zájezdu.
Příprava
také
divadelního vlaku byla
během
perfektn~ zajištěna
celé akce nedošlo k žádným rušivým
a
jevům.
K celé akci jubilejního divadelního vlaku byl vydán
pěk
ný plakát v kolínských barvách modré a bílé; ve zmenšeném rozměru
byl
otištěn
i na
letáčcích,
které v
příloze
kro-
niky ukládám. Abych zachoval vzpomínky na náš jubilejní divadelní vlak, vyhotovil jsem jsem uložil všechny zájezd
přílohu
věcné
novinnových
vče:tně
k této kronice, ve které
památky a upomínky na tento člán.J.ro.,
ve kterých se o tomto
zájezdu psalo.
Konečn~ přišel připravovali
den, který jsme tak dlouho to~ik těšili.
a na který jsme se
28.listopadu 1 983. Ve 4'4 hodin
3~
r.a. hlavního kolínského nádraží
minut byla u
pečlivě Pondělí nástupiště
připravena slavnostně
ozdobená vlaková souprava zvláštního divadleniho vlaku. Na nástupišti vyhrávala k~etní ~střední hudba Českoslo venských spoj{] se sídlem v gent~
Kolíně
pod
Vladimíra Zemana a Josefa Sixty.
účastnici
řízením
svých diri-
Slavnostně oděni
zájezdu se pomalu scházeli, v 15 hodin už byli
všichni na
místě.
beze všeho
spěchu,
Nástup do
železničních vozů
protože.každý
předem věděl,
se udál do které-
ho vagÓnu má nastoupit, a u vchodů do každého va~·ónu .stila jedna hostesKa, která každému poradila, kde má ·své místo, a kontrolovala, zda každý nastupuje
správně
do
svého vyhraženého vozu. Přesně
v 15 hodin 5 minut se zvláštní jubilejní di-
cestě ku
vadelní vlak rozejel na své ně
podle svého jízdního
řádu
Praze. A také
přes
v 16 hodin 8 minut zastavil
na Hlavním nádraží v Praze, kde byl uvítán zástupci Národního divadla. ~častníci divadleního vlaku se pak seřa dili v ulici Jana Opletala pod Hlavním nádražím a v
č·ele
s ~střední hudbou čs.spojft se sídlem v Kolíně, která jela spo·lu divadelním vlakem z Kolína, se vydal tisícihlavý Kolíňákft podvečerní
prftvod
vešli na Václavské ulicí
28.října
náměstí,
a Národní
la. Po celé trase
Prahou. Opletalovou pochod.ovali jsme
třídou
průvodu
k
budově
třídou
přes
jsme
Mftstek,
Národního divad-
jsme byli pozdravováni Pražany
v ulicích i z oken domft. Hudba hrála
nepřetržitě,
bez
za~
stávky po celou cestu z nádraží k divadlu. Pochody Františka Kmocha
zněly
Prahou, a zejména ten náš
nejznámější
"Kolíne, Kolín~". Byly to o~mžiky, na které žádný z účastníkft
nezapomene. Bylo již tma, šli jsme ve
uličního osvětlení;
to dodávalo
ru. Mávali jsme na pozdrav
průvodu
Pražanům
světle
po-
zvláštní atmosfé=
a oni zase nám. Zpí-
vali jsme Kmochovy pochody spolu s našimi muzikanty. Mno= zí z nás byli dojati
těmito
krásnými zážitky,
někteří
i
slzeli., Tak jsme došli k Národnímu divadlu, kde nás uvítala druhá kolínská hudba,
Městská
hudba Františka Kmocha, kte-
rou jsme popoledni dopravili do Prahy autobusem a která před
budovou Národního divadla koncertovala pod taktov-
kou svého dirigenta Ivana Fišera již od
čtyř
hodin. Pro-
stranství mezi budovou Nové scény a historickou budovou Národního divadla se zaplnilo do posledního místa·lidmi,
Kolíňáky i Praženy, naslouchajícími koncertu dvou v,yni-
kajících kolínských dechových orchestrfi. To byla krásná vizitka
na~eho města,
přece
Kmochova Kolína !
V 18 hodin se otevřely brány Národního divadla a účastníci
prvního divadleního vlaku po novém
otevření
Národního divadla vešli se zatajeným dechem do nádherných prostor Zlaté bátů
v
nově
kapličky
upravené
včetně
sklepních
umělců
i dnešních
šatně
prostorů,
nad Vltavou. Po odložení kase rozešli po všech místnostech aby obdivovali práci dávných Ve sklepeních divadelní
restaurátorů.
budovy si prohlédli základní kameny k Národnímu divadlu, svezené sem v roce 1868 ze všech
krajů
naší vlasti, ve
vestibulu a ve foyeru obdivovali busty našich nádherné nástropní a
nástěnné
umělců
malby, mezi nimi
a
především
Alšovy lunety. Před
sedmou hodinou
večerní
se zaplnila všechna mís-
ta v hledišti, v parteru, v lÓžích i na balkonech Kolíňáky, účastníky
po novém zářila
jubilejního divadleního vlaku, prvního
otevření
všechna
Národního divadla. V
světla,
naplněném
která dodávala nádherné
hledišti
výzdobě
divadla zvláštní lesk. Skvostný fuustr
uprostřed
osvětloval devět
stropě hlediště,
múz, vymalovaných na
stropu
a všemu vévodila nádherná HYnaisova opona. Když se pomalu zvedla, vystoupily n.a rampu
jeviště
delegace
ředitel
ství Národního divadla a na~eho města Kolína. Ředitelství Národního divadla zastupovala docentka Libuše Čechová a Dr. Václav Holzknecht, delegaci Václav
Dařílek,
ing.
Jindřich
města
tvořili
RSDr.
Zrůstová.
Před-
Kolína
Hušek a Hana
seda MP.stského národního výboru v Jindřich
Hušek
Národnímu
přednesl
~ivadlu
předala zÁstupcům
vezli: v něž
v
šéfa
kůži
kůži
při
vázanou knihu "Kolín ve fotografii" a rov-
Národního divadla Otakara Fischera "
Né.rodního divadla" a
Kolína i za dárky a
číslo
a delegace pak
Nál''odního výboru dary, které jsme
Zástupci Národního divadla
ke stému
výročí
Kolína
času
vázanou knihu kolínského rodáka a svého
činohry
činowhry
města
zdravici našeho
k jeho stému
soudruh ing.
Kolíně
poděkovali
za pozdrav
naší delegaci
předali
výročí otevření
dar 25 000
peněžitý
Pamětní
Dějiny
Kčs. města
medaili
Národního divadla. Medaile má
176. Text zdravice, kterou
rodního divadla
přednesl
předseda Městského
z rampy
jeviště
Ná-
národního výboru a
jejímž jsem autorem, uvádím doslova dále v této kronice. Po tomto oficiálním zahájení se rozhrnula sametová opona a
před
našimi zraky se
lované opery Prodaná
začal
nevěsta.
odvíjet
děj
naší mi-
Opera byla hrána v tomto
obsazení: dirigent: zasloužilý
umělec Zdeněk
Košler
režisér: Ladislav Štros scéna a kostýmy: né.rodní sbor mistr: zasloužilý choreograf: národní
umělec
umělec
Milan Malý
umělec Jiří
Krušina, sedlák: Jaroslav
Karel Svolinský j. h.
Němeček
Souček
Ludmila, jeho žena: Drahomíra Drobková Mařenka,
jejich dcera:
členka
v
Slovenského národního divadla
Bratislavě
Mícha, gruntovník: Karel Hanuš
E le~~ HoliciJkcr'rra'
umělh~ně Věra
Háta, jeho manželka: zasloužilá
Soukupová
Vašek, jejich syn: Miroslav Kopp Míchův
Jeník,
syn z prvního manželství: Josef Hajna
Kecal, vesnický principál Esméralda,
Bohuslav Maršík
dohazovač:
komediantů:
Jan Hlavsa
komediant~:
Ivona Valentová
Indián, komediant: Josef Heriban V době první přestávky mezi prvním a druhým jednáním
opery
přijali
zástupci Národního divadla delegaci
města
Kolína v místnostech presidentského salonku. Ze strany Národního divadla byli
přítomní kromě
jiných
náměstek ře
ditele ing.Bedřich Plecháč, doc.Libuše Čechová~ Dr.Václav Holzknecht, Rudolf Fiala, dirigent stavitelé hlavních roli:
Koš1ar a
města
před
Jeníka,
představitelka Mařenky,
Vaška a Kecala. Ze strany přijetí přítomní:
Zdeněk
Kolína byli slavnostnímu
RSDr. Josef Říha, vedoucí tajemník OV-
KS~, Josef Zeman, tajemník pro ideologii OV KSČ, Vlasti-
mil Mácha, lav
_předseda
Okresního národního výboru, RSDr.Váe-
Dařílek, předseda Městského ~}boru KSČ,
Hušek,
předseda Městského
ing.
Jindřich
národního výboru, Hana
Tučková,
.místopředsedkyně Městského řová,
národního výboru, Marie Haví-
vedoucí odboru školství a kultury
ního výboru, Hana
Zrůstová,
kulturní referentka
ho národního výboru, Miroslav Michálek, ho kulturního
.
střediska,
národ-
Městské
ředitel Městské
Ludmila Krchová, bývalá pracov-
nice odboru školství a kultury města
Městského
MěstNV,
a já,
kronikář
Kolína. Ne;]prve jsme se všichni pozdravili a po
krátkém
blahopřání
Národnimu divadlu, které za naši dele-
'J./-11
gaci vyslovil soudruh ~íha, jsme poháry vína připili na zdar a
úspěchy
zaří
Národního divadla. Prohlédli jsme si
zení a výzdobu obou místností presidentského salÓnku, k če muž nám podal výklad soudruh Rudolf' Fia.la. Ve vzájemném rozhovoru chvíle vyhražené k tomuto setkání rychle a my se museli vrátit na svá místa do
hlediště
ke sledo=
vání dalších jednání opery. Než jsme se rozešli, jsme
přítomným zástupcům
uběhly
předali
Národního divadla osobní malé
upomínkové dárky, knížku "Kolínská radnice", brožuru "Kolín a Národní divadlo, složku barevných pohlednic Kolína a dva
skleněné
pohárky se znakem
umělecká úroveň představení
pro nás Národní divadlo nak ani na
města
Smetanovy opery, kterou byla vysoká, jak ji=
připravilo,
Národního divadla
scéně
Kolína.
nemůže
být. Diváci od-
měňovali výkony operních pěvců potleskem po každém jedná=
ní i na otevřené scéně a s dlouhotrvajícím potl~~em se nakonec s nimi po se
představení
skončeném představení rozloučili.
Všem
líbilo, všichni byli spokojeni a nadšeni.
Litovali, že už je konec tak krásným
zážitkům,
které se
už nebudou opakovat. Potom jsme se vydali
večerní
Prahou každý sám na
cestu na Hlavní nádraží, kde už stál divadlení vlak.
Přesně
připraven
podle svého jízdního
náš milý
řádu
se ro-
I
zejel a dovezl nás v nádražím již
do Kolína.
Před
čekalo několik autobusů městské
které rozvezly města,
pořádku
kolínským dopravy,
divadelního vlaku do všech
částí
a to bez placení jízdného: byla to pozornost
řidi
účastníky
čů Československé
autobusové dopravy v Kolíně našemu
městu při
Tak děli
této významné události. skončil
krás~ý
tento
nezapomenutelný den, pen-
28.listopadu 1983, den, ve kterém se poklonili koobčané
linští
slávě
v
němž vyjádřili,
k
němu
a
uměni
našeho Národního divadla a
jak nejlépe
tak, jako to
uměli,
svou úctu a lásku
učinili právě před
sto lety naši
před
kové.
Na
rampě
Městského
jeviště
Národniho divadla
národniho výboru v
Kolině
předal předseda
soudruh
ing.Jindřich
Hušek zástupcum Národniho divadla adresu tohmto města
" Dar 100.
výroči
Kolina Národnímu divadlu. U
znění:
přiležitosti
trváni Národniho divadla a prvniho divadel-
niho vlaku z· Kolina do Prahy dne 28.listopadu 1983 vyjadřuje
naše
město
Kolin svuj
rodnimu divadlu darem v
upřimný
hodnotě
vztah a podporu Ná-
25 000
Kčs
s
přánim,
aby dlouhá léta sloužilo naši socialistické vlasti a jejim dalšim generacim. Městský výbo.r KSČ Kolin, RSDr. Václav
Dařilek,
Městský
Městský
výbor Národní fronty, Josef Klepal,
národní výbor Kolin,
Ing.Jindřich
Současně přednesl předseda Městského
boru v
Kolině
tohoto
znění:
zdravici
města
Hušek"
národniho vý-
Kolina Národnimu výboru
účastnici
" Naše drahé Národni divadlo, my, lejniho Divadelniho vlaku z Kolina,
Tě upřimně
jubi-
a z ce-
lého srdce zdravime ve dnech Tvé veliké slávy jménem všech obyvatel našeho
města
právě před
jeli jsme dnes, v den, kdy do
Kolina a jeho okoli. sto lety
Při
přibyl
prvni Divadelni vlak z Kolina, abychom se tak
~rahy
jako naši
předchfidci.před
celým stoletim i my dnes ob-
divovali Tvé kráse a velikosti a na Tvém jevišti sledovali slavnosthi né
představeni
nesmrtelné Smetanovy. Proda-
nevěsty.
Přivezli
jsme Ti, drahé naše Národni divadlo, po-
zdravy a projevy lásky všech pracujicich
Kolina
města
a kolinského okresu, ode všech stranických i státnich orgánfi a organizaci Národni fronty. klonit Tvé staleté kulturni a
umělecké
hold záslužné práci všech Tvých provoznich
pracovnik~.
úspěchy
nad
stvi.
Přijeli
Přijeli
tradici a vzdát
uměleckých,
jsme
tv~rčich
našich pracujicich v prtimyslu i v
Pr~myslové
zeměděl
podniky kolinského okresu plni
svědo
hospodář
stvi i na vývoz velké'množstvi kvalitnich
výrob~.
ši
jedinečné
zemědělci
tězstvi,
sud
taru, okresy v
Navi-
nebot sklidili na polich kolinského okresu do-
největši
vyššiho
vybojovali v·letošnich žnich
i
hrdosti
naplněni
své výrobni plány a dodávaji národnimu
mitě
jsme se po-
množstvi obili a dosáhli v historii nej-
pr~měrného
čimž
se
výnosu 5,08 tuny zrni z jednoho hek-
zařadil
Středočeského
Československé
okres Kolin na prvni misto mezi kraje a na jedno z
přednich
socialistické republice.
mist
Před
deseti dny jsi prožívalo, naše Národní divadznovuotevření.
lo, slavné chvíle svého ští obdivovatelé, jsme počet.
přijeli
Tvých slavnostních
MY,
Tvoji kolín-
dnes, abychom rozmnožili
a znovu projevili a pro-
dn~
hlomhili sv~j vřelý vztah ke svému Národnímu divadlu. Láskyplné vztahy našeho
města
Kolína a kolínského okre-
su k Národnímu divadlu mají již staletou tradici a projevovaly se
ve všech osudových chvílích divadla.
činy
Připomeňme si nejen obětavé sbírky u nás na stavbu Národ-
ního divadla, zejména pak na jeho obnovení po tragickém požáru, ale
vzpomeňme
člen~
Národního divadla,
našem
městě
Při
řady uměle~
i dlouhé
a v našem
kteří
a
předních
se narodili nebo žili v
okrese~
příležitosti
této slavnostní
si
připomeňme
i
zajímavou shodu a podobnost okolnosti postavení budovy Národního divadla a našeho kolínského
městského
divaa-
la i vliv Národního divadla na mnohaleté snahy kolínských
divadelní~
o
zřízení
Veliké nadšení celého
vlastního stálého divadla.
českého
v listopadu 1883 slavným
národa, které vyvrcholilo
otevřením
Národního divadla,
vzbudilo touhu kolínských divadelních nadšencó po samo-----------
statné úrovni rozvinutého kolínského divadelnictví odpovídajicí divadelní rou
působilo
budově.
Z veliké inspirace,
nádherné a majestátní Národní divadlo, se
zrodilo spontánní hnutí kolínských vzoru Sboru pro
zřízení českého
vlastenců,
Kolíňmfí odjížděli
kteří
po
Národního divadla usta-
vili v prosinci roku 1883 Divadelní družstvo v Když
kte~
Kolíně.
dne 28.listopadu 1883 prvním
Dive.delním vlakem do Národního divadla v Praze, provolání
přípravného
výboru Divadelního družstva s vý-
zvou k postavení nového končilo
které
četli
městského
heslem "Kolín
heslo Národního divadla. A
divadla v
sobě", podobně,
Kolíně,
napodobujíc tak jako prve celý ná-
rod sbíral peníze na Národní divadlo, tak i Kolín se svým okolím shromažcloval prostředky na své divadlo. Padesát šest let skládali kolínští divadelní nadšenci korunu ke novány
až jejich snahy byly v roce 1939 koru-
koruně, úspěchem,
kolínské divadlo se stalo
Od roku 1948 má Kolín bor, který
převzal
divadelních
svůj
skutečností.
profesionální divadelní sou-
a dále rozvíjí tradici kolínských
průkopníků.
se
Oslavencům
přeje
zpravidla mnoho zdaru a
úspěchů.
naše drahé Národní divadlo, k Tvému velikému svát-
Tobě,
ku přejeme, at jsi po všechny časy vždy střediskem naší české
kultury,
českého
české
dramatu,
hudby a
českého
básnictví nejvyššího-stupně dokonalosti, at zní Tvé jeviště
vždyeky krásnou a nám nedevše drahou rodnou
řečí,
prostou
řečí těch,
kteří
kdysi s
českou
nepředstavitel
nými obětmi sbírali prostředky na Tvou stavbu, kteří Tě před
stoletím s takovým nadšením
těch,
kteří
stavěli
a zdobili, i
Ti dnes s pietou a láskou vrátili Tvou ná-
dheru a sličnost. At Tvé prostory vždy naplňuje řeč, hudba,
zpěv
cích tradice'
a tanec
těch největších umělců,
nejkrásnějšího
herectví, at Tvé
jeviště
vytvářejí
a hluboce národního
českého
vždycky odráží život a práci
našeho lidu, jeho starosti,
úspěchy
i
vítězství.
y
•
At Tvoje budoucí
zodpovědná umělecká
práce, drané
naše Národni divadlo, se rozvijí do krásy a bohatosti v hlubokém životadárném míru v naši drahé vlasti i na celém Dáno v
světě.
Kolíně
dne 28.listopadu 1983.
~častnici slavnostního představení. "
K jubilejnímu divadlenimu vlaku vydal rodní výbor v
Kolíně
v omezeném nákladu
na
účastnik~m
ná-
publikaci " Kolín a Národni divadlo " 1 500
výtisků.
Publikace byla
divadleního vlaku, aby si
připomněli
ležitosti
Městský
při
urče
pří
této
historii kolínského divadelnictví.
Protože ze zkušenosti vím, že za
několik
let už nebude
žádný výtisk této publikace k nalezeni, jako tomu je dnes u mnoha publikací
dříve
v
Kolíně
vydaných, uvádím
v této kronice úplný její text, aby zde byl na časy
věčné
zachován. Text publikace jsem sestavil na
materiál~, otevřeni
základě
starších
zejména almanachu, vydaného ke slavnostnímu
nové budovy
městského
divadla v
Kolíně
v roce
1939, a almanachu, který vydálo kolínské divadlo v roce 1968 ke svému dvacátému Knížku
"Kolín a Národni divadlo" vydal
rodní výbor v tiskly ji v
výročí.
Kolíně
v Roce
pěkné úpravě
českého
Městský
ná-
divadla 1983 a vy-
Obchodní tiskárny Kolín.
NÁRODN:f
A Příspěvek vztah~
k
dějinám
DI VADL O
kolínského divadelnictví a
Kolína k Národnímu divadlu v Praze. Sté jubi-
leum prvního Divadelního vlaku z Kolína do Prahy 1883 - 1983. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o Jede~
do Prahy k Budeme a
přátelé,
ve zvláštním vlaku,
nezapomenutelných chvil, kdy navštívíme v plné kráse a v plném lesku naše milé
opět spatříme
Národní divadlo, které si národ
a
obětavostí
obětavostí
nás veze
slavnostní a historické události.
mimořádně
svědky
s láskou a
kťerý
před
sto lety sám
sobě
postavil a nyní se stejnou láskou
opravil a rekonstruoval.
Zvláštní vlak, který jsme nazvali Divadelním vlakem, klouže
téměř neslyšně
právě před
po
otevření
Národního divadla, ve
dne 28.listopadu 1883 do Prahy na
Smetanovy Prodané vadelní vlak v čest,
kolejích, po kterých
sto lety vezl První divadelní vlak I
deset dní po slavnostním středu
těchže
nevěsty.
Byl to snad
dějinách českého
že byl prvním v
řadě měst
představení
v~bec
první Di-
divadla a Kolín
měl
tu "'
a obcí tehdejšího krá-
lovství Českého, který takový zájezd divadleních návštěv níků
do Národního divadla v Praze
uskutečnil.
Dnes, kdy
jsou zájezdy do divadel zcela bežnou každodenní záležitostí, nezdá se nám ale tenkrát kdy
před
před
třeba
tato událost nijak zvláštní,
sto lety to bylo
něco úplně
nového, ni-
tím neslýchaného, obrovský svátek divadelních
nadšencft i prostých lidí, dostali
vůbec
kteří
se snad tak do divadla
poprvé. Jsme hrdi na to, že naše
město
Kolín bylo tehdy první, že založilo tradici hromadných zájezdfi do divadel, která se přispěla,
později
tak
rozšířila
a
zejména po osvobození, k dosažení jednoho z cí-
lfi socialistické kulturní revoluce -
zpřístupnění umění
nejširším vrstvám lidu. S~díme pohodlně
šíme sé, že nevěstu, před
opět
uvidíme a uslyšíme nesmrtelnou Prodanou
a hlavou nám táhnou
~zpomínky.
Jak to tehdy
sto lety bylo, jak došlo k tomu, že první Divadel-
ní vlak jel do Prahy na právě
tě
ve zvláštním Divadelním vlaku,
z našeho
zavzpomínejme
města
Kolína.
spdečně,
v Národním divadle
představení
Řekněme
si tedy o tom
něco,
a nejen na tuto slavnostní udá-
lost, ale na celé osudy kolínského divadelnictví, jehož byl první a potom nou z epizod. ně
řada
dalších Divadelních vlaku jen jed-
Promítněme
si - abychom to
- celý film o historii divadla v
řekli
Kolíně,
tak obraz-
o vztazích
Kolína k Národnímu divadlu a naopak o tom, jak horei jak herci Národního divadla vystupovali na divadelních a koncertních pÓdiích našeho města, čím Národní divadlo ovlivnilo vývoj divadelnictví v našem bude to jen velmi
stručný
film,
městě Kolíně.
naznačení
Pravda,
jen hlavních
událostí a scén, krátký pohled do historie divadla v Kolíně,
protože musí
~ilejním
skončit dříve,
divadelním vlakem dnes, v
než dojedeme tímto Jupodndělí
dne 28.listo-
padu 1983 z Kolína do Prahy. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
J.J..;q
Začináme
začfná
- jako se vždy
- nejstaršimi
počát
ky kolinského divadelnictvi, které jsou - jak tomu také
vždy bývá - zahaleny tajemstvim minulosti. O
středověkém
protože z
některých
představenich
ve
divadlu v jiných
měst
středověku
nedomnivat, že i u nás v
Kolině
se zprávy o divadelnich
zachovaly, nemáme
Kolině
světské
hry zejména
důvodů
se
se tehdy divadlo hrálo,
a to jak hry s náboženskou tematikou cich, tak i
zpráv nemáme. Ale
při
cirkevnich svát-
při
jarmarcich. Vždyt
zde byla latinská škola a studenti, nebo jak se tehdy
ři
kalo "žáci", všude byli prvnimi herci a organizátory divadla. Nejstarši zprávu o kolinském divadelnim
představeni
máme až z druhé poloviny šestnáctého stoleti. Dne
14.řij
na 1587 sehráli podle ni žáci kolinské farni školy pod vedenim svého kolinském tomto
ni
náměsti
tragédii "Judith a Holofernes". Po
úspěšném představeni·pokračovali zřejmě
činnosti,
dalšim rou
Václava Chrudimského na
učitele bakaláře
i když dalši zprávu máme už jen o jednom
představeni,
opět
na
v divadel-
náměsti
a to o tragédii "Hildegarde", ktesehráli žáci kolinské školy tentokrát
pod vedenim správce školy Joanese Curia /Dvorského/. D~lši
zprávy o divadelni
zeji až z konce
osmnácté~o
nich
společnostech,
hrát
někdy
až dva
národně
stoleti o
v
Kolině
Hrály ovšem jen
společnosti
pochá-
kočujicich divaděl
které v kolinské "štaci"
měsice.
Tyto divadelni
činnosti
zůstávaly
německy.
však nemohly uspokojit
se pomalu probouzejici Kolin. K životu se hlásilo
!LSD
české
ochotnické divadlo, i když opět
A byli to
o povolení divadelních uřady
rakouské 1830 za
mě uspěch,
z
již v roce 1818 žádali
představení,
ale byrokratické
jejich žádosti stále zamítaly, až v roce
přísného
dvě česká
kteří
studenti,
ještě hodně nesměle.
policejního dozoru povolily jim sehrát
dvě německá představení.
a 8
protože studenti
představení
města,
cím roce dostali povolení na deset kteří
mělo zřej
věnovali finanční výtěžek
chudinskému fondu
Mezi studenty,
Divadlo
již v následují-
představení.
divadlo organizovali a hráli,
byl mladý básník František Jaromír Rubeš. Jeho otec byl dětmi
sládkem v Cerhenicích a po jeho smrti se vdova s přestěhovala městskou
do Kolína, kde bydlela v malém domku pod
hradbou u Labe blíže starého
domek byl
zbořen při
šek Rubeš
přišel
stavbě
dřevěného
mostu;
dráhy v roce 1843. Franti-
do Kolína jako desetiletý školák v roce
1824. Když vychodil kolínskou hlavní školu, odešel do Havlíčkova
/tehdy
Německého/
Brodu na gymnázium a potom
do Prahy. O prázdninách se vždy vracíval do Kolína, kde pilně
organizoval studentský
vadlo. Na léta prožitá. v
společenský
Kolíně
život a'hrál di-
vzpomínal
vřele
po celý
život, Kolín se objevoval v jeho literárním díle, klad v
pověsti
"Pod hroby" nebo v
třídílné
mínky na Kolín. Rubeš byl opravdovým jemuž se
poštěstilo,
napří
básni "Vzpo-
českým
buditelem,
jak sám napsal v dopise ze dne 16.
srpna 1838, adresovaném pražskému nakladateli Jaroslavu P 0 spíšilovi: "svou /Přitom
"svou
otčinu
otčinou"
ze smrtelné mrákoty vzbudit".
mínil Kolín/. A dále píše v tomto
LS1
dopise: "Kolín
počíná
české
a.'.žít •. Všecky
půjčen;Y ••• ". Vděčný
již také po
Česku
knihy, co studenti
mluvit, myslet
měli,
jsou roz-
Kolín na jeho památku nazval Rube-
šovým jménem ulici nejbližší místu, kde bydlel, na býv~lý dům čp. během
světové
druhé
pamětní
63 umístil
války
desku, která však byla
zničena.
Třebaže
převzalo město
obecního zastupitelstva 30.listopadu 1926 slavnostně
závazek, že v
místí Rubešovu
případě zboření
pamětní desk~
na nový
na zasedání
domu
dům,
čp.63
u-
který tam bu-
de postaven, dodnes ten závazek nesplnilo. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
Sémě českého
bohatě
dy studenti, čtyřicátých
líně
divadla, které zaseli do kolínské vzešlo a
pěstování
letech se o
zasloužil katolický
kolínských škol, Podařilo
se mu
nezadržitelně
obětavý
vytvořit
kněz
českého
rostlo. Ve divadla v Ko-
Josef V. Brejšl,
ředitel
organizátor, herec a režizér. již kolektiv mladých
na který se mohl spolehnout. Josef V.Brejšl líně
pů
ochotníků, působil
v Ko-
jen sedm let /1841-1848/, ale za tu dobu si získal
nesmírné zásluhy o kračovatele,
Knirš a
jimiž byli
učitel
Počet
české
divadlo a vychoval si své pokněz
Josef Cvik, poštm®-str Karel
Václav Mareš.
divadelních
ochotníků
se
během
let rozrostl.
Hráli stále více a náročnějších her a pocitovali potře bu se
pevněji
organizovat. K
vytvoření
prvního ochotnic-
kého spolku došlo však až v šedesátých letech, kdy vzniklo "Ochotnické divadlo královského
města
Kolína".
Před
sedou tohoto sdružení byl dlouhá léta Karel Knirš a po
jeho smrti v roce 1881 ho vystřídal neméně zanícený divadelní ochotník ~mJDr.Josef Šil. Spolek, i když neměl ještě
pevných stanov, stmelil
trvalý celek a .v na.šem
přispěl
řady ochotníků
v pevný a
k dalšímu rozvoji divadelnictví
městě.
Byla to doba velikého rozmachu kolínského ochotnického divadla, spolek se
pouštěl
i opery a operety. V tom mu
do
náročných
vydatně
pomáhali
her a
dáv~l
členové
zpě
váckého spolku "Dobroslav" založeného v roce 1858 /125. výročí/.
Pevné
organizační ochotničení
vadelnímu
20.září
sto lety. Dne
ní ochotníci na valné
základny se dostalo kolínskému diprávě
až v roce 1883, tedy
sokolovně
1883 se sešli v schůzi,
na níž
přijali
před
divadel-
první sta-
novy opravdového spolku, který nazvali "Spolek divadelochotníků
ních
Tyl"
/100.výročí/.
Spolek "Tyl" však již v té delním souborem, který hrál v /105.v;ýročí/ dělnický
byl založen
spolek v
době
Kolíně
Kolíně",
veliký, že
zde
a zábavný.
který ustavil dramatický odpořádal
Kolíně
v
diva-
představení.
Zájem kolínské
často
divadlo. V roce 1878
"Všeobecně vzdělávací
bor nazvan._ý "Kolár". Od roku 1882 delní
nebyl jediným diva-
veřejnosti
kromě ochotníků
zde hrály s
i profesionální divadelní
ředitelé
K.Ludvík,
o divadlo byl tehdy tak úspěchem
společnosti.
F~.Trnka, J.Pištěk,
a velmi
Hostovali
Vendelín Bu-
dil, Pavel Švanda ze Semčic, Fr.Pokorn;ý, Eliška Z~llne rová a jiní.
Umění
kolínských divadelních
ochotníků
bylo
takové
úrovně,
že
ředitelé
zvali jednotlivé ochotniky ke
spolupráci s profesionálnimi herci. Spolupracovali i nové "Dobroslava" a tak Kalin
viděl
čle
na svých divadelnich
pÓdiich i operety a opery. Před představenimi a v mezinávštěvnici
aktich slýchávali
výborný sextet kapelnika
Františka Kmocha. Na sklonku minulého stoleti a na živalo kolinské divadelnictvi oprávněně
chom mohli
vadla. Divadelni vadla, které ji
ochotnického di-
jakoby se namohla nasytit diochotnické spolky "Tyl" a
předkládaly
divadelni
a dalši ochotnické spolky.
tohoto pro-
obdobi, která by-
časy
nazvat zlatými
veřejnost
kočovné
"Kolár" a
několik
začátku
91
společnosti.
Vznikaly dalši
Tyl" hrál se
dvěma
samostat-
nými soubory, bylo založeno "Volné dram·atické sdruženi", které zahájilo
činnost
v roce 1910, divadlo
hr~l~ členo
vé "Spolku akademiků kolinských", mistniho odboru "Čes společnosti",
koslovanské obchodnické
mistniho odboru
"ť1středni matice školské", členové "Lidového spolku křesiansko-sociálniho"
vanské
a ·unělnická akademie" Českoslo-
sociálně-demokratické
locvičné
strany
dělnické.
jednoty Sokol /byly tehdy v měly
a "Ftigner"/
Kalině dvě,
tě
"Tyrš"
své divadelni odbory. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o Prvni
Také
světová
válka
přerušila
delni život:ochotnici odešli na
na
válečné
ni sály byly zabrány pro lazarety. Ale cem války se
začaly
přislib přištiho
čtyři
léta diva-
fronty, divadelještě před
kon-
objevovat prvni vlaštovky nesouci
nového rozmachu kolinského ochotnického
Dřivějši
divadla.
čin
divadleni spolky obnovovaly svou
nost, na divadelni pÓdia vstupovali vedle starých osvěd divadelnich ochotnikO novi lidé. V roce 1919 zem-
čených řel
dlouholetý
stál v
čele
osvědčený
předseda
"Tyla" dr. Josef' Steppan, který
spolku plných 34 let; novým
předsedou
se stal
divadelni pracovnik, režizér a výborný herec Jan
Major. Zábavni spolek "Kolár", který no na uspolek divadelnich
ochotniků
později změnil
jmé-
Jirásek", se,pustil
také do práce. Velmi se angažovala tehdy avantgarda divadelnikťi ků
v obnoveném "Klubu mladých" /býv. Spolek akademi-
kolinských./ V divadelni
činnosti pokračovala "Dělnic
ká akademie". "Volné dramatické sdruženi" se sice rozešlo, ale z jeho členů se vytvořil nový soubor pod jménem "Čino hra". Divadelni
vyvijela
činnost
řada spolků nejró.znějši
ho zaměřeni, vedle Sokola hrály divadlo soubory: "Řemesl nické besedy","Čsl.obce legionářské", "Sboru dobrovolných hasičli",
"AFK Kolin", obou
baráčnických
hrály i soubory politických stran, strany
národně-socialistické,
aeskoslovenské
obci aj. Divadlo
napřiklad
mládež
divadelni kroužek
sociálně-demokratické
strany
Čsl.
"Proletář"
dělnické
a po
založeni Komunistické strany aeskoslovenska se ochotnickou činnosti
/prvni
zabýval i spolek "Proletkult" a
představeni
dne
24.června
členové
1923- 60.
lo hrály i divadelni odbory cirkvi, cirkve a cirkve
československé.
A
samozřejmě
těžké
výroči/.
Divad-
řimskokatolické
i školy. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o V
FDTJ
době
nacistické okupace posilovalo ochotnické
divadlo vlastenecké
citěni,
naději
a viru v lepši budouc-
nost. Vděční diváci se mu odměňovali láskou, vyjadřova nou obrovskou
návštěvou
na všech
Aochot-
představeních.
níci hráli a hráli. Jen v roce 1940 vypravili 18 premiér v 53
představeních,
mezi nimiž byla i osmkrát
ná "Národní výpravná dohře
a
něco přes
klad. v
o
třech
proměně
jednáních,
ze života kapelníka a skladatele Františka Kmocha:
Kolín~,Kolíne".
dy
zpěvohra
reprízo~
Představte
si, že v
Kolíně,
který
dvácet tisíc obyvatel, v jediném dni,
neděli
2.března
teh-
měl
napří
1941 byl takovýto program divadel:
"Tyl" hrál v novém divadle veselohru nženichové", v Katolickém
hráli pohádku pro
domě
divadlo a v
děti,
.,
A všude plno, vyprodáno, i ve
v
neděli,
ně
v~bec vyjímečný
stále
zajížděly
společnosti
časté
sem konala níci
třech současně
viděli
zde i
Národního.
příjezdem
hrajících ki-
nejen
do Kolína i profesionální di-
kočovné,
ale i stálá divadla
přední
herce
nejr~znějších
návštěv
divadel
včet
Obětaví organizátoři připravili milovní~m lah~dku:
pozvali k hostování do Kolí-
byl celý cyklus oper vyprodán.
hájili v pátek děli
27".
den, nehrálo se také jen
na kompletní operní soubor Olomoucké opery.
tom hráli
třídu
zájezdy. A tak kolínští divadelní
divadla opravdovou
ho
loutkové
ale i ve všedních dnech.
Přitom
vadelní
sokolovně
sboru Samberkovu "Palackého
Husově
nech. A to nebyl
v
23.května
denně,
v
1941
některých
Dvořákovou
Ještě před
Olomoučtí
jeza-
"Rusalkou" a po-
dnech i dvakrát. Diváci vi-
ze Smetanových oper "Prodanou
nevěstu",
"Dalibora" a
"Hubičku", z Dvořákových oper "Rusalku", "Jakobína" a "Čer
ta a Káču", Janáčkovu "Její pastorkyňu", Mascagniho "Sed-
láka kavalíra", Leoncavallovy "Komedianty", Pucciniho "Bohému" a "Madame Butter:fly", Mozartovu "Cosi f'an tutte", Čajkovského "Oněgina" a z Verdiho oper "Rigoletto" a "Tra-
viatu", kterou byl zájezd
].června
zakončen.
1941
velký zájem byl zájezd Olomoucké opery do Kolína téhož roku ve dnech 30.srpna až viděli
kráte
diváci
ještě
8.září
Pro ještě
opakován. Tento-
Pucciniho "Toscu", Rossiniho "La-
zebníka sevilského", Lortzingova "Cara a tesaře" a Blodkovu operu "V studni". Tak bohatý divadelní život .snad Kolín
ještě
do té do-
by nezažil. V sez6ně·1940-194~ bylo jenom v novém divadle 173
českých
kulturních
podniků,
Ochotnický spolek "Tyl" samotný
uspořádal
17
29, "Jirásek"
představení.
o·=o=o=o=o Při
koncertů,
činoherních představení.
operních, 39 operetních a 91
20 a studenti 8 divadelních
a toho 19
o=o=o=o=o veřejnosti O·
tak velikém zájmu kolínské zařídit
se záhy objevila myšlenka
divadlo
zde stálý divadelní sou-
bor, pro:fesionální divadlo. Zajímavé je, že již 30.ledna 1922 byl podán v
městské radě
divadla sdružených
měst
lem J.O.Martinem v
čele,
časné. světové
Vážněji
se
začalo
návrh na
českého
"Stálého
severovýchodu" s
ale to bylo
přece
ředite
jen trochu
před
o této otázce jednat až za druhé
války: 16.prosince 1940
domí, že se vede jednání o středočeských měst
zřízení
městská
zřízení
rada vzala na
vě
stálé divadelní scény
a již 24.ledna 1941 in:formoval radu
kulturní re:ferent, že vážné jednání je vedeno s Burdovou divadelní
společností
o
vytvoření
stálé
činoherní
scény
středočeských měst
spojených Za
měsic
nato, 24,února 1941 měst,
veni svazu scény, tzv. r~da
nila
za
opět
radě
se v
účastna
která by byla
"Středočeské
spoluúčasti města
činohry",
a
na
jednalo o usta-
utvořeni
stálé
1941 zmoc-
16.června
kulturniho referenta jednat o
Kolina.
zřizeni
této scé-
-nyus městy Čáslavi, Kutnou Horou, Poděbrady a Nymburkem. Dne
26.června
kládajicich a
1942 se konalo již ustavujici zasedáni zapřidružených měst "Středočeského
divadla".
Jednáni se pak vleklo, ale stále bylo akutni, nebot z protokolu město
městské
rady ze dne
Kolin vyplatilo
divadla"
1944 se dovidáme, že
22.května
"Připravnému
výboru
Středočeského
finančni přispěvek.
Kladný výsledek přinesly až snahy o naplňováni úkolfi socialistické kulturni revoluce po Ředitel "Středočeského
divadla"
Vitězném
doporučil,
únoru 1948.
aby v
Kolině
byl ustaven samostatný herecký soubor,,který by však byl součásti "Středočeského
s tim souhlasil a
divadla".
pověřil
Městský
národni výbor
svého kulturniho referenta Kar-
la Hejduka, aby projednal s
ředitelem
Karlem Roubikem je-
ho sestaveni. Zemský národni výbor však toto
opatřeni
ne-
schválil, protože již byla vypracována koncepce oblastnich divadel, z nichž jedno
mělo
být v
Kolině.
Do kolinské ob-
lasti bylo zařazeno územi politických okresů Čáslav, Kutná Hora, Kolin a soudniho okresu
Ledeč
nad Sázavou. Dne
na 1948 se sešli na kolinské radnici zástupci oblasti, aby projednali otázky Jednáni se
zúčastnil
douciho divadla Karel
zřizeni
již i jmenovaný Třešňák.
měst
?.červ
této
oblastni scény.
umělecký ředitel
bu-
Ministerstvo školstvi dalo
?.června
výnosem ze dne
ho oblastniho divadla v převezme
zřizenim Městské
1948 souhlas se Kolině,
ale s podminkou, že
město
od Divadelniho družstva budovu nového divadla.
Divadelni družstvo na valné
hromadě
dne
6.záři
1948 k to-
cestě
k zahájeni
mu dalo souhlas, a tak již nic nestálo v činnosti Městského
Kolině,
oblastniho divadla v
ře
když i
diteli Třešňákovi se podařilo sestavit kvalitni divadelní soubor v
čele
Hodáčovou,
s Laurou
Třešňákovo~Želenskou,
dr.Ludmilou
Darjou Hajskou, Janou Zieglerovou, Kamilem Bla-
hovcem, Karlem Kastnerem,
Jiřim
Koldovským a hostujicim
Františkem Hanusem. Bylo velikým ské divadlo, že v jeho
čele
štěstim
pro kolinské
stanul hned na
začátku
šený herec, režizér a organizátor, jakým byl Karel ňák,
který navíc velmi
středi
ze svých
dobře
Třeš
dřivějšich zájezdů
do Kolina, když zde hrápřirodni
scé-
Kmochově ostrově. Městské
dne
tak zku-
znal kolinské divadelni'pro-
val se svým žižkovským divadlem Akropolis na ni na
Měst
22.záři
oblastni divadlo zahájilo 1948
/35.výroči/ pre~iérou
činnost
slavnostně
veseloher Ladisla-
va Stroupežnického "Zvikovský rarášekn a "Pani mincmistrová", které hrálo pod názvem "Mikuláš v režii Kamila Blahovce a na Jiřim Koldovskt~
lO obrovský
scéně
Dačický
Vladimira J.Hnizda s
v hlavni roli. Vyprodané
úspěch
a bylo opravdu
nosti prof'esionálniho divadla v
z Reslova"
představeni mě
důstojným
Kolině,
zahájením
které nyní
čin
převza
lo prapor kolinského divadelnictvi s jeho vice než stoletoútradici o=o=o=o=o
B převedlo
je na
kvalitativně
jinou základnu. o=o=o=o=o
Za
třicet pět
let svého trvání kolínské profesionál-
ni divadlo uvedlo přes 320 incenaci. V repertoáru divadla vždy převládala česká tvorba, at už klasická či současná, doplňovaná světovou dramatikou se zvláštním zřetelem k tvorbě
ruské a
sovětské.
Vycházelo z bohatých divadelních
tradic Kolína a dále rozviji moderními aivedleni
postupy
l~lturu města.
