~KRONIKA "
.,
MESTA KOLINA
I
DÍL I.
rt
V
O
D
Rok 1982 byl druhým rokem sedmé
p~tiletky
a
současn~
i druhým rokem nového volebního období všech zastupitelských sborfi v naší republice. Byl rokem, v krokové lidstvo spolu se ročí
Velké
říjnové
založení Svazu český
národ v
celé po-
lidem oslavilo 65. vý-
socialistické revoluce a 60.
sovětských
n~m
sov~tským
n~mž
výročí
socialistických republik. Náš
s pietou vzpomínal
40.výročí
vyhlazení
Lidic. V celém
svět~
se odehrával po celý tento rok boj mezi
silami války a silami míru. Letos se vykrgstalizoval tento boj ve
dvě
antagonistická stanoviska západu a východu,
charakteristická pro jejich vztah k jádřené
v
červnu
současnému světu,
letošního roku na jedné
straně
vy-
vystoupe-
ním
americk~ho
křižového stran~
presidenta v britském parlamentu vyhlášením zničení
tažení za
a vyhlazení komunismu,na druhé Komunistick~
poselstvím generálního tajemníka
sov~tského
předsedy
svazu a
presídia Nejvyššího
strany
sovětu
dání Organizace spojených národfi k odzbrojení, že
zase-
Sovětský
svaz nikdy nepoužije jako první jaderných zbraní. Vyhlášením
těchto
dvou protiehfidných zásad se
nejmocnějších
sv~ta,
státfi
řídila
politika dvou straně
charakterizovaná na jedné
usilovným a bezohledným jaderným vyzbrojováním západní Evropy, které má porušit padu, a na
druh~
současnou
straně
rovnováhu sil ve
soustavným a
lím o projednávání všech otázek na
prospěch
nevyčerpávajícím
zá-
úsi-
podkladě předkládaných
mírových návrhfi. Tato situace pak vedla k aktivizaci mírových sil ve všech sv~dky
částeeh sv~ta.
Doposud nikdy jsme nebyli
tak mohutných, masových a odhodlaných mírových mani-
festací,
jak~
pitalistických státech. Lidé válku všemi zpfisoby a je
jistě tak~
nechtějí'
zásluhou
mírových akcí, že celkový mír na ješt~
největších
letos probíhaly po celý rok v
světě
t~chto
ka-
odmítají ji obrovských
byl i v tomto roce
zachován.
U nás v republice vyvíjela Komunistická strana Česko slovenska a vláda republiky úsilí za udržení dosažené životní
pracujícího lidu. Všeobecná
úrovně
hospodářská
kri-
ze, panující v kapitalistických státech, se projevila i u nás
především
Bylo nutno lu, s menší tedy
vysokými cenami surovin a jejich nedostatkem.
úzkostliv~ šetřit
spotřebou
alespoň stejn~
všemi druhy energie a materiá-
surovin a energie vyrobit ne-li více,
množství výrobkfi, jako
dříve.
1-t.
Veliké
změny ~řinesl
letošní rok pro práci a postave-
ní národních výborO. Ve dnech 20. a 21. dubna 1982 se konalo šesté zasedání ~středního výboru Komunistické strany Československa, rO~
které se
zaměřilo
na práci národních výbo-
činnost
zhodnotilo jejich dosavadní
a
vytýčilo
pro
příš
tí období konkrétní úkoly k posílení úlohy národních výborO jako orgánO státní moci a správy a ke zvýšení jejich pravomoci. Na základě usnesení tento zasedání ~ KSČ přijala Česká
národní rada zákon
sobnost ~ch
městských
číslo
49, kterým se upravuje pd-
a místních národních výborO ve
obcích, a zákon
číslo
středisko
137, kterým se upravuje pOsob-
nost městských národních výbord na některých úsecích státní správy. Oba zákony budou realizovány od
začátku příštího
roku. Tyto Městského
změny přispějí
i ke zvýšení pravomoci našeho
národního výboru v
hu letošního roku pravomocí i
připravil
Kolíně,
na
který se již v
převzetí některých
prObě
nových
odpovědností.
Rok 1982 byl nabit událostmi, které jsem se snažil zachytit a popsat v jednotlivých kapitolách této kroniky. Snažil jsem se zddraznit zejména takové události, pftsobení, které znamenaly pokrok proti které města,
přinesly
nový rozvoj, nové
úspěchy
jeho závodO, škol, kulturních
úrovni jeho obyvatel.
předešlým
v
životě
zařízení
činy
a
letftm, našeho
i v životní
s.
S V~ T
v
1 9 8 2
ROCE
Rok 1982 nese
peče{
historického sporu mezi socia-
lismem a imperialismem. Touha po práci a miru, po spolupráci
národů
byla
denně
konfrontována s výpady sil, jimž
je vlastní chorobné úsili o znovuziskáni nadvlády nad světem.
Za léta od konce druhé
světové
války nebyla si-
tuace tak vážná jako nyní. O složitosti, rozporuplnosti a konfliktnbsti i o nadějích
do budoucna
došlo nadlouho po
příznačně sobě
na
svědči dvě
přelomu
události, k nimž
jara a léta letošního
roku. První je závazek
Sovětského
svazu, že nepoužije ja-
derných zbraní jako prvni. Závazek byl vyhlášen v poselství generálního tajemníka Komunistické strany
Sovětského
svazu a
předsedy
Brežněva
Presidia SSSR soudruha Leonida
druhému zvláštnímu zasedání Valného
Organizace spojených národft /OSN/ dne historické, humánní gesto,
vpravdě
ovlivnilo nejen lý další
prftběh
mezinárodně
tohoto
kladnějším
světového
světovou
1982. Toto
jednostranně,
jednání, ale ce-
politický vývoj. Jeho
bil a bude i dále pftsobit na
shromáždění
15.června
učiněné
Iljiče
zapftso-
příklad
situaci v tom nej-
smyslu, stal se oporou i pobídkou všem mírumi-
lovným silám bojujícím za odvrácení hrozby jaderné války • . Národy se však
nedočkaly
podobného kroku od Spojených stá-
tft ani od jiných zemí, vlastnících jaderné
zbraně.
Druhou událostí bylo vystoupení amerického presidenzávěr
·ta Ronalda Reagana v britském parlamentu na cesty do
červnové
~ něm
sil
západoevropských zemí. Vyhlá-
několika
"křižácké
znovu
jeho
taženítt proti socialismu, pro-
hlásil, že komunismus musí
skončit
Silná slova jsou jedna
a
"na smetišti
dějin".
realita druhá.
Poměu
sil už není dávno takový, aby si imperialismus mohl
dělat
sebemenší
naději
věc
světová
na zvrat historického pochodu lidstva od
kapitalismu k socialismu. Socialistické
země
než aby se musely obávat hrozeb novodobých
mají dost sil,
křižákft.
Nebez-
však tkví v tom, že ve vládnoucích kruzích Spojených
pečí států
a
některých
dalších zemí Severoatlantického paktu
/NATO/ se takto nerealisticky nejen uvažuje, ale i jedná. V
létě
byly odhaleny tajné plány Pentagonu /minister-
stvo války Spojených války proti za
státťl./
Sovětskému
přijatelnou
na vedení "vleklé" jaderné
svazu, která by se prý "dala vyhrát"
cenu. Sami
američtí
odborníci tuto cenu spo-
čítali,
jen v prvních hodinách jaderné války by zahynulo
na 750 miliÓnň lidí, samozřejmě že Evropanů, amerického těchto plánů
území by se jaderná válka podle
.
Rozsáhlý program strategického
reakčnějších
jeným
společnosti,
skupin
státům převahu
vnucovaný
členským státům
derných zbraní v
svazem,
těch
nej-
měl přinést růst
Spo-
zbrojení
NATO, Japonsku a dalším americ-
rozmístění
Evropě,
komplexu a
který by
Sovětským
nad
kým spojencftm, plány na
pečné
přezbrojování uskutečňova-
vojenskoprůmyslového
ný pod tlakem
nedotkla.
nových amerických ja-
zapadající do jiné životu nebez-
doktnny "omezené" jaderné války, to vše vychází
z globální strategie amerického imperialismu tak, jak ji prosazuje
nynější
vládní garnitura USA. Svému omezenému,
sobeckému, nelidskému a z mapy
světa
čenského
svobody, sociální spravedlnosti, spole-
pokroku a míru by byla schopna obětovat stamili6-
ny lidských
vita
země
vymazat
neuskutečnitelnému přání
životů,
především
neschopnosti
celou naši planetu. Rostoucí agresi-
amerického imperialismu je také projevem
vybřednout
z hluboké
hospodářské
a
společen
ské krize, která zasáhla kapitalistický svět. Yždyt jen vr jeho
hospodářsky nejrozvinutějších
miliÓnů zostřuje
zemích je dnesna 30
lidí bez práce, zhoršuji se životní podmínky, se
třídní
boj, jemuž
chtějí představitelé
mono-
polistických kruhů ěelit útokem na těžce vydobyt~ práva pracujicích. A tak agresivita v mezinárodní politice byla letos charakteristicky doprovázena agresivitou ve poměrech
kapitalistických
států,
zaměřenou
vnitřních
proti vlastni-
mu pracujícímu lidu, dělnické třídě, pókrokovým a míroVým silám.
ď·
Zápas dvou linii ve
světové
politice, linie
zaměřené
na pokra~ováni v procesu uvolňování napěti, růstu porozumění
a mírové spolupráce mezi národy prosazované státy sozeměmi
cialistického spolecenstvi a mnoha dalšími namiřené
proti všemu kladnému, co se
ppdařilo
a linie
v mezinárod-
nich vztazich prosadit v sedmdesátých letech, vnucované světu především výraznějši
rys mezinárodniho
Závazek zbraně
byl
Spojenými státy, to byl i v rpce 1982 nej-
Sovětského
děni.
svazu nepoužít jako
nejvýznamnějši,
pr~ni
jaderné
ale zdaleka ne jedinou mírovou
iniciativou. Málokterý rok zaznamenal tolikrát nabídnutou ruku k jednání, jako tomu bylo letos za strany socialistických
států,
předevšim Sovětského
svazu. SSSR
předložil
le-
tos další 4a± odzbrojovací iniciativy, návrh zákazu zkoušek všech jaderných zbraní, kvalitativní i
početní
zmraze-
ní arzenálu jaderných strategických zbranit konvenci zakazujici chemické pě,
zbraně,
nerozšiřování
snížení nukleární výz.broje v Evro-
p"fisobnosti Varšavské smlouvy a NATO na
nové oblasti a další. Na
jaře
vyhlásil SSSR jednostranné
moratorium na další rozmistování jaderných zbraní střední ho doletu v evropské ~sili,
části
svého území.
které Sovětský svaz společně se svými spojenci
a dalšími mírumilovnými
zeměmi
vyvinul pro odvrácení jader-
né války, inspirovalo dosud nebývalý rozmach ho hnutí na
Západě. Veřejnost
v mnoha zemích Severoatlantic-
kého paktu a v samotných Spojených státech se mohutněji
než
kdy~oli
protiválečné
hlasitěji
a
jindy v minulosti vyslovovala v tom-
to roce k zásadním otázkám války a míru a jaderného zbrojení.
/.
především
Nutila své vlády,
•"
americkou, k-revidování
nejostřejších projevů zahranični povědi
sovětské
na
těch
politiky a k hledání od-
návrhy. Jak se ukazuje, ne vždy bylo tov
to hledání
zaměřeno
konstruktivním
směrem.
Postup delegací .....
USA na jednáních v Ženevě, ve Vídni či v Madridu naznačil, že
často
šlo z jejich strany spíše o simulování, jehož cí-
lem bylo zmást
veřejné mínění
militaristického
přístupu.
a
přitom
zachovat podstatu
Agresívní americké vládnoucí
kruhy vpodstatě po celý rok prováděly politiku stupňování z~rojení,
kády
vztah~,
zhoršování mezinárodních
/během
hospodářské
blo-
jediného roku bylo vyhlášeno a pak pod tlakem
samotných amerických dy na dodávky
spojenc~
zařízení
zrušeno embargo americké vlá-
pro plynovod
psychologické války, zkrátka
Sibiř-Západní
"křižáckého
Evropa/,
tažení" proti so-
cialismu. Rok 1982 byl poznamenán krachem kce na
kontrarevoluční .
plán~
mezinárodní rea-
zvrat v Polsku • V ostrém boji s pro.....
tisocialistickými silami podporovanými ze
zahraničí
byl
obhájen socialistický charakter státu, podniknuty kroky k dosažení jeneckých a měmi,
hospodářské
stability a potvrzena
přátelských
neměnnost
svazkO s dalšími socialistickými ze-
které stály po celou dobu
věrně
lidu, Polské lidové republiky. Na
na
straně
příkladu
polského
Polska dokumen-
tovaly naše státy socialistický internacionalismus. V kdy mezinárodní imperialismus se nevybíravými
způsoby
snažil oslabit a
přišlo
cialistické Činy
zničit
společenství
spo-
lidovou moc v Polsku,
době,
so-
s konkrétní a životodárnou pomocí.
jsme potvrdili sounáležitost s bratrským polským lidem.
Pokusy zavléci Polskou lidovou republiku do chaosu, anarchia a krveprolití ztroskotaly díky
podpoře,
jíž se Polsku
dostalo od bratrských zemí. Socialistické ve
výstavbě
pro národní
tických zemí. A růstu
dosáhly
společnosti,
nové
nejpříznivější
země
přece
je
zemí Rady vzájemné
nesporně značného
třebaže
poslední léta nebyla
hospodářství některých
skutečností,
hospodářské
rozvoje
socialist-
že tempa ekonomického pomoci /RVHP/ za dese-
tiletí byla dvakrát vyšší než v rozvinutých kapitalistických státech. Růst
autority a síly socialistického
projevil mimo jiné i v
podpoře
společenství
se
Kuby, která byla nejednou
v tomto roce vystavena hrozbám Spojených státi za to, že jde
pevně
po
a že je
revoluční cestě
příkladem
pro pokro-
kové hnutí národa na ameriekém kontinentu. Příležitostí
namské komunisty,
k bilancování byl letošní rok pro vietkteří
na svém
červnovém
závažná rozhodnutí týkající se budoucího rozvoje své týčil
země.
dubnový
který se
Cestu k budování
třetí
věnoval
sjezd Lidové
nejen
V.sjezdu
hospodářského
socialismu vy-
základů
strany Laosu,
revoluční
konsolidačnímu
přijali
úsilí
revoluční
ale dal signál k revoluci ve výrobních vztazích, ve
moci,
věděc
kotechnické, kulturní a ideologické oblasti. Letošní rok byl již země
čtvrtým
rokem, ve kterém se mohl
kambodžský lid, jemuž se
desítky
průmyslových podniků
podařilo
něm
oslavil 65.
výročí
své
uvést do provozu
a stovky dílen.
Letošní rok 1982 byl jubielní pro rý v
věnovat obnově
Velké
Sovětský
říjnové
svaz, kte-
socialistické
revoluce a v prosinci pak 60 let od založení svazu.
Sovětský
stát, vybudovaný jako
Sovětského
Lenino-
ztělesnění
vých myšlenek, se stal nejen pevnou záštitou svého vlastního lidu, ale i všech pokrokových sil ve i letos upíraly
naděje
světě.
K
všech mírumilovných lidí
němu
se
světa při
chladných závanech z Washingtonu, s ním truchlily miliÓny prostých lidí
při
zprávě
o skonu Leonida
Zkušenosti SSSR dokázaly, že
čím
Brežněva.
více se rozvíjí so-
cialistická demokracie, tím
přitažlivější
pro pracující všech
Socialismus prokázal v roce
1982, že si je
vědom
národů.
své
že chápe jako svój
Země,
pro všechny lidi klid pro prá·ci a Československá zahraniční
aktivní sjezdu
úkol ubránit důstojný
světový
mír,
život.
politika byla v roce 1982
při uskutečňování zahraničně KSČ
za osudy lidstva a
odpovědnosti prvořadý
je socialismus
politické linie XVI.
a v úzské koordinaci s ostatními socialistickými
státy přispívala k boji za mír a uvolňování mezinárodního napětí.
Naše diplomacie
ních organizacích,
aktivně
především
vystupovala v mezinárod-
v OSN, a usilovala o pokrok
při vídeňských jednáních o snížení ozbrojených sil a vý-
zbroje ve
střední Evropě
ré podepsaly lupráci v
Evropě.
cialistickými zahraniční vztahů
čele
akt konference o
schůzce
zemí, kte-
bezpečnosti
a spo-
Rozvoj spojenectví a spolupráce se so-
zeměmi
byl nadále v centru pozornosti naší
politiky. Významným
příspěvkem
s naším nejbližším spojencem a
svazem, byla v
Závěrečný
a na madridské
červnová návštěva
k prohloubení
přítelem,
Sovětským
stranické a vládní delegace
se soudruhem Gustavem Husákem v
Sovětském
svazu a
setkání nejvyšších
představitelů
Krymu a v prosinci v Nejlidnatější ro~e
tošním
obou·zemí v
červenci
na
Moskvě.
kontinent
- Asie - skýtal i v le-
světa·
rozporuplný obraz, na jedné
dování socialistických
států Indočíny,
diktá~rským
straně
ozb~ojené
pokraču~ící
proti Vietnamu, Kambodži a Laosu,
mírové bu-
na druhé
vyhlášená válka proti afghánskému lidu,
se jihokorejského lidu
straně
ne-
provokace
masová repre-
režimem, bratrovražedná
íránsko-írácká válka. Mezinárodní imperialismus v intenzivně pokračmval
v
čele
se Spojenými státy
podpoře banditů
proti legální vlá-
dě. Americký Kongres schválil nové stamiliÓny dolarů na
podporu vyhlásil
kontrarevolučních
21.březen
sil. President Reagan ·dokonce
letošního roku za jaký:s:i "den Afgháni-
stánu". Navzdory všemu však afghánský v budování a
obraně
své
země.
Ve svém úsilí o mírovou výstavbu Vietnam, Kambodža a Laos. Všechny shodně
lidúspěšně pokračoval.
pokračovaly
tři indočínské
potvrdily své odhodlání ze všech sil
mu, aby se jihovýchodní Asie
přeměnila
také země opět
přispívat
z ohniska
k to-
napětí
v oblEt míru. I v letošním roce rozvíjela významnou mírotvornou činnost
Rovněž
Indie a její vláda _v Korejská
lidově
čele
s Indirou Gándhíovou.
demokratická republika
velkou pozornost mírovému budování za sjednocení obou korejských
země
věnovala
a otázkám boje
států.
Počátkem září
se v Pekingu konal XII.sjezd Komunis-
Číny,
šest let po smrti Mao Ce-tunga. Sjezd
tické strany
přijal
byla
nové stanovy Komunistické strany
čínským
parlamentem
přijata'
Číny. Později
i nová Ústava
Čínské
lidové republiky. Za jednu z pozitivních událostí letošoznačit
ního roku lze
obnovení stykO mezi SSSR a
obnovení dialogu o normalizaci Nebezpečné
.
vztah~
mezi
oběma
Čínou
a
státy.
signály zaznívaly z Japonska, které má
novou vládu a
pokračuje
strategických
styků
podstatné zvýšení
v utužování vojenskopolitických
se Spojenými státy.
sv~ho
Přistoupilo
rozpočtu.
vojenského
na
Umožnilo
pří
stup amerických jaderných ponorek vyzbrojených jadernými raketami do svých
přístav~,
nictvo, japonskou ústavou
rozšířilo
určené
své
válečné námoř
jen k obranným
účelům,
v široké operační z~ně v Tichém oceáně. Vývoj na Blízkém stinnějším
východě patří
stránkám mezinárodních
už dlouhá léta k nej-
vztah~.
překonal nejpesimističtější očekávání. uskutečněná ~·součinnosti
zničit
ze
napětí
akutní
~ábory
v Libanonu a vyhnat Palestince
která jim po léta poskytovala azyl. Vpád do Li-
banonu byl zahájen přiřadil
vytvořila
svět
na jižních hranicích s Libanonem s cílem
palestinské
země,
Izraelská agrese
s USA v Libanonu šokovala
svou brutalitou. Izraelská agresivita ohnisko
Letošek však
k
6.června.
Svými nelidskými metodami se
nejotřesnějším zločinům
imperialismu v tomto
století. Spojené státy nejenom Izrael kryly, ale byly jejím pří~ým účastníkem, nebot nejvražednější zbraně, které v Libanonu
zmrzačovaly
a
z~bíjely,
dodaly Izraeli USA.
Washington se pokoušel krýt Izrael na mezinárodním poli a pomáhal prosazovat izraelské požadavky. Americkými zbra-
n~mi
Izraelci masakrovali
nejbrutáln~jším zpťlsobem
nonské a palestinské obyvatelstvo, v Bejrútu jednoho zabitého bojovníka deset dětí;
to ukazuje
kupantťl
a jejich
Krvavé
zran~ných
jasn~ zvířeckost počínání
liba-
připadlo
na
nebo zabitých izraelských o- ·
~erických ochráncťL.
řád~ní
v Libanonu tak znovu ukázalo nejen pod-
statu izraelské, ale i americké politiky na Blízkém východě,
spjatost
tických
a
státťL.
koordinovanost akcí
těchto
dvou imperialis-
Jakmile izraelská vojska opustila egyptský
Sinajský poloostrov,
zřídily
tam své základny americké jed-
notky i vojenské jednotky jiných zemí NATO. Z Libanonu izraelská
~ojska
dosud neodešla, ale americká vojska už tam
jsou. Blízký východ prošel letos
nejt~žšími
krvavými zkou-
škami. Na pozadí žalujících trosek západního Bejrútu a jiných zpuztošených libanonských
probíhá v celé ob-
m~st
lasti zvlášt rozhořčený zápas proti mezinárodnímu imperialismu a sionismu. Příznačným
rysem
d~ní
hospodářská
prohlubující se krize jevila
a sociální, která se pro-
a
nejdramatičt~ji
ve
tři
roky po svržení
nenávid~né
nejzřeteln~ji
oblasti. Nikaragua
v Latinské Americe byla letos
středoamerické
somozov-
ské kliky rozvinula a prohloubila svou protiimperialistickou a demokratickou revoluci. Nejen po stránce politické,ale i ekonomické byla polťL
podstatn~
a domácí oligarchie,
omezena moc mezinárodních monoupevňoval
se státní sektor v
prťl
myslu a bankovnictví i všechny druhy kolektivního hospodářství
v
zem~dělství;
pracující lid
začal
užívat prvních
plodů vítězné
revoluce. To nemohlo nechat v klidu americké
imperialisty,
kteří
mozovské
proti Nikaragui vyzbrojili vyhnané so-
žoldnéře. Bezprostřední hrozba·zahraniční
a vystoupení
vnitřních kontrarevolučních
dinovskou vládu vyhlásit na obranu stav. Byly
sil
přinutily
sandinovské lidové milice,
podstatně rozšířeny
Ničeho
tečnění
vládě
není lidévé
velkých rozvojových
vrhla nejvyšším
Nikaragui více
plánů
·struktívní jednání; nebylo však přímým
přijato
oddíly
frontě.
otevřené,
kon-
vzhledem k nezájmu
slastenců
nepodařilo
sdružených ve
rodního osvobození Farabunda Martího a v tické
k usku-
vazalem USA.
V Salvadoru ani v tomto roce se generálům zničit
třeba
ob-
nežli míru. Nejednou na-
somozovců,
jsou hlavní ozbrojené základny
Hondurasu, který je
dělnické
sousedního Hondurasu, kde
představitelům
.
san-
země 13.března vyjímečný
v mnoha podnicích vznikly tzv. záložní prapory rany.
agrese
vládnoucím Frontě
Revoluční
ná-
demokra-
Naopak vlastenci zadrželi postup elitních
"protiteroristických" brigád,
vycvičených
americkými vojenskými poradci, a
uštědřili
v USA i vedených jim
několik těž
kých porážek. V jižní Americe zaznamenaly progresívní a demokratické síly významné
vítězství
v Bolívii. Pracující lid si vystup-
ňovaným bojem vynutil odstoupení vojenské ·junty a nahraze-
ní vojenského režimu vládou Fronty lidovt a demokratické jednoty, na níž se podílejí i komunisté. Také v Chile přibylo stávek a demonstrací. Čím více Pinochetova junta zatýká, zahraničí, změnu
tím více
vlády. ·
mučí
narůstá
a deportuje své
odpůrce
do
lidové hnutí odporu, požadující
Návratem k několikadenní
politic~ nezastřeného
kolonialismu byla
válka Velké Britanie s Argentinou o Malvin-
ské ostrovy /Falklandy/ v jižnim Atlantiku ském
pobřeží.
~ejně těžký
při
argentin-
Podpora USA britské agresi zasadila neoby-
úder washingtonské politice v Latinské Ameri-
ce. Pracujici lid celé Latinské Ameriky se perialistické agrese postavil
během
této im-
na stranu argentinské-
svorně
ho lidu. President USA Reagan se pokusil na sklonku letošniho roku vylepšit pošramocenou Latinské Americe cestou po
pověst
několika
Spojených
států
v
zemích tohoto konti-
nentu. Avšak s výjimkou šéfu teroristických
režimů
Salva-
·doru, Guatemaly a Hondurasu, se nikde nesetkal s velkým pochopením. Lid v ulicích ho "vital" s odporem. A vládní i· K~lumbie
obchodní kruhy Brazílie, dvojsmyslně
najevo, jak
těžce
i Kostariky dávaly ne-
je poškozuje nerovnoprávná
obchodní výměna diktovaná severoamerickými monopoly. Rozpory mezi Bílým domem a přátel
v letošním roce
většinou
jeho latinskoamerických
vzrůstaly právě
tak jako sílil osvo-
bozenecký, protiimperialistický boj latinskoamrického lidu. Pro vývoj na africkém zna~ný
kontinentě
v roce 1982 byl
sílící agresívní kurs Jihoafrické republiky
sousedním zemím:
přetrvávající
pří
vůči
okupace namibijského územi,
agrese proti Angole a provokace proti Mozambiku, Zimbabwe a Lesothu, to vše je žimu apartheidu.
přímým důsledkem
Křehkost
americké podpory re-
politických struktur a letité
problémy z období kolonialismu vedly k náboženským nepokojům
v Nigérii, svržení režimu v Horní
převrat
Voltě
v Keni. S nezmenšenou intenzitou
a pokusu o
pokračuje
konflikt
na Západní Sahaře a v Čadu. Přes tuto rdznorodost měl rok 1982 jeden výrazný
společný scéně
jindy se na africké
rys: daleko
ostřeji
než kdykoli
promítla polarizace sil a ideolo-
gických proudd. Ofenzíva imperialismu si dala za cíl zastavit revolucionizujíeí trend v Africe, který se projevil krokových režimfi,
národně
upevněním
po-
demokratických revolucí a všeobec-
ným posílením pozic levice. Hlavním
předmětem
ké politiky v Africe zfistala otázka
Na~íbie
situace na jihu
stav jednání o nezávis-
světadílu.
Součpsný
losti Namíbie odhaluje, že Spojené státy vu i
uvnitř
závislost
zájmd americ-
v rámci celkové
převzaly
iniciati-
tak zvané kontaktní skupiny, aby namíbijskou ne-
podřídily
vlastním zájmfim a
učinily
ji tak
přija
telnou i pro své spojence v Jihoafrické republice. Pozoruhodných výsledkfi naproti tomu dosáhla Scialistická Etiopie. Jsou tím
zřetelnější,
svržení monarchie, stála tato posledních místech ve
světě.
etiopský lid sociální a čkal
v celé
země
že v roce 1974, v
době
ve všech oblastech na
Osm uplynulých let znamená pro
hospodářské přeměny,
tisícilet~historii země.
jichž se nedo-
Jen prfimyslová výro-
ba vzrostla v uvedeném období osmi let o 71 procent, rolníci se stali vlastníky pfidy,
podařilo
se snížit negramot-
nost z 93 na 55 procent. S velkými náklady je budován systém
lékařské péče.
Proces
přeměn řídí
od roku 1980 Komise
pro založení Strany pracujících Etiopie, která dnes už má své orgány ve správních oblastech, krajích, mnohde i v okresech a začíná se budovat sít základních organizací v pod~~
nicích.
Postupně
YV
se tak napl%nuje nezbytný
předpoklad,
vy-
18·
tvoření
avantgardní strany. Podobné procesy probíhají
v Angole, Beninu, Kongu, Mosambiku a jinde. Není divu, že vzbuzují v bývalých koloniálních metropolích a zejména ve Washingtonu nevolí a obavy. Vývoj však neprobíhal porně
poznamenán tím, že
přímočaře;
byl
například
dva pokusy se
přes
zá-
nepodařilo
svolat letos vrcholnou konferenci Organizace africké jednoty do lybijského Tripolisu. A to se v boji pokrokových afrických
národ~
zbyt~
heidu, neokolonialismu a
že by se africké ným politickým
názorům,
na otázky
především
bojování vé
o
překonání
hospodářské
soběsta~npsti.
stát~,
navzdory rozdíl-
společného
mědělské
zájmu, kte-
světadílu životně d~ležité.
ekonomické zaostalosti, o vy-
nezávislosti a
Vývoj zatim jde
nepodařilo
ly-
poukázal na to,
zajištění
potravino-
opačným směrem.
nulém roce vzrostla zadluženost naprosté kých
V~dce
kolonialismu.
země měly soustředit,
ré jsou pro budoucnost celého Jde
proti rasismu, apart-
správně
bijské revoluce Muamar Kaddáfí
projevilo
citelně
většiny
se dosáhnout rychlejšího
V uplyafric-
r~stu
ze-
výroby. Rozsáhlé oblasti kontinentu byly zasaže-
ny suchem a hladomor postihl statisíce lidí. Překonání
zaostalosti rozvojových zemi je dlouhodo-
bým procesem. Pozitivní úlohu v
něm
ce spolupráce pokrokových afrických cailistického pro Afriku
společenství.
především
hrála i v letošním rostát~
se
zeměmi
so-
Uplynulý rok znamenal tedy
další hledáni cest vývoje. Docházelo
i ke konfrontacím. Je však nepopíratelné, že z
tříbení
sil
vyšla protiimperialistická fronta v Africe znovu posílena.
Rok 1982
opět
ukázal, jak zhoubná je destruktivni
politika mezinárodních imperialistických sil, vedených Spojenými státy, pro celý dřive potřebuje
si však
svět,
mír a stabilitu. Stále více
současně uvědomuje,
nebezpečným
Nyni
národů
států
a
světa může postaví~
snahám mezinárodního imperialismu o za-
naši planety na pokraj
vlečení
vice než
že pouze jednota protiimperia-
listických a mírumilovných sil celého hráz
ještě
který dnes
válečného nebezpeči.
ještě stručný přehled nejdůležitějších
událostí
roku 1982, jak za sebou chronologicky následovaly:
LEDEN - Javi'er Pérez de Cuellar z Peru nastoupil do funkce generálního tajemníka Organizace spojených - Byro ~é
Svě±ové
shromáždění
národů
rady miru v Kodani rozhodlo
/OSN/.
uspořádat Světo
za mir a život, proti jaderné válce v roce
1983 v Praze. - M.Kiovisto zvolen finským presidentem za odstoupivšiho Urho Kekkonena. -
Mimořádný
sjezd Komunistické strany Rakouska schválil
nový program strany;
předsedou
strany byl
opět
zvolen
Franz Muhri. rtNOR - XXVI. sjezd Francouzské komunistické strany
opět
zvolil
generálnim tajemnikem FKS George Marchaise. - Ronald Reagan oznámil, že hodlá obnovit masovou Výrobu chemických zbraní. - Desátý -
světový
Československu
odborový kongres se konal v bylo vráceno 18,4 tuny
které bylo za druhé
světové
zadržováno Spojenými státy.
Havaně.
měnov~ho
zlata,
války uloupeno nacisty
a
-dosud
BŘEZEN
-
Sovětské
meziplanetárni sondy
Veněra
13 a
Veněra
14
při
stály na povrchu Venuše. -Leonid
Iljič Brežněv
vyhlásil na 17. sjezdu
odborfi jednostranné moratorium
Sovětského
sovětských
svazu na dalši u-
mistováni jaderných zbrani středniho doletu v evropské čás ti SSSR. -
Třeti
zkušebni let amerického raketoplánu Columbia byl
proveden za - Vládni
účasti
mo~.
J. Lousma a G.Fullertona.
v Guatemale
převzala třičlenná
vojenská
·junta. - Leonid
Iljič Brežněv
prohlásil v Taškentu, že SSSR je
ochoten kdykoli zahájit s Činou bez předběžných podminek jednáni o zlepšeni vzájemných
- v.
vztahů.
sjezd Komunistické strany Vietnamu zvolil
opět
gene-
rálnim tajemnikem rtstředniho výboru strany Le Duana. DUBEN - Mezi Argentinou a Velkou Britanii
začala
válka o Malvin-
ské ostrovy, trvajici 72 dm'1. - V
ČSSR
byla na oficiálni
přátelské návštěvě
státni delegace Polské lidové republiky v
čele
stranická a s generá-
lem Wojtzechem Jaruzelským. -V SSSR byla
vypuštěna
orbitálni
vědecká
stanice Saljut 7.
- Sinajský poloostrov byl navrácen po patnáctileté izraelské okupaci Egyptu. - III. sjezd Lidové
revolučni
strany Laosu zvolil
opět
generálnim tajemnikem ~středniho výboru strany K. Phomvihana.
KVĚTEN
- V SSSR byla
vypu~těna
ty A.Berezovým a
kosmická lod Sojuz T 5 s kosmonau-
V.Lebeděvem
na
palubě.
Pracovali pak v
kos~·
mu 211 dni. Mimořádný
-
sjezd Komunistické strany Finska zvolil
před
sedou strany J.Kajanoju. - Na zasedáni ÚV KSSS byl schválen potravinový program SSSR na obdobi do roku 1990. - ~panělsko se stalo 16. členem Severoatlantického paktu. ČERVEN ~
Stranická a vládni delegace ČSSR v čele se soudruhem
Gustevm Husákem vu v
Sovětském
uskutečnila přátelskou
oficiálni
návště
svazu.
- President USA Ronald Reagan navštivil Francii, Itálii, Británii,
Německou
spolkouou republiku a Západni Berlin.
Ve Versailles se sešla konference
=
tel~
ná
nejvy~šich představi
sedmi hlavnich kapitalistických zemi a v Bonnu vrchol-
sch~zka
člen~
NATO.
- Izraelská armáda vtrhla do Libanonu. - Na 2.zvláštnim zasedáni Valného spojených
národů
/OSN/ o odzbrojeni
myko poselstvi Leonida slavnostně
shromážděni přednesl
Iljiče Brežněva,
Organizace Andrej Gro-
v nemž se SSSR
zavázal, že nepoužije jaderných zbrani jako
prvni. - Přes miliÓn lidi manifestovalo v New Yorku za mir a proti jadernému zbrojeni. - XXXVI. zasedáni Rady vzájemné v
B~dapešti
koordinace
za
účasti předsed~
hospodářské
pomoci /RVHP/
vlád schválilo program
národohospodářských plán~
na léta 1986-1990.
- V Bonnu se konala stotisícová pro.tiválečná demonstrace při příležitosti
sch~zky členěkých
vrcholné
stát'li NATO.
- Argentinské ozbrojené síly na Malvínských ostrovech kapitulovaly. - Ronald Reagan vyhlásil nové embargo na dodávky
zařízení
pro stavbu plynovodu ze SSSR do Západní Evropy. - V SSSR byla vypuštěna kosmická lo~ Sojuz T 6 s meziná-
rodní posádkou: čenkov
sovětští
a francouzský
- Byl proveden
kosmonauti V.Džanibekov a A.Ivan-
občan
čtvrtý
J.L. Chrétien.
zkušební let amerického raketoplánu
Columbia s posádkou T.Mattingly a H.Hartfield. -XII. sjezd Svazu komunista Jugoslávie zvolil předsednictva Ústředního
předsedou
výboru s ročním mandátem M.Ribi-
čiče.
- SSSR a USA zahájily v
Ženevě
jednání o omezení stavu
strategických zbraní. ČERVENEC
- Na 6. konferenci ministra
zahraničí
Vietnamské socialis-
tické republiky, Laosu a Kambodže v Ho Či Minově Městě bylo oznámeno
částečné
stažení vietnamských vojsk z Kam-
bodže. - Gustav Husák se sešel o své dovolené na Krymu s Leonidem Iljičem Brežněvem.
SRPEN - V Tripolisu v Lybii se uskutečnilo setkání 30 šéf'li vlád
a hlav stát'li zemí Organizace africké jednoty. - V SSSR byla vypuštěna kosmická lod Sojuz T 7 s posádkou
L.Popov, A Serebrov a s.savická /druhá žena ve vesmíru/.
- Byl proveden odsun palestýnských bojovníkfi ze západního Bejrútu do
několika
arabských zemí.
- Presidentem Libanonu byl zvolen
představitel křesťanské
pravice B.Džamáíl.
z11tf - Nový libanonský president zahynul
pumovém atentátu.
při
- Konal se XII. sjezd Komunistické strany Číny. - Ve Fezu se konala konference arabských la plán k - V
ČSSR
řešení
krize na Blízkém
byl na oficiální
revoluce Muamar Kaddáfí;
států,
která
Východě.
přátelské návštěvě vůdce při
přija-
lybijské
tom byla podepsána Smlouva o
přátelství a spolupráci mezi ČSSR a Libýí.
- V Budapešti se
setkání soudruha
uskutečnilo přátelské
Gustava Husáka a Jánosem Kádárem. - Izraelská armáda a fašistické síly Libanonu provedly masakr v palestýnských táborech Sabra a Šatila v západním Bejrútu, - V
při němž přišlo
Němeeké
o život
přes
3200 lidí.
spolkové republice se rozpadla vládní koalice
sociálních a svobodných - V New Yorku
začalo
Organizace spojených
demokratů.
XXXVII zasedání Valného národů
shromáždění
/OSN/.
- Novým libanonským presidentem se stal A.Džamáíl. - V Bulharsku se
uskutečnila
oficiální
přátelská návštěva
stranické a vládní delegace ČSSR vedené soudruhem Gustavem Husákem.
ítfJEN SSSR a
Čína
trů zahraničí
jednaly v Pekingu na úrovni o normalizaci
vztahů
mezi
náměstků
minis-
oběma zeměmi.
- V
Německé
spolkové republice byla jmenována nová koalic-
ni vláda stran
Křesťanské
demokratické unie,
cimlni unie a Strany svobodných kancléřem
-
demokratů
v
Křesťanské čele
so-
s novým
Helmuthem Kohlem.
Přijetim
nového zákona o odborech
zruš~il
polský Sejm
tak zvanou Solidaritu. - Předseda federálni vlády Lubomir Štrougal provedl oficiálni -
přátelskou návštěvu
Předsesa
ciálni
ve Finsku.
federálni vlády Lubomir Strougal provedl ofi-
přátelskou návštěvu
- Pod vlivem mohutných ský režim moc civilni
v Alžirsku a v Tunisku.
protestů
vládě;
v Bolivii
předal
vojen-
presidentem byl zvolen
H.Siles Zuazo. - V
Berlině
se
uskutečnilo přátelské
pracovni setkáni sou-
Gustava Husáka a Ericha Honeckera.
druhů
- V parlamentnich volbách ve
Spanělsku zvitězila dělnická
socialistická strana. LISTOPAD - Zemřel generálni tajemnik rtstředniho výboru Komunistické strany větu
Sovětského
SSSR Leonid
svazu a
předseda
prezidia Nejvyššiho so-
Iljič Brežněv.
- Na mimořádném zasedáni ~středniho výboru KSSS' byl zvolen novým generálním tajemnikem
6v
KSSS soudruh Jurij Andropov.
- Byl proveden start amerického raketoplánu Columbia s posádkou V.Brand, R.Overmyer, J.Allen a
w.
Lenoir.
- Ronald Reagan byl nucen odvolat embargo na dodávky
zeni pro plynovod ze
Sibiře
- Soudruh Gustav H"sák v Rakousku.
zaři
do západni Evropy.
uskutečnil
oficiálni státni
návštěvu
- R. Reagan oznámil své rozhodnutí
do výzbroje
zařadit
armády USA sto nových mezikontinentálních raket MX. - Rozpory v Organizaci africké jednoty plánované vrcholné
nění
zmařily uskuteč
v Tripolisu.
schůzky
PROSINEC Američtí lékaři
níž
zaměnili
poprvé na
světě
lidské srdce srdcem
provedli operaci,
při
umělým.
- Vojenské jednotky Jihoafrické republiky vpadly do Lesotha a masakrovaly obyvatelstvo v hlavním - Brazilská policie
přepadla
městě.
zasedání VII. sjezdu Brazil-
ské komunistické strany a zatkla 80
delegát~ včetně
gene-
rálního tajemníka strany G.Diase. - XI. sjezd Komunistické strany
Řecka opět
zvolil generálním
tajemníkem 6v strany Ch. Florakise. -
Skončil
1600
kilometrů
dlouhý
protiválečný
pochod z Mi-
lána do Cdmisa. - Júrij Andropov na slavnostním zasedání k 60. sovětské
ku.SSSR vyhlásil nové
výročí
vzni-
mírové iniciativy: ochotu
SSSR snížit stav svých strategických zbraní o více než 25 procent vat v
při
Evropě
stejném snížení na jen tolik
straně
sovětských
USA a ochotu zacho-
raket, kolik jich mají
Británie a Francie dohromady. - V Polské lidové republice pozastaven po ní
vyjímečný
jednoročním
trvá-
stav.
Na pozadí
těchto
mezinárodních událostí se rozvíjel
v roce 1982 život také v našem
městě Kolíně.
POLITICKf
ŽIVOT
Stalo se už tradicí, že cejí na
začátku
V
KOL:fNI
političtí činitelé
nového roku k pracujícím,
za práci v uplynulém roce, nastávajícího roku a
připomenou
jim
popřejí
v novém roce. Takto vystupuje
hodn~
pod~kují
nové
náročné
zdraví a
každoročn~
se obrajim úkoly
úsp~chd
generální tajem-
ník ~středního výboru Komunistické strany Československa a president republiky soudruh Gustav Husák, a tak k pracujícím a všem
občandm
hovoří
našeho okresu i vedoucí tajem-
ník Okresního výboru KSČ v Kolín~ soudruh Josef fiíha. Letos kladl ddraz zejména na správné
hospodařeni
a surovinami, pracující v prdmyslu i v
s energii
zem~d~lství
vyzval
k lepšímu využíváni pohonných hmot, energie, materiálu, ale i
zemědělské
pddy.
Dne 9. dnora 1982 konal'.J ně
svá plenární zasedánít na
nění celoměstského
ce i organizace v města
z
soutěži odměnil
občanských výbor~
čís.
němž
ná.rodni výbor v Kolí-
vyhodnotil
soutěž
předal
60
plaketou "Za budováni
občandm
a 10 organizacím.
byl vyhodnocen jako nejlepší
občanský
23, kde je poslankyní soudružka B.Veselá. a
sedou soudruh J.Veselý. Z organizací Národní fronty v·roce 1981 nejlepší výsledky
městský
žen, dále pak základní organizace mádou a jako svazu
o pl-
závazku na rok 1981. Nejlepší jednotliv-
Kolína", kterou
·výbor
Městský
třetí
výbor
Sva~u
Českáho
před
měl
svazu
pro spolupráci s ar-
se umístila základní organizace
Českého
Z podnikd byly vyhodnoceny národní podnik
zahrádká.řfi.
Frigera, koncernový podnik Koramo a Česká státní spořitelna. Na dseku obchodu a služeb byla nejlepší prodejna n.p.Potraviny v ulici Dukelských hrdind, po ni prodejna textilu v Husově
ulici a prodejna
oděvd
v Mostní ulici. Z provozoven
služeb byla vyhodnocena na prvním Havlíčkově
provozovna v
ulici ·a
místě kadeřnicko-holičská
Oční
optika v
Rubešově
uli-
éi. Z pionýrských organizaci byla nejlepší 2.pionýrská skupina na 2.Základní škole v
Kmochově
ulici a z organizací So-
cialistického svazu mládeže 5.mistní organizace v V
dťerý
shromáždění
Kolíně.
23. dnora 1982 se ko.halo v divadle slavnostní
ke 34.
výročí Vítězného
dnora. Slavnostní pro-
jev přednesl vedoucí tajemník OV KSČ soudruh Josef ~ha. Při příležitosti
tohoto slavnostního
hodnocena socialistická
soutěž
shromáždění
prdmyslových a
byla vy-
zemědělských
závodd kolínského okresu. Putovní prapor družebního okresu
Voskresensk získal za první místo v nik Koramo Kolín, na druhém Starý Kolín a na tfetim V
sout~ži
míst~
míst~
sout~ži
koncernový pod-
byl vyhodnocen závod Kare
národní podnik Frigera Kolín.
o putovní prapor Okresního výboru KQmunistické stra-
nY Československa v Kolíně a Okresní odborové rady v Kolín~
se umistila na prvním správa silnic v český
Kolíně
a na
Prefa Velím, na druhém Okresní třetím místě
Stavokonstrukce
Brod. V zeměd~lstvi získalo putovní prapor sov~tskÝch
kolchozníka Jednotné místě
míst~
zeměd~lské
družstvo Tismice, na druhém
se umístilo JZD Rovnost Tfebovle a na tfetim JZD Rudá Oleška. Vyznamenány byly také jednotky Lidových mili-
hvězda
cí; nejlepší byla jednotka LM ČSD Lokomotivní depo Kolín. Za dlouholetou a obitavou práci pfevzalo na tomto .slavnostnim
shromážděni
notlivých
Ve
člen~
středu
ke
února i
34.výroěi Vítězného
několi~
jed-
Lidových milicí.
dne 10.
března
1982 se konalo plenární zase-
dáni Okresního výboru K~munistické strany Československa ~ Kolíně,
které jednalo o socialistické
výchově
budoucí
děl
nické generace. ~odní slovo přednesl tajemník pro ideologii OV
KSČ
náro~
na
vzdělání
pracujících a zejména
stále zvyšují. Veškeré mládeži je desetileté
době
soudruh Josef Zeman. Uvedl, že v dnešní
vzd~lání.
dělnické
mládeže
zajištěno nejmén~
Projekt našeho rozvoje
se
úplné
výchovně vzdě
lávacího systému přins~l nejv~tší zm~ny práv~ v učňovském školství zavedením
středních
absolventi získají nejen svědčení. Závěr
oabornýeh
výuění
učilišt,
v nichž
list, ale i maturitní vy-
zasedání provedl vedoucí tajemník OV
KSČ
soudruh Josef ~íha, který zddraznil, !e pro zlepšení výuky ve všech
středních
odborných
učilištích
v
Kolíně,
TatrY, Spojd i Okresního stavebního podniku je hodně udělat,
·výchovné
Ve
ab,y
uěili§tě
vzdělávací
třeba ještě
byla s to splnit všechny úkoly
práce.
dne 15.dubna 1982 ve 14,30 hod se konal ve
ětvrtek
velkém sále Drulstevního domu slavnostní aktiv u tosti
Tesly,
vzniku okresního
30.výroěí
časopisu,
příleži
týdeníku, který
již řadu let nese název "KDPIEDU". Po zahájení promluvil slavnostní projev tajemník pro ideologii OV KSČ soudruh Josef Zeman, pak byli vyznamenáni nejlepší dopisovatelé a spolupracovníci redakce. Letošní májové oslavy zmokly. Ráno prvního máje ne sice moc, ale řadily
přece
jen stále padal déšt na prdvody, které se
na obvyklých
festaci na
náměstí
a pršelo i na májovou mani-
seřadištích,
Téměř
Obráncd miru.
26 tisíc pracujícíCh
přesto přišlo letos i přes to chladno a d~št manifestovat
na prvního máje za mír na celém
světě.
Uvítal je vedoucí
tajemník OV KSČ soudruh Josef ftiha a promluvil k nim ve hlavnim referátu ministr pro technický a investiční rozvoj ČSSR soudruh Ladislav ŠUpka. Po projevu následovala sportovcd a pionýra a manifestace kých vozd
před
defilé alegoric-
tribunou.
V dterý dne osvobození
ukoněilo
přehlídka
4.května
1982 se konaly oslavy
Československa Sovětskou
37.výroěí
armádou. V 15,30 hodin
se shromáždili pracující a žáci kolínských škol na
náměstí,
delegace stranických a státních v~nce
žily
k památníku
din promluvil k v1boru v vu se
Kolín~
v~nce
středu
slavnostní
sv~tové
Jindřich
soudruh ing.
odešel na zálabský Ve
druhé
a v
války a v 16 ho-
dne
pomní~
ěestným
konduktem
padlých
rudoarm~jc~.
1982 v 18,30 hodin se sešlo
;.května
shromážd~ní
národního
kde delegace organizací a závo-
hřbitov,
u
polo-
Hušek. Po jeho proje-
s vojenským
ěele
m~sta
okresu a
shromážd~ní předseda M~stského
seřadil p~vod
dd položily
ob~tem
orgán~
pracujících k
oslavě 37.výroěí
osvo-
bození v kolínském divadle. Po slavnostním projevu vystoupil v kulturním
V sobotu dne níku Vladimíra jenskou
8.května
Iljiěe
um~lecký
soubor z Bratislav,t.
1982 v 10 hodin se konala u pom-
Lenina
přísaha nováěkd,
zakoněená
vo-
přehlídkou.
Městský lín~
vojenský
pořadu
vfbor Komunistické strany Československa v Ko-
uvolnil na svém zasedání dne
předsedy M~stského
1982 z funkce
výboru KSČ v Kolíně soudruha Bohumila
Pilného, zhodnotil je dlouholetou soudružsky mu za ni
28.ěervence
ěinnost
v této funkci a
Potom kooptoval za
poděkoval.
ělena
M~stského výboru KSČ v Kolína soudruha RSDr.Václava Daříl
ka a
souěasn~
Dařílek
ho zvolil novým
je stár 41 let,
předsedou.
vyuěen
Soudruh Václav
je soustružníkem a
práv~
dokoněil s~udia na Vysoké politické škole rtstředniho výbo-
ru Komunistické strany aktivn~
Československa
v Praze. Od mládí·
pracoval v mládežnických a stranických funkcích
a byl dlouholetým pracovníkem Krajského výboru KSČ v Praze.
Dne 26. srpna 1982 ve 14,30 hodin se konalo v na Zálabí slavnostní zasedání okresních a ke
38.výročí Slovensk~ho
p~edsedy
kině
JAS
městských orgán~
národního povstání. Po projevu
Okresního národního výboru soudruha Vlastimila Má-
chy byl promítnut Dne 6.
~íjna
rtčastníkdm
zasedání film.
1982 se konala v KDQturním
domě
pracují-
cích ideologická konference Okresního výboru KAmunistická strany Československa v Kolíně na zahájení roku vnitrostranick~ho vzdělávání.
650
účastníka
vyslechlo v dopolední
čás
ti konference referát tajemníka pro ideologii OV KSČ soudruha Josefa Zemana o
pr~běhu
vnitrostranického
vzdělávání
ve
studijním roce 1981/82 a o hlavních úkolech studijního roku 1982/83. Po vyhodnocení nejlepších lektord Domu politická výchovy OV KSČ v Kolíně /mezi nimi jsem byl i já/ byla vyhodnocena ·i
soutě~
kolínských závodO. Putovní prapor
dru~ební
ho okresu Voskresensk v SSSR získalo Koramo, putovní
pr~
por OV KSČ a Okresní odborové rad~ v Kolíně získal tentokrát Pivovar Kolín /za
velk~ho
potlesku
přítomných/.
V odpolední části konference vystoupil člen ~st~edního výboru Komunistické strany Československa a ministr financí essR soudruh Leopold Lér. Hovo~il o ekonomické situaci naší republiky a o
předpokládaném
Letošní oslavy Velké byly ji~
v
slavnostnější ne~
65.
Kolíně
výročí
ve
dalším vývoji.
říinové
socialistické revoluce
jindy, proto!e jsme oslavovali letos
této historické události. Oslavy
st~edu
započaly
dne ).listopadu 1982 lampionovým prdvo-
dem
kolínsk~
školní mládeže z Iljiče
ku Vladimíra
náměstí
Obráncd míru k pomní-
Lenina v sídlišti. Tam pak po slavnost-
ním projevu byly za zvtikd Pochodu padlých revolucionáfd položeny Ve
věnce
a vypálen
čtvrtek
oHňostroj.
dne 4.listopadu 1982
cí na slavnostním
shromáždění
části
KSČ
p~ednesl
soudruh Josef
shromáždění
slavnostního
se sešli pracují-
v divadle, kde
nostní projev vedoucí tajemník OV V druhé
večer
sledovali
slav-
~íha.
účastníci
divadelní p~edstavení hry A.P.Čechova Tři sestry v podání divadelního souboru
Krajsk~ho
Dne 10. listopadu 1982 ~st~edního p~edseda
divadla v
zemřel
generální
výboru Komunistické strany
Nejvyššiho
sovětu
Kolíně.
tajemník~
Sovětského
SSSR soudruh Leonid
svazu a
Iljič Brežněv.
V hale budovy Okresního výboru Komunistické strany Česko slovenska v
byla
Kolíně
zápisem do vyložených cující našeho
města
uspo~ádána
kondolenčních
svou osobní
tryzna za listin
účast.
kde
zemřelého,
vyjadřovali
pra-
úetu a poklonu pa-
mátce velikého politika míru. Dne 25.1istopadu 1982 se konalo plenární zasedání Okresního výboru.KSČ v Kolíně, věnovan~ zemědělství. Hlavní zprávu přednesl tajemník OV KSČ soudruh ing.Ji~í Potmě šil. Uvedl, že kolínský okres si udržuje stále vysokou intenzitu měrnou
zemědělské
výrobu
jeden hektar
výroby. V letošním roce vykazuje prd-
936,4 litrd zemědělsk~
ml~ka
pOdy.
a 347,6 kilogramu masa na
Dne B.prosince 1982 se konalo v kolínském divadle zasedání okresních a
~lavnostní
státních orgánd k
oslavě 60.výročí
socialistických republik a na slovensko
závěr
sovětského přátelství.
mil Mácha. V druhé kulturním
části
pořadu umělecký
letošního
středu
sovětských
Měsíce Česko
Slavnostní projev
slavnostního soubor
stranických i
vzniku Svazu
Okresního národního výboru v
předseda
Ve
městských
přednesl
Kolíně
soudruh Vlasti-
večera
vystoupil v
Sovětské
armády z Milovic.
dne 15.prosinee 1982 se konalo plenární za-
sedání Okresního výboru Komunistické strany Československa v
Kolíně.
ním
Zabývalo se
plněním
národohospodářských
úkold v roce 1982 a
zabezpeče
úkold v našem okrese v roce 1983.
Hlavní zprávu přednesl tajemník pro prOmysl OV KSČ soudruh Josef Týle. Mimo jiné
řekl,
že obyvatelé kolínského okresu
mají ve spořitelně uloženu jednu miliardu 330 miliÓnd korun, to je 14 000
prdměrný
Kčs,
vklad na jednoho obyvatele okresu ve výši
o 700
Kčs
více než vloni.
O RGANI Z ACE
N
ÁR OD N f
FRONTY
V roce 1982 oslavila základní organizace Českého svazu
v
včelař~
příležitosti Vaníček
mi
Kolíně
mi
osmdesát let své
zap~jčil
agilní
kroniku kolínských
pěkná,
člen
včelař~,
činnosti.
