KRONIKA "
.,
MESTA KOLINA
1982 ,
DlL ll.
Okresní knihovna se sídlem v čP•
69, zaznamenala v roce 1982
ne~
v
poskytovala své né je, ve
roce. Dosáhla
předchozím
~e
slu~by
více než polovina
do 19.let. S
věku
6 111
212 tisíc
čtenářO
jsou
Středočeském
výchovné akce.
děti
sedmi
činnost,
výpdjček
z K9lína.
čtenářdm
patří
Kromě výpdjční činnosti kulturně
přes
I., Husova ulice
rozsáhlejší
opět
prdměrným počtem
jednoho obyvatele za rok ní knihovny ve
Kolíně
a
Potěšitel
a mladí lidé
výpdjček
na.
kolínská knihovna mezi
před
kraji. organizuje knihovna i jiné
Zaměřuje
se
zvláště
na mládež po-
řádáním
exkursí do knihovny s výkladem o poslání a funkci
veřejné
knihovny,
a jiné.
Věrna
T
pořádání
pořádáním
svým tradicím
"VečerO
dÍ budovy. Letos 19.ledna 1982-
v
besed s mládeží
uspořádala
ve svém sále v prvním poscho-
tyto
večery:
přednáška
Františka Srpa "Z Damašku do Jordánska",
2.ónora 1982- houslový koncert prof. 16.března
1982
13.dubna 1982-
rdzným tematdm
knihovna i letos
pokračovala
knihovně"
~
-přednáška
Pluhaře,
Karla Mrzílka "Západní Indie",
přednáška L.Simona "Národní divadlo, jeho minulost a budoucnost",
17.dubna 1982 - pásmo Jaroslava Kronuse a Zdeňka Bisingra "Muzikant František Kmoch"t věnované 70. výročí ~chove úmrtí a 11o.výročí zalo~e ni Kmochovy hudby, 9.listopadu 1982- literární pásmo Karla Aloise Jiráska", 6.prosince 1982 -
přednáška. ing. méně známá" a
21 • prosince 1.982 - literární pásmo šek Hrubín".
Vondráčka
"Krajina
F.Janatky "Jugoslávie Jiřiny
Chlumské "Franti-
"Večery
Všechny však
Knihovn~"
v
měly pořady
slou~i
v
úsp~šná, nejv~tší úspěch
o Františku Kmochovi a o Národním divadle.
Letos v prosinci bylo otevřeno
byly
konečně
odděleni
kých škol a studujícím
přípravách
politická literatury, která
knihovn~ odděleni
jako studijní
po dlouhých
středních
studentdm
i vyso-
při zaměstnání.
V letošním roce oslavila 30.
výročí
sváho založení
významná kulturní organizace - Socialistická akademie
ČSSR.
V Kolín~ se konala oslava tohoto
1982
při rozšiřenám
založení v předsedou
domě
pětadvacet
ku
pracujících. Jsem let a
Kolíně před třiceti
zúčastnil
46.května
přednesl
1982 projev, v
Kolín~.
"Česká
jsem se jejího
na slavnostním zasedání
němž
jsem uvedl historii vzni~
Československa
podílela na bojích a zápasech za lepší samo~tných začátkO třídních
vědci,
umělci
vědeckou
bu~
v
řa
nebo po jejím boku ~ivot
pracujících
bojd proti buržoazii v
Československu. Význační
tvdrčí, um~leckou,
munist~ekou
okolnosti jejího
i slovenská pokroková inteligence se
telá inteligence,
Kolíně
Z tohoto projevu vyjímám:
dách Komunistická strany
mnichovském
této
lety. Od roku 1977 jsem
táto organizace v naší republice a
založení v
od
členem
okresního výboru Socialistická akademie v
a z tohoto titulu jsem dne
~,.kv~tna
dne
zasedání okresního výboru Socialistická
akademie v Kulturním organizace již
výročí
a uznávaní
před
představi
i technici spojili svoji
i pedagogickou
činnost
s ko-
stranou již od samotnáho jejího založení.
K
tomuťo
odkazu se v
po slavném únorovém i tehdejší
dob~ převratných zm~n
vítězství
představitelé
pracujícího lidu
pokrokové inteligence,
a zápasd
přihlásili
kteří
po-
citovali potřebu angažovat se v podobné organizaci, jako byla v Sovětském svazu Všesvazová společnost "Znan~"·
z
jejich iniciativy se konala 27.úmora 1952 pod heslem
•Marxisticko-leninskou ideovostí a stranickostí proti kosmopolitismu a objektivismu ve konference
v~deckých
věd~"
první ideologická
a vysokoškolských pracovníkd, na níž
byl již formulován požadavek
vytvořit
nizaci, která by byla nástrojem kulturního zápasu za nový
i u nás takovou orga-
třídního
ideologického
a
svět.
Krátce na to, ve dnech 5. a 6. dubna 1952 se sešlo na zámku v a
Dobříši shromáždění představiteld v~dy,
umění.
Toto
shromáždění
savadního stavu jako zejména zajištění
že do této
osvětové
provedlo objektivní·kritiku dopropagace, zvážilo .nedostatky,
roztříšt~nost,
bezplánovitost, úrovně,
ideologicko-odborné propagační
techniky
nedostatečné
jakož i
práce nebyla zapojena
skutečnost,
ještě většina
pokrokové inteligence. Když pak toto iniciativní shromáždění
zvážilo i význam popularizace
pro výstavbu socialismu, politických a
znalostí.
"Dobříšská
výzva". K této
sili tisíce pracovníkd
pro ší-
Shromáždění
příslušníkdm československé
ligence s provoláním, které vešlo do vědy,
výzvě
dějin
se obráinte-
naší kultury
se pak
kultury a
zace. Výzva se obracela ke všem
umění
se usneslo na zalo-
manifestačně
v~deckých
tilo ke všem pokrokovým jako
techniky a
Československé společnosti
žení nové organizace ření
vědy,
um~ní
příslušníkfim
spontánně
hlá-
i celé organipracující
vědc'O.m,
inteligence, vateldm, prostě
učitelftm, veřejnýcm
ke všem,
kteří
spiso-
pracovníkdm, zlepšovateldm,
svými bohatými znalostmi a zkuše-
nostmi, láskou k socialismu mohou tě,
umělcOm,
technikOm, láka:Nlm,
přispět
aby se svojí prací podíleli na
k národní
činnosti
osvě
této nové
organizace. A hned byly zahájeny práce na Společnosti
V
květnu
pro
politických a
šíření
1952 se
organizační výstavbě
uskutečnily
vědeckých
znalostí.
ve všech krajích republiky
krajské konference, na nichž se ustavily krajské výbory a byli zvoleni delegáti na první ustavující sjezd. Ustavující sjezd a
vědeckých
Čech,
pro
šíření
znalostí se konal v Obecním
dnech 21. a 22. krajd
Společnosti
června
1952 za
úč~sti
domě
politických v Praze ve
779 delegátd ze všech
Moravy a Slovenska.
Ze sjezdu byl odeslán dopis presidentu republiky soudruhu Klementu Gottwaldovi, ve kterém vyjádřili
své cíle a
přihlásili
účastníci
se k pokrokovým
sjezdu
revolučním
tradicím naší národní kultury, k požadavku kulturní revoluce
"zpřístupnit
našemu pracujícímu lidu brány
vědění
a krásy" a ke svému podílu na budování socialismu v naší vlasti po vzoru Vše·svazové ském svazu.
Současně
se
společnosti
účastníci
"Znanije" v
Sovět
sjezdu v dopise zavázali,
že budou v duchu Marxe, Engelse a Lenina usilovat o pravdivý bojový výklad zákonitostí vývoje
přírody
a
společnosti,
"" posilovat lásku lidu k socialistické vlasti a upevnovat
jeho bratrské vztahy k celého
světa.
sovětskému
lidu a k pracujícím
Ustavující sjezd zvolil nizace a
přijal
plán
úkol~
ústřední
orgány nové orga-
příští
období, zejména pak
na
úkol výstavby organizace v krajích a okresech. Do tohoto období spadají i šíření
politických a
v~deckých
začátky Společnosti
pro
znalostí na našem kolínském
okrese. U jejího zrodu stáli dva
ob~taví
pracovníci, a to
soudruh tiiroslav Kruml, tehdejší
ředitel
Gymnázia v
iniciativn~
který se
ujal zprvu funkce
tajemníka okresního výboru v tehdejší
předseda
počátku předsedou Společnosti
v
Kolíně
pro
pozd~ji
a
a JUDr. Václav Kruml,
Kolíně,
Okresního soudu v
d~v~rníka
který byl od
Kolín~,
okresního výboru. Tito dva první politických a
šíření
Kolín~,
pak získávali další a další
členové
znalostí
vědeckých
příslušníky
pracují-
cí inteligence, až v lednu roku 1954 bylo možno svolat první okresní konferenci pokrokové inteligence v ustavit novou organizaci, a
vědeckých
znalostí v
Kolíně,
Byl jsem tehdy okresním jsem se
ještě
pro
šíření
a na ní
politických
a zvolit její první orgány.
osv~tovým
zúčastnil přípravy
i když jsem
líně,
Společnost
Kolíně
inspektorem a od
k založení
"Společnosti"
počátku
v Ko-
do ní nevstoupil.
Po konferenci nastala pro mladou organizaci doba tvrdé práce. Bylo a
vysvětlovat
rozvinout
získávat nové
poslání a úkoly
přesvědčovat
a hned také
okresní
organiz~ce
žádný profesionální aparát, jako dnes,
d~lalo dobrovoln~,
Okresní výbor
členy,
"Společnosti",
přednáškovou činnost. Přitom
neměla samozřejmě
vše se
třeba
neměl
všechny funkce byly
čestné.
ani žádnou vlastní místnost a musel
se scházet zpravidla v restauracích.
Přes
dařila
všechny
počáteční
a okresní organizace
potíže a nedostatky se práce "Společnosti"
se pomalu roz-
rastala. V roce 1960 se spojila s organizací která se ustavila v bývalém okrese
Český
"Společnosti",
Brod, když byl
okres Český Brod zrušen a připojen ke Kolínu. V roce 1961 byla
funkce profesionálního tajemníka okresního
zřízena
výboru
"Společnosti"
a organizaci byly
přiděleny
pro okres-
ní sekretariát místnosti v M0 stní ulici tam, kde je dnes redakce týdeníku
"Kupředu". Později
několikrát stěhoval,
se okresní sekretariát
nejprve do podkrovní místnosti v bý-
valé Zámecké restauraci v Pražské ulici, potom do prvního patra kavárny Volha v
Kovářské
ulici a nakonec do
třetího
poschodí elektrárenské budovy v ulici Dukelských hrdind čp.
583, kde byl sekretariát asi
ětrnáct
roku 1980 se okresní sekretariát místností v
budově
let.
do
přestěhoval
koncem
Před
nynějších
Národní fronty na rohu ulice Kutnohor-
ské a Mostní. První profesionální tajemnicí okresního výboru "Společnosti"
v
Kolíně
byla soudružka Marie Vedralová, po je-
jím odchodu do ddchodu v roce 1975 soudruh Dušan Hrdý a třetím
tajemníkem od roku 1981 je soudruh
V roce 1965 byla vědeckých
MY v dne
znalostí
Kolíně
jsme
~9.května
ce 1965
přejmenována
převzali
1965. Tehdy
uspořádala
920
pro
Společnost
šíř.ení
politických a
na Socialistickou akademii.
nový nážev na měla
Pešout.
Jiří
výroční
organizace 274
konferenci
členy
a v ro-
přednášek.
Krize šedesátých let ve
straně
a
společnosti
se nevy-
hnula ani naší organizaci a Socialistická akademie se do-
stala do vleku oportunistických a revizionistických sil zejmána v z
ústředních
příslušníkO
Současně
orgánech.
inteligence,
kteří
začala
se
formovat
stáli mimo Socialistickou
akademii, nová organizace nazvaná Levá fronta. Po
krize ve
překonání
a
stran~
Československa
nováho vedení Komunistická strany 1969, v jehož
čele
v dubnu
stál soudruh Gustav Husák, byla provede-
na v Socialistické akademii ddkladná ských
po nástupu
společnosti
kontrarevolučních
živlO a
očista
převahu
od
nepřátel
nabyli poctiví,
marxismu-leninismu oddaní soudruzi a soudružky. Byly zde však
dv~
organizace s obdobnými úkoly a posláním: Socialis-
tická akademie a Levá fronta. Proto nejvyšší stranická orgánY rozhodly v roce 1971, aby byly t~ny
zvaná
a z jejich
členO
aby se
utvořila
Československá společnost
~střední
výbor
složený ze
KSČ
k tomu
obou
členO
ob~
pro
účelu
organizace rozpušnová organizace, na-
vědu,
kulturu a politiku. ~řípravný
jmenoval
rozpuštěných
výbor
organizací. před
Taká na našem okrese byl v roce 1971 jmenován sednictvem okresního výboru nizace složený ze
člend
Ksa
přípravný
výbor nové orga-
okresní organizace Levé fronty a
Socialistické akademie. Byl jsem jmenován také hoto
přípravného
výboru.
k ustavení kolínské vědu,
odbočky
kulturu a politiku,
ské základny obou hodnotil a lektory,
se
výbor
přistoupil
Ceskoslovenské
pečlivě
rozpušt~ných
prověřoval
kteří
Přípravný
ihned
společnosti
vybíral z dosavadní
organizací, každého
a do nové organizace
nezpronevěřili stran~
a
to-
členem
přijal
pro
'člen
člena
jen ty
společnosti
v do-
b~
krize a
nismu.
z~stali pevn~ ~tát
výbor se se!a
Přípravný
a zvolil svým
na
platformě
dne
~pprvé
marxismu-leni1971
10.března
předsedou opět dřívějšího předsedu
Socialis-
tické akademie soudruha JUDr. Václava Krumla. Výsledkem přípravného
práce
výboru byla
příprava
nizace, ve které bylo nyní sice člen~,
které
měla
méně
ustavení nové orga-
než polovina z
Socialistická akademie v
zato však to btli lidé, na které se mohl ní výbor
pln~
očist~
nov~
krizí,
zvolený
okr~s
opět plně
opravdovým a spolehlivým pomocníkem Československa
Komunistické strany
rozvinout svoji
Na podzim, na konci inteligence. Ke 140 českého ústředního
října
přistoupit
okresní organizace
vědu,
době před
spolehnout. Tak se i kolínská okresní organi-
zace stala po mohla
počtu
v ideologické práci a
přednáškovou činn~st.
1971 mohla již nová obrozená ke svolání aktivu kolínské
účastníkdm
aktivu promluvil
předseda
výboru Československé společnosti pro
kulturu a politiku soudruh prof. Antonín Nesvadba.
~častníci aktivu přijali "Prohlášení k inteligenci kolín-
ského
v
okresu~
a pozvali
němž vyjádřili
příslušníky
své úkoly v nejbližší
době
pokrokové inteligence v kolínském
okrese ke spolupráci. Nový název Českosl.ovenská společnost pro vědu, kul turu a politiku nesla naše organizace jen dva roky. V roku 1973 se konal první celostátní sjezd, který opět
přijal
staré jméno Socialistická akademie. Sjezd obnovil také
spojení se slovenskou rá
červnu
prodělala
v
době
součástí
Socialistické akademie, kte-
krize zcela odlišný vývoj, a završil
výstavbu celé organizace na principech federálního
uspořá
dání Československé socialistické republiky. Potud historie. V letošním roce 1982 v kolínském okrese z toho v samotném 173
čd. Měla
přednášek
1 530 Kolíně
323
Socialistická akademie pro
přednášek
52 411 pro
posluchačd,
18 650 poslucha-
pracovali ve 13 sekcích: sekci
člend, kteří
marx-leninské filozofie,
uspořádala
vědeckého
nismu, politické ekonomie a
ateismu,
dovědní
a technické propagace
středí,
sekci branné a
hnutí,
dělnického
příro
?tázek životního pro-
včetně
bezpečnostní
komu-
politiky, sekci me-
hospodářské
zinárodní politiky a mezinárodního
vědeckého
politiky, kultury a kul-
turní politiky, historie, státu a práva, pedagogiky a psychologie, a
zemědělství
tělesné
a
zemědělské
politiky a sekci zdravotní
výchovy.
Vedle Socialistické akademie šem
městě ještě
pořádají přednášky
i další organizace, zejména Okresní ústav
národního zdraví v rámci tak zvané zdravotnické rý v roce 1982 provedl 167 tělovýchovné
dou a jiné.
Největším
osvěty,
kte-
a 463 besedy, dále
přednášek
Svaz protifašistických bojovníkO /167 zařízení•
v na-
přednášek/,
školská
jednoty, Svaz pro spolupráci s armáorganizátorem
přednášek
v našem
městě.
je K0 munistická strana Československa, která organizuje pravidelné politické školení všech svých účelu zřídila Dftm
člend
a k tomu
politické výchovy okresního výboru KSČ,
který celou agendu politického školení straníka organizuje a
řídí.
člend
strany i ne-
Kolínské dechové ných kulturních a
orchest~absolvovaly
um~leckých
ničních úspěších Městské
psal v oddíle o které je mací o
zájezdd do
zahraničních
řadu úspěš
zahraničí.
O zahra-
hudby Františka Kmocha jsem již
činnosti Městského
zřizovatelem
letos
této hudby.
kulturního Ještě
tedy
střediska, n~kolik
infor-
turné druhého dechového orchestru v Ko-
líně - ~střední hudby čs.spojd se sídlem v Kolíně.
Ve dnech 20. a 22.
kv~tna
1982
natáčel
kolínský decho-
vý orchestr ~střední hudba čs.spojd se sídlem v Kolíně televizní
v
pořad
N~mecké
demokratické republice ve
m~stě
Gott-
bus pro oblíbený program televize NDR "Ein Kessel Buntes", který je vysílán do celé Evropy. Hudbu Vladimír Zeman
a~ umělecký
Jaroslav Zeman. V pátek
řídil
její kapelník
vedoucí hudby jeho bratr major 1982 ve 20,00 hodin vysí-
t6.června
lala Československá televize na prvním programu pořad televize
N~mecké
demokratické republiky "Ein Kessel Buntes",
ve kterém vystoupil dechov# orchestr ~střední hudby čs.spo jd se sídlem v
Kolíně
svém zájezdu do 11střední
v
červnu
jezd. Ve
s
Německé
pořadem,
který v
květnu natáčel při
demokratické republiky.
hudba ~s.spojd se sídlem v Kolín~ absolvovala
letošního roku další svdj čtvrtek
dne
24.června
úspěšný zahraniční
zá-
1982 zahajovala své týdenní
turné po Německé spolkové republice a ŠVýcarsku ve městě Krambachu, odkud byl letošním všt~vu
na
tamější
Kmochově Kolíně
a naše hudba mu
Kolína. Od pátku do
několika
dechový orchestr hostem na
ned~le
odváděla
jeho ná-
hrál kolínský orchestr
místech ve Švýcarsku, navštívil Kostnici a Cu-
rych a po návratu do v
městech
Německé
spolkové republiky koncertoval
Gersthofenu a Augsburgu
Letos ji2 po sedmnácté byla ~střední hudba čs.spojd se sídlem v ve
Kolíně
Kamenz v
městě
hostem na Německé
tradičních
mírových slavnostech
demokratické republice.
Během čtyř
dnd svého letošního pobytu absolvovala deset koncertd a účastnila
se
tradičního
tě každoročně
svátku
květd,
slaví na památku historické události z doby
husitských válek, kdy husité na prosbu malých cích jim
květy, ušetřili město
bylo to v roce 1971,
zúčastnil
Kamenz zájezdu tehdy
ještě
na pozvání starosty
německý
Předposlední zářijový
města
požárnické hudby z Kolína, a květd,
oblibu kolínského dechového orchestru v tomto se narodil slavný
nesou-
dětí,
Kamenz. Sám jsem se jednou,
mohu potvrdit jednak krásu této slavnosti
čs.spojd
měs
který se v tomto
jednak
městě,
v
uěmž
básní Gotthold Ephraim Leasing. týden ztrávila Ústřední hudba
na zájezdu v Rakousku. Koncertovala ve Vídni,
v Tyrolech a ve Vorarlbergu. Ve Vídni byl koncertu naší hudby
přítomen
rakouský spolkový president pan R.Kirsch-
lAger, spolkový kancléř pán Brunno Kreisky a starosta Vídně pan L.Gratz. President KirschlAger hudbu a
blahopřál
Zemanovi.
přišel osobně
pozdravit
jejímu kapelníkovi soudruhUVladimírovi
Městský
národní výbor v
Kolíně udělil
dání dne 14.prosince 1982 Ceny Cena le
města
umění
ročí
Kolína prvního
města
stupně
Františka Kmocha v
na svém zase-
Kolína za rok 1982.
byla
udělena
Lidové ško-
Kolíně při příležitosti.50.vý
jejího trvání, cena druhého
stupně
byla
udělena
sou-
druhu Jaroslavu Kosíkovi, pracovníku národního podniku Frigera Kolín,za mateřské ně
byla
školy v
mimořádně obětavé Kolíně
IV., a
udělena šestičlennému
vedení stavby areálu
konečně
cena
třetího
stup-
kolektivu pracovníkd Staveb-
ní izolace Kolín za automatizaci výrobní linky na
izolační
desky Lignopor. Lidová škola
umění
Františka Kmocha v
organizace, jíž byla Cena
města
Kolína
poprvé v roce 1972 a podruhé letos.
Kolíně
udělena
je první
dvakrát,
151.
SBOR
Sbor pro výboru v péče
o
životě
občanské
Kolíně
občany
záležitosti
Z 1 L E Ž I T O S ~· I
Městského
občanské
do svazku
plnil i v tomto roce své ukoly na úseku
ve chvílích
mimořádných
události v jejich
nejkrásnějších
záležitosti města
d~ti
pořádá,
slavnosti, které Sbor pro je vítáni malých
hem roku obřadfi
organizováno
ňuji
přivítal
se
občánka
brzy po jejich narození. V roce 1982 bylo třikrát měsíčně,
krát ve všedni den a jednou v sobotu. V 57
30
národního
od samého narození až do smrti.
Jednou z
vítáni
OB Č A NS Kt
PRO
Sbor 331 nových
uskutečnilo
vedle zástupcfi
a to vždy dvaobřadech bě
občánkfi města,
v sobotu. Slavností se
Městského
z toho zučast
národního výboru a Sboru
pro občanské záležitosti také zástupci České státní spo-
~itelny a Českého svazu žen. Při v~tšině obřadfi pořádaných
ve všední den se tí
podařilo
n~které mateřské
Ji~ několikráte
být pro
dě
zajistit kulturní vystoupení
školy.
Obtížnější
~e
to
ji~
o sobotách. pořad
se stalo, že dohodnutý kulturní
musel
nahrazen reprodukovanou
neúčast účinkujících děti
hudbou. Jako novou akci 'ff loňském
s
mateřskou
slavností
loučily
se svými
učitelkami
ze strany
mateřských
za
škol
če,rvnu
15 pro 422
škol se v
rodičft poděkovali
stupei davě
školou. V
uskutečnilo
tříd mateřských
ních
Sbor pro
občanské
zále~itosti
roce pro děti vycházející z mateřských škol poprvé
rozloučení
těchto
připravil
obřadní
a vedením péči,
letošního roku se dětí.
síni
z posaed-
Děti
slavnostně
školy. Zá-
mateřské
která byla jejich
věnována.
roz-
dětem
Kulturní program
stří
zajištovali žáci 6.Základní školy a Lidové školy umění.
Zástupci městského národního výboru a České státní spoři telny
předali dětem
ností
děti předvedly přítomným,
učily.
Na všech
drobné
těchto
upomí~ové
dárky. V
eo se v
závěru
mateřské
slavnostech byl velký
slav-
škole na-
počet rodičft
a ostatních hostft. Příprava této akce byla náro~čná nejen tím,
~e
byla organizována poprvé, ale také tím, že bylo
nutno obřadní síň vybavit malými židličkami. O všech připraveny,
těchto
proběhly
slavnostech lze hladce, všem
říci,
že byly
zúčastněným
dobře
se velmi lí-
bily a počítá se s jejich uskutečňováním i v příštích letech. Další akcí Sboru pro d~tí
do prvních
tříd
občanské
záležitosti bylo vítání
základních škol. Letos poprvé byl
při
přítomen
zahájeni nového školního roku také zástupce Sboru pro Sboru
děti přivítal
dách bylo letos
a
občanské
předal
přivítáno
v každé první
záležitosti, který jménem
jim upomínkové listy. V 21
630
obřadní
dříve,
síni radnice, jako tomu bylo
školách. Slavnosti
tří
děti.
Slib Jisker pionýrských organizaci nebyl letos dán v
třídě
přijímáni dětí
třetích tříd
pořá
ale ve
do pionýrské
organizace naproti tomu bybi letos organizováno v
obřadní
síni, a to desetkrát pro 327 pionýrO. Slavnosti si
připra
vuji pionýrské skupiny jednotlivých škol i s kulturním programem samy. Členky Sboru pro občanské záležitosti pomáhají s vlastním prOběhem obřadu. Akcí se zučastňuji zástupci škol, Městského
národního výboru, poinýrské organizace Socialistic-
kého svazu mládeže, Sdružení nátnich závodO a také dost kO na každém z šátkO k
škol,
přátel
Pro velký
počet učastní
těchto obřadO patři
předáváni
pionýrských
akcím Sboru pro
Dalším významným aktem je
občanské
občanské
škol. Na tomto
středních
záležitosti
dobře
spolupracuje se
základními školami, Zvláštní školou, Gymnáziem, ekonomickou školou a s bezpečnosti.
Vlastni
předchozího přípravného poučeni
o významu
samotného vi
při
ný
průběh.
záležitosti.
předáváni občanských průkazO
patnáctiletým žákOm základních a
né
pat~o
rodičO.
nejnáročnějším
useku Sbor pro
a
rodičO
oddělením občanských předáváni průkazO
Střední
prOkazO
Veřej;
je vyvrcholením
období, ve kterém jsou mladí lidé
občanského průkazu.a
obřadu. Předchozí
dOkladná
samotných slavnostech, které V roce 1982 vzrostl
seznámeni s
příprava měly
se pak proJe-
letos vždy
počet těchto
průběhem
důstoj
akcí na 16,
občanský pr~kaz při
nich dostalo 454
nili zástupci škol,
Městského
dětí.
Obřad~
národního výboru,
se
zúčas
Veřejné
bez-
pe?nosti a České státní spořitelny. Při všech těchto slavnostech byly zajištěny kulturní pořady. Škoda jen, že se jich málo
účastní rodiče dětí.
Ukončení učebního poměru
•
tě
mladého
je
d~ležitým
a proto Sbor pro
člověka,
mezníkem v'živo-
občanské
záležitosti
organizuje každoročně v obřaaní síni radnice slavnosti pře výučních list~ vyučenc~.
dávání
je dosažení lečenké
a této
výučního
role mladého skutečnosti
Ze
spmlečenského
listu dokumentem o člověkp,
jsou
nové spo-
dělnické třídy,
o vstupu do
přizp~sobeny
předávání výučních list~.
přijetí
hlediska
i slavnostní
V roce 1982 bylo
obřady
předáno při
šesti
akcích 260 výučních list~ absolvent~ odborných učilišt Okresního stavebního podniku, Tatry, Tesly, Restaurací a jídelen, Potravin a Jednoty.
byly
Obřady
svědomitě připra
ve~y odpovědnými pracovníky závodd, učilišt i Sborem pro občanské záležitosti. Vzorné chování učň~ a slavnostní oblečení
všech
slavnostem které se
přítomných
patří
i
provádělo
k
účinnosti těchto obřad~.
přijetí vyučencfi
do pracovního
na závodech. Letos se
jedno takové slavnostní
přijetí,
a to v
K
těmto
poměru,
uskutečnilo
zatím
závodě Východočes
kých chemických závada Synthesia, kde pracuje závodní Sbor pro
občanské
záležitosti.
Další akcí Sboru pro
'
občanské
národního výboru byly slavnosti svědčení.
Slavnostní atmosféra
záležitosti
předávání
při
Městského
maturitních vy-
těchto obřadech
je navo-
zena úvodním studentským pochodem "§audeamus igitur ••• " a
1SS
státní hymnou, slavnostním
oblečením
a chováním všech
pří
tomných. DbřadO se zúčastňují zástupci škol, Sdružení rodičó
přátel
a
řitelny.
školy,
Městského
V patnácti akcích bylo letos
vysvědčení absolvent~m Střední pr~myslové
solvent~m dičně
národního výboru a Státní spo-
Střední
Gymnázia, Střední
školy,
předáno
473 maturitníeh
ekonomické školy,
zdravotnické školy a ab-
Odborné učňovské školy na Štáralce. Akce jsou tra-
provázeny
.výboru, Sdružení profese~,
upřímnými rodič~
slovy
zástupe~ Městského
přátel
a
Na všechny tyto
obřady
se
slovy
student~
dík~.
zajistit kulturní vystou-
podařilo
pení, která provedli žáci
třídních
školy a zejména
na která odpovídají zástupci
národního
pěveckých
a
recitačních krouž~
základních škol. Předávání
povolávacích
rozkaz~ branc~m
bylo zorganizo-
váno ve spolupráci s Okresní vojenskou správou září
nu jednou a v
93
třikrát,
dvakrát, povolávací rozkazy byly
v
břez
předány
branc~.
Sbor pro
občanské
se snoudenci, j$chž se přednášející manžel~,
záležitosti zúčastnilo
uskutečnil
282
deset besed
snoubenc~.
Na besedách
informují snoubence o povinnostech i právech
o zdravotních otázkách a o ekonomickém
zajištění
manželství a rodiny naším socialistickým státem. Letos byly uspořádány
na kolínské radnici Na úseku
péče
304 svatební
o nejstarší naše
který byl vyhlášen "Rokem úcty ke ství a kultury členy
Městského
spoluobčany
stáří"
sociálně
v roce 1982,
zajistil odbor škol-
národního výboru ve spolupráci se
komise zdravotnictví a sociální
zájezdy pro
obřady.
slabé
d~chodce
péče
našeho
dva jednodenní města.
Jednou
m~sici
v
kin~
se promítal v
JAS v dopoledních hodinách
film pro dfichodce a odpoledne bylo
zajištěno
úzkého kina v K1ubu dfichodcfi na Zálabi a v venci a srpnu i v ně
Agitačním středisku
promítáni
měsících čer
na sídlišti v Kolí-
II. V rámci jubilejního 20.Kmochova Kplina zakoupil
Městský
sociálně
národní výbor pro
penek na sobotní i
nedělní
slabé dfichodce 75 vstu-
koncert. V
měsíci březnu uspořá
dal v sále Zámecké restaurace oslavu Mezinárodního dne žen pro staré
občan~:,::města
dfichodce koncert divadle. Na dfichodce akce
Městské
ukončeni
vánoční
začátkem
a
prosince pro všechny
hudby Františka Kmocha v
"Roku úety ke
stáři" uskutečnil
besídku. Všechny tyto
pořádal Městský
městském
kulturně
národní výbor pro staré
pro
společenské
občany města
zdarma. Městský
hopřát 85~,
národní výbor považuje za svou povinnost bla-
starým
občanům města
výročí
90.
k jejich narozeném
při
75., 80.,
jejich narozeni a potom již každým rokem,
a zajištovat i oslavy zlatých či diamantových svateb. Tyto akce zajištuje Sbor pro občanské záležitosti ve spolupráci s
občanskými
výbory a s Okresním ústavem sociálních služeb,
takže se nezapomíná ani na staré mwgmBYHRB movech
celkem 385
předáno
životním v
KAlině
paní
Kolíně,
přijeli
dárků
příležitostem Němcová,
sté narozeniny. v
dfichodců.
V
občany města,
prfiběhu
žijící v Do-
letošního roku bylo
s gratulacemi k
těmto
kolínských
občanů.
která žila
přechodně
Kromě zástupců Městského
Okresního národního výboru a
významným
Letos oslavila u své dcery,
národního výboru
občanského
výboru
gratulovat oslavenkyni i zástupci obce jejího trva-
lého
bydliště.
Bohužel
životním jubileu
stařenka
týden po tomto vzácném
zemřela.
V roce 1982 oslavilm 24 manželských párd z Kolína zlatři
té svatby a
diamantové. Oslav zlatých
či
diamantových
svateb se zúčastňují vedle členft rodin oslavencft i zástupci občanských
výbord,
příslušní
poslanci a
členové
Sboru pro
občanské záležitosti. Škoda, že někteří manželé si nepřejí bu~
ze zdravotních ddvodft nebo i z ostychu oslavu tohoto
výročí
obřadní
v
Městského
síni
národního výboru, kde tyto
slavnosti bývají vždy dftstojné i dojemné. S gratulací k oslavencfim
mnohdy i zástupci závodft
přicházejí
kde muž nebo žena
organizací,
či
odchodem do ddchodu pracovali. Ze
před
27 zlatých a diamantových svateb v roce 1982 se jen
naly jako slavnostní Ve
na radnici.
obřady
smuteční obřadní
ko-
tři
síni na zálabském
vádějí smuteční obřady rozloučení
se
se pro-
hřbitově
nejen z Ko-
zemřelými
lína, ale z celého širokého okolí, z Čáslavi, Kutné Hory,
--
U~lířských
Janovic, Kácova a Chlumce nad Cidlinou a z obcí
přilehlých
k
těmto městftm.
v roce 1982 bylo v kolínské něno
celkem
1 410
mi, z toho bylo mi
obřady.
zemřelých
pohřbeno dět,
bylo 13
1 002 s
občany,
zemřelý
se
a 408 s církevní-
rozloučení
žehem, 76 do hrobd. dětí.
narozených
tak ubývá
obřadft občanských.
bylo 306
uskuteč
síni
se
zemřelý
1 104 s mimokolínskými. Z toho
že neustále stoupá
země, právě
občanskými obřady
počtu
pohřbeno
mrtvě
smuteční obřadní
smutečních obřadd rozloučení
Z celkového
mi kolínskými
každým rokem stoupá.
Počet obřadft
počet
počet
Z;tohoto
zpopelnění
církevních
Kromě
toho bylo
přehledu
a ubývá
obřadd
1 334
je vi-
pohřbft
a stoupá
do
počet
Smuteční obřady
jsou udržovány stále na vysoké
Jako nedostatek se stále projevuje malý
výběr
produkované hudby. Dalším problémem je malý zaměstnancd
vY
Technických služeb
hřbitovy pratří,
ných prací,
hřebních obřad~,
tento velký
k
kvalitní re-
zařizováním
odpovídající
zajištění
trvalých
počet
Kolína, do jejichž sprá-
se zabývají
kteří
potřebných
města
úrovni~
všech nut-
úrovně
po-
takže jen s velikým úsilím lze zvládnout
počet obřadd při
zachování jejich kvality.
Při-'
tom potíže činí neustálá nekázeň farářft, kteří i přes dohody prodlužují své církevní lými a tak
zp~sobují
pro každý mdže být
obřady při rozloučení
zmatky
velkém
při
zemře
počtu obřadd,
jen pól hodina
vyměřena
se
času.
z nichž
O nápravu
byl již požádán okresní církevní tajemník. Ve
smuteční obřadní
dokončena
oprava
střechy
síni na
byla v roce 1982
hřbitově
nákladem
94 000
Kčs.
Pro
příští
rok je plánována rekonstrukce celého topného systému v objektu
obřadní
o kterém dosud
síně,
záleží však na
přes četné
přídělu
zemního plynu,
urgence kolínská plynárna neroz-
hodla. Po této rekonstrukci bude
obřadní síň
a
přilehlé
místnosti vymalovány V další své Městského
činnosti
se Sbor pro
národního výboru v
zkvalitnění přípravy
a
občanské
záležitosti
Kolíně zaměřuje hlavně
pr~běhu
na
jednotlivých akcí v souladu
s usnesením XVI.sjezdu KSČ k úseku ideově politického pdsobení na
občany.
Letos zavedl Sbor pro ským kulturním
střediskem
občanské
záležitosti spolu s
novou akci,
mladým lidem bydlícím v sídlištní
Měst
věnovanou především
zástavbě,
a nazval ji
"K1ub pro dva". Pořádá se pravidelně v Agitačním středisku
v
Kolíně
II., ulice Rimavské Soboty, a jejím cílem a poslá-
ním je radit mladým lidem jemného soužiti, výchovy
při řešeni
děti
jejich
problémů
vzá-
a v dalších otázkách ttwk je-
jich života.
S prací Sboru pro
občanské
záležitosti uzce souvisí
matričního odděleni Městského
práce
odd~leni
jako odborné
pracoviště
devším vedle jiných prací
přesné
národního výboru. Toto pře
národního výboru vede
záznamy v knihách narozených,
zemřelých a v knihách sňatků nejen o občanech z Kolína, ale
z celého
matričního
ještě třicet
lÍna
odděleni
304
zápisů
do knihy narození a 888
zápisů
města·
Ko-
dalších okolních obcí. V roce 1982 proved-
li pracovníci tohoto 1 052
obvodu, který zahrnuje vedle
do knihy manželství,
zápisů
do knihy limrtí.
Hlavními sňatkovými dny u Městského národního výboru jsou volné soboty a jen v
mimořádných případech
se povolují
svatby v jiný den; letos byly mimo soboty provedeny jen
tři
svatební obřady. Je zajímavé, že nejvíce sňatků bylo uzavřeno měsíc
měsíci
v
dubnu- 37, potom 36 v
byl leden, kdy bylo
bec nejslabší byl
květen,
uzavřeno
pěti
nejslabší
jen 15 manželství a
kdy nebyl ani jediný
Počet sňatkových obřadů
ních
červenci,
vů
obřad.
na kolínské radnici v posled-
letech stále klesal. V roce 1978 bylo zde
uzavře
no 359 manželství, v roce 1979 již jen 349, v roce 1980
333, v roce 1981 jen 315 a v roce 1982 jenom ~64.
v 052
kolínské nemocnici se narodilo v roce 1982 celkem
dětí.
I tady je letošní rok z posledních
pěti
nejehud-
Kolíně
ší. V roce 1978 se narodilo v 1979- 1 230 1 222
dětí,
v roce 1980- 1 080
a v roce 1982-
d~tí
počtd měli rodiče
narozených
v roce 1978- 430
dětí,
400
dětí,
v občand,
1 149
dětí.
Z
dětí
stálé
bydliště
kolínské nemocnici
dětí
zemřelo
občand
protože
roky nejnižší,
třebaže
910
občand,
v
Kolíně
v roce 1980 dětí.
bydlištěm
pěti
let v
v
Kolíně.
podstatě
v letošním roce je za tyto
za posledních
obyvatel Kolína. V roce 1978
dětí,
uvedených
v roce 1982 celkem 888
se stálým
počet zemřelých
těchto
a v roce 1982- 376
Na tomto úseku je statistika posledních příznivá,
v roce
v roce 1981
1 052
v roce 1979- 477
v roce 1981 - 429
z toho bylo 281
dětí,
dětí,
zemřelo
pět
let stoupl
počet
v kolínské nemocnici
v roce 1979- 931, v roce 1980- 994, v roce
1981 - 922 a v roce 1982- 888
občanfi.
SPORT
TĚLOVfCHOVA
A
Rok 1982 byl v
Kolíně
bohatý na sportovní a
né události. Konala se zde dlouhá soutě~í
a jiných
tělovýchovných
řada
tělovýchov
sportovní závodfi a
podnikd.
Tři
kolínské klu-
by se po celý rok zúčastňovaly vrcholných celonárodních soutěží:
fotbalisté, hokejisté a volejbalisté. Také kolín-
ští atleti dosahoYali velmi dobrých
VÝsledkň
a
patřili
k
nejlepším v kraji. Hokejisté zahájili v TJ Kolín - TJ kluby
České
neděli
Prostějov závěrečné
dne 10.ledna 1982 zápasem zápasy se šesti dalšími
socialistické republiky, které obsadily v ta-
bulce I.Národní hokejové ligy 6. až 12. místo. Kolínským hokejistOm se
vydařil
Prostějovem poměrem
vstup do nového roku, vyhráli nad
5 : 1.
Soutěž
I.Národní ligy
skončila
28.února 1982 a hokejisté Kolíne
skončili
ne druhém
míst~
mezi sedmi kluby Čecha a Moravy. Pro zimní sezónu začali hokejisté svou přípravu již v lét~. Zimní stadiÓn v Kolín~ se otevřel již začátkem srpna a 9.srpna 1982 sehrál na
n~m
TJ Kolín již první
pří
pravný zápas s klubem Autoškoda Mladá Boleslav. První zápas v I.Národní hokejové lize sehrál TJ Kolín dne
).října
1982 s Třincem a zahájil nešiastn~, prohrál 3 : 5. První polovinu sedmém
sottt~že
místě
koncem letošního roku
tabulky mezi dvanácti
ukončil
soutěžícími
TJ Kolín na kluby.
Fotbalisté TJ Kolín začali hned po novém roce jar'ní přípravu
na rozhodující polovinu boj.d ve II. Národní fot-
balové lize, kde
přezimovali
na první
příčc~
tabulky
před
patnácti kluby z Čech a Moravy. Jarní sezónu měli začít v sobotu
20.března
1982, ale P!otože napadlo množství
hu, bylo zahájení ligy odloženo o týden na sobotu
sně
27.břež
na 1982. Vstup TJ K~1ín do druhé poloviny ligové sout~že se
příliš nevydařil,
protože v prvním zápase se Zbrojovkou
Vsetín po výsledku 2 :2 jeden bod.
vlastně
Soutěž ukončil
ztratil na domácím
oddíl v sobotu
26.čer~a
hřišti
1982
vítězstvím nad Baníkem ~Ířov 1 : o· , ale skončil až na třetím místě
tabulky a tím se rozplynuly
do nové I.národní :fotbalové ligy.
naděje
P~dzimní
kolo
na postup soutěže
zahájili Kolínští už jen ve II. Národní fotbalové lize, a to zápasem v sobotu 14.srpna 1982 se Spartakem Choceň na jeho podzimní
hřišti,
kde hned napoprvé prohráli
část soutěže
pro TJ Kolín
1 : O. Celá
ve II. Národní fotbalové lize byla
nepříznivá,
v
říjnu
a listopadu klesli až
poslední místo v tabulce a podzimní míst~
na 13.
část sout~že ukončili
v tabulce. ned~li
V sobotu 16. a v
17. ledna 1982 vstoupili do
letošních bojO také volejbalisté Dukly Kolín, v
čele
kteří
jsou
tabulky I. Národní ligy spolu s klubem Aero Odolená počet
Voda, oba mají stejný Kolín do ruhé poloviny ukončili
na druhém
bodd/. Vstup volejbalistO Dukly
soutěže
míst~
byl
tabulky
úspěšný.
před
Soutěž
však
týmem Jablonce a Olo-
mouce za volejbalisty klubu Aero Odolená Voda, takže jejich na postup do Extraligy se rozplynuly. Nový
nad~je
ročník
I. Národní volejbalové ligy zahájila Dukla Kolín v sobotu 8.listopadu v Jablonci nad Nisou a první čili
na konci roku
umíst~ním
na
~ást sout~že
třetím mist~
mezi
skon-
pěti úč~st
níky soutiže. Také kolínští atleti vstoupilí do nového roku Z
přeboru,
který se
uskutečnil
v Praze na
Strahově
nesli medaile za deset prvních, šest druhých a
úsp~šně.
si
při
dvě třetí
'ísta. Na
výroční
konferenci atletd TJ Kolín byli vyhodnoce-
ni nejlepší sportovci: nejlepším závodníkem roku 1981 byl vyhlášen Ivan Slanař, nejlep!ím tpenérem Václav Širc, nejlepším
činovníkem
Arnošt Pavlovský a nejlepším
rozhodčím
Stanislav Plešinger. Kolínský závodník Miloš Fišera, vyhrál
le~os
francouzském
mistrovství
sv~ta
bretaňském městě
podruhé mistrem
světa
člen
TJ Jiskra Kolín,
v cyklokrosu,
pořádaném
ve
Lanarville, a stal se tak již
v amatérském cyklokrosu. Vyhrál mezi 47
závodníky 13 ze~í světa. Druhé místo získal také Čechoslo-
vák Radomír Šimdnek, synovec Milo§e Fi§ery. Je to obrovský úspěch československ~ho
sportu.
Stalo se již tradicí, že vedoucí
představitel~
odměňují
se setkávají s nejlep§ími sportovci a hodnotí i jejich
činnost.
stevním při§el
domě
Také letos
začátkem března
okresu
se se§li v Druž-
nejlep§í sportovci kolínského okresu a mezi
ně
vedoucí tajemník OV KSČ soudruh Jhsef Říha, tajemník
OV KSČ soudruh Václav Pácal, předseda Okresní odborové rady soudruh Ján Chobot a
místopředseda
Okresního národního vý-
boru soudruh Miloslav Šíma. Slavnost zahájil tajemník okresního výboru Československého svazu tělesná výchovy soudruh Vratislav
Gandalovič
a projev pronesl soudruh Václav Pácal.
Nejlep§ím sportovcem okresu b,yl vyhlá§en soudruh Milo§ Fi§era, dvojnásobný mistr znamenána
řada
světa
sportovcd a
v cyklokrosu. Po
některé
Mezi nimi byl i kolektiv sportovní Kolín -
střelby
výročí,
1982 desáté některých
základní orga-
a Klub lodních mode-
město.
Tělovýchovná
znamné
byla vy-
sportovní organizace.
nizace Svazu pro spolupráci s armádou lářO
něm
na
jednota Kolín /TJ Kolín/ oslavila své vývýroční
výročí sv~ho
schdzi
vzpomněla
dne
10.března
trvání. Jednota vznikla
sloučením
oddíld TJ Lokomotiva Kolín s TJ Spartak Tatra Ko-
lín. Je dnes
největ§í tělovýchovnou
jednotou ve
Středočes
kém kraji a její oddíly získaly v prvních deseti letech jejího trvání významných
reprezentaci
úspěchd při
okresu. V desátém roce své
činnosti
52 družstva v mistrovských
soutěžích,
města
i
má TJ Kolín zapojeno z toho 6 v okresních,
41 v krajských a 5 v celostátních. Nejvy§§í
soutěž
hrají
hokejisté - I. Národní hokejovou ligu, fotbalisté - II. Národní fotbalovou ligu, a ženy a dorostenky hrají v národních ligách ve volejbalu. Tělocvičná
jednota Jiskra.Kolín oslavila letos 70 let
svého trvání. Jednota vznikla z klubu SK Sparta Kolín, která byla založena
20.března
1912. V roce 1949
převzala
patro-
nát nad klubem Kolínská rafinerie minerálních olejd /KORAMO/ a
kl~b
se
přejmenoval
a v roce 1951 dostal dnešní pojmenování TJ Jiskra
Ko~amo
Kolín. Sedmdesáté
výročí
bileum jednoty, letos ního
Spojd
venských V
uspořádán
v tenisu.
také 50 let od postavení dneš-
VII:t.
zřízení zděných
Středního
hale
ročník
Zúčastnilo
kabin.
odborného
uči
halového mistrovství předních českoslo
se ho 34
hráčd.
neděli
již 56.
uply~ulo
bylvtělocvičné
V únoru ěSSR mužů
vzniku však není letos jediné ju-
jednoty a 40 let od
hřiště
liště
na závodní sportovní jednotu /ZSJ/
ročník
28.března
1982 se
"Drozdova lesního
běžel běhu"
v kolínských Borkách •
Zúčastnilo
se ho
68 startujících a vítězem se stal Ratislav Šedina,. bývailiý kolínského atletického oddílu.
příslušník
Ve dnech 9. až 11. dubna 1982 modelářů
na
soutěž
uspořádal
Svazu pro spolupráci s armádou zájezd do Dráž~an s
temnějším modelářským
klubem "Planeta", s nímž
udržuje družební styky. Zájezdu se a v
soutěži
v deláři
Klub lodních
se
~stili
sobotu dne
zúčastnilo pět modelářů
na 2., 3. a 5.
8.května
1982
místě.
soutěžili
žáci - lodní mo-
v kategorii plachetnic na vodní ploše u Veltrub.
Soutěž určila
lodní
modeláře,
kteří
budou reprezentovat
Středočeský
ve Vysokém čtyři
Přeboru ČSR
kraj na
Mýtě.
pěti
Mezi
z Kolína, dva ze
ve dnech 4. a 6.
června
vybranými reprezentanty jsou
Středního
odborného
učiliště
Spojd
a dva ze základní-organizace Svazu pro spolupráci s armádou v
Kolíně.
Na tomto
Miškovský ze
přeboru
Středního
se
přeborníkem ČSR
odborného
učiliště
stal Tomáš
Spojd, další ko-
línští závodníci obsadili 4., 6. a 7. místo. Také v dvoučlenných
li první a
družtev
třetí
kolínští závodníci, obsadi-
zvítězili
místo.
Ve dnech 21. a 26.
1982 se konaly v
května
Kolíně
vodní ploše u Veltrub mezinárodní závody lodních pod názvem "Srovnávací
soutěž
datelem byl Klub lodních mádou v
soutěži
socialistických
na
modelářO
státd".Pořa
Svazu pro spolupráci s ar-
modelářd
Kolíně.
Dne 22.
května
1982
uspořádal
Veteran Car Club Auto-
motoklubu Svazarmu Kolín 9. sraz historických automobild a motocykld. Výstava vozidel byla od 10.00 hodin na Rudé armády. Ve 13,30 hodin byl odstartován závod vozidel na trati ulice Nad zastávkou,
Sluneční,
náměstí
těchto
Na
Petříně
a šotnovské ulice. K návací
přecházející zprávě ještě
soutěže
modeláři
ze
dodávám, že
socialistických státd" se
Sovětského
soutěže
zúčastnili
"Srovlodní
svazu, Polské lidové republiky, Bul-
harské lidové republiky, Maaarské lidové republiky a slovenské socialistické republiky. modely lodí a motorových
člund.
Soutěžily
radiem
Kolínskou organizaci
Česko řízené
pově
řil pořadatelstvim dstředni výbor Svazarmu a ~střední rada
modeláiství Svazu pro spolupráci s armádou /Svazarmu/.
května
Dne .23. motive
.-. Kp~ín
1982
uspořádal
Jezdecký oddíl TJ Loko-
v jezdeckém areálu za nemocnicí
při
silnici
k letišti Jarní jezdecké závody. Dne
1.června
1982 byla
otevřena
letní plovárna v are-
álu plaveckého stadiÓnu v Kolíně II.,sídlišti. Vzhledem k tomu, že se k tomuto datu práce a
obkladačské
nepodařilo dokončit
terenní úpravy, je provoz letní
některé
plovárny.omezený. K použití je otevřený
bazény dosud
nejsou.
plavecký bazén, Příchod
je z ulice U nemocnice. Vstupné je V sobotu dne Pnmocné stráže
1982
5.června
plocha na opalo-
zatravněná
vání a 50 metrd dlouhý přístupné
6,-Kčs
pořádala
Veřejné bezpečnosti
ním
dvoře
V běh
soutěže
dětské
na letní plovárnu na celý den.
vzorná jednota
/PS-VB/
při Dop~vním
inspektorátu Kolín automobilovou turistickou PS-VB". Start
všechny
soutěž
"Rallye
byl v 9,00 hodin na parkovišti v Obec-
proti restauraci Družstevního domu.
neděli
dne
13.června
se
běžel tradiční silniční
Kolín - Velký Osek - Kplín. Start byl v 9,30 hodin
v kolínských Borkách. V
neděli
6.
června
1982
pořádal
Kolín na okruhu v Sendražicích za
účasti československých
Automotoklub Svazarmu
"Silniční
závod motocykld"
reprezentantd.a bývalých repre-
zentantd na historických strojích. Dne 5.
září
1982 se konal v
v klasickém
pětiboji,
"Velká cena
města
47.
ročník
Kolíně
atletický závod
"Prágrova memoriálu" jako
Kolína". Zahájení závodu bylo v 9,30 hod.
na Atletickém stadiÓnu v Borkách. Vedle hlavního závodu byla na programu "Buzkova míle" a "Memoriál Jendy Nováka"
v
běhu
na 1000 metrO o cenu okresního výbor Svazu proti-
fašistických bojovníkO. Na startu bylo 140 závodníka. Ve dnech 18. a 19. ník "Memoriálu Václava
září
1982 se
Boháče"
uskutečnil III.roč-
•
jezdeck~m
na
areálu v Ko-
líně III za nemocnicí. ~častnilo se ho 96 koní z 29 od-
dílO. Závody Dne 19. cích
pořádal září
jezdecký oddíl TJ Lokomotiva Kolín.
1982 se konal
~a
trati v
Havlíčkově, Havířsk~, Třebízskáho
á
Kolíně
Zengrově
IV v ulizávod
motokár jako přebor ČSR, pořádaný základní organizací Automotoklubu Svazarmu Kolín. Trening
započal
v 8,30 hod.,
hlavní závod byl odstartován ve 13,30 hodin. Závodu hlíželo
na
Dné 25.
při
1 300 divákfi. září
1982 se konalo na k;nologickém sporto-
višti Na spálence v Borkách ~akm mistrovství ČSR v závodu chrtO. Dopoledne v 10,00 hodin
začaly rozběhy
a odpoledne
od 14,00 hodin byly hlavni dostihy. Dne 1g.