V posledních ři československé například
uměleckými
Máš'Uv
pěti
letech uvedlo kolínské divadlo
některé,
premiéry nových her, z nichž
"Rváč"
na motivy z
Turgeněva,
čty
přešly
do
repertoáru mnoha divadel v Československé socialistické republice. V tomto obd.obi získalo kolínské divadlo také řadu
významných
českých
oceněni:
na Divadelní
přehlídce
středo
profesionálních divadel získalo ceny za inscenaci
hry J. Soloviče "Meridian", Jílkovy hry "Dvoji t3r tep srdce" a za inscenaci hry "Deník A.nny Frankové". Významná byla také pro kolínské divadlo nich festivalech: v čana
účast
Martině
na celostátních divadel-
s inscenací hry Ivana Bukov-
"Než kohout :zak3krká zazpívá", na festivalu Divadel-
ni mládi v
Českých Budějovicích
medie "Sluha dvou delní tvorby pro
pánů"
děti
s inscenaci Goldoniho ko-
a na Celostátní
přehlídce
diva-
a mládež s inscenaci hry "Tom Sa-
wyer". Kolínské profesionální divadlo, které dnes nese název."Krajské divadlo v·Koliněn, se za'třicet pět let svého
působeni
trvale a
významně
zapsalo do
divadelnictví. Svými sto padesáti
dějin
představeními
kolínského v roce vy-
tváři ve městě tak bohatý divadelní život, jaký v Kolíně
nikdy
před
tím
nebyl~
o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
Ochotnické divadelní spolky, které
přežily
poslední
léta okupace /Tyl a Jirásek/, již neobnovily svou
činnost
v plném rozsahu. Spolek "Jirásek" brzy zanikl a "Tyl" tvořivosti
šel jako divadelní soubor lidové
zovatele, naposledy byl souborem Domu leka nevyvíjel tu bohatou
činnost,
různé zři
pod
Ale už zda-
osvěty.
jako
pře
dříve,
spíše jen
připravil občas nějakou
jako vzpomínku na svou minulost
inscenaci, která měla však vždy v.ysokou uměleckou úroveň. I "fyl" v padesátých letech zanikl. Kolín však nemohl po tak bohe.té minulosti
zůstat
ochotnického divadla. V roce 1962 vznikl zájmový při
kolektiv a
přijal
bez
umělecký
zá.vodním klubu ROH národního podniku Tatra
jméno "Divadlo DDT". V roce 1964
př·ešel
pod Sdru-
žen.ý závodní klub jako "Malé divadlo" a dostal vlastní Husově
scénu v
jako soubor nuje se hou
Městského
výhradně
řadu
Husově náměstí.
sboru na
kulturního
hrám pro
děti
Působí
střediska
tam dodnes
Kolíně. Vě
v
a mládež a získal již dlou-
krajských i celostátních
ocenění
a uznání. o=o=o=o=o
o·=o=o=o=o
Zajímavá je také historie kolínských divadelních místností. Podíváme se nyní, kde se všude v
Kolíně
hrálo
divadlo. První zpráva o divadle, jak jsme již slyšeli, mluví o tom, že žáci kolínské školy hráli divadlo na náměstí
pod širým nebem. A ne jednou.
ťým jevištěm
Divadelní
i
hledištěm
společnosti,
divadelních
které
Kolíně
bylo asi
čas
představení.
zajížděly
posledních desetiletí 18.století, kde hrát, protože v celém
Náměstí
do Kolína, již od
měly značné
potíže s tím,
nebylo jediného sálu
jevištěm.
s
A tak se hrálo, kde to jen.šlo, v tak zvané
resoursi /zátiši/ v zámku nebo v hostincich, kde byly alev
větši
spon ná
sály. Všude se však musela
stavět
improvizova-
jeviště.
Tak se často hrálo v hostinci "Červená zahrada" /jinak také zvaném "Červenice" čp. 19 na Pražském předmesti rychtě"/;
/dnešní hostinec "Na
45 na
pěkného počasí
zahradě.
hrálo i na Velmi
zde se za
často
těch
se v
náměsti Obránců
dobách hrálo divadlo v
miru "U
černého kanička"
domě
čp.
/dnešní ved-
lejši budova ONV/. Byl to zájezdni hostinec s širokým vjezdem ho se
uprostřed,
nad nimž visel štit s obrazem vzpinajicí-
černého koně;
již také i prvni
sál byl v prvním poschodí. Zde se
české
hry.
Divadlo se hrálo i v v
Kouřimské
jednu z ti v
domě
pana
Vojtěchovského čp.15
ulici v místnosti, která byla pronajata pro
učeben
budově
Dalši
hrá~
elementárni školy /pro nedostatek mistnos-
školy/. přistřeši
tonie Morstadtové "U
našlo
české
divadlo v
tři mouřenínů"
čp.
domě
76 na
paní An-
náměsti
/dnešni restaurace U radnice/. Zde hrál divadlo již v rozakladatelů
ce 1842 se svým souborem jeden ze
kolínského
ochotnického divadla páter Josef.V.Brejšl. V roce 1845 se hrálo divadlo i v /dnešni
Dvořákovo
muzeum/
čp.
35 v
Hezký divadelni sálek byl v
budově
Brandlově
domě
"U
tři
hlavní školy ulici. korun"
čp.42
na rohu Rubešovy a Kutnohorské ulice. Majitelem domu byl tehdy c.a k.
finanční komisař
Karel Pokorný, veliký milov-
Pořídil
ník diva.dla a divadelní mecenáš. patře
v prvním lO také o
jevištěm.
Zde se hrá-
svátcích 26.prosince 1846
představení
malý divadelní sál s
vánočních
na své útraty
hry "Marjánka, matka pluku aneb Ženské srdce" za osobní účasti
Josefa Kajetána Tyla, kutnohorského rodáka.
V roce 1858 se hrálo divadlo také v malém sále hospody
Matěje
Jukla, která stála za
městem
/na
místě
dnešních
kasárenských objektu v ulici Nad zastávkou/. Nebyla to asi mos slušná hospoda, různé příležitostné
říkalo
s.e tam také "Ve frcu" pro
obchody tam uzavírané, a
ještě pozdě
ji dostala nepochopitelný název "Hom{)moko". o=o=o=o=o
o=o=o=o=o Kolíně
V letech 1859-1860 bylo v
vybudováno první
opravdové "kamenné" divadlo. Zásluhou tehdejšího purkmistra Med.Dr.F,...antiška Eckerta, který byl sám v mládí horliv~!m
ochotníkem, poštmistra Karla Knirše a dalších
vlivných divadelních vě
školy /dnešní budova
horské ulici/ v
nadšenců
němž
Střední
přistavěno ~RNN®
právě
divadlo na svou dobu velice
stavěné
do dvora jedno
jevištěm pěkné
křídlo,
zřízeno měst
a šatnami. Bylo to
a dosti prostorné. Hle-
s plyšovými sedadly bylo zdobeno štukou v
diště
červené,
na
stropě
budo-
ekonomiské školy v Kutno-
bylo nákladem deseti tisíc zlatých
gké divadlo, divadelní sál s
lé a
bylo k
barvě
bí-
byla figurální malba, po stranách
šest pohodlných lÓží. V parteru bylo 195 sedadel a na galerii třicet, v přízemí sto a na balkÓně padesát míst k stání~
Podlaha
bylo všúde
přízemí
dobře vidět.
se
odjeviště mírně
Jeviště
zdvíhala, aby
bylo zakryto
pěknou
oponou,
na niž ředitel Spudil z Čáslavi vymaloval panorama města Kolina podle známého obrazu kolinského rodáka Vincence Morstadta. Kolin se mohl tehdy chlubit, že je v Čechách po Praze
třetim městem,
jovaci
které má stálou divadleni budovu. Zaha-
představeni něm
1860; bylo na
v novém divadle se konalo 16.prosince provedeno druhé jednáni z opery "Norma"
a veselohra. "Zvrácená slánka". přištiho
kováno
Představeni
muselo být opa-
dne 17. prosince pro ty, na které se již
prvniho dne nedostalo v divadle miste. Toto milé a útulné divadlo bylo v provozu jedenadvacet let. Hráli zde kolinšti ochotnici a videlně
kočovné
i
.divadelni
společnosti,
zajížděly
sem pra-
měly
které
o·ko-
línskou "štaci" veliký zájem a pronajimaly si divadlo to na
čas
několik měsicó. Třebaže
se divadlo v
zde byla samostatná divadelní budova, králo Kolíně
i jinde. Horlivý kolinský divadélník
Josef Suchý nám zanechal vzpominku na divadelní
představe
ni v bývalých kasárnách vedle radnice /dnešni budova tzv. nové radnice/. V roce 1864 odešla z Kolína stálá vojenská posádka a budova kasáren fous V.Pušman.
Několik
osiřela;
zť!stal
tam jen pro-
studentó, mezi nimi i profousóv syn,
zde sehrálo o prázdninách
několik
divadelnich
představeni.
V roce 1881 postihla první kolínské "kamenné" divadlo pohroma. Po požáru "divadla "Ringtheater" ve Vidni dne 8.prosince 1881, zpřisnily
na
při němž přes tři
rakouské policejni orgány
všechn~
divad.la. v
mocnářstvi.
stovky divákó zahynulo, bezpečnostní
Kolinské divadlo
požadavky při
pro-
hlídce neobstálo, zejména východy byly stalace plynového
osvětlení
nedostatečné Městská
nevyhovovala.
a in-
rada se
21.prosince sice usnesla, že nedostatky odstraní, ale provoz divadla musel být
přerušen.
Poslední
představení
se
zdé konalo 13.prosince 1881, tedy bez tří dnů po jedenadvaceti letech od zahájení provozu. Již v lednu
příštího
roku však
městská
rada upustila
od úmyslu opravit divadlo, rozhodla se je zrušit a budovu přestavět
na
tělocvičnu
školy. Návrh v tom smyslu
předlo
žila obecnímu zastupitelstvu, které na svém zasedání dne 5.února 1882
definitivně
rozhodlo o
dovy. Hned pa tomto rozhodnutí podal městské radě
aby bylo
uloženo
uzavření notář
připravovat
divadelní bu-
Ad.Hájek návrh, stavbu nového
divadla$ Obecní zastupitelstvo sice tento návrh jednomyslně
schválilo, ale Kolín si musel
počkat
dlouhých 57 let
na novou divadeiní budovu. Divadlo se však hrálo dál, ponejvíce v sokolovnl, která byla
tři
roky
prostorný, ale
před
tím
jeviště
u
dostavěna..
něj
Sál sokolovny byl
tehdy nebylo, a tak bylo nut-
no pro každé představení je zvlášt stavět a po představe ní bourat. Kolínský
pamětník,
nadšený divadelník a sniso-
vatel František Straka vzpomíná v jednom ze svých 0
článků
divadle: "Krásné vzpomínky se víží na ochotnická
stavení
11
Tyla" v
sokolovně,
před
k tomu jako stará lípa se
chvějícímu přenosnému plátěnému a letovému jevišti s hou-
pající se podlahou, s navinovací oponou, pod kterou na rampu odpoledne
před
každým
představením přidělával
nárenský mistr Roženský plynové vedeni se
syčícími
plyplameny,
..-
v
t
'
~'I~
chráněn.ýmilz mléčného
skla". První
představení
v
sokolovně
bylo již o vánocích 26.prosince 1881. Podobná situace byla i v sále Zámecké restaurace a v sále restaurace "U
města
tě
později
"V Rajchenberku",
rý stával v
Liberce"/jinak také zvané pros"U
v dnešní
Císařovsi
dobo~volného hasiče"/,
ulici.
Krčínově
V onech padesáti sedmi letech, co
čekal
vou divadelní budovu, se hrávalo dive.dlo jin3rch místech. zprvu v
Dělnický
na
dřevěné aréně
kte-
Kolín na nona mnohých
ještě
divadelní spolek "Kolár'' hrával Hořejším ostrově
až do roku 1925,
kdy ji velká voda strhla a musela být odstraněna~ Hrá.l také v sále restaurace
uu
Šlajtrli" /později zvané "U Karla
IV"/, a v restauraci "U /na
dnešní
místě
anděla"
Střední
v ulici Karolíny
Světlé
zdravotnické školy/, kterou poli-
tická strana sociálních demokratu dlím". Zde hrávala divadlo i
přebudovala
na
"Dělnický
akademie".
"Dělnická
Dalším místem, kde se hrálo divadlo, byl tak zvaný "Katolický dóm" dříve
/dříve
se zde
říkalo
Ptáčkó"
"U
a
ještě
"U Fojtlli", dnešní Družstevní dóm/. Zde se hrávaly
v režii kolínského regenschoriho Josefa Wintra i opery, napřík;lad
ka,
dne
5.května
'tprodaná
Menší Kolíně
a jiné.
"Hubička",
Později
?.července
1923
bylo také k tomuto sálu
jeviště.
jeviště
bylo i u sálu restaurace "U
VI, na kterém hrávala místní
vypravila zde svého děti.
1921 opera "V studni" Viléma Blod-
1923 Smetanova
nevěstatt
přistavěno
v
9.července
Pavlíčkón
baráčn.ická
času několik činoher
obec a
a pohádek pro
Divadlo se hrálo tak~ v sále restaurace "U Štrupd" v čp. 106 v dnešní ulici Politických vězňd vedle Okresního soudu a potom
tak~
v malém sále
Lidov~ho
domu, který
stával v místech dnešního Kulturního domu pracujících. V
Kolíně
bývala i domácí domě
lo v roce 1875 v rá
sv~
žačky učila
v.domě
délko bylo lázních", zbořeny
kter~
divad~lka.
Brixov~,
paní
i jevištním "U
Honegerů"
stávaly u
Jedno
učitelky
jazykd, kte-
pozdějších
"Kargrových
býval~ho železn~ho
v souvislosti se stavbou
současn~ho
mostu a byly mostu. Byla
tam snad jakási divadelní škola vychovávající delní ochotníky. domě· čp.
by-
Jiné domácí diva-
způsobům.
v
takov~
Třetí takov~ divad~lko
si
mlad~
zřídil
diva-
ve svém
66 v Husově ulici /dnes již zbořen~m/ MUDr.Jose~
Šil, horlivý divadelní ochotník a
předseda
"Tyla,
l~kař
lidumil a poslanec na Říšsk~ radě. Tak~ Zálabí mělo své divadlo. Baráčnická obec "Čičo
vice" hrála od roku 1892 v sále restaurace "Na Rozkoši" a po založení KSČ se hrálo příležitostně i v restauraci "Na Zavadilce"/dnes již
zbořené/.
o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
Všechny tyto uvedené sály sloužily divadlu jen le?fitostně,
protože byly
určeny
k jiným
účelům.
pří
každ~
Ke
mu divadelnímu představení se musely zvlášt upravovat. v jevištní i hledištní
část1,
nebyly tam šatny, dekorace se
tam musely dovážet. Zlepšení v tom
směru
nastalo až v ro-
ce 1892, kdy spoltwajitel kolínského panství dal
přistavět
k sálu
se šatnami a ostatním
Zámeck~
restaurace
Adol~
opr~vdov~
potřebným zařízením,
Richter jeviště
opatřen~
již
i elektrickým
světlem.
Jeviště oddělovala
ná malovaná opona, v sále byla pohodlná
od
hlediště
křesla
krás-
a lÓže. No-
vé divadlo "Na zámecké" bylo otevřeno dne 12.prosince 1892 útičinko
slavnostní akademii, na niž vedle KmochovY hudby
valo České kvarteto a někteří členové Národniho divadla, mezi nimi
Jindřich
Mošna.
Zámecké divadlo bylo v provozu necelých devatenáct let, 11.srpna 1911
vyhořelo.
Později
bylo
ké restauraci obnoveno, ale již ne v té
jeviště
podobě,
v Zámec-
jako
před
tím. Také k sálu sokolovny bylo které však nevyhovovalo svému statečný
konečně přistavěno
účelu,
bylo malé,
divadelní
veřejnost měla
představení
v
přírodě.
lárn hrál dlouhá léta divadlo v
vždy vé veliké obZábavní spolek "Ko-
přírodě
na
Hořejším
popud k divadelním hrám na Dolejším /dnes
ostrově
do-
o=o=o=o=o
Kolínská divadelní
vě,
nemělo
zákulisní prostor a byla zde špatná akustika.
o=o=o=o=o
libě
jeviště,
ostro-
Kmochově/
dalo v roce 1912 "Volné dramatické sdružení".
Hrálo se také v zahradách kolínských restauraci, kde k tomu byly vhodné podmínky. "Červené zahradě"/dnes
v
zahradě hospťtdky
jiná
což byl a
konečně
ce "U
přírodní
vlastně
rychtě"/,
části Vinařického
scéna byla v
domě
nv
později
Kamenici" zvané,
/dnes Husova/ náv ulici Na
haldě,
zadní trakt dnešního Družstevního domu,
se hrálo i v
Viznerťt".
restaurace ttNa
snad v tak zvané
"Kamenná" nebo také
která stávala v horní městí,
Nejdříve
zahradě
Divadlo v
bývalého zájezdního hostin-
přírodě
hrávali kolínští ochot-
nici i v krásném prostředí u železničního viaduktu za Červenými
Pečkami.
představení
Divadelní veřejnosti
dě
a v
přírodě
dosáhla u kolínské
takové obliby, ze se "Ochotnický spolek Tyl"
zabýval myšlenkou
vážně
v
březnu
zřízení
1924 požádal
stálého divadla v
městskou
příro
radu o pronájem neza-
lesn2ného místa v Borkách na tak zvané "Špičce" ku zříze ní takového divadla. Bohužel k tomu nedošlo. Největší
představení
divadelní
kolínští divadelní ochotníci
právě
v
přírodě připravili
pě
v tomto roce 1924 k
tistému výročí smrti Jana Žižky z Trocnova. Pro svou velI
kOlepost a
jedinečnost
v historii kolínského divadla si
zaslouží, aby zde bylo o něm pověděno aspoň pár slov. Podnik avšak
téměř
měl
uspořádán
být
v
celý týden trvající
neděli deště
31.srpna 1924, rozvodněné
a
Labe,
které zatopilo skoro celý ostrov, znemožnily provedení připravovaného
děli 7.září,
divadla, a to muselo být
kdy
počasí překrásnou
předcházející neděle
dilo, co
svou
přeloženo
na ne-
letní pohodou vynahranepřízní
zkazila.
Autorem historické hry "Nesmrtelný vódce", která zde byla provedena, byl režizér '1 Tyla" Bohumil představení
také
nastudoval a
žil a Kmochovu hudbu Jevištěm
hledištěm/Celý
ní až hru
téměř
přes
k
byla celá východní břeh
levý
část Hořejšího
před
nímž se
třetí hodině
bylo
ostrova,
městských
láz-
mostu, takže diváci pozorovali
řekou představovala
dacím mostem,
Scénickou hudbu slo-
Labe od mostu kolem
železničnímu
který
Alois Vlasák.
široký tok Labe. Scéna na
p6diu nad
Po
řídil
řídil.
Ružička,
ostrově
starý hrad
oďehrával děj představení,
a
s~
zčásti
na
branami a pa-
v sedmi obrazech.
jemuž
přihlíželo
přes
šest tisíc
diváků,
zahájeno
dělovým
výstfalem a po
písni "Bývali Čechové" se před očima divákťl odvfjel děj jednoho obrazu za druhým, a
konče
,
počínaje
apoteozou osvobozeného národa.
Toto neobvyklé divadelní vácích hluboký dojem. metrťl
Libušiným proroctvím
představení
Nádherně
vypravená scéna
dlouhá/, kostýmy, výborné výkony
kujících, jichž bylo na sedm set, kulturní podnik, jakého Kolín
zanechalo v di-
herců
vyzněly
o=o=o=o=o
k jednomu cíli - mít zas v
Kolíně
ní budovu, dóstojný stánek dramatického Kolíně
nou
účin
a všech
ještě neviděl.
Veškeré snažení kolínských divadelních
v
sto
ve velkolepý
o=o=o=o=o
řovalo
/téměř
ochotníků
smě
vlastní divadelumění,
které
mělo
tak širokou základnu a tak rozsáhlou a všestan-
činnost.
Toto ušlechtilé snažení má svój ření
počáte~hnep
po uzav-
prvního kolínského divadla a po celých padesát sedm
1et bylo stále intenzivně rozvíjeno. Šlo především o shromáždění dostatečných finančních prostředků,
i když
mělo
od
počáťku největší
město,
protože
podíl na tomto veškerém
úsilí, přece jen samo na tento úkol nestačilo. Vždyt se tehdy
připravovalo
na stavbu
pravu radnice. V
rozpočtu
vadelní fond, do
něhož
každoročních rozpočtů Město
tří
škol a na velkorysou o-
na rok 1883 založilo
město
di-
vložilo tisíc zlatých a potom z do
něho přispívalo•
také uvítalo snahu divadelních
nadšenců
o vše-
strannou podporu hnutí za postavení nového divadla v Kolíně,
které v roce 1883 vyústilo v založení "Divadelního
/100.výročí/.
družstva"
Dne
23.října
1883 byly stanovy
družstva schváleny výnosem c.a k. místodržitelství v Praze a družstvo se obrátilo v posledních listopadových dnech veřejnosti
roku 1883 ke kolínské "Spoluobčané!
v
budově
Od té doby, kdy
s tímto provoláním:
někdejší městské
divadlo
reálného gymnasia bylo zrušeno a ve školní
cvičnu přeměněno, čestnému
nává, že
čím
všeobecněji
dále tím více a
inteligentnímu obyvatelstvu skutečnou
Kolína a jeho okolí divadlo
je
tělo
se uz-
král.města
potřebou
a že
nem~že.
král.Kolín divadla navždy postrádati
Na obci toho žádati nelze, aby sama stavbu nového městského
naléhevější poměrně
potřeby
jiné mnohem
prostředky
obstarati musí a
její jsou
jen skrovné.
Chceme-li protož míti měr~m
předem
divadla podnikla, protože
přiměřené
našim
vlastní síly a
opětně
jedenkráte slušné, po-
divadlo, nezbývá než spoléhati na
prostředky
potřebný
a sbírati poznenáhlu
k tomu fond. ~čel
ten vytklo
sobě
divadlení družstvo, jehož
nem vedle stanov schválených státi se
m~že
čle
každá osoba
fysická nebo morální, jakož i každé zákonem dovolené spolčení.
zveme tímto všechny své mu
uča.stenství
tém podniku a
v tomto pro nadějeme
ctěné
město
spoluobčany
zajisté nemálo peněžní
se, že naše
myslové závody, naše vlastenecké spolky a uvědomělí
spoluobčané,
tosti svou I
obětavost
kteříž při
pro každou
k hojné-
ustavy a veškeří
nejedné již
věc
dťileži
prťi
naši
příleži
dobrou a vlasteneckou
skvěle
byli
osvědčili
příspěvky
a zejména hojnými
svými
veliké Národní divadlo budovati pomáhali, také v této ci nás podporovati budou a že tak nými silami jedenkráte
přece
v
při
dobré
vůli
vě
a spoje-
král.měs:tě Kolíně zřídí
se
při
Thalii útulný stánek, kterýž hlásati bude pokolením štím, že postavil jej KOLfN SOBf. Zařizující
komitét Divadelního družstva v
K0 líně.
Podepsáni: Josef Formánek, Václav Formánek, Pavel Fischer, JUDr.František Ranč, :MUDr.Josef Šil, Julius Veselý." Ustavující valná hromada Divadelního družstva v Kolině
neděli
se konala v
lední v
sokolovně.
purkmistr
města
hodině
2.prosince 1883 o páté
Prvním
předsedou
družstva byl zvolen
Kolína Josef Formánek.
o=o=o=o=o
o=o=o=o=o počátku
Hned od shromáždit
Základem
korun.
Při
jeho výše
ně
,
opatřit
němž
hlavní úkoly:
plány na nové di-
vhodné místo.
finančních prostředků
delní fond, který
tři
si vytklo družstvo
finanční prostředky
vadlo a vyhledat pro
ce 1883 a v
odpo-
zřídilo
jako
byl
zmíněný
svůj příspěvek město
do roku 1928 shromáždilo
částku
odevzdání fondu Divadlenímu družstvu 504 286,93 korun. Vedle toho
pozemek a provedlo na
svůj
již diva-
město
v ro-
407 564 činila
darovalo
náklad úpravu okolí divadla,
prorazilo zde novou ulici /která se tehdy jmenovala Bezručova,
za
část
nyní Smetanova/ a
'věnovalo
pozemky jako náhradu
postoupené klášterní zahrady.
Také okresní výbor založil v roce 1919 divadlení fmnd; jehož výše v den odevzdání Divadlenímu družstvu dosáhla
částky
státní
129 810 korun v
penězích
a
200 000 v losech
půjčky .. příle
Divadelní družstvo využívalo všech možností a žitostí ke sbírání
peněz
Především
na nové divadlo.
sa-
mi divadelní ochotníci odevzdávali do divadelního fondu zisky ze svých vadelní
představení
společnosti,
ní
příspěvky
la
řadu koncertů,
některé kočovné
a dokonce i
hostující v
Kolíně,
věnovaly finanč
na nové divadloo Také Kmochova hudba
divadelního fondu,
z nichž
finanční výtěžek
pořádaly
di-
pořáda
odevzdávala do
se sbírky v restauracích, tom=
'boly, prodávaly se tak zvané "cihly" a nevynechala se jediná
příležitost,
kdy bylo možno získat peníze na divadloe
V roce 1912 dokonce družstvo na
doporučení městské
rady
požádalo o kinematografickou licenci k provozování kina ve
městě.
Licence však nebyla c.k.místodržitelstvím
udě
lena a v roce 1914 i ministerstvo vnitra zamítlo stížnost dru~stva
na
neudělení
licence.
Kolínské peněžní ústavy, 'především Spoř·i telna města Kolína, Okresní
hospodářská
přispívaly bohatě
některé
ly i
záložna a Záložna v
Divadelnímu družstvu
Kolíně
tak jako
právě
kolínské závody. Do divadelního fondu odevzdáva=
některé
sportovní spolky
výtěžky
ze sportovních pod-
niků.
V roce 1928 dosáhl divadelní :fond výše prvního miliÓnu korun. V roce 1937
mělo
družstvo na
korun a vlastnilo již i pozemek ke o=o=o=o=o
kontě
stavbě
2 212 406
divadlao o=o=o=o=o
Druhý úkol, získat plány na nové divadlo,
začalo
druž-
stvo plnit již záhy po svém založeni. V roce 1885 požádalo
město
Hradec Králové o
zapůjčeni
divadla k nahlédnuti. O dva roky
plánů temnějšího
později v~lná
hromada
družstva vyzvala místní stavitele a architekta J.Blechu z Prahy, aby zdarma zhotovili ideové
náčrty
nového diva-
dla. V roce 1889 znovu požádalo družstvo pražské architekty J.Blechu a Vrat. Pasovského o zpracováni
náčrtku
divadla. V roce 1929 se družstvo po delší tilo k projednáváni
přestávce
opět
divadla a požádalo tentokrát
plánů
kolínského stavitele Lva Veletovského, aby zpracoval né návrhy pro divadlo se šesti sty až tisíci on
ochotně vyhověl.
ně
již budoucí projektant divadla architekt
O
vrá-
dvě
později
léta
růz
místy~ čemuž
se objevuje na scéJindřich
Frei-
wald z Prahy; tentokrát zpracoval návrh divadla situovaného jinde, než stoji dnes. Ale již v roce 1937 byl řen
vypracovat definitivní projekt. Ing.architekt
Jindřich
Freiwald nebyl žádnfnn
kem v projektováni divadel, již v
pově
Hronově
a v Chrudimi. Také v
nebot byl autorem projektu ní budova ONV/ a
nováč
dřive
projektoval divadlo
Kolíně
nebyl tehdy neznám,
Spořitelny města
Kolína /dneš-
několika městských domů.
o=o=o=o=o
o=o=o=o=o Mnohem více starosti
přineslo
družstvu
splněni třetí
ho hlavního úkolu - vyhledání vhodného místa pro stavbu budoucího divadla. Od musí být ve
počátku
středu města
bylo všem jasno, že pozemek
a tak veliký, aby nejen neomezo-
val stavbu samotné divadelní budovy, ale umožnil i úpravu
její-ho okolí.Ke
škod~
se takový pozemek
města
Kolína
nejvhodnějším
místem
divadla i samotného
nepodařilo
získat.
Všichni se shodli na tom, že
pro nové divadlo je tehdejší klášterní zahrada
/nyn~jší
park Julia
Fučíka/.
prostředky
dovolily zahájit stavbu, vstoupilo družstvo
i
m~sto
Proto v roce 1904, kdy již
Kolín v jednání s klášterním
odprodeji
části
řádem kapucín~
klášterní zahrady; jednání trvalo
cet let a bylo bezvýsledné. Provinciát ani na prodej ani na pom~rech,
opravdu
finanční
o
dvaatři
řádu nepřistoupil
Tak v tehdejších
vým~nu pozem~.
kdy církevní majetek byl nedotknutelný, uniklo
nejvhodnější
místo pro divadlo a Divadelní drule
stvo a s ním celý Kolín se musel nakonec po dlouhém hledání spokojit s tím místem, na kterém dnes divadlo stojí;
V
průb~hu
let se nabízela
řada
jiných míst. Již v de-
vadesátých letech minulého století se zvaném Pánkovském parčíku před
dvoře,
vážně
který stával na
budovou Okresního soudu na
jednalo o tak
místě nám~stí
dnešního Politických
vězňů; v roce 1893 město tento dv~r čp. 12/III pro divad-
lo koupilo. V roce 1897 se objevil návrh postavit divadlo v tehdejší Židovské ulici /dnešní ulici Karolíny Svět lé/. O tomto místu, at již s p~čelím do dnešní ulice Karoliny Světlé nebo do náměstí Politických vězňů, se dlouho uvažovalo, ale nakonec tam byla postavena budova dnešní
Střední
zdravotnické školy a
několik činžovních domů.
V roce 1907 se navrhovalo místo na tehdejším kého
náměstí
/dnešní Husovo
československé
náměstí/
církve husitské.
Vinařic
tam, kde stojí kostel
Ve
válečném
roce 1917 nyla otázka vyhledáni vhodného
mista pro nové divadlo znovu se vši vážnosti položena na pořad
jednáni, byla provedena rekapitulace všech v úvahu
přicházejícich
mist,
kte~á
byla
seřazena
takto:
1 • Klášterni zahrada 2.
~m
Audolenských /misto, kde dnes divadlo stoji/
3. Vackóv dftm vedle školy v Kutnohorské ulici na tak zvaném Sv a to já.nském poli 4e Battistova zahrada na Kutnohorském
5.
Vízner~v
hostinec na dv~r
6. Linhartovský Kouřimské
předm~sti
Kouřimském předměstí
a zájezdni hostinec na rohu dnešní
a Jaselské ulice
7. Konopkova parcela po
shořelé
stodole v dnešní Pražské
ulici /tam, kde je dnes Čedok/ Kmochov~
8. Bývalý Josefínský špýchar /v dnešní
ulici
nad kinem Oko/
9.
Městský
dům
pra-
přibyl
.ješ-
pivovar /vedle radnice, dnes Kulturni
cujic:!hh/. V tě
přištim
roce jako desátá možnost k nim
objekt dnešni evangelické fary. V roce 1926 se zdála být stavba divadla na dosah ru-
ky. V
městské rad~
ciál kapucinského bízených za vyzvala
část
městská
přípravné
bylo dne 8.února oznámeno, že provink
výměně
pozemků
klášterní zahrady, a v
červnu
téhož roku
řádu
svolil
konečně
na-
rada Divadlení družstvo, aby urychlilo
práce ke
stavbě
divadla tak, aby
28.října
1926
mohl být položen základní kámen k divadlu. Českomoravský provinciát kapucinského
řádu
však souhlas pražského pro-
vinciála zrušil a prodeji nebo
de:ťinitivně
směně pozemků,
a tak ze
V roce 1927 se objeviló umístění
stavby divadla: na
několik
~šěho
zase sešlo.
dalších
Hořejším ostrově
návrhů
na
přístupem
s
přímo
z mostu, na
místě
v zámku, na obecním pozemku na rohu dnešních ulLc
V Oplatkách a U tě,
místě
odmítl jakékoliv jednání o
Zámecké restaurace nebo na jiném
křižovatky,
ve
Formánkově zahradě
na mís-
kde dnes stojí budova Okresní vojenské správy, a ko-
nečně
na
místě
bývalého
sirotčince
Následujícího roku 1928 se koupit od
manželů
/dnešní poliklinika/.
konečně město
rozhodlo
Antonína a Františky Cinkových za sto
sedmdesát tisíc korun místo, na
němž
dnes divadlo stojí.
Obecní zastupitelstvo s-chválilo tuto k9upi dne 30.listopadu 1928. Místo však bylo la
nedostatečné,
jeho
uprostřed města při
dy o jeho
rozšíření
bergrovými,
kteří
příliš
předností
malé, pro stavbu divad-
bylo jen to, že leželo
jedné z hlavních ulic. Jednalo se teo sousední pozemky s
dědici
Weiss-
však tehdy odmítli pozemky prodat. ·A tak
se hledala další místa. V letech_1929-1931 se objevily návrhy na nového divadla vedle budovy gymnázia /dnešní nomické školy/v objektu
patřícím dědicům
umístění Střední
eko-
Františka Troja-
na, nebo se i navrhovalo v souvislosti s jednáním o stavbě
nové budovy pro gymnázium, aby se dosavadní sedmdesát
let stará budova gymnázia adaptovala pro divadlo a další kulturní místnosti. V roce 1932 se družstvu nabízelo místo dosavadního Markytánova domu v Kutnohorské ulici /dnes tam stojí dům, kde je prodejna oděvů/ a dále pak dvůr Ši-
Roubíčka
mona
vedle
po~tovní
budovy tam, kde je dnes mlé-
kárna, ale družstvo rozhodlo o koupi Markusova dvora 4/II. Byl to rozsáhlý objekt na velitelství mezi dnešním
místě
náměstím
čp.
dnešního vojenského
Rudé armády, Sokolskou
a 6zkou ulicí. Hned příštího roku přistoupilo družstvo k jeho bourání. Bylo k tomu využito které Kolínská záložna a městu
na
Spořitelna města
zmírnění nezaměstnanosti
hrazeny mzdy
dělníkům,
zaměstnaným při
konečně
rok 1936. Tehdy byla do Kolína ka, o kterou
Kolína
věnovaly
s tím, že z nich budou
Nyní zde tedy byly dva pozemky vadla. Na kterém bude
finančních prostředků,
demolici.
~oupené
pro stavbu di-
divadlo postaveno, rozhodl přemístěna
vojenská posád-
dlouhá léta usilovalo; bylo nutno ji
město
ubytovat a postavit budovu posádkového velitelství. Jako nejvhodnější řešení městské
se jevila adaptace dosavadní budovy
knihovny a sousední objekty bývalého Markusova
dvora. Divadelní družstvo souhlasilo s postoupením tohoto místa, ale navrhlo znovu jednat o místo v klášterní zahradě
v
domnění,
že tlak státních
orgány k povolnosti. Tak bylo kevními orgány a znovu
marně.
opět
zájmů
donutí církevní
obnoveno jednání s cír-
Zbývalo už jen jediné mís-
to v Kutnohorské ulici, které však bylo malé. se však
podařilo
skončilo
více než
Naštěstí
tentokrát odkoupit sousední pozemky. Tím půl
stoleté putování za vhodným místem
pro nové divadlo a bylo rozhodnuto, kde bude
příští
di-
vadlo stát. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o Ted nastala
funkcionářům
družstva už radostná práce,
připravit značný
už samotnou stavbu divadla.
Mělo
k dispozici
kapitál, který na
potřebnou
výši doplnily kolínské
ústavy výhodn3hni
pujčkami.
A tak v roce 1937 bylo
peněžní
možno již položit základní kámen k nové příležitosti připravilo třídenní
stavbě
• K této
družstvo na podzim tohoto roku
slavnosti, které probíhaly za radostné
lého Kolína. V sobotu
25.září 1937
účasti
sehrál "Spolek divadel-
ních ochotníku Tyl" v Zá.mecké restauraci slavnostní stavení hry ného dne v
LačFislava
ce-
před
Stropežnického "Naši f'urianti". Dru-
neděli 26.září
hřmitovech
byla na kolínských
způsobem uctěna
památka zakladatelu a
členu
delního družstva,
kteří
se stavby divadla již
nedočkali.
Večer
náměstí
pietním
se konal na
DiVca-
velký promenádní koncert Kmocho-
vy hudby a byl vypálen ohňostroj. Hlavní slavnost se konala na svátek sv. Václava dopoledne. zdobeno,
uprostřed
Staveniště
bylo vy-
ležel základní kámen a nad ním byla
postavena slavobrána s nápisem "Kolín soběn. U nemocnice se
seřadil
pruvod, který pak s Kmochovou hudbou v
kráčel Kouřimskou
veniště
přes náměstí
a Pražskou ulicí,
čele
na sta-
v Kutnohor'ské ulici. Tam pak byly provedeny slav-
nostní poklepy na základní káTien, které zahájil tehdejší předseda
Divadelního družstva Ladislav Holý slovy: "Tento
základní kámen kladem zde dnes s vroucím tomto
místě
ry pro naše
co
nejdříve
město
stál chrám
umění
přáním,
aby na
a národní kultu-
a náš celý kraj! Aby to, po
čem
jsme
tak dlouho toužili, pro co jsme tak dlouho pracovali, co jsme s takovou láskou Po
něm
pak
přistoupilo
započali,
také
zdárně
bylo dokonáno."
k základnímu kameni 47
zástupců
předsedou
senátu dr.
aby s poklepem na kámen
přednáš-eli
ruzn:ých orgánu a organizací v Františkem
Soukup~em,
příštímu
zdravice
čele
s
divadlu. Ke slavnosti bylo pozváno i
Národní di vadlo, které se však omluvilo. Slavno stiíp.oložení základního kamene ke kolínskému divadlu byly pak ukončeny
na
odpoledne
28.září
1937 koncertem Kmochovy hudby
nám~stí ..
Stavba divadla trvala jen dva roky., Stavební povele= 23.října
ní bylo vydáno
1937 a stavební práce byly zahá=
jeny dne 28.listopadu 1937 slavnostním výkopem. Šestapadesátileté snažení Divadelního družstva bylo korunováno slavnostním 1939· Prvními
otevřením
představeními,
divadla dne 12.listopadu
která se hrála na nové
scéně,
byl Tyluv "Strakonický dudák" a Jiráskova "M .. D.Rettigová". Sen ku bYl
několika
generací kolínských divadelních ochotní-
splněne
o=o=o=o=o
o=o=o=o=o ještě
Zbývá snad
.,
vzpomenout aspon
několika
slovy za-
jímavých lidí, kterým kolínské ochotnické divadlo valo~
kteří
se o
ně
zasloužili a zejména
těch,
učaro
kteří
z
řad
kolínských ochotníka vyšli a jimž se stalo divadlo životnim osudem a posláním. O nimu divadlu, bude Ještě
řeč
těch,
vztah k Národ-
jinde.
na jevišti starého divadla /v roce 1877/ hráli
titulní role v
Shakespearově
nadšený divadelní ochotník, byl ředitelem/
.""
"Romeu a J}?;lii" Karel Knirš
a Anna Jelínková .. Karel Knirš,
lo
kteří měli
dědičný
kolínský poštmistr,
předsedou
/tehdy se
Ochotnického divadla královského
města
říka
Kolí-
na od jeho založeni až do své smrti v roce 1881 a po šest let byl i purkmistrem vělá
města
Kolína. Anna Jelínková, ovdo-
Heidrichová, provdaná Marková byla matkou
herečky
Xeny Longenové. · Členem dramatického odboru "Kolár" Všeobecného vzdě lávacího
dělnického
pěvkyně
ké
spolku byl V.Novotný, otec slavné
čes
Jarmily Novotné.
V dramatickém odboru "Českoslovanské obchodnické bezačínal
sedy" šar, v
jako ochotník obchodní
pozdější ředitel Východočeského
a
Brně
příručí
Antonín Dra-
divadla a divadel
Bratislavě.
S ochotnickým spolkem "Tyl"
pilně
hrávala
Růžena
Neu-
mannová, chot bývalého .redaktora, která se stala pozdě ji členkou
divadla "Urania".
Dcera profesora B.Macha,
působícího
na zdejším gym-
náziu, Růžena Šlemrová vynikla na jevišti Městského divadla na Vinohradech i ve filmu. Bývala "Tyla"
členkou
kolínského
a
Kolínská ochotnice Julie Kalinová byla pak
členkou
Smíchovského divadla. Se členy ochotnického kroužku "Činohra" hrávala Marie
Kubíčková,
dcera kolínského obchodníka, která pak
sobila u pražsl::ých divadel pod
uměleckým
pů
jménem Jindra
Hermannová. Anna
Hofť-mannová působila
velkých divadel a naposledy byla ho
německého
jako operní členkou
divAdla v Praze. Divadlo
línskými ochotníky.
zpěvačka
u
bývalého Zemské-
začínala
hrát s ko-
S dramatickým odborem "Kolár" hrála také Roháčková,
dcera kolínského kominíka. U pražských diva-
působila
del pak
Kateřina
pod pseudonymem
Kateřina
Rohanová.
Majitel kolínského zasilatelského závodu Vilém Tauber zanechal svého povoláni, stal se hercem a proslul jako výborný basista u
německých
také jako ochotník v
Kolíně.
operních divadel.
Začínal
Syn kolínského obchodníka uhlím František Paul byl po svých
začátcích
na ochotnických jevištích v
Kolíně čle
nem ostravského divadla. Josef Slavík se divadlo. v
aréně
v
Brně.
Měl
na
pěkný
vyučil
v
Kolíně
·šalounikem a hrál zde
tenor a ten se mu stal osudem; zpíval
Smíchově
a nakonec jako
člen
Národniho divadla
Tenorista František Franta-Weisenstein byl v obchodním
příručím
Kolíně
a divadelním ochotníkem. Po pilném
studiu zpěvu se stal sÓlistou Jihočeského divadla v Čes kých
Budějovicích,
a sklízel Alois
úspěchy
pak
působil
v Olomouci a v Košicích
v pražské "1\flalé
Bejček začal
operetě".
svou hereckou kariéru v kolínském
"Volném dramatickém sdruženi" jako ochotník. Stal se pak ředitelem
pražské "Uranie".
Na kolínských ochotnických prknech začínala i sÓlistka ostravského divadla pěvkyně Alena Španielová. Nesmíme zde zapomenout ani na ochotnické loutkové divadlo. To zde hrával S
"Dělnickou
pozdější
národní
umělec
Karel Zeman.
akademii" a "Kolínským klubem mladých"
hrávala a režíroval Richard Fleischner,
pozdější
první
marxistick"Ý di vadelni kritik Výčet těch,
kteři
brněnské
"Rovnosti" ..
v mládi na divadelnich prknech ko-
linských jevišt začinali a hráli, a potom se divadlu věno vali profesiónálně, neni jistě úplný; at prominou ti, jichž nebylo zde vzpomenutoo o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
Divadelni Kolin s tak bohatým kulturnim životem a měl
ochotnickou tradici
počátku vřelý
hned od
upřimný
a
vztah k myšlence postaveni
českého
Národniho divadla v
Praze a podporoval všechny
snah~
uskutečněni
-·
O vzniku hnuti za postaveni linšti vlastenci asi
dobře
který v sousedni Kutné ský, a který se v
českého
"Slovana", které vyšlo 12 .. dubna 1851 článek
"Slovo k
divadla byli ko-
vydával Karel
jistě hodně
V
upřimným přátel'Ům českého
přesvědčoval čtenáře
skvělého
stánku pro
Borov24.
čisle
uveřejnil Havli.ček
němž
národa", v
se postavil za myšlenku postaveni vlastniho la a
"Slovan",
Havliček
četla 9
tohoto cile ..