Při
této
svazu soudruh Josef která je opravdu vel-
v kftži vázaná, ilustrovaná s mnoha fotografický-
mi přílohami, pěkně psaná. Škoda jen, že zápisy v ní nejsou soustavně
vedeny po celou dobu, ale jen v
a kronika prakticky je tato
včelařská
dem, zachycujícím Kolínsku a v
končí
němž
letech
zápisem z roku 1953. Ale i tak
kronika velmi cenným historickým doklapředevším
Kolíně
vznik organizace
a okolnosti postavení
nice v Konárovicích. Ke kronice náleží zek, v
některých
jsou vylepeny fotografie
včelařské
ještě
členů
včelařů
na sta-
zvláštní sva-
s jejich úly.
Pořidil
několik výpis~
jsem
z této kroniky, které zde do-
slova uvádim: Prvni snaha po
zřizeni včelařského
spolku v obvodu
soudniho okresu kolinského objevuje se již roku 1886. Hospodářsko
prdmyslová jednota v
Kolině pečovala
již delši
dobu před timto rokem o povzneseni včelařstvi v naši krajině.
nota
Za zminku a pochvalu stoji, pořádala
v
obeslanou. Když šic poradni
Kolině
roku 1870
připomeneme-li, včelařskou
někteři přátelé včelařstvi
za
sch~zi
svolali do Svoj-
do Kolina na den
společnou sch~zi
a pozvala též k
účasti
Adolfa Hájka,
notáře
vzácnou radu.
Notář
sch~ze zúčastniti,
včelařského
výborného
spolku
Kolině
pro misto a okoli, zasáhla jmenovaná Jednota v
spolku na
hojně
výstavu
účelem zřizeni včelařského
pozvala delegáty projektovaného
že Jed-
svojšického 2.května
z Kolina, spoléhajic na jeho vskutku Hájek nemoha se v ustanovenou dobu
připisem
již ze dne 24.dubna 1886 vy-
chvályhodnou snahu
v
a poukazuje též na hmotný i mravni užitek od
Hospodářsko pr~myslové
včelař~
lY i na ušlechtilou snahu
svojšických a
se k názoru Jednoty,.že by drobenim sil v malých včelařstvi
ných
funkcionář~,
noho miste i
s
města
a
doporučuje, ochraně
mohou
aby
včelaři
vče
připojuje společcich
sdružili se ja-
jmenované Jednoty.
pořádati včelařské
Včelaři
dýchánkY,
celého okresu mohou s Jednotou_konati výlety, přednáškami
lařstvi
jednoty
se neprospělo, nebot často nebylo by ani schop-
ko odbor v rámci a
ři
1886
odbornika
včelařského
světluje Kolině
a
jedvčela
sch~zky
a demonstraceni i obesilati výstavy. Zdar
v takovéto silné organizaci
při
vče
jednoduchém placeni
členských přispěvk~
statného
by byl
včelařského
zabezpečen.
Ku
zřízeni
samo-
spolku v okresu kolínském tehdy ne-
došlo. včelaři
Vynikající
našeho okresu nespokojili se tímto včelaři
širším spolkovým rámcem a stali se I.českého včelařského členy
Zemského
lařství
na
r~zné
zřízeni
přímými
v Praze. Když
potřebi
krajinné, pomýšlelo se
přičinili
spolku
Tři
řídicí učitelé
se
Dvorfi a Karel Kratochvíl z
Ja-
Libodřic.·
hovory o
včele
zřízení včelafského
spolku a
záměr sv~j přednesli
vytryskovaly v myšna
okresní konferenci roku 1901.
učitelské
Jaromír Pacholík, ujav se slova, ušlechtilé včelaření
vče
práce detailm-
společné
Při častém
jící
i
členy
krajinského spolku v okrese kolínském. O
romír Pacholík ze styku
později
včelařského
poměry
a lišicí se
zřízeni včelařského
lenku
spolku
ústředí
nacházelo více obliby a bylo
sovati pro vážně
spolku v Chrudimi,
naši -
včele,
přímém
o mravním,
a vyzval kolegy
sch~zi včelařského
včelaře
nepřimém
i
přípravám
o
užitku ze na ustavu-
spolku v okresu kolínském. Karel předseda
Kratochvíl jako organizátor a ho spolku v okresu
ku
stručně pohovořil
kouřimském,
již
dříve
zřízené
promluvil o organizaci a vý-
hodách spolku. Činnost obou byla horlivě podporována okresním školním inspektorem Josefem Libickým, který lař navštěvoval sch~ze tvořícího
se mladého
ač nevče
spolku~
což
bylo od něho velmi taktické, nebot všichni učitelé včelaři s chutí a láskou přizváni
zúčastnili
i. zkušení
včelaři
se z
přípravných
ji~ch
prací, k nimž
stavfi. Spolkové stano-
vy zpracovány podle zásad přijatých Zemským ústředním spol-
kem
včelařským
složkou.
v Praze a mladý náš spolek stal se ihned jeho
Včelařský
činnost
spolek v okresu kolínském zahájil svoji
ustavující valnou hromadou dne
31.května
1902
v restauraci Zdeňkově na Horním ostrově v Kolíně. V četně
sch~zi přednesl
navštívené
Karel_Kratochvíl
přednášku
,"lTh:oly včelařského spolku" a "Švýcarské včelařství". Po zdařilých přednáškách
provedeny první volby správního výpředsedou
boru a byli tehdy zvoleni: učitel
dící farář
ze
Tří
Ovčár
z
Tří Dvor~,
ze
místopředsedou
Páter Jan
u Kolína, jednatelem Josef Wisinger,
Dvorft, pokladníkem Bohumil Holman,
vic, revizory
účtft řídící učitelé
ří
Jaromír Pacholík,
učitel
František
Chlupáč, učitel
z Konáro-
Čvančara
Ovčár
z
a č.Patrný z Býchor, za ostatní členy výboru Adolf Hodina, nadlesní z Býchor, R.Jonášová, odborná a Josef Žilka, Práce távale z
řídící učitel
těchto
i
včelaři,
spolkových
posluchačftm
včelařft.•
obětavě
řeč
bohatou knihu
bohati zkušenostmi i
stali se jasnými ohnisky, z nichž vati své rady a
funkcionářO poz~s
schOzí, na nichž povolaní
níei domácí i cizí otevírali Tito
z K0 lína,
z Nebovid.
pozdějšich
pořádání členských
lařské vědy.
učitelka
vče
v~domostmi,
nechali
vyzařo
do úrodných srdcí organizovaných
poučení
A tak burcovali horliví spolkoví
činovníci včelaře
staré a vzbuzovali zájem mladých. V ustavující
sch~zi
mladého
včelařského
spolku roku
1902 přihlášeno bylo 48 včelařO. Přihlížíme-li ke stavu včelař~,
bylo:
učitel~
20,
zemědělců
12,
úředníkO
9,
řemesl
níkO a živnostníkO 4, duchovních 3. Počet včelařO
ce
rok od roku byl
včelařů přibývalo. Přírůstek
měnlivý.
Ve
světové
vál-
objevil se ne jako výsledek
činnosti,
spolkové
včelaře
neorganizované dostoupil včelařO
počet
organizovaných
při
značně přispěti
přiznivěji.
rozšiřováni včeli
Největšiho počtu
organizovaných
v roce 1920. Tehdy ve spolku včelařO
-
liby ku
včele,
zřetelně
cukru byl ných
pastvy. včelařO
sdružovalo se -188 ne z opravdové zá-
zisku pro med a pro
-
současně hromadně
cukrářfi.
Dnes po
včelaři:
zemědělcfi,
10
23
ubývalo
Přihližime-li
v
přiděl
cukru,
včelařfi.
úřednici,
učitelfi,
Kolině
k mistu, bylo
těchto přiživ
dvacetipětiletém
7
14
při
trváni
Rozdělime-li
želez~ičnich zři
řemeslnikfi,
kfi, 4 obchodnici, 2 ženy, 1 duchovni. a 1
čářich
bylo dosaženo
objevilo se roku 1922-1923. Tu, když prodej
tyto podle stavu,
ského: v
zeměděl
medonosných rostlin
včelařském
spolku je organizováno 80 opravdových
zeneO, 13
Poměr
100.
zneužili jen pro sebe. Tvrzeni toto je správ-
uvolněn,
včelařfi
lačného
Roku 1918
Nejvice je
kteři pěstovali včely
ale
všeobecně
jehož né a
cukrářO,
včelařň čisla
vňli pěstovánim
dobré ku
spol~.
do rámce našeho
podle stavu jevi se
cO. Ti mohou
vháněl
ale všeobecný nedostatek sladidel
5 živnostni-
lékař.
založeni spolku
včelař
13, ve Velkém Oseku, v Konárovicich a v Ov-
po 5, ve Třech Dvorech a v Červených Pečkách po 3,
Ohařich,
Býchorách a v Týnci nad Labem po 2, ve Starém
Kolině, Libenicich, Nebovidech, ~xRKiEkxRaikáRk Červeném
hrádku, jednom
Bělušicich,
Křečhoři,
Sendražicich a Hradištku po
včelaři.
Dnes po 25 letech má: Kolin 21, Starý K9lin a Velký \J.
Osek po 6, Kbnárovice,
Ratboř
a Býchory po 4, Nová Ves,
Lošánky, Červen~é Pečky, Nebovidy, Hluboký Dfil,Zdboři a
Týnec nad Labem, ~ečany a Němčice po 2, Veltruby, Ohrada, Vítězov, Ohaře,
Veletov, Chocenice, Sedlov, Libenice,
Ovčáry
a Radovesnice po jednom
stev na našem okrese
před
včelaři.
vaní
včelaři
780
Dvory,
Počet včel
25 lety není v protokolní knize
ani jinde zapsán, a tudíž dnes ne1nám. Dnes, v ního roku, v úlech
Tři
různých
včelstev,
soustav
době
obhospodařují
jubiel-
orgahizo-
a to Kolín má 230, Velký Osek
77, Starý Kolín 71, Velim 60, Býchory 40, Konárovice a Vítězov
po 26,
Bělušice
a Týnec po 24, Sedlov a Nebovidy po
18, Červené Pečky 17, Lošánky 16, Ratboř a Ovčáry po 15, Záboří
nad Labem 14, Nová Ves 13, Chocenice, Hluboký DOl,
Nlmčice
ny a
Řeče
a Veletov po 12, Libenice a Veltruby po 10,
Tři
DVory po 9,
Výborové
schůze
Ohaře
7, Ohrada a Radovesnice po 5.
a valné hromady konány
nostech restaurace na Horním
ostrově,
postupně
v míst-
v Zámecké restauraci
s u Karla IV. Členské schůze konány v r~zných místnostech obvodu podle
potřeby
Včelařský
spolek v
pozemkové
prováděné
a ve vhodných neutrálních místnostech. Kolíně přihlásil
reformě
se roku 1924
př$
na panství konárovickém, jehož
je nyní vlastníkem pan Edvín Eisner, o vhodný pozemek pro stanice. Státní pozemkový
zřízení včelařské
naší
vyhověl~ přidělil včelařskému
291/1 ve
výměře
de možno
vystavěti
pro
včelmistra
Částaečný
3 590,-
tam stavení s bytem a
baboratoř,
je
dočasně
Kč.
číslo
Než bu-
příslušenstvím
pozemek pronajat.
výnos spolkového úlu amerikánu
ský spolek "Krejcarovému spolku" v vyvařován~
spolku parcelu
1,13 hektaru za obnos a
žádosti
úřad
Kolíně,
věnuje včelař
jenž
pečuje
polévek pro chudou mládež škol kolínských.
o
Potud psal
kroniku Pavel Kratochvíl a zápis
včelařskou
výročí
provedl v roce 25.
kolínského
včelařského
spolku, te-
pořízen
dy v roce 1927. Další zápis v kronice byl
v roce
1953. Zní: Kolínský básník Karel Leger
zmiňuje
se ve spise "Suchý
čert" o tvrzi Chrášiany, nalézající se severozápadně od
obce Konárovic. Místo toto, po první
světové
válce
děleno včelařskému
Včelařský
harmonicky
3 200
změněné,
pozemkové
bylo
reformě při
spolku v okresu kolínském. krás~ě
spolek v okresu kolínském, jehož mladý,
sladěný
pozemku v
po létech
při prováděné
a budovatelskou iniciativní
bitý výbor v plném souladu s děl
značně
členstvem přihlásil
těchto končinách
Kč přidělen
pozemek
se o
na-
pří
a byl mu proti zaplacení
~ís.parcely
291/1 ve
nynějšího kronikáře:
hektaru. /Poznámka
činností
výměře
poněkud
1,1159
odlišné úda-
je uvádí zápis z roku 1927, jak uvedeno výše/.
Písčitý
zemek VI. boni tni
k Jelenu byl.1..
obhospodařován
měř
v kraji lesa
při cestě
a rodil žitko, brambory, z pícnin
~žák.
Té-
ke hraniéím sahal malebný rybník bez ryb, jehož dho i tvořila
ólízké okolí né zákoutí, k
třídy
po-
věnčené
silná vrstva rašeliny. Krásné, poklidlesy
hlavně
borovými, s volným prfthledem
Ovčárftm.
Pouhý osev medo a pylonosných rostlin
neměl
by pro roz-
sáhlý obvod kolínského spolku význam, proto vznikla myšlenka, postaviti tam budovu, v níž by byla spolková místnost pro
přednášky
pojítkem který
a besedy, která by se stala
včelařO
při časté
lařství
styčným
bodem a
celého obvodu, aby vznikl zcelený útvar, a klidné
výměně
názorO
prospěl
by našemu
vče
Dalši snahou bylo, aby tam ve stejném klimatickém a pastevnim linsku
prostředi
pěstovaných
vyzkoušena byla zdatnost
včel
a z nich nejlepši z nejlepšich
Protože misto toto je jedno z
na Korozšiřeny.
nejvzdálenějšich
přitelem
obci, hrazeno lesem a vyzkoušeno již dávno
od Maruš-
kou, zahradnikem z Konárovic, stane se vhodnou oplozovaci stanici. Tam
měla
být trvale a
kni-
bezpečně umistěna včelařská
hovna a archiv, nebo{ dosavadni zkušenosti ukázaly, že v soukromém
bytě funkcionářft
tyto cenné
ani ve
vitány.
předměty
veřejných
Kromě
mistnostech nebyly
toho objevila se vzácná
myšlenka, zachrániti roztroušené a k zániku odsouzené staré
předměty včelařské.
i slámy,
přistroje
zkazitelné. A skytuji
dřeva
a pomftcky ze jsou to
přece
bezpečný
Cenné papirové listiny, úle ze
museálně
dřeva
i plechu. Vše snadno cenné památky, jež po-
výhled do minulosti a
poučeni
pro
přitom
nost i budoucnost. snahou bylo
Konečnou
zřiditi laboratoř,
vyššiho bádáni, ale pro okamžité nuvšich se kdekoliv a zjištěná
nákaza byla
kdykol~v včas
na
zjištěni
stanice. K
tvořiti přesný
ústředi
aby
isolována a anulována.
uskutečněni
potřebný
neni
a
třeba
neměl.
skvělý
jenom vy-
Za zminku stoji, že naopak
nastoupeni tohoto budovatelského výboru
zůstalosti dřivějši
ho
nemoci, vyskyt-
plán i jeho náplň, ale opatřiti potřebný
kapitál. A ten spolek při
účelem
různých včelinech,
Tak rýsován obsažný, záslužný, účel zřizeni
na za
svazu
pasiva
včelařů
několika tisiců
převzal
z po-
korun u Zemské-
v Praze, z nichž se vybavil re-
voluční sch~zí
s delegátem Zemského
ústředí včelařských
spolkft v Praze
přítelem Pivničkou
částečnou sp~átkou.
a
Naproti tomu se snažil mnohými drobnými úsporami
střádati
tak, jak včela po nepatrných kapénkáeh nektaru shromaž~u ~ohatý
je
zlatý poklad. Hlavní spolkoví
se osvobození od placení ušetřilo
se
niky, jež
členských příspěvkft
na poštovném, školní
často namáhavě
funkcionáři
dodnes. Aby
děti ochotně
donášely
ředitelství peněžních ústav~
hospodářské
Spořitelny,
nisterstva
zemědělství,
oběž
svépomocí byly rozmnožovány. U okres-
ního zastupitelstva, záložny,
z!ek1i
Okresní
Záložny, Reifeisenky, miústředí svaz~ včelař~
Zemského
Praze a j. sondováno o možnosti získati Zhotoven reklamní model budovy
v
peněžní příspěvky.
včel§řské
stanice /plán
zdarma vypracoval stavitel Sauer/, nabízeny a prodávány cihČlenstvo ochotně přijalo
lY•
závazek
přiměřeného z~ýšení
ceny cukru. Ba i v prvním nadšení byly upisovány i korunové podíly, které ovšem nou
potřebu
nestačily,
stavebního nákladu, který by sotva
základy stavby. Proto rozhodnutím v roce 1927 bylo od čímž,
zemědělství
20 000
roce, polovinou
při
finanční
rady MUDr. Antonína Sch6nfelda, včelařského
zemědělství,
na
upuštěno,
ministerstva
při
kolaudaci stav-
orientaci bylo
kem znovu žádáno a intervenováno u
vu
stačil
kteréž by byly splaceny v témže
zahájeni, polovinou
ddkladné
při
stavby
přislíbený příspěvek
Kčs,
skuteč
valné hromady
mimořádné
současného započetí
ztratil spolek již
by. Proto
aby kryly
~isíci
přítele
přednosty
příštím
ro-
ministerského Výzkumného ústa-
v Dole o znovuposkytnutí daru z ministerstva
kterýž byl podle normy obnosem
20 000
Kč
proplacen. Za povšimnuti stoji
řešeni
Kolině.
daru od okresniho zastupitelstva v povolilo ve
třech
letech
obtiži
přispěvek
při
ziskáni
K žádosti naši
po 10 000
Kčs.
Prvni
splátka byla povolena Zemským výborem v Praze, druhé třetiny tě.
byly po
Nemohu
překonáni těžkých
zamlčet,
obtiži povoleny k výpla-
že nám pomáhal
předseda Zemědělské
· krajan poslanec Adolf Prokdpek. Vedle spolek ng a
ročni přispěvky
Spořitelny
spolkd z
v
od Okresni
Kolině,
těchto
hospodářské
záložny, Záložvčelařských
od Raifeisenky z Lošánek i Sta-
rého Kolina. Zbytek stavebnich nákladd uhrazen 47 000
Kč
u Okresni
dlužnika šlechetným
rady
dard dostával
jednorázové dary od
Poděbrad, Kouřimě,
dvě
hospodářské
záložny v
výpdjčkou
Kolině
a výlohy
Kvize uhrazeny da-
porozuměnim ředitele
rem ústavu. Vitězicim
momentem byla okolnost, že
Včelařská
stanice
byla budována jako živý památnik desetiletého trváni naši samostatnosti, a tu nikdo A
skutečně
prapor nad otevřena
za
dne 4.listopadu 1928 zavlál
dokončeným
včelařstvi
Antonin Sch6nfeld,
předseda
dilem a
četné přitomnosti
O významu v Dole,
neodepřel přispěvku.
Včelařská
červenomodrobilý
stanice
slavnostně
vzácných hosti.
promluvil ministerský rada MUDr.
přednosta
předseda Zemědělské
výzkumného ústavu
včelařského
rady poslanec Adolf Prokdpek,
okresniho výboru poslanec Jan Koudelka, okresni
školni inspektor V.Hrubý, ředitel hospodářské školy V.Štast.., ný. K rozkvětu přál za odbor odbor turistd Josef Vodnanský, za
zpěvácký
ru promluvil a
spolek V,Mansfeld.
poděkoval předseda
Při
zahájeni i v
Pavel Kratochvil.
závě
Stavbu budovy s
provedl Jan
přislušenstvim
Sklenář.
Náplň postupn~ provád~na. Do zasedaci sině opatřen výhodně
nábytek. V ozdobné
skřini umist~na Prok~pkova včelařská
knihovna, nazvaná po dárci, jež slouži odbornému V této mistnosti v
členstva.
tel,
prohlídce na stole čestných
Předni
k
koutku visi obrazy
přá
se zasloužili o rozvinuti a podporu spolku. K
kteři
sbirka
čestném
vzděláni
připravena
jsou alba
včelin~,
in memoriam,
diplomft a noviny.
mistnost je osazena
Včelařským
museem, kteréž
padesátinách spolku nazváno
poctě sběratele při
Včelař
ským museem Pavla Kratochvila. Sebráno na Kolinsku, v Českém ráji, v Brandýse nad
o.,
m~st~
Moravě. Téměř
a v
Rožnově
na
Ledči,
v Hlinsku,
Bechyni, v Novém
každý ziskaný
předmět
má i svoji zajimavou historii. Jsou tu staré kukle, nože, kuřačky,
klát i
krmitka, trubeo i rohochyty,
slaměné,
kleště
slamá~,
medomety, lis na celý
fotografie, diagramy, modely,
čestné
a klicky, úle: š~dci včel,
diplomy,
Nová~v
py-
lomet a jiné. Kronika
včelařská
kolinského kraje zachycuje pastevni
i klimatické pom~ry na Kolinsku, dějiny spolku, stat o medu, včel~ch,
i po
monografie s fotografiemi
zřizeni
spolku,
včelařské
význačných včelař~ před
povidky a jiné.
A takto vybaven mohl náš spolek s se výstav: Soudobé kultury v Hoře,
krajinské v
Brně,
Kolině, včelařské
úspěchem zúčastniti
župni výstavy v Kutné v Praze,
hospodářských
výstav, jubielni v 50.roce spolku. Na výstavách odměněn byl čestnými
cenami z papiru i kovu.
počátku
Z
finanční prostředky zřízen
pro skrovné věelin
stanici provizorní
z úl\1
Uhřiněvských,
zřízen
jiných soustav. V roce 1938
na
amerikánd a
definitivní
včelín
kry-
tý s novými úly vlastni soustavy, vyhovující sndškovým poměrdm
kraje.
Za
účelem rozšířeni včelí
pddy osázen pozemek Svobody.
Při
višněmi
pastvy i zvýšení výnosu z
rdznýeh druhd a sad nazván Sadem
slavnostním sázení
včelaři
-
kmotři
pronášeli
krásná hesla i vhazovali drobný peníz mezi
kořeny
aby strom vzrostl a rozmnožil toto vhozené
věno.
1945
přihlásil
"" K~nárovie
kolkové z
čis.parcely
za
se spolek o konfiskát po
Vzácné
nejen že s uznáním a
jedinečné
dílo a tím
umdlévající horlivost nadšených byl na stanici vítán přednosta
pozemek
2,2271 hektaru
osázený švestkami a lesem.
návštěvy
ly si nevídané
G6tzlové-Vo-
Mileně
výměře
přáním,
V roce
přidělen přiléhající
283/1, 286/1 a 291/11 ve Kčs,
17 600
a byl mu
s
přítel
potěšením
současně
budovatelů.
prohléd-
povzbudily nePříležitostně
MUDr.Antonín Sch6nfe*d, docent,
Státního výzkumného ústavu
včelařského,
a jeho
pomocník Dr.Jar.Svoboda, dnešní laureát státní ceny za vyléčiva
nález
řů B.Vančura
předsedové
BEF,
Zemského
ústředí
spolku
a O.Brener s jednatelem J.Vyletou,
včela
místopřed
sedou Žofkou, kočující učitelé přátelé Vojtěch, Jelínek, . Hájek, Miškovský, Pražák,
P 0 nděliček,
Lisý, Honzík, Elias aj.
Včelařská stanice stala se cílem mnohých rodinných vÝletů
i
jednotlivců,
kteří
v jednom období bývali
pohoště
ni chlebem s máslemm a medem. V letním období zpravidla dou první
neděli
v
měsíci
k&ž~
scházejí se na stanici opravdoví
včelařští děli
o
pracovníci na pracovních schfizích, aby se
organizačních
sdělili
novinkách, aby si
dově
své zkuše-
nosti at příjemné či přiznávali své chyby ve včelařském podnikání, jež ti
přátelskou
radou a
výměnou
názord mohou bý-
odstraněny.
Po dlouhá léta
pořádá
zde spolek domácí chovatelské
kursy, jež teoreticky i prakticky vedou přítel
osvědčení
chovatelé
Novák z Býchor,F.~edník z Kolína. Kursy se pořádají
pro
včelaře
našeho spolku i okolních spolkd. Snaha tato
pro
výběr
zvětšení
i
Všichni
jej
včel
návštěvníci včelařské návštěvou plně
eí dílo a byli s včelařský
podobný
užitkovosti
koutek si
Mnozí
nepořídili.
ústně
je velmi dfiležitá.
stanice obdivovali rostou-
spokojeni. Jedni slibovali
zaříditi,
jiní litovali, že si
i písemnou zprávou v
časopise
viděli.
pochvalovali, co
/Potud výpisy z kroniky základní organizace Českého svazu
včelařd
Kolíně./
v
Dne 14.prosince 1982 pořádala místní organizace České ho svazu
včelařd
vzpomenuto 80.
v
Kolíně
výročí
slavnostní
schůzi,
na níž bylo
jeho založení. Ve slavnostním pro-
slovu na této schdzi byla rekapitulována celá his·torie spolku. Z tohoto projevu cituji Za
ústřední
několik
statí:
postavy, které v minulosti nejvíce pro-
slavilt kolínskou organizaci, lze bezesporu
označit pří
tele Adolfa Hájka, zakladatele, a dále potom Kratochvíla, který Přítel
přivedl
organizaci k velkým
Adolf Hájek byl notářem
mezi námi v naší organizaci
přítele
v Kolíně.
pamětnfka,
Pavla
úspěchfim.
Není již
který by ho znal.
~z
že
materiáld, které máme k dispozici, je však možno zjistit, krom~ předsedy
v naši organizaci byl
Včelařského ústředi
župy. Za svou
v Čechách a protektorem IV. včelařské
činnost
čestných
lamd a
ještě předsedou
pro
včelařstvi
ziskal celou
řadu
dip-
včelařskýc
uznáni od tehdejšich nejvyššich
h
a jiných instituci. Je napřiklad uchováno Čestné uznáni a diplom, které mu za jeho práci
udělila Zemědělská
rada krá-
lovstvi Českého a stejné uznáni od Zemského ústředniho spo~ku včelařského.
řad~
organizaci byl jmenován
a za svou práci byl také
členem
m~sta
V celé
čestným
jme~ován "čestným občanem
Nasavrky". Je zachováno jeho rukou psané heslo
medonosná - pravá Dále o
hřbitově
byla
učitelkou
členkou
-bez lichoceni poklady dává !"
Adolfu Hájkovi vime, že je pochován na kolin-
přiteli
ském
přitelkyně
"Včela
a že v
dceru, provdanou Prágrovou, která
m~l
a kterou jsme jmenovali
čestnou
naši organizace a která až do své smrti
ochotn~
K0 lin~
všt~vovala
a podporovala všechny akce, které jsme v naši
organizaci
pořádali.
na-
Druhou postavou, pod jejimž vedenim naše organizace zaznamenala přitel
největši
rozmach a
Pavel Kratochvil,
.rozkvět,
byl a asi zdstane
řidiei učitel·v Kolin~.
Do teh-
dejšiho spolku vstoupil v roce 1904. Dne 5.února 1913 byl ·,
zvolen jednatelem a 13.ledna 1924 nich zásluh je ného chovu, ale krise v
mu
třeba
hlavně
poválečných
přičist
zásluhy na rozvoji plemen-
potom vedeni spolku v
letech, kdy spolek byl
a kdy jej
opouštěli
v té
je nucen zastávat funkci
době
i
spolku. Z hlav-
předsedou
n~kteři funkcionáři.
dob~
siln~
jeho zadlužen
Pavel Kratochvil
předsedy,
jednatele i
pokladníka. Jeho práce je zachována v kronice a po
něm skvělý
Včelařská
pomník -
I on dostal za svou práci ve
z~stal
stanice v Konárovicich. celou
včelařství
řadu r~zných
uznáni a diplom~ a byl také vyznamenán dstřednim výborem svazu
Jeho zásluhou byla nejen vybudována
včelařó.
ská stanice se
včelínem,
včelařskou
Včelař
včelařským
knihovnou a
muzeem, ale bylo také získáno vice než 3 hektary polnosti, na nichž byl vysázen třešňový, višňový Samotná
Včela~ská
stanice byla
a švestkový
slavnostně otevřena
sad. 4.listo-
padu 1928, pozvánka ke slavnostnímu otevřeni je v našem archivu, Zvláštní pozornosti se zde po dlouhá léta Včelařské
muzeum
přítele
těšilo
Pavla Kratochvíla. Jednotlivé ex-
ponáty sbíral a dával sem posílat ze svých toulek po republice. Zvlášt zajímavá byla a doposud je expozice různých od
typů kuřaček,
po ty dnešní nizační
Za vzpomenuti stoji
současné.
schopnosti
přítele
způsobem
zajistit
mimořádné
Kratochvíla, kdy na
v Centrále se scházelo sto i vice vý.m
z Valašska až
p~vodnich hliněných odněkud
poměrně
člen~.
velký
celou nějaký
října.
řadu členó osobně
úkol na
měl přívětivé
nebylo možno
brigádě.
počet včelařů
na brigá-
neděli
On totiž ve svém volném
navštívil a už Slušně
jednáni, nikdy se nevyhovět
sch~zich
Dokázal i zajima-
dy v Konárovieích, které se konaly vždy první síci od dubna až do
požádal,
orga-
dopředu
čase
dal každému
vysvětlil
nerozčilil.
mě
v
nutnost,
Jeho žádostem
a také snad nikdo nedokázal jeho
požadavky nesplnit, a tak každý na brigádu,
schůzi
či
ji-
nou akci vždy přišel. A vzpomeňme na ty jeho drobné úkoličky,
které stále rozdával. "Jarouši, vezmi tam v
neděli
f.tq.
na stanici
mezistěny,
budou tam
třeba
a já bych to všecko
neunesl". IV tu dobu se chodivalo na stanici lejši
měli
"Pepičku,
pěšky, pokroči
jizdni kolo/. Stavil se u jiného a vezmi v
neděli
na stanici
opět
mezistěny,
ba a já bych to sám neunesl", a toto zopakoval
žádal:
budou
potře
několikrát,
a tak se stalo, že v neděli neslo osm deset člen~ na staní-' ei
každý s
mezistěny,
Všichni svOj
úkoliček
vědomim strašně d~ležitého
splnili a na
brigádě
dalši. Ale nebylo jen to, bylo
telně
vozit,
překopat,
okopat, obrýt,
úkolu.
dostali pochopiod-
třeba něco natřit,
prořezat,
vysadit, oroubo-
vat, uhrabat, zkrátka každý pochodoval na stanici v Konárovicich s
nějakým
ale také splnil.
speeiálnim poslánim a každý nejen slíbil, Přišli
ovšem i dalši,
kteři neměli
jmeno-
vitý úkol, ale přišli proto, že viděli, že brigáda se_na stanici koná, a bylo opravdu né
tváře přitele
ku:
"Proč
Kratochvíla
jsi minule mezi nás
na takovou a takovou práci čeká
na tebe
nepřijemné nějakou
a
rozvoji spolku a Kratochvilem a
máte
ještě
z~stala neudělána,
fUnkcionáře
maji také svoje velké zásluhy na
kteři
mátkově ch~i
když jsem s tebou
přiště".
Nelze ovšem zapomenout na dalši nizace,
kteři
později
naši orga-
rozkvětu
velmi úzce spolupracovali s i s dalšimi
funkcionáři.
vzpomenout nejzasloužilejších, které
ve své
paměti.
Včelařské
přitelem
někteři
Jsou to: Marie Urbánková, diouho-
boru, Jan Kotýnek, dlouholetý a snad na
a
Jenom na;
letá jednatelka organizace, Jan Rojka, dlouholetý
dář
upřim
výmluvu na jeho otáz-
nepřišel,
počital
si vymýšlet do
nejslavnějši
člen
vý-
hospo-
stanici v K0 nárovicích, na jehož pohostin-
nost
ještě
dnes celá
který ze stanice lidé v
neděli
občerstvení,
řada
udělal
starších
nevčelař~
vzpomíná, a
takové výletní místo, kam chodili
na procházky a kde se zastavili na
nějaké
to
tehdy to byl chléb s máslem a medem, Adolf
Prokdpek, dárce knihovny, prof.Josef Bernat, knihovník a revizor
úct~,
František Pokorný, dlouholetý clen výboru,
František Zedník, dlouholetý
hospodář
Včelař
a vcelmistr na
ské stanici, chovatel matek, Josef Ladra, dlouholetý clen výboru, Josef Hamerník, dlouholetý
člen
důvěrník,
naší organizace, Josef
po oslepnutí dlouholetý
Mareček,
~antrůček,
člen
čestný člen
člen
Státního statku v
včelařský
včelařský dňvěrník,
včelařský důvěrník,
výboru a
topský, dlouholetý
výboru,
výboru,
Jaroslav
výboru, chovatel matek a
člen
Kolíně
a
později včelmistr
Váelav Koně
včelmistr
Jednotného
zemědělského družstva v Křečhoři, Alois Říha, dlouholetý člen
výboru, pokladník a
vedlička,
Jan
dlouholetý
Děkanovský,
Vojtěch
Neuman,
člen
člen
výboru a
dlouholetý předseda
Novák, dlouholetý
člen
okresního výboru, František
člen
místopředseda
výboru a
organizace,
včelařský důvěrník,
a pokladník organizace, Antonín
výboru, chovatelský referent,
pr~
kopník výběrového chovu a zušlechtování včelstev. Mění
se lidé ve vedení organizace, po
chvílovi nastupuje na jedno necelé Vokoun,
opět řídící učitel,
a nastupuje Pokorný.
přítel Vojtěch
Mění
ale
funkční
předčasně
Neuman a po
se i situace ve
příteli
období
něm přítel
včelín
přítel
z funkce odchází
sch~zové činnosti.
motorismus, již se nepodnikají na
Krato-
Vladimír Všude bují
v Konárovicích pro-
~1.
cházky pěšmo, jezdí se tam auty. Žije se rychleji, lidé jsou
Upadá zájem o spolkové
uspěchaní.
zájem o
schůze,
spolkovou práci, o brigády, není ani zájem o ovoce na stromech ve spolkovém sadě, není zájem ani o trávu. Činnost organizace se v tuto dobu stává závislou jen na práci
několika jednotlivců.
ním majetku spolku, který
narůstají
Navíc
dříve
spolku
půjčují
členské příspěvky,
členové.
ale naopak budou dostávat
předělat
jsou nevyhovující, musejí se
vé, je
třeba
opravit žlaby na
určitý
včelíně,
opravit
včelíně
je rozbitá, nebude-li
včas
a hrozí
nebezpečí zřícení,
včelína teče,
vadná voda, je zemků, daně.
třeba
studnu
které nic nevynášejí, je
třeba
břemenem.
přední část
Střecha
opravena trámy
vyčistit
podíl
anebo koupit no-
fasády budovy, kam zatékalo a spadla omítka.
do
přítele
jednou nebudou platit
ze zisku stanice/, to se najednou obrací a stává se ~y
Některým
se, ale nevrace-
užitek I a bylo za
přinášelo
Kratochvíla plánováno, že
potíže s udrže-
předchůdci nahospodařili.
organizacím se líbí exponáty muzea, jí se. Co
obětavé
ha
přehnijí
ve studni je
a desinfikovat. Z poplatit
~oměrně
vysoké
Stanice chátrá, je bez nájemníka. Nikdo se sem nechee
stěhovat,
života,
není zde jedna ze základních podmínek dnešního
elektřina.
bí škodu na
Rdzní vandalové vytloukají okna a
včelíně.
To je obrázek z další krize, která na-
ši organizaci potkává v desátých let. Tehdy
závěru
členové
šedesátých a na
zůstat
losti spolku. Je
začátku
sedm-
výboru vyvíjejí maximální snahu
k udržení památek, které nám naši ré zde musejí
půso-
předchůdci
odkázali a kte-
jako
svědkové
kdysi velmi slavné minu-
vyřešeno
obsazení
včelína
nájemníkem, bu-
dova opravena, na
včelín opatřena
jednak
jednak zakoupeny nové úly, je zavedena
předělány,
uskutečněno
elektrika do objektu. To vše je ké
a organizace je
době
proto rozhodnuto, dat. Na ní
včelí
ovocných
vychází z
šuje se
schůzová činnost,
vštěvují
pravidelně
začátečníky,
i
stromů
pastva. Lepší se i
č1nnost
kursy pro
členové
a zadlužena. Je
vyrůstá
část
odpro-
malé
rekreač
se zde podoba krajiny. Výsadbou a inten-
ošetřováním
se i jarní
ve velmi krát-
darovat státu a
pozemcích
dříve neošetřovanýeh
středisko, m~ní
zívním
:ťinančn~ vyčerpána
část poze~
střecha,
nová plechová
organizační
sestavovaných
chovů
kursy
pořádku,
matek a
spolků.
stav spolku,
plánů
vzdělávací činnost,
ze sousedních
zdaleka vše v úplném
v zahrádkách zlepšuje
práce, zlep-
jsou
pořádány
některé
akce na-
I když
ještě
není
je možno konstatovat, že
nost organizace se dostala do pravidelného rytmu,
čin
přináší
výhody svým členům a ~&nové zajištují plnění úkolů, které jsou na organizaci kladeny. Výbor organizace hodnotil u činnosti
aktivitu
na této slavnostní
příležitosti
a rozhodl se
některých členů
schůzi čestná
práci. Jsou to: Jaromír
Růžička,
osmdesáti let udělit
uznání za jejich
jim
obětavou
Matilda Lopatová, Václav
Bubák, Miloslav Sova, Joser ~epelák, Josef Drahovzal, Jaroslav
Mejstřík,
Josef
Vaníček,
Pištora, Karel Verner, Jaroslav
Jos·e:ť Mejstřík,
Bohumil Hylsa a
Kučera.
Kolínští v
Jaroslav Chaloupecký, Jan
včelaři
jsou platnými
Kolíně. Pořádají přednášky,
formují o své práci všechny
členy
Národní fronty
besedy, odborné kursy a in-
občany
na
veřejných schůzích.
SJ.
V roce 1982 odevzdali do obchodni
sitě
4 900 kilogramd
medu. V roce 1982 vydal okresni výbo~ Českého mysliveckého svazu v
Kolině
svou
Ročenku
1982. Je to
vydaná v nákladu 1000 kusd, kterou
pěkná
připravily
brožurka, k vydáni
politicko výchovná komise okresniho výboru Českého mysliveckého svazu v
Kolině,
obálku a kresby provedl soudruh
Josef Vlastnik. Předsednictvo
svazu v Babka,
Kolině
okresniho výboru Českého mysliveckého
pracovalo letos v tomto složeni: Pravoslav
předseda,
Jiři
mistopředseda,
Mach,
tajemnik, Miloslav Rejholec, komise, Otakar Bezvoda,
předseda
předseda
Jaroslav Jiruš,
politicko výchovné
myslivecké komise, Bohumil
Novák, předseda kynologické komise, Jaroslav Mrňák, předse da
střelecké
komise, Jaroslav Kaše,
předseda
předseda
komise, JUDr.Jaroslav Kohoutek,
ekonmmieké
okresniho discipli-
nárniho senátu. V uplynulém obdobi provedl okresni výbor Českého myslivecktého · svazu v
Kolině
rámci integrace a
Misto
dřivějšich
nové
slučováni
rozděleni
honi t.eb v okrese v
mistnieh mysliveckých sdruženi.
49 mysliveckých sdruženi je jich nyni jen
29 a jedno sdruženi bez vlastni honitby /Kostelec n/Č.lesy/. V roce 1974 zakoupil okresni výbor Českého mysliveckého svazu v
K 0 lině
ld Klepetkových za 208
032,-Kčs
ddm
čp.
70 000
111/II v Sokolské ulici od manžeKčs
a
přebudoval
jej nákladem
na sidlo okresni organizace svazu, protože
dřivějši umistěni
sekretariátu v
čp.
15 v
Kouřimské
ulici
prostorově
ani hygienicky již dávno nevyhovovalo. Nový
potřebám
objekt
plně
okresního výboru i všech jeho složek
vyhovuje a reprezentuje tak
důležitou
a velikou organizaci
Národní fronty. V posledních ře
v okrese, srnčí,
ale i
Příčiny
jsou
především
letech
soustavně
klesají stavy
zvě
drobné, kde je pokles velmi výrazný,
kde zatím všeobecný pokles není tak veliký. především T
umělých
používání
pěti
současné
agrotechnice, intenzívním
hnojiv, chemických těžké
rostlin a používání
preparátů
mechanizace
při
k
ochraně
polních pracech.
Protože tyto negativní vlivy nelze odstranit,
zaměřil
se
Český myslivecký svaz na rozšiřování těch druhů lovné zvě ře,
ného
předpoklad úspěš
které na vhodných stanovištích dávají pěstování
a
rozšíření.
Na
kol~nském
okrese. byli ve
vhodných lokalitách vysazeni daňci a mufloni, u obou druha se zatím neprojevily negativní vlivy zhoršeného životního prostředí. nářské
Nejhorší jsou stavy
tak i
bramborářské
zaječí zvěře,
a to jak v obil-
oblasti. Nejhorší zatím byl rok
1982, kdy poměrně nízké deštové srážky způsobily snížení vy~lavení
dusíkatých hnojiv do nižších
menalo, že
především
což zna-
plevelná rostliny nabraly do sebe to-
lik dusíkatých látek, že se staly pro Zhoršení životního
horizontů,
prostředí
zvěř
jedovatými.
zatím neovlivnilo stavy
černé
zvěře.
zvěře
Produkce 4 137 bažantů, černé zvěře.
snížila,
v celém okrese byla v roce 1982 tato:
2 189 zajíců,' 455 srnčí zvěře a 49 kusů
Jak se produkce
svědčí
tato
zvěře
skutečnost:
za posledních
pět
let
vezmeme-li produkci v
~-
ce 1978 za 100 %, pak v roce 1982 30,59 %, u zvěře
zajíc~
21,93 %, u
činila
u
srnčí zvěře
62,82 %. Poklesl i výnos
bažant~
jen
53,28% a u
zvěře, vyjádřený
černé
v kilogra-
mech na jeden hektar honitby; v roce 1978 dosáhl 0,96 kg na hektar, v roce 1982 poklesl na 0,35 kg/ha, to je na 36,46 %. Na jednoho Českého
člena
vyprodukovala okresní organizace
mysliveckého svazu v Kolíně v roce 1978 v pr~měru
44,33 kg lovné
zvěře,
v roce 1982 již jen 17,22 kg, to je
38,85 %. Celkový pokles na v okolí
města
.stavů
Kolína dále
lovné
zvěře
v okrese a zejmé-
pokračuje.
Dne 13. února 1982 se konala v místnostech Kulturního Qbmu pracujících okresní konference Československého červe ného
kříže.
Jako host byl
přítomen
soudruh Jaroslav
Vaře
cha, zástupce ~středního výboru KSČ, soudruh Václav Pácal, tajemník OV KSČ, jako vedoucí delegace okresního výboru KSČ a okresního výboru Národní fronty v
Kolíně,
a soudružka
Alena Stančevová, úřadující předsedkyně Českého ústředního výboru Československého červeného kříže. Hlavní referát př~dneslx soudruh MUDr. J.Novák, ředitel nemocnice v Českém Brodě. ~ekl, že Československý červený kříž má v kolínském ok~ese
8 591
člen~,
kteří
nruzacích. Vedle své odborné brigádnických hodin životní leně,
činnosti
odpracovali
zvelebování svých obcí a v
190 hodin s
28 685 péči
při ošetřování veřejné
o ze-
odevzdali 300q papíru, 646,63 q železa a 782,5 kg
léčivých
V
prostředía7
při
pracují ve 121 základních orga-
bylin a vysadili
závěru
5 159
stromků
a
keř~.
konference zvolili delegáti nový okresní výbor,
v jeho
čele
stoji
opět
jako
předsedkyně
soudružka MUDr.
H.Koblížková.
V sobotu dne 20.února 1982 se konala v Kulturnim
domě
pracujicích okresni konference Českého svazu žen v Kolině. Jednáni se zúčastnila delegace ~středniho výboru Českého svazu žen vedená soudružkou A.Vaňkovou, předseda Krajské kontrolni a revizni komise KSČ soudruh Jiři Biško a delegace, Okresního výboru KSČ, vedená tajemnikem soudruhem Václavem Pácalem. Hlavni referát přednesla předsedkyně OV Českého svazu žen v
Kolíně
soudružka Miloslava Kupcová. Mimo jiné
uvedla, že okresní organizace sdružuje 72 základnich organizaci na vesnicich, 11 v Kolině a 4 v Českém Brodě. V okrese je
6 886 členek Českého svazu žen, které se významně
podílely letos na a
městech.
plněni
volebnich programfi ve svých obcich
Od poslední konference odpracovaly
gádnických hodin, odvedly lila nový okresni výbor
370 000 vajec.
opět
v
čele
81 000 bri-
"'
~nference
zvo-
se soudružkou Kupcovou.
Základni organizace Českého svazu chovatelfi v Kolině pořádala
koncem února 1982 svou
výročni
schfizi, na niž osla-
vila 70 let svého trváni. K této
přiležitosti
sledky své práce v roce 1981. 97
členfi
překročilo
své závazky. Tak
napřiklad
organizace vysoce se zavázali dodat
do státního obchodu produkty svých chovft za dodali za 3 234 kg čiho
119
256,-Kčs;
králičiho
masa, 49,6 kg
dodali
ohlásila vý-
9 209 vajec,
36 000
vlny atd. Pro vlastni
a
1 921 kožek,
masa, 44 kg holubiho masa, 294 kg ovči
Kčs
jehně
spotřebu
si
vyprodukovali ličího
39 500 vajec, 440 kg dróbežího,
1 850 krá-
a 297 kg holubího masa.
května
Dne 16.
1982 se
uskutečnilo
slavnostní
rozšíře
né zasedání okresního výboru Socialistické akademie v Kolíně
u
příležitosti
sedání byli
30.
přítomní:
výročí
založení této organizace. Za-
soudruh Petr Frouza za krajský výbor
KSČ, tajemník pro ideologii OV KSČ soudruh Josef Zeman, ta-
jemník okresního výqoru Národní fronty soudruh Jan Glásr a zástupkyně ~středního výboru Socialistické akademie ČSSR
docentka Dr. Soňa Dorotíková, CSc. Slavnostní projev ke výročí
30.
já jako v
založení Socialistické akademie jsem
předseda
Kolíně.
přednesl
okresního výboru Socialistické akademie
Po projevu byla zasloužilým
člen~m
Socialistické
akademie odevzdána čestná uznání ťstředního výboru, České ho
ústředního
výboru a okresního výboru Socialistické aka-
demie. Čestné uznání federálního ~středního výboru Socialistické akademie ČSSR jsem obdržel já, JUDr.Václav Kruml a Mojmír Koutný. Ze slavnostního zasedání zaslali
účastní
ci dopisy Okresnímu výboru K0 munistické strany Českosloven ska v Kolíně a Československému mírovému výboru v Praze. Více o této slavnostní schazi uvádím v kapitole Kultura této kroniky. Základní organizace Svazu požární ochrany ČSSR v Kolíně
oslavila 115.
května
1982
výročí
uspořádala
svého trvání. V sobotu dne 29.
na parkovišti v centru
stavu požární techniky a ukázky ze
cvičení
sídliště
vý-
mladých požár-
nik~.
Den
před
tím, dne
28.května
1982, se sešli
základní organizace Svazu požární ochrany v nostní schazi, na niž zasloužilým
člen~
členové
Kolíně
byla
na slav-
předána čest
ná uznáni.
Okresní organizace Svazu
invalid~
vzpomínala letos
30 let svého trvání. Organizace vznikla v roce 1952 a již v roce 1956 založila v
K~lině
letošního roku se konalo na
počest 30.výroči
sedání okresního výboru Svazu byly a
obětavým funkcionář~m
čestná
uznání.
invalidní družstvo. V
invalid~
svazu
v
předány
červnu
slavnostní za-
Kolíně,
na
němž
bronzové medaile
sq
ČINNOST
M~STSK~HO
NÁRODNfHO
vfBORU
M~stský
plenárních
národní výbor v
řádných
Rada
v
prOm~ru
Městského
197
se
poslane~
občan~
národního výboru v řádných sch~zích
na
prňměrnou účast
schdzích
zúčastnilo
v
prům~
zasedání zú-
t~chto
na každém z nich.
v tomto roce na 26 těchto
konal v roce 1982 šest
zasedání, jichž se
ru 87,4 % poslanc~. Vedle častnilo
Kolín~
a
Kolín~ členové
se sešla rady
m~li
84,6 %.
V roce 1982 se nekonaly v Kolíně veřejné schůze obča nň
ve volebních obvodech
boru, ale místo
poslanc~ Městského
nich,proběhly
na
jaře
národního vý-
a na podzim
veřejné
~
schňze všech uličních organizací KRmunistické strany Čes-
koslovenska, na jejichž organizaci se
zúčastnil
vedle
Městského výboru KSČ a Městského výboru Národní fronty i Městský
městě. Veřejných sch~zí st~any
tak i bezpartijní námětO
k
občanské
národní výbor, poslanci a
se zúčastňovali jak straníci
občané, kteří
výstavbě města,
výbory v celém
řadu připomínek
podali
čistotě
a
úpravě,
a
osvětlení,škol
ství a jiným záležitostem města, které pak výbory KSČ, Národní fronty i rada
Městského
národního výboru projednáva-
oprávněné připomínky řešily
ly,
veřejných sch~zích občany
jich
a realizovaly a na dalších
informovaly o
je-
zp~sobu řešení
připomínek.
Po prvním roce své činnosti od svého zvolení v loňském roce zhodnotil 1982 práci
poslanc~
nutnost provést
straně
některých člen~,
umožnit
poslanc~
v
říjnu
roku
ve složení komisí s cílem
změny
a komisí od
vedlo plenární zasedání 14.prosince 1982 tato
napracují, na
kteří
některým poslanc~m
práci na
základě
eích, které jsou jim nejbližší. Na ní práce
Kolíně
a komisí. Z tohoto hodnocení vyplynula
některé
oprostit komise od druhé
národní výbor v
Městský
začátku
těch\
úse-
tohoto hodnoce-
volebního období pro-
národního výboru dne
Městského
opatření:
Odvolalo Ladislava Doležala, poslance finanční
Jaroslava Bartáka , poslance
MěstNV
člena
komise
člena
komise
a plánovací, MěstNV
pro mládež a Ilonu Hrdinovou, poslankyni
z funkce
z funkce
tělovýchovu,
MěstNV
z funkce
předsedkyně
komise obchodu a cestovního ruchu, Josefa Steklého, poslance
MěstNV
z funkce
místopředsedy
komise obchodu a cestovního ruchu,
Ladislava Novotného, poslance místního Františka
Hamáčka,
M~stNV
z funkce
komise pro mládež a člena
Karla Kleina z funkce
člena komis~
a služeb,
hospodářství
MěstNV
poslance
z funkce
místopředsedy
tělovýchovu,
komise obchodu a cestovního
ruchu, Františka Ziku z funkce
člena
hospodářství,
komise bytového
auDr Lenku Štenclovou z funkce členky správní komise péče o rodinu a
děti.
Zvolilo Janu Holou, poslankyni
MěstNV
do funkce
vé kontroly Ladislava Doležala, poslance
Jaroslava Bartáka, poslance
Městského
hospodářství
MěstNV
Výboru lido-
národního výboru,
do funkce
MěstNV
místního
členky
komise
člena
a služeb,
do funkce
komise
člena
školské a kulturní, Josefa Steklého, poslance
MěstNV
do funkce
předsedy
komise
obchodu a cestovního ruchu, Bělu Červenkovou,
poslankyni MěstNV do funkce místopředsed kyně
komise obchodu a cestovního ruchu,
llonu Hrdinovou, poslankyni
MěstNV
do funkce
členky
komise
obchodu a cestovního ruchu, Ladislava Novotného, poslance
MěstNV
pro mládež a Františka
Hamáčka,
poslance
M~stNV
do funkce
člena
komise
tělovýchovu,
do funkce
člena
do funkce
místopředsedkyně
komise
dopravy, V~ru
Svobodovou, poslankyni
M~stNV
komise pro mládež a
t~lovýchovu,
..
J~ndru
MěstNV
Novákovou, poslankyni
pro mládež a JUDr Lenku
Matějíčkovou
do funkce
péče
Ing.Vlastu Nutrovou do funkce
členky
komise
tělovýchovu,
členky
o rodinu a člena
Václava Kvapila do funkce
do funkce
správní komise
děti,
komise bytového
členky
~·
hospodářství,
komise obchodu a ces-
tovního ruchu a Jaroslava Bartoše do funkce
člena
komise
finanční
a
pláno~
vací. Při těchto
ochranu
změnách
zastaly beze
jen komise pro
komise výstavby, komise vodního
veřejného pořádku,
hospodářství,
změny
a lesnictví a komise sociální a
zemědělství
zdravotní. V roce 1982 zesignovala na funkci poslance soudružka Eva Herčíková, poslankyně obvodu čís. 42. Na uprázdněn~ místo byla v doplňovacích volbách konaných v pátek dne 26.listopadu 1982 svolena soudružka Jana Holá, narozená 2.května
bytem v
1939, projektantka Okresního stavebního podniku, Kolíně
Městský
II., Zborovská
národní výbor v
nosti od zvolení v občanských
bor opírá o
loňském
výbora. Ve své řadu
právě občanské
Kolíně
se
aktiva složených z
nejvšestrannější. Občanské veřejných schůzích občanů
po jednom roce své
čin
roce hodnotil letos i práci činnosti
výbory jsou
slanců Městského
ul.čp.~97.
Městský
národní vý-
občana města,
nejpočetnější
a ve své
z nichž činnosti
výbpr9 byly zvoleny vloni na ve všech volebních obvodech po-
národního výboru
kromě obvodů
vojenských.
občanských ~bor~
Hlavním posláním
při plnění
skému národnímu výboru a získávat pro pomoc
občany
řádku
všestranně
občanských výbor~
volbách
občan~,
občanských výbor~
kteří
ještě
čanský
výbor
připadlo
občanských
občany,
ji podporovat a
12,7
člen~.
člen~
a
roku 1981 bylo
člen~,
z toho bylo
výborech napracovali,
a 282 žen. V
pr~ěru
na jeden ob-
V roce 1982 došlo ke počet
bylo
nově
V sedmi obvodech byly provedeny Občanské
říjnu
1 061
výborech, jejich
ale odešlo z nich 25
v
občanských
v
dřívějších poslanc~
nám v
všechny
svého obvodu k dodržování socialistického po-
zvoleno do 83
šest
organizovat
a soužití.