října
1982 se konaly
op.ět
dostihy chrtO na
dostihové dráze Na spálence v Borkách. Na startu byli nejlepší dostihoví chrti nejen z ČSSR, ale i z Maaarské lidové republiky a
Německé
demokratické republiky. Tyto kolínvětší
ské dostihy nabývají stále
obliby, a proto základní
organizace Českého svazu chovatelO v Kolíně buduje v akci Z tento svOj sportovní areál, který je prvním dostihovým stadiÓnem tohoto druhu v České socialistické republice. Ve dnech 9. a vané vodní ploše v rému Kolínu již
1982 se konal na
10.října
Kolíně
IV za drožaárnou
třetí ročník
názvem "Ledová kra". Závod
nově
vybudo-
směrem
ke Sta-
závodO ve windsurfingu pod
pořádal
jachetní oddíl TJ Loko-
motiva Kolína. Startovalo 81 závodníkd.
Dne 23. běhu
října
přebor ČSR
1982 se konal
v
přespolním
starších žákd a žákyň. V rámci tohoto závodu byl uspo-
řádán
i "Memoriál Emila Sirotka" v lesním
metrd o cenu okresního výboru Svazu
běhu
na 20 kilo-
proti~šistických
bo-
jovníkd v Kolíně. ~častnilo se 76 startujících. Dne 13. prosince 1982 sehráli v jistá ní
Sh~phwel
přátelský
Kolíně
kanadští hoke-
Buccanners Taber ze státu Alberta mezinárod-
zápas s mužstvem TJ Kolín na kolínském zimním
stadiÓnu. Kolínští zvítězili poměrem 6:5. ~ed zápasem přijati
byli kanadští hosté města
na kolínské radnici zástupci
a okresu. Dne 31.prosince 1982 se
běh",
letos již jeho 23.
běžel tradiční
ročník.
"Silvestrovský
Závod byl odstartován ve
14,30 hodin na atletickém stadiÓnu v Borkách.
V Xolíně máme také plavce - otužilce, ději
koupou v ledové
vodě.
kteří
se nejra-
Jsou organizováni v oddílu TJ
Lokomotiva Kolín. Zúčastnili se v letošní sezÓně dvanácti závodd a v
soutěži
družstev ve sportovním otužování obsa-
dili celkově druhé místo mezi 34 oddíly v Československé socialistické republice. Sportovních a v
Kolíně
tělovýchovných
akci a podnikd bylo
v roce 1982 více, než jsem
stačil
v této kronice
'
zachytit. Snažil jsem se uvést alespoň ty nejddležitější, které mohou charakterizovat sportovní život v našem V roce v
1~2
tělocvičných
městě.
bylo na celém našem okre se organizováno jednotách 15 271
člend,
z toho
6 200 mužd,
3 015 žen, 1 400 dorostu a 4 656 žákd. Proti roku 1981,
tě~il ještě
který
z pospartakiádní aktivity 1~2
ho spartakiádního roku 1981, byl v roce celkově
tek organizovaných /~en,
počtu členstva,
mírný pokles v mu~il
který zavinil úby-
dorostu a žactva/ se naopak v roce 1982
o sport a ~enám
tělovýchovu,
vlastní
a to
/chtějí
Z celkového
počtu
člend,
zvláště větší
hlavně
o
počet
organi-
zájem žen
cvičení při hudbě,
což
být štíhlé/.
bylo organizováno v jednotlivých od-
dílech: v oddíle základní
4 241
zaznamenán
o 431, zatímco u ostatních kategorií
zovaných zvýšil. Projevuje se tu
je
předcházející
rekreační tělesné
v oddíle turistiky
výchovy /ZRTV/
1 279, v oddíle atletiky
461, v oddíle košíkové 422, v oddíle cyklistiky 45, v oddíle kopané
5 752, v oddíle házené 73, v oddíle horolezectví
52, v oddíle jezdectví 121, v oddíle jachtingu 52, v oddíle judo-karate 128, v oddíle kanoistiky 36, v oddíle krasobruslení 36, v oddíle kuželky 131, v oddíle ledního hokeje 790, v oddíle
ly~ování
273, v oddíle
orientačního běhu
40, v od-
díle plavání 132, v oddíle sportovní gymnastiky 190, v oddíle stolního tenisu 196, v oddíle šachystO 157, v oddíle te_nis 399, v oddíle volejbal 509, v oddíle nohejbal 9 a v oddíle zápas 35. Celkem bylo v kolínském okrese 79
tělocvičných
jednot. V
městě kolíně
pracovalo v roce 1982 šest
tělocvičných
jednot: Tělocvičná
nizované
členy
jednota Kolín /TJ Kolín/
měla
2 904 orga-
ve 14 oddílech: ZRVT, turistika, atletika,
basketbal, cyklistika, fotbal, házená, krasobruslení, lední hokej, lyžování, plavecké sporty, stolní tenis, tenis a vo-
lejbal. K dispozici měla zimní stadiÓn v Brankovické ulici, atletický stadiÓn v Borkách /bývalý "Sokolák"/, dvě fotbahři~tě: býv.hři~tě
lová
hřiště
kách, hřiště
třídě
AFK v okružní
a
hřiště
v Bor-
odbíjené, tenisové dvorce v Borkách u Labe,
házené, ubytovací
zařízení
na zimnim stadiÓnu a tu-
ristickou ubytovnu na stadiÓnu odbijené na Kalcovce. Tělovýchovná
nizovaných
člend
jednota Lokomotiva Kolín
měla
1 379 orga-
ve 14 oddílech: ZRTV, turistika, horolezec-
tví, jachting, jezdeetví, karate, kanoistika, kuželky, lyžováni, plavecké sporty, sportovní gymnastika, šachy, jÓga a zápas. tamtéž,
Obhospodařovala sokol~vnu otevřenou
za nemocnicí,
dvě loděnice
Tělovýchovná
nizovaných
jízdárnu
člend
při
a
v Sokolské ulici, kuželnu
silnici na
hřiště
Uhlířské
Janovice
odbíjené.
jednota Jiskra Kolin
měla
letos 707 orgacyklisti~,
v 8 oddílech: ZRTV, turistika,
fotbal, judo, kanoistika, lyžování a volejbal. Vlastnila hřiště
kopané v Borkách,
dvě loděnice, hřiště
ristickou ubytovnu na
hřišti
charu v obci
v Krkonoších.
Prosečná
Tělovýchovná
dvě
odbíjené, tu-
kopané v Borkách a
rekreační
jednota Štítary měla 135 člend organizova-
ných v jediném oddile kopané a vlastnila fotbalové
hřiště
ve Štítarech. Tělovýchovná
jednota Divadlo Kolin
diném oddíle turistiky a omezovala se
kY kolínského divadla. Sportovní Tělovýchovná
posádce.
měla
členy
93
výhradně
v je-
na pracovni-
zařízení neměla
žádné.
jednota Dukla Kolin pracovala ve vojenské
Stálé zvyšování
počtu
jednotách je zpdsobeno slovenského svazu dětem
výchovy v
okresního výboru Kolíně,
Česko
věnuje
kterou
a mládeži. V rámci již v roce 1978 schválené koncepce
masového rozvoje ~il
~áštní péčí
tělesné
tělocvičných
mládeže a žactva v
tělovýchovy
a
péče
o talentované
děti
vytvo-
"Sportovní základny mládeže". Název sportovní základna
mládeže byl zvolen proto, že jde o organizovanou, pravidelně
jednou
pěti
týdně prováděnou tělovýchovnou činnost
až devítiletých. U mladšího
činnost zamě~ena
~adě p~ispívá
věku pěti
až sedmi let je
na všestranný pohybový rozvoj, který v prvé
ke zdravému tělesnému rozvoji a vede k osvo-
jení
některých
věku
osmi a devíti let jsou podle daných testd
základních pohybových dovedností.
do jednotlivých sportovních
odvětví,
jich schopnostem. Zvláštní útvar byl
ve
Děti
za~zovány
které odpovídají jei pro
utvo~en
děti
po-
nadané.
hybově méně
V
dětí
u
Kolíně
má základna mládeže 9 samostatných
odvětví:
TJ Kplín zajišiuje základnu ledního hokeje, košíkové, volejbal, kopané, atletiky a ZTRV, TJ Lokomotiva
~lín
zajištuje
základnu sportovní gymnastiky a ZRTV a TJ qiskra KRlín jištuje základnu kopané. V v roce 1982
c~lkem
1 046
mládeže nemají vlastního tělocvičen
těchto
dětí.
devíti základnách
cvičilo
Protože sportovní základny užívaly
tělovýchovného za~ízení,
kolínských škol. Z celkového
bylo zaf>azeno 11t[ dětí do
za-
odvětví
počtu
1 046
kopané, 151 do
dětí
odvětv4
ko-
šíkové, 140 ledního hokeje, 169 atletiky, 196 volejbalu, 80
dětí
do
odvětví
Činnost
sportovní gymnastiky a 190
sportovních základen mládeže je
dětí
do ZRTV.
p~irozenou
základnou pro rozvoj výkonnostního sportu mládeže. Ji! v roce 1978 byla vybrána ně
výkonnostní sport
ve kterých se má v Kolí-
odvětví,
preferovaně
rozvíjet:. lední hokej, ko-
paná, atletika, volejbal dívek, košíková chlapcO a sportovní gymnastika. Jako cíl sažení
úrovně
činnosti
výkonnostního sportu je do-
nejvyšších národních
vyšších federálních /celostátních/
soutěží dospělých
střediscích
gových
střediska
mládeže. V Kolíně pracují
mládeže a
zařazeno
sportovní gymnastiky je pečuje
tři
treningová
postupné xt% sportovní
čtyři
středisku
32 dívek, o které
pečuje
třídy
na
mládeže
středisku
15 mladých závodníkO, o kte-
jeden trenér z povoláni a
rO. V treningovém
v trenin-
připravována
6.Základní škole na Zálabí. V treningovém ré
dorostu a žactva.
soutěží
K výkonnostnímu sportu je mládež
a nej-
několik
smluvních trené-
mládeže volejbalu ze
zařazeno
jeden trenér z povolání a
tři
smluv-
ní trenéři. V treningovém středisku mládeže atletiky je zařazeno
pečuje
34 sportovcO, o které
jeden profesionální tre-
nér a 6 smluvních trenérd. Ve sportovních ní školy je ročníku
35, v
děti pečuje néři.
zařazeno
celkem 124 žákO, v
i.ročníku
29 a v 8.
ročníku
tříd tvoří páteř
diska mládeže atletiky, co! složek. V letošním roce se ci se
5.ročníku
střediskem
svědčí podařilo
6.Základ28, v 6.
32 žákd. O tyto čtyři
jeden profesionální trenér a
Žáci sportovních
třídách
smluvní tre-
treningového
stře
o dobré spolupráci obou navíc navázat spoluprá-
vrcholového sportu mládeže atketiky klubu
slávie VŠ Praha. Zdravotnické disek mládeže i sportovních
zabezpečení
treningových
tříd gnovádějí lékaři
stře
Okresního
ústavu zdraví v
Kolíně, shromáždění
ve zdravotní komisi
okresního výboru Československého svazu tělesné výchovy v
Kolíně.
a motorické testy ní jsou
pětiletých dětí.
děti zařazovány
mládeže a
provád~jí
Již šestým rokem
později
v
Na
Kolíně
prohlídky
základě těchto vyšetře
do jednotlivých sportovních základen
do treningových
středisek
mládeže. V kaž-
dém útvaru pracuje lékař, který zajištuje kontrolní prohlídky a plní
některé
úkoly
sledo-
tělovýchovně lékařského
vání. Starost o výkonnostní sport a výchovu talentované mládeže je často
jistě činnost
velice záslužná, ale jednoty proto
zapomínají na to, že jejich hlavním úkolem je zajistit
sportovní a
tělovýchovné
vyžití mládeže i
dospělých
v maso-
vém m~řítku. Vždyt jen asi čtvrtina mládeže do 18 let pravidelně cvičí,
lých je to
sportuje nebo se
ještě
věnuje
mnohem horší. Velmi
hybovou rekreaci jsou
především
lovýchovné jednoty se
příliš
turistice, u
dospě
podmínky pro po-
těžké
ve velkých sídlištích.
Tě
upínají k výkonnostním sport6m,
k výsledkdm v soutěžich a malou pozornost věnují upevňová ní zdraví, zdatnosti a bord, který se této věnuje,
tělesné
výchovy
činnosti přece
je odbor Základní
občand.Jedním
jen ve
větším
rekreační tělesné
který k propagaci své práce
uspořádal
z od-
rozsahu
výchovy /ZRTV/,
dne 24.dubna 1982
ve sportovní hale Spojd sportovní akademii za
účasti
90
ovičencd.
Všechny hu o
tělovýchovné
rozšíření
své
členské
jednoty v
Kolíně
projevovaly sna-
základny a k tomu
rdzné náborové akce, besedy s mládeží a pod.
účelu pořádaly Přitom
sportem
a
tělovýchovou
ve
městě
se nezabývají jen
tělovýchovné
jed-
noty, ale i jiné organizace. Jednou z nich je Svaz pro spolupráci s armádou /Svazarm/. V
Kolíně
ská organizace Svazarmu, jejichž
měst
pracuje okresní a
činnost
vzájemně
se
prolí-
ná a doplňuje. V roce 1982 byly obě branné organizace země feny
před$v§ím
na tyto druhy sportfi: modelářství
radistiku, kynologii,
a vodní sporty.
výchova, sport a branná výchova
Tělesná
zi základní úkoly
činnosti
patří
také me-
pionýrských a svazáckých organi-
zací. I v roce 1982 byla rozsáhlá činnost
střelectví, motorismus~~
tělovýchovná
a sportovní
orga.nizována v kolínských pionýrských skupinách a
organizacích Socialistického svazu mládeže /SSM/. Výsadní postavení mezi nimi má 29 pionýrská skupina o
třech
stech
členfi,
od svého založení
která se svým charakterem
předev§ím
na rozvoj
sportu mezi nejmlad§í generací. 1982 preferován připraven",
předev§ím
jejíž
jehož místní kolo"
při
součástí
Bran~ý
tělesné
uspořádaly
zaměřuje
už
výchovy a
sport byl v roce
v rámci celostátní je i
TJ Kplín
soutěže
"Vždy
soutěž"Partizánský samop~l",
v§echny kolínské pionýrské
skupiny. Na rozvoji
tělovýchovy,
dílela v roce 1982 i
Městská
líně pořádáním soutěží příklad
ve
o putovní pohár
střelbt
sportu a branné výchovy se porada pionýrské organizace v Ko-
pro kolínské pionýrské skupiny, naMěstské
rady pionýrské organizace
ze vzduchovky. Svazácká
činnost
tělesné
a branné výchovy byla organizována
ských a
učňovských
v oboru sportu, především
ve §kol-
organizacích SSM. V místních organiza-
cích SSM v Kolíně se soustřeaovala činnost tobto směru pře-
devším na práci s pionýry, začala
městská
organizace SSM v
Kolíně
budovat v areálu plaveckého stadiÓnu minigolf.
Rozvoj
tělovýchovy
a sportu i branných disciplín je činností
sledován v práci letních pionýrských svazáka. O letošních prázdninách
měly
a
činností
kolínské pionýrské
skupiny dvacet letních pionýrských tábord a poprvé ve své historii
letos svdj vlastní pionýrský tábor i
měla
rada pionýrské organizace v Činnost
na úseku
v rámci našeho vu
města
Kolíně.
tělovýchovy,
sportu a branné výchovy
sleduje komise pro mládež a "' Kolíně.
národního výboru v
Městského
městská
tělovýcho-
Komise spolupraco-
"'
vale s .tělovýchovnými jednotami i s okresním výborem Česko slovanského sva~u tělesné výchovy v Kolíně, zajištovala plné využití všech tělocvičen,
a
ve
tělovýchovných zařízení mimořádnou
pozornost
městě,
věnovala
především
plaveckému vý-
cviku veškeré mládeže v Kolíně v plaveckém stadiÓnu. Ve spolupráci s pionýrskou organizací
dokončila značení běžecké
trati areálu zdraví v prostoru u lu
činnosti
vodá~ny
a provedla kontro-
a provozu letních pionýrských tábord kolínské
mládeže. Také
občanské
výbory ve
městě
napomáhaly rozvoji
tě
lesné výbhovy a sportu budováním malých sportovišt a dět ských
hřišt
v rdzných místech
města,
k jejichž vybavení na-
pomáhaly kolínské závody zhotovováním a darováním rdzných sportovních
zařízení,
prolézaček,
kolotočd, hrazdiček,
hou-
paček a pod. Těchto dětských hřišt a malých sportovišt je
mezi domy kolínského již
několik.
sídliště
v
Kolíně
II. i v
K 0 líně
III.
Městský
národni výbor v
výchovy a sportu ve
městě
Kolíně
také
podporoval rozvoj subvencemi
finančními
tělo tělo-·
výchovným jednotám a pionýrské organizaci, jak je uvedeno v kapitole o
hospodaření města.
Na
základě
"Zásad pro tvor-
bu společných programd rozvoje tělovýchovy a sportu~ schválených vládou ČSR dne 17.prosince 1982, zpracoval ve spolupráci s o~esním výborem Československého svazu tělesné výchovy v
Kolíně,
okresním výborem Svazu pro spolupráci s ar-
mádou v
Kolíně, městskou
radou pionýrské organizace,
skou organizací Svazarmu a všemi mi ve
městě "Společný
tu ve
městě Kolíně
ly pro
na rok 1983" , v
tělovýchovné
organizace-
tělovýchovnými
program rozvoje
tělesné
němž
měst
výchovy a spor-
jsou stanoveny úko-
organizace, organizaci Svazarmu, pio-
nýrskou organizaci, organizace Socialistického svazu mládeže ve
městě
i pro
orgár,vMěstského
pro rok 1983 a je vypracován i a sportovních podnikO a akci ve
národního výboru v
kalendářní
městě
pro
plán
Kolíně
tělovýchovných
příští
rok 1983.
o PRUMYSL
V
KOLfNĚ
O k:olinskérr: pr..:'m1,yslu jsen: uvedl
řndu
dat
údaj-Ll
2
v kapitole "St8tistika" této kroniky. Na tomto
místě
uvá-
'1' .L " 1 t erycc· '"" z o., v o d ec 11 a po dn1 . c 1, c.h , které na poclm zprtJ.VY o ne.._.::
ž~dání předsedy Městského
slané všem lcolínským deníku
Kupředu,
národního výboru v
závodům
uveřejněné
za-
v okre sním tý-
poskytly podklady pro sestavení zápisu
do kroniky. Bylo jich málo, děly.
a
Kolíně,
žalostně
mélo, které
O nich mohu v této kronice zachovat pro
• •• 1 zpr8vy,o JeJlCn ZlVOte, v•
o jejich rozvoji v
v
to~to
•
••
t
O J8JlCQ lÍspěších
roce.
odpově
pří~tí
časy
a problémech,
TESLA KOLfN, koncernový podnik, zabezpečuje výrobu výrobk~
strojírenských ky.
v oborech slaboproudé elektrotechni-
v, t• • d , vevtv' ol cas 1 se Je nn o obory rycl-:le se technicky vy-
r>
D
, . . , , s ryc 'rl' . v, ll VlJeJlCl 1 ym 1novacn1m cy:_em.
Podíl
no~ých
ce 1982 tém5t
čtvrtinu,
v ro-
24,2 %.
Struktura výrobního procramu doznala
zaměten
značných
investiční
dále se prohloubila orientace na Vývoj výroby byl
činil
výrobkó z celkové výroby zboží
př·í
na obory:
změn,
elektrotechniku.
stroje automatické
l ... , , drátové telekomunikace, výrobky' zvlóštní. regu_ace a r1zen1,
Nejrychlejší vývoj zaznamenal ~''l
dos8hl 72,7 cramem pro Na , bu vyro
prvně
jmenovaný obor, který
z celiwvé produkce podniku a je nosným pro-
cel~u ?.pětiletku.
po~ótku '1. "' Z1JC''~l
roku 1982 pfijal podnik vsttícný plán na
v _,n,.::no t" -C: 1-,
v4•' O ::.: "-Yrv mJ•__}lanu
11kol byl dalším z8v9zkem rakteristické je, že
zpř·esněn
Kčs.
2 622 000
překračov8ní ročního
roku bylo vcelku bez extrémních , 1evědomém řízení
o
Korun. Tento
1
rozptylů,
pl3.nu v což
Ch8-
próběhu
svědčí
o cí-
i zájmu celého pracovního kolektivu na
dosažení dobrého výsledku. Tohoto výsledku bylo díky dobré organizaci práce, soustavné
péči
dosa~eno
v oblasti vnitro-
"1 'h o r1zen1, v , , d a_e ,J v , • í c h pas t upu.. po d n1cove zave, d en1m progres1vn 2.
metod racionalizace práce pti plném rozvoji iniciativy
pracujících. Celkov~
efektivnost hospo06fské
dosáhla velmi dobré efektivnosti byla
~rovně.
splněna.
V~t~ina
činnosti
za rok 1982
základních
ukazatel~
Rentabilita k výrobním
fondům
ns 1 05 °0, podíl celkových Celkové
plnění
nákladů
příznivý
i velmi
na výkonech na 98,4 ?0.
v;srvoj dosahují v.šechny uka-
zatelé ekonomické efektivnosti& , Prvvm
l'Y 1
v , • v opa t renlm, Jez
'h
1982 1 bylo
přijetí vstřícného
jednotlivá
pracoviště
řadě
také
včasné
podářského
činitelem,
působícím
přiměřeného
podílu nových
rovněž péče
Třetím činí telem
o stálý
Podíl nových
výrobků
růst
těmito úko~
na docílení hospr1J.běhu plnění
,cílevědomé
udržování
z celkové výrobní produkce tec~nicky pokroko~rch
podílu
výrobků
je
a v neposlední
podniku s
výsledku, byla pravidelná 1-:::ontrola 1íkolů ..
robků.
střediska
pracovníků
seznámení
plánovaných
8
plánu a jeho rozpracování na
hospodářská
a
ly na rok 1982e Druhým
v v , tl o up 1 a t·neno o d po ca {U ro ku _
1982~ či=
z výroby zboží v roce
nil 24.,2% a podíl technicky pokrokových
výrobků
vý-
12,5 %.
v. • t 1 h.y_o l v , ; 1. . , b 1 clnJ .. e_ern za b·ezpeeovanl .r~va ... J'l-Y ve vyro e, Jez-~ "''1__ e prlZnlVP se vyVlJ8JlCl a zvyoUJl,_. 10("')1 pro t l• rOJ:\.Ll .~o meVl a ua
~...
... ,
v
CLvr~_.ym
V'
cí se tendenci .. Pátým plné uspokojování
•
činitelem,
potřeb
V
Jl•
příznivě
odběratel1i
*1'
Jl
•
působícím,
•
V
91
je
jak výrobky, tak i ná-
hradními díly. Šestým příznivým činitelem je přínos cenového
z\rýhodnění
výrobků ..
pokrokových
Sedmým
činitelem
bylo
dodržování pravidel mzdové r~gulace, byl zabezpečen růst produ.kti v i ty práce..
Osm~{m činitelem
byla citlivá reakce
-pr~
na progresívní úrokovou politiku a dodržení limitu obrátky z8.sob .. Poměrně
vysoký podíl realizace nových
zboží /24,2 % I nad
průměrné
svědčí
o
zabezpečováni
výrobků
a
~Jroby
rozvoje elektroniky
tempo rozvoje 7 které je stanoveno Federálním
ministerstvem energetiky
8
paliv ..
Inovační
proces je
směro~
von do proeresívních obor1j' významných pro nárooní hóspokter~
dáfství,
jsou podniku stanoveny jako státní cílové měl
programy. V roce 1982
podnik řízení"
je au.tomatické regulace a gram
číslo
1.'i spěchů
určen
celý obor
jako státní cílový pro-
11. V tomto oboru bylo docíleno podstatných ~e
v tom smyslu,
limit pod-ílu technicky pokrokových
yýrobklj stanovený z výroby zboží 2,22% byl ve na 12,5 %. Tento
překročen
npřístro-
přístup
svědčí
skutečnosti
příznivé
o
tendenci
• , b y vyro, , b 1..::u• vysoi:e t ec h nlC~{P . 1 , urovne, , 1 , rustu. vyro tedy výrobkt1, ~
zahraničními
srovnání se
výrobky vy-
~rovně.
soké technické
V prL'Ib0hu roku 1922 byla v po0niku všno"~l3na zngčná pot zor~os.
v, Koncepcn1m
1
-''VO
z~mcrum
..... u a zpresnenJ. na osmo1J pr'·t.1.l.e t-kv
v
v
,
sedmé pi'
ťlržen'Í
temp rozvoje elektroniky stanoven;?ch. Federóln:ím mi-
nisterstvem energetiky a paliv. Tím podnik promítá do praxe
zabezpečení
celospolečenského
cíle v .rozvoji elektro-
techniky. Dosavadní výsledky jí
příznivý přeopoklad
hospodóřské
činnosti
pro budoucí vývoj v
podniku dáva-
př·íštích
letech.
Podnik využívá v~ech dostupných mo~ností ve zpřes~ování a zlep~ov~ní
organizace a fízení,
zaměfuje ~silí
na prohlu-
bování a zpřesňování koncepční činnosti, rozšifule využití výpočetní techniky, uplatňúje metody socialistické soutěže
v co nejširších pracovních profesích a kolektivech pracovníků,
věnuje
systematickou
a h ospo d arenl v
,
•
JSOU
péči
inovačnímu
toku, ef'ektivnost
' . t .("" usrnernovany v , , h p 1.anovl na o bl ast .(:\. .tlXnlc '!(
v
Pl8n i nve sti ční dy ve výši
~ 1 _)
v~! stAvby
1C·O nno . ,. \_v_,
v~" ~\. ._.u,
na rok 1 922 JG stanoven n2,kla-
snln~l;,_~·-- ~.1.t .. 1
1
byJ_
14 700 000
118
Do zÁ1:'::1 adníc:h pro stř("rJk1": byl.y od
poč8
tk1J roku
• ~'t • a Z8Tlzenl ...,,. , v stro;:w, pr1s roJe
l}
" "vy:n ""•
Kčs.
převedf:ny
• l1onu • ' c l:::orun. .1'.Q nn.
ce~r..ovc
, , - , • Plan pro[';resJ.Vnl mo rl.ern1zace na ro l~ 1 ();182 b y 1 5 mJ..1., 1onno korun,
byl
splněn
na 101,9
s~.
Tie:slizovsné dodévky se v
, v t y'lca 1 y progres1, vnJ.., mer1c1 v~ , , t ec h n1"1::_y, m1re
nu t na,
••viv I= Z8.Jlf: venl,
1
•v ' h vyvo;::;ov:;.rc ' • 'h p? t vrlC11YC~
'" sp 1~nuJe . v plne, m1re
8
vratn~~ch
1~r..terH,
8.
př"evážnó • Je nez b y t nev
' b nlc. ' h nkolu ' <> v,yro
, , progresJ.Vnlch a r·ychle ná-
počlmínky
akcí.
'6koly hospodáfského plánu rot:u 1 982 se vyznačovaly vysokou
náročností,
cesu pfi
zoji~t~ní
vyplývajfci z rychlého
inovačního
pro-
po~odavku vys~ké hospod~rnosti.
. , . . . . . 1. . 1 , rozvoJ prncnvn1 ll11Cl8tlvy a soc1a. 1st1c~eho
soutč::Zení
jsko
,_ , t·n1" .p v • 1 , ucPs ,v t .J.. pr8CUJlClc . , ' h na r1zern , , vyro , by • konKrc LOrsa ;=nro-'::e ~
. 1 ecu::em -''1 h'·-'Jl 1 O vy"_,f:-1_c::e.nl hl-~ , CE' ] .Of10._Jl1l.OVCCl0 . il 'k ,, . 1"lS t'lCr-~81.0 'l V':/S SOCl8 1
, 1..cu 1.ce sp 1 nen1 "' , a pre 1r..rocenl u1.<:o lou roc-cu , 1 no,.., T o umoznl.., • zavaz ~cc;.. ~
v
,
,,
lo pracovnímu l.colekti vu při pojit se k výzvĚ OV KSČ a dal.;;. ~ích
okresních
orgdn~
k
pfekročení
výrobních a exportních
'l 1 u o v k, , . u.{O v sou 1.. a d u se s po.1 ecens ,yml. zaJIDY.
Plnění
celopoč1nikov8ho
sociA1istick0ho závazku bylo
. , , h prom1' t nu t ou po d poreno zvycenou lnlcla t'1vou praCUJlClc_, v
,..,
•••
ních, 201
sdru~ených
zvl~1dnut {
kapacitních potíží, ze jména v
s 264 individuálních
z~vazcích.
př·edvýro bní ch
Pro díl-
' c h , b y,, o o n_prc' cov8no ' · 'd nl· cKyc. ' , h h On · ce lk.·em 1, 7 t 1· sl' c b.r1ga u. ln
n~
na
výstsvb~ rekres~niho stfedis~a
Studenov bylo odpracováno
3 600 hodin a v akci 7 v r~mci po~ni~1
4 700 briz~~nických
Českomoravsk8 Kolben Dan,6k /ČKD/, nórodní podnik Du1<:::la
praha 1 odštěpn~: závod T.ATR'-1. KOLÍN přešlo v roce 1 981 podle souborn
opatřeni
ti8řství rl8
řízení
přec'lala
do
Strojn~
Místo toho musel z8vod
n8roc'lního hospo-
Ukončila
novR kvalitativní ul-\azatele.
denzací, kterou Tlma~ee
pro zv,ý.šení kvality
výrobu 1;:-on-
traktorové stanice /STS/
převzít
direktivně
dpravu
voay.
Z hJediskn
rn~vo~e
pracovní iniciativy bylo v roce 1981
dy a ~st~edni rady odbor~ podniku ~KD Dukla, ve kterém.koz~vod
línskj
TATBA zaujím8 rozhodující postaveni v kvalita-
tivních ukazatelíche
zek,
jako~
i
Ve~keré
kolek~tívní
1Dcazatele i celozávodni záv9-
takto: upr8venó vla8tn:í výkony spln
K~s
196 473 000
na 102,5
~zisk
stenoven~ho
87 664 000
tJ,{:
fond~
Kčs
a dosÉ1hly splněne
na 102,5%
pl~nu.
~ících ukazatel~&
polo~ky
1 rentabilita výrobních
splněn ~ástkou
V roce 1982 '-
splněny
smlouva byly za rok 1 981
pokračoval
Prohloubil
závod v
pln~ní
chozrasčot.
'Tlohl rozer::sat až n8 n8k1adová
'
nov1ch rozhodu-
tak~e
stř·ed:i
n6kladové
sk8 "' až na
b:rigódy. Ns. ?:áv0r roku. b;yly vyhrény jako nejlepší
dvě
nej-
a to brig~da z mont~~e balených kotlJ, veden6 soudruhem Výškem, a hrig~da soudruha Loud{ta z monté~e roštd a kotl~. Celke~
bylo letos v
z~vod~
67 Brigád socialistické práce a
Z1vod se musel vyrovnat v tomto roce s výpadkem výroby kotld, které
odmítl letos odebrat s tím, že Je ná,
a~
rokoval
zókazní~
na rok 1923, a proto místo této výroby musel zatří-
vod zavést výrobu 1ípraven vody s nižší cenou a s nižší dou práce. V
pr~běhu
roku se závod potýkal s nedostatkem
pracovních sil v dílnách, kde dělníků
4C
a
zóvodem v S2.SR
..l-
'1
"
h•
"~'"T
~
v dohodnutjch
'-" l naselli prlpaGe se JecD8 preaevslm o expol't v
v
"Vítěz
:::j
•
v
t~to
soutě,!ení"
ch v internaciomHním
dostalo odznak
'
obdr~ely
pracovní kolektivy
ců
Mašinostrojitěl Vos~<:resensk
vz~jemném sout~~ení
byla uzavfena dohoda o 1
circa 80 jednicových
režistů.
S dru~ebním
u~eza~e~1c
chybělo
.,.
v
-
soutčži
v
,
diplom "Za
dspě-
a 12 nejlepších jedno tli v-
internacion8lního sout( .~ení".
Nedostatek pracovnik~ byl zaji~tován pfes~asovou prací • "d am1. t a br1ga
1 . ec~n1c~o
pracovníků
brigádami
vyvinuly orgóny
y•n .. ce ,
'1
qp:-; _J
~
._
!1"'-' Cl.
z
z~vodu
1 nn 1 \ .....- .._. '
rentabilita výrobních dosa~enou ~~stkou
1
,
ukElzatelů:
h<:':'dujících "'.T ..,
d' v • ' nosporsrs~ycn
1
kanceléří/.
,, " pracovn1~u
/t o JBS . t
Velkým l.lSilím, které
ve spolupráci s vedením závodu, bylo
upravené vlastn:( v_ýkorc;y byly ()I:'
,:::;
.__
179 682 OCO
.-'!Q~•
\.._;_
fondiď1_
byla spln?',no
62 234 000
Kčs
splněny
byl
nr:~
spln~n
Kčs,
1 00 "{ a zisk
na 100,2 %.
N8rodní podnik FRIGEBA KOLfN splnil ú:toly, ktGrými bYl pro
na
'
ro~
1 ' ' ~~erem
1... t l' nnu
8
1(i(""'"l'"
se v
::1
• 1 lS . t lC.{(: . 1 ' SOClB.
'
'
'
4
'-'
povore~~
poas~a~nG
~
m1re
• J8~
sou·'t 838 v
0
, h ST' .. U.pnlc_
sout~ži
"' ' l'l3811lg
~e
o_
závodě
v
nem~l
Kolín není takfka pracovníka, který by socialisticl~ý
•
" ' oaoorovE 1 ' Kevo 1 ucn1
'
' :f l . S8IIl . a·::-c,
v d v ( SVC c:_
v
',
6
•
~-.
poa1~1
-"..
d DOT,'1'lVYC ' l1
na
::1 , VE!UOUCl
1 '"' ,...,. prcaevs1m zvysenou lfllclatlvou
V"-'
Je~
úrm.rni Frigera
uzavfen osobní
z6vszek nebo nebyl zapojen v socialistické
stfediska@ Dostat socialistickou soutéž na potfebnou
v
0roven a
udr~et
ji tam
pomáh~
31 kolektiv~,
3
nichž 20 již o tf'nto
1'"'1.11.1-ieo
·1·1· ..... . ·'L-'11 '-· • • •
_-'l.
;..,.1
na ponoc
____
~-J
?;q
. ·._
výra~~,
~"'~ · - V '-'
d'"l1u·re~· -·
padni~u
v~~~lPu-"lkv u' ..._ ~ ...__,_tJ
než 20 tun starého papíru a 15 tun v~novslo
D"lJ.ležitou
bezplstn~
~formou
ků V:}robn,~
ském do
2.
l~c,,J.in 1 J..
ou~81J~cJf11n 4-J - ._.1. ---'
---
~eleznóho
\:
šrotu, 85
jeho~
• '-'
člen~
výsledcích se v roce
vyhl~~ení
Od
sout~~e
padni-
jeclnotky CHEPOS BRNO ve zlepšovatel-
vymHezeckém rmutí se podnik vždy umístil
třetího
•r1'cn
iniciativy procujících Je zlepšova=
zlepšovstel~e
hospocl::'ířs:c!:\
l'1 cvl enovo' b~r1gna • ,_,
svou krev8
· telské a vyn6lezeck6 hnuti, na 1982 podílelo 53
1
a
dobrovolných bezplatných pracovních
hrig~d
'
~ls~a
maximéllně
místa. V roce 1922 tylo v kolínském podniku po-
d8no 167 zlepšovsteJ s1,:;;7ch '"ávrh1'J a dva vyn3lezy, z toho b;y1o 76
zlep~ovptelsk~ch
ceB:ov:!
S!'oJečensk:r
1 2 vvuži to ..
n6vrh1 a ota prosp:>'ch
vyn~lezy
činil
~-
pfijBty s jejich
921 COC
K:.~s.
d~le
b;ylo
či~nost brig~d
Aktivni p~edev~ím
pfi
pln~ní
socialistické próce se projevila
n~ročných dkol~
státních cílových pro-
' v . '1, gremuo v uspore pa 1'J_v, energ1e a. 1_.;::ovL, v• ''J_ 1r: nl'J:( se pi.'lPOJJ
a
sv~j
'l
pod-
, .....
' X~· Vseod v b_orovc-:ho ' v:r3vy s;;ezdu 0
l' ' ' h pa.1v, l. .." p_8nu v uspornc, energ11
"'1 v~ pre~rocenl
za
l' • re~LlZFlC1
.:(te nn2
l
~-:OVl.J
8
0, 5 nt
O
pfekročil.
z1vazek nejen splnil, ale i
Da1;3i f'ornwu rozvoje procovní ini cisti vy v podniku byls činnost
racionalizačních
komplexních
především
brigád. Letos to byla
bris8d8 nazvaná "Novn generace blol:::o,.rých chla.di-
v otopném systérnu 11
,
které se podílely na inovaci výrobního
proc:::ramu podniku. 3obr~
7a velmi
výsledky v oblasti pr0covni
ang0~ovsn0sti
dostal
c-~:~znak
spoJe~on-
j
ofm~n~ni
byli v roce 1922
titn
"Prt'I"kopník social i sticl(é pr,'ce'', M.t:oubsLJ,
7D.Beran, Lub.Holoubek, fl_
L • I\ pln'"'e nJ·-'
. 'd 1'\o ]__ e 11~ ·tl• \lY ur1gs ~
~:
. ., .
.
1
prsce v zaso-
,
socla~~atlc~c
J'
"
bov~ni 2 prototypov~ dílny získaly "Čestné uzn1ní vl~dy
odznak
"Vzorn~
8 t X·/1·rc',h..., C
a
• \...,'--'·'-~'· __ I_)
""tr...,-iír·..,l1t~vTl'" '._/UCi
\....)V
I.Feck~vó,
ník
pracovnik Federálního ministerstva hutnictví
obráběčka
Výrobně hospo:'l6řské
vyhl~~eni nc~lpe~ími
mistrePl
'
vr~xe,_,. . .La.:.· (\,_'
T u.~
ml· str O<Jho---·"' 6 1-.o [l výcviku, .LL
._ ••
kav0, dostali odznak
..L.d,.'...
11
Vzorný pracov-
jecnotky Chepos" , s. ing.
Skř'i'~ran,
vzorným
z~~vodu.
\T roce 1932 se sv.;m v)zna:lem v.:;razn?! ji zapsaly do hi s-
' . D.l t yto . po :'11' t orle
""' o stl. tJr)8l
l
dokončens
EylB
: investi~ni
rozsóhló
akce
m~sta
,1;0crobn~
podnit
ji o ní píši
Ver::'lením celé
stavb3r byl za
Kolína -
pověř-en
odpov~dn1
obdr~el
pr3. eovníl: podnikn .Ja."C"o sl.3.v Kosík, kt·=:rý plnění
pfístup k
za rok 1982 ''Cem1
probl~m~
složitých
mt~sto
P.ř·i
Kolíne".
t'to akce
příle::Si tosti
doko:n;-:ení st8vby dostnl i dslší p:t'scovníci podniku, c't.l.LJJ l trva l.. e ne,b o z -,ol
kt(Jř·í
se
, :r:nn.r.Zce n 1 ...:)~l • ., " v"" ,. pOl:l __ e 1•T na J8JliD uspesnem
svr~
minulého rokn :'Je prov.Jzu v T':,_, -.....J ._.,
1 ,-., '
v
-:::or::, 1-- .--'
T $
-'-
c e slJ l·íze.r:1f rOZVO;Jl.
V bfeznu
leto~ního
j'ubiJeum 60 l•?t
lale~nA
ponnil:::ov~{
ředitele
rd }::ov2ho
roku
dovr~il
ř·e.:'Jitel
vytonftvgl
je.ště
sv{ význsmn6 životní
,Jose:f 01-:;:-t9bPc. Funkci poddo· l;:_onc•a roku 1 922
let~ho
vedAní soudruha Oktábce se podnik
nAl se
spln~ni0
se osobne v
l • u_,J_ce
dkoJ~
všAch
J "'1 zas_ou~l
"AV AGT:O,:/I' _ ~ ' b ' ':'~.l.J.a_l,
Zshr~dka.
1983 zs n{ho nastoupil {nge Ivan
st~tního
v~dy
2
od
Za dlouho-
se cti vyrov-
plánu. Soudruh Okttboc
., F•r1gera . za vsestranny rozvoJ po d n1cu v
'
1 ' v ' zemcue "..:~"1 sx<-:_y spolecny
vHnc~-f8, . . 1
'
•
..:~ ' 1 p0l'l1l.t::
I~o T ].ln. ,
-r 1' se sl'dl em v Lo lne~
l t 1· ' • . • v , J8/0 s-,evec)nl or:_;:an1zece vy-cvo:cena •
'" l . t•~J pro uce_y 1nves1cnl"' v1stsvby v rezortu z eměděl st. "tlÍ okresu
Kalin
zsbezpe~uje
po
str~nce
~sterióln~
techn:i_ c kéf1o z8sobení
8
stavebniho dozoru veškeré
"""t"' UJe • pro Krome" t oho za;Jls investiční
pr8ce
il1Vestiční
zemevd"lk' e s. e
povahy i 1ídržbu
akce tohoto rezortu.
• l" v' orsan1zece me_loracnl
melioračního
systému,
projek?:ní pr8ce a. po8kytuje služby na 1.Sseku dor>ravy a mechanizace. Krom~
tohoto základního poslání
zabezpečuje
ve funkci
gener8lního dodavatele výstavbu AGROKOMPLEXU KOUŘIM a·budov2ní z·avlaho~Jého systému Červené Pečky - Kutná Hora. Výstavba
skleníkov~
areálu pro využiti odp8dniho tepla tranzitního
plynovodu kompresorové stanice Koufim o
rozpočtových
nákla-
dech 55 miliÓnů korun bude ukončena v roce 1985. Provoz tohoto zafízení POT..t~"Df,
bu~e
zabezpečovat Společný
zem~d~lský
podnik
;jehož hlavnfm posléním bude výroba rychlené zeleniny
pro z8sobov8ni obyv8te1stvB oJ::resu Kolín. Budovaný z8vlaho-
' , s t .ovnn1
. po 1 n1, ze_1 en1ny
V roce 1 982 byly • ' o K" 110nu .es, z
t .01.0 1
e
, , h"u zaVL8
vytvoř·eny
,-"! .. S8tlU.
výkony v celkové výši 37 mi-
. + l . ' h n::;ecJ.cD ' ' ' c1nnos v • t .1: . . kn"J. Jec:no".lvyc pro;Je .:J
." hl , 1 3 _, 3 7 ml_lonu, . l . ,. d oprava ce 1 m1. 1 1on, . avnl, a pomocna, vyrooa
a mechanizsce 2, 3 miliÓnu Jmrun. Tyto výk.ony zajištovalo
--l2S..... nracovnílnj. ~-
Východočesk6
chemické závody SYNTHESIA, závod Kolín,
postihls koncem roku 1980 smutné událost. Dne 28.prosince 1980 zemfel feditel kolínsk6ho závodu soudruh ing. Jaro-
slav Pile. Ing. Jaroslav Pile byl v roce 1963 ustanoven do funkce
fe~itele
Kolín. Po
tehdy
sloučeni
je~tě
samostatn6ho závodu Draslovka
závodu Drsslovka Kolin a
Lučebních
zá-
vod~
Kalin v jeden z~vod v roce 1964 se stal teditelem
slou~eného z~voau.
z~vo-
Po jeho smrti byl novým feditelem
dv Synthe si a Kolín 1Jstanoven od 1 .ledna 1 981 dosavadní ve~ouc1 tech~ick6ho
0seku ing. Miroslav Bauer. Ve funkci te-
ditele z6vodu pdsobil pouze necelý jeden rok, náhle
27.z~~í
1981
zemřel.
Od 1.fíjna 1981 byl
ředitelem z~vodu
ustanoven dosa-
vadní vedoucí ekonomicko obchodního úseku diplomov8n,ý techVavřin.
nik (Jan
V roce 19.'?2 sv~~ch
vyrnběl
závod VCHZ Synthesia Kolín v obou Lučební
ceších /cech 1. jsou bývalé
zévody, cech 2.
je b.;!val8 Dr2sJ ovka/ tyto hlavní výrobky: 1,1 k~selinu sf~ovou,
která slou~í jako polotovar pro výro-
. .
l n~o t"'.....
n~tctn{ . - ·~ '...1
nr~mvsJo~~ _l -.y ,. . v '-"
..,_--
....
'-
odvětví.
,
SlJ.rovina
~l3KO
Tvoř·í
6 % výroty zboží v
kolínském závodu; "·" , , pl>ev,.8.šn8 2/ síran hlinitj a kyanidy, které JSOU pOUZlVBn-:J
v jin:!ch st ví
pr1~nrr;yslov:;.reh odvětvích,
.,
přl
upravě
~
•
sírsm hlinitý ve vodáren•
v
v hutnictví. Objem výroby obou
23 % celkové výroby
zbo~í
těcr.to výrobků
kolínského
nčho vyráběné,
průmyslu
hlavně
různé účely,
skla. Výrobs kyanovodíku .' ' vyro , bl--;,y, 4í. Sl. 1 lKOl10VC čtyř'icet druhů.
a
kaučuky.
..
tvoř'Í ')-,v
JlCdZ
,
-'.';:O
6
pou~ití
pe
které slouží v
pro výrobu organického °{
výrob;'/ zboží;
1 lnSKY , 1 , Z8.VO , d vyra , b l, 8Sl.
D€lí se na oleje, pasty a
Jejich
dosahuje
z~vodu;
3/ kyanovodík a výrobky z pro
" , ,
pl tne vody a kyan1d:l k zuslechtovanl ocele
př'eVÉtžně
opěnovače,
laky
v elektrotechnice a
v
gum~renském ,
1 S_{8ffi
pr0myslu. Tvofí 12
~výroby
zboží v kolín-
d e; v
~
ZC:JVO .
C)/ textilní romocné •
t
~lsou·syn·rony.
př·ípravl-cy,
m "' 1.VOI'l.
"'1 '-
_,.. '"J
z nichž ne jdlile ži t2 jší
b ::1 ' v;yro
6/ disperze. Výroba disperzí je výrobou velkoobjemovou a ro~ní
dosahuje
hodnoty více než 11 tisíc tun. Její hlavní
upotfebení je na výrobu barev, ~boží
22 o/ výroby
latex~
koberc~.
a
závodu~·
kolínského
'\-. agroc h effil(8 ·1~1·; 7I agrocneml{8_le. IJ'yroua 11 1
Je
"}'}"
podstatně rozšíř·en3rm
výroby,
v posledních
-
novým d:cuhem
pěti
letech. Jsou
. " se v to ptípravky na ochranu rostlin o pouzlV8Jl stvl,
Tvofí
~
zemědě1-
•• 1 .. d 1 . v, ner b· 1. c1oy, pr·1 psrcl ne pestlClGY, .f' unglcl_y,
• 1r J8~0
v
::1
, " byls zvýšena o 27 mJ_. 1.10nu
v~'i-roba
nilo, ale
V letech 1981 a 1922 se
investiční
' d"e zsmc-rL_a 1 1 zavo pre-d ev;:.•lm na d o,{onc en1 v v
•
v
v
'
v
,
Kčs.
činnost ' z~~vo
v kolínském
d n1, Jl . 'd e 1 n;y a
. . ID8DSlC11 v ' ' • • v ~ l k ' v 'll na rea 1 lZBCl J_nve S tvlCDlC ~ a ~Cl, naprl ( a d sprc h O-
vých
c~--:ladičů
výrob~.
ve
rekrBsčního stř'ediska
zerských
hor~ch.
-...r
Byla také provedena rekonstrukce · Hraničné u Janova nad Nisou v Ji-
Souběžně
s
provád~ním investičních
akcí
se prov~d~le pfedprojektová a projektová pfíprava akcí, zahajovanýc~h
koncem letošního ro\::u a
těch,
které budou ztl:!&
za'!:l.ájeny v pfí2tím roce. Jde zejména o katalyzátory C 42 a r 43, intenzifikaci výroby Cl
pro
.] .l
,
SL.lr{OnOVG
l{8UCUKY v ,_
8
fenylchlorsilanů, ••
'
~pne
•
trof'ostani-
,....., ., , 1 vy t VéJY'CJlClCD dal~í
podmínky pro
rozvoj závodu, byla provedena opetfení
SILKA a
K dobrým pracovní V
závodě
1
v
V88(
pr6~kových
hospod~fským
. . t•
výsledkóm
.,
, ,
1nCl8 lV8 pr8CUJlClCD
pesticid~.
SILKO je
z~vodu ptisp~le
a socisJistická
i letos
sout~ž~
. 1.1st1cke . ' prece, ; 1 je ustaveno JO brigád soc1a z to1o
11 s bronzovými odznaky, 13 se sti'·íbrn;)1mi a 4 s zlatými o dg dv~
zn:3ky;
brig8dy
soutěží
o titul brig6dy socialistické
práce .. Dva kolektiv·:/ z8vodt:t jsotl nositeli n8zvu "Provoz . ] . . 1,
,
.SOCl8 .. lStlC ((:;
pl"8C8
u
snntě~e ..
ci?listirk6
~
...
•
CO::'
J8St
r1
:'j
r::,QstL
•
...,...,,
stupenv
118JV;y;C"Sl
V roce 1 ?22 praC'ovaJo '-'
SO-
závod,~· pět
b;y1o je~o
70 pracovnikC
~~vodu
28po~
cizích orsRnizgcÍ.
i
bozpečnost
bezpečnost ~tvar6 ddr~by
v soutóži o
8
a o nejlepší dtvnr
vžcy se umístil na
p~ednich
mistechv
Ksždým rokem v kvš,tnu se u.d81uje nejlepším prgcovní= z~vodu
kOm
,
p
dvacet vyznBmenen1 "Zlatý
dobrou précie V letech 1981 8 1982 " vocu
:) ]_v' ::ol
C18
•
.,
~
'l
,
.,
,
1XluY1L~ov::;
,
vynJkBJlCl prnc1',
obdr~eli
, , vyznarnenanl, st
• 1
~
stran1c~a
odz:nBl<:
pracovníci
,
ZG.-
8' Jcrn'
vyznamen9ní a ndborái·sk8
vy~
znamenání .. TT v
, • r8ElC }.
..:ly,-~ 1_.[.-
U..L
e b·~ .lll.?"....,_.., •..: 1.l
st.,",l...-1?'1 ' .Y .:.. U
"· 1 ',.,.. p_}_, r·dnJ'l__-ce:,m ,.-·!.'-... ,,..,,·mJ'1? se so V '''"'CS'"YJ.:. ··'-
NtJncl,..,ri tz v
N!?mecb~
~::") uL
pr!vorlu.
Ln::l.
,~X:;--atl"~l' ._, <.._; c!' . •.. 1 -
1 ~-.-.e ... e·-s 1r "'lo" '···'·-'~-''"' n,,.
L"
demokr::: ti cké republice ..
"' '""
0 -~ S'"'"te"' u vl • '" l)
,_
1 _r.-odn .. l·,_,·.~."'-'" ,__ c=
-\Hi'P_' . .w•__-_
vyznc:\men8ní
"Z~
V)~stovbu",
z?slul1.J' o
hyl v roce 1082
:ř·i'zen
ing. Ji ř] He:r'01Jt' nóm:" sn:PID rro ekonorni i 9 o bcho<:: Hlg. J'=:n V'}ro bu in,'::. Mi rosl3V Pec lm.
Podnik dosáhl v roce 1922 objemu výroby ve výši 048 7CO 000 K2s s tlsdními
,
815 pracovník\} c za-
průměrným počtem
prostř·eiky
v
průměrné
poí·izove.cí ceno 135 300 000
1 922 dosshl poc1nil:
robních
fond~
Poc1~1j_~-=
B4 500 000
15,44
Kčs
zisku
8
408 900 K~s.
V roce
rentability
N.
T(o;~an:'.)
V iYJ.ves tic:(ch
coc
o s tat1:í
nokračoval
pod;;Jj'
. upraveny sl' lrnce uv:rn'.J."' ~_,r
,
Z8VO
1 d·u po ] ozernm v , , h ' , nov;ycn oetonov;yc
dílů.
Socis1istické
soutěžení
hospod~fských výsledků.
ni~
Koramo
spole~enská
gener4lního feditelství
př·ispčlo
k velmi dohrém1J.
Za dosažené výsledky oce~l?ní,
různ6
vyznamen~ní
s
obdr~el
čestná uzn~ní
plnění
pode od
pfíslu~nou finanční
V oblPsti socidlních opat~ení Y podniku byla v roce
i
zahraniční
v Bulharsk~ lidové rep~blico a v MaJPrsk6 lidové republice. ZvJ~ená
pazornost byla
v~nována
také
z~vodnimu
strovov6ní.