časopisem
informováni
Hoře
Kolině
k
českého
divad-
o nutnosti postaveni trvalého a
české
divadlo, který bude symbolem
kulturnosti našeho národao Informoval dále o ustaveni "Sboru pro v
čele
s
seznámil
zřizeni
dr~
Národniho divadla v Praze"
Františkem Palackým. V
čtenáře
zveřejňoval
českého
přištim čisle
se stanchvami "Sboru" a v dalšich
pak číslech
zprávy o rozvijejicich se sbirkách na divadlo.
Také z druhého svazku "Časopisu Českého Musea •v z roku 1851 se kolinšti k
počtu
kolinských
čtenáři členů
- a bylo jich
"Niatice
české"
zřejmě
dost -
vzhledem
dověděli
organizováni sbirek na postaveni Národniho divadlae
o
Městská rada-~ Kol~ně
se již
15.května
1851 na svém
zasedání usnesla, aby sbírky na Národní divadlo v
Kolíně
úředník
Eduard Morstadt /bratr známého
ce Morstadta/ •. Oba se pak ky
poctivě
Národní divadlo
peněžní
spolky i
malíře
městský
vedut Vincen-
ujali této :funkce a sbír-
na stavbu divadla
záložna v
Kolíně,
dvacátému
výročí
Národní divadlo
přispívali
bohatí i chudí,
městská
rada se usnesla
ústavy. Samotná 186~ věnovat
dne 27.prosince spěvek
horlivě
škol, a
organizovali.
české
Na
ředitel
pánové páter Jan Cvik,
prováděli
částku tří
set zlatých.
jako
pří
Občanská
když v roce 1885 bilancovala ke svému svou
dobročinnou
věnovala
divadlení ochotníci
celkem
práci, vykázala, že na
částku
věnovali výtěžky
na Národní divadlo a podle jejich například
jiné spolky;
d~chodu
z obecního
ženský
1300 zlatých. Také
ze svých
pří~ladu
pěvecký
tak
představení
činily
i
spolek "·Dobromila"
hned po svém založení věnoval na sbírky pro divadlo výtě ·žek ze svého prvního vystoupení dne 9.prosince 1877 a potom
ještě
i dalších.
o=o=o=o=o S
o=o=o=o=o
velk3~
ohlasem se v
žení základního kamene ke la dne
16.května
1868. V
Kolíně
stavbě městské
setkala slavnost polobudovy Národního divadkronice o tom
čteme
ten-
to stručný zápis: "Občané královského města Kolína brali účastenství při
ce 1868
při
každém národním projevu,
jmenovitě
v ro-
kladení základního kamene k Národnímu divad-
lu vypravili ve vkusném národním obleku banderium na koních, kterému dr. Radimský velel."
řadách
V
zúčastnil
kolínského banderia se
položení základního kamene k
budově
slavnosti
Národního divadla i
spisovatel Antal Stašek. Byl tehdy a.dvoké.tním koncipientem v
Kolíně
věnováno,
více píle skvostně
a píše o tom ve své knize Vzpomínky: jak
Zevnější
vypraveno.
vniterného
vlnění.
uspořádat
Mělo
banderium ..
okázalost
měl?
"Nejbýt
být projevem
Byli jsme v jinošských letech svého ná-
rodního bytí, a je známo, že mládí se rádo strojívá a finčasto
tivá. Nebývá to vždycJ:.:y marnivost, ale
vyslovená ra-
dost života. Tak bylo i tentokráte. Pro naše banderium vypůvodcem,
myšlen zvláštní kroj. Nepamatuji, kdo byl jeho ale byl malebný: tmavomodré tmavě
líky,
čamary
fialové, berá.nkem obšité
rem a fialové široké spodky v
na banderium, koupili jsme si Měli
jsme
rejdiště
na
čapky
se sokolím pé-
shrnovačkách
ských bot. Dr. Havelec a já již
jezdíte
s bílými kovovými knof-
před
na
způsob
pol-
tím, než pomýšleno
společného koně
Hořením ostrově;
a
učili
se.
učitelem
nám byl jakýsi vysloužilý hulánský strážmistr. Nyní nám to
přišlo
města
a z nejbližšího
němu bezprostředně přiléhajícího
okolí k k
vhod. Sestrojili jsme z
němuž
se
přidružil
i dr. Radimský jako
jízdecký sbor, náčelník.
Blí-
žil se památný den položení základního kamene. Naše koň stvo s
čeledí~y
vyrazilo den
před
na. My, banderisté, abychom nebýli
tím
časně
příliš
ráno z Kolí-
unaveni, useda-
li jsme na kůň teprve v Ouvalech a přijeli jsme na večer do Prahy." Kromě
toho dne
tohoto slavného banderia se slavnosti v Praze
zúčastnily
i další kOlínské korporace a spolky i
množství d\váku,
kteří
se vypravili z Kolína na tu veli-
kou slávu v Praze se podívat. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
Přišel
rok 1881. Národni divadlo již stálo v celé
své mohutnosti a kráse a chystalo se jeho slavnostní otevřenio Měla
to být slavnost
ještě větší,
před tři=
než bylo
nácti,lety položení základního kamene$ Slavnost byla vodně určena
český
na den pro
národ
svátek svatého Václava, patrona
zvláště
země
české,
pů
sváteční,
na
den, kdy se
v Praze vždy začínala sezÓna divadelních představení~ · Sbor pro
zřízeni českého
Národniho divadla a Divadelní otevřít
družstvo byly však nuceni 1881 na
počest
pražské
představení
Tohoto zahajovacího purkmistr~ města láčeko
návštěvy
divadlo již 11
koruniho prince Rudolfa. se z Kolína
Josef• Formánek a
Vnucené loajální
.června
otevřeni
zdčastnil
městský lékař
dr. Sed-
divadla bylo však prohlápřipravovalo
šeno za provizorní a zkušební a dále se
slav-
nostní otevřeni na počest celého českého národa v původně. určeném
podzimním terminu& '-
Také K9lín se
pilně připravoval
slavnostech v Prazee aby
podobně
jako
při
v roce 1868 i nyní -oslavách tét k
otevřeni
uspořádání
který zaslal
Městská r~da
k
účasti
na
těchto
vyzvala kolínské spolky,
slavnosti kladeni základního kamene
připravily důstojnou dčast
Národniho divadla. Byl slavnosti k
městské radě
otevřeni
dopis tohoto
·Kolína na
vytvořen
"Komi-
Národniho divadla", znění:
"Slavná ra-
do krá.lovského města Kolína. Na ctěné vyzváni slavné rady královského
města·Kolina
ze dne 1 .srpna 1881 ustavil se
spolků
ze zástupcu korporací a
komitét, jemuž bylo zasa-
dit se o to, aby královský náš Kolín o velké slavnosti k
otevření
Národního divadla v Praze
člustojně
byl za-
s.toupen. Bohudík jsme se setkali u jednotlivých korporací a spolku s dem
velice živou, takže nám již
čestně
královský Kolín náš representovati budou.
Aby však byl obraz úplný, jest našim i
skvělá
připojila.
nám z
pře
lze, že zástupcové jich v pruvodu slavnostním
říci
veimi
účastí
chvalné
pověsti
třeba,
požívající hudba naše se
Slavná rado královského
d~.chodu
aby k zástupcum
města
Kolína,
račiž
obecních krytí výloh s výpravou hudby ku
slavnosti do Prahy spojených ké úctl J.Morstadt,
t.č.
laskavě
jednatelw.
povoliti. V hluboMěstská
rada pro-
jednala žádost komitétu dne 11.srpna 1881 a povolila na zájezd Kmochovy hudby do Prahy 180 zlatých. o=o=o=o=o K
o=o=o=o=o
připravovaným
slavnostem v Pnaze však nedošlo.
12.srpna 1881 Národní divadlo
vyhořelo.
Truchlivá zprá-
va o tomto požáru se rozlétla do všech koutu naší vlasti a všude zpusobila bolest v srdcích poctivých vlastencu, kteří zkázu Národního divadla pocitovali jako národní
neštěstí.
Nerezignovali však v této bolesti, ale
lali to, co bylo v té chvíli
nejrozumnější
-
začali
udě
ihned
prganizovat nové sbírky na obnovení Národního divadla, neboi věděli, že jenom oni, drobní čeští lidé, celý čes ký národ muže a musí si znovu své Národní divadlo postavit. V
Kolíně
se hned druhého dne po požáru
vytvořil
vý-
bor, skládající se z doktora Radimského, Aloise Kroutila, 'Jose:ťa Truhláře
učitele Jose:ťa Březiny,
a
funkci pokladníka. Výbor
během tří dn~
odevzdal na svou dobu úctyhodnou a 8
krejcar~.
který
sebral a do Prahy
částku
Obecní zastupitelstvo
převzal
16 782 zlatých
města
Kolína, které
na svém zasedání dne 21 .srpna 1881 se zármutkem vyslechlo zprávu o zkáze Národního divadla v Praze, se usneslo uvolnit z obecních Osvědčil
peněz
tedy Kolín i
na obnovu divadla tisíc zlatých.
při
této pro celý
česk'
tragické události své národní a vlastenecké kem
vpravdě
obětavým
skut-
částky nově
sebraných pe-
na znovupostavení N~rodního divadla je třeba konfron-
tovat s velikostí jedenáct a Během
no v
cítění
a zcela ve smyslu hesla "dvakrát dá-
vá, kdo rychle dává". Velikost něz
národ tak
dvou let bylo
ničím
které v ten
čas nemělo
více než
tisíce obyvatel.
půl
ještě hezčí
ní již
města,
vyhořelé
Národní Q.ivadlo obnove-
účelnější podobě.
a
K definitivnímu, nyotevření
nerušenému slavnostnímu výroční
vybrán den 18.listopadu 1883, zatímním divadle v roce 1862
začala
divadla byl
den, kdy se v Pro-
pravidelná
česká před-
stavení. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o současně
s
připravovanými
slavnostmi k
otevření
rodního divadla vznikla myšlenka, aby ti drobní
Ná-
čeští
li-
dé, kteří ve všech koutech Čech a Moravy přispívali do sbírek na. stavbu Národního di vadla, mohli také navštívit "zlatou pravními
kapličku
prostředky
uvidět
a
nad Vltavou". Hromadnými do-
byly tehdy
především
vlaky, a tak se
téměř přes
najednou,
tí:. putování
českého
noc, zrodilo veliké vlastenecké hnulidu zvláštními Divadelními vlaky Podnět
do Prahy do Národniho divadla. ší
ředitel
k tomu dal tehdej-
Národního divadla František Adolf Šubert, a
když dráhy daly souhlas k vypravování zvláštních vlakó, nestálo již nic v vu lásky
českého
cestě
tomuto novému spontánnímu proje-
lidu ke svému Národnímu divadlu.
Zpráva o chystaných Divadelních vlacích byla dána do novin 13.listopadu 1883 a již za
tři
dny, 16.listopadu
došla do Národního divadla zpráva z Kolína od redaktora místního
časopisu
"Koruna
česká"
Václava Nedvídka, že se
z Kolína chystá samostatný divadelní vlak na místo ného vlaku, který
měl
sběr
vézti diváky z rózných míst na ceSoučasně
lé trati státní dráhy.
požádal redaktor Nedví-
dek o 150 vstupenek do divadla. Ale sotva se roznesla po Kolíně
se
zpráva o zájezdu do Národního divadla, šest set zájemcó.
přes
A tak první Divadelní vlak v delnictví jel ve dne po slavném
středu
otevření
dějinách českého
představení
Časopis
Národního divadla, z Kqlína do
Smetanovy Prodané
"Lumír" o tomto
nevěsty
představení
návštěvníků
na
v Národním divadle.
napsal: "První ná-
venkovských hostí naplnila Národní divadlo ve
všech prostorách. Praženu dostalo se ten la málo.
Těm,
vadlo v ten ky, ale
diva-
dne 28.listopadu 1883, desátého
Prahy a vezl 630 nadšených divadelních
vštěva.
přihlásilo
večer
do divad-
kdož tam byli, zdálo se;. že se Národní di-
večer vlastně
upřímně česky.
teprve otevírá. To vypadalo
To "Národ
sobě"
nad
jevištěm
čes
bylo
tentokrát dojemnou pravdou. Citili jsme se touto vou vice sbliženi s venkovem než sterými
návště
novinářskými
frá-
zemi .. " Prvni Divadleni vlak z Kalina do Prahy nebyl posled-
nim. V
přištich
lu s tim prvnim
7 497
vadla
osmi letech jich bylo přivezly
ještě
patnáct a spo-
z Kalina a okoli do Národniho di-
návštěvniku.
Osm~.desát pět
let po prvnim zájezdu di vadelniho vla-
ku byl vypraven z Kalina dne 28.listopadu 1968, v roce stého výroc5i položeni zákla.dniho kamene k Národnimu divadlu, jubilejni vlak, jenž kteři
hlediště
zaplnili
otevřené
vadla sošku jednoho z
kolinské
Národniho divadla
staveni nesmrtelné Prodané jezdu odevzdali na
přivezl
nevěsty scéně
největšich
návštěvniky,
opět při před
a na památku tohoto zázástupcum Národniho di-
divadelnich
umělců,
ko-
linského rodáka Jeana Gasparda Deburaua. o=o=o=o=o
o·=o=o=o=o Dobré vztahy kolinské divadelni nimu divadlu se projevovaly
při
veřejnosti
všech
k Národ-
přiležitostech,
při
všech jeho jubileich. jaře
Na
posledniho
válečného
ky vzpominal Kolin padesátého kamene ke nátem
stavbě
městské
příspěvek,
je dne
25.května
raci, na
němž
výroči
Národniho divadla.
rady, která k tomu
řadu
roku prvni
promluvil profesor
vál-
položeni základniho Uspořádal
pod patro-
účelu věnovala finančni
slavnosti trvajici 1918 slavnostni
světové
čtrnáct dnů.
večer
v Zámecké restau-
Zdeněk
nim divadle". Druhého dne se konal
Zahájil
večer
Nejedlý "0 Národkomorni hudby
Smetanovy, kde učinkovalo slavné "České kvarteto"~ 30.květ na 1918 vyl
pořádán
chovy hudby a
na
2.června
Kmochově ostrově
1918
opět
na
velký koncer Kmo-
Kmochově ostrově
Prokůpek
další koncert Kmochovy hudby poslanec Adolf
uvedl pro-
slovem "O významu padesátiletí položení základního kamene k Národnímu divadlu". Slavnosti trvaly až do
B.června
staly se velkolepou n8rodní manifestací krátce
před
a
kon-
cem·války .. Ani padesáté nezůstalo
ce 1933
koncertu na
výročí otevření Kolíně
v
počest
opomenuto. Vedle slavnostního
Národního divadla bylo sehráno diva-
představení Em.Bozděcha
delní
Národního divadla v ro-
"Zkouška státníkova".
o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
I jinak se projevovaly dobré vztahy Kolína k Národnímu divadlu a naopake kterou k
uspořá.dalo
příležitosti
ocitl v první kému geniu línsk,ý
Bedřicha
čestným členem
po
představení
kteří
Smetany. Yxátce
při
této
odevzdal diplom
skončení
Prodané
spolek "Dobroslav" a
stého
Národního divadla
dru~stvo
řadě gratulantů,
zpěvácký
způsobem
Divadelní
stého
veliké slavnosti,
Například při
představení
se Kolín
skládali hold velipřed
tím jmenoval ko-
Bedřicha
příležitosti
čestného
nevěsty
mu slavnostním
členství.
Prodané
Smetanu svým
Stalo se tak
nevěsty
dne
5.květ
na 1882 na otevřené scéně novom~stského divadla. Smetana, ozdobem
vavřínovým věncem,
stran k
němu přistupovaly
k nohám
věnce
stál
uprostřed
střídavě
scény a z obou
deputace a kladly mu
a kytice. Z jedné strany jako první
pila k Mistrovi delegace Družstva
českého
přistou
divadla, z dru-
hé stra.ny jako první zástupci kolínského "Dobroslava", kteří
krásně
mu podal.i
červeného
ví v deskách z Bedřich
Smetana
znění:
spolku "Dobroslav" v čestného členství,
svých
aksamitu se
poděkoval
nem dopisem tohoto
počtu
vyhotovený diplom
čestného členst
stříbrným
spolku za jmenování "Slavnému výboru
kováním. čestným čle
zpěváckého
nad Labem. Skvostný diplom
Kolíně
jimž mne "Dobroslavu vyznamenal a do
členťt přijal,
zťtstane
mi navždy milou vzpomín-
kou a.považuji vyznamenání toto za uznání snahy v oboru národního
umění,
jemuž jsem své síly vždy
Vyslovuji slavnému spolku projevenou srdečný
mně
způsobem
se
tak okázalým.
své díky za poctu, Račte přijmouti
mt1j pozdrav s výslo'lVl:nou ú.ctou oddaný
tana. V Praze dne O
nejvřelejší
ochotně věnoval.
devčt
zúčastnil
let
8.května
později,
Bedřich
Sme-
1882." ve dnech 15. a
"Dobroslav" sjezdu
16.května
1891
českoslOVJ3nského pěvec
tva v Praze a v rámci jeho oslav spolu s ostatními kými spolky zpíval na jevišti Národního divadla
zpěvác
Dvořáko-
vu skladbu "Stabat Mater". o=o=o=o=o
o=o=o=o=o Dlouhá byla ří
řada těch umělců
kdy vystupovali na jevištích
v našem
městě Kolíně. Při
či
nejlepší
Národního divadla, kte,
,
.,
koncertn1ch pod11ch vůli
je není možno zde
všechny vyjmenovat, za všechny tedy aspoň některé: Prvním v dlouhé
řadě
vít Lukes, od roku 1867
byl snad
člen
umělecký-pár
Jan Lude-
Prozatímního divadla, a
Vě
koslava Blažková, od roku 1868 s~listka téhož divadla. ~činkovali při
zahajovacím představení v kolínském divadle
v býv. gymnáziu dne 16. a 17.prosince 1860. Lukes byl v
Kolíně
dřive,
již
dne
12.června
aemii kolinského "Dobroslava" co
1859 vystoupil na aka"solopěvec".
Z velikých zjevu opery Národniho divadla byla v Kolíně častým
hostem nesmrtelná Ema Destinová, která v le-
tech 1948 až 1926 zde vystoupila celkem z
největších pěvců
dvou let
pětkát,
čtyřikrát.
Jeden
Kolíně během
Emil Burian hostoval v
poprvé 14.ledna 1923 spolu s kolínským
rodákem Richardem Weissem, jednou se svým bratrem Karlem Burianem, kdy na klavír je·doprovázel jeho syn Emil František Burian, a naposledy 8.ledna 1925 op~\ se svým synem E.F.Burianem. Vystupovali zde i
pěvci
Otakar
Mařák,
a Jarmila Novotná. Častým hostem byl v Kolíně národní umě lec
Ečluard
Haken, který zde zpíval
moucké opery,
umělec
jako
zde zpival národní
několikrát
Blachut, n8rodní
ještě
Karel Berman,
Jiří
člen
Olo-
umělec
Beno
Joran a další.
Ze s~listek Národního divadla č~sto v kolíně koncertovaly národní
umělkyně
Marta Krásová, a Marie Podvalová,
Slávka Procházková, Ludmila Červinková a další. Také
členové činohry
Národního divadla
často
v Ko-
líně vystupovali, at už s vlastními soubory nebo jako
hosté s kolinskými ochotníky. Tak jsme na kolínských jevištích viděli národni umělkyně Olgu Scheinpglugovou a Leopolčlu
Dostalovou, Jarmilu Kronbauerovou, Annu
Sedláčko
vou, Jarmilu Bechyňovou, Jindřicha Mošnu, Ečluarda Vojan~, Hugo Haase, národni umělce Zdeňka Štěpánka, Ladislava Boháče,
Jiřího
Steimara, Eduardo Kohouta aj. Byla jich
opravdu dlouhá, dlouhá řada.
At
nám prominou všichni, kte-
ré jsme zde neuvedli. Nakonec si povime ještě aspoň něco málo o těch nosivztah~
telich úzkých v
Kolině
Kolina k Národnimu divadlu,
narodili nebo zde žili anebo obyvatelům,
Kolinsku a jeho
...
vadla at už jako herci, žizéři
jinak
či
autoři
se
jiné vztahy ke
a uplatnili se u Národniho di-
zpěváci,
hudebnici,
tanečnici,
re-
divadelnich her, scénických výprav anebo
do styku s Národnim divadlem. Uvádime je v a-
přišli
becednim
měli
kteři
pořádku,
abychom nikomu nedali
přednost před
ostat-
nimi: Jaroslav Balák se narodil v novinářem,
Kolině
1.záři
1880. Byl
redigoval "Vinohradské listy'', a dramatickým Některé
spisovatelem.
jeho hry byly hr:ány na jevišti Ná-
rodniho divadla. Terezie Brzková se narodila 11.ledna 1875 v Byla
členkou činohry
a potom znovu ve sky na le
scéně
ještě
"Babičky ..
Národniho divadla v letech 1914-1919
čtyřicátých
letech vystupovala pohostin-
Národniho divadla. V celé naši vlasti je stá-
známa. jako Boženy
babička
Němcové.
nutelnou postavu prosté ce malých i velkých české
Kolině.
z f'ilmu zpracovaného podle
V této roli
české
diváků
vytvořila
nezapome-
ženy, kterou si ziskala srd-
a která
patři
do klenotnice
kinematografie. Františka
divadloo
Řadu
Zdeněk
Černohlávková
hrávala v
Kolině
ochotnické
let pak zpivala ve sboru Národniho divadla.
Deršák se narodil v roce 1937 v
Kolině.
Jako
houslista u pultu prvnich housli Smetanova divadla je
čle
nem orchestru Národniho divadla. Leopolda Dostalová, národni
umělkyně,
jako
žačka
dra-
matické školy Hany Kvapilové hrávala v letech 1900-1901 s ochotníky Klubu mladých v činohry
Byla
přední členkou
Národního divadla.
Ludmila líně.
Kolíně.
Dvořáková
světové úrovně.
Sopranistka
pery a na
scéně
se narodila
11.července Začínala
1923 v Ko-
u ostravské o-
Národního divadla zpívala poprvé v listo-
padu 1950 pohostinsl~ Janáčkovu Kátu Kahanovou. Členkou opery Národního dive.dla byla pak v letech 1 951-1 957. Pozdějším
jejím
českého
repertoáru
Dvořákových
a
působištěm
byla Státní opera v
vytvořila
Janáčkových,
Berlíně.
role v operách Smetanových, světového
ze
repertoáru vynik-
la zejména v operách Wagnerových. Je nositelkou státních vyznamenání
Německé
Z
několika
demokratické republiky. Její
manžel Rudolf Vašata byl dlouhá léta dirieentem orchestru Národního divadla. Jan Fif'ka se narodil od roku 1916 byl
členem
24.září
1889 v
Kolíně.
Deset let,
opery Národního divadla. Pro ušní
chorobu zanechal operní dráhy a vystupoval pak jen žitostně
na koncertech a v rozhlasu. Krátce pak byl
telem divadla "Uranie" a nakonec
ředitelem
příle
ředi
hudebního na-
kladatelství "Accord". Otakar Fischer se narodil Byl profesorem germanistiky na
20.května
1883 v
Kolíně.
Karlově universitě,
1911-1912 dramaturgem a v letech 1935-1938 šéfem
v letech
činohry
Národního divadla. Dlouhá léta psal divadelní kritiky a referáty do denních dové noviny/, ale
listů
/Národní listy, Právo lidu, Li-
především
byl básník, dramatik a
pře
kladatel. Vydal deset básnických sbírek, jedenáctá vyšla
posmrtně.
Z jeho drama.t jsou
Těžiště
"Herkules" a "Otroci". v
nejznámnější "Přemyslovci",
jeho životního díla ;:Je
překladech největších světových básníků:
Goetha,
Schillera, Kleista, Heineho, Wedekinda, Vilihona, Shakespeara, Kiplinga, Puškina aj. Když bylo k nádherně
rodního dive.dla vydáno
vypravené
50.výročí
Ná-
několikasvazko
vé dílo o dějinách divadla, ne.psal jeden ze svazků: "Či nohra Národního divadla do roku 1900." ].července
Vilém Heš se ne.rodil
bem. V letech 1881 až 1894 byl
1860 v Týnci nad La-
předním členem
opery Ná-
rodního divadla, kde vynikl jako interpret basových rolí ve Smetanových a ho
působení
Dvořákových
operách. Za krátkou dobu své-
v Národním divadle jen ve Smetanových operách
vystoupil 155krát. Potom odešel do H~burku a k k vídeň ské dvorní Marie
opeře,
kde p1iso bil až do své smrti v roce 1 908.
Chudobov~-Kslme.rová
byla dcerou kolínského sta-
vitele a majitele pily. V mládí hrála divadlo s kolínskými ochotníky,
později
jako altistka zpívala ve sboru Ná-
rodního divadla. Vladivoj Jankovský, zasloužilý
člen
Národního divad-
la, studoval na kolínském gymnáziu, kde maturoval v roce 1940. tTe sbormistrem opery Né.rodního divadla. Jose~ líně.
zpěv
Alexandr Jelínek se narodil 16.září 1863 v Ko-
Začínal
zde jako divadelní ochotník, pak studoval
u F.Pivody a zpíval
tí Pavla Švandy ze nř
postupně
Semčic,
Jana
u divadelních
Pištěka
a jiných. Na scé-
Národního divadla vystoupil jen jednou, a to
1 884 ve
Flotowově
opeře
"Marta".
společnos
21.září
Rudolf Kaulfus se narodil 10.dubna 1878 v
Kouřimi,
okres Kolín. Vynikl jako basista v operá.ch divadel Na Vinohradech, v
Záhřebu
a v
Brně.
Začínal
ním divadle, které mu umožnilo studium pěvecké
jako elév v Národzpěvu
v
Pivodově
šk
Jmndřich
Koudelka, syn ko+ínského rodáka aynka Koučlena kočovných
delky Mirovského, tenoristy, společností.
Po pilném studiu
. mu divadlu a posléze žil na dirigentem
zpěváckého
zpěvu
odpočinku
4.září
k Márodníkde byl
Kolíně,
Věnoval
se
"Růžicové
Kouřimi,
užité graf'ice, navrho-
především
val plakáty, desény pro textilie,
1881 v
umělecko-průmyslové
okres Kolín. Byl profesorem Vysoké
autorem vitráže
v
přijat
spolku "Dobroslav".
František Kysela se narodil
školy v Praze.
byl
divadelních
umělecké
sklo aj. Je
okno" v katedrále sv. Víta na
Pražském hradě a tapisérie pro čs.pavilÓn na mezinárodní výstavě
dekorativního
umění
v
Paříži
se mu dostalo nejvyšších uznání a začínal
v roce 1925, za níž
odměn.
Jako scénograf'
ve Vinohradském divadle v roce 1915. Ve dvacátých
letech inscenoval v Národním divadle celý cyklus Smetanových oper a
vytvořil
pak scény k dlouhé
řadě
oper
kových, Fibichových, Novákových aj. V roce 1981. organizace OSN "UNESCO" sté baru
světových
kulturních
času
zařadila
jeho narozenin do sou-
výročí.
21.září
1859 v
Kolíně.
velmi oblíbeným a znám3hn
českým
básníkem a spi-
Karel Leger se narodil svého
výročí
Dvořá
sovatelem.. Jeho divadelní hra
"Slep~!"
Byl
byla hrána na je-
višti Národního divadla v premiéře dne 27.března 1893. Ře-
skončení
ditel Národního divadla mu poslal ihned po
premi-
éry telegram tohoto znění: "l1spěch výborný. Šubert" a za "Přijměte mou.upřímnou
dva dny poté mu napsal v dopise:
gratulaci k opravdovému a velmi dobrému
úspěchu\Vašeho
dra-
matu Slepý. Rázovité postavy, konflikt ze života vzatý a vpravdě umělecké
provedení
děje
jsou
význačnými
stránka-
mi Vaší práce, po níž zajisté následovati budou jiné a ještě
dokonalejší". Tato hra však
rova díla, která byla
poctěna
z~stala
uvedením na
jedinou z Legescéně
Národního
divadla. Radovan Lukavský, zasloužilý rodního divadla, prožil své
umělec,
dětství
člen činohr'
Ná-
v Chotuticích na ko-
línském okresu a vystudoval gymnázium v Českém Brodě. Alois Makarius se narodil okres Kolín. Jako klarinetista Luólani, ve
Lvově
1.června působil
1885 v
Kouřimi,
u oper v Bukurešti,
a potom od roku 1914 po 26 let v orchest:t%1:
Národního divadla. Zdeňka
Mollendová byla manželkou kolínského průmysl
níka Adolfa Richtera, který
vystavěl
v roce 1892 divadlo
v Zámecké restauraci, a žila v Býchorech u Kolína ..
V
le-
tech 1900-1901 byla angažována jako sÓlistka v opeře Národního divadla. Václav Nouzovský se narodil 29.srpna 1918 ve Velimi, okres Kolín. Žák kolínské hudební školy. Basista. V roce 1938 byl elévem a v letech 1945-1949
členem
opery Národ-
ního divadla .. Potom odešel do Slovenského národního divadla v
Bratislavě.
Jarmila Novotná byla dcerou kolínského divadelního
ochotnika V.Novotného, který hrával divadlo v kolinském d~lnickém
ka
činohry
pokračovala
Josef' t~,
jako elév-
Národniho divadla a od roku 1925 se
ji oslnivá kariéra sopranistky v která pak
Začinala
divadelnim spolku "Kolár".
~aleček
v
opeře
začala
je-
Národniho divadla,
cizin~.
18.záři
se narodil
Jestřabi
1842 v
okr.es Kolin. Debutoval s pronikavým
úspěchem
Lho-
jako ba-
sista v Prozatimnim divadle 16.února 1864 v roli Sarastra v Kouzelné
Ve Smetanových operách vystoupil v Pro-
f'létn~.
zatimnim divadle pod taktovkou
nev~stě
z toho jako Kecal v Prodané představeni
Prodané
Bedřicha
přištiho
roku odjel do Ruska
servatoře.
gradě.
lá
koncertům
později
Je pochován na Smolenském
Když v roce 1915
um~lecká veřejnost
zemřel,
prvnim
1866 zpival roli KrudoMoskvy a
natrvalo.Působil
opeře,
basista v Petrohradské
Při
26kráte
nevěsty 30.května
šiny. V dubnu 1869 byl pozván ke
Smetany 56krát,
pak jako
jako profesor konhřbitově
byla na jeho
v Leninpohřbu
ce-
petrohradská.
František Pokorný se narodil 20.května 1849 v ~es kém
Brodě,
okres Kolin. Pracoval jako architekt v atelié-
ru Josefa Zitka a
provád~l
dozor nad stavbou Národniho
divadla. Gabriela Preissová,
česká
spisovatelka, prožila mlá-
di v Plaňanech, pobývala často u své sestr-3 Luisy Tokarové v
Kolině čp.
214/IV, a na sklonku života žila. v Je-
vanech, okres Kolin. Jeji divadelni hry i opery, k nimž jeji divadelni hry poskytly libreta, jako "Gazdina roba" k Foerstrově "Evě" a "Jeji pastorkyňa" k qenáčkově opeře
J.qq
stejného jména, jsou stále na repertoáru Národního divadla. Ida Reichnerová, dcera kolínského ích v
Brně
ského
německého
vadle.
Zem~ela
jest
a v Praze
pohřbena
operní
nejdříve
1916 ve
na kolínském
byla po studi-
angažována jeden rok u Zemtři
léta v Národním di-
věku
jedenadvaceti let a
divadla a pak po 24.října
učitele,
hřbitově.
Byla to velmi na&aná
zpěvačka.
Kouřimi,
Marie Rejholcová se narodila 29.ledna 1891 v
okres Kolín. Po studiích vystoupila poprvé v Národním divedle
, " 1913 a byJa pak po dvacet let vyznamnou so-
25.června
listkou jeho opery. Za tu dobu jen ve Smetanových operách vystoupila 572krát a zpívala vždy počátku
přední
altové role. Od
"Radiožurnálu" zpívala v.československém rozhlase.
Zdeněk
dákem, ale v
Rykr,
malíř
Kolíně
a grafik, není sice kolínským ro-
prožil
téměř
celý
svůj
život. ZabýZačí
val se mimo jiné také návrhy divadelních inscenací. nal s kolínskými ochotníky a v řadu návrhů měl
v
Kolíně
třicátých
scén pro Národní divadlo •. Dne posmrtnou výstavu
návrhů
vytvořil
letech
29.června
1941
scén pro Národní di-
vadlo spolu s výstavou scén, které pro kolínské divadlo vytvořil
akad.sochař
Vladimír J.Hnízdo.
Jaroslav Skácel byl nejprve elévem,
později
členem
opery Národního divadla, kde zpíval tenorové role. V letech 1953-1958 mladý
učitel
působil
u ostravské opery.
jako
v Tuklatech, okres Kolín.
JUDr.Karel Sladkovský byl od minulého století roku 1876
Vyučoval
členem,
předsedou
začátku
od roku 1865
"Sboru pro
zřízení
še.desátých let
místopředsedou českého
a od
Národního
3oo
divadla v Prat.e". Za jeho na a také byl pro
dokončena
účast
působeni
ve "Sboru" byla zaháje-
stavba Národniho divadla. Sladkovský
v revoluci roku 1848 odsouzen k trestu smrti, vězněni
ale po devitiletém
v
samovazbě
a v olomouckých kavězeni
sematech amnestován v roce 1857. Po návratu z
v Praze najit
zaměstnáni,
nemohl
a proto odešel do Kalina, kde
žil v letech 1857-1860 u svého švagra kolinského zasilatele
Jiřiho domě
tom
Veverky v
čp.
28.řijna
byla dne
která byla pak za okupace
pamětni
1932 odhalena i
odstraněna;
Havličkovy třidy
Jaroslav
Souček
Na
deska,
je již
zbořen.
náměsti
do teh-
dům
V roce 1903 byla ulice vedouci z Rorejcova dejši
předměsti.
10 na Kutnohorském
nazvána ulici Sladkovského.
se narodil B.prosince 1935 ve Velimi,
okres Kolin. Po studiich s5lového zpěvu na pražské konservatoři působil nejprve u opery Jihočeského divadla v Čes
kých
Budějovicich,
potom u
Janáčkovy
opery v
Brně
a nyni .
je s&listou opery Národniho divadla. Stanislava
Součková,
zasloužilá
umělkyně,
se narodila řadu
27.listopadu 1923 ve Velimi, okres Ko1in. Byla
let
předni s~listkou Hudebniho divadla v Karlině a krajského
divadla v Českých Budějovicich. Vystupovala pohostinsky na
scéně
Národniho divadla, zejména ve Smetanových operách.
Jarmila Svatá se narodila
2].záři
la ochotnické divadlo v Klubu mladých a v
Hilarově
sboru
elévů
1903 v
Kalině.
Hrá-
později působila
Národniho divadla.
Prostřednictvim
svého bratrance Karla Teigeho se sbližila se
členy tunělec
ké avantgardy a hrála pak v divadle E.F.Buriana a v Osvobozeném divadle. Vynikla též jako spisovatelka.
Jo1
Josef Tulka, jako
učitel
malíř
kreslení v
Působil
lunet v Národním divadle. rodině rytíře
Horského na zámku
v Býchorech u Kolína. Kamila Ungrová se narodila
18.června
1887 v
Kouřimi,
okres Kolín. V Národním divadle vystoupila poprvé 10.listopadu 1906 a byla pak vynikající
členkou
ku 191.8, kdy pro chorobu zanechala aktivní působila
nosti a
·'nÝ
jedlý napsal O/V díle
umění
v Praze. Profesor
Dějiny
vá zpívala doslova jako
nebyl mrtvý, v oboru tak
ptáček.
tom živá ve
.hudebně zv~
Hlas jako
zpěvu
ještě
i ve
ve
zpěvu
Zdeněk
Ne-
hře,
stříbrný
zvo-
naivní, skoro ani tonek u ní
ne prožitý. Zkrátka z jev. I byla pak
mladistvého sopranu po dvacet let nejlep-
ší silou naší opery. I potom vždy stejně
čin
Národního divadla: "A Ungro-
nek, s krásnými výškami, ve výrazu při
umělecké
pak jako hudební pedagožka, naposledy
na Akademii múzických
dětinská,
opery až do ro-
jako ve
hře
i
svěží,
zevnějšku,
půvabná, při
vkusná
tom odušev-
teplá i inteligentní". Zpívala ve všech Smetanových
nělá,
/kromě
operách
Violy/ celkem 519krát, z toho
Mařenku
105krát. Josef Urbánek se narodil 16.února 1890 v svou
uměleckou
dráhu tenoristy
vadle v roce 1880 a
členem
do roku 1884, kdy zanechal
začal
Kolíně.
v Prozatímním di-
opery Národního divadla byl umělecké
činnosti.
Karel Váňa se narodil 29.listopadu 1867 v Českém Brodě,
okres Kolín. Byl
členem činohry
Národního divadle.
Pavla Veverková hrávala ve svém mládí ochotnické divadlo s kolínským "Spolkem aka.demiků" /pozdější Klub mla-
-------~---------
dýchl. Studovala v dramatické
ě.kole
režizéra Národniho
divadla Josefa šmahy a stala se členkou Vinohradského divadla.
Před
provdánim za. spisovatele Ot.Zacharu vystupo-
vala krátce na jevišti Národniho divadla. Ka.rel Vohnický, kolinský rodák, se
vyučil
Kolině
v
kožešnikem a hrál na. ochotnickém jevišti našeho
města.
Dlouhá léta. pak plisobil ve sbqru Národniho divadla. Aneta Voleská, zasloužilá
členka
Národniho divadla,
prožila své mládi v Českém Bro~ě. Je s~listkou baletu Národního divadla. Bohumir Vratislavský, zasloužilý
člen
Národniho di-
vadla, učil na školách v Českém Brodě. Od roku 1946 je hráčem
prvnich housli v orchestru Národniho divadla.
Ružena Vykoukalová se narodila štolmiři,
27,června
1868 ve
okres Kolin. Po studiich na pražské konserva-
toři byla v letech 1889 až 1902 sÓlistkou opery Národ-
niho divadla. Ve Smetanových operách zpivala 246krát, z toho Ludmilu v Prodané
nevěstě
192krát. Celkem nastudo-
vala v Národnim divadle 73 rolí a vystoupila 1057krát. Blanka Waleská, zasloužilá
umělkyně,
se narodila
v roce 1910 v Cerhenicich, okres Kolin. Od roku 1948 byla
členkou činohry
Národniho divadla. o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
Náš Divadelni vlak se již bliži ku Praze a tak nám na
závěr
zbývá jen malá chvilka.
Letošni celý rok probihá jako "Rok To na
počest
divadelnich
našeho milého Národniho výroči,
českého
d~vadla.
divadla".
Ale
těch
která spadaji do letošniho roku, je
3o.6
víc než jen
100.výročí otevření
naší první scény. Vždy{
i nejstarši pražské divadlo slaví letos své narozeniny - 'bývalé Nostitzovo, pak Stavovské a dnes Tylovo divadlo, kolébka
českých představení,
v tomto roce dovršilo již
200 let svého trvání. I v našem
městě Kolíně připadá
na rok 1983
několik
význa.mných divadelních jubileí. Zopakujme si je: 125 let od založení prvního
pěveckého
sdružení v Ko-
líně Zpěváckého spolku .. Dobroslav". Byl založen 20.září
1858. Jubileum dnes už zaniklého
zpěváckého
spolku
patří
zcela právem mezi divadelní jubilea, vždyt jeho členové se nemálo zasloužili o představení
uskutečnění
oper a operet na kolínských jevištích.
100 let od založení prvního spolku, Spolku divadelních 20.září
mnoha divadelních
skutečného
ochotníků
ochotnického
"Tyl". Byl založen
1883 a až do svého zániku v padesátých letech to-
hoto století byl hlavním nositelem tradic kolínského ochotnického divadla. 100 let od založení "Divadelního družstva v které si vytklo za ní budovy v
Kolíně
svůj
a také tohoto cíle dosáhlo. Vzniklo
tohoto století, když města
,
cíl postavení samostatné divadel-
2.prosince 1883 a rozešlo se v
správy
Kolíně ..
Kolína a
před
tím
polovině
předalo
učinilo ~arný
padesátých let
budovu divadla do
pokus o
doplnění
in-
teriéru divadla malovanou oponou. 100 let od prvního Divadelního vlaku z Kolína do Prahy na
představení
vadle. T.ím byla
Smetanovy Prodané
vytvořena.
nevěsty.
v Národním di-
tradice Divadelních
vlaků,
na
kterou navazujeme i dnešním zájezdem do Národního divadla. překla
100 let od narození dramatického spisovatele, datele mnoha cizích dramat, divadelního
vědce,
kritika a
praktického divadelního pracovníka, kolínského rodáka Ota'kara Fische.ra, který sám o přeslici
na 1883 v
je
dítětem
domě
čp.
sobě
napsal, že po
meči
i po 20.květ
kolínského Polabí. Nerodil se
46 v Zahradní ulici.
90 let od prvního uvedení divadelní hry kolínského spisovatele, básníka Polabí Karla Legera na ~ivadla.
ního
na 1893
Stalo se to v
v režii
Národ-
dne
27.břez
úspěšné premiéře
Josefa Šmahy. Hlavní role hráli Josef šma-
ha, Hana Kvapilová a M.A.Šimáček
scéně
Jindřich
Mošna. Divadelní referent
napsal po premiéře do pražských Národních lis-
tli: ttAutora pa.na Legera, dosud známého básníka románu veršova~ých, kteří
zanášíme si dnes do
mají k úkollim
českého
evidenční
dramatu
listiny mužu,
určité
závazky." Ka-
rel Leger napsal desítku divadelních her, ale jen jedna, drama "Slepý", byla hrána na jevišti Národního divadla. 60 let od prvního stavení v dne
Kolíně,
24.června
proletářského
divadelního
před
které sehrál dramatický odbor FDTJ Kolín
1923 v sále restaurace Na Zavadilce.
35 let vzniku samostatné profesionální scény v Kolíně,
jilo
plivodního
Městského
činnost
slavnostním
oblastního divadla, které zahápředstavením 22.září
20 let trvání slavilo Malé divadlo koncem minulého roku, a tak jubileum
zařadíme
jistě
1948.
několik
dní
před
nechybíme, když i toto
do kolínského "Roku
českého
divadla".
Je to snad málo·, tento Muže se tedy i v našem zvát "Rokem
českého
výčet
jubileí, na jeden rok ?
městě Kolíně
rok 1983 zcela právem
divadla".,
o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
A vida, už jsme v Praze, to to uteklo! Kola našeho Divadelního vlaku
drnčí
už na prvních výhybkách Hlavního
nádraží., Divadelní vlak dojíždí ke svému cíli, za okamžikU nás pojme naše Praha do své kapličce
v její "zlaté
náruče,
několik
abychom zde
nad Vltavou" dnes zažili nezapo-
menutelné umělecké dojmy z krásných tónu národní opery Smetanovy Prodané ci
před
nevěsty,
právě
tak, jako naši
sto lety. Tehdy to bylo 111c
nevěsty,
představení
předchůd
Prodané
kolikáté to je už dnes ?
Nezbývá než ském divadle a
zavřít
tuto knížku s povídáním o kolín-
tradičních
k drahému Národnímu
vztazích našeho
města
Kolína
divadlu~
At se vám líbí v novém Národním divadle, at nikdy nezapomenete na tyto krásné a uchvacující chvíle ! At vá.m v tom pomáhá také tato knížka" o=o=o=o=o
o=o=o=o=o
Zde
končí
text publikace, kterou jsem napsal ke
stému
výročí
hy na
představení
prvního Divadelního vlaku z Kolína do Pra-
vadelnímu vlaku,
v Národním divadle a k Jubilejnímu di= uskutečněnému práv~
prvního dne 28clistopadu
1983~
v den stého
výročí
O publikaci byl Svědčí
o tom
stala na
napříkle.d
veřejnost,
na dopisy lístek s ří
zřejmě
...
