Konzervace artefaktů z organických a problematických materiálů
1. DŘEVO •
při archeologizaci se dřevo zpravidla okamžitě začne rozkládat
•
biologické faktory: drobní živočichové, plísně a bakterie
•
chemické faktory: přítomnost kyselin
dřevo se zachovává: •
suché podmínky (např. Egypt)
•
mráz (např. Alpský ledovec)
•
vlhko za současného nízkého obsahu kyslíku (bažiny, studny, odpadní jímky, podmáčená půda, místa pod úrovní hladiny spodní vody,…)
1.1. Konzervace mokrého (vodou nasyceného) dřeva •
vodou nasycené dřevo - které bylo dlouhodobě uložené ve vodě, vlhké půdě, bahně nebo rašelině, drží svůj tvar díky obsahu vody (dřevo se skládá pouze z ligninu, který je proti degradaci nejodolnější)
•
po vytažení na vzduch se voda odpařuje a dřevo se smršťuje, což může vést až k nevratnému zhroucení jeho struktury a totální destrukci předmětu
Po exkavaci: •
zamezit vysychání
•
dokumentovat, změřit, případně obkreslit tvar příčného řezu
Před konzervací: •
nutné omýt a dezinfikovat
•
stabilizace v destilované vodě
•
dezinfekce: ajatyn – univerzální čisticí prostředek (3% roztok), isothiazolin, Mithon PVA (Pardubice)
•
problém reverzibility – provádění analýz před napuštěním (např. xylotomární analýza)
•
příprava konzervace – zvážení finančních, technických a časových možností → návrh konzervační metody
Typy konzervačních metod: •
metody dehydratační – při nichž, po odstranění vody, následuje zpevnění dřeva vhodnými petrifikačními prostředky (např. vakuová sublimace ledu)
•
metody bez předchozí dehydratace – ke zpevnění dřeva jsou požívány vhodné roztoky látek, které nahradí vodu a zabrání zhroucení (např. vodný roztok sacharózy nebo PEGu)
Metody: •
aplikace vodného roztoku sacharózy
•
aplikace vodného roztoku Polyethylenglykolu (PEG)
•
vakuové vymražování
•
ionizující záření
Aplikace roztoku sacharózy •
cukr se převaří
•
aplikace za normální teploty
•
10 cm tlusté dřevo trvá cca 15 měsíců
•
výhoda – levnější, ale dochází ke smrštění, může být napadeno plísní
•
vhodné pro konzervaci rozměrných objektů (lodě)
PEG (polyethylglykol) •
syntetická, polymerní látka voskovité konzistence
•
voda se zahříváním odpařuje a je nahrazována vodným roztokem PEG
•
vyhřívaná lázeň – finančně nákladné
•
nejvhodnější je kombinace nízkomolekulárního PEG 200 a vysokomolekulárního PEG 3000 4000
•
po vyjmutí materiálu z horké PEG lázně dochází při ochlazení k jeho ztuhnutí uvnitř dřevní hmoty
•
po impregnaci následuje pomalé a kontrolované sušení
•
výsledek konzervace vodou nasyceného dřeva se hodnotí podle jeho rozměrové stability, tzn. stupně zachování původních rozměrů při vystavení na vzduchu (vysušení)
1.2. Konzervace suchého dřeva •
očištění (nenamáčet)
•
odstranění dřevokazných škůdců (houby, hmyz), písní, bakterií
•
dezinfekce
•
zpevnění petrifikačními prostředky – přírodní a syntetické pryskyřice, rozpuštěné v organických rozpouštědlech, dále některé vosky nebo jejich směsi
2. KŮŽE Kůže – pokrývka těl obratlovců Produkty: •
useň – vyčiněná kůže
•
kožešina – vyčiněná, se srstí na lícové straně
•
pergamen – nečiněná, pouze loužená a odchlupená (ovce, kozy, telata)
Prostředí nálezu : •
vlhko – jímky, studny, rašeliniště, ….
•
sucho – hroby, pouště, ….