Středočesk3. FRUTA,
koncernov~1-
po(1 nik
Moc~ov,
z8vod 08
Kolín /lihovar a drož~érna/ změnil v krátké době dvakr6t ~editele.
svého
1.července
Dne
místopředseda ~~sts~6ho
do té doby
Li hor Kolíně"
výboru v
1981 nastoupil do t6to funkce
Fu:n.kci vykons:val jen do 3 O" z6ří 1 982, kdy
ode~el
do invalidního ddchodu. Na
z~vodu
byl
.o k' LUl1.Cl
1 ''-" vyLonava uosu d.o
schv~len
uvoln~n6
ředitele
místo
soudruh Stanislav Glaser, který tuto
6koly st~tního plánu na ro l,
.....:...
'
n(rodního
?óuod v .
·, OP2
J:..J·~-.\.
..., "-"
srll_._
<...; l~
ni- 1
~J·ed8'1 ' .•.
O. . .
"i , . , dr.ve a na d plen Jestc vyro b 1.1 za 6. ml.1.1onu z b ozl.
měs1c
v
Tov6rn,y strojírensk:é na vjrobu
v
o
techr~iky,
v,
~.,::once:r·nov,~í podni1~
karborund~
eJn~tritU Pon~+~• • • •,. -"'' .:...._.. ·._,- •._L L -"-J
0
V.
jizerou, závod Kolín, vyrábí tento sortiment zboží v
Xolín~
,
let& V letech 1919- 1?20 byla na
mí ČSR zr::. z cn8 pr\Tl1l v
Kr~tce
,
brusných
'
DRCl --
J
papír~
a
1JZG-
pl~ten.
po rozjeti výroby byla pfesunuta z Pardubic do
Kolína, kde ji provozovala firma J.L.Bayer, tisk6rna v Ko, " a to až do roku 1950, kdy byl utvoř·en sa;r;ostatný pod1 lne,
nik nPEKORD", brusný pr1]mysl v ' , d nlm1J ' muto novemu n2ro
po d n1.1;:u
firmy "Ul'ITON" Z8kupy, "CIDOR" ' 1' byVB 0 f'' _lrffiy
nn"~
Kolíně
..
Současně
........ 1 eneny v prlC' Záběhlice
TT - '-=l 'll Drl.r\.8.Sp8rJueSOVe
V
byly k to-
provozy b' .']VS. 1' e a
tovÁrní objekty
1' ~, r-._Q_]_l18.
tr
Nái'odni podnik "PEKORD 11 pracoval jako s2most.stn:í -ni k pod vedením podnikového rob1 1958, kdy byl na o 1 u ;>:ar_ v] en:":n '' do prumys
V'rrobu
1-:~;rborunda
ředitele
základě
, '1 nnrodn1~o
pod~
soudruha P. LBmpla do
reorganizace "k po d.n1:u
československého
s poJene . '
' .:t na zavouy
a e1ektri tu Ren8.tky nad ,Jizerou jako z8-
poho~n1mi
vod s
~~b~hlicich
provozovnami v ř·editele
Po odchodu
roce 1960 soudruh J.Chochola. Od převe~enA
zÁvodu
v1roba provozu č~sti
z
9
smčnv
élo provozu v ?2kupech,
z~vod
<::
~~sti
z
v
Kolín~
zař·ízení
do kolínského
čírn:;:
byla v
Kolíně
zavedena výroba na
celkov~
byl
závodu v
řízení
roku 1961 byls
za~6tku
7~b~hlice
• , 1 pro zv;ršené vyuY,i tí st:ro JnL10
c_v0
převuol
P.I,ampla
a Ztkupech.
i
11zemně.
Na nově zísl~aném 1.1zem{ byl;y vybudovány sklady • P~vodní
výrobni program doznal
n~kterých
ke stále
·1rětším po~aélavk'j_m odbčratelf1.
zBpočelo
B
v~!vo
v~lce
rfi. Po
vzhledem
Již v roce 1 928 se
v~Jrobou vodyvzdornjcr~ brusn:~ch
jeru a
do~lo
zm~n
mo~1tn~~1 ~ozvoji
k
zp~sob
pa pí-
ne tomto 1Sseku. Na
sypací metody. Po
v roc0 1952
~aveden
K0 ncem roku 19':· 1 došlo \ h3V8.rii v provozu na Polepské 1..,1·~ A-
~"....J•- '
-'-- ·~
rrn1sela nancfi a
n""~""<0'ílť1.-. r··.l. '-- .,:,
rlY'!e U d
'
b~t
čas
pferu~ena.
na
':'_- -:J.f'_--_Yc'0 ...- ~1·_ ~· -•
z~~astn~ných
n_,c___. r;, ~
_
n~m
1961 vyhofel, vjrobu v
Zv1Xeným
~silfm v~ech
organizaci byla výroba
3em~st-
n~kladem
dvou
miliÓntl korun již ve élruhé dekádc měsíce kov0-tna 19G2 znovu zah8jena s tím, ?e pr~vedeno
za
dokončení
všech stavebních prací bu.de
provozu do srpna 1963. Tento plán byl dodržen
a stAvba bez závad pfedóna. S
nov~:Tm
rozjetí:n v"h·oby po po:;:8ru se
ve vývoji nových píry,
brusn~
pP S'j
Postupn~
1 •
výrobk~.
kotou~e
byly
Vyrób~la
i
se brusná plátna a pa-
fíbrové a lamelové a zavfd~ny
pokračovalo
ne~onečné
nové druhy jako
brusné
' h pBplru ' v tv v v• ro b 8 b rusn~"c" s pr·e c:r··em mocovlnOV(' prys cyrlce, O
o
,
]
, o 1 epenyc. , h f eno ]_lc-:ou ' 1 v• , b"rusne, ,{om.lnace b' p apJru prys k,yrlcl, 1
s
pfet~rem mo~ovinové
prvstyfice. Koncem roku 1965 hylo
zs tenla a koncem roku 1966 se
započ~lo
s výrobou
zkušebn~
, h. . k··o t ouc.:u. "-'erlova c, . , v;yro , b a se zaca 1 a o ro.,_.:: .. 1 s t .u d enyc poz d"eJl. v
o
v
V roce 1969 byla zavedena výroba rozfezávacich
V letech 1971 - 1973 byl
z~vod roz~ífen
kotouč~.
na nové získa-
ném prostoru v Orebitské ulici, který byl pfenechán závodu po zrušení stavebniho dvora Plyn.ostavu Pa:r·dubice. Získaný s~lad-L1
prostor se po edsptsci vyu:Sil rro provoZ.)' 1 ucnl v
,
'
•
s po 1 otovary.
•
illlS~nostl
"'Je ~.rer",·.erl i ~
výrob(~
vodovzdornélio materiólu b;yl v roce 1 972 za-
rl. r'1', .11A1''_ __ .....
1 _l'l'()V,'_'ij'
manipů-
a
II!c:.+.eJ., ... i--~~v--•_.)l .,,_ ,-lr·-1'. -'-'~'
DI''""-lT'''v_l. 1.·· ;yu1..;}1.· ~~"l'" . . ..L....:..
.;
b·~" :.....-.L..t.L•
c
l
<' ., ...L..~'v.._
\T V
1
c·h •
kristalický korund jako základní surovina. V roce 1975 byla
ztvod~
v
investičního
V;'/budován v rámci
zru~en2
vlastní kotelna a byl dokončení
vývoje parovod. Po
byl závod napoJen na m~stskou parovodní sí{. Na základě investičního
ré
sročívaly
0 ?·u ill ' u
~?~0
Ll,_.,_ [-
rOZVOJe pak v pfedání
nap·l~Í~l9d ..(.~
~-i
'
•
p~s~
podle
výrobs Flex V roce
J.Chochola
je~tě
k c1al_ším
n~kterých druh~
v~roba J ~i
vo , z pap1ru a p l't a en, t oucu
ných
do~lo
A
Z lil,x.n,~m •
..........
·'
kte_.!.,..
výroby jiným závo-
lamelov~_~ch kotouč~ ....
8
a byla z0l16jena výroba
zahraniční
"'-...
technologie a byla
v1roba ko<;J
ne~wneč-
roz~ífena
kotouč~.
19~3
ode~el
do5lo ke na místo
zm~n~
ve funkci feditele. Soudruh
ředitele
v Tatfe a feditelom
z~vcdu
byl
jrnenov~n
tyl
z~voJ
soudruh
začlen~n
Kalin
vou reorcanizací
\.Podstr~necký.
V roce 1980
do koncernového podniku Trastu
~edo6lo.
Dosavadni výroba potra0uje s prOdos{hla
roční
výše 194 mili6n6 korun. Od po:Sátku roku 1 983, kdy dosavadní :t·edi tel soudruh důchodu,
Podstr::Jneck2r odešel do
b;yl vedením závodu
pověřen
soudruh V.Ji'ranc.
GRAFOTECl:P'TA,
oslavila letošního roku 60 let svého trvóní. Závod vznikl
~oce
1921
a výroba
~:::teré
kancel~ř.
byla pouze jedna dílna a n~stavba
byla provedena v
v•
byla postupns
prvního patra a v letech 1931 - 1933 '
pr1stavo~ana
d~sledku
ní budovy. V
v
•
1267/19 a
. dl'1 n2m1.,
Od
v
,
v
c1m~
sv~ho
pol.vryref~ckG~u •
'
č8st
o
na ní
z~vod
zalo~eni pru~ys
/
·v'
V
ner6stající výroby byla v letech
přistav~n
dostel
V
obc Jednoposchodova krldla dnes-
191-)0 - 1961 vy1wupena sousední čísla
V letech 1927 - 1928
psrcely 1,.-:atastr:ilního
přízemní
sou~asnou
objekt se
čtyřmi
podobu.
se z~vod zabývá výrobou sloužící
1 u.
m t ~a.o.
" ones
••v JlZ
výrobků
v1robce
z~m~fena
vl~d3la
v1roba pro potfeby
ns vfrobky
ob~ohi \ r nfedv61P~ném ~. . - '··" .
ten 1 byl
roz~í~en
tisk~ren
a
po~to
vznikl zá=
Tele
... ' rOZSl=
~
zam~fením
i výrobní procram se v ' l ru2n1c1
v
l
'
v
1
cls_ovace~,
•
;
1.
pag1nyra~,
, ara-
z oboru jem=
~ecí ch strojl'~ 1'1 é lil8 clJPn i
na výrobu
ky"
robnH10
b
~~_._~. ·~.,----~-' ~< ~-'"1_-,,"i'
-c,
"~--
-! :,'_ ~ '? ~- .','
j--.. '""\ .. , :_ . .J...' __ ·___
_.._~·-·-
,,-~ ] 1_ _
i--1 .._..
t. c~l _
11'0·-1 __
l.;·:_.
1 n:·-Lj· tJ c.-. ....
='
~:J n c:: ~ ~./_..-'.:::.,
T1m se vvtvffela ~-
Proto t?k6
do~lo
v
r~mci
tehduj~iho
rfevedsni sns~enírn t~hdej~íha
vedeni
d~
zév~du
1-,--1 "···,~/ ~ ••
,-~\....~.-.. f,i=
nenfízniv~ .l
Sl=
,.".. ,.:"1, "'".:'~'·)''
posil8vóni
t~žkého
jiných podnikQ.
s
~s 0~in~~
stro-
Obět2VÝ~
S?olupráce za rJorno ci '
,
v
1.0r1c ~ ;c.::e provoz s
miniru~lním
poatem
soce
l.y .
1.rv r-,o·-'1rnl'n 1--, ... l..L .l s."'-u
svo1.1
1r
-tOill''1 '-~ ~
ll..
V',' l."'O b.rn'
' 1 111' nap_
7
g
vznikl n8rodrí roini1: GRAFOTECENA~ bylo pi'·2~:1Ím a cílem ve~ení
prscovnť~~
i
řeneho
no
podrdkrt
pos~upn0 L
V
.:J
talinského z~vodu, sby byl do nov: utvo-
začleněno
V
ous~ranova I
t
Došlo ;{ tomu v roce 1 953 o
,.: ] ' ; L'rlVeJsl neuos t B tky neJen ve vyrobe v
;
V
.:J
'v ;
v
zar1zen1m 1 a.1 e 1• v vP
ci8lního
z~::jř·ízení
v
parovodem již z celo
z8vodě
o
".
Dnešní
vytlačilo
vytó_rĚní
so-
závc1du aálkov}'Til
vzpo:nínL:u na to 7
~e
dříve
se
i plynovými
vvrobn:í
cht~li
ll • o~~sst1
s~
mít vodu teplou, ohtívsli
'
l''.~lZl'lé
kl·L,r}p}y
P" _r·1•
V
díln~ch.
Osv~tleni
ji ve v
v
pra~ovi~t
bylo také
znač-
"'.v /. ' o .::~ ') • l ' " t \2_"o 'h ' rozslrOVdl11_ puvoun11.0 o b Je.r:::-cu prevza po zna=
rodn0ní byls odstr3ni"na takÉ: poslední pamcl.tka soukromého podnik0ní - tronsmisní pohon strojOa V vybudovén8 sarnestatná
a lakovna s
letech byla
ods~vacim
boxema
t v ~ 1 y uce '" l ne' rozm1s 't"' opr0s-ory provozu vyzaaova
-Ve_ml l . t.1sn1ve ' . '
v8ní
svařovna
dal~íc~
V'řrobn:í ch zar~ízení
a teprve po zí sl:::8ní nových výrob-
ních prostor0 se mohJ.o pfistoupit k vybudováni z6vodni ji-
1 ':'J • mls t nos~. onucBsne b y_a zr1zena 1 nova vyoeJna narac1, p
1
('""\
-
'-.t
V:'
o
,
JIV
""I;
l l ard
s~
n~f2di·
a sklod
. "t" J9S .e
'"+' pY'SCOVl8 vl
V
nedokon~en~
r_lrí]~fch
"' Z"I'1Z9l1
Pozd~ji
výroby.
1 1 SoC. 8Cl~
byl na tomto
' t m~LC ' l1 prlpY'8V "' 1·Cno Vyro
letech byly reali:3nv·:1ny
dalč.í
9
" pomucek.
akce, které
Syl a t
'
o 1
re.~ons ""I
d
t r11 k-.ce " , ". v sat .. en a Uffi:)'V8ren rro m11 7v e a z.en"Jr,
v,v
,
ro'Z~'lrenl
' h pros t oruo zr1zen1m v , , , , h garaz1, ,v , , "i! v , p.1 ecnovyc vyu-'~1 az~enl
s.~Le.ovyc
v, ' '.:J 'h . v 'b.u, dvora, zr1.zen1. nDuvorn:J,,o Jero
"1 l d nl'lO 'J TI8sL.a
1 vy' t 8tlu, rc-
konstrukce plynového rozvodu a dali"í. Ve strojním vybavení proveden~
obm~n~
v~ak
nedos4hla
vý park je ješto
~ cnes
znscne v
v
potfebného rozsahu. Strojo-
1' zas t.are.y,
nčk':eré
stroje
., Jef' • "t" ,(" z p~edv~le~ného období.
'
pOC 1 18Z8JJ.
~l"' " 'rn, , proto Re plánuje ::ta . 2 J o po t. ''e
~klsdu
weteri~lu,
hutního
v~stavba
zd~ného
nového
..... , , zar1zen1 pro 7eny,
soci~lnítc
._"
Po z2:Slencn:í Clo n."'rndního po<Jniku GrafoteC'hm"l !l:Clstal kolínského v v l zpresnen b Y-a ve
fick6ho
pr~wyslu.
se kolínskt pro
v
~
,
J
z~vod
, i Sl.. OV8l1
v
~t"' VE' .sJ.
V
materi~lu,
•v
r~mci
vv
n~rodního
c"
po·,~re
sszb~
i na
nodniku Grafotechna
rota~kách,
ohýba~ek,
sazebnic,
výrobcem
podlo~kov6ho
~psltovek
který
t 1y po ..J ygra-
stel jedirým výrobcem rQzných
cích strojó a hfebenfi, vého
m1.re zsm::;njn na
z~vodu 1
a aslších
~íslova~fi
~erforova-
.
...
e vyplnlmpolyg~nfic-
k;íc1l poru:J.ce k. Pro velmi roz 2íř·enou síto ti .skovou techniku
Krnm~
t~to
z~k18~nf
výroby se kolínský
.... , , ' b p ] . nu J 1 cl vy:ro ,o u. rro pot re bu spojfi v
z~vod
/po~ty/.
~ebývá
i
do-
Tato výroba Je
••v JJ~
t.s~~ 1' t_rqr;l~nl .:~•v ' ~ ..,., ' a cnes spoclvs v
mových
Y'R~ítel;: včetn'2
dardnfch v1rob
prov~dí
, denn1ch datu-
čís1ova.čt1
a
1ičt
-~son 'Jr'~eny
k
;;~n8C<ení
r,ytiny,
kovBcÍ st-roje Grs:fos, lrteré
~ -'~' ' ao~Javkach
b~~n~
z6vod i
pro razitpo?5.tov-
n~-
oprovy a výrobu
hra dní ch c1 íl1~1. kdy~
I
rozs~h1ý
výrobní sorti-
l ' vyc h ' , v pomcrne v v ' l vyro ' b n1c1 ' b dav:ac ' k ' h / .Jde t men, ~ t ery az1 ma lyc~
víceménš o kusovou v3írobu/, přesto dosahuje dobrých v:{sledkt"l 1 ue V'l'I"Obnl'_ t ecnno 1 og11 . • vyu'?,lVBnJill " ' ' ' l ~ v z_ep::·ov::::cJcr: navr11u a rav
• 1.1zacn1.c.1 v , 1 CJ.ona
'
n~"'Vr
pcrad.8ch
techn:lkť1
zvyšují,
nestačí
pt~vku
sv1ch
h"u a nBmc , "to .u, 1f t_,erP, se
'
odb~ratel~,
v2di tomu
8
'
n
, h.nJ.C.1 , h na. vyro
-'!'
r9u~-
s dC:lníky. Tecl1nolosické
-::Avod svou v:/robou plné
'
>:onstrul:ční
zebezpečovst
ro-
pfc~~vším ~edostatek
kvalifikovaných pra co\míků. Pom~rně 1.-
teCll
1.-
Li.O
d ny,
malj-kolínský
1 .>:US
,
l
v
,
ZfJS_.LU;~rlE:
z~vod
odvedl v uplynulých le-
, n l v , prace. opc_._eenym
;.
•l,liD <._;_E; ,.:) vl Dl'l:uo
USl
' 'l , v 1 , , pracovnl, l·:uo pre ., 1rona l mno h o nesnazl , , a zabeza 1Jospoc"~:n's"':::/cn l pec 1_,_ V
•
vl l nc.:~o~
•1 ' s o b ne' l_{3n::c:
je v kb1ínsk6m
závod~
',. enl' vyro ' b y. V' -'!] • ys l eu.Lr:.y Jsou o to
zv;~r:
vynakládán na dosahované
' . 'l , l1 v;ykon;y ma_1 y' po d J'__l ma t-erl2-ovyc
'1 1 au .:1 o nSL.\:_ u,
nák~acl~
vs-
v v , , ze zuysovanl
,
' cosanovBno '' 'Jl • •• ' roby Je rus t em prouuxct1v1 -cy prace a snlzovnnllll ~
pracnosti.
~
Dlouholet~
•v
dspé~n6
,
,
hospodáfskd vjsledky vychá-
rJ'
•
,
'
..
•
..
kem uzavíré
~{vod
celoročního
pJ.é"nu
l
•
L
.:'!"'
~ Aaů ----
~
úkol{\.
,
~
t
•
.P
,.
v
nr~o~ \.,..· -·
_j
~+s~nv~n~ru -~..J. . . . . . ..._. ---v
l.-·
"l
•
rc..r(:Jmc
-J
'-
+pt•m··l·l·l~m'- .._.. c:.: '
.........
t?
1
,
nocmocen1 t'
-.L
1
"""
.•
"
ZéJ\'OCi.
na prvn1m
.....
,
.~
l_
expor~n1cn
' 1 C'cx;::u 1 vys Je je jich ~
O
•
socialistick~
soutě-
z~vody o provozy národního podnik~
GrafotechnBJ .1..1
t-
LE'Ci1'l.O
sp1nění
1
/J
v
ro-
na úspory n8-
~
~e mezi jednotlivýmj
.
na
• ... l '-"' ' enerRle a na vcasne sp_nenl
V'1J.-c.rnL'10
•
Provideln~ ka~dým
hodnocení zahrnuto do vnitropodnikové
deseL~raL
#'
z&měi·e:r.l;;í
ma~erl8_u.' T?
"v
era vyplyva z ucast1 pra-
socialistict~m sout~tení.
cujicich v
1
•
z pracovnl lDlC12t1vy,
~BJl
'
m~s
Se
ocl_ reku 1965 umístil
t"' .e,
ov
r::sč
umfstiJ n0 tfetiru rnist5.
v
soutt~i
Scnrt:tsLou
no
počest
arm;:.~dou~
a Ústř,ecní rac1y úkol~ 6~pětiletky
odborů"
osvobozeni
v roce 1972 titul "Ko=
roce
le::tiv 50 e
v plnéní
20.výro~f
"'rn l)cL. . .
ncv es t ne' uznsn1 ' '
. . . ' ' vys_eG{y ' l 'l za vynlKBJlCl
e za 1 ~místo ve vnitropodnikové
soc i cil i st. i c}::2 sout~~~ v roce 1981 diplom
_
..
,?
Jednot~1v1
pracavnlCJ (I
6
dl
1.
z1s~a_1
ocl roku 1971
a~
do roku
celkem sedmkrát ti-
11
NejJepš:[
pre:covn::-~-:.:
p0dniku", deEetkr8t titul "Zaslou7.i1ý
v~rnost"
o V roce 60o v~vročí zalo~ení kolínského ;z;ávodu
n2rodního podniku Grs.f'ote dma byli vyznamenání ti to pracovníci kolínsk2ho zévodu: titulem uNejlep2í pracovníl:: generÁlního
.ř·edi telství
Otsk~u· Bři nč i
1
papírenského
pr~ur.yslll"
soudruzi
,Jaro slav Kopecký, titulem "Ne jlepč í pra-
3.
covníl: podniku" soudruzi
Oldřich Chlup~
' 1 av mL uma <>. t l• t u 1 em Vac 9
1 O'lL.:,l ;>!;' 1 y' '1 poonl ~ • 1Lru 11 pracovnL.;:
11
7.-., ,.,.::.s
Karel
Minařík
a
sou~
družky a soudruzi Vladimír Jeník, Václav Kašpar, Venuše Kaucká? LudmilB. Kutílkov8
9
,Josef' Novák 7 Vop~nka,
mil Venc starší a Stanislav
covník provozu" soudružky a soudruzi
,Jiř·í
Pacák, Vlasti-
titulem•Nejlepší praJindřiška Forštová~
,Jsroslav
Václav Hruška, Marie Po,.b ..-4, . j
t ' ,'!!.-t:"."n Pusn·:':,r 9 DDniela Vencov8 - l..
0
'·)
l_.
(_...l.
.::.:\
•
~-
_, :__
8
Jan
Vop~nka.
V .roce 1922 splnil l:::olínský závod GrGfotechna 1.'ÍkoJ.y
118
1 00 9 38
q',~
limit práce
p:řes
čas
V'.!ch norem na 116,2 ?6. P18n 8
tsnovený
2 979 629
č~stkou
2 795 400
ne 91 ~ 14 % a
~'u.pravených Kčs
splnil
plnění
výkone=
vlastních výkomJ. z~vod
11
~
hodnotou
K~s.,
KOLfl'JSKÉ CTJKROVA.RY ~ koncPrnový podnik se sídlem v Ko-
,.,
lín?
Ivo~
ro~í
svého
od
. ullce
u'
k''. v tk " ho t _-rlr:ova· "y cpe :) 8 9 os ] .avl'1 1 . e··.os
trv~nía
z9č8tkn zč!ru:;:uje
2~· -7o
vý=
P 0 dnik byl založen dne 1 okv~tna 1957 a
tyto v:J'Trobní závody: cukrovar Brodce
na~ Jizerou, cukrovar Cerhenice, cukrovar ~ejetičky, cukre=
28vodů.
Tr'
;:;tyř
vary leží na území a
~ls8~
Za
koncernovéh0 ponniku Kolínsk0 cuJ:-;:rookresu: r·:olín, Kutná
Ho~ra,
Nymburk
Boles]Pv.
?5 let
trv~ní
~odniku
zpr2covely
v~echny
z~voay
?5 mili~nu tun řepy. Vlivem zlep~ení mechan1zace a techno• vyro ' b y se 1 og1.e l"~ch;
-l '1 s~a_e
d:ř·íve
z•'ltímco
v • v t pracovn1=u 'lro v zrnensuJe poce
bylo v nich
za:nčstn3no
1 cu~rove-
šest tisíc lidí,
" ' unes . : :~ n a s t .eJny · ' 11'k-o 1 Jen · · L.e t o;3Dl " ' cu"{rovarL 1 s t ac1 po 1 ov1na. nick~ k3mpsi byJa zah6jen3 dříve než v předchozích letech, 1932 bylo všech 13
se sídlem v sv~ho
V.,
Kolín~
trv~n1.
Ovč~rsk~
cukrovarů
v provozn.
3C5J oslsvil letos 3C let
Prscující zóvodu se
se~li
na slavnostním shro-
v
ho l=olínskPho ponniku Kolí:nsk8
zrusena
v~rob? k~vových nfhra~k~.
V
50 let
~ervenci sv~ho
kolínsk~
letošního roku oslavila
elektrórna
trv~ní. za~8lo
O elektrifikaci stfedniho polabi se
jednat už
l 't•1 1_e Ť.y v souv1s. • 1 os t• preu.:1 osmceso 1 s pr1prevovsnym sp.1 avnsv
v•
ním LDbe, na nšm2.
mělc1
být v 0seku mezi
v
'
IVlělnikem
a Brancem
Kr81ové :;)osteveno n)t·kolik vodních elektr:Jren. Postnp regu1'3 ce T,g b(-' v::<.s};: byl ve 1mi ~1 1~'""lOCt..
\T~r
1 b"1JrJ.O\T8 t~
\l
TT r-.._0
poe.alý,
l _11JC· ' v p2l':tll'
t2.1-=~e
l ' t ,.e_()J{_._,IC"-:1'"
se ing. nt,·"-•
Kři
1 '7~ wc. ..~:~-oupl'l .. ... --
elektrický proud ne-ien rro m~sto KoJin, sle i
žik rozob-i,:::.'-t ju ..... _t-.,_
do ~irokého
vš81~
oJ:;:olí. Brzy
Z8lo~en
191G byl ,/
/1<'0,0,(1 / .LJ ,._ ... -
.L r:\1'::'
,
Sl
t
necJostA?~ov8la,
ele::tr8rns.
Elektrdrenský
a tak v roce
stfedolsbských
SV8Z
o~resů
rozvod-
'
v
P
l v , v " J ' .1 r:: p:c::l_[,I'féVOV"::L_ ,_-ozsLc-·ern ce _Pho podrn-cu., Dne 11.pro'.1
since 1922
•
r?e
mimoř·2nn?.
Ysln8
hrons·~e
Svazu rozhodle v;ybu-
dovat novo1.1 p8rní eleJ:-:::tr8rnu n8klndem 25 miliÓnů korun. Pro ~ekt nov6 elektrárny byl , • Fragnerov1,
.:l v
• ..,
svčřen
are hi teJ;:tu Jsroslnvu
, naro d n1mu ume
,
·~1
,
po~l12J2lmu
J aros 1 av Fr8gner
.
c1~
bř0hu
umístil nový elektrsrens>:,[ objekt ne pravém 7~l~hí
v
t~sn~
~elezniční
blízkosti
trqt~
labsk~m břehu.
k6ho Osek8 na sDmotném
z Kolíne do Velm~lo
To
l,abe na
obrovské vý-
c1..:tkror"?
do
provozu~
pJ~nov~~a
Stsvba byla
-.
'·-
'•'
-
......
..
"\;T
•
>
n~kolik
na
~ř':f""'
<.o_J
~
.....
10"1n '
~-·
--·
~
~j
·-.-l
etap, k reali-
znci l
svm." :::>rchi tektonickou jednotou,
.
P _e
1.
t J.m, ,
zde b;yl vy-
v 'Se
" 1 hX • i .k om1n .. v ce ]_e' repu bJ.. lce. . Celkový s t .avon v t c, GO - neJvyss v
v
• 1 , • .I . ..._. , t v t .a.:,~ov;yml proJe":·c. o b;JBKtu pocl ·.a 1 se c_1:rema ~
elektr~rna
Stsró
1
a~
sloužila
.-
•
-~
l;
_ť\:oHnn;y.
do roku 1945, kdy byla
pfem~néna
na tepl1rnue V roce 1938 se za0ala se stavbou pa-
rovodu ve
m~stě,
r~
elektr~rna
který se
jako
tepl~rna
na výrobu potfebného lu
vyu~it
m~nila
i
tak~
z~l8bsk6
na
postupn~
ji~
mno~ství
r.o,ro' el
~
_
,
tepl6rnu~
C-
__
rozr~stal
~e
póry a musela se k tomu ......_~
u~
sta-
svou kapacitou nestaaila
e~:--:·r-..:t,I~·r1a 1".1 t_.,
Dnes
tak,
,.
L-ter··-:: O
L~
ani ona
-~·2
......,
dče-
tak: pomalu
nestsči vyrábět
vyr6b~t ~ostatek •
;
Jl
pres t B'.r hjou v
ťl8
mósto~
póry pro cel( 1 t·ep_arnu .~
v
I
.....
~
"I
ve~21
Proto se začalo s Je•
~apac1
t y.
-~uvo-nl o d ;
plúny
USl
cti bft zbafen komín a
post
pře.stavb;y
'1· ,
illl
b,yl tehdy stanoven na 220
,. . ,
lODů
:) ..... KOrun* ,-~OZCéJl bylo od t?chto
pl~n6
ustoupeno s pro-
jektovala se stavb2 nové ~elezniční
od
m~lo
nov6 tepldrnx se pad1 a v roce:
a~
trati
H~nínu~
k
V této
topit naftou. Ale i tento projekt
1974 se
který urds·Lovr3l tep18.rnu na m-2stsko".:t stranu .směrem ke StG=
Ve čtv-rtek dne 4. b:ř·ezncJ otevřen./ o h
PIVCVAR "den
'1
922 vspo1·5.dal z~=1vod KOLÍNSIC{
dvel'·í", s by ukázal Lolínsl::é ve ř·e j• 1.1.
JB~a
~~~ LL.)
ob~~~uD -..~ .......... ~ 7
~tc-1.~1 . . _ '"--' -
~l· 8-
nrn1·1]6~1J' .t··~ ._. -~ ,............ __ ·
ma; nova' mo d ernl'
06]~ ....." ·-v
pr·~nvoz,....
,
1
Zámeck)!~
,
vyro~nl
....
za-
_uivovar t
bvl v roslední dob6 rekonstruov?n n~klsd~m 15 mili6n~ korune Pivovar
st~le
zvy~ujo
n. ~. _·.
litr0.
KoJins~6
p1vo v
~~,~ --
·' J
-..
100? m~] t._ _,.' ' .
nl~l~
}-.'--'- --
.!.
~l·~
~)
•
~tn -
0
tisíc hekt.o-
.3ob.
oblibů.
a také v0dy
m~
Nyní po rekonstrvJ::ci
pivo již
lep~í
,
\TOZJ.
,
se i
1J.pr2vĚ
jeho odbyt.
kolfns~ém okre~e -· .._ '
u~i~~e ' -'
ale i ---
Slove~sko.
dokonce i ns
Se
.
ze;::;mens novó
zyy~uje
kvalitu a
se neJen v Kolíné a v
8
OKRESNf ST \VEBNf PODNIK V KOLfi'YĚ, no si tel ti.tulu "I'o·~~nik 50. vý::r·očí KSČ a poanik 30 .. výročí Slovenského n8-
rodniho povsténí'', m~ své sídlo v KolÍnĚ V$, Macharova ulice.
~en~
90
V
~ele
podniku bylo toto vedení: Vlodimír
Vod~rka,
podnikový feditel, Otakar V~~2, výrobní nám~stek, Jaroslav
.-:::J, e :~e. v
Výrobní 15koly zs rok 1 922 splni1 poclni1;;: t9l:::to: pro1
•
•
člvstJ.Vl
t·u prnce ,
fondu~~
vého
1]2,36
-'1 t_,O
·..-.v v "ll. rJ· T.!'."r..-.·"'11.'H~ \.L-
Cly.1
tech
1-
V
%.
#
'
.•...
-\.C·- -.)_
~,
zisk na 101,59
V roce 1982
bytov~ho
lou modernizací ffi x S to .. C..
100,04
:.12
Kolín~
fondu v
~vX·tl,;; - G
<.,·
6
zspočel
Dfim Čps
~a
opravy byto-
podnik s
ve staré
rozs~h-
z6stavbě
134 o ~estnácti by-
~. v ' v 1' mouPrnlzovnn za. c"t.y:cl a puol mes1ce a "tl ~- preGsn .:!
'
U~lVRf1l
1'
J{
•
'
p 1 ne/
1
•
Sp05~0JGDOS
t
O
1
O Y1'3JGTIH1l~k u, #
•
~rol~
V # .
1C t erl t
1
V
#
1
D.c:í:
mfsto zsstorsl:rch nevyhov-njících bytt'\ získs:.li b;yty prvé kategorie.
D~le
~stevu n~rndního
podnik prov~d~l rekonstrukci domu ~pé 310
zdravi v
n;y ve velmi dobré l~v..-;li t~
Kolíněs \T
Ve~keré
cell~ovr§
préce byly
l:odnotě
pfed~-
2 260 000
Kč~ se
V oblasti
t~~eb
d~s~hl
od otyv?telstva
1 t.. {,JO • , 1 1 p_anovan:rcu ' ' tlSlC ":::orun. ceL:em I
,
ni~
Stsrokolínsk~
a tak
Kčs,
1 292 000
I
V prostoru
podnik místo
ulice za mrstem postavil pod-
srol11 s podnikem AcrostAv betonórku na výrobu betonáf-
ských
sm~sí
pro stPvby ve
zlep2ení :3ivotního by1a
m~st~
p'Y'ostře·":í
ve
a v okolí. Tím m~stě,
pfisp~l
ke
smč·sí
odkud výroba
vymístěn8.
Kolín~
Pro Mi'Sstsk::7 n<1rodní vý1;or v stGvbu objekt1.1 školní družiny v
započal
Bezru:3ově
nodnik
ulici v
Ieolíně I I
na sídli~ti. V objektu budov Ckr&sního r(;odního vfboru
Okresní
.
stsveb~í
n~i rm1.~c h
se v
1e te cll
přem.í stil
,
autom::-~. t J_zo\.'(:-'~~1.
pro
.
l
msnlpU~-2
c J_. s
t·2~kým
st3vebnún mo.terifllem jsou ve
z2řízení zrmčky "De sta". Účtován-í vydaného materiélu se prov:~dí
ng
1íčtovacích
strojích
• b·y 1 y b e.em vh Tyto stroJe
1 ro~l
zno.čky
"Ascota" s dE:·rnou póskou.
v v v' , 002 7~ vymcneny za mo d erneJsl
1
v
•
stroJ'e s ltla::rnetick·:1rni kont,.1T, tak zvané "Robotromy". ~
~cdnit
aut, 2G
m6 vlcstni dopravní
r:'~ 1 :1."d~ích
e
prost~edky:
dod~vkových
domíchcl.vače,
':'Ut, 13 osobních 8nt, 2
3 autojef1by, 2 bagry,- 2 buldozery a 2 eutobusy. Pfepravil jimi
v
,
•
l i 44 270 tun m:=.terlrc ,_u, což precst9.vu;:;e
1 493 703
•
tunokilometr~.
I
P~i
tom
spotřeboval
171 000
litr~
n<:>:fty
3G 500 1 i trú ben::dnuo
2
uči1i2t2
0dborné
u_místě=
mi:nist?rstvr;, stcvebnictví 9 které je u1 i c e 2 po 1 1 2 ~ v nre:? 1 u~
no
pi)vod-
stav~no V roce 19P2 bylo v učili~ti 449 u~~Q t~chto profesí: e1ektro1Ilontér~
malíř
interiér{l.
Učiliště
m~ sv~j internót, kde je ubytov~no 203 uč~~~ o ~t~ré se staje'.~ní~,1 ·ve,~oucímo
r8 osm vychovatel1)_ s učeben~
k9.binety
. k 1 u b ovna
~
V"l""t" uc! 1s· E
aruh
vt.yr1 v• nove•
.-!_
v b·n:_:,r 11ce
r3okončen8 -~,lelká
V roce 1 982 bylG
a 2 kabinety. V
rr_8 dále 1 3
prOběhu
roku
l " ' t.em, l t ' zvys1 ~.0ry
oo~eK
8
PVP
Z~en~k
Svobodn~
Koncem
~oku
v
", ._:,, 0
jídelnu~
~
., l.. na ~ chyn 8. Jlé1e " C:·
q
Učili2tě
1981 byla dána do provosu nová zóvodní ku• ' ~v Jl? UID.lS",A?118
-~ tern 1.
'
V
0 ll~1 11 ffi ] lA. ~DVU ·.• _
z~~~~t11qrr~[[' ,_._l:1 ·-· ._..1 -· J I
V roce 1982
vy~sl padni~ op~t
0
.!.J ---
.1.
Z8.=
·--
t.:)
-·-
'-..-
'l 8T88.. cU
rodnih:u nn Zólo.bí
podniku" Verloncím
ku.chy:n(~
sm~ry
''Hl8vni
J8
socialis-
uzavírali v roce 1982 . 1" . 1 , sve, SOC18_ lSt~c~e T~chto
z~vaz~~
,
1
ZPV8Z~y
•
.:1
,
•
•
J8unot~lVCl
l •
1
byla celkem 88 a na jejich
~en celopo~nikový
1
.
~ole~tlVY
z~klad~
z6vazeko Do konce roku bylo
rodnilcu.
byl
spln~no
227 1 6 O
V
soutX~i
z 23
o
bezťra2ov1 provo~
v~robnich
stfediseke K 31
vyhl~-
57
Ki~ s~
bylo zapoJeno .nposi~ci
1922 bylo v podniku
prc!,ce" /P.:)P/ se 47 :
150
Pr~covni~i
po~nitu ~a~3li
v roce 1S22 delkem 12
z toho bvlo sedm '-"'
'~len~,r,
zleD~ovscich
t)1
nositelť'J
z1ep~ovocich
n~vrhG
. co.
ll'"l
.).
OKRESNÍ GDBOP0VÁ p,~DA
J
1::ter8 r:tó sv? sieno ve vl:::::stní
letos spolu s okresním vfborem Ko~u~i2tic~~ atr3ny ~esko-
Vo]_-ť-.1 _!
n~rodní
~o~nik
Pref8
"- .....
-·
H~skov~
_l
'
'11-ísto
sl8vna
vého hosr>od:">i·2lc:ého roku a
nich~
popř·6li
vyslGchli proJevy stra-
jim
hodně
plně-
l5sptchú v
s s6vody s rodniky vyrobily
'l
~~,
C/
--1
t _;.·\._..i
to
~e
J8
o 1.: c m_LliÓnu
" ;-~r , ., 1' LO_c. __
n,
I..-!_l '
-- ..L
r1b-= ~·
OBCHOD
A
SLUŽBY
~rovni obchodu a služeb, poskytovaných obyvatelstvu,
je v poslední ních
orgán~
době věnována
zvýšená a
ze strany stranických i stát-
mimořádná péče.
Veškerá iniciativa
na tomto úseku vzešla ze 6. zasedání ~středního výboru Komunistické strany Československa, konaného ve dnech , 20. a 21.dubna 1982 a
věnovaného úkol~m
národních výboru
po XVI.sjezdu KSČ. Tam bylo národním výbo~ všech stupň~
uloženo starat se více o uspokojování
potřeb'obyva
telstva v oblasti obchodu a služeb. Také náš rodní výbor v
Kolíně věnoval
blému, který je v našem tý, mnoho časného
času
stavu,
a
městě
přijal řadu
například
rada
Městský
ná-
v letošním roce tomuto projiž
řadu
let velice napja-
usnesení ke zlepšení souMěstského
národního výboru
ve svém usnesení ze dne 23.listopadu 1982 uložila všem orgán~m nepřipustit
svým
města,
rozeném obchodním centru
Husově
k jiným postupně
svému
to je na
Kouřimské,
míru a v ulicích Pražské, vě,
n~městí Obránc~
Kutnohorské, Rubešo-
tím, že by se obchodní místnosti jak dosud velmi
účel~,
často
přidělovaly
stávalo, ale naopak
vracet bývalé obchodní místnosti v tomto prostoru
p~vodnímú účelu. Střed města
celého
města,
byl ve všech dobách i obchodním
i když se
město
stálé
vinových prodejen v celém 48 prodejen
prodejen ve
rých domech a jejich již neodpovídají
požadav~
okrajích
města
města
zařízení
je
stavět
počítá
v široké
ye staré
20, ze
umístěna
vět
ve sta-
i jejich možnosti zdaleka
moderního obchodu, kulturního
manipulace se zbožím atd, zatímco na
vznikají moderní prodejny novou výstavbou.
Ale to neznamená, že se mají prodejny ve rušit a
města
85 potra-
také 18. Je pravda, že
vnitřním městě
potřebám
prodeje,
je v centru
počtu
zboží je v centru 18 a z 38 ostat-
pr~myslového
ních prodejen je v centru těchto
městě
středem
Ukazuje i
rozr~stá.
dnes statistika, která udává, že z celkového
šina
p~i
úbytek obchodních místností v
moderní objekty jen míře
jinde. Proto se
s modernizací obchodních místností
zástavbě města,
kupujícím, tak také
někde
vnitřním městě
těm,
aby lépe sloužily jak kteří
občan~
tam musejí pracovat, pro-
dávat, navážet zboží, ukládat ve skladech a dopravovat je na prodejní pulty. Taková modernizace je
jistě
velmi ná-
kladná, ale provést se musí, bez ní si nelze nadále
před
stavit fungování obchodu ve
Kolíně
vnitřním městě.
U nás v
nesměle přistupují
zatím jen
obchodní organizace k novým ně
úpravám prodejen, proto nyní na větší
ní výbor 'přijatá
na
národním výbordm Městský
řil
Městský
provádění potřebných změn.
tmak k
základě
vykonává
již
větší
zmíněného
6.zasedání
óv
národ-
Opatření,
KSČ
dávají
pravomoc i na tomto úseku.
národní výbor v
Kolíně
si již v roce 1971 opat-
u attRfka Státního projektového ústavu obchodu v
Brně
zpracování tak zvané obchodní studie, návrhu rekonstrukce, modernizace a výstavby obchodní
sítě
sledním desítiletí však byla studie
v
Kolíně.
Vývojem v po-
překonána dříve,
než
mohla být realizována v praxi. N.yní již nevyhovuje a musí být přepracována. Z toho je také zřejmé, jak pomalu je modernizace obchodních místností v Situace obchodní je rdzná. Vcelku možno
sítě
v jednotlivých
říci,
tech byly
vystavěny
krajových
částech města,
Kolíně prováděna. částech města
že v posledních
několika
le-
nové obchodní místnosti, zejména v okteré tam situaci opravdu zlepši-
ly a tím vlastně zlepšili obchodní sít v městě jako celku. Vnitřní
část města
- Kolín I - má své specifické pod-
mínky, o nichž jsem se již zmínil. Tato městská čtvrt vždy byla, je a musí zdstat i v budGCnu obchodním centrem města, to znamená, že její obchodní sift nemťiže být pomě řována městě
jenom
počtem
by pomohl
jejích obyvatel. Situaci ve
pronikavě řešit
nován v prostoru Pražské a
vnitřním
obchodní ddm, který je plá-
Kovářské
ulice. Má v
velkoprostorová samoobslužná prodejna potravin
něm
být
včetně
prodeje masa a masných výrobkd, dále prodej papíru a papírnických výrobkft,' hraček, prodej kuchyňských potřeb a
prodej
elektrospotřebičO.
Je jasné, že až bude tento ob-
chodní dOm v provozu, bude možno dosavadní prodejny tohoto sortimentu ve a
předisponovat
nedostačující
vnitřním městě
modernizovat potřeb
do nich po adaptacích i jiné druhy
hého prodeje, zkrátka modernizovat a
přizpfisobit
obchodní
sít vnitřního města potřebám celého města. Jenže obchodní ddm není a nikdo neví, kdy se bude nejméně
jedná již
stavět,
od roku 1966 a již
před
ačkoli
se o
něm
patnácti lety
byla jeho stavba na dosah ruky. O
stavbě
domu však nerozhoduje ani
ani okresní národní vý-
bor v
ale ministerstvo
Kolíně,
nemá Kolín menších a
městský
příliš
méně
vnitřního
tohoto obchodního
obchodu a to asi
v lásce, protože již v mnohých
městech,
významných než je Kolín, obchodní domy po-
stavilo, ale u nás stavbu stále odkládá s tím, že nemá stavební limit. Taková situace ovšem nemOže kojenosti obyvatel, ty
při
Ve ho
kteří
městě.
Kolín II zlepšila situaci výstavba nákupní-
ve
střediska
ke spo-
stále musejí vystávat dlouhé fron-
nákupech ve všech obchodech ve čtvrti
přispět
které dostalo jméno "Cen-
středu sídliště,
trum", a další samoobslužné prodejny potravin v ulici Na magistrále. Ale zase to má "kolínské disko "Centrum" stojí osamoceno v liště,
ačkoli
Nákupní
upraveným, i když
dvě
síd-
nedostavěném středu
před
parkoviště.
nákupním
staveništěm, střediskem
samozřejmě
bylo
Letos v tomto prostoru
bu dominantního domu tzv. "bloku 116", o jehož také už
stře
v okolních domech již lidé bydlí snad dvacet
let, a jeho okolí je stále jen
provizorní
háčky".
ne-
zřízeno
začali
stav-
výstavbě
se
desítky let jednalo a stavba se stále oddalovala.
o
věc,
Druhá
která byla
terčem
telstva, je ta, že nákupni jak jsme zvykli jsou
je jednopodlažni, nebo
středisko
řikat ~HRBH přizemni,
svorně toho~
stavěji
taková nákupni
o dvou podlažich, což by v našem
dvou~ásobně
střediska
připadě
znamenalo
velikou prodejni plochu. Architekt však byl
jiného názoru a jeho názor nizký a dlouhý,
začalo
prostoru, které je neřikaji,
Koliňáci
a všichni
názoru, že je to škoda, protože všude,
i v malých mistech, se nejméně
mnoha kritik ze strany obyva-
Protože objekt je
zvitězil.
se mu
řikat "jezevčik".
Název celéijo
je "Centrum". ale lidé
středem sidliště,
že chodí nakupovat do "Centra", ale do "Centrumu".
Také kolínská zvláštnost! X@li'n III je v předměstí
Kolína
současné době
/napočítám
tedy
nejmenšim z historických čtvrt
Kslin VI./. Zatim
tam velké problémy v obchodni siti nejsou, protože spolu s novou výstavbou tam byla postavena velká prodejn, potravin v
Žižkově
místě
hospody "Bezovka". Dlouho však už tento obvod nebude
ulici, která
převzala
jméno
zbořené
nejmenším, protože se tam plánuje nová výstavba deset tisic lidí, tak zvané
sídliště
s byty - doufejme - tam budou celá tak zvaná
občanská
Městská čtvrt
stavěny
"U Jána", a
to
čtvrti
skončí
do
byt~
pro
současně
i obchodni místnosti,
vybavenost, jak je to v plánu.
Kolín IV je prdmyslovou oblast'f kde
se koncentruje vice než polovina pracovnich našeh~ města.
v tom
Převážná většina zaměstnáni
přiležitostí
pracujicích v závodech té-
dojiždi z okolních obci. Když se
pracovni doba, vyvalí se z bran závod6 husté davy
lidi, které v zástupech pochodují k nádraži, at autobuso-
vému nebo
~elezničnímu,
která jsou v
na konci ulice Dukleských hrdind. zvláště
ženy, po
cestě
těsném
Přestože
sousedství
mnozí z nich,
ze závodd na nádraží si nakupují,
obchodní sít zde v současné době stačí krýt potřebu a nával v obchodech je jen
časově
omezen na dobu po
skončení
práce v závodech. Protože odjezdy vlakd a autobusd jsou stanoveny tak, že vodech, zejména ·
stačí právě těch
čas
mezi
skončením
pracovní doby v zá-
a odjezdy vlakd a autobusd
vzdálenějších,
tak jen na cestu ze závodd do nádraží, není
nakupujících
během
cesty mnoho. Problémy na tomto
nejběžnějších potřeb měli
předměstí
při
nákupu
obyvatelé
okrajové č~sti Štáralky, která leží na samém východním města při
konci
silnici na
Čáslav,
ale i tam byla situaee
před n~kolika lety vyřešena, když si sami obyvatelé spolu
s družstvem Jednota
vystavěli
prodejnu potravin v akci "Z".
Na předměstí Kolín VI., tak zvaném "Výfuku" i ve Štítarec~ je situace vyřešena tím, že v každém tomto místě
je po jedné obyvateldm
prodejně
potravin a drobného zbo!í, což
těchto čtvrtí
plně
vyhovuje.
Zálabí jako městská čtvrt Kolín V je z hlediska obchodní
sítě vyřešena
tím, že byly zrušeny nevyhovující
malé jednoobslužné prodejny a nahrazeny výstavbou nových širokosrotimentních samoobslužných prodejen, z nichž poslední v ulici U Borku
vyřešila
oblast od Veltrubské ulice
k Borkdm. Ostatní prodej prdmyslového zboží je uspokojován prodejnami
elektrospotřebičd,
Veltrubské ulici,
řeznictvím
Kaliny, prodejnou
oděvd
drogeri~
a papírnictví ve
a lékárnou v ulici Antonína
a galanterie v ulici Na louži a
311.
prodejnou polotovard a prodejnou vě náměstí.
Potravinářské
pneumat~Barum
na Jirásko-
prodejny samoobslužného typu jsou
dnes v ulici Na louži, v Ovčá~ké ulici v tzv. Tatradomech, na
ulici a v ulici U Borku. Prodejna zeleniny a
Třídvorské
0 voce
je ve staré
ještě prodejně
na rohu ulice
Ovčárské
a
Okružní, v Tatradomech je i prodejna lahddek a u mostu vedle kina Jas je prodejna
květin
a cukrárna. Na zglabí se nyní
plánuje nová vý·stavba, která má předmostí,
lety.
zapofatou, ale
Současně
dokončit
nedokončenou,
úpravu zálabského již
před
s byty se tam má i rozmnožit v
padesáti
potřebném
rozsahu obchodní sít.
v
KÓlíně
otevřeno
není dosud prodejna potravin, která by měla
do pozdníelj
v mnoha i menších
kY" a mají v
Kolíně
při
večerních
městech.
otevřeno
hodin, jako tomu je již
Těmto
prodejnám se
říká "Večer
do 21.hodiny. Už se také uvažuje i
s takovou prodejnou, ale jak to bude dlouho trval
našem kolínském tempu ? Moderní prodejny prdmyslového zboží byly letos
ny v
obytných družstevních domd v Pražské ulici.
přízemí
Jsou to
tři
oděvního
otevře
prodejny výrobních družstev, a to prodejna
zboží družstva ''Disk", prodejna obuvi družstva
"Snaha" Mnichovice a prodejna nábytku
Dřevozpracujícího
družstva v Českém Brodě. V
Kolíně
uvádím jejich
jsou v provozu tyto prodejny /v závorkách počet,
pokud jich je více než jedna/:
prodejny potravin /24/, prodejny masa a masných výrobkd /12/, prodejny lahddek /4/, prodejny polotovard /2/, mlékárna, prodejny tabáku /14/, cukrárny /4/, prodejny zele-
niny a ovoce /11/, prodejna diabetických potravin, prodejny nápojd /2/, rybárna, prodejny chleba a
pečiva
/2/, prodejny
textilu /2/, prodejna bytového textilu, galanterie /4/, prodejny prádla /6/, prodejny hraček
nictví /5/, prodejny
kino, prodejna sportovních bičO
/4/,
železářství
oděvft
/4/, drogerie /6/, papír-
/3/, bižuterie, prodejna fotopotřeb,
prodejny
/2/, prodejny
elektrospotře
kuchyňských potřeb
/2/,
prodejny jízdních kol a šicích strojd /2/, prodejny skla a porcelánu /2/, prodejny stavebního
materi~lu
131, prodejny
obuvi /3/, prodejna kožené galanterie, prodejny nábytku /2/, prodejna hudebních nástrojd, prodejna gramofonových desek, prodejny kože§in /2/, prodejna kloboukd a mÓdních doplňkft, oční
optika, prodejna protetik, prodejna plynu propan-butan,
prodejna
zem~d~lských potřeb,
prodejna "Zverimex", mototechb
na /2/, prodejna pneumatik ·Barum, knihkupectví /2/, prodejna klenotd,
hodinářství
/2/, prodejna partiového zboží /2/,
autobazar,prodejna ojetých automobilO, prodejna filatelie, lékárny /4/, cestovní
kanceláře
/2/, prodejna orientálních
předm~to,
K obchodu
patří
dici a na kolínském m~ti.
