„Koncepce Ministerstva země ědě ělství v období 2014 – 2017 - ochrana pů ůdy”.
Ochrana Ing. Michaela BUDŇ ŇÁKOVÁ Ministerstvo země ědě ělství,T ,Tě ěšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail:
[email protected]
Základní podkladové materiály: STRATEGIE PRO RŮ ŮST - ČESKÉ ZEMĚ ĚDĚ ĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘ ŘSTVÍ V RÁMCI SPOLEČ ČNÉ ZEMĚ ĚDĚ ĚLSKÉ POLITIKY EU PO ROCE 2013 – dokument z 12.12.2012 který hodnotí: -Stav sektoru země ědě ělství -Oč čekávaný vývoj vně ějších podmínek -Stav a potenciál hlavních odvě ětví v podmínkách ČR a SZP -Strategické rozvojové cíle a oblasti českého země ědě ělství -Strategické rozvojové cíle a oblasti českého potravinářřství -Projekci strategie přři implementaci Společ čné země ědě ělské politiky -Projekci strategie do hierarchie priorit přři sníž žení prostřředků ů na SZP EU na období 2014-2020 NÁVRH BUDOUCÍ PODOBY SPOLEČ ČNÉ ZEMĚ ĚDĚ ĚLSKÉ POLITIKY PO ROCE 2013 – ukotven v řadě ě legislativních norem Hlavní cíle stanovené pro SZP, životaschopná produkce potravin, udrž žitelné hospodařření s přřírodními zdroji a opatřření v oblasti klimatu a vyváž žený územní rozvoj. SITUAČ ČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA PŮ ŮDA 2012 - MZE
STRATEGIE PRO RŮ ŮST - ČESKÉ ZEMĚ ĚDĚ ĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘ ŘSTVÍ V RÁMCI SPOLEČ ČNÉ ZEMĚ ĚDĚ ĚLSKÉ POLITIKY EU PO ROCE 2013 –
Konstatováno,ž že z pohledu produkč čního probě ěhla zásadní restrukturalizace sektoru doprovázená významným poklesem produkce a zamě ěstnanosti a prohlubujícím se saldem agrárního zahranič čního obchodu již ž bě ěhem 90. let, tedy přřed vstupem do EU. Od přřistoupení ČR k EU dochází s postupnou integrací ČR do Společ čné země ědě ělské politiky k dalšímu prohlubování strukturální nerovnováhy českého země ědě ělství. I přřes celkově ě přříznivý dopad do ekonomické situace českých země ědě ělských podniků ů, zajiště ěný zejména stále rostoucími podporami EU, se odehrávají závaž žné a v řadě ě přřípadů ů negativní změ ěny, a to přředevším ve struktuřře výroby a ve vztahu země ědě ělství k přřírodním zdrojů ům. Svě ětový a evropský trh vykazuje významné dlouhodobé trendy rostoucí poptávky a tím dále zvyšuje i pravdě ěpodobnost rostoucích cen vě ětšiny hlavních země ědě ělských komodit. S ohledem na omezující faktory rů ůstu lze v nejbliž žší dekádě ě tyto cíle zajistit pouze udrž žitelnou (tj. environmentálně ě šetrnou) intenzívní země ědě ělskou produkcí zaměř ěřenou na odvě ětví s vysokou ěř konverzí živin /ž živoč čišná produkce/ a na zlepšování kvality
základního výrobního prostřředku země ědě ělství - pů ůdy.