Při
487
úkol~,
při plnění úkol~ města
rozvíjet jejich iniciativu, vést
jeho
Měst
je pomáhat
změny
výbory se ve své práci
se sice doplněno
nezměnil,
3E
ve funkcích řídí
změ
člen~.
předsed~.
zásadou demokra-
tického centralismu, pracují podle vlastních
plán~ činnosti,
zpracovávaných zpravidla na každé pololetí. Plány.práce občanských výbor~
vycházejí z
námět~
ského národního výboru, z
práce rady a pléna
plán~
a
M~ste
doporučení uličních
or-
ganizací KSČ a b~žně jsou doplňovány o úkoly z pravidelných pracovních
pora~,
které s
občanskými
výbory koná
Městský
ještě
nevžila
národní výbor. Tato plánovitá práce se však u všech
občanských
když plány práce
přece
jen je už·pokrokem,
předkládá Městskému
národnímu výboru už
výboró, ale
asi polovina z celkového Většina obČanských
jednou v
měsíci,
jednáních
podle
počtu občanských
výboró koná
potřeby
pořizují občanské
i
výbord.
pravidelně
mimořádně
své schdze
vÍckÉát. O svých
výbory zápisy, které zasílají
Městský
v kopiich na přehled
bor
měty, ně
činnosti,
o
zápisů
ze
řešit.
ho výboru
účastni
neni také
8,8
ještě
průměru
V
ziskává
občanů,
požadavky a stižnosti
projednávat a
borů
národni výbor. Tim ziskává národni vý-
členů.
připominky
které pak
se jedné
a ná-
může průběž
schůze občanské
Schůzová činnost občanských
na bezvadné úrovni, ale proti
vý-
dřivějšku
již vykazuje opravdový pokrok: Podle zasilaných zápisů ze schůzi pravidelně schůzuje
i když
pravidelně schůze
o jednáni na
Městský
12
občanských výborů.
Některé,
konaji, nezasilaji vždy své zápisy
národni výbor, který tak ztráci
přehled
o jejich práci. Občanské
sahu svých
výbory si podle
úkolů zřizuji
potře~
ze svých
a podle povahy a roz-
členů
a dalšich
občanů
pracovni aktivy. Pomoci těchto aktivů plni občanské výbory své úkoly zejména na úseku politicko organizátorské a kulvýchovné
turně
činnosti,
kde
vysvětluji občanům
politiku
Komunistické strany ~eskoslovenska, seznamuji občany se základnimi stranickými usnesenimi, s usnesenimi plenárn,ch zasedáni Mlstského národniho výboru a jeho rady. Aby mohly občanské
pro
výbory tuto
plněni úkolů
Městský
porady
z
činnost
těchto
národni výbor
vykonávat a ziskávat
občany
usneseni vyplývajicich, svolává
pravidelně
předsedů občanských výborů
šestkrát do roku pracovni a
poslanců,
jichž se
účast
ňuji i předsedové uličnich organizaci KS~ a poslanci Okres-
niho národniho
výborů
z volebnich
obvodů
ve
městě Kolině.
Občanské výbory zajištuji účast občanů na významných
. politických a
společenských
akcich ve
městě
a zejména pak na
veřejných
Zástupci
občanfi
schfizích občanských
se zprávami o práci
a na
veřejných těchto
výborfi na občanských
schfizích vystupují
výborfi a žádají
pomoc, vyzývají je k
pl~nění přijatých závazkň
jim za jejich práci.
Občanské
časti
Městského
občany
a
o
děkují
občany
výbory zvou i
na plenárních zasedáních
KSČ.
schfizích
k ú-
národního výbo-
ru a samy se jich také zúčastní. ťčast občanských výborfi na plenárních zasedáních dal~ím
Městského
zdrojem informací pro jejich
Záslužná je i
především při
činnost.
činnost občanských
lupráce se Sborem pro
občanské
výborfi na úseku spo-
záležitosti, jemuž pomáhájí
organizování akcí k životním jubileím
nfi ve svých obvodech. Tato
bližují se k nim a
občané
občany
obča
k tomu, že ob-
činnost přispívá
výbory poznávají blíže
čanské
národního výboru je
ve svých
obvodech,při
zas více poznávají svfij
občanský
výbor. Občanské
výbory organizují iniciativu
ru volebního programu Národní fronty a vazku
Městského
občanfi
na podpozá-
celoměstského
národního výboru, získávají od
občanfi
je;
jich osobní závazky, organizují jejich práci na zvelebovacích akcích, evidují odpracované brigádnické hodiny Starají se celkový vzhled svého obvodu,
občanfi.
doporučují obča
nfim, podnikfim a ostatním organizacím v obvodech, aby opravili své domy a budovy a udržovali jejich okolí. výbory uzavírají dohody s Technickými službami podle nichž ostatní
přebírají
veřejná
budování a
do své
péče
údržbě
města
zelené plochy,
prostranství ve svém
obvodě,
Občanské
Kolína,
hřiště
pomáhají
a
při
chodníkfi atd. Technické služby jim k tomu
poskytují
potřebný
materiál a
výboró s Technickými službami pomáhají k plynulému tak i
uzavřely
občanské
osvědčily
Kolína se
na úseku zvelebování
města.
předcházejících letec~vždy
výbory
prostředí
rozšiřují
péči občanů
o
V ro-
občanský
nestávalo.
a vyzbrojeny k
připraveny
dech, kde zejména organizují
a
jak Technických služeb
svého dílu na zlepšování životního
s jejich pomocí
občanských
Dohody
Technické služby dohody se všemi
mi výbory, což se v Tak jsou
města
plnění úkolů
občanských výborů
ce 1982
nářadí.
plnění
ve svých obvo-
veřejnou zeleň,
zelené plochy a chrání je
před
poškozováním. Občanské lů
výbory se dále podílejí i na zajištování úko-
na úseku služeb, dopravy a obchodu.
členy
Doporučují občany
za
Rady spotřebitelské kontroly, upozorňují Městský ná-
rodní výbor na nedostatky v oblasti služeb a obchodu, podá·vají své
připomínky
a žádají nápravu k
k místním komunikacím, k dopravnímu bezpečnosti občanů
hospodářství
veřejnému osvětlení,
značení
a
~ajištění
ve svých obvodech. Pro odbor místního
a služeb zajištují i soupisy hospodářských zví-
řat.
výbory spolupracují i se školami ve svých
Občanské
obvodech a s
oddělením péče
o mládež
Městského
národního
výboru. Upozorňují na nedostatečnou péči o děti v rodinách a na chování hají
dětí
Městskému
potřebují
a mladých lidí ve svých obvodech. Pomá-
národnímu výboru-vyhledávat
sociální pomoc, podporu,
umístění
občany,
v
kteří
domově důchod
ců či v jiném ústavu, pečovatelskou službu, upozorňují na občany, kteří
žijí ve špatných hygienických
či
jiných pod-
mínkách a pod.
Přispívají
i ke
kulturní~vzhledu
svých
obvodň, zajištují výzdobu k rňzným politicko kulturním výročím
a akcím, pečují o agitační skříňky ve svých obvo-
dech. Dfiležitý úkol plní ny veřejného pořádku.
tického soužití
občanské
výbory i na úseku ochra-
Dbají na dodržování zásad socialis-
občana,
předcházet
snaží se
sousedským spo-
rftm, upozorňují Městský národní výbor a orgány Veřejné bezpečnosti
na
případy
výtržnictví, vandalství, porušování zá-
kona proti alkoholismu apod. Na Městského
pověsti
základě
vyžádání ze strany
národního výboru sestavují a podávají zprávy o
a ehování i politických postojích
obvodech pro razné
účele
o brancích. V roce 1982
občana
ve svých
a pro vojenskou správu i posudky například
zpracovaly
občanské
bory 790 takových zpráv vedle 190 posudkd na brance. toho se
výbory
občanské
příspěvek,
vyjadřují.
novomanželek~ pajčky,
k žádostem o
k žádostem o
výKromě
mateřský
důchodové
dávky, k žádostem o byty, o prodloužení a vydání loveckého lístku, k
přijetí
Občanské
zabezpečovat
ria školy atd.
výbory pomáijagí
Městskému
národnímu výboru
i jednotný systém branné výchovy
při
školení
přípravy občanů k civilní obraně. ~koleni je zajištováno
dvakrát do roka, na nášky
přednášky Občanské
v
činžovních
jaře
se konají vojensko politické
a na podzim praktická
městě
cvičení.
výbory spolupracují i s domovními
důvěrníky
domech zejména na sídlišti, s domovními komise-
mi a navrhují své zástupce do v našem
před
občanských
komisí, kterých je
šest. Zajištují dodržování domovního
řádu,
pořádek
v
p~sobi
v domech,
činžovních
občan~m při
občany
k dodržováni
vymáháni
oprávněných požadavk~
Vyjadřuji
na Okresním byupozorňuji
se k žádostem o byty,
národni výbor na neobydlené domy a byty ve svých objekt~~
obvodech, navrhuji demolice dožitých Občanské občany
čistoty
domech a v jejich okoli. Snaži se i pomáhat
tovém podniku. Městský
na
výbory navrhuji
Městskému
i kolektivy k vyznamenáni za
výsledky
při plněni závaz~
Každoročně Městský občanských výbor~
veřejnou činnost,
soutěž~za
v
a šedesát
občan~, města
jimž
předává čestná
přehledu činnosti občanských výbor~
výboru tak i jeho poslancfim
výboru bez
města.
představit
Městskému
při plněni
práci poslance
~ráce občanského
uz-
Kolina".
jejich nepostradatelnost jak v pomoci
si dnes již
zvelebeni
za
národni výbor vyhodnocuje deset nejlepších
náni a plakety "Za budováni
z tQhoto
národnímu výboru
jejich
je
národnímu
úkol~.
Městského
zřejmá
Nelze
národního
výboru. Mezi poslancem a
občan
ským výborem je nutná dobrá a úzká spolupráce a vzájemná podpora. Pqslanci vjbor~,
navštěvuji pravidelně
sch~ze občanských
informuji .je o usneseních ·rady a pléna
Městského
národního výboru a jiných
opatřeních
orgán~
výbory jsou i základní školou pro
ve
výchovu
městě. Občanské
přištich poslanc~. Při
11 nových
poslanc~
skÝch
výbor~.
dřive
pracoval v
posledních volbách bylo
řad předsed~
a
členfi občan
Zkušenosti již ukázaly, že poslanec, který
šenosti, lépe a něni úkol~
vybráno z
stranických a státních
občanském
výboru a získal zde
zodpovědněji přistupuje
ve své nové funkci poslance.
potřebné
zku-
ke své práci a k pl-
r;q.
Celkově dobře
a
zodpovědně
k jejich
počtu
péči
připomínky,
jejich
občana.
autoritu u i
náročnost
Městského
na
výbory v
Kolině
plni
národni výbor velmi obtižné
a udržováni jich ve stálé věnuje
již
řízení,
snaží se je
podporovat jej;ch
občanské
Městský
řizeni
národní výbor
zornost a
že
své posláni a svou funkci. Vzhledem
je pro
a pracné jejich Městský
řici,
lze
včas
činnost
několik
reaguje a
aktivitě.
let maximální po-
citlivě
na jejich
konkrétně vyřizovat
a tak
a iniciativu a zvyšovat jejich
S rostoucí úlohou národních výbora roste
občanské
výbory jako na nebližší pomocníky
národního výboru, i jejich
d~ležitost
a význam.
ťo
CELOM~S'JJSKf
Každoročně
bor v
Kolině
Z~VAZEK
zpracovává a uzavirá cemoměstský
svfij
Městský
závazek, v
němž
národni výuvádi své
hlavni úkoly v bežném roce, jichž chce dosáhnout nejen svoji vlastni nými
občany města,
vody ve města
městě.
ale za spolupráce se všemi ochot-
činnosti,
se všemi organizacemi a podniky a zá-
Letošni
celoměstský
socialistický závazek
Kolina byl zpracován v lednu tohoto roku, projed-
nán a schválen v
radě Městského
1982 a plenárni zasedáni projednalo a schválilo na Celoměstský
hospodářstvi pečeni.
národniho výboru jej
Městského
sch~zi
závazek je
politicko organizátorská
národniho výboru 2.února
dne 9.února 1982.
členěn
činnost,
do
několika oddil~:
výstavba
a služby, školstvi a kultura a
města,
mistni
finančni
zabez-
Nejdóležitější částí
Zde
města.
závazek sliboval, že v oblasti bytové vý-
celoměstský
stavby se bude
závazku je oddíl výstavba
pokračovat
ve
bloku
stavbě
143/1 v síd-
č.
lišti, že bude zahájena výstavba inženýrských sítí pro bu bytových jednotek na už
konečně
místě
~tav
dosavadní panelárny, která se
likviduje, ale pomalu, a inženýrských síti k
bloku č.116 v centru sídliště. Že bude dále dokončena prodejna v ulici Na magistrále a desetitřídní školni pavilÓn při
Voskresenské ulici, že bude
pokračováno
ve
výstavbě
patnáctitřídního školského pavilÓnu vedle toho desetitříd
ního. V
se závazek zavazoval
účelové investiční výstavbě
zahájit výstavbu pavilÓnu pro mimoškolni yÝchovu na volném prostranství v prostoru
ulic V
křižovatky
břízách
a Bezru-
čovy. V roce 1982 se má také ;hájit budování inženýrských sítí pro výstavbu jídelny podniku Restaurace a jídelny na na Zálabí.
Jiráskově náměstí
Z
rozestavěných
né objekty
mateřské
to areálu mají být .Jiráskově náměstí očisty
akcí "Z" mají být školy pro 360
dokončeny
má být
a v Borkách má být
dětí
inženýrské
dokončeny rozestavě
K 0 líně
v
sitě,
IV., v tom-
na Zálabi na
stavba koutku hygienické
dokončena dokončena
stavba ubytovny u sta-
diÓnu TJ Jiskrá Kolín. Nově
mají být zahájeny tyto stavby v akci "Z": komuni-
kace v areálu munikace
mateřské
přilehlé
školy pro 360
k tomu objektu,
dětí
v
přístavba
Kolíně
IV a ko-
sociálního za-
řízení kina OKO, areál Českého svazu chovatelft ve Štítarech, přístavba
Klubu mladých, výstavba pionýrských kluboven v Ko-
lině II,Sluneční
ulici a stavba požární nádrže u požární
zbrojnice v Polepské ulici.
Pro realizaci akcí "Z" v dalších letech dou letos dům
projekčně připraveny:
stavba tržnice v
služeb v Kutnohorské ulici a
neinvestičních částech
V
veřejných
pětiletky
Císařovsi,
dům pečovatelské
akcí "Z" se budou
bu-
služby.
provádět
úpravy
prostranství, zejména úprava terénu pro instalaci
minigolfu na plaveckém stadiÓnu. Na úseku místního novat pozornost plán lidového bY
města
sběru
sběru
hospodářství
a služeb bude
město vě
druhotných surovin tak, aby byl
v rámci vypsané
·Kolína ve spolupráci s
v roce 1982 jarní a podzimní
soutěže.
občanskými
sběr
splněn
Technické služ-
výbory zajistí
kovového odpadu.
Ve spolupráci s obchodními organizacemi a organizacemi služeb bude město zajištovat opravy a úpravy provozoven a obchodů
v
Kolíně.
V roce 1982 budou zahájeny rekonstrukce komunikací: Táboritské ulice, v
Čáslavi,
labí,
provádět
a celého
bude podnik Silnice KNV se sídlem
komunikačního
systému nadjezdu na Zá-
bude podnik Stavba silnic a železnic. Tech-
provádět
nické služby dále zajistí provedení II.etapy rekonstrukce vozovky v Kutnohorské ulicit rekonstrukci vozovky v ~ela~
kovského ulici a
dokončení
rekonstrukce ulice P9,litických
vězňů včetně opravy veřejného osvětlení. Spolu s provádě
ním a v
přípravou
Husově
a
rekonstrukce vozovek v Kutnohorské ulici,
Rubešově ~lici
rekonstrukce
bude i zde
veřejného osvětlení.
současně prováděna
K dosažení další úspo-
ry elektrické energie budou Technické služby dále vat ve
výměně
dosavadního výbojkového
osvětlení
pokračo
za sodí-
kové a v roce 1982 provede
výměnu
jednoho sta svítidel.
V roce 1982 provedou Technické služby výsadbu
zeleně
v poslední etapě plaveckého stadiÓnu. Na frekventovaných ulicích odpadkových
ko~O. Dokončí
města
umístí dalších 40
vybudování parku "Družby"
při
lehlého k plaveckému stadiÓnu v Kolíně II. Z velkých zelených ploch ve líně
městě
sklidí a odevzdají Státnímu stakku v Ko-
deset tun sena. V roce 1982 bude dále
akce
pokračovat
zastřešení
zim-
ního stadiÓnu. Dále bude na zimním stadiÓnu provedena rekonstrukce
rozvodu chlazení a bude znovu vy-
opotřebovaného
betonována lední plocha. Po včetně
zkušebn~1 provozu
venkovních
v roce 1981 bude letos celý areál
zařízení
uveden do trvalého provozu.
Odbor školství a kultury zajistí údržbu a modernizaci
národního výboru
Městského
předškolních zařízení
a základ-
ních škol ve městě nákladem jednoho miliÓnu korun a pořídí
vnitřní vybavení nového desetitřídního. pavilÓnu ve Voskresenské ulici a spolu se voz
mateřské
zúčastněnými
školy pro 360
dětí
v
podniky zajistí pro-
Kolíně
IV.
Na úseku kultury bude dbát odbor školství a kultury na kvalitní
plnění
Jednotného plánu
kulturně
výchovné
činnosti
ve městě, bude zajištovat plné využívání všech sportovišt a
tělocvičen
~títarském
ských
hřišt
ve
městě,
zajistí
dokončení
areálu zdraví ve
údolí a bude se dále podílet na budování spolu s
občanskými výbo~a
dět
za pomoci brigád
socialistické práce kolínských závodO je bude vybavovat hracími prvky a
tělocvičnými zařízeními.
Městská
správa,kin zajistí zimní i letní
ho Filmového festivalu pracujících, dětský
dětské
část
letošní-
festivalové dny,
filmový festival a v rámci akce "Kultura mládeži"
'bude zajištovat filmové podniky pro naplnění mimoškolního času dětí
a mládeže.
Městské
kulturní
ch11v Kolín a oslavy Kmocha,
středisko
110.výročí
obměnu propagačních
propagačních
Městské
založeni
fotografií ve
městě,
nejlepších pracovník\1 ve laci
zajistí jubilejní 20.Kmo-
třikrát
hesel na domech na
třech
hudby Frantv galeriích
v roce provede insta-
náměstí,
během
bude
celého roku zajištovat společenské zábavy, koncerty, výchovné koncerty, taneční zábavy a ~iskotéky, vystoupení jednotlivcťi
i
souborťi
a divadelní ochotnická
Na úseku zdravotnictví bude letos ce domu
čp.
pečovatelské chodců
mi
služby pro.staré
další akce pro
pořad
rekonstruk-
zajištěna
II na
Kolíně
občany města,
bude organizován kulturní
prováděny
jezdů,
113 v ulici Nad zastávku v
představení.
dům
v klubech
dů
po celý rok, budou
důchodce včetně
autobusových zá-
z doplňkové_péče bude poskytována důchodcům s malý-
důchody finanční
vádění plánů
i
věcná
ozdravných
závodech v rámci
péče
pomoc,
opatření
o životní
zpřísněna
kontrola pro-
v kolínských výrobních prostředí,
budou
prováděny
namátkové kontroly dodržování hygienických zásad a pravidel v obchodech, jídelnách a pohostinstvích. Na úseku dinu a
dítě věnována
úplných rodin, se z výchovných
dětem
dětí
cikánského
zařízení,
záškoláctví školních va
zvláštní pozornost a pomoc
cikánského
děti
původu.
budou a
původu
a
dětem
péče
dětem
o roz ne-
vracejícím
prováděna opatření
proti
zabezpečováná předškolní
výcho-
Prdběžné plnění celoměstského
Městského
nární zasedáni a
konečné
V
národního výboru dne
plněn
začátku příštího
uzavřeli občané města
cialistický závazek, v odpracovat na
a
čané
odpracovat
137 748 hodin.
hodin.
ke
Občané
skutečnosti
li a odevzdali občanů,
aktivity
Při údržbě zeleně
při údržbě
odpracovali
130 469 hodin.
v kulturní oblasti, se zaváza-
hlavně
skutečnost
však byla
skutečnosti
167 639 kg
i tento závazek
~uhotných
občanských výborů,
Městským
počest
nové socialistické revoluce a 60. přihláška Městského
137 784 kg překroči-
organizací Národní fron-
přispěla soutěž
národním výborem na
45 488
surovin. Ke zvýšení
ty, škol a kolínských závodd
svazu a
a úpra-
bytového fondu
se zavázali také sebrat a odevzdat
surovin, ve
sběrných
skuteč
15 915 hodin, ve
bydlící ve státních a družstev-
44 231 hodinám,
Občané
a bezplat-
komunikací a prostranství slíbili ob-
ostatních akcích, občané
dobrovolně
so-
117 622 brigádnických hodin, odpracovali
119 182 hodin, ve
li
nepředložil/
akcích "Z" ,organizovaných
17 268 hodin.
ních bytech slíbili odpracovat
Při
záva-
Kolína v 82 voleb-
se zavázali
investičních
údržbě veřejných
však
němž
národním výborem, celkem
nosti odpracovali vě
Městského
takto:
roce 1982
Městským
1982
Celoměstský
roku.
ních obvodech /jeden volební obvod závazek
ně
?.září
hodnocení bylo provedeno až na zasedání
národního výboru na zek byl
závazku projednalo ple-
65.
výročí
vyhlášená
výročí
Velké
vzniku
národního výboru do
říj
Sovětského soutěže
O nejlépe upravenou obec okresu Kolín, vyhlášené na podporu výzvy vlády ČSR a ~středního výboru Národní fronty ke zvýšení
péče
o životní
prostředí.
V jarním a podzimním období letošního· roku
uspořádaly
uliční organizace Komunistické strany Československa spolu
s ty
Městským veřejné
národním výborem a sch~ze
stranické
toveřejných sch~zích
problém~
tických V
ve
výborem Národní fron-
sch~zí občan~.
občané
i.celoměstského
městě
připomínkách,
průběhu
namísto
strany byli
ní volebního programu se k
Městským
informováni o
roku 1982
plně
závazku a vyslovovali domo~
i v okolí svých
návrzích a
Na.těch
ve svých kri-
námětech.
uzavřel Městský
národní výbor s 31
kolínskými závody a podniky dohody o spolupráci, jejichž obsahem byla zejména snaha po zlepšení životního
prostředí
ve městě a pomoc závodů a podnikd při zajištování plánovaných
v akci
úkol~
nzn.
V rámci jednotného systému branné výchovy obyvatelstrva provedl občanů
Městský
v
národní výbor na
přípravě
jaře
1982 školení xxrámgi
obyvatelstva k civilní
/POCO/
obraně
před
náškami vojensko-politického tematu a na podzim 1982 byla prováděna
praktická
cvičení
na téma "Chování a
činnost
ob-
čanů za vzdušného poplachu a úkoly život zachraňující ... Ško-
lení se konalo na 12 místech ve občan~.
městě
Poznamenávám, že školení,
ním výborem se týká
a
zúčastnilo
póřádané Městským
je~nepracujících důchodců
mácnosti, pro pracující je takové školení vodech, dílnách, ústavech a V oblasti bytový blok
č.
investiční
se 2661 národ-
a žen v do-
prováděno
v zá-
úřadech.
bytové výstavby je
rozestavěn
143/1, kde je provedena hrubá stavba a na-
pojení na inženýrské
sítě.
Letos byla také zahájena výstav-
ba inženýrských sítí pro projektované bytovky na
místě
do-
savadní panelárny podniku Prftmstav Kolín v ulici Na magistzčásti
rále, která je
přestěhována
již
do objektu bývalé
cihelny v Červených Pečkách, a k budoucímu bloku č.116 uprostřed
centra
přípojkách
Z' a ve
sídliště;
bude však
občanské
rozhodující objem prací na
prováděn
vybavenosti
IV.čtvrtletí
těchto
až v roce 1983.
sídliště
uvedena do provozu
byla letos
dokončena
potravinářská
služná prodejna v ulici Na magistrále, dále
samoob-
desetitřídní
školní pavilÓn ve Voskresenské ulici, který byl předán do 1.září
užívání dne
1982, a zahájeny byly práce na
stavbě
patnáctitřídního školního pavilÓnu, které do konce roku
1982
pokročily poměrně
čena
hrubá V
dosti rychle, takže byla
monťáž panelů
všech
tří
účelové investiční výstavbě
téměř
dokon-
podlaží. byla v listopadu 1982
zahájena stavba pavilÓnu mimoškolní výchovy v prostoru kři žovatky ulic V končena
břízách
a
Bezručovy
a do konce roku byla do-
hrubá stavba prvního podlaží.
Z akcí "Z" byla letos ské školy pro 360
dětí
v
dokončena
Kolíně
výstavba areálu
IV v prostoru ulic Vávrovy,
Vrchlického a Jeronýmovy. Stavba byla dne
1.září
Kolíně
předána
do užívání
1982.
Letos se v
mateř
v.,
pokračovalo
Jiráskovo·
sociálních služeb,
ve
stavbě
náměstí
nepodařilo
koutku hygienické
očisty
v objektu Okresního ústavu se však u Okresního staveb-
ního podniku zajistit provedení plánovaných prací a tak stavba
přechází
dále do roku 1983.
V Borkách byla
dokončena
zásluhou TJ Jiskra Kolín
první etapa výstavby ubytovny u
hřiště
jednoty a bylo tak
vytvořeno
dílo v
hodnotě
Kčs.
905 000,-
přístavbě
V další akci "Z" byly zahájeny práce na ciálního
zařízení
so-
kina OKO. Do konce roku 1982 byly prove-
deny zemní práce a vybetonovány základy. Na areálu Českého svazu chovateló ve Štítarech, prováděném rovně!:.
výstavby v
hodnotě
Rozest~věna
kluboven ve části
doko;nčena
v akci "Z", byla letos
první etapa
díla jednoho sta tisíc korun.
je další akce ''Z", a to stavba pionýrských
Sluneční
starého židovského
~poza~
Kolíně
ulmci v
hřbitova.
II.,foddeleném v zadní Stavba
měla
být v roce
1982 dokončena, ale vzhledem k ~omu, že montované buňky, z nichž se areál kluboven skládá, byly dodány až koncem roku,
přechází
stavba do roku 1983 s
pravděpodobným dokonče-
,
ním v prvním pololetí roku. Od plánované
přístavby
ke Klubu mladých se
upustilo, protože do tohoto objektu byl dům
během
přestěhován
roku
Okresní
pionýró ze svého dosavadního sídla v ulici Politických
vězňó v bývalé restauraci U Karla IV., protože tato budova
je již v havarijním stavu a musela být vyklizena. V polepské ulici u požácní zbrojnice byla vybudována požární nádrž. Pro realizaci akcí "Z" v dalších letech vypracován projekt výstavby Domu služeb v
pětiletky
Kolíně
je
IV Kutno-
horská ulice v proluce mezi budovou Naivní restaurace a budovou, v níž je prodejna výstavby tržnice v V
oděvó,
a projektová dokumentace
Císařovsi.
neinvestiční části
akce "Z" se
pokračovalo
v
úpravě
prostranství u plaveckého stadiÓnu pro osazení minigolfu, byla provedena
re~onstrukce
ledové plochy na zimním stadi-
,
onu a rekonstrukce mádou v
Kolíně
autocvičiště
Svazu pro spolupráci s ar-
III za nemocnicí.
Na úseku obchodu a služeb provedly obchodní organizace rekonstrukci
potravinářské
náměstí
prodejny na
Obráncfi
míru a rekonstrukci prodejny u nemocnice, která byla
změně
dokončil
rekon-
na na cukrárnu. Podnik Restaurace a jídelny strukci
B%~HkiKfxiáE%i
restaurační části
v hotelu Savoy. Dále byla provedena náměstí,
dejny železného zboží na stěhovala
z místností v
domě čp.
objektu a buffetu
výměna
portálfi u propře
prodejna "Sport" se 91 na
do domu
náměstí
čp.
42 v Kutnohorské ulici a na místo prodejny sportovních potřeb
se do domu
lahůdek
čp.
91 na
"Labužník" z domu
prodejna
náměstí přestěhovala
9 na
čp.
náměstí,
který se opra-
vuje, byla provedena adaptace partiové prodejny v Pražské ulici~ adaptace prodejny drogerie na Zálabí, zřízena pro-
dejna
střihfi
e vlny v Pražské ulici a celková rekonstrukce
a modernizace provozovny
holičství
a
kadeřnictví
v
Kouřim
ské ulici. Ne úseku komunikací byla provedena rekonstrukce Táboritské ulice v labí.
Kolíně
~eehnické
služby
III a celého objektu nadjezdu na Záměsta
rekonstrukci vozovky v Kutnohorské ulici po
v úseku od s ulicí U od
křižovatky
-
křižovatky,
křižovky
ce do ulice Dukelských strukce spodní
části
opravě
s ulicí Sladkovského ke který byl letos
s ulicí U
říjnu
Kolíne zahájily v
křižovatky hrdinů
1982
parovodu
křižovatce
dokončen,
a v
části
až k ústí Kutnohorské uli-
byla letos provedena rekon-
vozovky a sítí v ni uložených, s tím,
že celá rekonstrukce této ulice bude
dokončena nepřesrok.
Letos byla také
dokončena
rozsáhlá rekonstrukce ulice Poli-
tických v~zňó a dokončeno parkovišt~ na celé ploše náměstí parkoviště
Rudé armády. Malé zbořeného
malého
přízemního
domku proti
borové rady v ulici Na valech.
ooo,-
2 294
při veřejném osvětlení města.
spotřebované
na
místě
Okresní od-
byla v této
části
Celá akce stála celkem
Kčs.
Stále trvá tlak na snižování gie
budově
Dokončena
veřejného osvětlení.
též rekonstrukce
zřízeno
bylo také
na
spotřeby
Má se
osvětlení před p~ti
elektrické ener-
75 % energie,
ušetřit
lety. Proto je více než
dvě třetiny stožárů veřejného osvětlení vyřazeno
z provozu
a
osvětlova
pokračuje
cích
těles
vyměn~no
se ve
výměně
dosavadních výbojkových
za sodíkové žárovky; letos bylo ve
městě
takto
106 svítidel.
V roce 1982 byla provedena výsadba
zeleně
na plaveckém
stadiÓnu, bylo zde vysazeno 42 jehličňanů, 186 okrasných keřů
a vyseto 68 kg travního semene. Od provedení
konečných
úprav celého areálu plaveckého stadiÓnu bylo zatím upuštěno z toho
důvodu,
že je zde plánována výstavba mobilního kotle
na výrobu páry pro i v další
úpravě
vytápění
části
sídliště.
parku "Družbyu, který
Pokračovalo
přiléhá
se
k areálu pla-
veckého stadiÓnu, bylo zde vysázeno 38 jehličňanů, 50 okrasnÝCh ve
keřů
městě
a vyseto 45 kg travního semene. Z sklidily Technické služby
a odevzdaly Státnímu statku v
města
veřejných
ploch
Kolína 10 tun sena
Kolíně.
Na zimním stadiÓnu na Zálabí pokračovaly práce na zastřešení
v
a opláštování objektu. Práce mají být
červnu příštího
dokončeny
roku.
Ve Atítarském údolí byl
dokončen
a zcela
předán
do
JA.
užívání sportumilovné
veřejnosti
ta jsou dále budována
dětská hřiště
ní
zástavbě
v
dohodě
výboru ve svépomoci ných s
Městským
areál zdraví. Na území
zejména v husté sídlišt-
s odborem výstavby občanských
měs
Městského
národního
výborfi. V rámci dohod
uzavře
národním výborem zhotovují kolínské závody
a podniky zdarma rfizná sportovní a hrací
zařízení
pro tato
hřiště.
Na údržbu škol a školských národní výbor
Městský
O
plnění
který je také
zařízení
1 445 000,-
Jednotného plánu součásti
Kčs.
kulturně výchovn~ činnosti,
závazku, jsou infor-
celoměstského
mace uvedeny v kapitole Kultura a kroniky a nebudu je na tomto
vynaložil letos
společenský
místě
Sociálně potřebným občanóm,
život této
opakovat.
dfichodcóm s malými dftcho-
dy, bylo letos vyplaceno na jednorázových výpomocech celkem
216 800,-
Kčs
moc v
hodnotě
uhlí,
obědy,
a vedle toho jim byla poskytnuta 68 456,jízdné v
Kčs,
věcná
výpo-
to jest, bylo jim zaplaceno
městské dopravě
a jiné.
Letošní rok byl druhým rokem nového volebního období, a proto byla také provedena gramu.
Přitom
bylo
zjištěno,
prověrka plnění
volebního pro-
že úkol dodavatelským zpfisobem
postavit 144 bytfi v Čechových sadech byl splněn, výstavba 36 bytových jednotek v ulici Rimavské Soboty v rámci tak zvaného
"zahuštění sídliště"
se realizuje a práce probíhají
podle plánu, výstavba dalších bytových jednotek v centru sídliště
bude realizována v objektu
objektu budou zahájeny v
květnu
č.
116 a práce na tomto
1983, a další bytové jed-
notky v prostoru zrušené panelárny n. p. Prftmstav, kde se postupně prováději
demolice, byla již zahájena výstavba jed-
noho obytného bloku. dkol provést výstavbu bytů v zÓně "U Jána", a to v roce 1984 set, se posouvá a
počitá
třináctset
se s tim, že výstavba
to územi bude zahájena až na V
současné
době
a v roce 1985
přelomu
bytů
sedmé a osmé
devět
na tom-
pětiletky.
probihá na Okresnim národnim výboru v Koli-
ně sehvalováni územniho projektu zÓny a výstavba je již za-
kotvena do plánu Krajského investorského útvaru. Výstavba školy v Jas~lské ulici je součástí územniho projektu zÓny "U Já.na" a se zahájenim stavby se nadále uvažuje taktéž na přelomu
sedmé a osmé
pětiletky.
Pro výstavbu ve svépomocné družstevní tových jednotek v Polepské ulici byl němž
výstavbě
vyčleněn
36 by-
pozemek, na
je možno umistit místo 36 celkem 72 bytové jednotky,
a družstvu svépomoené výstavby bylo již vydáno územni rozhodnuti pro všech 72 bytových jednotek. měs
Modernizace bytových jednotek v historickém jádru ta byla zahájena v prvni ny
Světlé
ních
v
bytů,
domě čp.
polovině
roku1982 v ulici Karoli-
134, kde již bylo
a modernizace
dokončeno
v domech
pokračuje
133 a 132
čp.
v ulici Na hradbách, kde bude upraveno celkem 27 minem
dokončeni
v roce 1983. Akce modernizace
rých domech pak bude vě čp.
pokračovat
v
domě čp.
16 moder-
bytů
bytů
538 v
.Světlé
1983 bude zahájena modernizace ské ulici a
domě čp.
21 na
se bytů
čtyřmi
v
domě
byty a v roce
domě čp.
náměsti Obránců
ve sta-
Havlíčko
ulici, kde bude upraveno 16 bytových jednotek, v 137 v ulici Karoliny
s ter-
20 v
miru a v
Kouřim domě
!J.
čp.
1 v Pražské ulici. V roce 1983 bude v této akci zmoder-
nizováno celkem 52 bytO. Výstavba destitřídního školního pavilÓnu ve Voskresenské ulici byla provozu
1.září
dokončena
v roce 1982 a objekt byl uveden do
1982. Výstavba
moškolní výchovy byla
čtrnáctitřídního
přemístěna
pavilÓnu mi-
z prostoru ulice
Bezručovy
do sousedství desetitřídního pavilÓnu a realizuje se jako patnáctitřídní školní pavilÓn nově zřízené ?.Základní školy.
Na místě plá~ovaného čtrnáctitřídního pavilÓnu mimoškolní výchovy se začal letos stavět takový pavilÓn jen se šesti třídami. Pokud jde o stavbu patnáctitřídního pavilÓnu 7.Zák-
ladní školy, urychlena a
provádějí
dokončena
v akcích ly pro 360
nztt
dětí
v
se
opatření,
aby stavba byla HrEk
již v roce 1983.
byly ji:!. Kolíně
dokončeny:
výstavba
mateřské
ško-
IV, vodovod v Plynárenské ulici,
letní šatny na plaveckém stadiÓnu, inženýrské,sitě u mateř ské školy pro 360 álu, výstavba a
mělo
v
Kolíně
autocvičiště
loděnice ~éto
ci "Z"
děti
organizace
IV a kanalizace v tomto are-
SVazu pro spolupráci s armádou Starokolinské silnici. V ak-
při
být vybudováno kino Družba v sídlišti v objektu
tak zvaného K~bu mladých; od realizace této akce bylo upuštěno
OKO v
a místo toho se provádí reknstrukce a Kmochově
přístavba
kina
ulici.
Ve volebním programu
b~la
také
zařazena
akce rekon-
strukce zimního stadiÓnu na Zálabi. Na tuto akci se provádí projektová
příprava.
V roce 1982 byla provedena rekonstruk-
ce chladicího rozvodu a ledové plochy, v roce 1983 bude dokončena dokončena
další etapa
investiční
výstavby kotelny.
Volební program dále
zařazoval
výstavbu
čtyřtřídní
mateřské školy a jeslí národního podniku Tesla K0 lin. Tento
návrh nebude na
základě řady
jednáni mezi np. Tesla Kolín,
Obchodní tiskárny Kolín a Kablo Kolín realizován. Národni podnik Tesla Kolín mateřskou
převzal
dnem 1.dubna 1982 do své správy
školu na Veltrubské ulici od
Městského
národního
výboru a plánuje zřídit ve své mateřské škole ve Štítarech jedno
odděleni
jeslí.
V roce 1982 bylo hýgieny pro
důchodce
započato
na
s výstavbou
Jiráskově náměstí
Krajský projektový ústav v Praze zpracoval studii
střešeni.
pro výstavbu domu s
pečovatelskou
službou v
kina JAS. S rekonstrukci domu
čp.
v
jako domu s
II.,
určeného rovněž
bou, nebylo dosud něny
na Zálabi. V sou-
je provedena hrubá stavba, osazeni oken a za-
časné době
Kolíně
osobní
střediska
započato,
Kolíně
V vedle
113 v ulici Nad Zastávkou
protože v
něm
pečovatelskou
služ-
nebyly dosud uvolT
všechny byty. Volební program
počítal
dále s vybudováním jídelny se Kolíně
V, ale
pětiletky,
i když
samoobsluhou podniku Restaurace a jídelny v se zahájením stavby se je akce
počítá
až koncem
projekčně připravena.
Výstavba kotle K5 v zálabské ďo konečné
elektrárně přichází
již
etapy. Pro posíleni dodávky tepla sídlišti bude
již v lednu příštího roku v areálu plaveckého stadiÓnu započato s budováním přepravitelné výtopny ČKD Dukla s výko-
nem 25 tun páry za hodinu. Topným zdrojem yýtopny bude zem-
ni plyn a stavba má být urychlena tak, aby byla v ku 1983 již
říjnu
ro-
dokončena.
Koncernový podnik
KOR~MO pokračuje
ve
výstavbě
tak zve-
né "milánské
stěny"
nákladem devadesáti miliÓnli korun.
Pr~ zajištění dostatečného
vody pro
město
množství kvalitní pitné
probíhá již výstavba vodovodního
přivaděče
Kolín - Kutná Hora. V prliběhu let 1981 a 1982 byla dokončena stavba a dáno
do provozu
pět
nových prodejen: samoobslužná prodejna po-
travin "Bezovka" v Žižkově ulici, samoobslužná prodejna potravin v ulici Na magistrále, prodejny družstev "Disk", "Snaha" a "Dřevozpracujícího družstva Český Brod" v Pražské ulici. Dále byla provedena rekonstrukce dejny na
náměstí
ní a hotelová vedl
Obráncli míru.
část
Dokonč~na
železného
prodejně
Obráncli míru a prodejna sportovních přestěhována
do
byla též
restaurač
hotelu Savoy. P0 dnik Drobné zboží pro-
portálfi v
výměnu
pro-
potravinářské
nově
na
náměstí
byla z
náměstí
zboĚÍ
potřeb
vybudovaných prostor v
domě
čp.
42 v
ulici Kutnohorské a byla provedena adaptace, prodejny drogerie ve Veltrut'ské ulici na Zálabí. Podnik Domácí provedl sově
výměnu
.
potřeby
....
po'rtálu a adaptaci prode;:rny "Kuchynka" v Hu-
ulici. V sedmé
pětilece měla
být zahájena výstavba ob-
chodního
střediska
současné
situace nebude možné tuto stavbu v termínu /který
byl již v minulosti
v prostoru ulic Pražské a
několikrát
podle
Kovářské,
odložen/ zahájit z dlivodu
snižování investic. V roce 1982
dokončil
Okresní podnik
místního prlimyslu /OPMP/ Český Brod stavbu ''Domu služeb" v Plynárenské ulici pro opravy
elektrospotřebičli
a uvedl
hO do provozu. Podnik Okresní podnik služeb realizoval
konstrulci
holičsko-kadeřnické
provozovny v
ci a'ke dni 1.srpna 1982 ji znovu bešově
otevřel.
ulici, který Okresní podnik služeb
Kouřimské
rě
uli-
V objektu v Rupřevzal
od Obchod-
JG.
nich tiskáren, vozikO a době
zřidil
kočárkO
a
opravnu sportovnich
půjčovnu
potřeb
a
dětských
prdmyslóvého zboží a v poslední
i opravnu deštnikO. V terminu byla také v
Kolíně
reali-
zována odtahová služba havarovaných vozidel. Pro rok 1983 je plánováno vybudováni no\té
provozovny v Jasel-
kadeřnické
ské ulici na křižovatce se Štítarskou ulicí v objektu, který opustil Sportturist, když se Technické služby ho programu již lY
především
s
počítá
312 sodíkových výbojek, které umísti-
na frekventovaná a
pokračovánim
do Mostní ulice.
Kolina zajistily podle volební-
města
výměnu
přestěhoval
v této
Pro zlepšení dosavadního
důležitá
činnosti
úspěšného
miste ve
i v
městě
příštích
odvozu
způsobu
a
letech. odpadků,
které se nemají dávat do popelnicových nádob, bylo rozhodnuto zakoupit speciálni nákladní automobil s velkoobjemovými kontejnery na odpadky, které již byly mistěny.
někde
ve
městě
u-
V rekonstrukcích místních komunikací byly provede-
: a ny_~to akce: oprava ~jezdu na Zálabi a opravy ulic Tá'bo-
ritské, Pglitických vězňů a parkoviště na náměstí Rudé armády. Zahájena byla rekonstrukce Jeronýmovy ulice a Rlltnohorské ulice, kde je prvni
část
oprav již
dokončena.
Je· ta-
ké zpracována projektová dokumentace na rekonstrukce vozo-
.
vek v ulicich ~·ením
Vávrově,
K0 stnické a Vrchlického.
je projekce oprav ulic Rubešovy, Husovy a
Zpracováni projektové dokumentace na úpravu
Před
dokon-
Chelčického.
Borků
je zadána
Lesoprojektu Mladá Boleslav s termínem do konce roku 1983.
K
zajištění
celoměstského
lepšího
plnění úkolů
závazku vyhlašuje
volebního programu a
Městský
národni výbor kaž-
dým rokem socialistickou
soutěž
jednotlivcft i organizací soutěži
Národní fronty, závodft a škol. Letos bylo v této '
občanft vesměs
vyhodnoceno 61 při
nost
úpravách
národní výbor jim
občanské
jemuž byla měnou tři
odevzdal
čestné
putovní standarta a
uznáni a
místě občanský
výbor
V
výbory
občanské
soutěži
36
č.
čestné
č.29
dva tisíce korun, na
odměněný
také
čestným
tře
uznáuz-
ještě odměněny čestnými
15, 18, 20, 23, 26, 73 a 82.
čís.
hodnocen Svaz pro spolupráci s armádou, základní čestné
č.41,
uznáni s odvýbor
organizaci Národni fronty byl na prvém
Kolín, který obdžel
a plake-
výbor
místě občanský
odměnu
nim a tisícem korun. Dále byly náními
Městský
a
čestná uzná~i
místě občanský
výbory: na prvním
propdjčena
městě
Kolína". Dále byly vyhodnoceny nej-
tisíc korun, na druhém
dostal též tím
prostranství ve
slavnostně
města
tu "Za budováni lepší
veřejných
čin
za vzornou brigádnickou
uznáni a
odměnu
místě
organi~aee
Kčs,
500
Vy-
na dru-
hém místě Městský výbor Českého svazu žen v Kolíně, odměně nÝ také
čestným
byla vyhodnocena uznáni a
čestné
V místě
soutěži
uznáním a
třemi
Tělovýchovná odměnu dvěstě
sty korun, na
třetím mistě
jednota Kolín, dostala také korun.
kolínských podnikft a závadO byl na prvém
vyhodnocen koncernový podnik KORAMO Kolín, na druhém
Obchodní tiskárny Kolín a na dostaly
čestná
uznáni. V
třetím
soutěži
Frigera Kolín. Všechny
nevýrobních
podniků
byl
na prvém místě vyhodnocen oblastní závod České státní spořitelny a na druhém místě pobočka České stát~í pojištovny.
V
soutěži
provozoven obchodu a služeb byla letos vyhodnoce-
na jako nejlepší prodejna potravin "Barborka" v
Kolíně
II.,
čestné
která obdržela putovní standartu a místě
uznání, na druhém
prodejna "Orient" národního podniku Klenoty a na Kolíně
tím prodejna textilní galanterie np. Textil v
tře
V. Z pro-
vozoven služeb byla jako nejlepší vyhodnocena rychloprádelKolíně II.,Sluneční
na v
dartu a
čestné
u~ice,
která obdržela putovní stan-
uznání, na druhém
Kolínské nástrojárny v
Kolíně
místě skončil
v.,
autoservis
ulice.·
Třídvorská
V socialistické soutěži ~~ktxkxs~im byla na prvním místě
vyhodnocena
mateřská
škola v
Bachmačské
ulici, která
dbstala putovní standartu a čestné uznání. Čestnými uznáními byly dále
oceněny
školy jednotlivých
vyhodnoceny jako nejlepší: Jesle v
které byly
úseků,
Tylově
ulici, ).Zákllad-
ní škola ve Školské ulici, Gymnázium Kolín a Střední odborné
učiliště
soutěž
Tatry Kolín. Mimo
byl
ještě
vyhodnocen
kolektiv žákyň Střední zdravotnické školy v Kolíně, který dostal od
Městského
Město
národního výboru také
Kolín se také
přihlásilo
upravenou obec okresu Kolín". ~e
ee Kolin nm-fstil
do
"0 nejlépe
soutěže
v kategorii
národních výbord a dostal
čestné
rodního výboru v
peněžní odměnu
a
uznání.
vyhodnocení této
Při
:n8 třetím místě
Kolíně
čestné
soutě-
městských
uznání rady Okresního ná15 000,-
Kčs.
Není to žádné velké vítězství, nebot v kolínském okrese jsou jen
čtyři městské
Kolínský
občanský
národní výbor
č.
výbo~.
41
ho národního výboru k vyhodnocení ského národního výboru v bor kolínského okresu.
P~aze
doporučila radě
rada Okresní-
Středočeského
jako nejlepší
občanský
krajvý-
Občanské
výbory
čís.
82, 26 a 53 vyhodnotila rada Okres-
ního národního výboru v Kolíně sama a udělila jim "Čestná uznání rady Okresního národního výboru v ní
odměny,
prvnímu
tisíc korun.
tři
Kolíně"
a
tisíce korun, druhému dva a
peněž-
třetímu
HOSPODAŘENf
MĚSTSKiHO
Městský
NlRODNfHO
národní výbor v
VÝBORU V KOLfNĚ
Kolíně hospodařil
1982, ve druhém roce svého volebního období,
v roce
dobře,
ne-
bot těnto hospodářský rok ukončil finančním přebytkem ve výši
36 658,09
Kčs. Příjmy Městského
národního výboru
Kčs
a výdaje celkové
dosáhly letos výše částky
40 610 442,83
Celkově
z
počáteční
Kčs,
40 647 100,92
splněn
Městského
byl výše
Kčs.
rozpočet příjm~,
30 218 000,-
Kčs
upravený na
během
částku
roku
40 386,000,-
na 100,6 %. V jednotlivých úsecích byly
národního výboru v
Kolíně plněny
takto:
příjmy
Kapitola
rozpočtu
Plnění
710 - doprava 714 - ·školství
3 930 972,85
99,5
183 287,30
90,7
-
434,-správa
vnitřní
728 - sociální
8 259,60
165,2
760,--
15,2
3 747 413,18
1 01 ,-
29 359,--
97,9
32 627 366,99
1 oo, 7
40 647 100,92
1 oo, 6
věci
hospodářství
740 - výstavba 741 -
v %
Pln~ní
119,2
716 - kultura
739 - místní
Kčs
11 9, 248,--
715 - zdravotnictví 719 -
v
včeob.pokl.správa
C e 1 ke m Podrobn~jší
rozbor
příjmových
ského národního výboru v
položek
rozpočtu M~st
ukazuje, ze kterých zdrojd
Kolín~
národní výbor letos
čerpal prostředky
na financování své
činnosti
a
organizací, které
řídil
povídal.
~daje
činnosti
podle uživené
pořadí člen~ní příjmového rozpočtu
uvádím v finanční
kapitol, uvedených v
a za které od-
osnovy,
rozdělené
do jednotlivých
tabulce.
hořejší
Na úseku dopravy /kap.710/ bylo plánováno dosažení příjmd
ve výši 100 000,-
zde dosáhly výše plněn
Kčs,
ale ve Kčs
119 248,--
skutečnosti příjmy
a tím byl
rozpočet
na-
na 119,2 %.
V oblasti školství byl stanoven
částkou
rozpočet
J 950 000,-
Kčs
po všech úpravách
a b,yl
splněn částkou
Kčs
3 930 972,85
jen na 99,5 %. Proti roku 1981 byly
jmy v této oblasti letos zvýšeny o ddvodd zapojení
většího počtu děti
334 do
000,-Kčs,
mate~ských
p~í
a to z škol i
školních jidelen. Na úseku zdravotnistvi /kap 715/ byl stanoven 202 000,--
částkou
představuje
jen 90,7%
bylo dosaženo letos korun
méně.
vaných
a
Kčs
skutečné plnění
183 287,30
Kčs
Ve srovnáni s rokem 1981
rozpočtu.
přijmd
p~ijem
na této kapitole asi o 7 tisic
V roce 1982 bylo v kolínských jeslich, spravo-
Městským
národním výborem, poskytnuto
21 250
ošet~o
vacich dnd. Plán, který vychází z kapacity jeslí a již po deset let stanovi
počet ošet~ovacich
oýt letos
protože všecka místa v jeslich nebyla
splněn,
dnO
25 tisic, namohl
obsazena, jak uvádim o tom podrobnosti v kapitole o kolínském školství. příjmy
Na úseku kultury /kap. 716/ nebyly počtovány
žádné, bylo
né plánky
města.
V oblasti 5 000
přijem
vnit~ní Kčs,
ale
8 259,60
Kčs
Příčinou
tak vysokého
během
roku utrženo
letos roz-
434,Kčs
správy /Kap.719/ stanovil skutečné p~ijmy
a plán tak byl
splněn
plnění
byl
dosáhly
za proda-
rozpočet
částky
vysoko na 165,2 %.
mimořádný
prodej havarova-
né karoserie služebního osobního auta zn. Volha, který vynesl podle odhadu tvo~i
již
telefonu.
částku
každoročně běžné
2 675,-
Kčs.
Ostatni
p~ijmy
položky za použiti služedniho
Mimořádn~
pln~ní rozpočtu příjmd
nízké
728 - práce a sociální klad~
v~ci.
skutečnosti
dosažené
domě čp.
tY místnosti v
Rozpočet
113 v
zařízení,
jektu býv. domu "U určen
objekt v mu
čp.
II, v ulici Nad zastávnárodním výborem
Městským
z nájmu od
který se musel
Prahy" na něm~l
k demolici, a
Kolíně
113
města
náměstí
úřad
i druhý nájemník v tomto
dom~,
z ob-
Budé amnády, kte-
Vyst~hoval
koncem roku 1981,
Plnění rozpočtu
národního výboru.
Okresní-
VJ'.stěhovat
rozpočtu
negativně
pak
se z do-
předpokládané příjm9
však zdstaly po celý rok 1982 v
něho
služ-
dosud postavený vlastní
VI., který už nyní má.
ješt~ před
pečovatelskou
pronajaty místnosti
dom~ m~l přechodn~
no veterinárního
rý byl
K 0 lín~
k adaptaci na dftm pro ddchodce s
určen
bou. V
byl stanoven na zá-
v roce 1981, kdy byly pronaja-
kou, který byl kdýsi zakoupen a
je na kapitole
oylivnil
podnik Laktos, který nedo-
držel dohodu a nepoukázal v roce 1982 zálohy na nájem za používané místnosti. klady za rok 1982 1983. A tak na
Městský
vyúčtoval,
rozpočtem
národní výbor mu všechny náale úhrada
přijde
stanovenou výši
utržil národní výbor jen 760,--
Kčs,
což
až v roce
příjmd
5
000,-Kčs
představuje
jen
15,2 % plánu. V oblasti místního rozpočtem příjem částky počet
hospodářství
ve výši
3 747 413,18
Kčs.
3 900
plánu
toly se podílejí
dv~
000,-Kčs
a dosaženo bylo . -,
Protože však byl
na této kapitole snížen o
konečné plnění
/kap.739/ byl stanoven
úrovn~
dvěstě
101,3 %. Na
organizace !ízené
během
roku roz-
tisíc korun, dosáhlo příjmech Městským
této kapinárodním
výborem: Technické služby ných služeb a oprav. O v~ee,
povím
města
Kolína a Provozovna drob-
hospodaření
těchto
obou
organizací
až budu mluvit o výdajích národního výboru.
Kapitola 740 - stavebnictví a komplexní bytová výstavba plánovala částky
příjmy
ve výši
Kčs,
29 359,-
000,-Kčs
30
což znamenalo
na 97,9 %. Na této kapitole jsou
a dosáhla stii
splnění rozpočtu
účtovány příjmy
vání práva osobního užívání pozemkd, at již trvalého. Pro budoucího
podle nyní platných zákonných
předpisd
ní výbor svdj pozemek soukromé domku, ale jen vání. Za
propdjčit
musím zde
čtenáře
do
osobě
zřizo
ze
dočasného
vysvětlit,
nebo že
nesmí prodat národ-
pro stavbu rodinného
přechodného
nebo trvalého uží-
práva osobního užívání pozemku pak
zřízení
jen
občan
zaplatí národnímu výboru stanovenou náhradu a mdže pak na pozemku
Pozemek však zdstává majetkem národního
stavět.
výboru a tedy státu. V kapitole 741 - všeobecná pokladní správa - byla stanovena nejvyšší
bylo také provedeno nejvíce ku, celkem 35, které
ku o
10 368 275,90
Takto stanovený 32 627 366,99 že
rozpočet
hajících
příjmd.
výdajové
části
ale ro-
zvětšily pOvodně rozpočtovanou část Kčs
na
konečný
stav
byl
32 394 275,90
roku upravován podle
Všechny provedené
tohoto
rozpočtu.
Kčs.
splněn částkou
na 100,7 %. Na první pohled je
během
byl
000,-Kčs,
rozpočtových změn během
konečný rozpočet
Kčs
22 026
částka příjmd
změny
zřejmé,
skutečně
nabí-
jsou uvedeny ve
Tato kapitola je velice
obsáhlá, vždyt obsahuje čtyři p~tiny celého městského a proto se
rozpočtu,
příjmO
skupinou
dělí
do
ještě
této kapitoly jsou
několika
daně
skupin. První
a poplatky. Na da-
ních a poplatcích bylo letos vybráno celkem a
roční
plán byl
na domovní dani stva
109 328,-
platku z 99
nadměrných
744,-Kčs
doplatky i
zemědělské
bytO
3
dani
558,-Kčs,
60
pop~eíeh
Na daních a
přeplatky,
současně
tvoří
na po-
374,-Kčs,
jsou stále
ještě
ne-
které jdou do tisícO korun. Celkem
55 423,-
Největší částku
Kčs
37
pie-
503,-Kčs
nedoplatkO.
na kapitole všeobecné pokladní správy
globální dotace, které v letošním noce dosáhly výše
14 899 000,- Kčs. Další položkou jsou subvence. Ty~yly letos v pOvodním ale
rozpočtu
rozpočtovými
konečnou částku
89,9%
částkou
stanoveny
změnami během
ale
6 225 440,99
Kčs.