Jsou to
m~dělská
nám~stí
především
dávají se tam i Prodávají zde
i trhy. Kolínské trhy mají dlouhou traObráncd míru se konají od nepa-
trhy na ovoce a zeleninu, ale pro-
květiny, koření
především přímí
a jiné trhovnické zboží.
drobní výrobci
družstva. Trhy se konají každou
sobotu dopoledne již od
časných
či
středu,
raních hodin.
Jednotná zepátek a
Těší
se veliké
obliby obyvatel Kolína a konaly se tu i v dobách, kdy trhy
nebyly považovány za vhodný druh socialistického obchodování. V~tšina kteří
trhovcd je z Kolína nebo z blízkého okolí, ale
jednotlivci sem
Prodej na trhu se
dojížd~jí
řídí
tržním
i ze
vzdálenějších
řádem m~sta.
deji na trhu vydává odbor místního
ně
míst.
Oprávnění
k pro-
hospodářství Městského
národního výboru a vydává je každému bezúhonnému žadateli, splní-li stanovené podmínky. Letos vydal které vybral tek za
částku
4
na poplatcích. Mimo popla-
630,~Kčs
povolení musí trhovec zaplatit pokaždé i po-
ud~lení
platek za místo, které mu vykáží kých služeb
102 povoleni, za
m~sta
KAlina,
trhu. Kolínské trhy na
zástupci Technic-
také dbají na
kteří
náměstí
pov~ření
pořádek
na
Obráncd míru jsou opravdovou
kolínskou raritou a mají dnes podporu ze všech stran, protože jsou dnes považovány za ddležitou složku obchodu. Drobní p~stitelé
tam mohou prodávat to, co
vypěstovali
na svých
zahrádkách, ovoce i zelenina se tak dostává rychlou cestou od
p~stitele
ke
spotřebiteli
a
přispívá
šímu zásobování obyvatelstva. Je obejde bez rdzných spekulantfi,
se tím také k lep-
samozřejmé,
kteří
by
že se to ne-
chtěli při
prodeji
na trhu rychle zbohatnout, a proto mají snahu také rychle zvyšovat ceny. Ale to musí hlídat komise obchodu národního výboru a troly i
inspektoři
při
ní pfisobící rada
Technických služeb
M~stského
spotřebitelské
města
Kolína,
kon-
kteří
vykonávají nad trhy dozor. Trhy jsou tedy dobrým a oblíbeným
doplňkem
že trhovci po
obchodu ve skončeném
dejní pulty kolem kašny
měst~.
ale jednu velikou vadu mají,
prodeji skládají své stánkY a prouprostřed
námiátí, kde pak ve dnech,
kdy se trhy nekonají, prostranství náměstí hyzdí. Upozorňo-
val jsem na to už dávno, dokonce jsem to dal vyfotografovat a
předložil
v
radě Městského
národního výboru, která
rozhodla, že po každém trhu budou Technické služby Kolína stánky a pulty odvážet do
města
v rohu Zámecké
skladiště
ulice, ale nebylo to nic platné, párkrát to odvezly, ale pak to tam zfistávalo zase. Protože prodej trhovým zpfisobem se dnes rozhodlo
město
protěžuje,
Kolíně
postavit tržnici. Není to v
myšlenka
nová, mluví se o ní možná sto let, poslední návrh byl asi před
sedmnácti lety, aby se umístila v domech a dvorech
domfi
čp.
91 a 90 na
porušil ráz upuštěno
a
t~chto přišlo
domu na nároží
náměstí
Obráncd míru, aniž by se ovšem
barokních domfi, pak bylo od toho návrhu se s návrhem na postavení obchodního
~ažské
Kovářské
a
ulice s využitím téhož
dvorního prostoru, který měl sl~it tržnici. Dnes je plánována tržnice v prostoru staré zástavby v bude vybudována v akci "Z". Kolín se snad své tržnice. Ale ani potom trhy na Vedle pravidelných trhfi na
a
Císařovsi přeci
jen
dočká
náměstí nepřestanou.
náměstí
Obráncd míru se
velké oblibě těší nedělní trhy Českého svazu chovateld drobného
hospodářského zvířectva,
storech restaurace Na
rychtě
kde se prodávají a kupují dostanete tam na
jaře
i
které se konají v pro-
v Pražské ulici. Na tyto trhy,
především
jehňata
holubi a králíct, ale
a kdzlata, se
sjíždějí
prodávající a kupující z daleWého okolí, jak je z poznávacích
znače~
aut parkujících každou
ledne ve všech okolních ulicích.
Prostředí
daleko nevyhovuje velikému zájmu, proto se
vidět
neděli
_dopo-
však už dnes Městský
národ-
ní výbor rozhodl postavit spolu se svazem chovatelfi nový areál trhd ve Štítarech. Zvláš{ významný je výroční trh všem Koliňákdm a šir.okému okolí známý posvícenský jarmark, podle privilegia, který dal témř před
tedy
1982. Od
650 lety.
časného
městu
Letos~e
pořádaný každoročně
král Jan dne konal v
1.září
pondělí
1335,
30.srpna
rána tam ve stáncích vystavovali své zboží
obchodní organizace státního i družstevního obchodu i drobni provozovatelé, od 14 hodin tam k dobré
náladě
hrála ma-
y
lá parta marky v
Městské
Kolíně
pro obcho.d
hudby Františka Kmocha. Posvicenské jar~
jsou dnes
Městského
každoročně
organizovány komisi
národního výboru, jsou oznamovány vel-
kými plakáty, ale dávno už to nejsou ty jarmarky, jaké bývaly za mého mládí.
V prodejnách potravin ve
městě Kolíně
roce dosaženo maloobchodního obratu za lahfidkářského
byla v
otevřena
343 913 000,-
zboží vyrobeno a prodáno za
a dosaženo zisku
6 011 000,-
Kčs.
nová samoobslužná
bylo v letošním
11 336
Kčs,
ooo,-Kčs
Dne 18.listopadu 1982
potravinářská
prodejna
II, v ulici Na magistrále, vybudovaná nákladem 3 397 000,- Kčs, s prodejní plochou 150 m2 • Podnik PotraK~líně
Středočeského
viny
své sídlo v Zálabí v dy,
~
řízení
Kolíně
Ovčárské
kraje,
odštěpný
II, Sokolská ul.
závod 01-04 Kolín, má čp.
2 /v zámku/. Na
ulici za nadjezdem má velkoobchodní skla-
jejichž areálu letos
dokončil
pro své pracovníky nákladem
val velkoobchodní obrat v
hodnotě
výstavbu sociálního za1 100 000
Kčs
198 510 000,-
a realizoKčs.
J 2.:2-.
městě Kolíně
Ve
obstarává obcho.dní služby Oděvy,
státní obchod - Potraviny,
zboží, Textil aj •• Jen v malé chodních služeb ve
městě
Domácí
míře
převážně
potřeby,
Drobné
se na poskytování ob-
podílí také
spotřební
družstvo
Jednota. Jedna z jejich prodejen oslavila letos své desetiletí dobrých služeb obyvatelstvu. Je to prodejna v ulici Prokopa Velikého v sídliště
III, která zásobuje družstevní
Kolíně
u nemocnice. Za
těch
p~sobí,
deset let, co zde
prodala zboží za 134 miliÓn~ korun. Proto musela být prodejna vět
a letos bylo rozhodnuto
postupně rozšiřována
jedno poschodí, aby se její prodejní plocha
stavba má být provedena v
19.října
Dne
příštím
tří
korun,
čp.
horské a Rubešovy ulice. Po dlouhých přenesen
prodej sportovních
potřeb
náměstí,
nově
adaptova-
42 na nároží Kutno-
přípravách
z domu
Obráncft míru, kam byl dislokován prodej 9 na
zvětšila.
roce.
1982 byl zahájen prodej v
ných místnostech domu U
přista
čp.
tam byl
91 na
lah~dek
náměstí
z domu
čp.
který se opravuje.
Na
začátku
letošního roku byly upraveny ceny masa a
masných
výrob~
a
některého dalěího potravinářského
zboží.
~střední výbor KomUnistické strany Československa vydal
tyto jednotmé informace pro novým úpravám:
Stěžejním
členy
a kandidáty strany k ce-
cílem naší politiky, jak stanovil
XVI.sjezd KSČ, je udržet a zkvalitňovat dosaženou vysokou úroveň lidu i
jeho sociální jistoty, a to v souladu s vý-
sledky, kterých dosahujeme v rozvoji národního
hospodářství.
Uskute~ňováni tohoto záměru je ve současných podmínkách mimořádně náročné.
Na 4.zasedáni projednal ÓV KSČ součas zemědělství
né dkoly dal§iho rozvoje
a výživy a schválil
zásady zdokonalené soustavy plánovitého Zdňraznil, mědělskou
v
že je
potřebné
pftdou, krmivy,
zemědělské
a
co
řízeni zemědělství.
nejpřísněji hospodařit
dovedně
se ze-
využívat všechny zdroje
potravinářské výrobě.
Provedl rozbor
plněni
plánu v loňském roce a postupu při realizaci usneseni
m ...
~
sjezdu. PRukázal na to, že se v
plněni
plánu projevuji
přes dílčí některé
pozitivní výsledky
závažné nedostatky. Vy-
slovil proto požadavek s
podstatně větší
eipiálnosti
úkoly sjezdu.
zabezpečovat
daslednosti a prin-
Plán na rok 1982, který ~KSČ projednal na svém 5.zasedáni, je založen tak, aby se vzniklé problémy řešily. Aktivně
reaguje na
změny,
rozhodně
ke kterým došlo v pod-
mínkách rozvoje naši ekonomiky a zakládá úsporný program vynak1ádáni investic, středky
přísného hospodaření
s devizovými pro-
státu i na všech dalších úseeieh státní a hospodái-
ské správy. Zvyšuje nároky na mobilizaci všech rezerv v náhospodářství,
rodním váhy ve
vnějších
aby se urychlil proces obnovy rovno-
ekonomických vztazích, dosáhlo
výrazněj
ších úspor paliv, energii a surovin a zvládly i ddsledky neúrody loňského roku. Ddraz byl položen i na stabilizaci trhu,
zabezpe~eni
časné
možnosti výroby masa a náklady, které nás jeho pro-
plynulého zásobováni potravinami. Sou-
dukce stoji, neumožňuji u všech jeho druh'd plně krýt poptávku. Pro
upevněni
ná i cenová regulace.
vyváženosti
vnitřního
trhu je nezbyt-
Vláda ČSSR proto rozhodla od 30.ledna 1982 zvýšit maloobchodní ceny některých
rýže,
některých
druhd masa a masných výrobkd,
druhd cigaret, révového vína a vybraných
lihovin. Zvýšení maloobchodních cen
těchto
výrobkd se pro-
mítá i do cen ve vefejném stravování. Smyslem na další rdst
těchto
opatfení je
spotřeby
uvedených výrobkd, zejména masa a
masných produktd, zlepšit Pro
zmírně~í
na rodinné na a
rovnováhů
k lepšímu
současně přispět
s nimi.
vlivu cen zejména masa a masných výrobkd
rozpočty
rozhodla vláda zvýšit ddchody,
postižených
zdravotně
na trhu potravin a
hospodaření
a provést úpravy soeiálního
děti
ke snížení tlaku
pfispět
zabezpečení
občand. Opatření
přídavky
invalidd
vstoupí v platnost
1.února t.r. Vývoj spotřeby potravin v ČSSR byl provázen značným vzrůstem spotřeby
masa a masných výrobkd. Maso
tvoří
jednu
z rozhodujících položek maloobchodního obratu potravin. Vzhledem k rdstu nější.
Roční
peněžních příjmd spotřeba
obyvatelstva je stále žáda-
masa a masných výrobkd na obyvatele
se od roku 1953, kdy byly v
podstatě
založeny
dne~ní
relace
maloobchodních cen potravin, zvýšila ze zhruba 42 kg na 85,6 kg.
Přitom prdměrné měsíční
vzrostly z 1097 na 2690 roční peněžní příjmy
23960
Kčs,
spolu s bu a
Ještě výrazněji
se zvýšily
na jednoho obyvatele - z 6297 na
tj. 3,8 krát. Mezi socialistickými státy máme
Německou
předstihli
Bychl~
Kčs.
mzdy za stejné období
rdst
demokratickou republikou nejvyšší jsme
řadu vyspělých
spotřeby
masa byl
spotře-
prdmyslových zemí. zabezpečován především
zemědělské
cestou rozvoje naší socialistické
výroby, ale
i vysokými dovozy krmiv z kapitalistických zemí. V letech 6.pětiletky
byla
přibližně
jedna
čtvrtina spotřebovaného
masa e masných výrobkd vyrobena z dovezených krmiv. Zároveň ceny krmiv, zejména z dovozu i naše vlastní náklady na
výrobu masa rostly a
postupně
tak
značně převýšily
dosud
platné maloobchodní ceny. Rozpětí
statečně
mezi cenami rOzných druhfi masa
ze 100 kg
získat jen 5,3 kg vepřového,
roštěné
hovězího
masa pro výsek lze svíčkové. Obdobně
a 1,7 kg
kde na 100 kg pOlek
kýty bez kostí a 13,5 kg upravené
připadá
pečeně. uskuteč
v závislosti na jakosti masa a poptávce po jeho jed-
notlivých druzích. K
I z 33,- na
roštěné 60,-Kčs/
masa
je to-
jen 16,2 kg
Zvýšení malobchodních cen u výsekových mas se ňuje
nedo-
pOsobí na usměrňování poptávky a tím i spotřeby.
Přitom například
mu u
současně
a
svíčkové
střední
Nemění
nejvýraznějšímu
55,-Kčs/,
kýty na
/ze 40,- na
kvality vzrostou v
se maloobchodní ceny
a
vepřového bOěku.
s
přihlédnutím
zvýšení dochází u řízky
95,-Kčs/. prftměru
/z 35,- na
Ceny výsekového
o 10 až 15
Kčs.
masa s kostí
předního hovězího
V návaznosti na úpravy cen masa se
k jeho
kvalitě
a obsahu i ve vztahu k uspo-
kojování poptávky upravují maloobchodní ceny vybraných druhO uzenin, masných konzerv, hotových jídel a drobd. V
prftměru
kft z nich
se ceny masa, drfibeže,
vyráběných
zvěřiny,
zvyšují o 27 %. Ceny výsekového ma-
sa se zvyšují o 41 %, uzenin o 17 %, drdbeže robkd z ní o 15 %,
ryb a výrob-
mořských
včetně
vý-
ryb a výrobkd z nich o 26 %,
sladkovodnich ryb,
zvě~iny, vnit~nosti
o 14 %. 1\IIaloobchodni ceny výrobkd se
některých pečených
a
vařených
neměni: napřiklad světlé tlačenky /25,-Kčs
1 kg/, jaternice domáci pečeně /16,-Kčs
ceny
a výrobkft z nich
špekáčkft,
/16,-Kčs
za 1 kg/, domáci sekané
za 1 kg/ apod. Beze jemných
za
změny
párkft,paři~ského
zftstávaji také
salámu a anglické
slaniny. I
přes
zvýšeni cen bude
část
nákladft spojených s vý-
robou a zpracovánim masa nadále dotována ze státniho rozpočtu.
V souvislosti s úpravou cen bylo masnému prftmyslu a obchodnim organizacim
ulo~eno
zvyšovat dodávky
děleného,
baleného a kuchyňsky opracovaného masa. Pracovnici maloobchodnich prodejen jsou povinni porcovat nebalené výsekové maso na plátky, Vy~aduje
kotlety podle
řizky,
to zkvalitnit práci obchodu,
spotřebitelft
přáni
usměrněni
zákaznika. a výchovu
v souladu se zásadami zdravé výživy a s
p~i
hlédnutim k reálnf.m možnostem výroby masa. Ke zvýšeni ochrany
spotřebitele
a zpftsobu prodeje.
se zintenzivni kontrola cen, jakosti Rovně~ činnost
rodnich výbord musi
pru~ně
kontrolnich orgánd ná-
reagovat na
připominky spotře
bitelft v jejich obvodech a na mistě odstraňovat zjištěné nedostatky. Tato nosti ve
spotřebě
opatřeni
sleduji jak zvýšeni hospodár-
masa, tak vyšši ochranu
spotřebitele.
Maloobchodní ceny rýže se zvyšují o 100 %, a to u rýže Kčs
výběrové
z 8,- na 16,-
Kčs,
a II. jakosti ze 4,- na 8,-
především
!.jakosti z 5,- na 10,Kčs
za 1 kg. Dftvodem je
rdst jeji dovozni ceny za poslednich 10 let na
Prftm~rné
trojnásobek. 12,-
Kčs.
náklady na 1 kg rýže dnes
činí
Dosavadní nízká maloobchodní cena rýže_,. a to
i ve srovnání se
hospodárnosti
zam~nitelnými
při spotřebě
a
druhy potravin, vede k ne-
zčásti
dokonce i k
případdm
jejího zkrmování. Vzhledem k vysokému dovozu tabáku a cigaret a v souladu se zdravotními požadavky se zvyšují maloobchodní ce-
nY cigaret v
prdm~ru
o 30 % a ceny tabákových výrobkd o
39 ~. Jejich relace jsou odstupňovány zejména podle obsa. . hu dováženého tabáku. Nejvýraznější je ZVÝŠení u cigaret Sparta /z 8,- na
14,-Kčs/,
u cigaret
vyráb~ných
z domácích
druhd tabáku /Start, Detva, Čarda/ se maloobchodní ceny nem~ní.
S
přihlédnutím
k
nedostatečným
v zájmu omezení dalšího rdstu zvyšují maloobchodní ceny
tuzemským zdrojdm a
spotřeby
t~chto
vín v
révového vína se prdměru
Zvýšení je diferencováno podle jakosti a je u
červených
vín.
Současn~
o 18 %.
výrazn~jší
se vzheledem k vysoké
spotřeb~
zvyšují ceny tuzemského rumu a vodky tuzemské výroby. Zvýšení maloobchodních cen rýže, masa, drhbeže,ryb, zvěřiny
a výrobkd z nich
vyráběných
se promítá do cen
v restauracích. Jejich úroveň bude odstupňována podle jednotlivých skupin
restauračního zařízení.
V oblasti závodního stravování bude úprava maloobchodních cen potravin znamenat struktury jídel zvýšení ci asi o 0,90
Kčs.
při
pořizovací
zachování dosavadní ceny surovin na 1 por-
Vzhledem k tomu, že se jedná o
tou formu stravování pracujících a
společnost
důleži
má zájem
dal~í
o její
zvý~í
rozvoj,
se ceny jídel placených strávčástky.
níky pouze o polovinu uvedené hrazena ze státního ve ~kolách
~kolních
Druhá polovina bude
rozpočtu.
mateřských
jídelnách, menzách, jeslích,
příslušné finanční
a nemocnicích se upraví
limity
stravování tak, aby hodnota jídel byla zachována. ~rada zvý~ených náklad~ těchto zařízení
státního
maloobchodních cen masa, masných
rýže se dotkne rodinných traviny je závislý na výrazněji
rozpočty
ze 780,- na
40,-Kčs měsíčně,
úrovni~
na vrub
880,-Kčs,
výrob~
Růst výdaj~
jejich
spotřeby
d~chody:
a
na tyto po-
a projeví se
zmírnění
skupin. Na
se upravují
d~chody
Ostatní
rozpočt~.
příjmových
u vyšších
na rodinné
Kčs.
prováděna
rozpočtu.
Zvý~ení
tlivc~
bude
vlivu
nejnižší u jedno-
u dvojice z 1330,- na 1500,Kčs
až do výše 1200,Kčs
dftchody nad 1200,-
se zvyšují o zvy~ují
se
o 30,-
Kčs.
Přídavky
na
děti
a výchovné k
dftchod~
se zvyšují
o 40,-Kčs měsíčně. N,yní se vypláceóí asi na 4,6 miliÓn~ dětí;
ve všech
dosavadní náklady na činí ročně
liardy
15 miliard
Kčs.
140,- na
Přídavek
180,-Kčs,
ti z 1030,- na Kčs
přídavek
Kčs,
na 1
manželek
dítě
dítě
z
na 4
a výchovné, které
se zvyšuje z dosavadních 530~děti
se zvyšuje
d~vod~
vojá~
děti
se tak zvýší o další 2,2 mi-
děti
1150,-Kčs,
Z obdobných
na
přídavky
na 2
a na každé další
330,-Kčs.
dojde ke zvýšení. Celkové
těchto případech
se
na 610,-
Kčs,
na 3
ze 1480,- na 1640,přídavek
zvy~uje
i
z 290,• na
zaopatřovací
základní vojenské služby a
pří-
dě
spěvek
na
Rodinám s
nezaopatřené děti vojákň dětmi
o
100,-Kčs měsíčně.
příjmd
s nízkou úrovní
mohou národní vý-
bory poskytovat podle sociální naléhavosti v individuálních
případech
výživu
dětí.
bezpečení
Současně
invalidd a
v nemocenském
příspěvky,
i další
se
především příspěvek
provádějí
zdravotně
zabezpečení
na
úpravy sociálního za-
postižených
občand.
Také
pracujících se provádí úprava:
ruší se dosavadní krácení nemocenských dávek
při
ústavním
ošetřování osamělých občand.
Naším cílem v této litňovat
pětiletce
je udržet a dále zkva-
dosaženou životní úroveň, na níž jsme právem hrdi.
To však je závislé na výkonnosti a efektivnosti národniho hospodářství,
na výsledcích práce každého jednotlivce,
každého pracovního kolektivu. vat více, než které
vytvo~í,
vytváříme,
s uspokojováním voj národního
musíme potřeb
Společnost
nemdže
rozdělo
jestliže se nechce zadlužit. Zdroje, rozumně
lidí
hospodářství,
užívat tak, abychom spolu
cílevedomě zabezpečovali roz~
celého
života
společenského
i obranu vlasti. Z toho vycházíme i v politice maloobchodních cen. Jejich vývoj bude v mnohém záviset na tom, jak budeme zvyšovat produktivitu práce, jak se nám bude
dařit
prosazo-
vat efektivnost, kvalitu a hospodárnost. Celý náš
přístup
k cenové politice vychází z toho, že ceny mají ekonomickou i sociální funkci. Prodávat na se v
zahraničí
dlouhodobě
vnitřním
trhu
levněji
než
nakupuje a doma vyrábí si nemd.že nikdo
dovolit. Musíme
řešit
to, k
čemu
nás nutí reali-
ta, a to se týká i cen masa a dalších výrobkd. Cenová poli-
ti~a
bude i nadále v našem
kontrolou.
Změny
vádět zásadně
a s
státě pevně řízena,
pod
přísnou
maloobchodních cen se budou i nadále pro-
v souladu se mzdovou a sociální politikou
přihlédnutím
k situaci na trhu. Z toho zorného úhlu je
třeba
posuzovat i provedené úpravy maloobchodních cen i ú-
pravy
přídavkO
na
dfichodO a další sociální
děti,
opatření.
Životní úroveň, která výrazně vzrostla zejména v sedmdesátých letech, to není jen hmotná spotřeba. Je ovlivňová na celou naší sociální politikou, jejímž základem je upevňování
sociálních jistotc Nedílnou
je rozvoj
vzdělání,
kultury,
tění
rodiny, matky a
dítěte,
ního
prostředí,
Péče
o hmotnou a kulturní
~ormování
péče
součástí
o zdraví
této politiky člověka,
zajiš-
zlepšování pracovního a život-
socialistického zpfisobu života. úroveň
lidu pramení ze samotné
podstaty socialistického zřízení. Žádná jiná společnost neudělala
ka, pro
udělat
a nemfiže
zajištění
člově
pro postavení pracujícího
jeho životních a sociálních jistot tolik,
co vykonal socialismus. Stranické orgány a organizace, všichni komunisté musí tyto otázky soustavně a cílevědomě objasňovat, mobilizovat pracující k
důslednému plnění závěrů
rozvíjet jejich tivně čelit
tvořivou
nesprávným
iniciativu.
názorům
XVI. sjezdu strany a Přitom
je
třeba
ak-
a pokusOm o diskreditaci
naší hospodářské a sociální politiky. ~střední výbor XRmunistické strany ~eskoslovenska a vláda ČSSR pevně věří, že pracující pochopí nezbytnost
přijatých opatření
a svou
XVIe sjezdem
angažovanou prací budou plnit úkoly
vytčené
~unistické
V tom je také základní
strany
Československa.
udržení a dalšího
předpoklad úrovně
zkvalitnění
vysoké životní
lidu a jeho sociálních jistot.
S obchodem souvisejí služby, poskytované obyvatelstvu. U
n~kterých
podnikfi
nebo ke službám, no podnikovým sídlo v
Kolíně
rozhodneš, zda
těžko
například
ředitelství
patří
pohostinství. V
k obchodu
Kolíně
je !íze-
Restaurací a jídelen, které má
IV., Rorejcova ulice
čp.8. ~dí
v
Kolíně
ty-
to pohostinské provozovny: ARCO, buffet, Kolín V.,
náměstí
SVobody
čp.60,
CENTRAL, pivnice, Kolín IV., Sladkovského ulice
čp.
279
o ČERNf KUŇ 1 pivnice a ubytovací hostinec, Kolín IV., Havlíč
kova ulice
čp.
165,
DYMOKURSKl RESTAURACE, pivnice, Kolín V., Okružní ul.čp.591 o
KULTURNt DUM PRACUJfcfcH, restaurace, Kolín I., Zámecká 109 JITŘENKA
a ESPRESSO, buffet, jídelna se samoobsluhou, prodej lahvových nápojd a restaurace, Kolín I., náměstí
Obráncd míru
čp.
72,
LABUŽNÍK, denní vinárna, Kolín I., Kutnohorská ul.čp.33, NA
ČERČANCE, buffe~,
_K0 lín IV.,
Havlíčkova
202,
NA KRÍLOVSKj CESTl, pivnice, Kolín IV., Královská cesta 286, NA LETNÉ, hostinec, Kolín II., Štítarská 151, NA PATNÁCTI KOPÁCH, hostinec, Kolín IV., Polepská ul.387 NA ROZKOŠI, NA
RYCHTĚ,
výčep,
Kolín V.,
Třídvorská
384,
pivnice, K0 lín II., Pražská ulice
čp.
19,
NA SfDLIŠTI, restaurace, Kolín II., Budovateld čp. 644, N!DRAŽNf RESTAURACE, jídelna se samoobsluhou, buffet, Kolín IV., nádraží ČSD, NAIVNf RESTAURANT, vinárna, Kolín I., Rubešova ulice !p. 54
PŘED LOU~Í, výčep, prodejna lahvových nápojd, K~lín
Jiráskovo
náměstí čp.
v.,
65,
STARÁ POŠTA, restaurace, buffet, Kp,l!n IV., Rorejcova 8, TATRA, restaurace a ubytovací hostinec; Kolín II., U RADNICE, restaurace,
K~lín
I.,
náměstí
~ražská
Obráncd míru 76,
U STA~ VODÁRNY_, výčep, Kolín VI.,. Štítarská 42, VELTRUBSKÁ, pivnice, Kolín
v.,
Veltrubská ulice čp. 330,
VOLHA, pivnice, Kolín I., Kovářská 101, ·~ERNOSECKf VINNf SKLÍPEK, denní vinárna, Kplín II.,
Pražská ulice
čp.
880,
POLOTOVARY, výrobna polotovaru, Kolín
v.,
Labská 14,
CUKRÁ~SKl VÝROBNA, Kolín I., Kouřimská ulice.
V letošním roce v
Kolíně
podnik Restaurace a jídelny
dokončil
?.prosince 1937 byl hotel
etapách, v
červnu část
1981 byla
hotelu a v
dokončena
otevřena nově
1982 byla
květnu
otevřena
tři
jehož
nezměnila,
kapacita 85 ldžek se
do kategorie B, restaurace je
zařazena
ve dvou
rekonstruovaná
zmodernizovaná restaurace, buffet a dřívější
45 lety,
1.ledna 1979 byla za-
otevřen.
hájena jeho generální oprava, která byla
ubytovací
Před
renovaci a modernizaci hotelu SAVOY.
jeho
salonky. Hotel, byl
zařazen
do II.skupiny a
buffet do TII.skupiny. Prodejna a výrobna polotovard, která byla dosud umístěna v areáÍu hotelu s přístupem z Rubešovy ulice, byla letos Jiráskově náměstí
přemístěn~
na Zálabí.
do nových místností na
Třebaže
raci je jil provoz v plném proudu, v stále probíhají
rekonstrukční
textilu, která se sem po
v hotelu a v restaupřízemí
práce na
ukončení
úpravě
prací znoVu
budovy
ještě
prodejny přestěhuje
422
z
protějšího
prezentační
domu a uvolní tak
konečně
prostory pro re-
prodejnu obuvi, která se v
Kolíně připravuje
již aspoň patnáct let. Rekonstrukce hotelu Savoy znamená zlepšení ubytovacích služeb v našem nedostatečné,
velmi bám
a
města
i samotné
dobře
město
městě,
a nová restaurace
plně
které jsou odpovídá
st~le
potře
reprezentuje podnik Restaurace a jídelny
Kolín.
Od za~átku loňského roku byl zrušen výčep POD PALEČKEM v
Kolíně
i
II., Kollarovo
náměstí,
který už sešel
věkem
a
dosloužil.
plánování rozvoje služeb ve
Při
stále
ještě dostatečnou
městě,
kapacitu a neslouží
které nemají dobře
obyva-
telstvu, byla provedena podrobná inventarizace všech provozoven služeb ve ního
městě,
hospodářství,
Městského
na nichž se podílejí podniky míst-
výrobní družstva a Drobná provozovna
národního výboru. Bylo zjištěno, že v Kolíně
jsou v současné době zajištovány tyto placené služby pro obyvatelstvo /v závorce je uveden je jich více než jedna/:
holičství
počet
a
provozoven, pokud
kadeřnictví
/6/, pedi-
kura, kosmetika,.prádelny /2/, rychloprádelna, mandlování prádla /3/, opravna
rychločistírna,
rediopřístrojd
elektrospotřebičd,
sběrny čistíren
a televizních
a prádelen /8/,
přijímačd,
sbjrny oprav obuvi /2/,
opravna
sběrny
druhot-
ných surovin /3/, pro~y květin /3/, pohřební služba, opravna
chladniček,
opravny /3/, matik,
sběrna
opravny plynových
autoklempířství
spotřebičO
/2/, auto-
/2/, autolakovna, opravna pneu-
pneumatik k protektorování, fotoslužba /3/,
.3 ..34.
sběrna
sklenářství,
obraz~,
rámování
malířství
12/,
zámečnic.tví
amatérských fotografií,
truhlářství
/2/,
klempířstvi, čalounictví
/2/,
pokojft /2/, lakýrnictví /2/, kominictví,
zednické práce /2/, deratizace, desinfekce,
lázeňské
pokryvačství,
x~ax~atm spor~ov
potřeb,
ních
krejčovství
deček
roba robk~
a
vstupenek, opravna
pijčovna pr~myslového
krejčovství
zakázkové dámské
předprodej
potahování
oděv~,
střihová
služba,
střežené parkoviště,
knoflík~
/2/, prodejny vý-
/3/, instalatérství, elektro-
hospodářství
opravna,zakázkové pletení /2/,
opravna šicích
kožich~,
zboží, opravna
/11/, malování stuh a vyšívání /2/, vý-
závěs~,
místního
/2/, opravna
služby,
brašnářství
/2/,
kamemictví, plánografie,
stroj~,
opravna
dlaždičství,
nožířství
kancelářských stroj~
/2/,
a oprav-
na zbraní. Městský
národní výbor v
cí služeb, které založil a Městský
Kolína /KSMK/, by
města
/~ZMK/
Kolíně měl dříve pět
řídil:
Komunální služby
organizaměsta
bytový podnik /MBP/, Technické služ-
Kolína /TSMK/,
Tělovýchovná zařízení města
Kolína
a Provozovnu drobných služeb /PRODOS/. Nyní má již
jen poslední
dvě:
Technické služby
města
nu drobných služeb. Komunální služby okresním podnikem služeb a
Kolína a Provozov-
města
Kolína se staly
Městský
bytový podnik se stal
Městský
národní výbor tak ztra-
\
Okresním bytovým podnikem. til
přímý
vliv na poskytování služeb
tel~ města
to služeb
těmito podriik~
obyva-
a stížnosti byvatel na kvalitu i množství
m~že
jen
přenášet
žadovat se nápravy ve Technické služby
na Okresní národní výbor a do-
prospěch
města
těch
svých
Kolína a
občan~.
Tělovýchovná zařízení
města
přesn~ji řečeno
byl
začleněn
vod~
sloučily
Kolína se od 1.ledna 1982 podnik
v jeden podnik,
Tělovýchovná zařízení města města
do podniku Technické služby
k tomu bylo
několik,
především
Kolína. nd-
ekonomických. Podnik
Kolína vznikl
Tělovýchovná zařízení města
Kolína
le-
před několika
ty delimitací podniku Sportservis a jejich základním posláním byla
obnova a provoz
správa,~držba,
tělovýchovných
za-
řízeni ve městě, hřišt a stadiÓnd, které organizace bu~
sama
vystavěla
fl
nebo
převzala
lem Technických služeb
města
ných služeb obyvatelstvu
do své správy. Základním
~ko-
Kolína je zajištování naplacesoustavná
města,
o udržování
péče
a zlepšování životního prostředí, zajištování plynulého provozu základního
městského
vybavení,
odvozu odpadkd a jiné.
Společným
je tedy
o
především péče
zařízení,
místa, o votnímu m~lo
prostředí
každé z
ce 1981
prostranství a
veřejně přístupná
občanům,
jejich ži-
a k využívání jejich volného obou
těchto
Nová organizase po
posláním obou organizací
která mají sloužit
bude jen jeden,
sloučení
veřejného osvětlení,
zařízení čímž
sloučení
před sloučením měla
se
svůj řídící ušetří
tři
Dosud
času.
aparát, po
pracovní místa.
bude mít 174 pracovníky, v roorganizace Technických služeb
106 pracovníkd. Podniková správa Technických služeb Kolína bude mít své sídlo nadále v la:& ulice
čp.
Kolíně
průměru
dosti
za celý rok stanovený
značné
~~~i~'k'3.~
III. ,
2.
V roce 1982 dodržely Technické služby v
města
fluktuace, která je
vysoká, nebot podnik
zaměstnává
počet právě
174
města
Kolína
pracovníků
za
v tomto podniku
vedle odborných pracovní-
kd
při
obsluze speciálního strojového parku i velký
počet
pomocných pracovníkd na pracovních místech s nízkými mzdozařazeními,
vými
na která dnes mdže sehnat zpravidla jen
osoby cikánského pdvodu nebo bývalé trestance a recidivisty, kteří
ovšem dobrou pracovní morálku nemají. Kdo také by se
dnes hlásil na práci kd ? ci
metaře
nebo
při od~ozu
domácích odpad-
Proto bylo také v podniku letos pro neomluvenou absen-
zam~škáno
221 pracovních hodin, což
představuje
26 dnd
jednoho.pracovníka. Pracovníci podniku Technické služby rozděleni
do
m~sta
Kolína jsou
několika středisek.
Pracovníci
střediska veřejné zeleně
v roce 1982 celkem
2 198 okrasných
a
keřd,
sadů
371
vysadili
stromů,
3 528 řůží a 80 jehličňanů, instalovali ve spolupráci s občanskými
výbory 121 betonových
travního semene a ·letniček.
ku v
předpěstovali
Z travnatých ploch ve
Kolíně
a vyseli 128 kg
a vysadili městě
8 600
kusů
dodali Státnímu stat-
deset tun usušeného sena.
Pracovníci pravního
laviček
střediska
značení,
ddržby místních komunikací a do-
kterých je jen
pět,
ve spolupráci s od-
bornými pracovníky podniku Stavby silnic a železnic provedli tyto akce: opravu
chodníků
v
Tyršově
ulici, ve Vos-
kresenské ulici a v ulicích Rimavské Soboty, ~títarské, Havlíčkově, Bezručově
Smetanově,
Polepské , Mikoláše Alše, Kmochově,
a v ulici Prokopa Velikého byla upravena autobu-
sová zastávka, v ulici Na valech byla upravena vozovka. Celkem toto středisko upravilo nebo nově zřídilo chodníků
a vozovek. Dále se
střediko
podílelo na
2 635 m2 opravě
vozovky po rekonstrukci parovodu v ulicich Sladkovského a V
břizách, opravě
komunikaci
Třidvorské
a
BYbářské,
vozovky po havarii kabelu v ulici
chodnika po havarii plynovodu v ulicich U
~čni, opravě
na opravách
hřiště
a chodniku v ulici Družby. V letošnim roce byla celá rekontrukce ulice Politických části
rekonstrukce
vězňfi
dokončena
a je rozpracována
Kutnohorské ulice po rozsáhlé
parovodu a ulice Jeronýmovy u areálu 360
a Sadové
mateřské
opravě
školy pro
děti. Středisko veřejného osvětleni pokračovalo
výbojkového vyměněno
celkem 106
za sod:íkové lampy. V roce 1982 bylo svitidel. Byla provedena rekon-
těchto
veřejného osvětleni
strukce výměny
osvětleni
výměně
ve
včetně
na nadjezdu na Zálabi
svitidel a kabeld. V
měsiei če·rvnu
bylo vybudováno
nové osvětleni v ulicich Jabloňová a Na patnácti kopách. Po rekonstrukci Táboritské ulice bylo provedeno nové leni i v této ulici a ho
osvětleni
v
započato
bylo s rekonstrukci
je velmi kritický nedo-
statek pracovnich sil, takže jsou zde jen
nejnutnějši
či právě
1982 sé ve
ni se občany
Současný
jen na práci v
deviti hektard
celkem
práce.
hřbitova
obřadni
smutečnich obřadfi,
odjinud, dalšich 38 občany, kteři
stav šesti pracovnikd smutečni
sini na
zemřelými občany města
kolinskými
prováděny opra~du
sta~
sini a na údržbu
se nedostává pracovnikfi. V roce
smutečni obřadni
1 423
veřejné
ulici.
Jeronýmově
středisku městský hřbitov
Ve
osvět
hřbitově uskutečnilo
z toho bylo 268
Koline a
rozloučeni
byli
pohřbeni
1 066
rozloučeni
bylo se do
rozlouče
země
s
zemřelými
na kolinském
hřbitov~
a dalších 38
pohřbeni
do
země
pohřbfi mrtvě
popele
přímo
ce, do
země
rozloučení
na jiných
narozených do
zem~,
se
zemřelými,
hřbitovech. Krom~
dětí.
kteří
byli
toho bylo 13
Dále bylo provedeno 6
vs~pfi
73 rozptylfi popele na rozptylové
bylo uloženo 363 uren a na
louč
společném pohřebišti
bylo uloženo 36 uren. U počet
odvoz tuhých domovních odpadkfi byl zvýšen
střediska
odvážených popelových nádob proti roku 1981 o 121 po-
pelnic na celkový
počet
celkový
~usfi.
počet
433
5 285 kusfi a u kontejnerfi o 38 na Z rozhodnutí Okresního národního
výboru přestalo středisko zajištovat letos odvoz tuhých domovních odpadkfi v Českém Brodě a dostalo nový úkol zajištovat tento odvoz v jiných obcích. V
současné době
proyádí
odvoz z Kolína, Velimi, Velkého Oseka, Týnce nad Labem, K0 nárovic a Volárny a má expozituru v Plaňanech, která provádí odvoz z obcí Plaňany, Kouřim, Třebovle, Zásmuky, Karlov, Cerhenice, Cerhýnky, Žabonosy, Vrbčany a Mlékovice. Kromě
odvozu odpadkfi zajištuje
středisko
m~sta
Kolína, pro tuto práci však stále nemftže nalézt dosti
i
ruční čištění
pracovníkfi. Ve měru
osm
středisku
údržby pracovalo ve stálém pracovním po-
pracovníků,
k nim
přibyla
stavební skupina dfichod-
cfi a podle potřeby byl stav doplňován pracovníky ve vedlejším pracovním
poměru.
byla
na
zaměřena
dvě
Největší
pozornost tohoto
střediska
akce, na rekonstrukci chladicího systé-
mu zimního stadiÓnu a na
investiční
akci
dostřešení
zimní-
ho stadiÓnu. Ve středisku Zimního stadiÓnu byla v roce 1982 využita
lední plocha
3 169 hodin provozu /z
tj. 87,5%/. Pro bruslení
veřejnosti
3 620 možných hodin, bylo v roce 1982 vy-
hraženo 422 hodin, pro školy, závody, a ostatní instituce 389 hodin a ostatní pro oddíl ledního hokeje a krasobruslení. V době mimo sezónu byly natřeny na stadiÓnu lavice na celé severní
tribuně.
Provoz kryté části plaveckého stadiÓnu a sauny byl zahájen 2.ledna 1982, provoz letní části stadiÓnu 1.června 1982. Během letošního roku nebyl plavecký stadiÓn v provozu z rdzných příčinU:
ve
vodě
k
d~vod~
Vyřazeni
r~znýin pověstem
ve
bazénu z provozu dalo
městě,
jako
že je
například,
infekce apod. V roce 1982 navštívilo plavecký sta246 783 návštěvní~ /z toho 237 799 návštěvní
diÓn krytý k~
28 dnO.
použilo
~rytý
bazén a
návštěvní~
8 984
ná návštěvnost na je~en den byla
PrOměr
saunu.
725,9, z toho v bazénu
699,5 a v sauně 26,4 /. Letní část plaveckého stadiÓnu byla v provozu 108
dn~
kem 27 876 osob, tj.
od
do
června
Navštívilo ji cel-
září.
258,1 na jeden den.
prdměrně
disko plaveckého bazénu poskytlo v tomto roce
1
Stře
341 masá-
ží. Technické služby
Kolína zakoupily letos z
města
dělených finančních prostřed~
traktor,
dvě
próměru
Kčs.
na investice jeden malo-
kondezátorové baterie, signální hodiny, hy-
draulický zvedák a telefonní v
při
174
pracovní~
s
úst~ednu.
prOměrnou měsíční
Na mzdách vyplatily celkem
celkové výdaje
činily
4 933
16 296 000,-
utržily za provedené služby
Zaměstnávaly
Kčs
mzdou
000,-Kčs.
letos 2 308,-
Jejich
a od obyvatelstva
3 847 000,-
Kčs.
..34o.
města
Technické služby nikace. Jejich délka
/kromě
novým povrchem, sud
štěrkový
nezpevněný
živičným
39 946 m se
povrchem,
činí
61 095 metrd,
5 205 m s beto-
7 312m dlažeb, 1 289m komunikací mJ do-
povrch a
7 333 m komunikací ve
městě
má
ještě
povrch. Vedle toho spravují Technické služby
' 4 751 m chodníkft mimo komunikace a
komunikacích, 57 metrů schodišt a stranství
komu-
prftjezdních komunikací, které
spravuje organizace Okresní správa silnic/ z toho je
městské
Kolína spravují
/kromě parků/.
96 640 m chodníkd při 43 351 m2 veřejných. pro-
Pro srovnání uvádím zde údaje
z roku 1972, tehdy spravovaly Technické služby místní komunikace v délce
56 164
metrů,
z toho
Kolína
města
mělo
30 544m
živičný
povrch, 2 229m betonový povrch, 10 765 m dlažbu,
2 715 m
štěrk
vrchem.
Chodníků
a 9 911 m komunikací bylo s ve
samostatné chodníky munikacích
mě~ily
měly
bylo tehdy délku
70 466 m,
jako nyní 57 m, 2 26 499 m •
ně
městě
veřejná
důvodu
veřejných
prostranství
jsou ve
výboru a jeho organizace, Čísl:o I/38
- Státní
zřízené
průtah
při
ko-
schodiš{ bylo stejměla výměru
městem
správě
po-
74 530 metrd, z toho
4 008 m a chodníky
Komunikace, které procházejí a které z toho
nezpevněným
jako
celkem
prdběžné
Okresního národního
k tomu
účelu,
silnice první
jsou tyto:
třídy,
po
kterém je vedena evropská dálková doprava E 15. Tato komunikace vede Pražskou, Jeselskou a
Havlíčkovou
ulicí ve
směru
Praha - Brno. číslo
II/125
- Žižkova třída /směr Uhlířské Janovice/
číslo
II/328
-
Kouřimská
ulice od
skou až ke
křižovatky
křižovatce
s Jasel-
s ulicí Politických
VězňO, ulice Politických vězňfi od křižo-
vatky s Koužimskou až po
křižovatku
s Kutnohorskou, Mostní ulice, most, Kalinova ulice, ulice Svobody, a číslo
II/322
přes
nadjezd
- z nadjezdu
Ovčárská
ulice
směr Ovčáry,
Třídvorská
ulice,
směr
Týnec
nad Labem, číslo
III/3281
- Veltrubská ulice
směr
číslo
III/3275
- Starokolínská
číslo
III/12540- ulice BudovatelO, Štítarská v Kolíně VI,
směr
Velký Osek,
Starý Kolín,
a prfttah ~títary směrem na Radovesnice, číslo
III/12555- ulice U nemocnice,
číslo
III/12551 - Polepská ulice Pro
služby
veřejné osvětlení
města
ve
směrem
městě spotřebovaly
Kolína v leto!ním roce
elektrického proudu. Je to jen 36 % celý
osvětlovací
park v
na Polepy.
Kolíně,
Technické
1 068 890 kilovathodin skutečné potřeby
kdyby byly všechny
body rozsvíceny. Tomu tak už
několik
ných bodft je trvale
z provozu, protože ·je
vyřazena
let není_,
pro
světelné
řada světelnařízena
pronikavá úspora elektrické energie. V minulých letech byla provedena na to, že v
několikerá
době
lebních obvodech
města
za
ního výboru,
opatření,
některých částech města
zcela vypínáno v
osvětlení
úsporná
je
letos už došlo i
veřejné osvětlení
od 0,30 do 3,30 hodin. Ve všech vobyly provedeny
účasti příslušného předsedy občanského
prověrky veřejného
poslance
Městského
národ-
výboru a pracovníka Tech-
_
nických služeb, při nichž byly určeny sloupy veřejného osvětleni,
na nichž budou
světla
nichž
světla rozsvěcována
veřejného osvětleni,
nebudou svitit. Sloupy
na nichž budou
světla
a ty, na
svítit, byly pak
označeny
bilým pru-
hem. Na plaveckém stadiÓnu bylo letos spotřebováno 460 000 kilovathodin a na zimnim stadiÓnu
575 000 kilovathodin elek-
trického proudu. Páry použivaji Technické služby k
vytápěni
prostord
krytého plaveckého stadiÓnu a k ohřevu vody ve všech bazénech. Letos jí bylo džoul~,
dřive
se
spotřebováno
spotřeba
páry
26 919 Gj /to je giga
označovala
kaloriemi/. Na
zimnim stadiÓnu používaji Technické služby jako palivo v teplovodnich kotlech lehkého topného oleje, jehož
spotře
bovaly letos 98 tun. Ve svém automobilovém a strojním parku Technické služby letos a
2 490 kg mazacích
Městský
12 816
kg benzínu,
46 022 kg nafty
olej~.
národni výbor
zřidil před
mnoha lety Provozov-
nu drobných služeb, aby uspokojil požadavky né opravy. V
spotřebovaly
současné době
je jeji
činnost
občan~
na drob-
preferována v
souvislosti s podporou, která se dostává dnes obchodu a službám
v~bec.
V letošním roce byla provozovna
a dosáhla ve své historii nejvyšších tržeb Kčs.
Z
r~stu
tržeb
v
předcházejících
rozšířena
1 859 791,05
letech lze
dobře
sle-
dovat její postupný rozvoj a dnešní rozmach. V roce 1977 dosáhla celkových tržeb za 154 tisic korun, v roce 1978 za
196 tisíc, v roce 1979 ze 382 tisíc, v roce 1980 již za 510 tisíc a v roce 1981 za 747 tisíc korun. Ke dni měla
31.prosince 1982
provozovna 50
pracovníků
roku poskytovala tyto služby: instalatérské, elektrikářské,
truhlářské,
a v
kle~~ířské,
pokryvačské,
zednické,
prdběhu
foto-
grafické, čalounické, dlaždičsk~, autolakýrnické, malířské, !~,
pletení, šití prošívaných knoflíků,
prádla, potahování
střežení parkoviště,
ské, šití
šatň
brašnářské
3.~ětna
1982
Kolíně
prodejnu
opotřebovaného
Dvňr
Tepna Náchod
služby,
opravy hodinář
/švadleny/.
Dne
kY Tiba
šití ložního
kapesníčků,
malování
deštníků,
v
přikrývek,
zřídila
Provozovna drmbných služeb zboží. S národními podni-
Král.ové, Fezko Strakonice, Krajka Kraslice a uzavřela
dlouhodobé dohody na nákup naplno-
hodnotného zboží /partiového zboží/. Dále
ještě
nakoupila
zboží od národního podniku Tiba Frýdland v Čechách a Tiba Trutnov. Zájem o tuto prodejnu je u V roce 1983
počítají
s
rozšířením
opravu prádla, opravu kožéšinových vých
čepic
a
límcň,
broušení
občanů
Kolína veliký.
služeb o
výrobků,
vrat a vrátek, opravu jízdních kol a
šití kožášino-
pil a
okruĚnich
knihaře,
nožň,
výrobu
kočárků.
Provozovna drobných služeb vyprodukovala v roce 1982 čistý
zisk ve výši
Ve
městě Kolíně pňsobí
kanceláře ČEDOK,
chovy ulice, Dosud
371 966,16
měla
již
Kčs.
několik
let vedle cestovní
která je umístěna na rohu Pražské a Kmo-
j~ště
speciální cestovní
své obchodní místnosti v
kancelář
budově
SPORT-TURIST.
na rohu Jasel-
ské a Štítarské ulice, letos se přestěhovalo do přízemí budovy Národní fronty /bývalého sekretariátu OV
KSČ/
na
rohu Kutnohorské a Mostní ulice, do místností, které byly pro její
účely
15.března
dlouhou dobu adaptovány.
1982 byl uveden do provozu autoservis výrob-
ního družstva Kolínská nástrojárna, silnici v
Kolíně
umistěný při ~ídvorské
města.
V až na samotném konci
Výstavba
tohoto objektu byla zahájena v listopadu 1979, stavební náklady převýšily částku čtyř miliÓnd korun. ~ada zařízení a
přístrojd
byla dovezena z kapitalistických státd,
napří
klad automatická mycí linka z Itálie. Uvedením tohoto velikého autoservisu by se
měly pronikavě
zlepšit v
by motoristfim; jestli tomu tak je, nevím,
ještě
Kolíně
služ-
jsem tam
se svým autem nebyl.
Od ní
čtvrtka
lázně
18.listopadu 1982 jsou
starším lidem, jimž po dobu
du scházely. Jaký bude další osud
most
říká přes
příštího
v provozu par-
na Starokolínské ulici. Tím se zlepšily služby
především
neví,
opět
se, že mají být
uzavření
těchto
zbořeny,
lázní, zatím nikdo
protože tudy povede
Labe. Ale jisté to není, protože
mostu
přesná
trasa
není stanovena.
ještě
Do oblasti služeb by obyvatelstva uhlím.
lázní oprav-
Ještě
mělo patřit
je stále v
také zásobování Kolíně hodně
domác-
ností, které jsou odkázány na topení v kamnech tuhými palivy. A ty jsou na tom dost
špatně,
protože jsou závislé na do-
dávkách od Uhelných skladft, a to je velmi zlé, sám jsem to
ještě
na vlstni kftži do nedávna pocitoval.
ných skladd už dávno nemdže být
ozna~ována
Činnost
Uhel-
za službu oby-
vatelstvu, spíše by ji bylo možno nazvat krutou vládou nad obyvatelstvem. Uhelné skmady jsou monopolním dodavatelem tuhých paliv obyvatelstvu, ale z jejich strany se nejedná o prodej ullllti nebo briket,
! ,
platit, ale o
prováděni přídělů
v naši republice
přidělový
ratel má stanoven
Někdy
musí, 'než mu uhlí
je obCSané musejí draze
paliva,
třebaže oficiálně
systém neexistuje. Každý
roční přiděl,
nat, vice nedostane. Přitom
třebaže
odbě-
který si však musí objed-
ani ne celý stanovený
přivezou, několikrát
přiděl.
žádat, pro-
\ sit, aby je přivezli. Ještě hůř je na tom ·ten, kdo kmt chce brikety, a vftbec které si namohou od Uhelných
s~
skladů
nejhdř
na tom jsou staré osoby,
uhli uklidit do sklepa a požaduji
dodávku s úklidem; to jsou pak z nich
teprve ubozí prosebnici. Piši tak proto, protože jsem všechno toto zažil nebo jsem byl
svědkem,
někdy
i neucti-
vého jednáni pracovnikft Uhelných skladů, tea už mám pokoj, tea si lebedim, mám k vytápěni zamni plyn, dodávaný nám ze
Sovětského
svazu. Letos se
opět
stav zásobováni uhlím
zhoršil proti loňskému roku v důsledku toho, že těžba hně dého uhlí poklesla, takže Uhelné sklady davky
občanů,
těžko
které jsou podle názoru Uhelných
plni požaskladů
vel-
mi vysoké.