Strukturální nerovnováha (úbytek zvířat, monokultury..) s projevy negativních dopadů v krajině je hrozbou pro dlouhodobou konkurenceschopnost Degradace pů ůd způ ůsobuje roč čně ě škody, které se odhadují na více než ž 10 mld. Kč č roč čně ě (ztráta ornice, ztráta bonity pů ůdy, sníž žení výnosů ů, zanášení toků ů, škody na majetku atd.) a je významnou hrozbou pro dlouhodobou konkurenceschopnost odvě ětví. Významná část vod je stále kontaminovaná, přřič čemž ž vyhovujícího ekologického stavu nedosahuje 82 % a chemického stavu 25 % vod, a to přřes skuteč čnost, že téměř ěř žádné vodní toky do ČR nepřřitékají. ČR je významným evropským rozvodím a stav podzemních a povrchových vod je zcela závislý na sráž žkách a stavu krajiny. Voda z území ČR vlivem degradujících změ ěn v země ědě ělské krajině ě rychle odtéká a krajina ztrácí svoji retenč ční schopnost. Velká část souč časné kulturní krajiny přřišla země ědě ělským hospodařřením o přřirozené krajinné prvky. Dů ůsledkem je sníž žená schopnost krajiny na vyrovnání se s výkyvy klimatických změ ěn. Země ědě ělství má znač čné rezervy ve využ žívání energií, vlastní produkci obnovitelných zdrojů ů a přříspě ěvku k zpracování a využ žívání odpadů ů.
Reforma SZP
Zavádí do prvního pilířře víceslož žkovou strukturu přřímých plateb vč četně ě silné ekologické slož žky, tzv. ozeleně ění. ělo být nyní svázáno 30% přřímých - S ekologizací by mě plateb. Přředpokladem vyplácení přřímých plateb nadále zů ůstane podmíně ěnost a dobré země ědě ělské a environmentální podmínky GAEC. Ozeleň ňování (greening) má být povinné pro všechny farmářře pobírající základní platbu. Podmínkou má být diverzifikace pě ěstovaných plodin (nejméně ě 3 plodiny), uchování stálých pastvin a vyč členě ění 7 % obhospodařřované pů ůdy na ekologické úč čely.
Stanovisko České republiky k navrž ženým změ ěnám • ČR bude usilovat o provázanost nových opatřření s již ž existujícími podmínkami Cross Compliance a agroenvironmentálních opatřření. •V přřípadě ě opatřření diverzifikace plodin a ekologicky zaměř ěřených ěř ploch (EFA) ČR podporuje navýšení velikostního limitu až ž na 1/3 prů ůmě ěrné výmě ěry farmy daného členského státu a vyč členě ění podniků ů s pomě ěrem travních porostů ů (TP) nad 70 % výmě ěry podniku. •Nastavení opatřření u ekologicky zaměř ěřených oblastí se jeví jako ěř nejkomplikovaně ější. ČR považ žuje za nutné peč člivě ě zváž žit tento pož žadavek na vyč členě ění 7 % obhospodařřované pů ůdy na EFA vč četně ě jednotlivých podmínek tak, aby v dů ůsledku tohoto opatřření nedošlo k dalšímu sníž žení země ědě ělské produkce a zhoršení konkurenceschopnosti evropských země ědě ělců ů. ČR považ žuje za vhodné prosazovat, aby v rámci EFA byly zahrnuty také plochy nevyž žadující hnojení dusíkem a plnící stabilizač ční opatřření (luskoviny, víceleté pícniny na orné pů ůdě ě a jetelotrávy), či plochy, na kterých jsou plně ěna AEO, vzhledem k jejich nespornému pozitivnímu přřínosu ke zvýšení kvality pů ůdy a životního prostřředí.
Degradace pů ůdy –SVZ Pů ůda 2012 V současnosti dochází v České republice k velmi závažným degradacím půd a tím k poškozování jejich funkcí. Degradace půd může vést k omezení nebo až úplnému zničení cenných produkčních i mimoprodukčních funkcí. Hlavní faktory degradace: •vodní a větrná eroze, •utužení půd, •zastavování území, •ztráta organické hmoty, •acidifikace nebo kontaminace půd, •zneč čiště ění vod, zrychlený odtok Velkým problémem v ČR je také zamokření půd a nesprávné hospodaření na půdě v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ).