Nízké
bylo zpOsobeno Technickými službami
čerpány
města
ve výši
že nebude
dodržen·pdvodn~
byly jen na
čerpání
subvencí
Kolína, které 554
akci "zastřešení zimního stadiÓnu" a dalších prOběhu
Kčs,
roku byly zvýšeny až na
Kčs,
nečerpaly investiční prostředky
1 997 000,-
částkou
6 921 781,-
na projektové práce. V
·
obyvatel-
na poplatcích ze pad
ke konci roku bylo na daních a poplatcích pletka a
příjmu
na dani z
a na správních poplatcích bylo letos vybráno
Kěs.
116 387,-
102,-Kčs,
na
Kčs·,
Kčs
na 100,1 %. Nejvíce bylo v'bráno
splněn
1 057
t 446 493
000,-Kčs
112 000,- Kčs
roku, kdy již bylo
stanovený termín
na
zřejmé,
dokončení
akce
v roce 1982 pro opoždění prací a dodávek subdodavateld i prací vlastní stavební skupiny, požádal
Městský
národní
výbor ministerstvo výstavby a techniky ČSR o posunutí ter-
dokončení
mínu
akce na
červen
1983. Nový termin ministerčástka čerpání
stvo potvrdilo a zaregistrovalo, dohodnutá podle
p~epracovaného
plánovací odbor v Praze
p~esto
harmonogramu byla také
Středočeského
ale
krajského národního výboru
plánovanou na rok 1982
došlo k vykazovanému nízkému
splněna,
čerpání
částku
nesnížil. Tím
subvencí v letošním
roce. Dalši položkou kapitoly 741 - pokladní správa - jsou p~evody
z Fondu rezerv a rozvoje do normálního
národního výboru. Letos byly Kčs,
1 ,282 000,sáhly
ly pak vynaloženy vé
částky
počtu.
jsou
novil jen
během
částku
hoto zdrtoge vé
p~edevším
podrobně
příjmy
převedeno
celkem
na
prováděné
převody
000,-Kčs,
5 452
543,-Kčs
iRXXXB ještě p~ekročena do výše
z
toho~zdroje
ní akcí "Z", dětí
byly
nap~iklad
a na úpravu
zbytek
3 179
na
v pftvodním dodatečně
doplňkové p~íjmy
rozpočtu
stanoveny
na financová-
o.oo,-Kčs
a
KB
školy.
vt§·ěobecná
národního yÝboru.
528
čerpán'm
výdaje, úpravy komu-
plánovány iáatkam a částkou
byla
školy pro 360
2 597
mateřské
Poslední položkou kapitoly 741 správa - jsou
části
mateřské
neinvestiční
nikací a na provoz výše uvedené
rozpočto
543,-Kčs. Příjmy
z velké
celkem
sta-
bylo z to-
jako
částka
roz-
prostřed
rozpočet
rozpočtu
a tato
na výstavbu
autocvičiště
543,-Kčs
části
skutečnostj
5 776
opět určeny
by-
akce "Z". Jednotli-
Pftvodní
ve
do normálního
roku do-
ze sdružených
měněny.
ve výši
rozpočtové příjmy
rozvedeny ve výdajóvé
roku také 2 403
Tyto
Kčs.
Další položkou jsou
kft. Ty byly
pftvodně rozpočtovány
rozpočtovými změnami během
ale
3 147 951,90
částky
rozpočtu
během
000,-Kčs.
Ve
pokladní
~byly
roku byly skutečnosti
ěástky
však dosáhly
splněn
plán byl jí
p~íjmy
ve~ejného
p~ebytky hospoda~ení
p~íjmy
což znamená, že
zdrojd:
poplatky z užívání
p~edepsané
Kěs,
na 214,4 %. Na dosaženém výsledku se podíle-
těchto
z
1 131 938,10
216 879,60
Kěs,
Provozovny drob.služ. 265 978,10
Kěs,
1O, 1 90 , --
Kč s,
prostranství
a vybrané pokuty
sankění
339 986,--
poplatky
zbytek pak jsou tzv. nahodilé příjem
jiné i
801,--Kěs
65
z prodeje rodinných domkO
z prodeje
p~íjmy,
mateřské
Kěs
mezi nimiž je mimo
školy v
Kolíně
V.,Veltrub-
ská ulice, národnímu podniku Tesla Kolín.
Vý d a j e v roce 1982
splněny
jednotlivé úseky ny
tyto
Městského
národního výboru v
na 100,5% upraveného
ěinnosti
Kolíně
rozpoětu.
Na
národního výboru byly vynalože-
~ozpoětu
Plnění
v
Kěs
Plnění
v %
710 - doprava
4 157 577,93
1 oo, 7
714 - školství
12 591 145,08
104,2
715 - zdravotnictví
1 044 043,03
84,-
716 - kultura
2 038 087,80
1 07' 1
749 299,85
108,6
386 217' 08.
96,6
719 -
byly
finanění prostředky:
Kapitole
správa
vnitřní
728 - práce a sociální 739 - místní
věci
hospodářství
740 - stavebnictví
13 647 460,86
95,-
1 245 042,38
103,7
ooo,--
100,-
4 456 568,83
1 09,..;.
741 - všeobec.poklad.správa 751 - akce "Z" C e 1 ke m
295 ~o
a
610 442,83
1 oo, 5
Rozbor výdajfi na jednotlivých kapitolách činnost Městského
dokumentuje
rozpočtu
národního výboru a jeho
složek na všech úsecích podle toho, jak na jednotlivé úkoly byly
během
finanční prostředky.
roku vynakládány
Na dopravu /kap. 710/, to jest na opravy a udržování komunikací ve jen z
bylo v pdvodním
městě,
1 143 OOO,T
sdružených u
000,-Kčs.
čerpáno
4 157 577,93
vynaloženy na
Ve
skutečnosti Kčs,
dokončení
součástí
prostředka konečnou část
bylo na tyto
100,7%
částka
rozpočtu.
účele
vy-
Peníze byly
veliké opravy ulice Politických
byla i úprava
kde bylo vybudováno veliké financovanou z tohoto
plánováno
roku b,yla tato
národního výboru na
Městského
ku 4 129
jejíž
během
Okresního národního výboru a z
prostředkfi
vězňfi,
ale
Kčs,
rozpočtu
náměstí
parkoviště.
rozpočtu,
Rudé armády,
Další velkou akcí,
byla rekonstrukce Kutno-
horské ulice v úseku od hotelu Centrál až ke
křižovatce
s ulicí Dukelských hrdinfi. Na tuto akci bylo v roce 1982 vynaloženo asi osmset tisíc korun. Letos byla také. zahájena rekonstrukce Jeronýmovy ulice u areálu 360
dětí,
mateřské
školy pro
ke konci roku byly schOdné pouze chodníky po
obou stranách této ulice v úseku od
křižovatky
Vrchlického k ulici
rekonstrukce bude do-
končena
v
příštím
Tábo~itské.Celá
roce, a tak tato
dlouho zanedbávána, dostane další mě těchto větších
kfi v ulicích tanově,
prací se letos
Tyršově,
část města, pěknou
s ulicí
která byla
komunikaci. Kro-
prováděly
opravy chodní-
Voskresenské, Rimavské Soboty, Sme-
Štítarské, Prokopa Velikého, Polepské a Na valech.
qq,
představují
Výdaje na školství /kap.714/ v~tších
položek výdajového
výboru.
POvodně
val výdaje na tento úsek každoročně,
a
statečnou
počtu
rozpočtu Městského rozpočet
schválený
částkou
být
během
národního
na rok 1982 preliminoKčs,
9 468 000,-
tak i letos se ukázala být tato muse~a
jednu z nej-
a jako
částka
nedo-
roku posilována jednak z roz-
Okresního národního výboru, jednak z Fondu rezerv a prostředk'O. Městského
rozvoje a ze sdružených boru až na
konečnou rozpočtovanou částku
národního vý-
12 078 093;-
Kčs.
Ale i tato částka ještě nedostačovala, nebot konečné čerpá skončilo částkou
ní na této kapitole což
představuje
104,2%
lY letos vyšší o
Kčs
Kčs,
Výdaje na školství by-
rozpočtu.
3 085 000,-
12 591 145,08
než v roce 1981.
V letošním roce byly uvedeny do provozu dva školní objekty, které si vyžádaly k'O.. Na vybavení a provoz letos vynaloženo ních školních
mimořádných finančních prostřed
1 837 000,-
zařízení
pro školní jídelny
školy pro 360
mateřské
Kčs,
Finanční prostředky
jsou
určeny převážně
Kčs,
Kčs,
gii, páru, vodu a plyn ve školách
na nákup potravin
na elektrickou ener-
1 884 000,-
Kčs.
kapitoly 715- zdravotnictví-
na provoz jeslí. POvodní
s
středk'O.
Okresního národního výboru posílen o 38 000,-
určených
vený
1 205 000,-
rozpočet
počítal
částkou
Kčs,
během
roku byl z proKčs
na vyrovnání zvýšených cen potravin, takže upra-
rozpočet počítal
nost ukázala, že byl Kčs.
bylo
na údržbu všech ostat-
1 445 000,-
5 138 000,-
dětí
s
částkou
vyčerpán
1 243 000,-
jen z 84 %
Kčs.
částkou
Skuteč-
1 044 043,02
·100-
Z vynaložených
prostředkd
částky
113 000,-
bylo použito na opravu
střechy
na
budově
kapitoly zdravotnictví Kčs
na údržbu budov, zejména
jeslí v
všechny druhy energie v jeslích byla 125
000,-Kčs,
na potraviny
vení jeslí 92 000,-
Kčs,
189
ulici, na
Ko~řimské
čerpána částka
na
000,-Kčs,
na prádlo a textil
doplnění
vyba-
96 000,-
Kčs
a na ostatní výdaje spojené s provozem jeslí
174 000,-
Kčs.
Ve srovnání s rokem 1981 bylo letos vynaloženo na_kolínské jesle o
68 000,-
více.
Kčs
Při rozpočtování finančních prostředkd-na
kultury /kap. 716/ se opakovalo i letos již doročni
rozpočet
jednání:
ly pokryty ani ty
nejnutnější
dvakrát
větší,
byl
skutečné čerpání
než stanovil pdvodní čísla:
kaž-
nízko, neby-
během ro~u
požadavky,
tos se jednalo o tato konkrétní
rozpočet.
pdvodní
Le-
rozpočet
posíleni z
prostředkň
Okresního národ-
niho výboru a ze sdružených
prostředkO
a z
1 110 000,-
Kčs,
tradiční
stanoven~·vědomě
posilován, takže nakonec bylo
rozpočet
téměř
byl
oblast
Fondu rezerv a rozvoje nečnou částku
~
038 087,80
1 902 623,-
na
část prostředkfi
činnost Městského
tos i na krytí schodku vlastni
Kčs,
národního výboru na kočerpáni
na 107,1%
částkou
Kčs.
Podstatnou příspěvek
Městského
prostředkň
činnost
letos vynaložena
z této kapitoly kulturního
hospodaření Městské
odčerpá
střediska
a le-
správy kin. Na
Národního výboru v oblasti kultury byla částka
654 464 80
Kčs,
poměrně
dosti vy-
soká, ne bot jsou v ní skn'ty mimořádné výdaje: na výkup
/JQ.f.
objektu Zámecké restaurace od
Stfedočeských
pivovard cca
budově
300 tisíc korun, na,instalaci desky na
radnice 30
tisíc korun, na zakoupení sedaiel do kina 79 tisíc korun a ?a
pořízení
projektové studie úpravy kina Oko. Z
kd této kapitoly byly dále hrazeny výdaje na Cenu lína a na
propagační
v celkové
částce
pohlednicové
síc korun na rOznou Městské
města
Ko-
Kolína,
76 tisíc. Dalších 44 tisíc korun bylo vyobčanské
naloženo na provoz Sboru pro
Pro
skládačky města
prostřed
činnost
kulturní
záležitosti a 32 ti-
kulturní pro ddchodce. byl v
středisko
pdvodně
schvále-
ném rozpočtu stanoven příspěvek jeden miliÓn korun, během roku byl pak zvýšen na především
1 372 699,-
Zf.ýšeni se týkalo
Kčs.
výdajd na festival dechových orchestrd 20.Kmochdv
Kolín /20. 000
na nákup nových stejnokrojd pro
Kčs/
hudbu Františka Kmocha /200 000
Kčs/
ni
Městského
né a Kčs
kulturního
skončilo
střediska
přebytkem.
malým
/z toho vlastní tržby
3 169 041,98
Kčs.
činily
jen
Hospodaře
bylo v roce 1982 vyrovna-
Příjmy činily
1 812 760,80
302 815,32
196 633,20
příspěvky Městského
ho národního výboru.
Kčs/
Kčs,
Kčs,
3 185 459,.80 a výdaje
zatím co tržby a
schodek pak byl hrazen
národního výboru, OkresníRho a KrajskéMě~tské
kulturní
středisko mělo
67 pracovníkd, jimž vyplatilo na mzdách středisko mělo
Kčs/.
Na 20. jubilejní Kmochdv Kolíny byly vy-
naloženy výdaje ve výši výnosy
Městské
a na zájezd
hudby Františka Kmocha do Francie /60 000
Městskou
1 248 953,- Kčs.
v provozu také dodávkový automobil
Škoda 1203, jímž letos ujelo 1 950 litrd benzínu.
14 226 km a
letos
značky
spotřebovalo
Rozpočet Městské
příjmy
že Kčs
správy kin
činit
i výdaje této organizace budou
s tím, 1 415
ooo,-
a že tedy Mě,tská správa kin nebude potřebovat od Měst~
ského národního výboru žádného že
pftVodně počítal
hospodaření Městské
příspěvku.
správy kin vlivem
tržeb nebude vyrovnané, a proto jí poskytl
příspěvek Kčs
letos vlastních celkem
1 396
příjmd
ooo,-
jen
POvodní
řadu změn.
540 000,-
Kčs,
1 378 000
plánu
národní výbor
správa kin dosáhla
Kčs,
výdaje však
měla
Kčs.
vnitřní
Také kapitola 719 roku
nesplnění
Městský
Městská
10 924,--.
Ukázalo se však,
prodělala během
správa -
byl schválen
rozpočet
posílením ze zdrojd
rozpočtu
částkou
Okresního ná-
rodního výboru, z Fondu rozvoje a rezerv a z doplňkového rozpočtu ~zrostl
to nakonec
na
konečnou částku
nestačilo,
byl
689 679,-
vyčerpán částkou
Kčs,
ale i
749 299,85
Kčs
na 108,6 %. Proti roku 1981 však výdaje na této kapitole byly letos nižší o 58 tisíc korun. Z ny
prostředkft,
nejrOznější
poň některé:
noval letos
určených
97
727,-Kčs,
a dary
vnitřní
správu, jsou hrazeT
výdaje, z nichž pro zajímavost uvádím"ales-
na činnost.doborovolného požárního sboru vě Městský.
národní výbor
na školení poslancO na radnici
na
2 971,70
35 149,50
Kčs,
Kčs,
Kčs.
12 249,74
na opravy
na údržbu
na páru a energii
4 551,-
částku
obřadní síně
radničních
70 786,-
Kčs,
na
budov pohoštění
Letos havarovalo služební auto
Volha a musela být pro
něj pořízena
Kčs,
nová karoserie.
značky
10J.
na kapitole 728 - práce a sociálni
Rozpočet
byl upravován v souvislosti se některých
platách
změnou
sociálnich dávek, které
šly z Okresniho národniho výboru na Proto p'Ovo_dni posilen o
96,6 % částkou
pohřebné
ddchodcd
32 774,03
285 256,05
Kčs,
hospodářstvi.
Z
soustředěno
města
čerpána
celou tuto
Kolina, samotný Kčs
a
občandm
celkem
na kapitole 739 - mistni
čp.
rozpočtem
částkou
schválena
Kčs,
ale na-
13 647 460,86
Technické služby
národni výbor použil jen
na výdaje spojené s
na výkup domu
a bytového hos-
14 360 361,90
částku
národ-
roku ze všech možných
částku spotřebovaly
určeny
Městského
hospodářstvi
během
jen do 95%
Městský
bytd, které byly ně
na provoz klubd
rozpočtu Městského
Kolina a výdaje
Kčs
.zdroj'O byla posilena na
Kčs
z
Na kapitole byla p'Ovodnim
12 697 000,--
21 760,-
jen na
této kapitoly jsou hrazeny výdaje
niho výboru na úseku mistniho
Téměř
byl
této kapitoly
na podporách starým
rozpočtu
Technických služeb
.konec byla
464,-Kčs,
12
finančnich prostředk'O
národniho výboru bylo
částka
Kčs
Kčs.
Nejvice
podářstvi.
pře
nepracujicicm ddchodcdm 55 723,-
dětmi
na pomoc ·rodinám s
vý-
roku
vyčerpán
prostř~kd
• Z
při
-
národni výbor.
320 000,-
Byl však
Kčs
386 2f7,08
bylo vyplaceno na Kčs,
Kčs.
80 000,-
během
Městský
této kapitoly
rozpočet
částku
kompetence
věci
přestěhovánim
k modernizaci, a
částku
Kčs. města
částky
uživateld 95 702,-
556/II pro výstavbu tržnice v Koli-
II. a na výkup pozemku ve Štitarech pro výstavbu areálu
Svazu chovatel'O
hospodářského zvířectva.
Technické služby
města
Kolína, do nichž byla od l.led-
na 1982
začleněna
i dosavadní
Kolína,
vyčerpaly
z kapitoly 739 - místní
celkem
částku
prostředkŮ
13 529 999,36
Tělovýchovná zařízení města
Kčs,
přitom
hospodářství
jim z
-
rozpočtovaných
propadlo 694 tisíc korun na nerealizované inves-
tiční výdaje na dostřešení zimního stadiÓnu, jak jsem již dříve
činnosti
uvedl. O
Technických služeb
města
Kolína
píši v kapitole o obchodu a službách.
podrobně
Kapitola 740 - stavebnictví a komplexní bytová výstavba - je
opět
dokladem, jak je zpracováván
rozpočet Městské
ho národního výboru: pavodní
rozpočet
pitole
rozpočtovými změnami převodem
z
50 000,-
částku
rozpočtu
šena na
Kčs,
obsahoval na této ka-
Okresního národního výboru byla tato
1 201
396,-Kčs
konečnou částkou
a nakonec
1 245 042,38
přečerpána
Kčs.
částka
do 103,7%
Prostředka
z této ka-
pitoly bylo použito na demolice objektfi ve
městě
na zpracování projekta /213 tisíc korun/na
přeložku
k rodinným domkfim v
Kolíně
zvý-
/780 tisíc/, kabela
VI a na jiné investice.
Kapitola 741 - všeobecná pokladní správa - se stala --------~P~uaa_p~Qstředníkem převoda
vodním
se naplánovaly na této kapitole vdbec žádné
během
roku sem byly
převedeny finanční prostředky
příspěvky,
které poskytl
Městský
výdaje, na
rozpočtu
z Fondu rezerv a rozvoje. V pa-
organizacím ve
městě,
Kčs, městskému
výboru Svazu
telství 5
000,-Kčs,
národní výbor
některým
a to: pionýrské organizaci 30
ooo,-
československo-sovětského přá
HIFI klubu Svazu pro spolupráci s armá-
10S·
dou
Kčs
5 000,-
vané hudby, městskému
/HIFI klub je klub
kteři
se snaži o
posluchačft
maximálně věrnou
20 000,- Kčs, TJ Jiskra
okresnimu výboru
Československého
deže v
a
Kčs
městskému
20 000,-
Kolině
svazu
měl
již
la a ve
částku
tělesné
nanční prostředky
Mateřská
výchovy
Kčs.
3 685
4 087,123,-
skutečnosti
ooo,-
10 000,- Kčs,
finančni prostředky
nancováni stavby objektft v akci "Z". POvodni s výdaji ve výši
5
výboru Socialistického svazu mlá-
V kapitole 751 se plánovaly
čítal
reprodukci/,
výboru Svazu protifašistických bojovnikft
Kčs, TJ Štitary
200 000,-
reproduko-
bylo
000,-Kčs,
Kčs,
upravený
která však
vyčerpáno
rozpočet
na fipo-
rozpočet
ještě nestači
4 456 568,83
Kčs.
Fi-
byly vynaloženy na tyto jednotlivé akce:
škola v ulici Vrchlického /tak byl
označován
jeden
ze tři pavilÓnO mateřské školy pro 360 děti/ 677 011,93 Kčs, inženýrské 757
ooo,-
Kčs,
369.
děti
899 996,46
energocentrum v areálu Kčs,
hospodářského zvířectva
TJ Jiskra v Borkách T
školy pro 360
sitě ~areálu mateřské
tržiště
Kčs,
na Zálabi sociální
69 925,80
vestični
Kčs,
ubytovna na
469 316,52, kout hygienické
122 150,60
zařízeni
pionýrské organizace
školy pro
Svazu chovatelO drobného
objektu Okresniho ústavu sociální
městí
mateřské
děti
Kčs,
kina OKO 238 006,20
výdaje, které dohromady
Vedle toho byly financovány
péče
na
Kčs.
očisty
Jiráskově
požární nádrž 93 653,67
hřišti
Kčs,
ná-
169 485,10 klubovny
To všecko byly in-
činily
3 496 546,28
ještě neinvestiční
to na zařizeni autocvičiště v Žižkově ulici
Kčs.
náklady, a
396 038,18
. 100.
Kčs,
na
pořizeni
minigolfu pro plavecký stadiÓn
Kčs,
na
zařizeni
pro dostihovou dráhu chrtft Na spálence
Kčs
7 967,60 457 000,-
a dpravu ledové plochy na zimnim stadiÓnu Na financováni akci "Z" poskytl Okresni ná-
Kčs.
rodni výbor v 1 787
99 016,77
Kolině
ze sdružených
000,-Kčs,
niho výboru v
Kolině
částku
ze svého Fondu rezerv a rozvoje prostřed~ Městského
byla použita
národ-
2 597 000,-
částka
a z doplňkových přijmd Městského národniho výboru
Kčs
72 568,83
Kčs.
Z podrobného rozboru výboru v dobrého
a
hospodáře
ré
řídi,
je
přijmd
na svou
na druhé byly
ni v roce 1982
Na
vyplývá, že národni výbor
Kolině
prostředky
hospodařeni Městského
uvážlivě činnost
i na
plně čerpány.
městském
činnost
hospodařil
s
péčí
svěřené finančni
organizací, kte-
pak dbal o to, aby všechny zdro-
straně
svědči
vynakládal
národniho
Vyrovnaný ypsledek
hospodaře
o tom, že se mu to po celý rok
národním výboru v
Kolíně
dařilo.
byl i letos veden
Fond rezerv a rozvoje který byl dobrou zálohou pro
mimořád
né potřeby financováni některých akci. Čerpat se z něho mohlo jen po vfslDném schváleni radou boru. V letošnim roce Kčs. Kromě
měl
fond k dispozici
výdajd, které jsem již uvedl
vých kapitol výdajového
rozpočtu,
zerv a rozvoje poskytnuty lách v
Městského
přirodě
v celkové
4 250 055,52
při čerpání
jednotli-
byly i letos z Fondu re-
příspěvky dětem
částce
národního vý-
na pobyt ve ško-
87 410,--. Celkem bylo
v roce 1982 z Fondu rezerv a rozvoje
Městského
národniho
.1oř.
výboru v
Kolín~ vyčerpáno
3 885 636,98
ješt~ částka
ko·nei roku z'O.stala
národní výbor v
M~stský
Kčs
364 418,54
na fondu ke Kčs.
i letos
Kolín~ pokračoval
v uzavírání smluv s kolínskými závody a podniky o sdružeI
ván1finančních prostředkd
akcí, zejména dostavby n~
IV a na její
celkem
byla použita na
účt~
na konci roku na
prostředkd
n~m
zdstalo
álu
mateřské
Kčs
na úpravu komunikaci a další
Na
a
školy pro 360
Kčs
d~ti
sdruženo akcí
K 1.lednu 1982 bylo 13 246 357,66
Kčs
Kolíně
v
v Kolí-
Kčs.
Kčs,
Z toho je
na výstavbu areIV,
1 255 058,-
zřizováni veřejné zelen~
na úpravu
hřiště
TJ Kolín.
národním výboru v
Kolíně
i ve všech jeho
37 100,-
M~stském
zařízeních
7 255 197,-
určeno
d~tí
společných
8 572 565,77
příští
m~st~
Kčs.
celkem
pro
ve
období
nov~
a na financování
5 776 543,-
částka
sdružených
V roce 1982 bylo
Kčs
n~kterých
financování
školy pro 360
mateřské
provoz~
1 102 751,11
společné
na
byla ke dni
31.řijna
1982 provedena inventari-
zace všeho majetku. Inventarizaci bylo
zjištěno,
že
Měst-
ský národní výbor spravuje národní majetek v celkové hodnotě
83'080 289,64
kŮ
/to je takových
6 000 Kčs
Kčs
Kčs,
předmětd,
které mají hodnotu
a dobu užíváni delší než jeden rok/
a hodnota
předm~td
V den inventarizace svých
z toho je hodnota základních
účtech
postupné
měl Městský
u Státní banky
ně,finanční prostředky
v
spotřeby
větší
než
72 890 400,75
10 189 888,89
národní yÝbor v
československé,
částce
prostřed
Kolíně
pobočky
14 243 092,53
Kčs.
Kčs.
na
v Koli-
V celkové
hodnot~
majetku spravovaného
Městským
národním
výborem jsou jsou uvedeny tyto jednotlivé objekty-: :aaJClad.nl. .l:"rostrea~ · Ob j e k t prostf>edky postup. spot!>~ Mat.škola Kmochova ul. 20 535,-Kutnohorská ul. 33 481 ,-Bachmačská ul. 2 368 898,-Chelčického ul. 1 782 900,Voskresenská ul. 4 581 409,-ul.Rim.Soboty 4 949 905,-v nemocnici ~,-P.ro 360 dětí 525 284,-10 472 814,1 • Základn:C škola 2. Základní škola 5 164 227,-). Základní škola 6 704 035,-9 234 400,4. Základní škola Základní škola 4 045 347,-5· 6. Základní škola 6 546 509,Základní škola v nemocnici --,-109 958,-Základní ěkole 14 809,-kolní družina l.ZM kolní družina 2.Z 1 433 548,-ikolní družina ).Z~ kolní družina 4.Z --,-Školní družina 6.ZŠ 73 304,-Zvláštní škola 29 590,-Lidová škola umění 1 404 779,-Školní jídelna l.ZŠ 86 999,-Školní jídelna 2.ZŠ 45 232,-Školní jídelna ).ZŠ 63 786,-Školní jídelna 4.ZŠ 24 062,-Školní jídelna 6.ZŠ 149 814,-1 009 895,-Jesle v Kouf>imské ul. Jesle v T~lově ulici 971 642,-Jesle ve títného ul. 1 143 566,-1 290 099,-Kap. 716 - kultura Kap. 719 - vnitf>ní správa 6 455 645,75 Kap. 728 - sociální věci 37 700,Kap. 739 - místní hospodář1 2 066 828,-Kap. 751 - akce "Z" 54 400,--
162 167 182 225 524 637 12 1 052 729 512 624 826 362 570 . 16 362 1075 57 19 17 27 190 717 136 68 61 62 68 253 223 214
j•
-,--
Přírftstky
na 1982
452,97 006,47 894,18 291,44 491,88 879,90
oso,--
592,96 652,20 309,56 020,01 055,34 261,16 019,76 720,-993,-845,16 .598, 91 540,33 467,-853,54 987,44 660,21 538,32 058,83 924,570,03 453,50 727,61 021,08 791,75
-,--
913 137,95 67 724,--
- --
' 12 375,--
za jeden rok, od 1.listopadu 1981 do 31.f>íj-
představují
hodnotu
1 289 762,75 826,--Kčs.
Kčs
, naproti to-
mu úbytky za stejné období
306
představují. největší částky
základní prostf>edky v nové ma-
teřské
škole pro 360
dětí
V pf>írdstcích
a v nové ?.Základní škole a nové
požární auto dobrovolného požárního sboru za
299 503,75
Kčs.
V úbytcích figuruje náměstí
Zálabí, mateřská
za
především
Svobody v
d~ čp.
prodaný
hodnotě
285 v
720,--Kčs
100
Kolíně
a prodaná
škola ve Veltrubské ulici národnímu podniku Tesla Kčs.
54 972,--
obsažena ani nová
V
přírustcích
mateřská
není
ještě
v plné
dětí
škola pro 360
v
hodnotě
Kolíně
IV,
ani nová 7. Základní škola. Předmětem
poskytuje
inventury byly i
občanfun
pfijčky,
na individuelní bytovou výstavbu.; ke dni
inventury byly poskytnuty ve výši tak zvané
neúročitelné
znamená, že
které národní výbor
občané,
a
kteří
1 834 000,-
podmínečně
nenávratné
dostali takovou
z ní úroky a když splní podmínky,
pfijčka
Kčs.
Jde o
pfijěky,
pfijčku,
to
neplatí
se jim v plné hod-
odepíše. Tak stát podporuje individuelní bytovou vý-
notě
stavbu, na níž se
občané
sami podílejí.
Inventura byla provedena Městský
která Z a
národní výbor
i z e n í
ř
současně
řidí.
i ve všech zjištěn
Byl
Základní
tento majetek:
Prostředky postup.spotře't
prostředky
Technické služby
zařízeních,
199 782 238,32
3 153 002,94
1 883 885,84
546 674,3E
středisko
24 111 244,90
2 521 201 , 2C
Provozovna drobných služeb
5 538, 2C
27 634,60
225 782 907, 2€
6 248 513,12
Městská
správa kin
Městské
kulturní
Celkem Když to všecko výbor v
Kolíně
sečteme,
zjistíme, že
Městský
národní
spolu se svými organizacemi spravuje ,národ-
ní majetek v hodnotě vyšší než třista třicet miliÓnfi korun.
Inventarizační
mezi
skutečným
přesné
a
komise nezjistila žádné nesrovnalosti
účetním
stavem, což
svědčí
o poctivé a
práci všech pracovníkd, jimž je národní majetek
svěřen.
410.
VfSTAVBA
O
MiSTA
výstavbě města
jsem již psal v kapitole
ský závazek. V této kapitole chei uvést daje o speciálních úkolech výstavby
Celoměst
ještě některé
města,
d-
jak jsem je
ziskal z rdzných zdrojd. M~stský
národni výbor v
Kolině,
jeho odbor výstavby
a dzemniho plánováni, vedený inženýrkou Jaroslavou kOvou, se v uplynulém obdobi bytd v rdznýeh lokalitách
zaměřil
města.
V
na
přípravu
popředí
Havliě
výstavby
zájmd je stále
veliká lokalita, nazvaná U Jána, která zabírá celou plochu vymezenou ulicemi ~ižkovou, Jaselskou, Polepskou a silnici od nemocnice k Polepdm. Hlavni pozornost a práce odboru byla
zaměřena
na územni
připravenost
této a v dalšich lokalitách
města.
pro výstavbu bytd v
~zamni připravenost pro výstavbu bytO realizovanou
dodavatelským
způsobem,
je investorem Krajský
při nimž~:~
investorský útvar v Praze, detašované a dodavatelem národní podnik jišt~na
v
v
Kolín~,
závod Kolín, je za-
lokalitách:
m~ti
1. lokalita- na
míst~ uvolněném
líně
II.
č.159
69
bytů
blok
č.160
46
bytů
blok
č.161
69
bytů
- blok
č.116
90 bytO
- centrum
3.lokalita
- ulice Pátého
4.lokalita
- zálabské
- U Jána v na
kv~tna
v
Kolíně
II: 106
bytů
přemostí:
blok
č.5
23
bytů
blok
č.6
14
bytů
blok
č.3
24
bytů
blOk
č.4
22
bytů
blok
č.7
17
bytů
blok
č.8
81
bytů
blok
č.9
81
bytů
blok
č.1
81
bytů
798
bytů
Kolíně
I.etap~
v
II.etapě
O
III.
nezem~d~lských
v
Celkem je územní
demontáží panelárny v Ko-
- blok
2.lokalita
5.lokalite
Průmstav,
pracovišt~
pozemcích
1 018-bytd
připravenost
pro
2 539
bytů.
Územní připravenost pro výstavbu bytů realizovaných svépomocí, kde investorem i dodavatelem je Stavební bytové družstvo pracovník-o. a
občand
pro svépomocnou vý-
stavbu v
Kolín~,
v
IV:
Kolíně
je
zajišt~na
v
blok A
16 byt \i
blok B
16 bytd
blok C
16 bytd
blok.D
16 bytd ....
:blok E
Tato lokalita je
ně
72 bytd.
vyčleněna
roku 1974. Vzhledem k
ulice Vrchlického
8 bytd
celkem
není pro
lokalit~
pro
potřeby
družstva již od
stagnaci v práci družstva
určité
vyhražováno souvislé území k
ale
výstavbě,
se s tím, že bude družstvo realizovat stavby obyt-
počítá
ných domd v prolukách nebo na místech domd, které bude nutno z ddvodu dožiti likvidovat. ~zemní připravensot
domcích je ném již
zajištěna
dříve
nými domky, v
pro výstavbu
by~d
na pozemcích, uvedených ve schvále-
seznamu pozenlldl vhodných k němž
Městského
zástavbě
rodin-
je dosud uvedeno 13 stavebních parcel,
s jejichž majiteli jedná odbor místního služeb
v rodinných
hospodářství
a
národního výboru ve snaze tyto pozemky
získat a nabídnout je žadateltim o
přidělní
stavbu rodinných domkd. Odbor místního služeb projednal s majiteli prodej jejich pozemkd
těchto
Městskému
pozemkd na a
hospodářství
stavebních parcel od-
národnímu výboru.
Větši
na majitel-a prohlásila, že sami zahájí stavbu, pouze ve dvou
případech
se
uskutečnil převod
pozemku na
ský národní výbor. Aby se tato situace již řešila
a nezftstávaly ve
městě
stále
konečně
nezastavěné
Měst
vy-
f8rcely,
protože jejich majitelé stále odkládají zahájeni stavby,
usnesla se rada připadech,
Městského
národniho výboru, že v
těch
kdy majitelé stavebnich parcel nezaháji sami
stavbu rodinného domku a odmitaji pozemek prodat, podá Městský
vyv1astněni
národni výbor návrh na
ve
veřejném
zájmu. Jiná územni
připravenost
pro stavbu bytfi v
zatim neni, i když jsou vedena notným
zemedělským
třešňovky domků.
družstvem
předběžná
Křečhoř
o
jednáni s Jed-
uvolněni
Dále se
připravuje
vyhodnocovaci studie pro vcel-
domky a
dožit~,
vy-
vyhledat plochy pro dostavbu rodinnými ty objekty, kde je možno
vyznačit
stavby a
přistavbu
schváleným územnim plánem Doufejme, že tato z:pfisobi v nosti ve
přištich městě,
danými
větši
pro výstavbu bytfi
intenzitu stavebni
čin
připravenosti
pro bytovou vý-
národni výbor i plán demolic, jehož
připraví t
podminky pro dalši výs.tavbu ve
a to nejen bytovou. Z tohoto
1982 provedeny demolice 554/II, 551/II v
záměry
než tomu bylo letos.
Městský
realizace má
ná-
města.
připravenost
letech
Vedle plánu územni stavbu má
provádět
vzhledem k tomu, že objekty jsou ješ-
kvalitni a zástavba neni v rozporu se
městě,
měla
plochy, jejichž dosavadni výstavba by byla pone-
chána na
tě
dožilé
ve ~titarech pro výs~avbu řadových rodinných
ku již zastaralou výstavbu na Zálabi, která by členit
Kolině
těchto
Ciseřovsi,
čp.
domfi:
plá~byly čp.
v roce
552/II, 553/II,
92/V v Podskalské ulici,
1·14.
čp.·
1/IV,
čp.
97 /IV a
čp.
148/IV v Zahradni ulici.
V roce 1983 maji být provedeny demolice čp.
a
562/II,
čp.
čp.
550/II v
577/II,
Cisařovsi,
168 v Mlýnské ulici, Výhledově
ulici. domfi:
čp.207/V
čp.
a
čp.
555/II,
čp.
556/II,
čp.
11/V v Mlýnské ulici,
180/V a
v roce 1984 se čp •.
čp.
těchto
čp.
doma: 568/II čp.
436/V v Podsklalské
počitá
s demolici
těchto
čp.10t,
208/V v Podskalské ulici,
čp.
102 a čp. 104/V na Podskalském nábřeži, čp. 66/IV v ulici Na pobřeži, čp.55/IV ve Školské ulici, čp. 56/IV a ěp.95/IV ve Školské ulici, čp. 166/V v Okružni ulici a čp 71 na ŠÍáralce. Jde o objekty přispěje
stavebně
dožilé, jejichž likvidace
ke zlepšeni celkového vzhledu
města
a
současně
uvolni misto pro novou výstavbu. Demolované objekty v Cisařovsi
uvolni plochu pro výstavbu tržnice a
ki-
přistavbu
na OKO, demolované objekty na Zálabi pro plánovanou dostavbu zálabského
předmosti.
Dalši výstavba a rftst pitné vody, tepla, řešenou
Kolině
elektřiny,
je závislý na zdrojich
plynu a jiných. Stále nevy-
podminkou dalšiho rozvoje
nedostatečná
v
města
města
Kolina zftstává
kapacita kvalitni pitné vody. Jeji
spotřeba
za poslednich osmdesát let vzrostla devatenáctkrát
a v poslednich letech roste stále rychleji. Vývoj pitné od
začátku
v roce 1900 bylo " . 1940 " 1960 " 1960 "tl 1970 1973 ft 1978 -,.~:..< 1 981
tohoto stoleti ukazuje tento spotřebováno prftměrně
spotřeby
přehled:
8,0 litt'O. za 16,5 " 35,4 " 73,3 "ft 107' o ff 126' o 143, o " 150,0 "
vteřinu,
" " t1
ff ff
" ff
11.5"-
V letošním roce narOstala
spotřeba pitn~
vratným tempem: v unoru
zá-
152,5 litrt'i za sekundu
v dubnu
160,0
v
květnu
164,4
" "
v
červnu
178, o
"
přikročit
Proto se muselo
přímo
vody
k regulaci
" " " spotřeby,
zejm~na
v prdmyslových podnicích, nebot z ce1kov~ho množství spotřebují:
vody
prt'imyslov~
podniky
a prádelny
Tak veliká a stále stoupající sobí zejména v
době
57% 40 %
obyvatelstvo zemědělství
pitn~
sucha, jímž se
3 %.
spotřeba
pitné vody
Vyznačoval právě
pťi
letošní
rok, mnoho starostí a bezporuchová dodávka vody podle potřeby
prftmyslových
lovné práce všech, má Kolín v
podnikťi
kteří
současné době
využití krýt
a domácností je výsledkem usi-
se na ni podílejí. Zdroje, které k dispozici, mohou jen
současnou spotřebu
a namohou
při pl~ném
vytvářet
žádné
rezervy. Městský
vodovod
vodu z těchto zdrojťi: vydat:n o s t · ~t>_~čková proměrná
čerpá
Prameniště
Tři
Dvory
u Luěebních
závodťi
·u Štítar ·c·e 1 ke m Období sucha v zařízení
květnu
jsou schopna
83 1/s
92,1/s
50 1/s
69 1/s
17 1/s
17 1/s
150 1/s
178 1/s
tohoto roku prokázalo, že naše
špiěkově
vyprodukovat 178·litrt'i za
sekundu. Tento výkon však nelze zajistit trvale bez
nepříz-
1·1 fÍJ.
nivých následkd pro zdroje a s ohledem na možnosti
zařízení.
zařízení
Proto je nezbytná
zajistit maximální
šetření
Výrazných úspor možno dosáhnout využíváním
pitno~vodou.
vody z vlastních zdrojd pro technologické
účely
v prdmyslo-
vých podnicích, kde mají vlastní studny, a snížením ztrát únikem vody na poškozených vodovodních zlepšená údržba vodovodních přinesla
velkou úsporu ve
zařízení
spotřeb~
zařízeních.
Taká
v obytných domech by
pitná vody.
c
čtyři
Kolín má k dispozici
vodojemy s touto kapacitou:
vodojem
Na vinicích
2 100m3
vodojem
u
letiště
- starý
4 200 m3
vodojem
u
letiště
- nový
věžový
12 000 m3 450 m3
vodojem
18 740 m3
celkem
je zásobeno pitnou vodou we
Město
třech
tlakových
pásmech: Kolín II a oblast kolem nemocnice z
v horním
vodojemu a z nováho vodojemu u ve
středním
Střední
-
letiště,
- Kolín I, III a IV ze starého vodojemu u
v dolním
věžového
letiště,
Kolín V z vodojemu Na vinicích.
tlakové pásmo bude posíleno novým zásobním
který je v Středočeská
současná době
řadem,
budován. Investorem je podnik
vodovody a kanalizace Praha, dodavatelem ná-
rodní podnik Vodní stavby, závod Kolín. Všechna uvedená třicetmiliÓnd
zařízení
korun spravují
lizace, závod Kolín.
v
pořizovací hodnotě třista
Středočeská
Z~statková
hodnota
vodovody a kanatěchto zařízení
je dnes jen 138 mili~nd korun, což dokazuje stáři tohoto zařízeni.
Na údržbu se vynakmádá
ročně tři
korun. Ze 106 kilometrd potrubí ve
městě
a pdl mili6nd
je 75 %v nevyho-
vujícím stavu. V roce 1981 byla zahájena etapová výstavba vodovodu Kolín - Kutná Hora, který spoji vodovodní systémy v obou městech.
Celé dílo má být
dokončeno
v roce 1985. První
stavba, která zahrnuje vybudování 5 km dlouhý
gravitační
vodovod mezi Kolínem a Červenými Pečkami a gravitační řad v pro~oru vodojemu u letiště včetně zařízeni celé stavby, se již provádí. Tato první stavba bude 1983. Druhá stavba zahrne tačního
vodovodního
na vrchu Sukov.
řadu
pokračováni
z
Investiční
dokončena 31.října
ve
výstavbě
Červených Peček
gravi-
až k vodojemu
náklad první stavbJ je
téměř
deset miliÓnd korun. Kutná Hora má ve svém vodojemu na
Sukově
dy a mfiže již nyní uvolnit pro Kolín dvacet litrd pitné vody. V dalším výhledu se
dostatek vo-
vteřinových
počítá,
že úpravna
vody Trojice u Kutné Hory, která zásobuje vodojem Sukov, se
rozšíří
no
větší
na 180
vteřinových
litrd a také bude upravová-
množství vody z Vrchlice, což umožní další pro-
pojení vodovodního systému na okruh Kolín, Kutná Hora a Čáslav.
K tomuto systému se v budoucnosti
konstrukci i úpravna vody ve Starém
připojí
Kolíně,
čímž
po reby se vy-
užily i další místní zdroje pitné vody. Tyto perspektivy jsou technicky reálné a prakticky výhodné, ale velmi nákladné.
118-
V
současné době
je
třeba šetřit
druhy energie. Nedbstatek uhlí je dávkáv
elektřiny
příčinou
problémd v do-
i dálkového tepla do prdmyslových podnikd
i bytO. Proto byly vydány přípustné
pitnou vodou i všemi
teploty ve
vytápěných
učebny,
obytné místnosti,
směPnice,
které
určují maximálně
prostorech:
kanceláře
20 - 22°
c
zasedací místnosti, hotelové ~okoje pro hosty, jídelny, divadla, k~na učeb~y
a herny v
mateřských
školách
vedlejší místnosti, předsíně, chodby, tělocvičny, výstavní sály,kuehyně hromadného stravování
c 21 o c
schodiště
10°
dílny pro jemnou mechaniku
18 -
zámečnické
a obráběcí dílny, montážní haly pro jemnou montáž
montážní haly pro hrubou montáž Středočeské
v
současné době
běratelO
12 -
plynárny, koncernový závod, zajištuje dodávky
~opných plynů
ve své oblasti bez
problémů.
všem kategoriím odV
průběhu
svítiplynu za zemní
pl~a
prvního
ukončena
pololetí letošního roku byla v oblasti závodu měna
c 14° c
16 - 18°
celá oblast závodu,
zá-
kromě
32 odběratelO na ~táralce, je nyní již zásobována zemním plynem. Závod sítě,
prováděl
a to jednak
Portefid /17 km/, nována stavu
letos kontroly
pochůzkou při
plynovodů
těsnosti
/163 km/, jednak
plynovodní
přístrojem
které byla maximální pozornost zejména na
přechodech vodotečí,
v mostních konstrukcích a v exponovaných místech. úniky byly
vě
Zjištěné
odstraněny.
Na tepelnou sít rozvodu tepla je v současné době v Kolíně
napojeno 300
odběratelO
s celkovým požadavkem 230 tun
14q.
páry za hodinu při venkovn9 teplotě mínus 12° Celsia. Zdroj v
elektrárně
na Zálabí má výkon 140 t/hod. Mdže tedy dodat
jen 61 % potřeby a
při
tit celou dodávku jen
dodržení všech maximálně
parametr~ m~že
zajis-
do venkovní teploty plus
3° C. Při nižších teplotách dochází ke snižování parametr~,
což má-vliv na technologii výroby v závodech a organizacích, kam je pára dodávána, a v dalším tápět
koncové
odběratele.
skutečnost
\
zajištěna
byt' v kolínském sídlišti.
zaměstnanc~
za provozu kotelny a b~la
stupně
plynulá dodávka všem
konstrukce parního kotle, jehož pára
vá práce
nutí organizaci
byla v podniku Koramo
Začátkem července
v Koramu malá oslava,
pak nemožnost vy-
tak.~vané regulační
Rozvod tepla vyhlašovat páry, aby byla
Tato
d~sledku
při
Při
dokončena
příležitosti
níž byla zhodnocena
podniku, ještě
té
odběratel~.
také
pom~že
kteří
museli
re-
vytápět
se konala a
těžká
provádět
ji zkrátili o dva
odběru
v
oběta
opravu
měsíce,
a také
zhodnocena pomoc pracovníkd sousedního závodu Tetra
Kolín a
brigádní~
z jiných kolínských podnikd,
kteří
se
na reknstrukci kotle podíleli.
Ve
středu
dne 20.ledna 1982 nastala havarie v zálabské
elektrárně při výrobě
tepla. Spálily se dva transformátory
a v ddsledku toho byla omezena dodávka tepla, do bytd a rušena dodávka teplé vody. situaci rozhlasem.po který
projížděl
demontáží
drátě
ulicemi
Občané
pře
byli ihned informováni o
a vojenským rozhlasovým vozem,
města.
Oprava byla zahájena ihned
shořelých transformáto~.
Ve 23 hodin dne 20.led-
na dovezli již jeden nový transformátor z
Příbrami
a v
1 hod. 15 minut dne 21.ledna jej
měli
pracovníci elektrárny
pod vedením mistra soudruha Miroslava Reiehla namontován a uvedli jeden z kotlft do plného provozu. Ve 13 hod. dne 21. ledna už montovali druhý transformátor, který opravili pracovníci závodu rozvodu elektrického proudu. Pracovali bez přerušení
celou noc, aby závada byla co
Do
dne 21.ledna byly již oba kotle zase v plném pro-
večera
vozu. Tímto
mimořádným
nejdříve odstraněna.
úsilím pracovníkft Energetických roz--
vodných závodO, závodu Rozvod tepla a Elektrárny Kolín byla havarijní situace rychle v
prOběhu
městské
noei
sítě
Výk~n těchto
odstraněna.
Nepříznivé
dopady byly
také zvýšenými dodávkami páry do
zmírněny
z podniku Koramo na úkor jeho vlastní výroby. zdrojft se zvýšil na
stavu. Proto bylo možno
částečně
tři čtvrtiny
normálního
uvolnit regulaci
spotřeby
.páry u všech odběratel~~ dopoledních hodinách platil pro .
I
velkoodběratele ~e~ulační stupeň č.4, od 14 hod. už regulační stupeň č.3. Dodávka tepla pro byty byla zajištována,
stále však bez dodávky teplé vody. K úplnému likvidování havarie došlo ve 1982.
večerních
hodinách v
neděli
den 24.ledna
P ROS T ~ E DÍ
ŽIVOTN:f
Otázky životního předí
pOsobí
prostředí
ve
ve
městě.
přirozeně Městský účelu zřídil
je ted
boru ing. Tomáš Městský
Kolíně,
který k tomu
samostatnou komisi pro životní Městského
které
zájem o tuto oblast má
národní výbor v
ko poradní orgán rady předsedou
Největší
jsou stále v po-
městě
především těch,
zájmu orgánd a organizací, přímo
MĚSTĚ
VE
prostředí
ja-
národního výboru. Jejím
místopředeseda Městského
národního vý-
Sklenář.
národní výbor koorginuje,
řídí
a sleduje
čin
nost všech orgánO a organizací při zajištování zdravých životních a pracovních podmínek v našem
městě.
Dbá na to,
aby chemické i jiné závody a organizace realizovaly své plány ozdravných
opatření
a
při
pomoci odborných, kontrolních a
jejich
plnění
inspekčních
využívaly ·
orgánO i or-
gán~
hygienické služby a České technické inspekce ochrany
ovzduěí
v Praze. Této pomoci také využívá
Městský
národní
výbor v Kolíněformou vyžadování odborných posud~ k návrh~m
územních
plán~,
využívání vodních pro
vymezování· pásem hygienické ochrany,
zdroj~,
využívání
rekreační účely. Městský
BESIP /to je komise lupráci s
Veřejnou bezpečností řeší prostředí
dopravy/ a ve spo-
Městský
městě,
otázky dopravy ve
a zdravé životní podmínky,
z hlediska ohrožení hlukem, prachem a
nými substráty.
to~
a vodních
národní výbor spolu s komisí
bezpečnosti silniční
která narušuje životní především
rybní~
přepravova
národní výbor za pomoci Technických
služeb města Kolína ovlivňuje čistotu a pořádek na území města, pad~
údržbu a
rozšiřování zeleně,
likvidaci a využití od-
všeho druhu. Funkce národního výboru na úseku je velmi
středí
soutěživost,
potřebná
Výchova k
žité místo v
péči
činnosti,
závaz~
udržování i o životní
činnosti Městského
zařazována každoročně
né
při
o životní pro-
Podporuje a rozvíjí
d~ležitá.
hnutí socialistických
podnikovou iniciativu prostředí.
a
péče
i
vytváření ~ivotního
prostředí
zaujímá
kulturně
výchov-
do výchovy mládeže z hlediska získávání správpřírodě,
při
samotném chování mládeže ve
času
zeleni a
prostředí
městě,
úpravě veřejných
při
vědy
němu
při
přístupu
prostranství.
a výchova ke vztahu k
a s rozvojem
jejím
při
rekreaci,
rozvoji kulturních a sportovních aktivit a nakonec i
votní
d~le
národního výboru, proto je
do Jednotného plánu
ných návykd chování a jednání v
městské
a
občanskou
Péče
k o ži-
bude s postupem
a techniky nabývat stále více na
125.
~ležitosti
prostředí
dí, na
a výchova ke správnému vztahu k životnímu
musí být
dor~stající
zaměřena
mládež i na
D~ležitou součástí Ochraně
ovzduší.
na
děti
již nejútléjšího mlá-
dospělé.
životního
prostředí
je kvalita
městě věnuje cílevědomou
ovzduší ve
pozor-
nost především hygienická služba. Zjištuje, že ovzduší je znečištovánm
zejména popílkem a sazemi z průmyslových to-
peništ obou městských tepláren a dalších průmyslových závod~,
ale i z topeništ v domácnostech, jichž je ve městě
stále
ještě
velké množství,
výstavb~
v nové
je
přestože
vytápěna dálkově.
tovatelem ovzduší je
naprostá
většina byt~
Dalším prudkým
kysličník siřičitý
znečiš
/S0 2/, vznikající
při hoření síry v uhlí. Na znečištování ovzduší kysličníke~ siřičitým číslo
cech v
se nejvíce podílí podnik KORAMO,
Kolíně
1
Východočeských
II /bývalé
chemických
Lučební
závody/
obě
závod~
teplárny a Synthesia
při výrobě
kyseliny
sírové. V roce 1955 dosahoval prašný spad hodnot v tří
až
Řadou
pěti
set tun na jeden
čtvereční
kilometr
průměrm ročně.
realizovaných technických opatření se postupně hod-
nota prašného spadu až do roku 1975 snižovala. V tomto rose
účinnost
technických a jiných
prakticky
opatření
vyčer
pala a nastalo zvyšování množství prašného spadu. K nárdstu znečištování
ovzduší přispělo pronikavě i zhoršená kvalita
spalovaného uhlí i samotný jícím se
pr~myslu
ve
městě.
nár~st potřeb
energií v rozvíje-
Odroku 1978 se
měří
prašný
spad zvlá~t v obytné a zvlášt v průmyslové části /zÓně/
1'2.4.
a podle hygien~ckých předpis~ ministerstva zdravotnictví ČSR je ovzduší hodnoceno jako "kriticky znečištěné. Tabul.2 ka ukazuje hodnoty prašného spadu v tunách na 1 lfiil'. naměře-
ných v letech 1975 až 1982 Měřicí
místo
sedimentační
metodou:
1978
1979
1980
1981
1982
1 28,1 1 05, o 275,511 '4 324,8 31 2,6 1 59,5 238,9 425,3 117' 2 1 01 '6 131 '7 286,8
144,7 134,3 267,6 619,6 335,9 264,7 211 '2 367,8 389,8 137,6 118,2 130,9 256,9
160,0 164,7 244,4 636,7 348,8 309,9 197,6 318,2 433,2 121 ,8 1 32,9 112,5 222,8
96,5 99,2 168,2 399,5 195,6 283,3 158,2 256,1 334,4 86,8 84,9 85,6 239,0
158,1 175,3 247,8 813,7 335,5 696' 1 206,9' 303,1 371,5 139,8 123,7 94,3 294,9
325,2 21 3,1 233,7
219,0 333,7 303,7
197,2 170,7 234,4 193,9 300, 5· 266,0
Obytná zÓna ul.Mikoláše Alše 1.Základní škola Sluneční ulice Příčná ulice Veltrubská ulice u měst.divadla Husovo náměstí V Oplatkách ul.Politických vězňfi ul.Josefa Suka Lipanská ulice K0 stnická ulice Okružní ulice -----
Prillnyslová zÓna Plynárenská ulice Macharova ulice ul.Boženy Němcové
218,9 214,7 267,7
Fól"pl(l6(/'ňliťé
Od roku 1980 se ve
městě
měření prfiměrné čtyřiadvaceti
níku ny
na
jsou
siěičitého
třech
stanovištích
hodinové koncentrace
kyslič
a poletavého pPachu. Stanice jsou
umístě
u polikliniky a v
uli.ci a
Riegrově náměstí, součástí
provádí ve·
celostátní
měřicí sítě.