..
ještě
občanů
zájem.
to, že krátce po tom, co se do-
jsem jednoho dne našel ve schránce upozorněním,
pocházeli z Kolína a
jsem neuvedl
u kolínských
měli
že vy
výčtu umělců,
kte-
vztah k Národnímu divadlu,
jednu; rád tedy podle této informace
doplnu;:Jl: Laděna
Mrzenová, se narodila v
Kolíně
1954. V roce 1968 získala první místo v Polabí", která se
každoročně pořádá
v
dne 25.února
soutěži
Kolíně,
"Zpěvák
a bylo jí
doporučeno studium zpěvu. Po maturitě na gymnáziu v Čes
kém
Brodě
byla
tém
ročníku
na Státní
přijata
konservatoř
a již v pá-
zpívala v operním souboru Státního divadla
Zdeňka Nejedlého v ~stí nad Labem. Od 1.prosince 1979
je trvale
členkou
operního souboru Ná.rodního divadla.
0=0=0=0=0
Tím
končím vyprávění
události roku 1983, Roku mnoha
kolínsk~~ občanům
c_'elý život.
o veliké české
kulturně
hudby, která
politické přinesla
nezapomenutelné žážitky na
Ale
ještě nekončím,
ještě
dvou stran, informaci o další která byla
členkou
Těluškinová,
since 1936.
jsem dostal, dokonce ze umělkyni,
kolínské
Národního divadla. Je jí Eva Randová -
mezzosopranistka, narozená v Původně
rodačce,
Kolíně
byla profesorkou matematiky a
31.protělo
cviku a po vystudování zpěvu u prof. Jitky ~vábové v ~stí nad Labem vystoupila pohostinsky v počátek
její dráhy profesionální
ního divadla v
Ostravě.
opeře
pěvkyně
v
Brně.
byl v
Skutečný
opeře
V letech 1969 až 1971 byla pa
Státdvě
sezÓny členkou Národního divadla, v roce 1971 přijala nabídku angažmá v Norinberku a potom ve Stuttgartu, kde pdsobí dOSUd.
SB O R
OBČANSKÉ
P R O
Sbor pro
občanské
jel letos svou
záležitosti v
činnost přibližně
vloni. Staral se, aby
Z ÁL E Ž I T OS T I
Kolíně
v tom rozsahu, jako
občané města
nebyli sami v radostpřicházel
ných i 'fuolestných chvílích svého života, s
blahopřáním či proje~emsoustrasti
nostem
při různých příležitostech
První takovou
příležitostí
SPOZ vítal do života a mezi prováděl
zpravidla
čtyřikrát
anebo je zval k slav-
bylo narození ns.šeho
měsíce,
slavnost vítání který
dětí
dětí
připravily děti
58 krát a
byla z
mateřských
Vítání
uskutečnil
280
kulturním škol,
které
vždy dvakrát ve
přivítal
doplněna
dětí,
města.•
všední dny a dvakrát v sobotu. Celkem letos slavnostní vítání
k nim
na kolínskou radnici.
občany
do
/SPOZ/ vyví-
dětí.
Každá
pořadem,
pionýři
nebo
3o9
žáci Lidové školy
umění.
Zvlášt sle.vnostní bylo uvítání
do života prvního kolínského
občánka, Herčík
v letošním roce. Byl jím David Leoše
Janáčka
čp.
který se narodil
494. K jeho uvítání
z Kolína II.,ulice přišli
zástupci
SPOZ do porodnice kolínské nemocnice. obřadní
Do sle.vnostní zeli skládat slib uskutečnil
slib
pionýři
slib Jisker
pionýr~ devětkrát
síně
kolínské radnice
a pionýrské Jiskry; letos se
čtyřikrát óčasti
za
patnáctiletým 426
pr~kaz~
chlapcům
a
poře.dy,
mladým kolýnským
dětí
260
pionýr~.
381
předávání děvčat~m
óčasti
za
to slavnostech byly vždy kulturní V akci slavnostního
přichá
při
I
a těch
připravené
dětmi.
občanských pr~kaz~
bylo letos
občanům,
předáno
z toho 169
žákům
základních škol a 257 žák~m středních škol a učilišt. Také
při těchto
16 slavnostech byly
zařazeny
kulturní
pořady.
Při
~levnostech předávání
převzalo
maturitních
vysvědčení
ve slavnostní síni kolínské radnice svá
čení dospělosti
452
absolventů středních
škol a
vysvěd
středních
odborných učilišt. Těchto slavností bylo 15 za téměř stoprocentní
účasti rodičů.
Podobné slavnosti byly
dá.n:v pro
učně vyučené
převzalo
tímto slavnostním
v odborných
přítomnosti zástupců závodů
učilištích;
způsobem
své
výuční
uspořá
306 jich listy za
a organizací Socialistického
svazu mládeže. Také pro brance, odcházející plnit základní vojenskou povinnost, byly brancům
byly
připraveny dvě
předány
slavnosti,
při
nichž 33
povolávací rozkazy. Letos se poprvé
setkali ve slavnostní síni radnice zástupci stranických a státních
orgán~
také s chlapci,
kteří
se rozhodli po
absolvování základní školy pro studium na vojenských školách. Setkání byli
přítomní
rodiče
i
Představitelé města přijali
těchto chlape~.
ve slavnostní síni rad-
nice i nejlepší žáky kolínských škol, nejlepší pionýry a pionýrské vedoucí a nejlepší sportovce, aby jim
poděko
vali za jejich práci ve škole, v pionýrských organizacích a ve sportovních oddílech. Stále více se vžívá slavnostní dětí
mateřskou
s
osmnáct pro 511
rozloučení
šestiletých
školou. Letos bylo takových slavností dětí.
Přítomní
byli také
rodiče
těchto
dětí.
Sbor pro
občanské
záležitosti nezapomínal ani na
životní a pracovní jubilea kolínských roku zástupci SPOZ a dinách 322 kolínských přáním
občanských výbor~
občan~
i malé dárky k jejich
a
předali
výročím.
občan~.
V
pr~běhu
navštívili v rojim spolu s blahoLet~SPOZ
oslavil
také 18 zlatých svateb, 2 diamantové a dokonce jednu platinovou svatbu kolínských občan~. Šest těchto jubileí bylo oslaveno ve slavnostní síni radnice, ostatním zástupci SPOZ a
občanských výbor~
přišli
gratulovat do jejich
domov~.
o
staré lidi, o jejich kulturní a
žití se SPOZ spolu s ostatními orgány
společenské
Městského
ho výboru staral i jinak. Pro
d~chodce
různé
představení
akce, bezplatná filmová
promítání byl pro
filmů
v klubu
d~chodců
byly v
vy-
národní-
pořádány kině
Jas a
na Zálabí, na konci roku
ně uspořádán opět bezplatně
slavnostní koncert
311
Městské
při příleži
hudby Františka Kmocha v divadle a
tosti Mezinárodního dne žen koncert dechového orchestru mladých Lidové školy
umění
v sále Zámecké restaurace.
K Mezinárodnímu dni žen a ke konci roku se navíc konaly důchodců
v obou klubech pohoštěním.
Pro
besídky s kulturními
důchodqe
Městský
zakoupil
pořady
a
národní výbor
padesát vstupenek na hlavní koncert Kmochova Kolína a rozdal jim je zdarma a
uspořádal během
roku dva automobi-
lové zájezdy. Nejsmutnější
tosti je
rozloučení
smuteční
obřadní
nalo
1 551
se
zemřelými občany
síni na
rozloučení
jsou zahrnuti
zemřelí
zemřelými,
se
nejen
města
~muteční obřadní
síně
největší počet pohřbů
neděli
obřadní
v
říjnu
města
ve
počtu
ale do tohoto
Kolína, ale i z kolín-
sousedních. Od postavení hřbitově
na zálabském
je to dosud
za jeden rqk. Spolu se Spolkem střediskem pořádá
tel žehu a Okresním kulturním sledni
našeho
záleži-
V roce 1983 se zde ko-
hřbitově.
některých okresů
ského okresu a
občanské
z povinností Sboru pro
"Vzpomínku na
síni a potom u rozptylové
zemřelé"
louě~
ve
přá
SPOZ posmutečn:(
hřbitově.
na
Na letošní rok připadlo 30.výročí založení sborů pro občanské
záležitosti. K
v
dne
Kolíně
23.března
okresní konference městské
oslavě
1983
sborů
tohoto
městská
pro
a dne
občanské
konferenci, na které bylo
výročí
Tučkové předvedeny
dů prováděných při různých
22.června
1983
záležitosti. Na
přítomno
a 14 hostí, byly po slavnostním projevu soudružk' Hanv
se konala
163
delegátů
předsedkyně
ukázky kulturních
slavnostech a
obřadech
SPOZ pořa
sboru
a nakonec byla
řadě těch,
se o
kteří
sboru zasloužili,
předána čestná
nikdo
třebaže
nevzpomněl,
sedou kolínského a
několik
jsem
těch
z
zavá.děl
V řádána
dvanáct let
občanské
roku byla
ně
jeŘtě
záležitosti
běžně
slavností, které se dnes
provádějí, projevů.
libreta a psal texty výročí
v rámci tohoto
před
uspo-
ve výstavním sále Kulturního'domu pracujících vý-
stava o práci "Od
téměř
Sboru pro
a vymýšlel pro
závěru
uznání. Na mne si ovšem
jsem byl
městského
kolínského
činnost
dětství
sborů
fia
pro
stáří".
občanské
záležitosti pod názvem
Výstava byla zahájena ve
čtvrtek
dne 15.prosince 1983 v 15 hod.odpoledne.
S
činností
sborů
pro
občanské
záležitosti úzce sou-
matričního oddělení Městského
visí práce
město
které vede matriky nejen pro 31 obcí kolínského
matričního
národního výboru,
Kolín, ale i pro dalších záznamů
obvodu. Podle
dětí,
trikách se letos v kolínské nemocnici narodilo 830 z toho bylo 324
dětí
z Kolína. V
obřadní
v ma-
síni kolínské
radnice bylo letos uzavřeno 322 sňatků, z toho bylo 199 svateb, kdy v
Kolíně.
měl
jeden nebo oba snoubenci trvalé
Svatební
obřady
se konají nejméně
vice jich bylo v dubnu /48/,
vesměs
řených
v sobotu, nej-
v lednu /13/; v
se nechce nikdo ženit a vdávat, stále lidé vyjádřenou
věří
úslovím uv máji-máry". Z celkového ,
manželství v letošním roce
bydliště
\.§9(
v
den nebo oba snoubenci byli rozvedení. V patnácti dech uzavíraly manželství nezletilé
nevěsty,
pověru,
počtu
bylo~takových,
kv~u
uzav-
kdy jepřípa
to je mladší
osmnácti let. K takovým sňatkům musel být předložen sou-
hlas okresniho soudu.
Před
jednotlivými svatebnimi dny
se konaly i letos besedy se snoubenci. V roce 1983 bylo uspořádáno devět
Letos nů,
takových besed za
zemřelo
z toho bylo 329
v kolinském
účasti
matričnim
občanů města
Kalina.
223
snoubenců.
obvodu 963
obča
S P ORT
V
A
popředí
T Ě L O V
zájmů
kolínských
f'anouš'k11 je hokej a kopaná Hokejisté
ÝC H O V A
sportovců
a sportovních
&
Tělovýchovné
jednoty Kolín /TJ Kolín/
hráli ještě v loňském roce I.Národní hokejovou ligu, driihou nejvyšší soutěž v ČSSR a nejvyšší soutěž v Čes ké socialistické republice. V polovině sezÓny 1982/83, to jest na
začátku
tohoto
rodní hokejová liga /LNHL/ z prvních
pěti
kalendářního rozdělila
na
roku, se I.Nádvě části,
mužstev z každé ze dvou skupin, z nichž
se dosud skládala, z
české
a moravské, byla
vytvořena
elitní skupina, z níž pak vznikla I .. NHL již jen o jedné skupině,
ostatní mužstva obou dosavadních skupin pak
hrála o šesté až dvanácté místo ve. svých skupinách a vytvořila
budoucí druhou NHLe Kolínští hokejisté se do
elitní skupiny nedostali. pěšně,
Přesto
v prvním letošním zápase
zahájili rok 1983 úszvítězili
na svém
ledě
nad mužstvem ~~as ze Ždáru nad Sázavou 10:1. Byl to opravdu dobrý nástup do druhé poloviny hokejové
soutěže,
soutěže.
ve které byli pak
V nové
zařazeni
skupině
hokejisté
TJ Kolín, hrálo sedm mužstev a v lednu si Kolínští udrželi v této
skupině
druhé místo. Tím se v únoru probojovali
do kvalifikace o setrvání v I. NHL. V kvalifikaci .bojovala čtyři
mužstva, po dvou z každé skupiny,
cích o šesté až dvanácté místo
původních
původně
soutěží
skupin. TJ Kolín
měla i v této čtveřici naději, že nakonec i v sezÓně
1983/84 zt1stane
účastníkem
I.NHL. Ale
naděje
se
počala
velmi rychle rozplývat hned po prvním zápase. Kolínští hokejisté na vlastním
ledě
remizovali 1:1 s Dopravními
podniky Praha, když do 59.minuty vedli a ní
mmnutě
soupeř
v posled-
vyrovnal. Ani v druhém zápase na vlastním sta-
diÓnu TJ Kolín nevyhrála, opět remizovala, tentokrát s Duklou Jihlava B 6:6, a opět s velkou smůlou, nebot ještě tři
minuty
před
koncem zápasu vedla 6:5. Tím se již
I
naděje
na setrvání v I.NHL ·smrskla na minimum. Nakonec
uhasla
úplně,
když v zápase s Baníkem Karviná prohrála
TJ Kolín v poměru 3:2; a zase to byl neštastný zápas, po první
třetině
vedli Kolínští 2:0, ale Moravané vyrovnali
v poslední vteřině dali vítězný gÓl. Kolín se totiž rozhodl za stavu 2:2 hrát tak zvanou power-pley, to znamená, že odvolal necelou a hrál se sedmi
tteřinu před
útočníky,
koncem zápasu
brankáře
ale s prázdnou brankou. Nepo-
vedlo se. Baník dal do prázdné kolínské branky rozhodu-
jící gÓl. Ts.k se TJ Kolín definitivně rozloučila s I.NHL a v ptíští hokejová sezÓně, kter~ začala na podzim 1983, ·hrála již jen
II.Nr~.
Útěchou TJ Kolín a jejích fanoušků snad mohlo být
'
jen to, že zatímco první mužstvo I.NHL opustilo, mladší dorostenci TJ Kolín si
účast
v ve svá kategorii v T.HNL
letos na jate vybojovali. Novou soutěž sezÓny 1983/84 zahájila TJ Kolín ve
II9NHL v sobotu dne 1.tíjna 1983 na svém Město
se Spartakem Nové měru·3:1
ně.
na
Moravě.
a zahájili tak podzimní
Ale neptíliš
slavně
letošní
hřišti
zápasem
Kolínští vyhráli v po-
část ·soutěže
část
opět úspěš
soutěže ukotičili,
když ve posledním letošním zápase se Ždárem nad Sázavou prohráli 5:4. Je to zajímavé, v prvním letošním hokejovém zá.psse i v tom posledním
utk~ní
letošního roku
měli
Kolín-
ští stejného soupete, v prvním vyhráli, v posledním pro-hráli. A tak hokejisté TJ K0 lín slavně
v C
Druhou
část
skupině
hokejisté v
soutěže 1983/8~
pondělí
výroční
'
přejde
členské schůzi
oddí-
Tělovýchovné
jednoty Kolín
pod ochranu koncernového podniku Tesla Kolín ,
který od 1.ledns 1984
vytvoří
tu s názvem TJ Tesla Kolín. asi
budou hrát kolínští
dne 12.prosince 1983, kde bylo odhlasováno,
že hokejový oddíl vystoupí z a.
místěs
roce již pod novým názvem TJ Tesla
Kolín. Rozhodli se tak na své lu v
letošní rok ne-
II.NHL mezi osmi kluby na šestém
hokejové příštím
skončili
finanční
potíže klubu a
bude v·íc platit.
novou
tělovýchovnou změně
jedno-
Důvodem
k této
naděje,
že bohatá Tesla Kolín
byly
Fótbalisté TJ Kplín zahájili letošní jarní sezÓnu ve druhé národní :fotbalové lize /II. NFL/ na svá·tek sv. Josefa dne 1 9. března 1 983 také
úspěš:ně.
Na vlastním
hřiš
ti porazili Spartak Choceň vysoko 5:0. Celou soutěž 1982/83
zakončili
zápasem v
Náchodě
dne
25.června
1983
již nesi~vně, proh~áli 0:4, když předposlední kolo prohráli dokonce na vlastním Kolín
skončil
soutěž
hřišti
na desátém
Havířovem
s
místě
pro kolínský fotbal veliká hanba a
0:2. A tak
v tabulce, což je
dosvědčuje
to
úpadek kdysi tak slavné kolínské kopané. V celé 1 982/83, ve
třiceti
současný soutěži
zápasech z_ískal Kolín jen 28 bodu a
skončil soutěž pasívním skÓrem 54:55.
Podzimní část nové soutěže sezÓny 1983/84 ve II.NFL zahájili kolínští fotbalmsté v sobotu dne 13.srpna 1983 hřišti.
zápasem s mužstvem Uherského Brodu na vlastním A zahájili
opět úspěšně vítězstvím
neudrželi a již ve druhém
1 :0. Ale tento nástup
střetnutí
prohráli na
Zbrojovky Vsetín vysoko 0:6. Podzimní ukončili
část
soutěže
Přerově,
:fotbalisté TJ Kolín zápasem v
hřišti
II.NFL
který
skončil
nerozhodným výsledkem 2:2. Tím zaujal Kolín vé své
skupině
rr.eNFL páté místo v tabulce mezi osmi mužstvy.
Vedle hokejistu a fotbalistO káři
České
a atleti
soutěžili
ještě
kolínští odbíjen-
letos ve vrcholných
sontěžích
socialistické republiky .. Volejbalisté kolínské vojenské
tělocvičné
Dukle. Kolín hráli letos v první národní lize. ukončili
na
jaře
1983 na druhé
příčce
jednoty Soutěž
u-
v tabulce a je za-
pořadi
jimavé, že na tomto druhém
se umistili v této
soutěži již čtvrtou sezÓnu.
Volejbalistky TJ Kolin
soutěžily
letos ve druhé ná-
rodni lize a dorostenlcy volejbalistky TJ Kolin dokonce v prvni národni lize své kategorie. V
Kolině
se hraje celkem už
Kolin reprezentuje družstvo
tradičně
vojáků
dobrý volejbal.
Dukly Kolin a
dobře
si
vede i družstvo dorostenek a žákyň TJ Kolin. V záři 1983 zvitězily
starši
žákyně ročniku
1969 v poháru
"Sedmičky
pionýrů~ mezi 64 družstvy z celé ČSR byly prvni. Také
dorostenky TJ Kolin si vedly stále
dobře,
i na podzim
hrály v I.lize ČSR. Podzimni
část soutěže
I.národni ligy v odbijené za-
hájili kolinšti vojáci VTJ Dukla Kolín
úspěšně
dne 12.listopadu 1983 v kolinské sportovni hale
zápasy spojů
v Plynárenské ulici s mužstvem Jablonec nad Nisou, v nichž zvitězili
lin svou druhém
3:2 a 3:1. Letošhi rok soutěž
místě
mezi osmi
Dorosten~y ~čest
v I.národni lize
ukončila
VTJ Dukla Ko-
volejbalistů opět
soutěžicimi
na
kluby.
TJ K~lin si jarními závody zajistili
v Národní lize dorostu v atletice.
Sportovní a všechny
tělovýchovnou činností
tělovýchovné
sahu, nejen samotné
organizace ve tělocvičné
městě
se zabývaly letos v širokém
rďz
jednoty a sportovní kluby,
ale i organizace Svazu pro spolupráci s armádou, Okresní dům pio~ýrů
a mládeže a všechny školy a odborná
učiliště.
V~echny tělovýchovné
v
Kolíně během
a sportovní podniky,
uspořádané
tohoto roku, zde nelze vyjmenovat. Tedy
alespoň některé důležité a závažné z nich:
Největší
tělovýchovnou
městě
jednotou ve
je stále
TJ K0 lín, v nížj ve dvanásti sportovních oddílech a dvou I
~rech pravidelně
síce
občanů
půl
sportovalo letos kolem dvou a
ti-
masově
a mlá.deže,. TJ KRlín rozvíjí masový,
výkonnostní i výkonnostní sport. O výkonnostním sportu oddílů
kopané, hokeje, volejbalu a atletiky, které se
zúBstnily letos ligových
soutěží,
jsem již mluvil. V rám-
ci masově výkonnostního sportu se zúčastňují další oddíly soutěží
TJ Kolín krajských
v košíkové, házené, tenisu a úspěchem
ve stolním tenisu. V masové sportu se TJ K0 lín s zaměřuje řila
již
několik
let na
děti
a mládež, pro
něž
základny mládeže, v nichž letos sportovalo a dětí.
lo na tisíc
vytvocviči
TJ Kolín spravuje šest sportovních are-
álů: dvě fotbalová hřiště, atletický stadiÓn, stadiÓn há-
zené, tenisové kurty v Borkách a Kalcovce. V druhé
polovině
hřiště
pro odbíjenou na
letošního roku zahájila TJ Ko-
lín výstavbu kryté haly v Borkách. Do konce roku byly vybudován~
betonové základy pro montáž
Podobně
pořádané
valu dechových
nejúspěšnější
TJ Lokomotivou Kolín,
va padesátka" turistický pochod orchestrů I{mochův
nilo tohoto pochodu níci".
stavby.
pracovaly i druhé velké jednoty: TJ Lokomo-
tiva Kolín a TJ Jiskra Kolín. Mezi ní akce,
dřevěné
1 092
pořádaný
patřila
"Kmocho-
v rámci festi-
Kolín; letos se
turistů,
sportov-
jímž se
říká
zůčast
"pochod-
Z akcí TJ Jiskry Kolín bylo letos
nejúspěšnější
a
nejrozsáhlejší akcí mistrovství ČSSR v cyklokrosu. Řadu 1S.spěšných
sportovních
podniků uspořádal
letos i Svaz pro
spolupráci s armádou /Svazarm/, a to zejména v oboru střelectví, zdařilých pionýrů
modelářství
motorismu,
sportovních
a kynologie.
podniků uspořádal například
a mládeže /ODPM/,
Několik
i Okresní
dům
okresní kolo "Pio-
nýrské sportovní hry v košíkové" ve dnech 2,, 9. a 23. února 1983 1 okresní kolo v gymnastice dne běhu
a okresní kolo v 18.března
1983
dne 13.dubna 1983 v Borkách. Dne
uspořádal
1983
9.března
ODPM již
tradiční dětský
karne-
val na ledě zimního stadiÓnu. ODPM se věnuje tělesné výchově
pionýrů
a sportu
deže ve
značném
a
členů
Socialistického svazu mlá-
rozsahu. Má sportovní oddíly hokeje, od-
bíjené, plavání, košíkové, atleti}zy a z8jmové kroužky bruslení, karate,
orientačního běhu,
a šachu. Ve všech
těchto
kroužcích nalézají
pohybové výchovy
sportovních oddílech a zájmových
pionýři
a mládež
příležitost
ke svému
sportovnímu vyžití, utužení zdraví a vhodnému využití svého volného
času.
Z množství
různých
sportovních
podniků
a událostí
letošního roku uvedu ještě aspoň některé největší a nejdůle~itější:
V sobotu dne 29.ledna 1983
pořádal
cyklistický od-
díl TJ Jiskry Kolín ve spolupráci s TJ Štítary vrcholnÝ závod domácí cyklokrosové sezÓny, mistrovství Českoslo-
venské socialistické republiky v cyklokrosu
muž~
pro rok
1983. Závod se jel na dobře upravené trati ve Štítarském údolí. Zvítězil a mistFem ~SSR pro·tento rok se stal M.Kvasnička.
nosem
Průběh
celého závodu
československá
přenášela přímým pře
televize.
V březnu se konala v sále zimního stadiÓnu výroční kon~erence
TJ Kolín. Zprávu o
činnosti
organizace
před
nesl její dosavadní předseda Jose~ Šecl. Řekl, že TJ Kolín za dobu své desetileté na práci s děvčat
dětmi
činnosti
a mládeží. Dnes na dva
je zapojeno do pravidelné
činnosti.
zaměřila
se
především
tisíc~chlapc~
tělovýchovné
a
a sportovní
Jednotlivé oddíly a kolektivy jednoty jsou za-
pojeny celkem v 57 soutěžích krajských, okresních i republikových, a z toho je a dorostu. Novým ředitele
opět většina
předsedou
v kategoriích
TJ Kolín byl zvolen
žáků
námĚstek
Státního statku Kolín Jaroslav Kruiiš.
Dne 10.dubna 1983 se konala v Kulturním
domě
pracu-
jích okresní konference Československého svazu těl~sné výchovy v Kolíně. Předsedou okresního výboru ČSTV byl opět
zvolen MUDr.
V
Kolín~
se
Rudol~ Přibyl.
těší
stéle v.X·tšímu zájmu sport zvaný
"karate". 'l1spěšný oddíl karate pracuje v TJ Lokomotiva Kolín. V karate
polovině
dubna letošního roku se kolínský ·oddíl
zúčastnil předposledního
kola národní ligy karate,
kde se umístil mezi nejlepšími oddíly tohoto sportu v ČSR.
Dne
13~dubna
1983 se konal v
"Gagarinův přespolní běh",
se letos
běžel
Kolíně
již
který již ve svém
v Borkách. Je to závod
žáků
tradiční
18.ročníku
odborných
uči
liš{ a po~ádá ho Stfední odborné učiliště elektrotechnické koncernového podniku Tesla Kolín pod záštitou okresního výboru Svazu
československo-sovětského přátels~ví.
V sobotu dne 30.dubna 1983 se dožil osmdesáti let nejslavnější
kolínský atlet
předválečné
doby Dr.Václav
Drozda, mnohonásobný mistr ČSR.
V sobotu dne
21.května
1983 pofádal "Veteran Car
elub" Automotoklubu Svazarmu Kolín jubilejní 10.sraz historických vozídel. Odpoledne byla výstava historických vozidel na námXstí Rudé armády a odpoledne se konal závod
tčchto vozidel na trati ulic Sluneční, Nad ~ávkou, Šotnovská, Na
Petříně
V sobotu dne
a Kollárovo
28.hVětna
n8městí.
1983 se konal na nové dosti-
hové dráze v Borkách "Na Spálence" mezinárodní závod chrtu "Mistrovství socialistických státa v dostizích chrtO". Dopoledne od deseti hodin
probíh~ly rozběhy
a vlastní
závod se kona.l odpoledne od 14 hodin na stadiÓnu, který si vybudovali
členové
základní organizace chovatelu
ve spolupráci s M€·stským národním výborem v
Kolíně
psů
v akci
"Z". V sobótu dne
4.června
1983 byla
slavnostně
zahájena
"Regata
přátelství"
lodních
obcí Veltruby. Regatu
pořádal
kladní organizace Svazarmu této oblíbené
modelů
mod~lářské
na vodní ploše za
Klub lodních
Kolín-město
soutěže.
modelářů
XVIII.ročník
jako
Letos se
zá-
zúčastnila
družstva z Madarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky, Polské lidové republiky,
Německé
demokratické
republiky a Mini-jacht klubu Vídeň. Soutěž trvala od soboty do
pondělí.
Dne 1 5. května 1 983
uspořé.dala
základní organizace
Auto-moto klubu Svazarmu Kolín jubilejní vod
motocyklů
10.silniční
zá-
na okruhu v Sendražicích. Letos se poprvé
jel v rámci tohoto podniku i závod mistrovství ČSSR tří dy Metalex do 125 ccm. Závodu se
Ve dnech 10.až
12.června
ploše za obcí Veltruby
soutěž
zúčastnilo
120
jezdců.
1983 probíhala na vodní vodních
modelářů
"Přebor
ČSR". ,jstřední dům pionýrů v Praze pověřil pořádáním této soutěže Střední
odborné
učiliště
spojů
v
práci se základní organizací Svazarmu v ního domu
pionýrů
reprezentovali
a mládeže v
modeláři
Kolíně.
Kolíně Kolíně
ve spolua Okres-
Středočeský
kraj
z Kolína, a to Tomáš Veselý a
Petr ~těpánek ze Svazarmu v Kolíně a Miroslav Vrána a Petr Poutník ze
Středního
líně.
v družstvech získal
Vítězství
prezentovaný kolínskými soutěže
odborného
modeláři,
se stal Petr Poutník.
učiliště spojů Středočeský
absolutním
v Ko-
kraj, re-
vítězem
celé
V
neděli
silničního
dne
12.června
1983 se
běžel
již
25.ročník
závodu Kolín - Velký Osek. Start byl v 9,30
hod. na atletickém stadiÓnu v Borkách. Zvítězil československý reprezentant Tománek z Dukly Praha
Kolínský automobilový závodník,
člen
časem
1 :02;15 hod.
I
Auto-moto klubu
Svazarmu Kolín Jiří švec byl v loňském roce zařazen mezi deset nejlepších
svazarmovců
kolínského okresu. Letos se
+.t)
zúčastnil několika mořyklových závodů, v nichž získal dru-
há nebo
třetí
místa,
třebaže
závodil v tomto oboru poprvé.
~spěchu dosáhla letos opět kolínská atletika. Mladší
dorostenka Alena
Vyčítalová
zvítězila
a získala zlatou ma-
dailt v pětiboji na přeboru ČSSR, třebaže několik dní před tím ve přeboru ČSR skončila na třetím místě s bronzovou medailí. V závodech
pětiboje
dosáhla
3 546
bodů,
což je
nový rekord ČSSR v její kategorii.
Dne 24.srpna 1983 v v
Kolíně
době
cyklistický závod,
Start i cíl ::t.ávodu byl na
od 18 do 21 hod. se konal
pořádaný
náměstí
TJ Jiskra Kolín.
Obráncli míru a závod
probíhal ulicemi Kouřimskou, Politických věz~ů, náměstím Rudé ramády,
Pra~skou,
pořádÁn
jako
součást
cyklistiky v
Kolíně.
Kovářskou
oslav stého
Dne 28.srpna 1983, v
neděli
a Zámeckou ulicí. Byl výročí
organizované
o kolínském posvícení,
se uskutečnila nejst2rší atletická soutěž v ČSSR, "Velká
cena
města
KolínH, 49.
ročník·"Prágrova
Současně
memoriálu v kla-
sickém
pětiboji".
ročník
"Buzkovy míle", 27. sprintérský.' trojboj a memoriál
Jendy Nováka na tisíc
s tímto závodem se konal 42.
metrů
o cenu okresního výboru Sv9zu Kolíně.
protif'ašistických bojovníld1 v
Velkou cenu
města
Kolína vyhrál závodník MUller z Lokomotivy Nymburk, sprinSlanař
térský trojboj Doležal z
Havlíčkova
z Rudé
neděli
dne
Praha, Buzkovu míli
Brodu a memoriál Jendy Nováka závodneuspěli.
ník Gruml. Kolínští atleti
V
hvězdy
18.září
1983
pořádala
opět
základní or-
ganizace Auto-moto klubu Svazarmu Kolín závod motokár na stejné trati, jako vloni, v
Kolíně
" II-avlrs 'v k' ve, e,
Zengrově
Třebízského
a
IV v ulicích
Havlíčka-
se startem i cílem
před hotelem Černý kůň. Dopoledne od 8,30 hod byl tréning,
hlavní závod byl odstartován odpoledne ve 13,30 hod.
V areálu plaveckého stadi~nu v sídlišti při Voskresenské ulici byb instalováno minigolf'ové měrně
hřiště.
drahé sportovní zatízení je zatím dosti
Toto po-
hojně
vyhle-
dáváno mlá.de ží.
Ve dnech 17. a 18.září 1983 organizovala Česká dstřed ní rada
modelářství
Svazarmu spolu se základní organizací
Svazarmu Kolín na vodní nádrží za obcí Veltruby
soutěž
o
přeborn:fka ČSR, Stř·edočeského kraje a kolínského okresu, " v l , ll • v v sout'é'Z o "Cenu Ko_lna a spe c11 lC,<.:ou sou t ez nazva.nou L' •
zimní plachta". Nejlepších
,
v~/sledkú
doséhli
opět
ll
p od -
kolínští
modeláři,
v ří
Kolíně
a to
učni Středního
odborného
učiliště
spojů
Pavel Frýdl, Miloslav Vrána a Petr Poutník, kte-
získali jedenáct prvních, deset druhých a sedm
t~etích
cen. Tímto závodem byla ukončena sezÓna lodních modelářů na kolínském závodišti ve Veltrubech. Na dostihovém stadiÓnu chrtů v Borkách byl uspořádán v sobotu dne B.října 1983 dostih "Mistrovství ČSSR".
Dne
8,.října
Kolín závod Vužanova,
1983
motocyků
Havířská
a
uspořádal
Auto-moto klub Svazarmu
ve sprintu v prostoru ulic Zengrova, Havlíčkova.
V sobotu dne 31.prosince 1983 dopoledne línští atleti již ského
běhu 11 ,
s~ běžel
24.ročnik tradičního
určeného
pro
na trati dlouhé
tři
závodu "Silvestrov-
i závodní
rekreační
metrů
tisíce
ko-
pořádali
běh.
Závod
se startem i
cílem u zimního stadiÓnu za dosud rekordní účasti 165 startujících. Absolutním běhu"
1983. se stal
vítězem 24.ročniku
Jiří
"Silvestrovského
Lietavec z TJ Kolín
časem
9:09
minut.
Sport,
tělovýchova,
od roku stále vice
turistika, rytmika, nalézají rok
příznivců
podle svých sil a možnosti oborů. běh. večer
St8.le
větší
a stále vice lidi se
pěstováni
některého
obliby nabývá také tak zvaný
Odpoledne nebo v
podvečerních
potkáváme v ulicích na okraji
hodinách a v města,
z
věnuje těchto
kondiční létě
v Borkách,
i
v Pekle nebo na ruzných místech v sídlišti stále vice liběhajících
dí,
tělesné
pro
od
tělovýchovná zařízení
využívána, ve všech školních
časného
z~skání
Střední
lepší
která je využívána takto: od
od 17 do 19 hod. tam
cvičí
cvičí
jsem si
IV e, Havlíčkova ul..-,
Kolíně
pondělí
Střední průmyslové
se
bývalého gymnázia,
do
čtvrtka
od 8 do
žákům
Střední
17· hod a v pátek od 8 do 13.30 hod slouží ekonomické a
městě",. JSOU
příklad
Jako
tělocvičnu
ekonomické školy v
ve
tělocvičnách
večera.
rána do pozdního
vybral více než stoletou dne1
svého zdraví a
kondice.
Také všechna plně
upevnění
školy v
Kolíně,
v
pondělí
oddíl tenisu TJ Kolín, od 19
do 21,30 hod. oddíl kopané TJ Jiskra Kolín; v úterý od 17 do 18 hod atletický oddíl TJ Kolín, od 18 do 21,30 hod. oddíl stolního tenisu TJ Kolín; ve
středu
od 17 do 18 hod.
ateltický oddíl TJ Kolín, 18 - 20 hod oddíl kopané TJ Jiskra Kolín, 20- 21,30 od. oddíl volejbalu OTK; ve
čtvr
tek od 17 do 18 hod. tenisový oddíl TJ K0 lín, 18-21,30 ho~
oddíl kopahé TJ Jiskra Kolína; v pátek od 16 do 17,30
hod. volejbalový oddíl TJ Kolín a od 18 do 21,30 hod. oddíl stolního tenisu TJ Kolín. O sobotách a stolního tenisu TJ Kolín využívá této
nedělích
tělocvičny
trovská utkání. Tak jsou využity všechny školní
pro mistělocvič
ny v Kolín.X i kolínská sokolovna a sportovní hala Přesto v~í
jejich celková kapacita
nebo
připravuje
zmíněná tělocvičná
základní škole.
nestačí
stavba nových
hala v Borkách,
oddíl
spojů ..
a tak se již sta-
tělocvičen,
jako již
tělocvična při
7.
a~.
Také ostatní sportoviště, hřiště a stadiÓny v Kolíně jsou
plně
využívána pro sport,
ci kolínSk:Jrch
občanl'1
tělesnou
a ze jména
dětí
9
výchovu i rekrea-
mládeže'" Ukáži to
na využití zimního stadiÓnu, Třebaže není celý rok v provozu, v letních
měsících
je tam klid, v letošním roce byl
využit po 278 hodin pro bruslení
veřejnosti,
2 217 hodin
pro tréningy hokejového oddílu TJ Kolín a pro nácvik krasobruslení, 56 hodin pro utkání a turnaje a 664 hodin pro školy, závody a ostatní akce. Dohromady
3 205 hodin pro-
vozu. Vezmeme-li v úvahu, že je zimní stadiÓn otevřen asi 250 dní v roce,
připadá
na každý den v
průměru
13 hodin
provozu. Stejná situace je i u nového plaveckého stadiÓnu v sídlišti, který je navíc v provozu po celý rok.
P
o
RlTMY
SL
Prdmyslové podniky kolinského okresu splnily plán prómyslové výroby na rok 1983 na 101,7% a vyrobily zbo-
ži v
běžných
cenách za
5 714 657 ooo,-
žené hodnoty výroby zaujimá okres Kolin Středočeském
Kladno,
kraji a
Mělnik
• Výši dosa-
čtvrté
misto ve
nejprómyslovějši
okresy
a Mladou Boleslav. Na okres Kolin
připa
řadi
se za
Kčs
dá 7,8% z celkové prOmyslové výroby dosažené ve dočeském
.
Stře-
kraji.
V okrese se statisticky sleduje 34 prómyslových závod~
a provozO, z toho jich je 20 ve
městě Kolině.
Jsou
to: Koramo, Plynárna, Elektrárna, Synthesia, ČSD dilny, Frigera, Tesla, Tetra, Československé automobilové opravny, Závody elektrotechnických
zařizeni,
Kablo, Strojobal,
Obchodni tiskárny, Laktos, Kolinské cukrovary, Lihovar,
3.3o
Pivovar, Soja, Pekárny a Karborundum.
Statistick~
se sledují za všech 34 prftmyslových závodft motn~ kolínsk~
souhrnně,
okrese,
34 prOmyslových závodech kolínského okresu
bylo v roce 1983
15 275 pracovníkO, z nichž
zaměstnáno
každý vyrobil v
prftměru
si v
824,-Kčs měsíšně
2
prftměru
ve všech
cel~m
městě.
V těchto
Vývoj
sa-
závody se zvlášt nesledují a nesumarizují,
takže mohu zde podat jen údaje za prftmysl v nikoli jen v
údaje
plnění
měsících
zboží za
337
a
524,-Kčs
hrubého platu.
plánu výroby byl v roce 1983 roku byl
časový
vydělal
plán vcelku
příznivý,
plněn.
Za
celý rok bylo nad plán vyrobeno zboží za 95 miliÓnfi korun, což
•
představuje
výrobu za 4,4 pracovních dnO ve všech 34
prfimyslových závodech okresu. Proti
předchozímu
roku
vzrostla výroba o 2,5 %. Přes
tyto
úspěchy
závodO, které svOj
zOstalo v okrese osm pró.myslových
celoroční
plán výroby nesplnily. Z ko-
línských zvodft to byly: Tatra Kolín /96,7 %.plánu/, Česko slovensk~ automobilov~ opravny K6lín /98,2 %/, K~línsk~ 1
eukrovary /80,6 %/a Pivovar Kolín /94,1 %/. Na export dodaly kolínské prfimyslové podniky zboží ·za 476 miliÓnd korun a plán vývo%U překročily o 10,5% a proti část
předchozímu
roku dosáhly
exportního zboží
směřovala
nárůstu
o 24,2 %.
Největší
do socialistických zemí,
kam bylo vyvezeno z kolínských prdmyslových závodd výrobkit za 312 miliÓnfi korun. Na tolinllo vývozu se :nejvíce podí-
lely závody: Koramo, S,ynthesia, Frigera, Tesla a Karborund.um.
Prftměrný evidenční počet
15 245 pracovníka v prd-
myslových závodech kolínského okresu v roce 1983 osob nižší, než v roce 1982. Dosažená mzda
2
824,-Kčs
o/ j~"65
prdměrná měsíční
na jednoho pracovníka je o
vyš-
70,-Kčs
ší, než vloni. Byly tedy celkové výsledky
činnosti
kolínských prd-
myslových podnika a závodd v letošním roce dobré a celoroční ~voj příznivý.
Přispěla
v.ýboru·Komunistické strany
k tomu i výzva Okresního
Československa
v
Kolíně
ní odborové rady, s kterou se oba tyto orgány v
a Okres-
září
le-
tošního roku obrátily na pracující kolínskéha okresu ke splnění
a
překročení
úkold roku 1983. V úvodu výzvy uved-
ly, že se v letošním roce obnovuje dynamika rozvoje naše~o
národního
myslu i
hospodářství
zemědělství
a
příznivé
tendence rdstu prd-
se ukazují i na našem okrese. Prd-
myslová výroba je v_první
polovině
roku
plněna
na 102,4 %,
to je vice o 1,8·% než za stejné období loňského roku. V
zemědělství
jsme dosáhli letos nejvyšší úrody obilí v
historii, vyprodukovali jsme 50,87 q zrní z hektaru, pracující v
živočišné výrobě
všechny ukazatele
přes
také nezdstali pozadu a plní
100%- masa 101,3 %, mléka
106,4 %, vejce 105 ~. Okresní orgány vysoce oceňují iniciativu pracujících i stranických, odborových a mládežnických organizací, které se zasloužily o dosavadní dobré výsledky v letošn:!m roce, a ve snaze o udržení nastoupeného tempa ekonomického výVoje okresu i ve zbývající
části
roku se obracení na pracující Kolínska, aby
uzavírali nové neformální socialistické závazky k
překro-
čeni
kvalitativních i kvantitativních
pracujících je
třeba
nyní
zaměřit
úkolň.
Iniciativu
zejména na
zajištěni
jednoho procenta výroby pro tržní fondy, na export, na spotřebě
úspory ve zaváděni
výsledkd
paliv, meteriálu a energie, na rychlé
vědy
a techniky do praxe, na všestranné
prohlubováni hospodárnosti. Vyzývající orgány OV OOR
očekávají,
že lmmunisté a
odboráři
budou stát v
snah všech pracujicieh kolínského okresu za kročeni
KSČ
čele
a
splněni
plánfi letošního roku, které je podmínkou
a
pře
splněni
\
celé sedmé
pětiletky.
Na tuto yýzvu
okamžitě
odpovídali pracující· kolínských
závodfi a podnikd. Mezi prvními byli
národního
zaměstnanci
podniku Obchodní tiskárny Kolín /OTK/, splE:i t výrobu zboží na 1011,1 % a tím
kteří
se zavázali
překročí t
plán o pill
milignu korun, zajistit přednostní splněni dodávek na export do socialistických zemi, zvýšit úspory paliv a energie
~o
dalších 10 %, dvoudenní produkci, kterou dosáhnou
nad státní plán,
zaměří
na zvýšení dodávek na
na
překročeni
vnitřní
trh.
exportních
Roční
úkolň
i
dodávku kalendá-
řd překročí o šest miliÓnů korun.