Do oblasti služeb obyvatelstvu by se také služby, které poskytuji
občanům
měly započítávat
pošty, telegrafy, ra-
dio a televize. Dnes jsou
soustředěny
pod jedním podnikem,
který dostal jméno "Spoje" a v okrese je
zřízena
Okresní
správa spojft. Její sídlo je v tak zvaném areálu spojfi, který se rozkládá v rojúhelníku
tvořeném
Královskou cestou a Polepskou. kromě
sídla
odborné
učiliště
lou, dílny, dově
ředitelství
tohoto areálu je
Okresní správy spojfi též
Střední
spojfi s internátem a krásnou sportovní ha-
skladiště
telefonní
Uvnitř
ulicemi Jaselskou,
a v samostatné rozfuehlé
ústředna
s automatickým zapojováním
ských telefonních hovorfi. Ve tři
lik dalších objektfi, Rudé armády v
budově
z roku 1941 a
třetí
čtvercové
městě
poštovní
mají spoje úřady,
budově
na 2álabí v Mlýnské ulici,
lovacích reléových stanic a po celém
městě
meziměst
ještě něko
jeden na
z roku 1919, druhý v
bu-
náměstí
na nádraží
několik
zesi-
kilometry tele-
fonních rozvodO. V roce 1982 dosáhl podnik výnosu ve výši
55 260 000
Kčs.
701 pracovníka, těžení:
Podnik Okresní správy spojft v kteří
Kolíně
má
jsou zapojeni do socialistického sou-
381 jednotlivcfi a 12 kolektivfi
soutěží
o titul "Vzor-
ný pracovník svého oboru" a "Vzorný kolektiv svého oborun.
v
podniku je 26 brigád socialistické práce a v nich 228 no-
sitelO bronzových odznakfi a 137 nositelO kfi Brigád socialistické práce.
stříbrných
odzna-
ZEMIDĚLSTV:f'
V letošním roce se ve novinka, která byla
ji~
hospodáfsktch zvífat. le
výkormějli
euj:íc:ích v
větší
zemědělstvi
loni vyzkoušena: smluvní výkrm
Tfeba~e
se v
mechanizace stále
zemldělstv:í,
mífe zavádí v
sni~uje počet
z\\stává na
vatel, ktef:í maj:í vztah k
d~sledku zavádění
venkově
zemědělství,
osob, pra-
stále mnoho oby-
tfebaže v
v hlavn:ím povoláni nepracuj:í. A protože i v
stá-
něm
jako
zemědělstvi,
tak jako všude jinde, se hledají rezervy a zpdsoby jejich vyu~it:í,
prosazuje se nyn:í tak zvaný smluvn:í výkrm hospo-
dáfských
zvířat
a samozásoben:í masem zejména na
ale i ve
městě,
v prdmyslových podnicích, vojenských útva-
venkově,
rech aj. ··--
PQdporuje se chovatelstv:í i
zahrádkařen:í,
pěstováni
ovoce a zeleniny a chov drobných
svěřují
Tam, kde jsou k tomu podmínky, mědělské
hospodářských zvířat.
socialistické ze-
hospodářská zví~ata
podniky svá
do
péče
a chovu
soukromníkdm, at u~ svým člendm ne~o pracovníkdm v jiných oborech, poskytují jim dobytek vykupují.
část
Samo~ejmě,
dob,rtka, který tak trochu kém zpdsobu
krmení a potom od nich vykrmený
hospodaření,
~e
tento nový zpdsob chovu
připominá
krok
zpět
v socialistic-
nará!í na rdzné potí!e,
neddvěru,
kritiku, ale i spekulaci. I kdy! není a nebude rozhodujícím zpdsobem p~i zajiš{ování vfroby potravin, přece jen md!e svým podílem
ke zlepšení situace v zásobování obyva-
přispět
telstva, vyu!ít všech rezerv v liby
některých občand
zemědělstvi
i uspokojit zá-
a využít jejich práce navíc.
Jaká je situace na tomto úseku v našem okrese?
Přes
postupný nárdst se nedaří naplňovat směrná čísla ve smluvftÍm výkrmu skotu a okres se stále v rámci
Středočeského
kraje.
řadí
Příčinou
na poslední místo jsou
nepříznivé
mínky k ustájení skotu u drobných chovateld, hu minulých let
valých
přebudovali ~adu
hospodářských
kteří
v
podprdbě
malých chlévd a stájí v bý-
usedlostech na bytové prostory nebo
garáže, tím si sice zlepšili svou bytovou kulturu na venkově,
zvířat
ale podmínky ke smluvnímu vykrmování
hospodářských
se tím omezily a zhonšily. Hlavním ddvodem je však
neddvěra některých fttnkcionářd
ved9ucích pracovníkd Jednotných státních statkd,
kteří
stranických organizací a zemědělských
se mnohdy i
oprávněně
r
smluvní výkrmei jim budou krást drodu z polí.
'
těchto
dru!stev i obávají, !e
v
my§lení
soudruhd stále pdsobí minulé usnesení o omezení
Záhumenkováho hospodářství v Jednotných zemědělských družstvech i
opatření
národních výbord k chovu
zvířectva
na
venkově.
I když výnosy smluvního výkrmu
tvoří
malá procento
celková výroby masa v okrese, nejsou zanedbatelná. V roce 1981 bylo dodáno
oa
výkrmd eelks.m celkem 91,1 tuny masa.
Mimo toto množství je uskutečňován drobný prodej na trhu a
částečně
je kryta i
spotřeba
v oblasti samozásobení.
rtkoly státního plánu na uzavírání kontrakcí s drobnými ehovateli pro rok 1982 stanovi okresu Kolín
uzavřít
smlou-
vY na: 150 býka, 500 ovcí, 0,4 tuny hus, 13 000 králíkd, 700 000 vajee. K
zabezpečení
národní výbory a
zemědělská
tohoto úkolu bude podniky
aby
aktivněji přistupovaly
k povolování smluvního výkrmu a k vyhledáván! a těžko
třeba,
přidělování
dostupných e málo využívaných ploch pro získávání
krmiva pro tento.spdsob výkrmu. Zároveň musejí usměrňovat provádění
celé akce smluvního výkrmu tak, aby nedocházelo
k poru§ování socialistická zákonnosti ze strany výkrmed. Předsednictvo
Československa nění
v
Okresního výboru Komunistická strany
Kolíně
projednalo kontrolní zprávu o pl-
úkold smluvního výkrmu
hospodářských
zvífat v kolín-
skám okrese a uložilo projednat dosavadní zku§enosti a úkoly stanovené pro smluvní výkrm v ~í zemědělské
dělských
správy a na
družstev a
živočiěné
poradě předsedd
řediteld
komisi Okres-
Jednotných
země
státních statkO, zaintereso-
vat stranické organizace na vesnici na §ir§ím zapojení člend KSČ
do smluvního výkrmu a samozásobení. Národním
výbordm bylo uloženo rychleji
předávat
nevyužité pozemky
pozemky do českému
u~:í.vání
organizacím Národn:í. fronty, pf>edevš:í.m
svazu ehovateld ke zf>izování chovatelských kolonií
a drobným chovateldm tak, aby
ka~dý
kousek pddy byl obhos-
podaf>ován a slou~il k zajištování vý~ivy lidu. M~stský.m národn:í.m výbordm bylo
.
1ýeh ehovd i ve ních
m~stěch
a
při
ma-
prdm1slových závodech a ostat-
Všem organizacím pak bylo
zařízeních.
věnovat
ulo~eno prov~řit mo~nost zřizováni
ulo~eno
nadále
zvýšenou pozornost propagaci smluvního výkrmu hospo-
dářských zvířat
a nákupu vajee v okresn:í.ch
sdělovacích
pro-
středcích a zveřejňovat nejúspěšnější 'drobné chovatele v tý-
deníku Kup:fedu. Na polích okresu je na zato
yé
povězme výměry
zatím klid,
si
doby něco
klidu v
poměrného
o stavu
zemědělské
kolínského okresu
připadá
zemědělských
pracech
pddy v okrese. Z celko-
76 % na
zeměd~lskou
pd-
58 672 hektard. Z toho je
50 645 hektard orné
4 928 hektard zahrad a sadd a
3 099 hektard luk a
du, to je pddy,
ješt~
stroje pro jarní práce.
Vyu~ijme
a
bf>ezna
dru!stev a státních statkd mají napilno.
mechanizátoři
Připravují
počátku
pastvin. Na jednoho obyvatele okresu
připadá
0,61 hektaru
zemědělské
pddy a 0,52 hektaru orné pddy. Na 96 procentech
země~ělské
pddy
hospodaří
z toho státní statky na zemědělská dru~stva
pddy v okrese se
re~k
~
na
podniky socialistického sektoru,
vjm~ře
výměře
46 301 hektara. 4>
Zemědělské
od roku ubývá. Za posledních deset let
sni~ila výměra zemědělské
dy o 998 hektard a
8 647 hektard a Jednotná
výměra
pddy o\ 495 hektard, orné pd-
luk a pastvin o 462 hektary.
polovině b~ezna u~ započaly
V
Ovčáry
polní práce. V JZD Rudý prapor Pečky začali dru~stevníci
ranné brambory. Ve
T~ech
Veltrubeeh pracují
~eny
a
denně
se
začalo
Květ Červené
pondělí 15.b~ezna
Dvorech,
1982 sázet
"'
K~nárovicích, Veletově
se sázecími stroji ve dvou
i se setím
a
směnách
plně zemědělci
~edkvičky.
ve druhé
Příznivého počasí
polovině b~ezna
i k setí obilí. V
využívají 1982 už
pondělí 29.b~ezna
v zemi zrní na· 3 105 hektarech z celkového letošního 10 978 hektard. Zaseli už také 60 ha máku, 110 ha
úkolů
luštěnin,
toho
a v JZD
zasázejí brambory na deseti až dvanácti hektarech.
Současně
měli
od
v okrese opravdové jarní
40 ha zeleniny a 170 ha ranných brambor. Vedle
ošet~ují zemědělci
I
začátek
dubna
ozimy a víceleté pícniny.
p~ál
svým
počasím zeměděledm
našeho
okresu, aby mohli pracovat na polích. Ke dni 5.dubna 1982 měli
již témě,~ dokončenu jarní setbu obilovin, nebot na
úkol čali
10 978 hektard již
měli
oseto
10 072 hektard. Za-
již sít i cukrovku. Letos jí mají zasít na
tarech a k uvedenému dni mají již semeno cukrovky na
výmě~e
2 317 hektard. Vedle
li a sázeli i další, brambory,
těchto
6 907 hekY
zemi
hlavních plodin se-
luštěniny,
zeleninu. Mají
již hotovo na 292 hektarech raných brambor, 54 ha mrkve, 199 ha cibule a 25 ha Zemědělské
~edkvičky.
závod9
p~echázejí
ní skotu, i když letos trochu cím
lét~.
Ovčáry
na
První farmě
začali
pomalu už na zelené krme-
opožděně
proti
p~edcházejí
sekat ozimé žito na krmení v JZD
Veltruby již 28.dubna 1982. První
vyhnali na pastvu v JZD Vitice,
jalovičky
Nučice, Doubravčice
a
St~í-
~SL.
brná Skalice, tedy ve výše polo!ených oblastech okresu. Po přechodu
na zelené krmení vzrostle v okrese denní dodávka
mléka o sedm tisíc litrd, to je o 0,33 litru od každé dojnice. V práce
polovin~ května
při
se
rozb~hly
jednocení cukrovky. K
na polích okresu již
17.kv~tnu
již bylo
kováno 1 375 hektard a vyjednoceno 675 hektard
proplač
řepy.
Nejdá-
le jsou na polích Státního statku· Český Brod a JZD Tuehoraz, Tismice,
Křečhoř
Pěstitelé
a
Bečváry.
ovoce na Kglínsku letos
po
očekávají
n~koli
ka hubených létech větší drodu. Červenopečecké třešňové sady letos odkvetly bez poškození mrazem, také hodn~.
tuje
jablon~
kvetou
Jednotné zem~d~lské družstvo Květ Červené Pečky pěs asi na sto hektarech na
třešn~
a vedle to-
čtvrtkmenech
ho má ješt~ asi 50 ha starších ~sokokmend. Te~ na jaře odhadují výnos na ných
Pečkách
eo
vag&nd třešní. Jabloně pěstují v Červe
na ploše 200 hektard.
Letošní slunné a teplé
Začátkem června
ni sena a píeniD. ké sklízecí
mechani~,
velkým problémem
na konci jara
počasí
vyjely do polí a luk
ale zdstává
sklizeň
opět,
příkopy
nemohou, jako jsou svažité pozemky, dit v celém okrese měd~lských
eeo
ploch nejen že
zem~d~lských
životního
1
ručně
kosou a
tfeba pomocné raky
skliztěž
každoročn~,
t~žké
stroje
u silnic aj. hráběmi
skli-
tun sena. Sklizeň z techto nezepřisp~je
ke krmivové
závodd, ale je i ddležitým
prostředí.
jako
trávy z ploch, kam
Letos se má z takových pozemkd
přeje
základn~
činitelem
úpravy
Ke zvládnutí tohoto úkolu bude i letos
občand
a dobré organizace ze strany ná-
~5J.
rodních vtbord a organizací Národní fronty. Dobná práce přinesla
na tomto úseku tO.června
záhy
1982 bylo již z
tak~ dobr~
vtsledky: ke dni
nezem~d~lsktch
ploch vykoupeno
283 tun sena. V druh~ dekád~ června sklizeň sena rychle pokročila, je sklizeno již z pozemkň
nezem~d~lských
je odevzdáno družstvdm 613 tun sena a Výkupní ze-
m~dělský
Na
2 212 hektard ploch. Z
podnik vykoupil
řepnýc~
dal~íeh
polích byla
74 tun.
skončena
kultivace a druhá oko-
pávka cukrovky. V JZD Červen~ Pečky, OVčáry a KrakohrJy začali
už vybírat ramté brambory. V
t~chto
přípravy
na
dnech ve druhé
žně.
polovině června
Letos je stále
takže stav porostd nedává výnos zrna. Proto bude
pěkn~ počasí,
naděje,
třeba
již vrcholí
že bude
splněn
ha
ječmene
notných
plánovaný
sklízet beze ztrát. V letoš-
ních žních se má.sklízet 123 000 tun obilí z tarO. ploch, z toho
ale sucho,
25 616 bek-
13 478 ha pšenice, 259 ha žita, 11 482
a 397 ha ovsa. K dispozici je 219 kombajnd v jed-
zemědělských
zajistí svými stroji
drulstvech. Strojní traktorová stanice sklizeň
na
1 550 hektarech._ V rámci
dlouhodobé kooperace s okresem Rimavská Sobota bude letos nasazeno 30 strojd E512. a podle sjednaných smluv bude na Kolínsku vypomáhat Pro se s
sklizeň
ještě
je tedy
prdm~rným
dalších 60 strojd z jiných okresd.
zajišt~no
celkem 319 kombajnd a
výkonem 80 ha na jeden stroj. Na
počítá
21 500 hek-
tard v 16 zem~dělských závodech bude sklizeň obilovin provád~na
komplexním proudovým systémem, který se loni
Obilí s polí budou vedle dopravních
prostředkd
osvědčil.
družstev od-
JS4.
I
'
vá~et
i auta kolínských závodd prdmyslových a ze závodd
v obvodu Praha 10. Na sklizeň je p~ipraven i Zem~d~lský nákupní závod ,,
v
Kolín~.
nově
Na
příjem
obili letos využije
pokusně
i kapacitu
postavenáho velkokapacitního sila. Vět~!
pozornost než
slámy, která má stále
dříve
v~t§i
v~nována
bude letos
úklidu
význam pro obohaceni krmné zá-
kladny. Stroje a lidé jsou letos
včas
a
dobře připraveni
na ~ňovou kampaň, Jest tea zapotřebí, aby i počasí bylo příznivé.
A
sluníčko
zatím
V posledním týdnu posekali
pilně
sklizni sena.
přeje
za krásného
června zemědělci
2 835 ha víceletých pícnin z úkolu
1 523 ha luk a pastvin. Ve n~
svítí a
pastvu
2 420 kusd
mechanizaci
vy~~ích
hov~ziho
nepřístupných
počasí
už
2 687 ha a
polohách okresu vyhnali
dobytka. Z
ntzem~d~lských
a
ploch bylo již vykoupeno 706 tun
sena. Od 1.srpna 1982 je ve zkušebním provozu nové kovové velkokapacitní silo v přijmout
Kolíně
na Zálabi a je
připraveno
první obili.
V pátek
9.července
línském okrese
sečením
1982 byly zahájeny letošní ozimých
ječmend
~ně
v ko-
na polích JZD Krako-
vany a Ovčáry a Státního statku ~eský Brod. Na začátku třetího červencového
týdne, tj. od
sklizeno prvních 140 hektard Polovina
července,
žně
12.července
již bylo
ječmene.
se dostávají do plného tempa.
32 kombajnd odjelo do okresu Rimavská Sobota na Slovensku, odkud se na
začátku
srpna vrátí a
přivezou
s sebou 32 kom-
zemědělxcd,
bajnd soboteckých
které budou na polích kolín-
ského okresu oplácet poskytnutou pomoc. né, suché, pro rostliny
~ně
p~íliš
18.ěervence
jako
stvo~ené.
Počasí
je stále
zemědělské
Ale pro jiné
suché, a tak uvítali
zemědělci
v
čas
tempo
sklizně
ozimého
zelenině
ale
jeěmene,
ten je již sklizen na 90 %. Déšt , který tolik kolem
neděli
déšt, který p~inesl a~ 30 mm srážek. Mokro sice
zastavilo na krátký rovce,
pěk
prospěl
cuk-
i zelenému krmení, netrval dlouho, a tak již
20.července opět
vjedou kombajny do polí, tentokrát·
už do pšenice. Neplno běží součastně i sklizeň letního ovoce, dokonču je se sklizeň t~ešní chrupek, kterých JZD Květ Červené Peč ky sklidilo již 300 tun, zeň
ovoce
skončila
veliký význam na
zhruba
výku~
ěeše
se rybíz a pozdní
)O.července.
višně.
Skli-
Letos se klade také
ovoce od soukromých
pěstiteld,
zahrád-
káM.
Ve
ětvrtek 15.července
1982 navštívili kolínský okres
soudruzi Josef K~rčák, p~edseda vlády ČSR a Jan Fojtík, tajemník ~ KSČ a poslanec Federálního shromáždění za kolínský okres.
Přijeli
se podívat, jak se u nás rozbíhají
žně.
Po krátké besedě na okresním výboru KSČ odjeli v doprovodu okresních stranických a státních
funkcioná~
do aednotného
zemědělského dru~stva Bečváry.
Letošní léto je zvláštní svým stále slunným To
přináší zemědělcdm hodně
počasím.
starostí, protože rdzné polni
práce, které se v jiných letech
provádějí postupně,
letos
probíhají současně. Vedle žni, které jsou v plném proudu, probíhá i
sklizeň
ovoce, zeleniny, ranných brambor, kterých
je na plán 310 ha sklizeno zatím jen 195 ha, sklizeň pícjich~
nin a sena z luk a pastvin,
je posekáno 382 ha, úklid
slámy, který je již hotov na 500 ha a podmítka, která je zatím provedena na 231 ha. Z nepřístupných
V
ploch bylo vykoupeno
pondělí
sklizeno bylo ha
ječmene.
nezemědělské p~dy
9.srpna 1982
a mechanizaci
1 505 tun sena.
pokročila sklizeň
16 336 ha, z toho
Podmítnuto bylo
obilí na 64,1 %,
9 287 ha pšenice a
6 728
5 443 ha a sláma uklizena z
8 220 hektaro. Déšt a bouřky v závěru uplynulého týdne a v neděli
zpomalily dosavadní rychlý spád letošních
prací na kolínském okrese, nebýt toho, mohli být měř skončeny.
Zemědělský
nákupní podnik v
už 6 tisíc vagond obilovin z letošní
Kolíně
sklizně.
žňových u~ žně
té-
vykoupil
Od 1.srpna je
ve zkušebním provozu i nové obilní silo na Zálabí, ve kterém je
uskladněno
už
650 vagond pšenice.
přes
dávají do provozu i novou
sušičku
zde
Současně
obilí, která usuší za ho-
dinu 50 tun zrní o 5 procent vlhkosti. Díky této nové sušicí
kapacitě
mdže
zemědělcd vlhčí
Počasí večera,
žně
Zemědělský
obilí
a~
nákupní podnik sluníčko
vstupují již do svého žně
od
do 20 % •
se zas už ustálilo,
16.srpna 1982 byly
přijímat
svítí od rána do
závěru.
V
pondělí
dne
hotovy na 97,5% a zbývalo sklidit
necelých 600 hektard obilí ve výše položených oblastech. Letošní
žně
byly velice
úspěšné
a
příznivé počasí
dovolilo
nasadit stroje v plné výkonnosti. Nejen současně
sklizeň
obilí, ale i ostatní
zemědělské
práce,
probíhající, mají rychlé tempo. Sláma je s polí
uklizena na 70 % a
dokončení
jejího úklidu je otázkou jed-
dn~.
noho týdne, nejvýše deseti 55 % a strniskové
směsky
P0 dmítka je provedena na
jsou již nyní, v
polovině
srpna,
zasety na 40 % plánovaných ploch. Sklady
nákupního podniku na Zálabí vy-
Zemědělského
koupily již k 15.srpnu 1982 a uskladnily 105,8% plánovaného nákupu na
měsíc
srpen. Pracovníci skladu pracovali v provozu, aby zvládli
nep~etržitém třísměnném
a provoz
sušiěek
Během
a
ěistiěek
příjem
obilí
obilí.
intenzivních žňových prací se nezastavila ani
sklizeň
sena z nepřístupných a nezemědělských ploch. Ze
strání,
příkopd
a jiných
ke dni 13.srpna vykoupeno plánovaný úkol byl již Ve ěeny.
V
22 108
pondělí
hektar~,
splněn
z luk a
zaěíná
V prvním
žně ~!
prakticky skon-
tj. z 86,7 %, podmítnuto je jsou zasety na
A v polních pracech se dále seě
na 93 %.
23.srpna 1982 je i sláma sklizena ze
směsky
tj. 66,2% a
1 760 tun sena, což znamená, že
srpnovém týdnu jsou
třetím
pozemkd bylo
těžko p~ístupných
zářijovém
5 036 ha, tj. 76,9 %.
pokraěuje,
se naorávat k týdnu se
polní práce naplno. Na 10% je
15 579 ha,
provádí se druhá
ozim~. rozběhly
splněn
už i podzimní
úkol zaorávky ehlév-
ské mrvy, na 20,5 % seiová orba a na 17% je provedena sklizeň silážní kuku~ice /6'0 ha/. Zaěala už i
sklizeň
zimních.brambor. Letos je velká úroda ovoce a zeleniny. Okurky se letos
pěstovaly
v kolínském okrese na 135 hektarech a jejich
sběr skoněil v první dekádě melice zá~í. Zaěala sklizeň
cibule, které je 244 ha, v polovině- září poěne i sklizeň
karotky a petržele. sklizen~
Nepodařilo
okurky, konzervárny
se ani zpracovat všecky
nestačily,
a tak
velk~
množ-
ství okurek podlehlo zkáze ve skladech. P0 dobný osud i ovoce,
čekal
zejm~na m~kk~.
Urodilo se
tak~ hodn~
jablek, odhaduje se, že v JZD
Tuchoraz jich sčešou tři tisíce tun, v Červených Pečkách dva tisíce, v Maloticích osm set, v a ve Viticích 850 tun.
Sklizn~
Nučicich
ovoce se
sto padešát
dčastni
mnoho bri-
gádníka z okresu Kolín a pomáhají i pracující z obvodu Prahy 10. Ani celá sklizeň jablek nebude letos řádn~ zpracována a
uskladněna
pro
nedostatečnou
kapacitu moštáren a
skladd. Dne
13.září
1982 se konal v
družstvu v Tuchorazi aktiv
zem~dělcd,
ceny výsledky letošních žni. splněn
Třebaže
na
němž
byly zhodno-
plán výroby zrní byl
jen na 96,5 %, je letošní rok jeden z nejlepších a Byl dosažen
nejúrodnějších. cel~ho
Jednotn~m zeměd~lsk~m
prdm~rný
hektarový výnos z polí
okresu 4,65 tun zrní z hektaru a ten je v historii
zemědělství kolinsk~ho zem~dělských
okresu dosud nejvyšší. Sedm velkých
podnikd splnilo plánovaný výnos 5 tun z hekta-
ru. Nejvyššiho
prdměrn~ho
výnosu na polích
cel~ho
závodu,
5,73 tun z hektaru, dosáhlo JZD Tuchoraz. Je však i lik
zem~dělských
závodd,
kter~
mezi nimi je i Státní statek
sklidili letos
m~n~
něko
než loni,
K~lin.
Letošní žnová kampaň byla jednou z nejkratších v dosavadní historii
kolínsk~ho zem~dělstvi,
přizniv~ počasí,
ale zásluhu má i dobrá organizace práce
přispělo
k tomu
a vynikavíci výsledky kombajn~rd i všech, kteří se žňových prací
zúčastnili.
V podzimn:ích polích pracech okresu sklizeň kuku~ice ze
čeká zemědělce
kolínskábo
3 881 ha a sklizeň cukrovky na
6 631 ha. Na sklizeň ~epy, která začíná 20.zá~:( 1982, je p~ipraveno
34 kompletn:ích
b·inovanýeh a 11 pravních m:ími
šesti~ádkových
t~:CHdkových
sklízecích souprav a 115 do-
prost~edkO.Zemědělcdm opět
prost~edky
kolínské
souprav, 12 kom-
p~slové
vypomohou svými dopravzávody a závody z Pra-
hy 10. Na podzim musejí ještě zemědělci dokončit sklizeň
brambor, ovoce a zeleniny a zasít asi 16 tisíc hektard ozimd. Sklizeň cukrovky začali zemědělci kolínského okresu v tf~ d:nu od
20.zá~í
pondělí
a v
27.
zá~í
1982 jí
ji~
sklidili a
odvezli do cukrovard ze 290 hektard. Zimní
ječmen
zasili
zemědělci
zimní pšenici zatím ke dni ko.letos krásným paně
přálo
letní
počasím
sklidili
počasí
27.zá~í ~ním,
sklizni cukrovky.
zemědělci
6 644 hektard.
Denně
pěkného počasí
postupují
do konce na
zá~í
1 530 hektarech. Ja-
tak i podzim Ji~
všechen a svým
p~eje
ve druhém týdnu kam-
15% z celého letošního úkolu
sklízejí kolem dvou set hektard. Za dob~e
i ostatní podzimní polní
práce: orba, zaorávka chlévské mrvy, setí ozimd. Ke dni 2.~íjna
1982 bylo
setí ozimých rých bude v třebaže Při
ji~
směsek
příštím
a
25 %ozimé pšenice v zemi a celý úkol ječmend.
Také všecky plochy, na kte-
roce seta cukrovka, byly již vyhnojeny,
agrotechnická lhdta
končí
pro tuto práci a·ž
sklizni cukrovky zdstává po
na poli velké množství nesebrané
~epných
20.říjma.
kombajnech
řepy, většinou přeřezaná,
které stroj nesebral. Musí proto nastoupit
člověk,
sehnout
se a sbírat, protože jinak by vznikaly velké ztráty a hnojilo by
vlastně
cukrem, když by byly nesebrané
~epy
zaorány.
3Go.
Pfi sbírání d~ti
vyšších
ned~lá
řepy
po kombajnech pomáhají
tříd
vydatně
školní
základních škol a mládel, kterým shýbání
žádné potíže. Proto se Okresní výbor Socialistické-
ho svazu mládeže obrátil s výzvou ke všem pionýrdm a svazákdm k
dosb~ru
cukrové fepy a vyhlásil na soboty a
ned~le
16., 17, 23. a 24. října 1982 mládežnieké sm~ny na tuto práci. Letošní porosty cukrovky jsou ale
řepmé
cho v
bulvy jsou
dob~
jsou také letos.
mén~
lepší než lord,
a lehcí, což zpdsobilo su-
vegetace, zejména v dubnu,
napršelo o 130 mm ~
drobn~jší
vesm~s
kv~tnu
vody, než je.stoletý
prdm~rné
a v
prdm~r.
kdy
Proto
hektarové výnosy nižší, asi o 35 q
na hektaru, za to však cukernatost je vyšší,
okolo 16 %, ale na
září,
některých
prdm~rně
zálabských polích dosahuje až
18 %. Na polích v samém sousedství
m~sta
Kolína, w Jednotném
zeměd~lském družstvu Křeěhoř skončili sklizeň cukrovky ve čtvrtek 21.října
1982. Na všech polích dosáhli 43,1 tuny po
hektaru, na jednom z bond o
vým~fe
68 hektard sklidili do-
konce 51,2 tuny z jednoho hektaru" což je zatím rekord. V posledním fíjnovém týdnu byla také dokončena sklizeň ovoce v rozsáhlých sadech družstev.
Nejv~tší výměru
n~kterýeh
Jednotných
zeměd~lskýeh
ovocných sadd v kolínském okrese
má JZD Kv~t v ~ervenýeh Pečkách, tém~ř 600 hektard, ovoce ve velkém dále
p~stují
v JZD P0 dlipan Vitice, JZD Malottice,
JZD Československo-sov~tského přátelství v Tuchorazi a nov~ zakládají ovocné sady na Tismice. V
vým~ře
129 hektard i v JZD Dukla
současné době činí spotřeba
ovoce na jednoho
obyvatele asi 40,8 kg, z toho 10
a~
12 kg
len4 jižní ovoce. Do roku 1990 by se
připadá
na dová-
měla spotřeba
ovoce
zvýšit na 70 kg na jednoho byvatele za rok. Letošní úroda ovoce, zejména jablek, byla rekordní. V pátek 3.prosince 1982 ohlásilo JZD Svoboda
Bečvár.y
vedoucímu tajemníkovi OV KS~ soudruhu Josefu ~hovi, že toho dne splnilo
družstvo.celoroční
úkol ve
výrobě
mléka
ve výši pěti mili&nd litrd a do konce roku dodá ještě 430 tisíe li tro mléka. JZD prdměrně
Bečváey má
až 9,44 litru mléka
denně
1
568 krav a dosahuje
od jedné dojnice. Tohoto
vfsledku dosáhlo družstvo v jubilejním 30. roce svého trvání. Po JZD roční
Bečváry
úkoly ve
splnila v prvním prosincovém týdnu celo-
výrobě
mléka také JZD
ní Kruty, Malotice, Krakovany, lim.
V
Ovčáry,
celém kolínském okrese je
rok 1982 ve
výrobě
Stříbrná
Skalice, Hor-
Radovesnice I I a Ve-
18 800 dojnic a úkol na
mléka byl stanoven ve výši
54 165 000
litru. V prvním prosincovém týdnu byl vybudovaný 13 hektarový areál kUPU v
bylo
Kolíně
ji~
naplněno
slavnostně otevřen nově
zemědělského
zásobování a ná-
na Zálabí. Nové ocelové obilní silo, které
1.srpna 1982 dáno do zkušebního provozu a je nyni dvaceti tisíci tunami obili z letošni
36 samostatných kovových
buněk
sklizně,
má
a celkovou kapacitu 50 tisíc
tun zrni •. Je vysoké 42 metry, dlouhé 118 a široké 28 metrO.. Každá buňka má samostatné větráni. Jeho výstavba stála 92 mili&ny korun. Součástí areálu je kromě sila i prodejna zemědělských potřeb,
ratoře,
sklady, administrativní budova, labo-
nové komunikace a vrátnice. Slavnostnímu
otevřeni
v rostlinná
výrob~
1 500 000
Kčs
6 565 000
Kčs.
O
překročen
vysoko
zem~d~lstvi
v kapitole
je plán zisku, stanovený
částkou
na 473,7 %, to je
v kolinském okrese se
zmiňuji ješt~
Statistika této kroniky.
současné
Zminil jsem se dosti široce o tom, že se v podporuje chov drobného
době
ve
občany
pují od mohou
čini
městě.
občanft
občané
V
Kolíně
hospodářského zviřectva
i
jsou dva podniky, které vyku-
produkty jejich domácích chovd;
prodávat odchované drobné
kromě
zvířectvo
toho
na trzích,
jak jsem již také uvedl. Jedním podnikem, který provádí výkup veškerého domácízvířectva kromě Zemědělský
drftbeže a králíkft, je koncernový podnik
nákupní a zásobovací podnik v
v roce 1982 odkoupil od sedmi ze
805,-Kčs
13 693,-Kcs, tedy
Kolíně
občanft města
v.,
který
Kolína 17 ovcí
za jednu ovci.
Druhým podnikem, vykupujícím drdbež a králíky, je ko-
línský závod Pražských líně
III.,
Jateční
drubežářských
podnikd se sídlem v Ko-
ulice. V roce 1982 vykoupil od chovatelft
v kolínském okrese
10 467 králíkd. Není známo, kolik králí-
k~
odkoupil od kolínských chovatelft, ale odhaduje to na ví-
ce
ne~
20 % z tohoto množství.
·oba podniky poskytují
při
chovatel~
výkupu drobného
hospodářského zvířectva
jako proti hodnotu vedle výkupních cen
i naturálie, a to 1 kg jadrných krmiv na 1 kg živé váhy vykoupaných
zvířat.
Zatím není znám sjednán
nějaký
případ,
že by v
smluvní výkrm
m~st~ Kolíně
vepřového
nebo
byl
hovězího
do-
bytka. Přestože
chov drobného
hospodářského zvířectva
je ze
všech stran podporován a pro chovatele je toto podnikání i
finančně
savadní
zajímavé, není zatím
řady chovatel~
Prdmyslový ráz
města
vají dnes už žádné činnosti,
v
předpoklad,
Kolíně nějak podstatně rozšířily.
a plná
zaměstnanost
předpoklady
k
činnost.
obyvatelstva nedá-
rozšíření
pokud to není opravdovým
nadšených lidí pro tuto
že by se do-
koníčkem
této mimopraeovní úzké skupiny
S T A T I
S T I
K A
Na statistických údajích je nejlépe
vidět vzrůst
ži-
votní úrovně obyvatelstva at už za jeden rok, nebo jsou-li k dispozici srovnatelná data, i za delší
časová
období. Prp-
to uvádím dosti podrobná statistická data v každém ro«niku své kroniky
města
a
tato
badatelům
Kolína, abych umožnil budoucím zájemcúm užitečná
srovnáni. Vloni jsem
k dispo-
zici podrobný rozbor
údajů
za
sčítáni
bytů,
provedeném v roce 1980, a mohl
lidu,
domů
a
město
Kolín,
měl
zjištěných při
jsem na nich dokumentovat současnou životní úroveň pracujich v našem vzrůst
městě
této životní
a ve srovnání s rokem 1970 i úrovně
neobyčejný
za posledních deset let. Letos
mám jen podrobné údaje za celý kolínský okres, a to proto, že okres je nejmenší správní jednotkou, za kterou se
běžné
statistické údaje sledují a analyzují. Rozbor dat za Kolín, který jsem
měl
vloni k použití, byl
město
mimořádný
a
jednorázový. Přesto ani letos nezfistane tato kro~a bez statistických údajfi o samotném kapitoly uvedu
řadu údaj~
z tisku nebo z
rfi~zných
oddělení
městě Kolíně:
o našem
městě,
v
závěru
této
jak je získám
jiných zdrojfi, zejména od Okresního
statistického úřadu v Kolíně. ~ada statistických
údajfi o městě Kolín~ je také roztroušena i v jiných kapitolách této kroniky, zejména v kapitole o
kultuře
a školství.
rtdaje, které na tomto místě uvádím, čerpám z bulletinu okresního oddělení Českého statistického úřadu v Kolíně, obsahujícího údaje za celý rok 1982. U
některých
údajfi pro-
vedu i srovnání s rokem 1981, bua uvedením příslušného údaje též za rok 1981, předešlému
čímž
se ukáže relativní nárfist proti
roku, nebo uvedením indexu nárfistu,
rok 1981 znamená 100 %, anebo
konečně
při čemž
uvedením procenta
nárůstu.
Jedním z hlavních ukazatelfi rozvoje okresu je objem hrubé prfimyslové výroby za jeden 1982 poprvé v historii průmyslové
překročila
kalendářní
rok. V roce
celková hodnota hrubé
výroby, vyprodukované v prfimyslových závodech
kolínského okresu,hranici
p~ti
miliard korun: bylo dosaže-
5 080 000 000
Kčs,
zatímco v roce 1981 to bylo
no hodnoty jen
4 931 000 000
. více.
Roční
Kčs,
to je o celé
a pfil procenta
plán prfimyslové výroby byl letos
101,4% a navíc bylo vyrobeno což
tři
představuje
výrobků
za
splněn
80 200 000
na Kčs,
výrobu za 3,7 pracovního dne ve všech prfi-
myslových závodech Xolínského okresu.
Přes
se
pět
toto celkové
příznivé
splnění
plánu na rok 1982
závodfi s plánem nevyrovnalo: Kolínská plynárna roční
splnila
plán jen na 87,3% a zfistala dlužna plánu
3 584 000 Kčs údajně pro odbytové potíže, Československé automibilové opravny /ČSAO/ splnily na 94,5 % a neprovedly oprav za
1 298 000
Kolínské cukrovary 94,7% a
zůstaly
Kčs
pro nedostatek náhradních
skončily
rok se
splněním
dlužny výrobu cukru za
pro špatnou kvalitu
řepy,
la se na hromadách,
čtvrtým neplničem
roční
vyrobily zboží za 309 000 konečně
tiny, a
Tetra, která centního a jako a
splnění
v
Kčs
opět
jako loni
plán výroby jen na 97,1 %a neKčs
pro nedostatek listnaté kulabyl~
opět
letos
kolínská
rok jen na 97,5 %plánu a do stopro12 793 000
Kčs
plánu uvedla nedostatek pracovníkO subdodavatelů.
dodávek se strany
Nejúspěšnější
průmysl,
byly
jí zbývalo vyrobit tovary za
důvod naplnění
naplnění
10 840 000
závody v Kostelci nad Černými
posledním závodem
skončila
plánu jen na
která byla brzy vyoraná a kazi-
Středočeské dřevozpracující
lesy, které splnily
dílů,
plnění
plánu byl letos
který jako celek splnil
celoročnm
potravinářský
státní plán
na 103,7% a vykázal proti loňskému roku nárfist o 15,7 %. Ostatní průmyslové obory splnily plán na ·100,7% s nárůs tem proti loňskému roku o 0,3 %. Závody kolínského okresu dosáhly letošního
úspěchu
v plnění ročního státního plánu s menším počtem pracovníků, než stanovil plán: v zické osoby a i plánu scházelo
k~yž ještě
průmyslu
pracovalo letos
15 724 fy-
je to o 12 osob více než loni, do 82
pracovníků.
Stoupla tak produktivita
práce: zatímco loni vyrobil jeden pracovník v výrobky za měrn~
314 692
Kčs,
tedy o
88,-
průmyslu
Zajímav~
Kčs
323 581
Kčs.
I prfi-
činila průměrná měsični
mzdy se zvýšily: vloni
jednoho pracovníka v Kčs,
letos již za
průmyslu
2 666,-
Kčs,
letos
mzda
2 754,-
vice. výrobků,
jsou také údaje o množství
vyveze-
ných ze závodů kolínského okresu za hranice ČSSR. Celkem bylo na vývoz dodáno
výrobků
za
399 200 000
bylo do socialistických zemi vyvezeno Kčs
a do nesocialistických zemi za
ského svazu vyvezly kolínské
z toho
Kčs,
výrobků
za
275 800 000
123 400 000. Do
průmyslové
Sovět
závody výrobky za
129 238 000 Kčs. Proti loňskému roku byla letos výroba na export nižší /index 99,3/, a tak línských
průmyslových závodů
zůstalo
výrobků
vice
pro domácí trh, ale
z ko-
přitom
export do socialistických zemi proti loňsku vzrostl o 22 %. Místní
průmysl
je v kolínském okrese reprezentován
Okresním podnikem místního průmyslu v Českém Brodě /OPMP/, který má
několik
samostatných provozoven i v
Skutečná
hodnota
výrobků
1982
činila
107 628 000
městě Kolíně.
a služeb tohoto podniku v roce Kčs
a
třebaže
podnik
roční
plán
nesplnil, byla vice než o šest mili~nů korun vyšší, než v roce 1981 /index 116,3/.
V oboru stavebnictví, které je sledováno průmyslu, líně
od
pracuje v okrese jen Okresní stavební podnik v Ko-
/OSP/; jiné stavební podniky, jako
Průmstav
struktiva, které na kolínském okrese také zde jen
odděleně
oddělené
nebo Kon-
stavějí,
mají
závody, které jsou sledovány spolu s ce-
lým podnikem v tom okrese, kde má podnik sidlo. Okresní
stavební podnik provedl leto.s svými pracovníky stavby za 66 725 000 covníků,
každý z nich provedl v
117 681,to je
to je o 3,5 % více než loni.
Kčs,
opět
Kčs
a
vydělal
o 102,-
Kčs
pr~měru
567 pra-
za rok prací za
pr~ěrně měsíčně
si
Měl
2 825,-
Kčs,
více než loni.
V celém kolínském okrese byla letos provedena investiční
výstavba za
a za dalších vestičních
287 656 000
třicet miliÓn~
Kčs
dodavatelským
korun v akci "Z". Na
stavbách v akci "Z" odpracovali
zp~sobem
těchto
in-
občané bezplatně
138 tisíc brigádnických hodin, z toho mládež odpracovala 52 tisíc hodin. V
neinvestiční části prostředí,
akce "Z", to je
vážně při údržbě
životního
veřejné zeleně,
řejných zařízení
a bytového fondu odpracovali
občané
pře
vekolín-
ského okresu téměř dva miliÓny bezplatných brigádnických hodin, z toho mládež 679 tisíc hodin, a
vytvořili
tak dílo
v hodnotě 34 miliÓnů korun. Letos bylo v celém okrese vání 335
byt~
dokončeno
v novostavbách a dalších 18
no rekonstrukcí z nebytových prostor. zahájena výstavba nových 292 krese
a
rozest~věno
1 112
bytů
bytů,
předáno byt~
Současně
do uží-
bylo získábyla letos
a na konci roku bylo v o-
z toho 178 v družstevní,
922 v individuální a 12 v komunální výstavbě. Je zajímavé, měl
že okres Kolín českého měl
kraje
téměř
letos ze všech dvanácti
nejnižší plán bytové výstavby -
jen okres Beroun.
Mladá Boleslav,
Například
Příbram měly
okre'y Kutná Hora,
vidět,
mozřejmě
Kolín plánovacími orgány
město
méně Mělník,
plán dvakrát vyšší než okres
Kolín. Na tom je i
okresů Středo
jak je kolínský okres a s ním saStředočeského
kraje diskriminován a poškozován ve svém rozvoji. Okresní bytový podnik v roku 1982 celkem
626 domd,
Kolíně
spravoval na konci
4 238 bytd a 444 nebytových
prostor. Na opravy a údržbu bytového fondu vynaložil za tento rok
11 189 000
s prdměrnou
měsíční
Kčs,
mzdou
měl
v
prdměru
2 347,--
Kčs,
193 pracovníky Kčs
to je o 16,-
vyšší než loni. Dopravu osobní a nákladní /vedle závodové dopravy/ obstarává v okrese závod Československá automobilová doprava /ČSAD/. Kolínský závod ČSAD přepravil letos celkem 4 054 000 tun zboží a jeho 319 nákladních motorových vozidel ujelo v tomto roce však trat dlouhou bez nákladu.
kilometrů,
dopravě přepravil
na okresních i dálkových linkách a v líně
celkem
covníků,
14 656 000 osob. Závod
z toho 331
autobusd.
řidičd
Průměrná měsíční
to je o 110,-
Kčs
z toho
2 822 000 km projela prázdná vozidla,
osobní
V
13 538 000
závod 97 autobusy
městské dopravě
měl
v
průměru
nákladní dopravy a 129 mzda dosáhla výše
v Ko-
975 prařidičd
3 204,-
Kčs,
více než loni.
Spojovací služby obstarává v okres Okresní správ@ spojů
v
Kolíně.
v tomto roce
Nepodařilo
dopisů,
se mi zjistit, kolik
poštovních zásilek a novin, protože
ve statistickém bulletinu jsou údaje jen za letí letošního roku, ale i tak si lze celoročních
zásilky a
spojů doručila
2 327 204
3 667 179 kusd novin a
čtvrté čtvrt
učinit představu
výkonech, když uvedu, že ve
Okresni správa
doručila
čtvrtém čtvrtletí obyčejné
časopisd.
poštovní
K dni 31.pro-
since 1982 bylo v novém kolínském objektu Správy spojd pojeno na automatickou
ústřednu
o
8 159 hlavních a
při
7 437
vedlejších telefonních stanic. Rozhlasové přihlášeno
28 842 osob a televizní
Dále bylo v okrese v provozu drátě
se
přijímače mělo
přijímače
29 720 osob.
5 570 stanic rozhlasu po
12 129 reproduktory.
Služby
nejrůznějšího
druhu má povinnost obyvatelstvu
poskytovat a zajištovat Okresní podnik služeb v Kolíně /OPS/. ~íkám vědom~ "má poskytovat a zajištovat", protože stále ještě neposkytuje a nezajištuje, třebaže podnik proti loň
skému roku zvýšil objem prací a služeb o
2 458 000
Kčs.
Ve svých prádelnách vypral v roce 1982 celkem 584 tuny prádla, z toho pro obyvatelstvo 66 tun; 'proti roku 1 981 bylo množství prádla, vypraného pro obyvatelstvo, 6 32 tun nižší. To však nikterak nedokazuje nezájem obyvatelstva o tyto služby, ale neschopnost po?-niku tyto služby v dobré
a
kvalitě
včas
zajistit; jednou prádlo neberou, protože
ho mají mnoho, podruhé, protože opravuji stroje, pro jinou
a tak s jedním prádlem
příčinu,
několikrát,
vé prádelny v sídlišti Při
jd~te
a to vás
potřetí
do bloko-
jistě netěší.
tom obyvatelstvo zaplatilo v roce 1982 za praní prád-
la v prádelnách Okresního podniku služeb
1 188 000
Výrobní družstva kolínského okresu dodala na trh zboží v služby za
hodnotě
35 868 000
26 169 000
Kčs
Kčs.
vnitřní
a poskytla obyvatelstvu
Kčs.
Národni výbory zajištovaly obyvatelstvu služby ve svých komunálních službách celkem ve 24 obcích, valy 228 pracovníkft s
prfiměrným měsíčním výdělkem
a celkový objem jejich to
výkon~ připadá
zaměstná
výkon~ činil
5 008 000
Kčs.
2 141 Z
Kčs
těch
35 % na odvoz odpadkft a 20 % na provoz
lázeňských zařízení a koupališt. V těchto výkonech jsou
zahrnuty i výkony Technických služeb uvedu
podrobnější
údaje na jiném
V osmnácti obcích výbory
včetně
drobných provozoven.
Kolína zajištovaly národní
Zaměstnávaly
covníka, z toho 81
pracovníkům
diným nebo hlavním
zaměstnáním,
zaměstnání měli
ve svém volném tržeb za
byla práce v
p~měru
101 pra-
provozovně
je-
ostatní pracovali v provo-
jinde a v
poměru,
provozovně
to znamená, pracovali
Drobné provozovny dosáhly v roce 1982
čase.
7 346 000
prostřednictvím
v nich v
zovnách v tak zvaném druhém pracovním že hlavní
kroniky.
místě
služby a drobné práce
obyva~elstvu
Kolína, o nichž
města
Kčs
a tyto tržby byly mnohem vyšší, než
v roce 1981, s indexem 122,2. To dokazuje, že
opatření
strany a vlády ke zlepšení služeb obyvatelstvu se zde již začalo
projevovat.
Životní úroveň obyvatelstva ze všeho nejpřesvedčivěji prokazuje výše obchodního obratu, který mezi
příjmy
zabezpečuje
obyvatelstva a jejich realizací
nákupu zboží. Podle situace na vývoj celého národního
vnitřním
vztah
prostřednictvím
trhu se hodnotí
hospodářství.
V obchodech kolínského okresu bylo v roce 1982 nakoupeno zboží v
hodnotě
1 375 742 000
Kčs,
to je o 1,7% ví-
ce než v roce 1981. Na celkovém zvýšení maloobchodního obratu se
nejvýznamněji
viny, Domácí
potřeby,
podílely obchodní organizace: PotraJednota, Drobné zboží, Obuv a
naproti tomu pod úrovní roku 1981
zůstaly
zace Nábytek, Klenoty, Zelenina a Textil.
Oděvy,
obchodní organi-
~st
životní
úrovně
obyvatelstva kolínského okresu
za posledních deset - dvanáct let nejlépe ukazuje tato tabulka vývoje maloobchodního obratu
nejddležitějších
obchodních organizací v okrese. ~daje jsou uvedeny v tis:Ccích korun: Obchodní prganizace
1 971
1975
1980
1 981
243 221
277 364
314 279
324 114
343 917
Oděvy
30 184
35 869
35 047
33 182
33 214
Textil
60 009
70 345
82 291
84 730
82 545
70 929
87 800
99 715
1 05 367
107 953
Drobné zboží
41 286
50 501
61 51 o
64 536
65 579
Obuv
27 572
32 021
32 428
33
~65
34 t 56
zelenina
1 5 179
20 373
26 358
26 520
24 91 o
Nábytek
24 193
33 015
37 160
32 667
28 551
Klenoty
13 951
24 442
26 999
26 108
21 559
Jednota
370 093
444 450
498 604
511 303
522 819
Restaurace a jídelny
71 320
77 057
78 293
80 126
79 709
Uhelné sklady
24 947
22 824
31 045
30 713
30 830
992 884
11 76 061
1323 729
1353 131
1375 742
Potraviny
Domácí
potřeby
C e 1 k e m
Dalším ukazatelem životní voj
oběživa,
ček. Příjmy
to je
úrovně
peněžních příjmd
1982
obyvatelstva je vý-
a výdajd, vkladd a pdj-
obyvatelstva kolínského okresu vzrostly v roce
1982 proti roku 1981 o 2,9 %, výdaje pouze o 1,3 %. Rust příjmd
obyvatelstva jako celku ovlivnily
především
příjmy
/index 107,7 /, kde se projevila sociální politika·
sociální
-
státu v pomoci nár~st
d~chodc~m
příjmy
ve výši 1,4% a
dětmi.
a rodinám s
s
příjmů
mimořádnou
1 981
z prodeje
Na
nár~st těchto příjmů
obyvatel
ních cen potravin
začátkem
klesu poptávky po
průmyslovém při čemž
minimální. Zvýšení Nepodařilo
zboží
v souvislosti proti roku
135,3 %.
straně výdajů
vzrostl o 2,2 %,
došlo v roce
růstu
zemědělských výrobků
úrodou ovoce;
představu.je
zemědělských
z Jednotných
družstev poklesly o 0,4 %. K vysokému 1982 u
Mzdy vykázaly
připadá
p~sobilo
roku, které se projevilo v pozboží. Maloobchodní obrat
ve hmotných jednotkách je vzestup
v
převážné části
se zajistit rgehlejší
před růstem
zvýšení maloobchod-
růst
na
prodeje
růst
cen.
průmyslového
prodeje potravin.
K poklesu došlo v roce 1'982 také u tržeb od obyvatel za služby - index 93,4. Snížila se poptávka zejména po službách v autoopravárenství,
oděvní službě,
prádelenství a po
osobních službách. Po celý rok se projevoval zvýšený sklon obyvatel ku spoření.
Vkle.dový
přírůstek dosa~ený
v roce 1 982 je
téměř
dvojnásobný ve srovnání s rokem 1981. Zároveň však obyvatelstvo projevovalo i zájem o půjčky
půjčky.
Zvýšily se zejména
na bytovou výstavbu, k poklesu došlo u
manželských, kde dochází ke splácení
dříve
půjček
novo-
poskytnutých
půjček.
V celkových objemech i v jednotlivýchcruzích vykazují příjmy
tyto
a výdaje obyvatel kolínského, okresu v roce 1982
částky:
p
i
ř
j my
celkem
z toho: mzdy prodej
zeměděl.produktll
odměny
v JZD
sociální
z toho: v
984 000 000
"
27 200 000
"
" 458 400 000 "
příjmy
celkem
1
maloobchodě
158 000 000
tf
795 300 000
Kčs
1 416 51}'0 000
11
za služby
221 400 000
"
ostatní
146 500 000
ft
Celkové
příjmy
obyvatelstva 'byly v roce 1982 o 51 900 000
to je o 2,9% vyšší než loni. Na mzdách bylo letos
Kčs,
obyvatelstvu vyplaceno o 13 1OO OOO 1981, to znamená nárllst o 1,4 %. ských
produktů, vypěstovaných
mu roku vyšší o
14 900 000
Kč s
Příjmy
více než v roce
Kčs,
1982 ovoce mxzHiREimm v množství Kčs,
2 369 000 Pokles
to je o 8,5 %, z toho
pří
15 600 000 Kčs. 30.září
3 761 000 kg za
zatímco v roce 1981 vykoupil jen
674 000 kg
Kčs.
příjmů
ských družstvech o světluje
loňské-
obyvateli, byl proti
Jenom podnik Zelenina vykoupil od obyvatel ke dni
16 017 000
zeměděl
za prodej
jmy z prodeje ovoce byly proti loňsku vyšší o
za
Kčs
163 800 000
ostatní
Vý d a j e
500 000
1 791
obyvatel z
odměn
v jednotných
zeměděl
712 000 Kčs proti loňskému roku se vy-
mzdovým vývojem u jednotlivých
stev, charakterizovaným úsporou mzdových ším stavem pracovníkll.
zemědělských
prostředkll
druža niž-
příjmfi
Vzestup vou
důchodů
1981 o právě
důchodů
u
ních
Kčs/.
dítěte
rození
Kčs
U
příjmy
a nejvyšší
I 19 913 000
bylo
způsoben
úpra-
v souvislosti s úpravou
Kčs
vzrostly proti roku
nárůst
byl zaznamenán
I a u rodinných
mateřských přídavků
došlo naopak ke snížení v
narozených
příjmů
přídavků
roku. Sociální
32 600 000
I 6 600 000 počtu
a rodinných
začátku
cen na
ze sociálních dávek byl
a u podpor důsledku
přídavků při
na-
nižšího
V jednotlivých kategoriích sociál-
dětí.
obyvatelům
kolínského okresu vyplaceno: 1 981
1982
315 560 000
důchody
i i!