Písečné
V letech 1980 a 1981
byly stanice ve zkušebním provozu a jejich výsledky nelze ještě plně
hodnotit. Po
přepočtení výsled~
za rok 1982 je
při
ovzduší
znečištění
ší v
třech m~řicích
stanicích hodnoceno jako
znečištěné kysliěníkem siřičitým
kriticky
právě
všech
poletavým prachem je ovzduší na Zálabí hodnoceno
tak jako v
Kolíně
nocení se
a pokud jde o
Kolíně
II. jako
IV. jako kriticky
znečištěné.
významně podíle'~í
Na tomto
hodnoty
znečištěné
a ovzdu-
nepříznivém
naměřené
v
době
hod-
od 14.
do 29.ledna 1982, kdy v převážné části územi České socialistické republiky a tedy i nad územím zvaná inverze ovzduší a v
měřicích
města
Kolína trvala tak
stanicích byly
ny hodnoty
kysličníku šiřičitého přesahující
přípustnou
normu a hodnoty množství poletavého prachu
kračující
předpisy
dvakrát až
třikrát
až
naměře-
čtyřikrát pře
množství povolené hygienickými
ministerstva zdravotnictví ČSR.
Technickými
opatřeními
chu 1. VCHZ SYnthesia Kolín
realizovanými v roce 1981 v ce/býv.Lučební
závody/ došlo k pod-
statnému snížení exhalací z výroby kyseliny sírové. V prdběhu
roku 1982 nebylo ani v jednom
lené množství
měsíci překročeno
vypuštěného kysličníku siřičitého
povo-
v tak zvaných
odplynech z výroby kyseliny sírové. Okresní hygienik nedal souhlas ke spalování odpadft v
kotelně
cechu, protože by
ovzduší města bylo zbytečně znečištováno některými škodlivinami,
přestože
z hlediska energetického by spalování od-
padft bylo výhodné. V cechu 2. VCHZ Synthesia byla realizována ření
ke snížení exhalací a další jsou
ještě
řada
opat-
v plánu. Z hle-
diska ovlivňování životního prostředí je nepříjemný pach trimetylaminu z výroby Retacelu#
opatřeními
v
závodě
se da-
ří postupně
snižovat únik tohoto plynu, který je zdravá ne-
škodný, ale
nepřijemně
zapáchá.
K podstatnému vybudování
přívodu
z~epšení
ovzduší ve
dojde až po
tepla z Chvaletické elektrárny, po
zrušení tzv. staré teplárny v provozu v nové
městě
teplárně
Kolíně
na Zálabi. K
•
IV., a po snížení určitému
dojde i po uvedeni do provozu kotle K5
v nové
zlepšeni teplárn~,
který je již vybaven mechanickým odlučovačem popílku. Čis tota ovzduší by
měla
být
kladně ovlivněna
kou uhli pro elektrárnu /teplárnu/ v která je
předmětem častých
i vhodnou sklád-
Kolíně
na Zálabi,
stížností obyvatel, bydlících
v její blízkosti. Ovzduší města je soustavně nepříznivě ovlivňováno exhalacemi z.topeništ i z výroby v koncernovém podniku KORAMO Kolín, kde
siřičitý. části
stavbou te~ně
velmi nízké komíny
vypouštějí
množství exhalaci, z nichž nejhorší je
značné
ní
poměrně
Tyto exhaláty Zálabi. Situace
olejářského
obtěžují měla
bloku, kde
obyvatelstvo zejména sever-
být zlepšena plánovanou výměl
být vybudován i dosta-
vysoký komín, který by umožnil
exhalací. Výstavba
olejářského
kysliěnik
účinné
rozptýlení
bloku však byla v souvis-
losti s celostátní akéí nerozestavování nových
invest~po
zastavena. Ze závodu koncernového podniku KORAMO Kolín unikají
často
do ovzduší
města
i exhalace z oxidace As-
faltd. Pracovnici Krajské hygienické stanice za zástupcd podniku a jeho
nadřízené
šeni výroby asfaltd v kolínském
složky
závodě.
řešili
Ke dni
účasti
již zruSo.června
1984 jako k poslednímu termínu má být tato výroba v KORAMU zastavena a
převedena
do závodu PARAMO v Pardubicích.
Pracovnici Okresní hygienické standlee v
Kolíně při
běžném
preventivním i
hygienickém dozoru v kolínských zá-
vodech a podnicích prosazují technická i ní
směřující
k
ochraně
organizační opatře
a ke zlepšení ovzduší
města. rtčastní
se i na jedné veliké zdravotnické akci, která v
Kolíně
tea
probíhá. Ve druhém pololetí minulého roku bylo zahájeno vyšetřování některých
tých
tříd
faktorO zdravotního stavu 150 žákO
základních škol v
Kolíně
čtvr
zvláštní skupinou odbor-
níkO Krajské hygienické stanice v Praze. Na úkolu spolupracují
dětští lékaři,
a nemalou
učitelé
práce v této
část
akci vykonávají i pracovníci Okresní hygienické stanice v Kolíně.
Výsledky budou
zpracovávány a porovnávány
postupně
s výslwdky podobné akce v
městech Mělníku
e Kralupech nad
Vltavou, které mají podobné podmínky jako Kolín, i Sfěsty ležícími ještě v poměrně čisté oblasti Říčany a Benešovem. V
pr~běhu
roku 1982 se
pokračovalo
v této akci s cílem po-
soud~vliv ovzduší na zdravotní stav dětí. Vyšetřování dě
tí je plánováno i na další léta. Otázka hluku a jeho pracovním
prostředí města
nepříznivého
se oproti minulému roku
nila. Na hlavních tezích ve na o 15 až 20 decibeld e
městě
při
na ochranu
ve
městě
před nadměrným
se budují
vrchem, zavádí se
vají se místa pro nová
hlučnost překračová
při
respektování
hlukem. Pro snížení
kvalitnější jednosměrný
je
nezmě
hledání míst pro novou byto-
vou výstavbu jsou vážné problémy s~
vlivu v životním i
předpi
hlučnosti
silnice s asfaltovým poprovoz v ulicích, vyhledá-
parkoviště,
pro celé
město
byl již
dříve
vydán zÓnovÝ zákaz parkování nákladních vozidel v no-
čních
hodinách atd.
Také Okresni správa Veřejné bezpečnosti, oddělení dopravní služby se podílí na ve
m~stě
kázni lo i ti
jak preventivní
řidičů.
Provádělo
několik případů
těmto řidičdm
ní kontrol
ochraně
činností
životního
tak i represí proti ne-
kontrolu parkování vozidel a zjisti-
parkování aut na zelených pásech; pro-
pak provedlo trestní zásah.
příslušníci Veřejné bezpečnosti
s Pomocnou službou
prostředí
Veřejné bezpečnosti
švar, který se projevuje v našem
městě,
Při provádě-
ve spolupráci
zjistili i další nea to je mytí moto-
rových vozidel na komunikacích. I pro tuto nekázeň byli ři diči
stiháni.
Okresní hygienická stanice, odbor hygieny práce sleduje
soustavně
kvalitu pracovního
prostředí
závodech, a to metodou preventivnípo i
v prómyslových
běžného
dozoru.
Při
preventivním dozoru sleduje plánovanou novou výstavbu a rekonstrukce a uplatňuje své požadavky směřující k vybudování vhodného a zdravého pracovního na sleduje otázky
hlučnosti,
prostředí.
Přitom
osvětlení pracoviště,
pracovního ovzduší a kvalitu odpadu z výroby,
zejméčistotu
případně
od-
padních vod. V uplynulém období sledovala okresní hygienická stanice
pracoviště
lenu. Letos sleduje
s rmzikem olova, rtuti a trichlorety-
přednostně pracoviště
ho homology, tj. vlastní lakovny.
s benzenem a je-
Současně
sleduje i noveli-
zaci rizikových pracovišt. Ke dni 31.prosince 1981 bylo v kolínském okrese 294 rizikových pracovišt s
3 007 pracov-
níky. Při prověrkách rizikových pracoviši se zjištuje, že
dříve běžná
rizika
změnou
míjejí a naopak vzrftstá
technologie výroby
počet
postupně
po-
hlučnosti.
pracovišt s rizikem
U nemocí z povolání lze sledovat v posledních letech klesající tendenci.
současné době
V
se jeví
opět
nedostatek pitné vody, je
jí málo i v dosavadních zdrojích v jímacích územích, takže Středočeské
závod
vodovody a kanalizace využívá
city studní, v nichž voda nemá vody
namůže
potřebnou
plně
i kapa-
kvalitu a úpravna
zatím škodlivé látky likvidovat. Projednávají
se zásady ochrany jímacích území sah ochranných pásem a
vodovodů
pro Kolín, roz-
způsob zemědělského hospodaření
v
~
pásmech tak, aby nebyla ohrožena kvalita a zdravotní
těchto
nezávadnost pitné vody. Situace v zásobování
města
pitnou
vodou.se zlepší až propojením vodovodního systému kutnohorského s kolínským.
Podnikem, který má votního
prostředí
ve
významně přispívat
městě,
k udržování ži-
jsou Technické služby
města
Ko-
lína, které ovlivňují životní prostředí zéjména třemi úseky
své
odvozem
činnosti:
úpravou a
odpadků
a údržbou a
Veřejná zeleň
rozšiřováním veřejné zeleně, čištěním
komunikací.
v životním prostředí zejména ve městě
má veliký význam. Je producentem kyslíku, ovlivňuje vlhkost vzduchu, snižuje prašnost i hladinu Technické služby údržbu a úpravu části.
Letos
parků
započaly
města
hlučnosti.
Kolína se starají
a stále
rozšiřují
především
jejich upravené
s velikou úpravou Kmochova ostrova
o
1:b o.
aby mohl sloužit jako místo krátkodobé rekreace našeho
občandm
V areálu zálabských BorkO upravily nov~ prostor u bývalého přívozu v rozsahu 7 500 m2• Potěšitelné m~sta.
zlepšeni nastalo i ve využíváni celé oblasti BorkO, kde denně
vhodnou propagaci bylo docíleno, že ze zálabských
mateřských
sem chodí
děti
škol na procházky, sportovní
tří
dy 6.Základni školy, žáci učňovských středisek a mnoho spor-
tovcO a
občanfi
zde sportuji. Borky
konečně
zase
začínají
plnit své posláni. Odvoz pevných domovních odpadkO je
provád~n
pracovaného harmonogramu, který se již tak tomto úseku neni stává
při
vážn~jšich
Kolína
m~sta
kalendářního
kterých
zaběhl,
že na
nedostatkO. Horši situace na-
odvozu takových odpadkO, které se nemají dávat do
popelnic a kontejnérO. služby
podle vy-
podle
přistavuji
plánu na
občané
se již zpftsob, že Technické
Zab~hl
určené místě
předem
stanoveného
městě
valníky, do
ve
mouhou svážet takové odpadky. Stále je však
dost takových
občanO,
kteří nevyčkají,
jejich obvodu
přistaven,
až bude valník do
a odpad vyvezou kdykoliv a kamko-
liv. A tak je stále kolem
města
dost divokých skládek, ze-
jména v přiměstských lesích. Toto znečištováni okolí města zpftsobuje také to, že zřízeny
v celém okolí
vlastně
opravdové skládky odpadkfi, kam by
né odpadky, které se v každé domácnosti odvážet
legáln~.
Vinicích. Je
Kolíně
Skládka v
určena především
tam vysypávají své Kukavozy. ky vozit, i když
přístupová
města
občané
časem
nejsou své drob-
nahromadí,
je jen jedna, a to na
pro Technické služby, které
Občané
sem
těžko
mohou odpaft-
cesta je nyní upravena, je to
1:31·
z
města
občané
rých
tuace je
ještě
a dvoukolky, na kte-
špatně
odpad vyvážejí, je to
opatření
ných
kolečka
daleko a do kopce, pro
dosažitelné. Si-
nyní zhoršována tím, že v dOsledku úsporve
spotřebě
přistavová~y v~lníky
v roce, zatímco
pohonných hmot jsou v roce 1982 určená
na odpad na
ještě
místa jen
třikrát
přistavovány čtyřikrát.
vloni byly
Nebudou také vyprazdňovány během týane, jako tomu bylo dosud, ale jen
a pak po
přivezeny
qytu valníku na stanoveném
skončení
místě.
Vyhláškou
rodního výboru byl povolen chov drobného řectva
městě.
ve
Je nutno
doby
počítats
určené
k poná-
Městského
hospodářského
zví-
tím, že množství odpadkO
se tím zvýší. Technické služby městě
města
a mají povinnost je
komunikací je v zimních šují my
se
čistit.
měsících,
jízdy a chOze.
bezpečnost
1981/8~
Kolína spravují komunikace ve
podařilo
Nejvíce potíži s údržbou kdy sníh a náledí naru-
Přes
abnormální
počasí
zi-
vcelku úkoly zvládnout, vozovky byly
udržovány sjízdné, chodníky u soukromých domO byly majiteli dOmů čištěny
a sypány. Potíže byly s
mi, které tyto povinnosti, udržovat
některými
schůdné
organizace-
chodníky
před
svými objekty, naplnily. Pochvalu zaslouží národní podnik Soja a Tatra na Zálabí, které po celé zimní období své chodníky udržovaly v
pořádku.
Vozovky poškozené vlivem
mrazů
jsou postupně Technickými službami ve spolupráci a za pomoci podniku Stavby silnic a železnic v jarních
měsících
opravovány. K
čištění
lína dva
komunikací mají Technické služby
samosběrné
města
Ko-
zametací vozy a dva vozy kropicí, kte-
rých se používá také k mytí vozovek s /především
asfaltových,
uzavřeným
například dlážděnou
mýt proudem vody, protože by
podmáčela/.
povrchem
komunikaci nelze
Tato
čisticí
nika, kterou mají Technické služby k dispozici, by plném využití příděl
zený
vystačila
k
čištění
celého
a
při
Ovšem ome-
pohonných hmot v roce 1982 umožnil její využi-
tí jen z 33 %. Vznikají tedy na tomto pořádek
města.
tech-
čistotu
komunikací ve
prostředím
Se životním
městě
místě
starosti, jak
udržet. pořádek
úzce souvisí i
na
veřejy
ných prostranstvích, v parcích a sadech. Dohledem nad dodržováním hlídačO
z
pořádku řad
v
Kolíně
občand,
při
prostředí
prováděním nezbytně
v
Kolíně
je
značnou měrou
nutných výkopd a
Technické služby stanoví ve všech přísné
zákrocích jsou
často
ze-
a je jim vyhrožováno ze strany občand.
Životní
pd
pochOzkových
pověřeno pět
dOchodcO. Jejich práce je velmi svízelná. Na-
rážejí na nepochopení směšňováni
je
podmínky udržování
překopd
případech
pořádku
komunikací. povolení
překo
a zejména uvedení ko-
dokončení
munikace do pOvodní stavu po
narušováno
prací. S tím jsou
však potíže, práce s výkopem trvají dlouho a také s uvedením komunikace do pdvodního stavu nikdo nepospíchá, a tak často
velké úseky komunikací jsou v neschOdném stavu.
V roce 1980 v
Kolíně opatření
které
mělo
přijala
k
rada
ochraně
deset bodd. V
Městského
životního
červnu
národního výboru
prostředí
1982 se k
těmto
ve
městě,
deseti bo-
ddm vrátilo plenární z1fedání Městského národního výboru,. op~t
je schválilo jako dále platné a
přidalo
k nim
ještě
jeden bod. Uvedu nyní
těchto opatření
obsah
a jejich
plnění:
dosavadní
~ol č.1. Nepřipustit
nÝCh
stručně
odlučovač~ nově
popílku u
p~osazován při
výstavbu kotelen na uhlí bez
popílku. - Požadavek
účin
účinného odlučovače
budovaných a navrhovaných kotelen je trvale projednávání výstavby
územním, tak i stavebním
řízení.
těchto zařízeni
Odbor výstavby
národního výboru pro stavbu bez tohoto bec stavební povolení.
Rovněž
zařízení
jak
Městského
nevydá
~
d~sledně
okresní hygienik
při
sle-
duje plánované rekonstrukce kotelen na pevná paliva a prosazuje
rtkol 2. Zlepšovat znečištění
šeného
ní komunikací
města
parků přidělené
IV a v
žití
stroj~
zase
plně
limity
nestačí.
je
vlastně
snížit
čiště
plnit Tech-
daří
protože má kráce-
pohonných hmot nebe-
strojový park, takže vyu-
stále nižžší, což na druhé
straně
ručnímu čištění
před
jen
podstatě provádět
čištění
částečné
chodníkfi
mluvit, na to nemají Technické služby žádný
která s ohledem na
~ol č.3.
V místech zvý-
odporuje zásadám hospodárného využívání techni-
~bec
chodník
Příděly
komunikací zametacím strojem. O
stroj a k
prostředí.
V zajistit
částečně,
rozr~stá
ky. Technické služby mohou v
nelze
K 0 líně
- Tento úkol se
Kolína jen
k tomu, že se
zřetel
čištění
životního
chodník~.
ulic a
Kolíně
v
ochraně
pohonných hmot,k plnému využívání strojového
příděly
rou
čištění
přednostně.
nickým službám né
k
příslušná opatření
věk
mají jen jednu pracovní sílu,
a zdravotní stav sotva
stačí
zamést
radnicí.
Prohloubit dozor nad
znečištování
ulic
čistotou
převáženými
komunikací s cílem
materiály /uhlím, pís-
1.3 Lf.
Městem
kem, výkopovou zeminou, zrním atd/. -
při
zivní nákladní doprava. Sypké materiály měrném
uložení na vozidlech,
měřené jízdě
při přeložení
takových
mují poznávací
proti
řiraé.ní
vozovky ve
případů
značky
nímu inspektorátu ní
neodborném a nadvozidel a
napři
padají a znečištují vozovky zejména v zatáčkách.
Technické služby samy namohou postihovat zjištění
probíhá inten-
jejich
pochůzkoví
aut, která vozovku
Veřejné bezpečnosti,
odpovědným řidičům.
městě
vin~ky,
rozjíždějí,
při
inspektoři
ozna-
doprav-
znečistila,
které provede trest-
Přes
tato
zejména na hlavních tazích
posypány, vozidla to
ale·
opatření
často
jsou
doslova
vítr to zvedne a lidé to
se vzduchem vdechují. čís.4.
rtkol
Zpřísnit
řádu
dozor naadodržováním výkopového
s cílem zabránit znečištování ulic při zemních pracech.'V roce 1982 bylo vydáno 110 povolení k záboru stranství, lehlÝch středí
chodníků,
objektů.
ve
městě,
ulic, pro
To ovšem
stavební údržby
účely
významně
veřejného
pro-
při
zhoršuje životní pro-
protože na takových místech se skládají
sypké stavební hmoty, které nejsou nijak vybourané materiály a pod.
Při
dnešním
pak tyto látky leží dlouho a zábory
zajištěny,
způsobu
veřejných
nebo
práce tam prostranství
jsou také dlouhodobé. N,yni, kdy se prosazuje modernizace bytů
ve staré
dobých
záborů
zástavbě,
můžeme očekávat
více, pokud neboudou
takových dlouho-
prá~e prováděny
rychle
a šetrně k životnímu prostředí města. Dalším znečištovate lem
města
zeň
stavebních
kopy jsou
jsou
časté
výkopy a
překopy
ulic. I když se ká-
podniků při provádění výkopů zlepšil~,
označovány
vý-
jménem firmy, která práce provádí,
i bezpečnostní zajištěni výkopd je lepší, zůstává stále ještě
nedostatků při konečné úpravě chodníků
mnoho
vek po výkopech, jak jsem již
dříve
a vozo-
uvedl.
rtkol č. 5. Rozšiřovat a zkvalitňovat nízkou i vysokou zeleň. Rozšiřování veřejné zeleně
služeb
města
je
K0 lína, která na
prvořadým to~~o
úkolem Technických
úkolu spolupracují s ob-
čanskými výbory. Technické služby dodají požadované sazeni-
ce,
občanské
ní,
ořezávání
ským
21 350
a
další
úd~žbu,
zalévá-
atd. V roce 1982 dodaly Technické služby
výborům
řových růží.
387
výbory zajistí výsadbu
1 258 okrasných Dále
květin
zaměstaanci
dvouletek a
keřů,
137
stromů
a
občan
2 470 ke-
Technických služeb vysadili
letniček,
32 vzrostlých
stromů
a
keřO.
~ol č.6. Ve spolupráci s podnikem Středočeské vodovody a
kanalizace a Okresní hygienické stanice prosazovat
opatření
ke zlepšení zásobování obyvatelstva pitnou vodou z hlediska její kVality i množství. - Odbor výstavby ního výboru trvale sleduje otázku vody pro
město.
málně čtyřikrát
ti
a
města
Rovněž
opatření
kvalitní pitné
v roce sledují kvalitu vody ve vodovodní sí-
hodnotí výsledky
~kol č.7.
zajištění
národ-
Pracovníci Okresní hygienické stanice mini-
namátkově prověřují
Středočeské
Městského
rozborů
kvalitu vody vod
před
prováděných
úpravou. podnikem
vodovody a kanalizace.
Ve spolupráci s
Veřejnou bezpečností
prohlubovat
ke snižování dopravního hluku. -V letech 1978 a
1979 vypracovala Okresní hygienická stanice mapu hluku z pozemní dopravy na vybraných komunikacích výpočty
prokázaly, že 2 metry od fasád
města. šetření
domů
a
na hlavních ko-
munikacích jsou ekvivalentní hladiny hluku 76 až 80 a de i nad 80 decibelO. Situaci ve měl
zlepšit plánovaný obchvat
který však nebyl a jak
věci
městě
města
něk
na hlavním prdjezdu
silnicí
číslo
I/38,
ob~
to se tak dostává do velmi svízelné situace • Na místo rozšíření
chvatu se plánuje munikací I/38 na jezd
čtyřproudou
ku z dopravy se budují ve tovým povrchem, a budují nová né
dosavadního prOjezdu vozovku, což
ale hlukovou situaci
městem,
bezpečnosti
zavádějí
parkoviště.
jistě
městem
ko-
zlepší prO-
nevyřeší.
Pro sníženi hlu-
městě kvalitnější
silnice s asfal-
se
jednosměrné
ulice, vyhladávaji
Také dopravní inspektorát
se podílí na
roku 1982 zadržel:.! ve
Měs
vypadají nebude realizován.
plnění
1 001
městě
tohoto
opatřeni.
osvědčení
prOkazu motorových vozidel, z toho 18 pro
Veřej Během
o technickém
nadměrné kouření
a znečištování ovzduší. Ne pokutách ze přestupky v silničním provozu vybral v roce 1982 rtkol
č.8. Při
281
částku
130,-Kčs.
územním plánování považovat ochranu
před
nad-
měrným hlukem za jeden z významných faktorO ovlivňujících
územní řešení. - 6zemní řízení již na úrovni územních záměrO
jsou
prováděna
v
těsné
spolupráci s Okresní hygienic-
kou stanicí. V místech, která jsou zatížena hlukem, je dbáno, aby negativní vliv byl technickým ~kol č.9.
Občanské
řešením
výbory vést k tomu, aby ve spolupráci
s odborem výstavby a Technickými službami rozšiřovaly
a
nově
minimalizován.
budovaly
dětská hřiště,
města
Kolína dále
zejména na síd-
lišti. - Výstavba dětských hřišt v prostoru sídliště je omezena nutností budovat tato bloky, protože až do zasahuje
zemědělský
zařízení
bezprostředního
pddní fond
jen mezi domovními
okolí obytných domO
/česky řečeno:
pole/. V sou-
časné době
na nová
jsou již jen
minimálně uplatňovány
požadavky
Pro rok 1983 plánují vybudování
dětská hřiště.
dětských hřišt jen občanské výbory čís. 70, 74, 82 a 83.
Z celkového
počtu
dětská hřiště
83
občanských výborů
28 občanských výborů, celkem 35 hřišt. Sou-
částí dětských hřišt b.orů zřídilo
vybudovalo dosud
jsou i pískoviště; 50 občanských vý-
dosud 72
dětských
pískoviš{ ve
městě.
Ve vni tř
ním městě nejsou žádná z těchto dětských hřišt nebo pískovišt. rtkol
č.10.
opatření
k
Ke zlepšení stravování školních rozšíření
ní ke zlepšení
školních jídelen a
dětí
prosazovat
organizační opatře
výdeji jídel. - Stav školního stravování
při
jsem podrobně popsal v kapitole Školství této kroniky. Struč n~ řečeno,
stravování
předškolních dětí
složitější
situace je ve stravování vyvařoven
kde kapacita
ani jídelen
je na dobré úrovni,
dětí
základních škol,
nestačí. Městský
národ-
ní výbor plánuje rekonstrukci dosavadního pavilÓnu školní družiny a jídelny
při
1.Zák\ladní škole tak, aby tento pa-
vilÓn sloužil jen potřebám stravování. Nepříznivá situace je je
současně
v
Kolíně
IV, proto
Městský
prosazuje výstavbu školní jídelny a 6 ly v
Kolíně
IV., O
výstavbě
tříd
národní výbor u Zvláštní ško-
u Zvláštní školy nebylo však
dosud rozhodnuto. ~kol ~.11. Zpřísnit dohled nad znečiš{ovateli ovzduší ve~
smyslu zákona
č.
35/1967 Sb. a
prováděcích předpisů.
du ochrany ovzduší provádí odbor školství a kultury
- AgenMěst
ského národního výboru. Protože nemá odborné pracovník7, svěřil
tuto práci na
základě
dohody o
činnosti
externímu
15.března
pracovnikovi. Jeho povinnosti je každý rok do
vy-
pracovat předpis poplatk~ za znečištováni ovzduši a provádět přislušné
to
kontroly a
poplatk~:
měřeni.
Elektrárně
V roce 1982
činil předpis těch-
K0 lin -Zálabi
300
232,--Kčs
57
986,--Kčs
VCHZ Synthesii Kolin Vojenské
správě
budov
Pražským cihelnám v
~ '(7,f-,--Kčs
Kolině
734,--Kčs
Stavebnim izolacim Kolin c e 1 k e m
39
930,--Kčs
400
656,-Kčs
V porovnáni v rokem 1981 nastalo sniženi úniku škodlivin v Zálabské opatřeni
a to nikoliv v
elektrárně,
d~sledku nějakých
ke sniženi tohoto úniku, ale pro omezeni výroby
páry a odstavu topeništ v letnich měsicich. Z toho d~vodu je jim niku
vyměřený
poplatek nižši o
kysličniku siřičitého
68
166,-Kčs.
nastalo ve
Zvýšeni ú-
výtopně Východočeských
chemických závodd a jejich poplatek je vyšši o 50 Na
základě
provedeného
měřeni
v národnim podniku Stavebni
izolace, závod Isol K0 lin IV., byl uhelnatého
přesahujici připustný
proto jim byl
předepsán
591,-Kčs.
zjištěn
únik
kysličniku
o 35,6 kg za hodinu, a
poplatek; tim se také zvýšil po-
čet znečištovateld, jimž je předepisován poplatek, z loi-
ských
čtyř
na
pět,
předepsané
poplatky jsou v souhrnu proti
roku 198t letos vyšši o 22 642,--
Kčs.
Finančnich prostřed
kd z tohoto zdroje bylo také letos použito ke zlepšeni životniho
prostředi města
financovánim nové
zeleně
a na po-
skytnuti přispěvkd školnim dětem na pobyt ve školách v při rodě.
Městský
národni výbor na svém zasedáni dne 20.dubna
1982 schválil novou vyhlášku o chovu drobného ho
zviřectva
v
Kolině,
ně
životniho
prostředi
ku 1977 vymezovala né chovat drobná
nutně m~si
která se ve
přesné
městě.
hospodářské
dotknout i úrov-
Dosud platná vyhláška z roměstě,
hranice ve
kde
směli obča
a kde platil zákaz to-
hospodářská zviřata,
hoto chovu. Ve snaze o ddkladnou ochranu objektd škol, jesli, zdravotnických
zařizeni
a ve smyslu zásady, že chov slepic,
husi, kachen, králikft apod. připustit
nepatři
opravdu jen v okrajových
nařizeni
města
a je ho možno
částech města,
města,
vymezena velká souvislá plocha Nové
do
byla tehdy
kde byl chov zakázán.
z roku 1982 má sice v preambuli uvedeno, že
s ohledem na ochranu životniho
prostředi
obytné
části města
a na zvýšenou ochranu'zdravi obyvatel atd., ale nové naři zeni ve svých niho
důsledcich
musi
nutně
vést ke zhoršeni život-
prostředi přinejmenšim vytvářenim
podminek pro vyšši
výskyt hlodavcft /myši, krys a potkanft/, jichž je ve
městě
i tak stále dost, a produkovánim velkého množstvi hnoje z rozšiřeného
chovu, který nebude všude zužitkován ke hnojeni
zahrádek, ale vyvážen na divoké skládky. Ve snaze
podpořit
chov drobného
hospodářs~ého zviřectva
jako jednoho ze zdroje výživy, je nové
ni a vymezuje
přesně
jen oblast
nařizeni
benevolent-
vnitřniho města ohraničenou
ulicemi Mostni, Politických vězňft, Sokolskou /od náměsti Ru-
" dé armády po areál pivovaru/ a celou ulici Skolskou, kde se chov lištni
zviřectva nepřipoušti. zástavbě",
neurčuje.
Dále se zakazuje chov v "sid-
ale co je to sidlištni zástavba, se nijak
Na zvláštni povoleni odboru mistniho
hospodářstvi
Městského
národního výboru /tedy nikoliv odboru, který má
na starosti zdravotnictví a ochranu životního
prostředí/
umožňuje nová vyhláška chovat drobná ijospodářská zvířata
i na pozemcích
přiléhajících
k
areálům
škol, základních škol, zdravotnických veřejného
nařízení
stravování. Nové
chovu musí být v souladu s právními s kterými, a stanoví
všeobecně
vem narušeno životní
prostředí,
tečné
mateřských
zařízení
dále
a
říká,
předpisy,
že ale
zařízení
zp~sob neříká,
další Podmínky: nebude chochov bude
umístěn
v dosta-
vzdálenosti od sousedních obytných budov /tato vzdá-
lenost také není bude
jeslí,
zajištěna
určena/,
chov bude udržován v
čistotě
a
likvidace hnoje nezávadným zpdsobem. Zdá se
mi, že toto nové
nařízení
neujasněných
má mnoho
mulací, které mohou být v budoucnu
míst a for-
příčinou spor~
a stíž-
ností občan~. Ke zlepšení životního prostředí tato vyhláška
evidentně nepřispěje.
Elementem ovlivňujícím životní prostředí ve městě je bezesporu i líně
sběr
druhotných surovin. Jeho organizace v KoNapříklad
není stále na dobré úrovni.
vykupováno sklo,
čímž
na jedné
straně
stále
ještě
není
uniká velké množství
cenné suroviny, která se vaváží na skládky odpadu, a na druhé
straně vytváří
vadcí
se
nepotřebných
obyvatelům
stále velké problémy s lik-
lahví. Sklo se zatím vykupovalo v
jen v omezeném množství ve
sběrně
Jateční
v
Kolíně
ulici. Když se
{ dnes napíše, že se sklo vykupovalo jen v omezeném množství, znamená to, že kdykoli jste ny, tak hp
právě
přišel
se starým sklem do
nevykupovali. Nákup
sběr-
potřebných kontejnerů
pro výkup skla plánují 1984, a
mťiže
tejnery na
suroviny v
n~
žádn~
skla v kolínských
sběrnách ještě
nebudou,
jsou v
současn~ době
sběrna
suroviny:
ná v prostoru
v
sběrna
na Zálabí a
vyhlašovány tak zvané
služby
města
místa pro
Kolína
dočasn~
ulici v
podniku
sběrny
Kolíně
Sběr
umístě
II,
stanice, která vykupuje jen starý
Dvakrát za rok, vždy na ně
kon-
nevěřím.
Kolíně tři
Bezr~čově
výměníkové
papír a textil,
až na rok
že v roce 1984
leda by se stal zázrak, ve který V
Kolíně
ubezpečen,
být keždý
sběr
Sběrn~
jaře
sběrna
v
To
na území celého
skládky, kam mohou
železo. Technické služby pak
sběr
Technick~
města
vhodná
navést staré
občané
odvezou do
sběrny.
sběry
a 29. a
a na podzim byly stanoveny také dva ter-
míne tohoto
v městě
mimořádného
krátkodobého
sebráno
šrotu a
pap~ru,
března
starého železa. Kolíně
v celém
1 118 014 kg starého papíru, 56 285 kg texti-
Za celý rok 1982 bylo v
starého
sběru
prvním pololetí letošního roku bylo v
lu, 838 522 kg železného šrotu a kovťi.
jaře
13. a 14.
V ro-
ce 1982 byly tyto 30.května
konány na
ulici.
a na podzim, jsou v Kolí-
"železn~ neděle".
vyznačí
Jateční
1 17 982 kg barevných
~olíně
107 762 kg textilu,
226 080 kg barevných
kovťi.
sebráno
2 404 059 kg
1 598 047 kg železného
VE~EJNf
PO~ÁDEK
VE
M~STĚ
V této kapitole ehei popsat situaci v letošním roce ve
m~st~ Kolín~
na úseku páchání trestné
činnosti,
poru-
šování veřejného pořádku a dopravní kázn~. "6daje zde jsou uvedeny nejen za samotné
m~sto
Kolín, ale i jeho nejbliž-
ší okolí, které je zahrnuto do obvodu Obvodního Veřejné bezpečnosti B~hem
Kolíně.
roku 1982 bylo v tomto obvodu spácháno celkem
472 trestných ni a o
v
odd~leni
činft,
eož je o 84 trestné
dvě st~ případů
činy
více, než lo-
více, než v roce 1980. V letech
1979 a 1980 kriminalita v
Kolíně
prudce klesla, v roce
1981 naopak prudce stoupla a v roce 1982 je v
podstatě
úrovni roku 1978. Ze 472 spáchaných trestných
činů
367
objasn~no,
což je 77,7 %.
bylo
na
Také
počet
spáchaných
přečin~
leto~nim
v
vzrostl, dokonce proti roku 1981 o 95 %,
roce prudce
téměř
na dvojnáso-
",
bek. V roce 1982 bylo v obvodu z nichž bylo jen 245
objasněno,
tech 1980 a 1981 byl
je~tě
většim počtu
vého zboži a to trestné
součástek
stup trestné
jsou stále
motorových vozidel. Novými jevy v té-
poslednich dvou let jsou krádeže benzi-
činnosti
zviřee~a.
činnosti,
čin
páchány krádeže jizdnich kol, nedostatko-
nu a nafty z nádrži eiho
počtu pře
této trestné
vzr~st
nosti. Pokud jde o obsah této trestné a ve
přečin~,
tp je 47,2 %. Zatimco v le-
zaznamenáván pokles
rok 1982 znamená nebývalý
čin~,
spácháno 518
K~lina
volně
zaparkovaných aut a krádeže domá-
Tento stav neni jen kolinskou raritou, vze-
činnosti
je zaznamenáván v celém
Středočeském
kraji. Dalši trestnou nici
ti
obvodě
letos
1 228 osob za spácháni
veřejnému pořádku
a vybrali od nich
na uložených pokutách. Také roku 1981 se jejich také zvýšila táni
přisnost
větši
částku
stále
98
mistě
pro-
180,-Kčs
přibývá
a proti
Současně
Veřejné bezpečnosti při
na
v ko-
řizeni
přestup~
letos zvýšil o 70 %.
orgán'
přestup~
se
tres-
v tak zvaném blokovém
proti
veřejnému pořádku
má
vliv alkohol. Pod vlivem alkoholu je stále pá-
cháno nejvice násilných rušováni
přestup~
Přislu~
nebot na pokutách bylo letos vybráno o 80 % více,
než loni. Na pácháni stále
počet
těchto přestup~ přimo
řizeni,
přestupk~.
pokutovali v blokovém
Veřejné bezpečnosti
linském
je pácháni
činnosti
čin~,
vandalstvi a jiných druhO po-
veřejného pořádku.
Vedle
orgán~ Veřejné bezpečnosti
se zabývá trestánim
přestupky
osob za spáchané komise pro
přestupky při
veřejnému pořádku
proti
komisi
veřejného pořádku Městské
měla
také více práce, než v mi-
ho národního výboru. Letos
nulých letech. Projednala celkem 134
Kčs,
9 850,-
den
přestupek.
občané
to je v
případd,
případech
více, než loni. Uložila v 54 ši
Správní
to je o 59
pokuty v celkové vý-
prdměru téměř dvěstě
Největší počet přestupkd
korun za je-
spáchali kolínští
proti socialistickému soužití v sousedských vztazích počet přestupkd rodičd, kteří
/87/, prudce se zvýšil
jistili školní docházku svých Z celkového
počtu
dětí
projednávaných
případd
přestupku před
opilství.
spáchali mladiství
přestupkd.
/to je osoby do 18 let/ celkem 17 jednání spáchaného
počet případd
a
neza-
Ne každé prokončí
Správní komisí
ulo-
žením trestu pokuty. Správní komise
může
pěti
dOtky, napomenutí anebo
set korun uložit trest
mdže za
dostatečný
jednání
případu před kom~sí,
to
veřejné
trest pro
považovat samotné pro-
občana
aniž by uložila
některý
z
těch
trestd.
tří
K
i požární
veřejnému pořádku patří
ce 1982 bylo v samotném
městě Kolíně
K 0 líně
zařízení
v
Kolíně
K 0 líně
V ro-
při
Jde tedy vesobjektech:
IV., Starokolínská ulice, v
Okresního podniku služeb v v sociálním
Kčs. těchto
o malé požáry. P0 žáry byly letos v
na skládce· v
bezpečnost.
deset požárd,
nichž vznikla celková škoda za 31 000,měs
vedle pokuty do
kanceláři
III., Zahradní ulice 45,
v.,
Podskalská DXiEB
nábře-
v
ží, v ně
kravíně
II.,
Míru
čp.
Státního statku v
Dělnická
670,
ulice
shořel
čp.
KQlíně
740, ve
televizor v
VI, v
sklepě
bytě
v
v
bytě Kolíně
v KolíII,ulice
Kolíně II,Bachmač-
tři
ská ulice, a
Pět
osobní auta.
z tohoto
počtu požár~
bylo zaviněno nedbalostí či nepozorností, z toho tři zavinili kuřáci,- jeden požár zp~sobily děti, ve čy~řech přípa dech byl
příěinou
požáru špatný technický stav /televizoru
a motorových vozidel/. Městský
zacemi se snaží ventivními V rámci
a
čelit
trestné
opatřeními,
preventivně
pořádají
Kolíně
národní výbor v
spolu s jinými organi-
činnosti občanó
zejména výchovnými akcemi pro mládež.
výchovného pósobení na
ve školách prvního i druhého
přednášky.
a mládeže pre-
Ve vyšších
ročnících
děti
stupně
a mládež se
rózné besedy občanské
v hodinách
na-
uky a ve třídnických hodinách se pravideině organizují besedy s pracovníky soudu a prokuratury o činnosti
a o
ochraně
pořádají
takové besedy s odborníky
Veřejné bezpečnosti
přátel
problém~
s
nějaké
p~sobí
trestné rodiče
prokuratury a rodič~
a
výchovný poradce, kte-
při řešení případných
výchovných ;
zejména dospívající mládeže. Zvláštní
věnuje výchově dětí
výchově dětí
so~dó,
i ze zdravotnictví sdružení
nápomocen
dětmi,
pozornost se dále
socialistického majetku. Pro
školy. Na každé škole rodičilm
rý je
příčinách
a mladistvých,
v neúplných rodinách, kteří
se již dopustili
trestné činnosti, kteří se vracegí z dětských do-
movil, domovft mládeže nebo z výkonu trestu do rodin. Na tomto úseku je
d~ležitá
spolupráce
výboru i všech ostatních orgánft s
Městského občanskými
národního výbory. Sle-
dují se vlivy, které mládež ohrožují, a preventivní opatření
se
provádějí individuálně
Veřejnou bezpečností,
li aj.
Při
ve spolupráci se školami,
prokuraturou, soudem,
tom se využívá
plně
zaměstnavate-
místní znalostí
občanských
výbor~.
Na poradách s
řediteli
trestné
~innosti dětí
a mládeže a velká pozornost se
škol se
dětí
je zanedbávání školní docházky
provádějí
rozbory
a docházky do
věnu
zaměstná
ní mladistvých. Sou~ástí veřejného pořádku
Nad doržováním pe~nosti,
pravní
pořádku
které v
v
je i
bdí orgány
dopravě
Kolíně
pořádek
letos uložily
v
dopravě.
Veřejné
bez-
1 700 pokut za do-
přestupky.
Velikým problémem je v vých vozidel, zejména ve
Kolíně
stále parkování motoro-
vnitřním městě.
Na
náměstí
Obrán-
cO m!ru je již snad patnáct let zakázáno parkování, ale stojí tam stále plno aut, protože je tam vyhražené parkoradnicí a
viště před
před
budovami Okresního národního vý-
boru. Toho využívají motoristé, a parkují na když nemaj·í s
~inností těchto
orgánft nic
náměstí,
spole~ného. Měst
ský národní výbor ve snaze
usměrnit
vozidel ve
zřídil před veřejnými
vnitřním městě,
i
parkování motorových
vyhražená
parkoviště,
ním
aut, kolik jich na tom kterém vyhraženém parko-
počtu
ozna~ená značkou
budovami
višti najednou mftže parkovat. Na vištích
smějí
těchto
"Reservé"s
vyhražených parko-
parkovat jen auta, jejichž majitelé, at sou-
kromníci nebo organizace, mají povolení, vydané národním výborem. Povolení, označována
smějí
atd. Za povolení rodní výbor ~ené
právě
tak jako
Městským
parkoviště,
jsou
velkými písmeny A,B,C atd, a jenom vozidla, ozna-
cená písmenem A
čených
vyznače
roční
písmeny z
parkovat na vyhraženém parkovišti A,
označené
jedním písmenem vybírá
poplatek 200 počátku
písmenem X, které
Kčs.
Městský
ná-
Vedle povolení, ozna-
abecedy, vydává i povolení,ozna-
opravňuje
majitele vozidla parkovat
na kterémkoli z vyhražených parkoviši. Poplatek za takové povolení čena
činí 300,-Kčs ročně.
Zásobovací vozidla jsou ozna-
písmenem Z a poplatek za vydání takového povolení je
stanoven
částkou
10,-
Kčs.
ní výbor za vydaná povolení celkovou Vypadá to
složitě,
Městský
V roce 1982 vybral
ale funguje to.
částku
29 780,-
Samozřejmě,
národKčs.
že vyhraže-
nÝCh parkovišt využívají i řidiči, kteří nemají žádného z uvedených povolení. Když je náhodou na vyhraženém parkovišti volné místo, nebo když je tam sice obsazeno všecko, ale jedno vozidlo se tam
ještě
vejde, šup, a už tam stojí
řidič,
který právě potřebuje zaparkova~, nebot řidiči motorových vozidel je národ drzý. Když ho nikdo nechytne, má vyhráno.
~
K O L
T V f
S
Pro kolinské školstvi byl rok 1982 rokem slavným a významným. Byly v
něm dokončeny
a
otevřeny dvě
mateřského
které ovlivnily kritický stav základniho a stvi ve V
velmi významným
městě
ponděli
nové školy, škol-
způsobem.
dne 30.srpna 1982 byl
otevřen
nový školní
pavilÓn ve Voskresenské ulici na sidlišti, který je základem
7. ZáMaadní školy v mateřská
Kolíně,
škola pro 360
dětí
a areál v
Kolíně
předškolni
IV.,
výchovy,
ohraničený
uli-
cemi Vávrovou, Vrchlického a Jeronýmovou. Byla to událost pro školstvi v Kolině opravdu závazná, nebot situace jak základních tak i šem
městě
mateřských
škol v našem
městě
byla v na-
opravdu kritická.
V základnim školstvi v posledních patnácti letech se každým rokem
zvětšoval
nedostatek vhodných
učeben
tím po-
měrem,
jak
každoročně
zůstávala
kapacita škol
bytů.
až 300 i 500 nová škola se
dětí
tak i
předloni,
uváděl
váním provizorních
učeben:
ty, družiny mládeže,
ve své kronice nejprve
zřizo
rušily se odborné
učebny,
kabine-
se
se chodby a ze všech takto
přepažovaly
získaných místností se
ačkoli
řešil
nedostatek
učeben
školou povinných a
nerozšiřovala,
ani dosavadní
se o tom stále jednalo. Jak jsem již vloni i
právě
době ročně přibývalo
II, kde v té
Přibývalo
nestavěla
ve školách, zatímco
stejná. Nejhorší situace byla
Kolíně
v novém sídlišti v
počet dětí
rostl
zařizovaly
učebny.
provizorní
Po dru-
hé Československé spartakiádě v roce 1966 zakoupil Městský národní výbor v Koli·ně dřevěný spartakiádní pavilÓn, umístil jej ve dvě
Smetanově
provizorní
počet
ulici za
učebny,
provizorních
v roce 1978
se tomu
říkalo
učeben čísla
zbořena
divadlem a
Městským
zřídil
něm
Tím dosáhl
"školičkan.
22; když byla
v
"školička"
v souvislosti se stavbou budovy okres-
ního výboru KSČ, klesl počet provizorních učeben na 20. Dalučebny
ší prostory pro provizorní a tak nedostatek na
dvě
směny:
učeben
se musel
dětí,
práci, zdraví
třídách třetího ročníku
na
třídy
dvěst0 žáků.
učebně učí
nepříznivý
vyučování
na
nenašly,
.
vyučování
jedna
a v nich se na
třída,
vyliv na pedagogickou řešení
dvě
směny
nebylo. ve všech
a za dva rokYc bylo nutno je
druhého postupného
třicet čtyři třídy
zavedením
hygienu atd, ale jiné
V roce 1978 bylo zavedeno
ještě
řešit
dopoledne se v jedné
odpoledne druhá. Má to ovšem
městě
se už ve
ročníku.
Nakonec
dvě směny učilo
rozšířit
směno~ly
na tisíc
To snad byla dosud nejhorší situace v historii
kolínského školství.
Přitom
se
téměř
po
dvě
desetiletí vedla
jednáni o nutnosti výstavby nové kompletní školy.
1SO·
Škola v sídlišti, dnes označovaná jako 1 .Základní škola v
Bezručově
roce se v ní
ulici, byla postavena v roce 1963 a po tomto
ještě
po
několik
let
stavěly
spojovací chodby
mezi jednotlivými pavilony. Již tehdy, v roce 1963 byla malá, a tak se hned uvažovalo o
přístavbě
ještě
jednoho,
tře
tího školního pavilÓnu. Pamatuji se, že to bylo někdy v roce
1965 nebo 1966, kdy v předseda předložil řech
radě Městského
národního výboru tehdejší
již projekt pavil6nu o 18 třídách ve čty
podlažích. Trvalo pak šestnáct let, v nichž si muselo
kolínské školství
vytrpět
někdo
svou kalvárii, než se
kdesi
smiloval, a postavil pav~lÓn o deseti třídách, který dnes stojí. A
přitom samozřejmě
si
~ytvořil
i slávu mecenáše ko-
.,
línského školství,
vlastně
spasitele, který v tak krátkém
termínu pavilÓn postavil. Dva a půl roku aas pro tak nevelkou sta~upříliš krátký termín není. Mnohem později to vyna plenárním zasedání
jádřil
řekl:
/eituji ze zápisut
by se díky třech
předseda MěstNV správně,
,,Těžko
iniciativě Průmstavu nepodařilo
letech postavit 25
tříd".
řešení,
by se hledalo
Tady je
když kdy-
v posledních·
řečeno,
na kom zá-
leží, zda a co se bude v Kolíně stavět. Šestnáct let odmítal
Průmstav
stavět
v
Kolíně
školu, nyní svou iniciativou
kolínské školství zachraňuje. Od storu
začátku
dvě
výstavby
sídliště
se plánovaly v tomto pro-
úplné základní školy. Byla postavena jen jedna,
druhá měla stát v západní části sídliště mezi posledními obytnými bloky a vodárenskou
věží.
Od výstavby školy v tom-
to prostoru se pak upustilo, protože by její stavba zabrala opět
se
značnou
plochu kvalitní
zemědělskou půdou
lépe
zemědělské
hospodařilo
půdy,
než
a tehdy se již
dříve •.
1.51.
A tak se po léta nic na úseku výstavby nové školy nedělo,
jen se asi v roce 1969
začalo
jednat o
stavbě
nové
školy v prostoru u J~lské ulice na pozemku, kde bývalo bulharské zahradnictví. Pamatuji se tuování školy v tomto prostoru
přesně,
vyjadřoval
že jsem se k si-
jako vedoucí odbo-
ru školství Okresního národního výboru v roce 1970, navrhoval jsem tehdy, aby škola byla situována dále od frekventované Jaselské ulice. O opět
již
nejméně
telů nemůže
říci,
stavbě
této školy se jedná dodnes,
dvanáct let, a nikdo z kompetentních vůbec
kdy
čini
bude stavba školy zahájena.
tom z rozboru situace, který byl
několikrát
Při
zpracováván a
předkládé.n, je zřejmo, že přístavby lE různých pavilÓnů mo-
hou jen situaci v základním školství v ~·t ,_, 1 '
ale
vůbec
ne
vyřešit.
musí být totiž nejen
Výstavbou nových školních
odstraněno vyučování
nahrazeny i dosavadní provizorní odborné
učebny,
Kolíně poněkud
učebny,
na
dvě
získány
objektů
směny,
ale
potřebné
kabinety, sborovny, musejí být získány míst-
nosti pro školní družiny mládež, pro školní jídelny, cvičny.
zlep-
A v neposlední
řadě
tělo
musejí být výstavbou nových škol
nahrazeny již dožívající školní budovy staré sto dvacet let, které už pomalu dosluhují. To vše
přístavby
jednotlivých škol-
ních pavil6nů vyřešit namohou. Přesto musí být v této situaci Kolín vděčen aspoň za těch nových deset tříd v právě dokončeném školním pavil~nu. Pn-oto bylo také jeho otevření
opravdu slavnostní. Dopoledne o desáté
hodině
se sešli pozvaní hosté, zá-
stupci orgánů a organizací před novým školním pavilÓnem ve Voskresenské ulici.
Přítomni
byli i zástupci kraje, tajem-
ník Krajského výboru KSČ v Praze soudruh Václav Šindelá~ a
místopředseda Středočeského
krajského národního výboru soudr.
ing.J.Kakos, delegáti Okresního výboru
KSČ
v
Kolíně
vedoucí
tajemník OV KSČ s. Josef Šíha a tajemník pro ideologii s. Josef Zeman. Slavnost zahájil výboru v
Kolíně
s •.
J{ndřich
předseda Městského
národního
Hušek a slavnostní projev
před
nesl s. Josef Říha. Po přestřižení pásky si hosté a přítomní občané
prohlédli novou školu. Stavba tohoto školního pavilÓnu, který byl původně
plánován jako
1.Základní školy, byla zahájena v srpnu
několika měsíčním zpožděním.
1980 s měrně
součást
rychle a k jejímu
socialistický závazek,
Stavba
pokračovala
včasnému dokončení přispěl
uzavřený·mezi
ským investorským útvarem a
podnik:?m
Městským
po-
sdružený
Průmstav,
Kraj-
národním výborem. Pavi-
lÓn je třípodlažní, je v něm deset učeben, kabinety, sborovna, šatny a jiná
zařízení;
je tam i byt pro školníka. Protože
1.Základní škola v
Bezručově
lou a nových deset
tříd
by ji
ulici je
kolínskou ško-
největší
ještě značně zvětšilo,
uvažo-
valo se nejprve o připojěrií tohoto pavilÓnu ke 2.Základní škole v
Kmochově
ulici. Od tohoto úmyslu bylo
bylo rozhodnuto postavit vedle tohoto
upuštěno,
desetitřídního
když
pavi-
lÓnu ještě jeden o patnácti třídách, a byla zřízena nová, v pořadí již sedmá základní škola a tento nový pavolÓn je jejím základem, zatím jen s nižším
oddělením,
to je s prvním
·až čtvrtým postupným ročníkem. Po dokončení druhého pavilÓnu, jehož stavba již byla zahájena, bude nová ?.Základní škola ve Voskresenské ulici již 1.íplná. Uvedení do provozu ještě
neúplné ?.Základní školy zlepší
v Kolínském školství natolik, že od
současnou
1.září
třeba
situaci
1982 se snižuje
směnové vyučování
ním roce bude
na polovinu, to znamená, že v novém škol-
směnovat
již jen jeden postupný
Odpoledne ve 13 hodin téhož dne byl areál
mateřské
školy pro 360
ulice. Ke slavnostnímu Františka Kmocha
právě
dětí
otevření
v
slavnostně otevřen
Kolíně
IV., Jeronýmova Městská
vyhrávala
tak, jako
ročník
před pěti
lety, kdy dne
1 • června 1 977 byl proveden.· slavnostní výkop ke rozsáhlého objektu.
Slavnos.t~,
slunného letního dne, byli dopoledne
ulici. Slavnost zahájil
stavbě
tohoto
která se konala za krásného
přítomní
zúčastnili otevření
hudba
titíž hosté,
kteří
se
nové školy ve Voskresenské
místopředseda
Okresního národního
výboru s. Miloslav Šíma a slavnostní proje~ přednesl před seda
Městského
národního výboru v
Kolíně
s.
ing.Jindřich
Hušek. Stavba této
mateřské
dětí
školy pro 360
je
jedinečná
nejen ve Středočeském kraji, ale patrně i v celé ~SSR, pře devším svým rozsahem a svým vybavením.
Měla vyřešit
letý katastrofální nedostatek míst v kolínských školách pro v druhé
děti
polovině
exploze po
zaměstnaných
mateřských
matek. Nejhorší situace byla
sédmdesátých let, kdy vrcholila
opatřeních
mnoha-
populační
v sociální politice strany a vlády po
XIV.sjezdu KSČ /v Kolíně se narodilo nejvíce dětí v roce 1974 a v roce 1977 byla situace v líně
dětí,
nejhorší/.
Každoročně
pro které nebylo v
dětí
v
mateřských
nemohlo uspokojit ani
školství v Ko-
bylo nutno odmítat
mateřskýqh
matky proto nemohly jít do ní
mateřském
několik
set
školách místa, a jejichž
zaměstnání.