Vodní eroze -
dochází k rozrušování půdního povrchu působením vody, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování- ohrož ženo téměř ěř 50 % ZPF. Rozlišujeme 2 druhy-erozi normální (geologickou) a erozi zrychlenou (vzniklou lidskou činností). Vodní erozi nelze zcela eliminovat, lze ji však výrazně omezit a umožnit tak trvalé využívání půd k pěstování zemědělských plodin. Ohroženost půd vodní erozí v ČR - maximální ztráta pů ůdy v ČR vyč číslena na přřibliž ž ně ě 21 mil. tun ornice za rok, což ž lze vyjádřřit jako ztrátu minimálně ě 4,3 mld. Kč č. Škody vodní erozí vyč číslené na základě ě odhadu nákladů ů na odstraně ění sedimentů ů a ztráty ž ivin dosahují odhadem roč čně ě více než ž 10 mld. Kč č. Kategorie erozní Výměra Podíl Doporučení ohroženosti [ha] [%] Nejohroženější (Cp do 0,005) Silně ohrožené (Cp 0,005 – 0,02)
1 283
0,03
45 014
1,07
Ohrožené (Cp 0,02 – 0,2)
919 004
21,77
Mírně ohrožené 1 211 556 (Cp 0,2 – 0,6)
28,70
Bez ohrožení
48,43
2 044 630
převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií pěstování úzkořádkových plodin bez omezení, širokořádkové plodiny však pouze s využitím půdoochranných technologií žádné omezení
Vě ětrná eroze
je přřírodní proces, přři kterém dochází k odnosu pů ůdních částic z povrchu pů ůdy mechanickou silou vě ětru, transportu pů ůdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování. Přříč činy vzniku vě ětrné eroze je zejména nadmě ěrná velikost pů ůdních bloků ů s jedním druhem plodiny, chybě ějící vě ětrolamy ať ť již ž přřirozené či umě ěle vysazované aleje, remízky apod. a chybě ějící vegetač ční pokryv. Dů ůsledky - zmenšení mocnosti pů ůdního profilu, zejména ztrátou ornice, poškození fyzikálních i chemických vlastností pů ůd a s tím související sníž žení úrodnosti pů ůd. Dochází k výraznému zanášení komunikací, přříkopů ů a výrazně ě se zvyšuje prašnost ovzduší. Ohrož ženost pů ůd vě ětrnou erozí Kategorie erozní ohroženosti
Zastoupení jednotlivých kategorií na ZP v rámci ČR [%]
půdy nejohroženější
2,54
půdy silně ohrožené
1,54
půdy ohrožené
4,55
půdy mírně ohrožené
5,68
půdy náchylné
5,08
Ztráta pů ůdy zastavováním území (soil sealing) je spojené s nekontrolovatelným rozšiřováním sídel (tzv. suburbanizací) a je největším problémem zemědělských půd v současnosti. Soil sealing je definován jako zakrytí půdy nepropustnými materiály, čímž půda ztrácí své přirozené vlastnosti a není tedy schopná zastávat své mnohačetné významné funkce. Mezi příčiny zastavování půd patří stále relativně nízké ceny pozemků, kdy se investorovi vyplatí stavět na zelené louce, nežli využít plochy v zastavěném území města, či opravovat starší budovy (tzv. brownfield). Důsledkem je trvalá ztráta půdy a tedy i zničení všech jejích produkčních i ekologických funkcí. Dochází k úbytku kvalitních hodnotných orných půd, Ochrana snižuje se biodiverzita, mění se reliéf území a celý krajinný ráz. Dochází k omezení infiltrace a retence, dešťové srážky v zastavěném území tak způsobují lokální povodně. Rovněž není v dostatečné míře doplňována hladina podzemní vody. V letech 2001 – 2006 ubylo v České republice 20 396 ha zemědělské půdy, tj. 11,2 ha/den. V roce 2006 byl úbytek půd pro osídlování a dopravní infrastrukturu odhadován na 16 ha/den. V roce 2007 ubylo 5226 ha a v roce 2008 ubylo 5096 ha, tj. 14 ha/den. Množství zakrytého povrchu za rok 2006 bylo 243 m2/1 obyvatele, což je nad průměrem hodnot zemí Evropské Unie. Vzhledem k poloze České republiky uprostřed Evropy je zde vysoký potenciál pro další zastavování půd pro výstavbu tranzitních center a skladišť.