335 473 000
~
nemocenské dávky na
přídavky
podpory v
25 792 000
děti
f
48 606 000
55 186 000
t
i' t
při
í
6 165 000
mateřství
mateřský příspěvek
podpora
27 340 000
l
narození
dítětE
při ošetřování člena rodiny
podpora
6 496 000
!
t
6 1 20 000
5 261 000
1 870 000
1
2' 270 000
2 339 000
774 000
Výdaje obyvatel zaznamenaly v roce 1982 jen nepatrný vzestup ve srovnání s rokem 1981. Výdaje za služby byly dokonce nižší než loni. Nárfist u maloobchodního obratu ovlivnily
především
cenové úpravy /zvýšení cen/ u potravin, zej-
ména masa a masných cen píši na jiném začátku
výrobků /podrobněji
místě
o
těchto
kroniky/, provedené na
úpravách
z&i±kmx~~kK.
letošního roku. Zvýšení cen u masa a masných výrob-
ků působilo
na regulaci poptávky
Vývoj nákupu
některých
při
vybraných
snížení jeho dodávek. druhů
potravin probí-
hal ve srovnání s rokem 1981 u obchodní organizace Potraviny takto: 1981
1982
maso výsekové
16 214 q
13 856 q
masné výrobky
10 338 q
10 444 q
36 q
63 q
5 145 q
4 837 q
masné konzervy dróbež vejce
000 ks
3 807
sýry
4 069 000 ks
2 503 q
2 287 q
Pokud jde o zásobování potravinami, projevovalo se po celý rok 1982 neuspokojení ných sirupech,
sfrech,
slanině,
vém
'pečivu,
došlo u
čočce,
masových konzervách, sádle,
čokoládě,
mléčných
poptávky po ovoc-
spotřebitelské
konzervách,
kroupách, krupkách, špagetách. V
některých
trvanli-
šlehačkách,
výrobkó ke zlepšení,
roku
závěru
u
například
šlehaček
a sirupó. U prómyslového zboží byla
poptáv~ nedostatečně
kojena u jízdních kol, šicích strojó, i
černobílých
televizorfi,
mlýnkd na mák a na maso,
čerpadel,
mrazniček,
barevných
teplovodních kotld, porcelánu,
tenkostěnného
ského zboží, lisfi na ovoce,
uspo-
ondulačních
klešti,
nožíř-
kolíčkfi
prádlo, smaltovaného nádobí. V sortimentu textilu
na
chybělo
pletené ošaceni pro mladistvé, prošívané deky, teplákové soupravy, froté hlavně
ručníky,
pracovní
oděvy,
u obuvi
chyběla
sportovní a textilní obuv. Klesl i nákup osobních
automobilfi: odbočka České státní spořitelny v Kolíně vyplatila v roce 1982 z vkladfi Kčs,
občanfi
nákup 299
zatímco v roce 1981 na nákup 462
vozů
vozů
za
15 918 000
29 058 000
Kčs.
Po celý rok 1982 se projevovala zvýšená tvorba vklad~
Během
ve srovnání s rokem 1981.
roku 1982 vložili
né do České státní spořitelny v Kolíně za stejnou dobu vybrali vklad~ činil
Celkový objem
ke dnm 31.prosince 1982 výši
a na jednoho obyvatele okresu
připadá
Kčs
rokem.
což je o 856
386 161 000 Kčs a
Kčs.
317 186 000
více než
před
obča
1 332 373 000
vklad
~3
770,-
Současně měla
Kčs
Kčs,
ke stej-
nému datu Česká stá_tní spoří telna v Kolíně rozp~jčeno mezi občany
okresu na
to je v
próměru
r~zných pójčkách
1 742,-
Ještě několik údaj~
Kčs
celkem
168 570 000
Kčs,
na jednoho obyvatele.
o školství a zdravotnictví v ko-
línském okrese, i když o školství v samotném
městě Kolíně
je v této kronice samostatná kapitola. Celkovou životní úroveň dokumentuje i stav mateřských škol. Vývoj na tomto úseku ukazuje tato tabulka: p
Stav ke dni 30.září
o
e t
č
škol
tříd
1975
44
86
2 335
1976
46
91
2 520
1977
51
102
2 924
1978
54
106
3 062
1979
59
119
3 419
1980
64
131
3 890
1981
63
135
3 746
1982
63
140
3 890
Koncem žádostí o vyhověno
září
zapsaných
dětí
1982 bylo v ókrese evidováno celkem 46
přijetí dětí
do
mateřských
škol, kterým nebylo
pro nedostatek místa. Proti roku 1981 se
počet
nevyřízených
počtu
Z celkového d~tí
v závodních
v
3 890 zapsaných
mateřských
mateřských
lách jednotných Mimo
mateřských
v
školách
snížil.
podstatn~
2 743
umíst~ní d~tí
žádostí o
školách a 322
dětí
umístěno
dětí
mateřských
v
ško-
družstev.
školy jsou v okrese
ve kterých bylo ke dni
bylo
školách školské správy, 825
zemědělských
mateřské
dětí
30.září
tři
stálé útulky,
1982 zapsáno 44
dětí.
Školní rok 1982/83 byl v okrese Kolín zahájen ve 43 základních devítiletých školách a základních šmolách, z toho bylo 24 škol úplných, to je
~
s prvním až devátým
níkem a 19 škol pouze s prvním až
čtvrtým ročníkem. V těch
to neúplných základních školách je jako
dvoutřídní
čtyřech
Na
začátku
čtyřtřídní
jato
5.97
na
organizováno
trojtřídní
čtyřech
na
školách.
školního roku 1982/83 bylo ve školách kolín-
ského okresu používáno 411 Do prvních
vyučování
na jedenácti školách, jako
školách a jako
roč
ročníka
žáků,
učeben,
bylo na
z toho 26 nevyhovujících.
začátku
školního roku
z toho 818 dívek. Ve srovnání se žák~
školního roku 1'991/82 je to jen o 15
při-
začátkem
více.
Povinnou školní docházku ve školním roce 1981/82 dokončilo
1 054
a školu opustilo
žáků,
z toho v
8.ročníku
žáků.
Na
začátku
školního roku 1982/83 bylo na základních
školách kolínského okresu V
1 343
porovnání se stavem
před
10 786 žáka, z toho rokem se
Počet učitela /včetně ředitela/
roku zvýšil ze 486 na 500.
počet
5 410 dívek.
zvýšil o 99
se proti minulému
žáků.
, Gymnázia v Kolíně a v Českém Brodě zahájila školní rok 1982/83 ve 28
třídách,
ve kterých bylo celkem
1 017
zákO, z toho 699 dívek. v porovnání s minulým školním ropočet tříd nezměnil,
kem se
středních
Ve
počet žáků
odborných školách /ve
se zvýšil o 11. Střední
zemědělské
technické škole v Liblicích u ~eského Brodu, Střední ekoškol~
nomické a
Střední
čování
kovým
na
v
Kolíně,
Střední průmyslové
zdravotnické škole v začátku
počtem
1
Kolíně/
bylo zahájeno vyu-
školního roku 1982/83 ve 34
186
Kolíně
škole v
třídách
s cel-
žáků.
Sít územních zdravotnických ambulantních zařízení
v okrerese od roku 1977
nezměnila •.
zde 12 obvodních zdravotnických děti.
stanic a 23 poraden pro
sek a 5
5
středisek,
V uvedených
sít
celkem 38,95 lékařských míst. zařízení
Koncem roku 1982 bylo lékařských
zařízeních
závodních ambulantních středi
se skládá z T1 závodnich zdravotnických lékařských
závodních
stanic. Stav
zařízeních
bylo
lékařských
míst v
těchto
se snížil proti roku 1981 ze 17,98
na 17,53. V kolínském okrese jsou poliklinika 19 kém
Brodě
oddělení
dvě
se 76,25
má poliklinika 13
polikliniky. V lékařskými
oddělení
míst. V nemocnicích bylo koncem roku
a 21,97 1 028
Kolíně
místy, v
má
Čes
lékařských lůžek,
z toho
v nemocnici v Kolíně 707 a v Českém Brodě 321 lůžek. P4ánovaný stav kročen
lékařských
o 7,66
míst v nemocnicích 67,90 byl
lékařských
pře
míst.
Prftměrná pracovní neschopnost proti loňskému roku
stoupla: pro nemoc
pr'ČI.měrný děnní či
úraz byl
stav práce neschopných pracovníkO 1 590 osob /bez JZD/; v jednotných
zemědělských
družstvech
činil
285
pracovni~.
Péče o staré občany je v kolinském okrese zajištová~·
v šesti domovech dóchodcft, z nichž jeden je v všech šesti domovech je 465 mist /o 30 mist a byly využity z 99,2 %. Vedle
těchto
Kolině.
méně
sociálnich
Ve
než loni/ zařizeni
jsou v okrese ještě dalši dvě, a to ~stav sociální péče pro dospělé Bude u Zásmuk s 54 misty a ~stav sociální péče pro děti
v Bylanech u Českého Brodu se 45 misty. Na konec jsem si ponechal statistiku o
Mohl bych ji uvést v kapitole ale
soustředěnim
"Zemědělstvi"
statistických dat
patři
zemědělství.
této kroniky,
sem k ostatním
statistickým údajfim o stavu kolinského okresu. V roce 1982 dosáhl objem hrubé zemědělských
všech
1 014 098 000
zemědělské
produkce ve
závodech kolinského okresu hodnoty
Kčs;
státni plán byl
splněn
jen na 95,5 %,
ale ve srovnáni s rokem 1981 bylo dosaženo hrubé
zemědělské
výroby o 64 mili6nó vyšši,BBi to je o 6,7 %. Z celkové zemědělské
produkce
Kčs
živočišnou
a na
připadá
výrobu
na rostlinou výrobu 553 690 000
Kčs.
dělská
družstva·se podilela na celkové hrubé
výrobě
produkci za
141 283 000
Kčs
a
802 412 000
družstva produkci za
za
Kčs.
z hrubé
jednotlivých zemědělské
Bečváry
země
zemědělské
podnik za
zemědělské půdy
zemědělská
Jednotná
státni statky za
Společný zemědělský
Z jednoho hektaru
16 354
Kčs,
460 408 000
17 349
zemědělských závodň
70 403 000
získala jednotná Kčs,
Státní statky
splnily státni plán
produkce jen JZD Krakovany /107 %/, JZD
/105,4 %/, JZD Malotice /101,8 %/a JZD Horni Kru-
Kčs.
ty I 100,5 %/. Státní zem~dělskými
míst~,
s~atek
Kolín
skončil
předposledním
závody kolínského okresu na
splnil
Červené Pečky
mezi všemi
plán na 88,5 %; posledním bylo JZD
roční
s pln~ním na 85,3 %.
Výsledky rostlinné výroby v roce 1982 byly v mnoha směrech
lepší než v roce 1981, ale
hodujících úsecích výrobě
nepodařilo
přesto
se plán na roz-
splnit, i když výpadky ve
obilovin, cukrovky i krmných ploain nebyly veliké.
Nepříznivý
vliv na rostlinnou výrobu
měl
již podzim 1981.
Základní polní práce byly zajištovány za velmi obtížných podmínek, zejména od druhé poloviny října. Velké deštové srážky v podzimním období měly
značně
zpozdily polní práce a
vliv i na jejich kvalitu. Opozdila se orba a osev
ozim~.
Zimní období bylo dlouhé a nástup polních prací závěru března. Přesto
byl zahájen až v měsících zajištěn
mrazy
zp~sobily
men~. Měsíce
lh~tách.
byly
kv~ten
pr~běhu·dubna
květnu mimořádně
byly teploty
vysoké. Tyto
června
tami s
bylo
zpoždění
vydatnější
vývoj všech plodin.
extrémě
nízké
nepříznivé
fakto-
pr~běhu kv~tna
vegetace vyrovnáno vysokými teplo-
mimořádným slunečním zářením.
se dostavily i
ječ
p·odnor-
srážkově výrazně
rY mely vliv na ozimé i jarní obiloviny. V a
Sucha a jarní
škody na ozimých porostech pšenice a
duben a
mální a navíc v a naopak v
v agrotechnických
byl osev v jarních
V druhé
dekádě června
srážky, které ovlivnily
Příznivě
byly
r~st
ovlivněny především
a po-
rosty obilovin, došlo k dobrému vývinu obilek, což se promítlo na výnosu i Sklizeň
ce a hlavní
kvalitě.
ozimých
ječmen~
byla zahájena kolem
sklizeň začala 26.července.
Vlastní
10.červen
pr~běh
žňových prací byl poměrně hladkl a došlo jen k jedinému přerušení Prfiměrný
žní pro déšt. Výsledky žní byly celkem dobré.
hektarový výnos 4,65 tun je nejvyšší v historii prfiměrné
kolínského okresu. U ozimé pšenice bylo dosaženo ho výnosu 5,26 t/ha, u ozimého 3,61 t/ha. U
jařin
ječmene
4,75 t/ha a u žita
byly výnosy nižší - jarní
ječmen
dal
4,14 tun po hektaru, jarní pšenice 4,43 t/ha a jarní oves 3,20 t/ha. Celkem sedm výnosu obilovin
zemědělských
přes
závodfi dosáhlo
průměrného
5 tun z hektaru; všechny dosáhly vyš-
ších hektarových výnosfi než v roce 1981. nost nebyl státní plán
splněn
činí
4 317 tun.
Kvalita sklizemého zrna byla dobrá, byl potravinářské
ní nákup obilí byl
ječmene.
21 963 tun pšenice,
žita,
' a 82 tun ostatních obilovin.
Sklizeň
ječmene
slámy byla
usnadněna
1 244 tun
počmsím
dobrým
.
i jejím
I
menším množstvím. Celkem bylo sklizeno to je
Stát-
na 100,7 %. Bylo vykoupeno celkem
44 672 tun obilí, z toho 21 363 tun
plán
překročen
pšenice a sladovnického
splněn
skuteč
/96,5 %/. Bylo vyrobeno
118 684 tun obilí a výpadek proti plánu
nákupu
tuto
Přes
77 688 tun slámy,
305 kilogramfi z jednoho hektaru.
Porosty cukrovky pomalu a K urychlení deště.
růstu
Přesto měly
a vývoje porosty
nepravidelně
přispěly
až
větší počet
vzcházely.
vydatnější jedinců
letní
než loni.
Porosty cukrovky byly i v dobrém zdravotním stavu, což se promítlo do výnosu a 241 260,6 tuny vý výnos
činil
plnění
při průměrné
plánu výroby. Bylo dodáno cukernatosti 16,25 %. Hektaro-
359 metrických
centů.
Do
sklizně
cukrovky
nastoupili
zemědělci
kolínského okresu v
závěru září
a
sklizeň probíhala velmicrychle za dobrého počasí. Byla skončena
do 25.
1982. Na státní nákup dodali
října
řepaři
241 121 tun cukrovky do kolínských cukrovard. Brambor bylo letos vykoupeno
3 619 tun a
luštěnin
783 tun. Zatímco rostlinná výroba' zaznamenala letos proti roku značný nár~st,
1981
index 123,7,
živočišná
výroba byla
proti loňskému roku nižší s indexem 95,7. V prdběhu
1 218
kusň
roku se stavy skotu sice celkem zvýšily o
a ke dni 31.prosince 1982
činily
stavy krav se však naproti tomu snížily o 178 stádo obsahovalo na konci roku se narodilo ní
1 9 055 krav.
hovězího
rok 1982 byl
roku
Pr~ěrný
den-
ve výkrmu skotu byl 0,586 kg, to-je o 4 gramy
nižší než loni. Na státní nákup bylo dodáno váhy
základní
kusň;
Během
18 556 telat a 734 jich uhynulo.
přírůstek
kusů,
51 643
6 929 tun živé
masa, což je více než v roce 1981 a plán na překročen
o 3,1 %. Denní
přírůstek~
výkrmu
-----
skotu byl u
různých zemědělských závod~
I když byl výkrm skotu dosáhlo denního závodů: Ovčáry
JZD
silně
narušen nedostatkem krmiv,
přírůstku přes
Třebovle
0,7 kg
pět zemědělských
0,729 kg, 3ZD Velím 0,720 kg, JZD
0,711 kg, JZD Horní Kruty 0,706 kgy a JZD
0,700 kg. Státní statek Kolín svým rústkem 0,544 kg V
velmi rozdílný.
zůstal
průměrným
pod okresním
Bečváry
denním
pří
pr~ěrem.
kolínském okrese bylo vyrobeno v roce 1982 celkem
58 252 000
litrů
mléka
na den a jednu krávu.
při průměrné
Průměrná roční
dojivosti 8,5 litru dojivost byla 3 093
litrd mléka na jednu krávu. Nejvyšší dojivosti dosáhli
družstevníci v JZD
Stříbrná
Skalice -
4 164
litrů
na jednu
krávu, pak následovali družstevníci JZD
Bečvár.y
litry mléka. Nejnižší dojivost ze všech
zemědělských
kolínského okresu li
prftměrně
jen
měli
2 202
Na státní nákup dodali
se
3 733
~doji
ve Strátním statku Kolín, kde litrů
závod-U
mléka za rok od každé krávy.
zemědělci
okresu
mléka a plán nákupu splnili jen na
litrů
53 667 000
%;
99,1
naplnění
ovliv-
nily oba státní statky /Kolín a Český Brod/, jednotná zedružstva
mědělská
plán na 102,2 %.
přeplnila
Stavy prasat se letos dále snížily a ke dni 31.prosince 1982 byly v okrese z toho
6 828 prasnic.
lat I což bylo o
76 192 kusy
Běhe~
15 652
méně
vepřového
roku se narodilo než vloni/ a
dobytka, 119 924 se-
7 268 jich uhy-
nulo; procento úhynu 6,1 je za posledních dvacet let nejnižší. Ve výkrmu prasat bylo dosaženo přírůstku
průměrného
denního
0,517 kg na kus, což je proti roku 1981
méně
o 0,027 kg a proti roku 1980 o 0,058 kg
méně.
přírůstku
Společném zeměděl
0,597 kg dosáhli
ském podniku měrným
denním
okresním
přírůstek
průměrem.
-----~VF'----"I'r"~"OK"C~e>-----+-'1982-
váhy
živočišné
výroby. Státní statek Kolín s 0,483 kg na kus
Všechny
a .ke konci roku
pod
závody okresu dodaly 1 O 248
tun
živé
byly proti minulému roku vyšší o 5,2 %
činily
snůška
292 760
nedodávaly vejce
kusů,
vajec dosáhla
na státní nákup bylo dodáno ky
zemědělské
zůstal opět
prů
masa, to je o 14,9 % méně než vloni.
drůbeže
pic. Celková
ve
do státniho nákupu dohromady
vepřového
Stavy
pěstitelé
Nejvyššího
vůbec,
z toho
čísla
105•832 sle-
45 921 000
kusů,
25 259 000 vajec; státní statjednotná
zemědělská
družstva do-
dala
727 000 vajec a
zemědělský
živočišné
podnik
Společný
24 503 000 vajec dodal výroby v
masa bylo dodáno na státní nákup
Kolíně.
Dróbežího
1 255 tun živé váhy. zeměděl
Ke dni 31.prosince 1982 pracovalo trvale v ství kolín$kého okresu ve ·státních statcích, družstvech, ·183 ve Kolíně
né výboby v síční
ných u
mzda
činila
zemědělských
Společného
2 692
8 170
pracovníků,
z toho
8 691 v jednotných
Společném zemědělském
zemědělských
podniku
družstev
zemědělského
2 429
2 657
Kčs
podniku
živočiš
Próměrná mě
a 290 v Agrostavu Kolín. u státních statkó
1 016
Kčs,
u jednot-
/bez naturálií/,
2 558
Kčs
a u Agrostavu
Kčs.
Všechny statistické údaje, které jsem zde dosud uvedl, jsem čerpal z bulletinu Okresního oddělení Českého statistického
úřadu
v
řekl
jsem si, že
Kolíně.
hodnotu všech
Když jsem došel na poslední stránku,
udělám
malý pokus: pokusím se
průmyslových výrobků,
vypočítat
zemědělských produktů,
investic, služeb i dobrovolné bezplatné práce
občanů
kolín-
ského okresu za celý rok 1982: zde je výsledek mého pokusu. Je to jen pokus,
neručím
za správnost výsledku, zejména za
to, že jsou zde uvedeny všechny zdroje. I tak výsledek ukazuje, že necelých větvích
třicet
tisíc pracovníkó ve všech od-
vyprodukovalo za rok 1982 hodnoty za
miliard korun a že jeden pracovník
vytvořil
téměř
sedm
za rok hodno-
ty za téměř čtvrt mili~nu korun. Přehled také ukazuje, že v
různých odvětvích průmyslu
ženo
různě
v
dopravě
vysoké 3 204
i
zemědělství
prftměrné měsíční Kčs,
nejnižší v
bylo dosa-
mzdyf nejvyšší byla
rozpočtových
organizacích
národních
o
d v
ě
výborů,
kde dosáhla jen výše
Prťimysl
15 724
2 754
66 725 000
567
2 825
141 439 000
975
Doprava výstavba
287 656 000
investiční
30 000 000
Akce "Z" neinvest.
1 014 098 000
Rozpočtové organizace a zařízení národních výborťi
I
3 204
'
I I
I I ! !
34 000 000
Zemědělství
mzda
5 080 000 000
Stavebnictví
Akce "Z"
Kčs.
Prťiměrná měsíční
Hodnota výroby Počet v Kčs pracovníků
t v í
Investiční
2 141
8 604
2 474
I
5 008 000
Drobné provozovny
228 I l
2 141
i
;
7 346 000
1 01
11 189 000
193
1 07 628 000
590
2 680
Podniky komunálních služeb
61 319 000
660
2 266
Výrobní družstva
85 473 000
647
2 592
6 931 881 000
28 289
Bytový podnik Podniky místního prnmyslu
c e
1 k e m
Počet
devět měsíců
pbyvatel a ke dni 30.
září
96 425 obyvatel, z toho
letošního 1982
m~lo
2 348
obyvatel kolínského okresu se rok od roku stále
snižuje. Za prvních
Také
I
město
ro~u
1982
letošního roku ubylo 286
měl
kolínský okres celkem
49 954 žen.
Kolín zaznamenalo za první
tři čtvrtletí
úbytek obyvatel, a to o 23; ke dni
31 204 obyvatel, z toho
16 218 žen.
30.září
o RUZNt
UDÁLOSTI
A
DROBNOSTI
V této kapitole kroniky uvádím je, které se mi
nějak
některé
zprávy a úda-
nehodily do žádné z ostatních kapi-
tol. Mftže se stát, že ve snaze, abych na nic
nezapoměl
ve
své kronice zaznamenat, uvedu v této kapitole i zprávy o laskavě,
událostech, o kterých mluvím již jinde, ale to mi budoucí čtenáři, odpust.
Na rok 1982 stanovil plán
dokončit
v celém kolínském
okrese 337 bytft a zahájit výstavbu dalších 300 bytd. Je to proti těchto
předešlým
létdm o
hodně méně.
Navíc má být
většina
bytd stavěna bua ve svépomocné výstavbě nebo indi-
viduálně. družstevně
Z bytd a 265
dokončených individuálně
v roce 1982 má být a ze zahajovaných
6~ tří
stavěno
set by-
tó je
opět
60 družstevních a 240 soukromníkd. Jen 12 bytd
v celém okrese se letos staví dodavatelsky. To je vdbec nejméně
za poslední roky. Velký ddraz se nyní klade na modernizaci starých bytd.
V Letošním roce má být 38 starých bytd takto upraveno, aby odpovídaly
současným
O bytové o
výstavbě
ve
městě Kolíně hovořím
v kapitole
závazku.
celoměstském
Ve
podmínkám a požadavkóm bydlení.
městě Kolíně
otázka bytového
zdstává stále
hospodářství,
Na odboru bytového
nevyřešeným
nedostatkem bytd.
zaviněná
hospodářství Městského
bylo ke dni 1.ledna 1982 evidováno
problémem
národního výboru
1 115 žádostí o
lení bytd. K poslednímu dni tohoto roku se jejich zvýšil na
1 227. Z tohoto
ních
případů
ných
manželů.
roce došlo prakticky
a 52 % z celkového K velkému
především tři
počtu
nárůstu počtu
současné době
ještě
dosavadních
dosavadním uživateldm musí
přidělovat
bytů.
již
Situace je
k modernizaci, a jejich
V roce 1982 bylo takto
Tím byly všechny možnosti
podle bytového
městě Kolíně
uživatelů.
určeny
35
žadateld v letošním
ztížena tím, že národní v#bor musí
v
přechodně.
sociál-
má k dispozici jen byty, které se uvolní
uvolnovat byty, které jsou
jen
těžkých
jsou žádosti rozvede-
z toho ddvodu, ž,e ve
~mrtím či odstěhováním
v
je asi 270
počet
roky stagnuje bytová výstavba. Odbor bytové-
hospodářství
ho
počtu
přidě
pořadníku
byty jiné, i když přiděleno
vyčerpány
už namohly být
celkem
a žádné byty
žadatelům přiděleny.
Veliké starosti a potiže má Kolině
v
ze dne
s
občany
mění,
je. Ke dni
cikánského
p~vodu.
národní výbor
Jéjich
nikdo nikdy nevi, kolik jich
1.řijna
1982
denci zaznamenáno, že v z nichž deset je
Městský
gik~nského
~e
měl Městský Kolině
počet
přesně
se den Kolině
v
národní výbor v evi-
žije 72 rodin cikánských, manžel~
smíšených manželství, kdy jeden z
počtu
a druhý necikánského pfivodu. V uvedeném
rodin je evidováno celkem 367 osob, z toho 194 do 16 let. Od roku 1978
přibylo
v
Kolině
děti
ve
věku
15 cikánských ro-
din a 94 osob cikánského p~vodu. Zd~razňuji znovu, že jde o evidované jsou
ještě
počty,
skutečné počty
takto: v
Kolině
14 rodin, 76 osob, v 1ině
v
města
jsou cikánské rodiny
I - 19 rodin, 87 osob, v
Kolině
Kolině
II
III- 7 rodin, 38 osob, v KQ• Kolině
IV- 13 rodin, 64 osob, v
Kolině
jistě
vyšši.
V jednotlivých oblastech ubytová~y
mohou být a zcela
V- 18 rodin, 97 osob,
VI - 1 rodina, 5 osob. Dvaasedmdesát evidovaných
cikánských rodin uživá 69
byt~.
rie, 16 bytfi II.kategorie, 12 VI.kategorie.
Pr~ěrná
obytná
Z toho je 8
byt~
I.katego-
byt~
III.kategorie a 33
plocha~ připadajici
byt~
na jedno-
ho člena v tichto bytech, čini 6 m2 • Od roku 1978 se úroveň bydleni cikánských rodin značně zvýšila, n~bot tehdy
připadalo v cikánských bytech na jednoho obyvatele 4,3 m2 • Odbor bytového dosti o měru počet
hospodářství
přiděleni
k celkovému veliký, ale
bytfi
v
současné době
odobčan~
počtu žadatel~
eviduje 40 žá-
cikánského pfivodu. V poo byty v
Kolině
přidělováni byt~ občan~
neni tento
cikánského
du je velmi obtížné, protože se jedná o velmi
početné
p~vo
ro-
diny a tak velikých bytd v
Kolíně
není. Dále je nutno
vyhledávání bytd pro cikánské rodiny
přihlížet
při
i k jejich
zpftsobu života. Doposud byly rozptylovýny po celém území města,
takže žily
mezi našimi
uprostřed
Tento zpd-
občany.
sob se však neosvědčil, nebot cikánské rodiny narušují soužití s ostatními
občany.
Některé
například
rodiny, jako
méterova, Horvátova, Stojkova a jiné nejsou
vůbec
De-
schopny
ani byt udržovat v uživatelném stavu, nebot byly zvyklé na kočovný způsob
živote ve vozech a pod stany.
byty v takovém roz"sahu, že po krátké
době
být tyto rodiny
dům
už neni k
přestěhovány
opravě.
65 v ulici Ne
čp.
Tak
v
čp.
u domu
podobné
případy
mohly být
dům čp.
několik
napříště
cikánské rodiny postiho-
však nou
o
děti Městského
zničil,
intenzívně.
Jde
vesměs
nevěnují potřebnou péči. řádně
rodi~f
o rodiny s mnoha
bude podnik soudně.
a 18 z nich dětmi,
Cikánští muži již dnes
pracují, ženy však jen
by-
národního výboru v Ko-
vede ve své evidenci 38 cikánských
sleduje
při předávání
vymáhat :iiaui:a náhradu za zpd,obenou škodu
Oddělení péče
líně
196 v Okružní
let Horvátovi. Aby za
tu fotodokumentaci a kdyby majitel byt něm
dům
kam byli nedávno Deméterovi
vány, provádí nyní Okresní bytový podnik
na
demolován, protoie
je v havarijním stavu
65, a dále
ulici na Zálabí, kde bydleli
užívání musejí
IV, strážní domek v uli-
Kolíně
pobřeží,
domy i
musel být demolován
současné době
66 v ulici Na
přestěhováni
například
pobřeží
ci Ned zastávkou, v dům čp.
jinam a
Ničí
vyjímečně.
Nejvíce
jimž
větši ciká~
ských občend pracuje u Československých státních drah, v Tetře,
Elektrárně,
ženy v podnicích Restaurací a jídelen, ve
Strojobalu a jinde, všude však
výlučně
jen na nekvalifiko-
vaných pracovních místech. Vzhledem k
v cikánských rodinách, hygienické
počtu dětí
úrovni bydlení a vdbec nízké úrovni intelektu ského
původu,
zejména žen, je
péče rodičů
o
občanň
děti
v cikánských
rodinách velmi nízká a tím více ji musí nahrazovat zůstává
tu. Problémem stále Matky více lizačnímu
jsou
dětí
zákroku. V
Kolíně
péče
stá-
rodičovství.
otázka plánovaného
přesvědčovány,
cikán-
aby se podrobily steri-
je'takový zákrok proveden u 17
eikánských žen. Cikánské ních
děti
zařízení.
protože se tak malé
jsou
přednostně zařazovány
V jeslích není
umístěno
nepodařilo přesvědčit
děti
dětí.
Většinou
předškol
žádné cikánské
dítě,
žádnou cikánskou matku, aby
posílaly do jeslí. Do
jen 8 cikánských
do
mateřských
to jsou
děti
škol chodí
ve
věku před
školní docházkou nebo takové, které Okresní psychologicko pedagogická poradna uznala za školsky nezralé, i když by podle stáří již měly chodit do základních škol. Školní docházka u
dětí
drobné závady stáří
nižších řeší
tříd
základních škol je vcelku dobrá, ve
12 až 15 let, které mají nepravidelnou školní docház-
ku, mnoho neomluvených hodin a již se přestupků
drobné trestné
věku přestávají
ro~u,
dětmi
školy samy. Potíže však jsou s
činnosti.
chodit do školy
peníze. Závody ovšem
Dosažením patnácti let
vůbec
mají zájem ihned nastoupit do
dopouštějí různých
i v
zaměstnání
nesmějí zaměstnávat
a tak tjto mladiství namohou najít vhodné pouštějí
průběhu
se už i kvalifikované trestné
a
školního
vydělávat
osoby mladší 16 let, zaměstnání
činnosti.
a do-
394-
Z
důvodu nedostatečné péče
nách je ve 14 dětí,
a
případech nařízen dětí
19 cikánských
tři
je
dětských
v
domovech
v kojeneckých ústavech. V rámci sociální pomoci děti
cikánského
letní tábory. Pobyty v nich jsou
českém
a domácím pracem, zdokonalí se v vyvíjet
letních
značné
táborů
rodiče
úsilí, aby
původu·
každosi zde
se drobným
ručním
Přesto
jazyce. své
děti
pořádá
poslali. Pro mladé matky
pořá
děti
zěar.ma,
naučí
osvojí základní hygienické návyky,
třeba
v cikánských rodi-
soudem dohled na výchovu
umístěno
dá Okresní národní výbor pro ročně
děti
o
je
takovýc~
do
Okresní ná-
rodní výbor pravidelné týdenní kursy. Cikánské
děti
sl pro pohyb a brzy
z~t
dobré výsledky. Tak
němž děti
recitují,
učenlivé
Když se jim
zpěv.
ivláštní škole v v
jsou velmi
Kolíně,
věnuje
například
kde je
utvořen
pod odborným vedením se
tančí
a v
a mají zvláštní smy-
určité míře
náležitá pracuje s
péče,
jsou
dětmi
zájmový kroužek,
věnují
kulturním
zájmům,
udržují i vlastní cikánské
kulturní zvyky. Občanům
cikánského
státu stále soustavná a
původu
Většině
rodině
věnuje
ze strany našeho
poměrně značná péče
zlepšení podmínek bydlení koupit cikánské
se
může
a pomoc. Pro
Okresní národní výbor za-
njbytek a základní vybavení bytu.
cikánských rodin bylo takto pomoženo, ale také
šina z nich tuto pomoc zneužila. V dostane bez vlastního ce, poskytne jí stát
zavinění příspěvek
případě,
do svízelné
vět
kdy se rodina finanční
situa-
na výživu, který se posky-
tuje bu~ jednorázově nebo opakovaně, podle povahy případu. Nikdy se však nedává do rukou podporovaných
finanční
podpo-
penězích,
ra v hotových
oblečení
na potraviny nebo
run, na kterou si v rodní výbor
účet
ale podporovaný dostane objednávku v
obchodě
zaplatí.
hodnotě
zpravidla dvou set ko-
potřebné
vybere
Opakovaně
a
Městský
ná-
současné době
je v
pod-
porována jen rodina Borovských, protože matka je v domácnosti a otec v mnvalidním dóchodu a jejich potřeby
rodiny se šeeti
Cikánským
dětem,
zvláštní školu a
příjmy nestačí
krýt
dětmi.
které
finanční
navštěvují řádně
základní nebo
situace jejich rodin je špatná,
poskytuje stát zdarma stravováni ve šiolních jídelnách. Ve zdravotní ní
době
k
těhotných
péči
o cikánské obyvatelstvo došlo v posled-
určitému zlepě~ní,
zejména se zlepšila docházka
žen a matek do zdravotnických
zařízení.
Zde je
patrný vliv zákona o mateřském příspěvku, nebot jedna z podmínek výplaty
mateřského příspěvku
do zdravotnických ny
v
děti
zařízení
a druhou je je
řádná péče
o všech-
~odině.
Osoby cikánského pfivodu se druhó trestné
činnosti.
šími školními
dětmi. Většina
ku, toulají se po kradou
je pravidelná docházka
svačiny,
dopouštějí
v
Kolíně
všech
Velké problémy jsou zejména se star-
městě,
lístky na
z nich porušuje školní docház-
napadají ostatní obědy,
děti,
kterým
peníze, rózné školní po-
mdcky. Kriminalita osob cikánského pdvodu má svdj
prvopočá
tek
rodiče děti
vlastně
přímo
nebo
již v tomto ranném nepřímo
v této
věku,
činnosti
zejména když
podporují.
Dalším velkým problémem• .který pdsobí v starosti
Městskému
národnímu výboru i
Kolíně
velké
Veřejné bezpečnosti,
je nadmPrné požívání alkoholických nápojd, a to jak
dospě-
lými osobamj cikánského mladistvými. Již od holické nápoje za
vodů
právě
dětství
tak i cikánskými
konzumují cikánské
přítomnosti rodičd
Většinu
kánského pftvodu. páchají·
p~vodu,
dětmi
děti
a
alko-
nebo jiných osob ei-
násilných trestných
činů
a
přečin~ dů
pod vlivem alkoholu, což je také jeden z
velké recidivy u osob cikánského
mládeže. Vedle alkoholu je
původu
a cikánské
příčinou třestné činnosti
i mrav-
ní výchova a etieká urověň zaostalejších občanů cikánského původu
kdy
a jejich mravní zábrany. Je známo
rodiče
nezletilé
děti pohlavně
několik případu, rovněž
zneužívají,
do
'
chází k pohlavnímu styku mezi sourozenci. Dalším špatným působením
na výchovu
dětí
provádění
pohlavního styku
také není
ojedinělé.
a na jejich mravní vý"Woj je i rodičů před očima dětí,
což
Dalším negativním rysem je velmi níz-
ká hygienická uroveň většiny občanů cikánského původu, což ·je ze strany ostatních
občanů příčinou
v restauracích,
návštěvách cikánů
při
mnoha stížností
při různých
kulturních
podnicích a zábavách. V poslední
původu
cikánského ní
přísně
době
stěhují hodně občané
se do Kolína
ze Slovenska, kde se proti jejich chová-
vystupuje.
Dělají
to tak, že jedna rodina zde
lacino zakoupí starší rodinný domek, a za krátký příbuzní
čas
se do tohoto domku
majitele, až je
de o bydlení, ale nastěhovalo
takovému
ho legálního
dům přeplněn
době několik
se tam
začnou stěhovat
přechodné přebývání.
v poslední
zp~sobu
nastěhuje
tak, že už v
další něm
nej-
Takto se do Kolína
cikánských rodin. Pro-
imigrace cikánských osob však není žádné-
prostředku,
p~otože
i cikáni jsou
občany
re-
publiky a jako takoví se mohou usazovat, kde jim je libo.
Restaurace v závodil,
zvláště
Kolíně
jsou v pracovní
době
kolínských
dopoledne, stále plné. To vede k
oprávně
ným otázkám, kdo to v nich je, když pracující mají být v té době
na svých pracovištích. Proto Výbor lidové
ního národního výboru spolu s v
březnu
tohoto roku náhlou
tauracích: v
rybárně,
ko'l'l-4-..-oi!:j kult~
Veřejnou b.ezpečností
prověrku
Okres-
provedl
v sedmi kolínských res-
v Labužníku, Na staré
poště,
v restau-
raci Černý kdň, na zimním stadiÓnu, v restauraci Arco a v Družstevním
domě.
v pracovním
čand
Celkem kontrolní orgány zjistili 137 obpoměru,
z toho 23
pracovníků
se zde zdržo-
valo ve svém pracovním volnu a 37 se zde stravovalo se souhlasem svých bě
zaměstnaveteld.
Ostatních 77 zde pobývalo v do-
svého zaměstnání a porušilo tak pracovní kázeň. čtrnáct
pracovníků
zde bylo dokonce
přistiženo
neschopnosti pro nemoc. Ve všech vedli
zaměstnavatelé
covní
nekázně,
době
podalo obvodní
bu pro trestný
pro-
zjištěných případd
mistři
a vedoucí,
pali svým podiízeným toto porušování pracovní případech
své pracovní
zjištěných případech
trestní postich
byli postiženi i
v
kteří
pratr-
Ve dvou
kázně.
oddělení Veřejné bezpečnosti
žalo-
čin příživnictví.
V letošním roce bylo málo dešiových srážek, bylo hodně krásných
dnd, ale projevilo se to suchem a nedo-
slunečních
statkem vody již na kolínských vodáren na požádal
Městský
jaře.
Hladina pitné vody ve vodojemech
povážlivě
klesla. Proto již koncem
národní výbor kolínské
občany,
li pitnou vodou. Znovu zakázal kropení zahrádek a odb~r
pitné vody pro
zahrádkářskou
dávku teplé vody do bytd od a úterý.
aby
květ
šetři
uzavřel
kolonii. Omezil dále do-
1.čerMna
jen na
neděli,
pondělí
V kapitole o Kolíně
veřejném pořádku
jsem uvedl, že ve
bylo v roce 1982 celkem deset požárft, které
ly škody za 31 000
Kčs.
městě
napác~
Situace na tomto úseku na ostatním
dzemí kolínského okresu mimo
město
Kolín byla mnohem horší,
nebot na celém území okresu bylo letos 48 požárťi se škod9u za
2 514 000
Kčs.
Za poslední
roky na
čtyři
počet
požárft
i výši škod byl letošní rok nejhorší. V roce 1979 bylo v kolínském okrese 31 požárft se škodou za 1980 bylo 39
požár~
Kčs,
482 630 Kčs
se škodou za 738 600
a v roce 1981 Kčs.
sice také 39 požárd, ale škody byl! za 819 750
V lednu aetošního roku byl
prováděn
v roce
na celém území ko-
línského okresu odchyt živých zajícd. Bylo jich odchyceno 1 369 a byly dodány organizaci Interlov ~středního výboru českého
mysliveckého svazu v Praze. Zároveň bylo chyceno i
530 živých bažantd. V
honitbě
kolínského místního Myslivec-
kého sdružení chytili letos 40 živých bažantd.
v
honitbě
místního Mysliveckého sdružení
v býchorských lesích brigádnickou prací sdružení
Ovčáry
rovice a
Ohaře zřízena
dančí zvěře.
byla
Mysliveckého
a sousedních sdružení Týnec nad Labem, Konáobora, do níž vypustili deset kusd
Obora je provizorní, až si
nové místo, bude
člend
Ovčár.y
vypuštěna svobodně
V letošním roce byla
konečně
zvěř
navykne na
do honitby.
provedena již nutná opra-
va nadjezdu nad severozápadní tratf na Zálabí. Slouží již 17 let a za tu dobu je už dost poškozen, zejména jeho vozovka, takže musí být
prováděna
jeho generální oprava. Práce
dělat
nelze
za provozu, a proto jsou jednotlivé
větve
nad-
jezdu uzavírány tak, jak postupují etapy rekonstrukce vozovky. Práce na rekonstrukci byly zahájeny v dubnu a ukončeny
byly do konce
nadjezdu
během
července
vzhledem k rušnému provozu na
žní, kdy se tudy dováží do
Zemědělského
ná-
kupního a zásobovacího závodu sklizené zrní. Celkový náklad na rekonstrukci nadjezdu činil pět a půl mili~nů korun. Po dobu oprav bylo možno jezdit na
Tři
Dvory starou
cestou z Jiráskova náměstí Tovární ulicí a přes úrovňový přejezd
Na Rozkoši, který byl opraven a doba jeho automa-
tického uzavírání
při průjezdů vlaků
byla zkrácena na po-
lovinu. Ze Sendražic do Kolína bylo možno se dostat v padě
nutné
potřeby,
například
jízdy sanitek a
~od.
pří
i ces-
tou okolo drubežárny na Veltrubskou silnici; k tomu
účelu
byla tato objíž~ka také uvedena do pojízdného stavu.
Letos uplynulo 40 let od hrdinné smrti kolínského rodáka, odbojového pracovníka štábního kapitána Václava Mo~
rávka. Nerodil se 8.srpna 1904 v
Kolíně,
vychodil zde ško-
ly a v roce 1923 maturoval na kolínském gymnáziu. Po absol-
vování vojenské akademie v Hranicích byl vojákem z povoláni.
v
nacistické okupace pracoval v
době
několika
odbojových
organizacích, v ilegální organizaci "V boj", "Obrana národa" a j. ~il v ilegalitě na falešné dokumenty, měnil bydliště
pem. pět
a přemístoval vysílačku, aby nebyla zaměřena gestaPřesto
Dne
mu
začátkem
21.března
roku 1942 bylo již gestapo na sto-
1942 se
měl
sejít u Prašného mostu v Pra-
4oo.
ze s jiným
odbojářským
prozrazena a gestapo
pracovníkem. SchOzka byla
obklíčilo
předem
celý prostor setkání. Když
kapitán Morávek zjistil, že není východiska z pasti, se
prostřílet.
Byl
okamžikem zprávy o ského gestapa. Na ven
pomníček.
smrtelně zraněn něm končí
místě,
a
odvlečen
chtěl
gestapem. Tím
a on mizí v propadlišti praž-
kde padl hrdinnou srmtí, je posta-
Kolín nazval jeho jménem jednu z ulic na Zála-
b:ť.
Okresní výbor Svazu protifašistických bojovníkO v Kolíně pokračoval i letos v umístování pamětních desek účast
nikOm druhého odboje na místech, kde žili,
učili
pracovali. Dne
pamětní
8.června
nadporučíku
hrdinovi odboje gymnázia /v níček líně
1982 byla odhalena
budově
Františkovi
Vaníčkovi
se nebo deska v
budově
bývalé Obchodní akademie/. František Va-
se narodil ).listopadu 1915 v Červených Pečkách, v Kostudoval a maturoval na bývalé Obchodní akademii. Ihned
po okupaci našich zemí fašistickým
Němekem
odbojové organizace a když mu hrozilo nejdříve
uprchl za hranice,
se zapojil do
nebezpečí zatčení,
do Francie a po jejím pádu v ro-
ce 1940 do Anglie, kde se stal letcem. Dne 10.prosince 1942 startoval se svým
čtyřmotorovým
úkolu nad
Středozemním mořem
děpodobně
byl ještě
zahynulo posádku
sestřelen
šest
l~tounu.
Františku
plnění
bojového
a z letu se již nevrátil. Prav-
v blízkosti ostrova Malty. S ním
československých
vojákd,
Pietní slavnost odhalení
Vaníčkovi
lubojovníkd,
letadlem k
se konala za
účasti
příslušníkd československé
kteří tvořili
pamětní
desky
jeho bývalých spoletecké eskadry v
Anglii, plukovníka Františka Feitla, majora Jiroudka, Jiřího
majora Konopického a kolínského podplukovníka hnala. O
zřizováni pamětních
pracovnikňm
má
prvořadou
ru Svazu protifašistických
odbojářským
desek kolínským
zásluhu
předseda
bojovníků
v
Se-
Okresního výbosoudruh Jo-
Kolíně
sef Kobián.
Ve komise
středu
dne
1982 schvalovala
19.května
dokončeni přestavby restaurační části
několik
jejíž rekonstrukce trvala
hotelu Savoy,
let. Hotelová a restau-
byla uvedena do provozu
rační část
kolaudační
začátkem červ.na
letoš-
ního roku, takže hosté festivalu dechových orchestrO Kmo~hova
opět
Kolína již mohli bydlet
budovy však
ještě
v tomto hotelu.
neni hotovo, snad až v
příštím
Přízemí
roce, kdo
ví ? Rada
Městského
svém zasedání dne vých ulic v
národního výboru v
25.května
Kolíně.
Byly
Kolíně
schválila na
1982 návrh na pojmenování no-.
nově
pojmenovány ulice v
Kolíně
IV,
které odbočují z Havlíčkovy ulice za železničním přejezdem "Na
Čerčance"
vlev.o
směrem
k severu. První dostala název
"Klejnarská" a druhá "K dílnám 11 • dn~ 15.června
Ve odbočka
Svazu
Městském
Viktora
až
4.července
Československo
národním výboru v
Georgieviče
-
1982 hostila závodní
sovětského přátelství
Kolíně
na
vzácného hosta, soudruha
Skirko s chotí Sofii z
města
Podolského v SSSR. Soudruh Skirko jako kapitán
Kamence
dělostře-
\.
4o2-.
leetva se
zúčastnil
osvobozování Kolína v: roce 1945 a Kolín~
kolik týdnó strávil v zen~m sov~tskou přijati
Komunistick~
venska, na Pkresním výboru Svazu prohl~dli·
Zúčastnili
rekreační chat~
se jako
N~kolik večerfi
Kolína.
je uvítat v našem
a byl to opravdu velmi žili. Po
sv~m
Začátkem června nohorsk~
byt~
20.~ochova
návšt~vách
manželka a já jsme
v
pondělí
příjemný večer,
dne
v rodinách m~li
21.června
tu
1982,
který jsme.spolu pro-
dopisy.
letošního roku byly
ulici naproti hotelu Centrál, odstran~ním
se
otevřel
zbořeny
'kter~
velmi špatném stavu a delší dobu byly jiJ lici. Jejich
i
návratu domfi nám všem zaslal soudruh Skirko
pěkn~ přátelsk~
velmi
Kolín,
podnikq Koramo v
čestní host~
strávili i na
některých členů odbočky, ~oje čest
členfi odbočky
Prahu, navštívili i Moravu a Slo-
vensko a pobyli krátce v Krkonoších.
Českoslo
strany
československo-sovětsk~ho
si v doprovodu
Poděbrady,
Kutnou Horu,
táboře zří
se svou baterií v
armádou v Borkách. Manžel~ Skirkovi byli
na Okresním výboru
přátelství,
n~
byly už ve
určeny
pohled z
domy v Kut-
k demo-
Kutnohorsk~
ulice na objekt sekretariátu OV KSČ. V t~ dob~, kdy byly do~Y
bourány,
nohorské ulice
ješt~
před
parovodu již byla
nebyl výkop pro parovod v poliklinikou zasypán,
ukončena.
d
části
ačkoli
Kut-
stavba
Do konce letošního roku po mno.
hých stížnostech občanfi &fících v t~to oblasti, byla vozovka po zasypání výkopu uvedena do počalo
se s rekonstrukcí
vatky s ulicí "U
části
křižovatky"
původního
stavu a za-
Kutnohorské ulice od
až ke
křižovatce
křižo
s ulicí "Du-
kelských hrdinO". Vybrali a odvezli odtud asi šedesáti centimetrovou vrstvu staré vozovky po celé délce ulice, rozšířili
a opravili a sítě,
dříve
končena
ce po být
než tam položili novou vozovku, která bude dojaře příštího
asi na
letech
několika
uzavřena
před
úseku
tam v silnici položené inženýrské
v
roku. Tak bude zas tato uli-
otevřena
provozu, pro který musela
době několikaleté
rekonstrukce parovodu v
budovou 4.Základní školy a v ulici U
křižovatky.
Po celou tu dobu /stavbu parovodu zde nazývali kolínští občané
"stavbou století" pro její dlouhé trvání/ se muselo
jezdit z
náměstí
na nádraží Kutnohorskou ulicí jen k hotelu
Centrál, zde prudkým obloukem Sladkovského ulicí a
už
pro autobusy, trvá již
několik
prud-
jezdění,
kým obloukem do Rorejcovy ulice. Toto krkolomné zvláště náročné
opět
let a snad
napřes~ok skončí.
Ve dnech 28. až 31.
května
tiška Kmocha na zájezdu v městě
1982 byla
Německé
Městská
hudba
Fran~
demokratické republice ve
Frankenheimu. Ve dnech 2. až 5.
dechového orchestru
července
Městské
1982 absolvovala malá partie
hudby
F~antiška
Kmocha pod ve-
dením soudruha Josefa Materny zájezd do Rakouska do
města
obergrabernu.
Dne prOmyslu
26.července
Český
elekroslužeb. líně
1982
Brod v Současně
otevřel
Kolíně
Okresní podnik místního
IV., Plynárenské ulici DOm
zrušil radiotelevizní opravnu v Ko-
III, Havelcova ulice.
'toLf.
dnech 1. až
Ve
6.záři
hudby Františka Kmocha na kové republice, kde se
ho
Kolině
vatky. Kožni
jiném
sběru
několikaleté
odděleni
zájzdu v
bylo v
ve
městě
B6slu.
rekonstrukci objekt kožniKolině
IV., ulice U
Kolině
pět
křižo
založeno v roce 1951.
Kolině
za poslednich
spol-
Okresni ústav národniho
druhotných surovin v
sběru
Městské
Německé
jsem již psal na
této kroniky. Dostal se mi do ruky
mistě
výsledcich
otevřel
kolinské nemocnice v
odděleni
O
po
uměleckém
zúčastnil soutěže
Dne 5.listopadu 1982 zdravi v
1982 byl velký orchestr
přehled
o
let a myslim, že nebude
na škodu, když jej zde uvedu: sběr
starého papíru:
rok rok rok rok rok
1978 1979 1980 1981 1982
sběr
starého textili:
rok rok rok rok rok
1978 1979 1980 1981 1982
sběr
železného šrotu:
rok rok rok rok rok
1978 1979 1980 1981 1982
sběr
barevných kovfi:
rok rok rok rok rok
1978 1979 1980 1981 1982
Jak je v
vidět
z
těchto čisel,
Kolině přes některé
byl lině
ještě
jej
má
sběr
2 274 303 kg 2 404 959 kg 68 60 70 108 107
966 723 414 695 762
kg kg kg kg kg
097 997 1 473 1 434 1 598
330 880 035 190 047
kg kg kg kg kg
54 63 61 76 226
320 565 274 460 080
kg kg kg kg kg
1
druhotných surovin
výchylky stoupajíci trend.
mnohem vyšši, kdyby podnik řádně
819 605 kg
1 187 716 kg 1 293 761 kg
organizoval;(.