Další se Středočeské
přihlásil
Tranzitní plynovod
Kouřim,
uhelné sklady, které se zavázaly
ni maloobchodní obrat na 105% a
dále
překročit roč
přitom ušetřit
naftu a
benzín. PřiŠla i Tetra Kolín, která slíbila splnit dodávku výrobkd do SSSR, plánovanou na rok 1984, a vyvinout kotel na spalováni
méněhodnotných
ještě
paliv.
letos Při
hlásil se koncernový podnik fhemopetrol -Koramo Kolín, který se zavázal bez dalšího nároku na materiálové zdroje
pfekročit výrobu zbo~í o dvacet mili~nd korun. Strojobal
Kolín slíbil zvýšenou produktivitou práce
překročit
plán
o dva miliÓny korun, Středočeské plynárny vybudovat mimo plán plynovody v
hodnotě
sta tisíc korun,
chemické závody Synthesia Koli·n snfži t
Východočeské
měrnou spotřebu
energie a překročit plánovaný zisk o dva miliÓny korun. K
výzvě
se
Středniho
přihlásili
odborného splnění
zavázal ke
i pracovnici Prdmstavu Kolín a
učiliště
Tatry, závod Soja Kolin se
zbo~í
výroby
učni
na 102% a
splněni
expor-
tu na 211 %·, Okresní správa silnic slíbila zvýší t brigádnickou pomoc bU o
zemědělcdm a podnik Silnice SKNV zvýšit výrod"'/<.r::-+~ sto tisíc korun. K~ncernový podnik Tesla
--.-.n
překročit
Kolín se zavázal
plán výroby zboží o sedm mili-
Ónd korun, podnik Restaurace a jídelny Kolín slíbil splnit celoroční
plán maloobchodniho obratu již 27.prosince, koR-
cernový podnik Frigera se zavázal
překročit
bez nároku na zvýšení materiálu a energie,
plán výroby Středočeská
Fruta Kolin zvýšit výrobu zboží o deset miliÓnd korun nad plán. K
výzvě
připojila
se
i Okresní správa spojd, Státni
per·jištovna a Výzkumný ústav pro farmacii a biochemii v Koriárovicích. Odpovědí
ta na
pracujíeich kolínského okresu a našeho
zářijovou
Československa
měs
výzvu Okresního výboru Komunistické stranw a Okresní odborové rady v
Kolině
tedy bylo
široce založené hnutí uzavírání iniciativních socialistiekých závazkd, jejichž plánovaných
úkolů
splnění
a jejich
S blížicim se koncem
znamenalo
předčasné
splněni
překročeni.
kalendářního
roku
začalm přichá-
zet hlášení ze závodft a ném
splnění
pr~yslových
podnikft o
předčas
státního plánu. Dne 9.prosince 1983 ohlásili
pracovníci závodu Soja Ko,lín, že již splnili plán výroby zboží a že do ko,nce roku dodají nad plán
ještě
výrobky za
12 miliÓnft korun a tak splní plán výroby na 104,63 %. Dne 12.prosince 1983 oznámili
splnění
plánu výroby pracovníci
ze závodu Kare Starý Kolín. Z'ávod Silnice SKNV se vyrovnal se všemi rtkoly
hospodářského
plánu dne 15.prosince 1983 a
do kanoe roku dosáhl nadprodukce za 2,4 miliÓnu korun. Koramo Kolín splnilo plán hrubé výroby dne 25.prosince 1983 a do ko:nce roku překročilo plán o 15,4 miliÓnu korun. PraKolíně
eující Okresního stavebního podniku v roční
splnili celotří
úkoly dne 27.prosince 1983 a nad p1án zajistili
denní výrobu. Závod
Východočeských
chemických závodft Syn-
thesia Kolín splnil plán výroby dne 28.prosince 1983 a nad plán vyrobil zboží za 3 miliÓny korun. Výsledkem této inciativy pracujících kolínských prfimyslových podnikft a závodft bylo tedy loročního
úspěšné
p1ánu tak, jak jsem již uvedl na
ce-
splnění
začátku
této
kapitoly.
Jako v jiných letech, tak i letos jsem se obrátil prostřednictvím Městského ředitelství
národního výboru v
na
kolínských prO.myslových podnildl, závodft a.
provozil a požádal je, aby mi poskytly vnitřním životě běhu
Kolíně
některé
údaje o
a o událostech v jejich závodech v prft-
letošního roku. Podle jejich informací a.
zde uvádím tyto další zápisy:
odpovědí
CHEMOPETROL - KONCERNOvf PODNIK
K O R A MO
K O Lf N
KRncernový podnik KORAMO Kolín je jedním z podnikd, kterému se
daří
po dlouhé období nejen plnit plánované
úkoly, ale daleko je i
překračovat.
Tak tomu bylo i v ro-
ce 1 983-. 'odpovědnými představí tel i podniku byli: soudruh ing.
Jiří
v.ák,
náměstek ředitele
Herout, podnikový
ing. Miroslav ing.
soudruh
Jan No-
soudn~
pro výrobu, soudruh
pro techniku.
náměstek ředitele
Podnik dosáhl
ing~
pro ekonomiku a obchod,
Pee~, náměstek ředitele
Zdeněk Kočí,
T
roce 1983 objemu výroby zboží ve vý-
s
průměrným počtem
815 pracovníkd. Na
mimořádně úspěšném plnění úkol~
v mi tomto roce se
ši 985 200 000 tomio
ředitel,
podílí i
řada
Kčs
technicko-ekonomických
opatření,
jako
napří
klad trvalé sledování a vyhodnocování technologického procesu, výrazné úspory paliv, energií a surovin, úspory materiálu z dovozu, prohloubení systému kolektivní i osobní hmotné zainteresovanosti ·na výsledcích mítnutí pozitivních výsledkd plánu
hospodaření,
vědy
robního plánu. Významným faktorem byl
a rozvoje do vý-
správně
a koordinovaný postup v rozvoji socialistické rý
zabezpečovalo hospodářské
vodním výborem
Revolučního
pro-
orientovaný soutěže,
kte-
vedení ve spolupráci ze zá-
odborového hnutí /ROH/ za po-
litické podpory celozávodního výboru Komunistické strany Československa.
Vzhledem k zastaralému technickému rém se v
podni~u
zařízení;
na kte-
pracuje, je nutné konstatovat, že sorti-
ment i kvalita výrobkO je na vysoké úrovni. Z dvadvaceti výrobkO bylo deset
zařazeno
do prvního jakostního
stupně
a ve
třetim
stupni neni
podnik nejen splnil i vysoce tické
překročil
odběratele.
Vývoz
národniho
potřeby
Těmito
výrobky
hospodářstvi. a~e
dodávky pro socialistické i nesocialisDo socialistických státd bylo vyvezeno
9 148 tun výrobkd, což Kčs.
výrobek.
žáďný
směřoval
představuje
zejména do
hodnotu zboži
svazu, Socialis-
Sovětského
tické í'ea·erati vni republiky Jugoslávie,
32 400 000 demokra-
Německé
tické republiky, Mongolské ·lidové republiký, Albánie a dalšich·zemi. Do nesocialistických tun zboži, jehož hodnota byla
stát~
se vyvezlo
79 071 000
Kčs.
22 547
Podnik vy-
váži do Německé spolkové republiky, ŠVýcarska, Dánska, Rakouska a dalšich kapitalistických státt. předpisd
Promitnuti
Souboru do
opatřeni
ke
zkvalitněni
činnosti·
jednotlivých
řizeni
národniho
hospodářstvi
útvard
vytvořilo
velmi silný tlak na správné rozhodováni
a ve svém d'dsledku se odrazilo i v dobrém
plněni předevšim
kValitativnich ukazateld upravených vlastnich výkonO a zisku.
Zodpovědným přistupem
všech pracujicich tak podnik
dosáhl zisku 78 miliÓnd korun, rentabilita výrobnich :r-ond-d dosáhla 13,31 %a produktivita práce na jednoho pracovnika 174 507
Kčs.
Rovněž
nárdst
tlivých kategoriich vcelku mzda v podniku dosáhla výše
prdměrriých v.ýdělkO
jedno~
a
měsični prdměrná
Kčs
na pracovnika.
rovnoměrný
3 199,-
byl v
\1spěšně byl splněn plán investični výstavby. Dne"3o. záři
1983 byla
dokončena investični
podzemnich vod". Jednalo se
akce nazvaná "Ochrana·
vpodstatě
o mohutnou tak zva-
nou "milánskou stěnu", podzemni zed, která má zamezit daliimu pronikáni a
šiřeni
ropných uhlovodikO do podzemnich
vod, zejména
směrem
k
Stavba byla zahájena v na
základě
poděbradským březnu
prament!m
1981 a její
léČivých
dokončení
vod. bylo
sdruženého socialistického závazku dodavatel-
ských závoda a
koncerno~ého
podniku Koramo Kolín, vyhláše-
ného na počest krajské k~nference KS~ dne 14.května 1983, zkráceno o jeden
měsíe
ných náklada ve výši
a bylo dosaženo úspory 9 102 000
Kčs.
rozpočtova
Investorem této roz-
sáhlé akce byl ko,ncernový podnik Koramo Kolín, generálním ďodavate1em
oborový podnik Vodní stavby Praha a projektan-
tem Chemoprojekt Brno.
Kromě
této mohutné
investiční
akce
byly letos provedeny v podniku jen další akce menšího rázu. Při plnění váděla
plánu ochrany životního
po celý rok
8 tanovené
opatření,
aby se
prostředí
nepřekročily
se prolimity
normami. Z toho ddvodu se tuhé odpady likvidova-
ly spalováním v elektrárně Chvaletice a v náro~ím podniku Pražské cihelny. Čistota odpadní vody vypouštěné z podniku do vodních toka v souladu s
přes
příslušnou
podnikovou
čistiěku
byla také
normou.
Ineiativa pracovních kolektivO. a jednotlivca byla v tomto roce orientována na exportních úkolft,
rovnoměrné plnění
hospodaření
výrobních a
se surovinami, materiály,
palivy a energií, zvýšení produktivity práce a úsporu pracovních sil. Celopodnikový socialistický závazek byl podložen z'vazky jednotlivcd i kolektivft, a na závazek tečnosti splaš~;
5 811
kteří
brigádn~ekých
je vysoko
hodin odpracovali ve sku-
7 085 hodin. Pracující zhodnotili tím
uspořili
překročili
4 253 tun
3 569 tun topných olejO a na vlast-
nim turbosoustrojí vyrobili 729 megawatthodin elektrické energie. a to v
Rovně~.se
hodnotě
dosáhlo úspory materiálových nákladft,
10 400 000
Rozhodující význam pro podnikového závazku plexní
měly
a
překročeni
celo-
brigády socialistické práce, kom-
brigád socialistické práce /BSP/je zapojeno 23
kOlektivft,
~nich~
odznaku ESP, 121 vá~ná většina
soutě~e
splněni
brigády a zlepšovatelské hnuti. V
racionalizační
soutě~i
Kčs.
239
soutě~icieh
stříbrného
je nositeli bronzového
a 20 zlatého odznaku BSP.
Pře
BSP je zapojena do vyšší form;y kolektivni
o titul "provoz - dílna socialistické práce". Dva ji~
kolektivy - BSP II.provozu a BSP teplárny tul získaly, další o titul
tento ti-
sotttě~i.
Racionalizací výrobního procesu se zabývají komplex-
ni
racionalizační
lektivech 60
brigády /KRB/, které mají v šesti ko-
členft.
ce 1983 nárftst v
Zlepšovatelské hnuti zaznamenalo v ro-
počtu
podaných zlepšovacích návrhft /na
plán 41 bylo podáno 51/. rok
vyu~ivání
Společenský prospěch
za jeden
provedených zlepšovacích návrhft
činí
1,8 mi-
liÓr:rO. korun, co~ .je trojnásobek proti roku 1 982. Za politické a
hospodářské
výsledky získal koncerne-
v! podnik Koramo Kolín v socialistické
soutě~i
v rámci
kol.inského okresu v prvním pololetí 1983 druhé místo v soutěži
o "Putovní pohár
předešlých
po dobu
dru~ebního
letech se v této
čtyř soutě~nich
okresu Voskresensk"'. V
soutěži
období byl
umístil. na dr~itelem
1.mistě
a
této putovní
standarty. V
to~mto
roce, tak jako i v
předešlých
letech, byla
realizována w zimních
veřejné
zdroja podniku do Letos byla v letních
měsících
uskutečněna
výpomocná dodávka tepla ze
teplovodní
městského
zdroje. Celková dodávka tepla· v tomto roce městu
Kolínu
činila
Kolína.
navíc i neplánovaná dodávka tepla
po d-obu odstavu
měsících
sítě města
135 588
gigajaul~
centrálního
jak~
výpomoe
/GJ/.
Vedení koncernového podniku Koramo Kolín uzavírá každoročně
patronátní smlouvy s
jsou zakotveny
oboustranně
r~znými
organizacemi, v nichž
výhodné podmínky vzájemné pomo-
ei. Letos byly takové smlouvy
uzavřeny
s
těmito
organiza-
cemi: s
Městským
národním výborem v
Kolíně. V
této
smlouvě
se
podnik zavázal splnit bezezbytku konkrétní úkoly v pomoci
městu
Kolínu. V akei Z pomohl vybudovat ubytovnu
na stadi~nu TJ Jiskra Kolín v Borkách. Dodal na dětská a jeden
hřiště dvě prolézačky
nad letni
části
kolotoč.
Převzal
Filmového festivalu pracujícich a nad Kmoch~v
hudebním festivalem
KolínJ
s Mistním národnim výborem v Sendražicích. V této se zavázal mimo jiné podnik suvný
žebřík
patronát
na opravy
p~jčovat
smlouvě
obci motorový vý-
veřejného osvětlení
a místního
rozhlasu; se Základní školou v Mnichovické ulici, které podle této smlouvy
prop~jčuje
podnik své
ním i letním období, s
rekreační středisko
připravuje
pro žáky
r~zné
v
zim~
besedy;
výchovným ústavem a základní školou v Býchorech,
Dětským
jíž podle této smlouvy umožňuje podnik "Školu v přírodě", pořádá
exkurse a
dílnách·
'
umožňuje
polytechnickou výuku ve svých
se Státnim stakem Kolin. Podle této smlouvy podnik pomáhá statku při sez6nnich polnich pracich a současně tim při spivá ke vzájemnému sbližováni prómyslu a
zemědělstvi~
se Svazem pro spolupráci s armádou /Svazarmem/ v Dohoda s touto organizaci se týká ci
při pořádáni
podniku
při
akci
vzájemné pomochar~kteru
branného
a
tom poskytuje organizaci materiálovou pamoc.
Podnik letos
patronát nad le$nim tábo-
ještě převzal
pořádaným
rem práce a oddechu,
tického svazu mládeže v družstvem Rudý prapor
ČKD
sportovně
hlavně
Ovčárech.
Okresnim výborem·Socialisa Jednotným
Kolině
zemědělským
Ovčáry.
DUKLA, KONCERNOv1 PODNIK, z!VOD V roce 1983 byly v
T A T R A KOLtN rozhodujici kva-
závodě splněny
litativni ukazatele: zisk /100,9 %/, upravené vlastni výkony /104 %1, rentabilita výrobních fondó /100,1 %/. vodó
neřešenýeh dodavatelsko-odběratelských
zajištěn
v plném objemu
orientačni
hodnotě
514 392 000
vztahó nebyl
kvantitativni ukazatel,
v1roba zboži, kde na plán 532 200 000 zboži jen v
Kčs
Kčs
bylo vyrobeno
a plán tak
jen na 96,7 %. Do výrobniho programu byla letos řada
nových výrobkfi,
napřiklad
Z.d~
splněn zařazena
roštový kotel na 16 tun pá-
ry v hodině s ohřivákem vzduchu, olejový nizkotlaký kotel
na výrobu 50 tun páry v 1400 milimetrfi, šeč
škváry,
hodině,
odtřiaovač
pásový dopravnik dlouhý
cizich
přetlakový uzávěr
a
předmětO,
konečně
kolesový vyna-
balené kotle T·80,
osv~dčení
na které bylo získáno
o technické pokrokovosti.
Objem investic byl v roce 1983 se souhlasem ného podniku
překročen.
pokrýt všechny
Stanovený limit však
potřeby
nadříze
nestačil pln~
již stárnoucího výrobního poteneiá-
lu. řešení
Výrobní program závodu umožnil podílet se na otázky teplofikace v našem ve
byl
a rekonstrukce kotle K 5 v ocen~n Středočeským
ud~lil
ním
Elektrárn~
Kolín Zálabí
závodu TATRA Kolín pod vede-
'
závodu soudruha ing. Václava Korbela vyzna-
ředitele
m~sta
menání "Nejlepší závod za budování V roce 1983 pracovalo v
Celkem bylo v
závod~
závod~ uzavřeno
716
které byly podkladem pro
Kolína".
66 brigád socialistické
racionali2;ační
práce /BSP/ a 3 komp'lexní
notlivc~,
závodu
krajským národním výborem, který
pracovník~
kolektivu
Přísp~vek
výtopny o výkonu 25 tun páry v ho-
ťorm~ přepravitelné
din~
m~st~ Kolín~.
brigády /KRB/.
závaz~ kolektiv~ přijetí
i jed-
celozávodového
závazku ke 150.výročí založení podniku ČKD DUKLA a jeho dodatku,
uzavřeného
počest 35.výročí Vít~zného
na
února.
Všecky ukazatele celozávodového závazku a závazky kolektivd i
byly
jednotlivc~
U dvou
kolekti~
spln~ny.
/soudruha Výška a soudruha Laudáta/
byla uplatn~na brigádní forma odm~ňováníza práce, která se
pln~ osv~dčila
S byla
a bude
rozšířena
Mašinostrojit~lským
uzavřena
závodem ve Voskresensku v SSSR
družební dohoda o
plánu. I v této
sout~ži
dované ukazatele splnil.
o další 4 kolektivy.
závod
plnění
čestn~
hlavních
ukazatel~
obstál a všechny sle-
~sili pracovni~ závodu bylo v prňběhu roku oceněno propfijčenim
"Za pracovni "Vitěz
rfizných vyznamenáni. Vyznamenáni dostali: věrnost"
soudruh Václav Andrš,
socialistického
soutěženi"
soudruh Josef Klepal,
"Vzorný mistr Federálniho ministerstva hutnictvi a
těžké-
ho strojírenství" soudruh Miloslav Uxa, "Vzorný mistr podniku ČKD DUKLA" soudruh Josef Váša, "Vitěz
zi
internacionálniho socialistického
P.K0 lář,
M.Výšek, Fr.Coubal,
soutěžení..
L.Staněk,
soudru-
Zd.Mašin,
V.Suchánek, ZB.Hrfiza, Jar.Chadraba, Rat.Šedina, Vl.ZiehQ, O.Klouda, Fr.Kmoch, ~Yzorný
pracovnik podniku" soudruzi
M.Ečer,
M.Pokorný,
Jiři Jonák, ing.V.Šámal, J.K9lda, H.Kašíková, J.Kakos,
Fr.Michálek a Eva
Mičová,
nVzorný mistr odborné výchovy" soudruh Karel Slanina, "~dernik 11.pětiletky"
••za budováni Korbel, Kolin 47 kteři
po
Středočeského
ředitel
Před
Na
kraje" soudruh ing. Václav
závodu.
koncem minulého roku nastoupilo do závodu TATRA dělnikfi
z Vietnamské socialistické republiky,
zde budou na
čtyři
soudruh Vladimir Hora,
základě
mezinárodni smlouvy pracovat
roky. základě
stva hutnictvi a
rozhodnuti ministra Federálniho ministerstrojirenstvi s platností od 1.
těžkého
ledna 1983 byla provedena
změna
v
organizačni
struktuře
a národni podnik ČKD DUKLA, který byl dosud přímo řízen ministrem, byl nyní začleněn do koncernu ŠKODA Plzeň jako koncernový podnik. Tato
změna měla
dopad i na statut závo-
odštěp
du TATRA Kolín,·kterému byla k tomuto datu zrušena
ČKD
nost a stal se pouze závodem koncernového podniku DUKLA. Výrobní program závodu se tím
KONCERNOvf PODNIK
T E S L A KOLfN, NOSITEL ~U PRÁCE
Kcncernový podnik TESLA Kolín gresívně
se rozvíjejíeí podniky
lu. Z hlediska roěný.
nezměnil.
hospodářských
patří
mezi
pro-
přední,
elektrotechni~kého
primys-
úkol\1 byl rok 1983 velice ná-
Pracující podniku aktivizovali svoji pracovní ini-
ciativu s cílem překroěit
úkoly
neje~
splnit, ale v žádoucích
hospodářského
plánu. Byl
i
směrech
přijat vstřícný
plán, zpevňující úkoly zisku o 3,7 miliÓnu kDDun a poměro vý ukazatel nákladd k výkonOm o 0,34 bodfi.
Na
počest
KSČ
konání okresní a krajské konference
pracující koncernového podniku TESLA Kolín podnikový závazek, kterým dále zpevnili
uzavřeli
vstřícný
celo-
plán v
zisku o dalš'í 3, 5 miliÓnu korun, překročení výroby zboží v
hodnotě,
odpovídající dvoudenní produkci.
Součástí
ce-
lopodnikového závazku bylo i zvýšení podíld výrobk\1 vysoké technické
úrovně
na
~odnotu nejméně
deseti procent z
celkového objemu výroby zboží. Dalším úkolem celopodnikového závazku bylo zvýšit export do socialistických zemí o 17% proti
skutečnosti
roku 1982 a tento úkol dále
pře
kročit o jeden miliÓn korun.
Celý pracovní kolektiv reagoval na výzvu Okresního výboru KSČ a ke dni 20.října 1983 uzavř~l upřesnění celopodnikového závazku, kterým byly zvýšeny úkoly ve
výrobě
zboží tak, že úkol bude překročen o 7 miliÓnd korun, což produkci.
představuje čtyřdenní
Všechny úkoly obsažené v ny
těchto
závazcích byly
splně
či překročeny.
Z poaledu rozvoje
vědy
a techniky lze koncernový pod-
nik TESLU·Kolín hodnotit velmi
kladně.
Byl
úspěšně u~ončen
významný státní úkol "Automatizovaná výroba z tenkých ma= teriálO.". DO.ležitým úkolem celého pracovního kolektivu byl pokrač'U;jícd
rozvoj iniciativy pracujících.
vnitropodnikovýeh
je podnik zapojen v
soutěží
vlastníeh
Kromě
řadě
soutě
ží externích na úrovni okresu, kraje, oboru a rezortu. Z · nejdfiležitějších interních ~ialistické
gád /KRB/,
soutěž
mistrO. a vedoueích soutěž
hospodářských
ce:·ovník vzorné jakosti .. a provo~,
je to hnutí brigád so-
práce /BSP/, komplexních
telO. a vynálezeO., technieko
soutěží
středisek,
o nejlepší výsledek pracovník-o., soutěž
bri-
raeionalizačních
soutěž
zlepšovapráce
tvfirčí
o titul
"Pra~
o zmskáni titulu "Dílna,
odbor soeialistické práce". V roce 1983 získalo
jfž z celkového
počtu
27
soutěžících
kolektivfi tento
čest
ný titul 21 kolektivfi. Na podzim roku 1983 byla podána žádost o
přiznání
ké práce" • Do
celému podniku titulu "Podnik socialistiesoutěže
Krajské odborové rady v Praze, na-
zvané "Závod se vzornou kulturou práce a pracovního prostředí" ~
je od
Toňského
roku zapojen provoz TESLA Kolín
Týnci nad Labem. V hnutí brigád socialistické' práce již 69 kolektivfi
získalo titul BSP a dalších sedm o tento titul
soutěží.
v
Celkem je 'BSP zapojeno1418 pracovník&, z nichž '791 vlastní bronzový, 319 si~íbrný a 36 zlatf odznak BSP. ~
a
oblasti inovace výrobkO, modernizace technologií
řešení
problematiky náhradních
né úkoly komplexní
materiálů
racionalizační
brigády /KRB/. V uplynu-
lém roce pracovalo v podniku celkem 17 KRB se 113 Výsledkem jejich práce je ekonomický lasti úspor
materiálů,
Nejvý~amnější
hlašována do 1tvůrčí
soutěže
o
řešení
nstředočeskou
práci". Významného
členy.
přínos především
vr ob-
a energií.
technická
soutěže
ve
ocenění
jsou
každoročně při
cenu za technickou XIV.ročníku
této
dosáhl kolektiv ing. ~áka, který získal l.cenu za
práci "Inovace snížení
kovů
nároč
plní své
DVK-Dvsn ve
přenašečů
spotřeby materiálů
Naši technici se
meteriálů",
o
soutěžící
a surovin.
zúčastnili
že "Za úsporu paliv a energie".a surovin a
skupině
jako
každoročně
"Za úsporu
soutěže
kde obdrželi
soutě
i
čestná
kovů,
uznání.
P0 dnik jako celek z-;ískal v roce 1983 závažné ocenení na úseku inovace, kdy byl vyhodnocen v rámci Federálním~
ministerstva elektrotechnického
2.místě
vr
"0 nejlepší
soutěži
byli vyhodnoceni
čtyři
ním kolektiv BSP soudruha Rocha. na" se roku
zúčastnil
kolektiv
předáno čestné
inovátoři
soutěžení"
byl
čestném Současně
podniku. Za
úspě
oc·eněn čestným
uzná-
Soutěže
ing.Ptáčka,
na
podnik...
inovační
nejlepší
chy v "Internacionálním
průmyslu
"Cena
města
jemuž bylo v
uznání a medaile "Za budován:!
Kolí-
závěru města".
V podniku je značnou měrou podporováno zlepěovatel ské a vynálezecké hnutí. Za období minulého roku bylo po-
návrh~,
dáno 171 zlepšovacích deno 59 zlepšovacích
návrh~ činí
68 118
vynález~
těchto vynález~
Celková úspora v
návrh~.
použitých zlepšovacích a použitých
z toho bylo do výroby zave-
Kčs.
celkem
a zlepšovatelských
návrh~ činí řádově
šest
687 000 Kčs na úspo-
kov~.
Socialistické zvládnutí
Kčs
1 531 679
Společenský prospěch
miliÓn~ ,korun. Z této částky připadá
ru drahých
d~sledk:u
nemalou
měrou
ke
tohoto roku. Je
třeba
vyzved-
soutěžení přispělo
hospodářských úkol~
nnut dobře fungující spolupráci mezi hospodářským vedením podniku a ostatními
slož~mi,
pfisobícími v podniku, to je
celozávodním výborem KSČ, závodním výborem ROH a celozávodním výborem Socialistického svazu mládeže. Iniciativa pracujících v rámci koncernového podniku TESLA Kolín má vzestupnou tendenci a mu
splnění
všech
vytčením
úkol~
cíl~ směřuje
hlavních
státního plánu na
základě
ke
včasné
usnesení
8.zasedání ~ KSČ.
F' R I G E R A , NÁRODN:f PODNIK KOL:fN
Plánovaný objem výroby zboží ve výši byl v podniku rozdělení
na
348 500 000
v rámci jednotlivých
splnění na 51
na vrub
splněn
%. Z této
344 500 000
Kčs
Kčs při rovnoměrném
čtvrtletí
a
při
pololetním
částky připadá 1,5 miliÓn~ korun
přijatého vstřícného
plánu.
Zpřesněným
závazkem,
uzavřeným na počest okPesní konference KSČ, se pracující
národního podniku FRIGERA zavázali vyrobit nad rámec rozpisu jeden a p~ldenní produkci zboží za 2,1 miliÓnu korun
bez nároiu na materiálové a energetické vstupy, zvýšen~m
ně
podílu technicky pokrokových výrobkO prvního stup-
jakosti. Skutečně bylo vyrobeno o 4 mili~ny korun zboží
vice, .než· rozepisoval ei
především
prováděcí
plán, což odpovídá produk-
dnd.
třří
V roce 1983 bylo vyrobeno 13,5% výrobkd vysoké úrovně
nické
z celkové
kové výrobky byly
~ýroby
zařazeny:
tec~
zboží. Jako technicky pokro-
řada lyofilizačních zařízení
LZ 9.2, LZ 30.2 a nízkoteplotní a HC 700/50.1. Uvedené výrobky
zařízení
HZ 12/50, NZ 280/75
tvoří kompletační
základnu
k technologickým linkám pro zpracování biologických materiáltl, které jsou hlavní exportní položkou. Výroba blokových jednotek pro
přepravní
chlazení BJSE 32 dosáhla v ro-
ae 1983 maxima, tj. 2475 kusO. Jednotky jsou ďávány
do národního podniku
t-ovávány do hačem
Orličan Choceň,
přepravnílro Orličan
převážně
do-
kde jsou zamon-
N' 1 3 CH, které spolu s ta-
vyrobeným v národním podniku LIAZ jsou dodávány do
Německé
demokratické republiky, Polské lidové republiky,
Maaarské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a do
Sov~tského
svazu. V roce 1983 odešlo prvních 150 kusd
frlokových jednotek přepravníkd
přímo
do SSSR pro výrobu
v Tiraspolu /Moldavská
sovětská
sovětských
socialistická
republika/. V podniku pracuje 32 kolektivd brigád socialistické práce /BSP/, v nichž je zapojeno 684 pracovníkO, což je 58,;% z celkového
počtu zaměstnancd
podniku. 23 kolek-
tivd je již nositelem titulu BSP a 9 o získání tohoto titulu
soutěží.
Za své dobré výsledky získali již
členové
brigád 373 bronzových, 151
stříbrných
a 8 zlatých
BSP. Za rok 1983 bylo v brigádách odpracováno ve
odznakň
výrobě
zdarma 588 pracovních hodin, 7 044 hodin placených, 2 983 hodin na
při
zlepšování pracovního
prostředí,
~stavbě rekreačních zařízení 1
v místech na pomoc
bydliště zaměstnancd zemědělství.
papíru a 141
člend
:OO.ležitou
:ť'Ormou
8 975 hodin na brigádách
z,
a v akeích
Brigády odevzdaly
darovalo
5 496 hodin
bezplatně
2 078 hodin
20 995 kg starého
svou krev.
iniciativy pracujících je zlepšova-
telské a vynálezecké hnutí, na jehož y,ýsledeích se v-roce 1983 podílelo 64 zlepšovateld. Za rok bylo podáno 174 zleppřijato
š'ovatelských náyrhd, z- toho bylo 89 společenský prospěch
váno a z nich nil
1 905 000
přijaty, pěch
n~l
z
Kčs.
a 78 realizo-
jen z prvního roku tři
Dále byly podány
dva z nich byly realizovány;
vynálezy a všechny
společenskýeb
pros-
realizovaných vynálezd jen za první rok
těchto
či
či
406 tisíe korun. V oblasti tematického plánování bylo
vyhlášeno 29 tematických úkold, ze kterých bylo 18
vyřeše
no a z nich 17 využito. Aktivní
činnost
BSP se projevila
při plnění náročných
úkold státních cílových programd, a to v oblasti úspor paliv a energií byl uložený úkol 5 TJ
splněn
na 7 TJ.
Splně
ní úkolu na 140 %a přeplnění o 2 TJ zajištuje výzvu X.všeodborového sjezdu na úsporu 0,5% z celkové
potřeby
podni-
ku nad stanovený plán. Přeplnění úkolu bylo zajištováno společenskou prověrkou hospodaření
bylo
podpořeno
s palivy a energií a
celozávodním závazkem. V oblasti úspory ko-
vd byl úkol ve výši 93 tun v
části
železných kovd
splněn
na 113 tun, to je na 122 %.
Překročením
výzva X.všeodborového sjezdu. V
jffft~na
kovO byl úkol ve výši 57 tun
spln~n
o 20 tun byla zaneželeznýeh
části
na 100 %. Ddležitou
roli sehrála i inovace výrobního programu. V tomto roce tvořil
podíl nových
výrobk~
55,8 % z celkové výroby zboží.
Za velmi dobré výsledky v oblasti pracovní i skop~litické
Kolín na
angažovanosti byl vyhodnocen podnik FRIGERA
J.míst~
v rámci
výrobn~ hospodářské
obdržel "Čestné uznání vlády ČSSR a 1983 byl vyhodnocen na ocen~ní.
Z
uPr~kopník
2.míst~
v~rnost"
000",
jednotky a
za výsledky roku
a navržen znovu na toto
byli letos vyznamenáni:
jednotlivc~
"Za pracovní
společen
soudruh Josef Mac,
socialistické práce" soudruh Vladimír Slejška,
"Čestné uznání vlády ČSSR a ~RO" soudruh Jaroslav Kocour
a kolektiv žen
střediska čís.
211,
"Vzorný pracovník Federálního ministerstva hutnictví a·
t~ž
kého strojírentví /FMHTS/" soudružka Jana Lacinová, "Vzorný pracovník
výrobn~ hospodářské
ing.Ivan Zahrádka a soudružka "Zasloužilý pracovník ka
~žena
jednotky" soudruh
Jiřina
Šebestová,
výrobn~ hospodářské
jednotky" soudruž-
Mazurová,
"Nejlepší pracovník podniku" soudruzi Josef Roub, Vladimír Svoboda .a Richard Kšírl, "Nejlepší mistr výrobní dílny" soudruh Jan
Bednář,
nNejlepší mistr Fl\IIHTS" soudruh Bohuslav Kain.
v ceněni
místě
sout~ži
na
zlepšovateld kategorie D
l.místě
soudruh
/dělníci/
Věroslav Zatočil
byli o-
a na druhém
soudruh Karel Bruner. V kategorii THP /technicko hos-
fiodářští
na
pracovníci/ na
2.míst~
1.míst~
soudruh ing. Milan Janura,
soudruh ing. Milan Snížek a na
3.míst~
soudruh
Richard Kšírl. Jako nejlepší zlepšovatelský kolektiv byl vyhodnocen kolektiv sodruhd Lubiny a Pelikána. V roce 1983 investoval podnik do obnovy a rozvoje -výrobní základny celkem vé stroje a
zařízení
v-
9 152 000
hodnot~
Kčs.
Byly
6 855 000
pořízeny
Kčs.
no-
Podnik za-
{),/
letos s dostavbou a modernizací školíe.ího a
pčal
rekreač-
ního střediska v Českém Šternberku, kde bude k vytáp~ní experimentáln~
použito nového výrobku podniku FRIGERA Ko-
lín: tepelného
čerpadla
s'stému vmuch-voda.
STROJOBAL, výroba potravinářských strojd a obald, oborový podnik Hradec Králové, závod Kolín. 11koly stanovené nil
závoď
hospodářským
plánem pro rok 1983 spl-
STROJOBAL Kolín jak v oblasti kvantitativních
ukazateld, tak i ukazateld kvalitativních. Zajištování t~chto
úkold bylo v prdb~hu roku negativn~ ovlivňováno
vysokou nemocností pracovníkd a v a ve
).čtvrtletí neočekávanými
závěru
prvého polale1tí
odbytovými potížemi zvláš-
tě u hliníkových tub. ~ytek pracovníkd v· ddsledku zvýše-
né nemocnosti bylo nutno nahradit zvýšeným úsilím ostatních,
kteří
covní
době
v rámci své pracovní doby
bezplatně
a po pra-
za úplatu pomáhali plnit úkoly v rámci svých
závazkd i nad jejich rámec. Nadále byl výrobní program v základním řen
na výrobu kovových tub pro
závodě zamě
potravinářský,
farmaceutický
a chemický prdmysl na plnoautomatických linkáeh, kde byl
docilována vysoká produktivita práce. Tato výroba byla již také
prováděna
na dvou automatických linkách v od-
l~učeném
provoze v
Molitorově
zvýšil výrobu zboží o
úspoře
136 700
2 491 000
Kčs
což vedlo ve
třebných pracovnikň,
k
Kouřimi,
u
Kčs
jejichž provoz
a snížil
dvousměnném
počet
po-
provoze
na mzdových nákladech.
Závod STROJOBAL Kolín zavedl letoS do výroby nový typ závitové Při výrobě
~ložky
této vložky byla
odstraněna ruční
práce a záhodnotě
vislost na dovozu z kapitalistických stát& v 729 000 Kčs
Kčs.
Změna
uzávěrem.
MEPAG a její kompletaci s
technologie
na-ID:a.teriálových a
přinesla
134 900
Kčs
úsporu
843 000
na mzdových nákladech. čtyřhranných
Základní závod zajištoval výrobu
hlini-
kový.ch misek na hotová jídla, lisovaných na lince Eowena; při
této
dociloval
výrobě
vysoké produktivity
mimořádně
a efektivnosti výroby. V čovací
ob~asti
investiční
práce na
výstavby
stavbě sociálně
prováděl
závod dokon-
administrativní budovy
v areálu podniku, která byla letos uvedena do provozu.
Do této budovy byly závodu a
především
ze staré budovy,
postupně přestěhovány některé
~ly umístěny
tam
čímž
výrazně
se velmi
podmínky pracujících závodu,
šatny
mužů
úseky
i žen
zlepšily sociální
především dělníků.
Ne. rekreačních střediscích ve Smržovce a v Českém Šternberku byla provoz závodu.
prováděna
těchto zařízení,
Rovněž
ské škole v
letos
údržba,
důležitá
pro
sloužících k rekreaci pracujících
byla provedena
Kolíně,
běžná
běžná
v niž jsou
údržba v závodní
mateř
umístěny děti zaměstnanců.
Celkový plánovanp úkol ve výrobě zboži byl závodu 98 900 000 Kčs a
stanoven hospodáfským plánem ve výši splněn
byl o
-
na 100,2% s
171 300,-
přeplněnim
výroby zboži celkem
Kčs.
V m>ce 19'83 závod vyrobil celkem hlinikovýeh tub, kusň
3 940 000
131 310 000 kus\1
kus~ olověných
tub a
1 622 000
eínovýeh tub. Dodávky pro i'ukový prfunysl, jednoho
z rozhodujicich
odběratelťl,
činily
celkem
64 320 000 kus\1.
Od druhého pololeti letošniho roku byl závodu z·novu přiznán 1.stupeň jakosti tub pro kosmetické náplně bez
membrán s platnosti až do
30.června
1985.
K docileným dobrým výsledkdm závodu v roce 1983 ně přispěla jáďřená
široce rozvinutá socialistická
soutěž,
znač
vy-
v závazcich jednotlivell, kolektiv\1 i v celozávod-
nim závazku. Velmi
je v
rozšiřená
závodě
soutěž
o ziskáni
ititulu "Brigáda socialistické práce /BSP.Y" a kolektiv\1 1 kterým byl již tento titul socialistické 6 kolektiv\1 33 BSP se 270
v
soutěže
závodě
soutěžicich členy,
přiznán.
závodě
členy,
nositeli bronzových odznakd,
raeionalizačni
2 kolektivy mladých v V
zapojeny tyto kolektivy:
o titul BSP se 33
1 mládežnický kolektiv se 7 3 komplexni
V roce 1983 byly do
členy,
brigády /KRB/ s 23
soutěži
jsou zavedeny i
členy,
o "Rudý karafiát" s 34 sovětské
metody práce, a to:
":Sasovova metoda", kterou pracuje 29 kolektiv\1 s 229 "Saratovské hnuti", 23 kolektivfi se 144
členy.
členy,
členy,
metoda ostatnich výrobnich brigád: 14 kolektiro se 152 V
soutěži
jizdy bez nehod jsou nadále zapojeni
členy.
čtyři řidiči.
Pracující závodu
le~os
vysoce
překročili
svá socia-
listické závazky na odpracování brigádnických hodin. Zavázali se odpracovat celkem deset tisíc brigádnickýeh hodin, ve
odpraeovali: při
hodin, při
výrobě
v
ďový
toho
10 242
2 988 hodlin,
programd
1 480 hodin a na pomoc ze-
980 hodin dobrovolné práce. Z tokt.o celkového
splnění
7 020 hodin zdarma.
plánovaných úkold byl
socialis-tický závazek na
ho února,
prostředí
prostředí
brigádnických hodin odpracovali
Ke
~
4 824 hodin, v akcích Z a
závodě
při plnění vole~ních
počtu
20 514 hodin.
zlepšování pracovního
při
zlepšování životního
pamoci
mědělství
odpracovali
skutečnosti
počest
na
zaměřený především
uzavřen
35.
i celozávo-
výročí Vítězné
překročení
plánované vý-
roby zboží a dodržení plánovaného nárdstu produktivity práce. Kontrola řejně
na
plnění
členských
závodu, které byly V
schdzích
jako kontrola
podobně
závodě
tohoto závazku byla Revolučního
plnění
vesměs
STROJOBAL se rozvinula letos nová forma so-
a to
"výrobních brigád", která
tě
plnění
a
zavedená ve
překračování
ke zvýšení hospodárnosti a
čtvrtém čtvrtletí účinně
1982,
pdsobí ke
plánovaných úkolft" zvláš-
zajištění chozrasčotu
v sou-
kolektive.;l,"výrobních brigád".
těžících
Ve
odborového hnutí
splněny.
soutěže,
zvýše,nému
ve-
závazkd kolektivní smlouvy
cialistické soutěž
prováděna
čtvrtém čtvrtletí
STROJOB~L
letošního roku provedl závod
Kolín rozpracování "Souboru
efektivnosti
plnění
plánu ve zbývající
opatření
části
ke zvýšení
roku 1983".
Toto rozpracování se projednávalo v závodních složkách,
v nichž byla
přijata opatření
vídajících za jejich
splnění.
s
určením
S pomocí
i
přes některé
potíže
těchto opatřemď a
soutěže
zejména rozvinutím socialistické ně
pracovníkd, odpo-
vypořádal
se závod
úspěš
s veškerými plánovaný-
mi úkoly, které mu byly stanoveny pro rok 1983.
hLEZNIČNf OPRAVNY A STROJ1RNY NYitiiB'URK,
Z Á V O D
KOLfN
Závod Železniční opravny a stojírny /ŽOS/ Kolín se
řadí
ke
středním
závodfim
Kolína. Náplní jejich
města
v.ýrobního programu je oprava
železničních trakčních
vozi-
'
del, elektrickýeh motorových jednotek a dieselových lokomotiv. Celkový objem výroby ~ml
korun, z
čehož
opravy
činí
za rok více než 80 mili-
trakčníeh
yozidel
činí
70 %.
Závod byl postaven za války a po požáru v roce 1954 byla
část
objektu zrenovována.
Zařízení
i stavby závodu
však již neodpovídají požadavkfim moderního provozu. stavba závodu, která byla projektována v
několika
Pře
varian-
tách, byla zatím z ddvodfi omezení investic pozastavena a odložeme na období ~
dfivodu byla
10.pětiletky,
řada investičních
případně
i
později.
požadavkfi závodu zamít-
nuta s tím, že jejich realizace bude provedena s výstavbou závodu.
Prostorově
Z to-
souběžně
je závod velmi omezen vzhle-
dem k tomu, že je vklíněn mezi dvA hlavní tratové tahy, a to trat Kolín - Pardubice a Kolín - Čáslav, což se odráží i v omezených výrobních prostorách. I
přes
tyto
těžkosti
se závod
ním plánovaných úkolfi v roce 1983,
čestně
vyrovnal s
přeplnil
plně
plán oprav
lokomotiv o dva kusy
střednich
oprav motorových lokomotiv.
Ostatni rozhodujici ekonomické ukazatelé byly i
n~které
V
je rozvinuta široká socialistická včetně
v niž je zapojeno 51 kolektivfi
počest 38.výroči
osvobozeni a
socialistické revoluce, byl
celospolečenský přinos činil
Zlepšovatelské hnuti má v ďici.
soutěže
byly
tak celozávodni socialistický závazek,
přiznivé, rovněž
vyhlášený na
sout~ž,
18 brigád socialis-
tické práce /ESP/. Výsledky socialistické
Jeho
a
překročeny.
závod~
řijnové
spln~ny
splněn
Velké
66.výroči
a
překFUčen.