Acidifikace pů ůd
neboli okyselování je jedním ze závažných typů degradace půd. Vzniká činností člověka - používáním kysele působících průmyslových hnojiv (ale i statkových hnojiv, kejdy), účinkem imisí a kyselých dešťů (tj. přísunem oxidů – slabých kyselin síry a dusíku), odebíráním bazických prvků (především Ca) z půdy plodinami, intenzivními závlahami, ale i monokulturami nebo nízkým zastoupením víceletých pícnin a vysokým podílem obilovin. Důsledkem acidifikace je pokles hodnoty půdní reakce (pH) – to má vliv na výnos pěstovaných plodin, nedostatek živin potřebných pro růst rostlin (Ca, Mg), výrazně se zvyšuje rozpustnost většiny rizikových prvků, které se následně uvolňují do půdního roztoku a mohou být přijímány do rostlin a vstupovat tak do potravního řetězce. S poklesem pH půdy souvisí i destrukce půdní struktury a Ochrana zvýšení náchylnosti půdy k erozi. Další důsledky jsou: zhoršení kvality humusu, zpomalování uvolňování minerálního dusíku z humusu nebo petrifikace fosforu do sloučenin, ze kterých je těžko přístupný rostlinám. Dle údajů VÚMOP, v.v.i. je acidifikací vysoce ohroženo 43 % půd ČR. Vysoká náchylnost půd k acidifikaci je zejména v Kraji Vysočina, dále v krajích Jihočeském a Karlovarském. Vývoj půdní reakce v ČR naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Z porovnání průměrných hodnot výměnné půdní reakce mezi lety 1999 - 2003 a lety 2005 - 2009 zjišťovaných Ústředním zemědělským a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ) vyplývá, že v závislosti na regionu (kraji) došlo v České republice ke změnám výměnného pH v rozmezí 0 – 0,2. V průměru pak v České republice došlo ke snížení půdní reakce o 0,1.
Ztráta humusu (dehumifikace)
úbytek organické hmoty v pů ůdě ě vlivem pů ůsobení eroze vodní i vě ětrné, zvýšenou aerací po rozorání luk a pastvin nebo i v dů ůsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin), nedodáváním organické hmoty do pů ůdy přři intenzivní produkci. Dů ůsledky: ztráta stability pů ůdních agregátů ů (degradace fyzikální), zranitelnost vodní a vě ětrnou erozí, vzrů ůst acidifikace, sníž žení filtrač ční schopnosti a sníž žení retenč ční kapacity, sníž žení poutání kontaminujících látek a obecně ě zvýšení jejich mobility, sníž žení poutání živin, zvýšení obsahu dusič čnanů ů v pů ůdě ě s časově ě omezeným vlivem na výž živu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru, sníž žení produkč ční schopnosti pů ůdy v Ochrana dů ůsledku všech přředchozích bodů ů.
Utuž žení pů ůd
vyznač čuje se degradací pů ůdní struktury, mající za následek změ ěny pórovitosti, objemové hmotnosti, sníž žení infiltrace a propustnosti a sníž žení retenč ční kapacity. Je způ ůsobováno přředevším utuž žováním pů ůd těž ěžkými mechanismy, zvláště ě za nevhodných vlhkostních ěž podmínek, vysokou závlahou pů ůdy, pě ěstováním monokultur s nízkým nebo žádným zastoupením víceletých pícnin, vysokým hnojením draselnými hnojivy, acidifikací pů ůdy a úbytku pů ůdní organické hmoty. Dů ůsledky: negativně ě ovlivně ění produkč ční a mimoprodukč ční funkce pů ůdy, Utuž žením je v ČR ohrož ženo kolem 49 % země ědě ělských pů ůd.