Zájem
rodič~
o
umístě
školách byl tehdy tak veliký, že jej několik mateřských
škol, které byly
454.
tehdy v
Kolíně poměrně
otevírány: v roce 1962
mateřská
mateřská
Zálabí, v roce 1965
stavěny,
rychle za sebou
adaptovány a
Chelčického
školp v
ulici na
škola národního podniku Tesla
Kolín ve Štítarech /ačlaptovaná ze zrušené malotřídní základní školy/, v roce 1966 Kolín~
Bezručově
v
mateřská
ulici v
škola národního podniku Tetra
Kolíně
škola ve Voskresenské ulici v
Kolíně
nestačilo. ~očlním
II, v roce 1977
Kolíně
škole v ulici Rimavské soboty v
Kolíně
společně
a pustily se mateřských
cí a do dvou staveb nových
mateřská
ještě
II. Ale to vše
Proto se kolínské závody sdružily s
výborem v
mateřská
II, v roce 1973
Městským
do dvou adapta-
škol. Národní podnik
Strojobal spolu s národním podnikem Potraviny v krátké adaptoval bývalou vilu Veletovských v na
pěknou mateřskou
školu pro
Kmochově
svých
děti
ná-
době
čp.258
ulici
a
zaměstnanc~
otevřel
ji v roce 1978. Okresní ústav národního zdraví adaptoval na svou v
mateřskou
Kolíně
diče
školu obytnou vilu
Ale to všechno
ještě nestačilo,
nebo závody do
mateřských
stavbě
nových
ke
břízách
stavbě
se sdružily
tři
vozili ro-
Lhoty. Proto se uvažovaopět
škol. Pustily se do toho
Městským
škola se naplánovala
některé děti
škol mimo Kolín, do Chotoucho-
Jestřabí
mateřských
kolínské závody spolu s teřská
478 v ulici V
II a uvedl ji do provozu v roce 1979.
va, Konárovic,,Sendražic a lo o
čp.
přímo
národním výborem. Jedna mav areálu závodu Kablo-Kolín,
závody, vedle Kabla
ještě
národní
podnik Průmstav a závod Železniční opravny a strojírny ČSD Kolín; škola byla uvedena do provozu v listopadu Ke
stavbě
se sdružilo
velikého areálu
pl~_vodně
organizací a spolu s
mateřské
23 kolínských Městským
pustilo do stavby v akci
z.
19~9.
školy pro 360
závodů,
podnik~,
národním výborem v
Náklad na stavbu
dětí
ústavů
Kolíně
převyšoval
se
a
155·
částku dvaceti miliÓnů korun, a proto její schválení muselo
být projednáno ve vládě České socialistické republiky. Vláda stavbu v
březnu
musela být
přepracována,
staveb, které vě
1977 v.......šak neschválila a celá koncepce stavby
měly
rozdělena
stavba
prováděny etapově
být
již podléhaly jen schválení v
Jednotlivé etapy stavby děny
do provozu
měly
postupně.
být
radě
na
několik
menších
a které pak jednotlipopřípadě
ONV,
stavěny,
KNV. a uvá-
dokončovány
To byl ovšem ohromný nesmysl, pro-
tože stavbu nebylo možno ve
skutečnosti provádět
jinak, než
jako celek, Vždyť například pavilÓn tříd nemohl existovat bez hospodářského pavilÓnu nebo bez energetické ústředny, topírny
atď.
formálně
vyhověno předpisu,
Aby bylo
na sedm etap: první
tři
vytvářely
etapy
rozdělena
byla stavba
tří
stavby
samostatných pavilÓnů, každého o čtyřech třídách pro celkem 120
dětí,
a aby nesmyslné
předpisy
byly
ještě
s
větší
orgánů Stř9dočeského
ností dodrženy, byly na naléhání
pilkraj-
ského národního výboru označeny jednotlivé pavilÓny jako samostatné mateřská
mateřské
školy:
mateřská
škola Vrchlického ulice, a
škola Vávrova ulice, škola Jeroný-
mateřská
mova ulice. čtvrtou etapu tvořila stavba hospodářského pavilÓnu, pátou etapou byla stavba energostanice, šestá a sedmá etapa pak byla
určena
na výstavbu
vnitřních
nikací, inženýrských sítí a úpravu celého v objektu.
Rozdělení
málni a od
začátku
baže trvala celých kolínských výborem i
stavby na etapy bylo
se stavba pět
průmyslových
obětavosti
stavěla
let, je velkým a jiných
kolínských
a
vnějších
vnitřního skutečně
prostoru jen for-
jako jeden celek. úspěchem
závodů
občanů,
s
Tře
spolupráce
městským
zejména
komu-
národním
rodičů
malých
d~ti,
ktefi na
sama nebyla bez Když se
začaly
stavb~ piln~
problémů.
pracovali jako brigádnici. Stavb•
Zmíním se
aspoň
o dvou
největších.
kopat základy pro stavbu energostanice, ukázalo
se, že je tam tolik spodní vody, že základy by vyžadovaly mnohem
v~tšich nákladů,
než se
počítalo,
vybudovat hluboká betonová vana a v ni měla
stát
původn~
na druhé
stran~
protože by se musela stavět.
Energostanice
Vávrovy ulice v sousedství počí
tak zvaného "internátu", který užívá 3.Základni škola; talo se, že tento "internát" bude
vytápěn pozd~ji
to energostanice, protože dosud je Pro
t~žkost~
na na jiném
právě
vlastním kotlem.
vytápěn
se zakládáním stavby byla afuergostanice míst~,
což si vyžádalo nemalé
zm~ny
Původní
projekt
počítal
vystavě
v projektové
dokumentaci celé stavby. Druhý vážný problém se týkal této energostanice.
z té-
op~t
s pfipojením celé-
ho školního areálu na parovodní topeni s vybudováním
výmění
kové stanice. Ukázalo se však, že nové párovodni potrubí bude v tomto prostoru vybudováno až po roce.1985 a že by tedy pro školu nebylo teplo. Proto bylo rozhodnuto vybudovat místo výměníkové
stanice vlastni teplárnu na zemní plyn; to však
vyžadovalo
opět
novou projektovou dokumentaci, zajistit vý-
stavbu kotelny na zemní plyn a jiné se nakonee s pomocí
závodů
změny
v projektech. Vše
podafilo pfekonat a celý objekt
matefské školy dnes v celé své kráse stoji. Pfíprava stavby trvala shromáždit na
stavb~
finanční
si
vyhražuje pro létech na
určil, děti
několik
let. Nejdfive bylo tfeba
prostfedky. Každý ze
závodů,
zučastněných
kolik míst v budoucí matefské škole si svých
účet Městského
zaměstnanců,
a potom složil ve tfech
národního výboru v
Kolíně finanční
15~.
částku
rovnající se násobku 65 000
propočtenému
nala stavebnímu nákladu vé závody se
zůčastnily
na jedno
Počet
závod Tetra Kolín
československé čokoládovny,
zá-
vod SOJA Kolín
I
Holešovické elektrárny, závod elektrárna Kolín
.1
I
260 000
50
3 250 000
6
390 000
4
260 000
80
5 200 000
2
130 000
o
650 000
15
975 000
40
2 600 000
5
325 000
~
5
325 000
l'
I
Chemoprojekt Kolín spotřební
JEDNOTA,
družstvo
1
r
! K~RA, závod Starý Kolín
/
i
i
i
koncernový podnik Kolínlj
I
I
l KORAMO, ! LAKTOS,
I
závod Kolín
I
lI
I
l
íI Lihovar Kolín
!l Obchodní
I
l 1
tiskárny Kolín
Jednotli-
4
1
FRIGERA, národní podnik Kolín
dítě/.
Financni pfispe- ' vek Kčs
dopra-
vy -
ČKD, odštěpný
se rov-
školy takto:
míst
železniční
částka
/tato
mateřské
výstavby
Podnik, zÁvod, ústav Automatizace AŽD
Kčs
1
2 600 000
40 ;
Okresní ustav
I národního zdraví I
I Pekárny Kolín
1
5
l
4
260 000
5
325 000
1o
650 000
l Okresní
l
správa
spojů
v
Kolíně
I
1 300 000
325 000
'
1
Restaurace a jídelny Kolín ČSD ~
20
stanice Kolín
i
lI I
Státní
spořitelna
Kolín
Státní statek Kolín stavební izolace Kolín Strojobel
~lín
VCHZ .,. Synthesia Kolín Závody
elektrotechn.zařízení
C e 1 k e m
j :
I I
j
II
l
000
2
1 00
3
1 95 000
5
325 000
'o
650 000
30
1 950 000
5
325 000
360
23 370 000
~ I
I ! I
l
I I •
i
I
Během
vých
stavby došlo ke změně ve struktuře podílů jednotli-
ú_častníků,
když podnik Tetra Kolín snížil
požadavek sta míst na polovinu a nanční prostředek. účast
zvýšily svou se
podařilo
Bylo
měly
které už nebylo možno do přibral těsně před závodů ně
snížil i
třeba přesvědčit některé
a získat nové
a nakonec
současně
svůj původní
učastníky
zájem o
společné
koncem stavby
účast
fi-
závody, aby
výstavby. I to
ještě
další závody,
zařadit.
výstavby ~olínský
svůj
provoz
Pouze se
DrubežářskýGh
s jedním místem a závodu Restaurace a jídelny v Kolí-
byla
účast
původních pěti
z
Složením základního závodů při
stavbě
účastnického nekončila.
školy
rozšířena
míst
národní podnik FRIGERA, který
na sedm.
podílu však povinnost
Garantem výstavby se stal
vyčlenil
ze svých
zaměstnanců
soudruha Jaroslava Kosíka jako stavbyvedoucího. FRIGETA jako určila
garant stavby le
klíče
pak pro každý počtu
závislého na
zú9astněný·
míst v budoucí
úkoly v brigádnické pomoci na
stavbě
Základní montáž budov bylo nutno ským
způsobem.
Tady je
třeba
prováděly určující
nyní
čase
pod-
škole
p~rovést
dodavatelpodnik~
Kon-
Praha-Stodůlky
pro-
pochválit národní
montáž všech staveb. Ostatní práce už se
svépomocí a byly tak zachovány všechny podmínky, akci
účastní
z.
Závody, které se
spolu i na provozu
personál dodal podle všechny závodní
zúčastnily
mateřské
příslušných předpisů,
mateřské
výstavby, se
školy. Pedagogický platících pro
školy, odbor školství Okresního
národního výboru, ostatní provozní personál chařky,
mateřské
opět
a pomoci technikou.
struktivu, který svým závodem Montostav vedl v krátkém
závod
/uklízečky,
ku-
školníka, zahradníka, topiče atd./ zajištují ze svýeh
zaměstnanc~ zúčastněné příspěvky
podniky. Také platí
ročně
na provoz školy.
Zajištění
při
výstavby i
ochotě podniků
vší
lehká záležitost. Podniky vždy nemohly splnit ~azky,
řilo
i když projevovaly dobrou
vůli.
nebyla
včas
své zá-
Zejména se jim neda-
vždy podle plánó zajiš!ovat potřebné pracovní síly.
Největší
úsilí vynaložil na stavbu národní podnik FRIGERA,
který nesl od
začátku
polovině
V druhé
až do konce
soudruh Josef Zeman. Na součinnost
odpovědnost
výstavby se každý
kontrolních dnech, které
vala
alikvotní
všech
řídil
měsíc
za celou stavbu.
scházely podniky na
tajemník pro ideologii OV
těchto
KSČ
kontrolních dnech se zajišto-
učastníkó
výstavby i
včasné
stavbyo Zde se projednávaly i rfizné návrhy na
dokončení
způsob
budoucí-
ho provozu a jednání o nich nebylo lehké, protože šlo o naprosto nový kého
způsob
provozu
počtu zúčastněných závodů
učasti
závodů.
jednotlivých
podařilo
problém
vyřešit
Ke slavnostnímu
a za tak velikých
Nakonec se s
vnitřních
rozdílů
porozuměním
mezi
všech
tak, jako jsem již uvedl, a provoz
otevření
byl celý areál
dokončen včetně vnitřního
prostor i
školy za takového veli-
zajištěn.
tak veliké školy je
zcela
mateřské
zařízení,
komunikací. Pouze
mateřské
úpravy venkovských
příjezdové
zejména ulice Vávrova a Jeronýmova nebyly
školy
ještě
komunikace, upraveny.
Na prostranstvích mezi třemi pavilÓny jsou dět-ská hřiště, brouzdaliště
a celý prostor je
zastayěn dětskými
herními
prvky, které v celku představují pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém. U hlavního vchodu na prostranství dářskt~
před
hospo-
pavilÓnem je umístěno sousoší představující učitelku
·11So.
dětmi
hrající se s
od akademické
sochařky
Evy Springerové
z Prahy. Kolínské závody
městu
veliký dar na.šemu se areál
věnovaly
mateřské
těchto dětí
Dne
mateřských
vyhověno
děti mateřským
mohly nastoupit do
všem
Kolíně,
na
závody i jednotlivci za pomoc
rodičům,
Kolíně
kteří
školám, a,všechny maminky
zaměstnání.
1982 se konalo plenární
národního výboru v
škol
Dne 1 .září 1982
školy zaplnil poprvé drobotinou. V
své
?.září
dětem.
a jeho malým
tak po mnoha letech zas bylo chtěli svěřit
tímto areálem
němž
zasedání.Městského
byly vyhodnoceny kolínské
při výstavbě
areálu
mateřské
školy pro 360 dětí. Čestná uznání převzali zástupci závodů: FRIGEBA, TATRA, KORAMO, OTK, SYNTHESIA, KARA Starý Kolín, Okresní správa
spojů,
Jednota, Strojobal, Restaurace a jí-
delny, SOJA, LAKTOS, lihovar, Okresní ústav národního zdraví, stavební izolace, Automatizace Kolín,
Středočeské
jekt, Státní
železniční
dopravy, Elektrárny
pekárny, Státní statek Kolín, Chemopro-
spořitelna
a
Drubežářské
závody. Z
jednotlivců
byli vyznamenáni: stavbyvedoucí s.Jaroslav Kosík, Zdeňka Volfová,
Přemysl Horáček,
ková. Vyznamenání
převzali
P.Pasek~,
i soudruh
L.Pochmanová a J.Vost~e~
M.Holeč
a Fr.Zalabák
z FRIGERY a ing.L.Malina z TATRY.
Nová škola byla letos
otevřena
také ve Starém
kde dosavadní neúplná základní škola byla osmitřídní
školu. Nyní už nebudou
děti,
rozšířena
které
Kolíně,
na úplnou
navštěvují
vyšší stupeň základní školy, to\je pátý až devátý postupný ročník,
jezdit ze Starého Kolína do škol v
Kolíně,
budou
chodit do školy doma. Tím bude pomoženo i kolínským školám.
·1 (ó tf.
Školní rok 1981/82 proběhl bez zvláštních událostí. U nejnižšího
stupně
výchovných
zařízení =
jeslí - které
však nejsou zařazeny.do úsek~ školství, ale zdravotnictvízměnám.
nedošlo v tomto školním roce k žádným jeslích je nadále 229 míst, na než lze dětí
více, to je 275
dětí,
próběhu
přijmout
až o 20 %
ale letos na konci roku jich bylo Těchto
ve všech kolínských jeslích jen 249. letos v
V šesterých
229 míst bylo průměru
školního roku 1981/82 využito v
na 72,9 %, to je v posledních
třech
jen
letech nejnižší míra
využití: ve školním roce 1979/80 byly jesle využity ze 77,8 %, 1980/81 ze 73,9 %. využití jeslí ve
Přitom
větší
je stále
správě Městského
rozdíl mezi mírou
národního výboru, které
byly letos využity ze 76,7 %, a závodními jeslemi, které letos vykázaly jen 69,1 %využití základní kapacityo Na začátku
školního roku 1982/83 podali
místění dětí
rodiče
v jeslích a všechny byly
14 míst zóstalo neobsazených. Zájem
.tl35 žádostí o u-
kladně vyřízeny,
rodičů
o
ještě
umístění dětí
v jeslích tedy klesá; příčinou je vyšší životní úroveň mladých rodin, kde se mohou na
čas
vzdát
příjmu
zaměstnání
ze
matky, zvláště kde jsou v rodině aspoň dvě děti a kde tedy pět
matka pobírá po dva roky
set korun
měsíčně
rodinného
přídavku. Přestože zůstávají te~ každoročně v jeslích neob-
sazená místa a jedno jeselné něno
na
výbor v jesle
oddělení mateřské Kolíně,aby
aspoň
pro 30
zařízení
bylo
školy, požaduje Okresní národní
se po vzoru Kutné Hory dětí,
prozatímně přemě
zřizovaly
mikro-
ale závody neprojevily o tato
zaří
zení zájem. Mikrojesle, jak vyplývá již ze samotného názvu, jsou
zřizovány
pro malý
počet dětí,
v adaptovaných bytech. V kutné
Hoře
průměrně
pro
pět dětí,
jsou v provozu již
řadu
osvědčily
let,
se a pomohly jim svého
Kolíně
míst v normálních jeslích, ale my v zařízení
Zdá se, že jeselná nou kapacitu, která tem
města
plně
staveniště
~
dostateč
mají dnes rodičů,
růs
ale s
měl před několika
lety
akci Z v prostoru vedle tehdejšího
mateřských
areálu
obešli~
do budoucnosti i s další výstavbou
jeslí. Národní podnik Tesla, který zájem o postavení jeslí
Kolíně
nedostatek
se bez nich
uspokojuje nároky
počítat
se musí
v
času řešit
škol pro 360
dětí
Kolíně
v
IV a
jemuž Okresní národní výbor nedal tehdy souhlas /tentýž Okresní národní výbor, který dnes vyžaduje a
s~Jmi
usneseními pro-
sazuje novou výstavbu jeslí/, chce v nejbližší vlastní jesle s jedním mateřské
oddělením
pro 20
d~tí
době zřídit
v areálu své
školy ve Štítarech. Stavem kapacity jeslí se zabýMěstNV.
vala letos rada ONV i národní výbor v
Kolíně
Městský
Rada ONV požadovala, aby
vybudoval ve spolupráci se závody do
roku 1985 jeselné zařízení pro 60 dětí a zdůvodňovala tento požadavek ného
věku
potřebou
umístit v jeslích tří
/to je do
procento je v
Kolíně
již nyní vysoko průmerně
uvážíme kapacitu všech jeslí ve
meme
pro 28 % dětí jeselného skutečný
stav 249
dětí,
ve všech kolínských jeslích že 30 % všech Proto rada
dětí
lVIěstNV
23 %
dětí
jesel-
let/. Rozbor však ukázal, že toto
se rodí v posledních letech
stačí
nejméně
městě
věku
ve
překročeno.
410
V
Kolíně
dětí ročně.
Když
/to je 229 míst/, pak městě,
když však vez-
které byly ku konci tohoto roku umístěny,
jeselné~o věku
dokumentace pro stavbu jeselného
umístěno
v jeslích.
připravila
projektová
je
rozhodla, aby se
pak dostaneme výsledek,
zařízení
pro 60
aby stavba mohla být zahájena kdykoli po roce
~j
dětí
tak,
1985.
V mateřském
školství trvaly'
ještě
ve školním roce
1981/82 staré nedostatky, které vyplývaly z malé kapacity mateřských
škol ve
městě Kolíně,
přestože
několik
tech bylo uvedeno do provozu
v posledních le-
nových
mateřských
škol,
jak jsem uvedl již dříve. Čekalo se však na velikou mateř dětí
skou školu pro 360 začátkem
Městským
v nich
nestačilo,
zařízení mateřské vizorně změněno ještě
jeslí ve
oddělení
až
bylo
přijato
opět
jako v
dětí.
1 272
předešlém
společném předškolním
školy a jeslí v ulici Rimavské Soboty protřídu mateřské
na
ve
počet
a tak muselo být
sborovna v
přeměněna
blémů,
otevřena
národním výborem /tak zvaných územních/. Bylo
školním roce jedno
byla
IV, která byla
škol, 5 závodních a 7 spravova-
mateřských
1 160 míst a na tento
Ale ani to
navíc
Kolíně
nového školního roku 1982/83. Ve školním roce 1981/82
bylo v provozu 12 ných
v
mateřské
třídu.
školy pro
třílet~ děti
a
škole ve Voskresenské ulici
To ovšem ssebou
přineslo
řadu
pro-
jako nedostatek místa v šatnách, v hygienických za-
řízeních,
potíže s ukládáním
storů
tělesnou
pro
výchovu.
Přes
ke spánku a nedostatek protento veliký zájem o
ní
dětí
ní
opatření,
nebyla
opět
ských škol v
Kolíně
/to je 1 160 míst/
v
mateřských
dětí
školách, který si vyžádal popsané zvláštani základní kapacita všech
zcela využita, ale jen na 84,8 %, a Městským
umístě
během
mateř
školního roku
opět zařízení
spravovaná
národním výborem vykázala vyšší využití I 89,2
%1
a závodní nižší I 77,4% /. Nový školní rok 1982/83
přinesl
na úseku
mateřského
školství mnoho nového v souvislosti s uvedením do provozu veliké mateřské školy pro 360 dětÍ v Kolíně IV. Protože zde·
přikročeno
vznikla nová velká kapacita, bylo kapacit v dosavadnich
snižit dosavadni změně
mateřských
překračováni
došlo i v mmrm
Městský
nařidil
Okresni hygienik
kapacit
mateřských
poměru počtu
škol o 167
mist v závodnich Městským
školách a ve školách spravovaných
výborem, když
úpravě
školách, které byly v posled-
maximálně překračovány.
nich letech
mist. Ke
mateřských
k nové
národni výbor postoupil
mateřskou
ve Veltrubské ulici národnimu podniku TESLA Kolin. Po změnách čátku
se upravila struktura
mateřských
národnim školu
těchto
.,
škol v Koline na za-
školniho roku 1982/83 takto:
Mateřská
Počet odděl.
škola
Kapaeita
Povolené
překročeni
kapacity
ulice Rimavské Soboty
4
120
6
ulice Kmochova
2
50
-
·3
100
-
ulice Kutnohorská
2
50
-
ulice
4
11
o
6
4
130
5
':12
360
-
- ~titary
4
120
-
Veltrubská ul.
2
50
-
Bezručova
4
130
n.p.STROJOBAL - Kmochova ul.
2
60
6
Okr.ústav nár.zdravi
2
55
-
n.p. KABLO KOLfN
2
60
10
47
1 395
33
ulice
Bachmačská
Chelčického
ulice Voskresenská nová škola pro 360 n.p.TESLA
n.p.TATRA
Celkem : S povoleným ských škol v
13
děti
ul.
mateř.škol
překročenim
Kolině
bylo možno
1 428
děti.
přijmout
Tento
počet
do všech
-
=
mateř
mist byl napl-
n~n tém~ř
zcela, zbylo pouze 26 volných míst na
škole pro 360
dětí,
které však byly
ještě
na
mateřské
počátku
škol-
ního roku obsazeny. Výstavbou a uvedením do provozu nového dětí
ské školy pro 360 přibylo
na
mateřských
v celkové s'íti
míst, ale po všech
začátku
těch
zařízení mateř
školního roku 1982/83 neměst~
nových 360
úpravách v jednotlivých
mateřských
škol ve
školách jen 156. Ve školním roce 1981/82 bylo v dvanácti
mateřských
školách
1 428 míst.
v
t~cht
školách
1 272 míst, nyní je ve
Opatření,
starších malých
Kolíně
která byla provedena
mateřských
třinácti hlavně
školách však byla nutn,, soustavně dětmi pře
protože školy byly v posledních letech cpávány a provoz byl v nich
ve
ztěžován
a nakonec byla ohrožena
i hygienická pravidla. Rozmístění
dětí
do
1982/83 bylo v dusledku plikovanějšm
mateřských
změn
obtížnější
a
struktuře
ve
zam~stnanc~. mateřské
Po
převzal
dohodě
školy pro 360
národní výbor
škol
mateřskou
podnik Tesla a obsadil
dětí
které byly dosud v ruzných
v
Kolíně
mateřských
letech.
Měst=
dětmi
účastní
svých
na provozu
přesunul Městský
IV,
zaměstnaných
kom-
školu ve Vel trub-
se závody, které se
děti rodiču,
~ohem
předcházejících
než v
ský ná.rodní výbor musel uvolnit ské ulici, kterou
škol pro školní rok
v
těchto
podnicích,
školách, spravovaných
národním výborem; to se ovšem neobešlo bez nespokojenosti a stížností
rodičů,
kteří měli
dosud
d~ti
v
mateřských
ško-
lách v blízkosti svého bydliště, a te~ museli s dětmi jezdit do kutnohorského
předm~stí třeba
Pro nový školní rok 1982/83
ze Zálabí. zařadil Městský
národní vý-
bor do svých vyřídil
Kolíně,
škol v
Jsou doma na
mateřské
zařadily děti
nové školy pro 360
rodičů
kromě
ještě
chovy a
vzdělávání,
mnoho
kladně
umístění dětí
o
dětí,
deseti
a tím
mateřských
podle vlastních rozhodnutí, a to dětí
v
Kolíně
nezměnilo.
do
tiejichž matky
dovolené. Závody si do svých
Na základních školách ve 1981/82
dětí
škol nových 374
všechny podané žádosti
mateřských
škol
mateřských
včetně
IV.
městě
se ve školním roce
Zavádění
před
které bylo zahájeno
postupuje každým školním rokem o jeden
způsobu
nového
ročník
vý-
šesti lety a výše• po-
stoupilo v tomto školním roce již do šestého postupného ročníku.
Kapacitní ko v
předešlých
~ožnosti
zůstaly
kolínských škol
stejné, ja-
letech. Ve všech šesti základních školách
bylo v tomto školním roce /na jeho konci/ celkem ků,
z toho
počtu
na 2.Základní
na 1.Základní škole v
ěkole
v
le ve Školské ulici ulici
ulici
je 342 Ze
~kole
ulici
žá1 212,
611, na ).Základní ško-
v
Ovčárské
M~ichovické
ulici
386 a
ulici 406. Z tohoto celkového
dětí přespolních.
všech~ žáků
na kolínských školách
z toho 510 s vyznamenáním, 58 fikováno; 50
~12
645, na 4.Základní škole v Kutnohorské
752, na 5.Základní škole v
na 6.Základní počtu
Kmochově
Bezručově
4
žáků
neprospělo
prospělo
3 933,
a 19 nebylo klasi-
dostalo sníženou známku z chování. Touto
sníženou známkou z chování bylo trestáno mimo jiné i záškoláctví.
Městský
případů
hrubšího zanedbání školní docházky a v sedmi
národní výbor projednával v tomto roce 18 přípa-
dech, kde napomohl ani dohled nad výchovou umístil
d~ti
v
d~tí
D~tsk~m domov~.
V tomto školním roce
dokončilo
školní docházku 574
přijati
školy byli
žák~,
ročnících.
z toho 153 v devátých a 421 v osmých a nižších střední
v rodinách,
Na
293 žáci, 50 z devátých a 243 z os-
mých ročníků. Do středních odborných učilišt s maturitou bylo přijato žáků
28
žáků,
učebního poměru
do
bez maturity 240. Šest
odešlo ze školy ihned do pracovního
:r;tebylo do konce ,školního roku
pom~ru
uzav:ř"eno.
Po celý školn1 rok 1981/82 trval nedostatek v vé
předchozích vyučování
provozu
nov~
s deseti ství v sm~ny
dru~ých
ve všech zřízené
na
začátku
bylo zúženo jen na
vyučovat
1 Základní a 15
~kola
učeben,
škola 23
tříd
počet učeben
132
32
druh~ ročníky. m~stě
/na
t~to
a 10
učeben.
Nové
směno
Voskresensk~
ulici
učeben,
tříd
učeben,
uspořádání
na
ve všech
školního roku má nyní
2.Základní škola 16 a 18
učeben,
5.Základní škola 11
a 18
Vyučování
stoupl na 123, v nich se
škole už nebude
tříd
jako
Uvedení do
Počet učeben
začátku
Na
a 30
učeben,
6.Základní škola 19 tříd
třetích ročnících.
a
3.Základní škola 19 a 21
úrovni i
školního roku 1982/83.
tříd.
tříd
učeben,
zlepšilo situaci v základním škol-
sedmi základních školách ve bude nyní
stejn~
na
?.Základní školy ve
učebnami poněkud
Kolíně
zůstalo
letech. Proto
p~t případ-ů
a
tříd
tříd
4.Základní
tříd_
a stejný
sm~nové vyučování/,
?.Základní škola 12 ve všech sedmi základ-
ních školách si letos vyžádalo
mimořádně
veliký
mezi jednotlivými školami, tak
například
z 1.Základní školy
se
přesunulo devět tříd,
ze 2.Základní školy 4
přesun tříd
třídy.
že v sídlišti vznikla nová škola, bylo nutno i letos
Přesto, přesu-
nout
dvě třídy
Začátek
z
města
školního roku 1982/83 byl v kolínském příznivější,
kladním školství již protože
na Zálabí.
příróstek
deseti"
zmenšil to neustálé
nov;)~ch
napětí
mezi
nevyřešil
zá-
letech,
±:ff:M učeben přece jen trochu počtem tříd
a
počtem učeben
samozřejmé,
na kolínských základních školách. Je á.aleko
dřívějších
než v
~~gE
tento problém. Ale už
přece
že
ještě
jen "svítá".
Byla již začata výstavba dalšího školního pavilÓnu s patnácti učebnami při
nové ?.Základní škole, a bylo slíbeno, že stavba
bude provedena v jednom roce tak, aby školním pavilÓnu mohly už
děti učit.
1.září
1983 se v novém
Ptánuje se výstavba
de.lšího patnácti třídního pavilÓnu v prostoru ulice Prokopa Velikého, výstavba pavilÓnu pro mimoškolní výchovu /družinu mládeže/ v
Bezručově
tělocvičen.
ulici a výstavba
Zdá se,
že přece jen je ted najednou nějaké pochopení pro potřeby kolínského školství tam, kde byly dosud všechny žádosti a prosby o pomoc odmítány, totiž na Krajském investorském útvaru a v národním podniku
Průmstav,
ktreré prakticky roz-
hodují o tom, co se bude nebo nebude v ský národní výbor
zůstává
Kolíně stavět.
méně
stále více
Měst
v roli prosebníka.
Napjatá situace trvala ve školním roce 1981/82 i v družinách mládeže. Do družin byly ročníků
a z druhých a
odpolední
po
jen v
vyučování při vyučování
družinách bylo 884 mělo
třetích
přijímány
vlastní
vyučování
třídy,
v
dětí
ve 27
těch
odděleních.
z prvních měly
Ve všech šesti
Jen devatenáct jich
oddělení
uprázdněných učebnách.
děti
týdnech, kdy
směny.
na
zbývajících osm
jen
muselo pracovat
Zvláštní škola ročnících
140
žáků,
3 v 8.
ve školním roce 1981/82 v devíti
z toho 59 cikánské národnosti. Školní
ukončilo
docházku letos ročníku,
měla
ročníku
12 žákó zvláštní školy, 8 v devátém a jeden v sedmém. Osm
žáků
bylo
při
jato do učebních poměrů. Škola nemá stále vlastní budovu, je umístěna
v
budově
nedostatečnou
4.Základní školy ve
kapacitu,
v
~kodově
ulici, má stále
nemůže přijmout všech~y děti,
zvláštní komise vybrala; i pro školní rok 1982/83 jmout všechny vybrané zůstat
23.
Přes
děti,
které
nemůže při
v základních školách jich musí
velké potíže se škola stará a plní všechny
své povinnosti, má školní družinu mládeže, pionýrskou skupinu. Patronátní smlouva, která byla
před několika
Okresním stavebním podnikem a velmi nakonec nesplnila
očekávání
slibně
uzavřena
lety
začala
se
a škola v tomtd roce
s
plnit,
uzavřela
novou patronátní smlouvu s národním podnikem ČKD Dukla, odštěpný
závod Tatra Kolín, který
údržbě
a projevil zájem o
přislíbil
přijímání
žáků
škole pomoc
při
školy do pracovního
poměru.
Školní stravování trpí stejnými nedostatky, jako v pře dešlých letech,
především
nízkou kapacitou školních jídelen
na základních školách. Určité řešení, které alespoň trochu zmenší toto napjetí, se pro školní družinu v
at
připravuje
Bezručově
budovy, která slouží dnes
po
dostavění
nové budovy
.
ulici a adaptaci dosavadní
družině
a
jídelně,
na novou veli-
kou jídelnu pro 1.a7. Základní školu. Tím se ovšem ·zlepší situace jen na žádnými
těchto
dvou školách, na ostatních se zatím se
změnami nepočítá.
Všechny
čtyři
školní
kuchyně
byly
1~0.
využívány vysoko nad svou kapacitu. Jídlna škole
m~la
na kapacitu 600 jídel
ješt~ vařila denně
ob~dů
550
denn~
při
1 347
pro výdejnu jídel
1 .Základní strávníků při
a
4.Základ-
ní škole; byla využívána na 224,5 %. Podobně školní jídelna při
druhé Základní škole s kapacitou 300 jídel
níku a byla
v~žívána
na 149,7 %, školní jídelna
ní škole s kapacitou 450 jídel na 152,7%, školní jídelna
při
550 jídel a 707 strávníky byla
Lidová škola
m~la
um~ní
m~la
687
při
strávníků
449 stráv3.Základ-
a využití
6.Základní škole s kapacitou vyu~ívána
má své vlastní,
na 128,5 %.
především opět
kapa-
citní problémy, které nebyly ani ve školním roce 1981/82 vyřešeny,
chtěly
dvěma
takže školu
daleko všechny
nemůže přijmout
nBvštěvovat
a které mají
děti,
potřebné
které by
nadání.
Přede
lety zakoupil M~stský národní výbor pro ~bní školu
dům čp. 74 v Sokol~ké ulici, sousedící s budovou školy, k~ý
poskytuje dosti prostoru pro ještě
nebyla ani
dokumentace,
započata,
třebaže
potřeby
školy, ale jeho adaptace
protože není zpracována projektová
byla u Okresního stavebního podniku ob-
jednána již v červenci 1980 a .podnik slíbil ji ih~ provést, protože jde o celkem ne
příliš
rozsáhlou adaptaci. Provedení
slíbené projektové dokumentace stále Okresní stavební podnik odkládal, a Vzdor
~k těmto
problémy ve škole těžkým
narůstají.
podmínkám vykazuje škola celkem dobré
výsledky. V tomto školním roce byl
ředitelem
školy s.Miroslav
Zeman, zástupkyní ředitele s. Eva Štrupová. Škola měla 36 uči telů
a 3 provozní pracovníky. Školu navšt~vovali 744 žáci,
z toho 551 v hudebním oboru, 89 v
tanečním,
75 ve výtvarném
literáně
a 29 v
dramatickém. Ze svých žákfi škola
několik souborů:
školy M.Zeman,
učitel Jiří
cional vedl
orchestr vedly
učitelky
soubo~,
akordeonové členech
mládežnický dechový orchestr o 58
ředitel
který vedl
osmičlenný
členech,
soubor Tradi-
dvanáctičlenný smyčcový
Vantuch,
Eva Schovánková a Eva Skuhravá, dva
jeden o jedenácti a druhý o
učitel Oldřich Jančák,
vedl
vytvořila
devítičlenný
čtyřech
houslový
soubor žáků 3. a 4. ročníku vedla učitelka Zdeňka Valešová, třicetičlenný pěvecký
sbor vedla učitelka Yvona ~trýglová,
desetičlenný
soubor zobcových fléten a kvarteto zobcových
fléten vedla
učitelka
~kola
Radmila Procházková.
se
během
roku
se žáci školy
dobře
umístili. V
soutěže
ve
hře
zúčastnila řady soutěží,
umění
lidových škol
získala
celostátním kole
žákyně !.Macháčková
na lesní roh první místo a žák T.Nešpor ve ~.a
trubku také první místo; ci
ústředním
M.Krupička
ve
hře
ryton a P.Brant ve
na tubue V
činnosti
se žáci školy umístili
kole a v
ústředním
na druhém
kole
hře
na
druhých místech se umístili žá-
na akordeon, R.Janovský ve
hře
v nichž
soutěži
dobře
hře
zájmové
na
b~
umělecké
v okresním i krajském
skončil literárně
dramatický obor
místě.
Žáci školy se také široce zapojili do kulturního života našeho města i okolí, uspořádali řadu veřejnych vystoupení a
koncertů.
Například
mládežnický dechový orchestr absol-
voval šest koncertů a hrál v májovém průvodu v Zásmukách, mnohokrát vystoupily i ostatní soubory školy a výtvarný obor se
ZllČB.Stnil
Už
Osmi Výstave
několik
let zápasí všecky kolínské školy s jedním
zásadním problémem: údržbou a opravami školních budov a
1·'1~·
zařízení.
Psal jsem o tom v
městské
předloni.
kronice loni i
Situace se letos nezlepšila, naopak, rok od roku se zhoršuje. Budovy stárnou. Stále
h~ře
dnes shání organizace, která by
a s
přijala
budov nebo sítí v nich: vodovodních, elektrooinstalačních
většími obtí~emi
objednávku na opravu
kanalizačních
vedení nebo vedení
se
nebo
ústředního vytápění.
Dnes se nedaří už zajištovat ani havarijní opravy, o provádění
preventivní údržby se ani nezdá. Okresní stavební pod-
nik, který je
určen
svým statutem k
oprav a údržby všemi stavebními národního výboru
soustavně
provádění
řemesly,
odmítá. Uvedu
stavebních
požadavky
Městského
několik příklad~:
v roce 1978 bylo objednáho a také s vedoucími pracovníky podniku projednáno
dokončení přístavby
sociálního
zařízení
na 4.Základní škole, dodnes není} v roce 1980 byla objednána /
a s vedoucími pracovníky projednána výroba a osazení nových oken v objektu ].Základní školy v ulici Prokopa Velikého, dodnes nebylo s výrobou oken.ani
v roce 1981 byla
započato;
objednána oprava bytu školníka v 5.Základní škole, také nebyla provedena. A tak by bylo možno odmítání oprav školních budov nebo jejich
rovněž
uvádět příklady
neprovádění
ze
strany Okresního stavebního podniku v Kolíně dále. LRňského roku se obrátila rada
Městského
národního výboru v
>
Koxíně
na radu Okresního národního výboru, jíž Okresní stavební podnik podléhá, o pomoc, dodnes zlepšení nenastalo a Okresní stavební podnik nadále objednávky
Městského
národního výboru
a škol na opravy budov odmítá. V únoru letošního roku provedl Inspektorát
bezpečnosti
prověrku bezpečnosti
práce pro
Středočeský
kraj
práce na kolínských základních školách
a zjistil 53 závad, jejichž terminech. těných
M~stský
odstraněni nařidil
národni výbor objednal
ve stanovených
odstraněni
závad u Okresniho stavebniho podniku; zda je podnik
provede, ukáži
přiští měsice.
ní v
školních objektech zastaveno, a to
některých
zhorší
zjiš-
současnou
vyučová
Jinak bude muset být
ještě
více
napjatou situaci v kolinském školství.
Přitom nadřízené
orgány stále odmítají výstavbu nové
komplexni školy, o které se jedná již dvacet let, stále tarmin zahájení stavby odkládají, zatimco v jiných stavěji
nové rozsáhlé a komfortni školni paláce.
nejde v
Kolině,
třebaže
jsem ve školství po
na to nedovedu
odpovědět
řadu
to jsou také oba tyto úseky práce rodnim Výboru v praktickém
V
Kolíně
změnám.
které dosud městské
na
přešel
patřily
do
ditě
sloučeny
sobeni škodlivých -
plněni úkolů při
v
péči
o rodinu a
ná-
o
ditě
a rodinu došlo v letošním
15/82 Sb. a qnem
řady úkolů
působnosti
okresniho národního výboru,
o rodinu a
různých
Městském
na
v této oblasti,
například: peněžitých přispěvků
a
věcné
děti,
- vykonáváni stanoveného dozoru nad výchovou - rozhodováni o
a rodinu, pro-
výkon celé
národni výbory,
péči
o
zabezpečení čislo
- rozhodováni o poskytováni pomoci v
ani to pochopit,
Od 1.února 1982 nabyla platnosti no-
vela zákona o sociálním 1 .července 1982
to
v jednom odboru školství a kultury.
prováděni péče
roce k velikým
Proč
se
let pracoval.
přimyká péče
Ke školstvi se lÍzce
městech
děti
v
rodině,
omezenich, která maji zabránit
vli~
na výchovu mladistvých,
koordinaci děti,
pů-
činnosti
orgánů,
působícich
peněžitých příspěvků občanům, kÍeří
- poskytování
se v
dů
sledku mimořádných okolností ocitli ve zvlᚎ obtížných poměrech
dočasně překonat
a nemohou je
vlastním
přičiněním,
ani za pomoci své rodiny, - poskytování výchovné třeby
též
kteří
žijí v
bují pomoc
věcné
péče,
pomoci a
mimořádně
společnosti
menících z odlišného
poradenské služby a podle po-
peněžitých příspěvků občanům,
obtížných k
poměrech,
překonání důsledků
způsobu
potře
a proto a
návyků,
pra~
života, který vedli v minu-
losti. V důsledku novely zákona o národních výborech číslo
49/82 Sb. byla u MPstského národního výboru ustavena správní péče
komise září
o rodinu a
děti,
která zahájila
činnost
dne 15.
1982. 1sek péče o rodinu a děti dále prováděl sociálni právní
ochranu nezletilých ehova
dětí
dětí
ve všech
případech,
kde byla vý-
v rodinách narušena nebo ohrožena. Nejvíce ohro-
žují výchovu
dětí
v rodinách rozvody. V roce 1982 bylo v Ko-
líně
rozvedeno 54 manželství; v roce 1981 to bylo 74.
lení
péče
o rodinu a
děti Městského
národního výboru vede
evidenci všech rodin, kde je ohrožena výchova aspoň
případů oddělení
18
dětí
taková možnost, a ke dni 31.prosince 1982
evidenci již tak
1 865 dětí z zvaně
muselo
dětí umístěno
Oddě
nebo je
mělo
v této
1 115 rodin, z toho bylo 609
živých, to jest takových, jimiž se toto
denně
obírat. V letošním roce muselo být
na vychování v jiných rodinách, protože
jejich vlastní rodiče nezajištovali jejich řádnou výchovu, 33
dětí
bylo
předáno
do ústavní výchovy a nad dalšími 43
dětmi
nařízen
byl
Odd~lení péče
dohled.
o rodinu a
těžkovychovatelných
národního výboru sleduje výchovu sedmi dětí
do 15 let a šesti
věku
od 15 do 18 let/. V sedmi
těžkovychovatelných
u okresního soudu spor o v šestnácti jejich
případech.
počet
důležité spěvku
národní~o
úseky
k poklesu
přibylo
převzal Městský
letos 32 a
řadu
o rodinu a
dětí
národní výbor pd,
!t1:1ID../
výboru
péče
na výživu
nebo
byl letos veden
rok od roku stoupáe
Příspěvek rázově
mladistvých /ve
otcovství, loni to bylo
Svobodných matek
Jak jsem již uvedl, Okresního
případech
určení
děti M~stského
pracovních dítě,
úkolů,
mezifdva
a to poskytování
a dávek sociální
pří
péče.
na výživu ohrožených dětí se vyplácí bu(i jedno-
opakovaně
příjmu
v
případech,
rodině
v
kdy
bez vlastního
prokazatelně
zavinění,
dojde
například
v důsledku dlouhodobé nemoci živ~tele rodiny, náhlého úmrtí,
uvěznění
živitele rodiny a nebo když jeden z
neplní vyživovací povinnosti. vrh
Městského
Příspěvek
národního výboru z
rodního výboru. V
je vyplácen na ná-
prostředků
Okresního ná-
některých odůvodněných případech
placený vyživovaci
příspěvek
příspěvcích
je vy-
vymáhán na osobách, které ne-
plní svou vyživovací povinnost. V roce 1982. byla na vyživovacích
rodičů
vyplaceno v
Kolíně
těchto
zhruba sto dva-
cet tisíc korun. Dávka sociální nebo
opakovaně
podle
péče
je
rovněž
zjištěné
poskytována
jednorázově
situace. Jde o okamžitou po-
moc rodinám bu~ formou peněžitého příspěvku nebo ve formě věcné
pomoci.
Věcná
pomoc je
určena
bydlení, vedení domácnosti, vybavení
zejména ke zvýšení dětí
úrovně
do škol, družin
116.
případech
nebo na letní pionýrské tábory, v naléhavých k uspokojení základních životních
potřeb. Peněžitý příspě
případech
vel illze poskytnout v naléhavých
a
řádně
ných jen tehdy, jestliže nenm vhodné poskytnout moc. V roce 1982 byla případech
v celkové
věcná
Je jich ve
městě
věcnou
po-
pomoc poskytnuta v padesáti dvou
hodnotě
11 400
Kčs,
peněžité příspěvky
byly poskytnuty 45 rodinám v celkové vý~i Velké starosti
odůvodně
působí městu
74 000 Kčs.
stále cikánské rodiny.
hlášeno k trvalému pobytu 66 a
ještě
dalších
,'
1 1 smíšených manželství. Jejich rychle
mění,
pobytů,
.,
důsledku
at už v
hledání lepších
Například
počet
se však stále a velmi stěhováni,
stálého
výdělkových
a bytových podmínek. K~líně
na konci roku 1981 bylo v
přechodných
hlášeno k trvalému
pobytu 74 cikánských rodin a v nich 367 osob; letos je to tedy o něco méně. Celková ~ivotní úroveň cikánských rodin je stále velmi nízká, a i když se jim poskytnou lepší podmínky, velmi brzy zase klesnou na svou vlastní úroveň, jen několik málo rodin si udrží anebo i zlepší svou životní úroveň. Cikmnské ženy jsou
zaměstnány
starost stále houfy vyklým
způsobem.
U
dětí, mužů
jen
vyjímečně,
protože mají na
o které se ovšem starají svým na-
se projevuje v
fluktuace, to znamená, že stále
mění
zam~stnáni
zaměstnání
vysoká
a spíše ne-
pracují než pracují, i když i tady jsou výjimky. Hlavní jem cikánských rodin jsou davky, které dosahují
přídavky
na
děti
při větším počtu dětí
rodině,
je v cikánských rodinách obvyklé, dosti vysokých Ze všech cikánských rodin, žijících v největší
pří
a rodinné v
pří
což
částek.
Kolíně,
potíže 41 rodin a 8 smíšených rodin se 151
působí
dětmi.
Ve 14 cikánských rodinách se provádí dohled nad výchovou dětí,
dětí
21 cikánských
je
umístěno
dětských
v
a 3 v kojeneckých ústavech. V letošním roce se dařilo zařadit
kánských
dětí
žádné cikánské již od
malička
dítě
domovech opět
do jeslí; výchovou ci-
v jeslích chce
společnost
máhat cikánským rodinám, ale ty se tomu brání. Do pravidelně
škol chodilo včetně
škol
dobně
počet
Městského
cikánských
převzal
po-
mateřských
a do základních
zvláštní školy chodilo letos 37 cikánských
a kultury
pravdivý,
dětí
osm cikánských
z Kolína. /Tento údaj, který jsem
r školství
nepo-
dětí
ze zprávy odboru
národního výboru, se mi nezdá
dětí
nepravděpo-
je zde udáván místě
nízký, už také proto, že na jiném
zprávy odbaru
školství se uvP:dí, že jen v samotné zvléštní škole je 59 cikánsk'rch dětí. I Školní docházka u mladších cikánských dětí "" je vcelku dobrá, záškoláctví se projevuje více u dvanácti až patnáctiletých; tyto trestné děti
činnosti.
děti
se už
dopouštějí
Dosažením patnácti let
chodit do školy i
během
ve
větší míře
přestávají
školního roku. Pro
i
cikánské
nedokončenou
školní docházku je pak lze umístovat jen na nekvalifikovaná pracovní místa v
pr,~myslu
těchto dětí nem~že
pak
zůstávají
způsobem
najít vhodná
zaměstnání
a tak stále více
a zejména
v rodinách a mají sklon živit se
/prostitucí/. A tak
poskytuje stát cikánským prázdno a vynaložené Péče
zemědělství,
nebo v
péče
naší
spoluobčanům,
děvčata
příživnickým
společnosti,
kterou
vychází mnohdy na-
prostředky nepřinášejí
žádný výsledek.
o cikánské děti, kterou zajištuje náš socialistický
stát, je velmi široká, mnohem širší, než jsem zde uvedl. Mimo jiné
například
se pro starší cikánské
děti
organizují
každoročně
zvláštní letní tábory, v nichž je pobyt
dětí
zcela bezplatný, pro zlepšení bydlení se poskytují cikán-· ským rodinám dosti domků,
rodinných
i opakované
značné finanční prostředky
nábytku, jsou jim poskytovány jednorázové
příspěvky
Přes
dětí
daří
let, se
N~konec
mládeže
stiháno 15
v
Kolíně
53
městě.
občany
případů
trestné
což ve srovnání s
činnosti
pokračovat
tos už jen na 15.Bude-li
jících letech, bude to jen
v kolínském školství se Vysoko vzedmutá
počet
na 25 ale-
tento vývoj i v následu-
potěšitelné.
přeci
populační
již pomalu budou zlepšovat.
vlna se už
ročníky méně početné.
·do prvních
ročníků
převalila přes přicházet
Ukázalo se to už
první
do prvních při
zápisu
základních škol pro školní rok 1982/83,
kdy bylo zapsáno 574 o celé
měli
mládeže, v roce 1980
základních škol a nyní budou
již
přede
všechny potíže a nedostatky se zdá, že podmínky
Přes
tříd
činnost
v roce 1979 jsme
již jen 36, v roce 1981 klesl pak jejich
ročníky
činnosti
V roce 1982 bylo pro trestnou
počet:
při
problémů.
informací o trestné
lety je nejmenší
řadu
jen velmi p·omalu a
mnoho potíží a
nedospělých pachatelů,
několika
šlými
městě
ve
ještě několik
našem
V'
cikánské národnosti již dlouhou
civilizovat tyto
působí
tom stále
ve školních jídelnách
všechnu tuto péci a pomoc, kterou poskytuje
příslušníkům
náš stát
dětí,
na zlepšení výživy nebo ošacení
hradí se náklady na stravování a tak dále.
na zakoupení
dětí,
dvě třídy méně.
to je o 61
dětí méně
než vloni -
Přechodem
na novou strukturu základního školství, z de-
vítiletých základních škol na osmileté, ubývá každým rokem d~tí
v devátých
ročnících,
protože stále více
ních škol odchází již z osmých
ročníků.
devátého postupného
jsou již jen
dvě třídy
ročník
postupný
V
příštím
ještě
celkem
ve školním roce 1982/83
vůbec
a všechny základní školy budou
Tím klesne i celkový
roce
střed
a ve školním roce 1983/84 už devátý
vymizí
osmitřídní.
už jen
ročníku,
do
Ve školním roce
1981/82 bylo na kolínských základních školách p~t tříd
d~tí
přibude op~t
počet žáků
15 nových
tříd
v nich.
ve školním
pavilÓnu, který byl letos rozestav~n při ?.Základní škole. Zlepší se i situace ve školních družinách, neboi v listopadu letošního roku byla zahájena již výstavba pavilÓnu pro školní Bezručově
družinu v stavějí
ji
učni
ulici; stavba
Středního
pokračuje
odborného
uěilišt~
velmi rychle, Okresního sta-
vebního podniku v Knlíně, který jakoby chtětukázat, že o kopřece
línské školství Zedničtí učni
stavba
přece
se opravdu
přízemí
A tak
jen má
nějaký z~jem
činějí,
a chce mu pomoci.
do vánoc už byla hrubá
jednopatrové budovy hotova.
přecé
snad po
n~kolika
letech
těžkých
a neslavných
v z8.kladním školství v Kolíně pomine a ' nastanou doby příznivější. Přitom však Městský národní výbor,
jen
napětí
třebaže
plánuje a
škol, nepouští ze si Kolín
plně
připravuje různé přístavby
zřetele
zaslouží.
dosavadaních
stavbu nové komplexní školy, kterou
KULTURA
SPOLEČENSKf
A
Kulturní a
společenský ~ivot
1982 bohatý a pestrý. kulturních a pomalu
Ka~dým
společenských
přibývá,
v našem
rokem
ŽIVOT
m~stě
p~ibývá
podnikd, i
v
Kolíně počet
se však po-
jistě potěšitelná. Kdy~
díváme zblízka na strukturu tohoto kulturního a skáho života, pak v první produktem
a divákd
posluchačd
organizace podnikd se zlepšuje a jejich
kvalita roste. To je
části
byl v roce
činnosti
zjistíme,
řád~
~e
společen
je z
největší
profesionálních kulturních
zaří
zení, profesionálních kulturních pracovníkO., placených za to, aby plánoval!,
připravovali
jednotlivá kulturní podniky a sionálních
uměled,
hercd,
a
opět
zpěvákd,
prováděli,
ve
značné míře
hudebníkd,
Popelkou je dnes amatérská, ochotnická
organizovali profe-
tanečníkd.
činnost při
vytvá-
ření
společenskáho
kulturního a
dříve.
Lidé si navykli
t~ pasívn~
se u! ani
sed~t,
!ivota, jako tomu bylo
dívat se, poslouchat, pros-
konsumovat kulturu, jak se dnes neobt~~ují
zení. Dnes má
n~kolik,
ne nákup televizord
jich málo, mají dnes u! se dnes lidé nosti,
často
pořádají
b~~n~
přece
za kulturou a ne
tvoří
společenské
a ti, kte-
převyšuje upřímní,
malé
společ
při nich~
taneěních
se také
zábavách, tak
ěasto přepln~no
a zájem
kapacitu sáld. musíme po
pravd~ říci,
je dnes tolik dodavateld kultury
a~
~e
do bytu,
televize, rozhlas, domácí promítání filmd,
magnetofony a mnohde zení, je
přenosný,
se tak zvané "mejdany",
Ale abychom byli například
zaří
i barevný televizor. A tak
scházejí v bytech,
o tyto podniky mnohdy
jako
a jiná
deset tisíc korun, a není
ob~tují
zvaných "diskotékách" a plesech je
~e
produkují a do-
přijímače
velký i malý
dost pije tvrdý alkohol. Pouze na
přesto,
míře
ka!dá domácnost televizor, v mnoha ro-
tém~ř
dinách dokonce i ří
do bytu televizní
a~
A pomalu
za kulturou chodit do divadel, kin,
kulturních domd, proto!e jim v bohaté dávají kulturu
říká.
jen
slo~itá
a dokonalá
ješt~ hodn~ t~ch,
společenským vy~itím
reprodukční zaří
kteří
jsou ochotni
jít do divadel, kin,
zábavy. S rozvojem automobilismu dnes také
více lidí dojí~dí za kulturou z venkova do m~sta. Člověk je
přece
jen tvorem
jména mladých, společnosti.
na plesech, v v~
mláda!
kteří
společenským,
a tak je dost lidí, ze-
se rádi hezky obléknou a jdou do
Vidíme to zejména na premiérách v divadle, tanečních
hodinách. Na druhé
při některých výl~čn~
stran~
pro mladé lidi
však prá-
pořádaných
zejm~na p~i
podnicích, dost
uvoln~n~
nevhodn~
a
p~ichází
vybledl~,
neučesaní,
~adatel~
na tyto
společensk~
kter~
záplatovan~
jsou tím
podniky zcela
a
oblíben~jší,
s dlouhými vlasy
čím
jsou ví-
ve svetrech, zarostlí,
zašpin~n~,
/zejm~na
chlapci/. Když se po-
snaží zvlášt "exotick~" jedince do sálu nevpustit,
ztropí u vchodu výtržnosti, kter' musejí slušníci
se chová
ustrojena, ve vybledlých, záplatovaných "džínsech",
dzkých kalhotách, ce
zmín~ných diskot~kách,
již
často
Byl jsem se také
Ve~ejné bezpečnosti.
rovnat
několikrát
podívat na takovou diskotéku a bylo mi dost smutno hledu na mladé chlapce a znuděně
pují v sále
děvčata,
tak' mladý a
přece
pom~l,
n~kolik
říká
hodin
p~ešla
při
tom
moderní tanec. B,yl
jsem na ty doby docela neza-
ještě
ale toto bych za tanec nikdy nepovažoval.
se v sále, kde se
po-
p~i
z nohy na nohu, každý zvlášt, a
mávají všelijak rukama, a tomu se jsem
jak
p~í
tančí, kouří
Při
tom
a pije pivo. Diskotéku
řídí
tak zvaný "diskdžokej", který poušti z magnetofonu hudbu, pokud možno co fonu, \
~:íkám
nejhlasitěji,
"cosi", protože tomu, eo
rámusu není slova většinou
a do toho cosi
rozum~t.