Sběrné
Sběr
by
suroviny v Ko-
O Technických službách
města
Kolina jsem již také
kolikrát v této kronice psal, ale zapomel jsem
řici,
letos oslavily 25 let svého trváni. Jejich ·Úkolem je sad~,
devšim údržba
nich komunikaci,
na nichž h Ť blf·o IJ:!:I_ hřibo~y
městě.
pře
prostranstvi, mist-
veřejného osvětleni,
výsadba a udržování
parkfi a
městě,
Mají ve
prováději
se
že
veřejných
zelených ploch ve v celém
ně
odvoz odpadkd a udržováni
správě
mistni komunikace ve
také dopravni
sPravují
značeni,
siní a rozptylovou
smuteční obřadni
čistoty městě, městské
loučkou,
doziraji na prováděni a dod~žováni "Řádu čistoty města", řádu"
"Výkopového váději
řádu". ~ěchnické
a "Tržního
a udržuji také. výzdobu
města
k
služby pro-
~zným přiležitostem,
k únorovým oslavám, oslavám Osvobození Československa Sovět skou armádou a k oslavám Velké luce a
při
socialistické revo-
řijnové
orchestr~ ~ochových
festivalech dechových
Kolí-
nech a Filmových festivalech pracujicich.
První snih v
zimě
1982-1983 padal v sobotu dne T8.pro-
since 1982 od rána až do poledne. vločky
se hned po dopadu na zem
štědrý
den bylo krásné jasné
sluničko
lo,
sluníčka,
Nez~stal
rozpouštěly
i na
štědrý večer.
a
našeho
města.
~
přinesl
Štěpána
přece
jetttrochu
počasí,
ovšem bez
přes
vánoční
už
nějaká mistečka,
opět
svitilo
vánočni
noc v tenké nálady i do
Nezftstal však ležet. Odpoledne už se
jen sem tam
a na
tak
bylo dost tep-
Ráno na prvni
svátek bylo však všjde bilo. Snih napadl vrstvě
ve vodu. Na
slunečné počasi,
prosvítalo mlhou. A takové
z~stalo
však ležet,
bělela
kam nezavál teplý vzduch,
sluničko
jako na ja!e a po
!to G .
sněhu
památ~.
už nikde ani
Pak bylo po celou dobu mezi
svátky a novým rokem hezky a teplo, bez až odpoledne na nový rok, ale
později
nejdřive
sněhu.
jen jako
se rozpadal ve velikých
Snih padal
dé~t
vločkách,
se
sněhem,
až bylo všu-
de zase bilo. Ale také nevydržel, odpoledne už
v~echen
zmi-
zel.
Dne 10.
června
1982 byla na
budově
kolinské radnice
vpravo od hlavniho vchodu zasazena veliká kovová deska s timto textem: " Radnice. Stará radnice čp. 78. POvodně měš~anský gotický dftm, zvaný Kolerovský. Je od r. 1494 sidlem Novorenesančni
městské
správy.
úprava byla provedena podle návrhu arch.Ja-
na Vejrycha v r. 1887. Znak
města
je
umistěn uprostřed
2.patra. Mezi okny 3.patra jsou fresky A.Liebschera: Otakar II. na
stavbě městských
kladni kámen ke
stavbě
- Husité dobývaji
města
oken
Přemysl
hradeb - Karel IV. klade zá-
vysokého
kůru
chrámu sv.
Bartoloměje
r. 1427 - Václav IV.potvrzuje
měst
ská privilegia - ŠVédové pleni město za .třicetileté války. Na
prftčelnim ~titě
kara II. a
Jiřiho
jsou od téhož z
Poděbrad.
maliře o~razy Přemysla
- Nová radnice
1606 obecni hostinec, byl r. 1750
přestavěn
r. 1899 do dnešni podoby ve slohu
české
rytiře
77. Od r.
na kasárna a
renesance arch.
Zeyerem podle návrhu arch.Jana Vejrycha. Na va
čp.
Ota-
štitě
je posta-
od V.Amorta, mezi 1.a 2.patrem socha Spravedl-
nosti od L.Wftrzla.
Obě
budovy byly opraveny r.1959. V bývv
kasárnách se narodil 31.7.1796 zakladatel moderni pantomimy Jean Gaspard Deburau."
KOL:fNSK:t
MOS'fY
Náš kolinský silniční most nám te~ pdsobí mnoho starostí. Zestárl a zeslábl. Už tolik neunese, jako
dřív,
pro-
to se na jeho krajích objevily tabulky, oznamující, že vozidla s
těžšími
náklady na
něj
už
nesmějí
vjet. Rdzni
odborníci jej prohlížejí, proklepávaji, rentgenují, zjištují jeho stav. Není divu, vždyt už není také žádný mladík.
Padesátpět
ld a jeho
let už slouží našemu
návštěvnikdm.
městu,
Kolik lidí už po
tam, kolik povozd, aut, autobusd po
jeho obyvate-
něm přešlo
sem i
něm přejelo oběma smě
ry a kolik už ran také dostal. A jaký to býval krasavec,
svitíéí šedí na tmavém pozadí Zestárl a
města.
onemocněl. Potřebuje léčit. Poctivě
nám
sloužil přes pd1 století a my mu musíme te~ odlehčit, po-
stavit mu mlad§ího bratra, který bude silný a ponese hlavní
zát~ž
městě.
dopravy ve
bude sloužit
je§t~
dlouho,
Upřímně řečeno,
rostí. li,
eht~la
pě§í.
bylo s ním v minulosti také dost sta-
velká voda
m~li t~žkou
jen pro
třeba
ho patnáct let.
Stav~li
a už ho
N᧠starý dobrý most nám pak
Je§t~
byl
Když ho
zničit.
hlavu _s tím, jak upravit
tém~ř
v plenkách
koneěn~
postavi-
jeho
předmos
ob~
tí, a že se to nepovedlo, vidíme dodnes. Když byl osmnáctitěžce poran~n
letým mladíkem, byl
americkými leteckými bom-
bami a Němci před svým úiěkem z města jej chtěli vyhodit
to
pověti'í.
V§ecko
i veliké
přežil,
v jeho dlouhém
život~,
povodně.
A kolik jich byla
velikých, hrozivých, kdy Labe vali-
lo pod jeho oblouky své kalné vody s takovým hukotem, že až u§i zaléhaly, a velká voda zaplavila celý
Hořej§í
os-
trov. V§ecko to ří,
ěas
přestál
a v§ecky ty
sledky. Ale
přesto
z nás si nedovede
něm
zanechaly své ná-
slouží dál, protože je jediný, a nikdo představit,
a jedná. A my bychom povědět
rány na
utrp~né
žit nemohl. Proto se o ce
a stojí dodnes. Nedivme se, že stá-
n~m
v
co by se stalo, kdyby už slouKolín~ právě
eht~li při
nejen o jeho vzniku a
této
nyní tolik mluví
příležitosti něco
minulos~i,
ví-
ale o historii
v§eeh kolínských mostd. V místech, kde leží dnes n᧠most, bývalo spojení mezi
oběma
labskými
břehy
od
nepaměti.
V
řeěi§ti
Labe bylo
v dávných dobách v prostoru pod skalní plo§inou, na níž
Později
vzniklo
město,
šest velkých ostrovd. Dva z nich dříve
zdstaly dodnes, dolejší Kmochdv ostrov, který se jmenoval
dříve
ostrov,
a potom
Oběšenec
postupně
nazývaný
zanesením
prostě Městský
Přední
Tři
Nekojná.
další ostrovy
při stavbě
ramene mezi ním a levým labským
říčního
Hořejší
ramen mezi sebou splynuly v je-
říčních
den veliký Hrobský ostrov, který zanikl zasypáním
ostrov, a
dráhy břehem.
Poslední ostrov, který se jmenoval Zadní Nekojná, se později spo~il
s praVým
Mezi
ostrovy byl vždy snadný
těmito
břehem
tam vznikl pohodlný a některé
často
zemské stezky.
Labe a místech dnešní
a tak
přechod přes řeku
užívaný brod, jímž procházely
Střežila
levém a Hánín na pravém
Měkoviny.
břehu
ho
Hrob,y na
dvě hradiště,
Labe.
Po hustším osídlení naší krajiny zde byl asi velmi zá~y
dřevěný
postaven nízký
most. Kdy se tak stalo, nevíme,
historické prameny o vzniku labského mostu však domnívat, že to bylo Kolína na skalnaté Když se
město
nejpozději
plošině
v
někdy
nad Labem
podle rozkazu krále
lo silnými hradbami, postavilo v nich z nichž jedna vedla k Labi. Je branou nejezdilo už jen k opravdový most spojoval
Mdžeme se
postavení
města
ve 13.století. II. opevni-
Přemysla
čtyři městské
pravděpodobné,
říčnímu
město
době
mlčí.
brány,
že se touto
brodu, ale že tu již
s územím na pravém
břehu
La-
be, kde měli kolínští měštané a polaři mnoho sÝých zájmd. V roce 1359 koupilo
město
Kolín od sedleckého klášte-
re dvdr Licko, stojící kdysi poblíž dnešní obce Hradištko, a 27.srpna 1387 od Petra ze 300 kop grošd ves
Tři
Smířenic
a Hamana z
Kunčic
za
Dvory se dvanácti lány polí a lesd.
Od poloviny čtvrnáctého století drželi K~linšti i vsi ,.... dříve patřily
Mnichovice a Frankovice /Brankovice/, které sedleckému cisterciáckému klášteru. dili s kolínskými konšeli o
ob~
věrohodnou
to sporu máme první ukončen.
dávno
před
Třebaže obě
obce
zmínku o kolínském
ob~
patřících
pod správu
již
m~sta
váženi vla-
rada s opatem Jakubem
smlouvě
ně
130
vymínil, že
pracují v obou mlýnech a v kamenném
kteří
klášteru, nebudou na
Most už tedy v to
mostě.
se sedleckým klášte-
obce a zaplatila za
grošd. Opat Jakub si ve
poddani kláštera, lomu,
patřily
uzavřela městská
smlouvu, podle níž koupila českých
města
ostatn~ dosv~dčili někteří
tím, jak
dykové okolních vsí, kop
mniši se sou-
obce a v rozhodnuti toho-
V roce 1410 byl dlouholetý spor rem
Sedlečtí
most~
platit mýto.
opravdu stál.
dob~
Kolínský most sehrál dOležitou roli v husitských válkách
při
polních taženích vojsk, i když o tom
nemáme. Ale jedna tu husité
lým
~tokem
z
jeho hradeb. k
vojsky
obklíčeni
na vrchu Kaňku.
Jičínu
přece
»en
Přes
císaře
Zikmunda s velkou
přesilou
dnem se Žižka probil skvě
a stáhl se do Kolína pod ochranu
kolínský most pak ustoupil za Labe až
a Turnovu, kde sebral posily, a 6.ledna 1422 se
stejnou cestou vrátil. zaútočil
zpráv
jen je. K2ncem roku 1421 byli
před štědrým
obklíčení
přímých
...,
na postavení
Přešel op~t přes císařských
kolínský most a
u Nebovid, dobyl Kutnou
Horu a hnal pak Zikmunda přes Brod a Jihlavu ze země ven. ~sitská
revoluce skončila v neštastné bitvě u Lipan
a na
český
trdn dosedl
hodě
postoupil Kolín husitskému hejtmanu a
konečně císař
Zikmund, který po doknězi Bedřichu
Bedřich
ze Strážnice.
české zem~ Jiříkem skoněily
které
z
se
pozd~ji
Pod~brad
tím, že
Jiří
nepohodl se správcem
a vedl s ním vleklé boje,
po svém zvolení
českým
králem
Bedři1!'hovi KQlín odňal a připojil ho ke královskému majet-
ku.
Při
značně
všech
těch válečných
poškozen a vyžado.val nutné opravy. Na je jich fi-
nancování povolil král 1466, aQY
nechtěli
Jiří
privilegiem ze dne 15.února
vybíralo mýto. Vybírání tohoto "ungeltu",
město
jak se tehdy tici
říkalo,
vedlo k
vyřešen
5.května
paušální poplatek deseti
Jiří,
potřeba
spordm.
"čímž
mohl své
kázati bude bez
Zvláště
často
šlech-
rovnat i sám
spor s vladykou Mikulášem z Cer-
henic, jemuž byl smlouvou z sv.
častým
mýto platit a spory musel
král. Tak byl také roční
událostech byl kolínský most
1506
českých
potřeby přes
překážek
vyměřen
jakýsi
grošd, splatných na
most
kdy jemu
činiti,
purgmistra a konšel Kolína ••• "
Platilo se tehdy mýto z vozu jeden groš, z pdlvozu /káry/ pdl groše, za zboží, které se váží, po z vozu svídnického piva po
třech
jednom penízi, z hlavy velkého ni nebo ovci jeden V kronikách
a z vozu
zvířete
penízích, piva po
světlého
po penízi a za svi-
halíř.
města
ší doby i jiné zprávy. me, že nad Kolín se
čtyřech
nalézáme o kolínském Například
přihnala
ke dni
mostě
17.května
veliká prdtrž
z
pozděj
1595
mračen, při
čte
níž
byl most velkou vodou stržen. Podobných zpráv o poškozeni ~ostu při
labských povodních je· více.
DO.ležitost kolínského mostu z vojenského hlediska se prokázala
při válečných
Na samém
operacích
začátku těchto
během třicetileté
neblahých
časd
války.
byl most ve
velmi špatném stavu. V listopadu roku 1622 zabavil zámecký hejtman
rytíř
Jan Václav Gryzl z Gryzlova jménem krále lab-
ský most spolu se vším majetkem připojil '
saři
na
k povstátni
~eských
města
za to, že se Kolín
měst
stavO a
proti králi a ci-
Ferdinandu II. Zámecký hejtman pak vybíral sám i clo
mostě,
ale 23.ledna 1626 ohlásil, že
vybíráni cla na
mostě,
ale že
město
městu přenechává
musí most
náležitě
opra-
vit. Kolínští se odvolali na privilegium, které dostali v roce 1311 od krále Jana Lucemburského, podle dříví
něhož
má být
na opravu mostu dáváno z královských lesd, a žádali
je od pana zámeckého hejtmana. vydat
dříví
stv:ť,
a když se dal
z královských lesd konečně
Rytíř
Gryzl však
patřících
uprosit a
odepřel
ke kolínskému pan-
přidělil městu
še.de-
sát kmend, nař:ťdil, že si je musej:ť měšiané sami z lesa na most odvézt. Na to mu konšelé vzkázali, že když pobíral z mostu mýto a sebral
městu
všecky ddchody, ai také opraví
most. Během válečných
událostí byl kolínský most
několikrát
stržen, spálen, rozebrán a znovu postaven, podle toho, jak tudy postupovala nebo utíkala vojska V
létě
roku 1633 bylo
město
válčících
stran.
obsazeno vojsky vévody
frýdlandského Albrechta z Valdštýna, která se
připravovala
ve městě na obranné boje a zpevňovala městská opevnění.
z obranných
ddvodd potom také na dvou
dila zdvihací mostky, aby tak ztdžila
m:ťstech
na
mostě zří
přechod přes
most.
V roce 1634 vpadli do Čech ŠVédové a Sasové, dobyli Mladou boleslav,
Jičín,
strašně řádili
v Nymburce, který
dv~st~
vypálili a na
bezbranných lidí povraždili. Z toho
nastal v§ude veliký strach
p~ed
Sasy a
obávali nejhoršího. 16.srpna 1634
p~itáhl
na
císa~ský
plukovník Jung s jednotkou
zu
zemsk~ho
velitele
hrab~te
Sasov~ Poděbrad,y
ští
nevěd~li,
a od
zda jsou to
Kolín§tí se
z Prahy do Kolí-
re~hard
a z rozka-
Colloredo zapálil most ~eky.
Labe a trámy a mostnice dal naházet do li
zvlá§t~
Ovčár
p~es
18.srpna doby-
se blížili ke Kolínu. Kolín-
císa~sští či Sasov~,
a proto vy-
slali na lo~ce p~~Labe dva měštany, mistra Kolumbana a Maxmiliana Pušmana na
m~sta
po nich poslali do rychle postavilo
zvědy.
Sasov~
dopis, v
je chytli a druhý den
němž
m~sto
žádali, aby
most,dobrovolně p~ijalo
saskou posádku
a zajistilo saskému vojsku zásobování. Druhého dne 19.srpna p~ivl~kli Sasov~
tam
~y
od
Star~ho
Kolína
ukryty, postavili je
napříč ~eky,
si postavili provizorní most, po Občané, vyděšení pov~stmi Kou~imskou
branou ven z Sasov~
ských lesd. požár,
kter~mu
i
okolí
cel~
1~34.
svázali a tak
se dostali do
města.
Janovic~
m~sto,
Zdrželi se v občané
a do
při čemž
Kolíně
městě,
opět
až na
zpdsobili a vypálili
až do konce
se mohli vrátit do
vykraden~ho,
sázav;~
zá~í
sv~ho měs
První
počátku ~íjna.
postavili labský most. Po-
majestátu krále Jana z roku 1311 a žádali
užili
op~t
ského
lovčího
ně
až k
města
jejich starostí bylo, aby
kter~
došlými z N,ymburka, utíkali
vydrancovali
Nebozí kolínští
ta, zpusto§eného a
čena
němž
podlehlo jedenáct domd ve
města.
vord,
v~tší počet
na
poděbradském
pod jednu správu
císařská
císař
zámku, tehdy totiž byla sloupanství v
Poděbradech,
vcPardubicích, pana Mikuláše z Gersdorfu o
dříví
na
Kolí-
létě
stavbu nového mostu. Ten však teprve v dříví
vykázal hrabě
roku 1635 jim
něco dříví
na pardubickém panství,
Kinský z Chlumce, a tak mohl být nový most
daroval i přes
Labe
položen.
opět
Nestál však dlouho.
3.července
1639 obsadili
město
Ko-
lín ŠVédové a v polovině července se strhla u Kolína bitva,
v níž
císařské
vojsko,
přitáhnuvší
sem od Prahy, na hlavu
porazilo ŠVédy a rozbilo jim celé dva pluky vojska. Zbytek švédd utekl z přes
města
Labe. Svédové se pak
byli odtud vypuzeni Císařští
při čemž
na sever,
ještě
císařským
za sebou spálili most
jednou vrátili do
vojskem
a~
města,
12.ledna 1640.
obsadili pak Kolín a zdstali zde, dokud inženýr
Carlo Cappi nepostavil nový most
přes
Labe.
už 16.ledna a 18.února 1640 byl most hotov.
Začal Při
s pracemi
svém pobytu
ve městě nakreslil eisařský inženýr Carlo Cappi plán města K~lína, který se dodnes zaehmval.
Ani po jaře
těchto
událostech nestál nový most dlouho. Na
roku 1645 vtrhli znovu do Čech ŠVédové a v bitvě u Jan-
kova dne
6.března
císařské
vojsko na hlavu. Po této
císařská
posádka posáakn a ko1ínští
1645 porazili pod velením Torstensonový.m
ve velikém strachu z krutého ještě přijel
ník s
pěti
dne
17.března
bitvě
odešla i z Kolína
občané
nepřítele
ve
1645 z Pardubic
rejthary s rozkazem v zájmu
byli ponecháni městě
sami. Na to
císařský
větší bezpečnosti
strhnout labský most. Konšelé se snažili zabránit zničení
pilíři
ddstoj-
opětnému
mostu a souhlasili jen s tím, aby ze dvou polí mezi mostu byla odebrána prkna a mostnice a tak most
pře
rušen nad nejhlubší vodou, ale ddstojník trval na úplném
zničení
mostu a jeho lidé pak celý most strhli a mosthice
naházeli do vody, kterÁ je odplavila. Po tomto Dne let,
23.října
zničení
1648 byl
skončila.
na levém
Ne
břehu
ska, které pro
zdstal most v troskách celé uzavře~mir
v~ak ještě
pro
tři
třicet
a válka, trvající
město
roky.
Kolín. V okolí
města
labském se nahromadila spousta švédského vojpPe
stržený most namohlo
pokračovat
v
cestě
na· sever. Kolínští se proto snažili rychle most opravit, ale přes
všechnu snahu oprava trvala až do 9.prosince 1648. Po-
tom až do vánoc se falckraběte
přes město
Karla Gustava s
Dřevěný
~lila
svédská vojska
dělostřelectvem
a vším trénem.
a most
kolínský most ani v míru po
dlouho nevydržel, hnil a
zpuchřel,
třicetileté
válce
až v roce 1686 byl v ta-
kovém stavu, že vyžadoval nutnou a ddkladnou opravu. Primátor Jan Kmoch
opět
vytáhl na
staré privilegium krále
světlo
Janlz roku 1311 a žádal lestmistra
poděbradského
panství
Jana Pernklo ze Šénreithu o potřebné dříví. Nepochodil, jako vždycky, a tak v dubnu roku 1689 zřítil
a odplaval k
Poděbraddm.
při
velké
vodě
se most
Nový most pak zbudoval pri-
mátor Valentin Kokovský, který k financování stavby použil se souhlasem královské komory dě
tříletého výtěžku
výnosu da-
z vína. Ve válce o
dědictví
rakouské vtrhl v
roku 1744
létě
pruský král Bedřich II. do Čech, opanoval Prahu a jeho vojska pod velením maršálka šverina obsadila dne 26.srpna Kolín, kde založila vojenský sklad. Na podzim toho roku byl Bedřich
vojsky Marie Terezie z Prahy
vytlačen
a dne 9.lis-
topadu vtáhl do Kolína a usadil se v hotelu U zlaté čp.7
na
náměstí.
Prusové tehdy opravili
dřevěný
~tiky
labský most
něm
a 21.listopadu 1744 po sv~m ta~ení
z
celá pruská armáda
přešla
na
Čech.
V roce 1747 byl
spor mezi kolínskou obcí a ko-
ukončen
línským panstvím o platy ze tomto vyrovnání dostalo
zanikl~ho
město
hrobského
mlýna.Při
Kolín naposledy od panství
134 stromy z bývalého obecního tak zvaného Horákovského lesa u Hradištka na opravu mostu. Kolínský most pak ve zdraví
pře~il
i druhý vpád PrusO
do Čech a velkou krvavou bitvu u KAlína dne 18.června 1757, ve které byl.pruský král Bedřich II, pora~en a musel pak utéci a vyklidit celé Čechy. Vojenská labská voda Během
tehdejší doby mostu neuškodila, ale
ta~ení
při četných
let byl most
povodních ho kolikrát zle poškodila.
přestavován,
ale zftstával stále velmi
nízký, jeho vozovka byla stále nízko nad byl tak vystaven poškození devatenáctého století známe
při
dvě
velké
~ladinou řeky,
vodě.
a
Z první poloviny
takové katastrofy. Dne 27.
ledna 1834 tekla voda při povodni přes most a strhla zea, která nesla
přístup
na most. Ve dnech 25. až 28. ledna 1846
byla opět mimořádně veliká povodeň, při níž voda labská proudila
přes Měkovinu a~
sahovala hladina Labe
k
Sendra~icím
přes
a Hradištku a
vozovku mostu. Most musel být
zatížen kameny, aby ho velká voda nevzala, odnesla
tři
V té
opět pře
strlila a
přesto
mostnice.
době,
v letech 1843 až 1845 se
stavěla
v
Kolíně
dráha, vedoucí z Olomouce do Prahy, která byla projektována podél Labe pod
městem.
Dne
23.září
1843 jednala v
Kolíně
příslušná
o
komise pod vedením vrchního inženýra Jana Pernera
překážkách,
se kterými se setká stavba dráhy u Kolína. Mi-
mo jiná se jednalo i o labském
most~.
Traí bude protínat doměsta
savadní strmý sjezd Labskou ulicí od osmi
sáh~,
takže nebude možno v tomto
přes
dráhu a vjezd z
města
nýr Perner navrhl, aby se
přejezdu
jezd z na
města
cestě
klášte~/pozd~ji
zřídit přejezd přes
dostatečné šíři.
dostadráhu
Silnice vedoucí od to-
na most však bude mít na krátkém úseku dva
oblouky, jeden hded za stupce okresu
místě zříditi přejezd
posunul dále na východ
přejezd
la jmáno "Mostní"/, kde je možno hoto
šíři
na most tudy nebude možný. Inie-
proti ulici vedoucí ke kapucínskému v mírném sklonu a v
k mostu v
přeje-zdem
a c;iruhý
silniční komisař Bořický
mo.stem. Zá-
před
sice uznal, že
pří
na most v dosavadní trase nebude možný i že
navrhované inženýrem Pernerem
nebude tak velký
spád, jaký byl v dosavadní Labské ulici, ale nelíbily se mu ty dva oblouky v pravém úhlu za
přejezdem
a navrhl, aby na náklad dráhy byl most desítek
met~
a
přeložen
před
o
mostem,
několik
na východ do osy projektovaného drážního
jezdu. Most by byl veden odtud ostrov na Zálabí a k jeho
pře
přes Střelecký /Hořejší/
stavbě
by se mohlo použít
dříví
z dosavadního mostu. takže by to mnoho nestálo. Zástupci m~sta
Kolína purkmistr
Jiří
Schecher, radní Leger a ná-
vladní Mareš podporovali návrh dili, že navržené
přeložení
a žádoucí, jelikož se po i dlouhé stavební obyvatelé
města
di~~!
i okolí
komisaře Bořického
labskémo mostu by bylo
mostě
a potvrúčelné
dopravuje všechno jalivové
pro lidnaté přeložení
město
mostu
Kolín, takže by
vděčně přijali.
In-
~enýr
Perner také uznal,
prohlásil však, A tak most
~e
a
pod~l
nem~že
takovou stavbu podniknout.
z
slo~itým zp~sobem:
cí ke klášteru, odtud
dol~
ř'eše:aí,
by to bylo nejlepší
tam, kde byl a cesta z
z~stal
vedla opravdu
dráha
~e
ulicí k
k
města
němu
pak
Kutnohorskou uli-
náměstí
za ním obloukem
př-ejezdu,
Labe kousek a pak zase obloukem na most.
V roce 1855 byly opravovány ulice ve
a také Lab-
městě
ská~ice, kterou se po prudkém svahu dř-íve sjí~dělo na most. Byla
př'ed
opravou plná výmold, že tudy nebylo
ani prázdným povozem projet. Byl tedy nový na most, i když oklikou, Naposledy byl
mo~no někdy
příjezd
města
jen lepší.
přece
kolínský most ohrožen
dř-evěný
z
válečnými
událostmi v roce 1866. Mosty na státní dráze byly ustupujícím rakouským vojskem spálen, ale
zničeny
občané města,
a kolínský most
ským útvardm. silnici od
Pozdě navečer
Jičína
dne
ke Kolínu a
př'es
rychle rozlétla po celém
rozvířila
a
Domy a krámy byly zavírány,
majetek kde se dalo do dorazil do
města přes
bezpečných
).července
Zpráva o tom se všude nebývalou
občané
s~j
ukrývali
úkr,ytd. Dne
2.července
most nový transport prchajícího voj-
ska, do rána byly všecky ulice a druhého dne
uháně~po
most kolona rakouského
náměstí.
městě
rakouským vojen-
1866
28.června
vozatajstva a zastavila se až na činnost.
být také
zejména zálabští, tomu zabránili.
několikrát poslou~il prchající~m
Most
měl
1866
ji~
náměstí zaplněny
prchalg z
města
vozy a
po silnici
k Čáslavi na devět tisíc zásobovacích vozd dvěma řadami a~ do
večera.
Dne
hlídky jsou zou
u~
očekávali,
5.července
došla do
města
zpráva,
u Krakovan a Týnce nad Labem. a~
Prusové obsadí i jejich
~e
pruské
K~línští
město.
s hrd-
Stalo se
tak
6.července
vat, odkud se
1866. Hlásný na
v~ži m~l přikázáno pozoro~
blíží, a o
nepřítel
Prusové táhnou silnicí od
p~l
Ovčár. Vstříe nepříteli by~vy
slána deputace, složená ze starosty okresního starosty
rytíře
na Lindnera, která
m~la
u§etřil město.
děkana
Ja-
požádat pruského velitele, aby
Ale než se delegace vypravila, pruská hlídpřes
vjel bez
nám~stí,
konec
Karla Knirše,
m~sta
Franti§ka Horského a
ka již obsadila most hvězdy
desáté hlásil, že
překážek
na
Labe a pruský hulánský
d~stojník
kde si v hostinci U modré
koupil doutníky a vypil sklenici piva. Delegace napřece
jen odjela a na silnici u
Ovčár
pruským velitelem. První starostí velícího eo je s kolinským mostem. Když byl prostém
pořádku,
ujištěn,
briskně odpověděl:
jinak bych vám byl uložil
pořádnou
kusili o zradu, tak to hnízdo
se setkala s gen~rála
bylo,
že je most v na-
"To jest vaším
§těstím,
pokutu. Kdybyste se po-
zničím!"
Po kolínském
mostě
se pak od jedenácté hodiny dopolední valilo na dvacet tisíc pruských vojáka,
zaplavili celé
kteří
město.
do Kolína choleru, která si pak vyžádala ve set
osm
městě přes
obětí. Dřev~ný
čil
Zanesli
kolínský most zestárnul a dosluhoval. Nesta-
ijiž prudkému rastu
městí
m~sta
a zejména zálabského
a nevyhovoval již také technickým
doby. Naposledy byl již jeho osud
ještě
požadavk~
před
nové
opraven v roce 1873, ale to byl
zpečetěn.
Most byl majetkem rakouského eráru, který na vybíral mýto. Koncem roku 1871 se vedlo jednání o mostu do obecní správy, ale
město
jej odmítlo
n~m
také
předání
převzít
pro
jeho chatrný stav a požadovalo, aby vláda postavila v Kolín~
poměrdm
nový d0kladný 1 tehdej§ím
vyhovující most. Jed-
nání trvalo dost dlouho, nebot teprve v roce 1879 byl schválen projekt ing. Mayera na stavbu nováho železného mostu. Starý
dřevěný
kolínský most se dostal také do
č.eské
literatury. Básník František Jaromír Rubeš, který ve tých letech minulého století vedl ve obrození v níž
pon~mčelého
boj o národní
Kolína, napsal povídku "Pod hroby",
náladu podzimního
líčí
m~stě
" ••• N~kolik set
podvečera:
krokd nad jezem spojuje labské
břehy
most, z
něhož
ná vyhlídka ke KonárovicOm otvírá. Pod mostem se rov porostlý topoly,
třicá
přes
~ás
se
~áhne
ost-
jejichž vrcholky vížka zálabské-
ho kostela se sniv~ rozhlíží. Jasný podzimní den se schyloval k západu, když jsem na
most~
stoje zrakOm po dojíma-
vém okolí tom blouditi dával. Vdkol mne bylo živo, 0 pustivše
denní své
zaměstnání t~šili
se
před
občané
prahy sv,tmi
z krásného večera, bystře projížd~ly štíhlé lo~ky vlny labské, volnými kroky se vracela stáda s pastvy,
břeh
oživova-
ly hry bezstarostné mládeže. oeustiv most ubíral jsem se vlevo podle
řeky
dále. Domky zponenáhla mizely a cesta
vedle samými zahradami, jejichž stromy
při nejlehčím
větérku
zažloutlé listy na zem sypaly.
Příroda
lOžko k
odpočinutí
Dřev~ný
Kv~ty
most se objevuje také v básni kolínského bás-
z roku 1890.
ské smetánky z a v jejím
si stlala
zimnímu ••• "
níka Karla Legera "Kolín péta pise
zavátí
1790",
otištěné
Báseň líčí velikonoční
m~sta přes
závěru čteme
pán~
v
časo
výlet kolín-
most a zálabskou skálu do BorkO
tyto
verše~
" ••• Ale blízko a
r~žová mráčky
Z
Bor~,
večer,
už se hlásí chladem
plují nad západem.
kde se stmívá, všecko domd
jako když se z úld
v~ely
spěje,
vyrojí.
Pod návalem lidu starý most se
chvěje.
Ale pan purkmistr doufá v_ pokoji: Pán bdh dá, že dnes to Vjezd na most z
pf>estojí !"
ještě
městského břehu
byl ozdoben
dvěma
ka-
mennými sochami svatých. Po zrušení mostu byla jedna z niehi.1 přenesena
za
město
a postavena vedle silnice k Veltrubdm
a stojí tam dodnes. Druhá našla nové místo ve výklenku kamenné zdi za bývalou městí,
která byla
starý
děkanskou
před čtyřmi
dřevěný
zahradou na Kutnohorském
roky
kolínský most
zbořena.
skončil neslavně.
postaven nový, prodal jej rakouský erár za kolínskámu měl
pak
městská
rybáři
ještě
Eynku
2 200 zlatých
břehu
dříví
u cesty, až ho musela
rada upomínat, aby je odklidil.
A to už byl úplný konec slavného staletého mostu v
Když byl
Vackovi. Vacek jej rozebral a
dlouho složeno na
před
dřevěného
Kolíně.
Nový železný most v
Kolíně
se
začal
stavět
v roce 1878.
stavební povolení vydalo okresní hejtmanství dne 23.srpna 1878, v se
říjnu
začalo
prováděl
téhož roku byla stavba zahájena a v dubnu 1879
s montáží železné konstrukce. Spodní stavbu mostu ing. Frántišek Kozák a stála
leznou konstrukci o váze na
Kladně
za
37 012 zlatých, že-
419 040 kg dodala Vojtěšaká hut
94 280 zlatých a 30 krejcard. Most
měl
plochu
6 300m2 , byl 179,28 m dlouhý a 6,13 m široký. Mostní konstrukce, která se skládala ze položena na obou
předmostích
schodiště.
hladinou ně
a dvou
pilířích,
na
z nichž je-
nějž
vedlo z mos-
Spodek mostu byl jen šest metrO nad normální
~abe.
ti proudu
samostatných polí, byla
Hořejším ostrově,
den byl vybudován na tu
tří
několik
Most byl postaven
řeky
vycházel ze
od starého středu
zývalo Svatovítské městské straně
dřevěného
Jiráskova
náměstí/,
ústil
přímo
/které se tehdy na-
přes Hořejií
ostrov a na
úrovňovému přejezdu přes
proti
koleje státní dráhy, které byly
mostu. Na zálabské stra-
náměstí
vedl
desítek metrO pro-
chráněny
zvláštními posuno-
vacími závorami, jimž lidé říkali "šraňky". Za přejezdem dráhy
u zahradní restaurace U jelena dosti strmá
začínala
ulice, vedoucí ke kapuc,nskému klášteru. Vozovka na vyšt~tovaná
byla ~
a uválcovaná, ale chodníky byly ze
úzkých prken, která se vidět
byla
Dne }\a na
dole
srpna
Jako na starém spřežení
za jeden kus rou neb s
předán
vysvěcen
do užíváni.
dřevěném mostě
tak i na novém železném
činilo
za jeden kus tažného
osm krejcarO a mimo
hnaěamho
ručním
klepala a mezi nimiž
1879 byl nový železný most
se vybíralo mýto, které tehdy dobytka ve
dřeva,
řeka.
27.července
začátku
při ch~zi
mostě
dobytka
tři
spřežení čtyři,
krejcary, za osobu s ká-
vozíkem dva krejcary, za
pěší
osobu krej-
car. Od placení byly osvobozeny c.k. vojenské osoby, c.k. finanční
stráž a místní policie, dále osoby jedoucí na vo-
ze nebo na koni a školní mládež, jdoucí do školy. Za ní prOvody se platilo
paušálně pět
pohřeb
až deset zlatých.
Nejvíce byli mýtními poplatky postiženi
dělníci,
kteří
denn~
bydleli na Zálabí a na Kutnohorském
p~edm~stí.
docházeli do práce do továren Proto také si
začali
stav~t
své domky na Kutnohorském
t~žili
majitelé pozemkO a stavební podnikatelé.
p~edm~stí,
z
pak více
čehož
zase
Státní správa nevybírala mýtní poplatky sama, ale vybíráni mýta pronajímala. Dlouhá léta . m~l mýto v nájmu pan Malý za P~i
p~t
tisíc zlatých
vyb:írání mýta
Co vybral navíc, bylo jeho.
ročn~.
"
S$ počínal
dost
hrub~
poplatky a jeho žena jej v hrubosti m~stský ú~ad
vat
vymáhal
ješt~ p~edčila.
m~stský
Mýto na p~echod p~es
musel stále u
po~ádek,
strážník. Pan Malý z mýta most stále více,
zp~soby,
značn~
mý~
čím
n~ho
uv~z
asisto-
zbohatl.
jako pozdstatek zašlých dob
most~
vzrdstal. Lidé si z
li rdzné
Na
docházely stále stížnosti a pan Malý byl ne-
Aby byl zachován
m~st~
kru~.~
za své jednání pokutován a jeho žena dokonce
z~ídka n~na.
a
zt~žovalo
v:íce dopravn:í ruch ve
také tropili žerty, vymýšled~lníci, učedníci
zejména mladí
a stu-
denti, aby nemuseli ·mýto platit a aby pozlobili pana mýtného. Sedali si na vozy, jedouc:í vezl druhého na vozíku, na p~enášel
ká~e
p~es
most, nebo jeden
nebo na
traka~i
anebo i
na zádech.
Placení jednoho krejcaru mýtného poplatku za mostu od
p~ších p~estalo
přechod
od 1.ledna 1884, protože prý ná-
klady na vydržování mostu byly
dostatečn~
mýtem". Toto mýto bylo pak zrušeno až na
kryty "jezdným počátku
našeho
století. O železném mostu, který jako dlouhý železný
mřížovaný
truhlík ležel nad hladinou Labe pOl století, není toho mnoho k
vypráv~n:í.
Zpdsobil nebývalý
rozkv~t
zálabského
Svatovítského
náměstí,
které se stalo druným centrem Ko-
lína. Rozvíjel se tu rušný obchodní a
společenský ~ivot.
Po zalo~ení Komunistické strany Československa v Kolín~ se stalo místem
proletářských
prvomájových demonstrací a
slavností, mnoha
veřejných
vil také
ostrov, který byl z mostu
Hořejší
schdzí a tábord lidu. Most
Od roku 1874 tam stála budova se sálem na ředitelem
tauraci.
dobře přístupný.
místě
staré
a v roce 1880 tam postavil zámecký sládek Bayer
střelnice
spolu s
o~i~
Pořádaly
kolínského panství Františkem Taškem resse tam
společenské
plesy a
taneční
zábavy
a hrálo se tam také i divadlo. Ostrov se tehdy nazýval ostrov.
Střelecký
V roce 1897 bylo pod mostem bí,
jím~
zálabské
se vedla pitná voda z předměstí. Městská
městského
proto~e
tam byly zjiš-
bohaté prameny, ale Zálabští protestovali, že se neda-
jí odstrkovat a ve
vodovodu pro celé
rada zamýšlela postavit pro
Zálabí samostatný vodojem na Vinici, t~ny
vodovodní potru-
zavěšeno
~e
musejí dostat stejnou vodu, jakou mají
m~stě.
Každý, kdo
vjížděl
nebo vchátel na most,si
přečetl
na
oblouku nad mostem nápis: " Dovolené zatížení 60 q i s vozem. Auto 6 km. Vyhýbání pouze na
pilířích.
zidel od sebe 40 m." A na tabuli,
zavěšené
z mostu na
m~stské straně
mohl každý
číst
Vzdálenost vonad výjezdem
velikým písmeny
napsané heslo: "Čechové, kupujte u Čechft." Frekvence na železném hustá, v roce 1925 bylo prdměru
1 300 vozidel
mostě
byla na svou dobu dosti
napočítáno, denně.
že po
něm přejelo
v
28. občan~
z
října nově
radosti kolínských
nabyté svobody, projevované tím, že za po-
směšného zpěvu císaře
svědkem
1918 byl most
c.k. rakouské hymny "Zachovej nám hospodine
a naši zem" házeli z mostu do Labe
znaky rakouského ních budov ve
mocnářství
nenáviděné
státní
dvouhlavé orly, strhané z
úřed
městě. ~
U3:J.
Ale o to (několik desítek metrti od tohti.l'to mostu na západ po proudu
řeky,
přibli~ně
most, bylo rozlehlé
dřevěný
tam, kde kdysi stával starý
staveniště
nového železobeto-
nového mostu. ~elezný
most sloužil
a~
do
7.června
1927, kdy na
něm
byl provoz uzavřen. ~eleznou konstrukci mostu koupila za 82 290
kolínská firma
Kč
V.Mazač,
mostní konstrukci rozebírat a slední
~elezný nosič.
pilíře.
v
Tím
skončila
Pak
která
6.června
začala
dne
10.září
1929 demontovala po-
zbylo odstranit jen kamenné
u~
ljistorie
~elezného silničního
mostu
Kolíně.
Nynější
~elezobetonový
regulace celého toku Mělníka a~
ní lodi z nalo
ji~
~abe,
most se které
stavěl
mělo
jako
součást
být splavné pro
říč
do Hradce Králové. O regulaci se jed-
od konce minulého století, ale jednání bylo
liš pomalé a vleklé, aby se mohlo
počítat
pří
s rychlou stav-
bou mostu. Kolínský básník Karel Leger tehdy napsal báseň, která vyjadřovala veřejné mínění
de kdy regulace Labe
všech,
stavět.
kteří nevěřili,
~e
se bu-
Nazval ji "Labskou pohádkou":
" V labských tdních vodníci, víly v proudu hrající zd~sily se~
polekaly~
Hej ! Nešt~stí
se na nás valí,
regulace, dráhy vodní$ Zvlnila se
'
Pod ní
řeka.
spla§ený byl rej. K
út~ku
se víly
strojí~
garderÓbu vážou svoji: troehu
p~ny,
hřebínky
trochu
fas~
na zlatý vlas,
všecko vážou do Na vodníka
ranečkuo
křikly~
Vzhdru, vzhdru,
Hej !
pradědečku,
utec s námi, ruku dej ! Neštěstí
se na nás valí 9
regulace, Hej ! Starý vodník rozespalý zabrouk na
ze své
n~
skrýše~
Plané strachy, povídám, zp~t
se vrátí Labe sp:íšeo
Hloupé
děti,
tiše, tiše.
Ryby bu.dou smát se vám, že
v~říte
Nikdo také
pohádkám.! 11
nevěřil,
že se bude brzy regulace
ale obchodníci a podnikatelé si mnoho od ni zvlá.št~
když dne
29.května
1905 se konala v
provádět,
slibovali~ Kolíně
in:for-
mativní komise, na níž byla řešení,
z nichž
třetí
i okresu zamlouvala,
předložena tři
alternativní
počítala například
se zrušením obou
kolínských ostrovO, u Kmochova ostrova
mělo
pravé rameno mezi ostrovem a zálabským
břehem
vybudován plavební kanál, který by obcházel po zálabském
předměstí.
města
ci
mělo sjíždět
návrh
počítali,
protože
a požádali jen, aby ve
lo z
směru
široké
r~mpy vyb~dováno
přestavbu
rampu,
~olmou
Zástup-
že plavební kanál přístavu
v Kolí-
prodloužené osy mostu by-
schodiště.
POvodní projekt mostu byl nou
být
měl
nábřeží.
na Zálabí bude znamenat vybudování velkého ně,
a
město severně
ústit na
měl
na široce vybudované
přijali,
být zasypáno
Most byl situován v tomto projektu
v ose Rubešovy ulice a na Zálabí z níž se
města
V$rianta, která se zástupcftm
sdělán
s ohledem na zamýšle-
kolínského nádraží tím zpdsobem, aby se
pře
mostila dvoukolejná trat Společnosti státní dráhy otvorem 1 0,40 m širokým, kdežto louky o o
rozpětí
rozpoětí
Labe~ mělo
být
po 19,40 m, dále dolní
překlenuto třemi část
ostrova klenbou
25,40 m a pravé labské rameno klenbou o
tí 29,90 m. Na levém
břehu
pak se
komunikaci otvor 6 m a na pravém
pro
měl zřídit
břehu
ob-
rozpě-
pobřežní
otvor 8 m široký.
Ku spojení mostu se silnicí k nádraží /které tehdy stálo ~~i
kolejemi Státní dráhy a_ Severozápadní dráhy jako ostrov/
měla
sloužiti rampa 15 metra široká o spádu 4 % a pro
pěší
komunikaci
směrem
k podzámeckému mlýnu
schodiště. Obě
tyto komunikace se umístovaly mezi tehdejší přejezd a vlastní most, to znamená, že ně
, než je dnes.
schodiště mělo
Přístup
na
Hořejší
být na
opačné
stra-
ostrov se projektoval
schodišt~m
širokým
a spojení se Zálabím 15 metra širokou
Veltrubsk~
rampou do
ulice. Pro tuto rampu bylo vykoupeno
místo a probourána ulice. Celý most pilí~ích
a
m~nily,
úst~ní
ale problém
mostu, ve
na osmi
nadjezd na dvou dalších.
železniční
op~t n~kolik
Jednání pak trvalo le
m~l spočívati
m~st~
řešení tkv~l
let, projekty se stázp~sobu
stále ve
vy-
a zejména na Zálabí. Návrhy upustily
od kolmé rampy na konci mostu na Zálabí a navrhovalo se, aby most byl sveden obloukem do lUýnské ulice místo na pobřeží,
nám~stí~
anebo na Jiráskovo
které by
m~lo
být
zvět
šeno zbouráním celého západního bloku domd. Na zasedání starosta, že nejdříve
městské
ještě
rady dne
19.března
1912 oznámil
v tomto roce bude zahájena stavba mostu,
elektrické hydrocentrály, v následujícím roce pak
bude zahájena stavba jezu pod
mostními oblouky a
třemi
v roce 1914 již samotná stavba mostu.
Skutečn~
také v roce
1912 firma Kapsa a Mnller se stavbou nového železobetonového mostu v
Kolín~ započala.
jímkoyána pravá
mostu a na
část
jeho vlastní stavbou. kračovala
Ještě měl
Během
most nestál, a už m~sta
ei
na celou
činy
sv~tové
téměř
měl
zcela
započato
s
války stavba popřerušena.
jméno. Dne 28.dubna 1916
~íši,
němž řekl,
Aby jejich jména co význačná
že
válečná
doba doléhá
že každý s hrdostí hledí na vynikají-
rakouských vojáka vedených
nována jsou
1914 bylo
Dr. Alfréd Jelínek v obecním zastupitél-
stvu loajální projev, v těžce
jaře
první
jen pomalu až byla
starosta
Na podzim roku 1913 byla za-
skv~lé
vzory
místa po
statečnými
zářila
t~chto
vojevddci.
na památku, pojme-
hrdinech. Celá
řada
měst
dala
ji~
výraz svým vlasteneckým citdm, a proto nábře~í
ská rada navrhuje, aby nové lo pojmenováno a
nově
"Nábře~ím císaře
po levé
straně
měst
Labe by-
Františka Josefa Prvního"
projektovaný most "Mostem arcivévody Karla Františka
Josefa". Všichni
přítomní členové
obecního zastupitelstva
vyslechli celý starostOv projev vstoje a návrhy
jednomyslně
schválili. Most potom dostal 31.října
ještě
jiná jména. Po
dne
převratu,
19PS konali kolínští studenti svou první schOzi a
navrhli jméno "Most doktora Denise". V roce 1921 byl most nazván Masarykovým jménem. To však stále most hotov,
neby~tehdy ještě
daleko
ještě
nebyl~.
ani jeho základy nad vodou
příliš vidět.
Po
skončení
první
mostu obnoveny, ale· 1921 se teprve
světové
války byly práce na
opět pokračovaly
započalo
pomalu.Dne
se stavbou posledního
konce roku 1922 bylo všech osm
pilířO
stavbě
2.června
pilíře
a do
vyvedeno nad hladinu
řeky.
V opět
květnu
1920 se jednalo v obecním zastupitelstvu
o zálabském
neslo zachovat
předmostí,
část města
se všemi nepravidelnostmi
a tehdy se zastupitelstvo us-
"Na skále" v tom stavu, jak je, uliček
a koutd a na
věčné čaay
tak uchovat zvláštní ráz tohoto prostoru, upomínající na starou vesnici, a nepovolovat tam jiné stavby, které by celkový vzhled této lokality narušovaly. V dalších projektech ně
bylo
upuštěno
vyústění
od kolmého
zaústění
i do Mlýnské ulice a navrhovalo se úhelníkového
náměstí
mostu na zálabské strajak~
na
zalo~ení
v ose mostu, které
mělo
pobřeží
tak
nového osmibýt spojeno
s Brankovickou ulicí a odtud Na skálu. Návrh byl k
němu
čtyři
m~lo
týdny
vést §iroké
veřejn~
schodišt~
vyložen a nebylo
podáno námitek, proto jej obecní zastupitelstvo
schválilo, i když vyžadoval velký výkup nemovitostí. Zdaleka to však nebyl návrh poslední. Již v
září
1920
požádalo prof.dr. Engla z Prahy o nový projekt na zálabského
v
začala
ve
ně pokračovalo
stavb~
vzmáhat
Kolín~
naléhalo na Vodocestné
dělníci
vyřešení
předmostí.
Mezitím se m~sto
m~sto
nezam~stnanost
aby se intenzív-
ředitelství,
mostu,
při
a
níž by
nezaměstnaní
mohli dostat práci. Práce však nejen že
nepokračo
valy aspoň dosavadním tempem, ale byly zcela zastaveny. byl návrh
Příčinou
železnic na
ředitelství
změnu
projektu
té části mostu, která přemostuje t~leso dráhy. Změna souželezniční
visela se strategickým významem Česká Třebová
trati Praha -
- Košice, která se v nové republice stala
životně
ddležitou spojnicí západu státu s východem. Pláno--
valo se
rozšíření tratě
čtyřkolejnou, lín~,
které
v
a to vyžadovalo
se
kolejí, předem
zm~nu přemostění
pOvodním projektu
jen dvou kolejí; pět
z Prahy do Kolína z dvoukolejné na
~í
čtyři
počítalo
dráhy v Ko-
s propustností
se požadovalo, aby tam mohlo vést
prOjezdné a jedna
manipulační. Počítalo
již také s elektrifikací dráhy a vyžadovalo se
zvětšení světlé
výšky mostu o 64,5 cm proti pdvodnímu
projektu. Polohu mostu a jeho
šířku
již nebylo možno
m~nit,
tože byly založeny již všeehny pilíře a pravá zea rampy k nádraží byla již z velké
části
postavena. Po dlouhých
pro-
konečn~
studiích a poradách se ní
přejezd
rozhodlo
zříditi železnič
o dvou otvorech, z nich levý, 13,35 m široký,
přemostí tři
a pravý, 9,25 m široký,
Jak bylo požadováno, manipulační
bude
čtyři
končit
v
přemostí dv~
koleje budou n~jaké
prdb~žné
čátkem
~editelství
příslušných
projektft. Zapředloženy,
prosince roku 1923 již byly nové plány ředitelství přislíb.ilo
schváleny a Vodocestné začít op~t
s pracemi na
a pátá
vzdálenosti za mostem.
V únoru roku 1923 bylo docíleno dohody a státních drah zadalo zhotovení
koleje.
na
jaře
1924
mostě.
V roce 1923 navštívil
město
Kolín ministr
veřejných
prací A.Srba, který také slíbil stavbu mostu urychlit. Ale byly to všecko jen sliby. Stavba mostu se nepohnula ještě
celý další rok. Stále se jen projektovalo.
Změnami,
vynucenými správou dráhy, byl také narušen pftvodní projekt mostu, pokud jde o jeho celkový vzhled, a proto bylo uloženo architektu Františkovi Roithovi návrh. Jeho práce byla zřetel
na
části
značně
nový
ztížena tím, že musel brát
mostu, které již stály a byly postaveny
podle pdvodního projektu. Mdžeme dařila,
vypracova~
říci,
že se mu práce po-
nebot dal mostu novou podobu, vynikající svým mo-
derním estetickým a Konečný
výtvarně
jednotným pojetím.
projekt mostu, tak jak byl
konečně přijat
k provedení, je popsán takto: Most vychází na
městské
stra-
ně u horní části Rubešovy ulice z kÓty 206,26 a stoupá až
do středu přejezdu na kÓtu 206,33. Odtud klesá mírným spádem 2,5 % až nad VIII. pilíř /poslední/ na kÓtu 202,22 a v jeho
pokračování
vede ramp,,
prozatímně
13 metrd širo-
ká, ve spádu 4,25% k ulici Veltrubské. Mostovka bude 12m čeho~
široká, z šířka
Tato
sm~rem
k
bude
zaujme 7 m vozovka a po 2,50 m chodníky. zv~tšena
Rubešov~
vena hydroelektrárna o šířky.
nýtovanými
pilířem,
pod nímž bude ve sta-
turbínách, která vyžaduje přemost~na
s betonovou výplní, které
pilířích,
pilíři opěrou
mezi
čtyřech
Státní dráha jest
nosiči
krajních dvou
dráhu,který
ulici se_rozevírá, a z konstruktivních dd-
vod'd nad otvorem me,zi V. a VI.
14 metr'd
přejezdu přes
pouze na
zalo~ených
66 cm vysokými spočívají
na skále, a
na
podepřeným!
rovn~ž
z nýtovaných sloupd a podvlakem,
s betonovou výplní. Otvor 6 m široký k podzámeckému mlýnu jest vynechán, a proto úrovn~
terénu, se
pilíř č.