Ochrana pů ůd – legislativní přředpisy (výbě ěr hlavních): Zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně ě ZPF, ve zně ění pozdě ějších přředpisů ů; Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují ně ěkteré podrobnosti ochrany ZPF; Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně ě přřírody a krajiny; Zákon č. 17/1992 Sb., o ž ivotním prostřředí; Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změ ěně ě a doplně ění ně ěkterých zákonů ů Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřřadech a o změ ěně ě zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě ě vlastnických vztahů ů k pů ůdě ě a jinému země ědě ělskému majetku; Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu přři provádě ění pozemkových úprav a nálež ž itostech návrhu pozemkových úprav; Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných pů ůdně ě ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve zně ění vyhlášky č. 546/2002 Sb. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení země ědě ělských pů ůd a zjišť ťování pů ůdních vlastností lesních pozemků ů; Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařřazení do evidence využ ž ití země ědě ělské pů ůdy podle už ž ivatelských vztahů ů. Nařřízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o použ ž ívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střřídání plodin a provádě ění protierozních opatřření v tě ěchto oblastech, Nařřízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení dů ůsledků ů porušení podmíně ěnosti poskytování ně ěkterých podpor Přříloha č. 3. – GAEC
GAEC Standardy dobrého země ědě ělského a environmentálního stavu platné od roku 2010
GAEC č.3- Žadatel o dotace (SAPS) na minimálně ě 20% jím už žívané výmě ěry s druhem země ědě ělské kultury orná pů ůda, vztaž žené k celkové výměř ěře ěř tohoto druhu kultury už žívané k 31.5. přříslušného kalendářřního roku v evidenci pů ůdy, zajistí kaž ždoroč čně ě: a) aplikování tuhých statkových hnojiv, nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drů ůbež že, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na ha. Přři plně ění podmínky zapravením ponechaných produktů ů přři pě ěstování rostlin (napřř. slámy) podle jiného právního přředpisu není stanovena minimální dávka Ochrana nebo b) pokrytí tohoto procenta výmě ěry, popřřípadě ě jeho odpovídající části, v termínu minimálně ě od 31. 5. do 31. 7. přříslušného kalendářřního roku porostem jedné z následujících plodin, popřřípadě ě jejich smě ěsí: jeteloviny, vikev huň ňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřřípadě ě jako smě ěsi s travami v přřípadě ě, že zastoupení trav v porostu nepřřesáhne 50 %. Úč čel - Zachovat úroveň ň organických slož žek pů ůdy, zajistit návratnosti živin do pů ůdy a tím zvyšovat pů ůdní úrodnost a přříznivě ě ovlivň ňovat vodní rež žim pů ůdy. Řešení.Využ žívání organických hnojiv,které zajistí nejkvalitně ější OL !!!!
ZÁVĚ ĚR •JAK EVROPSKÉ, TAK NÁRODNÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY HOVOŘ ŘÍ O TOM, ŽE SE STAV PŮ ŮDY V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH PRUDCE ZHORŠIL. •Je jisté, že bez nálež žitých opatřření budou negativní vlivy pů ůsobící na pů ůdu dále zesilovat. • DOSAVADNÍ OPATŘ ŘENÍ NEMĚ ĚLA VÝZNAMNÝ EFEKT. A PROTO JE NUTNÉ ZAVÉST NOVÉ LEGISLATIVNÍ A EKONOMICKÉ NÁSTROJE NA ZVÝŠENÍ OCHRANY ZEMĚ ĚDĚ ĚLSKÉHO PŮ ŮDNÍHO FONDU.