•
mráz – permafrost
Faktory degradace: •
fyzikální – opotřebení, abraze, manipulace, tlak
•
biologické – hmyz, plísně, bakterie
•
chemické – oxidace a hydrolýza
•
vlhkost a teplotní změny
Problémy konzervace: •
abnormální smrštění
•
tvrdnutí
2.1. Kůže - exkavace a uložení Základní pravidla: •
v klidu a pomalu odstranit nánosy hlíny (neodstraňovat hlínu špachtlí, motyčkou atp. )
•
uložit do PE sáčku se zipem, klidně i s hlínou, (ne do papírového)
•
přidat do sáčku vodu (nejpozději v laboratoři)
•
základní očištění – neodstraňovat tvrdší krusty a nánosy
•
předání ke konzervaci
•
přidání desinfekce do sáčku – ajatyn (3%), n-butanol, případně voda s ethanolem 1:1
•
uložení do tmy a chladu (ne do mrazáku)
2.2. Kůže - mytí a dokumentace Vlhké usně •
omýt ručně ve vodě, jemně okartáčovat
•
ultrazvuková vana
Suché usně •
mechanické čištění – skalpel, kartáčky, štětce
•
rehydratace a následně čištění jako u vlhkých – odolné
•
konsolidace – Paraloid B72
Dokumentace •
rozřadit nálezy dle kontextu (např. předmět, část předmětu, odřezky, úlomky, odpad apod.)
•
zakreslení obrysu a detailů tužkou (po konzervaci opět např. pastelkou) Důvody dokumentace:
•
A) prevence před ztrátou
•
B) základní vizuální záznam souboru
•
C) kontrola stavu
2.3. Konzervace Dehydratace •
polyethylenglykol – PEG 400 – ne pro kovy !
•
glycerol
•
aceton
•
následuje pomalé vysychání, rychlé vysychání – smrštění až o 20%
Vymrazování •
normální
•
vakuové
Tukování •
britská tukovací směs, Korex aj. výhody:
•
zlepšení vzhledu a flexibility nevýhody:
•
kůže tmavnou, vážou prach
•
nekompatibilita s dalšími chemikáliemi, adhezivy, kovy
Dřívější způsoby: dehydratace oleji (např. ricinový) •
spíše pro historické a etnografické než archeologické usně
•
dnes ve špatném stavu – žluknutí olejů
bavon •
velké smrštění, křehnutí, na povrchu bílé sraženiny emulze, těžko odstranitelné
dehydratace za tepla •
PEG a glycerol
•
smršťování a kroucení
2.4. Podmínky uložení •
minimalizace světla
•
stabilní klima
•
relativní vlhkost 55%
•
teplota max. 18°C
•
vyloučení prachu, polutantů
•
pravidelná kontrola prostředí a stavu materiálu
•
vhodný obalový materiál
•
obaly a výplně bez volných kyselin
•
označení – prevence zbytečné manipulace
3. KOST •
nejlépe se dochovává v nezpevněných horninách: jíly, spraše, štěrky
•
rozkládají se v kyselých půdách
3.1. Konzervace •
suché kosti nenamáčet, pouze očistit kartáčkem
•
stabilizace se provádí roztokem polyvinylacetátem v lihu s benzínem
•
zpevňování je možné provádět přípravkem Sokrat 2802A, či Duvilaxem, který je možno používat i na keramiku, mazanice atd.
•
na tmelení kostí se hodí tzv. Akemi tmel, nebo sádra, smíchaná s klihovou vodou a hlinkou na dobarvení
4. PAPÍR 4.1. Degradace Vnitrní degradační faktory: •
druh papíroviny - kvalita výchozích surovin a chemické složení papíroviny
•
plniva, klížidla, barviva
•
nečistoty z provozních vod a technologií
Vnější degradační faktory: •
teplota a relativní vlhkost
•
účinek oxidu síry a dusíku, ozónu…
•
světelná energie
•
biologičtí škůdci (plísně, bakterie, hmyz)
Koroze celulózy: •
kyselá hydrolýza - důsledek je snižování relativní molekulové hmotnosti celulózy, čímž se snižuje pevnost jejích vláken a tedy i pevnost papíru
•
celulóza připravená z dřevoviny je méně odolná vůči kyselé hydrolýze než celulóza připravená z rostlinných vláken
4.2. Preventivní konzervace a podmínky uložení •
vysušit, okartáčkovat, bez mechanické manipulace skladovat v pH neutrálních papírových obálkách (bez Fe sponek)
•
udržovat teplotu a relativní vlhkost v určitém rozmezí a hlavně konstantní (nesmí kolísat!)