983 tisic korun.
závod~
již svoji dobrou tra-
V roce 1983 bylo podáno 63 zlepšovacich návrhd, na
odměnách
za zlepšovatelské hnuti bylo
ceno 54 tisic
zam~stnancdm
vypla-
Kčs.
Nejv~tšim
zabe~pečeni
problémem letos bylo
páry a tepla vlastnimu provozu
havarii kotle, ke kte-
_při
ré došlo v dubnu 1983. Iniciativním nikd závodu se
přistupem řady
náhradni zdroj z
podařilo reali~ovat
stavených dvou parnich lokomotiv,
dodávky
čimž
byla
praeovpři
zajištěna
i
plynulá výroba v zimnim obdobi. Závod dostal letos v rámci obnovy struh na nak byl
obráběni doplněn
dvoukoli z
P~lské
kolový sou-
lidové republiky, ji-
jeho strojni park jen
kladnich výrobnich
zařizeni
běžnou
obnovou zá-
prostředkd.
WlRODNf PODNIK vfCHODOČESKi CHEMICKt ZÁVODY PARDUBICE, Z ÁVOD KOL f N Rok 1983 byl pro závod
úspěšným.
Pro zápis do kroniky
JS~
města
sud
Kolína
zvláště
ojedinělou
rád vybírám v historii závodu až do-
akci, jejíž
ukončení
spadá do tohoto roku:
techniei kolínské Synthesie se podíleli na vybudování chemické továrny v Indi:E·. Indové Surat~závod
asi 15 km od
města
na výrobu kyanovodíku, alkali<ekých k:yanidd a
síranu amonného
včetně
úpravny odpadních vod. Naši techni-
ei jim poskytli pomoc, která du od
stavěli
ve vybudování závo-
až do uvedení do provozu. Závod
projekční přípravy
w indickém Suratu je
spočívala
plně
automatizovaný. KOlínští odbor-
níci odvedli opravdu vynikající práci. V ko1ínském
závodě
Synthesia pracuje
řada
kolektivd
nesoucích název Brigáda socialistické práce /5SP/. Jednou z nich je brigáda ve vaného w
Retacelu,
výrobně
přípravku
použí-
Brigáda v rámci svého závazku odzkou-
zemědělství.
šela a vyrobila na své dosavadní nového
prostředku
aparatuře
první množství
Synstabil, který vznikl inovací výroby
jako jeden z antiimportních středek zabraň~jící
přípravkd.
Synstabil je pro-
zardstání cukrovarnických odparek in-
krustacemi. Zlepšuje tedy plynulost cukrovarnické kampaně,
odpadají odstavy
zařízení
a
čištění,
což má vliv na
úsporu energie. Ing. Václav Molcar ze Synthesie provedl laboratorní výzkum, byly
připraveny
kY, a tak se zrodil nový chemický Prvním zákazníkem výrobku po cukrovarnickém v Praze v roce 1983 byl již ku v
několika
V
závěru
přípravek
přípravek
ověření
Modřanech
první laboratorní vzor-
byl
Synstabil.
ve Výzkumném ústavu modřanský
cukrovar,
vyzkoušen'v provozním
měřít
dalších cukrovarech. roku 1983 bylo rozhodnuto o závažné
změně
kolinského chemického podniku: byl podniku
Východočeských
chemických
vyčleněn
závod~
z národniho
S,ynthesia Pardu-
bice a instituován jako samostatný národni podnik s názvem
závody, národni podnik Kol in••.
"LučelJni
ho orgánem je
Výrobně hospodářská
Nadřizeným
je-
jednotka /VHJ/ Lachema
Brno, oborový podnik. Ředitelem nového kolinského národEiho podniku řin,
Lučebni
závody byl jmenován soudruh Jan Vav-
diplomovaný technik.
TOVÁRNY STROJfRENSK~ TECHNIKY, koncernový podnik SPOJE~ ZÁVODY NA vfROBU KARBORUNDA A ELEKTRITU, Z á v o d V kolinském
závodě,
kterému se
řiká
rundum Kalin, byl v roce 1983 zaveden na
zkráceně základě
K o 1 i n Karbo-
zvyšuji-
cich se požadavkó na kvalitu brusných materiáló do výroby nový druh brusných křehký
FLEX A 97 P. Jedná se o polo-
kotoučó
kÓrund, který zaručuje svými lepšimi p~rametry zvýkotouč~.
šeni brousicich vlastnosti kotoučO
Spolu s timto druhem
byl zahájen vývoj a zkoušky nového druhu brusného
papiru pro broušeni
dřeva
a
pláten.
plnoprysk,yřičných
V rámei
přetěrem
investični činnosti
Polepské ulici výrobu FLEX
s
dokončena
kotoučó.
fenolické
pryskyřice
byla v areálu závodu na
rekonstrukce výrobni haly pro
OBCHODN:f Dne
TISK1:RNY
13.května
K O L
Rudý prapor ministerstva
výboru odborového svazu průmyslu
papírenského
I O'I'K I
N
1983 se sešli pracovníci národního pod-
niku Obchodní tiskárny Kolín na slavnostní převzali
f
schůzi,
průmyslu ČSR
chemického,
pracovníků
aby
českého
a
sklářského,
fe}
a tisku, jako již
dvětadvaeáté
v,r-
soké uznání své dobré práce. ~editel podniku OTK soudruh Dr. Miroslav
Doskočil
po
převzetí
projevu uvedl, že podnik se
Rudého praporu ve svém
přes značné
potíže v materiálním
technickém zásobování vyrovnal s uloženými úkoly ve vyrobě, překročil
plán o 23 % a do tržních
fondů
dodal zboží
za 120 miliÓnů korun. Zásluhu o to má socialistické soutě žení, do
něhož
členů
je zapojeno 870
Brigád socialistické
práce v podniku.
C U K R O V A R Y , národní podnik Kolín
KOL:fN'SKJ1: Ve domě
se
v
čtvrtek
Kolíně
ných
195
pracovníků
ústavů,
vysokých škol a okresních
se zabývala otázkami
ny skladované
řepy
a
některými
cukru, zejména automatizací do
z cukrovarnických
podniků
a
z celé Československé repubiiky 1 pracovníci výzkum-
Konfe~ence
tačů
1.1
1983 se konala v Kulturním
19.května
"Cukrovarnická konference 1983". Jednáni
zúčastnilo
závodů
dne
řízení
pěstování
a
správ.
cukrovky, ochra-
otázkami technologie
provozů
technologických
zemědělských
vařeni
zavádění mikropočí
postupů při výrobě
cukru.
K ještě
průmyslovým podnikům
OKRESNf
STAVEBNf
posláním je
provádění
du a drobné
investiční
našeho
PODNIK
města můžeme přiřadit
V KOLfNĚ. Jeňo hlavním
oprav budov a staveb, bytového fonvýstavby. V roce 1983 provedl po-
dle dodavatelských smluv stavební práce za Kčs
40 840 000
vestičních
prací. V tomto roce pracovalo v podniku 566
pracovníků
s
průměrným měsíčním výdělkem Kčs
městě především
tom píši na jiném
I
2
Kčs,
in-
849,T-Kčs,
více, než vloni.
V roce 1983 se šem
22 855 000
Kčs
z toho za
což je o 25,-
oprav a za
65 786 000
věnoval
Okresní stavební podnik v na-
modernizaci zastaralých
TIÍstě
této kroniky.
bytů,
jak o
OB CHOD
v·
A
SLUŽBY
popředí zájmů Městského
národního výboru v
Kolíně
v tomto roce byls. organizace, úroveň s. sortiment služeb, poskytovaných obyvatelstvu. V lo plenární zasedání
Městského
tý dokument nazvaný "Program nějšího
ve
zabezpečování
městě Kolíně
čátku
závěru
roku 1982 shhváli-
národního výboru
důleži-
účinnějšího řízení
a pruž-
rozvoje placených a dalších služeb
do roku 1985" -a podle
letošního roku služby ve
městě
něho
rozšiřovaly.
vším byla reorganizována Drobná provozovna rodního výboru podle Zésad pro ných provozoven národních
zřizování
výborů,
se již od za-
a
Přede
Městského činnost
ná-
drob-
schválených usnesením
vlády ~eské socialistické republiky čís. 340 ze dne 8.prosince 1 982. By.l
rozšířen
sortiment služeb, které bude ny-
ní Drobná provozovna v roku se pak
rozšířil
tyto obory: zedník, klempíř,
Kolíně občanům
Během
poskytovat ..
sortiment poskytovaných služeb na tesař,
lešenář,
instalat~~,
topenáf,
lakýrník, autolakýrník, autoklempíř, zámečnik,
dlaždič, kopáč,
kožešník,
kartáčník,
elektrikář,
a'bkladač,
knihař,
studnař,
kovorytec,
pletařka,
švadlena,
braš-
nář, pokrývač, malíř, čalouník, truhlář, fotograf',
ložního prádla, šití osobního prádla, výroba a stuh, výroba vrat, oprava jízdních kol a va
deštníků,
peří,
oprava prádla, potahování
vyvolávání
broušení
nožů
f'ilmů,
svařování
PVC,
civ tak zvaném "druhém pracovním
zaměstnavatelů
poměru
pracovním
úklidov~
době
ná provozovna však už letos ze svých stálých
Rozšíření
Městs~Ím
práce, pro-
provozovně
pracovní-'
to znamená,
zaměstnáni
u jlných
v hlavním
zaměstnání.
připravila několik
Drob-
pracovních
pracovníků.
služeb obyvatelstvu bylo provedeno podle
příslušných předpisů tak~ tlivcům
čištění
zbytků ..
poměru",
jsou
opra-
a práce pro Drobnou provozovnu vykonávají
po své normá.lní pracovní
čet
kočárků,
střežení parkoviště,
a okružních pil,
Tyto služby vykonávají v Drobné
tr~valém
kapesníčků
knoflíků,
dej použitého zboží a prodej textilních
že v
šití
tou f'ormou, že
byla se souhlasem jejich
některým
zaměstnavatele
národním výborem povolení poskytovat
drobné služby, vykonávat tovovat drobné zakázky
některé
občanům
řemesln~
a od nich
jedno-
vydána
občanům
práce nebo zhopřímo
inkasovat
i odměny a platy .. ainnost těchto občanů je pod dozorem
Městského
n8.rodního výboru a jejich příjrm::t
ti jsou podrobeny dani z
příjmy
činnos
z této
způ
obyvatelstva. Tento
sob poskytování služeb obyvatelstvu je velmi pružný, rychlý a odstraňuje te.k zvané "melouchaření" , kdy řemesl níci vy1con8.vají
některé
odborné práce pro
kékoli kontroly za vysoké
odměny
občany
bez ja-
řádného zdanění.
a bez
Rozvoj služeb, tolik žádoucí pro uspokojování
potřeb
obyvatelstva, má však i své stinné stránky. Brzy se totiž někteří
ukázalo, že
jedinci
chtějí
brzy zbohatnout a služ-
by, opravy a zakázky pro občany předražují. Proto ~střed ní výbor Komunistické strany aeskoslovenska vydal dopis předsednictva
účinnosti boje proti
tN Ksa k prohloubení
porušování zásad socialistické zákonnosti a disciplíny a vláda České socialistické republiky přija.la usnesení čís lo 13/1983 k problematice
neopr8.vněného
obohacov8.ní a
účin-
e
nějšího postihu majetku a maj{kového prospěchu z nepocti-
vých
zdrojů.
Tyto dokumenty projednala i rada Okresního
národního výboru v boru a
obě přijaly
těchto
ní
Kolíně
soubory
nesocialistických
opatření jevů ..
ho národního výboru, který rada dne k
24.března
poctiv:rch občanů,
nápravě
zdrojů",
se klade
a
odstraně
V dokumentu rady
přijala
opatření
zajištění
prospěchu
důraz především
provozují
výděleč_nou činnost
ú-
z ne-
na postih
o nichž je známo, že jejich náklBdný život příjmům,
Městské
na svém zasedání
obohacování a k
postihu majetku a me.jetkového
neodpovídá jejich zákonným ří
k
národního vý-
1983 a který nese název" Soubor
předcházení neoprávněného
činnějšího
Městského
a rada
na postih
zřejmě
občanů,
kte-
bez povolení, na postih
občanu,
kteří
na trzích prodávají bez povolení předměty,
ské produkty nebo upomínkové vyráběné
zeměděl
zpravidla
kýče,
úplatkářství.
také bez povolení, a na postih
Tato opatření přišla včas, nebot veřejnost odsuzuje ty,
kteří
využívají nutných
potřeb
spoluobčanu.ke
svých
svému rychlému zbohatnutí, požadují
enormě
za poskytnutí služby, provedení opravy
či
vysoké
částky
zakázky, vymáT
hají 1íplatky za poskytnutí služby at už f'inanční či protispoluobčany
službou, šidí své či
v
obchodě
na.
ceně,
na váze
na jakosti zboží, nedostatkové zboží prodávají
j~
svým
(
známým
opět
za. protislužbu v tak zvaném "podpultovém pro-
• • ff d deJ1 apo_.
Jednou z Pro mnoho
potřebných
občanů,
zejména ve
problémem zajistit materiálu, který
služeb jsou i dopravní služby.
někde
městě,
bylo
neřeši~elným
dopravu stavebního nebo jiného
potřebovali
k opravám, vázlo i
vání nábytku, na které se muselo
čekat někdy
i
stěho řadu mě
sícu, až kolínský podnik Československé automobilové dopravy/ČSAD/ stěhovací službu vůbec zrušil. Městský ná-
rodní výbor projednal tuto záležitost s vedením ČSAD Kolín, které pak tuto službu obyvatele V hromadné
města,
kde a jak si ma.jí
městské
autobusové
ČSAD vŘem občanům starš~m
pravu.
opět
zavedlo, a inf'ormoval přepra.vu
dopravě
objedna.t.
poskytují nyní
sedmdesáti let bezplatnou
pře-
Další dóležitou službu poskytuje
občanům
podnik
sběrné suroviny, který navíc zachraňuje a získává pro
naše národní
hospodářství důležité
1983 vykoupily gramů
Sběrné
1 649 297
kilogramů
barevných
kovů
sběru
vysoko ~
~
u všech
v
příčinou
ský národní
v~íbor
225 620
skelných
druhů
kilogramů
střepů..
surovin
Plán
kromě
želez-
o
jejich pracovní doba nevyhovo-
1
mnoha stížností obyvatelo Proto
projednal s podnikem
otevření
sběren denně
střídavé
otevření sběr
v
ve meste
vala a byla
letos už i
kilogramů
překročily
sb~r~n
Sít
šrotu~
starého textilW,
kterého vykoupily jen 97 % plánovaného množstvío
šrotu~
ného
železného
2 404 389 kilo-
kilogramů
112 142
7 900
a
Kolíně
suroviny v
starého papíru,
suroviny. V roce
do 16 a ve
sběren
čtvrtek
suroviny
do 18 hodllim a
i v sobotu dopolednee Zajistil
sterého skla zatím ve
ulici s tím, že v
Sběrné
Měst
příštím
roce bude
sběrn~
Jateční
v
rozšířeno
Městský
ná-
rodní výbor tak~ let0s zadal zpracování koncepce rozmístě\
ní
sběren
ve
mě'stě,
která bude v
příštích
letech reslizo-
vána, Ve dnech 15'!> a 16 .. dubna 1983 byla v celém Kolíně
provedena
každoroční
železného šrotuo Ve
jsou
určena
složiště,
sběr
kam mo-
nepotřebné
železné
předměty,
v uvedených dnech, byla to sobota a
neděle,
byly také
hou
občané
městě
akce jarního uklidu 1
městě·
otevřeny
skládat staré
všechny
sběrny
odpadových surovin ve
Podobná akce byla provedena i na pod~im.
městě.
Důležitou
službou je i
zabezpečení
obyvatelstva
palivy a energiíe Uhelné sklady Kolín dodaly v roce 1983 odběratelům
obyvatelstvu kolínského okresu a mimotržním celkem
136 382 tun uhlí, briket a koksu, což je o Spotřebitelská
tun více 7 než vloni. tak byla letos
plně
poptávka obyvatel
uspokojena a nakonec nabídka poptávkuj
a to dokonce i v druzích paliv
dříve
jsou brikety naše nebo z dovozu z republilDJ 1
nedostatkových, jako
Německé
uspokojují ve velké náměstí Obránců
trhyG Konají se na
přemístŘnÍ
tek a v sobotu a po
dopravy z
v
ke~dou neděli
trhy .. Vedle toho se
zvířectva
drobného domácího
Trhy mají v
Kolíně
výrazně
a jednotn;)!ch
i kolínské
středu,
v pá-
náměstí
Obránců
1"
nedevl1~1'
..
kol~at
.. .
konají trhy Svazu chov restauraci Na
staletou tradici a v
současné
rychtěo
době
celkovou situaci obchodních služeb posky-
tovaných obyvatelstvu prodejem lů
míře
míru ve
t'1 R.ttd' ' mÍ ru na. namE'S .e arma'dy se z d e b u d ou
zlepšují
demokratické
/převýšilao
Potřeby občanů
vatelů
9 400
zemědělských
přebytků
drobných
družstev, ze jména
pěstite=
ovoce~
ze=
leniny a bramboro Protože jsou trhy oblíbeny a pln' své poslání,
připravuje M~stský
národní výbor stavbu kryté
t;žnice v Císařovsi a Český svaz c~ovatelů už v lo;ském roce zahájil spolu s
Městským
národním výborem výstavbu
objektu pro své trhy, které dosud koná v ji~
objektu
Naď rychtě;
Vyvrcholením
trhů
ský jermark, který se v
areál je
trhů
se staví v
každoročně
Kolíně
nedostačujícím
Kolíně
VL.
kolínský posvícen-
koná již od roku 1311 po-
dle privilegia krále Jana. Letos se konal v 29.srpna 1983. Poslední srpnová
pondělí
pondělí
patfilo
kolínskému posvícení. Do Kolína pfijelo z okolí
dne
plně
nejméně
deset tisíc lidí. Jarmark byl také bohatší, než jiná léta, zasloužil se o tdpředevším obchodní dlim "Racek" z Týnce nad Labem a další stánky Pozornost si získal
spotřebního
f'alšinetář,
družstva Jednota.
který vyhrával jako za
starých dob; zejména mládež se zajímala o tento hudební nástroj dřívějších žebráků, který je dne~ už jen v muzeích, starší si ubozí lidé,
připomněli
vesměs
doby první republiky, kdy
starší a invalidní, si vyhráváním na
f'lešinet na nárožích ulic vyžebrávali na náměstí
vobytí. Odpoledne pak hrála na ta
Městské
a jiné zábavní podniky, které už
patří
Počasí
ke kolínskému posvícení.
se letošní kolínská "zlatá" opravdu Po dobrých zkušenostech jiných letos
Zl-
oblíbená malá par-
hudby Františka Kmocha. U lázní na tak zvaném
"škandálplece" byly v provozu celý den toče
v.
nejnuznější
uspořádány "Vánoční
trhy".
houpačky,
kolo-
neodmyslitelně
bylo
pěkné,
a tak
vydařila. měst
Měly
byly i v
Kolíně
být v pátek 16.pro-
since od 14 do 18 hodin a v sobotu 17.prosince 1983 od 8 do 12 hodin na vydařily, účast
některé
náměstí
kolínské obchodní organizace odmítly
a. navíc v první den trhu bylo i špatné
přišlo
počítá
některé
počasí
a
málo zájemcu. Proto bylo. rozhodnuto, druhého dne
už ani trh nekonat. Po rok
6bráncu míru. Trhy se však ne-
těchto
s konánim trhli
zkušenostech se pro
někde
restaurace nebo jinde.
pod
střechou,
příští
v sále
V
Kolíně
je stáiým problémem sjednotit prodejní
doby v obchodech. Aby Městský národní výbor zamezil stížnostem
občanů,
projednal se všemi obchodními orga-
nizacemi jednotnou prodejní dobu v prodejnách nepotravináfského charakteru, která vešla v platnost dnem 15.ledna 1983. Po jednání s feditelstvím Restaurací a jídelen stanovil i jednotnou provozní dobu v provozovnách pohosKolíně
tinství v
a v restauraci hotelu Savoy, Na sídlišti
a Na Letné byly zrušeny uzavírací dny. P9dnik Restaurace a jídelny poskytuje pohostinské služby v
Kolíně
v širokém rozsahu a snaží se je stále
zlepšovat. V roce 1983
dokončil.
rekonstrukci hotelu SePočát
voy a do provozu opPt uvedl jeho .vinárnu "Split".
kem roku otevfel nový mod0rní bufet spojený s prodejem polotovarů
na sídlišti v
Kolíně
II. Podnik Restaurací a
jídelen splnil v roce 1 983 všech osm
uke.zatelů
rozhodných
pro hodnocení hospodafení podniku a z toho plán maloobchodního obratu na 102,3 %a dosáhl celkové tržby ve výši 81,5 miliÓnů korun. Upravené vlastní výkony splnil na 105% a hospodáfský výsledek na 154 %. Velkou val podnik socialistické 1983 v podniku
soutěžilo
tické práce s celkovým tivy, které tvofí 23
soutěži
sedm
počtem
členů,
pracovníků.
svých
bronzové žebních
odzn~ky vztahů
V roce
kolektivů
Brigád socialis-
členů.
Další dva. kolek-
81
soutěžily
o
přiznání
Brigády socialistické práce. Z 'celkového cích obdrželo 28
péči věno
pracovníků stříbrné
a 30
počtu
titulu
soutěží
pracovníků
Brigád socialistické práce. V rámci dru-
s okresem Rime.vská. Sobota ve Slovenské so-
cialistické republice se konal v kuchyně"
v Rimavské
Sobotě
v hotelu
veřejnosti
stavili slovenské
září 11
Tatra" ,. kde. se
říjnu
línském Savoy "Týden slovenské
kuchyně", při němž
prováděli
Rimavská Sobota
včetně
tkaly s vellcym ským. Dnem ředitel se~
1.července
jak
ředitelem
došlo k
Obě
společenským,
1983 odešel do
v ko-
výrobu
akce se sehospodář
tak i
důchodu
dosavadní
Kolíně
soudruh Jo-
byl jmenován dlouholetý pra-
Jose~ Křička&
covník podniku soudruh
městě
uspořádán
pracovníci podniku Reštaurácie
podniku Restaurace a jídelny v
Bárta a novým
Ve
byl
cimbálové muziky.
úspěchem
před
spolu s vlastní hudbou pra-
covníci hotelu Savoy Kolín,a v
jídel a obsluhu
české
1983 "Týden
několika změnám
umístění
v
19.září
nich provozoveno Jedna z nich nastala dne
kdy v obchodních místnostech
uvolně~ých
obchod1983,
prodejnou nábytku
Dřevozpracujícího družstva Český Brod, která se přestěho
vala do nových místností v Pražské ulici, byla
otevřena
reprezentační
prodejna
na rohu Pražské a Sokolské ulice květin
v
Jednotného
.Kolíně
jsou jiné
aemědělského
dvě
prodejny
družstva Tuchoraz. květin
již
řadu
Třebaže
let, jed-
na v Kouřimské ulici a druhá na Zálabí a vla~ně i třetí u
hřbitova,
začátku
byl hned od
a stále je o novou prodej-
nu veliký zájem, protože je velmi bena velk;)'TIP. množstvím místnosti byly zřízení
původně
květin
pěkně
v.šeho druhu. Tyto obchodní
nabídnuty podniku
speciální prodejny pánských
místnosti odmítl. Řešení zdařilé a štastné.
S'
upravena a záso-
Oděvy
oděvů,
Praha ke
ale podnik
prodejnou květin bylo velmi
Ve
městě Kolíně
stále chybí obchodní
dům
a jeho po-
třeba je stále více pocitována. Městský národní výbor opět
musel vzít
nezačne
letce se zase Pražské a
už po kolikátá na
Kouřimské,
stavět
vědomí,
že v táto
dům
obchodní
pěti
na rohu ulic
o kterém se s ministerstvem
vnitřní
ho obchodu jedná už asi od roku 1965 a stavební místo pro něho
v samém
na tom
místě
středu města
provizorní
n8.ní s generálním v
Bratislavě
být
o
Také se v obchodě,
a proto se mu například ještě
v
v
domů
"Prior"
IV.
do pozdních
říká "večerka",.
ndní, snad v
obchodních
mluví o speciálním
otevřeno
Jičíně,
a proto zahájil jed-
jiného obchodního domu, který má
Kolíně
Kolíně
který má
parkoviště/,
ředí telstvím
stavbě
umístěn někde
je stále rezervováno /zatím je
potravinářském
večerních
V jiných, i menších
hodin, městech,
takový obchod už dávno mají, u nás příštím
roce.
Z~
E M
Ě
D
Ě
L S
zemědělci
Kolínští
roku sešli v Kulturním
T V f
se
ještě před
domě
koncem minulého
pracujících v
Kolíně
na celo-
okresním aktivu, aby zhodnotili výsledky své práce za celý rok 1982 a
uzavřeli
socialistickou
soutěž
uplynulého
roku. ~editel Okresní zemědělské správy soudruh ing.Jan Jebavý ce
označil
náročný,
ve své
zprávě
rok 1982 za klimaticky veli-
charakterizovaný nedostatkem vláhy, což
sobilo nedostatek
objemovýc~krmiv.
splněn,
obilovin bylo dosaženo jen 96,5 %,
ve
výrobě
zp~
Plán výroby nebyl tře
baže docílený hektarový výnos v pšenici za celý okres 4,65 tuny byl zatím nejvyšší za období socialistickáho zemědělství
nalo hranici
kolínského okresu. Přitom sedm podnikO překo pěti
tun po hektaru: JZD Tuchoraz 5,74,
JZD Křečhoř 5,56, JZD Malotice 5,23, JZD Červené Pečky 5,22 a delší. hektaru
robě
cukernatosti 16,26 %.
při prdměrné
Plán
výnos cukrovky byl 36,2 tuny po
Prfiměrný
výroby byl
živočišné
mléka dosáhly
zemědělské
splněn
ne 97,4 %. Ve vý-
podniky v
rd od každé dojnice a nejlepší výsledky
prdměru mělo
JZD
3090 litBečváry
3700 litrd, JZD Malotice 3480 litrd, JZD Tismice 3400 litrd. V roce 1982 bylo ve státním nákupu vykoupeno na kolín-
18 530 tun
ském okrese
bYl plán nákupu
splněn
55 % celkového nákupu, vající procento
tvoří
jatečných zvířat
na 100,9 %. hovězí
maso
činí přes
maso 37 % a drdbež 7 %, zbý-
maso telecí a skopové.
bylo vykoupeno v roce 1982 celkem splněn
Vepřové
čímž
Celkově
by-
25 259 000 vajec, tj. 100,2% plánu. Mléka
lcr vykoupeno
byl
a drdbeže,
53 667 000 litrd a plán
jen na 99'', 1 %. Drobní chovatelé dodali na stát-
ní nákup 30 tun jatečných ovcí a kolem jednoho miliÓnu kusd vajec. Prdměrný
okresně
hektarový výnos
36,2 tuny, ale v
kukuřice
některých
statně vyšších výnosd, například v
tuny, v JZD
Bečváry
na siláž byl celo-
družstvech dosáhli pod-
JZD Červené Pečky 45,7
45,5, JZD Malotice 42,6, JZD
Stříbrná
Skalice 44 tun. Špatná situace v roce 1982 byla u vícele' '
tých p'enin. Na
jaře
na pro špatný stav a
byla více než celookresně
ploch zaorá-
bylo dosaženo v
jen 7,2 tuny sena po hektaru. I zde sáhla mnohem lepších výsledkd,
čtvrtina
některá
například
prfiměru
družstva do-
JZD Cerhenice 11,7
tuny, JZD Tuchoraz 9,6at/JZD Nučice 9 tun. U technické /~rmné/
cukrovky bylo dosaženo v
prfiměru
6,2 tuny z hektaru.
Celookresní socialistická na tomto aktivu
uzavřena
soutěž ~ zemědělství
byla
vyhodnocením 54 podnikd a jed-
notlivcd.
Dne 24.února 1983 konal pro
živočišnou
výrobu v
Společný zemědělský
Kolíně
celopodnikovou
podnik
výroční
kon-
ferencťv Kulturním domě v Jestřábí Lhotě. Společný země-
'
dělský
ným
podnik pro
zařízením
živočišnou
všech
stev i státních
Kolíně
Hospodaří
několik
bez
je
společ
v okrese, druž-
zemědělských podniků
statků.
však k dispozici
výrobu v
zemědělské půdy,
má
velkokapacitních moderních pro-
vozoven, v nichž se zabývá chovem
vepřů
a
drůbeže.
V ro-
ce 1982 dodal pro veřejné zásobování 24 a půl mili~nó vajec, 245 tun 2315 tun
243 tun
jatečných kuřat,
vepřového
masa.
Průměrný
jatečných krůt
stav nosnic v klecovém
chovu se udržuje na sto tisících a pro jejieh Spolek k dispozici 58 tisíc podnik vloni 165 tisíc brojler~.
Ve
597
obměnu
má
Na státní plán dodal
kuřecích brojlerů
výrobě vepřového
průměrného přírůstku
ném chovu
kuřic.
a
a 58 tisíc krfitích
masa dosáhl podnik vloni
gramů
na kus a den
při průměr-
14 500 prasat ve výkrmu. Ve vlastním chovu vy-
produkoval 28 tisíc selat.
Začátek stevníků,
a
na
přijímají
roku je němž
každoročně
se úkoly
vesměs
sněmování
druž-
se bilancují výsledky uplynulého roku a plány pro nový
Ve všech družstvech se konají které mají
vyhrazen
hospodářský
rok.
výroční členské schůze,
slavnostní ráz a družstevníci na nich
uvítají i své vzácné hosty. Tak Rudý prapor
Ovčáry
například členové
uvítali na své
výroční schůzi
JZD kandi-
dáta předsednictva a tajemníka rtv KSČ soudruha Jana Fojtíka, poslance Federálního
schromáždění
Na pracovištích v jednotných _je v prvních opravách a
měsících
údržbě zemědělské
Po kontrole
ozimů,
-valy, se již vyjíždí do polí se
provádějí
i chemické
17 3·46
proti
ní
a podle
potřeby
Ozimy jsou
tj. 67 % celko-
ozimů připadá
15 205
na pšenici. Jarní obiloviny budou zasety na ploše
hektarů,
8 300
strojd
už pomalu
škůdcům.
hektarů,
vé plochy obilovin. Z celkové plochy hektarů
při
poměrně dobře přezimo-
přihnojovat
potřiky
v okrese zasety na ploše
přípravě
polovině března
které
družstvech
ruch v dílnách
techniky a
na jarní polní práce. V první začínají.
zemědělských
největší
roku
za kolínský okres.
ječmen,
z toho na
7 800 hektarech bude zaset& jar-
na 200 hektarech jarní pšenice 1 na 300 hektarech
oves. Proti loňskému roku je plocha, věnovaná letos pěsto- vání obilovin
větší
o
2 668
hektarů.
Cukrovka bude letos zaseta na kUřice
na
tisíce
hektarů.
4 500 a víceletým pícninám je vyhraženo
Přes nepříznivé počasí zemědělci
dni
v
měsíci březnu
čtyři
vyjeli již
kolínského okresu do polí k jarním pracem. Ke
28.března
1983 zaseli
3 960
49,1 %celého úkolu, přihnojili 53 % celkové plochy. V začali
6 600 hektarech, ku-
hektarů jařin,
což jest
9 200 hektarů ozimů, tj.
n~kterých zemědělských
závodech
již i se setím cukrovky, zatím oseli jen 38 hekta-
rň,
na 33 hektarech zaseli cibuli a na 20 hektarech mák.
Rané brambory jsou v zemi k tomuto dni na 152 hektarech, přibližn~
což je
polovina celkové plánované plochy. Nej-
v~tším p~stitelem
JZD Rudý prapor bor již ho
který
Ovčáry,
15.března.
plo~inového
raných brambor v kolínském okrese je začal
se setbou raných bram-
K sázení brambor používá
desetiřádkové
sázecího. stroje vlastní konstrukce a výro-
by. Rané brambory
družstvo
p~stuje
převážn~
ve
stř'ediseíeh
Veltruby a Konárovice.
V
loňském
začal
roce se
propagovat tak zvaný smluvní
výkrm domácích zvíf>at. V roce 1982 byly v celém okrese uzavřeny kň,
smlouvy organizací se soukromníky na výkrm 98 bý-
629 ovci, 4
pili organizace od 37 867 kg, 7 ze
vepřň
28 344kg a
a
vepřň
11 789 králíkd. Po výkrmu vykou-
o živé váze 781 kg, 632 ovcí o živé vá-
10 467 králíkfi o celkové váze
Zdá se, že se tento nový zvířectva
soukromníkfi 65 býkd o živé váze
t~chto
29 663 kg.
zpňsob p~stování hospodářského
a zásobování trhu masem s využitím výhodné spo-
lupráce se soukromými chovateli ni zájem o tento
zpňsob
osv~dčil,
protože se vlo-
chovu zdvojnásobil proti
předešlé
mu roku. Letošní
senoseč
začala nejmén~
v jiných letech. První
začali
Mír Dolní Chvatliny, a to již hmoty na sušení jsou letos užity pro
senoseč
o deset dní
letos sekat 14.března.
neobyčejn~
dříve,
vojt~šku
n&·ž
v JZD
Porosty zelené
dobré. Aby byly vy-
co možno nejvíce i plochy
nezeměd~lské
těžké
a
mechanizaci
nepřístupné,
Kolíně
Okresního výboru Národní Fronty v národního výboru n~
z
těchto
soutěž
předsednictvo
vyhlásilo
a rada Okresního
o nejlepší výsledky ve sklizni se-
ploch.
Letos byla na našem okrese veliká úroda ovoce. Na začátku června
dy a
již dozrávaly
zemědělské
rybíz, angrešt a jaho-
třešně,
závody, které toto ovoce
pěstují
ve vel-
sklizeň,
kém, nebyly s to vlastními silami zvládnout
a pro-
to se musely postarat o brigádnickou pomoc
občan~,
ké
platily. Také
částu
ddchodcd, kterou ale vcelku
bylo využito raz
česali
česacích
začíná
června
- jarní polní práce
naplno
běží
i sklízet vedle raného ovoce i rané bram-
bory. Ty se vybírají zejména na polích JZD vany
v JZD Tucho-
například
kombajnem rybíz.
První polovina a již se
strojO, jako
dobře
z vel-
Ovčáry,
Krako-
a Červené Pečky. V 3ZD Ovčáry začali se sklizní ra-
ných brambor
B.června
1983 na polích v Konárovicích a Sen-
dražicích, letos o osm dní V prvních dnech
sklizně
dříve,
než v minulých letech.
vydala pole v
prdměru
55 metrických
eentd raných brambor z hektaru. Brambory se sklízejí ma kombajny ve dvou i
ruční
máhalo borného
práce při
při
směnách,
sběru
ale i
brambor. Ve
přesto
je
středisku
této práci 25 chlapcd a dívek ze
učiliště
ještě
dvě
nutná
Veltruby po-
Středního
od-
Tetra a 48 pracovníkd z patronátního zá-
vodu Tetra Kolín, v Konárovicích na poli u Veletova pracovala brigáda 35 mužd z výcvikového
střediska
SNB Býchory.
Do lánO raných brambor vyjeli také družstevnici JZD
Květ
Červené Pečky ve středisku Starý Kolin. V JZD Červené ~eč
kY je také již v plném proudu
česáni tře~ni.
Jednoceni eukrovky se již bliži svému konci, v polozbývá vyjednotitasi jen 200 hektarO. Také se-
vině června
vstoupila již do poslední
noseč
vin je hotova ze 70,4 %. O týden
později
na 112% a sklizeň provedena na
13.červnu
sklizeň
lo sklizeno již 76 % víceletých pícnin, něn
ke
čtvrtiny,
by-
luk a past-
již byl úkol spl-
4 313 hektarech. V JZD
Červené Pečky, Krakovany a Ovčáry již byly sklizeny rané
brambory na 89 hektarech.
Začala·
tím na dvou hektarech v JZD tarech v JZD
sklizeň
také
Červené Pečky
Ovčáry. Pokračuje
a na
sklizeň
také
mrkve, zatřech
hek-
ovoce, JZD
Červené Pečky dodalo již 175 tun třešni, Křečhoř 10 a
Státní statek Kolin 15 tun. Začátek července
na
žně
sety na celé
připrav
obilovin. V celém okrese jsou obiloviny letos za26 505 hektarech pOdy, což je vice než polovina
výměry
orné pOdy v okrese. Jako prvni v kolínském
okrese i celém mého
byl ve znamení posledních
ječmene
Středočeském
kraji
začali žně
v JZD Vývoj Krakovany již
Krakovanech pak v prvním
červencovém
ny do ozimého
ječmene
ve
v~ech
nicích, které
pěstuji
ozimý
29.června
1983. Po
týdnu vyjely kombaj-
patnácti
ječmen.
sekáním ozi-
Do
zemědělských
sklizně
pod-
je zasaze-
no sedmdesát kombajnO. Zatim v prvním týdnu sklidily 1770 hektarO, což jsou mi dobrý, v JZD taru.
tři čtvrtiny
Bečváry
celého úkolu. Výnos je vel-
sklidili v
průměru
6,4 tuny z hek-
I v červenci pokračovala sklizeň sene z nezeměděl ských a
těžké
mechanizaci
nep~istupných
správa silnic posekala trávu v dél všech silnic první
t~idy
ploch. Okresní
silničních p~ikopech
a také již i u
statních silnic. Používá k tomu motorové
po-
několika
sekačky,
o-
nesené
na traktoru a zvlášt uzpdsobené-k sekání trávy v silnič ních
příkopech.
Okresní správa silnic vlastni také ovoc-
né stromy podél silnic. Letos spojila sklizeň·třešní se sklizní trávy, pronajímá zdarma úrodu na stromech ndm s tím, že musí
současně
šit a odevzdat. Ke dni koupeno již
obče
pod nimi sklidit trávu, usu-
1.července
1 336 tun sene z
1983 bylo v okrese vy-
nepřistupných
ploch.
Okresní žňová komise se sešla 8.července 1983 ke své první schftzi. K~nstatovale, že ke žňovým precem mají zepodniky okresu
mědělské
nou
ještě
připraveno
320 kombajnd a dosta-
posilu dvaceti kombajnd z okresu Rimavská So-
bota, kam odjelo již 19 kolínských strojd s osádkami a po dvanáctidenní výpomoci ne polích družebního rimavskosoboteckého okresu se vrátí a zasáhnou do movských družstvech. Našim ročně
pomáhat
p~i
zemědělcftm
sklizně
v do-
budou jako každo-
sklizni nákladní auta kolínských prd-
myslových podnikd a podnikd pražského desátého obvodu. Ředitel Zemědělského
/ZZN/ v ~ízení
zásobovacího a nákupního podniku
ujistil komisi o plné
Kolíně
připravenosti
ze-
podniku /sil a sušáren/ ke hladkému výkupu skli-
zeného obilí. I letos bude však nedostatek náhradních díld pro opravy strojft. žňová komise projednala také stav
opatření
k
zajištění bezpečnos~i
práce
p~i
žních a
stav
bezpečnostních opatření
Slunné
letos
počasí přeje
ní žní, a tak co
protipožární ochrany úrody.
nejdříve
zemědělcům
již
při
zaháje-
budou moci vjet kombajny i do
pšenice. Kolem poloviny července byla sklizeň ozimého ječmene na Kolínsku již hotova. Červencová vedra a panující sucho způsobují,
tam, kde
že obilí dozrává na velikých plochách nejrlnou
dříve
dozrávalo
pjatí práce lidí i
To vyžaduje veliké vy-
postupně.
strojů.
Současně
musí být
zabezpečena
i živočišná výroba, dokončuje se sklizeň sena z víceletých píenin, do tempa se dostala i sklizeň ovoce, a tak je v zemědělských
závodech
každé ruky, která chce
třeba
pomoci. Pomáhají pracující z patronátních dy socialistické práce, ale i ních
zemědělství
zemědělských 15.července
~uny,
závodů,
brigá-
mládež z mezinárod-
práce a oddechu".
"Táborů
Pomoc
pionýřLa
poctivě
se projevuje i sklizní sena z ne-
a mechanizaci
ploch. Ke dni
nepřístupných
1983 již bylo takového sena vykoupeno
1 794,2
což je 95,4 % z celkového plánovaného úkolu. Na tom-
to úseku zvlášt obětavě pomáhají členové zájmových a společenských
ehovatelé i
organizací Národní fronty, myslivci,
rybáři,
mládež~ei.
Dne 2.srpna 1983 se snesl po dlouhé vany .déšt, který zmírnil panující vedra,
době
~
vláhu, ale také zastavil
.
""'
,.
skl~znovy
,
tolik
přinesl
očeká-
polím
maraton. Do úterý 2.
srpna 1983 bylo v kolínském okrese _sklizeno obilí z plocw 21 643
hektarů,
kterých
to je 84,8 % celkové plochy obilovin. V
zemědělských
ně
závodech jsou však už k tomuto datu
úplně
hotovi s letošni sklizni obili, jako
v JZD
Ovčáry,
které
m~lo
napřiklad
jako prvni v okrese již
28.čer
venee po žnich, dále v JZD Červené Peč~ a Radovesnice. Po
dokončeni
žni v
těchto
závodech se
přesunula
sklizeci
technika do výše položených mist v okrese. Třebaže
ješt~
všechny
zem~d~lské
závody v okrese
nejsou se sklizni hotovy, je již nejen překročen
spln~n,
ale i
plán státniho nákupu obili. Do úterý 2.srpna
1983 dodali
pěstitelé
linského okresu
všech 22
zeměd~lských
podnikft ko-
4 573 vagÓnd kvalitniho zrna, čimž pře
kročili plán státniho nákupu o sto vagÓnft a plán splnili
na 100,2 %. Během
letošnich žni se
přišli
na kolinské
podivat vzáeni hosté: federální ministr
zem~dělstvi
živy soudruh ing. Miroslav Toman a ministr ~ýživy
zemědělce
a vý-
zem~dělstvi
a
vlády České socialistické republiky soudruh ing.
vladimir
Třeška.