~íká,
k~ičí stejně
do mikrov tom
Na diskotékách se reprodukuje
západn:í hudba, pokud se to vdbec hudbou dá nazvat,
a tak vliv západní dpadkové kultury na naši mládež je velikÝ· Mládeži, poskakující po sále a všelijak se prohýbají-
cí,
stejn~
nejde o
nějakou
hudbu, jen když to
dělá pořádný
rámus. Aby se zvýšila nálada diskotéky, tak se v sále zhasne a u pultu diskdžokeje se v rytmu rozsvicejí a zase zha' sinají rOznobarevné žárovky, které mají navodit světelnými efekty r6zn'
doj~,
nap~íklad
tekoucího
světla
a pod. Jde
·18~.
pfedev~ím
o to, aby to v sále rychle za sebou blikalo a tanečnikO, kdy~ u~
pfispívalo to k extazi
nemdže vyvést reprodukovaná hudba. le namontovanou kY, požádní a
Viděl
světelnou houkačku,
bezpečnostní
je z jejich nudy jsem dokonce v sá-
kterou používají sanit-
vozy. Všecko má
aby v sále, kde se tak zvani
tančí,
pfispět
k tomu,
bylo co nejvíce hluku,
světelných
zábleskd, a to všecko má pdsobit na mladé lidi
pfi jejich
společenském
~e
vyžití. MYslím,
je to zcela ne-
správné a že se na mladých lidech páchá velký hfích. Jaký to bude mít vliv na jejich psychické i
ť.ysické
dlouhodobém pdsobení, to nikdo zatím neví.
zdraví pfi lékafi
Něktefí
( však již dnes projevují jisté obavy. A tak vidíme dnes obrázek velice pestrý. Na jedné straně nákladné "rÓby" žen a ěerné společenské obleky mu-
žd pfi premíérách a plesech, na druhé
straně
obnošené džín-
sy a svetry pfi diskotékách. Na jedné
straně
snaha po vy-
braném
společenském
vystupování a na druhé
be j jakýchkoli zábran. Pokud tyto
vyhraněné
jevují jen každá ve své oblasti, pak je to
straně
chování
proti vy se proještě
jakž takž
pfijatelné nebo to aspoň tak nevadí. Lidé, kteří mají rádi pfi dobré
společenské zábavě
stfedí, se
slušně
turní nebo
společenský
také dobré
společenské
pro-
obléknou a jdou na tomu odpovídající kulpodnik, ti, ktefí mají rádi hluk a
nevadí jim zakoufené a rdznými nesmyslnými efekty
omraču
jící prostfedí, jdou na diskotéky. Horší však je to tehdy, když
někteří
čením
mladí lidé pohrdají slušným
společenským
vdbec a mají snahu pfijít i na slušný
bo kulturní podnik ve svých
zama~těnýeh
oble-
společenský
ne-
džínsech a odstáva-
184.
jícím potrahen~m sv~tru a n~kdy i v po~apil~m ji! stavu. Pak se odehrávají nechutn~ sc~ny, končí
zásahem
vchody do
před
kdy! je
společenských
pořadatel~ nechtějí
Veřejn~ bezpečnosti,
tom, co jsem se zde snažil padní kultury, náš
současný,
život
kter~mu
jistě
agresívně.
sv~
Ve v!em
se projevuje vliv záA tak má
dčinně čelit.
bohatý e pestrý kulturní e
stránky i
sv~ světl~
vylíčit,
nedovedeme
pustit. Mnohdy
proto!e mnozí mladí li-
se v takových situacích chovají dosti
d~
místností
společenský
stíny.
Aekl jsem ne začátku, že kulturní e společenský život v našem
m~stě
je ve
organizován ne profesionál-
sv~ většině
ní bázi profesionálními kulturními organizacemi. Je to plná pravda, ale jmovou
přeci
jen zde
uměleckou činnost
jen kulturu umělecky
se
se
ještě
vijí se
ochotníkd, lidí,
pasívně přijímat,
ale
tak~
vyžívat. V našem
aktivně
tradičně především ře
~dstává ještě hodně
místa pro zá-
kteří nechtějí
ji sami
vytvářet,
městě Kolíně
je to u!
hudba, symfonická i dechová, v malé mí-
udržuje
společens.ký
ochotnick~
tanec,
divadlo e sborový
úplně
zpěv,
roz-
však zaniklo loutkové di-
vadlo. Mládež se ve škole a v pionýrské a mládežnické trganizaci vyžívá v zájmové míře.
!innosti ve velmi široké
umělecké
Na každ~ základní škole a všech středních školách a
učilištích
se svými
je jeden nebo více pionýrských soubord, které
pořady
a pásmy vystupují
při
všech možných
příle
žitostech ve škole i m$mo ni, na veřejných schdzích, konferencích a pod. Mají citací,
zpěvd
V poslední
nacvičena
rdzná pásma, složená z re-
a hudebních vložek rdzné
době
je v
Kolíně několik
umělecké drovně.
velice dobrých pionýr-
18-6-·
ských a mládežnických .soubord, vysok~ úrovně Střední
i
jin~
§koly.
Některé
tradičně
zdravotnická !kola, ).základní !kola jsou v§ak dost slabé a
jak mOže vedoucí souboru, kterou je telka, vybrat
třeba
k recitaci
ani recitovat neumí, se tak~
zpěvem
dítě,
pou§t~
na opravdu
činnost
celý svdj
které nemá ani hlas
činnost. Přitom
v
Kolíně,
Největším společensk~ho
ní
se
uměleck~m přednesu. Přes
středisko
života v našem
městě
dětem hodně
od-
tyto nedostatky děti
zpěvu,
získají k
hudbě
pro
"Školství~
je stále
/MKS/. DOkazem toho je domě
pracujících na
2 645 rdzných kulturních,
kulturně-politických
aktivd, §kolen!,
Městsk~
skutečnost,
kultur-
že v jeho v Zá-
náměstí,
Agitačním středisku
v ulici Rimavské Soboty, bylo v roce 1982
uspořádáno
cel-
kulturně-společenských
a
podnikd, akci, konferencí, schOzí,
přednášek,
besed, kursd, zkou§ek soubord,
besídek, divadelních
představení
a výstav, celkem
o 91 podnikO více než vloni. Z uvedeného celkového akcí se konalo
vystu-
profesionálním organizátorem kulturního a
mecké restauraci v Pražské ulici a v
dětských
vefejně
a mládeže na Liodvé §kole u-
dětí
jsem již psal v kapitole
objektech, v Kulturním
kem
soubord
život. A to je správné. O tom, v jaké ší-
se pracuje se soubory
mění
některých
to není u
soubord veliký význam v tom, že pří§tí
se divím,
vět§inou některá uči
zcela jiný vztah k poesii, ke sborovému ři
často
dost silné, jde spí§e o to, aby se vdbec
povalo, aby se vyvíjela má
již má soubory
počtu
1 940 v prostorách a místnostech Kulturní-
ho domu pracujících, 689 akcí v místnostech
Agitačního
st~ediska
a 16 v divadelnim
ěást t~ehto
kulturni
p~ipravilo
podnikd
st~edisko
s~le
a
většinu
Maláho divadla.
P~evá~nou
uspo~ádalo
Městské
a
z nich
věnovalo
Pro mládež kolinských odborných Mlstské kulturni
cyklus
st~edisko
nášek na
nejrdznějši
uspo~dalo
deset
p~ed
prost~edi /b~ezen/, uplatňováni vě
deckého pokroku v národnim rodičovstvi
pod názvem
temata: pracovni právo /leden/, tvor-
ba a ochrana životniho va k
mládeži.
učilišt p~ipravilo
p~ednášek
"Tribuna aktualit" a v tomto cyklu
samo
/únor/,
hospodá~stvi
některé
/prosinec/, výcho-
otázky sexuality
/záři/,
m~da, kr~sa, pohyb, zdravi /duben/, Kolin v době Františka
Kmocha
historie
/červen/,
ten/, vznik leninské strany v Rusku v 6. a 1.
hnuti na Kolinsku
dělnického
/~ijen/,
/listopad/. Všechny tyto
pětiletce
okres Kolin p~ednášky
slechlo celkem 644 mladých lidi, což je slušný na jednu
posluchačO
agitačním středisku uspo~dalo Městské
disko i
několik
mládež se
domě
kulturní
připravuje
na své povolání", v "/uspo~ádaná
"Tradice
ke 110. výročí
výroěí
Velké
socialistické revoluce/ a v prosinci fotovýstava
amatérd, sdružených ve fotografickém st~ediska.
Kromě těchto
Kolině
krou~ku Městského
Tyto výstavy shlédlo
výstav
disko ve výkladni ru v
stře
"Dělnická
červnu
hudby/, v listopadu "Ze života SSSR" /k 65.
turniho
65
pracujících
výstav. V dubnu to byla výstava
a souiastnost Kmochovy hudby říjnová
prdměr
vy-
p~ednášku.
Ve své výstavní mistnosti v Kulturnim a v
/Kvě
uspo~ádalo ještě Městské
skříni
výstavku
1 528
v
budově
poh~rO,
kul-
návštěvnikd.
kulturní
stře
Okresniho národního výbo-
které si
p~ivezla Městská
hudba Františka Kmocha ze svého
uměleckého
zájezdu do
Ně
mecké spolkové republiky v letošním roce. Programové připravilo
přišlo
na
odděleni Městského
kulturního
společenských
65 kulturních a
střediska
podnikd, na které
24 030 návštěvníka. ~da těchto podnika byla urče
dětem
a
Pro
převá~ná část mláde~i.
děti
bylo
uspořádáno
17 akci, byly to pohádky, besídky a výchovné koncerty a napřes pět
vštívilo je
tis*
děti.
Mezi
věnováno
lo 18 diskoték, 27 podnikd bylo sionálních zi nimi
umělcd,
zpěváci,
populárních
pořady
zpěvákd
pro mláde! by-
vystoupeni profe-
a soubord; byli me-
hudebnici a herci známi z televizních ob-
razovek, Ivan Mládek, Josef Zima, Michal Tučný, Věra Špinarová, Pavel Novák, Vladimír Menšík, Karel Zich, Felix Slováček
a jiní. Na tyto
Městské
kulturní
pořady přišlo přes středisko
se
deset tisíc diváka.
věnovalo
i
certd vá!né hudby. Na tomto úseku pdsobi jeho "Kruh hudby" /KPH/, který letos certd a získal na 1982
uspořádal
ně
připravil devět
428 abonentních
kon-
pořádáni
př,tel
abonentních kon-
předplatiteld.
V roce
tyto koncerty:
- 12.ledna 1982 koncert Smetanova kvarteta /4.abonentni koncert sezÓny 1981/1982/. Smetanovo kvarteto, nejlepší hudební těleso tohoto druhu v ČSSR{: ve slo!eni zaslou~ilý umělec Jiří
Novák,
zaslou~ilý umělec
Lubomir
~stecký,
za-
sloužilý umělec Milan Škapa a zasloužilý umělec Antonín Kohout /Koliňák/ přizvalo jako hosta violtncellistu Marka Serie. Na programu koncertu byly kvartet C dur opus 33 tet
ěislo
číslo
3
tři
"Ptačí"
1 Petra Ebena /který byl v
skladby:
Smyčcový
Josefa Heydna, KvarKolíně
proveden jako
předpremiára/
a
~ěcový
kvintet C dur opus 163 Franze
Schuberta. - 9.února 1982 /5.koncert sezÓny 1981/1982/ Violoncellový um~lce
recitál zaslou!ilého demie muzických
um~ní
Saši
Veětomova,
docenta Aka-
v Praze, za klavírního doporovodu
Vladimíra Topinky, profesora pra!ské
konservatoře.
Na pro-
gramu recitálu by1m:skladatelá: Henry Eccles, Johannes Brahms, Claude Debussy a Bohuslav Martind. -
16.května
1982
věnoval
Kruh
přátel
hudby šestý abonentní
koncert sezÓny 1981/1982 mladým um~lcdm. Vystoupili: Vlastimil Mareš /klarinet/, Lubo§ Hucek /fagot/ a Milan Langer pořadu
/klavír/. Na
koncertu byly skladby: Sonatina pro
klarinet a klavír Bohuslava Martind, Sonáta pro klarinet a klavír Jana Křtitele Vaňhala, Sonáta pro klarinet a klavír M.I§tvana, Koncert pro fagot a klavír E moll Antonia Vivaldiho, Sonáta G dur pro fagot a klavír Camila Saint-Saense a Musice giocosa pro fagot a klavír -
25.května
národního
P.Jeřábka.
1982 hostil Kruh pfátel hudby vzácného hosta,
umělce
Josefa Suka /vnuka
českého
datele Josefa Suka a pravnuka Antonína
hudebního skla-
Dvořáka/.
Na progra-
mu bylo vystoupení Sukova komorního orchestru. -
8.června
1982 se konal osmý, poslední koncert abonentní-
ho cyklu koncertd Kruhu přátel hudby sezÓny 1981/1982. V houslové recitálu vystoupil ta zasloužilý
umělec
Václav
Na podzim zahájil Kruh
přední československý
houslis-
Hudeček.
přátel
hudby ji! svdj 16.
roč
ník abonentních koncertd. Na sezónu 1982/1983 pilipravil cyklus osmi koncertd
řádných
a jeden
mimořádný.
První kon-
cert 16.
ročníku
abonentních koncertd Kruhu pfátel hudby
se konal - 19. fíjna 1982, byl to klavírní recitál Dagmar Šimonková ze skladeb Bedficha Smetany, Antonína Dvofáka, Zdeňka Fibicha, Petra Iljiče ~ajkovského a Modesta Petroviče Musorgského. - 2.listopadu 1982 se konal
mimo~dný
cyklu. Na pofadu bylo vystoupení ho orchestru z
koncert abonentního
Stfedoěeského
symfonické-
Pod~brad.
- 23. listopadu 1982 na pfedposlednim
večeru
v leto§ním
roce byl na pofadu koncert I.Strause na housle a M.Špitzerové na harfu. - 14. prosince 1982
zakončila
pofady Kruhu pfátel hudby
v leto§ním roce svým koncertem Kolínská filharmonie. Mimo cyklus koncertd Kruhu pfátel hudby uspofádalo M~stské
kulturní stfedisko dne 7.prosince 1982 v divadle
slavnostní koncert
hudby Františka Kmocha·pod ná-
M~stské
zvem "Koncert pfátelství" ze skladeb Františka Kmocha, Aloise Vlasáka, Izáka Dunajevského, Arama Oskara Nedbala, Jindficha
Praveěka,
Chačaturjana,
Jaroslava Vejvody,
Karla Vacka, Antonína Ulrycha a Franti§ka Štajnara. Letos byl
učin~n op~t
koncertd dechové hudby v dici v
dob~ Kmochov~
'-82 každou
ned~li
v parku Julia
i
pokus o obnovení promenádních
Kolín~,
Vlasákov~.
které
m~ly
tak bohatou tra-
Od 22.srpna do
3.října
od 18 hodin do 20 hodin koncertovaly
Fučíka
v areálu Letního kina
kolínské dechové orchestry:
M~stská
postupn~
všecky
hudba Franti§ka Kmocha,
rtstfední hudba čs.spojd se sídlem v Kolíně, Polabanka a
Mláde!nický orchestr Lidové
~koly umění
úspěšný
hudby Františka Kmocha o kolín-
byl koncert
Městské
v
Kolíně. Zvláště
ském posvícení. ~
Bohatá a pestrá byla letos i
rd zájmové Během
umělecké ěinnosti Městského
roku se
poěet
devatenáct, když od z
Městského
a mládeže v
ěinnost
kulturního
st~ediska.
krou!kd a soubord sní!il z dvaceti na 1.~íjna
kulturního Kolíně.
kroužkO a soubo-
1982
st~ediska
p~e~el Dětský pěvecký
sbor
k Okresnímu domu pionýra
Jako ddvod k této
organizaění změně
bylo uvedeno, že nelze děti uvolňovat ze školy na zkoulky a vystoupení pro
Městské
kulturní
st~edisko,
ale v rámci
poinýrské organizace Socialistického svazu mládeže váni být mohou. Je to typický která nám zejména v kultuže
uvolňo
kožené formálnosti,
p~íklad
dělá
tolik
~kody,
spoleěnosti.
Tytéž
děti
ale nejen v
kultu~e,
ale v celé
volňovat
ze školy k témuž úěelu a ve stejném rozsahu, jestli-
že vystupují pod ale tytéž
děti
hlaviěkou Městského
k tému!
úěelu
není možno u-
kulturního
a ve stejném rozsahu lze ze
školy uvolnit, když vystupují pod
hlaviěkou
pionýrské orga-
nizace. Není to k smíchu, kdy by to nebylo k ský
pěvecký
soubor z vybraných kolínských
dali jako reprezentativní jsem se v této
věci
st~ediska,
dětský
soubor
pláěi
dětí
města
Dět-
jsme zakláKolína, sám
angažoval, projednával s odborem škol-
ství lkresního národního výboru a se
~editeli
kolínských
škol a všichni jsme považovali za správné, aby se a pracoval jako soubor zájmové ském kulturním
?
st~edisku.
utvo~il
umělecké ěinnosti p~i Měst
Tea asi
p~išel někdo moud~ejší
a více kompetentní, který z výše své funkce rozhodl a pro-
vedl zm~nu, kterou při~lo m~sto Kolín o dobře prosperující soubor, který ho rového
zpěvu.
m~l
práce a námaha
soubory a kroužky zájmové kUlturního
střediska
uspořádalo
toklub SVazu
Klub Esperanto 52, ček
soubor roz-
přišla vniveč.
umělecké činnosti M~stského
b~hem
letošního roku 805 kul-
včetně
svých
sch~zek
K6, Klub
a zkoušek. Ma-
společenského
tance 367, Fo-
fotografO 25, filumenisté 45, filmový
českých
Pěvecký
kroužek 50,
sbo-
provedly
turních podnikd a akcí lé divadlo
zm~n~
Nakonec se krátce po této
dosavadn~
padl, a tím
d~tského
reprezentovat v oblasti
sbor
učitel~
51,
Dětský pěvecký
Hádankářsko-křížovkářský
sbor 26,
kroužek Jarabá-
38, filatelisté 45, Kolínská filharmonie 2, Kvarteto
Městského
kulturního
při pohřbech
střediska
154
/většina
vystoupení byla
v obřadní síni na hřbitově/, Kruh přátel hudby
10, hudební soubor Atlantic 64, hudební soubor Metronom 71, hudební soubor Universal 86, hudební soubor Studio 57, velkÝ orchestr
hudby Františka Kmocha 21, malý dechový
Městské
orchestr MBFK /vedený ing.J.Ottou/ 14 a malý dechový orchestr MHFK /vedený Josefem Maternou/ 40 akcí. Soubory řadu veřejných
vystoupení'a divadelních
rárních pásem, koncertd, tanečních
mových
vystoupení,
přehlídek
Několik
kulturního
a
předtančení
se
lite-
na plesech a jiných promítání a fil-
besed.
souborO zájmové
střediska
přehlídek,
soutěží, veřejných
r~zných
připravily
umělecké činnosti Městského
z~častnilo
letos
natáčení
televiz-
ního filmu "Z Kolína do světa", který připravila Českoslo venská televize ke 110. cha.
Natáčení
výročí Městské
hudby Františka Kmo-
filmu probíhalo koncem ledna mm a na
začátku
dnora v sále
Zámeck~
Jan Bonaventura a hráli v ti§ka Kmocha a 30 Střediska
Natáčení řídil re~izér
restaurace.
člend
něm členové Městské
a pracovníkd
v kostýmech poslední
hudby Fran-
Městského
čtvrtiny
kulturního
minulého století.
Film byl vysílán v premiéře Československou televizí ve čtvrtek
dne
17.června
1982 v 18,25 hodin, na druhém pro-
gramu. Městské řádání
kulturní
středisko pokračovalo
rdzných kursd pro mládež i
dospělé.
i letos v poPořádalo opět
jazykové kursy, kursy šití, pletení na stroji, psaní strojem a kursy tance a
spolěenského
letos 103 rdzné kur$Y za Na úseku propagace disko v
6 487 kursistd.
dčasti
um(stěn~
pracovníkd"
Obráncd míru
náměstí
čím během
pečovalo
ve
kulturní
pokračovalo Městské
městě,
o
"Galerie nejlepších
tři
provádělo
politickou výzdo-
hesly k rdzným výro-
propagačními
roku, zajiš{ovalo výzdobu sáld MiBXzkék& Xultur-
ního domu pracujících,
Zámeck~
restaurace a
Agitačního stře
diska k rdzným konferencím, schdzím a aktivdm a fotodokumentaci vlastní tě.
činnosti
i
provádělo
veřejného ~ivota
měs
ve
Vedle toho zajištovalo pravidelné vysíláni.relací v
městském
rozhlase.
Časopis
"KUltura v
zev na "Kolínský
Kolíně" změnil během
z~avodaj"
a od devátého,
la vycházel již pod novým názvem. Byl ři
stře
které sledovalo v minu-.
těch\ směrech sv~ činnosti,
lých letech, zejména bu
chování. Celkem to byly
stránky, ale je
stejná, 2,-
Kčs.
tištěn
na horším
roku svdj ná-
zářijov~ho čís
tak~ rozšířen
papíře.
o
čty
Cena zdstala
V letošním roce vy§lo dvanáct
čísel.
M~stské
výročí zalo~ení
110.
le~itosti
středisko
kulturní
zajištovalo letps oslavy
Kmochovy hudby.
Uspořádalo
k této
pří
slavnostní zasedání celé hudby, koncerty a výsta-
vu. Členové Městské hudby Františka Kmocha dostali k tomuto
výročí
nové uniformy v
V roce svého 11 o. Kmocha
několik
hodnot~ přes
absolvovala
výročí
zájezdO do
d.~t&!
avaget tisíc korun.
Měst-ská
hudba Franti§ka
zahraničí. Především
to byla
účast
ne mezinárodním evropském festivalu dechových orchestrd ve městě
Besselu v
Německé
spolkové republice, kde získala ab-
solutní prvenství. Mezi 47 hudebními soubory devíti evropských zemí byla naše kolínská hudba vyhodnocena jako nejlepší. Její dirigenti František Štejnar a Ivan Fišer b,yli odměněni stříbrnou
medajlí. Malý orchestr
Městské
hudby
Františka Kmocha pod vedením soudruha Josefa Materny navštívil ve dnech 2.
a~
5.
června
Sbergrabern, kam byl pozván k sklepních
vinařských
Městské
ci
jeviště
kostela
1982 dolnorakouskou obec
účinkování při
tak zvaných
slavnostech.
kulturní
letos rekonstruk-
středisko dokončilo
a ostatních prostor Malého divadla v suterénu
~eskoslovenské
v sobotu 2"ti.
března
církve husitské na
'
Husově náměstí.
1982 se v tomto malém ale útulném di-
vadélku konala premiéra hry "O zlaté rybce" autora Jaromíra Sypala, kterou amatérský divadelní soubor Malého divadla znovu
otevřel
kolínské
veřejnosti,
především dětem,
tuto divadelní scénu. Městský
národní výbor v
cernového podniku třista
Středočeské
Kolíně
koupil letos od kon-
pivovary Velké Popovice za
tisíc korun objekt tak zvané Zámecké restaurace,
čp.
161
/d~íve čp.
dal ho do správy
Kolíně
1 CI v
BixRimfk kulturního
Městskáho
p~e
I, Pražsk' ulice, a
st~ediska
dnem 1.ledna 1983. Tento objekt byl používán pro kulturní účele
formou nájmu od
začátku
roku J956. Tehdy bylo v Ko-
líně
ustaveno
profes~nnální
kulturní
"Ddm
osvěty".
Byl jsem tehdy jeho
za~ízení
s názvem
~editelem. Měli
jsme
zprvu k dispozici v celám objektu jen jedinou místnost, a to rohový lokál v z~ejmě
kterému se
p~ízemí,
"Olymp"
~íkalo
proto, že v dobách slávy Zámecké restaurace se tam
scházela uzav~ená společnost kolínské měštácké smetánky. restauračnímu
ostatní místnosti sloužily
podniku Restaurace a jídelny v
Kolíně.
provozu v režii
Vedoucím provozovny
byl tehdy soudruh Václav Fišer, s nímž jsem
měl
ty nejlepší vztahy po celou dobu, co jsem byl Domu
osvěty,
a mám na
něj
dodnes
po mém nastoupení do funkce pro Ddm
osvěty část
nosti v prvém
pat~e,
~editelem
vzpomínky. Záhy
nejhezčí
ředitele
uvolnil soudruh Fišer
svého bytu v objektu, K% a to kam jsme
kursd a jiných kulturních podnikd. osvěty
a §atnami a levé vé
p~ísálí
a
ale
z
pořádáni
restaurace uvol-
další místnosti, velký sál s
přisáli
výčep,
Později
míst-
dvě
p~estěhovali kaneelá~e
"Olympu" a tuto místnost jsme mohli uvolnit pro nila pro Ddm
vždy jen
jevištěm
zvané "Barák"; ponechala,si prap~i tanečních
zábavách a plesech
provozovala pohostinství ve všech místnostech dále. DOm osvěty
obstaral
sklápěcí křesla
sáli a
skromně zařídil jeviště. Po~dali
rOzné kulturní podniky, mí~ám
taneční
do sálu a nábytek do jsme tam
kursy, ale
pří
teh~
nejraději
vzpo-
na koncerty Kolínské filharmonie a na komorní kon-
1qs.
certy pozvaných
Upravili jsme
umělcd.
a
skrovně jeviště
zahájili cyklus komornich koncertO v roce 1956 houslovým recitálem tehdy slavného virtuóza Ivana Ka~aciuka. Pamatuji se, jak mne mistr Kawaciuk
dřivějšim
koncertem a zastihl mne na štaflích, když
přijezdem před
jsem
svým
překvapil
úpravu
dokončoval
a svlékl kabát a pomáhal
jeviště,
mi. Podobně i slavný klavirní virtuóz Josef Páleníček mi sám
před
a
křídlo
vý
koncertem pomáhal
do
chova kvarteta, v Moučka,
praze.
Při
tom, že tako-
třeba
k vynešení klavírního
poschodí. Pak vzpomínám na koncert Vla-
třetiho
Viktor
při
klavírni
klavírní koncert si vyžádá od interpreta
tolik energie, kolik jef jí křídle
jeviště
ho umístit. Vykládal mi
správně
celovečerni
na
zatlačit
němž
hrál violoncello kolínský rodák
dnes profesor Akademie muzických
jejich
koncertě
umění
náhle shesle všechna
v na
světla
jevišti i v sále, protože elektircké vedení bylo
přetíženo.
Všude byla úplná tma, ale kvarteto hrálo dále, jako by se nic
nedělo,
li zcela Mirko
nepodařilo světla
dokud se zase
Nebo si vzpomínám na
zpaměti.
Očedlíka
o
Bedřichu
Smetanovi.
rozsvítit, hrá-
přednášku
Přijel
profesora
tehdy do Ko-
lína se svou manželkou Annou Hostomskou, která ho doprovázela,
ačkoli
hájením vořili
zde
přednášky
v mé
Seděli
kanceláři
jsme o všem možném.
dávali od Mirko ~Svět
neučinkovala.
Očadlíka
jsme spolu
před
za-
v prvním poschodí a ho-
Někteří
z
člend
filharmonie si
podepisovat jeho knihy, zejména
ochrestru". Profesor Mirko
že ho všichni jakožto životopisce
Očadlík
mi tehdy
Bedřicha
řekl,
Smetany považu-
jí za "cestujícího se smetanou" a žertem dodal, že on umí
také o jiných skladatelích a nabídl mi dal§í
p~edná§et
.své
přednášky.
Než jsme ho však
zem~el.
Kolína,
znovu pozvat do
A tak bych mohl vzpomínat na dal§í a další
události v
Domě osvěty.
kulturního
za~izení
zaměstnace, později
ditel Domu
stačili
osvěty
v
Byly to
začátky
Ddm
Kolíně,
osvěty měl
se teprve jejich
musel tehdy sám
profesionálního tehdy dva
počet rozší~il. ~e
p~ed
každým koncertem
upravovat sál i jevi§tě, tahatdo sálu sklápěcí k~esla, rozmístovat je, měl
rozsvěcet světa
jsem radost, když pak
dvěstě
atd.
Dělal
jsem to rád a
na koncert sto padesát,
p~islo
posluchažd. Založil jsem tehdy kroniku Domu
osvě
ty, do niž jsi" zapisovali všechny koncerty a podepisovali .se., účinkující; osvěty
kdepak ta kronika je ?. Odešel jsem z Domu
v roce 1960, kdy bylo toto
"Okresní
osvětový
~ízení rozdělilo
dftm v na
Kolíně."
dvě části:
osvětovým kulturně ~ený
činnost
v okrese,
na
V roce 1964 .se toto za-
Okresní
zený Okresním národním výborem v todickou
za~ízení p~zváno
osvětový
Kolíně,
zamě~enou
ddm,
~í
si ponechal me-
zejména na pomoc
besedám ve venkovských obcích okresu, a vlastní organizátorskou práci ve
"Sdružený závodní klub v
městě p~evzal nově
Kolíně" několika
utvo-
kolínských
podnikd a závodd, jejichž jménem jej
~ídil
Kolín. Sdružený závodní klub
do svého užívání celý
převzal
objekt Zámecké restaurace, Okresní kancelá~e
podnik Tesla
osvětový
ddm si upravil
v objektu Víznerova zájezdního hostince v
p~íze
mí. Po dobudování Kulturního domu pracujících v roce 1974 byl Sdružený závodní klub zrušen a na jeho místo nastoupilo
nově z~ízené Městské
kulturní
st~edisko
v
Kolíně.
V
Městskám
kulturním
st~edisku
Kolíně
v
pracovalo
letos 67 pracovníka, ale proto!e mezi nimi bylo pracujících
dňchodcd, kte~i
covní ávazek /to je na 42
nebyli
zaměstnáni
několik
na plný pra-
hodnhtýdně/,činil p~epočtený
stav pracovníka 54 pracovních sil.
Během
roku se
vyst~i
dalo dosti pracovníka, neboi jich 17 práci v Městském kulturním
st~edisku
nastoupilo. celkem
Městské
kulturní
Kčs.
st~edisko
since 1982
částkou
Kčs
st~edisko
dosáhlo v roce 1982 činily
a jeho výdaje
prost~edky,
které
Městské
24 111 244,90 2 611 307,20
Kčs,
Kčs,
kul-
31.~ro
spravovalo, byly ohodnoceny ke dni
pfedměty částkou
874 022,18
Základní
a 12 nových do práce
ukončilo
Kčs p~ijmd
3 185 459,80
3 169 041,98 turní
v roce 1982
drobné a krátkodobé
materiál
částkou
a samotný notový materiál hodnotou 172 611,65
Kčs.
Ve
společenských
st~ediska
se také letos odbývala
zábav. Byla jich disko bylo samo věnečkd
mistnostech
opět
dlouhá
Městského
vět~ina
kursd tance a
plesd a
~ada. Městské
po~datelem některých společenské
kulturního tanečních
·kulturní
z nich,
stře
p~edev~im
výchovy, Plesu v bílém,
Muzikanstského plesu, jeho pracovnici se
v~ak
podíleli na
organizaci v§ech plesd a zábav, .poMdaných v jeho místnostech.
Pořadateli
zace, Sdru!ení lučního
ostatních plesd
rodičň
a
byly·nejrdzněj~í
přátel ~koly,
závodní yýbory Revo-
odborového hnutí, SVazu !en, Socialistického svazu
mláde!e a
tělovýchovné
jednoty. Jako v
tech, tak i letos bylo více zájemcd o nostech
organi-
Městského
předcházejÍcích pořádáni
le-
plesd v míst-
kulturního stfediska, %KE než bylo pátkd
a sobot v prvních řadatel
roku, a
přitom chtěl
každý po-
termin v lednu nebo v únoru, takže musela být
zena tak zvaná ples~
m~sících
}~Plesová
pro všechny
zří
komise", která stanovila termíny
pořadatele.
Jako
každoročně,
tak i letos
náleželo zahájení plesové sezÓny mladým, prvními plesy byly
opět věnečky
kursd tance a
společenské
výchovy. Vlastní
plesovou sezónu pak zahájil již tradičně r.Ples pracujících", pořádaný Městským
ska v
výborem Komunistické strany
Kolíně. Kalendářní pořadí
Plesy v Kulturním
plesd bylo letos toto:
pracujících:
sobota
2.ledna 1982
-
Věneček tanečních
hodin
ned~le
3.ledna 1982
Vine~ek tanečních
hodin
pátek
8.ledna 1982
-
Věneček tanečních
hodin
sobota
9.ledna 1982
-
Věneček tanečních
hodin
ned~le
10.1edne. 1982
věneček tanečních
hodin
pátek
15.1edna 1982
-
sobota 16.1edna 1982 neděle
17.ledna 1982
pátek
22.1edne. 1982
sobota 23.1edna 1982
-
-
28.ledna 1982-
čtvrtek
pátek
Z9.ledna 1982
sobota 30.ledna 1982
I
dom~
~eskosloven
Věneček tanečních
Myslivecký ples Ples Gymnázia Kolín
-
Ples Tesly Kolín
pátek
5.února 1982
sobota
6.února 1982
čtvrtek
11 .února 1982 -
-
hodin
Ples v bílém
Ples v bílém
4.února 1982
12.února 1982
Ples pracujících
-
čtvrtek
pátek
Ples pracujících
Ples Svazu družstevních rolníka Ples
Střední
prdmyslové školy
Ples VCHZ Synthesia Kolín Ples Gymnázia Kolín Ples
Tělovýchovné
jednoty Kolín
-
sobota
13.února 1982
čtvrtek
18.února 1982
sobota
20.dnora 1982
čtvrtek
25.února 1982
pátek
26.února 1982
-
sobota
27.února 1982
-
-
-
Ples Korama Kolín Ples
ekonomické školy
St~ední
Ples čsn·Kolín Ples St~edru€.zdravotnické školy Ples nosatých Rybářský
ples
ětvrtek 4.b~ezna
1982
-
Ples St~edního odborného Tesla Kolín
pátek
1982
-
Ples Frigery Kolín
sobota
5.března
1982
6.b~ezna
čtvrtek 11.března
1982-
pátek
12. bfoezna 1982
sobota
13.b~ezna
čtvrtek 18.b~ezna
-
1982
-
1982-
Ples Obchodních tiskáren Kolín Ples Středního odborného Spoje Kolín
Ples Stavebního bytového družstva Ples zdravotníka
26.března
1982
-
Jarní ples mládeže
sobota
27.b~ezna
1982
-
Ples
pátek
2.dubna
1982
-
Fialkový ples
sobota
3.dubna
1982
pátek
9.dubna
1982
-
Ples Středního odborného Tetra Kolín
sobota 1O.dubna
1982
-
Muzikantský ples
18.dubna
1982
neděle
-
učiliště
Ples TJ Jiskra Kolín
pátek
-
učiliště
veterinářa
Ples Automotoklubu
Ples
St~ední
učiliště
ekonomické školy
Plesy v Zámecké restauraci: pátek
5.února
1982
-
Ples Městského v.tboru Socialistického svazu mláde~e v Kolíně
sobota 13.února
1982
-
Ples okresní prokuratury a soudu
sobota 26.února
1982
-
Jarní ples Socialistického svazu mládeže
1982
-
Ples Lidové školy
pátek
5.b~ezna
umění.
Letošní plesová sezóna byla opět bohatší než ta loňská.
~o
38
ples~
v Kulturním
domě
o
pracujících, 4 v Zámecké restau-
raci a
je~tě n~kolik
městě,
to je bilance letošní společenské sezÓny v Kolíně.
Aby se zvládl takový další den v týdnu,
počet
tak jako se
účast,
některé
neděli.
kulturně společenská úroveň
někde
byly
vyšší,
někde ni~ší,
právě
až "kulturák", jak
přeplněny
~vech,
na jiných bylo lidí málo. K nejlepším už
patřil
Ples
tradičn~
Muzikantský ples, Myslivecký ples
~recujících,
a všechny plesy mládežnické. Ze žádných
stavně
čtvr
Kulturnímu domu pracujících, praskal ve
říká všeobecn~
nY žádné rušivé
přidat
takže plesy byly letos ve
Jako jindy i letos byla ples~ r~zná,
a jinde ve
podnikd, musel se letos
čtvrtek,
tek, v pátek, v sobotu i v jednotlivých
Dru~stevním domě
dalších v
příhody.
Městský
ples~
nebyly hláše-
národní výbor provádí sou-
kontrolu plesd svými komisemi, komisí školskou a kul-
turní, komisí pro mládež a
tělovýchovu
a komisí
veřejného
pořádku.
kulturním podnikem letošního roku byl opět o festival dechových orchestrd KMOCHUV KOLfN • Letos již Největším
dvacátý, jubilejní. I když se jak na zaci podílelo více M~stské
kulturní
podíl na jeho
pořadatelO,
středisko
hlavním
pořadatel byloopět
a jeho pracovníci mají
jako tomu bylo
Kolíně
největší
před
nazván "Rokem dechové huddeseti lety v roce 1972/,
protože do letošního roku spadá hned výročí:
tak i organi-
úspěchu.
Rok 1982 byl u nás v by"/podobně
přípravě
110 let
Městské
několik
významných
hudb,y Františka Kmocha, 50 let Li-
dové školy
um~ní
Františka Kmocha, 70.
smrti a do tohoto
~oku přichází
výročí
Kmochovy
i jubilejní 20. Kmochav
Kolín. Gestorem letošního 20.Kmochova Kolína byl národní výbor v
Kolín~,
turní
v
středisko
hlavním
Kolín~,
M~stský
pořadatelem Městské
spolupořadateli
okresní a
kulměst
ský výbor Komunistické strany Československa v Kolín~, Okresní výbor Národní fronty v bor v
Kolín~,
bor SVazu
Okresní odborová rada v
v
středisko
byl
připravil
opět
a
v
Kolín~
středisko
v Praze a záštitu
řídil
festivalový výbor,
sedkyn~ Městského
spotřební Středočes
převzala
jeho~ předsedou
festivalu
Hana
Tučková, místopřed
národního výboru, a tajemníkem soudruh
Miroslav Michálek, štábu za
Kolíně,
soudruh Josef Zeman, tajemník pro ideologii OV-
KSČ, místopředsedkyní soudru~ka
pořad
a Jednota,
v
krajského národního výboru v Praze. Fes-
Středočeského
tival
Okresní vý-
Kolín~,
Odbornou spolupráci poskytlo
Kolín~.
ké krajské kulturní Rada
Okresní národní vý-
československQ-sov~tského přátelství
Okresní kulturní dru~stvo
Kelíně,
ředitel Městského
připravila
předsednictví
kulturního
střediska.
programová komise festivalového
majora Jaroslava Zemana, šéfdirigen-
ta Posádkové hudby Československé lidové armády v Praze. Re~ii m~l op~t re~izér Československé
televize soudruh Lu-
bomír Lipský /mladší/. Pořady uváděli hlasatelé Českoslo venského rozhlasu a
Československé
televize Milena
Vostřá
ková, Jiří Valenta a Václav Čapek. Dvacátého Kmochova Kolína se
zúčastnilo
orchestrd, z toho 11 velkých, 5 malých, 3
22 dechových
mláde~nické
a
3
zahraniční,
dále
sbory základních a
pět
pohybových skupin a spojené
středních
škol kolínského okresu. Zpíva-
li Marie Sikulová, Olga Tollarová, Malý, Ivo SVatoš a
řada zpěvákň
Čestmir
láruba, Karel
rdzných soubord.
Z velkých dechových orchestrd se Městská
pěvecké
zúčastnily:
hudba Františka Kmocha z Kolína,
~střední hudba feskoslovenských spojd se sídlem v Kolíně,
Hudba
Pohraniční
strá!e z Benešova u Prahy,
Velký dechový orchestr Amati Kraslice, Velký dechový orchestr Klubu kultury Labín, Brandýs nad Labem, Velká dechová hudba DK ROH AZNP Mladá Boleslav, "Spolanka", velký dechový orchestr Domu kultury ROH koncernového podniku Spolana Neratovice, velký dechový orchestr Závodního klubu
železničá~
Koletova hornická hudba Závodního klubu ROH Dolu Nejedlý Rtyně v Podkrkonoší,
Chomutov,
Zdeněk
Velký dechový orchestr Domu kultury ROH Válcoven plechu Frýdek-Místek, Velký dec.hový orchestr Spojeného závodního klubu ROH Náchod. ~malých dech~vý
orchestrd se
zúčastnily:
Dechový orchestr Spojeného závodního klubu Dechový orchestr
"Bořanka" Osvětové
Bystřice
u Benešova,
besedy Líbeznice,
Dechový orchestr "Šarovec" Spojeného klubu pracujících ROH Hluk,
Slovácká dechová hudba "·Rozmarýnka" Ostrožská Lhota, Dechová hudba "Bojané" Dolní Bojanovice. Z dechových orchestrd mládežnických se Mládežnický dechový orchestr
při
zúčastnily:
Lidové škole
umění
Kolín,
Dechový orchestr mladých Domu kultury ROH koncernového podniku Spolana a Lidové školy umění Neratovice, Mládežnický dechový orchestr Lio~vé školy umění Vlašim.
Ze
zahraničních
dechových orchestrd se
Velký dechový orchestr Domu kultury lidová republiky,
zúčastnily:
Pet~fibánya
z Maaarská
I
Velký dechový orchestr Musikverein 1816, Krumbach/Schwaben z
Německá
spolková republiky,
Spojený dechový orc~tr Aue Sovětsko-německá akciové společnosti
Wismut z
demokratické republiky.
~mecké
V programu 20. Kmochova Kolína bylo ti programdm
festivald, které
předcházejících
které novinky. Tak nokturnový koncert byl
pro-
několik změn
přinesly ně
přenesen
ze sobee·
ty na pátek po slavnostním koncertu v divadle, v sobotu večer
byly dva
soubě~né
koncerty, jeden na
míru a druhý v parku Julia tí byl jako
ještě noční
byly provedeny zejména
změny
účastné
na festivalu,
měly
si zahrát na samostatném koncertu.
Slavnostní zahajovací koncert v tek
náměs
koncert moravských dechových orchestrd
proto, aby všechny orchestry, příle~itost
Obráncd
a po koncertu na
Fučíka,
veselice. Tyto
taneční
náměstí
18.června
tiška Kmocha v
1982
patřil
Kolíně.
Po
městském
jubilantovi-
Fran-
Městské hudbě
festivalové
zaznění
divadle v pákte-
znělky,
rou přednesli vybraní hudebníci rtstřední hudby ~s.spojd se ",
sídlem v seda dřich
Kolíně,
Městského
před-
zahájil koncert slavnostním projevem
národního výboru v
Kolíně
soudruh ing. Jin-
Hušek. K0 ncert byl zahájen Kmochovým pochodem "Kolí-
ne, Kolíne" a jeho druhá
část
byla
věnována výhradně
Kmochovým a Vlasákovým skladbám. Kmochovu
jen
hudbu.řídili
di-
nigenti František Štajnar, Ivan Fišer, ing. Jaroslav Otta, zasloužilý
umělec Jindřich Praveček,
Chromec. Konferoval Václav Čapek.
Mojmír Zedník a Jan
:to i{.
Po na
koncertě
náměstí
v divadle byl
uspořádán
asi ve 22,oo hod. p~ednesla
Obráncd míru Nokturnový koncert, který
~střední hudba čs.spojd se sídlem v Kolíně pod ~ízením ka-
pelníka Vladimíra Zemana a jora Jaroslava Zemana.
Uvád~la
Druhý festivalový den byl dičně
našimi turisty,
u sokolovny, kde jim
kte~í p~ed
vedoucího hudby ma-
uměleckého
·1
Milena časně
Vost~áková.
ráno zahájen
se po šesté
hodině
zúčastnilo přes
tra-
shromá!dili
odchodem na padesátikilometrovou
trasu pochodu zahráli Kmocháci. Letošní Kmochovy se
ji~
tisíc turistd a poprvé i na
padesát~
dvě stě
cyk-
listd. Od osmi hodin ráno v sobotu na
náměstí
1982 probíhaly
19.června
Obráncd míru zkoušky velkých orchestrd na mon-
strkoncert, kdy budou hrát všechny
společně.
O pdl deváté byl v parku Julia mláde~nických
zahájen koncert
Fučíka
dechových orchestrd. Tento koncert jest
tradičně pořádán
jako Okresní mírová slavnost pod patrona-
cí a za spolupráce s Okresním výborem Svazu sovětského přátelství
po~ádá
v
Kolíně,
který
p~i
této slavnosti.
současně několik
vaných koncertd na rdzných místech ve Iljiče
městě:
Lenina, v obchodním centru
Prokopa Velikého, na vě
československo
tombolu.
Od deseti hodin probíhalo dimíra
ji~
Jiráskově náměstí
improvizo-
u pomníku Vla-
sídliště,
v ulici
na Zálabí a v Domo-
dO.chodcd. Po
t~inácté hodině
se
shromá~dili
zástupci všech or-
chestrO. a pozvaní hosté ve slavnostní síni kolínské radnice, kde je uvítal
p~edseda Městského
národního výboru v Ko-
lině
soudruh ing.
J~ndfich
Hušek. Pfitomni byli vedoucí
pfedstavitelé stranických a státních orgána okresu i
města
Kolína. Na této slavnosti odevzdal pfedseda soudruh Hušek pfile~itosti
pfi
soudruhdm a
jubilejního 20. Kmochova Kolína
soudru~kám,
ktefi se
pfedcházejicich festivald, nim z
těch,
čestná
ktefi zde pfevzali
této slavnosti odjeli jej!
zaslou~ili
několika
o organizaci
uznáni. Byl jsem také jeduznáni. Po
čestné
účastnici
na
městský
skončeni
hfbitov,
kde byl uspofádán pietni akt u hrobu Františka Kmocha. Svému
za~ladáteli
zahrála u hrobu
hudba Františka Kmo-
Městská
cha. Ve
tři
hodiny se
nostní prOvod všech
začal řadit
zúčastněných
v ulici Budovateld slavorchestrd. Prdvod prošel
ulici Voskresenskou, ~i~kovou, Kouřimskou na náměstí obráncd miru, kde defiloval hOsté festivalu. Po městí
před
tribunou, na niž stáli
skončeni
čestni
prdvodu se shromáždily na ná-
davy lidu z Kolína a okoli i stovky hosti z celé re-
publiky i ze Za jejich
zahraničí.
účasti.
Bylo jich tam
nejméně třicet
tisic.
byl zahájen 20.Kmochdv Kolin. Po státních
hymnách, slavnostním projevu a Internacionále zahrálo všech dva dvacet orchestrd slavný Kmochdv pochod "Kolíne, Kolíne", jimž bylo slavnostní zahájeni festivalu Od pdl šesté we konal na
náměstí
ukončeno.
koncert velkého
vého orchestru Amati Kraslice a v šest hodin hájen dalši koncert ve stupně
Fučikově
večer
beznice.
byl za-
parku, kde vystoupily po-
dechové orchestry Spojeného závodniho klubu
u Benešova a dechový orchestr
de~cho
"Bořanka" Osvětové
Bystřice
besedy Lí-
!Lo&.
p~l
Od
osmé
večer
probihaly
souběžně
dva koncerty,
na nichž vystoupily velké dechové orchestry. V parku Julia Fučika účinkovaly:
Koletova hornická hudba Závodniho klubu
ROH Bolu Zdeňka Nejedlého z Rtyně v Podkrkonoši, Velký dechový orchestr Klubu kultury Labin z Brandýsa nad Labem a Velký dechový orchestr Domu kultury ROH Válcoven plechu ve Frýdku - Mistku. Na
náměsti
6bráncd miru hrály: Velký
dechový orchestr Závodniho klubu
v
železniěáfd
Chomutově,
Velký dechový orchestr "Spolanka" Domu kultury ROH koncernového podniku Spolana v Neratovicich a Hudba
Pohranični
stráže z Benešova u Prahy. Ale
ještě
ani
program festivalu dne
ještě
velkými koncerty nebyl sobotní
těmito
vyčerpán.
v deset hodin
Na
večer
závěr
druhého festivalového
zahráli na
náměsti
Obráncfi
miru k tanci a poslechu svdj koncert moravské orchestry: dechOVÝ orchestr "Šarovec" z Hluku na Moravě, Slovácká dechová hudba "Rozmarýnka" z Ostrožské Lhoty a dechová hudba "Bojané" z Dolnich Bojanovic. Třeti
hájen
opět
festivalový den,
neděle
20.června
1982, byl za-
zkouškami na monstrkoncert, kterého se
zúčast
nily již všechny orchestry, které budou odpoledna hrát v hlavnim
pořadu
až do poledne a
festivalu. Zkouška probihala od osmi hodin zúčastnily
žákO základnich a Od
p~l
zahranični
orchestrd, na orchestry,
němž postupně
zúčastněné
Odpoledne probihal na
pěvěcké
sbory
škol kolinského okresu.
deváté se konal v parku Julia
zahraničnich
ny
střednich
se ji i spojené
náměsti
Fučika
koncert
vystoupily všech-
na 20.Kmoehovu Kolinu. Obráncd miru hlavni po-
řad
festivalu, monstrkoncert v§ech
účastníkd
20.Kmochova
Kolína, v němž vystoupil~ bua společně nebo postupně v§echny orchestry, pěvecký sbor, sÓlisté i pohybové skupiny. B.y~ zahájen ve J4 hodmm festivalovou
znělkou
v podání vybraných
člen~ ~střední hudby ls.spojd se sídlem v Kolíně a měl pět
samostatných
částí.
Po zahájení a slavnostním projevu vystou-
pily nejprve spojené orchestry mladých a spojené sbory žákd základních a ve
společném
středních
koncertu, který
měl
pěvecké
§kol kolínského okresu jen
tři
čísla.
Ve druhé
části monstrkoncertu zahrály v samostatných sÓlových vystou-
peních malé dechové orchestry. Tfetí byla
věnována
část
monstrkoncertu
samostatnému vystoupení Velkého dechového
orchestru Amati Kraslice, nositeli vyznamenáni "Za vynikající práci" a "Ceny Antonína Zápotockého". Hlavním monstrkoncertu byla jeho ně
čtvrtá část,
v niž zahrály
všechny velké dechové orchestry z tuzemska,
na festivalu. Protože tato livě připravuje
tak, aby
ní festivalu, uvedu zde letos
část
pořadem
zúčastněné
monstrkoncertu se vždy
vyjádřila kultrně-politické pořad
společ
peč
poslá-
v§ech skladeb, které byly
předneseny:
1/ Boh. Macák: Made in Czechoslovakia. Dir,goval Rudolf Rydval z hudby Pohraniční stráže. 2/
Jiří Hudec: Naše česká. Dirigoval ·major Jaroslav Zeman, šéfdirigent hudby Pražské posádky.
3/ František Maňas: Slovácký tanec č.4. Dirigoval Vladimir Beman, vedoucí ~střední hud~y čs.spojd se s~dlem v Kolíně Maminčina
pohádka. Dirigoval autor.
4/
Jindřich Praveček:
5/
Jožka Matěj: Pomněnka z Lysé hory. Dirigoval Jiří Bayer z dechové hudby "Labín" z Brandýsa nad Labem.
6/
František Škvor: Zem spteva. Dirigoval Eduard Kudelásek z Mladé Boleslavi.
7J
František Kmoch:
Píseň
o vlasti. Dirigoval Jan Chromec.
Bl Evžen ho~
9/
Zámečník: Veselí trubači. Dirigoval Zden~k Tlučz K0 letovy hornické hudby ze Rtyn~ v Podkrkonoší.
lda Rulíšek: Faso doble. Dirigoval autor.
10/ Ladislav VítO:
Lázeňská
polka. Dirigoval autor.
11/ Karel Jeníček: Cbrastecký valčík. Dirigoval Ji~í Slavík z dechového orchestru "Spolanka" Neratovice. 12/ Jára Marek: Kamila. Dirigoval autor. 13/ Jaromír Vejvoda: Kde jsi mé mládi. Dirigoval autor.
141 Karel Vacek: z Chomutova.
P~i
skladbách
pil K+ub
Pomn~nka
společenského
z Lysé hory a Veselí tance
p~i M~stském
trubači
kulturním
vystoust~edis
Kolín~.
kU v
Závěrečnou
ně
Zdstaň tu s námi. Dirigoval Fpantišek Tlustý
pátou
část
monstrkoncertu
blok pochodd Františka Kmocha, mezi
i jeden pochod Aloise Vlasáka.
Závěr
tvo~il
n~ž
již
tradič
byl letos vložen
festivalu byl kompono-
ván takto: 1/
František Kmoch: Česká muzika. Dirigoval Zdeněk Michna z Frýdku - Místku.
2/
Alois Vlasák: Rudý kvítek. Dirigoval z Náchoda.
31 FFantišek z
4/
Německé
Jif~
Vagenknecht
Kmoch~
Andulko šafářova. Dirigoval kapelník demokratické republiky.
František Kmoch: Mdj koníček. Dirigoval kapelník z Madarské lidové republiky.
5/ František Kmoch: Muziky, muziky. Dirigoval Horst Stt6lger z Německé spolkové republiky.
61 Františe'k Kmoch: Kolíne, Kolíne. Dirigoval František štejmar, kapelník
Městské
P~i s~ladbách závěrečného
hudby Františka Kmocha v
bloku zpívaly spojené
ry žákd škol kolínského okresu a
p~edváděly
pěvecké
Kolín~.
sbo-
své tance poby-
zúčastn~né
bové skupiny a hrály všechny zahraničnich.
uvád~li
Skladby
Milena
v!etn~
orchestry
Vostřáková
Ji~i
a
Va-
lenta. Všechny skladby monstrkoncertu byly kem
odm~ňovány
potles-
p~itomného n~kolikatisicového mno~stvi posluchačd,
to, eo se ozvalo po
skončeni
byly opravdové nadšené ovace. celé kolinské ze spojených Po
nám~sti
skončeni
Skladb~
se musela opakovat a sdětmi
sbord.
monstrkoncertu se konalo ve velkém sále
Kulturniho domu pracujicich ehova Kolina za
posledni skladby koncertu, to
zpivalo "Koline, K0 line" spolu
pěveckých
ale
rozloučeni
s
účastniky
zástupcd všech orchestrd a
účasti
20.Kmočestných
hostd. K jubilejnimu 20.Kmochovu Kolinu byl vydán mimo jiné propagačni
materiály
také vypsány
d~jiny
pěkně
vypravený "Program" v
vzniku a
prdb~hu
n~mž
byly
dosavadnich Kmochových
Kolind. Historii zpracovala redaktorka
Ml~tského
ho
Uvádím zde doslova:
Jana
st~ediska soudru~ka
Da~ilková.
kulturni-
I'
Jak historie pravi ••• vých hudeb v
'
Kolín~
A~
roku 1962
ný národni festival. Na sout~ži
ních. Mezi
posluchači
čínská
neměla
rozdil~
a hudby jazzové, které u nás p~ehlidek,
do prvniho festivalu dechodechovka žádný podob-
od jiných žánrd - pop-music
p~edstavuje
plejáda rOzných
a festivald jak krajských, tak
celostát~
se již vžila "Bratislavská lyra",
kotva", mezinárodní
sout~ž
"D~
"Intertalent" a jiné.