•
T v rozmezí 2-18 °C, optimum 18±2 °C
•
RH 30-50 %, optimum 50±5 %
•
světlo – musí se odfiltrovat UV záření (tedy vlnové délky pod 400 nm) a intenzita světla se musí udržovat do 50 luxů
•
sledovat množství polutantů
5. TEXTIL •
rostlinná vlákna - špatně odolávají kyselému prostředí
•
živočišná vlákna - špatně odolávají alkalickém prostředí
5.1. Exkavace in situ – dokumentace (fotografie, kresba, verbální a metrický popis)
vyjmutí předmětu: •
pokud možno vyjmout in situ v blocích (folie)
•
z vlhkého prostředí – neočišťovat, zachovat vlhké
•
zmrzlé – zmrazit dusíkem (nepolévat horkou vodou)
•
zuhelnatělé – nejkřehčí, vyjmout v bloku
•
korozí prostoupené – nikdy nesundávat z předmětu - vyjmout celé
•
dochované na lidských ostatcích – nebezpečí mikroorganismů → nutno pracovat s respirátory a rukavicemi, používat antibakteriální mýdlo
5.2. Dočasné uložení •
do inertních materiálů (past, nekyselé dřevo, nekyselý papír, hliníková folie)
•
lze užívat skleněných podložek
•
mokré nálezy do polyethylenového sáčku, uložit do lednice (cca 6 °C )
5.3. Vlastní konzervace •
minimální zásah – zachovat v maximum objektu, informace o jeho funkci atd.
•
postup konzervování je volen na základě nálezové situace, stupně poškození
•
mikrobiologický průzkum - dezinfekce
•
čištění – mechanické čištění nebo čištění mokrou cestou – podle stavu textilie
•
textilně technologický rozbor
•
dokumentace
•
adjustace
Dezinfekce Bacillol AF (propanol, etanol) •
aplikace – postřik
•
doba působení: 15 min
•
následuje mokré čištění → úplné odstranění dezinfekčního prostředku z materiálu
Čištění •
mechanické čištění (jemné štětečky, pinzety, vysavač)
•
vysušené textilie – zvlhčit
•
vyrovnávání – zvlhčování studenou parou pomocí ultrazvukového zvlhčovače
•
čištění mokrou cestou (textilie uložené v půdě) – mnohonásobné proplachy v demineralizované či destilované vodě – jemné pohyby textilie ve vodní lázni na síti (měření hodnoty pH před a po čištění)
Sušení •
na vodorovné podložce volně na vzduchu
•
vymrazováním - mrazicí zařízení
•
kontrolované sušení ve zvlhčovací komoře (při konstantní relativní vlhkosti)
5.4. Analytická fáze Technologický rozbor: určení vazby, určení torze, metrický popis, fotografická a kresebná dokumentace,… Určování textilní suroviny: •
nedestruktivní – snímání pod el. mikroskopem
•
destruktivní – snímkování prosvětlovacím mikroskopem, infračervená mikroskopie
Suroviny: •
rostlinné (len, konopí, kopřiva, bavlna), živočišné (vlna, hedvábí, zvířecí srst, koňské žíně)
5.5. Doporučené podmínky uložení a vystavování Uložení •
teplota 16 ±3°C
•
relativní vlhkost 50 ±5%
•
bez přístupu světla
Expozice •
teplota 20 ±2°C
•
relativní vlhkost 50 ±5%
•
intenzita osvětlení méně než 50 lx
•
podíl UV záření: max. 75 μW/lm (lépe méně než 30 μW/lm)