Po
besed~
se stranickými a státnimi
či
niteli kolinského okresu na Okresnim výboru KS~ si proftlédli žňová pole a pohovořili s pracovniky na kombajnech. Po
děštich
na
začátku
srpna se
žňové
práce jen poma-
lu zase dostávaly do tempa. Kolem poloviny srpna bylo v okrese sklizeno 88,6% všech ploch obilovin. Ke dni 12. srpna 1983
dokončily
letošni
žně
dalši
zemědělské
závody:
~
JZD
Krakovany, Malotice, Křečhoř, Tismice, Velím 0 a Vitice. Zaostává však úklid slámy z poli; ke dni 11. K nčice,
srpna 1983 byla sláma odvezena jen z 53 % sklizené plochy. V úklidu slámy je nejlepší JZD
Červené ~eěky,
kde už skli-
dili slámu z 89 % ploch, nejhorši je Státni statek Kolin,
kde maji uklizenou slámu zatím jen na ploše
nep~esahující
33 % sklizených ploch polí. skončily
Kombajny, které již bí,
st~huji
vždy
žn~
práci na polích v Pola-
se do vyšších poloh kolínského okresu, kde jsou
o trochu
výpomoe , kterou nám ve St~edočeského
Současně
a
později,
některé
žňové špičce
odjely již oplácet poskytly jiné okresy
kraje. se žňovými pracemi probíhá soustavná a inten-
sivní sklizeň ovoce v rozlehlých družstevních sadech. V JZD Květ Červené Pečky sklizejí broskve, kde dne 10.srpna 1983
jich dodalo družstvo již 30 tun a
že letos sklidí
počítá,
celkem 80 tun broskví. Protože je po broskvich velká poptávka a pro družstvo je to výhodný artikl, chystají se v Čer vený~h Pečkách nap~esrok
vysadit
broskvoně
na dalších 14
hektarech intensívních sadO. Žně
obilí v
línském okrese jiné práce,
polovin~
ale na
končí,
kromě
srpna v
podstatě
již v celém ko-
zemědělce čekají
hned další
úklidu slámy to je setí strniskových
smě
sek, sklizeň 600 hektard bobd, 114 hektar~ máku a 750 hektard
kuku~ice
Of'icielně
na zrno. dne 17.srpna 1983 obilní
žně skutečně
skon-
čily na celém území kolínského okresu. Letošní sklizeň
obili
začala d~ive,
čila.
Proběhla
bez rušivých jevd,
jsou také vyšší, než v okrese
než v jiných letech, a
p~ekročilo
počasí
jí
d~íve
p~álo.
d~íve. T~ináctzemědělských
hranici
pěti
také skonVýnosy
závodd
tun zrní z hektaru, dva
- JZD Cerhenice a JZD Tuchoraz - dosáhly dokonce v
prdmě
ru na celé družstvo více než šest tun zrní z hektaru.
P~i
sklizňovém finiši se opozdili zemědělci s úklidem slámy, ještě
je na
6 500 hektarech polí. Byl jim proto stano-
ven termín - 28.srpna - do kdy musejí všecku slámu z polí Zemědělce čeká
uklidit. kOnčit
podmítku na
nyní jako
bezprostřední
úkol do-
12 387 hektarech a zasít strniskové
směsky.
Stejně
ve
jako
zemědělci
na polích
i pracovníci závodu
~ních
kup /ZZN/. Vykoupili, obilních silech
měli
Zemědělské
ošetřili
letos napilno
zásobování a ná-
a uskladnili v kolínských
11600 vagÓnd zrní z letošní sklizně.
~ně skončily - a je!tu doba podzimních polních prací 1
a
~
nejddle~itější: sklizeň
nich
w kolínském okrese na pa se bude vozit do ratbořského
a
dek. Ve všech
6 672 hektarech polí. Sklizená
tří
a na 17 filiálních mezisklá-
kolínských cukrovarech dohromady bude
zpracovávat cukrovku na cukr 912 pracovníkd, z toho většina, dělci
do cukrovky, musejí zvládnout
na
19.září
hodně,
sezónních z řad ddchodcfi. Ale ne~ vyjedou země
sklizňových řici
ře
cukrovard v okrese: cerhenického,
českobrodského
třech
cukrovky. Letos je jí
prací. V
silá~.
září
letos sklízejí
Mají ji zasetu na
1983 mají sklizeno
ještě
ji~
mnoho jiných především
kuku-
3 989 hektarech a ke dni 2 327 hektarfi, to je 53%.
Další úkol je podzimní orba k setí. Mají letos zorat celkem we
18 555 hektarO a ke dni
výměře
19.září
1983
ji~
12 750 hektarO, to je 68,5% úkolu.
se setím ozimfi,
především
ozimých
směsek.
zorali pole Začali
A ovšem
i
současně
probíhá u~ i sklizeň brambor a dokončuje se sklizeň ovoce.
V pátek dne dělcfi
1983 se sešel okresni aktiv
země
kolinského okresu, aby vyhodnotil výsledky letošní
sklizně
z
16.zá~i
obili. Obiloviny byly v letošnim roce sklizeny
výměry
25 377 hektarfi a celkem bylo sklizeno
129 133
tun zrni. P~án výroby obilÍ, stanovený na letošni rok, tak byl
splněn
na 105,9 %, své plány spmnily všechny
ské závody v okrese a
některé
jako celku bylo letos dosaženo
je i
p~ekročSily.
prfiměrného
zemědělských_
lO
ještě
vyššich
sledkem se kresy
závodd
ještě
zemědělstvi vťlbec.
tuto hranici
prfiměrných
za~adil
St~edočeského
V okrese
výnosu 5,08 tu-
ny obili z jednoho hektaru, eož jest nejvyšši nos v historii kolinského
zeměděl
prfiměrný
vý-
Přitom·t~ináct
dosáh-
překročilo.-~
hektarových výnosd. Timto v,ý-
kolinský okres na prvni misto mezi okraje.
~epná skiizeň začala v některých zemědělských závo-
dech již v poslednich dnech m~sice záři a plně se rozběh la na celém okrese
3.~ijna
1983. Pro sklizeni
k dispozici tyto stroje: 46 kompletnich souprav, že všecka výnos se
dvě
kombinované a 18
~epa
řepy
jsou
šestiřádkových
t~i~ádkových.
Plánuje se,
bude sklizena z poli v 25 pracovnich dnech.
očekává
nižši, než jiná léta, protože na
ja~e
bylo nutno 1200 hektarfi cukrovky zaorat a znovu osit, a na takových polich se již vysoký výnos nemfiže Sklizeci soupravy však nesklidi z poli všechnu
očekávat. řepu,
ho bulev zdstane ležet za stroji, a ty se museji
mno-
ručně
sbírat. Tady se uplatni zejména brigádnická pomoc našim zemědělcd~'a
na takovou práci
stači
i starši školni
děti.
Aby na polích i po
n~zfistala
přeorávce
ploch po sklizené
Kolíně
správa v
ani jediná
vyhlásila
soutěž
řepa,
řepě.
ve
provádí se
sběr
Okresní
zemědělská
sběru řepy
po kombaj-
nech a vyplácí sto korun za jednu tunu sesbíraných bulev. Zemědělci
již také
Letos se má zorat v okrese ři 1983 je zoráno již ..,
.
Skl~zen
s hlubokou podzimní orbou.
začali
42 730 hektaró poli a k 30.zá-
8 182 hektarfi.
cukrovky se pomalu rozebíhá, ke dni hektarťi,
1983 je sklizeno teprve 860 znivé. Protože se vyskytly
i když je
při přijmu
?.října
počasí při
cukrovky v cukrova-
rech i v práci laborantó nedostatky, musely být projednány na poradě okresní sklizňové komise za účasti řediteló kolinských cukrovaró. Seji se již i ozimy, ozimá pšenice je ke dni
7 859 hektarech.
1983 zaseta již na Na
?.října
splnil celý okres Kolín dodáv-
začátku měsíce října
ku brambor ne státní plán a
předpokládá
se, že dodá navie
ještě deset vagŮnfi. Řepná kampaň běhla
se po počátečnim váhání přece jen roz-
na plné obrátky. Ke dni
1983 bylo sklize-
21,řijna
no již na 70 % řepných poli. Nepomáhá tomu také letošní velmi
příznivé
končena
podzimní
Proto byla také
včas
do-
setová orba a zasetí ozimé pšenice.
Vedle práce celý rok
počasí.
zemědělcťi
pokračovala
v rostlinné
i jejich
činnost
výrobě
v
ovšem po
živočišné výrobě.
Ve čtvrtek dne 27.řijna 1983 se dostavil na OV KSČ hrdina socialistické práce
předseda
Jednotného
zeměděl-
ského družstva
Svoboda.Bečváry
soudruh Josef Trmal, aby
oznámil vedoucímu tajemníkovi OV KSČ soudruhu Josefu Ří hovi, že
pra~ující
JZD Svoboda
práce, splnili toho dne
celoroční
na státní nákup v množství tos od jedné dojnice v mléka
denně.
předseda
Bečváry,
nositele
úkol v dodávce mléka
5 400 000 litrd. Dosáhli le-
prdměru
pe celý rok 12,32 litrd
A hned druhého dne,
28.října
1983, oznámil
JZD Vývoj Krakovany soudruh Vlastimil
že jejich družstvo již také splnilo dávce mléka ve výši
Řádu
celoroční
1 750 000 litrd.
mléko z více než 95 % v první jakostní
Obě
Bur~áček,
plán v do-
družstva dodala
třídě.
V posledním týdnu října se dokončovala sklizeň cukrovky
již na celém území okresu. Mezi prvními závody, které
dokončily sklizeň cukrovky ještě před 28.říjnem 1983, by-
la JZD Červené Pečky, Krakovany, Křečhoř, Malotice, Radovesnice II., Velim a Zemědělci
Bečváry,
a také Státní statek Kolín.
nepematují, že by kdy jindy
skončena řepná kampaň
dříve
byla tak brzy
a za tak příznivého počasí.
Současně pokračovaly
i ostatní podzimní polní práce
v rychlém tempu. Ke dni 28.října 1983 byla setová orba provedena na 103,7
~'
setí ozimé pšenice na 103,5% a za-
orávka chlévské mrvy na 93,9 %plánovaných ploch.
Třebaže
ka již
nejlepší družstvo okresu splnilo dodávku mlé-
27.října
1983, celý okres kolínský se vyrovnal se
stanoveným úkolem ve výkupu mléka až o
měsíc později,
dne
26.listopadu 1983. Toho dne podal vedoucímu tajemníkovi
OV KS~ soudruhu Josefu ~íhovi hlášení ředitel Okresní zemědělské
správy v
ohlásil, že
Kolíně
celoroční
su za rok 1983 je
úkol v dodávce mléka kolínského okre-
splněn.
Bylo dodáno
55 285 000
mléka a každá dojnice v okrese dala letos v litru mléka
denně.
Do konce roku dodají
kolínského okresu na státní dodávku ·mléka, a~ou
čímž
němž
soudruh ing. Jan Jebavý, v
litrů
závody
zemědělské
ještě
9,4
průměru
litrů
5 300 000
vyrovnají své dluhy v dodávce mléka z prvních
let této
pětiletky,
kdy státní plán naplnily.
Dne 29.prosince 1983 se konal aktiv
zemědělců
kolín-
ského okresu, na kterém byly vyhodnoceny výsledky jejich činnosti
za celý rok a nejlepší pracovníci v
byli po zásluze
zemědělství
odměněni.
Rok 1983 se
vyznačoval vcelku-úspěšným plněním stě
žejních výrobních i ekonomickýeh roby. V rozhodující
míře
pro
vodů potřebného nárůstu
ce jednotlivých
druhů
dosáhla
ukazatelů zemědělské
vý-
většina zemědělských
zá-
plánované reproduk-
zajištění
výrob a
upevnění
i ve
sm~ru
sociál-
ního a kulturního rozvoje.života lidí na vesnici. zemědělské
skou správou v dělskou
závody v okrese, Kolíně,
Okresní
zeměděl
plánovaly na rok 1983 hrubou
výrobu v objemu
nosti dosáhly výše
řízené
1,064 miliardy korun. Ve
1 065 244 000
Kčs
země
skuteč
a splnily tak plán
na 100,1 %. Ve srovnání s rokem 1982 dosáhly
nárůstu
hru-
bé zemědělské produkce o 51 miliÓnů korun, to je o 5 %. Hlavní podíl na
splnění
a
překročení
plánu má vyšší pro-
ďukce
v:íceletých pícnin, obilovin, mléka, masa a vajec. zemědělské
Na celkové hrubé zemědělská
statky
družstva hodnotou
148 689 000
živočišnou
Kčs
a
zemědělské Kčs,
78 145 000
a JZD Tuehoraz
splněn
zemědělské
Kčs
a
zemědělské
Nejvýro-
77 771 000
živočišnou
splněn
produkce
z~staly
Kčs
a
nadále rozdíly
výrobou a plán v rostlinné
jen na 94,2 %. Celková hodnota hrubé
43,9 % celkové hrubé
lého našeho socialistického výrobě
nu v rostlinné
Kčs.
Kčs.
produkce v rostlinné
tvoří
podnik pro
Ovčáry
Státní statek Kolín
vcelku za celý okres,
byl
v-ýrobě
státní
71 488 000
produkce dosáhlo JZD
74 749 000
mezi rostlinou a
Kčs,
Společný zemědělský
I když byl plán hrubé překročen
845 067 000
'\'fÝrobu Kolín výrobou za
vyšší hrubé bou za
produkci se podílela jednotná
výrobě činí
467 411 000
zemědělské
produkce ce-
zemědělství.
Nesplnění
plá-
cukrovka~
ovlivnila letos zejména
Proti roku 1982 se rostlinná výroba zvýšila jen
nepatrně
o 1 '5 %.
P1 án
živočišné
výroby byl
hodnota dosáhla letos 1982 byla
živočišná
Přestože
~še
splněn
na 105,2 %a její
597 830 000
Kčs.
Proti roku
výroba zvýšena o 8 %.
rostlinná výroba jako celek byla letos
nižší, než stanovil plán, bylo i zde dosaženo velmi
pěkných dílčích úspěch~,
proběhla wměsíci
počasí,
červnu
které se udrželo i v
klíma ovlivnilo
několika
a to zejména ve výnosu
obilovin a víceletých pícnin. První nin
opět
seč
víceletých píc-
za velmi teplého a suchého pr~běhu července.
pr~běh sklizně
obilovin a
Suché
luštěnin
i
r~st
žňových
a vývoj cukrovky, brambor a pícnin. Nástup a jejich
pr~běh
byl urychlen. Ozimé
ječmeny
prací
byly sklize-
ny v prvé polovině července, v druhé začala sklizeň ostat-
ních
druh~
lehčích
obilovin. Obili dozrávalo velmi rychle a na
pódách i zasychalo, což se projevilo v nižší hmot-
nosti zrna. ~ňové práce byly přerušeny počátkem srpna silným
místy i kroupami a prudkým
deštěm,
ženo 20 % ploch
ještě
nesklizených a ztráty v
rostech byly vysoké. ·ve
Bylo zasa-
větrem.
většině zemědělských
těchto
po-
podnikll by-
la sklizeň dokončena do poloviny srpna a i ostatní práce rychle.
proběhly
Dosažený hektarový výnos 5,08 tun zrna je nejvyšší v historii okresu a v rámci Kolín umístil na prvém
Středočeského
místě. Výnosově
šÍ ozimé pšenice, kde bylo dosaženo ho výnosu 5,53 tun a ozimé Výnosy
jařin
4~85
jarní
byly nižší,
ječmeny
ječmen
kraje se okres
byly
opět
prdměrného
nejlep-
hektarové-
s výnosem 4,83 tun.
jarní 4,42 tun, pšenice
tun a oves 3,12 tun.
Zajímavé je srovnáni
prdměrných
výnosd vybraných
~lodin za poslední léta. ~daje jsou v tunách pa hektaru:
1976-1980
1981
4,36
4,03
4,65
5,08
Cukrovka
33,69
28,24
35,93
28,50
Jednoleté pícniny
26,06
26,23
29,76
27,42
Víceleté pícniny na_ orné plldě
-7,40
7,44
7' 1o
9,20
p
1
o
d
i
n
a
Obiloviny celkem
V roce 1983 bylo zaseto
1982
1983 I
6 598 cukrovky. rtkolem bylo
s~tanoveno
vyrobí t celkem 259 ti sic tun bul ev cukrovky
při prdměrném
výnosu 40 tun z hektaru. Podminky pro výnepřiznivé.
robu cukrovky však byly letos jejím
pěstováni začaly poměrně
nepřiznivých povětrnostnich
chorob a
škfidc~,
zpo~dily
podminek
protáhl až do konce dubna. Po mirné plevel~,
později
brzy, ale
prudké
v
deště
prdběhu května
mnoho
dřepčikd
soký. Vzeházejici porosty byly napadeny a byly zpOsobeny na plochách osetých
se vlivem
a osey se
zimě přežilo
zejména výskyt
největši
jednokličkovým
byly dalšim
při.
Jarni práce
byl vyškody osivem.
nepřiznivým či
nitelem pro vzešlé roj'stliny cukrovky. Mladé rostliny bylY zejména na svažitých pozemcich vyplavovány. se
při
teplém
počasi vytvořil
na
rý zpOsobil dalši úhyn rostlinek
pddě
Následně
silný škraloup, kte-
řepy,
vznikla tak zvaná
spála. ~ytek jedineO řepy byl vysoký a v nejvice posti!enýcb oblastech musely být osety.
Celkově
to bylo
bylo zaoráno
cel~
plochy zaorány a znova
1 201 hektar a znovu
přese-
1 125 hektarO. Tyto plochy již namohly poskyt-
nout záruku dobrých výnosO. Nejvice však
utrpěly
poros·:ty
eukrovky v letnim obdobi, kdy dostaly minimum vláhy. V venci, v
čer
požadavkO cukrovky na vláhu, spad-
době největšich
lO pouze 19 milimetrO srážek. Po vydatných deštových srážkách v srpnu docházelo u cukrovky k tak zvané retrovegetaci, jejimž ce v
pťisobenim
praměru
klesla v prvni
o 1,31% a v
polovině záři
opakovala. Negativni vliv na mělo
lo
napadeni
nepřiznivý
některých
polovině
přirťistky
srpna diges-
se tato situace bulev i cukernatost
ploch cukrovky padlim. To vše
mě-
vliv na celkový výnos cukrovky, bulev i chrás-
tu a snižena byla i sklizeň. Pdda byla vyschlá a tvrdá a tim se značn~ zvýšily ztráty. Sklizeň cukrovky byla zahájena
3.řijna
kY byl
spln~n
ukončena
a
jen na 72,7
?.listopadu. Plán výroby cukrov%při prdm~rném
nosu 28,5 tuny. Cukernatost bulev
činila
eukrovard bylo dodáno 190 tisic tun
hektarovém vý15,12% a do
řepy.
Vliv suchého roku se prakticky projevil i na všech druzich
p~stované
zeleniny.
Největší
3 035 tun a u zelí
nán u cibule
výpadek byl zazname-
2 126 tun. Vliv sucha
výsledky jak na množstvi, tak i na
zanechal.nepřiznivé
kvalitě zeleniny. Špatná kva[it~ pak měla nepřiznivý do-
pad i na
tohoto druhu zeleniny.
zpeněžení
niny se dostává do 0 dmítaji přebirat
problémd a
značných
Pěstování
zemědělské
úkoly státniho plánu. Ddvod
zele-
závody
spočívá
v nedostatku pracovnich sil a vhodné mechanizace pro kulťivaci, sklizeň
a posklizňovou úpravu, a v ddsledku ne-
dostatku chemiekých kálně nezmění
přípravkd.
a nezlepší,
Pokud se tyto vstupy radi-
pěstováni
a výroba zeleniny v o-
krese bude ohrožena. počasi
Suché nivě
zasáhlo
výrazněji
rodě.
v
měsícich
v letních
rovněž vegetační měsíci červenci,
letošního roku
nepříz
obdobi ovocných stromd, neja zpdsobilo mnoho škod na ú-
Škody však nezpdsobilo jen suché počasí v letnich
měsícich,
ale projevily se i namoci zakozy, které
měly
ideální podmínky v teplém a vlhkém jaru. Odrddy jablek, náchylné ke strupovitosti, pěly
na
kvalitě
při nedostatečném ošetřeni
i množstvi výnosd.
utr-
V roce 1983 se na polích okresu sklidilo tun zrnin, z toho tun pšenice, 1 267 tun
131 905
130 638 tun obilovin, z nich
41 564 tun
luštěnin.
toho se sklidilo
ječmene. Kromě
Ječmene
85 742
bylo letos sklizeno
méně
než
vloni, pšenice více. Cukrovky svezli letos z polí 190 179 tun, a to bylo o mnohem
méně,
než vloni, kdy sklidili
241 526 tun. Brambor bylo sklizeno také
méně,
než vloni, i když raných brambor bylo sklizeno 3 583 tun. Největšího nár~stu proti loň
vice, a to celkem
skému roku 1982 bylo dosaženo u na orné jen
10 984 tun, a to je
p~dě,
víceletých pícnin
sklizně
jichž bylo letos sklizeno
72 724 tun, vloni
44 909 tun. Jednoletých pícnin bylo sklizeno
183 161
tun, a to bylo proti loňsku o mnoho méně, vloni se sklidilo
246 455 tun. Z toho loňsku
a té bylo proti bylo sklizeno
kukuřice
bylo letos
také o mnoho
méně.
7 628 tun sena, z pastvin
zeň olejnin dala letos 137 tun, ovoce
zumní zeleniny
147 151 tun,
Z trvalých luk 016 tun. Skli-
19 402 tuny a kon-
11 552 tuny.
Hektarové výnosy všech plodin byly v jednotlivých zemědělských
mi jednak
závodech
r~zné
zeměpisnou
mědělských pracovní~
saženo v
pr~měru
s dosti vysokými rozdíly, daný-
polohou, ale také jakostí práce zea úrovní
řízení.
U obilovin bylo do-
na celém okrese, jak již bylo uvedeno,
výnosu 5,08 tun po hektaru. Nejvyššího
prdměrného
výnosu
dosáhlo JZD Cerhenice, 6,05 t/ha, druhé bylo JZD Tuchoraz, 6,01 t/ha,
třetí
JZD
rový výnos obilnin
Křečhoř,
měli
5,80 t/ha. Nejnižší hekta-
v JZD Krakovany, 3,80 t/ha. Stát-
ní statek Kolín dosáhl na obilních polích hektarového vý-
.391
nosu 5,13 tun a tim se
zařadil
dy okresu na desáté misto a Pr~měrný
mezi 21
přesáhl
obilnářskými
i okresni
závo-
prOměr.
hektarový výnos brambor byl letos v celém
okrese 13,71 tun. Zde byly rozdily v hektarových výnosech mezi jednotlivými
zemědělskými
lepši bylo JZD Tismice s
závody zvlášt veliké. Nej-
pr~ěrným
výnosem 22,48 tun bram-
bor po hektaru, nejhorši bylo JZD VeLim s
pr~ě~ným
hekta-
nepěsto
rovým výnosem 9 tun. Státni statek K6lin brambory val. Cukrovka dala letos v
prdměru
na celý okres 28,50 tun
po hektaru. Nejvyššiho výnosu dosáhlo JZD lo
prdměrně
sklidi-
Nučiee,
34,59 tun z každého hektaru, druhé bylo JZD
Tismice s výnosem 33,41 t/ha a
třeti
sem 33,13 t/ha. Nejnižši výnos
mělo
JZD
Bečváry
s výno-
JZD Krakovany, jen
19,35 tun po hektaru. Státni statek Kolin se svým
prdměr
řepařský
nÝID hektarovým výnosem 24,91 tun obsadil mezi ·19 mi závody okresu až 16 misto. Situace v přiznivějši,
odvětvi živočišné
výrobě.
než v rostlinné
ných výrobkd všechny
výroby byla
zemědělské
letos
opět
V produkci
závody v okrese
živočiš překroči
ly plán výroby. Podle výsledku soupisu
hospodářských zviřat
ke dni
31.prosince 1983
činily
stavy skotu v podnicich socialis-
tického sektoru
50 044
kus~,
což je o
než vloni. Stavy krav jsou proti a
čini
19 264
kus~.
V
prdběhu
loňsku
1 599 kusd
méně,
vyšši o 209 kusd
roku 1983 se narodilo 19 650
telat, z toho ztráty úhynem a porážkou telat do
tři měsied
/
po narození
jen 845 kusO. Nejslabším
činily
článkem
v cho-
vu skotu zOstává nízká úroveň denních přírOstkO skotu ve výkrmu. Z patnácti podnikO, které dodávají žír skotu, tři
ptruze
podnikO
dosáhly denní
mělo prOměrné
Nejvyššího
přírOstky
denní
:nad 700 gramO a
jen do 600 gramO.
př*írOstky
celoročního prOměru
devět
denního
837 gramO
přírOstku
dosáhli v JZD Tuchoraz, 784 g v JZD Velim a 730 g v JZD Ovčáry.
Státní statek Kolín dosáhl
prOměrného
rOstku 552 gramy, což bylo hluboko pod okresním a umístil se tak na K
prOměrem,
předposledním místě.
nejvýraznějšímu
předchozími
pří
denního
nárOstu užitkovosti ve srovnání s
léty došlo u výroby mléka. Poprvé bylo v okre-
se vyrobeno za jeden rok 65 miliÓnd litrO mléka a plán výroby byl
překročen
o 6 690 OOO'litrd. Nejvyšší užitkovosti
dojnic dosáhli v JZD
Bečváry,
a to v
prdměru
4 429 litrd
mléka od jedné dojnice za rok. Nad
čtyři
tisíc litrO od
ještě
v JZD
Stříbrná
jedné dojnice za rok dosáhli 4 325 litrO. Všechny
a to okrese
měly
letos
zemědělské
prOměrnou
Skalice,
podniky v kolínském
dojivost nad
tři
t,isíce li tro,
a to už je také úspěch. Statn:C statek KRlín dosáhl 1itrO od jedné dojnice za rok a mezi 22
zemědělskými
dy v okrese, které chovají dojnice, se umístil na posledním
místě.
Prdměrná
dojivost všech
3 029 závo-
před
zemědělských
vadO v kolínském okrese dosáhla v letošním roce
zá-
3 414
litrd mléka _od jedné dojnice za rok. Je tedy výsledek Státního statku Kolín hluboko pod okresním činily
u socialistického
loňskému
roku se zvýšily o
Stavy prasat k 31.12.1983 sektoru
78 880 kusO a proti
prOměrem.
přesto
2 688 kus'O;
nebylo dosaženo plánovaného loňsku
Stavy prasnic se naopak sn:!žily proti a ke dni 31.1.2.1983 jich ly
6 572 kusy.
Přestože
nou úrovni chovu se
zemědělské
o 256 kusO.
závody okresu chova-
stavy prasnic byly nižš:!,. zlepše-
podařilo
115 988 selat, což je o
počtu.
odchovat v roce 1983 eelkem
3 372 kusy vice, než v roce 1982.
Tohoto zvýšeni bylo dosaženo
předevš:!m
nizkým úhynem selat,
který činil jen 4,7 %. I když se úroveň chovu selat zlepšila, nedosáhla
ještě prO.měru
tečným účelům
byla
splněna
bylo dosaženo
průměrného
a
kraje. Výroba prasat k japřekročena.
denniho
přirůstku
kus a mezi výsledky u jednotlivých okresu byly
opět značné
sáhli v JZD
K~nčice,
Ve výkrmu prasat 612
na
zemědělských závodů
rozd:íly. Nejvyššiho
a to 737
gramů
gramů,.druz:!
přirůstku
v
pořad:!
do-
byli
v JZD Třebovle se 643 gramy a třeti byl Státn:! statek Čes ký Brod se 607 gramy. Státni statek Kol:ín, dosáhl ho
př:!růstku
na den a kus 594 gramy a mezi 22
průměrné
zemědělský
mi závody kol:ínského okresu, které chovaly letos prasata na vÝkrm, se umistil na Také úkoly v chovu splněny,
čtvrtém mistě.
drůbeže
a plán výroby vajec byly
i když zde byly problémy se zdravotnim stavem a
kvalitou zástavového materiálu, a proto ke
splněn:!
plánu
musely být zvýšeny stavy slepic, nebot jejich užitkovost neodpov:ídala požadované úrovni. Ke dni 31.12.1983 zemědělské
měly
závody socialistického sektoru v kolinském o-
krese ve stavu pic, což je o slepice snesly
317 807
kusů drůbeže,
z toho
138 481 sle-
32 649 slepic vice, než k 31.12.1982. Tyto 27 257 000 vajec, to je
průměrná
snáška
244,1 vejce na jednu nosnici za rok. Všecky slepice, chozemědělských
vané v
závodech socialistického sektoru i
soukromníky v kolínském okrese, snesly v roce 1983 dohromady
49 187 000 vajec, což jest
snáška 226,6
průměrná
vejce na jednu nosnici za rok.
Pián státního nákupu byl v roce 1983 v kolínském okrese
splněn
ve všech rozhodujících ukazatelích mimo cukrovzemědělské
ku. Kolínské
vě hospoda~ící
socialistické podniky a jednotli-
rolníci dodali na státní nákup:
45 040 tun
obilovin, 3 862 tun brambor, 190 179 tun cukrovky, 6 877 tun ovoce, 9 096 turi zeleniny, 60 643 000 kusů
26 953 000 vepřového
letos ně
hovězího
mléka,
masa, 10 421 tun
masa, 95 tun telecího masa, 45 tun skopového ma-
sa a 1 135 tun
V
vajec, 7 457 tun
litrů
drůbežího
masa.
závodech kolínského okresu pracovalo
zemědělských
8 215
evidenčních
pracovníkd a
sezonních
pracovníků,
z toho bylo v jednotných
dělských
a ve
družstvech
snížil o 64
v
podniku
zemědělství
pracovní.ků.
živočišné
Všem pracujícím v
z toho v jednotných
206 972 000 ce SZPŽV
Kčs,
včet
země
1 186
výroby 202.
vcelku se proti roku 1982
lo v roce 1983 vyplaceno na mzdách a Kčs,-
družstev
6 827, na státních statcích
Společném zemědělském
Počet pracovníků
členů
zemědělských
na státních statcích
zemědělství
odměnách
by-
253 301 000
družstvech 39 980 000
Kčs
a
6 359 000 Kčs. ~lenové jednotných zemědělských
družstev si
vydělali
v tomto roce
průměrně měsíčně
2 526
KČS, pracovníci státních statkó
SZPŽV
2 809,- Kčs a pracovníci
2 623,- Kčs.
~emědělství patří
Ke kolínskému Agrostav Kolín a
Zemědělské
vý podnik Praha,
odštěpný
Agrostav KAlín jim na mzdách tomto podniku
měl
dva podniky:
zásobování a nákup, koncerno-
závod Kolín.
letos 311 pracovníkó, vyplatil
·10 241 000 činila
ještě
Kčs
prfiměrná měsíční mzd~
a
2 744,--
v
Kčs.
V odštěpném kolínském závodě koncernového podniku Zemědělské čena
zásobování a nákup Praha byla v roce 1983 ukon-
výstavba uvedením do plného provozu nového velkoka-
pacitního sila na 50 000 tun zrní a nového moderního skladu pro skladování a prodej chodní
části města
hospodářských potřeb.
Kolína tak vznikl moderní
Ve vý-
zemědělský
závod, který výškovými budovami svých dvou obilních sil se stal dominantou siluety z letošní
sklizně
celkem
.
města
Kolína. Závod
převzal
111 500 tun zrna, z toho sto
tisíc tun z polí kolínského okresu, zbytek z Nymburska. Kvalita obilí zejména pšenic byla letos podle hodnocení závodu vynikající. skladO v nejvyšší
Převážná část
kvalitě
jakost byla zaznamenána u
pšenic byla
převzata
do
o vysokém obsahu lepku. Horší sladařských ječmenů,
matické podmínky, zejména sucho,
značně
kde kli-
ovlivnilo vyzrá-
lost a velikost zrn. V roce 1983 dosáhl závod mimo jiné výroby 91 ooo·tun krmných nikOm za 96 valo 414 měsíc.
směsí
a prodal
mi~iÓnO hospodářských potřeb.
zaměstnancO
s
průměrným výdělkem
zemědělským
V 2
závodě
pod-
praco-
590,Kčs
za
O letošních výsledcích práce našeho Státního statku Kolín jsem již
hovořil
několik údaj~.
Státní statek Kolín zahájil letos
obilovin dne bajny z
na
21.července
několika
1983.
Při
místech. Nakonec
ještě
sklizeň
žních mu pomáhaly kom-
Prachatic a Sokolova a pracovní skupiny
Kojčic,
ze Slovenska. Celkem Státní statek Kolín sklidil letos na svých polích
13 131 tun obilovin.
Cukrovku sklízel letos Státní statek Kolín na rozloze 705
hektar~
a
při
sklizni využíval pomoci národního
podniku Kovošrot Praha, který mu
zap~jčil pět
nákladních
aut s posádkami, a pomoci kolínské vojenské posádky, která
zap~jčila
osm nákladních aut,
la brigádnickou pomoc statek Kolín
vojá~.
devět traktor~
a poskyt-
Ze svých poli svezl Státní
17 689 tun cukrovky a plán státního nákupu
splnil jen na 56,3 %. Z
poďzimních
polních prací provedl. Státní statek Ko-
lín setovou orbu na
1 558 hektarech polí, seti pšenice
na stejné výměře a sklizeň kukuřice na 478 hektarech. Dobrých výsledJW letos dosáhl Státní statek Kolín ve
výrobě
mléka. Na státní nákup dodal
a plán výkupu splnil na 107,8 %.
4 636 000
litr~
STATISTIKA
Kapitola "Statistika" je v letošni kronice stručněj ši, než v kronikách tfi pfedcházejicich let, protože pruběžná
statistická data jsem uvedl v
kapitolé.ch, jako napfiklad o prumyslu,
různých
jiných
zemědělstvi,
škol-
·stvi, kultufe aj.
Letos se mi dostala do rukou zajimavá demokrafická data o celém kolínském okresu a nebude
jstě
na závadu,
když je zde uvedu ve srovnáni se stejnými da_ty platnými pro
město Kolin~
Začnu
rokem 1982. Za rok 1982 ubylo v ko-
linském okrese 486 obyvatel, ke konci roku kem
96 236 obyvatel, z toho 49 851 žen.
se v
kolínsk~m
okrese narodilo
1 253
měl
Během
děti,
okres celroku 1982
o 82
děti
mé-
ně,
než v roce 1981, a o 489
dětí méně, dětí
kdy se v kolínském okrese narodilo 1982 zemfelo v okrese narozených
nejvíce. V roce
1 522 osob. Ve srovnání s
vychází v roce 1982
dětí
než v roce 1974,
přirozený
počtem
úbytek
269 obyvatel. Celkový úbytek obyvatelstva ovlivnila také přistělovalo
migrace; v roce 1982 se do okresu osob, ale ve stejné
době
se jiných
1 786
1 569
vystěhovalo,
takže i v migraci obyvatelstva vykazuje okres úbytek 217 osob. Snižuje se nadále i počet sňatků& V roce 1982 bylo v celém okrese uzavřeno 665 sňatků, o 24 méně, než v roce
1981, a proti roku 1975 dokonce o 201 ~ených
rozvodů,
manželství bylo povoleno 30
vzestup proti roku 1981, kdy bylo uzavřených
méně.
rozvodů
Na sto uzavi tady Je
jen 27 ma sto
manželství. město
I pro naše
Kolín byl rok 1982
mnoha letech soustavných
přírůstků
nepříznivý,
po
zaznamenal poprvé ú-
bytek obyvatel, a to hned o 103 osob. Ke dni·31.prosince 1982
měl
Kolín
31 117 obyvatel, z toho
16 171 žen. V ú-
bytku obyvatelstva se projevilo pronikavé snížení výstavby bytů v Kolíně v loňském roce. čtvrtletí
Ani první
lepšímu, ubývéní
počtu
městě pokračovalo.
kem
tohoto roku
mělo
V prvním
Okres
měl
ke dni
31.března
49 762 žen,
31 108 obyvatel, z toho
čtvrtletí
kolínského okresu 269
obrat k
obyvatel jak v okrese, tak i ve
96 088 obyvatel, z toho
témuž datu
nepřineslo
1983 cel-
město
Kolín k
16 169 žen.
roku 1983 se narodilo na území
dětí,
z toho 136
děvčat.
V roce
dětí
l982 se ve stejném období narodilo o 45
čtvrtletí vůbec
roku 1960 je letošní první nejvíce
dětí
se zatím narodilo v prvním
1976, celkem 438. V prvním
čtvrtletí
vice. Od
nejchudšíJ
čtvrtletí
roku
letošního roku
zemře
lo v kolínském okrese 438 osob, z toho 239 žen. Ve stejném období se do okresu časně
přistěhovalo
346 osob, ale sou-.
se jiných 314 z okresu vystěhovalo. Celkový úbytek
obyvatel v prvním
čtvrtletí
1983
činí
137 obyvatel. V ok-
rese bylo v prvním čtvrtletí 1983 uzavřeno 137 sňatků, současně
bylo povoleno 37
Nepříznivý
vývoj
rozvodů.
pokračoval 1
ve druhém
čtvrtletí
roku 1983, bilance za celé první pololetí Je neradostná. Ke dni
30.června
1983
měl
město
kolínský okres mělo
z toho
49 691 žen,
z toho
16 144 žen. Za první pololetí letošního roku uby-
lO ve
městě Kolíně
Kolín
96 046 obyvatel,
39 obyva.tel a
31 078 obyvatel,
počet
obyvatel okresu se
za první pololetí 1983 snížil o 190. V okrese se půl
období prvního
roku narodilo 606
dětí,
let~za
to je o 63
dě
tí
méně,
než za první pololetí roku 1982. Za stejnou doeu
~M
letos
zemřelo
833 osob, a to je naopak o 22 osob vice,
než vloni. Do okresu se za první pololetí 1983 valo 658 osob, uzavřeno
337
vystěhovalo v
snatků
a
přistěho
610. V prvním pololetí bylo
současně
92 manželství bylo rozve-
denoo Proti prvnímu pololetí 1.982 se letos zvýšila i ko-
.
jenecká l]mrtnost, to je rozených
dětí;
počet
úmrtí
kojenců
na tisíc na-
z indexu 12,00 v roce 1982 na index 14,9
v roce 1983. Naproti tomu novorozenecká úmrtnost se v prvním pololetí 1983 sni?.ila na 1,6 z loňských 10,5. Také
rozvodový index /počet rozvodů na sto sňatků/ se proti prvnimu.pololeti 1982 snížil z 28,3 na Tak~
ve tfetim
čtvrtletí
1983 se situace nezlepšila.
V okrese se narodilo za prvních roku 937
děti,
rovnání se Za tfi
27,3~
devět mPsiců
to je od roku 1968 nejnižší
stejn~ím
čtvrtletí
mmmřllého
obdobím
zem~elo
letošního
početa
je to o 53
V po-
děti méně.
1 210 osob, to je v porovnáni
se stejným obdobím posledních
třiadvaceti
let druhý nej-
., vÍ pOCfL vo/ umr ' t J.; ' v roce 1 978 za .prvnJ.cn ' 1~ d evc;;v t mesJ.CU v ' vyss 0
roku
zemřelo
1 267 osob, a ne jv.ětší
přirozený
úbytek
Z(3mfelých byl o 273 vyšší 1 než počet nerozenýcho Tento dbytek mimo jiné negativně ovliv~uje obyvatel, kdy
počet
počet
zvýšený potratový index, to je na sto narozených
dět:í
1 který
činil
povolených
potratů
v prvních devíti
mě
s:ícich letošního roku 63,7 a je po roce 1961 zatím neJ= vyšší . . stěhováni
Dalším negativním jevem je z našeho okresue
Celkově
se snížil stav obyvatelstva v
kolínsk~m
okrese od
279 osob,
tak~e
v okrese
95 946 obyvatel, z toho
V prvních
počátku
ke dni
obyvatelstva
září
roku do konce
30ozáři
mělo
1983
třech čtvrtletích
1983 o
trvalý pobyt
49 662 žen. letošního roku bylo
v okrese uzavřeno 512 s~atků, ale 155 manželství bylo rozvedeno. ·Rozvodový index se proti stejnému období minulého roku zvýšil z 26,6 na 30,3o Město rovněž m~lo
Kolín zaznamenalo v prvních
třech čtvrtletích
úbytek, a to 93 osob, takže ke dni 30ozáfi 1983 31 031 obyvatel, z toho
16 143 žene
I-tol
Rok 1983 byl tedy rokem velikého úbytku obyvatelstva kolínského okresu i
města
Kolína. Za. celý rok měl
jich ubylo v okrese 488 a celý okres since 1983 celkem
95 737 obyvatel, z toho
V tomto roce se narodilo v okrese to je o 55 počet
·sáhl tí.
Během
rovnání s
méně,
ke dni 31.pro49 547 žen. dětí,
1 198 živých
než vloni, a proti roku 1974, kdy do-
narozených roku 1983
dětí
zemřelo
počtem živě
méně
maxima, je to v okrese
dě
1 631 osob, v po-
dětí
narozených
o 544
to znamená
přiro-
zený ttJtek obyvatelstva o 433 osob. qelkový úbytek obyvatelstva byl rok
ovlivněn
přistěhovalo
na tomto úseku
i migrací, do okresu se za celý
1 479 osob,
utrpěl počet
vystěhovalo
1 534, takže
obyvatel okresu ztrátu 55
osob. uzavřeno
V roce 1983 bylo v kolínském okrese
709
... ků , ale za stejnou dobu bylo 209 manželství rozvesnat
deno '· to je na sto svateb 32 roz.vodli. Ve srovnání s rokem 1982 bylo letos o 44 sňatkli a o 10 rozvodů více .. Město
kdy se
Kolín zaznamenalo snad poprvé od roku 1945,
větší počet
obyvatel
odstěhoval
do
pohraničí,
tak
veliký úbytek obyvatelstva, a to za jeden rok 187 osolJ. K poslednímu dni roku 1983 bylo v bytu
30 937 obyvatel, z toho
Kolíně přihlášeno
16 086 žen.
Jak jsem již uvedl, na poklesu okresu tak zejména
města
Kolína má
sní?,ená bytová výstavba v této okrese bylo v roce 1983
předáno
k po-
počtu
svůj
obyvatel jak
podíl
pětiletce.
~adikálně
V kolínském
do užívání 366 nových
bytů,
z toho ve
českého
městě Kolíně
jen 36. Z celého
Středo
kFaje bylo letos jen v okrese Rakovník, který dokončeno méně bytů,
je nejmenší, Městský
Kolíně
národní výbor v
31.prosince 1983 celkem
než v okrese Kolín. evidoval ke dni přidělení bytů,
306 žádostí o
počta
což je o 79 více, než v roce 1982. Z toho
je 434 u-
éhazeč~o náhradní byt, 343 žádá o nový byt proto, že jim
bylo zrušeno právo užívat dosavadní byt, a 91 žádostí bylo podáno z
106
Během
rozvodu manželství.
Kolíně přidělen
byl v bytů
důvodu
žadatelům,
byt 59
roku 1983
z toho bylo 27
podnikových. Ke dni 31.prosince 1983 bylo ve bytů
vesměs
neobydlen;ých,
Okresní Bytový podnik v 1983 ve
4 219
správě
v rodinných domcích. Kolíně měl
na konci roku
z toho bylo v I.kategorii
ve II.kategorii 26 %, ve III.kategorii
bytů,
49 % všech
bytů,
městě
7'% a ve IV.kategorii 18% bytů. N.a opravy a údržbu to-
hoto bytového fondu vynaložil podnik letos Kčs.
Podnik
dělkem
měl
2 415,-
Dopravu,
pracovníků
196 Kčs,
kromě
s
10 066 000
průměrným měsíčním
což je o 68,-
Kčs
více, než vloni.
závodové, obstarával v okrese podnik
~eskoslovenská automobilová doprava /ČSAD/. přepravil
v nákladní
osobní dopravě z toho 329
vý-
dopravě
V roce 1983
3 881 000 tun zboží a v
14,6 mili~nů osob. Měl 960 zaměstnanců,
řidičů
nákladních a 129
řidičů
osobní dopravy.
o v , v í"cn1, vy'd"l m0s e e k jednoho pracovníka v podniku P rumerny
byl letos
3 125,-
Kčs.
Okresní správa spojů měla v provozu a
8 824 ha~vních
7 636 vedlejších telefonních stanic. Ke konci roku
1983 evidovala v dkrese televizních povolení a se
28 785 rozhlasových a 29 564 5 583 povolení rozhlasu po
drátě
12 2]2 reproduktory. Za jedno rozhlasové povolení se
" '" " a za t e 1 ev1zn1 . ' povo 1 en1' 25 ,- K"es p 1 a t 1' 1O,- K"es mes1cne měsíčně.