I., který byl
bude zatím sloužit menší otvor přes
dvě
hlavní
ka~dý
o
projí~d~ní
straně.
rozp~tí
Tři
úseče,
mostní otvory
19,40 metra, provedou
se z armovaného betonu. Každý otvor bude pasy tvaru parabolické
pod most
dráhy, postavený
přejezdu
koleje po pravé
řečišt~,
až do
opustil. Cesta ke mlýnu ponechá se
úpln~
zatím v témž miste, jak jest nyní, a k pro budoucí
v,yzděn
překlenut dv~ma
3 metry širokými, ve vrcholu
50 cm silnými a 6 metrd od sebe vzdálenými. Nad nimi ponesou
příčné
železobetonové trámy o
železobetonovými
pilířky
prdřezu
40/82 cm,
opřené
40 cm silnými a 3 m širokými do
klenbových pasd, 15 cm silnou mostovku, ztuženou podélnými žebry
pr'dřezu
20/30 cm, po obou krajích však trámy 20/40 cm
silnými. Otvor nad hydroelektrárnou bude betonovou rámovou konstrukcí o rokou. Spodní stavební
část
ku 1914 hotová a strojní mostu. Otvor
přes
rozpětí
přemostěn
železo-
25,40 m a 14 m
ěi
hydroelektrárny jest již od ro-
zařízení
provede se po
dokončení
plavební kanál, provedený ze železobetonu
ve tvaru plné segmentové klenby v tí 29,90
metr~,
příčnými
deseti
12
metr~,
má
rozpě
sílu ve vrcholu 60 cm a v patkách 71 cm.
klenbě spočívá
Na této
šířce
nesena vrcholovou
částí
klenby a
trámy profilu 20/30 cm, uloženými na železovztyčených
betonových sloupech 20/40cm silných,
na rubu klen-
by, 15 cm silná armovaná mostovka, sesílaná šesti podélnými žebry o
pr~řezu
20/29 cm a
dvěma
silnými. Poslední 8 metrd široký
krajními žebry 20/40 cm
pcbřežní
otvor jest vytvo-
řen jak~ železobetonová 25 cm silná plná polokruhová klenba s parapety po obou stranách a s násypem až do výšky vozovky a
chodní~.
Rampa na levém pravé
~di,
se provede tím
břehu
že se
zp~sobem,
postavené podle póvodního projektu, použije jako
zdi levé, což ovšem vyžaduje upraviti její
p~vodní
rubovou
plochu jako líc. Pravá zea jest již postavena na póvodní zdi
Ježto však mezi I. a II.
nábřežní.
ve~a městská
potrubí pro
pilířem
stoka, jalová a rybí propust a proplachovací přístav,
nebylo lze provésti rampu podle nové-
ho projektu souvisle, aby byl zachován a uzaviraeím šachtám
těchto
mostem. Proto bylo nutno •ost o
rozpětí
zříditi
II. a I.
mezi
pilířem
teprve tyto
propustí,
zříditi přes
13 metró. Jeho
žiti na slabé klenby nutné
jest vesta-
pilíře
zmíněných
nábřežní
přístup
k vstupním
umístěným těsně
tyto šachty v
•ad
rampě
však nebylo možno zalo-
stok a propustí, i bylo
a rampovou zdí, jakož i mezi
mohutné železobetonové trámy, na nichž se
pilíře
postavily. Rampa jest v"nejužším
asi 10,50 m široká, o spádu 5,1 k látním až na 40 metrd. Na
~'
straně
a rozšituje se k Labi
tvoří
místě
směrem
terasu
11,30 m nad hladinou normální vody a má zde na délku asi 25 metrO od mdstku horizontální chodník, část
vyhlídkou. Druhá
pravého chodníku však klesá od mdstku
s vozovkou. Na protivodním konci terasy
současně
schody, jimiž se
jakousi
jen~ konči
přejde
z terasy na nižší
zřídí
se
chodníku.
část
Rozdíl' výšek mezi terasou a klesajícím chodníkem
při
vo-
zovce převede se zeleným svahem, bua travnatým nebo křovi nami osázeným, na jehož horní Sestup ke
břehu
Labe bude
hraně
umožněn
se vysází
řada
stromd.
jednak od lázní, jednak
1,5 m širokými schody asi ve vzdálenost~85 m od mdstku směl
rem proti
vodě.
K sestupu z mostu na cestu, vedoucí k pod-
zámeckému mlýnu,
zřídí
se
opět schodiště
u II.mostního pi-
líře /pobřežního/
a na Horní ostrov sestoupí se
hutným
2,5 metru širokým.
schodištěm
Most se
po obou stranách
opatří
tonovým zábradlím s čí.
PrOčelní
~ulovými
výplněmi
ze
obloučkovým
čtyřhranných
rovněž
mo-
železobe-
železných ty-
plochy mostu a pilíPd pokud nebudou obloženy
kvádry,
opatří
se ušlechtilou omitkou ze žulové
drti, keramicky opracovanou, takže budou žulových, avšak zábradlí na
činiti
vnitřní straně
dojem ploch
bude hladce brou-
šeno, aby jeho plochy nebyly drsné. Nový projekt mostu byl tedy hotov, ale práce na mostu stále
nepokračovaly.
telstva dne
6.května
stavbě
Na zasedání obecního zastupi-
1924 interpeloval zástupce Komunistic-
ké strany Československa soudruh František Duchon a žádal, aby se
zakročilo
na
mostu, dostal však
příslušných
odpověa,
že
místech za urychlení stavby
pokračování
ve
stavbě
sunuto až na rok 1925. Nové prodloužení stavby bylo
je odostře
kritizováno i jinými vefejn~
neprovád~jí
práce
rozd~laná
náct let
členy
zastupitelstva, že nikde se tak pomalu jako v Kolíně a dva-
stavba mostu že
jeho obyvatelstvu mnoho nesnází a S
dokončením
spojeno
tak~
předm~stí.
Jez pod mostem do
zp~sobuje
nepříjemností.
vybudování kanalizace na
m~sta zaúst~na
hyzdí a
mostu a zejména jezu pod ním bylo totiž měl
cel~m
kutnohorském
zvednout hladinu Labe a teprve
potom mohla bÝ,t kanalizacej/této ~hledem
město
velk~
pr~myslové části
a
Tato dftležitá investice musela být
řeky.
k protahování stavby mostu rok od roku odkládána,
až zemská politická správa stanovila nejzažší termín pro její provedení do konce roku 1925. Proto se také žilo uspíšit
dokončení
m~sto
sna-
stavby mostu, aby mohlo realizovat
tuto životn~ d~ležitou investici, podmiňující další rozvoj celé východní
části
Kolína.
Nový projekt mostu byl ~editelstvím pro stavbu vodních cest teprve na
jaře
roku 1925
k vypracování detailních
předán f'irm~
plán~
a
výpočtd
Kapsa a Mftller
a k zahájení dal-
ší stavby. Projekty i realizace obou města.
předmostí
Na projetech se stále pracovalo,
dalo ·se na je jich zpracování roku 1926
předložil
tišek Reith návrh ření náměstí
několik
na vyzvání
vyústění
měnily
v,pústění
se a
archi tektd. V
městsk~
vystří
říjnu
rady architekt Fran-
mostu na Zálabí. Navrhl vytvo-
na konci mostu a do
n~ho
symetricky zaústil
ulice Legií, Veltrubskou a Brankovickou. zastav~no
byly záležitostí
Náměstí mělo
souvislými bloky dvoupatrových domd, jen v mostu
měly
být domy
třípatrov~. Přístup
být části
do Mlýn-
ské ulice
ře§il
pěší příchod
podjezdem a
nábřeží
na
scho-
dištěm.
V
příštím
pňedmostí vyústění
roce 1927 vypracoval nový projekt zálabského
architekt Vladimír
Wallenťels.
mostu také na rozlehlé
Ten
náměstí,
řešil
zálabské
ale za cenu jeho
pravidelnosti znesnadňoval přístup do Veltrubské ulice, což vyvolalo protesty zálabských Opravdové práce na
občanft.
stavbě
mostu byly znovu zahájeny
až v roce 1926. V dubnu toho roku vydalo ~editelství pro stavbu vodních cest ve
stavbě
příkaz
stavební
mostu a zálabskou rampu
projektu. Práce se pak
rozběhly
stavěla
době
V té
se také
započalo
pokračovala
podle pdvodního
již plnou parou a most po
letech od zahájení stavby
patnáct~
aby
správě,
spěl
ke svému
přestavbou
s
dokončení.
Starokolínské
silnice. Do té doby silnice, spojující Starý Kolín s Novým, přecházela obě tratě tratě
Brno - Kolín a Č~slav - K0 lín, tedy
Státní dráhy a Severozápadní dráhy úrovňovým přejez
dem u továrny na droždí. V souvislosti s kolínské
železniční
zrušen a
vystavěl
přejezdu
podél pravého svahu nového
ti
Čáslav
městským
přestavbou
stanice byl v roce 1927 tento
celé
přejezd
se nový úsek silnice od tohoto zrušeného
- Kolín na
straně
lázním, kde se
železničního
náspu tra-
k Labi od továrny na droždí k
připojil
k
nově
vybudované silnici
vedoucí po rampě z mostu k lázním. V ještě
květnu
roku 1927 byla stavba mostu
ne zcela,
dokončena
pro veškerý provoz.
a
připravovalo
skutečně,
se
otevření
i když mostu
V úterý dne provedena na
31.května
1927 v 9 hodin dopoledne byla
mostě zatěžkávací
zkouška. Ke zkoušce bylo
použito sentinelu /nákladního auta na parní pohon/ firmy Loupal ze Starého Kolína, naloženého dlažebními kostkami, takže i s náklasem vážil 160 metrických centd, a automobili pana Honejska z Kolína o celkové váze 73 q. Automobil přejel
most bez závady, ale sentinel na
máčkl čerstvou
třech
místech pro-
dlažbu vozovky až do hloubky dvaceti centi-
metrd a po celé délce rampy i mostu zanechal za sebou znatelnou kolej. Jinak
zatěžkávací
zkouška dopadla
ší oblouk mostu nad labským ramenem kázal
při
dobře.
zálabském
Největ
břehu
vy-
zatížení 240 q pružné deformace 0,3 milimetru, tr-
při
valé deformace nebyly
žádné. U dalších mostních
zjištěny
obloukd byly pružné deformace
ještě
menší a trvalé také
žádné.
o té
~atěžkávací
například
žerty, že
zkoušce se
nebylo nutno si
nákladní automobil, ale že mohl kolínských
po
vyújčovat
přejít přes
Kolíně
rdzné
sentinel a
most spolek
s praporem a zatížení mostu by bylo
řezníkO
stejné a zkouška
vyprávěly
lacinější.
Co je na tom pravdy, nevím,
e
ale četl jsem to v j~něch tehdejších kolínských novinách. Dne
5.června
Dva dny na to byl
1927 byl provoz na novém uzavřen
a 18.srpna 1927 byl ného mostu a
provoz na
ním a dále k nádraží i na druhé k
továrně
zahájen.
provoz na starém železném
uzavřen přejezd
otevřen
mostě
mostě
dráhy u starého želez-
rampě rampě
vedoucí z mostu k lázvedoucí z mostu me-
Kolinea, která pak byla nazvána ulicí Na
Byla také demontována železná lávka pro
pěší přes
pobřeží.
dráhu,
~·o.:
usnadňovala pěším přechod
která tu stála od roku 1893 a dráhu do Rubešovy ulice v
přes
kdy byl
době,
přejezd
dráhy
uzavřen.
Nový železobetonový
dobu moderní a technicky i sporu vým
přispěl
na
tři
města
a svým
mimoúrovňo
dráhu usnadnil komunikaci ve jak už bylo
Most~ spočívá,
Beze-
·výtvarně pěkně řešenou.
ke zlepšení vzhledu
přechndem přes
z nichž
most byl stavbou na svou
silniční
městské straně
městě.
na osmi
řečeno,
pilířích,
a dva na zálabské jsou zalo-
ženy na skále, dva na železobetonových až 15 metrO dlouhých pilotách a armovaných betonových deskách o síle jednoho metru, jeden louky
přes
hlavní
řečiště
plavební komoru
přes
na
dřevěných
mají
rozpětí
pilíř spočívá
při
zálabském
a oblouk nad silnicí na zálabské Na
městské straně
přes
23 metry
Tři
ob-
po 19,40 m, oblouk
břehu
straně
má
rozpětí
je 8
metr~
29,90 m široký.
propust pro dráhu a cestu vedle ní je
širo~.
hydroelektrárna, která ráběla
pilotách.
Ve
střední části
ťam
mostu je
umístěna
byla vybudována proto, aby vy-
levný elektrický proud pro oba labské mlýny a zá-
meckou vodní pumpu,
kter~
stržením
labsk~ho
jezu
přišly
o
vodní pohon. Jez na Labi mezi zálabským /podskalským/ a městským větří
/Podzámeckým/ mlýnem byl stržen vyhozením do po-
dne 15.srpna 1931. Z mostu vedou
na
městské
szraně
na
Hořejší
ostrov a
na Podskalské
tři schodiště,
na cestu k mlýnu, druhé ze třetí
na zálabské
straně
středu
jedno
mostu
z rampy mostu
nábřeží.
Kolaudace mostu byla provedena dne Most byl tedy hotov, ale stále
21.března
ještě
nebyla
1928. definitivně
vyřešena obě
jeho
předmostí.
řil výstižně
tehdejší situaci takto: "Náš nový most jest zodpovědní činitelé
již hotov, ale
občané
hlavu tím, jak se dostanou Zálabi byl most jemuž lidé
Jeden kolínský
na most a s mostu". Na dosti prudkým sjezdem,
"skluzavka" a který byl až v roce 1934
upraven navážkou do dnešního stavu. Proti mostu se již v
květnu
státní
roku 1927
další nájemní
Na.městské vodně
stavět
se tam
začaly
nájemní domy s 21 byty pro
k nimž byl v roce 1931 v ulici Legií
zaměstnance,
přistavěn
vyjád-
ještě
lámou si stále
provizorně ukončen
říkali
časopis
d~m.
byla situace snad
straně
také s rozsáhlým
počítalo
hož by ústala Rubešova ulice a
nově
ještě horší.~
předmostím,
do
ně
projektovaná ulice od
kláštera, která už také dostala jméno "Tusarova". Vzhledem ke strategickému významu mostu, umožňujícímu prdjezd městem ·ve
směru
od severu
ní
příspěvek
~
jihu, požádala
na úpravu
městského předmostí
rodní obrany, které však žádost ~pravu předmostí stěžovaly
města
prostředí
a postavit
ddm.
Třebaže město
rada o
přímo
bránilo této
ministerstvo ná-
v roce 1933 zamítlo.
využit ruš-
kteří chtěli
proti mostu veliký obchodní stavbě,
prosadili svou, a proto zde dnes
téměř
vlivní podnikatelé v samotném hrdle
mostu stoji hotel Savoy s obchodními místnostmi v Tak jako železný most
před
zálabského Jiráskova, tehdy přilehlé části Ovčárské
finanč
sobecké zájmy stavebního podni-
katele Záruby a obchodníka Erharta, ného
městská
sto lety
ještě
přízemí.
zp~sobil rozkvět
Svatovítského
ulice, tak novt most
náměstí
před p~l
a
sto-
letím byl příčinou konce rozkvětu tohoto prostoru, nebo{
v~echen
přestěhoval
dopravní a s ním i obchodní ruch• se
na konec nového mostu. Na zálabském
náměstí
utichly kroky
mnoha chodcd a ve ztichlém prostranství pomalu odumíral i obchodní život.
Střed
zálabského
předměstí
se s novou do-
pravní situac! přestěhoval odtud několik desítek metro na západ. Do konce dřevěný
~edesátých
let minulého století byl starý
most jediným mostem v nově
rodit jeho prvni druh pro
Kolíně.
V roce 1868 se
zaěal
projektovanou železnižní
trat z Kolína do Mladé Boleslavi. Dne 18.února 1867 vydalo c.k. rakouské ministerstvo obchodu ve Vídni koncesi na stavbu dráhy a ihned se
začalo
s projektováním a stavbou.
V komisi, která zasedala ve dnesch 13. a 14. 1869 v hotelu "Na
počtě"
čp.
/Rorejcova ulice
ložen projekt dráhy ._y__ něiiLŽ_ll:l~Zi -~~Q.;raží~
března
8/, byl
před
~ _Label!l~la
projektována zemní vysoká hráz, po níž vedly koleje nové dráhy, a
Labe byl navržen železný most o
přes
rech a celkové ~ovala
proti
ním mostem
světlosti
zřízení
přes
Labe,
100 metrd. Obec
Tři
třech
Dvory protes-
zemní hráze mezi nádražím a poněvadž
otvo-
železnič
by se tím zúžil prdtok vody
a zpdsobily by se zátopy. K tomuto prostestu se
připojili
i zástupci města Kolína, nebot se obávali, že by velká voda zatopila i Z&labí a Kutnohorské hY
přijali
mostu
tyto námitky jako
zříditi
předměstí.
opodstatnělé
Zástupci drá-
a svolili vedle
v zemni hrázi dva otvory, každý o
světlosti
16 metro.
Samotný
železniční
most v
Kolíně
1868- 1870. Dne 30.srpna 1870 byla na
se
stavěl
něm
v letech
provedena za-
t~žkávaci
zkouška soupravou vagÓnO, naložených štěrkem,
železničá~i ~ikali "šutračka".
které
Dne
29.října
1870
byl provoz na trati v dseku Kolin - Mladá Boleslav zahájen. Pro stavbu Severozápadní dráhy i nového ostrovního nádraží mezi ní a Státni dráhou by,lo
t~eba
navézt ohromné
množství zeminy. Kde ji vzít ? Nejlépe na Zálabi z pískového kopce, který koupil za
čty~i
patřil
zálabské obci. Investor dráhy jej
.tisice zlatých a po provizorním
dřevěném
mostě , který dal postavit souběžně s právě bu~aným železničním
mostem, jej celý
ještě nestačilo,
potřebná
na levý
břeh.
Ale ani to
proto byl dále proti proudu
druhý takový provizorní zena
převezl
dřevěný
most a po
řeky
něm
zemina z kopce Hánína. Na obou
postaven
byla
převe
d~evěných
pro-
vizornich mostech byly položeny úzkokolejné drážky, po nichž jezdily
dřevěné
tlačeny dělniky.
vozíky o obsahu jednoho krychlového metru, Tak bylo ze zálabského na
městský břeh
přepraveno přes pdl mil~Ónu kubíkd zeminy, vesměspísku.
Násep trati od nádraží k
železničnímu
nové silnice od nádraži k láznim a zvýšený labské hráze
tvořily
mostu, násep břeh
velký trojdhelník, který
regulované
ohraničoval
pOvodní louku, jejíž povrch byl nyní hluboko pod úrovní dráhy a silnice. Na podzim
p~i
zvýšené
hladině
Labe sem
vnikla spodní voda, která se tam udržela do zimy, kdy její hladina zamrzla a vznikla tam celé
město.
kluziště,
kam chodilo bruslit
Pamatuji se, že tam jednou také v
létě,
kdy tam
bylo sucho, postavil šapitó cirkus Kludský, o třech manéžích. Potom
ještě několik
v manéžích vyšlapali
let bylo koně
vidět tři
a jiná
velké kruhy, které
zvířata p~i představenich
tohoto tehdy velikého cirkusu. zasypána a tak
rozšiřen
zábavnich podnikd, mistu
řiká
prostor pro
kolotočd
byla
prohlubeň
každor9čni
hostováni
Všeobecně
a lunaparkd.
provizornich mostech, po nichž se
dřevěných
rozšiřo
navážka na stavbu Severozápadni dráhy a
váni kolinského nádraži, nezdstalo ani památky. V kronice, kterou psal
kronikář
la zaznamenána zajimavá
František
Potdček,
Několik
dráhy se odehrál na kolínské radnici tento Kvaček,
let
však zdsta-
vědomostmi
stavbou
před
příběh. K~linský
který se živil vice než ševcovinou
stvím, se vychloubal svými
městské
nebo snad jen anekdota,
přihoda,
kterou zde ve své kronice opakuji: švec
se tomu
"škandálplac".
Po obou převážela
Později
dohazovač
a svým rozumem
městské
mu správci Přejimačovi: "Jemnostpane, vždyt já bych mohl být i pdlmistrem v věděl:"Kvákáte,
na levém
břehu
ský kopec
Kolíně".
Kvačku,
Na to mu správec
na levý
břeh
kolínským purkmistrem nestal. břeh
pravý
Labe /na
lejná, a proto také pOvodní polovinou dnešniho mostu. na
začátku
projednávala stavbu
Labe, ale švec jej
Jěště dřive
se
Kvaček
převezli
na
stavěna
železniční
Přistavba
nejprve jako jednokomost byl jen jednou
druhé koleje se usku-
tohoto stoleti. Dne 14.listopadu 1904
přislušná
železničního
purkmistrem". Zálab-
Kol:íně
hřbitov/.
Severozápadní dráha byla
tečnila
odpo-
až písko:JmmVý zálabský kopec se oetne
Labe, budete vy v
převezli
Přejímač
komise projekt druhé koleje i
mostu a
při
tom
přišli
zástupci
při města
s požadavkem, aby most byl stavěn tak, aby vede~ obou kolejí tam bylo místo i pro lávku pro
pěší
o
šířce
1,80 metru.
Představitelé
dráhy se tomu bránili, protože by to bylo
spojeno s velkými náklady navíc, a proto nepřijatelné
se na
pro
sch~zi
město
vytýčili
takové
podmínky, že obecní zastupitelstvo
11.prosince 1907 usneslo od dalšího jednání
upustit. červnu
V
roku 1908 byl projekt nové
přístavby železnič
ního mostu veřejně vyložen a ~tská rada na svém zasedání 15.září
1908 konstatovala, že c.k.mistodržitelství v FPaze
dalo již povolení k
přístavbě
č·ásti
mostu. Stavba druhé
že-
lezničního mostu trvala asi rok, nebot městská rada ještě
).srpna 1909 projednávala stížnosti na poškozování luk stavbě
při
mostu.
~elezniční most je umístěn tak neštastně, že koleje
z nádraží na
něj
musejí velmi
opatrně
kdY
během
druhé
musejí vést ostrým obloukem a Ylaky zde a pomalu jezdit.
světové
Při opravě
války byl most sice na
dráhy
městské
ně-.
stra-
ně asi o metr posunut, aby se oblouk alespoň trochu napřímil,
ale mnoho to napomohlo. Tím se také tento problém šil, a proto se objevil návrh Labe a vést ji pak do nádraží Přestože
řece. Dříve,
d~vodu
tické
u Klavar
přes
se Státní dráhou.
trat Severozápadní dráhy vede z nádraží po
nou Labe a je tak i vážnou
sklápěcí
někde
souběžně
vysokém náspu na most, leží most
po
Severozápadní dráhu
převést
v úseku mezi Velkým Osekem a Kolínem
nevyře
poměrně
překážkou
v
nízko nad hladi-
plavbě
velkých lodí
když pluly po Labi parníky, musely mit
komíny, aby mohly pod mostem proplout. Z téhož
mají
~yní tlačné lodě
elektrár~y
uhlí,
řídící
soulodí plavících do chvalekabiny uzpdsobeny tak, aby
444,
se mohly posunovat nahoru a dold a
před
mostem se snížit,
protože by jinak narazily na spodek mostu. ~alazniční
most stojí ve své první
konec starého
Přačkal
ného mostu a je již
již 112 lat.
mostu i jeho nástupce žele§J:-
dřev~ného
přes
části
pOl století druhem
žele-
nynějšího
zobetonového mostu. Pov~d~l
jsem, co jsem
mostd i
ničních
železničního
jemuž jsme si zvykli
tě,
v~d~l
mostu a nyní
říkat
Kmochdv ostrov. Ostrov byl vždy sportovním
střediskem města.
hrávalo se zde v
koupaliště,
o historii kolínských sil-
"lávka". Vede z společenským,
Byla zde létě
rOzné slavnosti a veselice. Ostrov mu
dříve
říkali Oběšenec,
ještě něco města
o mosna
kulturním a
střelnice,
hřišt~,
divadlo a konaly se zde jmen. Nej-
vystřídal řadu
pak Dolejší, Sokolský,
Městský,
v roce 1909 navahly kolínské zpěvácké spolky název Smetanovy
'
sady, ale ten návrh byl na zasedání obecního zastupitel-
stva
12.května
1909 zamítnut, a pak v roce 1932
přišli
so-
kolové se žádosti, aby se pojmenoval ostrovem Doktora Miroslava
~yrše.
Návrh byl projednáván na schdzi obecního
zastupitelstva dne
1932 a tu bylo
25.října
konečn~
nuto, aby "za zásluhy, které si zesnulý kapelník hudby kolínské František Kmoch svojí hudbou a 0
Kolínt a
českou
nicemi získal, byl Dost
pozdě
často ačkoli
rozhod-
městské
·
písničkami
hudbu nejen v republice nýbr! i za hraměstský
se rozhodlo
ostrov pojmenován jménem jeho".
město
nazvat ostrov, kde Kmoch tak
hrával, Kmochovým jménem, dvacet lat po jeho smrti, tam Kmochovi obdivovatelé již v roce 1913 postavili
jeho pomnik.
~vodně
vedla z
města
na ostrov
dřevěná
lávka. V sedm-
desátých letech minulého století byla již ve velmi chatrném stavu, a proto ~ástkou
město přispělo
dvou set zlatých. Dne
ní zastupitelstvo
převzít
na její opravu v roce 1876 23.května
lávku od dosavadního majitele
leckého sboru za 250 zlatých, když se aby se na ostrov postavil
Obecní zastupitelstvo rozhodlo o z
města
pilířích,
přišlo městu
do jehož správy tehdy
že bude
pěší
stavbě
pilíř
pro
které postaví
z ostrova na Zálabí. železné lávky pro město
měla spočí
ve vlastní
vhod, když ministerstvo obchodu, i železnice, dalo dne
patřily
vence 1885 souhlas, aby se použilo za
tím navrhovalo,
na ostrov dne 18.ledna 1885. Lávka
vat na kamenných relii. Proto
před
Stře
most a již se také objevil
pořádný
návrh, aby se vybudovala lávka pro p~ší
1883 rozhodlo obec-
opěrné
městskou
2.~er
drážní zdi v tomto úseku
lávku, když se
zavázalo,
město
udržovat.
opěru
Dodání železné konstrukce lávky zadalo
město
Kladenským
hutím a od rybáře Hulíka zakoupimpotřebný pozemek, nebot železná lávka bude stát jinde, než stála stavba
pňvodní dřevěná.
pilířň
za
V
proti proudu,
několik metrň
březnu
roku 1885 byla zadána
4 316 zlatých staviteli Janu
z Kolína a Kladenské
hutě
již také
při vezly
a
Sklenáři smontoval~
v tom roce železnou konstrukci lávky o váze 386 q. V roku 1885 byla již lávka hotova a
7.května městská
květnu
rada
podala žádost o povoleni vybírat na lávce mýto dva krejcary za osobu. přechod
Třebaže
se pot·om vybíral mýtný poplatek za
po lávce jen jeden krejcar, vynášela toto mýto
ročně značné
částky,
například
již v roce 1886 se vybralo
376 zlatých a 57 krejcard, v roce 1891 to bylo 305 zlatých a 58 krejcard, v roce 1892 dokonce 389 zlatých a 12 krejcard. Lávka byla těm,
p~i vyústění
na ostrov
zakončena
schodiš-
která bylo v roce 1894 zrušena a nahrazeno strmou ram-
pou. Od
začátku
byla lávka
na
uzav~ena
městská
Vypadá to jako !ert, ale doopravdy je v protokole rady ke dni
27.června
1904 zápis, že se
la upravit vrata tak, aby se zamezil
městská
p~ístup
vraty.
straně
městská
rada rozhod-
na ostrov
koč
kám. ~elezná
lávka na ostrov slouží Kolíňákftm dodnes, bez-
mála již sto let. Bez ní si p~edstavit.
na Kmochdv ostrov již
Kolik lidí
p~es
ní
p~ešlo, ně
odvážlivci z ní dokonce skákali v
látě
do
~eky.
vdbec nedovedeme kte~í
p~ístup
to již není možné, protože labská rameno mezi
Dnes
městským b~e
hem a ostrovem už dávno není tak hluboká, jako bývalo, zením hráze
při
regulaci se stalo slepým ramenem a zaneslo
se; dnes je tam jen bahno. Zvláštní je, že se tam již lik let drží
svá správy pdvodní
město p~evzalo dřevěnou
od
lávku z
St~eleckáho města
objevují návrhy, aby se postavilo její
sboru do
na ostrov, se
pokračování
dloužení i z ostrova na Zálabí. První takový návrh
a prop~edlo
žil doktor Radimský v roce 1883 a když se v roce 1885 železná lávka, uvažovalo se o postavení
na Zálabí ze
něko
labutě.
Od doby, kdy
věla
z~í
d~eva
ze zrušená
na ostrov. Dokonce ve schdzi
d~evěné
městské
1886 bylo oznámeno, že se stavbou
d~evěná
iávky vedoucí z rady dne
dvěvěné
sta~
lávky města
?.července
lávky na Zálabí
se
započne
ještě
téhož roku. Stavba se však neprovedla, a
proto doktor Radimský svfij návrh v roce 1889 opakoval. O ďeset
let
v roce 1899
později,
purkmistr na in-
odpověděl
terpelaci radního Sojky v obecním zastupitelstvu, že projekt lávky jest již hotov. Dne
28.května
téhož roku se otáz-
kou stavby lávky z ostrova na Zálabí zabývala
městská
ra-
da, kde byl podán návrh zadat projekt na lanovou lávku bez prostředního pilíře
řečišti.
v
jevila otázka stavby lávky rady a bylo usneseno roku 1901 se spěvek
městská
opět
opatřit
Lučební
stavbě.
Ale ke
-mem zabývala
na
pořadu
plány a
jednání V
rozpočty.
Občanskou
městské červenci
finanční pří
rada rozhodla požádat o
na stavbu této lávky
továrnu
Na podzim téhož roku se ob-
záložnu v
Kolíně
a
závody a podat již i žádost o povolení ke stavbě opět
městská
nedošlo, a tak se tímto problé-
rada i v roce 1902, kdy bylo stanoveno,
že lávka z ostrova na Zálabi bude postavena v ru dosavadní železné lávky z
města
přímém smě
na ostrov, ale
současně
byly sděleny i problémy s touto stavbou, nebot podle provedených sond je
řečiště
ce· jedenácti metro
Labe v
písečné
těch
místech
a nelze tedy tam
ještě
v hloub-
stavět
betono-
vou lávku1 ale kombinovanou se železnou konstrukci. Tyto problémy na Zálabi byl
téměř tři
desetiletí pak
tam byl
zřízen přivoz,
když se
očekával při větších
ostrově či
na
hřišti
že projekt lávky z ostrova
zp~sobily,
opuštěn.
který tehdy fungoval slavnostech
v Borkách, nebo se hrál AFK Kolín v Borkách,
spolehlivě
pořádaných
důležitý
stavěl
Místo lávky a
na
zápas v kopané
se tam vedle
přívozu
provizorní pontonový most z velikých pramic, používaných
při těžbě
pisku z labského dna, a o
přechod
města přes
z
bezpečný
ostrov na Zálabi bylo postaráno.
Projekt lávky z ostrova na zálabský středu
a dosti pohollmý
břeh
měl
pozornosti znovu v roce 1927, kdy se
slouživši již železný
silnični
se dostal do bourat do-
most. Objevil se totiž ná-
vrh, aby se použilo železné konstrukce mostu pro tuto lávku. Byly proto vyžádány posudky znalcd, které však
vyzněly
pro
tento návrh nepřiznivě, neboÍ shodně konstatovaly, že by použiti staré konstrukce nebylo ekonomické, protože konstrukce mostu by se musela celá rozebrat a na novém opět
smontovat,
při
čemž
mistě
železný materiál více než pftlsto-
letým užíváním jest již znehodnocen e náklady ne celou práci by byly vyšši, než ne novou lávku. Proto
městská
rada
dne 11.ledne 1928 rozhodla mostni konstrukci železného mostu nakupovat. částku
Přesto
v
rozpočtu
na rok 1929
ještě vyčlenila
3 300 Kč ne připravné práce pro tuto lávku, ale
lávka z Kmochova ostrova na Zálabi nebyla
přesto
nikdy po-
stavena. Při výčtu
kolínských mostft nesmíme zapomenou na jeden
zcela zvláštní. Není
určen
cházení z jednoho labského
k
ani dokonce k
pře
na druhý, ale slouži
pře
přejiždění
břehu
vodu parovodu ze zálabské elektrárny - teplárny do Most vede od
něho
souběžně
se
železničním
mostem jen
po proudu Labe a má zvláštní
konstrukci, která
překlenuje
diným obloukem bez opory na
celou
pilířích.
několik
ojedinělou
šíři
města.
metrft
trubkovou
labského toku je-
Je to zatím nejmladší
kolinský most, byl postaven v roce 1967.
dověděl
To je vše, co jsem se
města
línských mostech. Rozvoji jeden
silniční
z
r~zných
pramend o ko-
Kolína už dávno
'nestačí
jen
před
most k dopravnímu spojení zálabského
mlstí s ostatními částmi města ani transitní dopravě městem ze severu k jihu. V dopravních křižovatky
labí v
u
kláštěra,
přes
špičkách
stojí
celý most až
řada voz~
končí někde
a Veltrubské ulici, a tato kolona se
Ovčárské
rozsvícení zeleného
od
na Zápři
na semaforu u kláštera pohybuje
světla
dále jen krokem. Ve sborníku "Kolín, 1933, tedy již
před
a okres", vydaném v roce
město
padesáti lety, uvádí
Hubert Hršel, že v dosti krátké ještě
jedno nebo
na Kutnohorském
dvě
přes
spojení
předměstí
Pókud je mi známo, a
a
době
bude
městský
inženýr
potřebou
vynuceno
Labe novými mosty, a sice
~a předměstí
pražském.
;)S~
sám~e osobně zúčastnil některých
jednání, jedná se o nutnosti dvou nových mostd nyní již nejméně
dvacet let. Už
regulační
plán
1941 vypracoval národní
umělec
již se
mosty v
třemi silničními
územním plánu
města
města,
který v roce
naroslav Frágner, Kolíně
a také na
počítal
s~asném
jsou namalovány vedle dosavadního mms-
tu dva nové, jeden na západní
straně
vychází ze zálabské
strany za zimním stadiÓnem, vede přes východní ipici Kmochova ostrova a ústí
přes
dráhu do Pražské ulice, druhý
východně
od dosavadního mostu je situován
prostoru
Třídvorské
a Rorejcovy ulice. V
bíhají intenzívní- jednání o tu
a rýsuje
stavbě
přibližně
do
současné době
pro-
tohoto vÝChodního mos-
se již reálná možnost zahájit
přípravné
práce
ke
stavbě
mostu již snad v roce 1985. Všichni
občané
Kolina
uvitaji tutcstavbu jako jednu z investic, které jsou nutnou a
be.zpodminečnou
podminkou pro další
i pro zlepšení životního
prost~edí
v
rozkvět
něm.
našeho
města
JMENN1
REJSTŘÍK
A
Anderle Karel - 225 And-ropov Jurij - 24, 25 Audolenská Eva - 225
B
Babka Pravoslav - 53 Barták Jaroslav - 60, 61 Bartoš Jaroslav - 62 Bartfiňková Dana - 223, 224, 225, 226 Bauer Miroslav,Ing ~ 289 Bayer
Jiři
- 207
Bek Josef - 235 Bernet Josef - 50 Bezvoda Otakar - 53 Bisinger Zdeněk - 238, 239 Bělina František - 306 Biško Jiří - 56 Bonaventura Jan- 192 Brahms Johanes- 188 Brežněv Leonid Iljič- 6, 11, 20, 21, 22, 24, 32 Brož Jiří - 224, 226 Břinčil Otakar - 302
c Cappi Carlo - 414
č Čajkovskij
Petr Iljič - 189 Čapek Václav- 201, 203 Čech Milan - 224, 225, 226 Čechov Anton Pavlovič - 32, 226 Čepelák Josef - 52, 238 Černý Václav - 236 Červenková Běla - 61 Čvančara František - 37
D Václav, RSDr. - 30, 231 Daříloková Jana - 209, 216 Dařílek
t.t· 6 3'
Debussy Claude- 188 Děkanovský Jan - 50 Dlabač Jan Bohumír - 238 Dobiáš Václav - 214 Doležal Ladislav - 60, 61 Dorotíková Soňa Dr. - 57 Drahovzal Josef - 52 Duchoň František - 434 Dunajevskij Izák - 189 Dvořák Antonín- 188, 189 Dvořák František, MUDr. - 237 Dvořák Ladislav - 237 Dvořák Miloš - 237
E
Eben Petr- 187 Eccles Henry- 188 Eisner Edvin - 39 Ešner Miloslav - 306
F
F·adrhonc Jan - 211 Feitl František - 401 Fibich Zdeněk- 189 Fišer Ivan- 193, 203 Fišer Ivo - 225 Fišer Václav- 194 Fišera Miloš - 263, 264 Fišerová Lenka - 223, 226 Forštová Jindřiška - 302 Frágner Jaroslav - 304, 449 Frolík Václav - 236
G
Vratislav - 264 Gandh:íová Indira- 12 z Gersdorfu Mikuláš - 413 Gláser Jan - 57 Gláser Stanislav - 293 Gromiko Andrej - 21 Gryzl z Gryzlova Jan Václav- 412 Gandalovič
H
Hájek Adolf - 35, 46, 47 Hamáček František - 61 Hamern:ík Josef - 50 Hanke Jiř:í - 236 Havlíčková Jaroslava, Ing. - 110 Hejtmánek Jan - 236 Herč:íková Eva - 62 Herout Jiř:í, Ing. - 292 Herrmann Petr - 222, 225, 226 Heyden Josef- 187 Hobl Dalibor - 237, 238 Hodina Adolf - 37 Holá Jana- 61, 62 Holman Bohumil - 37 Honecker Erich - 24 Horáček Přemysl - 160 Horák Rudolf - 224, 224, 225, 226 Horský z Horskýsfeldu František- 419 Hostomská Anna - 195 Hrala Jiř:í - 237 Hrdinová. Ilona - 60 Hrdý Dušan - 244 '
Hršel Hubert, Ing. - 449 Hrubín František - 237 Hruška Jiří - 226 Hruška Václav - 302 Hrušková Jadwiga - 225 Hrušková Marie - 302 Hucek Luboš - 188 Hudec Jiří - 207 Hudeček Václav - 188 Husák Gustav- 21, 22, 23, 24, 26, 245 Hušek Jindřich, Ing. - 30, 152, 203, 205 Hyhlík Jan - 223, 225, 226Hylsa Bohumil - 52
CH Aram- 189 Chaloupecký Jaroslav - 52 Chlumská Jiřina - 223, 226, 239 Chlup Oldřich - 302 Chlupáč Jan - 37 Chobot Jan - 264 Chromec Jan - 203, 208 Chvelovský Karel Karlovič - 210, 211 Chyba Jindřich - 302 Chačaturjan
J
Jaruzelski Wojtzech - 20 Jedlička František - 50 Jelínek Vladimír - 236 Jelínek Zdeněk, PhDr. - 237, 238 Jančák Oldřich- 171 Jeníček Karel - 208 Jeník Vladimír - 302
/
Jerie Marek- 187 Jirásek Alois - 239 Jirešová Zdeňka - 238 Jiruš Jaroslav - 53
K
Kadár Janos - 23 Kaddáfi Muamar- 18, 23 Kakos Josef, Ing. - 152 Karkoška Libor - 293 Kaše Jaroslav - 53 Kašpar Ladislav- 211 Kekkonen Urho- 19 Kelemenová Eva - 222, 223, 224, 225, 226 Kirchschlgger Rudolf - 249 Klein Karel - 61 Klepač Alois - 296 Klepač Josef - 296 Kmoch František- 189, 201, 203, 205, 208, 209, 210, 216, 239, 240, 444 Kmoch Jan- 415 Knirš Karel- 419 Kobián Josef - 238, 401 Kohl Helmuth - 24 Kohout Antonín- 187 Kohoutek Jaroslav, JUDr. - 53 Kokovský Valentin- 415 Kolumban Václav Jiří - 413 Konětopský Jaroslav - 50 Kopecký Jaroslav - 302 Kosík Jaroslav- 158, 160, 250, 267 Kostecký Lubomír- 187 Kotýnek Jan - 49 Koudelka Jan - 43 Koutný Mojmír - 61 ·
Kozák František, Ing. - 421 Kozák Zdeněk - 224 Kratochvíl Karel - 36, 37 Kratochvíl Pavel- 40, 43, 44, 46, 47, 48, 49, 50, 51 Kreclová Naděžda - 226 Kreisky Bruno - 249 Krejčí Jaroslav - 306 Krejsa Miloslav - 226 Kronus Jaroslav - 239 Kruml Miroslav - 243 Kruml Václav, JUDr. 57, 243, 246 Kubátová Marie - 226 Kučera Jaroslav - 52 Kudelásek Eduard - 207 Kupcová Miloslava - 56 Kutílková Ludmila - 302 Kvapil Václav - 62 Kysilka Josef - 308 Kašpar Oldřich - 238 Kašpar Václav - 302 Kašparová Eva - 225 Kaucká Venuše - 302 Kawaciuk Ivan- 195 K0 blížková Han~, MUDr. - 56
L
Ladra Josef - 50 Langer Milan- 188 Lebeda Petr - 225 Lehár Franz - 227 Leger Karel - 40, 420, 425 Lér Leopold - 31 Lessing Gotthold Ephraim - 249 Libický Josef - 36 Lindner Jan- 419
Linka Arne - 225 Lipský Lubomir - 201 Livora ~ilan - 222, 225, 226 Lohniský Václav - 225 Longin Jiři - 235 Lopatová Matylga - 52 Lorencová Mare - 223, 225, 226
Macák Bohumil - 207 Mach Jiři - 53 Mach Milan - 225 Mácha Vlastimil- 31, 33 Malehová Helena - 224, 225, 226 Malý Karel - 202 Mandel Petr - 225 Maňas František - 207 Maňásek Luděk - 236 Marchaise George- 19 Mareček Josef - 50 Marek Jára - 208 Mareš Vlastimil - 188 Martina Bohuslav- 188 Máša Jiři - 223, 225 Materna Josef- 191, 193 Matěj Jožka - 207 Matějičková Lenka, JUDr. - 62 Mao- Ce- tung- 12 Jaroslav - 52 Mejstřik Josef - 52 Melantrich z Aventýna Jiři - 238 Menšik Vladimir- 187 Michálek Miroslav - 201 Michna Zdeněk - 208 Minařik Karel - 302 Mejstřik
Miškovská Zuzana - 238 Miškovský Tomáš - 266 Mládek Ivan- 187 Mokošin Miroslav - 223 Moravec Tomáš - 223 Moravcová Jitka - 223 Morávek Václav - 399 Moučka Viktor - 195 Mrňák Jaroslav - 53 Mrzilek Karel - 239 Muhri Franz - 1 9 Musorgskij Modest Petrovič - 189
N
Nedbal Oskar- 189 Nesvadba Antonin - 246 Nešleha Luděk - 225, 226 Neuman Vojtěch - 50 Novák Antonin - 44, 46, 50 Novák Bohumil - 53 Novák Jan, Ing. - 292 Novák Jiři - 187 Novák Josef - 302 Novák Pavel - 187 Nováková Jindra - 62 Novotný Ladislav - 61 Nutrová Vlasta, Ing. - 62 Nývlt Vladimir - 226
o Očadlik
Mirko- 195 Offenbach Jean - 227
'-tGo.
Oktábec Josef' - 287 Ornes Otta - 223 Otta Jaroslav, Ing. - 191
p
Pacák Jiři - 302 Pácal Václav - 55, 56, 264 Pádivý Karol - 211 Pacholik Jaromír - 36, 37 Páleniček Josef'- 195 Pavlovský Arno~t - 263 Pecka Miroslav, Ing. - 292 Pérez de Cuellar Janvier- 19 Perner Jan, Ing. - 417 Pernklo ze Šénreithu Jan - 415 Pe~out Jiři - 244 Petr Stanislav - 238 Petrov Valeri - 225 Pile Jaroslav, Ing. - 288 Pilný BohUEbnrxmnil - 30 Pi~tora Jan - 52 Ple~inger Stanislav - 263 Pokorný Franti~ek - 50 Pokorný Vladimir - 50 Pospí~ilová Alena, PhDr. - 235, 237 Potmě~il Jiři, Ing. - 32 Pot~ček Franti~ek - 442 Praveček Jindřich- 189, 203, 207 Prok~pek Adolf' - 43, 50 Procházka Jiří- 31, 57, 194, 205, 240, 234, 245, 249, 402 Procházková Radmila- 171 Prouza Petr - 57 Ptáčník Jiři - 225, 226 Pu~man Maxmilian- 413
R
Radimecký Jaroslav - 224, 226 Rajdl Pavel - 236 ReaganRonald-6, 12~';c16, 19, 21, 22, 24,25 Reichl Miroslav- 120 Rejholec Miloslav - 53 Renertová Dagmar - 236 Rezler Jaroslav - 235 Roith František- 431, 435 Rojka Jan - 49 Roub Jaroslav - 302 Rubeš František Jaromir - 420 Rulišek Áda - 208 Rusnák Stěfan - 302 Rdt Václav - 238 Rdžička Jaromir - 52 Rydval Rudolf - 207
~iha Alois - 50 ~iha Josef, RSDr. - 26, 27, 29, 32, 152, 264, 361,
s Saint- Saens Camil- 188 Sedláček Zbyněk- 237, 238 Sehnal Jiři - 401 Sequens Jiři - 224, 225, 226 Serbusová Dana - 228 Schecher Jiři - 417 Schovánková Eva - 171 Sch"onf'eld Antonín, MUDr. - 42, 43, 45
362
Schubert Franz - 188 Sikulová Marie - 202 Skirko Viktor Georgievič - 401 Skirková Sofie - 401 Sklenář Jan - 44 Sklenář Tomáš- 121 Skuhrová Eva - 171 Slanař Ivan - 263 Slavík Jiří - 208 Slováček Felix- 187 Smetana Bedřich- 189, 195 Součko~á Jitka - 222, 224 Souhrada Jiří - 236 sova Miloslav - 52 Springerová Eva - 160 Srp František - 239 Stančevová Alena - 55 Staněk Jaromír- 214 Stejskal Miroslav - 236 Steklý Josef - 60, 61 Suk Josef- 188 Svatoš Ivo - 202 Svoboda Jaroslav - 45 Svoboda Zdeněk - 308 Svobodová Věra - 61 Sypal Jaromír- 193, 228, 231
~antr~ček Václav - 50 ~edina
Ratislav - 265 Šíma Miloslav- 153, 234, 264 ~imonková Dagmar- 189 Šimůnek Radomír - 264 Šindelář Václav- 151 ~íp Svatopluk - 222, 224, 226
Širc Václav - 263 Škapa Milan- 187 Škvor František - 207 Šotola Jiří - 224 Špinarová Věra - 187 štejnar F~antišek- 189, 193, 203, 208 štenclová Lenka, MUDr. - 61 Štěpánek Zdeněk - 223, 225, 226 Štrougal Lubomir - 24 štrupová Eva- 170 štrýglová Yvona- 171 ~upka Ladislav - 29 ŠVarc Josef - 237
T Tarant Michael - 224, 225, 226 Tlučhoř Zdeněk - 208 Tlustý František - 208 Toman Miroslav, Ing. - 362 Tollarová Olga - 202 Topinka Vladimír- 188 Toška Josef - 306 Tot Jaroslav- 221, 223, 225, 226 Trnka Jiří - 2j6 Tučková Hana - 201 Tučný Michal - 187 Tdma Václav - 302 Týle Josef - 33
u Uher nadislav, Ing. - 306 Ulrych Antonín Urbánková Marie - 49
v Vacek Hynek - 421 Vacek Karel- 189, 208, 211, 216 Vagenknecht Jiři - 208 Valenta Jiři- 201, 209, 211 Valešová Zdeňka - 171 Vančura Vladislav· - 227 Vaniček František - 400 Vaniček Josef - 34, 52 Vantuch Jiři - 171 Váňa Otakar - 306 Vaňhal Jan Křtitel- 188 Váňová štefanka - 225 Vařecha Jaroslav - 55 Vavák František Jan - 238 Vavřin Jan - 289 Večtomov Saša- 188 Vedralová Marie - 244 Vejvoda Jaroslav- 189, 208 Vane Vlastimil - 302 Vencová Daniela - 3U2 Verner Karel - 52 Veselý Richard - 238 Vitfi Ladislav - 208 Vivaldi Antonio - 188 Vlasák Alois - 189, 208 Vlastnik Josef - 53 Vlček Miroslav - 224, 225, 226 Vlk Miloslav, PhDr. - 236 Vodňanský Josef - 43 Vod~rka Vladimir - 306 Volfová Zdeňka - 160 Vondráček Karel - 239 Vopěnka Jan - 302 Vopěnka Stanislav - 302 Vostřáková Milena- 201, 204, 209
w Wallenfels Vladimír - 436 Watkin Arthur - 225 Wenigová Marie - 226 Wisinger Josef - 37
z Zahrádka Ivan, Ing.- 287 Zámečník Evžen - 207 Záruba Čestmír - 202 Zázvorková Nasta - 235 Zedník František - 46, 50 Zedník Mojmír - 203 Zeman Jaroslav- 201, 204, 207, 248 Zeman Josef- 28, 29, 31, 57, 152, 159, 201 Zeman Miroslav - 170 Zeman Vladimír- 204, 207, 248, 249 Zich Karel- 187 Zika František - 61 Zíma Josef- 187 Zmatlík Ivan - 225
Želenská Olga - 223 Želenský Karel - 226 Žilka Josef - 37
O
B
S
A
H
'6vod Svět
2 v roce 1982
politický život v
5 Kolíně
Organizace Národní Í'ronty
26 34
Český
svaz
Český
myslivecký svaz
53
Československý Červený kříž
55
Český
svaz žen
56
Český
svaz chovateltl
56
Socialistická akademie ČSSR
57
Svaz požární ochrany
57
Svaz invalidtl
58
včelařtl
34
Činnost Městského národniho výboru v Kolině
59
Celoměstský
70
závazek
Hospodařeni Městského
národniho výboru v
Kolině
90
Přijmy
91
Výdaje
97
Fond rezerv a rozvoje Sdružené
finančni prostředky
Inventarizace majetku Výstavba
106 107
Měst.národniho
výboru
107 110
města
Plán demolic
113 město
Pitná voda pro
Kolin
114
Zásobováni zemnim plynem z SSSR
118
Rozvod tepla
118
Životni prostředi ve městě
121·
Veřejný pořádek
142
městě
ve
Školstvi
148
Otevřeni školského pavilÓnu 7.Zákl.školy
151
Otevřeni mateřské
153
školy pro 360
Jesle
děti
161
Mateřské
školy
163
Základni školy
166
Družiny mládeže
168
Zvláštni škola
169
Školni stravováni
169
Lidová škola
uměni
170
Opravy školnich budov
171
Péče
173
o
ditě
a rodinu
Kultura a
společenský
Městské
20.
kulturni
180
středisko
185
Kolin
Kmoch~v
Městská
život
správa
200 217
~in
Krajské divadlo
222
Malé divadlo
227
Okresni kulturni
232
středisko
Okresni muzeum
234
Okresni knihovna
239
Socialistická akademie ČSSR
240
Zájezdy hudebnich
248
Cena Sbor pro
města
soubor~
do ciziny
Kolina
občanské
záležitosti
250 251
Sport a
tělovýchova
261
Pr~mysl
v
278
Kolině
Tesla Kolin
279
Tatra Kolin
283
Frigera Kolin
285
Agrostav Kolin
287
Východočeské
chemické závody Synthesia
288
Koramo Kolin
292
Lihovar Kolin
293
Karborundum závod Rekord Kolin
293
Grafotechna Kolin
296
Koli.nské cukrovary
302
Soja Kolin
303
Elektrárna Kolin - Zálabi
303
Pivovar Kolin
305
Okresní stavební podnik v
Kolíně
Okresní odborová rada
306 309
Obchod a služby
311
Obchodní sít v Kolíně
313
Trhy
318
rtpravy cen masa
322
Restaurace a jídelny
331
Služby obyvatelstvu
333
Technické služby
města
Kolína
Provozovna drobných služeb
342
Zemědělství
347
Smluvní výkrm Průběh
334
hospodářského
zvířectva
jarních, žňových a podzimních prací
Státní statek Kolín
347 350 363
statistika
366
Různé
389
události a drobnosti
Kolínské mosty Starý
dřevě~ý
407 most
408
Železný most
421
Železobetonový most
425
Železnižní most
440
Lávka na
Kmochův
ostrov
444
Nepostavená lávka z ostrova na Zálabí
446
Most pro parovod
448
Jmenný
rejstřík
451
4 fo.
KRONIKA MĚSTA KOL:fNA ZA ROK 1 982 Kronikář Jiři
Dopsáno dne
Procházka