V dubnu 1961 po práv~ skončeném krajském kole "Soutěže tvo~ivosti právě
v
mládeže", které v tomto hudebnim oboru
městě
prob~hlo
známého skladatele dechovky Františka Kmocha
v
Kolíně,
se mezi
členy soutě~ni
~ivě
poroty stále velmi
diskutovalo "co s dechovkou ?" Kdosi navrhl, aby ve proslaveném dechovkou Franti!ka Kmocha se delně soutě~e
ji~
zemřelého obětavého
datele, dirigenta a organizátora Karla
ky
se tohoto
~e
zcela
ojedinělého
námětu
hudebniho skla-
Karloviče
ujal a stál v
čele
Chvalov-
tak u koléb-
festivalu, který se ode všech ostatnich,
a to nejen u nás, ale i v Tajné
pravi-
dechových orchestrd.
Je zásluhou dnes ského,
pořádaly
městě
zahraničí,
přání tisíc~ p~iznivc~
pravé
velmi
podstatně
liší.
dechovky se tedy
české
splnilo a vznikl náš festival - Kmochdv Kolín. Je pochopitelné, že
t.ročnik
v roce 1962 byl poznamenán
festivalu Kmochdv Kolín
p~irozenou
improvizací, neujas-
koncepce i dramaturgie hlavních
něností
po~dd.
srovnat s rozsáhlostí a celkovou organizovanosti festival~.
První
ročník začal skrom:ě.ě,
fár,
uskutečnil
těže
dechových orchestrd, která
oblastech
se
vlastně
Středočeského
Již ve druhém
jako
p~ijel
nil se i Na
i
3.
kolo krajské sou-
měla p~edkola
ve
ročníku
v roce 1963 se českých
zúčastnilo
jedno-
a slovenských
sbor "Smetana" z Prahy a
uskuteč
monstrkoncert.
Kmochově Kolíně
v roce 1965 jsme již
jednoho
zahraničního účastníka
lepších
československých
p~ivítali
dechovku z Rakouska, 12 nej-
orchestrd, z toho
tři dětské,
dy také poprvé vystupovala kolínská Lidová škola řízení
čty~ech
kraje.
pěvecký
závěrečný
nynějších
bez okázalých fan-
závěrečné
denního festivalu osm orchestrd z kraj~,
Nejde vdbec
umění
taza
soudruha Poletína. Zajímavé bylo, že koncepce festi-
valu si
vy~ádala
uspofádat festival jako dvoudenní. Na moaspolečn~
strkoncertu hrálo jem v
dčastníka
Kolín~
500 hudebníkd a pro obrovský záuspořádána
festivalu byla
na zimním
stadiÓnů
lidová veselice.
4.festival v roce 1966 byl také dvoudenní, zahajoval koncertem na
Kmochov~ ostrově
niční dčastníci:
a
p~ijeli
z Rakouska, Bulharska,
ké republiky a Skotska. Na
závěrečném
poprvé
čtyři
Němeské·demokratic
monstrkoncertu blok
Kmochových skladeb zahrály spojené orchestry jak tak také naše a 5.roč~ík
v roce 1967 byl jubilantem mezi prvními Kmo-
orchestrd se
dstředního
kola decho-
v kolínském divadle. Celkem 12 mlá-
pátečním koncertě
de~nických
zahraniční
mláde~nieké.
chovými Xolíny a byl obohacen konáním vek na
zahra-
v rozmezí od 13,00 do
vyst~ídalo
21,30 hod.,dechovkovým maratónem mladých by se dala nakonec nazvat tato
p~ehlídka
statné koncerty
nejmladších hudebníka.
zahraničních
tech festivalového
města,
Ji~í
su v Praze, a
ale po celém Kolínsku.
a zástupcd
Valenta, hlasatel
začal
ve~ejného
dčast
Re~ii
i slavný prdvod a politického
zdčastněných ~ivota
čás
fe-
monstrkoncertu
pořad
československého
ke hrobu Františka Kmocha na místní je
samo-
orchestrd nejen v rdzných
stivalu vedl Ladislav Kašpar. Hlavní konferoval
Začaly
rozhla-
hudebníkd
Kolínska z
h~bitov.
města
Pravidelná
nejlepších skladateld dechovky Karla Vacka, Karla
Karloviče
Chvalovského, Karola Pádivého, Jana Fadrhonce a
dalších. Jubilejního 5.Kmochova Kolína se zahraniční
zdčastnily t~i
orchestry: z Norska, Bulharska a
vé republiky.
N~mecké
spolko-
6. KmochOv Kolín se konal v roce 1968 a byl poprvé festivalem
třídenním. Třídenním
15.jubilejní
Kmoch~v
14.ročníku.
čtyř
Kolín je poprvé organizován jako
Při 6.ročníku
denní festival.
byl pak až do
byl
pr~vod
všech
zúčastně
ných orchestrd poprvé organizován tak, jak jej známe dnes, ze sídliště na náměstí. ~čast orchestrd: 10 našich, 3 zahraniční
a jeden
soubory z
dětský
Německé
orchestr •.
byly
Zahraničními účastníky
demokratické republiky, Rakouska a Jugo-
slávie. Na 7. vybraných
československých
náměstí,
jak na kolínském
místem koncertd našich i zemědělské
zúčastnilo
a dva tak na
zahraniční
výstavy.
Noční
náměstí,
požárníkd
Chromec. Na 7.
řídil
pokračovalo
byl areál
Dalším
právě
pro-
koncert byl tentokrát
ho patron hudby kolínských Kmochově KRlíně
se samostatnými galakoncerty mladých ních
orchestry z Ra-
Kmochově ostrově.
zahraničních
z Domu obuvi na ~ajor
v roce 1969 dvanáct
v• tradicích programd se
okouska a Jugoslávie.
bíhající
se
Kmochově Kolíně
se
zahraničních
začalo
i
před
československých těles.
Na
s.
festivalu roku 1970
zahraničníoorchestr účastní Městská
přijelo
14 našich a jeden
ze ŠVédska. Od 1.ročníku se festivalu
hudba Františka Kmocha, hudba
požárního útvaru Kolín a od ní Kolín. Festival je
opět
).ročníku-i
dvoudenní a
Veřejného
Lidová škola končí
umě
vrcholným
monstrkoncertem spojených hudeb. 9. Kmochdv Kolín v roce 1971 organizuje Okresní kulturní
středisko
zahraničních
v
Kolíně
s
účastí
jedenácti našich a
pěti
orchestrd z Maaarské lidové republiky, Nemec-
ká demokratické republiky, Polské lidové republiky, Holandska a ŠVýcarska. 10. KmochOv Kolín v roce 1972, v
pořadí
druhý jubi-
lant, je op~t třídenním festivalem. rtčastní se 13 našich
I z toho
tři
Sovětského
mládežnické/ a 5
zahraničních
svazu, Bulharské lidové republiky, Polské lido-
vé republiky, Rakouska a Belgie. V tomto ván
začátek pořád,ání
Koncertní místa v
ročníku
je dato-
turistického pochodu s názvem "Kmo-
chova padesátka", za kterým Kolín~
se
dojížd~jí
zájemci z celé
rozšiřují
o prostor na sídliš-
ti u pomníku V.I.Lenina, zálabské před
orchestrd ze
nám~stí
ČSSR.
a prostranství
nádražní budovou. 11.
ročník
Kmochova Kolína v roce 1973 byl
třídenní
a rozložením v datech se přiblížil současným termínOm. ~ častnilo
se ho 12našich a 4
zahraniční
orchestry: z
N~mecké
demokratické republiky, Německé spolkové republiky, Maaarské lidové republiky a Holandska. 12.
ročníku
festivalu v roce 1974 se
15 na-
zúčastnilo
šich a 3 zahraniční orchestry: ze SSSR, P~lska a ŠVédska. Slavnostního koncertu ke povstání se
účastní
30.výročí
Slovenského národního
jako sÓlisté významné slovenské decho-
vé orchestry. Symbolicky koncertují slovenské orchestry na nám~stí před
hlavním zahájením,
samotným monstrkoncertem na
při nočním koncertě
závěr
na
před
celého festivalu.
13.Kmoch0v Kolín v roce 1975 byl výročí
i
uspořádán
v roce 30.
osvobození ČSSR slavnou Sovětskou armádou. Do Kolí-
přijelo ~vybraných
zahraniční:
našich nejlepších orchestrd a
z Bulharska, Polska,
Ma~arska
čtyři
a Jugoslávie.
během tří
V programu
festivalových dnd nedocházelo ke
nám, program byl organizován z nulých
ročníkd
14. gramu
zkušeností uply-
festivalu.
ročník
Kmochova Kolína v roce 1976 organizovalo
kulturní
prvně Městské
načerpaných
změ
třídenního
v
středisko
festivalu
Kolíně.
K bohatému pro-
přispěla účast tří zahraničních
a sedmnácti našich orchestrd. Uvítali jsme i profesionální soubor
"Květy"
vecké sbory bylo
s·tanéčními
d~tí
zahraničními
pě
Přátelství
ze základních škol Kolínska.
i mezi
uzavřeno
ukázkami. Vystoupily spojené hudebníky z
demo-
Německé
~.
kratické republiky, Rumunska a ptentie • ujal
re~izér
K~lturního
.tťe~ie
Divadla hudby Praha Jaromír
domu pracujících Klub FOKO se
festivalu se
Staněk. Krou~ek zúčastnil
na
pří
pravách výstavy "Dechovka ve fotografii" a pro aranžéry KolÍnska
Kulturní dftm pracujících
připravil
soutěž ~Ve
zname-
ní dechovky". 15.
Kmochova
ročník
K~ína
v roce 1977 byl národním
festivalem spojeným s okresní mírovou slavností. V bohaté přehlídce
pestrých programO dechové hudby se
15 našich orchestrd, z toho 3 Zahraniční
lého obsazení. SSSR,
Německé
Obrovský
a 3 orchestry ma-
mláde~nické
orchestry byly
představilo
čtyři,
a to ze
demokratické republiky, Polska a Bulharska.
úspěch
slavila skladba národního
Dobiáše "Polka míru", hraná debníky a zpívaná
při
umělce
Václava
monstrkoncertu tisíci hu-
pětisty děvčátky
a chlapci základních
škol kolínského okresu. 16. dem
ročník
dění náměstí
Kiochova Kolína v roce 1978. Poprvé je ObráncO míru a park Julia
Fučíka
stře
nedaleko
středu m~sta.
ročník
Tento
mírové slavnosti a
Dru~stevního
třídenním ~levnostem
míru a
lých velkého obsazení, 5 ní, 2
mláde~nické
pořádáním
byl spojen s
dne. Do Kolína
přátelství
9
přijelo
k
o~hhestrň dospě
orchestrň dospělých
orchestry a 2
Okresní
zahraniční
z
malého obsazeNěmecké
demo-
kratické republiky a P0 lské lidové republiky. Mirová slavnost se konala v sobotu dopoledne v parku JUlia čer
se rozjely orchestry do vybraných
kde se konaly za jejich 17.
účasti
Ve-
obcí,
střediskových
mírové veselice.
Kmochova Kolína v roce 1979
ročník
Fučíka.
jako
proběhl
národní festival dechových orchestrd spojený s Okresní mírovou slavností. Tohoto
ročníku
se
zúčastnilo
5
mláde~nic
kých orchestrd, 4 malé dechové orchestry, 7 velkých dechových orchestrd a·3 orchestry
z
zahraniční
N~mecké
demokra-
tické republiky, .aaarska a Bulharska. Obohacením bylo vystoupení
tří
Kolínska. věr
pohybových skupin a 500
Zpestřily zp~vem
sbord
dětí pěveckých
blok Kmochových pochodd na zá-
monstrkoncertu. ~střední heslo festivalu znělo: "Hudbou
za mír a štastný
úsměv dětí".
počasí
Ani špatné
posledního
dne festivalu nepokazilo atmosféru. S výkony hudebníkd i pořadateld
rativnost 18.
musel být zajištění.
ročník
ka~dý
spokojen a vysoce ocenil ope-
Všichni se
těšili
na
příští •••
!
Kmochova K0 lína v roce 1980 se konal v ro-
ce Československé spartakiády a 35. výročí osvobození Čes koslovenska
Sov~tskou
armádou. Do Kolína
trd. Uvítali jsme i oblíbené Německé
zahraniční
přijelo
20 orches-
orchestry ze SSSR,
demokratické republiky a Polské lidové republiky.
K0 nala se i výstava "Dechovka ve fotografii" v regionálním
Kolíně.
muzeu v častníka
Na vybraných místech se konaly koncerty ú-
a vystoupení byla organizována i v patronátních
závodech. Na 9 míst v okrese se rozjeli hudebníci, aby odpočinku
jemnili chvíle cích.
Během
"Květy",
pracujících
monstrkoncertu vystoupil
dvě pohybov~
skupiny a
ročník
19. zaměřen
soubor
středočeský
spojen~
sbory
Kmochova Kolína v roce 1981
dětí
liky, Bulharské
orchestrd z
lidov~
kolín-
chestrd,
tří
stupňd.
Německ~ demokratick~
tří
malých orchestrd a
Jednotliv~
Zúčastnil
se i národní
písničky,
Vítáme vás v
pět~
orchestrfi mladých se
čtyř
umělec
koncerty festivalových dnd
zaměření:
repub-
klasických dechových or-
pohybovými skupinami byly zárukou bohatého a
ho programu.
přátel
dramaturgií
republiky, Francie a Rakouska,
velkých dechových orchestrd,
čtyřmi
b~l
k volbám do zastupitelských sbord všech
~čest zahraničních
a do
mírových veseli-
okresu.
sk~ho
svá
při
zpřÍ
Kolíně,
Vesele hudbo zahraj,
pestr~
Karel Vacek.
vyjadřovaly
názvem
Mládí dneška, Do tance Náruč
díkfi, Pozdravy
a závěrečný fes~iv~1ový monstrkoncert natáčely Čes
kos~o~enský rozhlas a Československá televize ~aha. Dojmy účastníkd
Bylo
obohatilo vystoupení nejmenších kolínských
překvapením závěrečné
dvacet
děvčátek mateřské
dětí.
skladby monstrkoncertu. Jedena-
školy Tatry Kolín se svojí pohy-
bovou kreací vzdávalo hold festivalu - 19. Kmochovu
K~1ínu
a hudebnímu skladateli Františku Kmochovi. potud
dějiny
vzniku a
prdběhu
je zpracovala soudružka Jana
Kmochových Kolínd, jak
Dařílková.
Druhým kulturním ní výbor v měla
Kolíně
je
zařízením,
Městská
které
řidí Městský
národ-
správa kin /MSK/. V roce 1982
v provozu jen jedno stálé kino J~S na Zálabí a sezón-
ni Letní kino v parku Julia
Fučíka
chově
18 je od
Kolíně
ulici v
II
varijní stav
uzavřeno.
rekontrukce,
nejdříve
zeni v akci
čp.
městě.
ve
Kino OKO v Kmo-
1.června
1980 pro ha-
V letošním roce byla zde zahájena se
začalo
se stavbou sociálního
z.
Kino JAS má 472 sedadel a hraje se v
něm týdně
stavení. Letní kino má 762 sedadel a hraje se v la od
do
května
tržeb o 48 614,60 nejnižší
Kčs
roční
26
před
něm zpravi~
září.
V letošním roce nesplnila 1 351385,40
zaří
Kčs;
na plán
Městská
správa kin plán
1 400 000
Kčs
dosáhla jen
tržeb•, a to je za posledních 14 let tržba. Tento deficit
téměř
v~bec
padesáti tisíc
korun zavinilo letos kino JAS, kde ztráta dosáhla
částky
proti schválenému plánu. Letní kino byla na-
115.558,-Kčs
proti tomu velmi aktivní, nebot v něm byl plán tržeb překro čen
o 66 942,-
Kčs
•
Za celý rok 1982 filmových
představení,
baže u obou
těchto
ve srovnáni s
uskutečnila Městská
která zhlédlo
správa kin
221 380
chudší. Pokud jde o
překročen,
lety se jevi letošní rok jako nej-
počet představení,
pak za posledních
17 let bylo letos a vloni dosaženo nejnižšího stavení /1411 a 1415/, zatímco a 1979
divá~. Tře
ukazateld byl stanovený plán
předešlými
1 415
například )ťv
počet představení překročil
počtu před
letech 1978
dva tisíce. Pokud jde
o
počet představení,
a pokud jde o filmová
počet
byl letošní rok jeden z nejchudších
v
představení
kteří přišli
diválill,
do obou kin, je letošní rok
Kolíně
za posledních 17 let vdbec nejchudší; mových divákO je v
v roce 1969,
342 450 od
přejdeme
nosti
těchto
například
Městská
správa kin
představení,
v roce 1975, od tohoto roku
Kolíně
již každým rokem klesá.
globálních
čísel
k rozboru
čin
u filmd
sovětské
produkce dosáhla letos
prdměrného počtu
147 divákd na jedno
a to je za posledních deset let nejvíce; na filmd
sovětských
Přesto
nebyl
aby na
sovětské
splněn
přišlo
21 991
návštěvníka.
filmy bylo získáno deset procent z celko-
Městské správě návštěvu
letos
požadavek Krajského filmového podniku,
roční návštěvnosti,
vším
372 696
správy kin, dostane se nám zajímavých úda-
Městské
jd. Tak
vé
221 380 fil-
za tuto dobu nejnižší. Nejvyšší
ještě
filmových divákd v
počet
150
počet
384 478 diválru byl dosažen v roce 1968,
počet
Když
Kolíně
v roce 1982 na
bylo dosaženo jen 9,9 %.
kin je ukládán úkol zajistit
přede
na tak zvané preferované filmy. Letos bylo
stanoveno získat 58 % z plánovaného t'to preferované filmy.
Během
počtu návštěvníkd
na
roku bylo promítnuto 312
preferovaných filmO /to je 74,6 % všech promítaných filmo/to je 66,9 %
vých tituld/v 960 filmových
představeních
všech filmových
v roce/ a na tato
přišlo
představení
138 420 divákd /to je
představení
62,9% z celkového
počtu
divákO v letošním roce/. Plán tedy na tomto úseku byl nejen
splněn,
ale vysoko
překročen.
Dalším takovým ukazatelem je
poměr
mezi pokrokovými
filmy a filmy ostatní produkce, stanovený 60 : 40. Dosa!e-
u
68,6: 31,4 u
poměru
no bylo
návštěvnosti.
ld filmd
Z celkového
československé
/27,5 %/a shlédlo je
pfedstavení a 65,8: 34,2
počtu
počtu
bylo promítnuto 134 titu-
produkce /31 %/ v 389 pfedstaveních
54 448 divákd
/24,6 %/. U filmd
produkce SSSR to bylo 61 filmd /14,1 %/ve 150 pfedstaveních
21 991 divákd /9,9 %1, na jedno pfedstavení IX
/10,6 %/pro pfipadá
prdměrně
140 divákO. Filmová produkce ostatních so-
cialistických státd se podílela na celkovém
počtu
/12,1 %/, 133 filmovými pfedstaveními /9,4 %(a váky /7, 5 %/ s
prdměrným počtem
52 filmy 16 552 di-
1 24 di vákd na jedno pfedsta-
vení. Preferovaných filmd z produkce kapitalistických státd bylo letos promítnuto 73 tituld /17 %/na 299 filmových představeních
ným
počtem
/21,1 %/pro
52 644 divákd /23,8 %/s
176 divákd na jednom
dy nepreferovaných
film~
představení.
prdměr
Ostatních, te-
bylo letos 111 tituld /25,8 %/,
hraných ve 444 filmových pfedstaveních /31,4 %/a navštívi-
75 745 filmových divákd /34,2 %/, to je
lo je
prdměrně
170
na·každém pfedstavení. Nejúspěšnějším měrným počtem
dukce USA přišlo
počtu
filmem roku 1982, pokus se to
divákd na jednom
"Vetřelec".
se na
něj
představení,
Byl promítán na 12
podívat
439 divákd na jedno
prd-
byl film pro-
představeních
5 271 divákd a dosáhl představení
měří
a
průměrného
/kino má 472 sedadel/.
Podle tohoto kritéria posuzováno se umístil první
českoslo-
/
venský film až na sedmém
místě
s
průměrným počtem
352 divá-
kd na jednom pfedstavení; byl to reprízovaný starší
český
film "Limonádový Joe". Nejvíee divákO - 8 247- shlédlo italský film "Sudá a lichá" a
největšího počtu představe
ní - 22 - dosáhl letos francouzský film "Policajt nebo rošták". Také letos se pro nezájem divákd nekonala vených filmových aspoň
představení,
na 39
dvacet divákd, aby se mohlo
klad na jedno Aby
představení
lad "Kino
pr~mítat. Při
filmu",
telství" a jiná.
Kčs.
diváka", "Filmový klub", "Klub
Největší
a letní, ta letní je vždy
a
nejddležitější
slavnostnější
pagována. V zimní
části
set
prdměrnou návštěvou
na jednom
s
pořadí
festivalu bylo
akcí v tomto
dvě části,
parku a v
června kině
smě
zimní
a více je také prouspořádáno
letos de-
340 filmov;tch divákd
samozřejmé.
V letní
části
letošní-
již 13. Filmového festivalu pracujících,
daného 7. až 14. číkově
přátel
Festival byl promítán jen v kinu JAS,
představení.
jak je pro zimní období ho v
napřík
"Měsíc československo-sovětského přá
ru je .. Filmov;t festival pracujících". Má
představení
tom je ná-
rdzná cyklická promítání filmd,
pořádá
náročného
sovětského
představení nepřišlo
správa kin získala co nejvíce filmových
Městská
návštěvníkd,
987,-
řada připra
1982
současně
v Letním
kině
pořá
ve Fu-
JAS, byly promítnuty tyto premiérové
filmy: ?.června
- český film "Zelená vlna" /patroni SOJA a ČSAD/
8.června
- ifalský film "Aféra Concorde" /Potraviny a
9.června·- ma~arský 10.června
St~statek
fPohanská madona" /Frigera a Kara St.Kolín
- francouzsk;t "Válka policajtd .. /Obch.tisk. a Tesla
11.čerxna- sovětsk;t
"Teherán.. /Koramo a Tatra/
12.června-
film N~mecké demokratické republiky "Zpívej, kovboji" /Kablo a Okr.podnik služeb/
13.června-
anglický "Rozbité zrcadlo" /Synthesia, Jednota/
14.června- český
"Láska na druhý poBled" /Strojobal a
Spořitelna/
V závorkách jsou uvedeny kolínské závody a podniky, které převzaly
nad jednotlivými filmovými se hrála
představení
a v Letním
kde
kin~,
denně
představeními
v 17 a ve 20 hodin v
začátek představeni
byl
Každé
v Letním
představení
určován poča
začínala
až ve 21,30 nebo i·ve 22,00 hodin.
uvedl herec Krajského divadla v
před
Jaroslav Tot a
kin~
každým
představením
v Letním
Kolíně
kině
konal hodinový koncert kolínských hudebních soubord. představení sovětského
ských filmových Filmy 13. líně
shlédlo
náv~těvou
filmu byla
ročníku
delegace
Při sovět
Filmového festivalu pracujících v Ko-
8 570 divákd na 25 byl
přítomna
se
umělcd.
359 divákd na jednom
náv~tevníkd
JAS
kině
sím, a protože je zaveden u nás nyní letní las, představeni
patronáty.
nejúspě~něj~í
představeních
s
prdměrnou
představení. Měřeno počtem
film festivalu francouzská
filmová veselohra "Válka policajtd" na niž
při~lo
celkem
2 577 divákd. V rámci letní cích byly
části
uspořádány
také již
Bylo v nich promítnuto 4 179
dětských
13. Filmového festivalu pracují-
pět
tradiční Dětské
filmd v 16
filmové dny.
představeních
pro
filmových divákd.
Během Měsíce československo-sovětského přátelství,
který probíhá vždy od ?.listopadu do 12.prosince, dala
Městská správ~
kin
opět
již
tradičně Dětský
uspořá
filmový
festival se 14 filmovými V M~stské
správě
představeními
soutěží
3 888
účasti
kin pracuje 15 žen, které
gádu socialistické práce a
tvoři
Bri-
stupeň
Třebaže průměrný věk těchto
socialistické
patnácti pracovnic je
61 let, je z nich 11 nositelkami zlatých odznakd, jedna brného a
dvě
děti.
o titul "Podnik socialis-
tické práce", což jest zatím nejvyšší soutěže.
za
bronzového odznaku a jedna nová
stří
členka soutěži
o titul "Brigáda socialistické práce". M~stská
2 520 000
správa kin spravuje národní majetek v
Kčs.
Krajské divadlo v na své
v
scéně
z toho 78 pro
Kolíně
Kolíně uspořádalo během
celkem 126 vlastních
Kolíně
a 48 pro mládež.
dospělé
dospělých návštěvnikO
v
hodnotě
a
provedlo divadlo
ješt~
jezdové oblasti. Nastudovalo
90
devět
koncem roku uvedlo desátou ve dvou
představení,
je
Vidělo
21 792 mládeže.
roku 1982
21 080
Kromě představení
představení
premiér a
ve své zá-
ještě před
předpremiérových před
staveních. V první
roku dne 12.února 1982 uvedlo divad-
premiéře
lo komedii dnes už klasického irského autora G.B.Shawa: "Čokoládový
hrdina".
Příběh
bohaté venkovské krasavice a
švýcarského ddstojníka se odehrává na konci minulého století kdesi na dialog jsou
Balkáně.
přednostmi
Jemný humor, této
příjemné
břitká
ironie a
svěží
podívané. Hru nastu-
doval režizér J.P.Schmidt s herci P.Herrmannem, _M.Livorou, Svatoplukem
~ípem
a
herečkami J.Součkovou,
E.Kelemenovou a
2.12J.
O.Želenskou.. Druhá premiéra roku se konala dne 26.února 1982. Byla to
op~t
klasická komedie, tentokrát rrancou.zská; P.A.C. de
Beaumarchais: "Figarova svadb& 11 eneb Bláznivý den". Nastudoval ji režizér V.Martinec. Třetí premiéra byla 9.dubna 1982. Tentokrát sáhlo di-
vadlo k vážnému
námětu,
světového dění,
charakterisovaného vysokým
který
plně
ho úsilí lidových mas na celém
zapadal do
světě.
současné~~
vypětím
mírové-
Hra amerických auto-
rft Frances Goodrichová a Albert Hackett: "Deník Anny Frankové"
patři
k
nejsilnějším
tikou. Vznikla na
základě
díldm s protifašistickou tema=
deníku židovské dívky, který byl
nalezen v zadním traktu jednoho amsterodamského obchodního domu brzy po
druhé
skončení
světové
války. Tento prostor kteří
sloužil po dva roky jako skr#š pro skupinu lidí, tu skrývali běh
před
transportem do
tábora.
koncentračního
patnáctileté dívky Anny je dodnes vzrušujíc:(..
ný do polohy divadelní hry neztrácí nic na prostotě upřímné výpovědi.
Lorencová a hlavní roli
Hru nastudovala
vytvořila
mladá
se Při=
Převede
autentičnosti
řežizérka
a
Marie
souboru Olga
členka
Želenská. Dále hráli: Zdeněk Štěpánek~ Lenka Fišerov~, Eva Kelemenová, Jan Hyhlík, Tot, Dana gličtiny
Bartdňková
Jiřina
Chlumská 9
Jiří
a Miroslav Mokošín0 Hru
Má§a, Jaroslav přeložil
z an-
Otta Ornes, scénu pro kolínské divadlo navrhl jako
host Tomáš Moravec a kostýmy
rovněž
hostující Jitka Morav-
eováo Kolínské divadlo uvedlo tuto závažnou inscenaci ke Čtvrtou
40.výroč:í
protiválečnou
vyhlazení Lidic"
premiérou letošního roku byla
opět
veselohra ..
Dne 23.dubna 1982 uvedlo divadlo komedii o sedmi obrazech ncesta Karla IV. do Francie a dramatika
Jiřího
zpět"
od
současného českého
Šotoly. Hra je inspirována událostmi po-
sledních let života
římského eísa~e
Vlastním e.ílem
cesty do Francie, které se
jeho syn
~eho
a
je diplomatický spor o
Vá~lav,
Jestliže toto téma je hlavním zdrojem ky, pak
obsah hry je dán
vnitřní
českého
krále Karla účastní
dědictví
vnější
především
i
uherské.
dvorské záplet-
setkáním starého
Karla s první láskou, také již zestárlou Isabelou Burgundskou. A
toto propojení motivd soukromých a
právě
sko-politických Hra je
Pod
volně.
napětí
od romantického
oproštěna
rických faktd, ale cována
hlavní
tvoří
fabulačně
vnějším
společen
hry i její komediálnost.
přístupu,
vychází z histo-
i tvorbou charakterd je zpra- .
povrchem dvorské etikety odhaluje
autor lidskou podobu Karla IV. i s jeho slabostmi. Hra nepostrádá humoru, ale
zároveň
ukazuje i jistou nostalgii,
pramenící z rozporu mezi povinnostmi věka.
scéně
Vlčka
a tužbami
člo
Pozoruhodná je i formální stránka hry, její styl a
jazyková na
vladaře
úroveň.
Milana
Komedii nastudoval režizér Michael Tarant Čecha.
Do titulní role obsadil Miroslava
a do role Isabely Jitku
rolích hráli
Jiří
Sequens,
Součkovou.
Jiří
Dále v
předních
Brož, Helena Malehová, Eva
Kelemenová, Dana Bartdňková, Rudolf Horák, Svatopluk Šíp a Jaroslav Radimeeký. Pátá premiéra roku
patřila dětem.
Divadlo pro
ně
uvedlo
v premiéře dne 30.května 1982 pohádku Zde~a Kozáka "Český honza". Hra je
určena
pro
děti
základních škol a
mateřských
škol a je napsána na motivy z
českých
výpravě
ji režizér Michael Tarant ve
pohádek. Nastudoval
Milana
Čecha.
Hudbu
složil Arne Linka a nastudovala ji Eva Kašparová. Titulní postavu
mladý&k
vytvo~il
ělen
souboru
Sequens.
Ji~í
šestou premiérovou hru nestudovalo divadlo p~írodní
scénu na
nádvo~í
opět
pro
Ho~e.
Vlašského dvora v Kutné
Po loň~ké spolupráci s populární skupinou historického šermu
"Mušketý~i
a bandité"
tělovýchovné
i letos tato skupina vystupovala ve la. V
červnu
lo v Kutné
a na
h~e
"Mušketý~i
po
bulharského dramatika
třiceti
motivy slavného Dumasova románu. Hru Váňová
kolínského divad-
sehrálo kolínské divad-
začátku července
ho~e řadu p~edstavení hry
Valeri Petrova:
jednoty Baník Prah@
letech" napsanou na p~eložila
Stefanka Hudb~
a upravili Václav Lohniský a Ivan Zmatlík.
složil Petr Mandel, texty písní Ivo Fischer. Nastudovala režizérka Marie Lorencová na
Milana Macha.
scéně
Hudebně
spolupracovala Eva Kašparová. V roli
čtyř
pili
Nešleha a Petr Herr-
Ji~í Ptáčník,
Jan Hyhlík,
Luděk
mušketýrd vystou-
mann. Dále hráli Rudolf Horák, Jaroslav Tot, Miroslav Vl>.
ček, Zdeněk Štěpánek,
Milan Livora, Ji~í Máša, Dana Bartdň-
, ková, Helena Malehová, Eva Kelemenová, Eva Audolenská a Jadwige Hrušková. Šermovali Petr Lebeda a Karel Anderle. Premiéra byla dne ra v Kutné
12.června
1982 na
nádvo~í
Vlašského dvo-
Ho~e.
Sedmá premiéra se konala dne
24.zá~í
1982. První pre-
miéra nové sezÓny po divadelních prázdninách byla detektivka anglického autora Arthura Watkina: "Co v detektivce nebylo". Komedii o
třech.gljstvích
nastudovala režizérka
Marie Lorencová, scénu navrhl Vladimír Nývlt. Hráli Lenka Jiří
Fišerová,
Sequens, Milan Livora,
Zdeněk Štěpánek,
Ja-
roslav Tot, Rudolf Horák, Miroslav Vlček a·Svatopluk Šíp. Osmou velké
premiér~'í.připravilo
říjnové
divadlo k
oslavě
65.
výročí
socialistické revoluce. Vybralo si k tomu
klasickou hru ruského autora Antona Pavloviče Čechova: "Tři
sestry". V
ji uvedlo dne 4.listopadu 1982.
premiéře
Hru nastudoval režizér Michael Tarant na
scéně
Milana
Čecha
a v kostýmech hostující Marie Wenigové. Hráli Jan Hyhlík, Dana Bartftňková, Jiřina Chlumská, Helena Malehová, Eva Kelemenová,
Nešleha,
Luděk
Jiří
Radimecký, Petr Herrmann, Kreclová a
Naděžda
Brož,
M~loslav
Jiří Ptáčník,
Jaroslav
Krejsa, Karel Želenský,
Hruška.
Jiří
Desátá a poslední letošní premiéra se konala dne ).prosince 1982. Na
jeviště
kolínského divadla byla
~vedena
francouzská veselohra Claude Magniera: "Malované milování aneb Milované malování". KAlínské divadlo nastudovalo letos i desátou premiérovou hru,a to podkrkonošskou přišla
bá~horku
basa "·do nebe", jejíž premiéra bude až v
ce. Letos divadlo uvedlo tuto hru pro již
Marie Kubátové: "Jak
před
děti
příštím
ro-
kolínských škol
vánoci 17.prosince 1982 a pro dftchodce v
neděli
odpoledne dne 19.prosince 1982. Vedle 126 vlastních lo kolínské divadlo svým
divadlení~h představeni připravi předplatitelftm
a
návštěvníkftm
i
hOstování dvou cizích divadelních souborft, a to operního souboru divadla F.X.Šaldy z Liberce a divadla Jaroslava Pruchy z Kladna.
Libereck~ 31.března
divadlo
předvedlo
v
Kolíně
ve dnech 20. a
a 10.dubna 1982 operetu Franze Lehára :"Paganini"
a ve dnech 3. a 12. listopadu 1982 operetu Jeana Offenbacha: "Pařížský
život".
Kladenské divadlo sehrálo v hru Vladislava
Na
AnnV
uvedlo
úspěšně
řádané
k
Kladně
získalo za provedení hry
nění.
65.výročí
22.října
"Dení~
~ankové"
říjnové
Velké
divadel v
ocenění
Příbrami
přehlídce
a na
po-
socialistické revoluce na "Tři
sestry" nejvyššího oce-
Inscenace byla hodnocena jako nejlepší a
souboru dostali
1982
dvou divadelních
zúčastnilo
přehlídce středočeských
hru
dne
"Rozmarné léto".
divadlo se letos
K~línské přehlídek.
Vančury:
Kolíně
tři členové
za herecké výkony.
V kolínskim divadle pracuje již několik let Brigáda socialistické práce a svazu mládeže, které
čilá
záYodní skupina Socialistického
pořádají
rdzné kulturní podniky, lite-
rární pásma, besedy a podobné akce v divadelním klubu v budivadla. Letos
dově
uspořádaly
mimo jiné akce
úspěšné
pás-
mo El Carovy poezie pod názvem "Taková jsme byli parta", kter~
uvedl,.- celkem jedenáctkrát. Ve foyeru
tav
uspořádalo
divadlo i letos
řadu
malých výs-
výtvarn~ho umění.
Vedle profesionálního Krajského divadla v vinul'o svou
činnost
vadlo v našem
městě
hlediště, jeviště,
letos
opět
Kolíně
roz-
i amatérské, ochotnické di-
nazvané Malé divadlo. Jeho prostory, šatny a jiné.v budově kostela Českoslo
venské církve husitské na
Husově náměstí /dříve Vinařického
náměstí/
byly pro
uzavřeny.
znovu
d~kladnou
rekonstrukci po delší dobu
Letos byla rekonstrukce
otevřeno
dne
27.března
dokončena
a divadlo bylo
1982 premiérou pohádkové hry
Jaromíra Sypala: "O zlaté r.ybce" v nastudování
člen~
ochot-
nického souboru Malého divadla, které pracuje jako soubor zájmové
kulturního
umělecké činnosti Městského
střediska.
Hru nastudovala režizérka souboru Dana Serbusová. Touto hrou zahájilo Malé divadlo po delší přestavbou
divadelních prostor,
ské
Po dobu
scéně.
přestávce,
opět
rekonstrukčních
svou
zpdsobené
činnost
na domov-
prací hrálo Malé divadlo
na jevišti v Zámecké restauraci. V
závěru
let své vý
letošního roku oslavilo Malé divadlo dvacet
úspěšné
umělecký
práce. Soubor vznikl v roce 1962 jako z.ájmo-
kolektiv tehdejšího Závodního klubu ROH národ-
ního podniku Tatra Kolín pod názvem "Divadlo DDT". Tato
zkrat~
kB "DDT 11 znamená pro mne nesrozumitelný název: Divadlo deset, dvacet, V téže
třicet. době
r~zných žá~
Opravdu nevím, co to
vznikají v
Kolíně
mělo
další skupiny a soubory
divadelní tvorby, které však
později
jí, nebo se dále rozvíjejí jinými nedivadelními časně
znamenat. zanika-
směry.
Sou-
dožívají i dva velké kolínské amatérské divadelní
spolky "Tyl" a "Jirásek", jejichž vznik sahá do minulého století.
Činnost těchto
divadelní obory,
spolkO zahrnovala základní klasické
činohru,
operu i operetu. Tyto dva soubor,Y
byly za~ladateli amatérské divadelní tvorby v Kolíně. Čle
nové zaniklých soubord, své
skupin~
záj~ové umělecké činnosti
členy
Divadla DDT.
a spolkd, pokud
setrvat, se
chtěli
postupně
ve
stávali
V roce 1964 se stal klub ROH v
Kolíně
z~izovatelem
DDT
Sdru~ený
závodní
a soubor dostal do užívání vlastní scénu
v pronajatých suterénních prostorách Husova sboru na tí Mistra Jana Husí v
Kolíně
náměs
III.
Vzniklá divadelní scéna dostala název Malé divadlo. Závěrem
a
roku 1916 soubor opouští od dosavadního názvu DDT
začíná výhradně pou~ívat
název "Malé divadlo". Tento ná-
zev nese soubor dodnes. Po roce 1$4 se Malé divadlo stalo jediným amatérským divadelním souborem a
p~ímým pokračovatelem
leté divadelní tradici našeho V roce 1975 se stal
ne~
sto-
města.
z~izovatelem
pracujících a poté
Městské
ré je
souboru dodnes.
z~izovatelem
ve více
kulturní
souboru Kulturní
d~
st~edisko v.Kolíně,
kte-
Soubor Malé divadlo prošel od svého vzniku v roce 1962 t~emi
hlavními obdobími své
je ve znamení formování ho
zamě~ení,
byly to
§est až deset se
členské
p~evá~ně
základny souboru a·žánrové-
jevištní formy.
postupně roz§i~oval,
zaniklých soubord,
kte~í
První období
tvdrčí činnosti.
však sebou
Počet člend
p~icházeli členové
p~iná§eli
·o rdzné divadelní formy. Proto repertoárové
vlastní.zájmy
zaměření
boru ve vrcholné fázi prvního období bylo velmi
.sou-
pe~ré.
Druhé období souboru od roku 1965 bylo obdobím
umělec
kého zrání a hledání vlastního žánrového a výrazového charakteru souboru. toárové
zamě~ení
Členská
základna se stabilizovala. Reper-
bylo stále široké, kabaretná autorská pás-
ma, výrazový tanec i pantomima a balet, zie, pohádky, hry pro mládež a
dospělé.
večery
hudby a poe-
Soubor se
zúčastňo-
několik ocenění
val fady pfehlídek, na kterých získal
a
diplomd za výkony souboru i jednotlivcd. V letech 1968 - 1969 byla a scéna
uzavřena.
činnost
souboru
Udržovaný kontakt mezi
členy
přeru~ena
souboru
z rOsných ddvodd slábl a nakonec byl přerušén. Závěrem roku 1969 se pokusili
někteří členové
souboru oživit, doplnit třetí·
vstoupil do své kterou se soubor
členskou
pravidelnou
činnost
základnu, a tak soubor
vývojové fáze. Hlavní oblastí, na
zaměřil,
byly hry pro
a mládež. Od
děti
roku 1975 lze již hovořit o vyhraněném a cilevědomém zamě ření
souboru na pohádkovou divadelní tvorbu. zvy~ující umělecká úroveň
Neustále se
celého kolektivu pfinesla vadlo Kolín mezi
přední
úspěchu
dosáhl soubor v roce 1978
térských divadelních souborO v boru
Cena
města
děti.
při
Ostravě
tvoří
Svého
Národní
Středo
největ~ího
přehlídce
ama-
a téhož roku mu by-
města Kolín!~ Počet člend
členy, přičemž
kolektivu se pohybuje mezi 20 až 25 souboru
Malé di-
Kolína s právem užívat k názvu sou-
titul "Nositel ceny
čestný
patří
amatérské divadelní soubory
kraje v oblasti tvorby pro
udělena
Dnes
řadu úspěchd.
českého
la
jednotlivcd i
jádro
skupinka zapálených amatérd pdsobícíeh v sou-
boru od roku 1970 i
dříve.
Ostatní
členové
souboru pracují
zpravidla dvě až tři sezÓny a poté z rdzných ddvodd odcházejí. Tato okolnost zpdsobuje, že soubor musí neustále doplňovat
svou
členskou
V roce 1979 la. I
přes
další
představení
základnu z
z,apočala
řad
mládeže.
rekonstrukce prostor Malého divad-
ztížené podmínky pro nácvik soubor nastudoval pro
děti,
s kterým nejen vystupoval v Ko-
líně,
ale
zajížděl
i mimo naše
la scéna Malého divadla znovu
město.
V letošním roce by-
otevřena,
a to premiérou po-
hádky "0 zlaté rybce", kterou autor Jaromír Sypal
věnoval
kolínskému souboru Malého divadla. N§ oslavu 20. vadlo na své
scéně
výročí
svého vzniku
uspořádalo
ve 14,30 hod. slavnostní
Malé di-
představení
pohádky J.Sypala "O zlaté rybce" a od 17 hodin ve velkém sále zimního stadi~nu na Zálabí přátelské setkání bývalých i
současných člend
ní hráBk
zábavě
Příští
na
počest
se svými
přáteli. Při přátelském
i tanci divadelní kapela
rok 1983 bude vyhlášen "Rokem
stého
výročí
"Zasouváček".
českého
nevěsty
prvn~
Divadelní vlak na
v Národním divadle. Ke stému
události je již nyní
opět
slav-
sto lety, 28.listopadu 1883, byl z Ko-
Před
lína vypraven do Prahy Prodané
divadla"
Národního divadla v Praze, které bu-
de dne 18.listopadu 1983 po rozsáhlé rekonstrukci nostně otevřeno.
poseze-
připravován
představení
výročí
této
na den 28.listopadu 1983
jubilejní Divadelní vlak, je k tomu radou
Městského
ho výboru jmenován zvláštní výbor pod vedení
národní-
předsedy Měst
ského výboru Komunistické strany Československa v Kolíně soudruhem Václavem
Dařílkem.
Okresní kulturní
středisko, Kolíně,
ního národního výboru v lou
- orgánizátorskou
kulturně
měfilo
metodické
zařízení
Okres-
vyvíjelo v roce 1982 rozsáhve
činnost
městě Kolíně.
Za-
se zejména na akci "Mládež a kultura" a na podniky
pofádané v rámci zájmové Pro
děti
umělecké činnosti.
matefských škol a nižších
ročníkd
základních
škol pfipravilo fadu pohádkových divadelních pfedstaveni ve spolupráci s Krajským divadlem v výchovných
Kolíně
pořadd. Kromě představeni
několik kulturně
a
v divadle to byly:
2).února 1982 v Zámecké restauraci pohádku
"Veěerničkdv
kouzelný les", 22.března
1982 v Zámecké restauraci výchovný koncert "Pfiběh
28.září
a
21.řijna
jedné
třídy",
1982 v Zámecké restauraci pásmo "Knihy,
knížky, kní žačky" 10.října
1982 v Zámecké restauraci pořad loutkohercd Česko slovenské televize "Ahoj, kamarádi" a
2.listopadu 1982 v Zámecké restauraci výchovný koncert .. "Classic jazz collegium". Ve dnech 22. a 29 srpna, 5., 12, 19. a 26. na 1982 organizovalo Okresní kulturní kině
v parku
~lia Fučíka
účinkovalo
kantd a koncerty navštívilo celkem kulturní
středisko
).února 1982
v~
v
a
v Letním
celkem 387 muzi-
1 91 O
umělecké činnosti
posluchačd.
uspofádalo Okresní
Kolíně několik soutěží:
Kulturním
domě
pracujících okresní sou-
těž "Písně přátelství" /spolu s OV-SČSP/, ';;;
3.říj
promenádní koncerty kolínských
dechových·orchestrO, na nichž V rámci zájmové
středisko
září
13. února 1982 v
Okresn~domě
pionýrd okresní kolo
soutěže
v recitaci jednotlivcd, 6.března
kolektivd,
dětských tanečních
3.dubna 1982 v Zámecké restauraci krajské kolo 16.dubna 1982 v Kulturním těže
ve
těže
ve dnech 13., 14. a
ve
společenském
ještě
a v
okresní
květnu
domě
15.května
pak v
přehlídku
výtvarnikO
předtančení,
amatérských soubord.
amatérů
Agitačnim středisku
uspořádalo
tanci a
Okresní kulturní
vjstavu. V dubnu pak ve spolupráci s diskem
předtančení,
1982 v Malém divadle okresní
uspořádalo KŘE%akáxk soutěž
tanci a
pracujícich krajské kolo sou-
společenském
divadelni V dubnu
pracujících okresní kolo sou-
domě
1982 v Kulturním
přehlídky
kolektivd,
dětských tanečních
8.května
přehlídky
1982 v Zámecké restauraci okresní kolo
Okresní kulturní
středisko
kolinského okresu
na sídlišti jejich Městským
středisko
kulturním
okresní
stře
pře
hlídku amatérských filmO. Dále pak organizovalo Okresní kulturní
středisko řadu
kursd, školeni a
térská pracovníky v oblasti zájmové ko
například
tan~lSní
dne 6.února 1982 v
Školení
zaměřené
seminářd
pro ama-
umělecké činnosti,
~turním domě
ja-
pracujících
na obrozenecké tance, ve dnech ~
3.února,
4.března,
pracujících školeni Středočeský
9.května a·23.května
špičkových tanečních
kraj, tento
dnech 31.srpna, 14. a ·dále
pořádalo
občanské
kurs
v Kulturním
seminář
·~
domě
soubord pro celý
pak opakovalo
ještě
ve
28.záři
a 19. a 26.
řijna
1982,
promítačd,
školení pro
členy
sbord pro
záležitosti,
semináře
vadelních soubord a jiné.
pro vedoucí amatérských di-
Dne
25.května
19a2 bylo Okresní kulturní
pořadatelem
Okresní konference k mimoškolské
vzdělávání,
která se konala v Kulturním
a na níž hlavní referát
středisko výchově
domě
a
pracujících Okresního
přednesl místopředseda
národního výboru soudruh Miloslav Šíma.
V okresním muzeu byly po celý rok stálé expozice v obou budovách, jak na čp.
míru,
a, tak v
budově
v
Brandlově
pozici novodobých
dějin prováděli
nášky ve vlastním
přednáškovém
poschodí budovy na v roce
kronikáři
přednášky
náměstí,
otevřeny
Obráncd
náměstí
ulici
všechny
čp.
35. V ex-
pracovníci muzea
sále,
zřízeném
před-
ve Xie%1m druhém
kde se také scházeli dvakrát
z celého kolínskéQo okresu. Letos byly
pracovníka muzea
zaměřeny
ke
lidické
40.výročí
tragedie. V
červenci
se
uskutečnilo
historika novodobých
dějin
v kolínském muzeu zasedání
z muzeí
dělnického
hnutí •. v
říj
nu zde byl uspořádán seminář 6střední dokumentační komise svazu protifašistických bojovníka. Pracovníci muzea spolu se studenty kolínských ních škol
pečovali
celý rok o starý židovský
podzim tam odpracovali
řadu
rých úpravách
a
hřbitova
hřbitov
brigádnických hodin
údržbě,
střed
a na
při někte
zejména vysekání
přerost
lých stromd, které poškozují staré náhrobky a hroby. Ve výstavní síni kolínského muzea v Obráncd míru cp. a, v
přízemí
budově
na
náměstí
starobylého domu s podloubím,
instalovalo muzeum v letošním roce tyto krátkodobé výstavy:
V lednu probíhala výstava grafických prací kolínského výtvarníka ního v 30.ledna 1982
Jiřího
L0 ngina, vedoucího
oddělení Městského
Kolíně,
a
dřevěných
kulturního
propagač střediska
šperka výtvarníka Khorela,
v 10 hod.dopoledne byla slavnostní vernizáží otevřena
výstava "kov" výtvarníka Jaroslava
Rezlera. Ukázala kolínskému publiku výtvarné práce kovotepce a restaurátora, jimiž vyzdobil řadu.moderních budov~ ~vodní slovo před nesla 27.února 1982
ředitelka
muzea Dr.Alena Pospíšilová.
v 10 fodin dopoledne se konala vernizáž výstavy obrazd Nasti Zázvorkové, nazvaná tiny ženám". Výstavu Dr.J.Hlaváček
a v kulturním
umělec
zasloužilý
otevřel
Josef Bek,
historik pořadu
"Kvě
umění
vystoupil
člen Ml~ttkýc-h
divadel pražských. 17.března
1982 v 15 hodin odpoledne byla
otevřena
v kolín-
ském muzeu neobvyklá výstava historických motoeykld pod názvem "Kolín a první motocykly" Výstavu
muzeum ve spolupráei s Ve-
uspořádalo
teranklubem SVazu pro spolupráci s armádou v Praze a v
Kolíně.
největší návštěvu
Tato výstava zaznamenala
ze všech výstav,
pořádaných
1etos v kolínském muzeu. ?.dubna 1982
ve 14 hodin se konala slavnostní vernizáž dvou výstav knih, k nimž se spojilo kolínské muzeum se
Středočeským
nakladatelstvím a knih-
kupectvím v Praze. První výstava se nazývala
přátel,
"Literatura našich lečného
pestrý obraz spo-
zápasu", druhá byla prodejní výstava
literatury pro pracovníky v
zemědělství
lesnictví, chovatele drobného hrádkáře,
28.dubna 1982
chataře
a
a
zvířectva,
za-
chalupáře.
v 15,30 hod. se konala vernizáž výstavy obrazO Václava Frolíka a fotografií
Jiřího
Hankeho
z Kladna. 20.května
1982 v 15 hodin byla vernizáž výstavy grafiky a dřevořezO
Jana Hejtmánka,
věnovaná uctění
pa-
mátky vyhlazení Lidic. 9.června
1982 v 15 hodin byla zahájena kolektivní výstava prací neprofesionálních výtvarnikd z Českých Budějovic.
26.srpna 1982
v 15 hodin se konala vernizáž výstavy grafiky
kolínského amatérského výtvarníka
va Stejskala a
dřevěných plasti~
Minos~la
Vladimira
Jelínka. 16.září
1982 v 15,30 hodin byla dvodním slovem historika uměni
Vlka
Státni galerie v Praze PhDr. Miloslava otevřena
výstava
čtyř
výtvarníka. Kera-
miku vystavoval Václav Černý, knižní ilustrace
Luděk Maňásek,
a malované objekty Od 13. do
31.října
tapiserie Dagmar Renertová Jiří
Trnka.
1982 se konala v muzeu výstava
Souhrady pod názvem "Tužkou a 4.listopadu 1982 ve 14,30 byla
slavnostně
"Kolínsko bojující a čest 65.výročí
Velké
Jiřího
štětcem".
zahájena výstava
vítězné", říjnové
kterou na po-
socialistické
revoluce se
uspořádalo
Střediskem
kolínské muzeum spolu
státní památkové
péče
a ochra-
kraje v Praze.
ny přírody Středočeského
25.listopadu 1982 v 15,30 hodin se konala vernizáž výstavy prací dvou kolínských neprofesionálních výtvarníka, keramiky Pavla Rajdla a knižních ilustrací Josefa ŠVarce. Od 17.prosince 1982 do 2.ledna 1983 se konala poslední letošní výstava v kolínském muzeu, a to výstava fotografií fotoamatérd z Českých budějovic. Všech
čtrnáct
což jest asi o
výstav
čtyři
BBX
shlédlo
11 947
návštěvníkd,
tisíce více než vloni.
V letošním roce vydalo kolínské muzeum
dvě
publikace.
První publikací byl katalog "Muzeum vesnice
Kouřim"
, vyda-
ný k desátému
Kouřimi
nákladem
pěti
výročí
trvání Muzea vesnice v
tisíc kusd, jehož text napsala Alena Pospíšilová a
Dalibor Hobl. Druhou publikací letošního roku vydávání sborníkd "Práce muzea v
pokračovalo
Kolíně",
muzeum ve
jehož druhý díl
vyšel letos v nákladu 1 500 kusd a vytiskly jej Obchodní tiskárny v
Kolíně.
Sborník je velmi obsáhlý, obsahuje tyto
články:
Zdeněk
Jelínek -
Zbyněk Sedláček:
lékař, Zbyněk Sedláček:
Jiří
Miloš
archeolog a
"Osudy
"MUDr.František
Dvořák,
odbojář",
Dvořákovy
archeologické sbírky",
Hrala: "Kolo u Tvnce nad Labem. Črty z dějin osídlení", Dvořák
- Ladislav
Dvořák:
města Českého
"Historická topografie
Brodu",
Oldřich
Kašpar: "Z knihoven kolínských humanistd", "Jiří
Stanislav Petr:
Melantrich z Aventine a jeho tisky
v knihovnách kolínských Oldřich
měštanťl",
Kašpar: "Cerhenický rodák Jan Bohumír
Dlabač
a
jeho zájem o Latinskou Ameriku", Zdeněk
Bisinger: "Lipanská mohyla",
Zdeněk
Jelínek:
k historii partyzánského oddílu
"Ještě
zvláštního Zdeňka
určeni
Zarevo",
Jirešová: "Příspěvek k některým ekologickým aspektťlm širšího okolí horního a
XRkH po-
středního
vodí Šembery", Zuzana Miškovská: "Nový Oldřich
"Město
Kašpar:
Dalibor Hobl -
Zdeněk
přirťlstek
Kolín v
v Okresním
arch~vu
v
Kolíně",
dějinách",
Jelínek: "František Jan Vavák a bitva
u Kolína", Václav Rdt: "Vzpomínka na Dr.Richarda Veselého", Zdeněk Bisinger: "K~linsko 1918- 1938",
Josef Kobián:
"Tři
Zbyněk Sedláček:
kolínští
"Z
odbojáři",
osvětové činnosti oddělení
archeologie
RMK v roce 1981", Dalibor Hobl:
"Kronikáři
1 981 Čepelák:
Josef Zdeněk
na okrese K0 lin
v období
let
- 1982"'
"Rok 1981 v Muzeu vesnice
Kquřim",
Jelínek: "Spolupráce s mládeží v období let 1981-1982".
Považuji tuto záslužnou,
ediční činnost
vytvářející
podklady a
kolínského muzea za velmi materiál~
historika, který snad jednou napíše nové ta Kolína.
pro budoucího
-dějiny
našeho
měs