Služby obyvatelstvu v okrese poskytovaly podniky místního
průmyslu,
především
technických služeb, drobné
provozovny a družstva.
Okresní podnik místního průmyslu se sídlem v aes:§:ém Brodě
vykázal v roce výkony za
lo o
1 847 000 Kčs méně, než vloni. Měl 582 pracovníků
s
průměrnou měsíční
mzdou
notě
60 657 000
Kčs;
1 443 000 Kčs nižší.
Kolíně
dosáhl
výkonů
V prádelnách Okresního podniku slu-
nách
vyčištěno
ců
průměrným měsíčním výdělkem
Zařízení
v hod-
proti roku 1982 byly tyto výkony o
žeb bylo za celý rok vypráno 566 tun prádla a v
s
což by-
Kčs.
2 734,-
Okresní podnik služeb v
Kčs,
106 413 000
232 tun šatstva. Podnik
národních
výborů
pro
měl
2 279,-
veřejně
čistí~ zaměstnan
660 Kčs.
prospešné
služby /technické služby/, která poskytovala obyvatelstvu měla
placené i naplacené služby v 21 obcích okresu, o v "' "..., , mz d ou kem "')4 cL pracovn1'kou s prumPrnou mes1en1
2
cel-
214,-Kčs.;
Jejich celkový výkon
činil
nulému roku vyšší o
1 074 000
to
výkonů připadá
6 082 000
na odvážení
Kčs.
a byl proti mi-
/28,4 %/.
výborů
provozovaly
nost ve dvaceti obcích okresu. Jejich celkové tržby ly
Kčs.
9 001 000 Kčse
1 655 000 níků,
těch
Nejvyšší podíl z
odpadků
Drobné provozovny národních
Kčs
čin
čini
Proti roku 1982 se tržby zvýšily o
Ke konci
rok~ měly
z toho bylo 93 stálých
provozovny 122 pracov-
pracovníků,
zaměstná
je :-iichž
ní v drobných provozovnách bylo hlavním nebo jediným zaměstnáním;
oste.tní pracovníci pracovali v drobných pro-
vozovnách v druhém prac0vním svém hlavním
poměru
po pracovní
době
ve
zaměstnání.
Výrobní družstva, pracující v okrese, dosáhla letos výkonů
za
85 216 000
Kčs,
tržeb od obyvatelstva,a na v
hodnotě
27 498 000
Kčs.
35 783 000
vnitřní
trh dodala zboží
Průměrná měsíční
pracovníka ve v:;rrobních družstvech Největším
z
v~írobních
za
32 069 000
činila
bylo
mzda jednoho 2 617,-
Kčs.
družstev je družstvo Kolínská ná-
strojárna, které má 256 konů
Kčs
z toho
pracovníků
a vykázalo letos vý-
Kčs.
Dnešní životní úroveň našich obyvatel snad nejlépe ukazuje objem příjmů
a
nákupů
výdajů
v obchodní síti a úhrn
peněžních
obyvatelstva.
V hlavních obchodních systémech kolínského okresu bylo v roce 1983 nakoupeno zboží a potravin za celkovou
částku
1 409 441 000
Jednotliv~ částky:
.
Kčs,
to je o 2,4 %více, než vloni ..
obchodní organizace utržily v roce 1983 tyto 352 265 000
Kčs
Oděvy
34 018 000
Kčs
Textil
84 847 000
Kčs
112 375 000
Kčs
Drobné zboží
66 454 000
Kčs
Obuv
33 925 000
Kčs
Zelenina
25 656 000
Kčs
Nábytek
30 054 000
Kčs
Klenoty
27 384 000
Kčs
530 055 000
Kčs
Restaurace a jídelny
81 418 000
Kčs
Uhelné sklady
30 990 000
Kčs
Potraviny
potřeby
Domácí
Jednota,spotř .. družo
Ve vztahu obyvatelstva k trhu nedocházelo v průběhu roku 1983 k nepřesáhla
mimořádným výkyvům ..
Spotřebitelská
poptávka
obvyklý rámec a byla v základních druzích
zboží uspokojována. Platí to zejména o trhu potravin. průmyslového
Pokud jde o oblast
ce 1983 ve srovnání s rokem 1982 r~stu
projevilo jednak v v
předstihu
prodeje
průmyslového
V řebě,
cích
některých
některých
příznivější,
což se
maloobchodního obratu jednak
travin. Zlepšila se i struktura šeným dodávkám
zboží, byla situace v ro-
zboží nabíd~
nedostatkových
před
prodejem po-
vzhledem ke zvýdruhů
zboží.
druzích zboží a potravin, v jejich spot-
dosáhli však obyvatelé kolínského okresu nežádourekordů.
Tak
například
v roce 1983 si v prodejnách
tabáku a potravin koupili 70 mili~nů cigatei a zaplatili
za ně více než 25 mili~nu korun. Letos nakoupili o tři miliÓny více cigaret, než v roce 1982., Nespletl jsem se, když jsem uvedl, že cigarety na--koupili v prodejnách tabáku, ale i potravin-. U ná.s totiž,
třebaže
rou pochybnost doká.zá.na škodlivost
kouření,
je nad veškenení
potlačo
váno, ale naopak podporováno tím, že se cigarety prodávaPodobně
jí i v prodejnách potravino
tomu je s kávou, té
si obyvatelé kolínského okresu koupili za rok 1 983 ce·lých čtyři
6 9 tun, o
tuny více, ne·ž vloni, a zaplatili za ni
17 miliŮnu koT·un., I ve spotřebě piva byli letos obyvatelé našeho okresu
přeborníky,
vypili ho sedmnáet a pul
hektolitru a stálo je to téměř devět mili~nu korun, _i když toho piva vypili jen o 368 hektorlitru více, než v roce 1982.,
V
průběhu
roku 1983
činily příjmy
obyvatelstva ko-
línského okresu v hotovosti
1 803 600 000
dostali vyplaceno na mzdách
986 100 000
nách
členů
Kčs,
na soci8.lních dávkách
jednotných
jiných druzích
příjmů.
zemědělských
Kčs,
družstev
472 400 000
Celkem
Kčs,
Kčs
činily příjmy
na
z toho odmě
170 800 000 a zbytek na obyvatelstva
letos o 12 mili~nu korun více, než vloni. Za stejnou dobu utratilo obyvBtelstvo kolínského okresu Kčs,
z toho v maloobchodu
207 100 000 vyš~í
o
Kčs ..
1 444 700 000
1 813 700 000 Kčs
a za služby
Výdaje obyvatel::·tva byly proti roku 1 982
18 300 000
Kčs.
Obyvatelstvo kolínskéh6 okresu
měla
koncem roku
1983 uloženo na vkladních knížkách u České státní spoří-
telny v
Kolíně
396 091 000
408 500 000
Kčs
a vybralo
Kčs,
během
351 005 000
roku si uložilo
Kčs.
Na jednoho
obyvatele /včetně nemluvňat/ připadá letos průměrný 14 665 Kčs a je o 821 Kčs vyšší, než vloni ..
vklad
Zvýšení ovlivnila
výběru
především
z vkladu /proti roku 1982 o 10,7 %/ vyšší poptávka po osobních automobi-
lech, která však nebyla zcela uspokojena.· spořitelna
1983 vyplatila osobních a.ut
částku
z vkladu
občanů
Kčs,
25 978 000
bylo na ná.kup 299 aut vyzvednuto z
Přesto
v roce
na nákup 461
zatímco v roce 1982
vkladů
jen 15 918 000
Kčs.
Po celý rok se projevoval zvýšený sklon obyvatelstva ke
spoření
a dosažený vkladový
jeden z nejvyšších za poslední
přírůstek
v roce 1983 je
l~ta.
Podle stavu ke dni 31 .. 12 .. 1983 poskytovala Česká státní
spořitelna
v~ částce
tak
v
Kolíně obyvatelům
186 699 000
připadala pruměrná
Nejvíce
peněz
si
Kčs,
okresu
půjčky
ve celko-
na jednoho obyvatele okresu
částka půjčky
občan~ vypujčili
ve výši
1 944
Kčs.
na bytovou výstavbu
/85 miliÓnů Kčs/ a na novomanželských půjčkách /58 mil./.
V roce 1983 bylo v cum vyplacena na .Kčs.
okrese 23 974 duchod-
kolínsk~m
důchodech
Velková
částka
Vedle toho bylo obyvatelum okresu vyplaceno na nemo-
cenských dávkách 54 817 000
Kčs,
27 115 000, na na podporách v
přídavcích
mateřství
4 825 000 při
343 959 000
narození
ošetřová.ní
dítěte
člena
1 593 000
rodiny
Kčs
2 452 000
Kčs,
na
děti
6 364 000
na podporách
a na podporách Kčs.
Kčs,
při
Nemocenské dávky pobírali
občané,
kteří
činila
pro nemoc nebo úraz, a výše dávek
první
70 % a po ostatní dny nemoci 90 % jejich dělku.
V roce bylo hlášeno při
schppnosti, covních
dnů.
dny
průměrného
případu
vý-
pracovní ne-
den tohoto roku napracovalo pro ne-
průměru
moc nebo úraz v jednotných
tři
nichž pracovníci prostonali 615 336 prakažd~r
V
36 245
nepracovali '
zemědělských
pracovníků
1 686
členů
a 293
družstev.
O nemottné peěuje v okrese rozvětvená sít zdravotnických
zařízení.
Knncem roku 1983 bylo v okrese dvanáct ob-
vodních územních a jedenáct závodních zdravotnických disek,
pět lékařských.
stanic obvodních a
pět
stře
závodních,
23 dětských poraden, dvě polikliniky /v Kolíně a v Českém Brodě I a dvě nemocnice, v Kolíně se 707 lůžky a v Českém Brod~
se 321
14 výdejen
lůžky,
léků
a jedna výdejna zdravotnických Kolíně
Vedle toho je v se šest domOVll vy sociální
důchodců
péče
pro 54
Kojenecký ústav pro 50
a bylo jim poskytnuto
dospělých
potřeb.
dětí,
v okre-
dětí.
25 567
Do obou nepacientů
ošetřovacích dnů.
připa.dá
/v roce 1961 to bylo
a 45
přijato
313 370
V kolínském okrese
lékáren,
se 465 místy a dva speciálnÍ ústa-
mocníc bylo letos za celý rok
lékaře
pět
jedna hygienická stanice,
367 obyvatel na jednoho
ještě
705/.
Na území celého kolínského okresu byla v roce 1983 realizována
v~rstavba
investic za
592 371 000
tom bylo provedeno stavebních prací ·za
Kčs,
317 907 000
při Kčs.
V našem městě Kolíně byly z investičních celků s rozpoč
tovými ná.k1ady nad dva miliÓny korun dokončeny letos tyto akce: @tavba "Ochrana podzemních vod"v podniku Koramo Kolín v celkové dokončena
v
hodnotě
říjnu
Soja Kolín v
vod~
7
v celkové
hodnotě
1977 9
dokončena
při
tek
v
zahuštění
/zahájena v dubnu 1981,
1983/, výstavba sila na sojové boby v záhodnotě
dokončena
sinci 1981
Kčs
55 4-91
4 867 000
Kčs
/zahájena v pro-
V-prosinci 1983/, X.etapa Kčs
31 808 000 září
/zahájena v listopadu
1983/, výstavba 36 bytových jedno-
sídliště
hájena v prosinci 1981,
7 136 000
hodnotě
v
dokončena
1983/&
jsou ke konci letošního roku v
Kolíně
tyto
hodnotě
koněení
v
Kčs
říjnu
plánováno v
sinci 1 980,
výrobní haly v Tesle Kolín v cel-
37 999 000
elektrárně
ské
rozšíření
hodnotě
dokončení
dokončena
/zahájeno v
27 119 000
Kčs
září
1983,
29 973 000
plá.nováno v
Kčs
/zahájena v pro-
květnu 1 984/, Lučebních
Kolíně
plá.nová.no v prosinci 1 984/, ubytovna v září
1983,
dokončení
intenzi-
závodech v hod-
/zahájena v prosinci 1982,
6 246 000 /zahájena v
do~
1985/, instalace kotle v zálab-
fikace výroby f'enylchlorsilanu v notě
5 997 000
červnu
velké stavby: kové
/za-
v
/zahájena v prosinci 1980,
Rozestavěny
Kčs
v prosinci 1983/ a
II.etBpa dostřešení zimního stadiÓnu v hodnotě Kčs
SÍdliště
v
dokončení hodnotě
plánováno ve
srpnu 1984/, dostavba droždárny v celkové hodnotě 75 498 000 Kčs,
~u
zahájena v prosinci 1979,
1984/ a XI. etapa
sídliště
dokončení
v celkové
plánováno v dubhodnotě
, , Jes • t·e d.os t av.ět lnves • t lce • za K es, z nlz z b yva V
Kčs
,
V
V
V
/zahájena v dubnu 1978,
padu 1986/.,
dokončení
124 331 000
24 378 000
plánováno v listo-
410
o
R U Z N ~
Z A J f MA V O S T I
Kolíně,
V roce 1983 se v ud8lo mnoho zjímavých
příhod
A
jako
jsem
vyčetl
z
oči vidŘl,
nejruznějších
ostatně každoročně,
a událostí, které zde všechny
nemohu uvést a o všech jsem se ani co jsem na vlsstní
UDÁL OS T I
nedověděl.
co jsem se
zpráv a
v kapitol8ch této kroniky. Zbylo
Všechno,
dověděl,
sdělení,
co
jsem napsal
ještě několik
zajíma.:::.
vostí a událostí, které Re mi do žádné kapitoly nehodily, a proto je uvádím zde.
Na jeden den se
opět
po mnoha letech klidu obnovil
přívoz
z Kmochova ostrova na Zálabí. V sobotu dne 26.
března
1983, když byl dopoledne od 8 do 12,30 hodin u-
zevřen silniční
most
přes
chodce, protože se na nP.m
Labe pro veškerou dopravu i prováděla
statická
měření,
obnovili
členové
přívozu.
mádou provoz ských
kolínského Svazu pro spolupráci ·s ar-
kočárků
Převezli
a 20 jízdních kol.
Dne 6.dubna 1983 byla stanice v
dět
celkem 878 osob, 8
Kolíně
uzavřena
benzínová 9erpací ~
II, Pražské ulici. Rekonstrukce
sta-
vební práce na ní trvaly do poloviny roku.
Ve dnech 11. až 19. dubna 1983 se konala v školení v rámci
přípravy
Na devíti místech ve litických
přednášek
obyvatelstva k civilní
městě
Kolíně obraně.
se konalo dvanáct vojensko po-
na téma "Podíl
občanů
na zdokonalová-
ní civilní obrany a upevňování obranyschopnosti ČSSR". Přednášky přednesli lektoři
Socialistické akademie v Ko-
líně. Školení bylo určeno jen pro nepracující důchodce a
ženy v domácnosti;
zaměstnaní
muži i ženy jsou školeny
ve svých závodech, podnicích a ústavech, kde pracují.
letošního roku
začala
oprava druhé budovy
Okasního národního výboru v
Kolíně
na
V
říjnu
míru. Budova dostala novou
náměstí Obránců
měděnou střechu,nová
okna a
novou f'asádu. Oprava trvala. do konce dubna 1984.
Počasí
bylo v letošním roce dosti vrtkavé. Zima na
začátku
roku byla vcelku dosti mírná, ale dlouhá,
v polou
května
se muselo v bytech topit, pak
ještě
přišlo
su-
ché a teplé léto i podzim, které přály žňovým i podzimním polním pracem
zemPdělců
jako v málokterý jiný rok.
Na
začá.tku
začal
sněhu
roku byla Zlma.bez
a opravdový sníh
padat až 9.února 1983 a ve dvou dnech ho napadlo
asi 25 centimetru; z1jstal ležet až do město
Byl to nebývalý zjev pro naše
začátku března
..
Kolín, v posledních
letech byl většinou bez sněhu. Čistě bílé celé město a sněhu,
na chodnících hromady odklizeného městě
nebylo. Ve
byl ovšem
to zde už dlouho
nejdříve krásně
všecko jako pocukrované, na
větvích
bílý sníh,
stromu v parcích
třpy
tivé krajkoví, ale zakrátko plno marastu na vozovkách a chodnících a pak ledovka .. několik
Již
přezimují
let
na Labi v
Kolíně
hejna
labutí. Dříve byla labut v Kolíně neznámým ptákem, ted j'ich máme
každoročně
zimě
v
břehem
vem a zálabskym
na
hladině
na sta, menší hejno se drží i na
labském rameni u zastávky pod lávkou z Lidé je chodí krmit a
labutě
houslčou
mu, odevšad
na zálabském připlouvají
břehu,
břehu,
stačí
několik
sněhobílé,
v Labi.
ale
Labutě
neodlétají,
na ostrov.
s rohlíkem
celé hejno k
ladně
jako malé parníky s vysokým někdo
ně
objeví na dru-
tam jen chvíli postát, dá se·hned celé
stohlavé hejno na cestu Za
někdo
připluje
ohnutým komínem. A když pak se zase hém
města
si na to rychle zvykly. Je
zajímavé je pozorovat. Když se objeví nebo
Labe mezi ostro-
přes
dní pobytu v žlutavě
Labe k ostrovu. Kolíně
už
labutě
špinavé od naší fenolové vody
jsou i na rybníku v Pekle. Na
některé
neJsou
jaře
všechny
páry se zde už usadily napevno po
celý rok .. V úterý dne 2.srpna 1983 se
přihnala
nách nad území kolínského okresu i
v
nočních
hodi-
města větrná bouře,
deště.
po níž následovaly vydatné přinesly,
bylo už opravdu
njrch suchých
dnů
deště
Vláhy, kterou
zapotřebí,
řadě
po dlouhé čeka.la
byla již pole vyschlá a
par-
vodu.
Včtrná bouře v~ak způsobila mnoho škod, polámala stromo-
vi, poškodila telefonní a elektrická vedení, roznesla slámu po polích, sklátila zralé ovoce. První sníh nové zimy 1983/84
začal
padat v úterý dne
15.listopadu 1983 ve 13 hodin. Všude bílo. Padal až do setmění,
přes
noc
zůstal
dne již roztál a zl"1stalo po Počasí
v první
příštího
ležet, ale dopoledne
polovině
něm
Jen trochu vody a bláta.
prusince letošního roku sli-
bovalo bílé vánoce, které v posledních letech byly v Kolíně
opravdu vzácné. Ale kolem 20.prosince se
teplovat, sníh sešel i z štědrý
den i trochu sprchlo. Na první
svítáním svítila , na ší
těch nejstinnějších
hvězda
ra..rvl'YI'\..
~
čisté
jako
oblohy a den se rodil krásným
ránem. Dopoledne svítilo vystoupil na plus
třináct
sluníčko
a
půl
jako na
stupně
o-
~a
na
míst
vánoční
jitřenka
obloze
začalci
jaře
svátek
nejjasnějslunečným
a
teploměr
Celsia. Letošní
25.prosinec byl nejteplejším dvacátým pátým pfosincem v posledních dvou stoletích.
Pracovníci kolínských pekáren upekli k letošním vánocům
900
devatenáct tisíc
kilog;ramů
kilogramů
vánoček
hrozinek, 340
másla ..
a spotfebovali na
kilogramů
před
mandlí a
ně
1 100
Kolínský závod Československé automobilové dopravy )SAD/ má. "Klub milioná.řů", v němž jsou členy řidiči, kteří ujeli mili&n i více kilometrů bez nehody. Ke dni 31s členů,
prosince 1983 má klub 76
z toho 28
řidičů
už UJe-
lo jeden a čtvrt miliÓnu, 7 řidičů jeden a půl miliÓnu a jeden řidič dokonce jeden a třičtvrtě miliÓnu kilometrů bez nehody.
Za zé.sluhy, dosažené v roce
1982~
byl kolínskému
Okresnímu ústavu národního zdraví /OŮNZ/ propůjčen Rudý prapor vlády České socialistické republiky a Českého.vý boru odborového svazu
pracovníků
ve zdravotnictvío
P~apor
převzali pracovníci OŮNZ z rukou náměstka ministra ingo
Vladimíra Holáta a předsedkyně Českého v;;rboru odborového svazu Jany Čepelkové za přítomnosti vedoucích pfedstavitelů
stranických a státních
okresu a
orgánů
Okresní ústav národního zdraví v
městae
Kolíně
je nositelem
státního vyznamenání "Za zásluhy o výstavbu", titulu
19
čestného
Ústav VIII. všeodborového sjezdu" a Rudý prapor
ministerstva zdravotnictví a Českého výboru odborového svazu J;!.ÍU byl
pr0p1ijčen
již jednou
Od 1.dubna 1983 byla mocnice pro ního
dlouhodobě
V
roce 1 978.,
rozšířena léčebna
kolínské ne-
nemocné staré pacienty z dosavad-
počtu třiceti lůžek
na šedesát. Tato další
lůžková
kapacita byla získána adaptací bývalého kožního pavilÓnu. Kolektiv této
léčebny
v
čele
se svým
primáře
MUDr.
Janem Krejčím se podílel brigádnickou prací na dokončo11.1ANI přestavby
a zejména
při
závěrečných
úklidových pracech
odpracoval p0t set brigádnických hodine
1
V roce 1983 došlo v závodech a ústavech ke některých
některých
změnám
kolínských podnicích,
ve vedoucích f'unkcích. O
jsem již v kronice mluvil,
ještě
dvě
mi zusta-
ly do této kapitoly:
Ve řediteli
Frigeře
nastoupil na
začátku
roku po dosavadním
Josef'u Oktábcovi do f'unkce podnikového
ředitele
ing. Ivan Zahrádka. Soudruh Oktábec odešel do duchodu.
Dosavadní ředitel Krajské pobočky České státní spoři telny v Kolíně soudruh Jindřich Černík odešel do duchodu a na jeho místo byla vadní
zástupkyně
počátekm
roku jmenována jeho dosa-
soudružka Božena Kohoutová.
..
JMENNY"'
.
.
~
REJST~fK
A
Adámek Miloslav - 38 Achard Marcel - 217, 220 Andropov Jurij- 9, 11, 21, 22, 23, 24, 26 Andrš Václav - 342 Arafat Jásir - 17 Audolenská Věra- 219, 220
B
Bach Hermann - 182 Balák Jaroslav - 293 Bartůňková Dana- 219, 220, 221 Bednář Jan - 349 Bechyňová Jarmila - 292
Bejček
Alois - 281 Beran Jiři - 40 Beranová Blanka - 189 Berman Jarel - 292 Bima Vitalij - 189 Bisinger Zdeněk - 208 Biško Jiři - 29 Blahovec Kamil - 258 Blachut Beno - 292 Blažková Věkoslava - 291 Blechová Lenka - 205 Blodek Vilém - 256, 265 Boháč Ladislav - 292 Botvin Alexander- 31, 50 Bozděch Emanuel - 290 Brabec Jiři - 37 Brejšl Josef v. - 251, 261 Brož Jiři 218, 219, 220 Bruner Karel 349 Brzková Tereza 293 Brzobohatý Radoslav 177 Eřečková Jaroslava 38 Březina Josef 287 Bubnik Gustav 220, 221 Budil Vendelin 252 Bukovčan Ivan 259 Bukovský Bohumil 220 Buliček
Josef 38 Buňka Jaroslav 37 Burdáček Vlastimil 384 Bureš Vlastimil 209 Burian Emil 292 Burian Emil František 292 BUrian Jiři 39 Burian Karel 292
c Cinek Antonín 276 Cinková Františka 276 curius Joanes 249 Cvik Josef' 251 ' 283 200 Cvrček Jaroslav Cziviš Jan 205
č ~ech
Milan 218, 219, 220, 221 Čechová Jana 218, 21 9, 220, 221 Čechová Libuše 234' 238, 240 Čepelková Jana 414 Čermák Vratislav 209, 214 Černá Vlasta 37 Černík Jindřich 415 Černohlávková Františka 293 černoch Karel 185 černý Jaroslav 38 Červinková Ludmila 292 Číhalová Hana 37
D Daněk Oldřich
221 Dařílek Václav 32, 37, 38, 48, 233, 238, 240, 242 Deburau Jean Gaspard 289 Deršák Zdeněk 293 Destinová Ema 292 Doskočil Miroslav 228, 358
Dostalová Leopolda 292, 293 280 Drašar Antonín Drobková Drahomíra 239 Drozda Václav 322 Dušková Alexandra 72 Dvořák Antonín 255 Dvořáková Ludmila 294
F
Fiala Rudolf' Fif'ka Jan
234' 240, 241 294
Fischer Otakar 239, 294, 304 Fischer Pavel 271 Fišer Ivan 181, 182, 189, 237 Fišerová Lenka 219, 220 Fieischner Richard 281 Fojtík Jan 31, 55, 373 Formánek Josef' 271 ' 285 Formánek Václav 271 Franta Karel 228 Freiwald Jindřich 273 Frýdl Pavel 326 FUrych Milan
40
G
Goldoni Carlo
221 ' 259
4!lo
Haas Hugo 292 Rájek Josef' 56 Hajna Josef 240 Hajská Darja 258 Haken Eduard 292 Hanč František 271 Hanus František 258 Hanuš Karel 239 Hašek Jaroslav 198 Havelec František 284 Havířová Marie 233, 240 Havlíček Borovský Karel 282 Hejduk Karel 257 Herčík David 309 Heriban Jasef' 240 Herout Jiří 335 Herrmann Petr 205, 218, 220, 222 Herrmannová Jindra 280 Herrmannová Radana 218, 220, 221 Heš Vilém 295 Hlaváčová Jana 177 Hlavsa Jan 240 Hnízdo Vladimír Jan 258, 299 Hodačová Ludmila 258 Hoffmannová Anna 280 Holát Roman 218, 219, 220 Hblát Vl~dimír - 414 Ho 1ťc~k.o'"-& E{€.411a L.3oq Holý Ladislav - 278 Holzknecht Václav 238, 240 Honecker Erich 16' 2.5 Horáček Jiří
Hora Vladimír Horák Rudolf' Hrdinová Ilona
37 342 218, 219, 220, 221 71
193 Hudeček František 189 Huka Lubomír 209 Hurtíkov~ Františka 71 Husák Gustav 16, 22, 26, 27 :Hušek Jindřich 37, 44, 47, 49, 50, 64, 154, 181, 224, 238, 239, 240, 242 Hyánková Jindra 205 Hyhlík Jan 218, 219, 220, 222 Hruška
Jiří
Ch Chlumská Jiřina 219, 220 Chobot Jan 40, 51 Chrudimský V~clav 249 Chudobová-Kalmarová Marie
295
J
Janatka František 209 Janík J8roslav 211 ' 21 2' 21 3' 21 4 Jandíková Eva 71 Jankovský Vladivoj 295 Janura Milan 350 Jarolím Antonín 37 Jebavý Jan 370, 385 Jelínek Josef Alexandr 295 Jelínek Zdeněk 196, 197 Jelínková Anna 279, 280 Jeřábek Zdeněk 37 Jindrová Zdeňka 38 219, 220, 221 Jiskrová Jana Joran Jiří 292 262 Jukl Matěj Juračka Pavel 37
K
Kadár Jánoš 16 Kain Bohuslav 349 Kaiser Oldřich 177 Kalaš Karel 189 Kalašová Miroslava 189 Kalinová Julie 280 Kasal Václav 40 Kastner Karel 258 Kaulfus Rudolf 296 Kejklíček Vlastimil 218 Kelemenová Eva 219 Klepal Josef 38, 242, 342 Kloc Petr 40 Kmoch František 47, 48, 49, 53, 60, 63, 160, 165 178, 180, 181, 189, 190, 206, 207, 209, 216, 229, 237, 253, 255, 267, 278, 290, 311 Knirš Karel 251 ' 261 ' 279 Kocour Jaroslav 349 Kočí Zdeněk 335 Kohl Helmuth 19 Kohout Eduard 292 Kohoutová Božena 415 Koldovský Jiří 258 202 Komenský Jan Amos Kopp Miroslav 240 Korčák Josef 39' 40 Korbel Václav 341' 342 200 Kost~lka Lubomír Košle.r Zdeněk 239, 240 Koudelka Jindřich 296 296 KAudelka-Mirovský H,ynek Kozáková Jarmila 38 Kozderka Vladislav
188
Král Václav 218 Kramperová Jindra 188 Krásová Marta 292 Kratochvíl Martin 185 Kratochvíl Václav Miloš 177 Kreclová Naděžda 219, 220 Krejčí Jan 414 Krejsa Milan 21 8 ' 2 19 ' 2 20 Krchová Ludmila 233, 240 Kronbauerová Jarmila 292 Kronus Jaroslav 208, 224 Kroutil Alois 287 Kruliš Jaroslav 321 Křička Jaroslav 209 Křička Josef' 368 216 Kříž Zdeněk Kšírl Richard 349, 350 'Kubát František 209 21 7 Kubátová Marie 280 Kubíčková Marie Kučera Bohuslav 67 Kvapil Jaroslav 21 7' 21 9 Kvapilová Hana 294, 304 Kyrášek Jiří 71 Kysela František 296 Křížek Vladimír 38
L
Lacinová Jana Lanc Antonín 11~aube Antonín Leger Karel Lein Karel Lietavec Jiří
41 ' 349 40 38 296, 304 38 326
Livora Milan Longenová Xena Lorencová Marie
218, 219, 221 280
Lukavský Radovan Lukes Jan Ludevít Likeš Milan 72
205' 21 7' 21 9' 220 297 292
M
Mac Josef 349 Mácha Vlastimil
30, 39, 41, 54, 240
Major Jan 254 Makarius Alois 297 Malát Jan 209 Malehová Helena 218, 220 Malý Milan 239 Mančal Josef 213 Mareš Václav 251 Maršík Bohuslav 240 Marx Karel 20 Mařák Otakar 292 Máš a LTi ří 21 8, 21 9, · 2 2 O, 2 21 Mašek Vlastimil 189 Materna Josef 180, 182 Matějíček Jiří
Mazurová Míča-F,.A.
Růžena
189 349
209 Michálek Miroslav 240 Mokošín Miroslav 218 Molcar Václav 356 Mollendová Zdeňka 297 Moravec Tomáš 21 9' 220 Moravcová Jitka 218, 21 9 Morstadt Eduard 283 Morstadt Vincenc 208, 263, 283
Morstadtová Antonie Mošna Jindřich Mrzenová Laděna Mrzílek Karel Mucha MiroslBv
261
267, 292, 304 306 205, 224 228
N
288 Nedvídek Václav Nejedlý Zdeněk 289, 301 Nekolná Vlasta. 71 Nešleha Luděk 218, 21 9' 220, 221 ' 222 216 Nešleha Pavel Netík Vlastimil 73, 1 82 Neumannová Růžena 280 Nezval Vítězslav 219 Němcová Božena 293 Němeček Jiří 239 Nohýnková Ma.rcela 220 Nouzovský Václav 297· Novák Jan 335 Novotná Jarmila 280, 292, 297 Novotný Jan 188 Nymš Jan 40
o Oktábec Jose:f 415 Ostrovský Alexa.nder Nikolajevič Otta Jaroslav
180, 182
220
p
Pácal Václav 39, 40, 61 Palacký František 282 Paleček Josef' 298 Paul František 281 Pavel Zdeněk 21 9 Pecka Miroslav 182, 335 Fešák Ivo 185 Pikous Jan 228 Piskáček Rudolf' 221 Pištěk Jan 252, 295 Pivoda František 295 Placák Zdeněk 181 Plechá~ Bedfich 234, 240 Pluhař Oto 209 Podešva Jaromír 209 Podnecký Josef' T 41 Podvalová Marie 292 Pokorný František 220, 252Yf 298 · Pokorný Karel 261 Pokorný Rudolf' 71 Ponert Jan 205 PotmPšil Jiří - .30, 40 Potůček František 224 Poutník Petr 323, 326 Praveček Jindřich 181, 189 Preissová Gabriela 298 Procházka Jiří 209, 224, 226, 233, 240 Procházka Zdeněk 218 Procházková Slávka 292 Prokop l\~ichal 1 85 Prokúpek Adolf' 290 Prúcha Jaroslav 221 Převrátil Václav 218 Pfibyl Rudolf' 321
Přibyl
Vilém
Ptáčnik ,Jiři
Purgner Eduard
188 218, 21 9, 220, 222 221
R
Radimecký Jaroslav 218, 219, 220, 221 Radimsk;:,'r Václav 284, 287 Randová Eva 307 Reagan Ronald 7, 20, 23, 67 Reichnerová Ida 299 Rejholcová Marie 299 Rezek Petr 185 Richter Adolf' 266, 297 Rimský Pavel 21 9 Roháčková Kateřina
281
Rohanová Kateřina 28t Rottrová Marie 185 Roub Josef' 349 Roubiček Šimon 277 Roubik Karel 257 Rubeš František Jaromir Růžek Martin 177 268 Růžička Bohumil Ryba Jan Jakub 189 Rykr Zdeněk 299 Ryšánek Vit 234
250
Ř
Řiha Josef'
2 8 ' 3 o' 32 ' 4 o' 4 7 ' 56 ' 6 4 ' 6 7 ' 1 54 ' 155, 240, 241, 384, 385
s Saiver Miloslav 38 Sedláčková Anna 292 Sequens LTiří 218, 219, 220, 221 Serbusová Dana 205, 233 Scheinpflugová Olga 292 Schejbal Jiří 72 Schulz Horst 51 Sirová Marie 41 Sixta Josef 229, 236 Skácel Jaroslav 299 Sladkovský Karel 299, 300 Slanina Karel 342 281 Slavík Josef Slejška Vladimír 349 Smetana Bedřich 2 3 2 ' 2 5 5 ' 2 6 5 ' 2 88 ' 2 9 o' 2 91 ' 298, 305
Snížek Mila.n Sodoma Viktor
350 185 Souček Čestmír 21 8, 220' 221 Souček Jaroslav 239, 300 Součková ,Jitka 218, 221 Součková Stanislava 300 Soukup František 279 Soukupové Věra 240
Sp8lený Petr 184 Srp František 208 Stašek Antal 284 Steppan Josef - 254 Strahl Rudi 219 Straka František 224, 264 Strnadová Dagmar 38 Stroupežnický La~islav 25B, 278 Sudek Josef 206 · Suchý Josef 263
Svatá Jarmila Svolinský Karel Svoboda Vladimír Sypal ,Jaromír
300 239 349 177, 205
Šebestová ,Jiřina 349 Šecl Josef 321 Šil Josef 252, 266, 271 Šíp Svatopluk 218, 219 Šlemrgvá Ružena 280 304 Šmaha Josef Šotola Jiří 221 281 Španielová Alena Špinarov8_ Věra 1 85 Štejnar František 180, 181, 189, 229, 230 Štěpán Bohumil 38 Štěpánek Petr 323 Štěpánek ZdenPk 219, 220, 292 228 Štochl Sláva Štros Ladislav 239 Štrougal Lubomír 16, 27 štastná Blaž.ena 72 Šubert František Adolf 288, 297 Švanda ze Sem~ic Pavel 252, 295 Švarc Jevgenij 217 Švec Jiří 324
T
Tarant Michael Tauber Vilém
218, 219, 221 281
Teige Karel 300 Tesař Ka.rel 178 Tokarová Luisa 298 .., Tot Jaroslav 218' 21.9' Trmal Josef' 41 7 364 Trojan Franti~ek 276 Truhl8ř Jose:f 287 v ...,v., 1 Tresnak Kare 257, 258 Tře~~áková-Želenská Laura Tučková Hana 233, 240' Tučný Michal 185 T1-llka Josef' 301 228 Turek František Tvrdá Hedvika 189 Týf' Josef' 228 Tyl Josef' Kajetán 218, Týle Josef' 30, 40, 53,
u Ungrová Kamila Urbánek Josef' Urbánková Nada Uxa Milosl.av
301 301 185 342
v Valentová Ivona 240 Válová Věra 38 Váňa Karel 301 Váša Josef' 342 Vašata Rudolf' 294
221
258 311
262 56
Vávra Jiří 205 Vávra OtakBr 177 Vávra Vítězslav 1 85 Vavřín Jan 357 V8vřina Jan 61 Vejvarovský Pavel Josef 189 Veletovský Lev 273 Veselý Jiří 38 Veselý Julius 271 Veselý Tomáš 323 Veškrnová Dáša 177 Veverka Jiří 3oo Veverková Pavla 301 Větrník Jan 38 Vilímovský Alois 224 Vlasák Alois 207' 268 Vlastník ~Josef 60 Vlček Miroslav 21 8, 220 Voborský Adolf 178 Vohnický Karel 302 Vojan Eduard 292 Vokálová Krystýna 205 Voleská Aneta 302 Votroubek Luboš 205, 218, 220 Vráblik Lubomír 223 Vraná Jana 38 Vrána Miroslav 323, 326 Vratislavský Bohumír 302 Vrchlický Jaroslav 209 Vyčítalová Alena 324 Vykoukalová Růžena 302
w Waleská Blanka Weiss Richard
302 292
Weisenstein František
281
Wenigová Marie 219, 220 Williams Tennessee 218 Winter Josef
265
z Zahrádka Ivan
349, 415 Zatočil Věroslav 349 Zeman Josef' 40, 49, 51 ' 52, 54, 227, 228, 240 Zeman Karel 281 Zeman Vladimír 229, 236 Zieglerová Jana 258 Zítek Josef' 298 Z6llnerová Eliška 252 Zrůstová Hana 38, 233, 238, 240
Želenská Olga Želenský Karel
218, 219, 220, 221 218, 219, 220, 221
O B S
A H
Úvod
.Svět
2
v roce 1983
5 Kolíně
28
ktěstská konference KSČ
32
Okresní k6nference KSČ
39
1 .máj 1 983
47
Okresní ideologická konference
52
Politický život v
Oslavy Velké
říjnové
socialistické revoluce
Organizace Národní fronty Český
myslivecký svaz
v, , h Svaz pozarnl oc re.ny
54
57 57
58
Český rybářský svaz
58
Československý
58
svaz ochránců přírody
Československý svaz tělesné výchovy
59
Český
59
myslivecky svaz
Svaz pro spolupráci s armádou /Svazardm/
60
Socislistická·akademie ČSSR
60
Československá obec baráčníků
60
pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže
61
Český myslivecký,svaz
61
Boj za mír
62
Návštěva delegátů Shromáždění za mír a život, proti jaderné-válce v Praze v našem městě ·
Kolíně
Mírové manifestace v
67
Činnqst Městského národního výboru v Kolíně Doplňovací volby
Hodnocení práce Veřejné
občanských v#.borů
·
soutěže
72
74
závazek na rok 1983
Vyhodnocení
69 71
schůze
Celoměstský
63
občanů
a organizací
Hos~odaření M~stského národního výboru
75
79
81
Příjmy
si
Výdaje
87
Inventarizace majetku
MěstNV
99
Fond kulturních a sociálních
potřeb
100
Fond rezerv a rozvoje
1 00
prostředkfr
1 02
Sdružování Hospodaření
Výstavba
podřízených
organizací
města
102
105
Modernizace zastaralého bytového f'ondu
108
Akce Z
11 1
Zajig{ování tepla pro město
11 4
Zajišiování pitné vody pro město
11 9
Rozvoj Péče
průmyslových podniků
o historické jádro
120
města
1 23
komunikace
124
z&na klidu ve středu města
1 31
Městské
~ivotní prost~edí
1133
Znečištování ovzduší
1 33
Čistota
137
ulic a veřejných prostranství
Rozšiřování
Hluk ve
zeleně
městě
Dětská hřiště
ve
městě
a boj proti
139
němu
a plácky
140
Poplatky za znečištování ovzduší
Veřejný pořádek Přestupky,
Požáry v
All{: o ho li smus
1 41
142
přeči~y
Kolíně
140
a trestné
v roce 1983
činy
142 144 145
Občané
původu
cikánského
Pomocná stráž
146
veřejné bezpečnosti
147
Školství
· 149
Havarijní stav budov 3. a 5.Základní ~kolním
Základní školy ve Otevření ~koly
~kolniho
nového
roce
~koly
198~/84
150 152
pavilonu ?.Základní 153
Jesle
158
Mateřské
~koly
159
Zvlá~tní
škola
162
Školní družiny
162
Školni jídelny
164
Lidová Střední Péče
~kola umění Franti~ka střední
školy a
Kmocha
odborná
učiliště
o mládež
Kultura a Městské
kulturní
život
175
středisko
176
Soubory a kroužky
177
Mimo~kolské vzdělávání,
Koncerty populárních
kursy
zpěváků
183 a skupin
Výstavy a besedy přátel
187 hudby a jiné
Kolín
Plesová sezÓna 1983 Městská
184 186
Koncerty Kruhu 21.Kmochův
167 171
společenský
Předná~ky
165
správa kin
14.Filmový festival.pracujících
188 190 190 194 198
Okresní kulturní Soutěže
středisko činnosti
203
Promenádní koncerty dechové hudby
206
zájmové
umělecké
203
Okresní knihovna Večery
v
208
knihovně
208
Regionální muzeum
215
Výstavy
216
Krajské divadlo
217
premiéry roku 1983
217
Pohostinské hry jiných divadel
221
Přehlídka Kolíně
221
profesionálních divadel
v Cena
města
Kolína 1983
Výstava kronik
města
223
Kolína
224
Socialistická akademie ČSSR
225
Den tisku
227
Cirkus v
Kolíně
227
Cena národního podniku Obchodních tiskáren za nejlepší kalendář roku
Divadelní vlak do Ná_rodního di vadla v Praze Příprava
akce Divadelní vlak 1983
228
231 232
Divadelní vlak, průvod Prahou, koncert Městské hudby Františka Kmocha u Národního divadla 236 Slavnostní Zdravice
představení
města
nevěsty
238
Kolína Národnímu výboru
242
Prodané
Publikace "Kolín a Národní divadlo"
Sbor pro
občanské
záležitosti
246
308
Sport a
t~lovýchova
3~4-
329
Průmysl
Výzva OV KSČ a OOR ke spln~ní a překročení dkolů roku 1983
331
Koramo Kolín
335
Tetra Kolín
340
Tesla Kolín
343
Frigera Kolín
346
Strojobal Kolín
350
Železniční opravny a strojírny Kolín
354
Východočeské
chemické závody Synthesia,
závod Kolín
355
Karborundum Kolín
357
Obchodní tiskárny Kolín
358
K0 línské cukrovary
358
Okresní stavební podnik Kolín
359
Obchod a služby Drobná provozovna
360 města
Kolína
361
Dopravní služby
363
Sběrné
suroviny
364
Trhy v
Kolíně
365
Restaurace a jídelny
367
Zemědělství
370
Jarní polní práce
373
Žně 1983
376
Podzimní polní práce, sklizeň cukrovky
381 ·
Živo3išná výroba
383
Celkové hodnocení výsledkd roku 1983
385
Zemědělský
395
nákupní a zásobovací podnik
Státní statek Kolín
396
Statistika
397
Demokra~ický
Bytové
vývoj okresu a
města
hospodářství
397 401
Doprava
402
Služby
403
Výrobní družstva
404
Obchod
405
Peněžní příjmy
a výdaje obyvatelstva,vklady
406
Sociální dávky
407
Zdravotnictví
408
Investiční
408
Různé
Jmenný
výstavba
zajímavosti a události roku 1983
rejstřík
410
416
44o
KRONIKA MĚSTA KOLfNA ZA ROK 1983 Kronikář Jiři
Dopsáno dn
Procházka